Rychlejší přístup než prohlížeči!
65 vztahy: Aššurbanipal, Achaimenovci, Amél-Marduk, Aramejština, Asarhaddon, Astronomické cykly, Atbaš, Baasistický Irák, Babylonie, Bel-ibni, Bit-Adini, Bitva u Halule, Borsippa, Chaldea, Chaldejská katolická církev, Dědic Robinsonův, Dějiny Íránu, Dějiny Iráku, Dějiny Mezopotámie, Deskriptivní geometrie, Dominik z Nisy, Expedice SAROS, Genesis, Geometrie, Harran, Háran, Hranice pěti patriarchátů, Irák, Jan Tachezzi, Jójakím, Jean-François Champollion, Joseph Smith, Kniha Abakuk, Kniha Abrahamova, Kniha Mormonova, Královna ze Sáby, Lábaši-Marduk, Marduk-apla-iddina II., Marduk-zakir-šumi II., Mars (planeta), Mithraismus, Mušezib-Marduk, Myrrha (opera), Nabonid, Nabu-mukin-zeri, Nahum, Narsaj, Novoasyrská říše, Novobabylonská říše, O Kýrově vychování, ..., Přímořská říše, Philosophia perennis, Rod (mytologie), Rosekruciáni, Sardanapal (Byron), Sargon II., Sedm nebes, Sinacherib, Sosipatra, Starověk, Starověký Orient, Sulla, Tiš'a be-av, Trigonometrie, Ussherova chronologie. Rozbalte index (15 více) »
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
Nový!!: Chaldea a Aššurbanipal · Vidět víc »
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Nový!!: Chaldea a Achaimenovci · Vidět víc »
Amél-Marduk
Amél-Marduk, nazývaný Evil-Merodak v Bibli, byl synem a nástupcem Nabukadnesara II., krále babylonského, a byl třetím králem z chaldejské (novobabylonské) dynastie.
Nový!!: Chaldea a Amél-Marduk · Vidět víc »
Aramejština
Aramejština (aramejsky ܐܪܡܝܐ) je jeden ze semitských jazyků.
Nový!!: Chaldea a Aramejština · Vidět víc »
Asarhaddon
Asarhaddon (též Esarchadón; akkadsky Aššur-achché-iddina – „ Aššur daroval bratra“, aramejsky: ܐܵܫܘܿܪ ܐܵܗܐܹ ܐܝܼܕܝܼܢܵܐ; hebrejsky: אֵסַר חַדֹּן; řecky: Ασαραδδων; latinsky: Asor Haddan) byl asyrský král, který vládl v letech 681–669 př. n. l. Byl nejmladším synem a následníkem Sinacheriba a jeho druhé manželky, aramejské princezny Zakitu (aramejsky Nakkija – „Čistá“).
Nový!!: Chaldea a Asarhaddon · Vidět víc »
Astronomické cykly
Astronomické cykly jsou pravidelná období (periody), ve kterých se opakují určité astronomické jevy.
Nový!!: Chaldea a Astronomické cykly · Vidět víc »
Atbaš
Atbaš je monoalfabetická substituční šifra.
Nový!!: Chaldea a Atbaš · Vidět víc »
Baasistický Irák
Baasistický Irák, oficiálně Republika Irák (arabsky جمهورية العراق), předtím Irácká republika (arabsky الجمهورية العراقية), je název pro irácký stát mezi lety 1968 až 2003 za vlády arabské socialistické strany Baas.
Nový!!: Chaldea a Baasistický Irák · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Chaldea a Babylonie · Vidět víc »
Bel-ibni
Bel-ibni byl babylónský král a šlechtic z 10.
Nový!!: Chaldea a Bel-ibni · Vidět víc »
Bit-Adini
Bit-Adini bylo starověké aramejské království (v podstatě městský stát) v Mezopotámii.
Nový!!: Chaldea a Bit-Adini · Vidět víc »
Bitva u Halule
Bitva u Halule (691 př. n. l.), byl konflikt mezi Asyrskou říší a rebelskými silami Babyloňanů, Chaldejců a Aramejci.
Nový!!: Chaldea a Bitva u Halule · Vidět víc »
Borsippa
Mezopotámie v 2. tisíciletí př. n. l. Borsippa (sumersky Ba-ad-DUR-si-a-ab-ba nebo Badursiabba (dosl. «Roh moře»); akkad. 1)Barzipa, 2)Tintir IIkum-KI (dosl.
Nový!!: Chaldea a Borsippa · Vidět víc »
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Nový!!: Chaldea a Chaldea · Vidět víc »
Chaldejská katolická církev
Pečeť babylonského patriarchy Chaldejská katolická církev (syrsko-aramejsky ܥܕܬܐ ܟܠܕܝܬܐ ܩܬܘܠܝܩܝܬܐ; ʿītha kaldetha qāthuliqetha) je jedna z východních katolických církví, která používá chaldejský (východosyrský) ritus.
Nový!!: Chaldea a Chaldejská katolická církev · Vidět víc »
Dědic Robinsonův
Dědic Robinsonův (1884, L'héritier de Robinson) je dobrodružný román francouzského spisovatele Andrého Laurieho.
Nový!!: Chaldea a Dědic Robinsonův · Vidět víc »
Dějiny Íránu
Náměstí v Isfahánu Dějiny Íránu sahají více než pět tisíc let do minulosti a zahrnují území, jež je mnohem rozsáhlejší nežli současná Íránská islámská republika, vzniklá v roce 1979.
Nový!!: Chaldea a Dějiny Íránu · Vidět víc »
Dějiny Iráku
Citadela v Arbílu, jedno z nejstarších nepřetržitě obydlených městských osídlení na světě Dějiny Iráku sahají do doby starověké Mezopotámie, jedné z prvních civilizací na světě, která začala vznikat na přelomu 4.
Nový!!: Chaldea a Dějiny Iráku · Vidět víc »
Dějiny Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie zahrnují dějiny území známého jako Mezopotámie od starší doby kamenné po jeho dobytí muslimy v 7. století n. l. Území Mezopotámie je zhruba vymezeno povodím Eufratu a Tigridu.
Nový!!: Chaldea a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »
Deskriptivní geometrie
Ukázka čtyř různých rovinných zakreslení jednoho prostorového objektu kuželosečkou by správně měla být elipsa Ukázka konstrukce průniku koule a kužele Promítání Deskriptivní geometrie je věda o zobrazení prostorových útvarů do roviny (průmětny).
Nový!!: Chaldea a Deskriptivní geometrie · Vidět víc »
Dominik z Nisy
Dominik z Nisy OFM (1588 -1650, též Dominik z Nysy, latinsky Dominicus Nissensis nebo Dominicus Germanus de Silesia byl původem slezský františkán - observant, orientalista, jazykovědec, misionář a teolog. Podle přídomku „Germanus“ mu byla rodnou řečí němčina, skrze studia a zahraniční pobyty se však osvojil celou řadi evropských a asijských jazyků. Údajně ovládal latinu, španělštinu, francouzštinu, italštinu, hebrejštinu, řeč chaldejskou, syrskou, perštinu, tatarštinu, hindštinu a navíc též čínštinu a japonštinu. Podle svého přídomku ve jménu pocházel ze slezské Nisy, podle jiného pramene se ale narodil se v roce 1588 ve Vratislavi, kde také vstoupil do františkánského řádu. Jako řada soudobých františkánů viděl své povolání v šíření katolického křesťanství, a to ve formě aktivit proti nekatolickým okruhům v Evropě a misijní činnosti jinde. Jako i ostatní mimoevropští misionáři katolické církve, české františkány Remedia Prutkého nebo Kristiána Schneidera v tom nevyjímaje, musel se nejprve připravit na misie studijním pobytem v Římě. Na rozdíl od ostatních františkánských misionářů však nestudoval v apeninské metropoli jako vyslanec české řádové provincie sv. Václava, ale do římské františkánské provincie přestoupil. Posléze se mu jeho touhu podařilo naplnit a byl vyslán jako misionář na Blízký východ a snad dále do Asie. Během své misijní cesty údajně navštívil východní Indii, Persii, nebo tatarskou říši.GREIDERER, Germania Franciscana (cit.), s. 750. Zda jeho misie byla z katolického pohledu úspěšná a „mnoho nevěřících k pravé víře přivedl“, jak uvádí pozdější řádová historiografie, by mělo být potvrzeno ještě z dalších pramenů. Rozhodně však úspěšně využil svého asijského pobytu k zdokonalení svých jazykových znalostí, v nichž následně vynikal. Po této zřejmě delší misijní cestě po Asii se vrátil do Říma, kde byl ustanoven lektorem a následně profesorem arabštiny na Papežské koleji sv. apoštola Petra (S. Petri in Monte) a vzděláváním připravoval další zájemce na misijní působení. Kromě jazyků mu byla svěřena také výuka kontroversistiky užitečné v polemikách s jinými křesťanskými vyznáními. Během toho učitelského působení zpracoval objemnou učebnici Fabrica linguae Arabicae vydanou v Kongregací pro šíření víry (Propaganda) v Římě. Titul vyšel ve dvou verzích, nejprve stručnější kapesní podobě učebnice pro misionáře v roce 1636. Pro zřejmý úspěch titulu vydává Kongregace Propagandy titul podruhé, nyní již obsahující více než tisíc stran a doplněná o arabsko-italsko/latinský frazeologický slovník. Druhá verze učebnice se slovníkem byla s velkou pravděpodobností dle dokumentů Kongregace pro šíření víry užívána k přípravě františkánských studentů v římské koleji San Pietro in Monte Aureo (Montorio) na budoucí misijní poslání. Bratr Dominik byl rovněž velkým znalcem a překladatelem Koránu. Když ukončil své lektorské působení v Říme, byl Dominik z Nisy ustanoven apoštolským legátem (vyslancem) v tatarské říši. Když i tento úkol výborně („cum laude“) zvládl, pokračovala jeho životní cesta do Španělska. Španělský král Filip IV. totiž o Dominikovu službu požádal generálního ministra františkánského řádu a ten jej ke králi vyslal. Filip IV. ustanovil bratra Dominika knihovníkem ve své královské bibliotéce v El Escorial. V ní se tehdy údajně nacházelo 3000 arabských rukopisů a Dominikovi bylo svěřeno jejich utřídění a zpracování. K plné králově spokojenosti je údajně uvedl do dokonalého pořádku. V El Escorial již Dominik z Nisy zůstal až do své smrti v místním františkánském konventu v roce 1650.
Nový!!: Chaldea a Dominik z Nisy · Vidět víc »
Expedice SAROS
Expedice SAROS jsou expedice pořádané pardubickou hvězdárnou za účelem pozorování úplných zatmění Slunce.
Nový!!: Chaldea a Expedice SAROS · Vidět víc »
Genesis
Stránka z Geneze z hebrejské bible Geršoma ben Mošeho Soncina, Brest, 1494 Genesis (Berešit, značka Gn nebo Gen, případně 1M), též První kniha Mojžíšova, je první knihou hebrejské i křesťanské bible.
Nový!!: Chaldea a Genesis · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Chaldea a Geometrie · Vidět víc »
Harran
Ruiny univerzity v Harranu Harran a jeho „včelí úly“ (domy ve formě kupole vystavěné přečnělkovou klenbou) Harran je jednou z nejstarších sídlištních aglomerací na naší planetě, je starý více než 6000 let.
Nový!!: Chaldea a Harran · Vidět víc »
Háran
Háran (Haran) je jméno dvou biblických postav.
Nový!!: Chaldea a Háran · Vidět víc »
Hranice pěti patriarchátů
Pentarchie v roce 565 Hranice pěti patriarchátů je řecký text popisující pět patriarchátů křesťanství ve středověku.
Nový!!: Chaldea a Hranice pěti patriarchátů · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Chaldea a Irák · Vidět víc »
Jan Tachezzi
Jan Tachezzi (1763 Praha – 31. července 1828) byl český římskokatolický duchovní a kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích v letech 1808–1828.
Nový!!: Chaldea a Jan Tachezzi · Vidět víc »
Jójakím
Jójakím (hebrejsky:, Jehojakim), v českých překladech Bible přepisováno též jako Jojakim či Joakim, byl z Davidovské dynastie v pořadí sedmnáctý král samostatného Judského království.
Nový!!: Chaldea a Jójakím · Vidět víc »
Jean-François Champollion
Jean-François Champollion (23. prosinec 1790 Figeac – 4. březen 1832 Paříž) byl francouzský archeolog a zakladatel egyptologie.
Nový!!: Chaldea a Jean-François Champollion · Vidět víc »
Joseph Smith
Joseph Smith ml.
Nový!!: Chaldea a Joseph Smith · Vidět víc »
Kniha Abakuk
Prorok Abakuk (Salcburk, vitráž) Kniha Abakuk (Chavakuk), někdy též Kniha proroka Abakuka, je jednou z prorockých knih Starého zákona.
Nový!!: Chaldea a Kniha Abakuk · Vidět víc »
Kniha Abrahamova
Část papyrů, kterou Joseph Smith použil jako zdroj knihy Abrahama. Překlad egyptologů ukazuje, že údajný překlad Josepha Smitha neodpovídá významu původního textu Prorok Abrahám je důležitou postavou v judaismu, křesťanství i islámu. Mormoni věří, že prorok Joseph Smith přeložil knihu, kterou Abrahám napsal během svého pobytu v Egyptě Kniha Abrahamova (česky též Kniha Abraham) je dokument, který v roce 1835 napsal mormonský prorok Joseph Smith a který prý přeložil z egyptštiny.
Nový!!: Chaldea a Kniha Abrahamova · Vidět víc »
Kniha Mormonova
Česká verze Knihy Mormonovy Kniha Mormonova (anglicky Book of Mormon) je náboženská kniha, která je příslušníky různých hnutí v rámci mormonismu, skupiny na pomezí křesťanství, uznávána společně s jinými knihami jako Písmo svaté.
Nový!!: Chaldea a Kniha Mormonova · Vidět víc »
Královna ze Sáby
Královna ze Sáby (hebrejsky מלכת שבא, arabsky ملكة سبأ, ge'ez ንግሥተ ሳባ) byla vládkyně starověkého království zmiňovaného ve Starém zákoně.
Nový!!: Chaldea a Královna ze Sáby · Vidět víc »
Lábaši-Marduk
Lábaši-Marduk, byl novobabylonským králem z chaldejské dynastie.
Nový!!: Chaldea a Lábaši-Marduk · Vidět víc »
Marduk-apla-iddina II.
Marduk-apla-iddina II. (biblický Merodach-baladan, také nazývaný Marduk-baladan, Baladan nebo Berodak-baladan, v překladu znamenající Marduk daroval dědice) byl chaldejským princem, který se zmocnil babylonského trůnu roku 721 př. n. l. a vládl v letech 722–710 př.
Nový!!: Chaldea a Marduk-apla-iddina II. · Vidět víc »
Marduk-zakir-šumi II.
Marduk-zakir-šumi II. (dosl. (Bůh) Marduk vybral jméno) byl babylonský hodnostář, kterému se na několik měsíců roku 703 př. n. l. podařilo obsadit babylonský trůn a prohlásit se králem Babylonie.
Nový!!: Chaldea a Marduk-zakir-šumi II. · Vidět víc »
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Nový!!: Chaldea a Mars (planeta) · Vidět víc »
Mithraismus
frýžskou čapkou porážejícího kosmického býka. Mithraismus je moderní označení pro starověký římský kult boha Mithry, tj.
Nový!!: Chaldea a Mithraismus · Vidět víc »
Mušezib-Marduk
Mušezib-Marduk byl chaldejský babylonský šlechtic, později zvolený králem Babylonie.
Nový!!: Chaldea a Mušezib-Marduk · Vidět víc »
Myrrha (opera)
Myrrha (v italském originále Mirra) je opera českoitalského skladatele Ladislava Zavrtala na italské libreto Stefana Interdonata (1845–1896).
Nový!!: Chaldea a Myrrha (opera) · Vidět víc »
Nabonid
Nabonid (akkadsky Nabú-na´id, „ Nabú je veleben“) byl poslední novobabylonský král z chaldejské dynastie, panující v letech 556–539 př. n. l. Jeho otec byl patrně náčelníkem aramejského kmenového svazu, matka Adad-guppi byla kněžkou boha Sína v syrském Charránu (Karrhy).
Nový!!: Chaldea a Nabonid · Vidět víc »
Nabu-mukin-zeri
Nabu-mukin-zeri (dosl. Nabu posílil sémě, také Ukin-zir, řecky Chinzeros), byl králem Babylónu v letech 732–729 př. n. l..
Nový!!: Chaldea a Nabu-mukin-zeri · Vidět víc »
Nahum
Nahum (Nachum), též Nahum Elkóšský, byl jedním z menších proroků, jehož proroctví je zaznamenáno v bibli.
Nový!!: Chaldea a Nahum · Vidět víc »
Narsaj
Narsaj (z avestánského Nairyō.saȵhō, což znamená 'mocná mluva'; kolem 399 – kolem 502) byl jedním z předních chaldejských básníků-teologů, významným spisovatelem východosyrského křesťanství.
