Podobnosti mezi Čcheng-chua a Říše Ming
Čcheng-chua a Říše Ming mají 45 věci společné (v Uniepedie): Akademie Chan-lin, Úřednické zkoušky v Číně, Šan-si, Šen-si, Ťia-ťing, Ťiang-nan, Ťiang-si, Ťing-tchaj, Ťing-te-čen, Žlutá řeka, Čchü-fu, Éra vlády, Buddhismus, Císařské hrobky dynastií Ming a Čching, Cenzorát, Chung-č’, Džürčeni, Džentry, Dynastie Čoson, Dynastie Ming, Eunuchové v Číně, Hedvábná stezka, Jang-c’-ťiang, Jaové, Jün-nan, Jing-cung, Jung-le, Kampaň ťing-nan, Konfucianismus, Kuang-si, ..., Kuang-tung, Kuej-čou, Miaové, Ministerstvo trestů, Mongolové, Ojrati, Peking, S’-čchuan, Si-an, Su-čou, Tchumuská krize, Ujgurové, Velká čínská zeď, Wej-suo, Zakázané město. Rozbalte index (15 více) »
Akademie Chan-lin
Akademie Chan-lin (čínsky: znaky 翰林院, pinyin Hànlín Yuàn) byla čínská akademická a správní instituce založená v 8.
Akademie Chan-lin a Čcheng-chua · Akademie Chan-lin a Říše Ming ·
Úřednické zkoušky v Číně
''Kandidáti čekají na výsledky zkoušek'', Čchiou Jing, kolem roku 1540 Úřednické zkoušky v Číně byly po dlouhé období od počátku 7. století do začátku 20. století základní podmínkou vstupu mezi úředníky státní správy.
Úřednické zkoušky v Číně a Čcheng-chua · Úřednické zkoušky v Číně a Říše Ming ·
Šan-si
Šan-si (čínsky: 山西; pinyin: Shānxī) je provincie na severu Čínské lidové republiky.
Šan-si a Čcheng-chua · Šan-si a Říše Ming ·
Šen-si
Šen-si (tradiční znaky: 陝西; zjednodušené znaky: 陕西; pinyin: Shǎnxī) je provincie Čínské lidové republiky.
Šen-si a Čcheng-chua · Šen-si a Říše Ming ·
Ťia-ťing
Císař Ťia-ťing (16. září 1507 – 23. ledna 1567), vlastním jménem Ču Chou-cchung, z dynastie Ming vládl v letech 1521–1567 mingské Číně.
Čcheng-chua a Ťia-ťing · Říše Ming a Ťia-ťing ·
Ťiang-nan
Ťiang-nan (pchin-jin Jiāngnán, znaky 江南; doslova „Jižně od řeky“) je označení pro geografickou oblast rozprostírající se na jih od dolního toku řeky Jang-c’-ťiang a v její deltě.
Čcheng-chua a Ťiang-nan · Říše Ming a Ťiang-nan ·
Ťiang-si
Ťiang-si je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky.
Čcheng-chua a Ťiang-si · Říše Ming a Ťiang-si ·
Ťing-tchaj
Císař Ťing-tchaj (21. září 1428 – 14. březen 1457) vlastním jménem Ču Čchi-jü z dynastie Ming vládl od roku 1449 říši Ming.
Čcheng-chua a Ťing-tchaj · Říše Ming a Ťing-tchaj ·
Ťing-te-čen
Ťing-te-čen je městská prefektura na severu provincie Ťiang-si ležící v Čínské lidové republice.
Čcheng-chua a Ťing-te-čen · Říše Ming a Ťing-te-čen ·
Žlutá řeka
Žlutá řeka (tibetsky རྨ་ཆུ་, Mačhu) je řeka na východě ČLR, s délkou 5464 km druhý nejdelší tok této země.
Čcheng-chua a Žlutá řeka · Říše Ming a Žlutá řeka ·
Čchü-fu
Čchü-fu je město a městský okres v čínské provincii Šan-tung.
