Podobnosti mezi Sulla a Římský senát
Sulla a Římský senát mají 35 věci společné (v Uniepedie): Afrika (provincie), Augustus, Řím, Římská legie, Římská občanská válka, Římská republika, Římská shromáždění, Římské občanství, Římské provincie, Římský cenzor, Římský diktátor, Římský konzul, Cursus honorum, Etruskové, Forum Romanum, Gaius Marius, Germáni, Julius Caesar, Konzervatismus, Lucius Cornelius Cinna, Marcus Tullius Cicero, Optimáti, Orient, Pompeius, Populárové, Praetor, Quaestor, Quintus Lutatius Catulus, Severní Afrika, Starověký Řím, ..., Tribun lidu, Tyrannis, Veto, 1. století př. n. l., 4. století př. n. l.. Rozbalte index (5 více) »
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Afrika (provincie) a Sulla · Afrika (provincie) a Římský senát ·
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Augustus a Sulla · Augustus a Římský senát ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Sulla a Řím · Řím a Římský senát ·
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Sulla a Římská legie · Římská legie a Římský senát ·
Římská občanská válka
Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.
Sulla a Římská občanská válka · Římská občanská válka a Římský senát ·
Římská republika
Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.
Sulla a Římská republika · Římská republika a Římský senát ·
Římská shromáždění
Mezi římská lidová shromáždění (comitia) patřila comitia curiata („kurijní shromáždění“), comitia centuriata („setninové shromáždění“), comitia tributa („tributní shromáždění“) a patrně i comitia calata ("kalátní shromáždění").
Sulla a Římská shromáždění · Římská shromáždění a Římský senát ·
Římské občanství
Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.
Sulla a Římské občanství · Římské občanství a Římský senát ·
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Sulla a Římské provincie · Římské provincie a Římský senát ·
Římský cenzor
Censor byl úředník ve starověkém Římě, jehož úkolem bylo provádět na základě sčítání lidu majetkové odhady občanů a jejich následné rozdělení do pěti majetkových tříd.
Sulla a Římský cenzor · Římský cenzor a Římský senát ·
Římský diktátor
Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.
Sulla a Římský diktátor · Římský diktátor a Římský senát ·
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Sulla a Římský konzul · Římský konzul a Římský senát ·
Cursus honorum
Cursus honorum (latinsky cesta poct, pořádek hodností) je pojem, označující služební postup jednotlivých úřadů v antickém Římě.
Cursus honorum a Sulla · Cursus honorum a Římský senát ·
Etruskové
Etruskové jsou málo poznané starověké etnikum, které sídlilo v Etrurii, na území dnešního Toskánska v Itálii.
Etruskové a Sulla · Etruskové a Římský senát ·
Forum Romanum
Pohled na Forum Romanum Forum Romanum bylo v dobách antického Říma centrum veřejného dění ve městě i v říši.
Forum Romanum a Sulla · Forum Romanum a Římský senát ·
Gaius Marius
Gaius Marius (157 př. n. l. – 13. ledna 86 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik zvolený celkem sedmkrát konzulem.
Gaius Marius a Sulla · Gaius Marius a Římský senát ·
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Germáni a Sulla · Germáni a Římský senát ·
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Julius Caesar a Sulla · Julius Caesar a Římský senát ·
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Konzervatismus a Sulla · Konzervatismus a Římský senát ·
Lucius Cornelius Cinna
Lucius Cornelius Cinna (kolem 130 př. n. l. – 84 př. n. l.) byl římský politik a čtyřnásobný konzul mezi lety 87 – 84 př.
Lucius Cornelius Cinna a Sulla · Lucius Cornelius Cinna a Římský senát ·
Marcus Tullius Cicero
350px Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. n. l. Arpinum – 7. prosince 43 př. n. l. Řím) byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel.
Marcus Tullius Cicero a Sulla · Marcus Tullius Cicero a Římský senát ·
Optimáti
Optimáti (latinsky optimates, „nejlepší muži“; známí rovněž jako boni, „dobří muži“) byla aristokratická a silně konzervativní frakce v pozdní římské republice, jež se vyprofilovala v době reformního hnutí bratří Gracchů (Tiberia a Gaia).
Optimáti a Sulla · Optimáti a Římský senát ·
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Orient a Sulla · Orient a Římský senát ·
Pompeius
Gnaeus Pompeius Magnus (29. září 106 př. n. l. – 28. září 48 př. n. l.), někdy zmiňován jako Pompeius Veliký, byl význačný vojevůdce a méně obratný politik na sklonku existence římské republiky.
Pompeius a Sulla · Pompeius a Římský senát ·
Populárové
Populárové (latinsky populares, „naklonění lidu“; svými nepřáteli nazývaní „demagogové“) byli politici v době pozdní římské republiky, kteří s podporou lidových shromáždění usilovali o prolomení mocenského monopolu římského senátu.
Populárové a Sulla · Populárové a Římský senát ·
Praetor
Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.
Praetor a Sulla · Praetor a Římský senát ·
Quaestor
Quaestor (případně kvestor) byl římský úředník (magistratus) ustavovaný v nejstarších dobách konzulem k vyšetřování a stíhání hrdelních zločinů.
Quaestor a Sulla · Quaestor a Římský senát ·
Quintus Lutatius Catulus
Quintus Lutatius Catulus (150 př. n. l.– 87 př. n. l.) byl římský státník, vojevůdce a literát, jeden z významných členů rodu prestižního senátorského rodu Lutatiů (gens Lutatia).
Quintus Lutatius Catulus a Sulla · Quintus Lutatius Catulus a Římský senát ·
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Severní Afrika a Sulla · Severní Afrika a Římský senát ·
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Starověký Řím a Sulla · Starověký Řím a Římský senát ·
Tribun lidu
Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římu vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.
Sulla a Tribun lidu · Tribun lidu a Římský senát ·
Tyrannis
Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.
Sulla a Tyrannis · Tyrannis a Římský senát ·
Veto
Veto, latinsky zakazuji, označuje stav, kdy jedna strana má právo jednostranně zastavit například zákonodárný proces.
Sulla a Veto · Veto a Římský senát ·
1. století př. n. l.
1.
1. století př. n. l. a Sulla · 1. století př. n. l. a Římský senát ·
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
4. století př. n. l. a Sulla · 4. století př. n. l. a Římský senát ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Sulla a Římský senát
- To, co mají společné Sulla a Římský senát
- Podobnosti mezi Sulla a Římský senát
Srovnání mezi Sulla a Římský senát
Sulla má 162 vztahy, zatímco Římský senát má 120. Jak oni mají společné 35, index Jaccard je 12.41% = 35 / (162 + 120).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Sulla a Římský senát. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: