Žofie Dorota Pruská a Žofie Dorota Württemberská

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Žofie Dorota Pruská a Žofie Dorota Württemberská

Žofie Dorota Pruská vs. Žofie Dorota Württemberská

Žofie Dorota Pruská (25. ledna 1719 – 13. listopadu 1765) se narodila jako dcera Fridricha Viléma I. a Žofie Dorotey Hannoverské. Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Žofie Šarlota Hannoverská

Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.

Žofie Šarlota Hannoverská a Žofie Dorota Pruská · Žofie Šarlota Hannoverská a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Žofie Dorotea Hannoverská

Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.

Žofie Dorota Pruská a Žofie Dorotea Hannoverská · Žofie Dorota Württemberská a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »

Žofie Dorotea z Celle

Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.

Žofie Dorota Pruská a Žofie Dorotea z Celle · Žofie Dorota Württemberská a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Dorota Pruská · Bedřiška Braniborsko-Schwedtská a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Žofie Dorota Pruská · Berlín a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Fridrich I. Pruský

Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).

Fridrich I. Pruský a Žofie Dorota Pruská · Fridrich I. Pruský a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Fridrich II. Evžen Württemberský

Fridrich II.

Fridrich II. Evžen Württemberský a Žofie Dorota Pruská · Fridrich II. Evžen Württemberský a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)

Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (17. listopadu 1700, hrad Oranienbaum-Wörlitz – 4. března 1771 Wildenbruch) byl pruský princ a markrabě Braniborský.

Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) a Žofie Dorota Pruská · Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771) a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Fridrich Vilém I.

Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.

Fridrich Vilém I. a Žofie Dorota Pruská · Fridrich Vilém I. a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Fridrich Vilém I. Braniborský

Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.

Fridrich Vilém I. Braniborský a Žofie Dorota Pruská · Fridrich Vilém I. Braniborský a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská

Jana (Johana) Šarlota Anhaltsko-Desavská (* 6. dubna 1682, Dessau – 31. března 1750, Herford) byla askánská princezna z Anhalt-Dessau a díky výhodnému sňatku i markraběnka Braniborsko-schwedtská.

Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská a Žofie Dorota Pruská · Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Jiří I.

Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.

Jiří I. a Žofie Dorota Pruská · Jiří I. a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Seznam württemberských panovníků

Znak Württemberska Seznam württemberských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí hrabata, vévody a krále.

Seznam württemberských panovníků a Žofie Dorota Pruská · Seznam württemberských panovníků a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »