126 vztahy: Abdulláh Górán, Adí ibn Musáfir, Addáj Šér, Ajjúbovci, Aralık, Araratská republika, Arménie, Arménská sovětská socialistická republika, Arménské písmo, Údolí vlků: Irák, Asyřané, Ş, Ílám, Írán, Íránské jazyky, Ķ, Česká romština, Ç, Ň, Baasistický Irák, Baba Gurgur, Bahçesaray, Berlín, Bitva o Kobani, Cheekha Dar, Chemický útok v Halabdže, Citadela v Irbílu, Dahúk (guvernorát), Džalál Talabání, Defence Language Institute, Dijála, Diyarbakır, Evropská charta jazyků, Giuseppe Gasparo Mezzofanti, Gorani, Halabdža, Hasaka, Hevrin Chalafová, Indoíránské jazyky, Institut kurde de Paris, Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd, Irácká republika (1958–1968), Irácké království, Irácké království pod britskou správou, Irácký Kurdistán, Irák, Irbíl (guvernorát), ISO 8859-1, Jacques de Morgan, Jarsanismus, ..., Jazyk (lingvistika), Jazyky Asie, Jezídové, Jezídské ženské jednotky, Kamanče, Kermánšáh, Kermánšáh (provincie), Kirkúk (guvernorát), KU, Kurdî, Kurdistán (íránská provincie), Kurdistán (rozcestník), Kurdkî, Kurdové, Kurdská komunistická strana - Irák, Kurdská Wikipedie, Kurdské občanské sdružení, Kurmándží, Lúrové, Libcom.org, Lidové obranné jednotky, Liga arabských států, Mardin, Matky pro mír, Médština, Mezinárodní batalion svobody, Mitanni, Monika Zgustová, Most Dalal, Nasreddin, Německo, Ninive (guvernorát), Ԛ, Ԟ, Ҡ, Ԝ, Ӄ, Překladač Google, Prozatímní koaliční správa, Rášidský chalífát, Rojava, Saladdín, Saladin, Sardašt, Sýrie, Seznam apoštolských cest papeže Františka, Seznam jazyků, Seznam jazyků a jazykových rodin, Seznam jazyků používajících cyrilici, Seznam jazyků používajících latinku, Seznam kódů ISO 639-1, Seznam kódů ISO 639-2, Sindžár, Sindžár (pohoří), Sorání, Sosyaldemokrat Halkçı Parti, Strana kurdských pracujících, Sulejmánie, Sulejmánie (guvernorát), Syrské demokratické síly, Tigris, Tunceli (provincie), Turecký Kurdistán, Turecko, Umajjovci, Urdština, Vaššukkani, Velké národní shromáždění, Welcome (film, 2009), Yekta Uzunoğlu, Zagros, Zandžán, Zaniklá sídla v severní Sýrii, Zazaki, Západní Ázerbájdžán, Zdvořilost v různých jazycích. Rozbalte index (76 více) »
Abdulláh Górán
Abdulláh Górán, kurdsky Ebdulla Goran, sorání عەبدوڵڵا گۆران, nekurdské varianty jména Abdalláh/Abd Alláh/Abdulláh Górán, Abd Alláh Solajmán Gorán (1904, Halabdža, Irák – 18. listopadu 1962, Sulajmáníja, Irák) byl kurdský básník žijící v Iráku, zakladatel kurdské poezie.
Nový!!: Kurdština a Abdulláh Górán · Vidět víc »
Adí ibn Musáfir
Šejch ‘Adí ibn Musáfir al-Umawí (1073 nebo 1078, Bajt Fáar u Baalbeku – 1162, Láliš) byl nejvýznamnější náboženský vůdce jezídů a zakladatel jednoho z prvních súfijských řádů.
Nový!!: Kurdština a Adí ibn Musáfir · Vidět víc »
Addáj Šér
Ibrahím Addáj Šér (syrsky ܐܕܝ ܫܝܪ, psán i Addai nebo Addaï a Scher, Sher nebo Sheir; 3. března 1867 Šaklava – červenec 1915 Tanze) byl poslední chaldejskokatolický arcibiskup Seertu (Siirt), orientalista a polyglot zavražděný během genocidy anatolských křesťanů v Osmanské říši.
Nový!!: Kurdština a Addáj Šér · Vidět víc »
Ajjúbovci
Ajjúbovci nebo dynastie Ajjúbovců (arabsky الأيوبيون, al-Ayyūbīyūn, kurdsky خانەدانی ئەیووبیان, Xanedana Eyûbiyan) byla vojenská dynastie založená fátimovským vezírem kurdského původu Saláh ad-Dínem Júsufem ibn Ajjúbem, běžně nazývaným Evropany jako Saladin.
Nový!!: Kurdština a Ajjúbovci · Vidět víc »
Aralık
Aralık (kurdsky Başan, ázerbájdžánsky Aralıq, arménsky Արալիխ, Aralikh, rusky Аралык) je město a distrikt v Turecku, v provincii Iğdır , v oblasti Východní Anatolie, v blízkosti hranic s Arménii, Ázerbájdžánem a Íránem.
Nový!!: Kurdština a Aralık · Vidět víc »
Araratská republika
Vlajka Araratské republiky Araratská republika (kurdsky Komara Agiriyê) byl mezinárodně neuznaný stát Kurdů na jihovýchodě dnešního Turecka.
Nový!!: Kurdština a Araratská republika · Vidět víc »
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Nový!!: Kurdština a Arménie · Vidět víc »
Arménská sovětská socialistická republika
Arménská sovětská socialistická republika (Հայկական Սովետական Սոցիալիստական Հանրապետություն – Hajkakan Sovetakan Socialistakan Hanrapetuthjun, Армянская Советская Социалистическая Республика – Armjanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v oblasti Kavkazu.
Nový!!: Kurdština a Arménská sovětská socialistická republika · Vidět víc »
Arménské písmo
Arménské písmo (– Hayoc' grer) bylo vytvořeno Mesropem Maštocem kolem roku 405, aby bylo možné napsat arménský překlad Bible.
Nový!!: Kurdština a Arménské písmo · Vidět víc »
Údolí vlků: Irák
Údolí vlků (v tureckém originále Kurtlar Vadisi: Irak) je turecký akční film, natočený podle stejnojmenného seriálu.
Nový!!: Kurdština a Údolí vlků: Irák · Vidět víc »
Asyřané
Asyřané jsou příslušníky semitského národa usídleného v severní části starověké Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí př. n. l. V současnosti se většina území nachází v severozápadní části Iráku v okolí bývalého města Ninive a částečně zasahuje do okolních států.
Nový!!: Kurdština a Asyřané · Vidět víc »
Ş
Ilustrace Ş (minuskule ş) je písmeno latinky.
Nový!!: Kurdština a Ş · Vidět víc »
Ílám
Provincie Ílám je íránskou provincií v jihozápadní části země.
Nový!!: Kurdština a Ílám · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Kurdština a Írán · Vidět víc »
Íránské jazyky
Íránské jazyky jsou odnoží indoíránské větve indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Kurdština a Íránské jazyky · Vidět víc »
Ķ
Možné zápisy písmena- první s cedillou připojenou k písmenu a druhý (častěji používaný) s cedillou pod Ķ (minuskule ķ) je speciální písmeno latinky.
Nový!!: Kurdština a Ķ · Vidět víc »
Česká romština
Česká romština je dialekt romštiny (indoárijský jazyk), kterým dříve mluvili Romové v Čechách.
Nový!!: Kurdština a Česká romština · Vidět víc »
Ç
Ilustrace vizigótského základu Ç (minuskule ç) je písmeno používané například ve francouzštině, ázerbájdžánštině, albánštině, katalánštině, kurdštině, portugalštině a turečtině.
Nový!!: Kurdština a Ç · Vidět víc »
Ň
Ň (minuskule ň) je písmeno latinky.
Nový!!: Kurdština a Ň · Vidět víc »
Baasistický Irák
Baasistický Irák, oficiálně Republika Irák (arabsky جمهورية العراق), předtím Irácká republika (arabsky الجمهورية العراقية), je název pro irácký stát mezi lety 1968 až 2003 za vlády arabské socialistické strany Baas.
Nový!!: Kurdština a Baasistický Irák · Vidět víc »
Baba Gurgur
Baba Gurgur, Kirkuk, Irák Baba Gurgur, 1932 Baba Gurgur (Kurdsky: بابە گوڕ گوڕ ركر) je ropné pole a místo hoření zemního plynu poblíž města Kirkúk, které bylo objeveno jako první v severním Iráku.
Nový!!: Kurdština a Baba Gurgur · Vidět víc »
Bahçesaray
Bahçesaray (dříve též Müküs, nebo Մոկք, Mokk῾) je město a okres ve Vanské provincii v jihovýchodním Turecku, asi 20 km jižně od jezera Van.
Nový!!: Kurdština a Bahçesaray · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Kurdština a Berlín · Vidět víc »
Bitva o Kobani
Bitva o Kobani (též bitva o Kobanê) byla 13. září 2014 zahájena útokem bojovníků organizace Islámský stát s cílem dobýt město Ajn al-Arab (kurdsky Kobanî) v severní části Sýrie.
Nový!!: Kurdština a Bitva o Kobani · Vidět víc »
Cheekha Dar
Cheekha Dar (česky černý stan) je kurdský název pro nejvyšší vrchol Iráku.
Nový!!: Kurdština a Cheekha Dar · Vidět víc »
Chemický útok v Halabdže
Chemický útok v Halabdže (arabsky الهجومالكيميائي على حلبجة, kurdsky Kîmyabarana Helebce/کیمیابارانی ھەڵەبجە) se odehrál dne 16. března 1988 v irácké Halabdže.
Nový!!: Kurdština a Chemický útok v Halabdže · Vidět víc »
Citadela v Irbílu
Citadela v Irbílu (kurdsky Kela Hewlêrê, arabsky قلعة أربيل, syrsky ܣܘܼܪܝܼܬ݂) je dominantou čtvrtého největšího iráckého města, správního centra stejnojmenného guvernorátu a zároveň také metropole autonomní oblasti Irácký Kurdistán.
Nový!!: Kurdština a Citadela v Irbílu · Vidět víc »
Dahúk (guvernorát)
250px 250px Dahúk je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.
Nový!!: Kurdština a Dahúk (guvernorát) · Vidět víc »
Džalál Talabání
Džalál Talabání, arabsky جلال الطلباني,kurdsky Celal Talabanî, (* 12. listopadu 1933 – 3. října 2017) byl přední kurdský irácký politik, zakladatel a generální tajemník Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK), zastávající od 7. dubna 2005 do roku 2014 úřad prezidenta Iráku.
Nový!!: Kurdština a Džalál Talabání · Vidět víc »
Defence Language Institute
Defense Language Institute (DLI, česky Jazykový institut (ministerstva) obrany) je vzdělávací a výzkumné středisko Ministerstva obrany Spojených států amerických.
Nový!!: Kurdština a Defence Language Institute · Vidět víc »
Dijála
Dijála je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.
Nový!!: Kurdština a Dijála · Vidět víc »
Diyarbakır
Diyarbakır (kurdsky a aramejsky ئامهد, Amed; řecky Amida) je město v Turecku, ležící na březích řeky Tigris v severní Mezopotámii.
Nový!!: Kurdština a Diyarbakır · Vidět víc »
Evropská charta jazyků
Členské státy Evropské charty regionálních či menšinových jazyků – stav v lednu 2010 Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (anglicky European Charter for Regional or Minority Languages, francouzsky Charte européenne des langues régionales ou minoritaires) je dokument přijatý 5. 11.1992 některými členskými státy Rady Evropy.
Nový!!: Kurdština a Evropská charta jazyků · Vidět víc »
Giuseppe Gasparo Mezzofanti
Giuseppe Gasparo Mezzofanti (19. září 1774 – 15. března 1849) byl italský kardinál a slavný polyglot, údajně ovládající několik desítek jazyků (o přesném čísle se vedou spory).
Nový!!: Kurdština a Giuseppe Gasparo Mezzofanti · Vidět víc »
Gorani
Gorani je skupina dialektů, která patří k severozápadní větvi íránských jazyků.
Nový!!: Kurdština a Gorani · Vidět víc »
Halabdža
Halabdža (kurdsky هەڵەبجە Helepçe) je hlavní město stejnojmenného guvernorátu v Iráku, nacházející se přibližně 240 km severovýchodně od Bagdádu v autonomním regionu Irácký Kurdistán.
Nový!!: Kurdština a Halabdža · Vidět víc »
Hasaka
Hasaka (asyrsky ܚܣܟܗ, arabsky الحسكة al-Hasaka, kurdsky Hesîçe) je hlavní město guvernorátu Hasaka a nachází se na úplném severovýchodě Sýrie.
Nový!!: Kurdština a Hasaka · Vidět víc »
Hevrin Chalafová
Hevrin Chalafová (Khalafová) (kurd. Hevrîn Xelef; 15. listopadu 1984 Derik – 12. října 2019 Tell Abyad) byla kurdsko-syrskou političkou, generální tajemnicí strany Budoucí Sýrie.
Nový!!: Kurdština a Hevrin Chalafová · Vidět víc »
Indoíránské jazyky
Indoíránské Indoíránské jazyky jsou jednou ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Kurdština a Indoíránské jazyky · Vidět víc »
Institut kurde de Paris
Institut kurde de Paris (česky Kurdský institut v Paříži) je nezávislá kulturní instituce, která se zabývá kurdským jazykem a kulturou.
Nový!!: Kurdština a Institut kurde de Paris · Vidět víc »
Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd
Novomichajlovský palác na Palácovém nábřeží, sídlo Institutu orientálních rukopisů Institut či Ústav orientálních rukopisů Ruské akademie věd (IOR, Institut vostočnych rukopisej) je od roku 2007 samostatný institut Ruské akademie věd se sídlem v Petrohradu, před tím Petrohradská pobočka Institutu orientalistiky Ruské akademie věd.
Nový!!: Kurdština a Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd · Vidět víc »
Irácká republika (1958–1968)
Irácká republika (arabsky الجمهورية العراقية) vznikla v roce 1958 po svržení monarchie a vyvraždění irácké královské rodiny.
Nový!!: Kurdština a Irácká republika (1958–1968) · Vidět víc »
Irácké království
Irácké království (arabsky: المملكة العراقية, al-Mamlakah al-Iraqia) nebo též Irácké hášimovské království byla konstituční monarchie na území dnešního Iráku.
Nový!!: Kurdština a Irácké království · Vidět víc »
Irácké království pod britskou správou
Irácké království pod britskou správou (arabsky الانتداب البريطاني على العراق, anglicky Kingdom of Iraq under British Administration) bylo mandátní území, spravované Spojeným královstvím.
Nový!!: Kurdština a Irácké království pod britskou správou · Vidět víc »
Irácký Kurdistán
Irácký Kurdistán je autonomní oblast Kurdů v severovýchodním Iráku, kterou tvoří guvernoráty Halabdža, Sulajmáníja, Irbíl a Dahúk.
Nový!!: Kurdština a Irácký Kurdistán · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Kurdština a Irák · Vidět víc »
Irbíl (guvernorát)
250px 250px Irbíl je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.
Nový!!: Kurdština a Irbíl (guvernorát) · Vidět víc »
ISO 8859-1
ISO/IEC 8859-1, méně formálně ISO 8859-1 nebo ISO Latin-1 je osmibitová znaková sada používaná pro západoevropské jazyky, kterou vyvinula organizace Ecma International a publikovala jej spolu s Latin-2, Latin-3 a Latin-4 jako ECMA-94.
Nový!!: Kurdština a ISO 8859-1 · Vidět víc »
Jacques de Morgan
Jacques Jean Marie de Morgan (3. června 1857, Huisseau-sur-Cosson, Loir-et-Cher – 14. června 1924 Marseille) byl francouzský důlní inženýr, geolog a archeolog.
Nový!!: Kurdština a Jacques de Morgan · Vidět víc »
Jarsanismus
Jarsanská svatyně nedaleko Mosulu Iráckém Kurdistánu. Obraz v pozadí obsahuje jarsanskou náboženskou symboliku. Jarsanismus či Ahl-e Hakk (kurdsky یارسان Yarsan, Ahl-e Haqq, „lid Pravdy“) je synkretické náboženství, které bylo založeno ve 14. století v západním Íránu sultánem Sahakem.
Nový!!: Kurdština a Jarsanismus · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Kurdština a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Jazyky Asie
anglicky) Asie je jazykově velmi rozmanité místo a mezi jazyky Asie můžeme nalézt mnoho jazyků z mnoha jazykových skupin, a také několik jazyků izolovaných.
Nový!!: Kurdština a Jazyky Asie · Vidět víc »
Jezídové
Jezídové (také Jazídové, kurdsky ئێزیدی nebo Êzidî) jsou etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové ze severního Iráku.
Nový!!: Kurdština a Jezídové · Vidět víc »
Jezídské ženské jednotky
Yekîneyên Jinên Êzidxan (kurdsky, zkráceně YJÊ), v překladu Jezídské ženské jednotky, vznikly v roce 2015 jako jezídské ženské milice v oblasti kurdského Sindžáru na severozápadě Iráku.
Nový!!: Kurdština a Jezídské ženské jednotky · Vidět víc »
Kamanče
Kamanče (persky: کمانچه, kamānche, ázerbájdžánsky: kamança, arménsky: Քամանչա, kurdsky: کەمانچە,kemançe) je íránský strunný smyčcový hudební nástroj (chordofon) příbuzný rebabu, který se využívá v lidové i klasické hudbě.
Nový!!: Kurdština a Kamanče · Vidět víc »
Kermánšáh
Kermánšáh (persky کرمانشاه, kurdsky کرماشان) je hlavní město provincie Kermanšáh ležící 525 km od Teheránu v západní části Íránu, přibližně 120 km od hranice s Irákem.
Nový!!: Kurdština a Kermánšáh · Vidět víc »
Kermánšáh (provincie)
Kermánšáh je provincie v Íránu, která leží v západní části země.
Nový!!: Kurdština a Kermánšáh (provincie) · Vidět víc »
Kirkúk (guvernorát)
Guvernorát Kirkúk (nebo guvernorát Ta'mín) je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.
Nový!!: Kurdština a Kirkúk (guvernorát) · Vidět víc »
KU
Spojení písmen K a U může mít různé významy.
Nový!!: Kurdština a KU · Vidět víc »
Kurdî
#PŘESMĚRUJ Kurdština.
Nový!!: Kurdština a Kurdî · Vidět víc »
Kurdistán (íránská provincie)
300px Kurdistán je provincie v Íránu, která se nachází na severozápadě země.
Nový!!: Kurdština a Kurdistán (íránská provincie) · Vidět víc »
Kurdistán (rozcestník)
Kurdistán může znamenat.
Nový!!: Kurdština a Kurdistán (rozcestník) · Vidět víc »
Kurdkî
#PŘESMĚRUJ Kurdština.
Nový!!: Kurdština a Kurdkî · Vidět víc »
Kurdové
Kurdové jsou íránský národ sídlící na Blízkém východě, který žije hlavně v odlehlých oblastech dnešního Turecka (cca 11,4–15 milionů), Íránu (mezi 4,8–7,9 milionu), Iráku (4,0–6,5 milionu) a Sýrie (1,6 milionu).
Nový!!: Kurdština a Kurdové · Vidět víc »
Kurdská komunistická strana - Irák
Kurdská komunistická strana - Irák (kurdsky: Partiya Komunîst Kurdistan a Îraq) je komunistická strana iráckých Kurdů.
Nový!!: Kurdština a Kurdská komunistická strana - Irák · Vidět víc »
Kurdská Wikipedie
Kurdská Wikipedie je jazyková verze Wikipedie v kurdštině.
Nový!!: Kurdština a Kurdská Wikipedie · Vidět víc »
Kurdské občanské sdružení
Kurdské občanské sdružení, zkratka KOS, je spolek zapsaný ve spolkovém rejstříku České republiky u Městského soudu v Praze.
Nový!!: Kurdština a Kurdské občanské sdružení · Vidět víc »
Kurmándží
Kurmándží (kurdsky kurmancî nebo kirmancî) je nejrozšířenějším kurdským dialektem, který používají Kurdové převážně ve východních regionech Turecka a na severu Sýrie.
Nový!!: Kurdština a Kurmándží · Vidět víc »
Lúrové
Lúrové (lurijsky: لورَل) jsou íránský národ žijící hlavně v západním a jihozápadním Íránu.
Nový!!: Kurdština a Lúrové · Vidět víc »
Libcom.org
Libcom.org je internetový zdroj informací, týkající se levicových antikapitalistických sociálních hnutí, jako je například anarchismus a marxismus.
Nový!!: Kurdština a Libcom.org · Vidět víc »
Lidové obranné jednotky
Lidové obranné jednotky (kurdsky Yekîneyên Parastina Gel, zkráceně YPG) jsou ozbrojeným křídlem Sjednocené demokratické strany (PYD) v Rojavě.
Nový!!: Kurdština a Lidové obranné jednotky · Vidět víc »
Liga arabských států
Liga arabských států (League of Arab States, جامعة الدول العربية, Džámiat ad-duwal al-arabíja), též Arabská liga, je regionální organizací arabských států.
Nový!!: Kurdština a Liga arabských států · Vidět víc »
Mardin
Mardin (kurdsky Mêrdîn; arabsky: ماردين; syrsky: ܡܪܕܝܢ) je město v jihovýchodním Turecku a správní středisko mardinské provincie.
Nový!!: Kurdština a Mardin · Vidět víc »
Matky pro mír
Matky pro mír (kurdsky: Dayîkên Aşîtîyê, turecky: Barış Anneleri) je ženské hnutí prosazující dodržování občanských práv v Turecku, jehož cílem je podpořit budování a dodržování míru mezi odlišnými etnickými skupinami na tureckém území pomocí nenásilných prostředků.
Nový!!: Kurdština a Matky pro mír · Vidět víc »
Médština
Médština byl jazyk Médů – kmenů na severozápadě íránské náhorní plošiny.
Nový!!: Kurdština a Médština · Vidět víc »
Mezinárodní batalion svobody
Mezinárodní batalion svobody (turecky Enternasyonalist Özgürlük Taburu, kurdsky Tabûra Azadî ya Înternasyonal, arabsky تابور الحرية العالمي, zkráceně IFB nebo EÖT) je ozbrojená skupina složená ze zahraničních bojovníků bojujících společně s Lidovými obrannými jednotkami (YPG) a Ženskými obrannými jednotkami (YPJ) v syrské občanské válce proti Islámskému státu.
Nový!!: Kurdština a Mezinárodní batalion svobody · Vidět víc »
Mitanni
Mitanni (z churritského 𒆳𒌷𒈪𒋫𒀭𒉌, Mi-ta-an-ni') nebo také Churri či pod asyrským Chanigalbat (asyrsky 𒄩𒉌𒃲𒁁 Ḫa-ni-gal-bat), případně Naharin (z egyptského nhrn), bylo království v severní Mezopotámii existující v 15. až 14. století př. n. l. V období svého největšího rozmachu, během 14.
Nový!!: Kurdština a Mitanni · Vidět víc »
Monika Zgustová
Monika Zgustová (* 22. března 1957 Praha) je česká spisovatelka a překladatelka z češtiny do španělštiny a katalánštiny.
Nový!!: Kurdština a Monika Zgustová · Vidět víc »
Most Dalal
Most Dalal se nachází ve městě Zakhu v severním Iráku.
Nový!!: Kurdština a Most Dalal · Vidět víc »
Nasreddin
Kresba Nasreddina Nasreddin (turecky "Nasreddin Hodža", ázerbájdžánsky "Molla Nəsrəddin", persky ملا نصرالدین, arabsky نصرالدين s významem "Vítězství víry", (někdy zaměňován/ztotožňován s جحا Džuhá); kurdsky: مهلای مهشهوور, albánsky "Nostradin Hoxha" nebo jenom "Nostradini", bosensky "Nasrudin hodža", uzbecky "Nasriddin Afandi" nebo jenom "Afandi", ujgursky "Afanti") je legendární satirickou postavou súfijské slovesnosti, populární lidový filozof, mudrc a žertéř, hrdina mnoha lidových skazek a anekdot.
Nový!!: Kurdština a Nasreddin · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Kurdština a Německo · Vidět víc »
Ninive (guvernorát)
Guvernorát Ninive je druhý nejlidnatější z 19 guvernorátů v Iráku.
Nový!!: Kurdština a Ninive (guvernorát) · Vidět víc »
Ԛ
Ԛ (minuskule ԛ) je v současné době již nepoužívané písmeno cyrilice.
Nový!!: Kurdština a Ԛ · Vidět víc »
Ԟ
Ԟ (minuskule ԟ) je písmeno cyrilice.
Nový!!: Kurdština a Ԟ · Vidět víc »
Ҡ
Ҡ (minuskule ҡ) je písmeno cyrilice.
Nový!!: Kurdština a Ҡ · Vidět víc »
Ԝ
Ԝ (minuskule ԝ) je v současné době již běžně nepoužívané písmeno cyrilice.
Nový!!: Kurdština a Ԝ · Vidět víc »
Ӄ
Ӄ (minuskule ӄ) je písmeno cyrilice.
Nový!!: Kurdština a Ӄ · Vidět víc »
Překladač Google
Překladač Google (anglicky Google Translate) je bezplatná on-line vícejazyčná překládací služba vyvinutá společností Google.
Nový!!: Kurdština a Překladač Google · Vidět víc »
Prozatímní koaliční správa
Prozatímní koaliční správa (zkr. CPA) byla založena jako přechodná vláda Iráku po invazi do země 20. března 2003 ze strany Spojených států, Spojeného království, Austrálie a Polska, které tvořily mnohonárodní (koaliční) síly s cílem vyhnat Saddáma Husajna.
Nový!!: Kurdština a Prozatímní koaliční správa · Vidět víc »
Rášidský chalífát
Rášidský chalífát (الخلافة الراشدية, al-Chuláfa ar-Rašidíja) byla islámská vojenská říše založená po smrti proroka Mohameda (632) a trvající v období vlády prvních čtyř chalífů do roku 661.
Nový!!: Kurdština a Rášidský chalífát · Vidět víc »
Rojava
Rojava (doslova „Západ“ ve smyslu „západní část Kurdistánu“), plným názvem česky Autonomní správa severní a východní Sýrie (kurdsky Rêveberiya Xweser a Bakur û Rojhilatê Sûriyeyê), je územní součást Sýrie.
Nový!!: Kurdština a Rojava · Vidět víc »
Saladdín
Guvernorát Saladdín (arabsky: محافظة صلاح الدين) je jedním z 19 guvernorátů v Iráku, severně od Bagdádu.
Nový!!: Kurdština a Saladdín · Vidět víc »
Saladin
Saladin (1138, Tikrít – 4. března 1193, Damašek; kurdsky: Selahadîne Eyubî; arabsky: Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb; صلاح الدين يوسف ابن ايوب) byl kurdský muslim a vojenský velitel, který žil ve 12. století.
Nový!!: Kurdština a Saladin · Vidět víc »
Sardašt
Sardašt (persky سردشت. kurdsky Serdeşt, سهردهشت) je hlavní město Sardaštského kraje v íránské provincii Západní Ázerbájdžán.
Nový!!: Kurdština a Sardašt · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Kurdština a Sýrie · Vidět víc »
Seznam apoštolských cest papeže Františka
Seznam apoštolských cest papeže Františka Papež František se vydal na svou vůbec první zahraniční cestu po více než čtyřech měsících v úřadě.
Nový!!: Kurdština a Seznam apoštolských cest papeže Františka · Vidět víc »
Seznam jazyků
Seznam jazyků řazený podle abecedy.
Nový!!: Kurdština a Seznam jazyků · Vidět víc »
Seznam jazyků a jazykových rodin
„Mapa“ jazykových rodin Seznam jazyků řazený podle příslušnosti k jazykovým rodinám a podle zeměpisné blízkosti.
Nový!!: Kurdština a Seznam jazyků a jazykových rodin · Vidět víc »
Seznam jazyků používajících cyrilici
Cyrilice byla původně používaná pouze slovanskými národy, ovšem pod kulturním či politickým vlivem Carského Ruska a Sovětského svazu mnoho jazyků začalo být zapisováno cyrilicí.
Nový!!: Kurdština a Seznam jazyků používajících cyrilici · Vidět víc »
Seznam jazyků používajících latinku
Toto je seznam jazyků, které jsou nebo byly zapisovány latinkou, u některých jazyků, o kterých neexistuje článek, je uvedena i jejich abeceda (a také u jazyků, u kterých není jejich abeceda zmíněna v článku o nich).
Nový!!: Kurdština a Seznam jazyků používajících latinku · Vidět víc »
Seznam kódů ISO 639-1
ISO 639 v současnosti definuje tři tabulky jazykových kódů.
Nový!!: Kurdština a Seznam kódů ISO 639-1 · Vidět víc »
Seznam kódů ISO 639-2
ISO 639 je soubor mezinárodních norem, které definují krátké kódy pro názvy jazyků.
Nový!!: Kurdština a Seznam kódů ISO 639-2 · Vidět víc »
Sindžár
Sindžár (arabsky; kurdsky) je město v Ninivském guvernorátu v Iráku.
Nový!!: Kurdština a Sindžár · Vidět víc »
Sindžár (pohoří)
Sindžár (kurdsky چیای شهنگال/ شهنگار Çiyayê Şingal/Şingar) je pohoří v guvernorátu Ninive v severním Iráku na západ od města Mosul a poblíž hranice se Sýrií.
Nový!!: Kurdština a Sindžár (pohoří) · Vidět víc »
Sorání
Sorání (kurdsky soranî, kurmancî xwarû, kurdî, arabsky سۆرانی) je kurdský dialekt, kterým se mluví převážně v oblastech Iráku a Íránu.
Nový!!: Kurdština a Sorání · Vidět víc »
Sosyaldemokrat Halkçı Parti
Sosyaldemokrat Halkçı Parti (Sociálně demokratická populistická strana, SHP) byla politická strana v Turecku, která vznikla sloučením Sosyal Demokrasi Partisi (Sociálnědemokratické strana, SODEP) Erdala İnönüa a Halkçı Parti (Populistická strana, HP) Aydına Güvena Gürkana v roce 1985.
Nový!!: Kurdština a Sosyaldemokrat Halkçı Parti · Vidět víc »
Strana kurdských pracujících
Současná vlajka užívaná stranou od roku 2005 Strana kurdských pracujících (kurdsky Partiya Karkerên Kurdistan, PKK) má své kořeny v Turecku a k jejím hlavním cílům patří boj za vytvoření vlastního kurdského státu.
Nový!!: Kurdština a Strana kurdských pracujících · Vidět víc »
Sulejmánie
Sulejmánie (kurdsky سلێمانی, arabsky السليمانية) je město v severovýchodním Iráku a hlavní město stejnojmenného guvernorátu, který je součástí iráckého Kurdistánu.
Nový!!: Kurdština a Sulejmánie · Vidět víc »
Sulejmánie (guvernorát)
250px 250px Guvernorát Sulejmánie je jedním z 19 guvernorátů v Iráku.
