Ší'itský islám a Husajn ibn Alí

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Ší'itský islám a Husajn ibn Alí

Ší'itský islám vs. Husajn ibn Alí

Svatyně imáma Husajna v iráckém Karbalá, které je pro šíity jedním z nejsvětějších měst na světě Ší'itský islám, též ší'a (z arabského شيعة, zkrácenina z Ší'at Alí شيعة علي neboli Strana Alího či Přívrženci Alího), je jedním ze dvou hlavních proudů islámu (druhým je sunna). Husajn ibn Alí (kolem 626 – 10. října 680) často nazýván zkráceně jen Husajn, byl vnuk Mohameda, zakladatele islámu.

Alí

iráckém Nadžafu Alí ibn Abí Tálib (okolo roku 599 Mekka – 28. leden 661 Kúfa) byl čtvrtý volený chalífa v letech 656–661.

Ší'itský islám a Alí · Alí a Husajn ibn Alí · Vidět víc »

Fátima

Fátima (arabsky: فاطمة; okolo 605/615–632/633) byla dcera islámského proroka Mohameda, kterou měl se svou ženou Chadídžou.

Ší'itský islám a Fátima · Fátima a Husajn ibn Alí · Vidět víc »

Hasan ibn Alí

Hasan ibn Alí ibn Abí Tálib byl vnuk Muhammada, zakladatele islámu.

Ší'itský islám a Hasan ibn Alí · Hasan ibn Alí a Husajn ibn Alí · Vidět víc »

Imám

Modlitba imámů v Káhiře (Jean-Léon Gérôme) Imám byl původně titul představeného muslimské obce, později titul všeobecně uznávaného znalce a učitele koránu (asi jako dnešní profesor) – dnes muslimský duchovní, u sunnitů ještě čestný titul zakladatele náboženské nebo právnické školy a u šiítů nejvyšší duchovní představený.

Ší'itský islám a Imám · Husajn ibn Alí a Imám · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Ší'itský islám a Islám · Husajn ibn Alí a Islám · Vidět víc »

Jazíd I.

Jazíd I. (645 – 683, Damašek) druhý chalífa z dynastie Umajjovců, který vládl Arabské říši v letech 680–683.

Ší'itský islám a Jazíd I. · Husajn ibn Alí a Jazíd I. · Vidět víc »

Mohamed

Prorok Mohammed a jeho žena Áiša Mohamed (25. dubna 571Přesné datum narození není bezpečně známo, rok 570 je uváděn jako nejpravděpodobnější. TAUER, Felix, Svět islámu, str. 17–18, Praha: Vyšehrad, 1984 Mekka – 8. června 632 Medína, oblast Hidžáz, dnešní Saúdská Arábie), česky zastarale též Mahomet či Machomet, v odborné literatuře Muhammad, plným jménem Abú-l-Kásim Muhammad ibn ʿAbdulláh ibn ʿAbdulmuttalib ibn Hášim ibn ʿAbd Manáf al-Kuraší, byl náboženský a politický vůdce a poslední prorok islámu, který je muslimy považován za poslední krok zjevování monoteistického náboženství, jehož dřívější verze byly učeny Abrahámem, Mojžíšem, Ježíšem a ostatními předcházejícími proroky.

Ší'itský islám a Mohamed · Husajn ibn Alí a Mohamed · Vidět víc »

Mu'ávija I.

Mu‘ávija I. (?602, Mekka – 6. května 680, Damašek), první chalífa a zakladatel dynastie Umajjovců vládnoucí v letech 661–680.

Ší'itský islám a Mu'ávija I. · Husajn ibn Alí a Mu'ávija I. · Vidět víc »

Sunnitský islám

Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.

Ší'itský islám a Sunnitský islám · Husajn ibn Alí a Sunnitský islám · Vidět víc »

Volení chalífové

Volení chalífové jsou první čtyři nástupci proroka Mohameda vládnoucí v letech 632–661.

Ší'itský islám a Volení chalífové · Husajn ibn Alí a Volení chalífové · Vidět víc »