Římská republika a Římský diktátor

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Římská republika a Římský diktátor

Římská republika vs. Římský diktátor

Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií. Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Augustus a Římská republika · Augustus a Římský diktátor · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Řím a Římská republika · Řím a Římský diktátor · Vidět víc »

Římská občanská válka

Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.

Římská občanská válka a Římská republika · Římská občanská válka a Římský diktátor · Vidět víc »

Římská shromáždění

Mezi římská lidová shromáždění (comitia) patřila comitia curiata („kurijní shromáždění“), comitia centuriata („setninové shromáždění“), comitia tributa („tributní shromáždění“) a patrně i comitia calata ("kalátní shromáždění").

Římská republika a Římská shromáždění · Římská shromáždění a Římský diktátor · Vidět víc »

Římské království

Římské království byla monarchistická vláda města Říma a jeho teritorií.

Římská republika a Římské království · Římské království a Římský diktátor · Vidět víc »

Římský konzul

Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.

Římská republika a Římský konzul · Římský diktátor a Římský konzul · Vidět víc »

Bitva u Kann

Bitva u Kann byla vybojována 2. srpna roku 216 př. n. l. poblíž říčky Aufidus v Apulii a byla to jedna z nejvýznamnějších bitev druhé punské války.

Bitva u Kann a Římská republika · Bitva u Kann a Římský diktátor · Vidět víc »

Bitva u Trasimenského jezera

Bitva u Trasimenského jezera (21. červen 217 př. n. l.) byla střetnutím mezi římským vojskem vedeným konzulem Gaiem Flaminiem (31 tisíc) a armádou kartaginského vojevůdce Hannibala (asi 40 tisíc).

Bitva u Trasimenského jezera a Římská republika · Bitva u Trasimenského jezera a Římský diktátor · Vidět víc »

Gaius Marius

Gaius Marius (157 př. n. l. – 13. ledna 86 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik zvolený celkem sedmkrát konzulem.

Gaius Marius a Římská republika · Gaius Marius a Římský diktátor · Vidět víc »

Hannibal

Hannibal Barkas byl kartaginský generál, stratég a taktik.

Hannibal a Římská republika · Hannibal a Římský diktátor · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Itálie a Římská republika · Itálie a Římský diktátor · Vidět víc »

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Julius Caesar a Římská republika · Julius Caesar a Římský diktátor · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Latina a Římská republika · Latina a Římský diktátor · Vidět víc »

Liktor

Liktor Liktor byl u Římanů veřejný sluha úředníků s impériem, zpravidla šlo o propuštěného otroka.

Liktor a Římská republika · Liktor a Římský diktátor · Vidět víc »

Magistratus

Magistratus (česky magistrát) byl ve starověkém Římě úředník zastávající magistraturu, tedy některý z volených úřadů.

Magistratus a Římská republika · Magistratus a Římský diktátor · Vidět víc »

Marcus Antonius

Marcus Antonius (latinsky: M•ANTONIVS•M•F•M•N; 83 př. n. l. – 30 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce.

Marcus Antonius a Římská republika · Marcus Antonius a Římský diktátor · Vidět víc »

Marcus Furius Camillus

Marcus Furius Camillus (kolem 446 př. n. l. – 365 př. n. l.) byl římský politik a vojevůdce patricijského původu.

Marcus Furius Camillus a Římská republika · Marcus Furius Camillus a Římský diktátor · Vidět víc »

Plebej

Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).

Plebej a Římská republika · Plebej a Římský diktátor · Vidět víc »

Proskripce

Sullova busta – Glyptotéka v Mnichově Proskripce (latinsky proscriptio, pl. proscriptiones) ve starověkém Římě představovaly prohlášení člověka za nepřítele státu.

Proskripce a Římská republika · Proskripce a Římský diktátor · Vidět víc »

První punská válka

První punská válka (264 až 241 př. n. l.) byla první z celkem tří punských válek vybojovaných mezi Kartágem a Římskou republikou.

První punská válka a Římská republika · První punská válka a Římský diktátor · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Starověký Řím a Římská republika · Starověký Řím a Římský diktátor · Vidět víc »

Sulla

Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.

Sulla a Římská republika · Sulla a Římský diktátor · Vidět víc »

Tarquinius Superbus

Lucius Tarquinius Superbus (neznámo – 495 př. n. l.) měl dle tradice být asi od roku 535 do roku 510/509 př.

Tarquinius Superbus a Římská republika · Tarquinius Superbus a Římský diktátor · Vidět víc »

Tribun lidu

Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římu vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.

Tribun lidu a Římská republika · Tribun lidu a Římský diktátor · Vidět víc »

Veto

Veto, latinsky zakazuji, označuje stav, kdy jedna strana má právo jednostranně zastavit například zákonodárný proces.

Veto a Římská republika · Veto a Římský diktátor · Vidět víc »

202 př. n. l.

Bez popisu.

202 př. n. l. a Římská republika · 202 př. n. l. a Římský diktátor · Vidět víc »

44 př. n. l.

Bez popisu.

44 př. n. l. a Římská republika · 44 př. n. l. a Římský diktátor · Vidět víc »