Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Kurdština

Index Kurdština

Kurdština (kurdsky کوردی, kurdî nebo kurdkî) je soubor několika indoevropských jazyků patřících do íránské větve, resp.

126 vztahy: Abdulláh Górán, Adí ibn Musáfir, Addáj Šér, Ajjúbovci, Aralık, Araratská republika, Arménie, Arménská sovětská socialistická republika, Arménské písmo, Údolí vlků: Irák, Asyřané, Ş, Ílám, Írán, Íránské jazyky, Ķ, Česká romština, Ç, Ň, Baasistický Irák, Baba Gurgur, Bahçesaray, Berlín, Bitva o Kobani, Cheekha Dar, Chemický útok v Halabdže, Citadela v Irbílu, Dahúk (guvernorát), Džalál Talabání, Defence Language Institute, Dijála, Diyarbakır, Evropská charta jazyků, Giuseppe Gasparo Mezzofanti, Gorani, Halabdža, Hasaka, Hevrin Chalafová, Indoíránské jazyky, Institut kurde de Paris, Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd, Irácká republika (1958–1968), Irácké království, Irácké království pod britskou správou, Irácký Kurdistán, Irák, Irbíl (guvernorát), ISO 8859-1, Jacques de Morgan, Jarsanismus, ..., Jazyk (lingvistika), Jazyky Asie, Jezídové, Jezídské ženské jednotky, Kamanče, Kermánšáh, Kermánšáh (provincie), Kirkúk (guvernorát), KU, Kurdî, Kurdistán (íránská provincie), Kurdistán (rozcestník), Kurdkî, Kurdové, Kurdská komunistická strana - Irák, Kurdská Wikipedie, Kurdské občanské sdružení, Kurmándží, Lúrové, Libcom.org, Lidové obranné jednotky, Liga arabských států, Mardin, Matky pro mír, Médština, Mezinárodní batalion svobody, Mitanni, Monika Zgustová, Most Dalal, Nasreddin, Německo, Ninive (guvernorát), Ԛ, Ԟ, Ҡ, Ԝ, Ӄ, Překladač Google, Prozatímní koaliční správa, Rášidský chalífát, Rojava, Saladdín, Saladin, Sardašt, Sýrie, Seznam apoštolských cest papeže Františka, Seznam jazyků, Seznam jazyků a jazykových rodin, Seznam jazyků používajících cyrilici, Seznam jazyků používajících latinku, Seznam kódů ISO 639-1, Seznam kódů ISO 639-2, Sindžár, Sindžár (pohoří), Sorání, Sosyaldemokrat Halkçı Parti, Strana kurdských pracujících, Sulejmánie, Sulejmánie (guvernorát), Syrské demokratické síly, Tigris, Tunceli (provincie), Turecký Kurdistán, Turecko, Umajjovci, Urdština, Vaššukkani, Velké národní shromáždění, Welcome (film, 2009), Yekta Uzunoğlu, Zagros, Zandžán, Zaniklá sídla v severní Sýrii, Zazaki, Západní Ázerbájdžán, Zdvořilost v různých jazycích. Rozbalte index (76 více) »

Abdulláh Górán

Abdulláh Górán, kurdsky Ebdulla Goran, sorání عەبدوڵڵا گۆران, nekurdské varianty jména Abdalláh/Abd Alláh/Abdulláh Górán, Abd Alláh Solajmán Gorán (1904, Halabdža, Irák – 18. listopadu 1962, Sulajmáníja, Irák) byl kurdský básník žijící v Iráku, zakladatel kurdské poezie.

Nový!!: Kurdština a Abdulláh Górán · Vidět víc »

Adí ibn Musáfir

Šejch ‘Adí ibn Musáfir al-Umawí (1073 nebo 1078, Bajt Fáar u Baalbeku – 1162, Láliš) byl nejvýznamnější náboženský vůdce jezídů a zakladatel jednoho z prvních súfijských řádů.

Nový!!: Kurdština a Adí ibn Musáfir · Vidět víc »

Addáj Šér

Ibrahím Addáj Šér (syrsky ܐܕܝ ܫܝܪ, psán i Addai nebo Addaï a Scher, Sher nebo Sheir; 3. března 1867 Šaklava – červenec 1915 Tanze) byl poslední chaldejskokatolický arcibiskup Seertu (Siirt), orientalista a polyglot zavražděný během genocidy anatolských křesťanů v Osmanské říši.

Nový!!: Kurdština a Addáj Šér · Vidět víc »

Ajjúbovci

Ajjúbovci nebo dynastie Ajjúbovců (arabsky الأيوبيون‎‎, al-Ayyūbīyūn, kurdsky خانەدانی ئەیووبیان‎, Xanedana Eyûbiyan) byla vojenská dynastie založená fátimovským vezírem kurdského původu Saláh ad-Dínem Júsufem ibn Ajjúbem, běžně nazývaným Evropany jako Saladin.

Nový!!: Kurdština a Ajjúbovci · Vidět víc »

Aralık

Aralık (kurdsky Başan, ázerbájdžánsky Aralıq, arménsky Արալիխ, Aralikh, rusky Аралык) je město a distrikt v Turecku, v provincii Iğdır , v oblasti Východní Anatolie, v blízkosti hranic s Arménii, Ázerbájdžánem a Íránem.

Nový!!: Kurdština a Aralık · Vidět víc »

Araratská republika

Vlajka Araratské republiky Araratská republika (kurdsky Komara Agiriyê) byl mezinárodně neuznaný stát Kurdů na jihovýchodě dnešního Turecka.

Nový!!: Kurdština a Araratská republika · Vidět víc »

Arménie

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.

Nový!!: Kurdština a Arménie · Vidět víc »

Arménská sovětská socialistická republika

Arménská sovětská socialistická republika (Հայկական Սովետական Սոցիալիստական Հանրապետություն – Hajkakan Sovetakan Socialistakan Hanrapetuthjun, Армянская Советская Социалистическая Республика – Armjanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v oblasti Kavkazu.

Nový!!: Kurdština a Arménská sovětská socialistická republika · Vidět víc »

Arménské písmo

Arménské písmo (– Hayoc' grer) bylo vytvořeno Mesropem Maštocem kolem roku 405, aby bylo možné napsat arménský překlad Bible.

Nový!!: Kurdština a Arménské písmo · Vidět víc »

Údolí vlků: Irák

Údolí vlků (v tureckém originále Kurtlar Vadisi: Irak) je turecký akční film, natočený podle stejnojmenného seriálu.

Nový!!: Kurdština a Údolí vlků: Irák · Vidět víc »

Asyřané

Asyřané jsou příslušníky semitského národa usídleného v severní části starověké Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí př. n. l. V současnosti se většina území nachází v severozápadní části Iráku v okolí bývalého města Ninive a částečně zasahuje do okolních států.

Nový!!: Kurdština a Asyřané · Vidět víc »

Ş

Ilustrace Ş (minuskule ş) je písmeno latinky.

Nový!!: Kurdština a Ş · Vidět víc »

Ílám

Provincie Ílám je íránskou provincií v jihozápadní části země.

Nový!!: Kurdština a Ílám · Vidět víc »

Írán

Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.

Nový!!: Kurdština a Írán · Vidět víc »

Íránské jazyky

Íránské jazyky jsou odnoží indoíránské větve indoevropské jazykové rodiny.

Nový!!: Kurdština a Íránské jazyky · Vidět víc »

Ķ

Možné zápisy písmena- první s cedillou připojenou k písmenu a druhý (častěji používaný) s cedillou pod Ķ (minuskule ķ) je speciální písmeno latinky.

Nový!!: Kurdština a Ķ · Vidět víc »

Česká romština

Česká romština je dialekt romštiny (indoárijský jazyk), kterým dříve mluvili Romové v Čechách.

Nový!!: Kurdština a Česká romština · Vidět víc »

Ç

Ilustrace vizigótského základu Ç (minuskule ç) je písmeno používané například ve francouzštině, ázerbájdžánštině, albánštině, katalánštině, kurdštině, portugalštině a turečtině.

Nový!!: Kurdština a Ç · Vidět víc »

Ň

Ň (minuskule ň) je písmeno latinky.

Nový!!: Kurdština a Ň · Vidět víc »

Baasistický Irák

Baasistický Irák, oficiálně Republika Irák (arabsky جمهورية العراق), předtím Irácká republika (arabsky الجمهورية العراقية), je název pro irácký stát mezi lety 1968 až 2003 za vlády arabské socialistické strany Baas.

Nový!!: Kurdština a Baasistický Irák · Vidět víc »

Baba Gurgur

Baba Gurgur, Kirkuk, Irák Baba Gurgur, 1932 Baba Gurgur (Kurdsky: بابە گوڕ گوڕ ركر) je ropné pole a místo hoření zemního plynu poblíž města Kirkúk, které bylo objeveno jako první v severním Iráku.

Nový!!: Kurdština a Baba Gurgur · Vidět víc »

Bahçesaray

Bahçesaray (dříve též Müküs, nebo Մոկք, Mokk῾) je město a okres ve Vanské provincii v jihovýchodním Turecku, asi 20 km jižně od jezera Van.

Nový!!: Kurdština a Bahçesaray · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Kurdština a Berlín · Vidět víc »

Bitva o Kobani

Bitva o Kobani (též bitva o Kobanê) byla 13. září 2014 zahájena útokem bojovníků organizace Islámský stát s cílem dobýt město Ajn al-Arab (kurdsky Kobanî) v severní části Sýrie.

Nový!!: Kurdština a Bitva o Kobani · Vidět víc »

Cheekha Dar

Cheekha Dar (česky černý stan) je kurdský název pro nejvyšší vrchol Iráku.

Nový!!: Kurdština a Cheekha Dar · Vidět víc »

Chemický útok v Halabdže

Chemický útok v Halabdže (arabsky الهجومالكيميائي على حلبجة, kurdsky Kîmyabarana Helebce/کیمیابارانی ھەڵەبجە) se odehrál dne 16. března 1988 v irácké Halabdže.

Nový!!: Kurdština a Chemický útok v Halabdže · Vidět víc »

Citadela v Irbílu

Citadela v Irbílu (kurdsky Kela Hewlêrê, arabsky قلعة أربيل, syrsky ܣܘܼܪܝܼܬ݂) je dominantou čtvrtého největšího iráckého města, správního centra stejnojmenného guvernorátu a zároveň také metropole autonomní oblasti Irácký Kurdistán.

Nový!!: Kurdština a Citadela v Irbílu · Vidět víc »

Dahúk (guvernorát)

250px 250px Dahúk je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.

Nový!!: Kurdština a Dahúk (guvernorát) · Vidět víc »

Džalál Talabání

Džalál Talabání, arabsky جلال الطلباني,kurdsky Celal Talabanî, (* 12. listopadu 1933 – 3. října 2017) byl přední kurdský irácký politik, zakladatel a generální tajemník Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK), zastávající od 7. dubna 2005 do roku 2014 úřad prezidenta Iráku.

Nový!!: Kurdština a Džalál Talabání · Vidět víc »

Defence Language Institute

Defense Language Institute (DLI, česky Jazykový institut (ministerstva) obrany) je vzdělávací a výzkumné středisko Ministerstva obrany Spojených států amerických.

Nový!!: Kurdština a Defence Language Institute · Vidět víc »

Dijála

Dijála je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.

Nový!!: Kurdština a Dijála · Vidět víc »

Diyarbakır

Diyarbakır (kurdsky a aramejsky ئامه‌د, Amed; řecky Amida) je město v Turecku, ležící na březích řeky Tigris v severní Mezopotámii.

Nový!!: Kurdština a Diyarbakır · Vidět víc »

Evropská charta jazyků

Členské státy Evropské charty regionálních či menšinových jazyků – stav v lednu 2010 Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (anglicky European Charter for Regional or Minority Languages, francouzsky Charte européenne des langues régionales ou minoritaires) je dokument přijatý 5. 11.1992 některými členskými státy Rady Evropy.

Nový!!: Kurdština a Evropská charta jazyků · Vidět víc »

Giuseppe Gasparo Mezzofanti

Giuseppe Gasparo Mezzofanti (19. září 1774 – 15. března 1849) byl italský kardinál a slavný polyglot, údajně ovládající několik desítek jazyků (o přesném čísle se vedou spory).

Nový!!: Kurdština a Giuseppe Gasparo Mezzofanti · Vidět víc »

Gorani

Gorani je skupina dialektů, která patří k severozápadní větvi íránských jazyků.

Nový!!: Kurdština a Gorani · Vidět víc »

Halabdža

Halabdža (kurdsky هەڵەبجە Helepçe) je hlavní město stejnojmenného guvernorátu v Iráku, nacházející se přibližně 240 km severovýchodně od Bagdádu v autonomním regionu Irácký Kurdistán.

Nový!!: Kurdština a Halabdža · Vidět víc »

Hasaka

Hasaka (asyrsky ܚܣܟܗ, arabsky الحسكة al-Hasaka, kurdsky Hesîçe) je hlavní město guvernorátu Hasaka a nachází se na úplném severovýchodě Sýrie.

Nový!!: Kurdština a Hasaka · Vidět víc »

Hevrin Chalafová

Hevrin Chalafová (Khalafová) (kurd. Hevrîn Xelef; 15. listopadu 1984 Derik – 12. října 2019 Tell Abyad) byla kurdsko-syrskou političkou, generální tajemnicí strany Budoucí Sýrie.

Nový!!: Kurdština a Hevrin Chalafová · Vidět víc »

Indoíránské jazyky

Indoíránské Indoíránské jazyky jsou jednou ze skupin indoevropských jazyků.

Nový!!: Kurdština a Indoíránské jazyky · Vidět víc »

Institut kurde de Paris

Institut kurde de Paris (česky Kurdský institut v Paříži) je nezávislá kulturní instituce, která se zabývá kurdským jazykem a kulturou.

Nový!!: Kurdština a Institut kurde de Paris · Vidět víc »

Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd

Novomichajlovský palác na Palácovém nábřeží, sídlo Institutu orientálních rukopisů Institut či Ústav orientálních rukopisů Ruské akademie věd (IOR, Institut vostočnych rukopisej) je od roku 2007 samostatný institut Ruské akademie věd se sídlem v Petrohradu, před tím Petrohradská pobočka Institutu orientalistiky Ruské akademie věd.

Nový!!: Kurdština a Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd · Vidět víc »

Irácká republika (1958–1968)

Irácká republika (arabsky الجمهورية العراقية) vznikla v roce 1958 po svržení monarchie a vyvraždění irácké královské rodiny.

Nový!!: Kurdština a Irácká republika (1958–1968) · Vidět víc »

Irácké království

Irácké království (arabsky: المملكة العراقية, al-Mamlakah al-Iraqia) nebo též Irácké hášimovské království byla konstituční monarchie na území dnešního Iráku.

Nový!!: Kurdština a Irácké království · Vidět víc »

Irácké království pod britskou správou

Irácké království pod britskou správou (arabsky الانتداب البريطاني على العراق, anglicky Kingdom of Iraq under British Administration) bylo mandátní území, spravované Spojeným královstvím.

Nový!!: Kurdština a Irácké království pod britskou správou · Vidět víc »

Irácký Kurdistán

Irácký Kurdistán je autonomní oblast Kurdů v severovýchodním Iráku, kterou tvoří guvernoráty Halabdža, Sulajmáníja, Irbíl a Dahúk.

Nový!!: Kurdština a Irácký Kurdistán · Vidět víc »

Irák

Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.

Nový!!: Kurdština a Irák · Vidět víc »

Irbíl (guvernorát)

250px 250px Irbíl je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.

Nový!!: Kurdština a Irbíl (guvernorát) · Vidět víc »

ISO 8859-1

ISO/IEC 8859-1, méně formálně ISO 8859-1 nebo ISO Latin-1 je osmibitová znaková sada používaná pro západoevropské jazyky, kterou vyvinula organizace Ecma International a publikovala jej spolu s Latin-2, Latin-3 a Latin-4 jako ECMA-94.

Nový!!: Kurdština a ISO 8859-1 · Vidět víc »

Jacques de Morgan

Jacques Jean Marie de Morgan (3. června 1857, Huisseau-sur-Cosson, Loir-et-Cher – 14. června 1924 Marseille) byl francouzský důlní inženýr, geolog a archeolog.

Nový!!: Kurdština a Jacques de Morgan · Vidět víc »

Jarsanismus

Jarsanská svatyně nedaleko Mosulu Iráckém Kurdistánu. Obraz v pozadí obsahuje jarsanskou náboženskou symboliku. Jarsanismus či Ahl-e Hakk (kurdsky یارسان Yarsan, Ahl-e Haqq, „lid Pravdy“) je synkretické náboženství, které bylo založeno ve 14. století v západním Íránu sultánem Sahakem.

Nový!!: Kurdština a Jarsanismus · Vidět víc »

Jazyk (lingvistika)

Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.

Nový!!: Kurdština a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »

Jazyky Asie

anglicky) Asie je jazykově velmi rozmanité místo a mezi jazyky Asie můžeme nalézt mnoho jazyků z mnoha jazykových skupin, a také několik jazyků izolovaných.

Nový!!: Kurdština a Jazyky Asie · Vidět víc »

Jezídové

Jezídové (také Jazídové, kurdsky ئێزیدی nebo Êzidî) jsou etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové ze severního Iráku.

Nový!!: Kurdština a Jezídové · Vidět víc »

Jezídské ženské jednotky

Yekîneyên Jinên Êzidxan (kurdsky, zkráceně YJÊ), v překladu Jezídské ženské jednotky, vznikly v roce 2015 jako jezídské ženské milice v oblasti kurdského Sindžáru na severozápadě Iráku.

Nový!!: Kurdština a Jezídské ženské jednotky · Vidět víc »

Kamanče

Kamanče (persky: کمانچه, kamānche, ázerbájdžánsky: kamança, arménsky: Քամանչա, kurdsky: کەمانچە,kemançe) je íránský strunný smyčcový hudební nástroj (chordofon) příbuzný rebabu, který se využívá v lidové i klasické hudbě.

Nový!!: Kurdština a Kamanče · Vidět víc »

Kermánšáh

Kermánšáh (persky کرمانشاه, kurdsky کرماشان) je hlavní město provincie Kermanšáh ležící 525 km od Teheránu v západní části Íránu, přibližně 120 km od hranice s Irákem.

Nový!!: Kurdština a Kermánšáh · Vidět víc »

Kermánšáh (provincie)

Kermánšáh je provincie v Íránu, která leží v západní části země.

Nový!!: Kurdština a Kermánšáh (provincie) · Vidět víc »

Kirkúk (guvernorát)

Guvernorát Kirkúk (nebo guvernorát Ta'mín) je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.

Nový!!: Kurdština a Kirkúk (guvernorát) · Vidět víc »

KU

Spojení písmen K a U může mít různé významy.

Nový!!: Kurdština a KU · Vidět víc »

Kurdî

#PŘESMĚRUJ Kurdština.

Nový!!: Kurdština a Kurdî · Vidět víc »

Kurdistán (íránská provincie)

300px Kurdistán je provincie v Íránu, která se nachází na severozápadě země.

Nový!!: Kurdština a Kurdistán (íránská provincie) · Vidět víc »

Kurdistán (rozcestník)

Kurdistán může znamenat.

Nový!!: Kurdština a Kurdistán (rozcestník) · Vidět víc »

Kurdkî

#PŘESMĚRUJ Kurdština.

Nový!!: Kurdština a Kurdkî · Vidět víc »

Kurdové

Kurdové jsou íránský národ sídlící na Blízkém východě, který žije hlavně v odlehlých oblastech dnešního Turecka (cca 11,4–15 milionů), Íránu (mezi 4,8–7,9 milionu), Iráku (4,0–6,5 milionu) a Sýrie (1,6 milionu).

Nový!!: Kurdština a Kurdové · Vidět víc »

Kurdská komunistická strana - Irák

Kurdská komunistická strana - Irák (kurdsky: Partiya Komunîst Kurdistan a Îraq) je komunistická strana iráckých Kurdů.

Nový!!: Kurdština a Kurdská komunistická strana - Irák · Vidět víc »

Kurdská Wikipedie

Kurdská Wikipedie je jazyková verze Wikipedie v kurdštině.

Nový!!: Kurdština a Kurdská Wikipedie · Vidět víc »

Kurdské občanské sdružení

Kurdské občanské sdružení, zkratka KOS, je spolek zapsaný ve spolkovém rejstříku České republiky u Městského soudu v Praze.

Nový!!: Kurdština a Kurdské občanské sdružení · Vidět víc »

Kurmándží

Kurmándží (kurdsky kurmancî nebo kirmancî) je nejrozšířenějším kurdským dialektem, který používají Kurdové převážně ve východních regionech Turecka a na severu Sýrie.

Nový!!: Kurdština a Kurmándží · Vidět víc »

Lúrové

Lúrové (lurijsky: لورَل) jsou íránský národ žijící hlavně v západním a jihozápadním Íránu.

Nový!!: Kurdština a Lúrové · Vidět víc »

Libcom.org

Libcom.org je internetový zdroj informací, týkající se levicových antikapitalistických sociálních hnutí, jako je například anarchismus a marxismus.

Nový!!: Kurdština a Libcom.org · Vidět víc »

Lidové obranné jednotky

Lidové obranné jednotky (kurdsky Yekîneyên Parastina Gel, zkráceně YPG) jsou ozbrojeným křídlem Sjednocené demokratické strany (PYD) v Rojavě.

Nový!!: Kurdština a Lidové obranné jednotky · Vidět víc »

Liga arabských států

Liga arabských států (League of Arab States, جامعة الدول العربية, Džámiat ad-duwal al-arabíja), též Arabská liga, je regionální organizací arabských států.

Nový!!: Kurdština a Liga arabských států · Vidět víc »

Mardin

Mardin (kurdsky Mêrdîn; arabsky: ماردين; syrsky: ܡܪܕܝܢ) je město v jihovýchodním Turecku a správní středisko mardinské provincie.

Nový!!: Kurdština a Mardin · Vidět víc »

Matky pro mír

Matky pro mír (kurdsky: Dayîkên Aşîtîyê, turecky: Barış Anneleri) je ženské hnutí prosazující dodržování občanských práv v Turecku, jehož cílem je podpořit budování a dodržování míru mezi odlišnými etnickými skupinami na tureckém území pomocí nenásilných prostředků.

Nový!!: Kurdština a Matky pro mír · Vidět víc »

Médština

Médština byl jazyk Médů – kmenů na severozápadě íránské náhorní plošiny.

Nový!!: Kurdština a Médština · Vidět víc »

Mezinárodní batalion svobody

Mezinárodní batalion svobody (turecky Enternasyonalist Özgürlük Taburu, kurdsky Tabûra Azadî ya Înternasyonal, arabsky تابور الحرية العالمي, zkráceně IFB nebo EÖT) je ozbrojená skupina složená ze zahraničních bojovníků bojujících společně s Lidovými obrannými jednotkami (YPG) a Ženskými obrannými jednotkami (YPJ) v syrské občanské válce proti Islámskému státu.

Nový!!: Kurdština a Mezinárodní batalion svobody · Vidět víc »

Mitanni

Mitanni (z churritského 𒆳𒌷𒈪𒋫𒀭𒉌, Mi-ta-an-ni') nebo také Churri či pod asyrským Chanigalbat (asyrsky 𒄩𒉌𒃲𒁁 Ḫa-ni-gal-bat), případně Naharin (z egyptského nhrn), bylo království v severní Mezopotámii existující v 15. až 14. století př. n. l. V období svého největšího rozmachu, během 14.

Nový!!: Kurdština a Mitanni · Vidět víc »

Monika Zgustová

Monika Zgustová (* 22. března 1957 Praha) je česká spisovatelka a překladatelka z češtiny do španělštiny a katalánštiny.

Nový!!: Kurdština a Monika Zgustová · Vidět víc »

Most Dalal

Most Dalal se nachází ve městě Zakhu v severním Iráku.

Nový!!: Kurdština a Most Dalal · Vidět víc »

Nasreddin

Kresba Nasreddina Nasreddin (turecky "Nasreddin Hodža", ázerbájdžánsky "Molla Nəsrəddin", persky ملا نصرالدین, arabsky نصرالدين s významem "Vítězství víry", (někdy zaměňován/ztotožňován s جحا Džuhá); kurdsky: مه‌لای مه‌شهوور, albánsky "Nostradin Hoxha" nebo jenom "Nostradini", bosensky "Nasrudin hodža", uzbecky "Nasriddin Afandi" nebo jenom "Afandi", ujgursky "Afanti") je legendární satirickou postavou súfijské slovesnosti, populární lidový filozof, mudrc a žertéř, hrdina mnoha lidových skazek a anekdot.

Nový!!: Kurdština a Nasreddin · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Kurdština a Německo · Vidět víc »

Ninive (guvernorát)

Guvernorát Ninive je druhý nejlidnatější z 19 guvernorátů v Iráku.

Nový!!: Kurdština a Ninive (guvernorát) · Vidět víc »

Ԛ

Ԛ (minuskule ԛ) je v současné době již nepoužívané písmeno cyrilice.

Nový!!: Kurdština a Ԛ · Vidět víc »

Ԟ

Ԟ (minuskule ԟ) je písmeno cyrilice.

Nový!!: Kurdština a Ԟ · Vidět víc »

Ҡ

Ҡ (minuskule ҡ) je písmeno cyrilice.

Nový!!: Kurdština a Ҡ · Vidět víc »

Ԝ

Ԝ (minuskule ԝ) je v současné době již běžně nepoužívané písmeno cyrilice.

Nový!!: Kurdština a Ԝ · Vidět víc »

Ӄ

Ӄ (minuskule ӄ) je písmeno cyrilice.

Nový!!: Kurdština a Ӄ · Vidět víc »

Překladač Google

Překladač Google (anglicky Google Translate) je bezplatná on-line vícejazyčná překládací služba vyvinutá společností Google.

Nový!!: Kurdština a Překladač Google · Vidět víc »

Prozatímní koaliční správa

Prozatímní koaliční správa (zkr. CPA) byla založena jako přechodná vláda Iráku po invazi do země 20. března 2003 ze strany Spojených států, Spojeného království, Austrálie a Polska, které tvořily mnohonárodní (koaliční) síly s cílem vyhnat Saddáma Husajna.

Nový!!: Kurdština a Prozatímní koaliční správa · Vidět víc »

Rášidský chalífát

Rášidský chalífát (الخلافة الراشدية, al-Chuláfa ar-Rašidíja) byla islámská vojenská říše založená po smrti proroka Mohameda (632) a trvající v období vlády prvních čtyř chalífů do roku 661.

Nový!!: Kurdština a Rášidský chalífát · Vidět víc »

Rojava

Rojava (doslova „Západ“ ve smyslu „západní část Kurdistánu“), plným názvem česky Autonomní správa severní a východní Sýrie (kurdsky Rêveberiya Xweser a Bakur û Rojhilatê Sûriyeyê), je územní součást Sýrie.

Nový!!: Kurdština a Rojava · Vidět víc »

Saladdín

Guvernorát Saladdín (arabsky: محافظة صلاح الدين) je jedním z 19 guvernorátů v Iráku, severně od Bagdádu.

Nový!!: Kurdština a Saladdín · Vidět víc »

Saladin

Saladin (1138, Tikrít – 4. března 1193, Damašek; kurdsky: Selahadîne Eyubî; arabsky: Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb; صلاح الدين يوسف ابن ايوب) byl kurdský muslim a vojenský velitel, který žil ve 12. století.

Nový!!: Kurdština a Saladin · Vidět víc »

Sardašt

Sardašt (persky سردشت. kurdsky Serdeşt, سه‌رده‌شت) je hlavní město Sardaštského kraje v íránské provincii Západní Ázerbájdžán.

Nový!!: Kurdština a Sardašt · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Nový!!: Kurdština a Sýrie · Vidět víc »

Seznam apoštolských cest papeže Františka

Seznam apoštolských cest papeže Františka Papež František se vydal na svou vůbec první zahraniční cestu po více než čtyřech měsících v úřadě.

Nový!!: Kurdština a Seznam apoštolských cest papeže Františka · Vidět víc »

Seznam jazyků

Seznam jazyků řazený podle abecedy.

Nový!!: Kurdština a Seznam jazyků · Vidět víc »

Seznam jazyků a jazykových rodin

„Mapa“ jazykových rodin Seznam jazyků řazený podle příslušnosti k jazykovým rodinám a podle zeměpisné blízkosti.

Nový!!: Kurdština a Seznam jazyků a jazykových rodin · Vidět víc »

Seznam jazyků používajících cyrilici

Cyrilice byla původně používaná pouze slovanskými národy, ovšem pod kulturním či politickým vlivem Carského Ruska a Sovětského svazu mnoho jazyků začalo být zapisováno cyrilicí.

Nový!!: Kurdština a Seznam jazyků používajících cyrilici · Vidět víc »

Seznam jazyků používajících latinku

Toto je seznam jazyků, které jsou nebo byly zapisovány latinkou, u některých jazyků, o kterých neexistuje článek, je uvedena i jejich abeceda (a také u jazyků, u kterých není jejich abeceda zmíněna v článku o nich).

Nový!!: Kurdština a Seznam jazyků používajících latinku · Vidět víc »

Seznam kódů ISO 639-1

ISO 639 v současnosti definuje tři tabulky jazykových kódů.

Nový!!: Kurdština a Seznam kódů ISO 639-1 · Vidět víc »

Seznam kódů ISO 639-2

ISO 639 je soubor mezinárodních norem, které definují krátké kódy pro názvy jazyků.

Nový!!: Kurdština a Seznam kódů ISO 639-2 · Vidět víc »

Sindžár

Sindžár (arabsky; kurdsky) je město v Ninivském guvernorátu v Iráku.

Nový!!: Kurdština a Sindžár · Vidět víc »

Sindžár (pohoří)

Sindžár (kurdsky ‏چیای شه‌نگال/ شه‌نگار Çiyayê Şingal/Şingar) je pohoří v guvernorátu Ninive v severním Iráku na západ od města Mosul a poblíž hranice se Sýrií.

Nový!!: Kurdština a Sindžár (pohoří) · Vidět víc »

Sorání

Sorání (kurdsky soranî, kurmancî xwarû, kurdî, arabsky سۆرانی) je kurdský dialekt, kterým se mluví převážně v oblastech Iráku a Íránu.

Nový!!: Kurdština a Sorání · Vidět víc »

Sosyaldemokrat Halkçı Parti

Sosyaldemokrat Halkçı Parti (Sociálně demokratická populistická strana, SHP) byla politická strana v Turecku, která vznikla sloučením Sosyal Demokrasi Partisi (Sociálnědemokratické strana, SODEP) Erdala İnönüa a Halkçı Parti (Populistická strana, HP) Aydına Güvena Gürkana v roce 1985.

Nový!!: Kurdština a Sosyaldemokrat Halkçı Parti · Vidět víc »

Strana kurdských pracujících

Současná vlajka užívaná stranou od roku 2005 Strana kurdských pracujících (kurdsky Partiya Karkerên Kurdistan, PKK) má své kořeny v Turecku a k jejím hlavním cílům patří boj za vytvoření vlastního kurdského státu.

Nový!!: Kurdština a Strana kurdských pracujících · Vidět víc »

Sulejmánie

Sulejmánie (kurdsky سلێمانی, arabsky ‏السليمانية‎‎) je město v severovýchodním Iráku a hlavní město stejnojmenného guvernorátu, který je součástí iráckého Kurdistánu.

Nový!!: Kurdština a Sulejmánie · Vidět víc »

Sulejmánie (guvernorát)

250px 250px Guvernorát Sulejmánie je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.

Nový!!: Kurdština a Sulejmánie (guvernorát) · Vidět víc »

Syrské demokratické síly

Syrské demokratické síly (Kurdsky: Hêzên Sûriya Demokratîk‎, Arabsky: قوات سوريا الديمقراطي, Quwwāt Sūriyā al-Dīmuqrāṭīya), často také označované jen zkráceně jako jednotky SDF (z anglického: Syrian Democratic Forces) nebo QSD, je aliance kurdských, arabských, asyrských, arménských a turkmenských milicí založená během Syrské občanské války.

Nový!!: Kurdština a Syrské demokratické síly · Vidět víc »

Tigris

Tigris je řeka v Turecku a Iráku a také částečně tvoří jejich hranici se Sýrií.

Nový!!: Kurdština a Tigris · Vidět víc »

Tunceli (provincie)

Provincie Tunceli je území v Turecku ležící v regionu Východní Anatolie.

Nový!!: Kurdština a Tunceli (provincie) · Vidět víc »

Turecký Kurdistán

Turecka Turecký Kurdistán je geokulturní region v jihovýchodní části Turecka, obydlený převážně Kurdy.

Nový!!: Kurdština a Turecký Kurdistán · Vidět víc »

Turecko

Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.

Nový!!: Kurdština a Turecko · Vidět víc »

Umajjovci

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.

Nový!!: Kurdština a Umajjovci · Vidět víc »

Urdština

Urdština (urdsky اردو زبان, urdū zabān; také známý jako domorodci Laškarí nebo Laškarí Zaban psaný لشکری زبان) je indoíránský jazyk blízce příbuzný hindštině.

Nový!!: Kurdština a Urdština · Vidět víc »

Vaššukkani

Mapa mitannské říše s předpokládanou polohou Vaššukkani Vaššukkani (dle jiných přepisů též Waššuganni, Waššukanni či Vaššukanni) bylo hlavní město churritského království Mitanni (kolem 1500 př. n. l.). Kurdský název baškani pochází od baš („dobrý“) a kani („studnice, zdroj“); je velmi podobný sousloví „bohatý důl“ v sanskrtu (vasu khāni).

Nový!!: Kurdština a Vaššukkani · Vidět víc »

Velké národní shromáždění

Velké národní shromáždění Turecka, obvykle označované pouze jako TBMM nebo Parlament je turecký jednokomorový zákonodárný orgán.

Nový!!: Kurdština a Velké národní shromáždění · Vidět víc »

Welcome (film, 2009)

Welcome je francouzský hraný film z roku 2009, který režíroval Philippe Lioret.

Nový!!: Kurdština a Welcome (film, 2009) · Vidět víc »

Yekta Uzunoğlu

Yekta Uzunoğlu (* 10. května 1953 Silvan) je kurdský aktivista, spisovatel, překladatel, lékař a podnikatel s kurdsko-arménskými kořeny.

Nový!!: Kurdština a Yekta Uzunoğlu · Vidět víc »

Zagros

Zagros - satelitní pohled Zagros (kurdsky: زنجیره‌ چیاکانی زاگروس; arabsky زاغروس; turecky Zagros Dağları) je rozsáhlé pohoří v západní Asii.

Nový!!: Kurdština a Zagros · Vidět víc »

Zandžán

Provincie Zandžán je provincie v severozápadním Íránu v oblasti zvané íránský Ázerbájdžán.

Nový!!: Kurdština a Zandžán · Vidět víc »

Zaniklá sídla v severní Sýrii

Zaniklá sídla v guvernorátech Aleppo a Idlíb na severozápadě Sýrie, v prostoru mezi Idlibem a Aleppem, poněkud nepřesně označovaná také jako Mrtvá města (arabsky المدن الميتة, Al-Mudun al-Majjita, anglicky Dead Cities) nebo Zapomenutá města (arabsky المدن المنسية, Al-Mudun al-Mansijja, anglicky Forgotten Cities), představují souhrn významných kulturních památek z pozdně antického a raně byzantského období, tj.

Nový!!: Kurdština a Zaniklá sídla v severní Sýrii · Vidět víc »

Zazaki

Zazaki (také zvaný zaza, kirmanjki, kirdki a dimli) je indoevropský jazyk, který patří k severozápadní větvi íránských jazyků.

Nový!!: Kurdština a Zazaki · Vidět víc »

Západní Ázerbájdžán

Západní Ázerbájdžán (kurdsky: Azirbaycanî Rojeva / ئازەربایجانا رۆژاڤا) je íránská provincie nacházející se v severozápadní části země.

Nový!!: Kurdština a Západní Ázerbájdžán · Vidět víc »

Zdvořilost v různých jazycích

Pro vyjádření zdvořilosti, společenského odstupu, formálnosti apod.

Nový!!: Kurdština a Zdvořilost v různých jazycích · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »