Sdělení

3123 vztahy: Adolf Švadlenka, Adolf Nasavský, Adrian Ludwig Richter, Adrian Zingg, Affensteine, Agelmund, Aken (město), Albertův přístav, Albisaurus, Albrecht I. Habsburský, Algonkium, Alstera, Alter Schwede, Altona (Hamburk), Ambrožova vyhlídka, Ambrozie peřenolistá, Amselgrund, Anenské údolí (přírodní rezervace), Anenský potok (přítok Novohradky), Anenský vrch (Šluknovská pahorkatina), Anhaltské vévodství, Antonín Burdych mladší, Antonín Los, Antonín Smrček, Antonín Valšík, Antonie Bartošová, Apfelstädt (řeka), Apollo (podnik), Arminius, Arnoštický potok, Arnolec, Úšovický potok, Úštěcká pahorkatina, Úštěcký potok, Údolí netušících, Úhlava, Úhlavka, Úhošťanský potok, Újezdský potok (přítok Höllbachu), Újezdský rybník, Askánci, Úlibický potok, Śmielec, Úmoří, Úmoří Severního moře, Únětická kultura, Únětický potok (přítok Podhrázského potoka), Únětický potok (přítok Vltavy), Asociace krajů České republiky, Úpa, ..., Úpor (přírodní rezervace), Úpor-Černínovsko, Úpský přivaděč, Úpsko-metujská tabule, Úslava, Úsobský potok, Ústí, Ústí nad Labem, Ústí nad Labem (hrad), Ústí nad Labem jih, Ústí nad Labem západ, Ústí nad Labem-Střekov, Ústí nad Labem-Střekov (nádraží), Ústecký kraj, Ústecko-teplická dráha, Astřička kopinatá, Úterský potok, Atlas (kartografie), Atlas Maior, Augustus, Álfové, Šachetský potok, Šťovík bahenní, Šípský potok, Šeřín, Šebestián z Veitmile, Šembera (řeka), Šenovská pahorkatina, Šibeňák (Středolabská tabule), Široký potok (přítok Ohře), Šitbořský potok, Škeblice asijská, Šlapanka, Šlesvicko-Holštýnsko, Šluknovská pahorkatina, Šmídova vyhlídka, Šnepov, Špičák (Železnorudská hornatina), Špičák (Černohorská rozsocha), Špičák (Děčínská vrchovina), Špičák (Ralská pahorkatina, 281 m), Špičák (Středolabská tabule), Špindlerův Mlýn, Špindlerův mlýn, Špindlerův most, Šporka, Šporkův mlýn, Šramnický potok, Štírový potok, Štítarský potok (přítok Mrliny), Štěpánovská hora, Štěpánovský potok (přítok Sázavy), Štěpánský most, Štěpánský zámeček, Štětí, Štětí (nádraží), Šternberský potok, Štola Anna (Povrly-Roztoky), Šukačka (potok), Švarcava (přítok Labe), Švédská loupež uměleckých děl v Praze, Žabinec (přítok Sázavy), Žalý (Krkonoše), Žalhostice (nádraží), Žalský hřbet, Žaltman, Žatecká pánev, Žďárské vrchy, Žíšov (Vavřinec), Ždírecký potok, Ždírnický potok, Žebrákovský potok (přítok Sázavy), Žebrákovský potok (přítok Vltavy), Žehrovka, Žehušická kotlina, Žejbro, Želenický vrch, Železná vrata, Železné hory, Železný vrch (Krkonoše), Železniční most (Ústí nad Labem), Železniční most (Hradec Králové), Železniční most (Kolín), Železniční nehoda u Stéblové, Železniční nehoda v Ústí nad Labem, Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín, Železniční trať Čelákovice–Neratovice, Železniční trať Budyšín – Bad Schandau, Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, Železniční trať Děčín–Dresden, Železniční trať Děčín–Rumburk, Železniční trať Görlitz–Zawidów, Železniční trať Heidenau–Altenberg, Železniční trať Jaroměř–Trutnov, Železniční trať Lovosice – Česká Lípa, Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách, Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem, Železniční trať Pardubice–Liberec, Železniční trať Poříčany–Nymburk, Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín, Železniční trať Praha–Děčín, Železniční trať Praha–Turnov, Železniční trať Velký Osek – Choceň, Želivka, Žerčický potok, Žernosecké jezero, Žernoseky, Žernovník (přítok Jizery), Židé v Dánsku, Židova strouha, Židovka, Židovský hřbitov v Terezíně, Žireč, Žirovnice (přítok Nežárky), Živanické jezero, Živný potok, Životní prostředí v Česku, Žlabský vrch, Žlíbský vrch, Žulovo-rulová vysočina, Čakovická tabule, Čáp (Adršpašsko-teplické skály), Čáp bílý, Čáslavská kotlina, Čečelice, Čechy, Čelákovice, Čelákovice (nádraží), Čelákovice (tvrz), Čelákovická (Praha), Čelákovická pahorkatina, Čelo (Krkonoše), Čeminský potok, Čeněk Kalandra, Čenkov (Středolabská tabule), Čepel (potok), Čepkovo jezero, Čermenský vrch, Černá (přítok Cvikovské Muldy), Černá (přítok Flájského potoka), Černá (přítok Malše), Černá Desná, Černá hora (Jizerské hory), Černá hora (Krkonoše), Černá skála (Krkonoše), Černá struha, Černá tůň, Černá voda (přítok Pressnitz), Černá voda (přítok Rolavy), Černíčský potok, Černínovsko, Černý Halštrov, Černý les (Šumava), Černý potok (přítok Divoké Orlice), Černý potok (přítok Radbuzy), Černý potok (přítok Rakovnického potoka), Černý potok (přítok Vlčího potoka), Černilovská tabule, Černožice, Černocký potok, Černohorská hornatina, Černohorská rozsocha, Černovický potok (přítok Lužnice), Černovický potok (přítok Ohře), Černovický potok (přítok Tiché Orlice), Čerstvá Voda, Čertův potok (přítok Zábrdky), Čertova brázda, Čertova hora, Čertova skála (Svitavská pahorkatina), Čertova Voda, Čertovka, Čertovka (přítok Doubravy), Červen 2013, Červená Bystřice, Červená Píska, Červená výšina, Červený potok (přítok Bakovského potoka), Červený potok (přítok Divoké Orlice), Červený potok (přítok Jílovského potoka), Červený potok (přítok Litavky), Červený potok (přítok Markovického potoka), Červený potok (přítok Morašického potoka), Červený vrch (Děčínská vrchovina), Červenkův topol, Červenokostelecká pahorkatina, Červenomlýnský potok, Česká Kanada, Česká kotlina, Česká tabule, Česká vysočina, České exklávy v Horní Lužici, České Grado, České Meziříčí, České středohoří, České země v 2. polovině 19. století, Český hřbet, Česko, Česko-moravská hranice, Česko-moravská subprovincie, Česko-německá státní hranice, Českobrodská tabule, Českomoravská vrchovina, Českosaské Švýcarsko, Českoskalická plošina, Československá plavba labská, Československé opevnění, Česnek medvědí, Čestínský potok, Čičák, Čihadlo (Krkonoše), Činoherní studio Ústí nad Labem, Čirý potok (přítok Libockého potoka), Čistírna odpadních vod Boletice (Děčín), Čistý potok (přítok Lišanského potoka), Čistý potok (přítok Stoky), Čivická svodnice, Řasovský potok, Říčanský potok (přítok Rokytky), Říčka (přítok Zdobnice), Říční kilometr, Říční koryto, Říšská župa Sudety, Římovický potok, Římskokatolická farnost Těchlovice, Říp, Řečany nad Labem (nádraží), Řečička, Ředkovský potok, Řehačka, Řehlovice, Řeka, Řepeň polabská, Řetězový most v Jaroměři, Řetězový most v Poděbradech, Řetězový parník, Řipská tabule, Bačovka, Baťův kanál, Babička (kniha), Babinecká tůň, Babský potok (přítok Hostačovky), Bad Schandau, Bahenský potok (přítok Hasinského potoka), Bahnitý potok (přítok Kosového potoka), Bakovský potok, Balcarův kopec, Barbarine, Barbarské státy, Barborka (potok), Barby (Německo), Barchovický potok, Barchovská plošina, Barokní městské opevnění (Hradec Králové), Barovka, Bastei, Bavorský geograf, Bílá Bystřice, Bílá Desná, Bílá skála (Krkonoše), Bílé Labe, Bílý Halštrov, Bílý kopec (Svitavská pahorkatina), Bílý most, Bílý most (Špindlerův Mlýn), Bílý potok (přítok Bíliny), Bílý potok (přítok Křinice), Bílý potok (přítok Rolavy), Bílina (řeka), Bílský potok, Býčinský potok, Bělá, Bělá (levostranný přítok Labe), Bělá (přítok Borovského potoka), Bělá (přítok Divoké Orlice), Bělá (přítok Hejlovky), Bělá (přítok Jizery), Bělá (přítok Třemošné), Bělečský potok (přítok Vlašimské Blanice), Bělohradská pahorkatina, Bělské vodopády, Bělský potok (přítok Jílovského potoka), Bělušická plošina, Běluňka, Břístevská hůra, Břežanský potok (přítok Vltavy), Břehnický potok, Břehule říční, Břehyňský potok, Břevnický potok, Březen 2006, Březen 2016, Březový potok (přítok Otavy), Bečovský potok (přítok Teplé), Bečvárka, Bechyňský potok, Bedřich Schnirch, Bedřichov (Středolabská tabule), Benešov nad Ploučnicí, Benešovský potok (přítok Sázavy), Benrátská linie, Benzinov, Berlín, Bernardo Bellotto, Berounka, Beskydy (loď), Betlém u Kuksu, Bezděz (Ralská pahorkatina), Bezdrevský potok, Białka (přítok Divoké Orlice), Biřička (potok), Bifurkace (geografie), Bilinský potok, Billunžská marka, Biosférická rezervace Schaalsee, Birkwitzer See, Bischofswerda, Bitva na pláni Idistaviso, Bitva na Trotině, Bitva o Berlín, Bitva u Angrivarianské zdi, Bitva u Štěrbohol, Bitva u Dvora Králové, Bitva u Helgolandu, Bitva u Hradce Králové, Bitva u Lovosic, Bitva u Malešova, Bitva u Podůlšan, Bitva u Staré Boleslavi, Bitva u Werbenu, Blažejovický potok, Blanice (přítok Otavy), Blanice (přítok Sázavy), Blansko (hora), Blatenský potok, Blatenský potok (přítok Černé), Blatenský vodní příkop, Blatník (tvrz), Blatný potok (přítok Kamenice), Blatnický potok, Blšanka, Blehovský potok, Blohm & Voss BV 138, Blohm & Voss BV 222, Bludný balvan, Bočský potok, Bošířanský potok, Božkovský potok, Boňkovský potok, Boříkovický potok, Boříkovský potok (přítok Kalného potoka), Bořetický potok, Bobří potok, Bobří vodopád, Boberský potok, Bobr evropský, Bochnatka americká, Bochovský potok, Bode, Bodlák lopuchovitý, Bohdašínský potok (přítok Metuje u Nového Města), Bohdanečský potok, Bohdanečský rybník, Bohušický potok, Bohušovická rovina, Bohumil Hrabal, Bohumilečský rybník, Bohumilský potok, Bohuslavická tabule, Bojovský potok, Boletice nad Labem, Bolevecký potok, Bombardování Drážďan, Boreč (České středohoří), Borecký potok, Borecký potok (přítok Bystřice), Borecký potok (přítok Střely), Borový potok (přítok Miletínského potoka), Borovnice (okres Trutnov), Borovský les, Borovský potok (přítok Sázavy), Botel Čechie, Botič, Boučský potok, Bouřlivec, Bradava, Bradlo (hrad), Bradlo (Orlické hory), Brandýs nad Labem, Brandýs nad Labem (nádraží), Brandýs nad Labem (zámek), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Braniborsko, Brádlerova bouda, Brádlerovy boudy, Brložský potok, Brložský potok (přítok Otavy), Brná (Ústí nad Labem), Brocken, Brodec (přítok Vlašimské Blanice), Brokdorfská jaderná elektrárna, Brozany, Brslenka, Brtevský potok, Bruno z Querfurtu, Brusnice (potok), Brzina (řeka), Bučecký potok, Bušinec (přítok Šembery), Bušovický potok, Buštěhradská dráha, Bublava (přítok Ohře), Bublavský potok, Bubovický potok, Bucharova cesta, Buchberg (Šluknovská pahorkatina), Budečská hráz, Budkovský potok, Budov (Ústí nad Labem), Budyňská pahorkatina, Bukač velký, Buková (Jizerské hory), Buková hora (Šluknovská pahorkatina), Buková hora (České středohoří), Bukový potok (přítok Černé vody), Bukovec (Jizerské hory), Bukovský potok (přítok Lužnice), Buljaři, Byšičky (Lysá nad Labem), Byšická tůň, Bylanka, Bylanka (přítok Šembery), Bylanka (přítok Labe), Bylanka (přítok Vrchlice), Bylanská pahorkatina, Bynov, Bynovec, Bynovecký potok, Byseňský potok, Bystřice, Bystřice (přítok Černého potoka), Bystřice (přítok Bíliny), Bystřice (přítok Cidliny), Bystřice (přítok Ohře), Bystřický potok (přítok Radbuzy), Bystřina (přítok Rokytnice), Bystřina (přítok Rotavy), Bystrá (přítok Oharky), Canburg, Candát obecný, Carolabrücke (Bad Schandau), Caspar David Friedrich, Církvice (Ústí nad Labem), Církvice (okres Kutná Hora), Císařská Kuchyně, Cecemín, Cedron (přítok Jizerky), Cerekvický potok, Cerhovka, Chabařovice, Chalupecký potok, Charicléa Hohenlohe, Charvátův kopec, Chaukové, Cháby, Chýlava, Chýnovský potok, Chřibská Kamenice, Chebská smlouva, Chemický průmysl, Chlístovický potok, Chlomek (vrch), Chloumeček, Chloumecká strouha, Chloumek (Východolabská tabule), Chlum (Východolabská tabule, 338 m), Chlumec (Východolabská tabule), Chlumecká tabule, Chlumecký potok (přítok Chumavy), Chlumský potok (přítok Vranidolského potoka), Chlustov, Chmeliště (Vavřinec), Chmelník, Chnodomar, Choťánky, Chobotovský potok, Chodovský potok, Chodská Úhlava, Chomutovka, Chomutovsko-teplická pánev, Chotýšanka, Chotýšský potok, Chotiměř, Chotkovská hrobka (Valtířov), Chotouňský potok, Chotovický potok, Chotovinský potok, Chotule, Chrám svatého Jana Křtitele (Kolín), Chráněná krajinná oblast České středohoří, Chráněná krajinná oblast Saské Švýcarsko, Chrást (Svitavská pahorkatina), Chrobolský potok, Chrochvický potok, Chrudim, Chrudimka, Chrudimská tabule, Chrudimský kraj, Chuchelský potok, Chuchla, Chudobská sníženina, Chvaletice, Chvaletická, Chvaletická pahorkatina, Chvalov (Stebno), Chvalovice (Kovanice), Chvaly, Chvojenský potok (přítok Jílovského potoka), Cidlina (řeka), Cidlinská (Praha), Cihelna (Hradec Králové), Cihlářský rybník (Tisá), Cikánský potok, Cirkus Bukowsky, Claffo, Clara Schumannová, Claude Benoît Duhamel de Querlonde, Coswig, Ctěnický potok, Cuxhaven, Cvikovská Mulda, Cyklistické trasy v Česku, Dašická kotlina, Dalejský potok, Daniel Klesch, David Fanto, Davidův vrch (Šluknovská pahorkatina), Dálniční most přes Labe u Poděbrad, Dálnice A20 (Německo), Dálnice A22 (Německo), Dálnice A7 (Německo), Dálnice D10, Dálnice D11, Dálnice D35, Dálnice D8, Dílčí povodí, Dírecký potok, Dívčí kameny, Dívčí lávky, Dómský pahorek, Dömitz, Džbán (geomorfologický celek), Děčín, Děčín (zámek), Děčín východ, Děčínská vrchovina, Děčínský Sněžník, Děčínský tunel, Děd (kopec), Dědický potok, Dědina (řeka), Dějiny Evropy, Dějiny Hradce Králové, Dějiny Německa, Dějiny Polska, Dějiny Trutnova, Děkanství v Nymburce, Dřínovský potok, Dřínovský vrch, Dříteč, Dřetovický potok, Dřevíč (potok), Deblík, Debrnský potok, Debrnský potok (přítok Labe), Dehtářský potok, Dehtovská horka, Desná (přítok Kamenice), Desná (přítok Loučné), Dessau, Dessau-Roßlau, Devítiskalská vrchovina, Diera-Zehren, Dippoldiswalde, Divišovka, Divizna švábovitá, Divoká Orlice, Divoká strouha, Divoký potok (přítok Úhlavy), Dlouhá stoka, Dlouhý potok (přítok Chrudimky), Dlouhý vrch (Verneřické středohoří), Dnešický potok, Doba římská na území Česka, Dobětice, Dobříň, Dobříňský háj, Dobřenická plošina, Dobřichov, Doberský potok, Dobkovice, Dobranovský potok, Dobrá voda (přítok Botiče), Dobrná (České středohoří), Dobrovodský potok, Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko, Dokeská pahorkatina, Dolanský potok (přítok Berounky), Dolany nad Vltavou, Dolánecký potok, Dolenský potok, Dolinský potok (přítok Svatavy), Dolní Žleb, Dolní Beřkovice, Dolní Beřkovice (zámek), Dolní Boříkovice, Dolní Labe (vodní cesta), Dolní Ples t. Vodní Ples, Dolní Vinice, Dolní Vltava (vodní cesta), Dolní Zálezly, Dolnojizerská tabule, Dolnooharská tabule, Dolnorychnovský potok, Dolský potok, Dolský potok (přítok Teplé), Dominik Čipera, Domky řemeslníků v Kuksu, Donínský potok, Doprava v Česku, Doubický potok, Doubrava (řeka), Doubrava (Kostomlátky), Doubravčany, Doubravka (přítok Hostačovky), Doubský potok (přítok Ohře), Dračice, Dražovský potok, Drachtinka, Drahanský potok, Drahelice, Drahelický mlýn, Drahoška, Drahotínský potok, Drážďany, Držovický potok, Dresden Mitte (nádraží), Drevané, Drnecký potok, Drnový potok, Drobnokvět pobřežní, Druhá bitva u Zlatých Hor, Druhá křížová výprava, Druhá světová válka, Dub u cesty z Přelouče do Semína, Dub u golfu v Poděbradech, Dub ve Veltrubském luhu, Dubanka, Dubá (přítok Liboce), Dubí hora, Dubice (Řehlovice), Dubina (potok), Dubinský potok (přítok Lučinského potoka), Dubský potok (přítok Blanice), Duchcovsko-podmokelská dráha, Dumlichův důl, Duna, Dunaj, Dunajka, Durynkové, Durynsko, Dvůr Králové nad Labem, Dvůr Králové nad Labem (nádraží), Dvojměstí, Dvorský les, Dvorský potok, Dvorský potok (přítok Stoky), Dyleň, Dymník, Dymokury (železniční zastávka), Ebenheit (Struppen), Eiland (přírodní památka), Ekonomika Německa, Elbe, Elbe (Washington), Elde, Elektrárna Chvaletice, Elektrárna Mělník, Elf, Eliščino nábřeží, Eliášův potok, Emfyteuze, Emil Zimmler, Emilie Bartoňová, Epihercynské nížiny, Erbenova vyhlídka, Erik VI. Dánský, Erlebachova bouda, Ernst Gustav Doerell, ERS Railways, Estuár, Euroregion Labe, Evropa, Evropské povodně 2002, Falkenstein (Saské Švýcarsko), Farářství, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech, Farský potok (přítok Svinenského potoka), Felinka, Ferdinand Engelmüller, Fichtelberg, Filipohuťský potok, Finkenberg (Šluknovská pahorkatina), Flaeming Skate, Flájská hornatina, Flájský potok, Florentina (loď), Folknářský potok, Fortifikační plány pevnosti Josefov, Fotografie krajiny, Frank Bold, František Štverák, František Chábera, František Dittrich, František Hladěna, František Horský, František Kmoch, František Prášil, František Rašín (podnikatel), František Sander, Franz Hantschel, Franz Josef Arnold, Freiberská Mulda, Fridrich I. Barbarossa, Fridrich II. Saský, Fridrich Vilém III., Friedrichstadt (Drážďany), Frienstein, Fuhne, Galie v pozdní antice, Gamrig, Gaston (lachtan), Geest, Geeste (řeka), Geesthacht, Geografie Česka, Geografie Evropy, Geografie Německa, Geografie Polska, Gera (řeka), Germania Slavica, Germáni, Germánie, Germánská mytologie, Gerova marka, Gerstenberg (Šluknovská pahorkatina), Giulio Broggio, Glückstadt, Glomačové, Gloriet (Poděbrady), Gohrisch, Gohrisch (hora), Gorleben, Grado (tůň), Grand Bohemia (loď), Greenpeace, Große Röder, Großer Bärenstein, Großer Winterberg, Großer Zschirnstein, Gudeoch, Guillaume de Lamboy, Hačka, Habartovský potok, Habánka, Hadohlavec skvrnitý, Hadovka (potok), Halda (kanál), Halle (Saale), Halounský potok, Hamburk, Hamburská observatoř, Hamburský přístav, Hamerský potok, Hamerský potok (přítok Mže), Hamerský potok (přítok Nežárky), Hamerský potok (přítok Přísečnice), Hamerský potok (přítok Vydry), Hanín, Harrachova skála, Harrachovská cesta, Harrachovy kameny, Hartský potok, Harz, Hasina (potok), Hasinský potok, Hatina, Havola, Havraní potok (přítok Teplé), Hazlovský potok, Hazmburská tabule, Hůrecký potok (přítok Miletínského potoka), Hůrecký potok (přítok Teplé), Hůrecký vrch, Hůrka (Šluknovská pahorkatina), Hůrka (České středohoří), Hůrka (Pardubice), Höllbach, Hřídelecký potok, Hřbitov v Mělníku, Hřebec (Lužické hory), Hřiby (Orlická tabule), Heřmanický potok (přítok Lipkovského potoka), Heřmanoměstecká tabule, Heidenau (Sasko), Heinrich Himmler, Hejnický potok (přítok Jankovského potoka), Helme (řeka), Hercynská pohoří, Herlíkovické štoly, Herminoni, Hermunduři, Hertigswaldský potok, Hildeoch, Hirschstein, Historická budova Národního muzea, Historie benátského malířství (11.–18. století), Hladýš širolistý, Hladový kámen v Děčíně, Hlaváč černoústý, Hlavňovský potok, Hlínovská svodnice, Hloubek, Hluboký potok, Hluboký potok (přítok Svatavy), Hluchov (přírodní památka), Hluchovské stromořadí, Hnátnický potok, Hněvice, Hněvice (nádraží), Hoštka, Hořín, Hořínský potok, Hořejší Herlíkovice, Hořejší Vrchlabí, Hořička (Východolabská tabule), Hořický hřbet, Hořidla, Hořina (přítok Radbuzy), Hořiněveské lípy, Hodkovský potok, Hohe Liebe, Hohnstein, Hohnstein (hrad), Holštýnsko, Holý vrch (Úštěcká pahorkatina), Holý vrch (České středohoří, 459 m), Holická tabule, Holoměř, Holsten, Homole (Východolabská tabule), Homolka (388 m), Homolka-Urbanka, Homolský potok, Horní Němčice, Horní Počaply, Hornohradský potok, Hornojílovský potok, Hornolužická hraniční listina, Hornomísečská skála, Hostačovka, Hostavický potok, Hostinec U Zlatého slunce (Kuks), Hostinné, Hostinné (nádraží), Hovorčovický potok, Hrad (tůň), Hradčanský potok (přítok Ploučnice), Hradešínka, Hradec Králové, Hradec Králové (hradiště), Hradecký kraj, Hradišťany (České středohoří), Hradišťko (České středohoří), Hradišťko (Lázně Toušeň), Hradišťko I, Hradišťský potok (přítok Ohře), Hradiště (přírodní památka, okres Litoměřice), Hradsko (hradiště), Hradubická cyklostezka, Hraniční přechod Hřensko–Schmilka, Hraniční potok (přítok Mumlavy), Hraniční potok (přítok Rybného potoka), Hraniční potok (přítok Sebnice), Hraniční potok (přítok Svatavy), Hraniční vrch (Šluknovská pahorkatina), Hranický, Hrazení bystřin v Česku, Hrazený potok (přítok Zlatého potoka), Hrazenská pahorkatina, Hrádecký potok (přítok Berounky), Hrádecký potok (přítok Manětínského potoka), Hrádecký potok (přítok Ohře), Hrádek (Porta Bohemica), Hrbáčkovy tůně, Hrby (přírodní rezervace), Hrejkovický potok, Hromovka (Černohorská hornatina), Hronovská kotlina, Hrozná, Hruškovský potok, Hryzely, Hučivý potok, Huťský potok (přítok Hamerského potoka, Český les), Huťský potok (přítok Radbuzy), Huťský potok (přítok Včelničky), Hugo Vavrečka, Humenský vrch, Huntířovský potok (přítok Hartského potoka), Huntířovský potok (přítok Jizery), Hustířany, Hutberg, Hutná, Hvozd (Lužické hory), Hvozdík písečný český, Hydrologické pořadí, Hydrologické pořadí v Česku, Hydrologické pořadí v Německu, Hydronymum, Hynek Berka z Dubé, Ilm (přítok Sály), Ilmenau (řeka), Inundační most v Kuksu, Inundační most v Poděbradech, Itzehoe, Ivan Stěpanovič Koněv, Izolace (topografie), Jabkenický potok, Jablonec nad Nisou, Jahodník trávnice, Jakubský tunel, Jalový potok (přítok Šembery), James Ogilvy lord Findlater, Jan Adam z Víckova, Jan Čuch ze Zásady, Jan Jiří I. Saský, Jan Kruliš (architekt), Jan z Jenštejna, Jankovský potok, Janova skála, Janovický potok (přítok Sázavy), Janovský potok (přítok Metuje), Janovský potok (přítok Stropnice), Jarkovského jezero, Jaroměř, Jaroslav Bilina, Jaroslav Vokatý, Jarva žilnatá, Jasan Burin, Javoří potok (přítok Úpy), Javořická vrchovina, Javor (Krkonoše), Javorka (přítok Cidliny), Javorná (Šumava), Javornice (přítok Berounky), Javornický potok (přítok Kněžné), Javorský vrch, Jáchym (Šluknovská pahorkatina), Jáchymovský potok (přítok Bystřice), Ján Kollár, Jánský vrch (Krkonoše), Jílecký potok, Jílovský potok, Jílovský potok (přítok Labe), Jívka (potok), Ječný vrch, Ještědka, Ještěrka zelená, Ještětický potok, Jeřáb český, Jeřáb labský, Jeřáb soutěskový, Jedlová (České středohoří), Jedlová (Lužické hory), Jedlová (přítok Kamenice), Jelena Holečková, Jelení potok (přítok Jílovského potoka), Jelení potok (přítok Malé Úpy), Jelení potok (přítok Rolavy), Jelení vrch (Krkonoše), Jelenka (přítok Úhlavy), Jelenská hora, Jemnišťský potok, Jenštejn, Jenišovický vrch, Jeptiška (přítok Štítarského potoka), Jesípek, Jesenčanský potok, Jesenický potok (přítok Botiče), Jesenický potok (přítok Odravy), Jesenický potok (přítok Ronovky), Jeseteři, Jestřebí hory, Jestřebnice, Jetřichovická Bělá, Jetel bledožlutý, Jevanský potok, Jez Hučák, Jez Předměřice, Jez Smiřice, Jezírkový potok, Jezeří (hora), Jezerka (České středohoří), Jezerní potok (přítok Vltavy), Jezero Poděbrady, Jezy v Česku, Jičínská pahorkatina, Jiří Gernert, Jiřího náměstí (Poděbrady), Jiříkovský potok (přítok Sprévy), Jiřetínský potok, Jiřice (Kostelec nad Labem), Jiřina (přírodní památka), Jicchak ha-Lavan, Jickovický potok, Jiher, Jihlavské vrchy, Jihobaltské pojezeří, Jilmový potok, Jinonický potok, Jiráskovy sady (Hradec Králové), Jitrovník, Jizera (řeka), Jizera (hora), Jizerka (levostranný přítok Jizery), Jizerka (pravostranný přítok Jizery), Jizerská tabule, Jizerské hory, Johann Georg Vogt, Johann Gerhard Oncken, Jordán (rozcestník), Jordánka (přítok Žehrovky), Josef Bartoň, Josef Buchta, Josef Chrbolka, Josef Janáček (odbojář), Josef Klempera, Josef Koukl, Josef Kulík, Josef Pánek (voják), Josef Sudek, Josefov (Jaroměř), Joseph John Ruston, Kačavské hory, Kačina (přírodní památka), Kaňon Labe, Kabelský potok, Kacanovský potok, Kahleberg, Kaiserberg (Šluknovská pahorkatina), Kaiserkrone (Saské Švýcarsko), Kajak kros, Kalenský potok, Kalich (České středohoří), Kalvárie (Porta Bohemica), Kamýci z Pokratic, Kamýk (hrad), Kamenec (Jičínská pahorkatina), Kamenec (Krkonoše), Kamenec (Novohradské hory), Kamenička, Kamenička (přítok Chomutovky), Kamenička (přítok Labe), Kameničská vrchovina, Kamenice, Kamenice (řeka), Kamenice (přítok Jizery), Kamenice (přítok Labe), Kamenice (přítok Nežárky), Kamenický potok (přítok Sázavy), Kamenický potok (přítok Svitávky), Kamenický potok (přítok Tisové), Kamenitý potok (přítok Ohře), Kamenný most (Hradec Králové), Kamenný potok, Kamenný potok (přítok Labe), Kamenný potok (přítok Svatavy), Kamenný vrch (Frýdlantská pahorkatina), Kamyšník širokoplodý, Kanonikát königseggovský I. a II., Kanovnické domy (Litoměřice), Kaple Andělů Strážných (Prostřední Žleb), Kaple svatého Františka z Assisi, Kaple svatého Františka z Assisi (Prosmyky), Kaple svatého Jana Nepomuckého (Nymburk), Kaple svatého Vojtěcha (Neratovice), Karel Chotek, Karel Filip ze Schwarzenbergu, Karel Ježek (odbojář), Karel Leger, Karlštejn (Žďárské vrchy), Karlínský přístav, Kateřinský potok, Katovna (Nymburk), Kaznějovský potok, Káraný, Káraný (odbočka), Káraný – Hrbáčkovy tůně, Käbschütztal, Königstein (Děčínská vrchovina), Königstein (Saské Švýcarsko), Königstein (Sächs Schw), Křížová hora (České středohoří), Křížovky, Křešice, Křešický potok, Křešovský potok, Křemín, Křemžský potok, Křemelná, Křemen (Česká tabule), Křemenná, Křenovka, Křesťanskonárodní strana rolníků a zemědělců, Křimovský potok, Křinec (nádraží), Křinecká Blatnice, Křinice (řeka), Křivenice, Křivošínský potok, Křivoláčský potok, Keblanský potok, Kejtovský potok, Kelské louky, Keltové, Keteňský potok, Kinderlandverschickung, Kitzlerberg, Klabava (řeka), Kladinský potok, Kladivo (Východolabská tabule), Kladrubská kotlina, Kladská kotlina, Kladské pomezí, Klapská tabule, Klasifikace evropských vnitrozemských vodních cest, Klasifikace vodácké obtížnosti, Klaus Störtebeker, Klavarský mlýn, Klášterecký potok, Klášterní voda, Klíčava, Klíšský potok, Klínovecká hornatina, Klínský potok, Klůček (Broumovská vrchovina), Kleč (České středohoří), Kleiner Bärenstein, Kleiner Winterberg, Kleiner Zschirnstein, Kleinové, Klejnárka, Klenice (říčka), Klenský potok, Klepec, Kletečná, Klipphausen, Kloč, Klokočka, Klokočka (přítok Sovinky), Klopoty (Dolní Žleb), Klosterberg, Klouček (Dolnooharská tabule), Klučecký potok, Klučná, Kluk (Poděbrady), Kly, Kmochův ostrov, Kněžice (Vrchlabí), Kněžmostka, Kněžná, Knovízský potok, Knut VI. Dánský, Kočka (České středohoří), Košátecký potok, Košíkovský potok, Košínský potok, Košetický potok (přítok Čeminského potoka), Košický potok (přítok Vrchlice), Koštěnický potok, Kožová hora, Kobylí hlava (Jizerská tabule), Kocába, Kocbeře, Kohout (České středohoří), Kojetická pahorkatina, Kojetický potok, Kokotice evropská, Kolín, Kolín (nádraží), Kolín I, Kolín V, Kolínská tabule, Kolínské tůně, Kolešovický potok, Komáří potok (přítok Polavského potoka), Komenského most v Jaroměři, Komorenský potok, Komorní hůrka, Koncentrační tábor Neuengamme, Koncentrační tábor Terezín, Kondračský potok, Kongresové centrum Aldis, Konojedský potok (přítok Úštěckého potoka), Konopišťský potok, Kontinentální blokáda, Kopanina (Ještědsko-kozákovský hřbet), Kopaninský potok (přítok Únětického potoka), Kopaninský potok (přítok Jankovského potoka), Kopaninský potok (přítok Plesné), Kopeč (Středolabská tabule), Kopec svatého Jana (vrch), Koprnický potok, Korečný potok, Kornatický potok, Koruna (Brdská vrchovina), Korunní hradba, Korunní potok (přítok Ohře), Kosice, Kosový potok, Kostel Narození Panny Marie (Libochovany), Kostel Narození Panny Marie (Roudnice nad Labem), Kostel Navštívení Panny Marie (Křešice), Kostel Nejsvětější Trojice (Dolní Žleb), Kostel Nejsvětější Trojice (Kuks), Kostel Panny Marie (Königstein), Kostel Panny Marie (Pirna), Kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí (Bad Schandau), Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Těchlovice), Kostel svaté Anny (Hradec Králové), Kostel svaté Barbory (Dubice), Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Libotenice), Kostel svatého Šimona a Judy (Mojžíř), Kostel svatého Jana (Bad Schandau), Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav), Kostel svatého Matouše (Křešice), Kostel svatého Mikuláše (Velké Žernoseky), Kostel svatého Petra a Pavla (Mělník), Kostel svatého Prokopa (Černěves), Kostel svatého Václava (Kovanice), Kostel svatého Václava (Rosice), Kostel svatého Václava (Valtířov), Kostel svatého Vojtěcha (Počaply), Kostelec nad Labem, Kostelec nad Labem (hrad), Kostelecká rovina, Kostomlatské středohoří, Kostratecký potok, Kotel (Krkonoše), Kouřimská tabule, Kouřimský kraj, Kounický potok, Koutský potok (přítok Kamenice), Kovářův mlýn, Kozašický potok, Kozí chlup, Kozí hůra (přírodní památka), Kozí hřbety (Krkonoše), Kozí vrch (Povrly), Kozel (České středohoří), Kozlí hřbet, Kozly (hradiště), Kozly (Tišice), Krab říční, Krabčická plošina, Kraj Vysočina, Krajní body Česka, Krakovanská tabule, Kralovický potok, Krasnický potok, Kraví hora (Krkonoše), Kraví potok (přítok Černé), Královédvorská kotlina, Královédvorská niva, Královédvorské pověsti, Královéhradecké pověsti, Královéhradecký kraj, Královéměstecká tabule, Královecký Špičák, Krásné Březno, Krásný Les (Petrovice), Krchlebský potok, Krchleby (Pardubice), Krippen, Kristin Hrádek, Krkonoše, Krkonošská oblast, Krkonošské hřbety, Krkonošské podhůří, Krkonošské rozsochy, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Krompašský potok, Krounka, Krušné hory, Krušnohorská hornatina, Krušnohorská subprovincie, Krudum, Krupský potok (přítok Rokytky), Krysa obecná, Kubačka, Kuchyňka (Středolabská tabule), Kuks, Kuks (zámek), Kultura kulovitých amfor, Kultura se šňůrovou keramikou, Kumpoltický potok, Kunčice nad Labem (nádraží), Kunětice, Kunětická hora, Kunětická kotlina, Kundratice (Hlinná), Kundratický potok (přítok Úhlavky), Kundratický potok (přítok Podkrušnohorského přivaděče), Kunratický potok (přítok Vltavy), Kurvice, Kuzov, Kuzovský potok, Květenský potok, Kvildský potok, Kyškovice, Kydlinov, Kyselá voda, Kyselka (přítok Pramenského potoka), Laba (rozcestník), Labíčko, Labe (rozcestník), Labe – Hostinné, Labiště pod Opočínkem, Labská bouda, Labská cyklotrasa, Labská soutěska, Labská Stráň, Labské brody, Labské ledovcové údolí, Labské louky, Labské rameno Votoka, Labské zámky, Labský důl, Labský most, Labský vodopád, Labsko-klejnárská niva, Labsko-vltavská niva, Labuť (Konárovice), Lachsbach, Ladislav Hojer, Laguna (Káraný), Laki, Lamicho, Lannové, Lanová dráha Bumbálka, Larischova vila, Laskavec bílý, Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany, Lauenburg/Elbe, LAVDIS, Ládví, Lánský potok, Lánský potok (přítok Labe), Lávka Na Podhůrkách, Lávka u Aldisu, Lávka v Čelákovicích, Lávka v Řeži, Lávka v Kolíně, Lázně Svatého Josefa, Lázně Toušeň, Líšeň (České středohoří), Lísecký potok (přítok Kamenice), Lübecká zátoka, Lüneburg, Lüneburské vřesoviště, Lžovice, Lžovické tůně, Leština (přítok Sázavky), Ležák (řeka), Lech (vévoda), Ledecký potok, Leden 2003, Leden 2006, Ledhujka, Leopold Eisner, Leopold Vilém II. z Valdštejna, Leopoldschlag, Les Království, Leska, Lesní hora (Krkonoše), Lesní požár v Českosaském Švýcarsku, Lesní potok (přítok Řečice), Lesní potok (přítok Ohře), Lethu, Letiště Roudnice, Levínská vrchovina, Lhotecký potok (přítok Loděnice), Lhotecký potok (přítok Vltavy od Dolních Břežan), Lhotka (Východolabská tabule), Lhotský potok (přítok Písnického potoka), Ličná, Lišanský potok, Liščí hora (Krkonoše), Liščí kameny, Liščí louka, Liščí potok (přítok Jílovského potoka), Liščín, Lišovský potok, Libava, Libčanská plošina, Liběchov, Liběchovka, Liběchovská příčka, Libiš, Libice nad Cidlinou, Libice nad Cidlinou (hradiště), Libický luh, Libiny, Liboc (řeka), Libochovany, Libochovany (zámek), Libocký potok, Libotovský hřbet, Libotyňský potok, Libský potok, Libušský potok, Libuňka, Libuňka (přírodní památka), Lichtenhainský vodopád, Liduška, Lilienstein, Limnice, Lipanský potok, Lipkovský potok, Lipoltovský potok, Lipovka, Lipovka – Grado, Lippstadt, Lipská hora, Lipská hora (České středohoří), Litavka, Litýš (České středohoří), Litochovice nad Labem, Litol, Litoměřice, Litoměřice (hradiště), Litoměřice dolní nádraží, Litoměřice město, Litoměřický tunel, Litovicko-Šárecký potok, Lobezský potok, Lobkovice, Lobkovice (zámek), Lochenice, Loděnice (přítok Berounky), Lodní vrak, Lodrantka, Lohmen (Sasko), Lomec (Strážkovice), Lomnice (řeka), Lomnice (přítok Ohře), Lomnický potok (přítok Svatavy), Lomnický potok (přítok Teplé), Lomský potok (přítok Radčického potoka), Losenice, Losenický potok, Losinský potok (přítok Sázavy), Losos obecný, Lossa, Loučeňský potok (přítok Křinecké Blatnice), Loučenská hornatina, Loučenský potok, Loučná (řeka), Loučský potok (přítok Ohře), Louštínský potok, Loubí (Děčín), Loupežnická jeskyně (rozcestník), Loupnice, Lovětínský potok (přítok Doubravy), Lovoš, Lovosice, Lovosice (nádraží), Luč (Šumava), Lučany nad Nisou, Lučební závody Draslovka, Lučický potok, Lučinský potok (přítok Ohře), Luční hora, Luční potok, Luční potok (přítok Radbuzy), Luční potok (přítok Teplé), Luž, Lužanka, Lužec (potok), Lužecká rovina, Lužecký potok, Lužecký potok (přítok Vitického potoka), Lužice, Lužické hory, Lužní les, Lužní potok (přítok Rokytnice), Lužní potok (přítok Sázku), Lužnice, Lužnice (přítok Berounky), Lubinka (přítok Plesné), Luboch, Luděk Matura, Ludmila Švagrovská, Ludmila Jiřincová, Ludmila Melková-Ondrušová, Ludvíkovický potok, Luh, Luhovský potok, Lukavec (okres Litoměřice), Lukavice (přítok Radbuzy), Lutherstadt Wittenberg, Lysá hora (České středohoří), Lysá hora (Krkonoše), Lysá nad Labem, Lysá nad Labem (nádraží), Lysečinská hora, Lysolajský potok, Magdeburg, Magnus II. Meklenburský, Malá Úpa (řeka), Malá Libava, Malá Mohelka, Malá Trasovka, Malá voda (přítok Bíliny), Malá vodní elektrárna Hučák, Malá vodní elektrárna Přelouč, Malše, Malé Žernoseky, Malé Labe, Malířská cesta, Malý Šišák, Malý Bezděz, Malý Buk, Malý Porák, Malý potok (přítok Manětínského potoka), Malý Stožec, Malodolský potok, Mančický potok, Mansfeldova tůň, Mapovník hnědočerný, Marše, Maršov (Studená), Maršovka, Mariánská skála, Mariánský most, Mariánsko-Lázeňský potok, Marie Josefa Saská (1803), Marie Magda Rezková, Markomani, Markovický potok, Marobud, Martin Paroubek, Martiněveský potok, Martinický potok (přítok Želivky), Martinova bouda, Maruša, Masarykův most (Kolín), Masarykovo náměstí (Pardubice), Mastník (přítok Vltavy), Mateřský vrchol, Materník, Matiční jezero, Matthäus Daniel Pöppelmann, Maxův potok, Maximilian Ulysses Browne, Maxmilián Švagrovský, Maxmilián Rudolf Schleinitz, Má vlast, Mšenský potok (přítok Ohře), Máta vodní, Míšeň, Mítovský potok, Můstek (Šumava), Mügeln, Mže, Měšťanský dům čp. 5 (Poděbrady), Měšínský potok, Mělice, Mělické labiště, Mělník, Mělník (nádraží), Mělník (zámek), Mělnická kotlina, Městecký potok (přítok Doubravy), Městecký potok (přítok Loučné), Městská knihovna Děčín, Městské opevnění (Hradec Králové), Městské opevnění (Nymburk), Městský hřbitov v Děčíně-Folknářích, Městský hřbitov v Litoměřicích, Mřínek (přítok Libavy), Meandr, Meandry Struhy, Mechovinec, Medenický potok, Medvědí potok, Medvědí vrch (Lužické hory), Medvědín, Megalit, Meklenburská jezerní plošina, Meklenbursko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Menší Vltavice, Merklínka, Merklův dub, Merklovy duby, Metuje, Metujská, Mezinárodní vodstvo Evropy, Mezní potok (přítok Svatavy), Miškovice (Třebovle), Michail Illarionovič Kutuzov, Mihule říční, Mikulášovice, Mikulášovická pahorkatina, Mikulášovický potok, Milada Burdychová, Milan Rejchl, Milčice (přírodní památka), Milčický potok, Milá (České středohoří), Milíčovský potok (přítok Botiče), Milířský kopec, Milířský potok, Milešovské středohoří, Milešovský Kloc, Milešovský potok, Miletínský úval, Miletínský potok, Milevský potok, Milička, Miloslav Košťál, Milovická tabule, MILUJI, Minden, Miroslav Šantin, Mistrovství světa juniorů v orientačním běhu 2013, Mladkovské sedlo, Mladkovský potok, Mladotický potok (přítok Novosedelského potoka), Mladotický potok (přítok Střely), Mlakovská svodnice, Mlékojedy, Mlékojedy (Neratovice), Mlýn v Roudnici nad Labem, Mlýnecký potok (přítok Černého potoka), Mlýnecký potok (přítok Blšanky), Mlýnská stoka (České Budějovice), Mlýnský potok, Mlýnský potok (Kostelec nad Labem), Mlýnský potok (přítok Lomnického potoka), Mlýnský potok (přítok Zlatého potoka), Mlečický potok, Mlynařice, Mnichovka, Mnichovský potok (přítok Pramenského potoka), Močidelský potok, Mochtínský potok, Modřejka, Modla (potok), Modravský potok, Modrý potok (přítok Úpy), Mohelka, Mohelnice (Krupka), Mohelnice (přítok Labe), Mohelnice (rozcestník), Mohelnský potok, Mojžíř, Mojžíř (hrad), Mokřanský potok, Monoxyl, Morašický potok (přítok Labe), Moravanský vodopád, Moritz Zdekauer, Most Bohumila Hrabala, Most císařovny Alžběty, Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem), Most generála Chábery, Most Generála Lišky (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav), Most Jana z Dražic, Most Josefa Straky, Most konstrukce Bailey, Most Pavla Wonky, Most přes Labe v Bad Schandau, Most U Soutoku, Mostek u městských lázní (Hradec Králové), Mostka, Mosty v Hradci Králové, Motolský potok, Mračný potok, Mračnický potok, Mravenečník (Krkonoše), Mrchový kopec, Mrlina, Mrlinská tabule, Mrtvé rameno, Mrtvé rameno Labe v Polabinách, Mrtvý vrch, Mrzecký potok, Mužské kameny, Muclavský potok, Mukařovský potok, Mulda (řeka), Mumlava, Musík (potok), Mydlovar, Mydlovarský luh, Na šancích (Východolabská tabule), Na Bahnech, Na borkách, Na Horách (Dolnooharská tabule), Na hornické, Na Hradcích, Na kopci (Svitavská pahorkatina), Na příkopech (Jizerská tabule), Na Průhoně, Na Průhonu (Dolnooharská tabule), Na Skalách (Středolabská tabule), Na Svatém, Na Vinici (Středolabská tabule), Načetínský potok, Nadějov, Nadlucký potok, Nakléřov, Napoleon Bonaparte, Naučné putování loupežníka Štětky, Naundorf (Struppen), Náchodská vrchovina, Náhon Alba, Národní jednota severočeská, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko, Nížina, Nünchritz, Němčí (Malečov), Němčice (okres Pardubice), Němčický potok, Němčický potok (přítok Labe), Německé alpské spolky v českých zemích, Německé království, Německé volby do říšského sněmu 1924 (květen), Německé volby do národního shromáždění 1919, Německo, Nežárka, Nebeský potok, Nebočadský luh, Nebušický potok, Nechanice, Nechanická tabule, Nedbalka, Nedvězí (Ralská pahorkatina), Nejdecký potok, Nejepínský potok, Nekmířský potok, Nekras, Nemanický potok, Nemošická tabule, Nemojovský potok, Neratovice, Neratovice (nádraží), Nero, Netřeba (rozcestník), Netušil (les), Neustadt in Sachsen, Neuwerk, Nevolnictví, Nezdický potok (přítok Úterského potoka), Nezdický potok (přítok Otavy), Niedervogelgesang, Nikos Belojannis, Nils Gyllenstierna, Nonne (skalní věž), Nordalbingie, Nordböhmischer Exkursions-Club, Nová řeka, Nová Buková, Nová Víska (Růžová), Nová Ves (Ústí nad Labem), Novákovy garáže, Nové Kopisty, Nové Zámky (zámek, Dolní Olešnice), Nový Rokytník, Nový Vestec, Novinský potok, Novobydžovská tabule, Novodvorský potok (přítok Ronovky), Novohorský potok (přítok Svatavy), Novohradka, Novosedelský potok, Novoveský potok, Novoveský potok (přítok Doubravy), Novoveský potok (přítok Rotavy), Novoveský potok (přítok Teplé), Novoveský potok (přítok Vlašimské Blanice), Nučický potok, Nučničky, Nučnice, Nutrie říční, Nymburk, Nymburk hlavní nádraží, Nymburk město, Nymburská kotlina, Očihovecký potok, Obří hrnce, Obří postele, Obchodní cesty, Obecní potok (přítok Habartovského potoka), Obervald, Obervogelgesang, Obervogelgesang (železniční zastávka), Obodrité, Oborský potok (přítok Rotavy), Obrovec, Obrtka, Ocelový most přes Labe (Kuks), Ochozský potok (přítok Šlapanky), Ochrana přírody v Česku, Odlezelský potok, Odrava (řeka), Oharská niva, Ohře, Ohnišovská pahorkatina, Ohre, Oklika, Okres Ústí nad Labem, Okres Šumperk, Okres Chrudim, Okres Děčín, Okres Kolín, Okres Kutná Hora, Okres Litoměřice, Okres Louny, Okres Mělník, Okres Mladá Boleslav, Okres Nymburk, Okres Praha-východ, Okres Tachov, Okres Trutnov, Okrouhlický potok (přítok Benešovského potoka), Okrouhlický potok (přítok Chrudimky), Olšanský potok (přítok Klejnárky), Olšina (přítok Vltavy), Olšinky, Oldříš (hradiště), Oldřichovský potok (přítok Limnice), Olešenka (potok), Olešenský potok (přítok Berounky), Olešenský potok (pravostranný přítok Sázavy), Oleška (řeka), Olešnička, Olešnice (přítok Úpy), Olešnický potok, Oltyňský potok, Onomyšlský potok, Opatovice nad Labem, Opatovický kanál, Opatovický potok (přítok Vrchlice), Operace Lukaševič III, Oplanský potok, Orel (Šumava), Orkán Herwart, Orlice, Orlice a Labe, Orlická oblast, Orlická tabule, Orlické hory, Orlovská svodnice, Ornstova jezera, Oschatz, Oseček, Osecký potok (přítok Loučenského potoka), Osobní vodní doprava na Labi v Čechách, Oste, Ostrau (Bad Schandau), Ostrý (České středohoří, 553 m), Ostrožský potok, Ostroměřská tabule, Ostroretka stěhovavá, Ostrovský potok (přítok Sázavy), Ostružiník moruška, Ostružná (řeka), Ostružník, Osvinovský potok, Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou, Ota II., Otava, Otava (Žďárské vrchy), Otmíčská hora, Otročínský potok (přítok Mže), Otročínský potok (přítok Teplé), Ottendorfský potok (přítok Křinice), Otvický potok, Ovčácký vrch, Ovčárenský potok (přítok Vlkavy), Ovčárská pahorkatina, Ovčí vrch (České středohoří), Ovčín (České středohoří), Pažitka pobřežní, Paběnický potok, Padrťské rybníky, Paličský potok, Památné duby u sídliště Závodu míru v Pardubicích, Pančava, Pančava (přítok Labe), Pančavská louka, Pančavský vodopád, Pancíř (Šumava), Panenská skála, Panenský potok (přítok Ploučnice), Panna (České středohoří), Panský potok (přítok Kosového potoka), Panství Lipová, Papírny Štětí, Papert, Papertský vrch, Papststein, Parametry vodních cest v Česku, Pardědub, Pardubice, Pardubice (evropsky významná lokalita), Pardubice-Rosice nad Labem (nádraží), Pardubická kotlina, Pardubické letní kino, Pardubický kraj, Park Na Špici, Parník, Parník Bohemia, Parník Labe, Pastýřská stěna, Pastevní vrch, Pavel Albieri, Pálečský potok, Pšovka, Pšovka u Mělníka, Páskovka žíhaná, Pátý železniční koridor, Píšťany, Písčina u Tuhaně, Písečný přesyp u Osečka, Písečný vrch (337 m), Písek (materiál), Pöhlberg, Pňov-Předhradí, Pěchava slatinná, Pěnkavčí vrch (Krkonoše), Pěnkavčí vrch (Lužické hory), Příběh, Příbramský potok, Příchvoj, Přílepský potok (přítok Loděnice), Přílivová řeka, Přírodní park Kersko – Bory, Přísečnice (potok), Přístav Chvaletice, Přítok, Přívoz Štětí–Hněvice, Přívoz Dolní Žleb, Přívoz Malé Žernoseky – Velké Žernoseky, Přívoz Oseček, Přívozy přes Labe v Německu, Přívozy v Česku, Přechovický potok, Předbořický potok, Předhradí (Pňov-Předhradí), Předměřice nad Labem (nádraží), Přední Lhota (Poděbrady), Přední Lhota (Těchlovice), Přední Planina, Přehrada Desná, Přelouč, Přelouč (nádraží), Přemyšlenský potok, Přerov nad Labem, Přimda (Český les), Pekelský potok, Pekelský potok (přítok Ohře), Peklov, Pelec, Perlenbach, Perlový potok, Perucká tabule, Petrkovský potok, Petrovický potok (přítok Olšového potoka), Petrovský potok (přítok Ohře), Pevnost (Krkonoše), Pevnost Königstein, Pevnostní mlýn, Pfaffenstein, Pfreimd (řeka), Pillnitz (zámek), Pilníkovský potok, Pilský potok, Pirna, Pitkovický potok, Pivoňka (potok), Plader Bach, Plavební kanál Šífovka, Plavební stupeň Děčín, Plavenský potok, Plešivec (České středohoří, 510 m), Plešivec (Krkonoše), Plešivec (Lužické hory, 597 m), Plešivec (Lužické hory, 658 m), Plešný, Pleiße, Pleistocén, Plesná (řeka), Plotiště nad Labem, Plotice obecná, Ploučnice, Ploužnický potok (přítok Ploučnice), Počaply (Terezín), Počeplice, Počeradský potok, Poříčí (zámek), Poděšínský potok, Poděbradka, Poděbradská (Praha), Poděbradská rovina, Poděbrady, Poděbrady IV, Podřipsko, Podhájský potok (přítok Hadovky), Podhořský potok, Podhradská kotlina, Podkovák, Podkrkonošská pahorkatina, Podkrušnohorská oblast, Podkrušnohorský přivaděč, Podlešín (Stebno), Podlešínský potok, Podleský potok (přítok Černé), Podleský potok (přítok Lipoltovského potoka), Podmileský potok, Podmokly (Děčín), Podnebí Česka, Podolský potok, Podolský potok (přítok Labe), Podorlická pahorkatina, Podtočenský potok, Podvinecký potok, Podzámecký mlýn v Brandýse nad Labem, Podzemní továrna Richard, Pohořka, Pohořský potok, Pohorský potok, Poklad ve Stříbrném jezeře, Pokratický potok, Polabští Slované, Polabština, Polabí, Polabí u Kostelce, Polabec, Polabiny, Polabiny (přírodní památka), Polava, Polábek, Polánecký potok, Polečnice, Polecký vrch, Polenz, Polepka, Polepská rovina, Polepský vrch, Polerady (okres Praha-východ), Polom (Šumava), Polomené hory, Poltruba, Pomník Vojtěcha Lanny staršího, Pomoří, Ponědražský potok, Popovičský vrch, Popovický vrch, Porák, Porcelánová sbírka (Drážďany), Porschdorf, Porta (rozcestník), Porta Bohemica, Porta Bohemica (rozcestník), Postavy z děl Karla Maye, Postřižínský potok, Postelwitz, Poustevník (Šluknovská pahorkatina), Poustevnický potok, Poustevny u Kuksu, Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi, Pouva řepňolistá, Povodí Bíliny, Povodí Chrudimky, Povodí Doubravy, Povodí Havoly, Povodí Jizery, Povodí Labe, Povodí Labe (státní podnik), Povodí Muldy, Povodí Ohře, Povodí Ohře (státní podnik), Povodí Ploučnice, Povodí Sály, Povodí Sázavy, Povodí Svratky, Povodí v Česku, Povodí Vltavy, Povodeň na Vltavě (1890), Povodeň na Vltavě a Labi (1940), Povodeň v Čechách (1784), Povodeň v Čechách (2013), Povodeň v Česku (2002), Povodeň v Česku (2006), Povodně v Evropě v červenci 2021, Povodně ve střední Evropě 2009, Povodně ve střední Evropě 2013, Povrly, Povstání polabských Slovanů, Prašivka (Východolabská tabule), Pražská čára, Pražská plošina, Pražské Předměstí (Hradec Králové), Pražské povstání, Pražský most (Hradec Králové), Prackovský vulkán, Pramen Labe, Pramenáč (Krušné hory), Prameniště Chomutovky, Pramenský potok, Prameny Labe, Praskačka (Východolabská tabule), Pravětický potok, Prášilské jezero, Průčelský potok, Průlomové údolí, Průmyslová zóna Kolín-Ovčáry, Průrubský potok, Preislerův kopec, Prenet (Šumava), Procházková tůň, Prokop Holý, Prokopský potok, Prominence, Prosecký potok, Prosmyky, Prossen, Protržení hráze odkaliště u Ajky, Prsatý muž a zloděj příběhů, Prunéřovský potok, Prusko-rakouská válka, Pryšec bahenní, Przedział, Psí potok, Pstružný potok (přítok Ohře), Pstružný potok (přítok Sázavy), Pstruhový potok (přítok Plesné), Ptačí potok, Ptačinec (Lužické hory), Pterospondylus, Puškařovská stoka, Puštička pouzdernatá, Puchéřský potok, Pudlava, Pudlavský vodopád, Pulsnitz (řeka), Pustý vrch, Quirl, Rač (Dubá), Račí potok, Račí potok (přítok Labe), Račí potok (přítok Ohře), Račice (okres Litoměřice), Rašeliniště Jizerky, Rašelinný potok, Rašovický potok, Rašovka (přítok Ještědky), Rabůvka (přítok Libavy), Radčický potok (přítok Loučenského potoka), Radějovice (okres Strakonice), Radbuza, Radičeveská strouha, Radinovka, Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady), Radnice v Bad Schandau, Radobýl, Radomilický potok, Radotínský potok, Radvanická vrchovina, Radvanovský potok (přítok Svatavy), Radyk prutnatý, Rak kamenáč, Rak pruhovaný, Rakouská severozápadní dráha, Rakousko, Rakousko-uherské námořnictvo, Rakovnický potok, Rakovský potok (přítok Klabavy), Ralská pahorkatina, Raná (potok), Raný středověk, Rathen, Rathewalde, Rathmannsdorf, Ratibořský potok (přítok Střely), Rauenstein (Saské Švýcarsko), Ránové, Růžová hora, Růžová vyhlídka, Růžový hřeben, Růžovský vrch, Rýn, Rýnský spolek, Reinhardtsdorf, Reinhardtsdorf-Schöna, Rekordy pozemské neživé přírody, Reslava, Revitalizovaná ramena Labe v Mošnici, Riesa, Riesigk, Rožanský potok, Rožďalovická tabule, Rožďalovické rybníky, Rožberk, Robečský potok, Rohozenský potok (přítok Chrudimky), Rojdánka, Roklanský potok, Rokyténka, Rokytenka (přítok Divoké Orlice), Rokytka (přítok Bělé), Rokytka (přítok Olešky), Rokytka (přítok Vltavy), Rokytník (přítok Dřevíče), Rokytník (přítok Pstruhového potoka), Rokytnice (přítok Sály), Rolava, Romavský potok, Ronov (Ralská pahorkatina), Ronovka (přítok Křinecké Blatnice), Ronovská tabule, Rosice (Pardubice), Rosovka, Rotava (řeka), Roudnice nad Labem, Roudnice nad Labem (nádraží), Roudnice nad Labem (zámek), Roudnická brána, Roudnická vinařská oblast, Rovinka (Krkonoše), Rozbělesy, Rozhledna Práchovna, Rozhledna Růženka, Rozkošský potok (přítok Sázavy), Rtyňka, Rudeč, Rudný potok (přítok Úpy), Rudný potok (přítok Rolavy), Rudolfovský potok, Rujánské knížectví, Rulandské modré, Rumburk, Rybná (přítok Bílé Bystřice), Rybník u Králova mlýna, Rybníky na Mrlině, Rybný potok, Rybniční soustava, Rychnovský potok, Rychnovský potok (přítok Lobezského potoka), Rytíři z Bünau, Rytina (potok), S-Bahn v Hamburku, Sadovský potok, Sadská, Sadská rovina, Salzgitter, Saská vinařská oblast, Saská vinařská stezka, Saské Švýcarsko, Saské království, Saské kurfiřtství, Saské války, Saské vévodství (1485–1547), Sasko, Sasko-Anhaltsko, Sasko-lauenburské vévodství, Sasko-wittenberské vévodství, Sasové, Satkula, Sádecký potok (přítok Klučeckého potoka), Sála, Sánský kanál, Sázava, Sázavka (říčka), Sázek, Sídliště Severní Terasa, Sídliště Závodu míru, Schöna, Schöna (nádraží), Schichtova vila, Schmilka, Schrammsteine, Schwarza (přítok Sály), Schwarzbach (přítok Sebnice), Schwesnitz, Sečská vrchovina, Sebnice, Sebnitz, Sebuzín, Sedlčánky, Sedlecký potok (přítok Kralovického potoka), Sedlecký potok (přítok Mastníku), Sedlický potok (přítok Želivky), Sedlo (České středohoří), Sedloňovská vrchovina, Sedmidolí, Sedmihoří (České středohoří), Sedmiletá válka, Sekerkové ze Sedčic, Selibovský rybník, Selke, Selmice, Selská republika Dithmarsche, Semnoni, Semonice, Semperova opera, Senetínský potok, Sestava plavidel, Severní křížové výpravy, Severní moře, Severočeská tabule, Severomořské pobřeží, Severoněmecká nížina, Sevlák potoční, Sezemice, Sezemická kotlina, Seznam antropogenních jezer v Česku, Seznam českých exonym pro německá toponyma, Seznam řek a potoků v Praze, Seznam řek v Česku, Seznam řek v Německu, Seznam řek v Rakousku, Seznam budov v Děčíně, Seznam chráněných území v okrese Děčín, Seznam chráněných území v okrese Trutnov, Seznam italských králů, Seznam jezer v Česku, Seznam jezer v Krkonoších, Seznam jezer v Německu, Seznam labských přívozů v Čechách, Seznam latinských místních jmen, Seznam míšeňských markrabat, Seznam Mlýnských rybníků v Česku, Seznam mostů přes Labe v Čechách, Seznam německých názvů vodních toků v Česku, Seznam německých názvů vodních toků v Krkonoších, Seznam nejdelších mostů v Česku, Seznam největších přístavů kontejnerové námořní dopravy, Seznam ostrovů Česka, Seznam ostrovů Německa, Seznam památek v Ústí nad Labem, Seznam památných stromů v okrese Šumperk, Seznam památných stromů v okrese Kolín, Seznam památných stromů v okrese Mělník, Seznam památných stromů v okrese Nymburk, Seznam památných stromů v okrese Pardubice, Seznam přehradních nádrží v Česku, Seznam přehradních nádrží v Královéhradeckém kraji, Seznam potoků v Česku, Seznam povodní v Česku, Seznam registračních značek v Německu, Seznam rybníků v Česku, Seznam sledovaných vodních cest v Česku, Seznam ulic v Hradci Králové, Seznam umělých drah pro slalom na divoké vodě, Seznam výstav Muzea východních Čech v Hradci Králové, Seznam vodních elektráren v Česku, Seznam vodních kanálů v Česku, Seznam vodních ploch v okrese Praha-východ, Seznam vodopádů v Česku, Seznam vrcholů v Ústí nad Labem, Seznam vrcholů v Železných horách, Seznam zeměpisných rekordů Česka, Signál (Krkonoše), Silniční most (Dříteč), Silniční most (Nymburk), Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi, Silnice I/15, Silnice I/30, Silnice I/31, Silnice I/37, Silnice I/62, Silnice I/9, Silnice II/125, Silnice II/240, Silnice II/244, Silnice II/247, Silnice II/261, Silnice II/272, Silnice II/295, Silnice II/322, Silnice II/329, Silnice II/503, Silnice II/610, Simtanský potok, Skalička (Skalice), Skalice (řeka), Skalice (okres Hradec Králové), Skalický potok, Skalky (Úštěcká pahorkatina), Skalnatý hřbet, Skalní potok (přítok Jílovského potoka), Skalní práh, Skalský potok (přítok Blanice), Skála (Dolnooharská tabule), Skřemelice, Skřiváň, Skřivánek (Ústí nad Labem), Sklářský potok (přítok Mže), Sklenský potok (přítok Svatavy), Skorec vodní, Skorotice (Ústí nad Labem), Skryjský potok (přítok Berounky), Skrytín, Skupice, Skupice (Postoloprty), Skupice (rameno Labe), Skutečská pahorkatina, Slapové jevy, Slatina (přítok Bahry), Slatinná stráň, Slatinný potok (přítok Křemelné), Slatinný potok (přítok Ohře), Slatinný potok (pravostranný přítok Radbuzy), Slatinský potok (přítok Botiče), Slatinský potok (přítok Zdobnice), Slavíkovy ostrovy, Slánský kraj, Slávy dcera, Slezský hřbet, Sloupnický potok, Slované, Slubice (potok), Slupský potok, Smíchovský potok, Smiřice, Smiřice (nádraží), Smiřická rovina, Smil písečný, Smolnický potok, Smrčiny, Smržovský potok, Smrk (Jizerské hory), Smrt Adolfa Hitlera, Smrt Heleny Biháriové, SMS Deutschland (1904), SMS Hannover, SMS Hessen, SMS Pommern, Smutná, Sněženský potok (přítok Svatavy), Sněžka, Sněžný potok (přítok Ličné), Sněžnická hornatina, Sněžnický potok, Sobědražský potok, Socha Herkommana – Goliáše, Socha svatého Jana Nepomuckého (Nymburk, 1696), Socha svatého Jana Nepomuckého (Poděbrady), Sojovice, Sopřečský kanál, Souňovský potok, Soudný, Soudný vrch, Soumostí, Sousoší Soutok Labe s Orlicí, Soutok, Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska, Sovice, Sovice u Brzánek, Sovinka, Spanilá jízda, Spálený (Šumava), Spálený vrch (Šluknovská pahorkatina), Spůlka, Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic, Spolana, Sport v Hradci Králové, Spravedlnost (Lužické hory), Správčice, Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko, Spréva, Spytihněv I., Spytovický potok, Sršská plošina, Srpen 2006, Srpina, St. Pauli, Staří Sasové, Staří Slované, Stade, Stadt Wehlen, Stanislav Pfléger, Stanovice (okres Trutnov), Starček úzkolistý, Stará Boleslav, Stará Boleslav (hradiště), Stará Boleslav (nádraží), Stará Lysá, Stará marka, Staré Jesenčany, Staré Labe, Staré Labe (Kojice), Staré Labe u Hradce Králové, Staré rameno Labe u dvora Josefov, Staré sídelní území, Starý Hirštejn, Starý Kolín, Starý Kolín (železniční zastávka), Starý Ples, Starý potok (přítok Manětínského potoka), Starkočský potok, Staroboleslavská rovina, Starobucký potok, Starokatolická farnost Děčín-Podmokly, Starokolínská rovina, Staroměstský most, Staviště, Stáj (okres Jihlava), Stěžovský potok, Stěhování národů, Stříbrné návrší, Stříbrníky, Stříbrný hřbet, Stříbrný potok (přítok Čisté), Stříbrný potok (přítok Čistého potoka), Stříbrný potok (přítok Bělečského potoka), Stříbrný potok (přítok Svatavy), Stříbrný potok (přítok Zbečnického potoka), Stříbrnický potok, Střední Labe (vodní cesta), Střední vrch, Středočeská pahorkatina, Středočeská tabule, Středočeský kraj, Středoevropská nížina, Středolabská niva, Středolabská tabule, Středoněmecký průplav, Středověké dějiny Srbska, Střekov (část obce), Střekov (hrad), Střela (řeka), Střela (přítok Metuje), Střelecký ostrov (Litoměřice), Stebenka, Stebnický potok, Stebno, Stendal, Stichova mapa, Stožec (Lužické hory), Stodolský potok, Stoh (Krkonoše), Stoka (přítok Ohře), Stoličná hora, Stolpen (hrad), Stoupec, Strašecký potok, Strašický potok, Strand (Struppen), Stráž (Šumava), Stráž (Krkonošské podhůří, 630 m), Strážník (národní přírodní památka), Strážný (Šumava), Strážný vrch (České středohoří), Strážov, Stráň (Východolabská tabule), Stržský potok, Strehla, Strenický potok, Stropnice, Strouženský potok, Stružský potok, Struhadlo (Krkonoše), Struppen, Studánka (Varnsdorf), Studená Vltava, Studený potok, Studený potok (přítok Labe), Studený vrch (Hřebeny), Studenecký potok (přítok Libockého potoka), Studenský potok (přítok Hamerského potoka), Sušina (Východolabská tabule), Suchá Kamenice, Suchý potok (přítok Ohře), Suchý vrch (Lužické hory), Suchý vrch (Orlické hory), Sucho a teplo v Evropě 2018, Sucho v Česku 2015–2020, Suchomastský potok, Sude, Sudety, Sumec velký, Sutomský vrch, Svažecký potok, Svatava (řeka), Svatá Kateřina (Les Království), Svatojířský potok, Svatopetrský potok, Svatovík, Svádov, Svébořický potok, Svébové, Svépravický potok, Svíb, Svídnice (potok), Svízel severní, Svědčí hůra, Světlá (Krkonoše), Světlý vrch, Svinařovský potok, Svinařský potok, Svinenský potok, Svitavská pahorkatina, Svitávka (řeka), Svorová hora, Sylinský potok, Symboly Královéhradeckého kraje, Symboly Středočeského kraje, Tabule (Krkonoše), Tampelačka, Tanečnice (Šluknovská pahorkatina), Tangermünde, Tatrovický potok, Tábor (rozcestník), Tálínský potok, Tátrum, Tůň (rozcestník), Tůň u Hrobic, Týřovský potok, Týnec nad Labem, Týnec nad Labem (oppidum), Týnecké mokřiny, Týnecký potok, Těchlovice (okres Děčín), Těchlovický potok, Těchonínský potok, Třebeš, Třebechovická tabule, Třebechovický betlém, Třebestovice, Třeboutice (zámek), Třebovická brána, Třebovka, Třemblatský potok, Tępy Szczyt, Telčský potok, Telekomunikační budova Pardubice, Telnický potok, Tepelská vrchovina, Teplá (řeka), Teplá Bystřice, Teplá Vltava, Teréza Nováková, Terezín, Terezínská kotlina, Terezínské krematorium, Termální koupaliště Brná, Tetřeví vrch, Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge, Thürmsdorf, Theaterplatz (Drážďany), Theodor Körner (básník), Tišice, Tiberius, Tichá (přítok Hamerského potoka), Tichá říčka (přítok Kamenice), Tichá Orlice, Tisá, Tisá (přítok Jílovského potoka), Tischberg, Tisová (přítok Ohře), Tloskovský potok, Tlučeňský potok, Tlustec, Točínský potok, Točenský potok, Tok (Brdská vrchovina), Tokozelka nadmutá, Tomášovský potok (přítok Ottendorfského potoka), Topol černý v Benátecké Vrutici, Topol černý v Nymburce, Topol černý v Poděbradech 1, Topol černý v Poděbradech 2, Topol u Skupice v Poděbradech, Torgau, Toušeň (hrad), Toušice, Touškovský potok, Toužimský potok, Tove Obodritská, Trabice, Tramvajová doprava v Ústí nad Labem, Tranecký kopec, Travčice, Trhanice, Trnava (přítok Želivky), Trnávka (přítok Hasinského potoka), Trojhora, Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem, Trotina (přírodní památka), Trotina (potok), Trotina (rozcestník), Trstenická stezka, Tuchlovický potok, Turistická značená trasa 0049, Turistická značená trasa 0311, Turistická značená trasa 0312, Turistická značená trasa 0328, Turistická značená trasa 0402, Turistická značená trasa 0420, Turistická značená trasa 0434, Turistická značená trasa 0438, Turistická značená trasa 1085, Turistická značená trasa 1801, Turistická značená trasa 1810, Turistická značená trasa 1980, Turistická značená trasa 3096, Turistická značená trasa 4007, Turistická značená trasa 4235, Turistická značená trasa 4281, Turistická značená trasa 4288, Turistická značená trasa 4290, Turistická značená trasa 6155, Turistická značená trasa 7237, Turistická značená trasa 7262, Turnovská pahorkatina, Turovecký potok, Turyňský potok, Tvrdý luh, Tvrz Na hradě, Tylžský mír, Tylovo nábřeží (Hradec Králové), Tyršův most (Děčín), Tyršův most (Hradec Králové), Tyršův most (Jaroměř), Tyršův most (Litoměřice), Tyterský potok, U hřiště (vodní plocha), U oběšeného, Unie komor Labe/Odra, Univerzita Hradec Králové, Unstruta, Urbanická brána, V Horkách (Východolabská tabule), Vaňov, Vaňovský vodopád, Vaňovský vrch, Valčice (potok), Valdický potok, Valská svodnice, Valtenberg, Varhošť, Vavřinec, Vavřinec (okres Kutná Hora), Vazovecký potok, Václav Havel, Václav Hejna, Václav II., Václav Josef z Thun-Hohensteinu, Václav Vojtěch, Václav Voseček, Václavka (tůň), Všechlapský potok, Všehrdský potok, Všerubský průsmyk, Všetatská pahorkatina, Válka o bavorské dědictví, Vánočka, Vápenický potok, Vítkovický potok, Vůznice, Výšková měření na území Rakouska-Uherska, Východní Český hřbet, Východočeská tabule, Východolabská niva, Východolabská tabule, Výklenková kaple (Rožany), Výmola, Výrovka, Výrovka (přítok Hostačovky), Výrovka (rozcestník), Výrovna (České středohoří), Věžový vodojem (Roudnice nad Labem), Vědomice, Věkoše, Věra Junková, Větší Vltavice, Větrovský potok (přítok Lužnice), Větrovský potok (přítok Rybného potoka), Větruše, Větvený potok, Vřesový potok, Vchynicko-tetovský plavební kanál, Veřejné ústřední jatky města Hradce Králové a Společenstva řezníků a uzenářů v Hradci Králové, Vehlovice, Vejčina, Vejborka, Vejprnický potok, Velenka, Veletok, Veletov, Velichovecká tabule, Velim (neolitické sídliště), Velká Deštná, Velká kolonizace, Velká Trasovka, Velké Žernoseky, Velké Žernoseky (zámek), Velké Březno, Velké Březno (starý zámek), Velké náměstí (Hradec Králové), Velké Zboží, Velký Buk, Velký Chlum, Velký Porák, Velkolužská vrchovina, Veltrubský luh, Vepříkovský potok, Verdek, Verneřické středohoří, Veselíčko (Žďár nad Sázavou), Veselka (přítok Jizery), Veslařský kanál Račice, Vesnický kostel (Papstdorf), Vesnický kostel (Reinhardtsdorf), Vesnický potok, Vestřev, Vestfálsko, Vezera, Viehberg, Vila Na Závisti, Vinařice (Týnec nad Labem), Vinařská oblast Čechy, Vinička, Vinořský potok, Vintířovský potok (přítok Chodovského potoka), Vintířovský potok (přítok Liboce), Violík, Vislanští Venedové, Vitický potok, Vlašský vrch, Vlachník Krabice z Veitmile, Vladimír Valeš, Vlastislavský potok, Vlčí hřeben, Vlčí hora (Krušné hory), Vlčí potok (přítok Chodovského potoka), Vlčice (Šluknovská pahorkatina), Vlásenický potok, Vlhošť (Ralská pahorkatina), Vlkava (řeka), Vlkovský potok (přítok Černockého potoka), Vltava, Vltava (Má vlast), Vltava v obrazech, Vltavská kaskáda, Vnitroněmecká státní hranice, Vnitrozemská vodní cesta, Vodárna Saloppe, Vodní doprava a obchod v Bydhošti, Vodní doprava v Česku, Vodní elektrárna Nymburk, Vodní elektrárna Obříství, Vodní elektrárna Sedlice, Vodní elektrárna Střekov, Vodní elektrárna Vrané, Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe, Vodní mlýn v Lázních Toušeni, Vodní nádrž Fořt, Vodní nádrž Labská, Vodní nádrž Les Království, Vodní nádrž Rozkoš, Vodní zdroj Káraný, Vodopád Zákraví, Vodopády v Kinského zahradě, Vodopády v Modřanské rokli, Vodslivský potok, Vodstvo Česka, Vojkovická rovina, Vojtěch Kaisler, Vojtěch Lanna mladší, Vojtěch Lanna starší, Volarský potok, Volšovka, Voldušský potok, Voletínský potok, Volmanova vila, Volok, Volyňka, Vonšovský potok, Voroplavba v Čechách, Vortovský potok, Votočnice, Vrabinec, Vrabinec (hrad), Vranidolský potok, Vranský potok, Vratský potok, Vrážský potok (přítok Stropnice), Vrána černá, Vrána šedá, Vršovský potok, Vrásník, Vrátecký potok, Vrť (přírodní rezervace), Vrbatovo návrší, Vrbčany, Vrbičský potok, Vrbový potok (přítok Boreckého potoka), Vrchlabí, Vrchlabí (nádraží), Vrchlice (řeka), Vrcholný středověk, Vrchovina (České středohoří), Vrkoč (národní přírodní památka), Vrutice (přítok Vltavy), Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola strojní, stavební a dopravní, Děčín, Vydra (řeka), Vyhlídka Belvedér, Vysídlení Němců z Československa, Vysílač Buková hora, Vysoká (Novohradské hory), Vysoká hora, Vysoká nad Labem, Vysoká pláň, Vysoké kolo (Krkonoše), Vysoký hřbet, Vysoký Ostrý, Vysokochvojenská plošina, Vysokorychlostní trať Drážďany–Praha, Waddenské moře, Waldschlößchenbrücke, Waltersdorf (Bad Schandau), Weißig (Struppen), Weida (řeka), Weifberg, Wendischfähre, Wendland, Wernigerode, Westliche Mittelgebirge, Winternitzovy mlýny, Winterstein (Saské Švýcarsko), Wittenberge, Wolfenbüttel, Wolfsberg (Saské Švýcarsko), Wolfstein (Šluknovská pahorkatina), Zabitý kopec, Zadní Lhota, Zadní Liboc (přítok Libockého potoka), Zadní Lodrantka, Zadní Planina, Zadní svodnice, Zahořanský potok (přítok Vltavy), Zahořanský potok (přítok Zubřiny), Zahrada Čech, Zalamáňský potok, Zalužanská vodoteč, Zalužanský potok, Zaniklé elektrárny v Česku, Záboří (Středolabská tabule), Záboří nad Labem, Záboří nad Labem (nádraží), Zábrdka, Záchranný program, Zádušní dub v Poděbradech, Zákolanský potok, Zákoutí (významný krajinný prvek), Záleský vrch, Zálezlice, Záluží (okres Litoměřice), Zálužník, Zámecký vrch (Křivoklátská vrchovina), Zámek (Pardubice), Zámostí, Zámrsk, Západní Český hřbet, Západní fronta (druhá světová válka), Záryby, Zátvor (kopec), Závišínský potok, Závidkovický potok, Závistský potok, Závora (pohoří), Zbečnický potok, Zbirožský potok, Zbožský potok, Zdeňka Satranová, Zdenko Hudeček, Zdeslavický potok, Zdislav ze Zvířetic, Zdobnice (řeka), Zdrhlo, Zdymadlo a vodní elektrárna Brandýs nad Labem, Zdymadlo a vodní elektrárna Lysá nad Labem, Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech, Zdymadlo Čelákovice, Zdymadlo Hadík, Zdymadlo Klavary, Zdymadlo Kolín, Zdymadlo Pardubice, Zdymadlo Přelouč, Zdymadlo Srnojedy, Zdymadlo Střekov, Zdymadlo Velký Osek, Zehubský potok, Zeithain, Zelené Předměstí, Zelený vrch (Sokolovská pánev), Zelenský potok (přítok Úhlavy), Zemanství (Labětín), Zemský okres Labe-Halštrov, Zemský okres Saské Švýcarsko, Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory, Zemský okres Severní Sasko, Zemský okres Vévodství lauenburské, Zerbst, Zhoř (okres Jihlava), Zhořský potok (přítok Šlapanky), Zirkelstein, Zkamenělý zámek, Zlatá stoka, Zlaté návrší, Zlatý kopec (Přezletice), Zlatý potok (přítok Šlapanky), Zlatý potok (přítok Blanice), Zlatý potok (přítok Doubravy), Zlatý potok (přítok Losenice), Zlatý potok (přítok Pöhlwasser), Zlatník (přítok Kamenice), Zlonický potok, Znečištění vody, Zoologická zahrada Chleby, Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna, Zorge, Zpět k pramenům, Zschopau (řeka), Zubřina, Zvánovický potok, Zvěřínské jezero, Zvičina, Zvon (České středohoří), Zvon Willeborte, 10. tanková divize SS „Frundsberg“, 11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“, 115 (číslo), 14. srpen, 1978, 1979, 2021 v dopravě, 24. červenec, 25. duben, 29. červen, 32. divize tankových granátníků SS „30. Januar“, 35. policejní a granátnická divize SS, 36. granátnická divize SS, 5. červenec. Rozbalte index (3073 více) » « Zmenšit index

Adolf Švadlenka

Adolf Švadlenka (června 1904 Blížňovice – 2. července 1942 Pardubice) byl odbojář z období druhé světové války.

Nový!!: Labe a Adolf Švadlenka · Vidět víc »

Adolf Nasavský

Adolf Nasavský (cca 1250 – 2. července 1298 Göllnheim) byl původně nasavský hrabě (1276–1298) a v letech 1292–1298 římskoněmecký král.

Nový!!: Labe a Adolf Nasavský · Vidět víc »

Adrian Ludwig Richter

Richter v roce 1851 Adrian Ludwig Richter (28. září 1803 Friedrichstadt (Drážďany) – 19. června 1884 Loschwitz) byl německý malíř a ilustrátor období romantismu.

Nový!!: Labe a Adrian Ludwig Richter · Vidět víc »

Adrian Zingg

Adrian Zingg (15. dubna 1734 v St. Gallenu – 26. května 1816 v Lipsku) byl malíř a mědirytec švýcarského původu tvořící jistou dobu v prostoru dnešních národních parků České a Saské Švýcarsko.

Nový!!: Labe a Adrian Zingg · Vidět víc »

Affensteine

Affensteine jsou podlouhlá, vysoce rozpukaná skalní skupina v Děčínské vrchovině, která se nachází východně od města Bad Schandau v Saském Švýcarsku.

Nový!!: Labe a Affensteine · Vidět víc »

Agelmund

Origo gentis Langobardorum Kovová královská koruna Langobardů Agelmund (4. století – 5. století) byl langobardský král na konci 4. a počátku 5. století.

Nový!!: Labe a Agelmund · Vidět víc »

Aken (město)

Aken je město v okrese Anhalt-Bitterfeld v Sasku-Anhaltsku v Německu.

Nový!!: Labe a Aken (město) · Vidět víc »

Albertův přístav

Albertův přístav (německy Alberthafen Dresden-Friedrichstadt) je vnitrozemský přístav na Labi v Ostragehege v Drážďanech-Friedrichstadtu.

Nový!!: Labe a Albertův přístav · Vidět víc »

Albisaurus

Albisaurus ("Ještěr od řeky Labe") je rod pravěkého plaza z období pozdní křídy.

Nový!!: Labe a Albisaurus · Vidět víc »

Albrecht I. Habsburský

Albrecht I. Habsburský (červenec 1255 – 1. květen 1308) byl římský král a rakouský a štýrský vévoda, nejstarší syn hraběte a později římského krále Rudolfa I. a Gertrudy z Hohenbergu.

Nový!!: Labe a Albrecht I. Habsburský · Vidět víc »

Algonkium

Algonkium je nejmladší jednotka kanadského prekambria.

Nový!!: Labe a Algonkium · Vidět víc »

Alstera

Alstera, německy Alster, je řeka v Holštýnsku, pravobřežní přítok Labe, s nímž se slévá v Hamburku.

Nový!!: Labe a Alstera · Vidět víc »

Alter Schwede

Starý Švéd (Alter Schwede) je velký bludný balvan poblíž Övelgönne v Hamburku a geotop nadregionálního významu.

Nový!!: Labe a Alter Schwede · Vidět víc »

Altona (Hamburk)

Altona je jeden ze sedmi městských obvodů (Bezirke) Hamburku.

Nový!!: Labe a Altona (Hamburk) · Vidět víc »

Ambrožova vyhlídka

Labský důl z Ambrožovy vyhlídky Ambrožova vyhlídka je vyhlídka v Krkonoších v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Ambrožova vyhlídka · Vidět víc »

Ambrozie peřenolistá

Ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia) je statná, expanzivní, plevelná rostlina šedozelené barvy, jednoletý druh z rodu ambrozie.

Nový!!: Labe a Ambrozie peřenolistá · Vidět víc »

Amselgrund

Pohled do údolí Amselgrund z Bastei Amselgrund je název divokého a romantického údolí v oblasti Saského Švýcarska na území stejnojmenného národního parku.

Nový!!: Labe a Amselgrund · Vidět víc »

Anenské údolí (přírodní rezervace)

Anenské údolí je geomorfologický útvar, přírodní rezervace a evropsky významná lokalita v České republice.

Nový!!: Labe a Anenské údolí (přírodní rezervace) · Vidět víc »

Anenský potok (přítok Novohradky)

Anenský potok je levostranný přítok řeky Novohradky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Anenský potok (přítok Novohradky) · Vidět víc »

Anenský vrch (Šluknovská pahorkatina)

Anenský vrch o nadmořské výšce 420 m je částečně zalesněný granodioritový hřbet ve Šluknovské pahorkatině oddělující Lobendavu a Lipovou.

Nový!!: Labe a Anenský vrch (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Anhaltské vévodství

Anhaltské vévodství (německy Herzogtum Anhalt) byl německý stát nacházející se mezi pohořím Harz a řekou Labe, čili v oblastech, kde se nyní nachází spolková země Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Anhaltské vévodství · Vidět víc »

Antonín Burdych mladší

Antonín Burdych (28. května 1905 Staré Město nad Metují – 30. června 1942 Kostelecké Končiny) byl český odbojář a spolupracovník výsadku Silver A zavražděný nacisty.

Nový!!: Labe a Antonín Burdych mladší · Vidět víc »

Antonín Los

Antonín Los (25. květen 1864, Třebotov Římskokatolická církev Třebotov – 1. květen 1923, Smíchov Římskokatolická církev, Kostel sv. Filipa a Jakuba, Praha, Smíchov) byl český stavitel, geodet, specialista na projekci a stavbu staveb z litého betonu.

Nový!!: Labe a Antonín Los · Vidět víc »

Antonín Smrček

Antonín Smrček (11. prosince 1859 Brodek u Prostějova - 17. února 1951 Brno) byl český stavební inženýr, odborník v oboru vodního stavitelství a politik.

Nový!!: Labe a Antonín Smrček · Vidět víc »

Antonín Valšík

Antonín Valšík (23. listopadu 1874 Turnov – 6. ledna 1948 Praha) byl voják, námořník, vexilolog, spolutvůrce české a československé státní vlajky.

Nový!!: Labe a Antonín Valšík · Vidět víc »

Antonie Bartošová

Antonie Bartošová (rozená Kuželová, 24. března 1896 Vídeň – 2. července 1942 Pardubice) byla odbojářka z období druhé světové války, matka velitele výsadku Silver A Alfréda Bartoše.

Nový!!: Labe a Antonie Bartošová · Vidět víc »

Apfelstädt (řeka)

Apfelstädt je menší řeka v Německu, která protéká spolkovou zemí Durynsko.

Nový!!: Labe a Apfelstädt (řeka) · Vidět víc »

Apollo (podnik)

Apollo byla rakousko-uherská akciová společnost na výrobu minerálních olejů se sídlem v Prešpurku.

Nový!!: Labe a Apollo (podnik) · Vidět víc »

Arminius

Arminius (v některých pramenech uváděn jako Armenius či Armenus, celým římským jménem snad Gaius Julius Arminius), v Německu nazývaný Hermann der Cherusker, (asi 18 př. n. l. – 21) byl germánský válečník, vůdce kmene Cherusků, který sjednotil germánské kmeny a vedl úspěšnou vzpouru proti římské nadvládě, jež vyústila v trvalý zánik provincie Germánie.

Nový!!: Labe a Arminius · Vidět víc »

Arnoštický potok

Arnoštický potok nebo také Jalovice (dle map ČÚZK) je potok v okrese Mladá Boleslav, ve Středočeském kraji, levostranný přítok říčky Žehrovky.

Nový!!: Labe a Arnoštický potok · Vidět víc »

Arnolec

Obec Arnolec (dříve též Arnulec) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Arnolec · Vidět víc »

Úšovický potok

Úšovický potok je levostranný přítok Kosového potoka, který protéká Karlovarským krajem v okrese Cheb.

Nový!!: Labe a Úšovický potok · Vidět víc »

Úštěcká pahorkatina

Úštěcká pahorkatina je geomorfologický okrsek v západní části Dokeské pahorkatiny ležící v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Úštěcká pahorkatina · Vidět víc »

Úštěcký potok

Úštěcký potok je vodní tok v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Úštěcký potok · Vidět víc »

Údolí netušících

Německé demokratické republiky s výjimkou severovýchodního a jihovýchodního cípu Údolí netušících je historické sarkastické označení dvou oblastí v Německé demokratické republice, které ležely mimo spolehlivý dosah západoněmeckých televizních a běžných rádiových vysílačů (používajících frekvenční modulaci) a sledovat západoněmecké televizní stanice nebo poslouchat západoněmecký rozhlas tedy bylo pro obyvatele těch to oblastí buď nemožné nebo velmi obtížné.

Nový!!: Labe a Údolí netušících · Vidět víc »

Úhlava

Úhlava je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okresech Klatovy, Domažlice, Plzeň-jih a Plzeň-město v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Úhlava · Vidět víc »

Úhlavka

Úhlavka je malá západočeská řeka.

Nový!!: Labe a Úhlavka · Vidět víc »

Úhošťanský potok

Úhošťanský potok je malý vodní tok, který protéká převážně okresem Chomutov.

Nový!!: Labe a Úhošťanský potok · Vidět víc »

Újezdský potok (přítok Höllbachu)

Újezdský potok (též Mlýnský potok) je vodní tok v okrese Cheb v Karlovarském kraji a Horních Frankách v Bavorsku v Německu.

Nový!!: Labe a Újezdský potok (přítok Höllbachu) · Vidět víc »

Újezdský rybník

Újezdský rybník je rybník v Pardubickém kraji, v okrese Pardubice. Rozkládá se při severním až severozápadním okraji obce Újezd u Sezemic, na jehož katastrálním území leží. Od Pardubic je rybník vzdálen přibližně 10 kilometrů vzdušnou čarou severovýchodním směrem, od Hradce Králové asi 9 kilometrů vzdušnou čarou jižním směrem a od Holic asi 11 kilometrů přibližně severozápadním směrem.

Nový!!: Labe a Újezdský rybník · Vidět víc »

Askánci

Askánci respektive askánská dynastie (německy Askanier), nazývaní také Anhaltší (anhaltská dynastie) podle Anhaltska, kde vládli nejdéle ze všech zemí, jsou německý šlechtický (vévodský) rod švábsko-franského původu.

Nový!!: Labe a Askánci · Vidět víc »

Úlibický potok

Úlibický potok je levostranný přítok řeky Cidliny v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Úlibický potok · Vidět víc »

Śmielec

Śmielec je hora na polské straně Krkonoš, asi 150 m od česko-polské hranice, 6 km severoseverozápadně od Špindlerova Mlýna a 7 km jihovýchodně od Szklarske Poręby.

Nový!!: Labe a Śmielec · Vidět víc »

Úmoří

bezodtoké oblasti Evropská úmoří s červeně vyznačenými rozvodími Úmoří je část pevniny, ze které všechna povrchová voda teče do jednoho moře nebo oceánu.

Nový!!: Labe a Úmoří · Vidět víc »

Úmoří Severního moře

Úmoří Severního moře patří k hlavním úmořím v Evropě a je součástí úmoří Atlantského oceánu.

Nový!!: Labe a Úmoří Severního moře · Vidět víc »

Únětická kultura

Evropě. Únětická kultura označena číslem (4) Únětická kultura je archeologická kultura spadající do starší doby bronzové, podle Reineckeho systému do stupňů BA1–BA2, kdy nejstarší fáze, zvaná protoúnětická, spadá ještě do závěru eneolitu.

Nový!!: Labe a Únětická kultura · Vidět víc »

Únětický potok (přítok Podhrázského potoka)

Únětický potok je menší vodní tok ve Švihovské vrchovině, levostranný přítok Podhrázského potoka v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Únětický potok (přítok Podhrázského potoka) · Vidět víc »

Únětický potok (přítok Vltavy)

Únětický potok je zhruba 15 km dlouhý potok, který je levým přítokem Vltavy severně od Prahy.

Nový!!: Labe a Únětický potok (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Asociace krajů České republiky

Asociace krajů České republiky (někdy jen Asociace krajů či Asociace krajů ČR, ve zkratce AKČR) je uskupení sdružující jednotlivé kraje České republiky, jejímž úkolem je hájit a prosazovat společné zájmy jejích členů.

Nový!!: Labe a Asociace krajů České republiky · Vidět víc »

Úpa

Úpa je česká řeka pramenící v Krkonoších dva kilometry západně od Sněžky, na Bílé louce severně od Studniční hory poblíž česko-polské státní hranice.

Nový!!: Labe a Úpa · Vidět víc »

Úpor (přírodní rezervace)

Přírodní rezervace Úpor byla vyhlášena roku 1957 a nachází v klínu soutoku Labe a Vltavy u Mělníka v katastrálním území Úpor obce Obříství v okrese Mělník, malou částí též v katastrálním území Kly.

Nový!!: Labe a Úpor (přírodní rezervace) · Vidět víc »

Úpor-Černínovsko

Úpor-Černínovsko je přírodní rezervace, která vznikla 10. června 2014 a nahradila tři bývalé přírodní rezervace na základě vyhlášení Evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000, jejíž je součástí a rozkládá se v okolí řeky Labe mezi obcemi Mělník a Neratovice ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Úpor-Černínovsko · Vidět víc »

Úpský přivaděč

Úpský přivaděč je vodní kanál charakterizovaný jako přivaděč, který přivádí vodu z řeky Úpy do vodní nádrže Rozkoš.

Nový!!: Labe a Úpský přivaděč · Vidět víc »

Úpsko-metujská tabule

Úpsko-metujská tabule je geomorfologický podcelek v severní části Orlické tabule, ležící v okresech Náchod, Trutnov, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Úpsko-metujská tabule · Vidět víc »

Úslava

Úslava (Uslawa, též Bradlawa, Ambelsbach) je řeka v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Úslava · Vidět víc »

Úsobský potok

Úsobský potok je levostranný přítok řeky Sázavy protékající okresy Jihlava a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Úsobský potok · Vidět víc »

Ústí

* Bengálského zálivu Ústí je část toku (řeka, potok), kde se vlévá do jiného toku či do vodní nádrže, moře nebo oceánu.

Nový!!: Labe a Ústí · Vidět víc »

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Ústí nad Labem · Vidět víc »

Ústí nad Labem (hrad)

Ústí nad Labem je zcela zaniklý hrad na jižním okraji historického jádra stejnojmenného města.

Nový!!: Labe a Ústí nad Labem (hrad) · Vidět víc »

Ústí nad Labem jih

Ústí nad Labem jih je jedním z obvodů železniční stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží a někdejší výhybna, která se nachází v km 515,992 dvoukolejné trati Praha–Děčín mezi stanicí Prackovice nad Labem a osobním nádražím stanice Ústí nad Labem hlavní nádraží.

Nový!!: Labe a Ústí nad Labem jih · Vidět víc »

Ústí nad Labem západ

Ústí nad Labem západ je železniční stanice v západní části krajského města Ústí nad Labem na západním břehu Labe v městské části Ústí nad Labem-město.

Nový!!: Labe a Ústí nad Labem západ · Vidět víc »

Ústí nad Labem-Střekov

Ústí nad Labem-Střekov je městský obvod statutárního města Ústí nad Labem o rozloze 3029,32 ha (s 3 % zastavěné plochy, 4 % vodní plochy a 48 % lesy), kde k roku 2011 žilo 14 041 obyvatel.

Nový!!: Labe a Ústí nad Labem-Střekov · Vidět víc »

Ústí nad Labem-Střekov (nádraží)

Ústí nad Labem-Střekov je železniční stanice v krajském městě Ústí nad Labem na východním břehu Labi v městské části Střekov.

Nový!!: Labe a Ústí nad Labem-Střekov (nádraží) · Vidět víc »

Ústecký kraj

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech.

Nový!!: Labe a Ústecký kraj · Vidět víc »

Ústecko-teplická dráha

Ústecko-teplická dráha (úřední německý oficiální název, A. T. E., ATE) byla soukromá železniční společnost v severních Čechách v tehdejším Rakousku-Uhersku (a později krátce i v Československu).

Nový!!: Labe a Ústecko-teplická dráha · Vidět víc »

Astřička kopinatá

Kolonie astřičky kopinaté Úbor s květy Úbor s nažkami Astřička kopinatá (Symphyotrichum lanceolatum) je vytrvalá, půl až jeden metr vysoká bylina kvetoucí v pozdním létě mnoha bílými nebo slabě nafialovělými květy sestavenými do drobných úborů.

Nový!!: Labe a Astřička kopinatá · Vidět víc »

Úterský potok

Úterský potok (lidově Uterák) je potok v Plzeňském kraji ústící do vodní nádrže Hracholusky.

Nový!!: Labe a Úterský potok · Vidět víc »

Atlas (kartografie)

Atlas Atlas je soubor map spojených účelem, tematikou, měřítkem nebo měřítkovou řadou, generalizací a dalšími systémovými hledisky, zpracovaný koncepčně kartograficky a polygraficky jako jednotné dílo.

Nový!!: Labe a Atlas (kartografie) · Vidět víc »

Atlas Maior

náhled Atlas Maior je barokní kartografické dílo, které vzniklo v letech 1662–1665, a bylo publikováno mezi lety 1662 a 1672 amsterdamským vydavatelem Joanem Blaeu, jedním z hlavních nizozemských kartografů.

Nový!!: Labe a Atlas Maior · Vidět víc »

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Nový!!: Labe a Augustus · Vidět víc »

Álfové

Álfové (seversky álfr, plurál álfar) jsou bytosti ze severské mytologie.

Nový!!: Labe a Álfové · Vidět víc »

Šachetský potok

Šachetský potok je drobný vodní tok ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Šachetský potok · Vidět víc »

Šťovík bahenní

Květenství se zrajícími semeny v krovkách Šťovík bahenní (Rumex palustris) je středně vysoká, jednoletá, vlhkomilná rostlina, druh z rodu šťovík.

Nový!!: Labe a Šťovík bahenní · Vidět víc »

Šípský potok

Šípský potok je malý vodní tok na rozhraní Rakovnické a Plaské pahorkatiny v okrese Rakovník.

Nový!!: Labe a Šípský potok · Vidět víc »

Šeřín

Šeřín (německy Finsterstein) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších, cca 4,5 km jihozápadně od Špindlerova mlýna v okrese Semily v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Šeřín · Vidět víc »

Šebestián z Veitmile

Šebestián z Veitmile (1490 – 13. listopadu 1549) byl český šlechtic z panského rodu Krabiců z Veitmile.

Nový!!: Labe a Šebestián z Veitmile · Vidět víc »

Šembera (řeka)

Šembera (na dolním toku též Černavka) je řeka ve Středočeském kraji, levostranný přítok Výrovky, která je levým přítokem Labe.

Nový!!: Labe a Šembera (řeka) · Vidět víc »

Šenovská pahorkatina

Šenovská pahorkatina je geomorfologická jednotka, okrsek Šluknovské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Šenovská pahorkatina · Vidět víc »

Šibeňák (Středolabská tabule)

Šibeňák (též Na Šibeňáku) je 205 m n. m. vysoký vrch v okrese Praha-východ Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Šibeňák (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Široký potok (přítok Ohře)

Široký potok je drobný vodní tok v Krušných horách v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Široký potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Šitbořský potok

Šitbořský potok je levostranným přítokem Lipoltovského potoka v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Šitbořský potok · Vidět víc »

Škeblice asijská

Škeblice asijská či škeble asijská (Sinanodonta woodiana) je velký druh sladkovodního mlže z čeledi velevrubovití, jehož domovinou jsou řeky východní Asie.

Nový!!: Labe a Škeblice asijská · Vidět víc »

Šlapanka

Šlapanka je malá řeka protékající na území okresů Jihlava a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Šlapanka · Vidět víc »

Šlesvicko-Holštýnsko

Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Šlesvicko-Holštýnsko · Vidět víc »

Šluknovská pahorkatina

Šluknovská pahorkatina (Lausitzer Bergland, Lužická hornatina, Łužiske hory) je geomorfologický celek vyplňující téměř celé území Šluknovského výběžku, kromě jeho jižní a jihozápadní části.

Nový!!: Labe a Šluknovská pahorkatina · Vidět víc »

Šmídova vyhlídka

Šmídova vyhlídka je název turisty hojně navštěvované vyhlídky v Krkonoších, asi 1 km od Medvědína (okres Trutnov, Královéhradecký kraj).

Nový!!: Labe a Šmídova vyhlídka · Vidět víc »

Šnepov

Šnepov je vesnice v okrese Nymburk, je součástí obce Ostrá.

Nový!!: Labe a Šnepov · Vidět víc »

Špičák (Železnorudská hornatina)

Špičák (německy Spitz Berg) je 1202 m vysoká hora na Šumavě, v Královském hvozdu.

Nový!!: Labe a Špičák (Železnorudská hornatina) · Vidět víc »

Špičák (Černohorská rozsocha)

Špičák (1001 m) je vrchol v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Špičák (Černohorská rozsocha) · Vidět víc »

Špičák (Děčínská vrchovina)

Špičák (německy Spitzberg) je vrchol v České republice ležící v pohoří Děčínská vrchovina.

Nový!!: Labe a Špičák (Děčínská vrchovina) · Vidět víc »

Špičák (Ralská pahorkatina, 281 m)

Špičák je kopec v Ralské pahorkatině, zhruba 2 km východně od města Štětí, v katastru jeho části Stračí.

Nový!!: Labe a Špičák (Ralská pahorkatina, 281 m) · Vidět víc »

Špičák (Středolabská tabule)

Špičák (250 m n. m.) je vrch v okrese Praha-východ Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Špičák (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn je město v Krkonoších v okrese Trutnov a zároveň nejnavštěvovanější horské středisko v Česku.

Nový!!: Labe a Špindlerův Mlýn · Vidět víc »

Špindlerův mlýn

Špindlerův mlýn (Břetenský, Vřetenový, Spindelmühle) je zaniklý vodní mlýn ve Špindlerově Mlýně (původně Svatý Petr), který stál mezi ulicemi Špindlerovská a Svatopetrská.

Nový!!: Labe a Špindlerův mlýn · Vidět víc »

Špindlerův most

Špindlerův most v Roudnici nad Labem je silniční příhradový ocelový most přes Labe do centra Roudnice pod zámkem postavený v letech 1906–1910.

Nový!!: Labe a Špindlerův most · Vidět víc »

Šporka

Šporka, někdy uváděna jako Sporka (německy Rohnbach nebo Ronbach, případně Sporkabach) je malý vodní tok, potok, který náleží do povodí Ploučnice na severu Čech, v Zákupské pahorkatině.

Nový!!: Labe a Šporka · Vidět víc »

Šporkův mlýn

Šporkův mlýn je barokní vodní mlýn, který stojí na levém břehu Labe v obci Stanovice v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Šporkův mlýn · Vidět víc »

Šramnický potok

Šramnický potok je drobný vodní tok v okrese Most.

Nový!!: Labe a Šramnický potok · Vidět víc »

Štírový potok

Štírový potok je pravostranný přítok řeky Doubravy protékající okresy Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Štírový potok · Vidět víc »

Štítarský potok (přítok Mrliny)

Štítarský potok pramení v katastru obce Převýšov v okrese Hradec Králové a severně od Křince v okrese Nymburk se vlévá do Mrliny, jako její levostranný přítok.

Nový!!: Labe a Štítarský potok (přítok Mrliny) · Vidět víc »

Štěpánovská hora

Štěpánovská hora je zalesněná nefelinitová hora v CHKO České středohoří severně od vesnice Štěpánov a asi 4 km západně od Milešova.

Nový!!: Labe a Štěpánovská hora · Vidět víc »

Štěpánovský potok (přítok Sázavy)

Štěpánovský potok je potok ve Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Sázavy, který odvodňuje menší území na východě okresu Benešov.

Nový!!: Labe a Štěpánovský potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Štěpánský most

Štěpánský most je ocelový silniční most postavený v roce 1912 přes řeku Labe u obce Obříství na Mělnicku.

Nový!!: Labe a Štěpánský most · Vidět víc »

Štěpánský zámeček

Zámeček Na Štěpáně, či jen Štěpánský zámeček je historizující budova z doby kolem roku 1860 stojící na křižovatce ulic Na Štěpáně (Pražská) a Mělnická, v katastru obce Obříství, zhruba na půli cesty mezi obcemi Obříství a Libiš, v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Štěpánský zámeček · Vidět víc »

Štětí

Štětí je město v okrese Litoměřice v jihovýchodní části Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Štětí · Vidět víc »

Štětí (nádraží)

Štětí je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji poblíž řeky Labe.

Nový!!: Labe a Štětí (nádraží) · Vidět víc »

Šternberský potok

Šternberský potok je pravostranný přítok Červeného potoka v okrese Kladno ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Šternberský potok · Vidět víc »

Štola Anna (Povrly-Roztoky)

Štola Anna (od 19. stol. též nazývaná česky Boží požehnání) je jednou z historických hornických štol, jimiž je protkán kopec Vysoká hora (Hohen Berg, 235 m n. m.) na levém břehu Labe v Roztokách, místní části obce Povrly v okrese Ústí nad Labem (Ústecký kraj).

Nový!!: Labe a Štola Anna (Povrly-Roztoky) · Vidět víc »

Šukačka (potok)

Šukačka je název potoka v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Šukačka (potok) · Vidět víc »

Švarcava (přítok Labe)

Švarcava je malý vodní tok v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Švarcava (přítok Labe) · Vidět víc »

Švédská loupež uměleckých děl v Praze

Pražská loupež umění označuje uloupení velkého množství hodnotných uměleckých předmětů švédskými vojenskými jednotkami během obléhání Prahy švédskými vojsky na konci třicetileté války.

Nový!!: Labe a Švédská loupež uměleckých děl v Praze · Vidět víc »

Žabinec (přítok Sázavy)

Žabinec je potok v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Žabinec (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Žalý (Krkonoše)

Žalý, německy Heidelberg (název snad odkazuje na hojnost výskytu brusnice borůvky - v němčině Heidelbeere), je hora ležící v poslední rozsoše Žalského hřbetu ve střední části Krkonoš asi 1,5 km východně od Benecka.

Nový!!: Labe a Žalý (Krkonoše) · Vidět víc »

Žalhostice (nádraží)

Stanoviště výhybkáře v žst. Žalhostice Žalhostice jsou tříkolejná železniční stanice na trati Lovosice – Česká Lípa.

Nový!!: Labe a Žalhostice (nádraží) · Vidět víc »

Žalský hřbet

Žalský hřbet (německy Heidelbergkamm) je geomorfologický okrsek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Žalský hřbet · Vidět víc »

Žaltman

Žaltman (dříve též Hexenstein) je nejvyšší hora Jestřebích hor, okrsku Broumovské vrchoviny.

Nový!!: Labe a Žaltman · Vidět víc »

Žatecká pánev

Žatecká pánev je geomorfologický podcelek v jižní části Mostecké pánve v okresech Most, Chomutov a Louny v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Žatecká pánev · Vidět víc »

Žďárské vrchy

Žďárské vrchy jsou krajinnou oblastí (horopisnou jednotkou) na severozápadě Hornosvratecké vrchoviny a jejím geomorfologickým podcelkem o rozloze 485,78 km2, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Žďárské vrchy · Vidět víc »

Žíšov (Vavřinec)

Žíšov se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, 2,5 km od obce Vavřinec, jehož je součástí.

Nový!!: Labe a Žíšov (Vavřinec) · Vidět víc »

Ždírecký potok

Ždírecký potok je pravostranný přítok Zlatého potoka v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Ždírecký potok · Vidět víc »

Ždírnický potok

Ždírnický potok patří mezi nejvýznamnější potoky okresu Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Ždírnický potok · Vidět víc »

Žebrákovský potok (přítok Sázavy)

Žebrákovský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Žebrákovský potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Žebrákovský potok (přítok Vltavy)

Žebrákovský potok je pravostranný přítok řeky Vltavy v okrese Písek v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Žebrákovský potok (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Žehrovka

Žehrovka je říčka v Královéhradeckém (okres Jičín), Libereckém (okres Semily) a Středočeském kraji (okres Mladá Boleslav), levostranný přítok řeky Jizery.

Nový!!: Labe a Žehrovka · Vidět víc »

Žehušická kotlina

Žehušická kotlina je geomorfologický okrsek v severozápadní části Čáslavské kotliny, ležící v okresech Kolín a Kutná Hora ve Středočeském kraji a v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Žehušická kotlina · Vidět víc »

Žejbro

Žejbro je malá říčka, levostranný přítok řeky Novohradky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Žejbro · Vidět víc »

Želenický vrch

Želenický vrch je skalnatý kopec nad údolím řeky Bíliny ležící asi 4 km jihozápadně od města Bíliny v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Želenický vrch · Vidět víc »

Železná vrata

Železná vrata je název pro nejmohutnější průlomové údolí v Evropě.

Nový!!: Labe a Železná vrata · Vidět víc »

Železné hory

Železné hory (německy Eisengebirge) jsou pohořím (horopisnou jednotkou) a geomorfologickým celkem o rozloze 761,77 km² v severní části Českomoravské vrchoviny, na vymezeném území chráněnou krajinnou oblastí a národním geoparkem v České republice.

Nový!!: Labe a Železné hory · Vidět víc »

Železný vrch (Krkonoše)

Železný vrch (německy Eisenberg) je hora v Krkonoších v závěru Kozích hřbetů, 2 km severovýchodně nad Špindlerovým Mlýnem.

Nový!!: Labe a Železný vrch (Krkonoše) · Vidět víc »

Železniční most (Ústí nad Labem)

Železniční most je jeden ze tří mostů spojujících břehy řeky Labe v Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Železniční most (Ústí nad Labem) · Vidět víc »

Železniční most (Hradec Králové)

Železniční most překonává svojí ocelovou konstrukcí Labe na trati č. 020 v Hradci Králové.

Nový!!: Labe a Železniční most (Hradec Králové) · Vidět víc »

Železniční most (Kolín)

Železniční most v Kolíně přes řeku Labe se nachází na železniční trati Praha – Lysá nad Labem – Kolín mezi železniční stanicí Kolín a zastávkou Kolín-Zálabí, v říčním km 921,1.

Nový!!: Labe a Železniční most (Kolín) · Vidět víc »

Železniční nehoda u Stéblové

Železniční nehoda u Stéblové je dosud nejtragičtější nehoda v dějinách české železniční dopravy.

Nový!!: Labe a Železniční nehoda u Stéblové · Vidět víc »

Železniční nehoda v Ústí nad Labem

Železniční nehoda v Ústí nad Labem se udála 28.

Nový!!: Labe a Železniční nehoda v Ústí nad Labem · Vidět víc »

Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov

Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov je dvoukolejná, elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy. Její součástí je Mostecký a Ervěnický koridor v úseku Most–Chomutov. Trať byla postavena s přestávkami mezi lety 1856–1870 společností Ústecko-teplická dráha pro dopravu uhlí z Mostecké pánve a osobní dopravu napříč českou stranou Podkrušnohoří. Později byla i zdvoukolejněna a zkapacitněna pro zvýšení objemu dopravy. Pro odlehčení provozu na přetížené hlavní trati mezi Ústím nad Labem a Teplicemi vznikla v letech 1872–1874 další jednokolejná trať z Trmic do Bíliny, vedená údolím řeky Bíliny. Koncem 19. století šlo o jednu z nejvytíženějších tratí v celém Rakousku-Uhersku. Od počátku šedesátých let 20. století probíhala elektrizace trati – v první etapě byl roku 1963 otevřen úsek Ústí nad Labem – Most – Třebušice. Chomutova elektrizace dosáhla až roku 1989. Mezitím byly vybudovány také četné přeložky, při kterých trať ustoupila povrchové těžbě uhlí. V současnosti (2017) je trať zatížena silnou osobní dopravou, obsluhující velká města na trase. Kromě osobních vlaků jsou v provozu také rychlíky linky Praha – Ústí nad Labem – Cheb. Spolu s nimi spojnici využívá množství nákladních vlaků, přepravujících zejména hnědé uhlí, vytěžené v okolí, a ropné produkty z rafinerie Unipetrol RPA v Záluží u Litvínova. V jízdním řádu pro cestující je trať označena číslem 130. Od 14. prosince 2014 byl k této trati připojen ještě navazující úsek Chomutov – Klášterec nad Ohří, do té doby uváděný v jízdním řádu jako úsek trati 140.

Nový!!: Labe a Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov · Vidět víc »

Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín

Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 073).

Nový!!: Labe a Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín · Vidět víc »

Železniční trať Čelákovice–Neratovice

Železniční trať Čelákovice–Neratovice (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 074) vede z Čelákovic do Neratovic přes Brandýs nad Labem.

Nový!!: Labe a Železniční trať Čelákovice–Neratovice · Vidět víc »

Železniční trať Budyšín – Bad Schandau

Železniční trať Budyšín – Bad Schandau, v úseku Sebnitz – Bad Schandau také zvaná (Dráha Sebnického údolí), je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať v Sasku.

Nový!!: Labe a Železniční trať Budyšín – Bad Schandau · Vidět víc »

Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov

Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 040) je jednokolejná železniční trať, jeden z úseků celostátní dráhy.

Nový!!: Labe a Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov · Vidět víc »

Železniční trať Děčín–Dresden

Železniční trať Děčín–Dresden je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, která je součástí 1. koridoru.

Nový!!: Labe a Železniční trať Děčín–Dresden · Vidět víc »

Železniční trať Děčín–Rumburk

Železniční trať Děčín–Rumburk (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 081) je jednokolejná železniční trať.

Nový!!: Labe a Železniční trať Děčín–Rumburk · Vidět víc »

Železniční trať Görlitz–Zawidów

Železniční trať Görlitz–Zawidów (Zhořelec–Závidov) byla pruská hlavní trať, součást dálkového spojení Berlína s Vídní.

Nový!!: Labe a Železniční trať Görlitz–Zawidów · Vidět víc »

Železniční trať Heidenau–Altenberg

Stanice Glashütte po povodních v roce 1927 Železniční trať Heidenau–Altenberg, známá též jako Müglitztalbahn (Mohelnická dráha), je vedlejší trať stoupající z Heidenau (dříve Mügeln) údolím Mohelnice (Müglitz) do města Altenberg v Krušných horách.

Nový!!: Labe a Železniční trať Heidenau–Altenberg · Vidět víc »

Železniční trať Jaroměř–Trutnov

Železniční trať Jaroměř–Trutnov (v jízdním řádu označena číslem 032) se nachází na území Královéhradeckého kraje a vede z Jaroměře do Trutnova.

Nový!!: Labe a Železniční trať Jaroměř–Trutnov · Vidět víc »

Železniční trať Lovosice – Česká Lípa

Železniční trať Lovosice–Česká Lípa hlavní nádraží (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 087) je jednokolejná regionální dráha vedoucí z Lovosic do České Lípy přes Litoměřice.

Nový!!: Labe a Železniční trať Lovosice – Česká Lípa · Vidět víc »

Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách

Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 097) vede z Lovosic do Teplic přes Řetenice a Úpořiny.

Nový!!: Labe a Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách · Vidět víc »

Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem

Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 072) vede z Lysé nad Labem přes Všetaty, Mělník, Štětí, Litoměřice a Velké Žernoseky do Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem · Vidět víc »

Železniční trať Pardubice–Liberec

Hradcem Králové a Pardubicemi v červenci 2015. Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná (s výjimkou dvoukolejného úseku Pardubice-Rosice nad Labem – Opatovice nad Labem-Pohřebačka) železniční trať celostátní dráhy.

Nový!!: Labe a Železniční trať Pardubice–Liberec · Vidět víc »

Železniční trať Poříčany–Nymburk

Železniční trať Poříčany–Nymburk je jednokolejná elektrizovaná trať, část celostátní dráhy.

Nový!!: Labe a Železniční trať Poříčany–Nymburk · Vidět víc »

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín o délce 73 km spojuje Prahu a Kolín přes Nymburk.

Nový!!: Labe a Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín · Vidět víc »

Železniční trať Praha–Děčín

Výškový profil trati 090 ve směru od Kralup nad Vltavou do Děčína Železniční trať Praha–Děčín, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 090, regionální doprava v úseku Praha – Kralupy nad Vltavou vyčleněna do tabulky 091, úsek Ústí nad Labem – Děčín je součástí trati 130 a v tabulce 090 jsou uvedeny jen přímé vlaky, vede z Prahy do Děčína přes Kralupy nad Vltavou, Vraňany, Hněvice, Roudnici nad Labem, Lovosice a Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Železniční trať Praha–Děčín · Vidět víc »

Železniční trať Praha–Turnov

Železniční trať Praha–Turnov (v jízdním řádu pro cestující označená čísly 070 a 071) spojuje hlavní město Praha se severočeským Turnovem přes Neratovice a Mladou Boleslav.

Nový!!: Labe a Železniční trať Praha–Turnov · Vidět víc »

Železniční trať Velký Osek – Choceň

Železniční trať Velký Osek – Choceň (v jízdním řádu pro cestující označená v úseku Velký Osek – Hradec Králové číslem 020, v úseku Hradec Králové – Týniště nad Orlicí jako součást tratě 021 a v úseku Týniště nad Orlicí – Choceň jako součást tratě 026) je jednokolejná elektrizovaná trať, část celostátní dráhy.

Nový!!: Labe a Železniční trať Velký Osek – Choceň · Vidět víc »

Želivka

Želivka (německy Zeliwka) je řeka v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina a v okresech Benešov a Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Želivka · Vidět víc »

Žerčický potok

Žerčický potok je pravostranný přítok říčky Vlkavy v okrese Mladá Boleslav, ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Žerčický potok · Vidět víc »

Žernosecké jezero

Žernosecké jezero, nebo také Píšťanské jezero, je antropogenní jezero o rozloze přes 100 ha, které se nalézá v katastrálním území obce Píšťany v okresu Litoměřice.

Nový!!: Labe a Žernosecké jezero · Vidět víc »

Žernoseky

Žernoseky mohou být.

Nový!!: Labe a Žernoseky · Vidět víc »

Žernovník (přítok Jizery)

Žernovník je pravostranným přítokem řeky Jizery v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Žernovník (přítok Jizery) · Vidět víc »

Židé v Dánsku

Židovská komunita v Dánsku tvoří menšinu s historií datující se do 17. století.

Nový!!: Labe a Židé v Dánsku · Vidět víc »

Židova strouha

Židova strouha je potok v Jihočeském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Židova strouha · Vidět víc »

Židovka

Židovka, dříve též nazývaná Srbský potok, je potok v severovýchodních Čechách.

Nový!!: Labe a Židovka · Vidět víc »

Židovský hřbitov v Terezíně

Židovský hřbitov v Terezíně je pohřebiště nacházející se asi jeden kilometr jižně od města Terezína směrem na Bohušovice nad Ohří v Bohušovické kotlině (fakticky jen nedaleko od stálého terezínského hřbitova).

Nový!!: Labe a Židovský hřbitov v Terezíně · Vidět víc »

Žireč

Žireč je vesnice, část města Dvůr Králové nad Labem v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Žireč · Vidět víc »

Žirovnice (přítok Nežárky)

Žirovnice (Žirovnička) je řeka v Jihočeském kraji, jedna ze zdrojnic Nežárky.

Nový!!: Labe a Žirovnice (přítok Nežárky) · Vidět víc »

Živanické jezero

Živanické jezero je jedním z mrtvých ramen řeky Labe vzniklých při regulaci Labe v dvacátých letech 20.

Nový!!: Labe a Živanické jezero · Vidět víc »

Živný potok

Živný potok je pravostranný přítok řeky Blanice v povodí Otavy.

Nový!!: Labe a Živný potok · Vidět víc »

Životní prostředí v Česku

Povrchový důl je jednou z významných forem poškozování životního prostředí Životní prostředí v Česku tvoří soustava četných přírodních prvků (ovzduší, voda, půda, organismy, ekosystémy a energie) fungující jako komplexní a propojený systém.

Nový!!: Labe a Životní prostředí v Česku · Vidět víc »

Žlabský vrch

Žlabský vrch (též Mumlavská hora) je hora v západních Krkonoších, nacházející se na česko-polské hranici 4 km severovýchodně od Harrachova, 5 km jihozápadně od Sklarszke Poręby a 1,5 km severozápadně od Lubochu, jehož je vedlejším vrcholem.

Nový!!: Labe a Žlabský vrch · Vidět víc »

Žlíbský vrch

Žlíbský vrch (německy Röhrenberg, 1133 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě tyčící se 3 km jihozápadně od Horní Vltavice a 3 km severně od Strážného.

Nový!!: Labe a Žlíbský vrch · Vidět víc »

Žulovo-rulová vysočina

Rozsah Žulovo-rulové vysočiny na území Rakouska Žulovo-rulová vysočina nebo žulovo-rulová plošina, německy Granit- und Gneishochland nebo Granit- und Gneisplateau, je jeden ze základních krajinných a geomorfologických regionů Rakouska.

Nový!!: Labe a Žulovo-rulová vysočina · Vidět víc »

Čakovická tabule

Čakovická tabule je geomorfologický okrsek ve střední části Českobrodské tabule, ležící v okresech Nymburk, Kolín, Praha-východ ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy.

Nový!!: Labe a Čakovická tabule · Vidět víc »

Čáp (Adršpašsko-teplické skály)

Čáp (někdy též Čapí vrch) je s nadmořskou výškou 786 m n. m. nejvyšší vrchol Adršpašsko-teplických skal v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a navazuje na jejich část, zvanou Supí skály.

Nový!!: Labe a Čáp (Adršpašsko-teplické skály) · Vidět víc »

Čáp bílý

Čáp bílý (Ciconia ciconia) je velký druh ptáka z čeledi čápovitých (Ciconiidae), který je v Evropě široce znám díky stavění velkých hnízd na lidských stavbách jako jsou opuštěné komíny, střechy budov, kostelní věže nebo sloupy vysokého napětí.

Nový!!: Labe a Čáp bílý · Vidět víc »

Čáslavská kotlina

Čáslavská kotlina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Středolabské tabule, ležící v okresech Kolín a Kutná Hora ve Středočeském kraji, v okrese Chrudim v Pardubickém kraji a v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Čáslavská kotlina · Vidět víc »

Čečelice

Obec Čečelice se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský, zhruba 2,5 km severovýchodně od Všetat, 12 km jihovýchodně od Mělníka a 27 km ssv.

Nový!!: Labe a Čečelice · Vidět víc »

Čechy

Čechy jsou region na západě České republiky.

Nový!!: Labe a Čechy · Vidět víc »

Čelákovice

Čelákovice (německy Czelakowitz, resp. Tschelakowitz) jsou město ve Středočeském kraji, v severovýchodní části okresu Praha-východ.

Nový!!: Labe a Čelákovice · Vidět víc »

Čelákovice (nádraží)

Čelákovice jsou železniční stanice v jižní části města Čelákovice v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji na řece Labi.

Nový!!: Labe a Čelákovice (nádraží) · Vidět víc »

Čelákovice (tvrz)

Tvrz v Čelákovicích (okres Praha-východ) patří k nejzachovalejším tvrzím ve středních Čechách.

Nový!!: Labe a Čelákovice (tvrz) · Vidět víc »

Čelákovická (Praha)

Čelákovická je ulice v katastrálním území Hloubětín na Praze 9, která začíná na křižovatce ulic Pokorného, Za Mosty a Celniční a má slepé zakončení, navazuje na ni pouze komunikace pro pěší.

Nový!!: Labe a Čelákovická (Praha) · Vidět víc »

Čelákovická pahorkatina

Čelákovická pahorkatina je geomorfologický okrsek Mělnické kotliny, ležící v okresech Praha-východ a Nymburk.

Nový!!: Labe a Čelákovická pahorkatina · Vidět víc »

Čelo (Krkonoše)

Čelo (Czolo Kammsteig) je hora v Krkonoších ležící na česko-polské hranici 1 km severozápadně od Pomezních Bud a 4 km jihovýchodně od polské Karpacze.

Nový!!: Labe a Čelo (Krkonoše) · Vidět víc »

Čeminský potok

Čeminský potok je menší vodní tok v Plaské pahorkatině, levostranný přítok Mže v okrese Plzeň-sever a okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Čeminský potok · Vidět víc »

Čeněk Kalandra

Čeněk Kalandra v matrice narozených Vincens Jozef (2. ledna 1848, Vysoké Mýto – 29. února 1928 Praha-Vinohrady) byl český učitel, spisovatel, dramatik a překladatel z němčiny a francouzštiny.

Nový!!: Labe a Čeněk Kalandra · Vidět víc »

Čenkov (Středolabská tabule)

Čenkov (285 m n. m.) je vrch v okrese Praha-východ Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Čenkov (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Čepel (potok)

Potok Čepel je pravostranný přítok řeky Ohře v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Čepel (potok) · Vidět víc »

Čepkovo jezero

Čepkovo jezero (též Čepkovo jezírko) je jedním z mrtvých ramen řeky Labe.

Nový!!: Labe a Čepkovo jezero · Vidět víc »

Čermenský vrch

Čermenský vrch je vrchol v České republice ležící v Krkonošském podhůří.

Nový!!: Labe a Čermenský vrch · Vidět víc »

Černá (přítok Cvikovské Muldy)

Černá je menší řeka na území České republiky a Německa.

Nový!!: Labe a Černá (přítok Cvikovské Muldy) · Vidět víc »

Černá (přítok Flájského potoka)

Černá je potok, který pramení v Krušných horách na katastru Kryštofových Hamrů v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Černá (přítok Flájského potoka) · Vidět víc »

Černá (přítok Malše)

Černá (někdy česky též Černý potok, lidově též Švarcava) je říčka v okresech Gmünd v Dolních Rakousech a Český Krumlov v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Černá (přítok Malše) · Vidět víc »

Černá Desná

Černá Desná je vodní tok tekoucí na severu České republiky v Jizerských horách.

Nový!!: Labe a Černá Desná · Vidět víc »

Černá hora (Jizerské hory)

Černá hora (německy Christiansthaler Schwarzer Berg) je třetí nejvyšší hora v české části Jizerských hor, ležící v centrální části pohoří.

Nový!!: Labe a Černá hora (Jizerské hory) · Vidět víc »

Černá hora (Krkonoše)

Černá hora (německy Schwarzenberg či též Spiegelkoppe) je hora ve východních Krkonoších, nacházející se 3,5 km severozápadně nad lázeňským městečkem Janské Lázně a 5 km jižně od Pece pod Sněžkou.

Nový!!: Labe a Černá hora (Krkonoše) · Vidět víc »

Černá skála (Krkonoše)

Černá skála (německy Schwarze koppe či též Dreistein) je hora v Krkonoších, 3 km jižně od Horních Míseček a 3,5 km jihozápadně od Špindlerova Mlýna.

Nový!!: Labe a Černá skála (Krkonoše) · Vidět víc »

Černá struha

Černá struha, též Černá strouha, je mlýnský náhon přivádějící vodu do Starého Kolína.

Nový!!: Labe a Černá struha · Vidět víc »

Černá tůň

Černá tůň je tůň, která vznikla v místě dřívějšího toku řeky Labe mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem východně od vesnice Císařská Kuchyně v okrese Nymburk ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Černá tůň · Vidět víc »

Černá voda (přítok Pressnitz)

Černá voda je potok v Krušných horách.

Nový!!: Labe a Černá voda (přítok Pressnitz) · Vidět víc »

Černá voda (přítok Rolavy)

Černá voda (rovněž Slatinný potok) je levostranným přítokem Rolavy v okrese Sokolov a okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Černá voda (přítok Rolavy) · Vidět víc »

Černíčský potok

Černíčský potok je drobný vodní tok v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Černíčský potok · Vidět víc »

Černínovsko

Přírodní rezervace Černínovsko byla vyhlášena roku 1950 a nachází se u obce Libiš, těsně vedle areálu chemičky Spolana Neratovice.

Nový!!: Labe a Černínovsko · Vidět víc »

Černý Halštrov

Černý Halštrov je řeka v Německu.

Nový!!: Labe a Černý Halštrov · Vidět víc »

Černý les (Šumava)

Černý les (německy Schwarzwald, 1007 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě tyčící se ve tvaru pravidelného trojbokého jehlanu 3 km severo-severovýchodně od Želnavy nedaleko vodní nádrže Lipno.

Nový!!: Labe a Černý les (Šumava) · Vidět víc »

Černý potok (přítok Divoké Orlice)

Černý potok – je horský potok v Orlických horách v královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Černý potok (přítok Divoké Orlice) · Vidět víc »

Černý potok (přítok Radbuzy)

Černý potok, nazývaný také Čerchovka, je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Černý potok (přítok Radbuzy) · Vidět víc »

Černý potok (přítok Rakovnického potoka)

Černý potok je malý pravostranný přítok Rakovnického potoka.

Nový!!: Labe a Černý potok (přítok Rakovnického potoka) · Vidět víc »

Černý potok (přítok Vlčího potoka)

Černý potok je menší vodní tok v Krušných horách a Sokolovské pánvi, pravostranný přítok Vlčího potoka v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Černý potok (přítok Vlčího potoka) · Vidět víc »

Černilovská tabule

Černilovská tabule je geomorfologický okrsek v severozápadní části Třebechovické tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Černilovská tabule · Vidět víc »

Černožice

Obec Černožice se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký.

Nový!!: Labe a Černožice · Vidět víc »

Černocký potok

Černocký potok je vodní tok v Rakovnické pahorkatině, který protéká okresy Rakovník a Louny.

Nový!!: Labe a Černocký potok · Vidět víc »

Černohorská hornatina

Černohorská hornatina (německy Schwarzenberger Hochland) je geomorfologický okrsek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Černohorská hornatina · Vidět víc »

Černohorská rozsocha

Černohorská rozsocha (německy Fuchsbergkamm) je geomorfologický podokrsek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Černohorská rozsocha · Vidět víc »

Černovický potok (přítok Lužnice)

Černovický potok je pravostranný přítok řeky Lužnice, který odvodňuje malé území na jihozápadě okresu Pelhřimov a jihovýchodní část okresu Tábor.

Nový!!: Labe a Černovický potok (přítok Lužnice) · Vidět víc »

Černovický potok (přítok Ohře)

Černovický potok (též Hutná) je potok v okresech Chomutov a Louny v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Černovický potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Černovický potok (přítok Tiché Orlice)

Černovický potok je malý vodní tok v Orlických horách a okrese Ústí nad Orlicí.

Nový!!: Labe a Černovický potok (přítok Tiché Orlice) · Vidět víc »

Čerstvá Voda

Čerstvá Voda (též Čistá Voda) je luční enkláva Labské, přesněji Krausových Bud.

Nový!!: Labe a Čerstvá Voda · Vidět víc »

Čertův potok (přítok Zábrdky)

Čertův potok je pravostranný přítok říčky Zábrdky na rozhraní okresů Česká Lípa a Liberec v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Čertův potok (přítok Zábrdky) · Vidět víc »

Čertova brázda

Orientační mapka s polohou Čertovy brázdy na mapě České republiky Čertova brázda byla podle legendy zřetelná linie v krajině, která měla spojovat působiště sv. Prokopa, Sázavu v okrese Benešov, s jeho 21 km vzdáleným rodištěm v Chotouni v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Čertova brázda · Vidět víc »

Čertova hora

Čertova hora (německy Teufelsberg) je hora v západních Krkonoších, výrazná dominanta jižně nad městem Harrachov.

