Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: Autonomie, Autorita, Desatero, Dilema, Etika, Immanuel Kant, Ježíš Kristus, Jednání, Judaismus, Kategorický imperativ, Křesťanství, Martin Heidegger, Morálka, Niklas Luhmann, Osoba, Otrokářství, Přirozenost, Psychologie, Sebereflexe, Socializace, Sociobiologie, Stoicismus, Stud, Svědectví, Svoboda, Svoboda svědomí, TV-MIS, Výhrada svědomí, Vědomí, Zavinění.
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Nový!!: Svědomí a Autonomie · Vidět víc »
Autorita
Slovo autorita (z lat. auctor.
Nový!!: Svědomí a Autorita · Vidět víc »
Desatero
Rukopis s Desaterem z 2. století, tzv. Nashův papyrus Desatero, Desatero přikázání, Desatero Božích přikázání či dekalog (z řeckého deka deset + logos slovo, Deset slov) považují židé a křesťané za příkazy (přikázání), které Bůh dal lidem jako směrnici pro způsob života.
Nový!!: Svědomí a Desatero · Vidět víc »
Dilema
Dilema (řecky δί-λημμα „dvojí volba“) je problém nabízející dvě řešení nebo volby, z kterých ani jedna není přijatelná; tradičně je to popisováno jako „rozpolcen při rozhodování“ (being on the horns of a dilema), kdy žádná možnost není příjemná nebo „být mezi dvěma ohni“ (being between a rock and a hard place), kdy jsou oba objekty nebo výběry destruktivní.
Nový!!: Svědomí a Dilema · Vidět víc »
Etika
Etika (z řeckého ethos – mrav) nebo též teorie morálky je filozofická disciplína, která se zabývá zkoumáním mravní dimenze skutečnosti.
Nový!!: Svědomí a Etika · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Svědomí a Immanuel Kant · Vidět víc »
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Nový!!: Svědomí a Ježíš Kristus · Vidět víc »
Jednání
Jednání je velmi obecný pojem pro jakoukoli motivovanou, více méně reflektovanou a cílevědomou činnost nějakého subjektu (člověka, skupiny lidí, případně i organizace).
Nový!!: Svědomí a Jednání · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Svědomí a Judaismus · Vidět víc »
Kategorický imperativ
Kategorický imperativ je základem přirozené morálky, kterou rozebírá v Základech metafyziky mravů a v Kritice praktického rozumu Immanuel Kant.
Nový!!: Svědomí a Kategorický imperativ · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Svědomí a Křesťanství · Vidět víc »
Martin Heidegger
Martin Heidegger (26. září 1889, Meßkirch – 26. května 1976, Freiburg im Breisgau) byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla.
Nový!!: Svědomí a Martin Heidegger · Vidět víc »
Morálka
Farse e moralità (Žerty a morálka), 1914 Morálka (z lat. moralitas, správné chování, od mos, moris, mrav) znamená celkovou představu správného jednání ve společnosti.
Nový!!: Svědomí a Morálka · Vidět víc »
Niklas Luhmann
Niklas Luhmann (8. prosince 1927 Lüneburg – 6. listopadu 1998 Oerlinghausen u Bielefeldu) byl německý sociolog, teoretik vědy a společenských systémů jakožto autopoietických systémů komunikace.
Nový!!: Svědomí a Niklas Luhmann · Vidět víc »
Osoba
Osoba je jednotlivá rozumová bytost, často s důrazem na její jedinečnost a identitu: obvykle je to člověk s vlastním jménem, schopný se rozhodovat, jednat i odpovídat za své jednání.
Nový!!: Svědomí a Osoba · Vidět víc »
Otrokářství
#PŘESMĚRUJ Otroctví.
Nový!!: Svědomí a Otrokářství · Vidět víc »
Přirozenost
Přirozenost (řecky fysis, lat. natura, srov. s českým nátura) je podstata, trvalá struktura jsoucna, pokud je základem či pevnou součástí jeho chování.
Nový!!: Svědomí a Přirozenost · Vidět víc »
Psychologie
Řecké písmeno Psí bývá občas používáno jako symbol psychologiePsychologie (z řeckého ψυχή (psyché).
Nový!!: Svědomí a Psychologie · Vidět víc »
Sebereflexe
Sebereflexe nebo také vědomí sebe je akt vědomí, jehož tématem či intencí je toto vědomí samo.
Nový!!: Svědomí a Sebereflexe · Vidět víc »
Socializace
Socializace (socialization) pochází z latinského socialis neboli družný, spojenecký, polidštěný.
Nový!!: Svědomí a Socializace · Vidět víc »
Sociobiologie
Edward Osborne Wilson, jeden ze zakladatelů sociobiologie Sociobiologie je disciplína behaviorální ekologie zabývající se efektem sociálního prostředí na evoluci chování.
Nový!!: Svědomí a Sociobiologie · Vidět víc »
Stoicismus
Zénón z Kitia. Foto Paolo Monti, 1969 Stoicismus je filosofický směr, založený oficiálně Zénonem z Kitia počátkem 3.
Nový!!: Svědomí a Stoicismus · Vidět víc »
Stud
Stud je obrana vlastní intimity, varování před tím, co by ji mohlo narušit (ostych), anebo aktuální pocit zahanbení před sebou samým, nad vlastní nedostatečností (hanba). Stud je psychofyzický a často mimovolný jev, který se může projevit zrudnutím ve tváři, kdežto české „stud“ naopak naznačuje souvislost s pocitem chladu a zimy. Fyziologické souvislosti studu nejsou zatím prozkoumány. Jako takový není stud důsledkem mravní výchovy, nýbrž spíše předpokladem skutečné mravnosti. Výchova může ovlivnit rozsah a způsoby projevování studu, může je usměrňovat, podporovat nebo potlačovat, stud sám však není produktem výchovy. M. Scheler, O studu. Praha 1993.
Nový!!: Svědomí a Stud · Vidět víc »
Svědectví
Svědectví je výpověď, jejíž věrohodnost se zakládá na osobě svědka.
Nový!!: Svědomí a Svědectví · Vidět víc »
Svoboda
Svoboda je možnost, případně také schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle,“ ať je jakákoli a nést za to přiměřenou odpovědnost.
Nový!!: Svědomí a Svoboda · Vidět víc »
Svoboda svědomí
Princip svobody svědomí znamená veřejné, společenské a právní uznání, že v určitých věcech se jednotliví lidé mohou řídit zásadami, které jsou ve sporu se zásadami většiny, ale jejichž porušení by pro ně znamenalo vážný zásah do jejich lidské identity a integrity.
Nový!!: Svědomí a Svoboda svědomí · Vidět víc »
TV-MIS
TV-MIS je nekomerční křesťansky zaměřená internetová on-demand televize.
Nový!!: Svědomí a TV-MIS · Vidět víc »
Výhrada svědomí
Výhrada svědomí je koncept umožňující řešit závažné konflikty svědomí.
Nový!!: Svědomí a Výhrada svědomí · Vidět víc »
Vědomí
Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost.
Nový!!: Svědomí a Vědomí · Vidět víc »
Zavinění
Zavinění (lat. mens rea) v právu je subjektivní vztah (vůle, vědomí nebo nedbalost) osoby k předpokládaným nebo možným následkům nebo zakázanosti jejího jednání, jímž je někomu způsobena újma nebo které je jinak protiprávní.
Nový!!: Svědomí a Zavinění · Vidět víc »
