Ugrofinské jazyky a Uralské jazyky

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Ugrofinské jazyky a Uralské jazyky

Ugrofinské jazyky vs. Uralské jazyky

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.

Akkalská sámština

Akkalská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Akkalská sámština a Ugrofinské jazyky · Akkalská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Baltofinské jazyky

Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.

Baltofinské jazyky a Ugrofinské jazyky · Baltofinské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Chantyjština

Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 Chantů v Chantymansijském autonomním okruhu, Jamaloněneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.

Chantyjština a Ugrofinské jazyky · Chantyjština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Erzja

Erzja (erzjansky эрзянь кель) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků.

Erzja a Ugrofinské jazyky · Erzja a Uralské jazyky · Vidět víc »

Estonština

Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.

Estonština a Ugrofinské jazyky · Estonština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Evropa a Ugrofinské jazyky · Evropa a Uralské jazyky · Vidět víc »

Finština

Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.

Finština a Ugrofinské jazyky · Finština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Finsko

Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.

Finsko a Ugrofinské jazyky · Finsko a Uralské jazyky · Vidět víc »

Finsko-laponské jazyky

Finsko-laponské jazyky (neboli Finsko-sámské jazyky) jsou podskupinou finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Finsko-laponské jazyky a Ugrofinské jazyky · Finsko-laponské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Finsko-permské jazyky

Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků.

Finsko-permské jazyky a Ugrofinské jazyky · Finsko-permské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Finsko-volžské jazyky

Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Finsko-volžské jazyky a Ugrofinské jazyky · Finsko-volžské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Ižorština

Ižorština (někdy také ingrijština či inkerština; ižorsky,, nebo jen) je ugrofinský jazyk, jímž mluví Ižorové v Ingrii.

Ižorština a Ugrofinské jazyky · Ižorština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Inarijská sámština

Inarijská sámština (anarâškielâ, finsky inarinsaame) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.

Inarijská sámština a Ugrofinské jazyky · Inarijská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Jižní sámština

Jižní sámština (Åarjelsaemien gïele) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Jižní sámština a Ugrofinské jazyky · Jižní sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Karelština

Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.

Karelština a Ugrofinské jazyky · Karelština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Kemijská sámština

Kemijská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Kemijská sámština a Ugrofinské jazyky · Kemijská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Kildinská sámština

Kildinská sámština (Кӣллт са̄мь кӣлл, „Kiillt saam' kiill“) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.

Kildinská sámština a Ugrofinské jazyky · Kildinská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Komi (jazyk)

Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.

Komi (jazyk) a Ugrofinské jazyky · Komi (jazyk) a Uralské jazyky · Vidět víc »

Komi-jazvanština

Komi-jazvanština (Коми-Ёдз кыв, Komi-Jodz kyv; neboli také jazvanština či východní permjačtina) je mluvená podoba komijského jazyka z persmké větve ugrofinských jazyků, která se v závislosti na úhlu pohledu zařazuje buď jako nářečí komi-permjačtiny, nebo jako jeden ze tří komijských jazyků.

Komi-jazvanština a Ugrofinské jazyky · Komi-jazvanština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Komi-permjačtina

Komi-permjačtina (též permjačtina, permská komijština nebo permština, komi-permjacky, Perem Komi kyv) je ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny, jímž mluví asi 63 tisíc lidí v Komi-Permjackém autonomním okruhu v Rusku.

Komi-permjačtina a Ugrofinské jazyky · Komi-permjačtina a Uralské jazyky · Vidět víc »

Kvenština

Kvenština (kv. kvääni, kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms.

Kvenština a Ugrofinské jazyky · Kvenština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Livonština

Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).

Livonština a Ugrofinské jazyky · Livonština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Lulejská sámština

Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků.

Lulejská sámština a Ugrofinské jazyky · Lulejská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.

Maďarština a Ugrofinské jazyky · Maďarština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Mansijština

Mansijština, dříve také známá jako vogulština (man. мāньси лāтыӈ, mānsi lātyŋ), se společně s chantyjštinou řadí mezi obsko-ugrické jazyky.

Mansijština a Ugrofinské jazyky · Mansijština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Marijština

Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.

Marijština a Ugrofinské jazyky · Marijština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Meščerština

Meščerština je vymřelý ugrofinský jazyk finsko-volžské jazykové podskupiny.

Meščerština a Ugrofinské jazyky · Meščerština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Meänkieli

Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv.

Meänkieli a Ugrofinské jazyky · Meänkieli a Uralské jazyky · Vidět víc »

Merja

Ruska okolo roku 800. Území Merjů je vybarveno fialově. Merja či merjanština je vymřelý ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny.

Merja a Ugrofinské jazyky · Merja a Uralské jazyky · Vidět víc »

Mokša (jazyk)

Jazyk mokša patří do finsko-volžské větve uralské jazykové rodiny.

Mokša (jazyk) a Ugrofinské jazyky · Mokša (jazyk) a Uralské jazyky · Vidět víc »

Mordvinské jazyky

Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.

Mordvinské jazyky a Ugrofinské jazyky · Mordvinské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Muromština

Muromština je mrtvý jazyk spadající do finsko-volžské podskupiny ugrofinských jazyků.

Muromština a Ugrofinské jazyky · Muromština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Obsko-ugrické jazyky

Obsko-ugrické jazyky tvoří spolu s maďarštinou větev ugrických jazyků, spadajících do uralské jazykové rodiny.

Obsko-ugrické jazyky a Ugrofinské jazyky · Obsko-ugrické jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Permské jazyky

Permské jazyky tvoří spolu s finsko-volžskými jazyky finsko-permskou větev ugrofinských jazyků.

Permské jazyky a Ugrofinské jazyky · Permské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Pitejská sámština

Pitejská sámština (bidumsámegiella) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Pitejská sámština a Ugrofinské jazyky · Pitejská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Rusko a Ugrofinské jazyky · Rusko a Uralské jazyky · Vidět víc »

Samojedské jazyky

Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.

Samojedské jazyky a Ugrofinské jazyky · Samojedské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Sámské jazyky

Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).

Sámské jazyky a Ugrofinské jazyky · Sámské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Setučtina

Setučtina neboli seto (seto kiil´) je nářečí jižní estonštiny nebo võruštiny, někdy také označováno jako samostatný jazyk (toto označení je ale sporné).

Setučtina a Ugrofinské jazyky · Setučtina a Uralské jazyky · Vidět víc »

Severní sámština

rozšíření severní sámštiny označuje č. '''5''' Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem.

Severní sámština a Ugrofinské jazyky · Severní sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Sibiř

       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.

Sibiř a Ugrofinské jazyky · Sibiř a Uralské jazyky · Vidět víc »

Skoltská sámština

Skoltská sámština (sääʹmǩiõll) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Skoltská sámština a Ugrofinské jazyky · Skoltská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Terská sámština

Terská sámština (saa'mekiill) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Terská sámština a Ugrofinské jazyky · Terská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Udmurtština

Udmurtština (удмурт кыл, udmurt kyl) je finsko-permský jazyk, kterým mluví Udmurti, původní obyvatelé Udmurtska (součást Ruska), kde je ustanovena jako úřední jazyk spolu s ruštinou.

Udmurtština a Ugrofinské jazyky · Udmurtština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Ugrické jazyky

Ugrické jazyky jsou skupinou jazyků spadající do uralské jazykové rodiny.

Ugrické jazyky a Ugrofinské jazyky · Ugrické jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »

Umejská sámština

Umejská sámština je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Ugrofinské jazyky a Umejská sámština · Umejská sámština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Východosámské jazyky

Východosámské jazyky tvoří spolu s západosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.

Ugrofinské jazyky a Východosámské jazyky · Uralské jazyky a Východosámské jazyky · Vidět víc »

Võruština

Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel) je jazyk, který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.

Ugrofinské jazyky a Võruština · Uralské jazyky a Võruština · Vidět víc »

Vepština

Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Ugrofinské jazyky a Vepština · Uralské jazyky a Vepština · Vidět víc »

Votština

Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.

Ugrofinské jazyky a Votština · Uralské jazyky a Votština · Vidět víc »

Západosámské jazyky

Západosámské jazyky tvoří spolu s východosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.

Ugrofinské jazyky a Západosámské jazyky · Uralské jazyky a Západosámské jazyky · Vidět víc »

29. prosinec

29.

29. prosinec a Ugrofinské jazyky · 29. prosinec a Uralské jazyky · Vidět víc »