Rychlejší přístup než prohlížeči!
203 vztahy: Acidimetrie, Ampérův zákon, Analytická geometrie, André Tacquet, Archimédova spirála, Astronomie, Asymptota, Šrafy, Šroubovice, Čára, Řetězovka, Étienne Bézout, B-spline křivka, Bézierova křivka, Brachistochrona, Bruselátor, C1 kubická interpolace, Carl Friedrich Gauss, Cauchyova–Goursatova věta, Cyklická křivka, Danderyd, Délka, Délka křivky, Dějiny matematiky, De Casteljauův algoritmus, Descartesův list, Diferenciální geometrie, Digitální obraz, Dimenze, Diofantická rovnice, Douglasův–Peuckerův algoritmus, Dračí křivka, Dvojný integrál, Ekvipotenciální plocha, Elektrické pole, Elipsa, Emil Waelsch, Epicykloida, Epitrochoida, Erwin Schrödinger, Evolventa, Evolventní ozubení, Exponenciální funkce, Fázový diagram, Fázový prostor, Flektivní jazyk, Flexe, Fluktuace, Formát grafického souboru, Fotografie hvězdných drah, ..., Fundamentální grupa, Funkcionál, Gabriel Cramer, Garrett Birkhoff, Geodetika, Geometrické místo bodů, Geometrické zobrazení, Geometrický útvar, Geometrie, Graf funkce, Greenova věta, Grupa, Guido Grandi, Helge von Koch, Hermitova kubika, Hilbertova křivka, Hlavní posloupnost, Hmotný bod, Holomorfní funkce, Hranice množiny, Hrot křivky, Hyperbola, Hyperbolická spirála, Hyperbolický kosinus, Hypocykloida, Hypotrochoida, Inflexe, Inflexní bod, Integrál, Integrální počet, Intenzita elektrického pole, Interpolace, Izokvanta, Izotermický děj, Jacob Bernoulli, Jedle ojíněná, Johann Heinrich Lambert, Josef Sylvestr Vaněček, Joseph Bertrand, Křivítko, Křivka (rozcestník), Křivkový integrál, Křivočarý pohyb, Křivost křivky, Kisoida, Klotoida, Kmitání, Kochova křivka, Konečný, Konkávní, Konkávní (architektura), Konsumpční křivka (hydrologie), Konvexní, Konvexní množina, Konvexně-konkávní křivka, Kružnice, Kružnice (rozcestník), Kužel, Kuželosečka, Kvadratura (matematika), L-systém, Laminární proudění, Lebesgueova míra, Lehmannovy šrafy, Linearizace, Lineární, Logaritmická spirála, Logaritmus, Lom vlnění, Magnetická indukce, Magnetické pole, Magnetický tok, Malování (Windows), Masuzó Šikata, Matematika, Maxmilián Josef z Lambergu, Maxwellovy rovnice, Měření průtoku kapalin, Měrná energie profilu, Metoda tečen, Metrický tenzor, Metron, Michel Chasles, Montpellierský oblouk, Mortonův rozklad, Nabídka a poptávka, Nebeská sféra, Neoklasická ekonomie, Nicolaus II. Bernoulli, Normála, Numerická integrace, Obloukově souvislá množina, Obrazová kompozice, Obvod, Obvod (geometrie), Odstředivá síla, Ortogonální souřadnice, Ovál, Parabola, Parabola (matematika), Paralelní přenos (geometrie), Parametrizace, Přímka, Přechodnice, Přenos, Peanova křivka, Perihélium, Plocha šikmého průchodu, Počítačová 2D grafika, Počítačová grafika, Pohybová rovnice, Polární soustava souřadnic, Pravítko, Průsečík, Princip role, Produkční funkce v dlouhém období, Proudění, Reziduum (matematika), Riemannův prostor, Riemannův součet, Rod, Rod plochy, Rovnoměrně zrychlený pohyb, Scalable Vector Graphics, Sečna, Secesní architektura, Sierpińského křivka, Siločáry, Soustava křivek, Soustava souřadnic, Spirála, Spline, Spojité zobrazení, Srdcovka, Stereometrie, Stokesova věta, Sytá pára, Tečna, Tečný vektor, Toroid, Trajektorie, Ulrike Tillmannová, Určitý integrál, Uzel (rozcestník), Válec, Vír, Vektorová grafika, Vlajka Svatého Martina (Francie), Vrstevnice, Wankelův motor, Wolfram Language, Z-transformace, Zakřivený prostor. Rozbalte index (153 více) »
Acidimetrie
Ukázka acidimetrické titrace, vlevo provedení titrace a vpravo graf titrační křivky (červený bod na titrační křivce je bod ekvivalence) Acidimetrie je metoda kvantitativní chemické analýzy, podskupina odměrná analýza (volumetrie nebo také titrace).
Nový!!: Křivka a Acidimetrie · Vidět víc »
Ampérův zákon
pravidla pravé ruky. Ampérův zákon celkového proudu (někdy psáno jako Ampèrův) je fundamentálním vztahem popisujícím magnetické pole a jeho vztah k elektrickému proudu, kterým je vytvářené.
Nový!!: Křivka a Ampérův zákon · Vidět víc »
Analytická geometrie
Analytická geometrie (také souřadnicová geometrie nebo kartézská geometrie) je část geometrie, která zkoumá geometrické útvary v euklidovské geometrii pomocí algebraických a analytických metod.
Nový!!: Křivka a Analytická geometrie · Vidět víc »
André Tacquet
André Tacquet (23. června 1612, Antverpy, Belgie – 22. prosince 1660, tamtéž) byl vlámský matematik, který položil základy pro objev infinitezimálního počtu.
Nový!!: Křivka a André Tacquet · Vidět víc »
Archimédova spirála
Archimédova spirála Archimédova spirála je rovinná transcendentní křivka (spirála), jejíž poloměr roste lineárně s velikostí úhlu.
Nový!!: Křivka a Archimédova spirála · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Křivka a Astronomie · Vidět víc »
Asymptota
Asymptota. Asymptotami funkce '''''y'''''.
Nový!!: Křivka a Asymptota · Vidět víc »
Šrafy
Šrafy jsou definovány jako krátké čáry, jimiž se v mapě zobrazují půdorysné průměty částí spádových křivek zemského povrchu.
Nový!!: Křivka a Šrafy · Vidět víc »
Šroubovice
Příklad šroubovice se souřadnicemi (\cos t, \sin t, t) pro t od 0 do 4\pi Šroubovice je trojrozměrná křivka, která má tu vlastnost, že tečny ve všech jejích bodech mají stejný úhel vzhledem k pevně dané přímce nazývané osa šroubovice.
Nový!!: Křivka a Šroubovice · Vidět víc »
Čára
Ukázka rovné čáry v podobě přímky Čára je souvislá řada bodů probíhající v určitém směru nebo volně měnící směry.
Nový!!: Křivka a Čára · Vidět víc »
Řetězovka
Řetězovka pro tři různá uchycení konců Volně visící řetěz (lano, vlákno) zaujme tvar řetězovky Gateway Arch (St. Louis) má tvar obrácené řetězovky Řetězovka (lat. catenaria) je křivka, kterou přibližně vytvoří řetěz zavěšený na svých koncích.
Nový!!: Křivka a Řetězovka · Vidět víc »
Étienne Bézout
Étienne Bézout (31. března 1730 Nemours - 27. září 1783 Avon) byl francouzský matematik.
Nový!!: Křivka a Étienne Bézout · Vidět víc »
B-spline křivka
B-spline křivka je aproximační křivka, která se často používá v CAD/CAM modelování ve 3D.
Nový!!: Křivka a B-spline křivka · Vidět víc »
Bézierova křivka
Příklad užití Bézierovy křivky Bézierova křivka, nesprávným pravopisem Beziérova křivka, pojmenovaná po francouzském inženýru Pierru Bézierovi, je jednou z mnoha parametrických křivek.
Nový!!: Křivka a Bézierova křivka · Vidět víc »
Brachistochrona
Brachistochrona Brachistochrona (z řeckého brachistos nejkratší, chronos čas), označovaná také jako křivka nejkratšího spádu, je křivka spojující dva body, po které se hmotný bod dostane z počátečního klidu v jednom bodě do druhého působením homogenního gravitačního pole za nejkratší dobu.
Nový!!: Křivka a Brachistochrona · Vidět víc »
Bruselátor
Nahoře: Bruselátor v nestabilním režimu (A.
Nový!!: Křivka a Bruselátor · Vidět víc »
C1 kubická interpolace
C1 kubická interpolace patří do skupiny interpolací křivek po obloucích, tj.
Nový!!: Křivka a C1 kubická interpolace · Vidět víc »
Carl Friedrich Gauss
Johann Carl Friedrich Gauss (30. dubna 1777, Braunschweig – 23. února 1855, Göttingen) byl slavný německý matematik a fyzik.
Nový!!: Křivka a Carl Friedrich Gauss · Vidět víc »
Cauchyova–Goursatova věta
Cauchyova–Goursatova věta (také Cauchyova věta nebo Cauchyova věta o integrálech) je věta z oblasti komplexní analýzy.
Nový!!: Křivka a Cauchyova–Goursatova věta · Vidět víc »
Cyklická křivka
Cyklická křivka (trochoida) je definována jako množina bodů roviny, kterými prochází body křivky h (tzv. tvořicí křivky nebo hybné polodie), která se valí (kotálí) po pevné křivce p (tzv. základní křivce nebo pevné polodii).
Nový!!: Křivka a Cyklická křivka · Vidět víc »
Danderyd
Danderyd je název samosprávné obce (municipality, švédsky Danderyds kommun) v kraji Stockholm na východě Švédska.
Nový!!: Křivka a Danderyd · Vidět víc »
Délka
Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin.
Nový!!: Křivka a Délka · Vidět víc »
Délka křivky
Délka je v matematice vlastnost, kterou lze přiřadit úsečkám, křivkám a jejich parametrizacím.
Nový!!: Křivka a Délka křivky · Vidět víc »
Dějiny matematiky
Dějiny matematiky, také základní rysy vývoje matematiky od prehistorie po dnešek, postihují období několika tisíciletí.
Nový!!: Křivka a Dějiny matematiky · Vidět víc »
De Casteljauův algoritmus
De Casteljauův algoritmus se používá pro výpočet bodu na Bézierově křivce.
Nový!!: Křivka a De Casteljauův algoritmus · Vidět víc »
Descartesův list
Descartesův list Descartesův list je algebraická křivka třetího řádu, která splňuje rovnici v kartézské soustavě souřadnic: x^3 + y^3 - 3axy.
Nový!!: Křivka a Descartesův list · Vidět víc »
Diferenciální geometrie
Diferenciální geometrie je část geometrie, která využívá ke studiu křivek, ploch a variet vyšší dimenze metody diferenciálního počtu.
Nový!!: Křivka a Diferenciální geometrie · Vidět víc »
Digitální obraz
Rozdíl mezi vektorovým a bitmapovým obrázkem. 7x zvětšeno.Digitální obraz je reprezentace dvojrozměrného obrazu, který používá jedničky a nuly (binární soustavu).
Nový!!: Křivka a Digitální obraz · Vidět víc »
Dimenze
Schéma jednoduchých čtvercovitých a krychlovitých útvarů mezi dimenzemi 0 až 4 Dimenze nebo rozměr nějakého objektu je v matematice a fyzice neformálně řečeno nejmenší počet souřadnic, které musíme znát, abychom jednoznačně určili bod tohoto objektu.
Nový!!: Křivka a Dimenze · Vidět víc »
Diofantická rovnice
Diofantická rovnice (někdy též diofantovská) v matematice je neurčitá polynomiální rovnice, která dovoluje proměnným nabývat pouze hodnot z oboru celých čísel.
Nový!!: Křivka a Diofantická rovnice · Vidět víc »
Douglasův–Peuckerův algoritmus
Douglasův–Peuckerův algoritmus, též často označovaný Ramerův–Douglasův–Peuckerův algoritmus, se používá pro zjednodušení křivek.
Nový!!: Křivka a Douglasův–Peuckerův algoritmus · Vidět víc »
Dračí křivka
10. iterace dračí křivky Dračí křivka (z angl. Dragon curve) je soběpodobná křivka, která má vlastnosti fraktálu.
Nový!!: Křivka a Dračí křivka · Vidět víc »
Dvojný integrál
Dvojný integrál (též dvourozměrný integrál) je integrál z funkce dvou proměnných.
Nový!!: Křivka a Dvojný integrál · Vidět víc »
Ekvipotenciální plocha
Množina všech bodů potenciálového pole, které se vyznačují stejným potenciálem, tzn. V.
Nový!!: Křivka a Ekvipotenciální plocha · Vidět víc »
Elektrické pole
Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevují se působením elektrické síly na nabité částice.
Nový!!: Křivka a Elektrické pole · Vidět víc »
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Nový!!: Křivka a Elipsa · Vidět víc »
Emil Waelsch
Emil Waelsch (9. dubna 1863 Praha – 6. června 1927 Brno) byl český matematik a učitel německo-židovského původu.
Nový!!: Křivka a Emil Waelsch · Vidět víc »
Epicykloida
Vznik epicykloidy kotálením Epicykloda s celým a epicykloida s racionálním poměrem poloměrů Epicykloida je pojem z oboru geometrie, který označuje křivku vzniklou jako trasa pevně zvoleného bodu kružnice, která se kotálí kolem druhé kružnice.
Nový!!: Křivka a Epicykloida · Vidět víc »
Epitrochoida
Epitrochoida je křivka, která vzniká pohybem bodu spojeného s kružnicí, která se odvaluje okolo kružnice o menším poloměru.
Nový!!: Křivka a Epitrochoida · Vidět víc »
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Nový!!: Křivka a Erwin Schrödinger · Vidět víc »
Evolventa
Animace vzniku evolventy (zelená) Evolventní (z latiny) je křivka, kterou popíše bod přímky, která se odvaluje po nehybné základní kružnici o poloměru r_b.
Nový!!: Křivka a Evolventa · Vidět víc »
Evolventní ozubení
Záběr evolventních kol.Modré šipky ukazují síly (akce a reakce)působící v místě dotyku dvou zubů.Modrá čára,po níž se posouvá bod dotyku,se nazývá dráha záběru Evolventní ozubení je s obrovskou převahou nejčastěji používaný typ ozubení.
Nový!!: Křivka a Evolventní ozubení · Vidět víc »
Exponenciální funkce
Grafy exponenciálních funkcí s různým základem na intervalu (-3;3) Graf exponenciální funkce o základu e na intervalu (-5;5) Exponenciální funkce je matematická funkce ve tvaru y.
Nový!!: Křivka a Exponenciální funkce · Vidět víc »
Fázový diagram
Fázový diagram (též diagram skupenství) slouží k zobrazení závislostí stavových veličin termodynamické soustavy.
Nový!!: Křivka a Fázový diagram · Vidět víc »
Fázový prostor
Jako fázový prostor se ve fyzice nazývá prostor proměnných q^i (tedy zobecněných souřadnic) a p_i (tedy zobecněných hybností).
Nový!!: Křivka a Fázový prostor · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Křivka a Flektivní jazyk · Vidět víc »
Flexe
Slovo flexe (z lat. flecto, ohýbám) označuje.
Nový!!: Křivka a Flexe · Vidět víc »
Fluktuace
Fluktuace (z latinského fluctuare – houpat se na vlnách, pohybovat sem a tam) znamená nepravidelný a nesoustavný pohyb „sem a tam“.
Nový!!: Křivka a Fluktuace · Vidět víc »
Formát grafického souboru
Grafické formáty stanovují pravidla, podle kterých je obrázek uložen v souboru.
Nový!!: Křivka a Formát grafického souboru · Vidět víc »
Fotografie hvězdných drah
Polárka s cirkumpolárními hvězdami pořízená velmi dlouhým časem několika hodin (více než 7 hod). Hvězdy poblíž nebeského pólu zanechávají kratší stopu. Severní Karolína. Fotografie hvězdných drah (anglicky Star Trails photography) je specializovaný druh astrofotografie, který se zaměřuje na tvorbu snímků astronomických objektů na noční obloze.
Nový!!: Křivka a Fotografie hvězdných drah · Vidět víc »
Fundamentální grupa
toru, z nichž ani jednu nelze stáhnout do bodu. Fundamentální grupa popisuje množinu všech různých nestažitelných křivek. Fundamentální grupa je pojem z matematiky, přesněji z algebraické topologie.
Nový!!: Křivka a Fundamentální grupa · Vidět víc »
Funkcionál
Funkcionál je zobrazení, které prvkům nějakého prostoru (například funkcím) přiřazuje číslo.
Nový!!: Křivka a Funkcionál · Vidět víc »
Gabriel Cramer
Gabriel Cramer (31. července 1704 Ženeva – 4. ledna 1752 Bagnols-sur-Cèze, Gard) byl švýcarský matematik.
Nový!!: Křivka a Gabriel Cramer · Vidět víc »
Garrett Birkhoff
Garrett Birkhoff (19. ledna 1911, Princeton, New Jersey, USA – 22. listopadu 1996, Water Mill, New York, USA) byl americký matematik, syn jiného slavného matematika George Davida Birkhoffa.
Nový!!: Křivka a Garrett Birkhoff · Vidět víc »
Geodetika
Geodetický trojúhelník na kouli. Geodetiky jsou velké kruhové oblouky. V diferenciální geometrii je geodetika křivka představující v určitém smyslu nejkratší cestu mezi dvěma body na ploše nebo obecněji na Riemannovské varietě.
Nový!!: Křivka a Geodetika · Vidět víc »
Geometrické místo bodů
''l''. Geometrické místo bodů (množné číslo loci z latinského „místo“, „umístění“) je v geometrii množina všech bodů (obvykle přímka, úsečka, křivka nebo plocha), jejichž umístění vyhovuje nebo je určeno jednou nebo více zadanými podmínkami.
Nový!!: Křivka a Geometrické místo bodů · Vidět víc »
Geometrické zobrazení
Geometrické zobrazení je zobrazení, které každému bodu A útvaru U přiřazuje právě jeden bod A^\prime útvaru U^\prime.
Nový!!: Křivka a Geometrické zobrazení · Vidět víc »
Geometrický útvar
Jehlan, koule a krychle v prostoru Geometrický útvar je souhrn geometrických objektů, nejčastěji bodů, přímek či rovin.
Nový!!: Křivka a Geometrický útvar · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Křivka a Geometrie · Vidět víc »
Graf funkce
V matematice je graf funkce f(x1, x2, …, xn) množina všech (n+1)-tic (x1, x2, …, xn, f(x1, x2, …, xn)).
Nový!!: Křivka a Graf funkce · Vidět víc »
Greenova věta
V matematice je Greenova věta vztah mezi křivkovým integrálem druhého druhu po uzavřené rovinné křivce a dvojným integrálem přes oblast ohraničenou touto křivkou.
Nový!!: Křivka a Greenova věta · Vidět víc »
Grupa
Rubikovy kostky tvoří grupu Grupa je v matematice algebraická struktura tvořená množinou spolu s binární operací, která je asociativní, má neutrální prvek a každý prvek má svou inverzi.
Nový!!: Křivka a Grupa · Vidět víc »
Guido Grandi
Dom Luigi Guido Grandi OSBCam.
Nový!!: Křivka a Guido Grandi · Vidět víc »
Helge von Koch
Niels Fabian Helge von Koch (25. ledna 1870 Stockholm – 11. března 1924 Stockholm) byl švédský matematik, podle kterého byla pojmenována Kochova vločka, jedna z prvních popsaných fraktálních křivek.
Nový!!: Křivka a Helge von Koch · Vidět víc »
Hermitova kubika
Příklad užití Hermitovy kubiky Hermitovy polynomy Hermitova kubika (též kubická Hermitova interpolace) je v numerické analýze spline křivka třetího řádu.
Nový!!: Křivka a Hermitova kubika · Vidět víc »
Hilbertova křivka
Prvních 8 kroků generování Hilbertovy křivky. Trojrozměrná varianta Hilbertovy křivky. Hilbertova křivka je fraktálová plochu-vyplňující křivka, jejíž dvourozměrnou variantu jako první popsal německý matematik David Hilbert v roce 1891.
Nový!!: Křivka a Hilbertova křivka · Vidět víc »
Hlavní posloupnost
Hertzsprungův–Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprungova–Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.
Nový!!: Křivka a Hlavní posloupnost · Vidět víc »
Hmotný bod
Hmotný bod je fyzikální abstrakce/model reálné situace v prostoru, kterému je přiřazena hmotnost o určité velikosti.
Nový!!: Křivka a Hmotný bod · Vidět víc »
Holomorfní funkce
Holomorfní funkce jsou důležitým pojmem komplexní analýzy.
Nový!!: Křivka a Holomorfní funkce · Vidět víc »
Hranice množiny
Množina (světle modře) a její hranice (tmavě modře) Hranice množiny je v matematice pojem z topologie značící množinu všech takových prvků, jehož každé okolí obsahuje alespoň jeden bod zadané množiny a alespoň jeden bod mimo zadanou množinu.
Nový!!: Křivka a Hranice množiny · Vidět víc »
Hrot křivky
rovnicí y^2.
Nový!!: Křivka a Hrot křivky · Vidět víc »
Hyperbola
Hyperbola jako kuželosečka. Ilustrace definice: ohniska (''B1'', ''B2''); bod hyperboly (''P''); vzdálenosti ohnisek (''d1'', ''d2''). Hyperbola je rovinná křivka, kuželosečka s výstředností větší než 1.
Nový!!: Křivka a Hyperbola · Vidět víc »
Hyperbolická spirála
Hyperbolická spirála (''a''.
Nový!!: Křivka a Hyperbolická spirála · Vidět víc »
Hyperbolický kosinus
Graf hyperbolického kosinu Hyperbolický kosinus je sudá hyperbolická funkce.
Nový!!: Křivka a Hyperbolický kosinus · Vidět víc »
Hypocykloida
konstrukce hypocykloidy (asteroidy) Hypocykloida (z řec. hypo-, pod- a kyklos, kruh) je rovinná křivka opisovaná bodem pohyblivé kružnice k1, která se beze skluzu kutálí zevnitř po větší kružnici k2.
Nový!!: Křivka a Hypocykloida · Vidět víc »
Hypotrochoida
Ukázka nakreslení hypotrochoidy (vnitřní kružnice černě, vnější modře, hypotrochoida červeně) Nakreslení elipsy jako speciálního případu hypotrochoidy. Hypotrochoida je křivka, kterou opisuje bod, spojený s kružnicí, odvalující se po vnitřku jiné, větší kružnice.
Nový!!: Křivka a Hypotrochoida · Vidět víc »
Inflexe
Slovo inflexe může znamenat:;obecně.
Nový!!: Křivka a Inflexe · Vidět víc »
Inflexní bod
tečnou), zeleně v bodech, kde je konkávní (pod svou tečnou), a červeně v inflexních bodech: 0, ''π''/2 a ''π'' první a druhé derivace Inflexní bod v geometrii a v diferenciálním počtu je bod na křivce, ve kterém křivost neboli konkávnost mění znaménko z kladného na záporné nebo ze záporného na kladné.
Nový!!: Křivka a Inflexní bod · Vidět víc »
Integrál
Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.
Nový!!: Křivka a Integrál · Vidět víc »
Integrální počet
Integrální počet je část matematiky, která se zabývá především integrací, což je inverzní proces k derivaci, a integrály.
Nový!!: Křivka a Integrální počet · Vidět víc »
Intenzita elektrického pole
Intenzita elektrického pole (též elektrická intenzita) je vektorová fyzikální veličina, vyjadřující velikost a směr elektrického pole.
Nový!!: Křivka a Intenzita elektrického pole · Vidět víc »
Interpolace
Interpolace (lat. inter-polare, vylepšit vkládáním) v numerické matematice znamená nalezení přibližné hodnoty funkce v nějakém intervalu, je-li její hodnota známa jen v některých jiných bodech tohoto intervalu.
Nový!!: Křivka a Interpolace · Vidět víc »
Izokvanta
Izokvanta je izokřivka množství produkce, tzn.
Nový!!: Křivka a Izokvanta · Vidět víc »
Izotermický děj
Izotermický děj je termodynamický děj, při kterém se nemění teplota T termodynamické soustavy.
Nový!!: Křivka a Izotermický děj · Vidět víc »
Jacob Bernoulli
Jacob Bernoulli (též Jacques, Jakob či Jakub; někdy též s číslovkou I.) (6. ledna 1655 Basilej – 16. srpna 1705 Basilej) byl švýcarský matematik a fyzik.
Nový!!: Křivka a Jacob Bernoulli · Vidět víc »
Jedle ojíněná
Jedle ojíněná (Abies concolor) je stálezelený jehličnan původem ze Spojených států amerických a Mexika.
Nový!!: Křivka a Jedle ojíněná · Vidět víc »
Johann Heinrich Lambert
Johann Heinrich Lambert (26. srpen 1728, Mylhúzy – 25. září 1777, Berlín) byl švýcarský matematik, fyzik, astronom a filozof narozený v Alsasku, na území dnešní Francie.
Nový!!: Křivka a Johann Heinrich Lambert · Vidět víc »
Josef Sylvestr Vaněček
Josef Sylvestr Vaněček (7. března 1848 Tábor – 13. srpna 1922 tamtéž) byl český matematik a středoškolský profesor.
Nový!!: Křivka a Josef Sylvestr Vaněček · Vidět víc »
Joseph Bertrand
Joseph-Louis-François Bertrand (11. březen 1822, Paříž – 5. duben 1900, Paříž) byl francouzský matematik, který aplikoval diferenciální rovnice do analytické mechaniky, zejména do termodynamiky.
Nový!!: Křivka a Joseph Bertrand · Vidět víc »
Křivítko
Obecně použitelná křivítka paraboly a sinusoidy Křivítko je pomocný kancelářský a konstrukční nástroj, rýsovací a kreslicí pomůcka, která při technickém kreslení a deskriptivní geometrii slouží jako šablona pro ruční vykreslování křivek, např.
Nový!!: Křivka a Křivítko · Vidět víc »
Křivka (rozcestník)
Křivka může být.
Nový!!: Křivka a Křivka (rozcestník) · Vidět víc »
Křivkový integrál
Animace demonstrující význam křivkového integrálu skalárního pole V matematice je křivkový integrál integrál skalárního nebo vektorového pole počítaný podél křivky.
Nový!!: Křivka a Křivkový integrál · Vidět víc »
Křivočarý pohyb
Křivočarý (též obecný) pohyb je takový pohyb, při kterém je trajektorií obecná křivka.
Nový!!: Křivka a Křivočarý pohyb · Vidět víc »
Křivost křivky
Křivost křivky je převrácená hodnota poloměru křivosti křivky.
Nový!!: Křivka a Křivost křivky · Vidět víc »
Kisoida
Konstrukce kisoidy Modře a červeně tvořící křivky, zeleně vzniklá kisoida Kisoida (zastarale cissoida, cisoida i cissoidála) je křivka vytvářená pomocí dvou jiných křivek a bodu.
Nový!!: Křivka a Kisoida · Vidět víc »
Klotoida
Klotoida při A.
Nový!!: Křivka a Klotoida · Vidět víc »
Kmitání
pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.
Nový!!: Křivka a Kmitání · Vidět víc »
Kochova křivka
Kochova křivka Kochova křivka (někdy mylně nazývaná křivka Kochové) je matematická křivka, jedna z prvních popsaných fraktálních křivek.
Nový!!: Křivka a Kochova křivka · Vidět víc »
Konečný
Konečný (konečná, konečné) může znamenat.
Nový!!: Křivka a Konečný · Vidět víc »
Konkávní
Konkávní množina Jako konkávní (vydutý) se označují (například v matematice nebo optice) takové formy (plochy nebo křivky), které jsou vyduté směrem dovnitř.
Nový!!: Křivka a Konkávní · Vidět víc »
Konkávní (architektura)
Slovo Konkávní (lat. concavus – vydutý z lat. cavus – dutý) označuje plochy či křivky prohnuté směrem dovnitř, resp.
Nový!!: Křivka a Konkávní (architektura) · Vidět víc »
Konsumpční křivka (hydrologie)
Konsumční (též konsumpční) neboli měrná křivka je vztah mezi vodním stavem na měrném objektu nebo ve vodním toku a objemovým průtokem vody tímto objektem či tokemKemel, M. (1991): Hydrologie.
Nový!!: Křivka a Konsumpční křivka (hydrologie) · Vidět víc »
Konvexní
Konvexní množina Konvexní funkce Jako konvexní (latinsky convexus vypouklý, vypuklý) se označují (například v matematice nebo optice) takové formy (plochy, křivky), které jsou vyklenuté směrem ven.
Nový!!: Křivka a Konvexní · Vidět víc »
Konvexní množina
Konvexní množina M Nekonvexní množina N Mnohostěn: a) konvexní, b) nekonvexní V matematice se pod pojmem konvexní množina obvykle rozumí podmnožina Euklidovského prostoru nebo reálného afinního prostoru, která má následující vlastnost.
Nový!!: Křivka a Konvexní množina · Vidět víc »
Konvexně-konkávní křivka
Význam termínů konvexní, konkávní a konvexně-konkávní se v architektuře neliší od jejich obecného významu.
Nový!!: Křivka a Konvexně-konkávní křivka · Vidět víc »
Kružnice
Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.
Nový!!: Křivka a Kružnice · Vidět víc »
Kružnice (rozcestník)
Slovo kružnice se používá ve více významech a souvislostech.
Nový!!: Křivka a Kružnice (rozcestník) · Vidět víc »
Kužel
Kužel je trojrozměrný geometrický tvar, který vznikne jako průnik kuželového prostoru a rovinné vrstvy.
Nový!!: Křivka a Kužel · Vidět víc »
Kuželosečka
Druhy kuželoseček Kuželosečka je rovinná křivka, která vznikne jako průnik roviny s rotační kuželovou plochou, přičemž rovina neprochází jejím vrcholem.
Nový!!: Křivka a Kuželosečka · Vidět víc »
Kvadratura (matematika)
Kvadratura kruhu: problém, jak sestrojit čtverec, jehož plocha je stejná jako plocha daného kruhu. Kvadratura je historický matematický termín, který znamená výpočet plošného obsahu (krátce obsahu nebo plochy) určitého geometrického obrazce.
Nový!!: Křivka a Kvadratura (matematika) · Vidět víc »
L-systém
Traviny vymodelované pomocí L-systémů ve 3D L-systém nebo také Lindenmayerův systém je varianta formální gramatiky, vyvinutá pro modelování růstu rostlin.
Nový!!: Křivka a L-systém · Vidět víc »
Laminární proudění
Laminární proudění (na obrázku dole) a turbulentní proudění (nahoře) kolem trupu ponorky Laminární proudění je takové proudění vazké kapaliny, při kterém jsou proudnice rovnoběžné a nemísí se.
Nový!!: Křivka a Laminární proudění · Vidět víc »
Lebesgueova míra
Lebesgueova míra je v teorii míry standardní způsob přiřazení míry podmnožinám n-rozměrného eukleidovského prostoru.
Nový!!: Křivka a Lebesgueova míra · Vidět víc »
Lehmannovy šrafy
třetího vojenského mapování Lehmannovy šrafy jsou sklonové (svahové) šrafy sloužící jako prostředek k vyjádření plasticity terénu.
Nový!!: Křivka a Lehmannovy šrafy · Vidět víc »
Linearizace
Linearizace (někdy také lineární aproximace) je nahrazení části křivky (nebo průběhu funkce) přímkou.
Nový!!: Křivka a Linearizace · Vidět víc »
Lineární
Slovo lineární pochází z latinského linearis, co znamená tvořeno přímkami.
Nový!!: Křivka a Lineární · Vidět víc »
Logaritmická spirála
Logaritmická spirála Logaritmická spirála je rovinná křivka (spirála), jejíž poloměr roste exponenciálně s velikostí úhlu.
Nový!!: Křivka a Logaritmická spirála · Vidět víc »
Logaritmus
Logaritmus kladného reálného čísla x při základu a (a \isin \mathbb^+ \setminus \) je takové reálné číslo pro které platí V tomto vztahu se číslo a označuje jako základ logaritmu (báze), logaritmované číslo x se někdy označuje jako argument či numerus, y je pak logaritmem čísla x při základu a. Pro každé kladné číslo a kladný základ různý od jedné existuje právě jeden logaritmus, což je důsledkem vlastností exponenciální funkce-monotonie, spojitosti a oboru hodnot \mathbb^+.
Nový!!: Křivka a Logaritmus · Vidět víc »
Lom vlnění
Lom světla znázorněný vlnami v nádrži vlnostroje Lom světla ve vodě. Tmavý obdélník ukazuje skutečnou polohu tyče. Světlý obdélník ukazuje její zdánlivou polohu ve vodě. Bod X vypadá, jako by byl blíže ke hladině v místě Y. Pokud se vlnění dostane k rozhraní dvou prostředí, ve kterých má vlnění různou fázovou rychlost, může dojít při průchodu vlnění tímto rozhraním ke změně směru šíření vlnění.
Nový!!: Křivka a Lom vlnění · Vidět víc »
Magnetická indukce
Magnetická indukce je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje silové účinky magnetického pole na pohybující se částici s nábojem nebo magnetickým dipólovým momentem.
Nový!!: Křivka a Magnetická indukce · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Křivka a Magnetické pole · Vidět víc »
Magnetický tok
Magnetický (indukční) tok: jednotlivé symboly na obrázku jsou vysvětleny v textu. Magnetický (indukční) tok (též tok magnetické indukce) slouží pro kvantitativní popis sumárního působení magnetického pole s daným rozložením, například při jevu elektromagnetické indukce.
Nový!!: Křivka a Magnetický tok · Vidět víc »
Malování (Windows)
Malování (též Paint, MS Paint, dříve Paintbrush) je velmi jednoduchý grafický editor pracující s rastrovou grafikou, dodávaný téměř se všemi verzemi operačního systému Microsoft Windows.
Nový!!: Křivka a Malování (Windows) · Vidět víc »
Masuzó Šikata
Masuzó Šikata (Tokio 10. srpna 1895 – 8. května 1964) byl japonský chemik a jeden z průkopníků v elektrochemii.
Nový!!: Křivka a Masuzó Šikata · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Křivka a Matematika · Vidět víc »
Maxmilián Josef z Lambergu
Hrabě Maxmilián Josef z Lambergu (německy Maximilian Joseph von Lamberg, 22. listopadu 1729, Brno - 23. června 1792, Kroměříž) byl moravsko-rakouský šlechtic z rodu Lambergů.
Nový!!: Křivka a Maxmilián Josef z Lambergu · Vidět víc »
Maxwellovy rovnice
James Clerk Maxwell Maxwellovy rovnice jsou základní zákony elektromagnetického pole, které James Clerk Maxwell představil v roce 1864 a poté v roce 1865 publikoval.
Nový!!: Křivka a Maxwellovy rovnice · Vidět víc »
Měření průtoku kapalin
Měření průtoků kapalin je ve srovnání s měřením průtoků vzdušin (plynů a par) značně jednodušší, protože v naprosté většině případů můžeme kapalinu považovat za nestlačitelnou, zatímco u plynů a par jejich stlačitelnost musíme uvažovat vždy.
Nový!!: Křivka a Měření průtoku kapalin · Vidět víc »
Měrná energie profilu
Mějme otevřené koryto obecného tvaru a sledujme, jak se při konstantním průtoku Q bude se změnou polohy hladiny (resp. hloubky proudu) měnit měrná energie proudění v daném profilu.
Nový!!: Křivka a Měrná energie profilu · Vidět víc »
Metoda tečen
Jeden krok metody tečen při hledání řešení f(x).
Nový!!: Křivka a Metoda tečen · Vidět víc »
Metrický tenzor
V matematice je metrický tenzor zpravidla tenzorové pole druhého řádu na hladké varietě, které dává do souvislosti souřadnice a vzdálenost.
Nový!!: Křivka a Metrický tenzor · Vidět víc »
Metron
Název stanice metra Muzeum v písmu Metron Letňany Písmo Metron v lanovce na Petřín Metron je bezpatkové písmo, které bylo vytvořeno v Československu roku 1973 pro systém pražského metra (dopravní podnik si písmo pro podzemní dráhu objednal již roku 1970).
Nový!!: Křivka a Metron · Vidět víc »
Michel Chasles
Michel Chasles (15. listopad 1793, Épernon – 8. prosinec 1880, Paříž) byl francouzský matematik a geometr, který nezávisle na Jakobovi Steinerovi položil základy moderní projektivní geometrie.
Nový!!: Křivka a Michel Chasles · Vidět víc »
Montpellierský oblouk
Montpellierský oblouk je v geometrii zborcená plocha a jeden z konusoidů, jehož řídicí křivky jsou polokružnice, přímka rovnoběžná s rovinou této polokružnice (ale neležící v ní) a konečně přímka procházející středem polokružnice a kolmá k její rovině.
Nový!!: Křivka a Montpellierský oblouk · Vidět víc »
Mortonův rozklad
První čtyři iterace Mortonova rozkladu Mortonův rozklad dvourozměrné matice 8×8 Mortonův rozklad (též Mortonova Z-křivka) je prostor vyplňující křivka, která udává lineární pořadí průchodu vícerozměrným prostorem.
Nový!!: Křivka a Mortonův rozklad · Vidět víc »
Nabídka a poptávka
Marshallovy nůžky Nabídka a poptávka (anglicky supply and demand) je základní teorie mikroekonomie o vztahu mezi poptávkou a nabídkou na trhu, definovaná Alfredem Marshallem.
Nový!!: Křivka a Nabídka a poptávka · Vidět víc »
Nebeská sféra
Základní charakteristiky nebeské sféry. Základní charakteristiky nebeské sféry z hlediska pozorovatele na povrchu Země. Nebeská sféra nebo také světová sféra je v astronomii myšlená sféra, povrch koule v jejímž středu stojí pozorovatel (nacházející se na povrchu Země) dívající se na noční oblohu, na kterou se promítá poloha a pohyb všech viditelných těles vesmíru.
Nový!!: Křivka a Nebeská sféra · Vidět víc »
Neoklasická ekonomie
Neoklasická ekonomie je přístup k ekonomii zaměřený na rozhodování o zboží, výstupech a rozdělení příjmů na trzích prostřednictvím nabídky a poptávky.
Nový!!: Křivka a Neoklasická ekonomie · Vidět víc »
Nicolaus II. Bernoulli
Nicolaus II.
Nový!!: Křivka a Nicolaus II. Bernoulli · Vidět víc »
Normála
Normála daného n−1 dimenzionálního podprostoru v n-dimenzionálním prostoru je přímka kolmá na daný podprostor.
Nový!!: Křivka a Normála · Vidět víc »
Numerická integrace
Numerická integrace je často řešenou úlohou v aplikované matematice na výpočet číselné hodnoty určitého integrálu, kterou lze chápat jako výpočet obsahu plochy omezené křivkou definovanou zadanou funkcí.
Nový!!: Křivka a Numerická integrace · Vidět víc »
Obloukově souvislá množina
Obloukově souvislý topologický prostor je pojem z matematiky, konkrétněji z topologie.
Nový!!: Křivka a Obloukově souvislá množina · Vidět víc »
Obrazová kompozice
Alfons Mucha – ''Tanec'' Galerie Accademia, Benátky Kompozice nebo pravidla kompozice je souhrn pravidel a doporučení pro uspořádání prvků v uměleckém díle: v malbě, grafickém designu, fotografii, kinematografii a sochařství.
Nový!!: Křivka a Obrazová kompozice · Vidět víc »
Obvod
Obvod znamená zpravidla vymezení nějaké plochy nebo uzavřené trasy.
Nový!!: Křivka a Obvod · Vidět víc »
Obvod (geometrie)
Obvod je nejen hraniční křivka rovinného útvaru, ale i její délka.
Nový!!: Křivka a Obvod (geometrie) · Vidět víc »
Odstředivá síla
Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.
Nový!!: Křivka a Odstředivá síla · Vidět víc »
Ortogonální souřadnice
Ortogonální souřadnice (ortogonální soustava souřadnic, též pravoúhlá soustava souřadnic nebo pravoúhlé souřadnice) představují v matematice takový systém souřadnic, v němž jsou v každém bodě souřadné osy navzájem kolmé.
Nový!!: Křivka a Ortogonální souřadnice · Vidět víc »
Ovál
elipsou (červeně) se stejnou velkou i malou poloosou (dole). V technickém výkresu je ovál (z latinského ovum, vejce) obrazec sestrojený ze dvou párů oblouků s dvěma různými poloměry.
Nový!!: Křivka a Ovál · Vidět víc »
Parabola
Parabola má více významů.
Nový!!: Křivka a Parabola · Vidět víc »
Parabola (matematika)
Parabola Parabola je druh kuželosečky, rovinné křivky druhého stupně.
Nový!!: Křivka a Parabola (matematika) · Vidět víc »
Paralelní přenos (geometrie)
Paralelní přenos je způsob, jakým lze vytvořit rovnoběžný vektor k jinému vektoru v libovolně zakřiveném prostoru (nebo prostoročase).
Nový!!: Křivka a Paralelní přenos (geometrie) · Vidět víc »
Parametrizace
Parametrizace, parametrické vyjádření neboli parametrické rovnice geometrického útvaru (křivky, plochy) je zobrazení v matematice, které určuje souřadnice bodů tohoto útvaru jako funkce parametru.
Nový!!: Křivka a Parametrizace · Vidět víc »
Přímka
Přímka je jednorozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Křivka a Přímka · Vidět víc »
Přechodnice
Červená přechodnice (zde klotoida) umožňuje plynulý přechod z přímky na kružnici Přechodnice je křivka proměnné křivosti umožňující plynulý přechod mezi úseky trasy s různou křivostí.
Nový!!: Křivka a Přechodnice · Vidět víc »
Přenos
Přenos má řadu významů:;ve společenských vědách.
Nový!!: Křivka a Přenos · Vidět víc »
Peanova křivka
První tři iterace Peanovy křivky. Peanova křivka je křivka vyplňující dvourozměný prostor.
Nový!!: Křivka a Peanova křivka · Vidět víc »
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Nový!!: Křivka a Perihélium · Vidět víc »
Plocha šikmého průchodu
Plocha šikmého průchodu je přímková plocha určená třemi řídícími křivkami: první dvě jsou polokružnice, které leží v rovnoběžných rovinách.
Nový!!: Křivka a Plocha šikmého průchodu · Vidět víc »
Počítačová 2D grafika
Počítačová 2D grafika (tzv. dvojrozměrná grafika) je v informatice označení pro speciální část počítačové grafiky, která pracuje s dvojrozměrnými objekty (obrázky, text, geometrické 2D modely – čáry, křivky).
Nový!!: Křivka a Počítačová 2D grafika · Vidět víc »
Počítačová grafika
Ukázka počítačové grafiky Počítačová grafika je z technického hlediska obor výpočetní techniky, který používá počítače k tvorbě umělých grafických objektů a dále také na úpravu zobrazitelných a prostorových informací, nasnímaných z reálného světa (například digitální fotografie a jejich úprava, filmové triky).
Nový!!: Křivka a Počítačová grafika · Vidět víc »
Pohybová rovnice
Pohybová rovnice je matematicky zapsaný fyzikální vztah, který popisuje možné pohyby tělesa v daném prostředí.
Nový!!: Křivka a Pohybová rovnice · Vidět víc »
Polární soustava souřadnic
Polární soustava souřadnic je taková soustava souřadnic v rovině, u které jedna souřadnice (označovaná r) udává vzdálenost bodu od počátku souřadnic, druhá souřadnice (označovaná \varphi) udává úhel spojnice tohoto bodu a počátku od zvolené osy ležící v rovině (nejčastěji jí odpovídá osa x kartézských souřadnic).
Nový!!: Křivka a Polární soustava souřadnic · Vidět víc »
Pravítko
Různá pravítka Dřevěné pravítko z poloviny 20. století Pravítko ve svém původním významu je nástroj tvaru destičky, který se používá v geometrii, v technickém kreslení, ve strojírenství a stavebnictví k rýsování nebo určení rovné čáry (úsečky, přímky).
Nový!!: Křivka a Pravítko · Vidět víc »
Průsečík
přímek Průsečík je geometrický pojem používaný ve dvou významech.
Nový!!: Křivka a Průsečík · Vidět víc »
Princip role
Princip role je jedním ze základních skladebných principů pro uspořádání prvků v obrazu.
Nový!!: Křivka a Princip role · Vidět víc »
Produkční funkce v dlouhém období
Produkční funkce se vztahuje k množství zboží, které lze vyrobit s určitými dostupnými zdroji.
Nový!!: Křivka a Produkční funkce v dlouhém období · Vidět víc »
Proudění
Dvourozměrný model proudění ideální kapaliny kolem kruhového tělesa Proudění je pohyb tekutiny, při kterém se částice tekutiny pohybují svým neuspořádaným pohybem a zároveň se posouvají ve směru proudění.
Nový!!: Křivka a Proudění · Vidět víc »
Reziduum (matematika)
Vyjádříme-li meromorfní funkci f(z) v okolí jejího izolovaného singulárního bodu z_0 Laurentovou řadou (pro z \neq z_0), pak číslo a_ se nazývá reziduum funkce f(z) v bodě z_0.
Nový!!: Křivka a Reziduum (matematika) · Vidět víc »
Riemannův prostor
Riemannovým (riemannovským) prostorem nebo též Riemanovou varietou, je v matematice a fyzice označován prostor, na kterém je možné měřit vzdálenosti bodů a úhly tečných vektorů.
Nový!!: Křivka a Riemannův prostor · Vidět víc »
Riemannův součet
metody Riemannova součtu pro aproximaci plochy pod křivkou. '''Pravý''' a '''levý''' součet používají aproximaci pomocí hodnoty v pravém nebo levém koncovém bodu každého podintervalu. '''Maximální''' a '''minimální''' součet používají pro aproximaci větší nebo menší z hodnot v koncových bodech každého podintervalu. Při zmenšování velikosti intervalů hodnoty všech těchto součtů konvergují ke stejnému číslu. Riemannův součet je v matematice určitým druhem aproximace hodnoty určitého integrálu konečným součtem.
Nový!!: Křivka a Riemannův součet · Vidět víc »
Rod
Rod má více významů.
Nový!!: Křivka a Rod · Vidět víc »
Rod plochy
Rod plochy (genus topologie) je číslo, které charakterizuje danou topologii z hlediska počtu „děr“ nebo „držadel“.
Nový!!: Křivka a Rod plochy · Vidět víc »
Rovnoměrně zrychlený pohyb
Rovnoměrně zrychlený pohyb je takový zrychlený pohyb, při kterém se nemění velikost zrychlení, avšak směr vektoru zrychlení se měnit může.
Nový!!: Křivka a Rovnoměrně zrychlený pohyb · Vidět víc »
Scalable Vector Graphics
SVG soubor je třeba prohlížeč s přímou podporou SVG a nebo se zásuvným modulem který podporuje prohlížení SVG. Stejný zmenšený obrázek který demonstruje jak může být u SVG snadno změněna velikost. SVG (z anglického Scalable Vector Graphics škálovatelná vektorová grafika) je značkovací jazyk a formát souboru, který popisuje dvojrozměrnou vektorovou grafiku pomocí XML.
Nový!!: Křivka a Scalable Vector Graphics · Vidět víc »
Sečna
Sečna kružnice (zeleně) Sečna je přímka, která protíná křivku alespoň ve dvou bodech.
Nový!!: Křivka a Sečna · Vidět víc »
Secesní architektura
Abbesses v Paříži Secesní architektura je architektonický směr objevující se v 80.
Nový!!: Křivka a Secesní architektura · Vidět víc »
Sierpińského křivka
náhled Sierpińského křivka je souvislá fraktální rekurzivně definovaná křivka, která v limitě úplně vyplňuje jednotkový čtverec.
Nový!!: Křivka a Sierpińského křivka · Vidět víc »
Siločáry
železných pilin na papíře Siločáry silového pole jsou myšlené čáry, které představují směr silového působení v různých bodech prostoru.
Nový!!: Křivka a Siločáry · Vidět víc »
Soustava křivek
Apolónské kružnice, dvě ortogonální soustavy kružnic. Soustava křivek je množina křivek, z nichž každá je daná funkcí nebo parametrizací, ve které je jeden nebo více proměnných parametrů.
Nový!!: Křivka a Soustava křivek · Vidět víc »
Soustava souřadnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.
Nový!!: Křivka a Soustava souřadnic · Vidět víc »
Spirála
Spirála je křivka, která obíhá pevně daný ústřední bod (pól spirály) a přitom se od tohoto bodu soustavně vzdaluje.
Nový!!: Křivka a Spirála · Vidět víc »
Spline
Spline (/splajn/ z angličtiny, též spline křivka či neformálně „splajna“) je.
Nový!!: Křivka a Spline · Vidět víc »
Spojité zobrazení
Spojité zobrazení je pojem z topologie a matematické analýzy.
Nový!!: Křivka a Spojité zobrazení · Vidět víc »
Srdcovka
Srdcovka může být:;Biologie.
Nový!!: Křivka a Srdcovka · Vidět víc »
Stereometrie
Stereometrie či prostorová geometrie je geometrie v třírozměrném (3D) Euklidovském prostoru.
Nový!!: Křivka a Stereometrie · Vidět víc »
Stokesova věta
Stokesova věta je věta diferenciální geometrie, která dává do souvislosti křivkový integrál vektorového pole přes jednoduchou uzavřenou orientovanou křivku a plošný integrál z rotace daného vektorového pole přes plochu křivkou uzavřenou.
Nový!!: Křivka a Stokesova věta · Vidět víc »
Sytá pára
Sytá pára (či nasycená pára) je pára, která je v termodynamické rovnováze s kapalinou o stejné teplotě a tlaku.
Nový!!: Křivka a Sytá pára · Vidět víc »
Tečna
funkce. Tečna kružnice. Tečna ke křivce je přímka, která má v bodě dotyku stejný směrový vektor jako tato křivka.
Nový!!: Křivka a Tečna · Vidět víc »
Tečný vektor
Jednotlivé složky jednotkového tečného vektoru \mathbf představují směrové kosiny tečny v daném bodě křivky.
Nový!!: Křivka a Tečný vektor · Vidět víc »
Toroid
Toroid vzniklý rotací čtverce Klasický toroid – torus (anuloid) toroidním jádrem v elektronice Toroid je těleso v prostoru získané rotací uzavřené rovinné křivky (např. kružnice) okolo osy ležící v rovině křivky a neprotínající křivku.
Nový!!: Křivka a Toroid · Vidět víc »
Trajektorie
Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.
Nový!!: Křivka a Trajektorie · Vidět víc »
Ulrike Tillmannová
Ulrike Tillmannová (nepřechýleně Tillmann; * 12. prosince 1962) je matematička specializující se na algebraickou topologii.
Nový!!: Křivka a Ulrike Tillmannová · Vidět víc »
Určitý integrál
Určitý integrál souvisí s obsahem množiny pod grafem nezáporné funkce. Určitý integrál je matematický nástroj, který umožňuje určit změnu funkce na základě informace o tom, jak rychle se funkce mění na daném intervalu.
Nový!!: Křivka a Určitý integrál · Vidět víc »
Uzel (rozcestník)
Pojem uzel, zdrobněle také uzlík nebo uzlíček má více významů.
Nový!!: Křivka a Uzel (rozcestník) · Vidět víc »
Válec
Válec je v prostorové geometrii těleso, vymezené dvěma rovnoběžnými podstavami a pláštěm.
Nový!!: Křivka a Válec · Vidět víc »
Vír
Vzdušný vír způsobený průletem letadla, zviditelněný barevným kouřem Vír (též vír rychlosti) je rotace tekutiny (kapaliny nebo plynu) buď po spirále nebo v kruhu.
Nový!!: Křivka a Vír · Vidět víc »
Vektorová grafika
Vektorová grafika je jeden ze dvou základních způsobů reprezentace obrazových informací v počítačové grafice.
Nový!!: Křivka a Vektorová grafika · Vidět víc »
Vlajka Svatého Martina (Francie)
Zlevadoprava Francouzská vlajkaPoměr stran: 2:3 Zlevadoprava Francouzská námořní vlajka Poměr stran: 2:3Poměr šířek: 30:33:37 Vlajka Svatého Martina je zároveň vlajkou Francie.
Nový!!: Křivka a Vlajka Svatého Martina (Francie) · Vidět víc »
Vrstevnice
Mapa znázorňující tvar zalesněného kopce Čebínka (kóta 429 m n. m.) pomocí vrstevnic, umocněno stínováním; vpravo dole lom s vyznačenými terénními hranami se spádovkami Terén a odpovídající vrstevnice Vrstevnice (také izohypsa) je křivka, která na mapě či v terénu spojuje body se stejnou, předem určenou nadmořskou výškou.
Nový!!: Křivka a Vrstevnice · Vidět víc »
Wankelův motor
292x292bod292x292pixelů Wankelův motor s bočními sacími a obvodovými výfukovými kanály Wankelův motor je spalovací motor, v němž mění trojboký píst rotací v oválné skříni objem přilehlých komor bez potřeby klikového mechanismu. V komorách probíhá sání, komprese, expanze a výfuk, zatímco hrany pístu otevírají a zavírají sací a výfukové kanály bez potřeby rozvodového zařízení. Motor vynalezl Felix Wankel roku 1954.
Nový!!: Křivka a Wankelův motor · Vidět víc »
Wolfram Language
Wolfram Language či jen Wolfram (dále jen WL; dříve též Mathematica, pro podrobnosti viz oddíl "Pojmenování") je univerzální vyšší programovací jazyk vyvíjený společností Wolfram Research.
Nový!!: Křivka a Wolfram Language · Vidět víc »
Z-transformace
Z-transformace je název několika matematických transformací.
Nový!!: Křivka a Z-transformace · Vidět víc »
Zakřivený prostor
Zakřivení všeobecně představuje zahnutí, odbočení nebo vyhnutí se zcela přímému pohybu (v úhlu 180° – „rovina“ nebo „přímý úhel“).
Nový!!: Křivka a Zakřivený prostor · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Algebraická křivka, Jednoduchá křivka, Jordanova křivka, Jordanova oblast, Kladně orientovaná křivka, Konečná křivka, Oblouk křivky, Orientovaná křivka, Prostorová křivka, Rektifikovatelná křivka, Transcendentní křivka, Uzavřená křivka, Vnitřek křivky, Vnějšek křivky, Záporně orientovaná křivka.
