Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Fluorescenční mikroskop

Index Fluorescenční mikroskop

dělící se buňka, jejíž DNA byla obarvena pomocí fluorescenční molekuly DAPI (na obrázku vyznačeno modře), obdobně jsou obarveny buněčné bílkoviny INCENP (na obrázku zeleně) a tubulin (na obrázku červeně) Fluorescenční mikroskop je světelný mikroskop umožňující detekci a pozorování fluoreskujících látek ve vzorku.

28 vztahy: Annexin A5 afinitní assay, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky, Axonový transport, Buněčná biologie, Buněčné jádro, Cytoplazmatická membrána, Endoplazmatické retikulum, Epifluorescenční mikroskop, Epifluorescenční mikroskopie, Fluorescein, Fluorescenční in situ hybridizace, Fluorescenční mikroskopie, Fluorescenčně značená protilátka, Fyzikální ústav Univerzity Karlovy, High-content screening, Imunofluorescence, Lesnická fakulta Technické univerzity ve Zvolenu, Makleja srdčitá, Mikrobiom, Mikroskop, Mycobacterium tuberculosis, Obrazová cytometrie, Proximální značení, Pyren, Rostlinolékařství, Sdružení Arachne, 1,3-dipolární cykloadice, 1,4-diazabicyklo(2.2.2)oktan.

Annexin A5 afinitní assay

Annexin A5 afinitní assay je metoda molekulární a buněčné biologie, kterou lze kvantifikovat množství apoptotických buněk ve vzorku buněčné populace.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Annexin A5 afinitní assay · Vidět víc »

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. je veřejná výzkumná instituce a součást Akademie věd České republiky.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky · Vidět víc »

Axonový transport

Axonový transport, řidč.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Axonový transport · Vidět víc »

Buněčná biologie

478x478bod Buněčná biologie (také cytologie; řecky kytos - buňka + lat. logos - věda) je obor biologie, který studuje strukturu, funkci a chování buněk.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Buněčná biologie · Vidět víc »

Buněčné jádro

interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Buněčné jádro · Vidět víc »

Cytoplazmatická membrána

Cytoplazmatická membrána (také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující vnitřek buňky od vnějšího prostředí a kontrolující pohyb látek do buňky a ven z buňky.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Cytoplazmatická membrána · Vidět víc »

Endoplazmatické retikulum

membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Endoplazmatické retikulum · Vidět víc »

Epifluorescenční mikroskop

#PŘESMĚRUJ Fluorescenční mikroskop.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Epifluorescenční mikroskop · Vidět víc »

Epifluorescenční mikroskopie

#PŘESMĚRUJ Fluorescenční mikroskop.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Epifluorescenční mikroskopie · Vidět víc »

Fluorescein

Fluorescein je syntetická organická látka obvykle ve formě tmavooranžového až červeného prášku omezeně rozpustného ve vodě a v alkoholech.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Fluorescein · Vidět víc »

Fluorescenční in situ hybridizace

fluorescenčním mikroskopu modře, a to až na bod na jednom z chromozomů, jež je zelená a červená. To je místo, kde se nachází sekvence způsobující jeden z typů leukemie Fluorescenční in situ hybridizace (FISH, z angl. fluorescent in situ hybridisation) je cytogenetická metoda, která používá fluorescenčních sond, které se vážou pouze na ty části chromosomu s vysokým stupněm komplementarity.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Fluorescenční in situ hybridizace · Vidět víc »

Fluorescenční mikroskopie

#PŘESMĚRUJ Fluorescenční mikroskop.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Fluorescenční mikroskopie · Vidět víc »

Fluorescenčně značená protilátka

Detekce molekuly na povrchu buňky pomocí fluorescenčně značené protilátky. Fluorescenčně značené protilátky označují konjugát specifické monoklonální protilátky s fluoroforem.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Fluorescenčně značená protilátka · Vidět víc »

Fyzikální ústav Univerzity Karlovy

Fyzikální ústav Univerzity Karlovy (FÚ UK) je jedním z největších samostatných pracovišť (se statutem katedry) fyzikální sekce Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK).

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Fyzikální ústav Univerzity Karlovy · Vidět víc »

High-content screening

'''Schéma high-content screeningu'''. Pomocí automatizovaného mikroskopu se nejprve získají snímky (tedy obrazová data) a ty jsou analyzovány pomocí automatizované kvantitativní analýzy High-content screening (HCS), často také high-content analýza (HCA), je pokročilý přístup v buněčné biologii, který kombinuje automatizované získávání dat s jejich následnou high-throughput kvantitativní analýzou.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a High-content screening · Vidět víc »

Imunofluorescence

IgA; místa, kde je IgA hodně, jsou jasně zelená Imunofluorescence je molekulární biologická metoda, používaná v biologickém výzkumu a v diagnostice chorob.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Imunofluorescence · Vidět víc »

Lesnická fakulta Technické univerzity ve Zvolenu

Logo Lesnická fakulta Technické univerzity ve Zvolenu (zkr. LF TUZ) je jednou ze čtyř fakult Technické univerzity ve Zvolenu.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Lesnická fakulta Technické univerzity ve Zvolenu · Vidět víc »

Makleja srdčitá

Kvetoucí makleja srdčitá Makleja srdčitá (Macleaya cordata) je statná, okolo 2,5 metrů vysoká, vytrvalá bylina kvetoucí drobnými, načervenalými květy uspořádanými v dlouhých latách.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Makleja srdčitá · Vidět víc »

Mikrobiom

Mikrobiom (původně μικρός (mikrós neboli "malý") a βίος (biós neboli "život" ze starověké řečtiny) je organizované společenství mikroorganismů kolonizující jakýkoliv prostor. Přesněji ji definovali v roce 1988 Whipps et al. jako „mikrobiální společenství zabírající definované stanoviště, které má odlišné fyzikálně-chemické vlastnosti." Termín tedy odkazuje nejen na mikroorganismy přítomné v prostředí, ale také zahrnuje jejich prostředí. V roce 2020 zveřejnil mezinárodní panel odborníků výsledek svých diskusí o definici mikrobiomu. Navrhli definici mikrobiomu založenou na novém uvedení „kompaktního, jasného a komplexního popisu termínu“ původně uvedeného Whipps et al., avšak doplněné o dva hlouběji vysvětlující odstavce. První vysvětlující odstavec se věnuje popisu dynamického charakter mikrobiomu a druhý vysvětlující odstavec jasně odděluje pojem mikrobiota od pojmu mikrobiom. Mikrobiota je společenství mikroorganizmů skládající se ze všech živých členů tvořících mikrobiom. Většina výzkumníků mikrobiomu souhlasí s tím, že bakterie, archea, houby, řasy a protozoa by měly být považovány za členy mikrobiomu. Kontroverznější je integrace fágů, virů, plazmidů a dalších genetických prvků. Dále Whipps s kolektivem v definici prostředí popsali, ve kterém je mikrobiota přítomna. Zde hraje zásadní roli přítomnost sekundárních metabolitů při zprostředkování složitých mezidruhových interakcí, čímž si mikroorganismy zajišťují přežití v konkurenčním prostředí. Tzv. Quorum sensing neboli komunikace mezi mikroorganismy je indukovaná malými molekulami, které mikroorganismy produkují. Toto umožňuje bakteriím řídit kooperativní aktivity a přizpůsobovat jejich fenotypy biotickému prostředí, což vede např. k mezibuněčným adhezím nebo tvorbě biofilmu. Všechna zvířata a rostliny vytváří vzájemné asociace s různými mikroorganismy, včetně protozoí, bakterií, archeí, hub a virů. V oceánu byly tyto vztahy historicky v systémech jednoho hostitele a jednoho symbionta. Nové výzkumy studující diverzitu mikroorganismů asociovaných s různými hostiteli mořských živočichů však posouvají pole zájmu do studií, které se zabývají interakcemi mezi hostitelem a vícečlenným mikrobiomem. Potenciál mikrobiomu ovlivňovat zdraví, fyziologii, chování a ekologii mořských živočichů by mohl především změnit současné chápání toho, jak se mořští živočichové přizpůsobují změnám. To se týká zejména rostoucích změn souvisejících s klimatem a lidskou činností, které dnes výrazně ovlivňují život v oceánu. Mikrobiom rostlin hraje klíčovou roli pro růst rostlin a následnou produkci potravin z nich. V posledních letech mu proto byla věnována zvýšená pozornost. Rostliny žijí v úzkém spojení s různými mikrobiálními společenstvi, označovanými jako rostlinný mikrobiom žijícími jak uvnitř (endosféra), tak vně (episféra) rostlinných tkání. Rostlinný mikrobiom hraje stěžejní roli v ekologii a fyziologii rostlin. Předpokládá se, že základní rostlinný mikrobiom obsahuje mikrobiální druhy nezbytné pro zdraví rostlin a pro schopnost růstu rostliny. Podobně jako u rostlin se savčí střevní mikrobiom ukázal jako klíčový regulátor fyziologie hostitele. Následná koevoluce mezi hostitelem a jeho střevní mikrobiotou hraje klíčovou roli u adaptace savců na jejich rozmanitý životní styl. Zájem o výzkum mikrobiomu se začal objevovat v mikrobiologii již v sedmnáctém století. Vývoj nových technik a výrazný posun v laboratorním vybavení podpořil mikrobiologický výzkum, který zásadním způsobem změnil chápání problematiky zdraví a nemocí. Vývoj prvních mikroskopů umožnil objev nového, doposud neznámého a neviditelného světa a vedl k identifikaci jednotlivých mikroorganismů. Infekční nemoci se staly hlavním pilířem zájmu a výzkumu, ačkoliv dnes víme, že pouze malá část mikroorganismů je spojena s vyvoláním onemocnění, a tedy patogenitou. Převážná většina mikrobů je nezbytná pro zdravé fungování těla či jakékoliv jiného ekosystému a je známá prospěšnými interakcemi s jinými mikroorganismy. Koncept existence mikroorganismu jako jednotlivé buňky se brzy začal měnit, a to tehdy, když bylo stále zjevnější, že mikroorganismy se vyskytují v komplexních sdruženích (konsorciích), ve kterých jsou kritické interakce druhů a vzájemné mezidruhové komunikace.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Mikrobiom · Vidět víc »