Čchü-fu a Čcheng-chua · Čchü-fu a Říše Ming ·
Éra vlády
Éra vlády nebo doslovně jméno éry (čínsky tradičně 年號, zjednodušeně 年号, pinyin niánhào, český přepis nien-chao) je označení pro několikaleté období vlády panovníka používané v některých východoasijských státech.
Éra vlády a Čcheng-chua · Éra vlády a Říše Ming ·
Buddhismus
náhled Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“.
Buddhismus a Čcheng-chua · Buddhismus a Říše Ming ·
Císařské hrobky dynastií Ming a Čching
Císařské hrobky dynastií Ming a Čching je řada mnoha hrobek čínských císařů z dob dynastií Ming a Čching.
Císařské hrobky dynastií Ming a Čching a Čcheng-chua · Císařské hrobky dynastií Ming a Čching a Říše Ming ·
Cenzorát
Cenzorát (čínsky 御史台, pinyin yùshǐtái, český přepis jü-š'-tchaj; později čínsky 都察院, pinyin dūcháyuàn, český přepis tu-čcha-jüan) byl kontrolní úřad v Číně založený za vlády dynastie Čchin.
Cenzorát a Čcheng-chua · Cenzorát a Říše Ming ·
Chung-č’
Císař Chung-č’ (30. července 1470 – 8. června 1505), vlastním jménem Ču Jou-tchang z dynastie Ming vládl v letech 1487–1505 mingské Číně.
Chung-č’ a Čcheng-chua · Chung-č’ a Říše Ming ·
Džürčeni
Území obývaná Džürčeny Džürčeni (neboli Džurdženi) je historické označení pro tunguzská etnika obývající severovýchodní Čínu.
Džürčeni a Čcheng-chua · Džürčeni a Říše Ming ·
Džentry
Džentry nebo gentry je označení pro anglickou nižší šlechtu, přeneseně je používáno pro obdobné společenské vrstvy jiných evropských i neevropských zemí.
Džentry a Čcheng-chua · Džentry a Říše Ming ·
Dynastie Čoson
Dynastie Čoson (hangul: 조선; hanča: 朝鮮), zvána též jako Dynastie I nebo Ri, byla korejská královská a později císařská dynastie, vládnoucí v letech 1392–1910 Koreji neboli království Čoson, později Korejské císařství.
Dynastie Čoson a Čcheng-chua · Dynastie Čoson a Říše Ming ·
Dynastie Ming
Dynastie Ming (doslova „Zářivá dynastie“) vládla v říši Ming, neboli Číně v letech 1368–1644, na jihu země se mingský stát udržel do roku 1661, byť na stále se zmenšujícím se území.
Dynastie Ming a Čcheng-chua · Dynastie Ming a Říše Ming ·
Eunuchové v Číně
Eunuchové, říše Tchang Eunuchové v Číně existovali na dvorech prakticky všech panovníků čínských států a říší.
Eunuchové v Číně a Čcheng-chua · Eunuchové v Číně a Říše Ming ·
Hedvábná stezka
Dálkové obchodní cesty v Asii. Hedvábná stezka vyznačena tučně Hedvábná stezka či Hedvábná cesta je starověká a středověká trasa vedoucí z východní Asie přes střední Asii do Středomoří.
Hedvábná stezka a Čcheng-chua · Hedvábná stezka a Říše Ming ·
Jang-c’-ťiang
Pramenný ledovec řeky Jang-c’-ťiang (tibetsky: འབྲི་ཆུ, Dřičhu), popř.
Jang-c’-ťiang a Čcheng-chua · Jang-c’-ťiang a Říše Ming ·
Jaové
Jaové je skupina národů žijících převážně v jižních provinciích Čínské lidové republiky, v menším počtu také ve Vietnamu, Laosu a Thajsku.
Jaové a Čcheng-chua · Jaové a Říše Ming ·
Jün-nan
Jün-nan (čínsky: 云南; pinyin: Yúnnán) je hornatá provincie na jihu Čínské lidové republiky.
