Sdělení

486 vztahy: AAS, AC, AG, Aktiniová rozpadová řada, Aktinoidy, AL, Albert Einstein, Alifatická sloučenina, Alkalizace, Alotropie, AM, Analogy karbenů, Analyt, Analytická chemie, Anion, Anorganická chemie, Anorganická látka, Antarktická konvergence, AR, Argon, Arménie, Arsenid gallitý, AS, Astat, Astrobiologie, Astrofyzika, AT, Atom, Atomismus, Atomové jádro, Atomové spektrum, Atomový poloměr, AU, Australopithecus africanus, Štefan Šáro, Žíla (geologie), Částice, Částice alfa, BA, Bainit, Barevné zlato, Barnardova šipka, Baryum, BE, Benzín, Berkelium, Beryllium, Bezkyslíkaté kyseliny, BH, BI, ..., Binární diagram železo-uhlík, Binární sloučenina, Biochemie, Biogenní prvky, Biogeochemický cyklus, Biomolekula, Bismut, BK, Blok g, Blok p, Blok s, Bor (prvek), BR, Bromid cesný, Bromid rtuťnatý, Bromid sodný, CA, Carl Wilhelm Scheele, CD, CE, Cesium, CF, Chalkogenidy, Charles Janet, Charles L. Coffin, Chemická galaxie, Chemická reakce, Chemická rovnice, Chemická syntéza, Chemické zvětrávání, Chemický vzorec, Chemicky čistá látka, Chemicky pekuliární hvězda, Chemie, Chlor, Chlorid arsenitý, Chlorid železitý, Chlorid gallitý, Chlorid osmičitý, Chlorid ruthenitý, Chlorování vody, Chondrit, CL, CM, CN, CO, CP, CR, CS, CU, Curium, Darmstadtium, Davy (kráter), DB, Degenerovaný polovodič, Deriváty uhlovodíků, Deuterium, Difluorid kyslíku, Draslík, DS, Dusík, Dusičnan berkelitý, Dusičnan radnatý, Eduard Zintl, Einsteinium, Elektronegativita, Elektronová afinita, Elektropozitivita, Element, Empirický vzorec, Enantiomer, ER, Ernest Rutherford, ES, EU (rozcestník), Evoluční ontologie, FE, Fermium, Feroslitina, Fiktivní materiály ve Hvězdné bráně, FL, Flerovium, Fluor, Fluorid dusný, Fluorid jodistý, Fluorid jodný, Fluorid kademnatý, Fluorid manganatý, Fluorid nikelnatý, Fluorid rheniový, Fluorid rhenistý, Fluorid rhoditý, Fluorid tellurový, Fluorid xenonatý, FM, Fosfor, FR, Francium, Franz Josef Müller von Reichenstein, Fyzikální chemie, GA, Galaxie Mléčná dráha, Gallium, GD, GE, Germanium, Goa'uldi, Gustav Kirchhoff, Halogenidy, Halogeny, Hamiltonův operátor, HD 209458 b, HE, Helium, Helium-4, Herbigův–Harův objekt, HF, HG, Hlavní kvantové číslo, Hliník, HO, HR 159, HS, Humphry Davy, Hustota, Hustoty látek, Hvězda, Hvězda typu T Tauri, IN, Indexové číslo, Institut Karolinska, Ion, Ionizace, IR, Ira S. Bowen, Izobar, Izotop, Izotopová geochemie, Izotopy beryllia, Jednoduchá substituce, Jod, Jodid draselný, Jodidy, Jodová tinktura, Jupiter (planeta), Jurij Oganesjan, Kalifornium, Kapalné helium, Karbonatit, Kation, Kilonova, Kopernicium, Kovalentní vazba, Kovnatost, Kovy, KR, KREEP, Kryptonit, Krystal, Krystalizace, KU, Kyslík, Kyslíkaté kyseliny, LA, Lanthanoidy, Larmorova rotace, Lavoisierův–Laplaceův zákon, Lawrencium, Látka, LI, Lithium, LR, LU, LV, Magnalium, Mangan, Margaret Burbidgeová, Mars Observer, Marxistická dialektika, Měď, Měděné rudy, MC, MD, Meitnerium, Mendelevium, Metalicita, Metaloceny, Metody kvalitativní analýzy, Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii, MG, Minerál, MN, MO, Mocnost, Model ΛCDM, Molekula, Monoizotopický prvek, Mononuklidický prvek, Moseleyův zákon, NA, Nantokit, NB, ND, NE, Nekovy, Neon, Neptuniová rozpadová řada, Nerostné suroviny, Neutron, Neutronová teplota, Neutronové číslo, Neutronový tok, NI, Nihonium, NO, Nobelium, Nobelova cena za chemii, Nobelova cena za fyziku, NP, Nukleonové číslo, Nuklid, Ocel, Oganesson, Oktetové pravidlo, Organická sloučenina, Organokovová chemie, Ostrov stability, Oxid antimonitý, Oxid dusnatý, Oxid praseodymito-praseodymičitý, Oxidační činidlo, P, PA, Paládium (záštita), Písmo, Přechodné kovy, PB, PD, Perioda (periodická tabulka), Periodická tabulka, Periodický zákon, Pierre Curie, Platinová skupina, Pluto (trpasličí planeta), Plutonium, PM, Pniktogeny, Polarografie, Poločas přeměny, Polokovy, Polonium, Polovodič, Polysulfid vápenatý, Polysulfidy, PR, Promethium, Protaktinium, Proton, Protonové číslo, Prvek, Prvek (mineralogie), PT, PU, Quaoar (planetka), RA, Radionuklid, Radon, Rasy ve Hvězdné bráně, RE, Reaktant, Redoxní reakce, Redukční činidlo, Reflexní mlhovina, Relativní atomová hmotnost, Rentgenové záření, RF, RG, RN, Robert Boyle, Robert Mulliken, Robert Wilhelm Bunsen, Rozšířená periodická tabulka, Rozpadová řada, RU, Ruda, Rudý posuv, S, Síra, SB, SC, Schrödingerova rovnice, Scintilace, SE, Selen, Separace, Seznam chemických prvků, SG, SI, Silicidy, Sloučeniny vzácných plynů, Slunce, SM, Směs, SN, Sopka, Spektrální čára, Spektroheliograf, Spektroskop, Spontánní štěpení, SR, Standardní slučovací entalpie, Stříbro, Steve Mandel, Stibarsen, Stopový prvek, Stroncium, Substituční reakce, Sulfid hlinitý, Supernova, Svařování atomárním vodíkem, Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu, Svařování pod tavidlem, Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou, Symbol prvku, Systematické názvosloví chemických prvků, Systematický název, TA, TB, TC, TE, Tellan, Tellur, Tennessin, Teplota tání, Termonukleární fúze, TH, Theodore William Richards, Thiokyanatan, Thiosíran, Thoriová rozpadová řada, Thorium, TI, TL, TM, Transmutace, Tritium, Trojná vazba, TS, Tunguská událost, Uhlí, Uhlík, Uhlík (rozcestník), Unbinilium, Ununennium, Uran, Uran (prvek), Uran-radiová rozpadová řada, UUU, Valenční elektron, Vatikánská observatoř, Vápník, Výživa, Výroba oceli, Venepunkce, Vesmír, Vnitřní konverze, Vnitřně přechodné kovy, Voda, Vodík, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Wilhelm Conrad Röntgen, William Crookes, William Ramsay, Wilsonova choroba, XE, Xenon, Zářič, Zákon násobných poměrů slučovacích, Zákon stálých poměrů slučovacích, Západní kultura, Země, Zooarcheologie, Zvonovina, 1. perioda, 10 (číslo), 10. skupina, 104 (číslo), 106 (číslo), 108 (číslo), 11. skupina, 110 (číslo), 112 (číslo), 114 (číslo), 115 (číslo), 116 (číslo), 118 (číslo), 119 (číslo), 12. skupina, 120 (číslo), 121 (číslo), 122 (číslo), 123 (číslo), 124 (číslo), 125 (číslo), 126 (číslo), 144 (číslo), 18. červenec, 1839, 1900, 1901, 1907, 1924, 1974, 26. prosinec, 3. perioda, 3. skupina, 4. perioda, 4. skupina, 5. perioda, 6. perioda, 6. skupina, 60 (číslo), 7. perioda, 7. skupina, 74 (číslo), 76 (číslo), 8. skupina, 83 (číslo), 84 (číslo), 88 (číslo), 9. skupina, 92 (číslo), 94 (číslo), 96 (číslo), 97 (číslo), 98 (číslo). Rozbalte index (436 více) » « Zmenšit index

AAS

Zkratka AAS může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a AAS · Vidět víc »

AC

Spojení písmen A a C může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a AC · Vidět víc »

AG

Spojení písmen A a G může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a AG · Vidět víc »

Aktiniová rozpadová řada

Aktiniová rozpadová řada Aktiniová rozpadová řada je jedna ze čtyř základních rozpadových řad, které popisují průběh jaderných přeměn radioaktivních prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Aktiniová rozpadová řada · Vidět víc »

Aktinoidy

Aktinoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících aktiniem, tedy prvků s protonovým číslem 89 až 103 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za aktiniem).

Nový!!: Chemický prvek a Aktinoidy · Vidět víc »

AL

Spojení písmen A a L může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a AL · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Nový!!: Chemický prvek a Albert Einstein · Vidět víc »

Alifatická sloučenina

Isobutan Alifatické sloučeniny jsou organické sloučeniny, které jsou tvořeny atomy uhlíku propojenými do větvených nebo nevětvených řetězců a nejsou aromatické.

Nový!!: Chemický prvek a Alifatická sloučenina · Vidět víc »

Alkalizace

Alkalizace (nebo také odkyselení) je proces spočívající ve snížení kyselosti půdního nebo vodního prostředí či roztoku, respektive ve zvýšení jeho zásaditosti.

Nový!!: Chemický prvek a Alkalizace · Vidět víc »

Alotropie

Alotropie je schopnost některých chemických prvků vyskytovat se v několika různých strukturních formách (alotropických modifikacích).

Nový!!: Chemický prvek a Alotropie · Vidět víc »

AM

Spojení písmen A a M může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a AM · Vidět víc »

Analogy karbenů

Analogy karbenů jsou sloučeniny odvozené od karbenů náhradou uhlíkových atomů atomy jiných prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Analogy karbenů · Vidět víc »

Analyt

Analyt je konkrétní látka, prvek, ion, funkční skupina, nebo jejich kombinace ve vzorku, jehož přítomnost nebo množství je určováno metodami analytické chemie.

Nový!!: Chemický prvek a Analyt · Vidět víc »

Analytická chemie

Plamenný test na přítomnost mědi Analytická chemie je jedním z oborů chemie, který se zabývá zkoumáním chemického složení látek a směsí.

Nový!!: Chemický prvek a Analytická chemie · Vidět víc »

Anion

Anion, též aniont, je záporně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která přijala elektron, (nebo odevzdala kation vodíku, volný proton).

Nový!!: Chemický prvek a Anion · Vidět víc »

Anorganická chemie

Anorganická chemie je obor chemie, který se zabývá studiem tvorby, složením, strukturou a reakcemi chemických prvků a jejich sloučenin s výjimkou většiny sloučenin uhlíku a některých sloučenin křemíku, o které se zajímá organická chemie.

Nový!!: Chemický prvek a Anorganická chemie · Vidět víc »

Anorganická látka

vápencové formace v Egyptě Anorganická látka (česky méně často neústrojná látka) je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami anebo chemickými prvky, který však může obsahovat i příměsi organických sloučenin.

Nový!!: Chemický prvek a Anorganická látka · Vidět víc »

Antarktická konvergence

Zobrazení antarktické konvergence Antarktická konvergence nebo antarktická oceánská konvergence je cirkumpolární mořský pás obklopující Antarktidu.

Nový!!: Chemický prvek a Antarktická konvergence · Vidět víc »

AR

Spojení písmen A a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a AR · Vidět víc »

Argon

Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

Nový!!: Chemický prvek a Argon · Vidět víc »

Arménie

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.

Nový!!: Chemický prvek a Arménie · Vidět víc »

Arsenid gallitý

Arsenid gallitý (také arsenid gallia), chemický vzorec GaAs, je sloučenina gallia a arsenu.

Nový!!: Chemický prvek a Arsenid gallitý · Vidět víc »

AS

Kombinace písmen A a S má více významů.

Nový!!: Chemický prvek a AS · Vidět víc »

Astat

Astat (chemická značka At, Astatinum) je druhým nejtěžším známým prvkem ze skupiny VII. A (halogeny), existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů.

Nový!!: Chemický prvek a Astat · Vidět víc »

Astrobiologie

mimozemského života Astrobiologie (používají se i termíny exobiologie, exopaleontologie, astropaleontologie, kosmobiologie a bioastronomie), je vědní obor biologie zabývající se původem, vývojem, distribucí a budoucností života ve vesmíru.

Nový!!: Chemický prvek a Astrobiologie · Vidět víc »

Astrofyzika

světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.

Nový!!: Chemický prvek a Astrofyzika · Vidět víc »

AT

Spojení písmen A a T může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a AT · Vidět víc »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Nový!!: Chemický prvek a Atom · Vidět víc »

Atomismus

Atomismus je filosofický směr, který chápe vesmír jako složený z nedělitelných (řecky a-tomos), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu.

Nový!!: Chemický prvek a Atomismus · Vidět víc »

Atomové jádro

helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.

Nový!!: Chemický prvek a Atomové jádro · Vidět víc »

Atomové spektrum

Animace přeskoku elektronů mezi energetickými hladinami po přijetí nebo uvolnění energie Atomové spektrum (také optické spektrum atomu) je spektrum pohlcené nebo vyzářené jedním atomem.

Nový!!: Chemický prvek a Atomové spektrum · Vidět víc »

Atomový poloměr

Atomový poloměr nebo obecněji rozměr atomu je veličina, která není přesně fyzikálně kvantifikována a která není konstantní za všech okolností.

Nový!!: Chemický prvek a Atomový poloměr · Vidět víc »

AU

Spojení písmen A a U může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a AU · Vidět víc »

Australopithecus africanus

Australopithecus africanus (česky též Australopiték africký) je druh vyhynulého hominida, žijící na přelomu pliocénu a pleistocénu, před 3 - 2 miliony let v jižní Africe, na území dnešní Jihoafrické republiky.

Nový!!: Chemický prvek a Australopithecus africanus · Vidět víc »

Štefan Šáro

Štefan Šáro,(10. prosince 1933 Békéscsaba – 28. května 2013) byl slovenský jaderný fyzik a vedoucí oddělení jaderné fyziky na Fakultě matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.

Nový!!: Chemický prvek a Štefan Šáro · Vidět víc »

Žíla (geologie)

Pohled na pravou žílu tvořenou křemenem Žíla (anglicky vein) je termín z geologie, kterým se označuje magmatický výlev omezeného rozsahu do okolního prostředí.

Nový!!: Chemický prvek a Žíla (geologie) · Vidět víc »

Částice

Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).

Nový!!: Chemický prvek a Částice · Vidět víc »

Částice alfa

Jako částice alfa (označuje se symbolem α nebo He2+) se v částicové fyzice označuje jádro helia tvořené dvěma protony a dvěma neutrony.

Nový!!: Chemický prvek a Částice alfa · Vidět víc »

BA

Spojení písmen B a A může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a BA · Vidět víc »

Bainit

Bainit je jehlicovitá mikrostruktura, kterou lze nalézt v uhlíkových ocelích, a která se tvoří v teplotním intervalu cca 250–550 °C.

Nový!!: Chemický prvek a Bainit · Vidět víc »

Barevné zlato

Zatímco ryzí zlato je žluté barvy, barevné zlato může být vyrobeno v různých barvách.

Nový!!: Chemický prvek a Barevné zlato · Vidět víc »

Barnardova šipka

Barnardova šipka (nebo Barnardova hvězda) je hvězda v souhvězdí Hadonoše, která má ze všech hvězd nejrychlejší vlastní pohyb po obloze: činí 10,34" ročně.

Nový!!: Chemický prvek a Barnardova šipka · Vidět víc »

Baryum

Baryum (chemická značka Ba, Barium) je pátým prvkem z řady kovů alkalických zemin, je to měkký, velmi reaktivní a toxický kov.

Nový!!: Chemický prvek a Baryum · Vidět víc »

BE

Spojení písmen B a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a BE · Vidět víc »

Benzín

Benzín ve sklenici Benzín (též benzin) je kapalina ropného původu používaná hlavně jako palivo v zážehových spalovacích motorech, ale i jako rozpouštědlo, zejména pro ředění nátěrových hmot.

Nový!!: Chemický prvek a Benzín · Vidět víc »

Berkelium

Berkelium (chemická značka Bk) je devátým členem z řady aktinoidů, pátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader americia.

Nový!!: Chemický prvek a Berkelium · Vidět víc »

Beryllium

Beryllium (chemická značka Be) někdy také berylium, je nejlehčím z řady kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý kov o značně vysoké teplotě tání.

Nový!!: Chemický prvek a Beryllium · Vidět víc »

Bezkyslíkaté kyseliny

Bezkyslíkaté kyseliny jsou kyseliny neobsahující atom kyslíku.

Nový!!: Chemický prvek a Bezkyslíkaté kyseliny · Vidět víc »

BH

Spojení písmen B a H může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a BH · Vidět víc »

BI

Spojení písmen B a I může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a BI · Vidět víc »

Binární diagram železo-uhlík

Schéma rovnovážného binárního diagramu metastabilní soustavy Fe-Fe3C A – austenit, F – ferit, P – perlit, L – ledeburit, C – cementit, ℓ – tavenina (likvidus) Binární diagram železo-uhlík popisuje rovnovážný binární systém, ve kterém lze v závislosti na obsahu uhlíku a teplotě odečíst fázové a strukturní přeměny ve slitině železo-uhlík, tj.

Nový!!: Chemický prvek a Binární diagram železo-uhlík · Vidět víc »

Binární sloučenina

Binární sloučenina je chemická sloučenina obsahující právě dva chemické prvky.

Nový!!: Chemický prvek a Binární sloučenina · Vidět víc »

Biochemie

Jednoduché organismy Biochemie je vědecká disciplína na pomezí biologie a chemie.

Nový!!: Chemický prvek a Biochemie · Vidět víc »

Biogenní prvky

Biogenní prvky jsou prvky nezbytné pro život, zejména lidský, tzv.

Nový!!: Chemický prvek a Biogenní prvky · Vidět víc »

Biogeochemický cyklus

Biogeochemický cyklus (též koloběh látek) je termín, používaný ve vědách o Zemi pro cyklus určitého chemického prvku či molekuly, který probíhá živým (biosféra) i neživým (litosféra, atmosféra, hydrosféra) prostředím Země.

Nový!!: Chemický prvek a Biogeochemický cyklus · Vidět víc »

Biomolekula

Několik způsobů zobrazení prostorové struktury biomolekuly bílkoviny. Biomolekuly jsou chemické sloučeniny, které se vyskytují v živých organismech.

Nový!!: Chemický prvek a Biomolekula · Vidět víc »

Bismut

Bismut (v obecném použití bizmut či vizmut; chemická značka Bi, Bismuthum nebo Bisemutum) patří mezi těžké kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku.

Nový!!: Chemický prvek a Bismut · Vidět víc »

BK

Spojení písmen B a K může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a BK · Vidět víc »

Blok g

Blok g periodické tabulky prvků by se měl skládat přinejmenším z prvků s protonovými čísly 121 až 138.

Nový!!: Chemický prvek a Blok g · Vidět víc »

Blok p

Blok p je šest sloupců v pravé části periodické tabulky prvků (kromě helia, které patří do bloku s).

Nový!!: Chemický prvek a Blok p · Vidět víc »

Blok s

Blok s jsou dva sloupce v levé části periodické tabulky prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Blok s · Vidět víc »

Bor (prvek)

Bor (též bór; chemická značka B, borium nebo borum) je nejlehčím z řady prvků III.

Nový!!: Chemický prvek a Bor (prvek) · Vidět víc »

BR

Spojení písmen B a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a BR · Vidět víc »

Bromid cesný

Bromid cesný je iontová sloučenina cesia a bromu.

Nový!!: Chemický prvek a Bromid cesný · Vidět víc »

Bromid rtuťnatý

Bromid rtuťnatý (HgBr2) je anorganická sloučenina, patří mezi halogenidy.

Nový!!: Chemický prvek a Bromid rtuťnatý · Vidět víc »

Bromid sodný

Bromid sodný (též známý jako sedoneural) je sůl s chemickým vzorcem NaBr, široce používaná jako antikonvulzivum a sedativum na konci 19. a začátku 20. století.

Nový!!: Chemický prvek a Bromid sodný · Vidět víc »

CA

Spojení písmen C a A může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CA · Vidět víc »

Carl Wilhelm Scheele

Carl Wilhelm Scheele (9. prosince 1742 Stralsund – 21. května 1786 Köping) byl švédský chemik německého původu, objevitel mnoha chemických látek.

Nový!!: Chemický prvek a Carl Wilhelm Scheele · Vidět víc »

CD

Spojení písmen C a D může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CD · Vidět víc »

CE

Spojení písmen C a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CE · Vidět víc »

Cesium

Cesium (chemická značka Cs, Caesium) je chemický prvek z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.

Nový!!: Chemický prvek a Cesium · Vidět víc »

CF

Spojení písmen C a F může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CF · Vidět víc »

Chalkogenidy

Chalkogenidy jsou dvouprvkové sloučeniny chalkogenů s elektropozitivnějšími prvky nebo soli chalkogenovodíků.

Nový!!: Chemický prvek a Chalkogenidy · Vidět víc »

Charles Janet

Charles Janet (15. června 1849 – 7. února 1932) byl francouzský inženýr, ředitel společnosti, geolog, biolog a botanik.

Nový!!: Chemický prvek a Charles Janet · Vidět víc »

Charles L. Coffin

Charles L. Coffin z Detroitu byl americký inženýr a vynálezce působící v oblasti obloukového svařování kovů a prezident společnosti Welded Steel Barrel Corporation.

Nový!!: Chemický prvek a Charles L. Coffin · Vidět víc »

Chemická galaxie

Chemická galaxie je nová reprezentace periodické soustavy prvků vytvořená Philipem Stewartem, lépe známá v tabulkové podobě periodické tabulky, založené na cyklické povaze vlastností chemických prvků (které závisí zejména na valenčních elektronech).

Nový!!: Chemický prvek a Chemická galaxie · Vidět víc »

Chemická reakce

Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.

Nový!!: Chemický prvek a Chemická reakce · Vidět víc »

Chemická rovnice

Chemická rovnice je symbolický zápis, kterým se popisuje výsledek chemické reakce ve stechiometricky správném poměru.

Nový!!: Chemický prvek a Chemická rovnice · Vidět víc »

Chemická syntéza

Chemická syntéza (chemické slučování) má dva významy: chemická reakce a obor chemie.

Nový!!: Chemický prvek a Chemická syntéza · Vidět víc »

Chemické zvětrávání

Chemické zvětrávání je typ zvětrávání, během kterého dochází k rozkládání určitých horninových minerálů a k následnému vytvoření minerálů nových.

Nový!!: Chemický prvek a Chemické zvětrávání · Vidět víc »

Chemický vzorec

Chemický vzorec je grafické zobrazení složení, případně struktury a prostorového uspořádání molekul chemické sloučeniny nebo prvku za použití symbolů prvků, případně čísel a dalších znaků (např. závorek) a grafických prvků (čar a křivek).

Nový!!: Chemický prvek a Chemický vzorec · Vidět víc »

Chemicky čistá látka

Chemicky čistá látka, případně čistá látka, je taková látka, jejíž chemické složení je v celém jejím objemu stejné a je tvořena jedním druhem chemických individuí, tedy buď jen jedním druhem atomů, nebo molekul, nebo molekulárních komplexů.

Nový!!: Chemický prvek a Chemicky čistá látka · Vidět víc »

Chemicky pekuliární hvězda

Chemicky pekuliární hvězda (též pekuliární hvězda či CP hvězda) je v astrofyzice hvězda, která má neobvyklé (pekuliární) chemické složení svých povrchových vrstev, neboli atmosféry.

Nový!!: Chemický prvek a Chemicky pekuliární hvězda · Vidět víc »

Chemie

Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.

Nový!!: Chemický prvek a Chemie · Vidět víc »

Chlor

Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.

Nový!!: Chemický prvek a Chlor · Vidět víc »

Chlorid arsenitý

Chlorid arsenitý je anorganická sloučenina se vzorcem AsCl3, též označovaná jako „arsenové máslo“.

Nový!!: Chemický prvek a Chlorid arsenitý · Vidět víc »

Chlorid železitý

Chlorid železitý (chemický vzorec FeCl3) je světle hnědá hygroskopická anorganická sloučenina, která se za působení vzdušné vlhkosti samovolně roztéká.

Nový!!: Chemický prvek a Chlorid železitý · Vidět víc »

Chlorid gallitý

Chlorid gallitý (GaCl3) je sloučenina gallia a chloru.

Nový!!: Chemický prvek a Chlorid gallitý · Vidět víc »

Chlorid osmičitý

Chlorid osmičitý (OsCl4) je anorganická sloučenina patřící mezi halogenidy s prvkem v oxidačním čísle IV.

Nový!!: Chemický prvek a Chlorid osmičitý · Vidět víc »

Chlorid ruthenitý

Chlorid ruthenitý je anorganická sloučenina se vzorcem RuCl3, která často vytváří hydráty, RuCl3·xH2O; v bezvodé i hydratované podobě jde o hnědou až černou pevnou látku.

Nový!!: Chemický prvek a Chlorid ruthenitý · Vidět víc »

Chlorování vody

Přípravek pro chlorování vody v bazénu Chlorování vody (též chlorace vody) je proces, kdy se přidává elementární chlor nebo jeho sloučeniny do vody za účelem jejího čištění, aby byla vhodná ke konzumaci člověkem jako pitná voda nebo pro její rekreační využití v bazénech.

Nový!!: Chemický prvek a Chlorování vody · Vidět víc »

Chondrit

Chondrit s patrným výskytem „chondrulí“ a kovových prvků Chondrit je druh kamenného meteoritu, který vznikl nahromaděním prachu mateřské mlhoviny – jde tedy o tzv.

Nový!!: Chemický prvek a Chondrit · Vidět víc »

CL

Spojení písmen C a L může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CL · Vidět víc »

CM

Spojení písmen C a M může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CM · Vidět víc »

CN

Spojení písmen C a N může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CN · Vidět víc »

CO

Spojení písmen C a O může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CO · Vidět víc »

CP

Spojení písmen C a P může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CP · Vidět víc »

CR

Spojení písmen C a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CR · Vidět víc »

CS

Spojení písmen C a S může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CS · Vidět víc »

CU

Spojení písmen C a U může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a CU · Vidět víc »

Curium

Curium (chemická značka Cm) je osmý člen z řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.

Nový!!: Chemický prvek a Curium · Vidět víc »

Darmstadtium

Darmstadtium (chemická značka Ds) je transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Nový!!: Chemický prvek a Darmstadtium · Vidět víc »

Davy (kráter)

Apolla 12. Davy je kráter nacházející se na východním okraji Mare Nubium (Moře oblaků) na přivrácené straně Měsíce.

Nový!!: Chemický prvek a Davy (kráter) · Vidět víc »

DB

Spojení písmen D a B může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a DB · Vidět víc »

Degenerovaný polovodič

Degenerovaný polovodič (někdy se označuje jako silně dotovaný polovodič) je příměsový polovodič, který obsahuje nadměrné množství příměsového prvku.

Nový!!: Chemický prvek a Degenerovaný polovodič · Vidět víc »

Deriváty uhlovodíků

Deriváty uhlovodíků jsou organické sloučeniny, které na rozdíl od klasických uhlovodíků obsahují kromě uhlíku a vodíku další prvky jako je kyslík, dusík, síra, fosfor, halogeny a jiné (takzvané heteroatomy).

Nový!!: Chemický prvek a Deriváty uhlovodíků · Vidět víc »

Deuterium

Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který má v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,013 63 u.

Nový!!: Chemický prvek a Deuterium · Vidět víc »

Difluorid kyslíku

Difluorid kyslíku OF2 je vysoce toxická plynná látka světle žluté barvy, která obsahuje kyslík v oxidačním čísle +2.

Nový!!: Chemický prvek a Difluorid kyslíku · Vidět víc »

Draslík

Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.

Nový!!: Chemický prvek a Draslík · Vidět víc »

DS

Spojení písmen D a S může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a DS · Vidět víc »

Dusík

Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.

Nový!!: Chemický prvek a Dusík · Vidět víc »

Dusičnan berkelitý

Dusičnan berkelitý je radioaktivní anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Bk(NO3)3.

Nový!!: Chemický prvek a Dusičnan berkelitý · Vidět víc »

Dusičnan radnatý

Dusičnan radnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ra(NO3)2.

Nový!!: Chemický prvek a Dusičnan radnatý · Vidět víc »

Eduard Zintl

Eduard Zintl (21. ledna 1898 Weiden – 17. ledna 1941 Darmstadt) byl německý chemik, zabýval se převážně intermetalickými sloučeninami.

Nový!!: Chemický prvek a Eduard Zintl · Vidět víc »

Einsteinium

Einsteinium (chemická značka Es) je jedenáctý člen z řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.

Nový!!: Chemický prvek a Einsteinium · Vidět víc »

Elektronegativita

Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony.

Nový!!: Chemický prvek a Elektronegativita · Vidět víc »

Elektronová afinita

Graf závislosti elektronové afinity prvků na jejich atomovém čísle Elektronová afinita (někdy též elektroafinita) je množství energie, které se uvolní, když neutrální atom nebo molekula získá elektron z vnějšku.

Nový!!: Chemický prvek a Elektronová afinita · Vidět víc »

Elektropozitivita

Elektropozitivita je schopnost atomu uvolňovat valenční elektrony a vytvářet kationt.

Nový!!: Chemický prvek a Elektropozitivita · Vidět víc »

Element

Element (z lat. elementum, prvek, písmeno) znamená něco jednoduchého, prvotního, z čeho se složitější věci skládají nebo se z nich dají odvodit (např. elementy dráhy).

Nový!!: Chemický prvek a Element · Vidět víc »

Empirický vzorec

Empirický vzorec sloučeniny je vzorec, který vyjadřuje základní poměr mezi atomy tvořící molekulu.

Nový!!: Chemický prvek a Empirický vzorec · Vidět víc »

Enantiomer

Enantiomery alaninu Enantiomery (nebo také optické antipody) jsou dvě látky, které mají stejný sumární vzorec i strukturní vzorec, prostorové uspořádání jejich molekuly jsou však zrcadlové obrazy a současně je nelze ztotožnit, jinými slovy mají se k sobě jako pravá a levá ruka (nemají rovinu symetrie), označují se proto jako vzájemně enantiomorfní.

Nový!!: Chemický prvek a Enantiomer · Vidět víc »

ER

Spojení písmen E a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a ER · Vidět víc »

Ernest Rutherford

Ernest Rutherford, 1.

Nový!!: Chemický prvek a Ernest Rutherford · Vidět víc »

ES

Spojení písmen E a S může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a ES · Vidět víc »

EU (rozcestník)

Spojení písmen E a U může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a EU (rozcestník) · Vidět víc »

Evoluční ontologie

Evoluční ontologie je nesubstančním ontologickým konceptem, který nabízí novou interpretaci skutečnosti – bytí.

Nový!!: Chemický prvek a Evoluční ontologie · Vidět víc »

FE

Spojení písmen F a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a FE · Vidět víc »

Fermium

Fermium (chemická značka Fm) je dvanáctým členem z řady aktinoidů, osmým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.

Nový!!: Chemický prvek a Fermium · Vidět víc »

Feroslitina

Feroslitina označuje různé slitiny s méně jak 50 % železa a jedním nebo více prvky, např.

Nový!!: Chemický prvek a Feroslitina · Vidět víc »

Fiktivní materiály ve Hvězdné bráně

Ve sci-fi universu Hvězdné brány se objevuje několik fiktivních prvků a materiálů, na kterých se frančíza do velké míry zakládá (hlavně na naquadahu, z něhož se skládají samotné hvězdné brány).

Nový!!: Chemický prvek a Fiktivní materiály ve Hvězdné bráně · Vidět víc »

FL

Spojení písmen F a L může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a FL · Vidět víc »

Flerovium

Flerovium (chemická značka Fl) je radioaktivní transuran s protonovým číslem 114.

Nový!!: Chemický prvek a Flerovium · Vidět víc »

Fluor

Fluor (chemická značka F, fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní.

Nový!!: Chemický prvek a Fluor · Vidět víc »

Fluorid dusný

Fluorid dusný nebo fluoroimidogen je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NF, která patří mezi fluoridy dusíku.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid dusný · Vidět víc »

Fluorid jodistý

Fluorid jodistý je anorganická sloučenina se vzorcem IF7.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid jodistý · Vidět víc »

Fluorid jodný

Fluorid jodný je anorganická sloučenina se vzorcem IF, patří mezi interhalogeny.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid jodný · Vidět víc »

Fluorid kademnatý

Fluorid kademnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem CdF2.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid kademnatý · Vidět víc »

Fluorid manganatý

Fluorid manganatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem MnF2.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid manganatý · Vidět víc »

Fluorid nikelnatý

Fluorid nikelnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NiF2.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid nikelnatý · Vidět víc »

Fluorid rheniový

Fluorid rheniový je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem ReF6.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid rheniový · Vidět víc »

Fluorid rhenistý

Fluorid rhenistý je anorganická sloučenina se vzorcem ReF7.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid rhenistý · Vidět víc »

Fluorid rhoditý

Fluorid rhoditý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem RhF3.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid rhoditý · Vidět víc »

Fluorid tellurový

Fluorid tellurový je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem TeF6.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid tellurový · Vidět víc »

Fluorid xenonatý

Fluorid xenonatý (též xenon difluorid) je bílá krystalická látka, zápachem připomínající ozón, která se skládá z paralelních lineárních tříatomových molekul XeF2.

Nový!!: Chemický prvek a Fluorid xenonatý · Vidět víc »

FM

Spojení písmen F a M může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a FM · Vidět víc »

Fosfor

Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.

Nový!!: Chemický prvek a Fosfor · Vidět víc »

FR

Spojení písmen F a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a FR · Vidět víc »

Francium

Bez popisu.

Nový!!: Chemický prvek a Francium · Vidět víc »

Franz Josef Müller von Reichenstein

Franz Josef Müller von Reichenstein (1. června 1740 Hermannstadt, Sedmihradsko nebo 4. října 1742, Poysdorf, Rakousko – 12. října 1825 Vídeň) byl přírodovědec a objevitel prvku telluru.

Nový!!: Chemický prvek a Franz Josef Müller von Reichenstein · Vidět víc »

Fyzikální chemie

Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie.

Nový!!: Chemický prvek a Fyzikální chemie · Vidět víc »

GA

Spojení písmen G a A může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a GA · Vidět víc »

Galaxie Mléčná dráha

Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).

Nový!!: Chemický prvek a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »

Gallium

Gallium (chemická značka Ga, Gallium), je velmi lehce tavitelný kov stříbrné barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný.

Nový!!: Chemický prvek a Gallium · Vidět víc »

GD

Spojení písmen G a D může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a GD · Vidět víc »

GE

Spojení písmen G a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a GE · Vidět víc »

Germanium

Germanium (chemická značka Ge, Germanium) je vzácný šedobílý polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu.

Nový!!: Chemický prvek a Germanium · Vidět víc »

Goa'uldi

Goa'uldi jsou fiktivní parazitickou rasou ve sci-fi seriálu Hvězdná brána.

Nový!!: Chemický prvek a Goa'uldi · Vidět víc »

Gustav Kirchhoff

Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko – 17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.

Nový!!: Chemický prvek a Gustav Kirchhoff · Vidět víc »

Halogenidy

Halogenidy jsou dvouprvkové sloučeniny halogenů s elektropozitivnějšími prvky nebo soli halogenovodíků.

Nový!!: Chemický prvek a Halogenidy · Vidět víc »

Halogeny

Halogeny jsou členy 17.

Nový!!: Chemický prvek a Halogeny · Vidět víc »

Hamiltonův operátor

Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.

Nový!!: Chemický prvek a Hamiltonův operátor · Vidět víc »

HD 209458 b

HD 209458 b (neformální jméno Osiris) je planeta mimo sluneční soustavu vzdálená 150 světelných let od Země.

Nový!!: Chemický prvek a HD 209458 b · Vidět víc »

HE

Spojení písmen H a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a HE · Vidět víc »

Helium

Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.

Nový!!: Chemický prvek a Helium · Vidět víc »

Helium-4

Helium-4 (též helium 4, značka 4He) je těžší a mnohem běžnější izotop helia, tvoří asi 99,999 86 % helia v přírodě.

Nový!!: Chemický prvek a Helium-4 · Vidět víc »

Herbigův–Harův objekt

AU. Herbigovy–Harovy objekty jsou malé mlhovinám podobné objekty, které vznikly v důsledku krátké, jen několik tisíc let trvající etapy života mladé hvězdy.

Nový!!: Chemický prvek a Herbigův–Harův objekt · Vidět víc »

HF

Spojení písmen H a F může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a HF · Vidět víc »

HG

Spojení písmen H a G může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a HG · Vidět víc »

Hlavní kvantové číslo

Hlavní kvantové číslo (značené n) je v kvantové mechanice jedno ze čtyř kvantových čísel přiřazených každému elektronu v atomu k popisu stavu elektronu.

Nový!!: Chemický prvek a Hlavní kvantové číslo · Vidět víc »

Hliník

Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.

Nový!!: Chemický prvek a Hliník · Vidět víc »

HO

Spojení písmen H a O může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a HO · Vidět víc »

HR 159

HR 159 je dvojhvězda v souhvězdí Velryby vzdálená od Země 50,7 světelných let, složky dvojhvězdy mají hmotnost 1 a 0,89krát větší než Slunce.

Nový!!: Chemický prvek a HR 159 · Vidět víc »

HS

Spojení písmen H a S může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a HS · Vidět víc »

Humphry Davy

Sir Humphry Davy (17. prosince 1778, Penzance – 29. května 1829, Ženeva) byl anglický chemik, experimentátor, zakladatel elektrochemie a objevitel řady chemických prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Humphry Davy · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Nový!!: Chemický prvek a Hustota · Vidět víc »

Hustoty látek

Tento seznam uvádí v abecedním pořadí hustoty látek.

Nový!!: Chemický prvek a Hustoty látek · Vidět víc »

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Nový!!: Chemický prvek a Hvězda · Vidět víc »

Hvězda typu T Tauri

akrečním diskem Hvězda T Tauri, po níž byla pojmenována celá tato třída hvězd. Napravo od hvězdy lze vidět mlhovinu, odrážející její světlo. Hvězda typu T Tauri (též hvězda asociace typu T) je typ mladé málo hmotné proměnné hvězdy, která se teprve vynořila z plynné obálky molekulárního mračna, v němž se zrodila.

Nový!!: Chemický prvek a Hvězda typu T Tauri · Vidět víc »

IN

Spojení písmen I a N může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a IN · Vidět víc »

Indexové číslo

Indexové číslo je identifikátor používaný v rámci Evropské unie k identifikaci nebezpečných chemických látek.

Nový!!: Chemický prvek a Indexové číslo · Vidět víc »

Institut Karolinska

Univerzitní areál na leteckém snímku z roku 2013 Institut Karolinska (švédsky Karolinska Institutet) je lékařská univerzita ve švédském městě Solna na severním okraji Stockholmu.

Nový!!: Chemický prvek a Institut Karolinska · Vidět víc »

Ion

Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.

Nový!!: Chemický prvek a Ion · Vidět víc »

Ionizace

Ionizační energie neutrálních prvků. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont.

Nový!!: Chemický prvek a Ionizace · Vidět víc »

IR

Spojení písmen I a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a IR · Vidět víc »

Ira S. Bowen

Ira S. Bowen (21. prosince 1898 – 6. února 1973) byl americký fyzik a astronom.

Nový!!: Chemický prvek a Ira S. Bowen · Vidět víc »

Izobar

Izobary jsou skupiny nuklidů různých prvků, které ale mají stejný počet nukleonů.

Nový!!: Chemický prvek a Izobar · Vidět víc »

Izotop

Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.

Nový!!: Chemický prvek a Izotop · Vidět víc »

Izotopová geochemie

Izotopová geochemie se zabývá studiem izotopického složení chemických prvků v geologických materiálech – horninách, minerálech, zbytcích organismů, ale i v hydrosféře a atmosféře.

Nový!!: Chemický prvek a Izotopová geochemie · Vidět víc »

Izotopy beryllia

Prvek beryllium má 12 známých izotopů, ale pouze jeden z těchto izotopů, beryllium-9, je stabilní a patří mezi prvotní nuklidy.

Nový!!: Chemický prvek a Izotopy beryllia · Vidět víc »

Jednoduchá substituce

Jednoduchá substituce je anorganická reakce, při které dojde k záměně jednoho prvku v sloučenině.

Nový!!: Chemický prvek a Jednoduchá substituce · Vidět víc »

Jod

Jod (též jód; z řeckého ιώδης, iódés, „fialový“), chemická značka I, Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky.

Nový!!: Chemický prvek a Jod · Vidět víc »

Jodid draselný

Jodid draselný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem KI.

Nový!!: Chemický prvek a Jodid draselný · Vidět víc »

Jodidy

Jodidy jsou soli kyseliny jodovodíkové (HI).

Nový!!: Chemický prvek a Jodidy · Vidět víc »

Jodová tinktura

Jodová tinktura je dezinfekční přípravek, obvykle jod a jodid draselný nebo sodný rozpuštěný v ethanolu.

Nový!!: Chemický prvek a Jodová tinktura · Vidět víc »

Jupiter (planeta)

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.

Nový!!: Chemický prvek a Jupiter (planeta) · Vidět víc »

Jurij Oganesjan

Jurij Colakovič Oganesjan (* 14. dubna 1933) je ruský (resp. sovětský) jaderný fyzik arménského původu z Rostova na Donu.

Nový!!: Chemický prvek a Jurij Oganesjan · Vidět víc »

Kalifornium

Kalifornium (chemická značka Cf) je desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia, který se v přírodě nevyskytuje.

Nový!!: Chemický prvek a Kalifornium · Vidět víc »

Kapalné helium

supratekutiny Při standardním tlaku existuje chemický prvek helium v tekuté podobě pouze při extrémně nízkých teplotách pod -269 °C (cca 4 K nebo -452,2 °F).

Nový!!: Chemický prvek a Kapalné helium · Vidět víc »

Karbonatit

Karbonatit je méně často se vyskytující intruzivní magmatická hornina, která obsahuje více než 50% podíl karbonátů (uhličitanů). Karbonatity se vyskytují ve formě výplní vulkanických přívodních komínů, dajek, sillů a brekcií, protože karbonatitová láva je na povrchu nestabilní a na vzduchu rychle reaguje. Teplota karbonatitové lávy se pohybuje v intervalu 500 až 600 °C. Lávový výlev sopky Ol Doinyo Lengai Termín zavedl v roce 1921 W. C. Brøgger.

Nový!!: Chemický prvek a Karbonatit · Vidět víc »

Kation

Kation, též kationt, je kladně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která odevzdala elektron (nebo pohltila kationty vodíku, volné protony).

Nový!!: Chemický prvek a Kation · Vidět víc »

Kilonova

Umělecká představa splynutí dvou neutronových hvězd Kilonova je astronomická událost, při níž dojde ke splynutí dvou neutronových hvězd nebo neutronové hvězdy a černé díry.

Nový!!: Chemický prvek a Kilonova · Vidět víc »

Kopernicium

Kopernicium (chemická značka Cn) je 20. transuranem.

Nový!!: Chemický prvek a Kopernicium · Vidět víc »

Kovalentní vazba

Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.

Nový!!: Chemický prvek a Kovalentní vazba · Vidět víc »

Kovnatost

Kovnatost je obsah určitého zájmového kovu v hornině či v rudě, který je důležitým ukazatelem pro případnou těžitelnost prvku a jeho rentability.

Nový!!: Chemický prvek a Kovnatost · Vidět víc »

Kovy

Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Kovy · Vidět víc »

KR

Spojení písmen K a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a KR · Vidět víc »

KREEP

KREEP je zvláštní druh horniny, která byla nalezena na Měsíci.

Nový!!: Chemický prvek a KREEP · Vidět víc »

Kryptonit

Kryptonit (v anglickém originále kryptonite) je fiktivní chemický prvek, který byl dlouhou dobu jediným prostředkem, jak omezit schopnosti Supermana.

Nový!!: Chemický prvek a Kryptonit · Vidět víc »

Krystal

Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).

Nový!!: Chemický prvek a Krystal · Vidět víc »

Krystalizace

Krystalizace či růst krystalů, obecně vytváření pravidelné struktury je druh fázové přeměny, při které dochází k pravidelnému uspořádání částic do krystalové mřížky.

Nový!!: Chemický prvek a Krystalizace · Vidět víc »

KU

Spojení písmen K a U může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a KU · Vidět víc »

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Nový!!: Chemický prvek a Kyslík · Vidět víc »

Kyslíkaté kyseliny

Kyslíkaté kyseliny neboli oxokyseliny jsou kyseliny, obsahující alespoň jeden atom kyslíku.

Nový!!: Chemický prvek a Kyslíkaté kyseliny · Vidět víc »

LA

Spojení písmen L a A může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a LA · Vidět víc »

Lanthanoidy

Lanthanoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících lanthanem, tedy prvků s protonovým číslem 57 až 71 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za lanthanem, které doplňují jeho elektronovou konfiguraci do orbitalu 4f).

Nový!!: Chemický prvek a Lanthanoidy · Vidět víc »

Larmorova rotace

luminiscenci atomů plynu v baňce Larmorova rotace (též gyrace, cyklotronní pohyb) je pohyb volných elektricky nabitých částic v homogenním magnetickém poli.

Nový!!: Chemický prvek a Larmorova rotace · Vidět víc »

Lavoisierův–Laplaceův zákon

Lavoisierův–Laplaceův zákon nebo také první termochemický zákon objevili v roce 1780 francouzští vědci Antoine-Laurent de Lavoisier a Pierre Simon de Laplace.

Nový!!: Chemický prvek a Lavoisierův–Laplaceův zákon · Vidět víc »

Lawrencium

Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.

Nový!!: Chemický prvek a Lawrencium · Vidět víc »

Látka

Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).

Nový!!: Chemický prvek a Látka · Vidět víc »

LI

Spojení písmen L a I může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a LI · Vidět víc »

Lithium

Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.

Nový!!: Chemický prvek a Lithium · Vidět víc »

LR

Spojení písmen L a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a LR · Vidět víc »

LU

Spojení písmen L a U může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a LU · Vidět víc »

LV

Spojení písmen L a V může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a LV · Vidět víc »

Magnalium

Magnalium je označení slitiny hliníku, obsahující 5–50 % hořčíku.

Nový!!: Chemický prvek a Magnalium · Vidět víc »

Mangan

Mangan (chemická značka Mn, Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov.

Nový!!: Chemický prvek a Mangan · Vidět víc »

Margaret Burbidgeová

Eleanor Margaret Burbidgeová (rozená Peacheyová), FRS (12. srpna 1919, Davenport – 5. dubna 2020) byla americká astrofyzička britského původu, známá svým originálním výzkumem.

Nový!!: Chemický prvek a Margaret Burbidgeová · Vidět víc »

Mars Observer

Mars Observer byla vědecká sonda NASA určená pro geologický průzkum a studium klimatu planety Mars z oběžné dráhy.

Nový!!: Chemický prvek a Mars Observer · Vidět víc »

Marxistická dialektika

Marxistická dialektika je součást marxisticko-leninské filozofie — dialektického a historického materialismu.

Nový!!: Chemický prvek a Marxistická dialektika · Vidět víc »

Měď

Měď (chemická značka Cu, cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku: v pozdní době kamenné, zvané eneolit (též chalkolit, doba měděná) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové.

Nový!!: Chemický prvek a Měď · Vidět víc »

Měděné rudy

Měděné rudy jsou minerály (nebo horniny) ve kterých se vyskytuje měď (případně s dalšími nerostnými surovinami) v dostatečném množství, aby byla její těžba ekonomicky návratná.

Nový!!: Chemický prvek a Měděné rudy · Vidět víc »

MC

Spojení písmen M a C může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a MC · Vidět víc »

MD

Spojení písmen M a D může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a MD · Vidět víc »

Meitnerium

Meitnerium (chemická značka Mt) je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Nový!!: Chemický prvek a Meitnerium · Vidět víc »

Mendelevium

Mendelevium či mendělevium nebo mendělejevium (chemická značka Md) je třináctým členem z řady aktinoidů, devátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader einsteinia.

Nový!!: Chemický prvek a Mendelevium · Vidět víc »

Metalicita

Metalicita v astronomii vyjadřuje, jaký je v dané hvězdě nebo jiném systému obsah těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia.

Nový!!: Chemický prvek a Metalicita · Vidět víc »

Metaloceny

kovu Metaloceny jsou sloučeniny s obecným vzorcem (C5R5)2M, které jsou tvořeny dvěma cyklopentadienylovými kruhy vázanými k atomu kovu.

Nový!!: Chemický prvek a Metaloceny · Vidět víc »

Metody kvalitativní analýzy

Kvalitativní analýza je společné označení pro ty metody analytické chemie, které zjišťují, jaké chemické látky (prvky nebo sloučeniny) jsou obsaženy ve zkoumané látce.

Nový!!: Chemický prvek a Metody kvalitativní analýzy · Vidět víc »

Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii

Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (anglicky International Union of Pure and Applied Chemistry, zkráceně IUPAC), je organizace zabývající se chemickou nomenklaturou (názvy chemických prvků, názvy anorganických, organických sloučenin a polymerů) a chemickou terminologií (názvy chemických metod, pojmů a jevů).

Nový!!: Chemický prvek a Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii · Vidět víc »

MG

Spojení písmen M a G může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a MG · Vidět víc »

Minerál

300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.

Nový!!: Chemický prvek a Minerál · Vidět víc »

MN

Spojení písmen M a N může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a MN · Vidět víc »

MO

Spojení písmen M a O může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a MO · Vidět víc »

Mocnost

Slovo mocnost může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a Mocnost · Vidět víc »

Model ΛCDM

Model ΛCDM je parametrizací kosmologického modelu velkého třesku, ve kterém se vesmír rozpíná s nenulovou kosmologickou konstantou, označenou jako Λ (velké lambda; jinými slovy – obsahuje temnou energií), a obsahuje studenou temnou hmotu (cold dark matter – CDM).

Nový!!: Chemický prvek a Model ΛCDM · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Nový!!: Chemický prvek a Molekula · Vidět víc »

Monoizotopický prvek

Monoizotopický prvek je chemický prvek, který má pouze jeden stabilní izotop.

Nový!!: Chemický prvek a Monoizotopický prvek · Vidět víc »

Mononuklidický prvek

Mononuklidický prvek je chemický prvek, který má pouze jeden izotop s významným výskytem (oproti jiným izotopům téhož prvku) v přírodě.

Nový!!: Chemický prvek a Mononuklidický prvek · Vidět víc »

Moseleyův zákon

Moseleyův fotografický záznam charakteristických rentgenových emisních čar řady prvků od vápníku Ca až po měď Cu a zinek Zn. Moseleyův zákon (podle svého objevitele anglického fyzika Henryho Moseleyho) je empirický zákon popisující rentgenové záření emitované atomy.

Nový!!: Chemický prvek a Moseleyův zákon · Vidět víc »

NA

Spojení písmen N a A může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a NA · Vidět víc »

Nantokit

Nantokit (Breithaupt, 1868) je vzácný minerál ze skupiny halogenidů.

Nový!!: Chemický prvek a Nantokit · Vidět víc »

NB

Spojení písmen N a B může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a NB · Vidět víc »

ND

Spojení písmen N a D může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a ND · Vidět víc »

NE

Spojení písmen N a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a NE · Vidět víc »

Nekovy

Nekovy tvoří společně s kovy a polokovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Nekovy · Vidět víc »

Neon

Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Nový!!: Chemický prvek a Neon · Vidět víc »

Neptuniová rozpadová řada

Neptuniová rozpadová řada Neptuniová rozpadová řada je jedna ze čtyř základních rozpadových řad, které popisují průběh jaderných přeměn radioaktivních prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Neptuniová rozpadová řada · Vidět víc »

Nerostné suroviny

Sardinii Nerostná surovina je neobnovitelná přírodnina – prvek, sloučenina, minerál nebo hornina, kterou je možno ekonomicky využít, přímo nebo po úpravě pro potřeby lidské společnosti.

Nový!!: Chemický prvek a Nerostné suroviny · Vidět víc »

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Nový!!: Chemický prvek a Neutron · Vidět víc »

Neutronová teplota

Neutronová teplota nebo neutronová energie je veličina, která udává pohybovou energii volných neutronů, obvykle se udává v elektronvoltech.

Nový!!: Chemický prvek a Neutronová teplota · Vidět víc »

Neutronové číslo

Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku.

Nový!!: Chemický prvek a Neutronové číslo · Vidět víc »

Neutronový tok

Neutronový tok, φ, je skalární veličina používaná v jaderné fyzice a reaktorové fyzice.

Nový!!: Chemický prvek a Neutronový tok · Vidět víc »

NI

Spojení písmen N a I může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a NI · Vidět víc »

Nihonium

Nihonium (chemická značka Nh) je transuran připravený alfa rozpadem moscovia.

Nový!!: Chemický prvek a Nihonium · Vidět víc »

NO

Spojení písmen N a O může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a NO · Vidět víc »

Nobelium

Nobelium (chemická značka No) je čtrnáctým členem z řady aktinoidů, desátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader curia.

Nový!!: Chemický prvek a Nobelium · Vidět víc »

Nobelova cena za chemii

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

Nový!!: Chemický prvek a Nobelova cena za chemii · Vidět víc »

Nobelova cena za fyziku

Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.

Nový!!: Chemický prvek a Nobelova cena za fyziku · Vidět víc »

NP

Spojení písmen N a P může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a NP · Vidět víc »

Nukleonové číslo

Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.

Nový!!: Chemický prvek a Nukleonové číslo · Vidět víc »

Nuklid

Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.

Nový!!: Chemický prvek a Nuklid · Vidět víc »

Ocel

Ocelový most Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku.

Nový!!: Chemický prvek a Ocel · Vidět víc »

Oganesson

Oganesson (chemická značka Og) je transuran s protonovým číslem 118 (18. skupina, 7. (Q) perioda).

Nový!!: Chemický prvek a Oganesson · Vidět víc »

Oktetové pravidlo

Periodická tabulka, červený blok jsou ''s-prvky'', žlutý ''p-prvky'', modrý ''d-prvky'', zelený ''f-prvky''. Oktetové pravidlo (také pravidlo osmi elektronů) je základní chemické pravidlo, které říká, že prvky hlavní skupiny z druhé periody chemické periodické tabulky mají tendenci se vázat takovým způsobem, že každý atom má pak ve své vnější energetické vrstvě (valenčním obalu, také valenční sféře) osm elektronů, což mu dává stejnou elektronovou konfiguraci jako vzácný plyn.

Nový!!: Chemický prvek a Oktetové pravidlo · Vidět víc »

Organická sloučenina

aren), patří do skupiny organických sloučenin Organická sloučenina je chemicky čistá látka, jejíž molekuly obsahují vždy jeden nebo více atomů uhlíku.

Nový!!: Chemický prvek a Organická sloučenina · Vidět víc »

Organokovová chemie

Organokovová chemie studuje chemické sloučeniny obsahující vazbu mezi atomem uhlíku a kovu.

Nový!!: Chemický prvek a Organokovová chemie · Vidět víc »

Ostrov stability

Znázornění ostrova stability – na vodorovné ose je vynesen počet neutronů, na svislé počet protonů; tmavší barvy označují stabilnější izotopy, ostrov stability je zakroužkován bíle Trojrozměrné ztvárnění ostrova stability Ostrov stability je v jaderné fyzice předpověď skupiny těžkých izotopů s počtem nukleonů blízkým magickým číslům, která dočasně zvrátí trend klesající stability chemických prvků těžších než uran.

Nový!!: Chemický prvek a Ostrov stability · Vidět víc »

Oxid antimonitý

Oxid antimonitý (chemický vzorec Sb4O6, někdy zkráceně jen Sb2O3) je nejdůležitější sloučeninou antimonu.

Nový!!: Chemický prvek a Oxid antimonitý · Vidět víc »

Oxid dusnatý

Oxid dusnatý (NO) je jedním z pěti oxidů dusíku.

Nový!!: Chemický prvek a Oxid dusnatý · Vidět víc »

Oxid praseodymito-praseodymičitý

Oxid praseodymito-praseodymičitý (Pr6O11) je chemická sloučenina prvků praseodymu a kyslíku, kterou lze zařadit mezi oxidy kovů.

Nový!!: Chemický prvek a Oxid praseodymito-praseodymičitý · Vidět víc »

Oxidační činidlo

Symbol oxidačního činidla Oxidační činidlo je látka, která přijímá elektrony od jiné látky, oxiduje ji a sama sebe redukuje.

Nový!!: Chemický prvek a Oxidační činidlo · Vidět víc »

P

P je 16.

Nový!!: Chemický prvek a P · Vidět víc »

PA

Spojení písmen P a A může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a PA · Vidět víc »

Paládium (záštita)

Palladium či počeštěně paládium (řecky palladion, název je zdrobnělinou ke jménu Pallas.

Nový!!: Chemický prvek a Paládium (záštita) · Vidět víc »

Písmo

Přehled písma po světě Písmo podle směru zápisu Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly.

Nový!!: Chemický prvek a Písmo · Vidět víc »

Přechodné kovy

Jako přechodné kovy (přechodové kovy, tranzitivní kovy, tranzitivní prvky) jsou podle doporučení IUPAC označovány všechny prvky d-bloku periodické tabulky prvků, včetně zinku, kadmia, rtuti a kopernicia, tj.

Nový!!: Chemický prvek a Přechodné kovy · Vidět víc »

PB

Spojení písmen P a B může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a PB · Vidět víc »

PD

Spojení písmen P a D může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a PD · Vidět víc »

Perioda (periodická tabulka)

periodické tabulce (vodorovné řádky) Perioda je vodorovná řada v periodické tabulce prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Perioda (periodická tabulka) · Vidět víc »

Periodická tabulka

Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.

Nový!!: Chemický prvek a Periodická tabulka · Vidět víc »

Periodický zákon

327x327pixelů Periodický zákon, který prezentoval 6. března 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev, vychází z pravidelně se opakujících vlastností prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Periodický zákon · Vidět víc »

Pierre Curie

Pierre Curie (15. května 1859 Paříž, Francie – 19. dubna 1906 Paříž) byl francouzský fyzik a chemik, manžel Marie Curie-Skłodowské.

Nový!!: Chemický prvek a Pierre Curie · Vidět víc »

Platinová skupina

Platinová skupina je společný název šesti kovových chemických prvků, platinových kovů, jež jsou umístěny společně v periodické tabulce.

Nový!!: Chemický prvek a Platinová skupina · Vidět víc »

Pluto (trpasličí planeta)

Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.

Nový!!: Chemický prvek a Pluto (trpasličí planeta) · Vidět víc »

Plutonium

Plutonium (chemická značka Pu) je šestý člen z řady aktinoidů, druhý transuran, radioaktivní, řetězovou reakcí štěpitelný, toxický kovový prvek, připravovaný uměle bombardováním uranu v jaderných reaktorech, především pro výrobu atomových bomb.

Nový!!: Chemický prvek a Plutonium · Vidět víc »

PM

Spojení písmen P a M může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a PM · Vidět víc »

Pniktogeny

Pniktogeny, také pnikogeny, dříve pentely (15. skupina, 5. hlavní skupina nebo skupina dusíku) je skupina prvků dusík (N), fosfor (P), arsen (As), antimon (Sb) a bismut (Bi).

Nový!!: Chemický prvek a Pniktogeny · Vidět víc »

Polarografie

Jaroslav Heyrovský, objevitel polarografie a nositel Nobelovy ceny Polarograf (30. léta 20. století) Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody (zvláštní případ voltametrie) pro kvalitativní a kvantitativní analýzu chemických prvků a sloučenin, zejména iontů v roztoku.

Nový!!: Chemický prvek a Polarografie · Vidět víc »

Poločas přeměny

Poločas přeměny - simulace Izotopy a poločas přeměny Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku.

Nový!!: Chemický prvek a Poločas přeměny · Vidět víc »

Polokovy

Polokovy tvoří společně s kovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Polokovy · Vidět víc »

Polonium

Polonium (chemická značka Po, Polonium) je nestabilní radioaktivní prudce jedovatý prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů.

Nový!!: Chemický prvek a Polonium · Vidět víc »

Polovodič

Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.

Nový!!: Chemický prvek a Polovodič · Vidět víc »

Polysulfid vápenatý

Jako polysulfid vápenatý se označuje množina vápenatých solí, kde je síra ve formě řetězců atomů o různé délce.

Nový!!: Chemický prvek a Polysulfid vápenatý · Vidět víc »

Polysulfidy

Polysulfidy jsou soli obsahující polysulfidový aniont s obecným vzorcem S. Jedná se o soli polysulfanových kyselin.

Nový!!: Chemický prvek a Polysulfidy · Vidět víc »

PR

Spojení písmen P a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a PR · Vidět víc »

Promethium

Promethium (chemická značka Pm, Promethium) je jediným lanthanoidem, který nemá stabilní izotop a v přírodě se prakticky nevyskytuje.

Nový!!: Chemický prvek a Promethium · Vidět víc »

Protaktinium

Protaktinium (chemická značka Pa) je třetím členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.

Nový!!: Chemický prvek a Protaktinium · Vidět víc »

Proton

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.

Nový!!: Chemický prvek a Proton · Vidět víc »

Protonové číslo

Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.

Nový!!: Chemický prvek a Protonové číslo · Vidět víc »

Prvek

Prvek označuje individuální (dále nedělitelnou) část nějakého systému.

Nový!!: Chemický prvek a Prvek · Vidět víc »

Prvek (mineralogie)

Prvek v mineralogii je minerál tvořený ryzím chemickým prvkem nebo jejich slitinou případně jejich pevným roztokem.

Nový!!: Chemický prvek a Prvek (mineralogie) · Vidět víc »

PT

Spojení písmen P a T může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a PT · Vidět víc »

PU

Spojení písmen P a U může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a PU · Vidět víc »

Quaoar (planetka)

(50000) Quaoar je transneptunické těleso obíhající kolem Slunce v Kuiperově pásu.

Nový!!: Chemický prvek a Quaoar (planetka) · Vidět víc »

RA

Spojení písmen R a A může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a RA · Vidět víc »

Radionuklid

Radionuklid je nuklid s nestabilním jádrem, tedy s jádrem charakterizovaným přebytečnou energií, která se uvolňuje buď vytvořením nových částic (radioaktivita) nebo do elektronu v atomu.

Nový!!: Chemický prvek a Radionuklid · Vidět víc »

Radon

Radon (chemická značka Rn, Radonum) je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop.

Nový!!: Chemický prvek a Radon · Vidět víc »

Rasy ve Hvězdné bráně

Civilizace disponující vesmírnými loděmi. Toto je seznam ras objevujících se v americko-kanadských sci-fi seriálech Hvězdná brána, Hvězdná brána: Atlantida a Stargate Universe.

Nový!!: Chemický prvek a Rasy ve Hvězdné bráně · Vidět víc »

RE

Spojení písmen R a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a RE · Vidět víc »

Reaktant

Reaktant je látka nebo látky, které vstupují do chemické reakce a mění se na produkt nebo produkty.

Nový!!: Chemický prvek a Reaktant · Vidět víc »

Redoxní reakce

Redoxní reakcí je i hoření Koroze je redoxní reakce s nepříjemnými dopady pro průmysl Reakce silného oxidačního a redukčního činidla. Redoxní reakce (také oxidačně-redukční reakce) jsou chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů.

Nový!!: Chemický prvek a Redoxní reakce · Vidět víc »

Redukční činidlo

Redukční činidlo je látka, která odevzdává své elektrony jiné látce, redukuje ji a sama sebe oxiduje.

Nový!!: Chemický prvek a Redukční činidlo · Vidět víc »

Reflexní mlhovina

Orionu Reflexní mlhovina je oblak prachu, který odráží světlo blízké hvězdy nebo více hvězd.

Nový!!: Chemický prvek a Reflexní mlhovina · Vidět víc »

Relativní atomová hmotnost

Nukleonové číslo a relativní atomová hmotnost (zaokrouhlená) pro vodík Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty.

Nový!!: Chemický prvek a Relativní atomová hmotnost · Vidět víc »

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Nový!!: Chemický prvek a Rentgenové záření · Vidět víc »

RF

Spojení písmen R a F může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a RF · Vidět víc »

RG

Spojení písmen R a G může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a RG · Vidět víc »

RN

Spojení písmen R a N může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a RN · Vidět víc »

Robert Boyle

hydrostatického paradoxu. Robert Boyle (25. ledna 1627 Lismore – 31. prosince 1691 Londýn) byl irský přírodovědec, chemik, fyzik a vynálezce, autor Boyleova zákona.

Nový!!: Chemický prvek a Robert Boyle · Vidět víc »

Robert Mulliken

Robert Sanderson Mulliken (7. června 1896 Newburyport, USA – 31. října 1986 Arlington, USA) byl americký chemik.

Nový!!: Chemický prvek a Robert Mulliken · Vidět víc »

Robert Wilhelm Bunsen

Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik.

Nový!!: Chemický prvek a Robert Wilhelm Bunsen · Vidět víc »

Rozšířená periodická tabulka

Rozšířená periodická tabulka je logické rozšíření základní periodické tabulky chemických prvků o zatím neobjevené chemické prvky.

Nový!!: Chemický prvek a Rozšířená periodická tabulka · Vidět víc »

Rozpadová řada

Rozpadová řada (též přeměnová nebo radioaktivní) je řada radioaktivních přeměn nestabilních izotopů prvků končící izotopem stabilním.

Nový!!: Chemický prvek a Rozpadová řada · Vidět víc »

RU

Spojení písmen R a U může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a RU · Vidět víc »

Ruda

Páskovaná železná ruda Manganová konkrece Olověná ruda Zlatá ruda Měděná ruda Ruda označuje v geologii takový minerál nebo horninu, který obsahuje ekonomicky významný podíl chemických prvků, většinou kovů, umožňující jejich průmyslovou těžbu nejčastěji za účelem vytváření zisku.

Nový!!: Chemický prvek a Ruda · Vidět víc »

Rudý posuv

spektrem Slunce (vlevo) Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače.

Nový!!: Chemický prvek a Rudý posuv · Vidět víc »

S

S je 19.

Nový!!: Chemický prvek a S · Vidět víc »

Síra

Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.

Nový!!: Chemický prvek a Síra · Vidět víc »

SB

Spojení písmen S a B může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a SB · Vidět víc »

SC

Spojení písmen S a C může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a SC · Vidět víc »

Schrödingerova rovnice

Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.

Nový!!: Chemický prvek a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »

Scintilace

Scintilace je jev, při kterém vznikají slabé světelné záblesky (pulsy světla) v některých látkách při dopadu ionizujícího záření (krátce po průchodu ionizované částice).

Nový!!: Chemický prvek a Scintilace · Vidět víc »

SE

Spojení písmen S a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a SE · Vidět víc »

Selen

Selen (chemická značka Se, selenium) je polokov ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi.

Nový!!: Chemický prvek a Selen · Vidět víc »

Separace

Separace (z lat. separatio, oddělení, odloučení) má více různých významů.

Nový!!: Chemický prvek a Separace · Vidět víc »

Seznam chemických prvků

Tato stránka obsahuje seznam všech známých chemických prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Seznam chemických prvků · Vidět víc »

SG

Spojení písmen S a G může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a SG · Vidět víc »

SI

Spojení písmen S a I může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a SI · Vidět víc »

Silicidy

Silicidy jsou sloučeniny křemíku s elektropozitivnějšími prvky.

Nový!!: Chemický prvek a Silicidy · Vidět víc »

Sloučeniny vzácných plynů

Sloučeniny vzácných plynů jsou chemické sloučeniny, které obsahují prvek ze skupiny vzácných plynů, tj.

Nový!!: Chemický prvek a Sloučeniny vzácných plynů · Vidět víc »

Slunce

Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.

Nový!!: Chemický prvek a Slunce · Vidět víc »

SM

Spojení písmen S a M může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a SM · Vidět víc »

Směs

Směs je látka, která se skládá ze dvou a více chemicky čistých látek, při jejich smísení nedochází ke vzniku nebo zániku chemických vazeb, a proto se nejedná o chemický děj.

Nový!!: Chemický prvek a Směs · Vidět víc »

SN

Spojení písmen S a N může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a SN · Vidět víc »

Sopka

Kamčatce kurilské Raikoke (2019) indonéského ostrova Jáva se sopkami Bromo (vlevo) a Semeru (v pozadí) Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru.

Nový!!: Chemický prvek a Sopka · Vidět víc »

Spektrální čára

Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.

Nový!!: Chemický prvek a Spektrální čára · Vidět víc »

Spektroheliograf

Spektroheliograf je astronomický přístroj určený k pozorování Slunce.

Nový!!: Chemický prvek a Spektroheliograf · Vidět víc »

Spektroskop

Příklady spekter: a) spojité spektrum b) čárové (emisní) spektrum c) pásové spektrum d) absorpční čárové spektrum Spektroskop je optický přístroj, který se používá k rozkladu viditelného světla na jeho jednotlivé složky (spektrum), které pak mohou být vizuálně pozorovány a zkoumány.

Nový!!: Chemický prvek a Spektroskop · Vidět víc »

Spontánní štěpení

neutrony) pro různé prvky závisí na poměru ''Z2/A'', kde ''Z'' je protonové číslo a ''A'' je nukleonové číslo. Spontánní štěpení je forma radioaktivní přeměny přítomná pouze u velmi těžkých chemických prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Spontánní štěpení · Vidět víc »

SR

Spojení písmen S a R může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a SR · Vidět víc »

Standardní slučovací entalpie

Standardní slučovací entalpie látky je změna entalpie, která doprovází vytvoření 1 molu této látky v jejím standardním stavu z chemických prvků v jejich standardních stavech (obvykle při atmosférickém tlaku a teplotě 25 °C).

Nový!!: Chemický prvek a Standardní slučovací entalpie · Vidět víc »

Stříbro

Stříbro (chemická značka Ag, argentum) je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku.

Nový!!: Chemický prvek a Stříbro · Vidět víc »

Steve Mandel

Steve Mandel je americký amatérský astrofotograf, uznávaný především pro své snímky slabých mlhovin pořízené ve velkém zorném poli a pro své aktivity na poli popularizace astronomie.

Nový!!: Chemický prvek a Steve Mandel · Vidět víc »

Stibarsen

Stibarsen nebo též allemontit je vzácně se vyskytující minerál, který je přírodní slitinou arsenu a antimonu (AsSb) – jejich intermetalickou fází.

Nový!!: Chemický prvek a Stibarsen · Vidět víc »

Stopový prvek

Stopové prvky jsou chemické prvky, které v malém množství organismus potřebuje ke správnému vývoji.

Nový!!: Chemický prvek a Stopový prvek · Vidět víc »

Stroncium

Stroncium (chemická značka Sr, Strontium) je 4.

Nový!!: Chemický prvek a Stroncium · Vidět víc »

Substituční reakce

Substituční reakce (latinsky substituere, česky nahradit) je chemická reakce, při které je atom nebo funkční skupina v molekule nahrazen jiným atomem nebo skupinou.

Nový!!: Chemický prvek a Substituční reakce · Vidět víc »

Sulfid hlinitý

Sulfid hlinitý (Al2S3) je anorganická sloučenina patřící mezi sulfidy s prvkem v oxidačním čísle III.

Nový!!: Chemický prvek a Sulfid hlinitý · Vidět víc »

Supernova

Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.

Nový!!: Chemický prvek a Supernova · Vidět víc »

Svařování atomárním vodíkem

Schéma uspořádání wolframových elektrod z Langmuirova patentu Svařování atomárním vodíkem resp.

Nový!!: Chemický prvek a Svařování atomárním vodíkem · Vidět víc »

Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu

Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu s použitím tyčky přídavného materiálu Obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu je tavná metoda svařování elektrickým obloukem, která se používá především pro svařování hliníku a hořčíku a jejich slitin, korozivzdorných ocelí, niklu, mědi, bronzů, titanu, zirkonia a dalších neferitických kovů.

Nový!!: Chemický prvek a Svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu · Vidět víc »

Svařování pod tavidlem

Svařování pod tavidlem Svařování pod tavidlem (někdy také svařování automatem pod tavidlem ve zkratce APT) je metoda automatického vysokovýkonného obloukového svařování používaná zejména pro svařování ocelových svařenců dlouhými a nepřerušovanými svary nebo ocelových vinutých trub.

Nový!!: Chemický prvek a Svařování pod tavidlem · Vidět víc »

Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou

CO2 Název obloukové svařování tavící se elektrodou v ochranné atmosféře zahrnuje několik metod obloukového svařování založených na stejných principech při použití různých typů přídavných materiálů a ochranných plynů.

Nový!!: Chemický prvek a Svařování v ochranné atmosféře tavící se elektrodou · Vidět víc »

Symbol prvku

Takto je většinou zobrazený prvek v periodické soustavě prvků Symbol prvku, též značka prvku je grafické znázornění prvku nebo atomu tohoto prvku v textu a ve vzorcích chemických sloučenin.

Nový!!: Chemický prvek a Symbol prvku · Vidět víc »

Systematické názvosloví chemických prvků

Systematické názvosloví chemických prvků je způsob vytváření dočasných názvů chemických prvků na základě protonového čísla.

Nový!!: Chemický prvek a Systematické názvosloví chemických prvků · Vidět víc »

Systematický název

Systematický název na rozdíl od triviálního názvu vyjadřuje systematické zařazení popisovaného jevu.

Nový!!: Chemický prvek a Systematický název · Vidět víc »

TA

Spojení písmen T a A může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TA · Vidět víc »

TB

Spojení písmen T a B může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TB · Vidět víc »

TC

Spojení písmen T a C může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TC · Vidět víc »

TE

Spojení písmen T a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TE · Vidět víc »

Tellan

Tellan (dříve tellurovodík) (H2Te) je jediná sloučenina vodíku s tellurem (patří tedy mezi chalkogenovodíky).

Nový!!: Chemický prvek a Tellan · Vidět víc »

Tellur

Tellur (chemická značka Te, Tellurium) je polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii.

Nový!!: Chemický prvek a Tellur · Vidět víc »

Tennessin

Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK), chemická značka Ts, je transuran s protonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny.

Nový!!: Chemický prvek a Tennessin · Vidět víc »

Teplota tání

Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.

Nový!!: Chemický prvek a Teplota tání · Vidět víc »

Termonukleární fúze

deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.

Nový!!: Chemický prvek a Termonukleární fúze · Vidět víc »

TH

Spojení písmen T a H může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TH · Vidět víc »

Theodore William Richards

Theodore William Richards (31. ledna 1868 Filadelfie – 2. dubna 1928 Cambridge) byl první americký vědec, který získal Nobelovu cenu za chemii, a to za „určení atomové hmotnosti velkého počtu prvků“.

Nový!!: Chemický prvek a Theodore William Richards · Vidět víc »

Thiokyanatan

Thiokyanatan (též sulfokyanatan, thiokyanid nebo dříve rhodanid) je funkční skupina odvozená od kyseliny thiokyanaté a tvořící sloučeniny iontové založené na − a konjugované zásady). Mezi typické sloučeniny patří bezbarvé soli thiokyanatan draselný a sodný. Jako thiokyanatany se označují také organické sloučeniny obsahující funkční skupinu SCN.

Nový!!: Chemický prvek a Thiokyanatan · Vidět víc »

Thiosíran

Struktura thiosíranového anionu Kuličkový model thiosíranového anionu Thiosíran (též thiosulfát nebo nepřesně sirnatan, S2O32−) je oxyanion síry vznikající reakcí siřičitanu s elementární sírou ve vařící vodě.

Nový!!: Chemický prvek a Thiosíran · Vidět víc »

Thoriová rozpadová řada

Thoriová rozpadová řada Thoriová rozpadová řada je jedna ze čtyř základních rozpadových řad, které popisují průběh jaderných přeměn radioaktivních prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Thoriová rozpadová řada · Vidět víc »

Thorium

Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.

Nový!!: Chemický prvek a Thorium · Vidět víc »

TI

Spojení písmen T a I může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TI · Vidět víc »

TL

Spojení písmen T a L může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TL · Vidět víc »

TM

Spojení písmen T a M může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TM · Vidět víc »

Transmutace

Transmutace může být.

Nový!!: Chemický prvek a Transmutace · Vidět víc »

Tritium

Tritium je radioaktivní izotop vodíku (3H).

Nový!!: Chemický prvek a Tritium · Vidět víc »

Trojná vazba

Jako trojná vazba se v chemii označuje chemická vazba mezi dvěma atomy, jíž se účastní šest vazebných elektronů namísto obvyklých dvou.

Nový!!: Chemický prvek a Trojná vazba · Vidět víc »

TS

Spojení písmen T a S může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a TS · Vidět víc »

Tunguská událost

upright.

Nový!!: Chemický prvek a Tunguská událost · Vidět víc »

Uhlí

Uhlí – antracit Příklad možného složení uhlí Uhlí (lidově či nářečně též uhel) je hnědá, černá nebo hnědo-černá hořlavá hornina.

Nový!!: Chemický prvek a Uhlí · Vidět víc »

Uhlík

Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.

Nový!!: Chemický prvek a Uhlík · Vidět víc »

Uhlík (rozcestník)

Uhlík může být.

Nový!!: Chemický prvek a Uhlík (rozcestník) · Vidět víc »

Unbinilium

Unbinilium, neboli eka-radium, je dočasný název neobjeveného chemického prvku periodické tabulky, který má provizorní značku Ubn a má protonové číslo 120.

Nový!!: Chemický prvek a Unbinilium · Vidět víc »

Ununennium

Ununennium, nebo eka-francium, je dočasný název zatím neobjeveného prvku periodické tabulky, který má provizorní značku Uue.

Nový!!: Chemický prvek a Ununennium · Vidět víc »

Uran

Slovo uran nebo Uran má více významů.

Nový!!: Chemický prvek a Uran · Vidět víc »

Uran (prvek)

Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.

Nový!!: Chemický prvek a Uran (prvek) · Vidět víc »

Uran-radiová rozpadová řada

Uranová rozpadová řada Uran-radiová rozpadová řada je jedna ze čtyř základních rozpadových řad, které popisují průběh jaderných přeměn radioaktivních prvků.

Nový!!: Chemický prvek a Uran-radiová rozpadová řada · Vidět víc »

UUU

Zkratka UUU nebo Uuu může znamenat.

Nový!!: Chemický prvek a UUU · Vidět víc »

Valenční elektron

helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.

Nový!!: Chemický prvek a Valenční elektron · Vidět víc »

Vatikánská observatoř

Vatikánská observatoř (italsky Specola Vaticana) je astronomická observatoř a středisko vědeckého výzkumu, podporované a financované Svatým stolcem.

Nový!!: Chemický prvek a Vatikánská observatoř · Vidět víc »

Vápník

Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.

Nový!!: Chemický prvek a Vápník · Vidět víc »

Výživa

Členění do trofických skupin podle zdroje energie, zdroje redukce a zdroje uhlíku Výživa je soubor biochemických procesů, kterými organismy přijímají organické a anorganické látky nezbytné pro svůj život z vnějšího prostředí.

Nový!!: Chemický prvek a Výživa · Vidět víc »

Výroba oceli

Bessemerův konvertor Výroba oceli je metalurgický postup získání oceli, technické slitiny železa s nižším obsahem uhlíku, než mají litiny, ze surového železa odstraňováním přebytečného uhlíku a dalších nežádoucích prvků, jako je fosfor a síra, a dodáním žádoucích legujících prvků, např.

Nový!!: Chemický prvek a Výroba oceli · Vidět víc »

Venepunkce

venózní krveRůzné druhy zkumavekZkumavky s odebranou krví Separovaná krev v nádobce Žádanka k odběru krve Venepunkce (z latiny vena – žíla, punctum – bodnutí) je způsob odběru krve, při kterém dochází k zavedení injekční jehly do žíly pacienta.

Nový!!: Chemický prvek a Venepunkce · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Nový!!: Chemický prvek a Vesmír · Vidět víc »

Vnitřní konverze

Vnitřní konverze je způsobem radioaktivní přeměny gama, při které elektromagneticky interaguje excitované jádro atomu s jeho elektronovým obalem.

Nový!!: Chemický prvek a Vnitřní konverze · Vidět víc »

Vnitřně přechodné kovy

Vnitřně přechodné kovy jsou kovové prvky bloku f periodické tabulky, tedy prvky s protonovým číslem 57-71 a 89-103.

Nový!!: Chemický prvek a Vnitřně přechodné kovy · Vidět víc »

Voda

Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Nový!!: Chemický prvek a Voda · Vidět víc »

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Nový!!: Chemický prvek a Vodík · Vidět víc »

Vznik a vývoj sluneční soustavy

protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.

Nový!!: Chemický prvek a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Wilhelm Conrad Röntgen

Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845 Lennep, dnes místní část města Remscheid, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo)| Biografie na stránkách Nobelovy nadace byl německý fyzik, který 8.

Nový!!: Chemický prvek a Wilhelm Conrad Röntgen · Vidět víc »

William Crookes

William Crookes (17. června 1832, Londýn – 4. dubna 1919, Londýn) byl britský chemik a fyzik, člen Královské společnosti v Londýně, italské, švédské a francouzské Akademie věd.

Nový!!: Chemický prvek a William Crookes · Vidět víc »

William Ramsay

Sir William Ramsay (2. října 1852, Glasgow – 23. července 1916, High Wycombe) byl skotský chemik.

Nový!!: Chemický prvek a William Ramsay · Vidět víc »

Wilsonova choroba

Wilsonova choroba (hepatolentikulární degenerace) je dědičné metabolické onemocnění projevující se postižením jater a centrálního nervového systému (CNS).

Nový!!: Chemický prvek a Wilsonova choroba · Vidět víc »

XE

Spojení písmen X a E může mít různé významy.

Nový!!: Chemický prvek a XE · Vidět víc »

Xenon

Xenon (chemická značka Xe, Xenon) je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.

Nový!!: Chemický prvek a Xenon · Vidět víc »

Zářič

Zářič, cizím slovem radiátor je předmět, zařízení nebo látka, obdařená schopností vyzařovat.

Nový!!: Chemický prvek a Zářič · Vidět víc »

Zákon násobných poměrů slučovacích

Jeden z autorů zákona, John Dalton. Zákon násobných poměrů slučovacích je chemický zákon, který říká, že Formulace tohoto zákona je připisována Daltonovi a Richterovi.

Nový!!: Chemický prvek a Zákon násobných poměrů slučovacích · Vidět víc »

Zákon stálých poměrů slučovacích

Zákon stálých poměrů slučovacích je chemický zákon, který říká, že hmotnostní poměr prvků nebo součástí dané sloučeniny je vždy stejný a nezávisí na způsobu přípravy sloučeniny.

Nový!!: Chemický prvek a Zákon stálých poměrů slučovacích · Vidět víc »

Západní kultura

Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.

Nový!!: Chemický prvek a Západní kultura · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Chemický prvek a Země · Vidět víc »

Zooarcheologie

''Kosti velkých savců na archeologické lokalitě'' Zooarcheologie nebo též archeozoologie (termín pochází z řeckých slov: zóon.

Nový!!: Chemický prvek a Zooarcheologie · Vidět víc »

Zvonovina

Dělo odlité ze zvonoviny (Indie) Zvonovina je pružný, velmi tvrdý bronz pískové až stříbrolesklé barvy.

Nový!!: Chemický prvek a Zvonovina · Vidět víc »

1. perioda

Mezi prvky 1.

Nový!!: Chemický prvek a 1. perioda · Vidět víc »

10 (číslo)

Deset je přirozené číslo, které následuje po číslu devět a předchází číslu jedenáct.

Nový!!: Chemický prvek a 10 (číslo) · Vidět víc »

10. skupina

Mezi prvky 10.

Nový!!: Chemický prvek a 10. skupina · Vidět víc »

104 (číslo)

Sto čtyři je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 104 (číslo) · Vidět víc »

106 (číslo)

Sto šest je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 106 (číslo) · Vidět víc »

108 (číslo)

Sto osm je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 108 (číslo) · Vidět víc »

11. skupina

Mezi prvky 11.

Nový!!: Chemický prvek a 11. skupina · Vidět víc »

110 (číslo)

Sto deset je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 110 (číslo) · Vidět víc »

112 (číslo)

Sto dvanáct je přirozené číslo, které následuje po čísle sto jedenáct a předchází číslu sto třináct.

Nový!!: Chemický prvek a 112 (číslo) · Vidět víc »

114 (číslo)

Sto čtrnáct je přirozené číslo, které následuje po čísle sto třináct a předchází číslu sto patnáct.

Nový!!: Chemický prvek a 114 (číslo) · Vidět víc »

115 (číslo)

Sto patnáct je přirozené číslo, které následuje po čísle sto čtrnáct a předchází číslu sto šestnáct.

Nový!!: Chemický prvek a 115 (číslo) · Vidět víc »

116 (číslo)

Sto šestnáct je přirozené číslo, které následuje po čísle sto patnáct a předchází číslu sto sedmnáct.

Nový!!: Chemický prvek a 116 (číslo) · Vidět víc »

118 (číslo)

Sto osmnáct je přirozené číslo, které následuje po čísle sto sedmnáct a předchází číslu sto devatenáct.

Nový!!: Chemický prvek a 118 (číslo) · Vidět víc »

119 (číslo)

Sto devatenáct je přirozené číslo, které následuje po čísle sto osmnáct a předchází číslu sto dvacet.

Nový!!: Chemický prvek a 119 (číslo) · Vidět víc »

12. skupina

Mezi prvky 12.

Nový!!: Chemický prvek a 12. skupina · Vidět víc »

120 (číslo)

Sto dvacet je přirozené číslo, které následuje po čísle sto devatenáct a předchází číslu sto dvacet jedna.

Nový!!: Chemický prvek a 120 (číslo) · Vidět víc »

121 (číslo)

Sto dvacet jedna je přirozené číslo, které následuje po čísle sto dvacet a předchází číslu sto dvacet dva.

Nový!!: Chemický prvek a 121 (číslo) · Vidět víc »

122 (číslo)

Sto dvacet dva je přirozené číslo, které následuje po čísle sto dvacet jedna a předchází číslu sto dvacet tři.

Nový!!: Chemický prvek a 122 (číslo) · Vidět víc »

123 (číslo)

Sto dvacet tři je přirozené číslo, které následuje po čísle sto dvacet dva a předchází číslu sto dvacet čtyři.

Nový!!: Chemický prvek a 123 (číslo) · Vidět víc »

124 (číslo)

Sto dvacet čtyři je přirozené číslo, které následuje po čísle sto dvacet tři a předchází číslu sto dvacet pět.

Nový!!: Chemický prvek a 124 (číslo) · Vidět víc »

125 (číslo)

Sto dvacet pět je přirozené číslo, které následuje po čísle sto dvacet čtyři a předchází číslu sto dvacet šest.

Nový!!: Chemický prvek a 125 (číslo) · Vidět víc »

126 (číslo)

Sto dvacet šest je přirozené číslo, které následuje po čísle sto dvacet pět a předchází číslu sto dvacet sedm.

Nový!!: Chemický prvek a 126 (číslo) · Vidět víc »

144 (číslo)

Sto čtyřicet čtyři je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 144 (číslo) · Vidět víc »

18. červenec

18.

Nový!!: Chemický prvek a 18. červenec · Vidět víc »

1839

1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Chemický prvek a 1839 · Vidět víc »

1900

1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Chemický prvek a 1900 · Vidět víc »

1901

1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Chemický prvek a 1901 · Vidět víc »

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Chemický prvek a 1907 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Chemický prvek a 1924 · Vidět víc »

1974

1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Chemický prvek a 1974 · Vidět víc »

26. prosinec

26.

Nový!!: Chemický prvek a 26. prosinec · Vidět víc »

3. perioda

Třetí perioda periodické soustavy obsahuje stejně jako 2. perioda 8 prvků, kterými jsou v tomto případě sodík, hořčík, hliník, křemík, fosfor, síra, chlor a argon.

Nový!!: Chemický prvek a 3. perioda · Vidět víc »

3. skupina

Mezi prvky 3.

Nový!!: Chemický prvek a 3. skupina · Vidět víc »

4. perioda

Čtvrtá perioda periodické soustavy obsahuje 18 prvků, jsou to draslík, vápník, skandium, titan, vanad, chrom, mangan, železo, kobalt, nikl, měď, zinek, gallium, germanium, arsen, selen, brom a krypton.

Nový!!: Chemický prvek a 4. perioda · Vidět víc »

4. skupina

4.

Nový!!: Chemický prvek a 4. skupina · Vidět víc »

5. perioda

Pátá perioda periodické tabulky obsahuje stejně jako 4. perioda 18 prvků, zde to jsou rubidium, stroncium, yttrium, zirkonium, niob, molybden, technecium, ruthenium, rhodium, palladium, stříbro, kadmium, indium, cín, antimon, tellur, jod a xenon.

Nový!!: Chemický prvek a 5. perioda · Vidět víc »

6. perioda

Šestá perioda periodické tabulky obsahuje 32 prvků, zde to jsou cesium, baryum, lanthanoidy, hafnium, tantal, wolfram, rhenium, osmium, iridium, platina, zlato, rtuť, thallium, olovo, bismut, polonium, astat a radon.

Nový!!: Chemický prvek a 6. perioda · Vidět víc »

6. skupina

Mezi prvky 6.

Nový!!: Chemický prvek a 6. skupina · Vidět víc »

60 (číslo)

Šedesát je přirozené složené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 60 (číslo) · Vidět víc »

7. perioda

Sedmá perioda periodické tabulky obsahuje stejně jako 6. perioda 32 prvků, zde to jsou francium, radium, aktinium, thorium, protaktinium, uran, neptunium, plutonium a další transurany.

Nový!!: Chemický prvek a 7. perioda · Vidět víc »

7. skupina

Mezi prvky 7.

Nový!!: Chemický prvek a 7. skupina · Vidět víc »

74 (číslo)

Sedmdesát čtyři je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 74 (číslo) · Vidět víc »

76 (číslo)

Sedmdesát šest je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 76 (číslo) · Vidět víc »

8. skupina

Mezi prvky 8.

Nový!!: Chemický prvek a 8. skupina · Vidět víc »

83 (číslo)

Osmdesát tři je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 83 (číslo) · Vidět víc »

84 (číslo)

Osmdesát čtyři je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 84 (číslo) · Vidět víc »

88 (číslo)

Osmdesát osm je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 88 (číslo) · Vidět víc »

9. skupina

Mezi prvky 9.

Nový!!: Chemický prvek a 9. skupina · Vidět víc »

92 (číslo)

Devadesát dva je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 92 (číslo) · Vidět víc »

94 (číslo)

Devadesát čtyři je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 94 (číslo) · Vidět víc »

96 (číslo)

Devadesát šest je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 96 (číslo) · Vidět víc »

97 (číslo)

Devadesát sedm je přirozené číslo.

Nový!!: Chemický prvek a 97 (číslo) · Vidět víc »

98 (číslo)

Devadesát osm je přirozené číslo, které následuje po číslu devadesát sedm a předchází číslu devadesát devět.

Nový!!: Chemický prvek a 98 (číslo) · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Prvek (chemie).

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů

OdchozíPřicházející