Uhersko a Vojvodina

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Uhersko a Vojvodina

Uhersko vs. Vojvodina

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří). Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.

Autonomie

Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.

Autonomie a Uhersko · Autonomie a Vojvodina · Vidět víc »

Bačka

Bačka (žlutě maďarská část, bleděmodře srbská část) Bačka (srbsky Бачка / Bačka, maďarsky Bácska, slovensky Báčka, rusínsky Бачка, německy Batschka, rumunsky Bacica) je historické území v Karpatské kotlině nad soutokem Dunaje a Tisy, rozdělené dnes mezi severosrbskou autonomní oblast Vojvodinu (naprostá většina) a maďarskou župu Bács-Kiskun (severozápadní okraj).

Bačka a Uhersko · Bačka a Vojvodina · Vidět víc »

Banát

Mapa Banátu Banát (či) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiș, Caraș-Severin a částečně Arad a Mehedinți), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád-Csanád).

Banát a Uhersko · Banát a Vojvodina · Vidět víc »

Baranja

náhled župy '''Baranya''' z roku 1891 Baranja (maďarsky Baranya, chorvatsky Baranja, srbsky Барања) je historické území o rozloze 5176,31 km² rozdělené dnes mezi Maďarsko, jemuž náleží většina území, a Chorvatsko.

Baranja a Uhersko · Baranja a Vojvodina · Vidět víc »

Bánovina

Členění Jugoslávie na bánoviny Bánovina byla územní jednotka v královské Jugoslávii v letech 1929 až 1941.

Bánovina a Uhersko · Bánovina a Vojvodina · Vidět víc »

Bitva u Moháče

Bitva u Moháče (maďarsky Mohácsi csata, německy Schlacht bei Mohács, turecky Mohaç Muharebesi) byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách střední Evropy, v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec středověku a počátek novověku.

Bitva u Moháče a Uhersko · Bitva u Moháče a Vojvodina · Vidět víc »

Chorvatština

Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.

Chorvatština a Uhersko · Chorvatština a Vojvodina · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Uhersko · Chorvati a Vojvodina · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Uhersko · Dunaj a Vojvodina · Vidět víc »

Habsburská monarchie

Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.

Habsburská monarchie a Uhersko · Habsburská monarchie a Vojvodina · Vidět víc »

Karlovický mír

Evropa v roce 1700 Karlovický mír byla mírová smlouva uzavřená mezi Osmanskou říší a Svatou ligou dne 26. ledna 1699 ve Sremských Karlovcích.

Karlovický mír a Uhersko · Karlovický mír a Vojvodina · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Maďaři a Uhersko · Maďaři a Vojvodina · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.

Maďarština a Uhersko · Maďarština a Vojvodina · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Němci a Uhersko · Němci a Vojvodina · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Osmanská říše a Uhersko · Osmanská říše a Vojvodina · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Pravoslaví a Uhersko · Pravoslaví a Vojvodina · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

První světová válka a Uhersko · První světová válka a Vojvodina · Vidět víc »

Rumunština

Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.

Rumunština a Uhersko · Rumunština a Vojvodina · Vidět víc »

Rumuni

Rumuni jsou národ, tedy etnická skupina, kterou spojuje společná rumunská kultura a románský jazyk rumunština.

Rumuni a Uhersko · Rumuni a Vojvodina · Vidět víc »

Rusíni

Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.

Rusíni a Uhersko · Rusíni a Vojvodina · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Slováci a Uhersko · Slováci a Vojvodina · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Slovenština a Uhersko · Slovenština a Vojvodina · Vidět víc »

Srbština

Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.

Srbština a Uhersko · Srbština a Vojvodina · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Srbové a Uhersko · Srbové a Vojvodina · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Srbsko a Uhersko · Srbsko a Vojvodina · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

18. století a Uhersko · 18. století a Vojvodina · Vidět víc »