Mikroskop

Starý mikroskop Mikroskop, česky též drobnohled, je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Mikroskop · Vidět víc »

Mycobacterium tuberculosis

Mycobacterium tuberculosis (MTB) je patogenní bakterie z rodu Mycobacterium.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Mycobacterium tuberculosis · Vidět víc »

Obrazová cytometrie

Obrazová cytometrie (image cytometry, quantitative image based cytometry, QIBC) je technika získávání kvantitativní informace z obrázků, které jsou v praxi většinou pořízené pomocí mikroskopie.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Obrazová cytometrie · Vidět víc »

Proximální značení

Proximální značení (angl. Proximity Labeling (PL)) je relativně nová metoda výzkumu protein-proteinových interakcí nebo interakcí protein-RNA.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Proximální značení · Vidět víc »

Pyren

Pyren je polycyklický aromatický uhlovodík (PAU), jehož molekula se skládá ze čtyř spojených benzenových kruhů v plochém aromatickém systému.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Pyren · Vidět víc »

Rostlinolékařství

Rostlinolékařství též ochrana rostlin nebo fytopatologie je vědní disciplína, která se zabývá působením a životními pochody u různých živých organismů, především však rostlin, za účelem ochrany a podpory rozvoje rostlin, pro zemědělské účely.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Rostlinolékařství · Vidět víc »

Sdružení Arachne

Sdružení Arachne je spolek se sídlem v Praze, který se pod záštitou biologické sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy podílí na mimoškolním vzdělávání středoškolských studentů se zájmem o biologii a další přírodní vědy.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a Sdružení Arachne · Vidět víc »

1,3-dipolární cykloadice

1,3-dipolární cykloadice je chemická reakce mezi 1,3-dipólem a dipolarofilní sloučeninou, při níž vzniká pětičlenný cyklus.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a 1,3-dipolární cykloadice · Vidět víc »

1,4-diazabicyklo(2.2.2)oktan

1,4-Diazabicyklooktan, zkráceně DABCO, je bicyklická organická sloučenina se vzorcem N2(C2H4)3.

Nový!!: Fluorescenční mikroskop a 1,4-diazabicyklo(2.2.2)oktan · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »