Římský diktátor a Římský senát

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Římský diktátor a Římský senát

Římský diktátor vs. Římský senát

Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností. Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Augustus a Římský diktátor · Augustus a Římský senát · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Řím a Římský diktátor · Řím a Římský senát · Vidět víc »

Římská legie

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.

Římská legie a Římský diktátor · Římská legie a Římský senát · Vidět víc »

Římská občanská válka

Římská občanská válka (49–45 př. n. l.) byl jeden z posledních vojensko-politických konfliktů v Římské republice před vznikem císařství.

Římská občanská válka a Římský diktátor · Římská občanská válka a Římský senát · Vidět víc »

Římská republika

Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.

Římská republika a Římský diktátor · Římská republika a Římský senát · Vidět víc »

Římská shromáždění

Mezi římská lidová shromáždění (comitia) patřila comitia curiata („kurijní shromáždění“), comitia centuriata („setninové shromáždění“), comitia tributa („tributní shromáždění“) a patrně i comitia calata ("kalátní shromáždění").

Římská shromáždění a Římský diktátor · Římská shromáždění a Římský senát · Vidět víc »

Římské občanství

Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.

Římské občanství a Římský diktátor · Římské občanství a Římský senát · Vidět víc »

Římské právo

Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.

Římské právo a Římský diktátor · Římské právo a Římský senát · Vidět víc »

Římský konzul

Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.

Římský diktátor a Římský konzul · Římský konzul a Římský senát · Vidět víc »

Gaius Marius

Gaius Marius (157 př. n. l. – 13. ledna 86 př. n. l.) byl římský vojevůdce a politik zvolený celkem sedmkrát konzulem.

Gaius Marius a Římský diktátor · Gaius Marius a Římský senát · Vidět víc »

Julius Caesar

Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.

Julius Caesar a Římský diktátor · Julius Caesar a Římský senát · Vidět víc »

Jupiter (mytologie)

Jupiter latinsky a česky alternativně Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.

Jupiter (mytologie) a Římský diktátor · Jupiter (mytologie) a Římský senát · Vidět víc »

Plebej

Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).

Plebej a Římský diktátor · Plebej a Římský senát · Vidět víc »

Praetor

Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.

Praetor a Římský diktátor · Praetor a Římský senát · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Starověký Řím a Římský diktátor · Starověký Řím a Římský senát · Vidět víc »

Sulla

Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.

Sulla a Římský diktátor · Sulla a Římský senát · Vidět víc »

Tribun lidu

Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římu vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.

Tribun lidu a Římský diktátor · Tribun lidu a Římský senát · Vidět víc »

Tyrannis

Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.

Tyrannis a Římský diktátor · Tyrannis a Římský senát · Vidět víc »

Veto

Veto, latinsky zakazuji, označuje stav, kdy jedna strana má právo jednostranně zastavit například zákonodárný proces.

Veto a Římský diktátor · Veto a Římský senát · Vidět víc »