Švédština a Jmenný rod

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Švédština a Jmenný rod

Švédština vs. Jmenný rod

Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech. Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Švédština a Angličtina · Angličtina a Jmenný rod · Vidět víc »

Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.

Švédština a Dánština · Dánština a Jmenný rod · Vidět víc »

Dolnoněmčina

Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.

Švédština a Dolnoněmčina · Dolnoněmčina a Jmenný rod · Vidět víc »

Faerština

Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).

Švédština a Faerština · Faerština a Jmenný rod · Vidět víc »

Finština

Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.

Švédština a Finština · Finština a Jmenný rod · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Švédština a Francouzština · Francouzština a Jmenný rod · Vidět víc »

Gramatika

Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).

Švédština a Gramatika · Gramatika a Jmenný rod · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Švédština a Indoevropské jazyky · Indoevropské jazyky a Jmenný rod · Vidět víc »

Islandština

Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.

Švédština a Islandština · Islandština a Jmenný rod · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Švédština a Latina · Jmenný rod a Latina · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Švédština a Němčina · Jmenný rod a Němčina · Vidět víc »

Norština

Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.

Švédština a Norština · Jmenný rod a Norština · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

Švédština a Přídavné jméno · Jmenný rod a Přídavné jméno · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.

Švédština a Podstatné jméno · Jmenný rod a Podstatné jméno · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Švédština a Polština · Jmenný rod a Polština · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Švédština a Ruština · Jmenný rod a Ruština · Vidět víc »

Severogermánské jazyky

Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.

Švédština a Severogermánské jazyky · Jmenný rod a Severogermánské jazyky · Vidět víc »

Skloňování

Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.

Švédština a Skloňování · Jmenný rod a Skloňování · Vidět víc »

Slovesný rod

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.

Švédština a Slovesný rod · Jmenný rod a Slovesný rod · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Švédština a Sloveso · Jmenný rod a Sloveso · Vidět víc »

Ugrofinské jazyky

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.

Švédština a Ugrofinské jazyky · Jmenný rod a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »

Vykání

Vykání je oslovování jedné osoby pomocí množného čísla (tj. užívání tvaru pro 2. osobu množného čísla v příslušném rodě místo tvaru pro 2. osobu jednotného čísla, v některých jazycích, např. v němčině a archaické češtině se užívá 3. osoba množného čísla, tzv. onikání), čímž se dané osobě prokazuje úcta.

Švédština a Vykání · Jmenný rod a Vykání · Vidět víc »