Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země
Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země mají 50 věci společné (v Uniepedie): Akrece, Astronomická jednotka, Charon (měsíc), Chemická reakce, Chemický prvek, Dráhová rezonance, Elipsa, Excentricita dráhy, Geologie, Gravitace, Helium, Hustota, Kometa, Kontinent, Mars (planeta), Měsíc, Měsíc (satelit), Merkur (planeta), NASA, Nikl, Oběžná dráha, Otáčení, Oxid uhličitý, Planeta, Planetesimála, Planetka, Planetologie, Pluto (trpasličí planeta), Povrch Země, Protoplaneta, ..., Protoplanetární disk, Roční období, Skleníkový efekt, Slunce, Sluneční soustava, Sluneční vítr, Světový oceán, Teorie velkého impaktu, Teplota, Terestrická planeta, Uhlík, Vázaná rotace, Venuše (planeta), Vesmír, Voda, Vodík, Vodní pára, Záření, Země, Zemská osa. Rozbalte index (20 více) »
Akrece
Akrece je proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu.
Akrece a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Akrece a Země ·
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.
Astronomická jednotka a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Astronomická jednotka a Země ·
Charon (měsíc)
Bez popisu.
Charon (měsíc) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Charon (měsíc) a Země ·
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Chemická reakce a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Chemická reakce a Země ·
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Chemický prvek a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Chemický prvek a Země ·
Dráhová rezonance
Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel.
Dráhová rezonance a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Dráhová rezonance a Země ·
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Elipsa a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Elipsa a Země ·
Excentricita dráhy
Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.
Excentricita dráhy a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Excentricita dráhy a Země ·
Geologie
Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.
Geologie a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Geologie a Země ·
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Gravitace a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Gravitace a Země ·
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Helium a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Helium a Země ·
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Hustota a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Hustota a Země ·
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Kometa a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Kometa a Země ·
Kontinent
Mapa světa se šesti barevně odlišenými kontinenty (Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida) Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je rozsáhlá souvislá pevninská masa na povrchu Země.
Kontinent a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Kontinent a Země ·
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Mars (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Mars (planeta) a Země ·
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Měsíc a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Měsíc a Země ·
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Měsíc (satelit) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Měsíc (satelit) a Země ·
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Merkur (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Merkur (planeta) a Země ·
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
NASA a Vznik a vývoj sluneční soustavy · NASA a Země ·
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Nikl a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Nikl a Země ·
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Oběžná dráha a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Oběžná dráha a Země ·
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Otáčení a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Otáčení a Země ·
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Oxid uhličitý a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Oxid uhličitý a Země ·
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Planeta a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Planeta a Země ·
Planetesimála
Množství planetesimál (vnitřní hnědý prstenec) obíhající kolem mladé hvězdy. Umělecká představa. Planetesimály jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.
Planetesimála a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Planetesimála a Země ·
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Planetka a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Planetka a Země ·
Planetologie
sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.
Planetologie a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Planetologie a Země ·
Pluto (trpasličí planeta)
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.
Pluto (trpasličí planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Pluto (trpasličí planeta) a Země ·
Povrch Země
Zemský povrch je označení, které se používá pro svrchní vrstvu litosféry, která je v kontaktu s ostatními sférami (atmosférou, biosférou, či hydrosférou).
Povrch Země a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Povrch Země a Země ·
Protoplaneta
Thei se Zemí Protoplaneta (někdy také planetární embryo) je vesmírné těleso, které vzniká postupnou akrecí a kolapsem pevných částic v protoplanetárním disku obklopujícím formující se hvězdu.
Protoplaneta a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Protoplaneta a Země ·
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Protoplanetární disk a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Protoplanetární disk a Země ·
Roční období
Sezónní změny ročních období Roční období je jedna z hlavních částí roku.
Roční období a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Roční období a Země ·
Skleníkový efekt
Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu.
Skleníkový efekt a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Skleníkový efekt a Země ·
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Slunce a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Slunce a Země ·
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Sluneční soustava a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Sluneční soustava a Země ·
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Sluneční vítr a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Sluneční vítr a Země ·
Světový oceán
Oceán, South Beach, Miami Mapa oceánského dna Batymetrická mapa Tichého oceánu Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená, a je v něm soustředěna většina vody na Zemi.
Světový oceán a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Světový oceán a Země ·
Teorie velkého impaktu
jižního pólu Země. Teorie velkého impaktu (anglicky The Giant Impact Formation, někdy také Big Splash) je vědecká hypotéza o srážce mladé planety Země (Prazemě) s hypotetickou protoplanetou Theiou.
Teorie velkého impaktu a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Teorie velkého impaktu a Země ·
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Teplota a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Teplota a Země ·
Terestrická planeta
Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.
Terestrická planeta a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Terestrická planeta a Země ·
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Uhlík a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Uhlík a Země ·
Vázaná rotace
Měsíc je typickým příkladem vázané rotace přivrácenou) Zemi (animace vlevo). Kdyby se neotáčel kolem své osy (nebo otáčel jinou rychlostí), ukazoval by postupně celý povrch (vpravo). (Poměry velikostí a vzdálenosti neodpovídají skutečnosti) Vázaná rotace, též synchronní rotace je dynamický stav, při kterém se menší těleso (např. měsíc), obíhající kolem centrálního tělesa (např. planety) k centrálnímu tělesu otáčí stále stejnou polokoulí, jinými slovy, když se doba rotace menšího tělesa kolem osy právě rovná době jeho oběhu kolem centrálního tělesa.
Vázaná rotace a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vázaná rotace a Země ·
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Venuše (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Venuše (planeta) a Země ·
Vesmír
datum přístupu.
Vesmír a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vesmír a Země ·
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Voda a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Voda a Země ·
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Vodík a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vodík a Země ·
Vodní pára
Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.
Vodní pára a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vodní pára a Země ·
Záření
Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.
Vznik a vývoj sluneční soustavy a Záření · Záření a Země ·
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země · Země a Země ·
Zemská osa
Rotující Země se znázorněním osy Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v ECEF v závislosti na čase v MJD. Zemská osa je osa zemské rotace, tedy myšlená přímka, okolo které se otáčí planeta Země.
Vznik a vývoj sluneční soustavy a Zemská osa · Zemská osa a Země ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země
- To, co mají společné Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země
- Podobnosti mezi Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země
Srovnání mezi Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země
Vznik a vývoj sluneční soustavy má 178 vztahy, zatímco Země má 340. Jak oni mají společné 50, index Jaccard je 9.65% = 50 / (178 + 340).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