Jün-nan a Čcheng-chua · Jün-nan a Říše Ming ·
Jing-cung
Císař Jing-cung (29. listopadu 1427 – 23. února 1464) vlastním jménem Ču Čchi-čen (Jing-cung bylo jeho chrámové jméno) byl císař vládnoucí čínské říši Ming v letech 1435–1449 a znovu od roku 1457.
Jing-cung a Čcheng-chua · Jing-cung a Říše Ming ·
Jung-le
Císař Jung-le (2. května 1360 Jing-tchien (dnes Nanking) – 12. srpna 1424 Jü-mu-čchuan (severně od Dolonu)) vlastním jménem Ču Ti vládl v letech 1402–1424 Číně jako třetí císař říše Ming. Byl čtvrtý syn Chung-wua, zakladatele a prvního císaře dynastie Ming. Od roku 1370 nosil titul kníže z Jen, od roku 1380 sídlil v Pekingu a strážil severovýchodní pohraničí. V 80. a 90. letech 14. století vynikl v bojích s Mongoly a projevil se jako talentovaný vojevůdce, populární mezi vojáky, a úspěšný státník. Roku 1399 se vzbouřil proti svému synovci, novému císaři Ťien-wenovi. V občanské válce, kterou nazval kampaň ťing-nan, kampaň za uklidnění nepořádků, po třech letech urputných bojů zvítězil a roku 1402 se prohlásil za císaře. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Věčného štěstí“, Jung-le. Název éry je používán i jako jméno císaře. Jeho vláda je občas vnímána jako „druhé založení“ mingské dynastie, jelikož ostře změnil politický kurs svého otce. Po nástupu na trůn se musel vypořádat s následky občanské války. Severočínský venkov byl boji poničen, hospodářství zde trpělo nedostatkem pracovních sil. Císař se rozhodl posílit a stabilizovat ekonomiku, ale nejdříve umlčet jakýkoli odpor. Očistil státní správu jak od stoupenců Ťien-wena, tak od zkorumpovaných a neloajálních úředníků. Vláda ostře zasáhla i proti tajným společnostem a banditům. Snažil se pozvednout hospodářství podporou produkce potravin i tkanin. Využívala se neobdělávaná půda, kultivovaly nové pozemky v bohatých oblastech delty Jang-c'-ťiang. Jung-le snížil význam Nankingu, když roku 1403 vyhlásil rozhodnutí o povýšení Pekingu na hlavní město. Výstavba nové metropole v letech 1407–1420 každodenně zaměstnala stovky tisíc pracovníků. V centru Pekingu se nacházelo vlastní středisko moci – úřednické Císařské město a uprostřed něj Zakázané město – palácové sídlo samotného císaře a jeho rodiny. Nechal zrekonstruovat Velký kanál, potřebný k zásobování metropole i armád na severu. Císař podporoval konfuciánství i buddhismus. Dva tisíce učenců zaměstnal sestavením obrovité Encyklopedie Jung-le, která výrazně překonala všechny dosavadní encyklopedie, včetně Čtyř velkých knih Sungů z 11. století. Přikázal setřídit texty neokonfuciánců a využít je jako učební příručky pro výuku budoucích úředníků. Úřednické zkoušky v tříletém cyklu přinášely kvalifikované absolventy, kteří zaplnili státní aparát. Byl známý tvrdým trestáním selhání a rychlým povýšením úspěšných služebníků. Přestože se, stejně jako jeho otec, neváhal v případě potřeby násilně vypořádat s odpůrci, opustil jeho politiku častých čistek. Ministři zastávali svá místa dlouhá léta, státní správa získala na profesionalitě a stabilnosti. Nicméně nejenom úředníci se těšili přízni a podpoře císaře. Říši vládl do značné míry „z koňského sedla“, cestoval mezi oběma hlavními městy, stejně jako císaři říše Jüan, a opakovaně vedl vojenská tažení do Mongolska. Úředníci se stavěli proti takovému chování, cítíce ohrožení z toho plynoucím vlivem eunuchů a vojenských špiček, skupin, jejichž moc závisela na císařské přízni. Výrazně aktivizoval zahraniční politiku ve snaze o posílení a konsolidaci hegemonního postavení ve východní Asii. Diplomatická poselstva a vojenské expedice mířily do „všech čtyř stran světa“. Početné mise navštívily řadu blízkých i vzdálených zemí včetně Mandžuska, Koreje, Japonska, Filipín, i timúrovskou říši ve střední Asii. Proslulé námořní plavby Čeng Chea dosáhly břehů jihovýchodní Asie, Indie, Persie a východní Afriky. Vážnou hrozbu bezpečnosti říše představovali Mongolové, rozdělení na tři skupiny – Urianchajci na jihovýchodě byli většinou loajální, východní Mongolové a západní Ojrati problematičtí. Mingská Čína je střídavě podporovala a stavěla proti sobě. Jung-le osobně vedl pět tažení do Mongolska. Samotný přesun metropole z Nankingu do Pekingu byl diktován nutností stále držet pod dohledem neklidné severní sousedy. Jung-le byl zkušený vojevůdce a armádě věnoval velkou pozornost. Přesto jeho války neskončily dobře. Válka ve Vietnamu se táhla od počátečního vpádu roku 1407 do konce jeho vlády. Čtyři roky po císařově smrti nezbylo mingské armádě než odtáhnout zpět do Číny. Jeho mongolská tažení nezměnila poměr sil a nezajistila bezpečnost severní hranice. Zemřel roku 1424, je pohřben v Čchang-ling, největší z hrobek mingských císařů ležících nedaleko Pekingu.
Jung-le a Čcheng-chua · Jung-le a Říše Ming ·
Kampaň ťing-nan
Kampaň ťing-nan nebo též povstání za odstranění nepořádků je propagandistický název vítězné strany pro čínskou občanskou válku probíhající v letech 1399–1402 v říši Ming.
Kampaň ťing-nan a Čcheng-chua · Kampaň ťing-nan a Říše Ming ·
Konfucianismus
Konfucius – „zakladatel“ konfuciánství (malba z roku 1770) Konfucianismus, také konfuciánství (doslova „škola učenců“; nebo méně přesněji Kchung ťiao, „Konfuciovo náboženství“) je čínský filosofický směr, který se vyvinul z učení čínského mudrce Konfucia.
Konfucianismus a Čcheng-chua · Konfucianismus a Říše Ming ·
Kuang-si
Kuang-si, oficiálně Čuangská autonomní oblast Kuang-si, je autonomní oblast Čínské lidové republiky ve středojižní Číně.
Kuang-si a Čcheng-chua · Kuang-si a Říše Ming ·
Kuang-tung
Kuang-tung je provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně.
Kuang-tung a Čcheng-chua · Kuang-tung a Říše Ming ·
Kuej-čou
Kuej-čou (zjednodušené znaky 贵州; tradiční znaky 貴州; pchin-jinem Gùizhōu) je provincie Čínské lidové republiky v jihozápadní Číně.
Kuej-čou a Čcheng-chua · Kuej-čou a Říše Ming ·
Miaové
Miao (čínsky: znaky 苗, pinyin Miáo;; thajsky: แม้ว (Maew) or ม้ง (Mong)) je národ, žijící v hornatých oblastech Číny, Vietnamu, Laosu, Barmy a Tchaj-wanuTAPP, N. Encyclopaedia Britannica.
Miaové a Čcheng-chua · Miaové a Říše Ming ·
Ministerstvo trestů
Ministerstvo trestů či ministerstvo spravedlnosti byl v Číně od 6. do 19. století jeden z ústředních úřadů státní správy čínských států, jmenovitě říší Suej a Tchang, států období pěti dynastií, říší Sung, Liao, Ťin, Jüan, Ming a Čching.
Ministerstvo trestů a Čcheng-chua · Ministerstvo trestů a Říše Ming ·
Mongolové
Mongolové jsou etnikum žijící zejména v Mongolsku, v Čínské lidové republice a Rusku. Mongolové nebyli pospolitý národ, spíše roztroušené kočovnické kmeny, sjednotit je se podařilo až Čingischánovi v 13. století. Mongolské kmeny pasoucí svá stáda po stepích se musely často přesouvat, tudíž nemohly žít ve stálém domově. Proto Mongolové žili v kulatých stanech – jurtách. Jurty se daly rychle rozložit a složit. Uspořádané v kruhu, připomínaly malé město.
Mongolové a Čcheng-chua · Mongolové a Říše Ming ·
Ojrati
Ojrati jsou příslušníci západomongolských kmenů a lze je definovat do dvou kategorií.
Ojrati a Čcheng-chua · Ojrati a Říše Ming ·
Peking
Peking je hlavní město Čínské lidové republiky.
Peking a Čcheng-chua · Peking a Říše Ming ·
S’-čchuan
S’-čchuan (česky tradičně Sečuán nebo Sečuánsko,; pinyin: sìchuān;; wylie: Si khron; překlad: Čtyři řeky) je provincie v Čínské lidové republice.
S’-čchuan a Čcheng-chua · S’-čchuan a Říše Ming ·
Si-an
Si-an (čínsky: pinyin Xī'ān, znaky 西安, doslova „Západní mír“) je v současnosti hlavním městem čínské provincie Šen-si.
Si-an a Čcheng-chua · Si-an a Říše Ming ·
Su-čou
Su-čou (starověké jméno: Wu) je město a městská prefektura s dlouhou historií, leží v oblasti dolního toku řeky Jang-c’-ťiang a březích jezera Tchaj v provincii Ťiang-su v Čínské lidové republice.
Su-čou a Čcheng-chua · Su-čou a Říše Ming ·
Tchumuská krize
Tchumuská krize nebo bitva u pevnosti Tchu-mu byl pohraniční konflikt mezi ojratskými Mongoly a říší Ming, který 1. září 1449 vyústil v drtivou porážku půlmilionové mingské armády mnohem slabšími Mongoly, kteří v bitvě zajali mingského císaře Jing-cunga.
Tchumuská krize a Čcheng-chua · Tchumuská krize a Říše Ming ·
Ujgurové
Ujgurové nebo Ujguři (ئۇيغۇر → Ýuyghur,Mair, Victor, „A Little Primer of Xinjiang Proper Nouns“ – „Malý základ podstaty správy Sin-ťiangu“. 2009-07-13, (anglicky).: plurál → Uygurlar, 維吾爾 pchin-jinem Wej-wu'er) jsou turkické etnikum střední Asie.
Ujgurové a Čcheng-chua · Ujgurové a Říše Ming ·
Velká čínská zeď
Etapy budování Velké zdi: žlutá - Čchin, červená - Ťin, modrá - Ming Strážní věž poblíž Pekingu Vnitřek strážní věže poblíž Pekingu Snímek Velké zdi pořídil radar raketoplánu Endeavour 10. dubna 1994, verze ve falešných barvách Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou.
Velká čínská zeď a Čcheng-chua · Velká čínská zeď a Říše Ming ·
Wej-suo
Wej-suo byl systém organizace vojenské moci v mingské Číně.
Wej-suo a Čcheng-chua · Wej-suo a Říše Ming ·
Zakázané město
Zakázané město (doslova „Purpurové zakázané město“) je komplex budov vybudovaných v Pekingu v nitru Vnitřního města během vlády dynastie Ming.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Čcheng-chua a Říše Ming
- To, co mají společné Čcheng-chua a Říše Ming
- Podobnosti mezi Čcheng-chua a Říše Ming
Srovnání mezi Čcheng-chua a Říše Ming
Čcheng-chua má 112 vztahy, zatímco Říše Ming má 375. Jak oni mají společné 45, index Jaccard je 9.24% = 45 / (112 + 375).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Čcheng-chua a Říše Ming. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: