Rychlejší přístup než prohlížeči!
103 vztahy: Academia, Ackermannovo sdružení, Adolf Hitler, Anšlus, Ústí nad Labem, Češi, Čechy, Česká Lípa, České Slezsko, Československo, Berlín, Bruntál, Děčín, Demokracie, Deutscher Kulturverband, Druhá republika, Edvard Beneš, Ernst Kundt, Fašismus, Freiwilliger Schutzdienst, Gustav Hacker, Hans Krebs (politik), Historický magazín, Image, Incident, Iredentismus, Karl Hermann Frank, Karlovarský program, Komunální volby 1938 (Československo), Koncentrační tábor, Konečné řešení české otázky, Konrad Henlein, Krajní pravice, Liberec, Londýn, Mariano San Nicolò, Menšina, Milan Hodža, Mnichovská dohoda, Morava, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Němčina, Němci, Německá křesťansko sociální strana lidová, Německá nacionální strana, Německá národně socialistická strana dělnická, Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, Německý svaz zemědělců, ..., Německo, Norimberk, Pangermanismus, Panslavismus, Politická strana, Program národnostní politiky, Propaganda, První republika, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, Rudolf Hess, Runcimanova mise, Schutzstaffel, Spojené království, Stanné právo, Stráž obrany státu, Sturmabteilung, Stuttgart, Sudetští Němci, Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, Sudety, Třetí vláda Jana Malypetra, Teplice, Teplický incident, Tomáš Garrigue Masaryk, Turneři, Vídeň, Vývoz, Velká hospodářská krize, Volby do parlamentu Československé republiky 1935, Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938, Walter Runciman, Wehrmacht, Winston Churchill, Zemské volby v Československu 1935, 1. říjen, 12. září, 13. září, 14. září, 17. říjen, 18. únor, 1929, 1933, 1934, 1935, 1937, 1938, 1941, 24. duben, 28. březen, 3. srpen, 30. červen, 30. duben, 4. březen. Rozbalte index (53 více) »
Academia
Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Academia · Vidět víc »
Ackermannovo sdružení
Heidelberský rukopis ''Oráč z Čech'', obrázek ''Oráč a Smrt'' z 2. kapitoly. Stuttgart, kolem roku 1470 Ackermann-Gemeinde (Oráčova obec, Oráčovo společenství, Ackermannovo sdružení) je občanské sdružení při německé katolické církvi, které se věnuje usmíření mezi Němci, Čechy, Slezany a Slováky.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Ackermannovo sdružení · Vidět víc »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Adolf Hitler · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Anšlus · Vidět víc »
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Ústí nad Labem · Vidět víc »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Češi · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Čechy · Vidět víc »
Česká Lípa
Česká Lípa je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Česká Lípa · Vidět víc »
České Slezsko
České Slezsko, v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako Slezsko, je historická země na severovýchodě České republiky.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a České Slezsko · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Československo · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Berlín · Vidět víc »
Bruntál
Bruntál (německy Freudenthal) je město v Moravskoslezském kraji, v Nízkém Jeseníku, jehož území se rozkládá na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přičemž zástavba vlastního Bruntálu leží ve Slezsku, zatímco na Moravě leží téměř celé katastrální území Karlovec a jižní okraj k. ú.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Bruntál · Vidět víc »
Děčín
Děčín (původně) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Děčín · Vidět víc »
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Demokracie · Vidět víc »
Deutscher Kulturverband
Německý kulturní spolek (německy Deutscher Kulturverband, zkr. DKV) bylo sdružení českých Němců, založené v roce 1919 jako nástupnická oragnizace na území Československa.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Deutscher Kulturverband · Vidět víc »
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Druhá republika · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Edvard Beneš · Vidět víc »
Ernst Kundt
Ernst Kundt též Arnošt Kundt (15. dubna 1897 Česká Lípa – 15. února 1947 Praha), byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Sudetoněmeckou stranu (SdP).
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Ernst Kundt · Vidět víc »
Fašismus
Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Fašismus · Vidět víc »
Freiwilliger Schutzdienst
Freiwilliger Schutzdienst (Dobrovolná ochranná služba, zkráceně FS) byla pořadatelská služba Sudetoněmecké strany působící v Československu v roce 1938.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Freiwilliger Schutzdienst · Vidět víc »
Gustav Hacker
Gustav Hacker (20. nebo 29. září 1900, Hlubany, Rakousko-Uhersko – 3. června 1979, Wiesbaden, Západní Německo) byl německý zemědělec a politik působící nejprve v Československu v období první republiky a po válce v Západním Německu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Gustav Hacker · Vidět víc »
Hans Krebs (politik)
Hans Krebs (26. dubna 1888 Jihlava – 15. února 1947 Praha) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Německou národně socialistickou stranu dělnickou (DNSAP).
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Hans Krebs (politik) · Vidět víc »
Historický magazín
Historický magazín byl diskusní pořad České televize vysílaný v letech 2006–2008.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Historický magazín · Vidět víc »
Image
Image (angl. obraz, představa) se v češtině užívá jako odborný termín pro afektivní a celkovou představu osoby, značky nebo výrobku ve veřejnosti, často záměrně pěstovaný s cílem být úspěšný.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Image · Vidět víc »
Incident
Incident je.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Incident · Vidět víc »
Iredentismus
Mapa území nárokovaných italskými iredentisty ve 30. letech 20. století. Zeleně: Nice, Ticino a Dalmácie, červeně: Malta, fialově: Korsika. Savojsko a Korfu následovaly později. Iredentismus je politickou ideologií usilující o připojení (anexe) části jiného státu s vlastní národnostní menšinou.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Iredentismus · Vidět víc »
Karl Hermann Frank
Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Karl Hermann Frank · Vidět víc »
Karlovarský program
K. H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24. dubna 1938 Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil předseda Sudetoněmecké strany Konrad Henlein na stranickém sjezdu v Karlových Varech 24. dubna 1938.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Karlovarský program · Vidět víc »
Komunální volby 1938 (Československo)
Komunální volby 1938 byly volby do zastupitelstev obcí konané v roce 1938 v prvorepublikovém Československu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Komunální volby 1938 (Československo) · Vidět víc »
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Koncentrační tábor · Vidět víc »
Konečné řešení české otázky
Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Konečné řešení české otázky · Vidět víc »
Konrad Henlein
Konrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898 Vratislavice nad Nisou – 10. května 1945 Plzeň) byl československý a německý politik.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Konrad Henlein · Vidět víc »
Krajní pravice
Krajní pravice, označovaná také jako extrémní pravice nebo pravicový extremismus, je politika, která se v levo-pravém politickém spektru nachází více napravo než standardní politická pravice a projevuje se antikomunisticky, autoritářsky, ultranacionalisticky a má nativistické tendence.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Krajní pravice · Vidět víc »
Liberec
Liberec je statutární město v okrese Liberec na severu Čech a krajské a univerzitní město Libereckého kraje.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Liberec · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Londýn · Vidět víc »
Mariano San Nicolò
Mariano San Nicolò (20. srpna 1887 Rovereto – 15. května 1955 Mnichov) byl německý právník, který se zabýval právní historií a římským právem.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Mariano San Nicolò · Vidět víc »
Menšina
Menšina jako sociologický, politologický a kulturně antropologický pojem označuje dobře vymezenou skupinu osob, jež se odlišuje od okolní "většinové" společnosti a obvykle se i sama jako skupina chápe.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Menšina · Vidět víc »
Milan Hodža
Milan Hodža (1. února 1878 Sučany sboru církve evangelické v Sučanech; záznam č. 21 – 27. června 1944 Clearwater, Florida, USA) byl slovenský politik agrární strany, předseda vlády ČSR v letech 1935 až 1938; mnohonásobný meziválečný ministr.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Milan Hodža · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Morava · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Němci · Vidět víc »
Německá křesťansko sociální strana lidová
Německá křesťansko-sociální strana lidová (Deutsche Christlichsoziale Volkspartei, DCV) byla sudetoněmecká katolická strana existující v období první republiky v letech 1919–1938.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Německá křesťansko sociální strana lidová · Vidět víc »
Německá nacionální strana
Německá nacionální strana nebo Německá národní strana (DNP) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, která reprezentovala část sudetoněmecké národnostní menšiny.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Německá nacionální strana · Vidět víc »
Německá národně socialistická strana dělnická
Německá národně socialistická strana dělnická (německy Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei, DNSAP) byla sudetoněmecká národně socialistická strana v Rakousko-Uhersku a později v Československu, úzce spolupracující s Hitlerovou NSDAP v Německu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Německá národně socialistická strana dělnická · Vidět víc »
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (německy Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik (DSAP), tzv. německo-česká sociální demokracie) byla sociálnědemokratická strana československých Němců v období První republiky.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR · Vidět víc »
Německý svaz zemědělců
Německý svaz zemědělců, plným názvem Německý svaz zemědělců a venkovských živností (německy Bund der Landwirte či Bund der Landwirte und des ländischen Gewerbes, zkratkou BdL), byla sudetoněmecká agrární strana působící v období československé první republiky.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Německý svaz zemědělců · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Německo · Vidět víc »
Norimberk
Norimberk (německy Nürnberg) je německé město ve Francích, asi 170 km severně od Mnichova.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Norimberk · Vidět víc »
Pangermanismus
Skandinávci Pangermanismus (lat.), též všeněmectví, je v širším smyslu ideologie solidarity všech národů, mluvících germánskými jazyky, v užším smyslu politické úsilí o spojení německých zemí (velkoněmecká koncepce 1848), další rozšíření německého vlivu, germanizaci, podrobení jiných národů a rozšíření území zejména na východ a na Balkán.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Pangermanismus · Vidět víc »
Panslavismus
Země obývané Slovany. Západní, východní a jižní Slované jsou odlišnými barvami. Panslavismus (všeslovanství či všeslovanské hnutí) je jedna z forem pan-nacionalismu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Panslavismus · Vidět víc »
Politická strana
Politická strana je politická organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem, prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Politická strana · Vidět víc »
Program národnostní politiky
Program národnostní politiky nebo Únorová dohoda jsou pojmenování pro prohlášení vlády Milana Hodži z 18. února 1937, jež stanovilo základní rámec národnostního vyrovnání v Československu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Program národnostní politiky · Vidět víc »
Propaganda
Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje Německo a Japonsko jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby Propaganda (lat. propagare.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Propaganda · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a První republika · Vidět víc »
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, zkratkou RSZML (někdy RSZaML), byla česká a československá pravicová agrární politická strana, po většinu období první republiky nejsilnější strana v Československu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu · Vidět víc »
Rudolf Hess
Rudolf Walter Richard Heß, psáno také Hess, (26. dubna 1894 Alexandrie – 17. srpna 1987 Západní Berlín) byl německý nacistický politik.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Rudolf Hess · Vidět víc »
Runcimanova mise
Runcimanova mise do Československa byla iniciativou britské vlády, zaměřenou na vyřešení mezinárodní krize v létě roku 1938, hrozící vypuknutím války v Evropě.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Runcimanova mise · Vidět víc »
Schutzstaffel
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Schutzstaffel · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Spojené království · Vidět víc »
Stanné právo
generální stávku Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva, kdy se ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje nebo živelní pohroma) omezí některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Stanné právo · Vidět víc »
Stráž obrany státu
Stráž obrany státu (SOS) byl speciální bezpečnostní sbor založený na základě vládního nařízení č.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Stráž obrany státu · Vidět víc »
Sturmabteilung
Sturmabteilung (SA) (v překladu úderné či útočné oddíly) byla paramilitární organizace založená na počátku 20. let 20. století v Německu, která přináležela k nacistické straně (NSDAP).
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Sturmabteilung · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Stuttgart · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Sudetští Němci · Vidět víc »
Sudetoněmecký sbor dobrovolníků
Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, též Sudetoněmecký Freikorps, (německy: Sudetendeutsches Freikorps, SdFK), také známí jako Ordneři (podle Ordnergruppe) byla sudetoněmecká polovojenská organizace založená v září 1938 za účelem destabilizace situace v československém pohraničí pomocí ozbrojených útoků, sabotáží a diverze.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Sudetoněmecký sbor dobrovolníků · Vidět víc »
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Sudety · Vidět víc »
Třetí vláda Jana Malypetra
Třetí vláda Jana Malypetra existovala od 4. června do 5. listopadu 1935.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Třetí vláda Jana Malypetra · Vidět víc »
Teplice
Teplice (v letech 1895–1946 Teplitz-Schönau, v letech 1945–1946 Teplice-Šanov) jsou lázeňské statutární město v okrese Teplice v Ústeckém kraji.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Teplice · Vidět víc »
Teplický incident
Teplický incident byla na první pohled neškodná šarvátka mezi politikem Sudetoněmecké strany Karlem Hermannem Frankem (který jej vyprovokoval) a československou policií.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Teplický incident · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Turneři
#PŘESMĚRUJ Deutscher Turnverband.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Turneři · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Vídeň · Vidět víc »
Vývoz
Export (nebo vývoz) je objem zboží, služeb (technologií, licencí, autorských práv), který určitý stát je schopen vyrobit a vyvézt do zahraničí.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Vývoz · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Volby do parlamentu Československé republiky 1935
Volby do Národního shromáždění Československé republiky se konaly 19. května 1935.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Volby do parlamentu Československé republiky 1935 · Vidět víc »
Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938
Wilsonovým nádražím v Praze Vyhnání Čechů ze Sudet se uskutečnilo v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938 · Vidět víc »
Walter Runciman
Walter Runciman, 1.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Walter Runciman · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Wehrmacht · Vidět víc »
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Winston Churchill · Vidět víc »
Zemské volby v Československu 1935
Zemské volby 1935 byly volby do zemských zastupitelstev konané v roce 1935 v prvorepublikovém Československu.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a Zemské volby v Československu 1935 · Vidět víc »
1. říjen
1.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 1. říjen · Vidět víc »
12. září
12.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 12. září · Vidět víc »
13. září
13.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 13. září · Vidět víc »
14. září
14.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 14. září · Vidět víc »
17. říjen
17.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 17. říjen · Vidět víc »
18. únor
18.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 18. únor · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 1929 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 1934 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 1935 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 1937 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 1938 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 1941 · Vidět víc »
24. duben
24.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 24. duben · Vidět víc »
28. březen
28.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 28. březen · Vidět víc »
3. srpen
3.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 3. srpen · Vidět víc »
30. červen
30.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 30. červen · Vidět víc »
30. duben
30.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 30. duben · Vidět víc »
4. březen
4.
Nový!!: Sudetoněmecká strana a 4. březen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Henleinovci, SdP, Sudetendeutsche Partei.
