45 vztahy: Allativ, Aurélien Sauvageot, Ä, Baltofinové, Baltské moře, Baltské státy, Dějiny Finska, Estonština, Estonská osvobozenecká válka, Estonsko, Exessiv, Finština, Finsko, Finsko-laponské jazyky, Finsko-permské jazyky, Finsko-volžské jazyky, Ižorština, Karelština, Kvenština, Kyjevská Rus, Laponsko, Lauri Kettunen, Livonština, Lotyši, Meänkieli, Mordvinské jazyky, Něvel, Partitiv, Peko, Setučtina, Seznam etnických skupin, Souhláskové stupňování, Staroruština, Suojarvi (město), Světová strana, Ugrofinské jazyky, Uralské jazyky, Võruština, Vepština, Vilhelm Thomsen, Vlnovka, Vokálová harmonie, Votština, Votové, Votská gramatika.
Allativ
Allativ (zkratka ALL, z lat. allāt-, afferre „přinášet“) je lokální mluvnický pád.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Allativ · Vidět víc »
Aurélien Sauvageot
Aurélien Sauvageot (13. dubna 1897, Konstantinopol, Turecko – 5. prosince 1988, Aix-en-Provence, Francie) byl francouzský jazykovědec, zakladatel ugrofinistiky ve Francii.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Aurélien Sauvageot · Vidět víc »
Ä
Ilustrace Ä (minuskule ä) je písmeno latinky.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Ä · Vidět víc »
Baltofinové
Baltofinové neboli baltofinské národy sestávají z národů obývajících oblast kolem Baltského moře v severovýchodní Evropě, kteří mluví baltofinskými jazyky, zahrnující Finy, Estonce (včetně Võroů a Setuků), Karely (včetně Ludikovců a Jižních Karelců), Vepsy, Ižory, Voty a Livonce, stejně jako jejich potomky po celém světě.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Baltofinové · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Baltské moře · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Baltské státy · Vidět víc »
Dějiny Finska
Státní znak Finské republiky Dějiny Finska počínají zhruba 9000 let př.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Dějiny Finska · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Estonština · Vidět víc »
Estonská osvobozenecká válka
Estonská osvobozenecká válka, příp. Estonská válka za nezávislost (estonsky Vabadussõda) byla válka, v níž nově vzniklá Estonská republika v letech 1918–1920 bránila svou samostatnost proti vojskům sovětského Ruska, baltoněmecké Zeměbrany a některým pravidelným německým vojenským jednotkám.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Estonská osvobozenecká válka · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Estonsko · Vidět víc »
Exessiv
Exessiv je mluvnický pád, který označuje změnu stavu z něčeho na něco.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Exessiv · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Finština · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Finsko · Vidět víc »
Finsko-laponské jazyky
Finsko-laponské jazyky (neboli Finsko-sámské jazyky) jsou podskupinou finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Finsko-laponské jazyky · Vidět víc »
Finsko-permské jazyky
Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Finsko-permské jazyky · Vidět víc »
Finsko-volžské jazyky
Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Finsko-volžské jazyky · Vidět víc »
Ižorština
Ižorština (někdy také ingrijština či inkerština; ižorsky,, nebo jen) je ugrofinský jazyk, jímž mluví Ižorové v Ingrii.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Ižorština · Vidět víc »
Karelština
Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Karelština · Vidět víc »
Kvenština
Kvenština (kv. kvääni, kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Kvenština · Vidět víc »
Kyjevská Rus
Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Kyjevská Rus · Vidět víc »
Laponsko
Laponsko (sámsky Sápmi, švédsky Lappland, norsky Sameland, finsky Lappi, rusky Лапландия a nově zřídka česky i Sámsko) je kulturní region tradičně obývaný Sámy, v češtině tradičně známými jako Laponci; dnes je však toto označení považováno za hanlivé, především samotní Sámové ho považují za pejorativní.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Laponsko · Vidět víc »
Lauri Kettunen
Lauri Einari Kettunen (10. září 1885 Joroinen – 26. února 1963 Helsinky) byl finský badatel v oblasti finských nářečí a baltofinských jazyků.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Lauri Kettunen · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Baltofinské jazyky a Livonština · Vidět víc »
Lotyši
Lotyši (lotyšsky latvieši, livonsky laett) jsou evropským národem, který patří k baltské jazykové skupině, původnímu obyvatelstvu východního Pobaltí.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Lotyši · Vidět víc »
Meänkieli
Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Meänkieli · Vidět víc »
Mordvinské jazyky
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Mordvinské jazyky · Vidět víc »
Něvel
Něvel je město v Pskovské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Něvel · Vidět víc »
Partitiv
Partitiv (zkratka PART nebo PTV) je mluvnický pád, který označuje „část celku“, „neurčité množství něčeho“.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Partitiv · Vidět víc »
Peko
Peko je estonský epos psaný v setuském nářečí a sestavený pěvkyní Anne Vabarnou ve spolupráci s estonským archivářem a knihovníkem Paulopriitem Voolainem na konci 20.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Peko · Vidět víc »
Setučtina
Setučtina neboli seto (seto kiil´) je nářečí jižní estonštiny nebo võruštiny, někdy také označováno jako samostatný jazyk (toto označení je ale sporné).
Nový!!: Baltofinské jazyky a Setučtina · Vidět víc »
Seznam etnických skupin
Seznam etnik dle jazykových rodin, zemí výskytu a velikostí populace.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Seznam etnických skupin · Vidět víc »
Souhláskové stupňování
Souhláskové stupňování (neboli souhlásková gradace) je druh souhláskové mutace, kde se souhlásky střídají v různých stupních.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Souhláskové stupňování · Vidět víc »
Staroruština
Staroruština či stará ruština byl jazyk, který používali v 6.–14.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Staroruština · Vidět víc »
Suojarvi (město)
Suojarvi je město v Karelské republice v Ruské federaci.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Suojarvi (město) · Vidět víc »
Světová strana
Světové strany jsou čtyři základní směry, podle kterých se určuje na zemském povrchu směr.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Světová strana · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »
Võruština
Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel) je jazyk, který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Võruština · Vidět víc »
Vepština
Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Vepština · Vidět víc »
Vilhelm Thomsen
Vilhelm Ludwig Peter Thomsen (25. ledna 1842 Kodaň – 12. května 1927 Kodaň) byl dánský lingvista a turkolog.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Vilhelm Thomsen · Vidět víc »
Vlnovka
náhled Vlnovka neboli tilda (~) je grafém, který má několik funkcí.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Vlnovka · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Vokálová harmonie · Vidět víc »
Votština
Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Votština · Vidět víc »
Votové
Votové (votsky vadjalaizõt, rusky водь) jsou ugrofinský národ žijící v severozápadním Rusku jihozápadně od Petrohradu, konkrétně ve čtyřech vesnicích: Kurovicy (Kukkuzi), Krakolje (Jõgõperä), Lužicy (Luuditsa-Liivtšülä) a Mežniki (Rajo).
Nový!!: Baltofinské jazyky a Votové · Vidět víc »
Votská gramatika
Votská gramatika je mluvnický popis votštiny.
Nový!!: Baltofinské jazyky a Votská gramatika · Vidět víc »