Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Alternativní metody v léčbě rakoviny, Ústav molekulární biologie rostlin Gregora Mendela, Život, Barbara McClintocková, Bioconductor, Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky, Biologie sexuální orientace, Bruce Lipton, Buněčné jádro, Cílená mutace, Centrální dogma molekulární biologie, Centromera, Cytidin, Dědičnost proti prostředí, Dějiny techniky, DNA, DNA čip, Endometrióza, Epitelo-mezenchymální tranzice, Evoluce, Fenotyp, Fenotypová plasticita, FOXP3, Gen, Genetika, Genomický imprinting, Genotyp, Hana Šantrůčková, Histon, Jarovizace, Jean-Baptiste Lamarck, John Gurdon, Klonování, Lester Frank Ward, Methylace DNA, Mezenchymově-epitelový přechod, Mičurinská biologie, Michal Hocek, Molekulární genetika, Oscar Hertwig, Paul Kammerer, Peklo u Nového Města nad Metují, Petr Svoboda (biolog), Rakovina, RNA, Sebevražda, Tbx21, Trepka velká, Vyškolená imunita.
Alternativní metody v léčbě rakoviny
Alternativní léčba rakoviny označuje jakoukoli léčbu rakoviny, kde se nepoužívají zásady medicíny založená na důkazech.
Nový!!: Epigenetika a Alternativní metody v léčbě rakoviny · Vidět víc »
Ústav molekulární biologie rostlin Gregora Mendela
Ústav molekulární biologie rostlin Gregora Mendela (EN: Gregor Mendel Institute of Molecular Plant Biology, GMI) je výzkumný ústav ve Vídni.
Nový!!: Epigenetika a Ústav molekulární biologie rostlin Gregora Mendela · Vidět víc »
Život
Strom života (rukopis, kolem 1310) Gustav Klimt: Strom života (1909) Václavka smrková Sněženka Měsíční kotě Život je víceznačné slovo, které v biologii znamená charakteristiku všech jsoucen či organismů, schopných zejména látkové výměny, reprodukce a rozmnožování, případně evoluce, která tedy považujeme za živá.
Nový!!: Epigenetika a Život · Vidět víc »
Barbara McClintocková
Barbara McClintock (16. června 1902, Hartford, Connecticut – 2. září 1992, Huntington, New York) byla americká bioložka, která se věnovala buněčné genetice (cytogenetice) a v roce 1983 byla za své objevy oceněna Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství.
Nový!!: Epigenetika a Barbara McClintocková · Vidět víc »
Bioconductor
Bioconductor je bioinformatický software vyvinutý pro analýzu velkoobjemových genomických dat.
Nový!!: Epigenetika a Bioconductor · Vidět víc »
Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky
Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (BFÚ AV ČR) je česká veřejná výzkumná instituce, jeden z ústavů Akademie věd České republiky.
Nový!!: Epigenetika a Biofyzikální ústav Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Biologie sexuální orientace
Spojení mezi biologií a sexuální orientací je dnes předmětem výzkumu a četných debat.
Nový!!: Epigenetika a Biologie sexuální orientace · Vidět víc »
Bruce Lipton
Epigenetika Bruce Harold Lipton (* 21. října 1944 Mount Kisco, New York, USA) je americký vývojový biolog, zabývající se vlivy vlastního myšlení na epigenetiku.
Nový!!: Epigenetika a Bruce Lipton · Vidět víc »
Buněčné jádro
interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Nový!!: Epigenetika a Buněčné jádro · Vidět víc »
Cílená mutace
Cílené či adaptivní (někdy též "lamarckovská", "cairnsovská" nebo "selekčně indukovaná" mutace) mutace jsou takové genetické mutace, které může organismus (například v nouzovém případě změny teploty, hladiny živin či kyselosti) záměrně začít produkovat ve snaze přizpůsobit se na nové podmínky.
Nový!!: Epigenetika a Cílená mutace · Vidět víc »
Centrální dogma molekulární biologie
Pohyb biologické informace v organismech Centrální dogma molekulární biologie popisuje cestu přenosu informace mezi biopolymery.
Nový!!: Epigenetika a Centrální dogma molekulární biologie · Vidět víc »
Centromera
Chromozom. (2) Centromera Centromera (centroméra) je oblast na chromozomu, kde se dotýkají obě chromatidy (tzv. primární konstrikce, tj. zaškrcení).
Nový!!: Epigenetika a Centromera · Vidět víc »
Cytidin
Cytidin (C nebo Cyd) je nukleosid složený z pyrimidinové nukleové báze cytosinu a pětiuhlíkatého cukru ribózy.
Nový!!: Epigenetika a Cytidin · Vidět víc »
Dědičnost proti prostředí
Nature versus nurture (anglicky také jako nature vs. nurture, česky též přirozenost versus výchova, přirozenost proti výchově nebo dědičnost proti prostředí je vědecký i filozofický spor o tom, co určuje rozvoj charakteru a sociálních vlastností člověka – zda je to biologie (genetický základ, hormony, přirozenost atd.) nebo prostředí (výchova, vzdělání, techné atd.). Nature v podstatě znamená genetické a fyziologické faktory, které formují každý živý organismus, proti tomu nurture se pojí v širším smyslu k veškerému okolí, tedy ke všemu, co ovlivňuje živý organismus (společnost, rodina, autority, strava – lidská výživa apod.) Autorem anglického terminu je Francis Galton. Výzkum rozporu mezi nature a nurture přetrvává dodnes. Podle služby Google Ngram Viewer se termín „“ v evidované anglicky psané literatuře začíná objevovat kolem roku 1900. Od roku 1960 je možné pozorovat stálý nárůst, který znamená přibližně zpětinásobení výskytu mezi roky 1960 a 2008. Metaanalýza za posledních 50 let statisticky ukazuje v průměru na přibližně stejný podíl u sledovaných vlivů. Model nemocí ale ukazuje, že jsou spíše způsobeny výlučně dědičností nebo výlučně prostředím, ale nikoli kombinací obou těchto faktorů. Ovšem jisté znaky (chování) nemusí způsobovat dědičnost („biochemie“) ani prostředí („sociologie“, „ekologie“), ale jsou spíše determinovány fyzikou. Každopádně chování nemůže být kódováno dědičně. Rakovinu může vedle dědičnosti a prostředí určovat také neštěstí, které způsobuje například náhodné mutace kmenové buňky.
Nový!!: Epigenetika a Dědičnost proti prostředí · Vidět víc »
Dějiny techniky
Kolo, které bylo vynalezeno ještě před 4. tisíciletím před naším letopočtem, je jednou z nejrozšířenějších a nejdůležitějších technologií. Vyobrazen sumerský válečný vůz z roku kolem 2500 př. n. l. Dějiny techniky jsou dějinami vynálezů a šíření různých nástrojů, postupů a technik.
Nový!!: Epigenetika a Dějiny techniky · Vidět víc »
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např. RNA viry).
Nový!!: Epigenetika a DNA · Vidět víc »
DNA čip
'''Zvětšený snímek dvoukanálového DNA čipu''' s výřezem v ještě větší velikosti. Tento čip obsahuje celkem asi 40000 vlastností '''DNA čipy od firmy Affymetrix''' DNA čip (často i v našem prostředí nazýván anglickým názvem DNA microarray) je technologie umožňující molekulárně-biologické analýzy výrazně paralelního rázu, především analýzu exprese genů.
Nový!!: Epigenetika a DNA čip · Vidět víc »
Endometrióza
Endometrióza je gynekologické onemocnění, při kterém dochází k růstu buněk podobných jako v endometriu (výstelka dutiny děložní) mimo dělohu.
Nový!!: Epigenetika a Endometrióza · Vidět víc »
Epitelo-mezenchymální tranzice
Epitelo-mezenchymální tranzice (zkráceně EMT z anglického epithelial-mesenchymal transition) je biologický proces, při kterém buňky epitelové tkáně ztrácejí své charakteristické vlastnosti (polaritu, pevný tvar, připojení k bazální lamině a k sousedním buňkám) a mění se na mezenchymové kmenové buňky, které se liší vzhledem, pohyblivostí a invazivitou.
Nový!!: Epigenetika a Epitelo-mezenchymální tranzice · Vidět víc »
Evoluce
alt.
Nový!!: Epigenetika a Evoluce · Vidět víc »
Fenotyp
Ukázka fenotypů mlžů druhu ''Donax variabilis –'' různorodé zbarvení a vzorování Fenotyp (starořecky φαίνω phaíno „objevuji se“ a τύπος týpos „tvar, podoba, vzor“) je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu.
Nový!!: Epigenetika a Fenotyp · Vidět víc »
Fenotypová plasticita
Fenotypová plasticita označuje schopnost jednoho genotypu produkovat více různých fenotypů v návaznosti na podmínky prostředí.
Nový!!: Epigenetika a Fenotypová plasticita · Vidět víc »
FOXP3
400x400bodFOXP3 (forkhead box P3) je transkripční faktor z rodiny FOX transkripčních faktorů, které hrají klíčovou roli v metabolismu a v embryonálním vývoji.
Nový!!: Epigenetika a FOXP3 · Vidět víc »
Gen
Kombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti. Gen (z řeckého γόνος, gonos – potomstvo nebo generace) je základní jednotkou dědičnosti.
Nový!!: Epigenetika a Gen · Vidět víc »
Genetika
Rekombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti Genetika (z řeckého gennaó γενναώ.
Nový!!: Epigenetika a Genetika · Vidět víc »
Genomický imprinting
Genomický imprinting (nebo také parentální imprinting, jindy jednoduše „imprinting“) je genetický jev, při němž míra exprese některého z genů závisí na rodiči, od kterého byl tento gen zděděn.
Nový!!: Epigenetika a Genomický imprinting · Vidět víc »
Genotyp
Část molekuly DNA, která je nositelkou genetické informace Genotyp (starořecky γένος génos „rod, pohlaví“ a τύπος týpos „tvar, podoba, vzor“) je soubor všech genů, přesněji alel, daného organismu.
Nový!!: Epigenetika a Genotyp · Vidět víc »
Hana Šantrůčková
Hana Šantrůčková (* 1955 Praha) je profesorka ekologie, půdní bioložka a od roku 2019 děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Nový!!: Epigenetika a Hana Šantrůčková · Vidět víc »
Histon
184x184pixelů Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílejí na výstavbě nukleozomu, který je základem chromatinu v chromozomech.
Nový!!: Epigenetika a Histon · Vidět víc »
Jarovizace
Botanická tabule – pšenice s plody a květy Rostlina po jarovizaci – hvězdník (''Hippeastrum'') Jarovizace neboli vernalizace je proces v individuálním vývojovém koloběhu rostlin, kdy se semena či cibule vystaví přesně stanovené teplotě po určitou dobu.
Nový!!: Epigenetika a Jarovizace · Vidět víc »
Jean-Baptiste Lamarck
Jean-Baptiste Pierre Antoine de Monet, rytíř de Lamarck (1. srpna 1744 – 18. prosince 1829) byl francouzský přírodovědec a autor první ucelené evoluční teorie (lamarckismu).
Nový!!: Epigenetika a Jean-Baptiste Lamarck · Vidět víc »
John Gurdon
Sir John Bertrand Gurdon (* 2. října 1933 Dippenhall, Hampshire) je britský vývojový biolog, který uskutečnil průkopnický výzkum v oblasti přenosu jádra somatických buněk a klonování.
Nový!!: Epigenetika a John Gurdon · Vidět víc »
Klonování
Diagram znázorňující různé postupy při klonování Klonování je podle běžné definice vytváření nového jedince geneticky identického (shodného) s předlohou.
Nový!!: Epigenetika a Klonování · Vidět víc »
Lester Frank Ward
Lester Frank Ward (18. červen 1841 Joliet, Illinois – 18. duben 1913 Washington, D.C.) byl americký sociolog, paleontolog, biolog a první prezident Americké sociologické společnosti.
Nový!!: Epigenetika a Lester Frank Ward · Vidět víc »
Methylace DNA
Umělecké ztvárnění methylovaného fragmentu DNA (methylace na dvou cytosinech ve střední části molekuly) Methylace DNA je pojem, kterým rozumíme modifikaci nukleových bází cytosinu a adeninu kovalentním připojením methylového zbytku.
Nový!!: Epigenetika a Methylace DNA · Vidět víc »
Mezenchymově-epitelový přechod
Mezenchymově-epitelový přechod (MET) je reverzibilní biologický proces, který zahrnuje přechod od pohyblivých, multipolárních nebo vřetenovitých mezenchymových buněk k planárním útvarům polarizovaných buněk zvaných epitel.
Nový!!: Epigenetika a Mezenchymově-epitelový přechod · Vidět víc »
Mičurinská biologie
Mičurinská biologie (nebo mičurinismus) je pseudovědní učení, které postupně vzniklo během 19.
Nový!!: Epigenetika a Mičurinská biologie · Vidět víc »
Michal Hocek
Michal Hocek (* 11. prosince 1969 v Benešově, Československo) je český vědec působící na ÚOCHB AVČR a profesor organické chemie na Univerzitě Karlově v Praze, který se specializuje na chemii a biologii nukleosidů, nukleotidů a nukleových kyselin.
Nový!!: Epigenetika a Michal Hocek · Vidět víc »
Molekulární genetika
281x281pixelů Molekulární genetika (ze starořeckého γενεά geneá - předek, původ) je odvětví genetiky, které zkoumá molekulární základy dědičnosti.
Nový!!: Epigenetika a Molekulární genetika · Vidět víc »
Oscar Hertwig
Ilustrace Oscara Hertwiga z knihy ''Lehrbuch der Entwicklungsgeschichte des Menschen und der Wirbeltiere'' (Učebnice z vývojové biologie člověka a obratlovců), 1906 Oscar Hertwig (21. dubna 1849, Friedberg – 25. října 1922, Berlín) byl německý zoolog a profesor, který se zabýval teorií evoluce, a v tomto směru napsal také řadu publikací, z nich nejvýznamnější publikoval asi v letech 1916, více než 55 let poté, co známý evoluční biolog Charles Darwin publikoval svou knihu o Původu Druhů.
Nový!!: Epigenetika a Oscar Hertwig · Vidět víc »
Paul Kammerer
Paul Kammerer (17. srpna 1880 Vídeň – 23. září 1926 Puchberg am Schneeberg) byl rakouský biolog a zoolog.
Nový!!: Epigenetika a Paul Kammerer · Vidět víc »
Peklo u Nového Města nad Metují
Peklo u Nového Města nad Metují je přírodní rezervace poprvé vyhlášená roku 1977 o rozloze 319,89 ha.
Nový!!: Epigenetika a Peklo u Nového Města nad Metují · Vidět víc »
Petr Svoboda (biolog)
Petr Svoboda (* 8. února 1974 Kladno) je český buněčný a molekulární biolog, vedoucí oddělení epigenetických regulací Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky a vysokoškolský pedagog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
Nový!!: Epigenetika a Petr Svoboda (biolog) · Vidět víc »
Rakovina
Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí – apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanismům apoptózy jen omezeně vnímavé Rakovina nebo přesněji nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, nebo samy sebe zničit apoptózou.
Nový!!: Epigenetika a Rakovina · Vidět víc »
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Nový!!: Epigenetika a RNA · Vidět víc »
Sebevražda
Červeným křížem (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá ruka) Sebevražda (latinsky suicidium) je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt.
Nový!!: Epigenetika a Sebevražda · Vidět víc »
Tbx21
Transkripční faktor T-box TBX21, nazývaný také T-bet (T-box exprimovaný v T lymfocytech), je protein, který je u člověka kódován genem TBX21.
Nový!!: Epigenetika a Tbx21 · Vidět víc »
Trepka velká
Trepka velká (Paramecium caudatum) je nálevník běžně se vyskytující v organicky znečištěných vodách po celém světě.
Nový!!: Epigenetika a Trepka velká · Vidět víc »
Vyškolená imunita
Vyškolená imunita (z angl. trained immunity) je relativně novodobý pojem, který se týká imunitní paměti u vrozené části imunitního systému.
Nový!!: Epigenetika a Vyškolená imunita · Vidět víc »
