Rychlejší přístup než prohlížeči!
76 vztahy: Andrej Nikolajevič Kolmogorov, Barycentrum, D'Alembertův princip, Dějiny matematiky, Dilatace času, Ekvipartiční teorém, Elektromagnetismus, Erwin Madelung, Galileiho princip relativity, Galileiho transformace, Galileo Galilei, Geometrie, George Sudarshan, Gravitace, Grupa rotací v trojrozměrném prostoru, Grupová rychlost, Hamiltonův operátor, Hamiltonova–Jacobiho rovnice, Hamiltonovská formulace mechaniky, Helmholtzova–Kelvinova kontrakce, Hybnost, Hypotéza kosmické cenzury, Impulsová věta, Informační fyzika, Inovátor, Isaac Newton, Jerrold Eldon Marsden, Joseph-Louis Lagrange, Keplerova úloha, Keplerovská dráha, Keplerovy zákony, Kinetická energie, Klasická fyzika, Kleinova–Gordonova rovnice, Kontrakce délek, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantové provázání, Lagrangeova funkce, Lagrangeova závorka, Leonard Susskind, Lorentzův faktor, Machův princip, Matematický důkaz, Maxwellovy rovnice, Mechanika, Newtonovy pohybové zákony, Obecná teorie relativity, Paradigma, Paul Ehrenfest, ..., Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, Pierre-Simon Laplace, Pluto (trpasličí planeta), Pohybová rovnice, Poissonova závorka, Potenciálová bariéra, Prostor (fyzika), Redukovaná hmotnost, Relativistická hmotnost, Rudolf Lipschitz, Rychlost, Síla, Schrödingerova rovnice, Skalár, Současnost, Speciální teorie relativity, Statistický soubor (fyzika), Stavová rovnice, Strhávání časoprostoru, Tenzor energie a hybnosti, Teoretická mechanika, Variační princip, Vazba (fyzika), Vektorový prostor, Vladimir Arnold, Volný pád (rozcestník). Rozbalte index (26 více) »
Andrej Nikolajevič Kolmogorov
Andrej Nikolajevič Kolmogorov (Андрей Николаевич Колмогоров) (25. dubna 1903 Tambov – 20. října 1987 Moskva) byl sovětský matematik, zakladatel moderní teorie pravděpodobnosti a teorie složitosti algoritmů.
Nový!!: Klasická mechanika a Andrej Nikolajevič Kolmogorov · Vidět víc »
Barycentrum
perihéliu sondy Parker Solar Probe. V astronomii je barycentrum centrem hmoty dvou nebo více těles, která se obíhají navzájem, a je i bodem, kolem něhož tato tělesa obíhají.
Nový!!: Klasická mechanika a Barycentrum · Vidět víc »
D'Alembertův princip
d'Alembertův princip je důležité tvrzení týkající se zákonů pohybu v klasické mechanice.
Nový!!: Klasická mechanika a D'Alembertův princip · Vidět víc »
Dějiny matematiky
Dějiny matematiky, také základní rysy vývoje matematiky od prehistorie po dnešek, postihují období několika tisíciletí.
Nový!!: Klasická mechanika a Dějiny matematiky · Vidět víc »
Dilatace času
Dilatace času (čili roztažení, zpomalení času) je fyzikální jev pozorovaný u všech objektů, které vzhledem k pozorovateli.
Nový!!: Klasická mechanika a Dilatace času · Vidět víc »
Ekvipartiční teorém
vibračních módech Ekvipartiční teorém v termodynamice kvantitativně spojuje teplotu systému s průměrnou energií jednotlivých stupňů volnosti.
Nový!!: Klasická mechanika a Ekvipartiční teorém · Vidět víc »
Elektromagnetismus
Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.
Nový!!: Klasická mechanika a Elektromagnetismus · Vidět víc »
Erwin Madelung
Erwin Madelung (18. května 1881 – 1. srpna 1972) byl německý fyzik.
Nový!!: Klasická mechanika a Erwin Madelung · Vidět víc »
Galileiho princip relativity
Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.
Nový!!: Klasická mechanika a Galileiho princip relativity · Vidět víc »
Galileiho transformace
Nákres vzájemné polohy vztažných soustav ''S'' a ''S'.'' Galileiho transformace jsou transformační rovnice umožňující pomocí souřadnic x, y, z, t nějaké události U v inerciální vztažné soustavě S vyjádřit souřadnice x', y', z', t' téže události v jiné inerciální vztažné soustavě S', která se vzhledem k původní soustavě S pohybuje konstantní rychlostí v.
Nový!!: Klasická mechanika a Galileiho transformace · Vidět víc »
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Nový!!: Klasická mechanika a Galileo Galilei · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Klasická mechanika a Geometrie · Vidět víc »
George Sudarshan
Ennackal Chandy George Sudarshan (také známý jako E. C. G. Sudarshan (16. září 1931 Pallom, Indie – 14. května 2018 Texas) byl indický teoretický fyzik a profesor na Texaské univerzitě v Austinu. Sudarshan je znám díky svým příspěvkům k mnoha částem teoretické fyziky včetně optické koherence, Sudarshanova-Glauberova zastoupení, teorii slabé interakce, tachyonům, kvantového Zenonova jevu, otevřených kvantových systémů, spinově-statistického teorému, neinvariančním grupám, pozitivním mapám maticové hustoty, kvantovým výpočtům a dalším. Jeho příspěvky zahrnují také vztahy mezi východem a západem, filozofií a náboženstvím.
Nový!!: Klasická mechanika a George Sudarshan · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Klasická mechanika a Gravitace · Vidět víc »
Grupa rotací v trojrozměrném prostoru
Grupa rotací v trojrozměrném prostoru, v mechanice a geometrii často nazývaná SO(3), je grupa všech rotací kolem počátku souřadnic v trojrozměrném Eukleidovském prostoru \R^3 s operací skládání zobrazení.
Nový!!: Klasická mechanika a Grupa rotací v trojrozměrném prostoru · Vidět víc »
Grupová rychlost
Grupová rychlost ve fyzice popisuje rychlost pohybu vlnového balíku.
Nový!!: Klasická mechanika a Grupová rychlost · Vidět víc »
Hamiltonův operátor
Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.
Nový!!: Klasická mechanika a Hamiltonův operátor · Vidět víc »
Hamiltonova–Jacobiho rovnice
Hamiltonova–Jacobiho rovnice je rovnice, která představuje netradiční formulaci klasické mechaniky pouze pomocí jedné nelineární parciální diferenciální rovnice pro akci.
Nový!!: Klasická mechanika a Hamiltonova–Jacobiho rovnice · Vidět víc »
Hamiltonovská formulace mechaniky
Hamiltonovská formulace mechaniky (někdy též hamiltonovská mechanika) představuje jiný přístup k popisu mechaniky než jaký využívají Newtonovy pohybové rovnice.
Nový!!: Klasická mechanika a Hamiltonovská formulace mechaniky · Vidět víc »
Helmholtzova–Kelvinova kontrakce
Helmholtzova-Kelvinova kontrakce nebo také Kelvin-Helmholtzův mechanismus je astrofyzikální proces vzniku tepelné energie u planet a hvězd jejich stálým gravitačním smršťováním.
Nový!!: Klasická mechanika a Helmholtzova–Kelvinova kontrakce · Vidět víc »
Hybnost
Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.
Nový!!: Klasická mechanika a Hybnost · Vidět víc »
Hypotéza kosmické cenzury
Hypotéza kosmické cenzury je název pro dvě hypotézy matematické fyziky o struktuře singularit vzniklých v obecné teorii relativity.
Nový!!: Klasická mechanika a Hypotéza kosmické cenzury · Vidět víc »
Impulsová věta
Impulzové věty se týkají mechanického pohybu těles a patří k základním vztahům klasické mechaniky.
Nový!!: Klasická mechanika a Impulsová věta · Vidět víc »
Informační fyzika
Informační fyzika je nová oblast vědy, která usiluje o hlubší propojení zákonů fyziky s fundamentálními zákony pro informaci a pravděpodobnost.
Nový!!: Klasická mechanika a Informační fyzika · Vidět víc »
Inovátor
Inovátor nebo průkopník je první nebo jeden z prvních, kteří použijí věci či myšlenky novým způsobem nebo jinak než kdokoli předtím, a zpravidla tím otevřou novou, do té doby neznámou oblast lidského poznání.
Nový!!: Klasická mechanika a Inovátor · Vidět víc »
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Nový!!: Klasická mechanika a Isaac Newton · Vidět víc »
Jerrold Eldon Marsden
Jerrold Eldon Marsden (17. srpna 1942 Ocean Falls, Britská Kolumbie, Kanada – 21. září 2010 Pasadena, Kalifornie) byl kanadský matematik působící jako profesor na Kalifornském technologickém institutu.
Nový!!: Klasická mechanika a Jerrold Eldon Marsden · Vidět víc »
Joseph-Louis Lagrange
Joseph-Louis Lagrange, comte de l'Empire (25. ledna 1736 Turín, Piemont – 10. dubna 1813 Paříž, Francie), původním jménem Giuseppe Lodovico Lagrangia, byl francouzský matematik a astronom italského původu, který významně rozvinul matematickou analýzu, teorii čísel, klasickou a nebeskou mechaniku.
Nový!!: Klasická mechanika a Joseph-Louis Lagrange · Vidět víc »
Keplerova úloha
Keplerova úloha je v klasické mechanice problém dvou těles, které spolu interagují centrálními silami, jejichž velikost je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti těchto těles (gravitační síla, elektrická síla, magnetická síla).
Nový!!: Klasická mechanika a Keplerova úloha · Vidět víc »
Keplerovská dráha
13) Keplerovská dráha (pojmenovaná po německém astronomu Johannu Keplerovi) je v nebeské mechanice pohyb jednoho tělesa vůči druhému, jako elipsa, parabola nebo hyperbola, které určují dvourozměrnou orbitální rovinu v trojrozměrném prostoru.
Nový!!: Klasická mechanika a Keplerovská dráha · Vidět víc »
Keplerovy zákony
Keplerovy zákony jsou tři fyzikální zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.
Nový!!: Klasická mechanika a Keplerovy zákony · Vidět víc »
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Nový!!: Klasická mechanika a Kinetická energie · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Klasická mechanika a Klasická fyzika · Vidět víc »
Kleinova–Gordonova rovnice
Kleinova–Gordonova rovnice je pohybová rovnice v jedné z relativistických formulací kvantové mechaniky.
Nový!!: Klasická mechanika a Kleinova–Gordonova rovnice · Vidět víc »
Kontrakce délek
Kontrakce délek je fyzikální jev, který popisuje speciální teorie relativity na základě Lorentzových transformací.
Nový!!: Klasická mechanika a Kontrakce délek · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Klasická mechanika a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Klasická mechanika a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantové provázání
„Myšlenkový experiment“ níže. Pojem kvantové provázání (někdy též kvantové propletení) označuje v kvantové mechanice situaci, kdy nelze stav nějakého většího systému rozdělit do stavů jednotlivých podsystémů.
Nový!!: Klasická mechanika a Kvantové provázání · Vidět víc »
Lagrangeova funkce
Lagrangeova funkce nebo také lagrangián/lagranžián, popř.
Nový!!: Klasická mechanika a Lagrangeova funkce · Vidět víc »
Lagrangeova závorka
Lagrangeova závorka označuje matematický výraz podobný Poissonově závorce.
Nový!!: Klasická mechanika a Lagrangeova závorka · Vidět víc »
Leonard Susskind
Leonard Susskind (* 1940).
Nový!!: Klasická mechanika a Leonard Susskind · Vidět víc »
Lorentzův faktor
Jako Lorentzův faktor se označuje člen, který se často vyskytuje ve výrazech a rovnicích speciální teorie relativity (např. kontrakce délek, dilatace času, Lorentzova transformace) a podle kterého se pro pohybující se objekt mění čas, vzdálenost a relativistická hmotnost.
Nový!!: Klasická mechanika a Lorentzův faktor · Vidět víc »
Machův princip
Machův princip je poměrně vágně formulovaná hypotéza Ernsta Macha, podle které je setrvačnost těles způsobena gravitačním působením okolní, i velmi vzdálené hmoty.
Nový!!: Klasická mechanika a Machův princip · Vidět víc »
Matematický důkaz
Základů''. Jeden z nejstarších dochovaných matematických důkazů V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů).
Nový!!: Klasická mechanika a Matematický důkaz · Vidět víc »
Maxwellovy rovnice
James Clerk Maxwell Maxwellovy rovnice jsou základní zákony elektromagnetického pole, které James Clerk Maxwell představil v roce 1864 a poté v roce 1865 publikoval.
Nový!!: Klasická mechanika a Maxwellovy rovnice · Vidět víc »
Mechanika
Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.
Nový!!: Klasická mechanika a Mechanika · Vidět víc »
Newtonovy pohybové zákony
latině v původním vydání ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' (1687) Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem.
Nový!!: Klasická mechanika a Newtonovy pohybové zákony · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Klasická mechanika a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Paradigma
Paradigma (z řeckého παράδειγμα parádeigma.
Nový!!: Klasická mechanika a Paradigma · Vidět víc »
Paul Ehrenfest
Paul Ehrenfest (18. ledna 1880 Vídeň pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch – 25. září 1933 Amsterdam) byl rakouský fyzik a matematik, který přispěl k rozvoji kvantové mechaniky.
Nový!!: Klasická mechanika a Paul Ehrenfest · Vidět víc »
Philosophiae Naturalis Principia Mathematica
Vydání z roku 1686 s Newtonovými vlastnoručními vpisky a korekturami Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, česky Matematické principy přírodní filozofie, často pouze Principia, je nejslavnější spis fyzika Isaaca Newtona, jeden z pilířů moderní vědy.
Nový!!: Klasická mechanika a Philosophiae Naturalis Principia Mathematica · Vidět víc »
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace (23. března 1749 – 5. března 1827) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Nový!!: Klasická mechanika a Pierre-Simon Laplace · Vidět víc »
Pluto (trpasličí planeta)
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.
Nový!!: Klasická mechanika a Pluto (trpasličí planeta) · Vidět víc »
Pohybová rovnice
Pohybová rovnice je matematicky zapsaný fyzikální vztah, který popisuje možné pohyby tělesa v daném prostředí.
Nový!!: Klasická mechanika a Pohybová rovnice · Vidět víc »
Poissonova závorka
Poissonova závorka označuje matematický výraz používaný v matematice a klasické mechanice (konkrétně v Hamiltonovské mechanice), kde se využívá k popisu časového vývoje dynamického systému.
Nový!!: Klasická mechanika a Poissonova závorka · Vidět víc »
Potenciálová bariéra
Potenciálová bariéra je ve fyzice takové rozložení potenciálu, že jeho hodnota je v určité (omezené) oblasti nenulová, přičemž se předpokládá, že je (aspoň přibližně) konstantní, konečná a kladná, zatímco mimo tuto oblast je hodnota potenciálu nulová.
Nový!!: Klasická mechanika a Potenciálová bariéra · Vidět víc »
Prostor (fyzika)
kartézský souřadný systém používaný k označení směrů v prostoru. Prostor je nekonečný trojrozměrný útvar, ve kterém mají tělesa a události relativní polohu a směr.
Nový!!: Klasická mechanika a Prostor (fyzika) · Vidět víc »
Redukovaná hmotnost
Redukovaná hmotnost je efektivní hmotnost objevující se v problému dvou těles v Newtonově mechanice.
Nový!!: Klasická mechanika a Redukovaná hmotnost · Vidět víc »
Relativistická hmotnost
Jedním z důsledků speciální teorie relativity je fakt, že hmotnost tělesa není neměnný parametr, ale musí se měnit v závislosti na pohybu vůči pozorovateli.
Nový!!: Klasická mechanika a Relativistická hmotnost · Vidět víc »
Rudolf Lipschitz
Rudolf Otto Sigismund Lipschitz (14. května 1832 Královec, Prusko – 7. října 1903 Bonn, Německé císařství) byl německý matematik, žák Dirichleta a učitel Felixe Kleina.
Nový!!: Klasická mechanika a Rudolf Lipschitz · Vidět víc »
Rychlost
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Klasická mechanika a Rychlost · Vidět víc »
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Nový!!: Klasická mechanika a Síla · Vidět víc »
Schrödingerova rovnice
Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.
Nový!!: Klasická mechanika a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »
Skalár
Skalár (z lat. scala, stupnice) je ve fyzice, v matematice nebo informatice veličina, jejíž hodnota je v daných jednotkách plně určena jediným číselným údajem.
Nový!!: Klasická mechanika a Skalár · Vidět víc »
Současnost
Současnost ve smyslu přítomnost označuje ne zcela přesně ohraničený časový okamžik mezi minulostí a budoucností.
Nový!!: Klasická mechanika a Současnost · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Klasická mechanika a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Statistický soubor (fyzika)
Statistický soubor ve fyzice je soubor makroskopických soustav, které mají stejný počet částic, stejné chemické složení, stejný počet stupňů volnosti a nacházejí se ve stejných vnějších podmínkách; tyto podmínky jsou tedy charakterizovány týmiž vnějšími parametry, jejichž hodnoty jsou stejné pro všechny soustavy téhož statistického souboru.
Nový!!: Klasická mechanika a Statistický soubor (fyzika) · Vidět víc »
Stavová rovnice
Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.
Nový!!: Klasická mechanika a Stavová rovnice · Vidět víc »
Strhávání časoprostoru
Strhávání časoprostoru nebo také Lensův-Thirringův jev je jev časoprostoru, předpovídaný Einsteinovou obecnou teorií relativity, který je způsoben nestatickými stacionárními rozděleními hmoty-energie.
Nový!!: Klasická mechanika a Strhávání časoprostoru · Vidět víc »
Tenzor energie a hybnosti
Tenzor energie a hybnosti je kvantitativní tenzor ve fyzice, který popisuje hustotu a tok energie a hybnosti v prostoročasu.
Nový!!: Klasická mechanika a Tenzor energie a hybnosti · Vidět víc »
Teoretická mechanika
Teoretická mechanika (též analytická mechanika) je označení, které se užívá pro matematické formulace klasické mechaniky.
Nový!!: Klasická mechanika a Teoretická mechanika · Vidět víc »
Variační princip
Jako variační princip se ve fyzice označuje takový princip, který je vyjádřen pomocí variačního počtu.
Nový!!: Klasická mechanika a Variační princip · Vidět víc »
Vazba (fyzika)
O dvou objektech ve fyzice říkáme, že jsou vázané, pokud spolu vzájemně interagují.
Nový!!: Klasická mechanika a Vazba (fyzika) · Vidět víc »
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Nový!!: Klasická mechanika a Vektorový prostor · Vidět víc »
Vladimir Arnold
Vladimir Igorevič Arnold (12. června 1937, Oděsa – 3. června 2010, Paříž) byl ruský matematik.
Nový!!: Klasická mechanika a Vladimir Arnold · Vidět víc »
Volný pád (rozcestník)
Volný pád je fyzikální pojem klasické mechaniky.
Nový!!: Klasická mechanika a Volný pád (rozcestník) · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Newtonova mechanika, Newtonovská mechanika.
