Rychlejší přístup než prohlížeči!
80 vztahy: Aetius, Akvitánie, Alarich I., Alavivus, Anthemius, Arcadius, Attaces, Audoin, Avitus, Švýcarsko za Římské říše, Římská říše, Římská legie, Římské občanství, Římský císař, Bitva na řece Frigidus, Bitva na Katalaunských polích, Bitva u Adrianopole, Bitva u Jarmúku, Bitva u Sávy, Bitva u Tagin, Burgundi, Byzantská říše, Byzantská válečná taktika, Chilperich I. Burgundský, Chronologie dějin starověkého Říma, Claffo, Constantius III., Dějiny Španělska, Dějiny Francie, Farnobius, Federace, Frankové, Franská říše, Fravitta, Galie, Galie v pozdní antice, Gótové, Gepidové, Germánie, Ghássánovci, Gondioch, Gundahar, Hasdingové, Hermerich, Honorius (císař), Japodi, Jovinus, Kent (království), Konstantin I. Veliký, Království Burgundů, ..., Libius Severus, Maiorianus, Mallobaudes, Markomani, Odoaker, Odoakerovo království, Ostrogóti, Panonie, Porýní-Falc, Radagaisus, Romulus Augustus, Sangiban, Sága o Nibelunzích, Septimánie, Seznam španělských vládců a představitelů, Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska, Starověk, Stěhování národů, Stilicho, Tanukové, Theodorich I., Theodorich II., Theodorich Strabón, Theodorich Veliký, Theodosius I., Valentinianus III., Vizigóti, Vizigótská říše, Wallia, Západořímská říše. Rozbalte index (30 více) »
Aetius
Flavius Aetius (kolem roku 396 v Durostoru – 454 v Římě) nebo také Aëtius byl význačným západořímským vojevůdcem a politikem.
Nový!!: Foederati a Aetius · Vidět víc »
Akvitánie
Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.
Nový!!: Foederati a Akvitánie · Vidět víc »
Alarich I.
Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.
Nový!!: Foederati a Alarich I. · Vidět víc »
Alavivus
Alavivus (4. století – 377) byl ve 4.
Nový!!: Foederati a Alavivus · Vidět víc »
Anthemius
Procopius Anthemius (kolem 420 – 11. července 472) byl západořímský císař v letech 467 až 472.
Nový!!: Foederati a Anthemius · Vidět víc »
Arcadius
Flavius Arcadius (řecky Arkadios; 377 – 1. května 408) byl východořímský císař vládnoucí od roku 395 až do své smrti.
Nový!!: Foederati a Arcadius · Vidět víc »
Attaces
Mapa království Alanů za vlády Attacese na počátku 5. století Attaces také Addac (– 418) byl král západních Alanů, původem kmenového svazu asijského původu, nástupce krále Respendiala.
Nový!!: Foederati a Attaces · Vidět víc »
Audoin
Audoin (–565) byl v 6. století král Langobardů.
Nový!!: Foederati a Audoin · Vidět víc »
Avitus
Eparchius Avitus (kolem 385 nebo 395 – 457) byl západořímský císař vládnoucí od 9.
Nový!!: Foederati a Avitus · Vidět víc »
Švýcarsko za Římské říše
Mince, které razili Raetové od 5. do 1. století před naším letopočtem. Římané byli na území dnešního Švýcarska přibližně 6 století, nejdříve za římské republiky, později za římské císařství.
Nový!!: Foederati a Švýcarsko za Římské říše · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Foederati a Římská říše · Vidět víc »
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Nový!!: Foederati a Římská legie · Vidět víc »
Římské občanství
Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.
Nový!!: Foederati a Římské občanství · Vidět víc »
Římský císař
alt.
Nový!!: Foederati a Římský císař · Vidět víc »
Bitva na řece Frigidus
Bitva na řece Frigidus, někdy též Bitva u řeky Frigidus byl vojenský střet mezi východořímským císařem Theodosiem s jeho západořímským protějškem uzurpátorem Eugeniem, ke kterému došlo mezi 5.–6. září roku 394.
Nový!!: Foederati a Bitva na řece Frigidus · Vidět víc »
Bitva na Katalaunských polích
V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.
Nový!!: Foederati a Bitva na Katalaunských polích · Vidět víc »
Bitva u Adrianopole
Bitva u Adrianopole se odehrála 9. srpna 378 mezi římským vojskem pod velením východořímského císaře Valenta s Góty a Alany vedenými Fritigernem.
Nový!!: Foederati a Bitva u Adrianopole · Vidět víc »
Bitva u Jarmúku
Bitva u JarmúkuV anglických zdrojích Battle of Yarmouk.
Nový!!: Foederati a Bitva u Jarmúku · Vidět víc »
Bitva u Sávy
Bitva u Sávy se odehrála v roce 388 mezi východořímskou říší, vedenou císařem Theodosiem I. a římským uzurpátorem Magnem Maximem, v niž Theodosius I. vojska Magnuse Maxima porazil.
Nový!!: Foederati a Bitva u Sávy · Vidět víc »
Bitva u Tagin
Bitva u Tagin, známá též jako bitva u Busta Gallorum, byla předposledním velkým střetnutím římsko-gótských válek, jejichž závěrečná fáze probíhala na území dnešní Itálie po značnou část první poloviny 6. století.
Nový!!: Foederati a Bitva u Tagin · Vidět víc »
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Nový!!: Foederati a Burgundi · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Foederati a Byzantská říše · Vidět víc »
Byzantská válečná taktika
Byzantská armáda se vyvinula z armády pozdně římské.
Nový!!: Foederati a Byzantská válečná taktika · Vidět víc »
Chilperich I. Burgundský
Chilperich I. také Hilperich (5. století – 476/491) byl pololegendární král Burgundů, který vládl království Burgundů.
Nový!!: Foederati a Chilperich I. Burgundský · Vidět víc »
Chronologie dějin starověkého Říma
Řím – antické Forum Romanum Toto je chronologie událostí z dějin starověkého Říma počínající založením města až do vpádu Langobardů do Itálie.
Nový!!: Foederati a Chronologie dějin starověkého Říma · Vidět víc »
Claffo
Postup Langobardů Evropou v období stěhování národů Kovová koruna Langobardů Claffo (Claffone) (5. století – kolem 500) byl ve druhé polovině 5. století králem germánského národa Langobardů z dynastie Lethingů.
Nový!!: Foederati a Claffo · Vidět víc »
Constantius III.
Flavius Constantius († 2. září 421), známý také jako Constantius III., byl západořímský císař v roce 421.
Nový!!: Foederati a Constantius III. · Vidět víc »
Dějiny Španělska
Dějiny Španělska začaly zhruba před 35 000 lety, kdy se první lidé usadili na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Foederati a Dějiny Španělska · Vidět víc »
Dějiny Francie
Erb francouzských králů Erb Francouzského císařství Znak republikánů Dějiny Francie začaly podle současných nálezů již zhruba před 1,8 miliony let, kdy se na území Francie objevili první lidé.
Nový!!: Foederati a Dějiny Francie · Vidět víc »
Farnobius
Farnobius (4. století – podzim 377) byl germánský vůdce jednoho z kmenů Greutungů a pravděpodobně optimát, který vedl před Huny prchající Greutungy z Dácie na jih ve snaze najít útočiště na území Římské říše.
Nový!!: Foederati a Farnobius · Vidět víc »
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Nový!!: Foederati a Federace · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Foederati a Frankové · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Foederati a Franská říše · Vidět víc »
Fravitta
Flavius Fravitta také Fravittus (- 402/404) byl germánský vůdce tervingských Gótů a člen vizigótské aristokracie, který sloužil v nejvyšších řadách východořímské armády jako magister militum.
Nový!!: Foederati a Fravitta · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Foederati a Galie · Vidět víc »
Galie v pozdní antice
Germáni na hranicích Galie (4. století) Galie v pozdní antice se postupně vymaňovala z moci starověkého Říma a dostala se pod nadvládu Germánů, především Franků.
Nový!!: Foederati a Galie v pozdní antice · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: Foederati a Gótové · Vidět víc »
Gepidové
západořímské říše v roce 476 n. l. Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: Foederati a Gepidové · Vidět víc »
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Nový!!: Foederati a Germánie · Vidět víc »
Ghássánovci
Ghássánovci, psáno též Ghasánovci (arabsky الغساسنة) neboli Banú Ghássán byl arabský před-islámský kmen původem z Jemenu, který na začátku 3. století v Levantě založil vlastní křesťanské království.
Nový!!: Foederati a Ghássánovci · Vidět víc »
Gondioch
Gondioch také Gunderich či Gundowech (5. století - 473) byl králem Burgundů.
Nový!!: Foederati a Gondioch · Vidět víc »
Gundahar
Gundahar také Gundaharius či Gunther (4. století - 437) byl králem Burgundů na počátku 5. století.
Nový!!: Foederati a Gundahar · Vidět víc »
Hasdingové
Postup Hasdingů a ostatních národů na západ na počátku 5. stololetí našeho letopočtu. Hasdingové byl východogermánský kmen Vandalů, původně žijící v oblastech dnešního jižního Polska, západní Ukrajiny, Slovenska a Maďarska.
Nový!!: Foederati a Hasdingové · Vidět víc »
Hermerich
Pyrenejský poloostrov a politické dělení v 5. století Mapa provincie Gallaecia. Území, kde Hermerich založil království Svébů Hermerich také Hermeric (okolo 360 – 441) byl první král germánského kmene Svébů.
Nový!!: Foederati a Hermerich · Vidět víc »
Honorius (císař)
Flavius Honorius (9. září 384 – 15. srpna 423) byl západořímský císař od roku 395 až do své smrti.
Nový!!: Foederati a Honorius (císař) · Vidět víc »
Japodi
Japodi byl starověký národ, který obýval území severně a vnitrozemí od Liburnů, u pobřeží Jaderského moře a východně od Istrijského poloostrova.
Nový!!: Foederati a Japodi · Vidět víc »
Jovinus
Jovinus († 413) byl galorománský senátor a západořímský uzurpátor, který v letech 411 až 413 vedl v Galii povstání proti císaři Honoriovi.
Nový!!: Foederati a Jovinus · Vidět víc »
Kent (království)
Kent (staroanglicky Cantwara rīce, tj. království Kentů, latinsky Regnum Cantuariorum) byl jedním ze sedmi anglosaských království v dnešní jihovýchodní Anglii, založené v raném středověku.
Nový!!: Foederati a Kent (království) · Vidět víc »
Konstantin I. Veliký
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Nový!!: Foederati a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »
Království Burgundů
Království Burgundů bylo založeno germánským kmenem Burgundů v Porýní a poté v 5.
Nový!!: Foederati a Království Burgundů · Vidět víc »
Libius Severus
Libius Severus (5. století – 14. listopadu 465) byl západořímský císař v letech 461 až 465.
Nový!!: Foederati a Libius Severus · Vidět víc »
Maiorianus
Julius Valerius Maiorianus (kolem 420, Galie – 7. srpna 461, Tortona) byl západořímský císař v letech 457 až 461.
Nový!!: Foederati a Maiorianus · Vidět víc »
Mallobaudes
Mallobaudes byl franský válečník a král (rex Francorum) ve 4.
Nový!!: Foederati a Mallobaudes · Vidět víc »
Markomani
Markomani byli germánským kmenem, který se na přelomu letopočtu usadil severně od Dunaje, na území dnešní České republiky.
Nový!!: Foederati a Markomani · Vidět víc »
Odoaker
Flavius Odoacer Flavius Odovacar, Odovacer či Fl.
Nový!!: Foederati a Odoaker · Vidět víc »
Odoakerovo království
Italské království (Regnum Italicum) vzniklo v důsledku sesazení západořímského císaře Romula Augusta a nepřijetí císařského titulu germánským vojevůdcem Flaviem Odoacerem, který plnil v císařských službách funkci velitele jeho gardy.
Nový!!: Foederati a Odoakerovo království · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Foederati a Ostrogóti · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Foederati a Panonie · Vidět víc »
Porýní-Falc
Porýní-Falc je spolková země rozkládající se na západě Spolkové republiky Německo po obou březích Rýna.
Nový!!: Foederati a Porýní-Falc · Vidět víc »
Radagaisus
Radagaisus (4. století – 23. srpna 406) byl gótský král, který koncem roku 405 a v první polovině roku 406 vedl invazi do Starověkého Říma.
Nový!!: Foederati a Radagaisus · Vidět víc »
Romulus Augustus
Romulus Augustus, známý rovněž jako Romulus Augustulus, byl poslední západořímský císař, vládnoucí od 31.
Nový!!: Foederati a Romulus Augustus · Vidět víc »
Sangiban
Postavení jednotlivých kmenů v bitvě na Katalauských polích. Alani byli postaveni do středu linie, zatímco Římané a Vizigóti útočili z bočních linií odkud bylo možno úniku. Sangiban (- 5. století) byl král kmenového svazu Alanů.
Nový!!: Foederati a Sangiban · Vidět víc »
Sága o Nibelunzích
Drak ze ságy o Nibelunzích Sága o Nibelunzích (Nibelungensage) je hrdinská sága, rozšířená v germánských a skandinávských zemích, která byla po staletí předávána v mnoha vzájemně se lišících verzích.
Nový!!: Foederati a Sága o Nibelunzích · Vidět víc »
Septimánie
Septimánie (Septimanie) byla západní oblast římské provincie Gallia Narbonensis nacházející se v dnešním jihofrancouzském regionu Languedoc-Roussillon.
Nový!!: Foederati a Septimánie · Vidět víc »
Seznam španělských vládců a představitelů
Toto je seznam hlav států (králů, hrabat, caudillov, prezidentů a podobně) na území Španělska od 5.
Nový!!: Foederati a Seznam španělských vládců a představitelů · Vidět víc »
Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska
Toto je neúplný seznam germánských vládců na území Čech, Moravy a Slovenska.
Nový!!: Foederati a Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Foederati a Starověk · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: Foederati a Stěhování národů · Vidět víc »
Stilicho
Flavius Stilicho (příležitostně psáno také Stilico) (359 – 22. srpen 408) byl vysoce postavený západořímský generál (magister militum) a patricius polobarbarského původu.
Nový!!: Foederati a Stilicho · Vidět víc »
Tanukové
Tanukové (arabsky تنوخ nebo تنوخ) byli ve starověku a raném středověku konfederace arabských kmenů v oblasti severní části Arábie, dnešního Jordánska, Sýrie a Iráku.
Nový!!: Foederati a Tanukové · Vidět víc »
Theodorich I.
Theodorich I. († 451) byl v letech 419–451 králem Vizigótů.
Nový!!: Foederati a Theodorich I. · Vidět víc »
Theodorich II.
Theodorich II. (Teodorico; 426–466 Toulouse) byl vizigótský král od roku 453, kdy dal zavraždit svého bratra Thorismunda.
Nový!!: Foederati a Theodorich II. · Vidět víc »
Theodorich Strabón
Theodorich Strabón (5. století - 481, Thrákie) byl ostrogotský panovník, vůdce thráckých Gótů, který se podílel na politické situaci v Byzantské říši za vlády byzantských císařů Leona I., Zenona a Basiliska.
Nový!!: Foederati a Theodorich Strabón · Vidět víc »
Theodorich Veliký
Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.
Nový!!: Foederati a Theodorich Veliký · Vidět víc »
Theodosius I.
Flavius Theodosius, známý také jako Theodosius Veliký (11. ledna 347 Cauca, Hispánie – 17. ledna 395 Mediolanum), byl v letech 379 až 394 římským císařem na Východě a od konce roku 394 posledním panovníkem celého římského impéria.
Nový!!: Foederati a Theodosius I. · Vidět víc »
Valentinianus III.
Flavius Placidius Valentinianus (2. července 419 – 16. března 455), známý jako Valentinianus III., byl západořímský císař od roku 425 až do své smrti.
Nový!!: Foederati a Valentinianus III. · Vidět víc »
Vizigóti
nedostupné.
Nový!!: Foederati a Vizigóti · Vidět víc »
Vizigótská říše
Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.
Nový!!: Foederati a Vizigótská říše · Vidět víc »
Wallia
Wallia (385–419) byl vizigótský král v letech 415–419, který se k moci dostal násilným odstraněním svého předchůdce Sigericha.
Nový!!: Foederati a Wallia · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Foederati a Západořímská říše · Vidět víc »