Nový!!: Chaldea a Narsaj · Vidět víc »
Novoasyrská říše
Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.
Nový!!: Chaldea a Novoasyrská říše · Vidět víc »
Novobabylonská říše
Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).
Nový!!: Chaldea a Novobabylonská říše · Vidět víc »
O Kýrově vychování
''O Kýrově vychování'' Sokratův perský velkokrál O Kýrově vychování (v řeckém originále, latinskou formou používanou mj. v anglofonním prostředí Cyropaedia) je biografický román antického spisovatele Xenofónta pojednávající o životě perského velkokrále Kýra II. Velikého.
Nový!!: Chaldea a O Kýrově vychování · Vidět víc »
Přímořská říše
Přímořská říše (či Přímořské království, Přímořská země nebo jen Přímoří), akkadsky URU.
Nový!!: Chaldea a Přímořská říše · Vidět víc »
Philosophia perennis
Perennialističtí myslitelé René Guénon, Ánanda Kumárasvámí a Frithjof Schuon Philosophia perennis „věčná filosofie“ je učení podle kterého náboženské a filosofické tradice lidstva vychází z jednoho universálního zdroje, někdy označovaného jako Tradice, a sdílí tak jednu konečnou pravdu.
Nový!!: Chaldea a Philosophia perennis · Vidět víc »
Rod (mytologie)
Rod je východoslovanský bůh osudu či božstvo.
Nový!!: Chaldea a Rod (mytologie) · Vidět víc »
Rosekruciáni
Kříž s růží, obecný symbol rosekruciánů (rosekruciánství) Jako rosekruciáni nebo rosikruciáni (též rozekruciáni, rozikruciáni, případně rosekruciánský řád nebo rosikruciánský, někdy, patrně pod vlivem němčiny, jako rosenkruciáni atd.) se označovala tajná společnost, založená na západní mystické a esoterické tradici.
Nový!!: Chaldea a Rosekruciáni · Vidět víc »
Sardanapal (Byron)
Sardanapal (1821, Sardanapalus) je historická tragédie o pěti jednáních anglického romantického básníka lorda Georga Gordona Byrona napsaná v blankversu.
Nový!!: Chaldea a Sardanapal (Byron) · Vidět víc »
Sargon II.
Sargon II.
Nový!!: Chaldea a Sargon II. · Vidět víc »
Sedm nebes
Myšlenka, že existuje sedm nebes a nikoli pouze jedno, je součástí židovské tradice, odkud přešla do tradice křesťanské a islámské, i když součástí ani křesťanské věrouky, ani důležité tradice zvané apoštolská není.
Nový!!: Chaldea a Sedm nebes · Vidět víc »
Sinacherib
Sinacherib, taktéž Sancheríb (akkadsky Sîn-ahhī-erība, doslova „(Měsíční bůh) Sín pro mne nahradil (ztracené) bratry“), byl asyrský král, který vládl v letech 704–681 př. n. l. Byl synem a následníkem Sargona II. Jeho nástupcem byl jeho syn Asarhaddon.
Nový!!: Chaldea a Sinacherib · Vidět víc »
Sosipatra
Sosipatra z Efezu (řecky) byla novoplatonistická filozofka a mystička, která žila v první polovině 4.
Nový!!: Chaldea a Sosipatra · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Chaldea a Starověk · Vidět víc »
Starověký Orient
Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.
Nový!!: Chaldea a Starověký Orient · Vidět víc »
Sulla
Lucius Cornelius Sulla (okolo 138/134 př. n. l. – 78 př. n. l.), zvaný Felix („Šťastný“), byl římský politik, vojevůdce a diktátor v době pozdní fáze existence Římské republiky.
Nový!!: Chaldea a Sulla · Vidět víc »
Tiš'a be-av
Titově oblouku v Římě). Tiš'a be-av (doslova 9. av) je postní den a připadá na 9.
Nový!!: Chaldea a Tiš'a be-av · Vidět víc »
Trigonometrie
Trigonometrie (z řeckého trigónon, trojúhelník a metrein, měřit) je oblast goniometrie zabývající se užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících.
Nový!!: Chaldea a Trigonometrie · Vidět víc »
Ussherova chronologie
Ussherova chronologie je chronologie historie světa ze 17.
Nový!!: Chaldea a Ussherova chronologie · Vidět víc »
