Španělsko a Zaragoza

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Španělsko a Zaragoza

Španělsko vs. Zaragoza

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe. Palác Aljafería (11.–16. stol.) Palác Aljafería, Patio sv. Isabely Katedrála S. Maria del Pilar Katedrála, jižní průčelí Most třetího tisíciletí (2008) Zaragoza je hlavním městem autonomního společenství Aragonie a provincie Zaragoza.

Aragonie

Aragonie, plným názvem Autonomní společenství Aragonie, je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severu Španělska.

Španělsko a Aragonie · Aragonie a Zaragoza · Vidět víc »

Autonomní společenství Španělska

#PŘESMĚRUJ Administrativní dělení Španělska.

Španělsko a Autonomní společenství Španělska · Autonomní společenství Španělska a Zaragoza · Vidět víc »

Španělská socialistická dělnická strana

Španělská socialistická dělnická strana (PSOE) je jednou z dominantních španělských politických stran, vedle Lidové strany Španělska.

Španělská socialistická dělnická strana a Španělsko · Španělská socialistická dělnická strana a Zaragoza · Vidět víc »

Španělská válka za nezávislost

Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.

Španělská válka za nezávislost a Španělsko · Španělská válka za nezávislost a Zaragoza · Vidět víc »

Barcelona

Barcelona (katalánsky a španělsky také Barcelona, IPA: bɑːrsəˈloʊnə) je hlavní město Katalánska, současně i sídlem provincie Barcelona.

Španělsko a Barcelona · Barcelona a Zaragoza · Vidět víc »

Bilbao

Bilbao je největší město v Baskicku, autonomním společenství v severním Španělsku.

Španělsko a Bilbao · Bilbao a Zaragoza · Vidět víc »

Córdobský chalífát

Córdobský chalífát (arabsky خليفة قرطبة) je historický státní útvar, který se v letech 929 až 1031 rozkládal nejen na území Pyrenejského poloostrova, ale jeho vliv zasahoval i do oblastí severní Afriky.

Španělsko a Córdobský chalífát · Córdobský chalífát a Zaragoza · Vidět víc »

Ebro

Ebro je řeka na severovýchodě Španělska, jedna z nejdelších a nejvýznamnějších řek na Pyrenejském poloostrově.

Španělsko a Ebro · Ebro a Zaragoza · Vidět víc »

Francisco Goya

Francisco José de Goya y Lucientes (30. březen 1746, Fuendetodos – 16. duben 1828, Bordeaux) byl španělský malíř a rytec romantismu.

Španělsko a Francisco Goya · Francisco Goya a Zaragoza · Vidět víc »

Lidová strana (Španělsko)

Vývoj počtu poslaneckých křesel získaných Lidovou aliancí (1977-1989) a Lidovou stranou (1989-2004) ve španělských volbách Lidová strana (Partido Popular, zkratka PP) je konzervativní politická strana ve Španělském království.

Španělsko a Lidová strana (Španělsko) · Lidová strana (Španělsko) a Zaragoza · Vidět víc »

Madrid

Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.

Španělsko a Madrid · Madrid a Zaragoza · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Španělsko a Napoleon Bonaparte · Napoleon Bonaparte a Zaragoza · Vidět víc »

Pamplona

Pamplona je hlavní město španělského autonomního společenství a zároveň provincie Navarra.

Španělsko a Pamplona · Pamplona a Zaragoza · Vidět víc »

Real Zaragoza

Real Zaragoza, S.A.D. je španělský fotbalový klub sídlící ve městě Zaragoza v provincii Aragonie.

Španělsko a Real Zaragoza · Real Zaragoza a Zaragoza · Vidět víc »

Taifská království

Taifské státy (arabsky طوائف, tj. ṭawā'if, singulár taifa, arabsky طائفة, tj. plurál ṭā'ifa), častěji však taifská království (španělsky Reinos de Taifas), jsou označení pro drobná muslimská knížectví na Pyrenejském poloostrově, která vznikala během rozpadu Córdobského chalífátu v letech 1009–1031.

Španělsko a Taifská království · Taifská království a Zaragoza · Vidět víc »

Valencie

Jedním ze dvou mostů přes bývalé koryto Turie v Městě umění. https://zemesveta.cz/valencie-pod-ochranou-netopyra/ zemesveta.cz Valencie (valencijsky València) je město, ležící na Costa del Azahar (volný český překlad Pobřeží pomerančového květu), což je průmyslová oblast při Valencijském zálivu.

Španělsko a Valencie · Valencie a Zaragoza · Vidět víc »