Zemské volby v Čechách březen 1867 a Říšská rada (Rakousko)

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Zemské volby v Čechách březen 1867 a Říšská rada (Rakousko)

Zemské volby v Čechách březen 1867 vs. Říšská rada (Rakousko)

Zemské volby v Čechách v březnu 1867 byly volby konané v Českém království 20., 22. a 26. – 28. března 1867, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství. Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).

Český zemský sněm

Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.

Zemské volby v Čechách březen 1867 a Český zemský sněm · Český zemský sněm a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

František Ladislav Rieger

František Ladislav svobodný pán (von) Rieger, německy též Franz Ladislaus Freiherr von Rieger, (10. prosince 1818 SemilySOA Zámrsk, Matrika narozených 1809-1828 Semilech, sign.5192, ukn.8592, str.32. Dostupné online – 3. března 1903 Praha-Nové Město farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě Pražském) byl český politik a spoluzakladatel Národní (staročeské) strany.

František Ladislav Rieger a Zemské volby v Čechách březen 1867 · František Ladislav Rieger a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Kurie (volby)

Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.

Kurie (volby) a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Kurie (volby) a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Národní strana (1848)

Národní strana (později označována také jako staročeská) byla nejstarší politickou stranou v českých zemích.

Národní strana (1848) a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Národní strana (1848) a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Pasivní rezistence

Pasivní rezistence (neboli pasivní odpor) je politický termín vyjadřující způsob obrany zvolených cílů bez použití zbraní.

Pasivní rezistence a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Pasivní rezistence a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Prusko-rakouská válka

Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.

Prusko-rakouská válka a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Prusko-rakouská válka a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Rakouské císařství a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Rakouské císařství a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Rakousko-uherské vyrovnání

Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.

Rakousko-uherské vyrovnání a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Rakousko-uherské vyrovnání a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Rakousko-Uhersko a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Rakousko-Uhersko a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Strana ústavověrného velkostatku

Strana ústavověrného velkostatku byla zemská politická strana působící v předlitavské části Rakouska-Uherska, účastnící se voleb ve velkostatkářské kurii.

Strana ústavověrného velkostatku a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Strana ústavověrného velkostatku a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Strana konzervativního velkostatku

Strana konzervativního velkostatku (německy Konservativer Großgrundbesitz nebo Böhmischer konservativer Großgrundbesitz či Böhmisch-Konservativer Großgrundbesitz) byla konzervativní politická strana reprezentující od 60.

Strana konzervativního velkostatku a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Strana konzervativního velkostatku a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Volební cenzus

Volební cenzus je volební systém, který stanovuje nerovné volební právo a váha hlasů voličů je určována na základě specifického atributu voliče.

Volební cenzus a Zemské volby v Čechách březen 1867 · Volební cenzus a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »