Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Voda a Vznik a vývoj sluneční soustavy

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Voda a Vznik a vývoj sluneční soustavy

Voda vs. Vznik a vývoj sluneční soustavy

Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.

Podobnosti mezi Voda a Vznik a vývoj sluneční soustavy

Voda a Vznik a vývoj sluneční soustavy mají 32 věci společné (v Uniepedie): Atom, Chemický prvek, Europa (měsíc), Exoplaneta, Hustota, Io (měsíc), Jupiter (planeta), Kelvin, Kometa, Kontinent, Kuiperův pás, Mars (planeta), Měsíc (satelit), Merkur (planeta), Methan, Mezihvězdné prostředí, Molekulární mračno, Oortův oblak, Oxid uhličitý, Planeta, Pluto (trpasličí planeta), Saturn (planeta), Slunce, Světelný rok, Teplota, Tlak, Venuše (planeta), Vesmír, Voda na Marsu, Vodík, ..., Vodní pára, Země. Rozbalte index (2 více) »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Atom a Voda · Atom a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Chemický prvek

Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.

Chemický prvek a Voda · Chemický prvek a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Europa (měsíc)

Europa (též Jupiter II) je měsíc planety Jupiter, druhý nejbližší a současně nejmenší z Galileovských měsíců.

Europa (měsíc) a Voda · Europa (měsíc) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Exoplaneta

nedostupné.

Exoplaneta a Voda · Exoplaneta a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Hustota a Voda · Hustota a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Io (měsíc)

Io je jedním z měsíců planety Jupiter, nejvnitřnější ze skupiny měsíců objevených Galileem.

Io (měsíc) a Voda · Io (měsíc) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Jupiter (planeta)

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.

Jupiter (planeta) a Voda · Jupiter (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Kelvin

stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.

Kelvin a Voda · Kelvin a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Kometa

Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.

Kometa a Voda · Kometa a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Kontinent

Mapa světa se šesti barevně odlišenými kontinenty (Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida) Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je rozsáhlá souvislá pevninská masa na povrchu Země.

Kontinent a Voda · Kontinent a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Kuiperův pás

Mléčné dráhy, který brání účinnému pozorování v určitých místech oblohy. Kuiperův pás (vyslovuj kaiperův), zřídka nazývaný také Edgeworthův-Kuiperův pás, je oblast sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu (asi 30 astronomických jednotek) až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce.

Kuiperův pás a Voda · Kuiperův pás a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Mars (planeta)

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.

Mars (planeta) a Voda · Mars (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Měsíc (satelit)

Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.

Měsíc (satelit) a Voda · Měsíc (satelit) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Merkur (planeta)

Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.

Merkur (planeta) a Voda · Merkur (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Methan

Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn hybridizovanými orbitaly sp3 Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.

Methan a Voda · Methan a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Mezihvězdné prostředí

Mezihvězdné prostředí se nazývá prostor a hmota, které se nacházejí mezi hvězdami v naší galaxii.

Mezihvězdné prostředí a Voda · Mezihvězdné prostředí a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Molekulární mračno

vydavatel.

Molekulární mračno a Voda · Molekulární mračno a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Oortův oblak

Porovnání tvaru Oortova oblaku s tvarem Kuiperova pásu a oběžnou rovinou planet (schéma není v měřítku, naznačuje jen tvary) Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 20 000–180 000 AU od Slunce.

Oortův oblak a Voda · Oortův oblak a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Oxid uhličitý a Voda · Oxid uhličitý a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Planeta a Voda · Planeta a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Pluto (trpasličí planeta)

Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.

Pluto (trpasličí planeta) a Voda · Pluto (trpasličí planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Saturn (planeta)

Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.

Saturn (planeta) a Voda · Saturn (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Slunce

Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.

Slunce a Voda · Slunce a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Světelný rok

Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.

Světelný rok a Voda · Světelný rok a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Teplota a Voda · Teplota a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Tlak a Voda · Tlak a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Venuše (planeta) a Voda · Venuše (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Vesmír a Voda · Vesmír a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Voda na Marsu

Umělecká představa, jak by mohl Mars jednou vypadat, slouží i jako podklad, jak nejspíše vypadal dříve Viking) Voda na Marsu je souhrnné označení veškeré vody, která se nachází na planetě Mars.

Voda a Voda na Marsu · Voda na Marsu a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Vodík a Voda · Vodík a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Vodní pára

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.

Voda a Vodní pára · Vodní pára a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Voda a Země · Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Voda a Vznik a vývoj sluneční soustavy

Voda má 202 vztahy, zatímco Vznik a vývoj sluneční soustavy má 178. Jak oni mají společné 32, index Jaccard je 8.42% = 32 / (202 + 178).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Voda a Vznik a vývoj sluneční soustavy. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »