62 vztahy: Akkalská sámština, Švédsko, Baltofinské jazyky, Chantyjština, Erzja, Estonština, Eurasie, Evropa, Finština, Finsko, Finsko-laponské jazyky, Finsko-permské jazyky, Finsko-volžské jazyky, Ižorština, Inarijská sámština, Indoevropské jazyky, Jižní sámština, Karélie, Karelština, Kemijská sámština, Kildinská sámština, Komi (jazyk), Komi-jazvanština, Komi-permjačtina, Kvenština, Lingvistika, Livonština, Lulejská sámština, Maďarština, Mansijština, Marijština, Meščerština, Meänkieli, Merja, Mokša (jazyk), Mordvinské jazyky, Muromština, Norsko, Obsko-ugrické jazyky, Permské jazyky, Pitejská sámština, Ruština, Rusko, Samojedské jazyky, Sámské jazyky, Setučtina, Severní sámština, Sibiř, Skoltská sámština, Sovětský svaz, ..., Terská sámština, Udmurtština, Ugrické jazyky, Umejská sámština, Uralské jazyky, Východosámské jazyky, Võruština, Vepština, Votština, Západosámské jazyky, 2003, 29. prosinec. Rozbalte index (12 více) »
Akkalská sámština
Akkalská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Akkalská sámština · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Švédsko · Vidět víc »
Baltofinské jazyky
Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Baltofinské jazyky · Vidět víc »
Chantyjština
Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 Chantů v Chantymansijském autonomním okruhu, Jamaloněneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Chantyjština · Vidět víc »
Erzja
Erzja (erzjansky эрзянь кель) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Erzja · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Estonština · Vidět víc »
Eurasie
Eurasie je označení pro souvislou pevninu na Zemi zahrnující světadíly Evropu a Asii, je součástí Eurafrasie.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Eurasie · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Evropa · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finština · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finsko · Vidět víc »
Finsko-laponské jazyky
Finsko-laponské jazyky (neboli Finsko-sámské jazyky) jsou podskupinou finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finsko-laponské jazyky · Vidět víc »
Finsko-permské jazyky
Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finsko-permské jazyky · Vidět víc »
Finsko-volžské jazyky
Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finsko-volžské jazyky · Vidět víc »
Ižorština
Ižorština (někdy také ingrijština či inkerština; ižorsky,, nebo jen) je ugrofinský jazyk, jímž mluví Ižorové v Ingrii.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ižorština · Vidět víc »
Inarijská sámština
Inarijská sámština (anarâškielâ, finsky inarinsaame) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Inarijská sámština · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Jižní sámština
Jižní sámština (Åarjelsaemien gïele) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Jižní sámština · Vidět víc »
Karélie
Ladožské Karélii. Karélie (karelsky a Karjala, Карелия či historicky Корела, Karelen) je země Karelů.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Karélie · Vidět víc »
Karelština
Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Karelština · Vidět víc »
Kemijská sámština
Kemijská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kemijská sámština · Vidět víc »
Kildinská sámština
Kildinská sámština (Кӣллт са̄мь кӣлл, „Kiillt saam' kiill“) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kildinská sámština · Vidět víc »
Komi (jazyk)
Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Komi (jazyk) · Vidět víc »
Komi-jazvanština
Komi-jazvanština (Коми-Ёдз кыв, Komi-Jodz kyv; neboli také jazvanština či východní permjačtina) je mluvená podoba komijského jazyka z persmké větve ugrofinských jazyků, která se v závislosti na úhlu pohledu zařazuje buď jako nářečí komi-permjačtiny, nebo jako jeden ze tří komijských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Komi-jazvanština · Vidět víc »
Komi-permjačtina
Komi-permjačtina (též permjačtina, permská komijština nebo permština, komi-permjacky, Perem Komi kyv) je ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny, jímž mluví asi 63 tisíc lidí v Komi-Permjackém autonomním okruhu v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Komi-permjačtina · Vidět víc »
Kvenština
Kvenština (kv. kvääni, kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kvenština · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Lingvistika · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Livonština · Vidět víc »
Lulejská sámština
Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Lulejská sámština · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Maďarština · Vidět víc »
Mansijština
Mansijština, dříve také známá jako vogulština (man. мāньси лāтыӈ, mānsi lātyŋ), se společně s chantyjštinou řadí mezi obsko-ugrické jazyky.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mansijština · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Marijština · Vidět víc »
Meščerština
Meščerština je vymřelý ugrofinský jazyk finsko-volžské jazykové podskupiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Meščerština · Vidět víc »
Meänkieli
Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Meänkieli · Vidět víc »
Merja
Ruska okolo roku 800. Území Merjů je vybarveno fialově. Merja či merjanština je vymřelý ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Merja · Vidět víc »
Mokša (jazyk)
Jazyk mokša patří do finsko-volžské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mokša (jazyk) · Vidět víc »
Mordvinské jazyky
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mordvinské jazyky · Vidět víc »
Muromština
Muromština je mrtvý jazyk spadající do finsko-volžské podskupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Muromština · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Norsko · Vidět víc »
Obsko-ugrické jazyky
Obsko-ugrické jazyky tvoří spolu s maďarštinou větev ugrických jazyků, spadajících do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Obsko-ugrické jazyky · Vidět víc »
Permské jazyky
Permské jazyky tvoří spolu s finsko-volžskými jazyky finsko-permskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Permské jazyky · Vidět víc »
Pitejská sámština
Pitejská sámština (bidumsámegiella) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Pitejská sámština · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ruština · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Rusko · Vidět víc »
Samojedské jazyky
Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Samojedské jazyky · Vidět víc »
Sámské jazyky
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Sámské jazyky · Vidět víc »
Setučtina
Setučtina neboli seto (seto kiil´) je nářečí jižní estonštiny nebo võruštiny, někdy také označováno jako samostatný jazyk (toto označení je ale sporné).
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Setučtina · Vidět víc »
Severní sámština
rozšíření severní sámštiny označuje č. '''5''' Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Severní sámština · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Sibiř · Vidět víc »
Skoltská sámština
Skoltská sámština (sääʹmǩiõll) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Skoltská sámština · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Sovětský svaz · Vidět víc »
Terská sámština
Terská sámština (saa'mekiill) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Terská sámština · Vidět víc »
Udmurtština
Udmurtština (удмурт кыл, udmurt kyl) je finsko-permský jazyk, kterým mluví Udmurti, původní obyvatelé Udmurtska (součást Ruska), kde je ustanovena jako úřední jazyk spolu s ruštinou.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Udmurtština · Vidět víc »
Ugrické jazyky
Ugrické jazyky jsou skupinou jazyků spadající do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ugrické jazyky · Vidět víc »
Umejská sámština
Umejská sámština je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Umejská sámština · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »
Východosámské jazyky
Východosámské jazyky tvoří spolu s západosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Východosámské jazyky · Vidět víc »
Võruština
Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel) je jazyk, který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Võruština · Vidět víc »
Vepština
Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Vepština · Vidět víc »
Votština
Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Votština · Vidět víc »
Západosámské jazyky
Západosámské jazyky tvoří spolu s východosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Západosámské jazyky · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a 2003 · Vidět víc »
29. prosinec
29.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a 29. prosinec · Vidět víc »