Nový!!: Kurdština a Sulejmánie (guvernorát) · Vidět víc »
Syrské demokratické síly
Syrské demokratické síly (Kurdsky: Hêzên Sûriya Demokratîk, Arabsky: قوات سوريا الديمقراطي, Quwwāt Sūriyā al-Dīmuqrāṭīya), často také označované jen zkráceně jako jednotky SDF (z anglického: Syrian Democratic Forces) nebo QSD, je aliance kurdských, arabských, asyrských, arménských a turkmenských milicí založená během Syrské občanské války.
Nový!!: Kurdština a Syrské demokratické síly · Vidět víc »
Tigris
Tigris je řeka v Turecku a Iráku a také částečně tvoří jejich hranici se Sýrií.
Nový!!: Kurdština a Tigris · Vidět víc »
Tunceli (provincie)
Provincie Tunceli je území v Turecku ležící v regionu Východní Anatolie.
Nový!!: Kurdština a Tunceli (provincie) · Vidět víc »
Turecký Kurdistán
Turecka Turecký Kurdistán je geokulturní region v jihovýchodní části Turecka, obydlený převážně Kurdy.
Nový!!: Kurdština a Turecký Kurdistán · Vidět víc »
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Nový!!: Kurdština a Turecko · Vidět víc »
Umajjovci
Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750.
Nový!!: Kurdština a Umajjovci · Vidět víc »
Urdština
Urdština (urdsky اردو زبان, urdū zabān; také známý jako domorodci Laškarí nebo Laškarí Zaban psaný لشکری زبان) je indoíránský jazyk blízce příbuzný hindštině.
Nový!!: Kurdština a Urdština · Vidět víc »
Vaššukkani
Mapa mitannské říše s předpokládanou polohou Vaššukkani Vaššukkani (dle jiných přepisů též Waššuganni, Waššukanni či Vaššukanni) bylo hlavní město churritského království Mitanni (kolem 1500 př. n. l.). Kurdský název baškani pochází od baš („dobrý“) a kani („studnice, zdroj“); je velmi podobný sousloví „bohatý důl“ v sanskrtu (vasu khāni).
Nový!!: Kurdština a Vaššukkani · Vidět víc »
Velké národní shromáždění
Velké národní shromáždění Turecka, obvykle označované pouze jako TBMM nebo Parlament je turecký jednokomorový zákonodárný orgán.
Nový!!: Kurdština a Velké národní shromáždění · Vidět víc »
Welcome (film, 2009)
Welcome je francouzský hraný film z roku 2009, který režíroval Philippe Lioret.
Nový!!: Kurdština a Welcome (film, 2009) · Vidět víc »
Yekta Uzunoğlu
Yekta Uzunoğlu (* 10. května 1953 Silvan) je kurdský aktivista, spisovatel, překladatel, lékař a podnikatel s kurdsko-arménskými kořeny.
Nový!!: Kurdština a Yekta Uzunoğlu · Vidět víc »
Zagros
Zagros - satelitní pohled Zagros (kurdsky: زنجیره چیاکانی زاگروس; arabsky زاغروس; turecky Zagros Dağları) je rozsáhlé pohoří v západní Asii.
Nový!!: Kurdština a Zagros · Vidět víc »
Zandžán
Provincie Zandžán je provincie v severozápadním Íránu v oblasti zvané íránský Ázerbájdžán.
Nový!!: Kurdština a Zandžán · Vidět víc »
Zaniklá sídla v severní Sýrii
Zaniklá sídla v guvernorátech Aleppo a Idlíb na severozápadě Sýrie, v prostoru mezi Idlibem a Aleppem, poněkud nepřesně označovaná také jako Mrtvá města (arabsky المدن الميتة, Al-Mudun al-Majjita, anglicky Dead Cities) nebo Zapomenutá města (arabsky المدن المنسية, Al-Mudun al-Mansijja, anglicky Forgotten Cities), představují souhrn významných kulturních památek z pozdně antického a raně byzantského období, tj.
Nový!!: Kurdština a Zaniklá sídla v severní Sýrii · Vidět víc »
Zazaki
Zazaki (také zvaný zaza, kirmanjki, kirdki a dimli) je indoevropský jazyk, který patří k severozápadní větvi íránských jazyků.
Nový!!: Kurdština a Zazaki · Vidět víc »
Západní Ázerbájdžán
Západní Ázerbájdžán (kurdsky: Azirbaycanî Rojeva / ئازەربایجانا رۆژاڤا) je íránská provincie nacházející se v severozápadní části země.
Nový!!: Kurdština a Západní Ázerbájdžán · Vidět víc »
Zdvořilost v různých jazycích
Pro vyjádření zdvořilosti, společenského odstupu, formálnosti apod.
Nový!!: Kurdština a Zdvořilost v různých jazycích · Vidět víc »