Šarlota Pruská (1798–1860) a Konstantin Nikolajevič Ruský

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Šarlota Pruská (1798–1860) a Konstantin Nikolajevič Ruský

Šarlota Pruská (1798–1860) vs. Konstantin Nikolajevič Ruský

Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku. Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.

Alžběta Sasko-Hildburghausenská

Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Alžběta Sasko-Hildburghausenská a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Alexandr II. Nikolajevič

Alexandr II.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Alexandr II. Nikolajevič · Alexandr II. Nikolajevič a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Alexandra Sasko-Altenburská

Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Alexandra Sasko-Altenburská · Alexandra Sasko-Altenburská a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

August Vilém Pruský (1722–1758)

August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.

Šarlota Pruská (1798–1860) a August Vilém Pruský (1722–1758) · August Vilém Pruský (1722–1758) a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Frederika Hesensko-Darmstadtská

Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Frederika Hesensko-Darmstadtská a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská

Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Fridrich Vilém II.

Fridrich Vilém II.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Fridrich Vilém II. · Fridrich Vilém II. a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Fridrich Vilém III.

Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Fridrich Vilém III. · Fridrich Vilém III. a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský

Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Karel II. Meklenbursko-Střelický

Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Karel II. Meklenbursko-Střelický a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický

Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský

Ludvík IX.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Konstantin Nikolajevič Ruský a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »

Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Konstantin Nikolajevič Ruský a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Luisa Meklenbursko-Střelická

Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Luisa Meklenbursko-Střelická · Konstantin Nikolajevič Ruský a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »

Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská

Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Konstantin Nikolajevič Ruský a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Mikuláš I. Pavlovič · Konstantin Nikolajevič Ruský a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »

Morganatické manželství

Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Morganatické manželství · Konstantin Nikolajevič Ruský a Morganatické manželství · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Ruské impérium · Konstantin Nikolajevič Ruský a Ruské impérium · Vidět víc »

Zimní palác

Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.

Šarlota Pruská (1798–1860) a Zimní palác · Konstantin Nikolajevič Ruský a Zimní palác · Vidět víc »