Římský konzul a Římský senát

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Římský konzul a Římský senát

Římský konzul vs. Římský senát

Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě. Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Augustus a Římský konzul · Augustus a Římský senát · Vidět víc »

Auspicia

Auspicia (auguria) byla znamení Římanům, jimiž bozi dávali najevo svůj souhlas nebo nesouhlas s činem, jejž kdo podnikal.

Auspicia a Římský konzul · Auspicia a Římský senát · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Řím a Římský konzul · Řím a Římský senát · Vidět víc »

Římská legie

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.

Římská legie a Římský konzul · Římská legie a Římský senát · Vidět víc »

Římská republika

Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.

Římská republika a Římský konzul · Římská republika a Římský senát · Vidět víc »

Římská shromáždění

Mezi římská lidová shromáždění (comitia) patřila comitia curiata („kurijní shromáždění“), comitia centuriata („setninové shromáždění“), comitia tributa („tributní shromáždění“) a patrně i comitia calata ("kalátní shromáždění").

Římská shromáždění a Římský konzul · Římská shromáždění a Římský senát · Vidět víc »

Římské občanství

Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.

Římské občanství a Římský konzul · Římské občanství a Římský senát · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Římské provincie a Římský konzul · Římské provincie a Římský senát · Vidět víc »

Římský cenzor

Censor byl úředník ve starověkém Římě, jehož úkolem bylo provádět na základě sčítání lidu majetkové odhady občanů a jejich následné rozdělení do pěti majetkových tříd.

Římský cenzor a Římský konzul · Římský cenzor a Římský senát · Vidět víc »

Římský diktátor

Diktátor (latinsky dictator, „ten, který přikazuje“) byl v římské republice mimořádný politický úřad (magistratus extraordinarius), jenž byl ustavován za složitých politických nebo vojenských okolností.

Římský diktátor a Římský konzul · Římský diktátor a Římský senát · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Byzantská říše a Římský konzul · Byzantská říše a Římský senát · Vidět víc »

Cursus honorum

Cursus honorum (latinsky cesta poct, pořádek hodností) je pojem, označující služební postup jednotlivých úřadů v antickém Římě.

Cursus honorum a Římský konzul · Cursus honorum a Římský senát · Vidět víc »

Etruskové

Etruskové jsou málo poznané starověké etnikum, které sídlilo v Etrurii, na území dnešního Toskánska v Itálii.

Etruskové a Římský konzul · Etruskové a Římský senát · Vidět víc »

Nobilita

Nobilita byla vrstva bohatých a vlivných římských občanů, která se vytvořila na začátku 3.

Nobilita a Římský konzul · Nobilita a Římský senát · Vidět víc »

Ostrogóti

Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).

Ostrogóti a Římský konzul · Ostrogóti a Římský senát · Vidět víc »

Patricij

Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.

Patricij a Římský konzul · Patricij a Římský senát · Vidět víc »

Plebej

Plebej neboli plebejec (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty).

Plebej a Římský konzul · Plebej a Římský senát · Vidět víc »

Praetor

Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.

Praetor a Římský konzul · Praetor a Římský senát · Vidět víc »

Principát

Octavius Augustus s občanskou korunou Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.

Principát a Římský konzul · Principát a Římský senát · Vidět víc »

Quaestor

Quaestor (případně kvestor) byl římský úředník (magistratus) ustavovaný v nejstarších dobách konzulem k vyšetřování a stíhání hrdelních zločinů.

Quaestor a Římský konzul · Quaestor a Římský senát · Vidět víc »

SPQR

Písmena vytesaná do kamene Jeden z mnoha současných a funkčních kanálových poklopů v Římě S.P.Q.R. je latinská iniciálová zkratka ze sousloví Senatus Populusque Romanus, v překladu senát a lid římský.

SPQR a Římský konzul · SPQR a Římský senát · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Starověký Řím a Římský konzul · Starověký Řím a Římský senát · Vidět víc »

Tribun lidu

Tribun lidu (latinsky tribunus plebis) byl ve starověkém Římu vysoký volený úředník (magistratus), který měl ve městě zastávat zájmy plebejů před útiskem patricijů.

Tribun lidu a Římský konzul · Tribun lidu a Římský senát · Vidět víc »

Veto

Veto, latinsky zakazuji, označuje stav, kdy jedna strana má právo jednostranně zastavit například zákonodárný proces.

Veto a Římský konzul · Veto a Římský senát · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Západořímská říše a Římský konzul · Západořímská říše a Římský senát · Vidět víc »

2. století př. n. l.

2.

2. století př. n. l. a Římský konzul · 2. století př. n. l. a Římský senát · Vidět víc »

4. století př. n. l.

Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.

4. století př. n. l. a Římský konzul · 4. století př. n. l. a Římský senát · Vidět víc »