Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Valentinianus III. a Západořímská říše
Valentinianus III. a Západořímská říše mají 43 věci společné (v Uniepedie): Aetius, Afrika (provincie), Alani, Alpy, Apeninský poloostrov, Ariánství, Attila, Židé, Řím, Římský senát, Bitva na Katalaunských polích, Británie (provincie), Burgundi, Byzantská říše, Foederati, Frankové, Galie, Galla Placidia, Geiserich, Hispánie, Honorius (císař), Hunové, Itálie, Kartágo, Křesťanství, Konstantinopol, Magister militum, Marcianus, Milán, Ostrogóti, ..., Papež, Petronius Maximus, Ravenna, Rýn, Soluň, Středověk, Středozemní moře, Svébové, Theodosius I., Theodosius II., Uzurpátor, Vandalové, Vizigóti. Rozbalte index (13 více) »
Aetius
Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.
Aetius a Valentinianus III. · Aetius a Západořímská říše ·
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Afrika (provincie) a Valentinianus III. · Afrika (provincie) a Západořímská říše ·
Alani
Alani byli kmenový svaz íránského původu, který významně zasáhl do evropských poměrů v době stěhování národů.
Alani a Valentinianus III. · Alani a Západořímská říše ·
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Alpy a Valentinianus III. · Alpy a Západořímská říše ·
Apeninský poloostrov
Apeninský poloostrov je jeden z největších evropských poloostrovů.
Apeninský poloostrov a Valentinianus III. · Apeninský poloostrov a Západořímská říše ·
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Ariánství a Valentinianus III. · Ariánství a Západořímská říše ·
Attila
Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.
Attila a Valentinianus III. · Attila a Západořímská říše ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Valentinianus III. a Židé · Západořímská říše a Židé ·
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Valentinianus III. a Řím · Západořímská říše a Řím ·
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Valentinianus III. a Římský senát · Západořímská říše a Římský senát ·
Bitva na Katalaunských polích
V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.
Bitva na Katalaunských polích a Valentinianus III. · Bitva na Katalaunských polích a Západořímská říše ·
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Británie (provincie) a Valentinianus III. · Británie (provincie) a Západořímská říše ·
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Burgundi a Valentinianus III. · Burgundi a Západořímská říše ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Valentinianus III. · Byzantská říše a Západořímská říše ·
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Foederati a Valentinianus III. · Foederati a Západořímská říše ·
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Frankové a Valentinianus III. · Frankové a Západořímská říše ·
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Galie a Valentinianus III. · Galie a Západořímská říše ·
Galla Placidia
Soudobý portrét Gally Placidie Galla Placidia (392 – 27. listopadu 450) byla sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše, a manželka císaře Constantia III. Roku 410 byla zajata Vizigóty, kde si vzala krále Athaulfa, švagra vizigótského krále Alaricha.
Galla Placidia a Valentinianus III. · Galla Placidia a Západořímská říše ·
Geiserich
Geiserich nebo Genseric (389 okolí Balatonu – 25. ledna 477 Kartágo) byl král Vandalů a Alanů v letech 428–477 a jedna z klíčových postav doby stěhování národů.
Geiserich a Valentinianus III. · Geiserich a Západořímská říše ·
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Hispánie a Valentinianus III. · Hispánie a Západořímská říše ·
Honorius (císař)
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.
Honorius (císař) a Valentinianus III. · Honorius (císař) a Západořímská říše ·
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Hunové a Valentinianus III. · Hunové a Západořímská říše ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Itálie a Valentinianus III. · Itálie a Západořímská říše ·
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Kartágo a Valentinianus III. · Kartágo a Západořímská říše ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Křesťanství a Valentinianus III. · Křesťanství a Západořímská říše ·
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Konstantinopol a Valentinianus III. · Konstantinopol a Západořímská říše ·
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Magister militum a Valentinianus III. · Magister militum a Západořímská říše ·
Marcianus
Marcianus nebo také Markianos, případně Markian (okolo 390 – leden 457), byl v letech 450 až 457 císařem východořímské říše.
Marcianus a Valentinianus III. · Marcianus a Západořímská říše ·
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Milán a Valentinianus III. · Milán a Západořímská říše ·
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Ostrogóti a Valentinianus III. · Ostrogóti a Západořímská říše ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Papež a Valentinianus III. · Papež a Západořímská říše ·
Petronius Maximus
Flavius Petronius MaximusJones, Martindale (1992), s. 749.
Petronius Maximus a Valentinianus III. · Petronius Maximus a Západořímská říše ·
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Ravenna a Valentinianus III. · Ravenna a Západořímská říše ·
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Rýn a Valentinianus III. · Rýn a Západořímská říše ·
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Soluň a Valentinianus III. · Soluň a Západořímská říše ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Středověk a Valentinianus III. · Středověk a Západořímská říše ·
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Středozemní moře a Valentinianus III. · Středozemní moře a Západořímská říše ·
Svébové
Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.
Svébové a Valentinianus III. · Svébové a Západořímská říše ·
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Theodosius I. a Valentinianus III. · Theodosius I. a Západořímská říše ·
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Theodosius II. a Valentinianus III. · Theodosius II. a Západořímská říše ·
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Uzurpátor a Valentinianus III. · Uzurpátor a Západořímská říše ·
Vandalové
Mapa germánských kmenů kolem roku 100 n. l. (bez Skandinávie), Vandalové tmavě zeleně Vandalové byli velký východogermánský kmen nebo skupina kmenů, které se poprvé v historii objevily na území dnešního jižního Polska.
Valentinianus III. a Vandalové · Vandalové a Západořímská říše ·
Vizigóti
nedostupné.
Valentinianus III. a Vizigóti · Vizigóti a Západořímská říše ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Valentinianus III. a Západořímská říše
- To, co mají společné Valentinianus III. a Západořímská říše
- Podobnosti mezi Valentinianus III. a Západořímská říše
Srovnání mezi Valentinianus III. a Západořímská říše
Valentinianus III. má 147 vztahy, zatímco Západořímská říše má 139. Jak oni mají společné 43, index Jaccard je 15.03% = 43 / (147 + 139).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Valentinianus III. a Západořímská říše. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