Nový!!: Labe a Čertova hora · Vidět víc »

Čertova skála (Svitavská pahorkatina)

Čertova skála (214 m n. m.) je osamocený křemencový suk v okrese Pardubice Pardubického kraje.

Nový!!: Labe a Čertova skála (Svitavská pahorkatina) · Vidět víc »

Čertova Voda

Boží muka v Čertově Vodě Čertova Voda (Čirta) (německy Tschirte nebo Czirta ev. Czerta, Czerda, Tscherda) je osada na levém břehu Labe, na rozhraní dvou katastrálních území, a to k.ú.

Nový!!: Labe a Čertova Voda · Vidět víc »

Čertovka

Čertovka je strouha či krátký vltavský kanál, který se nachází v Praze na Malé Straně a odděluje ostrov nazývaný Kampa od zbytku Malé Strany.

Nový!!: Labe a Čertovka · Vidět víc »

Čertovka (přítok Doubravy)

Čertovka je pravostranný přítok řeky Doubravy v okresech Chrudim a Kutná Hora v Pardubickém a Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Čertovka (přítok Doubravy) · Vidět víc »

Červen 2013

; 1. června – sobota; 2. června – neděle; 4. června – úterý; 5. června – středa; 6. června – čtvrtek; 8. června – sobota; 9. června – neděle; 11. června – úterý; 13. června – čtvrtek; 15. června – sobota; 16. června – neděle; 17. června – pondělí; 18. června – úterý; 19. června – středa; 25. června – úterý; 28. června – pátek.

Nový!!: Labe a Červen 2013 · Vidět víc »

Červená Bystřice

Červená Bystřice je říčka v Sasku, jedna ze zdrojnic Bystřice, přítoku Labe.

Nový!!: Labe a Červená Bystřice · Vidět víc »

Červená Píska

Červená Píska jsou vesnice, část obce Tuhaň v okrese Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Červená Píska · Vidět víc »

Červená výšina

Červená výšina (německy Rothe Höhe) je vrchol v České republice ležící v Krkonošském podhůří.

Nový!!: Labe a Červená výšina · Vidět víc »

Červený potok (přítok Bakovského potoka)

Červený potok je vodní tok (potok) ve středních Čechách.

Nový!!: Labe a Červený potok (přítok Bakovského potoka) · Vidět víc »

Červený potok (přítok Divoké Orlice)

Červený potok (polsky Czerwony Strumień, německy Rothflössel) je horský potok v Orlické oblasti Bystřických hor, v Dolnoslezském vojvodství v Polsku, na území historického Kladska.

Nový!!: Labe a Červený potok (přítok Divoké Orlice) · Vidět víc »

Červený potok (přítok Jílovského potoka)

Červený potok je potok v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Červený potok (přítok Jílovského potoka) · Vidět víc »

Červený potok (přítok Litavky)

Červený potok je potok, který pramení na severní straně Brd.

Nový!!: Labe a Červený potok (přítok Litavky) · Vidět víc »

Červený potok (přítok Markovického potoka)

Červený potok (někdy též Stolanský potok) je levostranný přítok Markovického potoka v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Červený potok (přítok Markovického potoka) · Vidět víc »

Červený potok (přítok Morašického potoka)

Červený potok je malý vodní tok na katastru obce Zdechovice.

Nový!!: Labe a Červený potok (přítok Morašického potoka) · Vidět víc »

Červený vrch (Děčínská vrchovina)

Červený vrch (německy Rothberg) je vrchol v České republice ležící v pohoří Děčínská vrchovina.

Nový!!: Labe a Červený vrch (Děčínská vrchovina) · Vidět víc »

Červenkův topol

Červenkův topol (též Červinkův nebo Pardubický topol) popisoval Jan Evangelista Chadt-Ševětínský v roce 1908 jako strom s největším obvodem na našem území.

Nový!!: Labe a Červenkův topol · Vidět víc »

Červenokostelecká pahorkatina

Červenokostelecká pahorkatina je geomorfologický podcelek Náchodské vrchoviny.

Nový!!: Labe a Červenokostelecká pahorkatina · Vidět víc »

Červenomlýnský potok

Červenomlýnský potok je název horní části Mratínského potoka mezi pramenem v Ďáblicích a soutokem s Třeboradickým potokem v Mírovicích.

Nový!!: Labe a Červenomlýnský potok · Vidět víc »

Česká Kanada

hradu na vodní nádrž Landštejn a okolní lesy Česká Kanada je krajinná oblast a turistická destinace, která se rozkládá na pomezí jižních Čech a západní Moravy při jejich trojmezí s Dolními Rakousy, zhruba mezi Slavonicemi, Novou Bystřicí a Kunžakem.

Nový!!: Labe a Česká Kanada · Vidět víc »

Česká kotlina

Česká kotlina je hovorové označení pro české území, zdůrazňující jeho svébytnost a uzavřenost před okolní Evropou a světem.

Nový!!: Labe a Česká kotlina · Vidět víc »

Česká tabule

Česká tabule je geomorfologická subprovincie (též soustava) v severních a východních Čechách a na severozápadní Moravě.

Nový!!: Labe a Česká tabule · Vidět víc »

Česká vysočina

Česká vysočina je geomorfologická provincie, zabírající podstatnou část českého území, ale přesahující i do sousedních států.

Nový!!: Labe a Česká vysočina · Vidět víc »

České exklávy v Horní Lužici

Historie českých exkláv v Horní Lužici sahá až do středověku, kdy římský císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158 propůjčil za vojenskou pomoc českému knížeti Vladislavu II. hrad a území Budyšín (německy Bautzen) v léno.

Nový!!: Labe a České exklávy v Horní Lužici · Vidět víc »

České Grado

Říční lázně České Grado se nacházely na tzv.

Nový!!: Labe a České Grado · Vidět víc »

České Meziříčí

České Meziříčí (dříve také Meříč, Mezřič atd.) je obec v Královéhradeckém kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou.

Nový!!: Labe a České Meziříčí · Vidět víc »

České středohoří

Ústím nad Labem. Zlatník (522 m) České středohoří je geomorfologický celek o rozloze 1265 km².

Nový!!: Labe a České středohoří · Vidět víc »

České země v 2. polovině 19. století

České země se po revolučním roce 1848 začaly industralizovat, vznikaly nové politické strany a nové umělecké směry.

Nový!!: Labe a České země v 2. polovině 19. století · Vidět víc »

Český hřbet

Český hřbet je geomorfologický okrsek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Český hřbet · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Nový!!: Labe a Česko · Vidět víc »

Česko-moravská hranice

České republiky Česko-moravská hranice je historickou (reliktní), v aktuální správní praxi neužívanou, hranicí mezi historickými zeměmi Čechy a Morava vedoucí konkrétním krajinným terénem přibližně od Králického Sněžníku na severovýchodě k trojmezí Čechy-Morava-Dolní Rakousko západně od Slavonic na jihozápadě.

Nový!!: Labe a Česko-moravská hranice · Vidět víc »

Česko-moravská subprovincie

Česko-moravská subprovincie nebo Česko-moravská soustava (německy Böhmisch-Mährische Subprovinz) je geomorfologická soustava rozkládající se v jihovýchodních Čechách, jihozápadní Moravě a malou částí v severním Rakousku.

Nový!!: Labe a Česko-moravská subprovincie · Vidět víc »

Česko-německá státní hranice

Českého království a Saska (Potůčky v Krušných horách) Česko-německý hraniční přechod na dálnici A17-D8 Žitavou Česko-německá státní hranice je vnitrozemská mezinárodní hranice dělící dva suverénní evropské státy – členy Evropské unie.

Nový!!: Labe a Česko-německá státní hranice · Vidět víc »

Českobrodská tabule

Českobrodská tabule je geomorfologický podcelek v jižní a jihozápadní části Středolabské tabule, ležící v okresech Mělník, Nymburk, Kolín, Kutná Hora a Praha-východ ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy.

Nový!!: Labe a Českobrodská tabule · Vidět víc »

Českomoravská vrchovina

Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská krabatina nebo Českomoravská vysočina) je mírně zvlněná geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina.

Nový!!: Labe a Českomoravská vrchovina · Vidět víc »

Českosaské Švýcarsko

Pravčická brána August Richter – Českosaské Švýcarsko Českosaské Švýcarsko je negeografický, ale vžitý lidový název pro krajinu na obou březích řeky Labe mezi Děčínem a Pirnou.

Nový!!: Labe a Českosaské Švýcarsko · Vidět víc »

Českoskalická plošina

Potok Běluňka v Chvalkovicích Českoskalická plošina je geomorfologický okrsek v severní části Úpsko-metujské tabule, ležící v okresech Náchod a Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Českoskalická plošina · Vidět víc »

Československá plavba labská

Československá plavba labská (ČSPL) je česká firma ve formě akciové společnosti, která provozuje lodní dopravu.

Nový!!: Labe a Československá plavba labská · Vidět víc »

Československé opevnění

Prostřední Lipky v roce 1938 Pěchotní srub T-S 56 u Trutnova v říjnu 1938 Československé opevnění (v zahraničí někdy též nazývána jako Benešova linie) je soustava pevností a pevnůstek budovaných Československem v letech 1935–1938 v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách.

Nový!!: Labe a Československé opevnění · Vidět víc »

Česnek medvědí

Česnek medvědí (Allium ursinum); lidově též lesní česnek, je druh vytrvalé jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovitých.

Nový!!: Labe a Česnek medvědí · Vidět víc »

Čestínský potok

Čestínský potok nazývaný též Čestínka je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Čestínský potok · Vidět víc »

Čičák

Čičák je mrtvé rameno řeky Labe v Pardubicích v parku Na Špici nedaleko od soutoku Labe s řekou Chrudimkou.

Nový!!: Labe a Čičák · Vidět víc »

Čihadlo (Krkonoše)

Čihadlo (polsky Ptasi Kamień, německy Vogelstein) je hora v Krkonoších ležící na česko-polské hranici asi 4 km severoseverovýchodně od Špindlerova Mlýna.

Nový!!: Labe a Čihadlo (Krkonoše) · Vidět víc »

Činoherní studio Ústí nad Labem

Činoherní studio Ústí nad Labem je české oblastní divadlo, které vzniklo v roce 1972.

Nový!!: Labe a Činoherní studio Ústí nad Labem · Vidět víc »

Čirý potok (přítok Libockého potoka)

Čirý potok je pravostranným přítokem Libockého potoka v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Čirý potok (přítok Libockého potoka) · Vidět víc »

Čistírna odpadních vod Boletice (Děčín)

Čistírna odpadních vod Boletice na pravém břehu Labe v jižní části Děčína je mechanicko-biologická čistírna odpadních vod přiváděných městskou kanalizací z celého města a části městyse Jílového.

Nový!!: Labe a Čistírna odpadních vod Boletice (Děčín) · Vidět víc »

Čistý potok (přítok Lišanského potoka)

Čistý potok (též Čistá) je drobný vodní tok v Rakovnické pahorkatině v okrese Rakovník.

Nový!!: Labe a Čistý potok (přítok Lišanského potoka) · Vidět víc »

Čistý potok (přítok Stoky)

Čistý potok (rovněž jako Komáří potok) je 9,2 km dlouhý potok ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Čistý potok (přítok Stoky) · Vidět víc »

Čivická svodnice

Čivická svodnice je umělý vodní kanál dříve sloužící k napájení dnes již neexistujících rybníků v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Čivická svodnice · Vidět víc »

Řasovský potok

Řasovský potok je menší vodní tok ve Východolabské tabuli, levostranný přítok Králického potoka v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Řasovský potok · Vidět víc »

Říčanský potok (přítok Rokytky)

Dubeč, Říčanský potok, lávka Dubeč, Říčanský potok, brod Říčanský potok, nazývaný též Říčanka, je jeden z větších pražských potoků v povodí dolní Vltavy, který protéká velice pěknou krajinou kolem Říčan a dále kolem několika přírodních památek.

Nový!!: Labe a Říčanský potok (přítok Rokytky) · Vidět víc »

Říčka (přítok Zdobnice)

Říčka v minulosti nazývaná též Klauza je malá horská říčka v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Říčka (přítok Zdobnice) · Vidět víc »

Říční kilometr

Blanice je říční kilometrovník. Labi, Dolní Žleb Dřívější vynulování německé labské kilometráže na česko-německé státní hranici Pardubic Říční kilometr (zkratka řkm) udává kilometrickou vzdálenost určitého místa na vodním toku od stanoveného nulového bodu, obvykle ústí této řeky nebo potoka do jiného toku nebo vodní plochy.

Nový!!: Labe a Říční kilometr · Vidět víc »

Říční koryto

Bystřice Říční koryto (též řečiště) ohraničuje vodní tok.

Nový!!: Labe a Říční koryto · Vidět víc »

Říšská župa Sudety

Říšská župa Sudety (německy Reichsgau Sudetenland, zkráceně „Sudetská župa“, něm. Sudetengau) byl správní útvar a součást nacistického Německa v letech 1939–1945 na území tzv.

Nový!!: Labe a Říšská župa Sudety · Vidět víc »

Římovický potok

Římovický potok je pravostranný přítok říčky Brslenky (Čáslavky) protékající okresy Havlíčkův Brod a Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Římovický potok · Vidět víc »

Římskokatolická farnost Těchlovice

Římskokatolická farnost Těchlovice je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Těchlovice a v jejím okolí.

Nový!!: Labe a Římskokatolická farnost Těchlovice · Vidět víc »

Říp

Hora Říp je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem.

Nový!!: Labe a Říp · Vidět víc »

Řečany nad Labem (nádraží)

Řečany nad Labem jsou železniční stanice v jižní části obce Řečany nad Labem nedaleko řeky Labe.

Nový!!: Labe a Řečany nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Řečička

Řečička je levostranný přítok řeky Nežárky v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Řečička · Vidět víc »

Ředkovský potok

Ředkovský potok je levostranný přítok Sázavy, do které se vlévá nedaleko Nové vsi u Světlé.

Nový!!: Labe a Ředkovský potok · Vidět víc »

Řehačka

Řehačka je jezero vzniklé spojením starého říčního ramene, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe, a písníku, který vznikl po těžbě písku v roce 1953.

Nový!!: Labe a Řehačka · Vidět víc »

Řehlovice

Řehlovice jsou obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji České republiky.

Nový!!: Labe a Řehlovice · Vidět víc »

Řeka

Řeka protékající údolím Řeka je přirozený vodní tok.

Nový!!: Labe a Řeka · Vidět víc »

Řepeň polabská

Zrající ostnitá plodenství Dvě semena v plodenství Řepeň polabská (Xanthium albinum) je jednoletá, jednodomá rostlina z čeledi hvěznicovitých, která je v české přírodě zdomácnělý neofyt rostoucí hlavně v teplém Polabí a na jižní Moravě.

Nový!!: Labe a Řepeň polabská · Vidět víc »

Řetězový most v Jaroměři

Řetězový most v Jaroměři překonával v letech 1831–1884 Labe na místě dnešního Tyršova mostu, tvoří západní vjezd na hlavní náměstí v centru Jaroměře.

Nový!!: Labe a Řetězový most v Jaroměři · Vidět víc »

Řetězový most v Poděbradech

Řetězový most v Poděbradech překonával v letech 1842–1888 řeku Labe poblíž poděbradského zámku.

Nový!!: Labe a Řetězový most v Poděbradech · Vidět víc »

Řetězový parník

Drážďan (1882) Řetězový parník je typ parní lodi používané v druhé polovině 19.

Nový!!: Labe a Řetězový parník · Vidět víc »

Řipská tabule

Řipská tabule (též Řípská tabule) je geomorfologický podcelek ve východní a jihovýchodní části Dolnooharské tabule, ležící v okresech Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji a okresech Kladno a Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Řipská tabule · Vidět víc »

Bačovka

Bačovka je vodní tok pramenící poblíž obce Ohaře, protékající obcí Velký Osek a vlévající se pravobřežně do Labe.

Nový!!: Labe a Bačovka · Vidět víc »

Baťův kanál

Baťův kanál neboli průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1934–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice se Sudoměřicemi, kde se překládalo hnědé uhlí z železničních vagonů do lodí a remorkéry přepravovalo do Otrokovic.

Nový!!: Labe a Baťův kanál · Vidět víc »

Babička (kniha)

Babička s podtitulem Obrazy venkovského života je nejznámější dílo Boženy Němcové, poprvé vydané roku 1855.

Nový!!: Labe a Babička (kniha) · Vidět víc »

Babinecká tůň

Babinecká tůň je tůň, která je pozůstatkem bývalých slepých ramen divokého Labe severně od Přerova nad Labem v okrese Nymburk ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Babinecká tůň · Vidět víc »

Babský potok (přítok Hostačovky)

Babský potok je levostranný přítok říčky Hostačovky v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Babský potok (přítok Hostačovky) · Vidět víc »

Bad Schandau

Bad Schandau (zastarale Žandov, Žandava či Šandov) je malé lázeňské město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Bad Schandau · Vidět víc »

Bahenský potok (přítok Hasinského potoka)

Bahenský potok je pravostranný přítok Hasinského potoka v okresech Mladá Boleslav, Jičín a Nymburk v krajích Středočeský a Královéhradecký.

Nový!!: Labe a Bahenský potok (přítok Hasinského potoka) · Vidět víc »

Bahnitý potok (přítok Kosového potoka)

Bahnitý potok je menší vodní tok v Podčeskoleské pahorkatině, levostranný přítok Kosového potoka v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Délka toku měří 8 km, plocha povodí činí 21,17 km².

Nový!!: Labe a Bahnitý potok (přítok Kosového potoka) · Vidět víc »

Bakovský potok

Bakovský potok je vodní tok (potok) ve středních Čechách.

Nový!!: Labe a Bakovský potok · Vidět víc »

Balcarův kopec

Balcarův kopec (též Petřín) je 295 m n. m. vysoký vrch v okrese Náchod Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Balcarův kopec · Vidět víc »

Barbarine

Barbarine je volně stojící skalní věž (někdy označovaná též jako skalní jehla) v německé části Labských pískovců, na levém břehu řeky Labe, asi 2 km jihovýchodně od pevnosti Königstein.

Nový!!: Labe a Barbarine · Vidět víc »

Barbarské státy

Západořímské říše Barbarské státy neboli také barbarská království vznikaly během 6. a 7. století na území západní Evropy, tj.

Nový!!: Labe a Barbarské státy · Vidět víc »

Barborka (potok)

Barborka je levostranný přítok řeky Trnavy, který protéká severovýchodní částí okresu Tábor v Jihočeském kraji a severozápadní částí okresu Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Barborka (potok) · Vidět víc »

Barby (Německo)

Barby je město v zemském okrese Salzland v Sasku-Anhaltsku v Německu.

Nový!!: Labe a Barby (Německo) · Vidět víc »

Barchovický potok

Barchovický potok je pojmenován po středočeských Barchovicích, jimiž protéká.

Nový!!: Labe a Barchovický potok · Vidět víc »

Barchovská plošina

Barchovská plošina je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Chlumecké tabule, ležící v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Barchovská plošina · Vidět víc »

Barokní městské opevnění (Hradec Králové)

Barokní městské opevnění Hradce Králové je část fortifikace města Hradec Králové, která vznikla v 18. století.

Nový!!: Labe a Barokní městské opevnění (Hradec Králové) · Vidět víc »

Barovka

Barovka je potok tekoucí v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Barovka · Vidět víc »

Bastei

Pohled z Bastei do údolí Labe Pozůstatky skalního hradu Neurathen Bastei (305 m n. m.) je skalní útvar s vyhlídkovými plošinami v Saském Švýcarsku na pravém břehu Labe mezi lázeňským městečkem Rathen a městem Stadt Wehlen.

Nový!!: Labe a Bastei · Vidět víc »

Bavorský geograf

Bavorský geograf (latinsky Geographus Bavarus) je konvenční jméno, dané Janem Potockým roku 1796 autorovi anonymního středověkého dokumentu Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii ("Popis měst a míst na severní straně Dunaje").

Nový!!: Labe a Bavorský geograf · Vidět víc »

Bílá Bystřice

Bílá Bystřice je horský potok v Krušnách horách, pravostranný přítok Bystřice v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Bílá Bystřice · Vidět víc »

Bílá Desná

Bílá Desná je vodní tok v Jizerských horách v Libereckém kraji na severu České republiky.

Nový!!: Labe a Bílá Desná · Vidět víc »

Bílá skála (Krkonoše)

Bílá skála (německy Heidstein) je hora v západních Krkonoších, nacházející se 2 km východně od Příchovic a 4,5 km východně od Tanvaldu, zakončená výrazným křemencovým blokem, vystupujícím nad okolní les.

Nový!!: Labe a Bílá skála (Krkonoše) · Vidět víc »

Bílé Labe

Bílé Labe (německy Weisswasser) je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Bílé Labe · Vidět víc »

Bílý Halštrov

Bílý Halštrov je řeka v Česku (okres Cheb) a Německu (Durynsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko).

Nový!!: Labe a Bílý Halštrov · Vidět víc »

Bílý kopec (Svitavská pahorkatina)

Bílý kopec (německy Weisse Berg, 246 m n. m.) je vrchol v okrese Pardubice Pardubického kraje.

Nový!!: Labe a Bílý kopec (Svitavská pahorkatina) · Vidět víc »

Bílý most

Bílý most má více významů.

Nový!!: Labe a Bílý most · Vidět víc »

Bílý most (Špindlerův Mlýn)

Bílý most je více než sto let starý pěší most ve Špindlerově Mlýně (okres Trutnov, Krkonoše, Královéhradecký kraj) vedoucí přes řeku Labe.

Nový!!: Labe a Bílý most (Špindlerův Mlýn) · Vidět víc »

Bílý potok (přítok Bíliny)

Bílý potok je drobný vodní tok v okrese Most, stékající z Krušných hor do Mostecké pánve a tvořící levostranný přítok řeky Bíliny.

Nový!!: Labe a Bílý potok (přítok Bíliny) · Vidět víc »

Bílý potok (přítok Křinice)

Bílý potok je pravostranný přítok Křinice v okrese Děčín v Ústeckém kraji a v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Bílý potok (přítok Křinice) · Vidět víc »

Bílý potok (přítok Rolavy)

Bílý potok je horský tok v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, levostranný přítok Rolavy. Po celou délku toku od pramene až k soutoku protéká potok přírodním parkem Jelení vrch. Délka toku měří 9,6 km, plocha povodí činí 5,12 km².

Nový!!: Labe a Bílý potok (přítok Rolavy) · Vidět víc »

Bílina (řeka)

Bílina je řeka v okresech Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem v České republice.

Nový!!: Labe a Bílina (řeka) · Vidět víc »

Bílský potok

Bílský potok je levostranný přítok řeky Blanice v okrese Strakonice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Bílský potok · Vidět víc »

Býčinský potok

Býčinský potok (též Boseňský potok) je potok v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, pravostranný přítok potoka Kněžmostky.

Nový!!: Labe a Býčinský potok · Vidět víc »

Bělá

Původním významem místního názvu Bělá bylo označení rychle tekoucího pěnícího vodního toku.

Nový!!: Labe a Bělá · Vidět víc »

Bělá (levostranný přítok Labe)

pevnosti Königstein přes údolí Bělé na Quirl Bělá (též Ostrovská Bělá) je říčka v Ústeckém kraji a v Sasku, levý přítok Labe.

Nový!!: Labe a Bělá (levostranný přítok Labe) · Vidět víc »

Bělá (přítok Borovského potoka)

Bělá je pravostranný přítok Borovského potoka v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Bělá (přítok Borovského potoka) · Vidět víc »

Bělá (přítok Divoké Orlice)

Bělá je řeka v Královéhradeckém kraji, největší přítok Divoké Orlice.

Nový!!: Labe a Bělá (přítok Divoké Orlice) · Vidět víc »

Bělá (přítok Hejlovky)

Bělá je pravostranný přítok Hejlovky (Želivky) v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Bělá (přítok Hejlovky) · Vidět víc »

Bělá (přítok Jizery)

Bělá (též Bělský potok), je říčka v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, pravostranný přítok řeky Jizery.

Nový!!: Labe a Bělá (přítok Jizery) · Vidět víc »

Bělá (přítok Třemošné)

Bělá pramení u obce Nečtiny na východním svahu Čertova vrchu ve výšce 605 m n. m.

Nový!!: Labe a Bělá (přítok Třemošné) · Vidět víc »

Bělečský potok (přítok Vlašimské Blanice)

Bělečský potok nazývaný též Novodvorský potok je potok v Jihočeském kraji, pravostranný přítok Vlašimské Blanice.

Nový!!: Labe a Bělečský potok (přítok Vlašimské Blanice) · Vidět víc »

Bělohradská pahorkatina

Bělohradská pahorkatina je geomorfologický podcelek ve východní části Jičínské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Bělohradská pahorkatina · Vidět víc »

Bělské vodopády

Bělské vodopády (Malý Bělský vodopád a čtyřmetrový Velký Bělský vodopád) se nacházejí v těsné blízkosti od sebe (cca 110 metrů vzdušnou čarou v severo–jižním směru) na občasném (sezónnímu) pravostranném přítoku Bělé, který je regulérním pravostranným přítokem řeky Kamenice v katastru malé obce Kytlice v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Bělské vodopády · Vidět víc »

Bělský potok (přítok Jílovského potoka)

Bělský potok je potok v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Bělský potok (přítok Jílovského potoka) · Vidět víc »

Bělušická plošina

Bělušická plošina je geomorfologický podokrsek České tabule v okrese Kolín nacházející se v prostoru mezi Kolínem a Chlumcem nad Cidlinou.

Nový!!: Labe a Bělušická plošina · Vidět víc »

Běluňka

Běluňka dříve zvaná Černý potok (německy Belaun) je levostranný přítok řeky Labe, pramenící ve vsi Střítež a vlévá se do Labe v obci Heřmanice.

Nový!!: Labe a Běluňka · Vidět víc »

Břístevská hůra

Břístevská hůra (na některých mapách také Vršek u Starého Vestce, Vršek u Vestce, ve starší literatuře Křížová hůrka, na online mapách bez názvu) je 233 m n. m. vysoký svědecký vrch.

Nový!!: Labe a Břístevská hůra · Vidět víc »

Břežanský potok (přítok Vltavy)

Břežanský potok je pravostranný přítok řeky Vltavy v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Břežanský potok (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Břehnický potok

Břehnický potok je menší vodní tok ve Smrčinách a v Chebské pánvi, pravostranný přítok Ohře v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Délka toku měří 4 km, plocha povodí činí 9,2 km².

Nový!!: Labe a Břehnický potok · Vidět víc »

Břehule říční

Břehule říční (Riparia riparia) je tažný druh drobného pěvce z rodu břehule (Riparia) a čeledi vlaštovkovití, který hnízdí v holoarktické oblasti včetně Česka.

Nový!!: Labe a Břehule říční · Vidět víc »

Břehyňský potok

Břehyňský potok je pravostranný přítok Robečského potoka, resp.

Nový!!: Labe a Břehyňský potok · Vidět víc »

Břevnický potok

Břevnický potok, nazývaný též Břevnice, je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Břevnický potok · Vidět víc »

Březen 2006

; 1. března – středa; 2. března – čtvrtek; 4. března – sobota; 5. března – neděle; 6. března – pondělí; 7. března – úterý; 8. března – středa; 9. března – čtvrtek; 10. března – pátek; 11. března – sobota; 12. března – neděle; 13. března – pondělí; 14. března – úterý; 15. března – středa; 17. března – pátek; 18. března – sobota; 19. března – neděle; 22. března – středa; 24. března – pátek; 25. března – sobota; 26. března – neděle; 27. března – pondělí; 28. března – úterý; 29. března – středa; 30. března – čtvrtek; 31. března – pátek.

Nový!!: Labe a Březen 2006 · Vidět víc »

Březen 2016

Žalobci chtějí pro ukrajinskou pilotku 23 let vězení.

Nový!!: Labe a Březen 2016 · Vidět víc »

Březový potok (přítok Otavy)

Březový potok je drobný vodní tok v Plzeňském a Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Březový potok (přítok Otavy) · Vidět víc »

Bečovský potok (přítok Teplé)

Bečovský potok (též Tříslový potok) je pravostranným přítokem Teplé ve Slavkovském lese v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Bečovský potok (přítok Teplé) · Vidět víc »

Bečvárka

Bečvárka, v některých částech jmenovaná jako Miletínský potok, je říčka ve Středočeském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Bečvárka · Vidět víc »

Bechyňský potok

Bechyňský potok je levostranný přítok řeky Lužnice.

Nový!!: Labe a Bechyňský potok · Vidět víc »

Bedřich Schnirch

Bedřich Schnirch, také Šnirch, (7. června 1791 Pátek nad Ohří farnost Radonice nad Ohří u Loun – 25. listopadu 1868 Vídeň), byl inženýr, stavitel, císařský rada a vrchní inspektor c. k. státních drah, který proslul v 19.

Nový!!: Labe a Bedřich Schnirch · Vidět víc »

Bedřichov (Středolabská tabule)

Bedřichov (279 m n. m.) je vrch v okrese Kolín Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Bedřichov (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Benešov nad Ploučnicí

Benešov nad Ploučnicí je město na řece Ploučnici v okrese Děčín Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Benešov nad Ploučnicí · Vidět víc »

Benešovský potok (přítok Sázavy)

Benešovský potok je levostranný přítok řeky Sázavy v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Benešovský potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Benrátská linie

Mapa německých nářečí v roce 1945 (podle katedry niederlandistiky Vídeňské univerzity) Benrátská linie je hranice (izoglosa) mezi dolnoněmeckými (Plattdeutsch) a ostatními německými dialekty.

Nový!!: Labe a Benrátská linie · Vidět víc »

Benzinov

Benzinov (někdy též Benzínov) je základní sídelní jednotka obce Bechlín, patřící do okresu Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Benzinov · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Labe a Berlín · Vidět víc »

Bernardo Bellotto

Bernardo Bellotto, známý pod strýcovým přídomkem Canaletto (30. ledna 1720/1721, pravděpodobněji však 20. května 1722, Benátky – 17. října 1780, Varšava) byl italský malíř a grafik, příslušník benátské malířské školy zobrazující městské veduty.

Nový!!: Labe a Bernardo Bellotto · Vidět víc »

Berounka

Berounka je významná česká řeka v západní části republiky (Plzeňský, Středočeský kraj a Praha) a největší levostranný přítok Vltavy.

Nový!!: Labe a Berounka · Vidět víc »

Beskydy (loď)

Beskydy je zadokolesový vlečný motorový remorkér vyrobený roku 1956 společností České loděnice, n. p., Praha, závod Mělník, určený původně pro vlečení nákladních lodí bez vlastního pohonu.

Nový!!: Labe a Beskydy (loď) · Vidět víc »

Betlém u Kuksu

Areál Nového lesa u Kuksu nazývaný Betlém je unikátní barokní sochařsko-krajinářskou realizací, vytvořenou v letech 1718–1732 za účasti významného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a jeho dílny pro hraběte Františka Antonína Šporka jako širší součást rezidenčního a lázeňského komplexu Kuks.

Nový!!: Labe a Betlém u Kuksu · Vidět víc »

Bezděz (Ralská pahorkatina)

Bezděz (606 m n. m.,, spíše chybně Velký Bezděz – ve státních oficiálních mapách se tento název nikdy nepoužíval) je vrch v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Bezděz (Ralská pahorkatina) · Vidět víc »

Bezdrevský potok

Bezdrevský potok, nazývaný též Soudný nebo Netolický, je potok v Jihočeském kraji, levostranný přítok Vltavy.

Nový!!: Labe a Bezdrevský potok · Vidět víc »

Białka (přítok Divoké Orlice)

Białka je horský potok v Orlické oblasti Bystřických hor, v Dolnoslezském vojvodství v Polsku, na území historického Kladska.

Nový!!: Labe a Białka (přítok Divoké Orlice) · Vidět víc »

Biřička (potok)

Biřička je potok pramenící v Pardubickém kraji v lesích na území obce Býšť nedaleko lokality Koliba v nadmořské výšce 275 m n. m. Délka jeho toku je 8,6 km a plocha povodí 13,3 km².

Nový!!: Labe a Biřička (potok) · Vidět víc »

Bifurkace (geografie)

Děčínským Sněžníkem. Bifurkace Hase u Melle Bifurkace (z latinského, vidlička) v geografii znamená rozvětvení řeky, její rozdělení do dvou koryt.

Nový!!: Labe a Bifurkace (geografie) · Vidět víc »

Bilinský potok

Bilinský potok je pravostranný přítok řeky Lužnice.

Nový!!: Labe a Bilinský potok · Vidět víc »

Billunžská marka

Billunžská marka (německy Billunger Mark) bylo v 10. a 11. století pohraniční území na severovýchodě Saského vévodství.

Nový!!: Labe a Billunžská marka · Vidět víc »

Biosférická rezervace Schaalsee

Biosférická rezervace Schaalsee je chráněné území nadnárodního významu zařazené do seznamu biosférických rezervací UNESCO.

Nový!!: Labe a Biosférická rezervace Schaalsee · Vidět víc »

Birkwitzer See

Birkwitzer See (je zaniklý písník a antropogenní jezero ležící v údolí Labe mezi Pirnou a Birkwitzem v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory. Leží ve vesnicích Birkwitz a Pratzschwirz. Jezero slouží hlavně ke koupání po celém obvodu jezera, hlavně na severu a východě. Západní břeh slouží ke koupání a provozuje ho soukromá společnost. Na severu je i strmý svah. Na jezeře jsou dva nepojmenované ostrůvky. Jezero leží nedaleko soutoku Wesenitze a Labe. Jezero je asi 900 m dlouhé a 950 m široké. V červenci se zde pořádá plážová slavnost.

Nový!!: Labe a Birkwitzer See · Vidět víc »

Bischofswerda

Bischofswerda je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Bischofswerda · Vidět víc »

Bitva na pláni Idistaviso

Bojové postavení na pláni Idistaviso Germanicova mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě Bitva na pláni Idistaviso někdy známá jako Bitva o Minden nebo Bitva na řece Vezeře, se odehrála v roce 16 n. l. mezi římskými legiemi, kterým velel adoptivní syn římského císaře Tiberia, Germanicus a aliancí germánských národů, které velel cheruský vůdce Arminius.

Nový!!: Labe a Bitva na pláni Idistaviso · Vidět víc »

Bitva na Trotině

Bitva na Trotině či bitva u Trotiny (užíván též starší název Trutina) byla menším válečným střetem mezi oddílem českého vojska knížete Vladislav I. vedeného Dětříškem Buzicem a vojskem polského knížete Boleslava III. Křivoústého po polském vpádu do Čech v rámci bojů o nástupnictví v českém knížectví.

Nový!!: Labe a Bitva na Trotině · Vidět víc »

Bitva o Berlín

Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.

Nový!!: Labe a Bitva o Berlín · Vidět víc »

Bitva u Angrivarianské zdi

Bitva u Angrivarianské zdi se odehrála v roce 16 n.l. mezi římským vojevůdcem Germanikem a aliancí germánských kmenů pod velením cheruského vůdce Arminia, patrně při pravém břehu řeky Vezery, severně od dnešní Porty Westfaliky na území Germánie.

Nový!!: Labe a Bitva u Angrivarianské zdi · Vidět víc »

Bitva u Štěrbohol

Bitva u Štěrbohol se odehrála 6. května 1757.

Nový!!: Labe a Bitva u Štěrbohol · Vidět víc »

Bitva u Dvora Králové

Bitva u Dvora Králové nad Labem (německy Gefecht bei Königinhof) z 29. června 1866 byla předposlední ve Dvoře Králové nad Labem, před velkou bitvou mezi Prusy a Rakušany, ke které došlo o čtyři dny později u Hradce Králové.

Nový!!: Labe a Bitva u Dvora Králové · Vidět víc »

Bitva u Helgolandu

Bitva u Helgolandu (9. květen 1864, Severní moře) byla námořní střetnutí mezi prusko-rakouskou eskadrou a dánskou flotou, která v rámci války o Šlesvicko-Holštýnsko blokovala severoněmecké přístavy v okolí ústí Labe (tj. především Brémy a Hamburk).

Nový!!: Labe a Bitva u Helgolandu · Vidět víc »

Bitva u Hradce Králové

Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19.

Nový!!: Labe a Bitva u Hradce Králové · Vidět víc »

Bitva u Lovosic

Bitva u Lovosic byla první bitva sedmileté války.

Nový!!: Labe a Bitva u Lovosic · Vidět víc »

Bitva u Malešova

Bitva u Malešova se odehrála 7. června 1424 v blíže neurčené lokalitě poblíž tvrze Malešov, vzdálené přibližně 6 kilometrů od Kutné Hory.

Nový!!: Labe a Bitva u Malešova · Vidět víc »

Bitva u Podůlšan

Bitva u Podůlšan či též bitva u Opatovic byla v počáteční fázi husitských válek menším válečným střetem mezi oddíly katolických obránců Opatovického kláštera pod velením Aleše ze Šternberka loajálními římskému císaři a českému králi Zikmundovi Lucemburskému a jednotkami husitských radikálů vedenými hejtmanem Lukášem z husitského města Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Bitva u Podůlšan · Vidět víc »

Bitva u Staré Boleslavi

Bitva u Staré Boleslavi byla menším válečným střetem mezi ustupujícím rakouským vojskem spadajícím pod velení generála Maximiliana Ulyssese Browna a jednotkami pruské armády polního maršála Kurta Christopha von Schwerina v rámci tažení krále Fridricha II. do Čech v první fázi tzv.

Nový!!: Labe a Bitva u Staré Boleslavi · Vidět víc »

Bitva u Werbenu

Bitva u Werbenu byla bitvou třicetileté války, která byla svedena 22.

Nový!!: Labe a Bitva u Werbenu · Vidět víc »

Blažejovický potok

Blažejovický potok je levostranný přítok řeky Želivky v okrese Benešov ve Středočeském kraji a v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Blažejovický potok · Vidět víc »

Blanice (přítok Otavy)

Blanice (též Vodňanská Blanice, a na dolním toku) je jihočeská řeka, pravostranný a nejdelší i nejvodnější přítok Otavy.

Nový!!: Labe a Blanice (přítok Otavy) · Vidět víc »

Blanice (přítok Sázavy)

Blanice, označovaná též jako Vlašimská Blanice, je řeka protékající převážně Středočeským krajem.

Nový!!: Labe a Blanice (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Blansko (hora)

Blansko je kopec s nadmořskou výškou 545 m, který leží severovýchodně od Ústí nad Labem na katastru vesnice Mírkov.

Nový!!: Labe a Blansko (hora) · Vidět víc »

Blatenský potok

Název Blatenský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Blatenský potok · Vidět víc »

Blatenský potok (přítok Černé)

Blatenský potok je horský potok v Krušných horách v Karlovarském kraji, levostranný přítok Černé na území Saska.

Nový!!: Labe a Blatenský potok (přítok Černé) · Vidět víc »

Blatenský vodní příkop

Blatenský vodní příkop je přivaděč vody v Krušných horách vedoucí z přírodní rezervace Božídarské rašeliniště do Horní Blatné.

Nový!!: Labe a Blatenský vodní příkop · Vidět víc »

Blatník (tvrz)

Blatník je zaniklá tvrz z konce třináctého nebo začátku čtrnáctého století, která stávala severně od dnes rovněž neexistující stejnojmenné vesnice nedaleko původního koryta Labe.

Nový!!: Labe a Blatník (tvrz) · Vidět víc »

Blatný potok (přítok Kamenice)

Blatný potok je přítok Kamenice v okresech Jablonec nad Nisou a Liberec v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Blatný potok (přítok Kamenice) · Vidět víc »

Blatnický potok

Blatnický potok je pravostranný přítok řeky Doubravy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Blatnický potok · Vidět víc »

Blšanka

Blšanka (dříve též Zlatý potok) je řeka v Česku, pravostranný přítok Ohře.

Nový!!: Labe a Blšanka · Vidět víc »

Blehovský potok

Blehovský potok je menší vodní tok ve Vlašimské pahorkatině, levostranný přítok Milevského potoka v okrese Písek v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Blehovský potok · Vidět víc »

Blohm & Voss BV 138

Blohm & Voss Bv 138 byl třímotorový německý jednoplošný hlídkový létající člun s velkým doletem.

Nový!!: Labe a Blohm & Voss BV 138 · Vidět víc »

Blohm & Voss BV 222

Blohm & Voss BV 222 Wiking (něm. Viking) byl německý šestimotorový celokovový dálkový námořní průzkumný a transportní létající člun, vyvinutý v průběhu druhé světové války.

Nový!!: Labe a Blohm & Voss BV 222 · Vidět víc »

Bludný balvan

Bludný balvan, či též eratický balvan, eratikum (polsky głaz narzutowy) je balvan transportovaný ze své domoviny na jiné místo ledovcem.

Nový!!: Labe a Bludný balvan · Vidět víc »

Bočský potok

Bočský potok (rovněž Rumelův potok) je horský vodní tok, levostranný přítok Ohře v Krušných a Doupovských horách v okrese Chomutov a okrese Karlovy Vary v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Bočský potok · Vidět víc »

Bošířanský potok

Bošířanský potok je drobný horský potok, pravostranný přítok Stoky ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Bošířanský potok · Vidět víc »

Božkovský potok

Božkovský potok je menší vodní tok ve Švihovské vrchovině a Plaské pahorkatině, pravostranný přítok Úslavy v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Božkovský potok · Vidět víc »

Boňkovský potok

Boňkovský potok je pravostranný a celkově největší přítok Perlového potoka v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Boňkovský potok · Vidět víc »

Boříkovický potok

Boříkovický potok je malý vodní tok v Orlických horách, Kladské kotlině a okrese Ústí nad Orlicí.

Nový!!: Labe a Boříkovický potok · Vidět víc »

Boříkovský potok (přítok Kalného potoka)

Boříkovský potok je vodní tok, který začíná ve vsi Boříkovi v okrese Klatovy a severozápadně od Kolince se vlévá do Kalného potoka.

Nový!!: Labe a Boříkovský potok (přítok Kalného potoka) · Vidět víc »

Bořetický potok

Bořetický potok je pravostranný přítok řeky Trnavy protékající okresem Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Bořetický potok · Vidět víc »

Bobří potok

Bobří potok je vodní tok patřící do povodí Ploučnice na severu Čech. Protéká okresy Děčín a Česká Lípa na rozhraní Ústeckého a Libereckého kraje. Pramení pod Bukovou horou v Českém středohoří, napájí cestou soustavu Holanských rybníků a končí v Novozámeckém rybníku nedaleko obce Zahrádky na Českolipsku.

Nový!!: Labe a Bobří potok · Vidět víc »

Bobří vodopád

Bobří vodopád se nachází v Bobří soutěsce na Bobřím potoce, nedaleko obce Verneřice v okrese Děčín.

Nový!!: Labe a Bobří vodopád · Vidět víc »

Boberský potok

Boberský potok v Cvikově Boberský potok je jedním z přítoků říčky Svitávka v okrese Česká Lípa.

Nový!!: Labe a Boberský potok · Vidět víc »

Bobr evropský

bobra kanadského (zeleně) Bobr evropský (Castor fiber) je až metr dlouhý, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem.

Nový!!: Labe a Bobr evropský · Vidět víc »

Bochnatka americká

Bochnatka americká (Pectinatella magnifica) je druh mechovky z rodu bochnatky, která žije ve sladké čisté vodě.

Nový!!: Labe a Bochnatka americká · Vidět víc »

Bochovský potok

Bochovský potok je vodní tok v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Bochovský potok · Vidět víc »

Bode

Bode je řeka v Německu, přesněji ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, odvodňující východní část pohoří Harz.

Nový!!: Labe a Bode · Vidět víc »

Bodlák lopuchovitý

Květenství Ostnitá lodyha Mladá rostlina Bodlák lopuchovitý (Carduus personata) je ostnitá, vytrvalá bylina, vysoká od 60 po 180 cm, která se nejčastěji vyskytuje na vlhkých, výše položených místech.

Nový!!: Labe a Bodlák lopuchovitý · Vidět víc »

Bohdašínský potok (přítok Metuje u Nového Města)

Bohdašínský potok je levostranný přítok Metuje tekoucí z Bohdašína do Nového Města nad Metují.

Nový!!: Labe a Bohdašínský potok (přítok Metuje u Nového Města) · Vidět víc »

Bohdanečský potok

Bohdanečský potok je menší vodní tok v Krkonošském podhůří, pravostranný přítok Sovinky v okresech Semily a Trutnov v Libereckém a Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Bohdanečský potok · Vidět víc »

Bohdanečský rybník

Bohdanečský rybník je rybník nedaleko města Lázně Bohdaneč v okrese Pardubice v Pardubickém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Bohdanečský rybník · Vidět víc »

Bohušický potok

Bohušický potok je pravostranný přítok říčky Sázavky v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Bohušický potok · Vidět víc »

Bohušovická rovina

Bohušovická rovina je geomorfologický okrsek v severozápadní části Terezínské kotliny, ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Bohušovická rovina · Vidět víc »

Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal, rozený Bohumil František Kilian (28. března 1914 Židenice – 3. února 1997 Praha) byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století.

Nový!!: Labe a Bohumil Hrabal · Vidět víc »

Bohumilečský rybník

Bohumilečský rybník je rybník v Pardubickém kraji, v okrese Pardubice. Rozkládá se jen několik desítek metrů od severního okraje obce Bohumileč, na jejímž katastrálním území leží. Od Pardubic je rybník vzdálen necelých 10 kilometrů vzdušnou čarou přibližně severovýchodním směrem, od Hradce Králové rovněž asi 10 kilometrů vzdušnou čarou přibližně jižním směrem a od Holic také asi 10 kilometrů přibližně severozápadním směrem.

Nový!!: Labe a Bohumilečský rybník · Vidět víc »

Bohumilský potok

Bohumilský potok je vodní tok typu potok, pramenící severně od osady Bohumil u Kostelce nad Černými lesy a vlévající se do Jevanského potoka jako jeho levostranný přítok pod rybníkem Šáchovec.

Nový!!: Labe a Bohumilský potok · Vidět víc »

Bohuslavická tabule

Bohuslavická tabule je geomorfologický okrsek v jižní části Úpsko-metujské tabule, ležící v okresech Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Bohuslavická tabule · Vidět víc »

Bojovský potok

Bojovský potok je levostranný přítok řeky Vltavy v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Bojovský potok · Vidět víc »

Boletice nad Labem

Boletice nad Labem jsou XXXII.

Nový!!: Labe a Boletice nad Labem · Vidět víc »

Bolevecký potok

Bolevecký potok nebo také Petrovka (v horní části) je potok v Plzni, napájející Bolevecké rybníky a ústící do Berounky.

Nový!!: Labe a Bolevecký potok · Vidět víc »

Bombardování Drážďan

Bombardování Drážďan byl britsko-americký vzdušný útok, který provedly Royal Air Force (RAF) a americké United States Army Air Forces (USAAF) 13.–15.

Nový!!: Labe a Bombardování Drážďan · Vidět víc »

Boreč (České středohoří)

Vrch Boreč nebo také Borečský vrch (450 m) je kopec v Českém středohoří nad osadou Režný Újezd asi šest kilometrů severozápadně od Lovosic.

Nový!!: Labe a Boreč (České středohoří) · Vidět víc »

Borecký potok

Název Borecký potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Borecký potok · Vidět víc »

Borecký potok (přítok Bystřice)

Borecký potok je malý vodní tok v Krušných horách a Sokolovské pánvi v okrese Karlovy Vary, levostranný přítok Bystřice.

Nový!!: Labe a Borecký potok (přítok Bystřice) · Vidět víc »

Borecký potok (přítok Střely)

Borecký potok je malý vodní tok v Tepelské vrchovině a Rakovnické pahorkatině v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Borecký potok (přítok Střely) · Vidět víc »

Borový potok (přítok Miletínského potoka)

Borový potok je levostranným přítokem Miletínského potoka.

Nový!!: Labe a Borový potok (přítok Miletínského potoka) · Vidět víc »

Borovnice (okres Trutnov)

Obec Borovnice (něm. Groß Borowitz) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba mezi Novou Pakou a Hostinným.

Nový!!: Labe a Borovnice (okres Trutnov) · Vidět víc »

Borovský les

Borovský les je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 114,39 km2 v severní části Žďárských vrchů, součást Hornosvratecké vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Borovský les · Vidět víc »

Borovský potok (přítok Sázavy)

Borovský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Borovský potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Botel Čechie

Botel Čechie byl zakotvený od roku 1996 u Smetanova nábřeží na levém břehu Labe v centru Hradce Králové.

Nový!!: Labe a Botel Čechie · Vidět víc »

Botič

Botič (spisovná výslovnost,, Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR, 2008–2014, autor hesla neuveden variantní regionální výslovnost též botyčLudmila Uhlířová:, Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 5) je říčka v povodí dolní Vltavy.

Nový!!: Labe a Botič · Vidět víc »

Boučský potok

Boučský potok je krátký horský potok, pravostranný přítok Hlubokého potoka v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Boučský potok · Vidět víc »

Bouřlivec

Bouřlivec je malý vodní tok v okrese Teplice, který stéká úbočím Krušných hor do Mostecké pánve.

Nový!!: Labe a Bouřlivec · Vidět víc »

Bradava

Bradava je pravostranný přítok řeky Úslavy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Bradava · Vidět víc »

Bradlo (hrad)

Bradlo je zaniklý hrad, který stával na západním okraji vrchu Bradlo, při soutoku Labe a Olešnického potoka, mezi vsí Debrné (částí obce Mostek) a Novými Zámky u Hostinného v Královéhradeckém kraji, v katastrálním území obce Dolní Olešnice.

Nový!!: Labe a Bradlo (hrad) · Vidět víc »

Bradlo (Orlické hory)

Bradlo (německy Breiterstein) je vrchol v České republice ležící v podřazeném celku Orlických hor Bukovohorské hornatině.

Nový!!: Labe a Bradlo (Orlické hory) · Vidět víc »

Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem (lidově Brandejs) je bývalé samostatné město v okrese Praha-východ, od 1. července 1960 jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.

Nový!!: Labe a Brandýs nad Labem · Vidět víc »

Brandýs nad Labem (nádraží)

Brandýs nad Labem je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji poblíž řeky Labe.

Nový!!: Labe a Brandýs nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Brandýs nad Labem (zámek)

Brandýs nad Labem je hrad přestavěný na zámek v souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (okres Praha-východ) na vyvýšené terase na levém břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Brandýs nad Labem (zámek) · Vidět víc »

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav je město v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav · Vidět víc »

Braniborsko

Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Nový!!: Labe a Braniborsko · Vidět víc »

Brádlerova bouda

Brádlerova bouda je horská bouda v Krkonoších, ležící v nadmořské výšce 1156 m na louce v horní části Medvědího dolu.

Nový!!: Labe a Brádlerova bouda · Vidět víc »

Brádlerovy boudy

Brádlerovy boudy je základní sídelní jednotka na katastrálním území Špindlerův Mlýn, která je tvořena skupinou horských bud.

Nový!!: Labe a Brádlerovy boudy · Vidět víc »

Brložský potok

Název Brložský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Brložský potok · Vidět víc »

Brložský potok (přítok Otavy)

Brložský potok je vodní tok v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Brložský potok (přítok Otavy) · Vidět víc »

Brná (Ústí nad Labem)

Brná, názvem katastrálního území Brná nad Labem, je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov, do roku 1980 byla samostatnou obcí.

Nový!!: Labe a Brná (Ústí nad Labem) · Vidět víc »

Brocken

Brocken (také Blocksberg) je nejvyšší hora v pohoří Harz ve středním Německu.

Nový!!: Labe a Brocken · Vidět víc »

Brodec (přítok Vlašimské Blanice)

Brodec je pravostranný přítok Vlašimské Blanice v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Brodec (přítok Vlašimské Blanice) · Vidět víc »

Brokdorfská jaderná elektrárna

Brokdorfská jaderná elektrárna je jaderná elektrárna v Německu, ve Šlesvicku-Holštýnsku v zemském okrese Steinburg na pravém břehu Labe, 55 km severozápadně od Hamburku.

Nový!!: Labe a Brokdorfská jaderná elektrárna · Vidět víc »

Brozany

Brozany (občas Brozany nad Labem) je část obce Staré Hradiště v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Brozany · Vidět víc »

Brslenka

Brslenka (na horním toku též Čáslavka) je levostranný a celkově největší přítok řeky Doubravy tekoucí v okresech Havlíčkův Brod a Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Brslenka · Vidět víc »

Brtevský potok

Brtevský potok nazývaný též Brtva je největší pravostranný přítok řeky Dědiny (Zlatého potoka) v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Brtevský potok · Vidět víc »

Bruno z Querfurtu

Svatý Bruno z Querfurtu (asi 970 – 14. února nebo 9. března 1009) byl misionářem u národů východně od otonské říše, autorem životopisu svatého Vojtěcha a mučedníkem sťatým při šíření křesťanské víry na východě Evropy.

Nový!!: Labe a Bruno z Querfurtu · Vidět víc »

Brusnice (potok)

Brusnice (dříve též Bruska) je potok v Břevnově, na Hradčanech a Malé Straně v Praze.

Nový!!: Labe a Brusnice (potok) · Vidět víc »

Brzina (řeka)

Brzina (v místním nářečí Brsina) je říčka tekoucí převážně ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Brzina (řeka) · Vidět víc »

Bučecký potok

Bučecký potok (dříve Sechutický potok) je potok v Plzeňském kraji, pravý přítok Kralovického potoka.

Nový!!: Labe a Bučecký potok · Vidět víc »

Bušinec (přítok Šembery)

Bušinec je potok ve Středočeském kraji, levostranný a celkově největší přítok říčky Šembery, která je levostranným přítokem řeky Výrovky.

Nový!!: Labe a Bušinec (přítok Šembery) · Vidět víc »

Bušovický potok

Bušovický potok uváděný také pod jménem Koutský potok je pravostranný přítok řeky Klabavy.

Nový!!: Labe a Bušovický potok · Vidět víc »

Buštěhradská dráha

Buštěhradská dráha (BD; v dobových pramenech spíše B.E.B. z německého) bylo obecné označení privátní železniční společnosti, která v letech 1855–1922 provozovala tratě v severozápadních Čechách spojující Kladensko, později i Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou.

Nový!!: Labe a Buštěhradská dráha · Vidět víc »

Bublava (přítok Ohře)

Bublava je drobný vodní tok v Doupovských horách v okresech Karlovy Vary a Chomutov.

Nový!!: Labe a Bublava (přítok Ohře) · Vidět víc »

Bublavský potok

Bublavský potok je levostranný přítok Svatavy v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Bublavský potok · Vidět víc »

Bubovický potok

alt.

Nový!!: Labe a Bubovický potok · Vidět víc »

Bucharova cesta

Bucharova cesta je 31 kilometrů dlouhá krkonošská turistická trasa spojující město Jilemnice a pramen Labe.

Nový!!: Labe a Bucharova cesta · Vidět víc »

Buchberg (Šluknovská pahorkatina)

Buchberg je 459 m n. m. vysoká kupa v saském městě Sebnitz.

Nový!!: Labe a Buchberg (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Budečská hráz

Budečská hráz Budečská hráz Cesta na vrcholu Budečské hráze s dubovým stromořadím Budečská hráz je uměle vytvořená terénní vlna, která chránila středočeskou obec Přerov nad Labem před záplavami způsobenými rozvodněným Labem.

Nový!!: Labe a Budečská hráz · Vidět víc »

Budkovský potok

Budkovský potok je pravostranný přítok Benešovského potoka v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Budkovský potok · Vidět víc »

Budov (Ústí nad Labem)

Budov je malá vesnice, základní sídelní jednotka a pod názvem Budov u Svádova katastrální území, dnes součást města Ústí nad Labem, od něhož se nachází čtyři kilometry na východ.

Nový!!: Labe a Budov (Ústí nad Labem) · Vidět víc »

Budyňská pahorkatina

Budyňská pahorkatina je geomorfologický okrsek ve střední a jihozápadní části Terezínské kotliny, ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Budyňská pahorkatina · Vidět víc »

Bukač velký

Vejce bukače velkého Bukač velký (Botaurus stellaris) je středně velkým druhem vodního ptáka z čeledi volavkovitých (Ardeidae).

Nový!!: Labe a Bukač velký · Vidět víc »

Buková (Jizerské hory)

Buková (838 m n. m., německy Buch Berg) je hora v jižní části Jizerských hor, tyčící se mezi Smržovkou na jihu, Jiřetínem pod Bukovou na východě a Josefovým Dolem na severu.

Nový!!: Labe a Buková (Jizerské hory) · Vidět víc »

Buková hora (Šluknovská pahorkatina)

Buková hora je zalesněný vrch na severu České republiky o nadmořské výšce 512 metrů ve Šluknovské pahorkatině, v okrese Děčín, severně od osady Severní, která je části obce Lobendava.

Nový!!: Labe a Buková hora (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Buková hora (České středohoří)

Buková hora je tefritová homole, která byla osazená buky, duby a jehličnatými stromy.

Nový!!: Labe a Buková hora (České středohoří) · Vidět víc »

Bukový potok (přítok Černé vody)

Bukový potok je levostranným přítokem Černé vody v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Bukový potok (přítok Černé vody) · Vidět víc »

Bukovec (Jizerské hory)

Bukovec (1005 m n. m.) je výrazný čedičový vrch na východním okraji Jizerských hor, v okrese Jablonec nad Nisou.

Nový!!: Labe a Bukovec (Jizerské hory) · Vidět víc »

Bukovský potok (přítok Lužnice)

Bukovský potok je vodní tok v Jihočeském kraji, je levostranným přítokem Lužnice.

Nový!!: Labe a Bukovský potok (přítok Lužnice) · Vidět víc »

Buljaři

Migrace Bulharů po rozpadu Velkého Bulharska Buljaři nebo Büläři (Bilärler) byli jedním ze starověkých historických kmenů Ogurských Turků (Turkité) žijících na středním Itilu (Volha).

Nový!!: Labe a Buljaři · Vidět víc »

Byšičky (Lysá nad Labem)

Byšičky je jedna z nejzachovalejších barokních vesnic na území České republiky, v současnosti jedna ze čtyř místních částí středočeského města Lysá nad Labem.

Nový!!: Labe a Byšičky (Lysá nad Labem) · Vidět víc »

Byšická tůň

Byšická tůň je mrtvé říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe mezi Starou Boleslaví a Lysou nad Labem západně od vesnice Byšičky na hranici okresů Nymburk a Praha-východ ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Byšická tůň · Vidět víc »

Bylanka

Název Bylanka má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Bylanka · Vidět víc »

Bylanka (přítok Šembery)

Bylanka je pravostranný přítok říčky Šembery v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Bylanka (přítok Šembery) · Vidět víc »

Bylanka (přítok Labe)

Bylanka (dříve též Hrbokovka) je jedním ze tří významných potoků a zároveň přítoků Labe odvodňujících nejsevernější svahy Železných hor.

Nový!!: Labe a Bylanka (přítok Labe) · Vidět víc »

Bylanka (přítok Vrchlice)

Bylanka je levostranný přítok říčky Vrchlice v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Bylanka (přítok Vrchlice) · Vidět víc »

Bylanská pahorkatina

Bylanská pahorkatina je geomorfologický okrsek ve střední části Českobrodské tabule, ležící v okresech Kolín a Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Bylanská pahorkatina · Vidět víc »

Bynov

Bynov je bývalá obec, v současnosti IX.

Nový!!: Labe a Bynov · Vidět víc »

Bynovec

Obec Bynovec (do roku 1946 Binsdorf) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Bynovec · Vidět víc »

Bynovecký potok

Bynovecký potok je potok v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Bynovecký potok · Vidět víc »

Byseňský potok

Byseňský potok je drobný vodní tok, pramenící na východním okraji geomorfologického celku Džbán a odvodňující část západního Slánska v okrese Kladno, pravostranný přítok potoka Bakovského.

Nový!!: Labe a Byseňský potok · Vidět víc »

Bystřice

Název Bystřice má více obcí.

Nový!!: Labe a Bystřice · Vidět víc »

Bystřice (přítok Černého potoka)

Bystřice je pravostranný přítok Černého potoka ve Všerubské vrchovině a Podčeskoleské pahorkatině v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Bystřice (přítok Černého potoka) · Vidět víc »

Bystřice (přítok Bíliny)

Bystřice je malý vodní tok v okrese Teplice.

Nový!!: Labe a Bystřice (přítok Bíliny) · Vidět víc »

Bystřice (přítok Cidliny)

Bystřice na středním toku u Boharyně Bystřice je levostranný, celkově největší přítok řeky Cidliny v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Bystřice (přítok Cidliny) · Vidět víc »

Bystřice (přítok Ohře)

Bystřice je levostranný přítok řeky Ohře v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Bystřice (přítok Ohře) · Vidět víc »

Bystřický potok (přítok Radbuzy)

Bystřický potok je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Bystřický potok (přítok Radbuzy) · Vidět víc »

Bystřina (přítok Rokytnice)

Bystřina je potok ve Smrčinách v okrese Cheb v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Rokytnice.

Nový!!: Labe a Bystřina (přítok Rokytnice) · Vidět víc »

Bystřina (přítok Rotavy)

Bystřina (též Prudký potok) je horský vodní tok v Krušných horách, pravostranný přítok Rotavy v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Bystřina (přítok Rotavy) · Vidět víc »

Bystrá (přítok Oharky)

Bystrá je potok, tekoucí na svazích Ještědského hřbetu a v Podještědí v Libereckém kraji a tvořící pravostranný přítok potoka Oharky.

Nový!!: Labe a Bystrá (přítok Oharky) · Vidět víc »

Canburg

Canburg bylo na přelomu 8.

Nový!!: Labe a Canburg · Vidět víc »

Candát obecný

Candát obecný (Sander lucioperca; Stizostedion lucioperca) je jedním ze dvou druhů candáta vyskytujících se na území Česka.

Nový!!: Labe a Candát obecný · Vidět víc »

Carolabrücke (Bad Schandau)

Carolabrücke je 187 metrů dlouhý železniční most, který spojuje Wendischfähre (místní část obce Rathmannsdorf) a Krippen (místní část města Bad Schandau).

Nový!!: Labe a Carolabrücke (Bad Schandau) · Vidět víc »

Caspar David Friedrich

Caspar David Friedrich (5. září 1774, Greifswald – 7. května 1840, Drážďany) byl německý malíř a kreslíř.

Nový!!: Labe a Caspar David Friedrich · Vidět víc »

Církvice (Ústí nad Labem)

Církvice se nachází v okrese Ústí nad Labem, 7 km severozápadně od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Církvice (Ústí nad Labem) · Vidět víc »

Církvice (okres Kutná Hora)

Církvice (j. č., tedy: ta Církvice, do Církvice, v Církvici) je obec v okrese Kutná Hora, 5 km východně od města Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Církvice (okres Kutná Hora) · Vidět víc »

Císařská Kuchyně

Císařská Kuchyně (nem: Kaiserkuchel) je vesnice v okrese Praha-východ, místní část obce Čelákovice.

Nový!!: Labe a Císařská Kuchyně · Vidět víc »

Cecemín

Cecemín (238 m n. m.) je vrch v okrese Mělník Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Cecemín · Vidět víc »

Cedron (přítok Jizerky)

Cedron je levostranný přítok Jizerky v okrese Semily v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Cedron (přítok Jizerky) · Vidět víc »

Cerekvický potok

Cerekvický potok je levostranný přítok říčky Hejlovky protékající okresem Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Cerekvický potok · Vidět víc »

Cerhovka

Cerhovka je pravostranný přítok řeky Doubravy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Cerhovka · Vidět víc »

Chabařovice

Chabařovice jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Chabařovice · Vidět víc »

Chalupecký potok

Chalupecký potok je pravostranným přítokem Lobezského potoka ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Chalupecký potok · Vidět víc »

Charicléa Hohenlohe

Princezna Charicléa z Hohenlohe-Schillingfürstu (roz. Ypsilanti) (8. října 1863 Paříž – 22. června 1912 Mnichov) byla aristokratka a mecenáška.

Nový!!: Labe a Charicléa Hohenlohe · Vidět víc »

Charvátův kopec

Charvátův kopec je nevysoký pahorek na západním okraji Vrchlabí, v blízkém sousedství fotbalového areálu.

Nový!!: Labe a Charvátův kopec · Vidět víc »

Chaukové

Germáni cca 150 n. l. Chaukové byli západogermánský kmen, v antických písemných pramenech uváděný pod jménem Ingeveoni.

Nový!!: Labe a Chaukové · Vidět víc »

Cháby

ChábyNázev Cháby je převzat z referenčního zdroje.

Nový!!: Labe a Cháby · Vidět víc »

Chýlava

Chýlava (též Chejlava) je potok v okrese Rokycany, pravostranný přítok Holoubkovského potoka.

Nový!!: Labe a Chýlava · Vidět víc »

Chýnovský potok

Chýnovský potok pramení v katastru obce Horní Hořice v okrese Tábor a vlévá se do Chotovinského potoka, jako jeho levostranný přítok.

Nový!!: Labe a Chýnovský potok · Vidět víc »

Chřibská Kamenice

Chřibská Kamenice (německy Kreibitzbach; polsky Chrybska Kamienica) je pravostranný přítok řeky Kamenice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Chřibská Kamenice · Vidět víc »

Chebská smlouva

alt.

Nový!!: Labe a Chebská smlouva · Vidět víc »

Chemický průmysl

soli položil základy chemického průmyslu Chemický průmysl je obor hospodářství, který se zabývá výrobou chemických produktů.

Nový!!: Labe a Chemický průmysl · Vidět víc »

Chlístovický potok

Chlístovický potok je levostranný přítok říčky Vrchlice v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Chlístovický potok · Vidět víc »

Chlomek (vrch)

Chlomek uváděný také jako Chlumka, Kajba aj.

Nový!!: Labe a Chlomek (vrch) · Vidět víc »

Chloumeček

Chloumeček (282 m n. m.), též Chloumek, je vrch v okrese Mělník Středočeského kraje, ležící při západním okraji Mělníka-Chloumku, na katastrálním území Mělník.

Nový!!: Labe a Chloumeček · Vidět víc »

Chloumecká strouha

Chloumecká strouha je krátký potok ve Slavkovském lese, v okrese Karlovy Vary, levostranný přítok Lomnického potoka.

Nový!!: Labe a Chloumecká strouha · Vidět víc »

Chloumek (Východolabská tabule)

Chloumek (337 m n. m.) je vrch v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje u hranice s okresem Náchod.

Nový!!: Labe a Chloumek (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Chlum (Východolabská tabule, 338 m)

Chlum (338 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Chlum (Východolabská tabule, 338 m) · Vidět víc »

Chlumec (Východolabská tabule)

Chlumec (257 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Chlumec (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Chlumecká tabule

Chlumecká tabule je geomorfologický podcelek v střední části Východolabské tabule, ležící v okresech Hradec Králové, Trutnov a Náchod v Královéhradeckém kraji, v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Chlumecká tabule · Vidět víc »

Chlumecký potok (přítok Chumavy)

Chlumecký potok je pravostranný přítok Chumavy v okrese Beroun ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Chlumecký potok (přítok Chumavy) · Vidět víc »

Chlumský potok (přítok Vranidolského potoka)

Chlumský potok je levostranný přítok Vranidolského potoka protékající na rozhraní okresů Havlíčkův Brod a Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Chlumský potok (přítok Vranidolského potoka) · Vidět víc »

Chlustov

Chlustov (1094 m n. m., německy Krustl Berg) je výrazná hora na Šumavě tyčící se 3 km západně od Lenory a 3,5 km jižně od Horní Vltavice.

Nový!!: Labe a Chlustov · Vidět víc »

Chmeliště (Vavřinec)

Chmeliště je vesnice, část obce Vavřinec v okrese Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Chmeliště (Vavřinec) · Vidět víc »

Chmelník

Chmelník, místními nazývaný Chmelák, je nefelinitový vrchol s nadmořskou výškou 508 metrů, který se nachází jihozápadně od Děčína, jižně od Krásného Studence.

Nový!!: Labe a Chmelník · Vidět víc »

Chnodomar

Chnodomar Chnodomarius (4. století - 4. století) byl králem alamanského kmene na území dnešního jihozápadního Německa poblíž řeky Rýn v polovině 4. století.

Nový!!: Labe a Chnodomar · Vidět víc »

Choťánky

Choťánky jsou obec v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, nacházejí se v Polabské nížině v nadmořské výšce 189 metrů, 4 km východně od Poděbrad ve směru na Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Choťánky · Vidět víc »

Chobotovský potok

Chobotovský potok je pravostranný přítok řeky Chrudimky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Chobotovský potok · Vidět víc »

Chodovský potok

Chodovský potok pramení v Krušných horách u obce Jindřichovice, stéká údolími do Vřesové, protéká Chodovem a několika dalšími menšími obcemi.

Nový!!: Labe a Chodovský potok · Vidět víc »

Chodská Úhlava

Chodská Úhlava je levostranný přítok Úhlavy.

Nový!!: Labe a Chodská Úhlava · Vidět víc »

Chomutovka

Chomutovka je říčka v severozápadních Čechách, levostranný přítok Ohře.

Nový!!: Labe a Chomutovka · Vidět víc »

Chomutovsko-teplická pánev

Chomutovsko-teplická pánev je geomorfologický podcelek v západní části Mostecké pánve v okresech Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a okrajově také v okresech Děčín a Louny v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Chomutovsko-teplická pánev · Vidět víc »

Chotýšanka

Chotýšanka je levostranný přítok Vlašimské Blanice protékající okresem Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Chotýšanka · Vidět víc »

Chotýšský potok

Chotýšský potok se nachází v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Chotýšský potok · Vidět víc »

Chotiměř

Obec Chotiměř se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Chotiměř · Vidět víc »

Chotkovská hrobka (Valtířov)

Chotkovská hrobka, také hrobka hrabat Chotků, případně zvaná podle spřízněného rodu Thun-Hohensteinů hrobní kaple rodiny Thunů je pohřebiště velkobřezenské linie šlechtického rodu Chotků z Chotkova a Vojnína a jejich příbuzných v severním cípu bývalého hřbitova nad vysokým srázem k pravému břehu Labe nedaleko kostela sv. Václava ve Valtířově (Waltirsche), součásti Velkého Března (Großpriesen) v okrese Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Chotkovská hrobka (Valtířov) · Vidět víc »

Chotouňský potok

Chotouňský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okresech Praha-východ a Praha-západ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Chotouňský potok · Vidět víc »

Chotovický potok

Chotovický potok pramení u čertova mlýna na severozápadní části katastru obce Chotovice v okrese Česká Lípa, od pramene pokračuje k jihu. Na jeho toku jsou před zastavěnou částí obce Chotovice vybudovány dva rybníky – Horní Chotovický rybník a Dolní Chotovický rybník. Poté proteče zastavěnou částí obce Chotovice, po své cestě posbírá několik menších pravostranných i levostranných vodotečí a jeho cesta končí v Dobranovském potoku před rybníkem Očko.

Nový!!: Labe a Chotovický potok · Vidět víc »

Chotovinský potok

Potok pod Podolským rybníkem Chotovinský potok, posledních 6 km také zvaný Kozský potok, je potok ve Středočeském a Jihočeském kraji, pravostranný přítok řeky Lužnice, který odvodňuje malé území na jihu okresu Benešov a severovýchodní část okresu Tábor.

Nový!!: Labe a Chotovinský potok · Vidět víc »

Chotule

Chotule (206 m n. m.) je vrch v okrese Kolín Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Chotule · Vidět víc »

Chrám svatého Jana Křtitele (Kolín)

Chrám svatého Jana Křtitele v Kolíně leží nedaleko nového mostu přes Labe.

Nový!!: Labe a Chrám svatého Jana Křtitele (Kolín) · Vidět víc »

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozkládá mezi Louny a Českou Lípou.

Nový!!: Labe a Chráněná krajinná oblast České středohoří · Vidět víc »

Chráněná krajinná oblast Saské Švýcarsko

Chráněná krajinná oblast Saské Švýcarsko leží na východě Saska v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory.

Nový!!: Labe a Chráněná krajinná oblast Saské Švýcarsko · Vidět víc »

Chrást (Svitavská pahorkatina)

Chrást (284 m n. m.) je vrch v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Chrást (Svitavská pahorkatina) · Vidět víc »

Chrobolský potok

Chrobolský potok je menší vodní tok v Šumavském podhůří, levostranný přítok Zlatého potoka v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Chrobolský potok · Vidět víc »

Chrochvický potok

Chrochvický potok je levostranný přítok Labe v okrese Děčín (3,5 km jižně od centra Děčína) v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Chrochvický potok · Vidět víc »

Chrudim

Chrudim (2. pád Chrudimi i Chrudimě; německy zastarale Crudim) je město ve stejnojmenném okrese ve východních Čechách.

Nový!!: Labe a Chrudim · Vidět víc »

Chrudimka

Chrudimka je řeka s délkou vodního toku 106 km a plochou povodí 867 km²,Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka uvádí hodnotu 866,21 km² pramení nad obcí Kameničky v krajinné oblasti Železných hor a ústí v Pardubicích v levostranném přítoku do evropské řeky Labe ve Východolabské tabuli, v rámci administrativně správním protéká okresy Chrudim a Pardubice, náležejícími do Pardubického kraje na území České republiky.

Nový!!: Labe a Chrudimka · Vidět víc »

Chrudimská tabule

Chrudimská tabule je geomorfologický podcelek v západní části Svitavské pahorkatiny, ležící v okresech Chrudim, Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Chrudimská tabule · Vidět víc »

Chrudimský kraj

Nejstarší vyobrazení Chrudimského kraje na Aretinově mapě 1619 Chrudimský kraj na Vogtově mapě 1712 Chrudimský kraj roku 1909. V roce 1868 byly zrušeny krajské úřady a kraje jako administrativní jednotky. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů. Krajský soud sídlil v Chrudimi. Severozápad Chrudimského kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720 Severovýchod Chrudimského kraje na Mullerově mapě roku 1720 Jihovýchod Chrudimského kraje na Mullerově mapě roku 1720 Zmenšená veduta Chrudimi z roku 1602 podle Jana Willenberga Pardubic z roku 1602 Poličky z let 1711 Veduta Litomyšle z roku 1798 Stará veduta města Přelouče Skutče z roku 1812 Joann. Venuto. J. V. 1808. Joann Venuto 1805. Joann Venuto 1811. Joann Venuto 1814. Joann Venuto 1815. Joann Venuto 1816. Joann Venuto 3. Sept. 1807. J. Venuto. Joann Venuto 1815. Joann Venuto. J. Venuto 1806. J. Venuto 1809. Joann Venuto. J. V. Joann Venuto 1811. Joann Venuto 1812. Joann Venuto 1815. J. Venuto. Joann Venuto 1813. Joann Venuto 1822. J. Venuto 1816. Joann Venuto. Joann Venuto 1819. J. Venuto 1812. J. Venuto 1822. Joann Venuto 1815. Joann Venuto. Chrudimský kraj či krátce Chrudimsko byl jedním z českých historických krajů, tvořil jižní část východních Čech.

Nový!!: Labe a Chrudimský kraj · Vidět víc »

Chuchelský potok

Chuchelský potok (též Chuchelenský potok) je vodní tok v severovýchodních Čechách, levostranný přítok řeky Jizery, který odvodňuje nevelké území na pomezí Krkonošského podhůří a Ještědsko-kozákovského hřbetu západně od Semil.

Nový!!: Labe a Chuchelský potok · Vidět víc »

Chuchla

Chuchla je potok, který pramení v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Chuchla · Vidět víc »

Chudobská sníženina

Chudobská sníženina (nebo též) se nachází v jihozápadním Polsku, v nadmořské výšce od 400 do 480 m n. m., v západní části Kladského regionu mezi Stolovými horami na severu a Levínskou vrchovinou (Wzgórza Lewińskie) na jihu; tato ji odděluje od Dušnické sníženiny (Obniżenie Dusznickie) na východě.

Nový!!: Labe a Chudobská sníženina · Vidět víc »

Chvaletice

Chvaletice jsou město v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Chvaletice · Vidět víc »

Chvaletická

Chvaletická je ulice na Lehovci v katastrálním území Hloubětína na Praze 14.

Nový!!: Labe a Chvaletická · Vidět víc »

Chvaletická pahorkatina

Chvaletická pahorkatina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický podcelek o rozloze 159,16 km² v severozápadní části Železných hor, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Chvaletická pahorkatina · Vidět víc »

Chvalov (Stebno)

Chvalov je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Chvalov (Stebno) · Vidět víc »

Chvalovice (Kovanice)

Chvalovice jsou vesnice v okrese Nymburk a část obce Kovanice.

Nový!!: Labe a Chvalovice (Kovanice) · Vidět víc »

Chvaly

Chvaly jsou bývalá vesnice, dnes západní část čtvrti Horní Počernice a městské části Praha 20 hlavního města Prahy.

Nový!!: Labe a Chvaly · Vidět víc »

Chvojenský potok (přítok Jílovského potoka)

Chvojenský potok je pravostranný přítok Jílovského potoka v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Chvojenský potok (přítok Jílovského potoka) · Vidět víc »

Cidlina (řeka)

Cidlina je řeka v severovýchodních Čechách, převážně v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Cidlina (řeka) · Vidět víc »

Cidlinská (Praha)

Cidlinská je ulice v Kyjích a Hloubětíně na Praze 14, která spojuje křižovatku ulic V Chaloupkách a Poříčanská s ulicí Nedvědickou.

Nový!!: Labe a Cidlinská (Praha) · Vidět víc »

Cihelna (Hradec Králové)

Cihelna (německy Ziegelschlag) byla osadou na severu královéhradecké čtvrti Svobodné Dvory, západně až severozápadně od centra Hradce Králové, na pravé straně řeky Labe.

Nový!!: Labe a Cihelna (Hradec Králové) · Vidět víc »

Cihlářský rybník (Tisá)

Cihlářský rybník je vodní plocha s rozlohou téměř 3,8 ha zhruba 1,5 km jihozápadně od Tisé poblíž města Libouchec v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Cihlářský rybník (Tisá) · Vidět víc »

Cikánský potok

Cikánský potok je levostranný přítok řeky Blanice na pomezí Šumavy a Šumavského podhůří v okrese Prachatice.

Nový!!: Labe a Cikánský potok · Vidět víc »

Cirkus Bukowsky

Cirkus Bukowsky je český kriminální televizní seriál produkovaný Českou televizí.

Nový!!: Labe a Cirkus Bukowsky · Vidět víc »

Claffo

Postup Langobardů Evropou v období stěhování národů Kovová koruna Langobardů Claffo (Claffone) (5. století – kolem 500) byl ve druhé polovině 5. století králem germánského národa Langobardů z dynastie Lethingů.

Nový!!: Labe a Claffo · Vidět víc »

Clara Schumannová

Clara Josephine Schumannová, nepřechýleně Clara Schumann, roz.

Nový!!: Labe a Clara Schumannová · Vidět víc »

Claude Benoît Duhamel de Querlonde

Claude Benoît Duhamel de Querlonde (11. dubna 1721, Toul – 18. února 1808, Vídeň) byl francouzský vojenský inženýr a habsburský polní podmaršálek.

Nový!!: Labe a Claude Benoît Duhamel de Querlonde · Vidět víc »

Coswig

Coswig je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Coswig · Vidět víc »

Ctěnický potok

Ctěnický potok je potok tekoucí ze Ctěnic k Vinoři.

Nový!!: Labe a Ctěnický potok · Vidět víc »

Cuxhaven

Cuxhaven (v dolnosaském nářečí Cuxhoben) je německé přístavní město ve spolkové zemi Dolní Sasko ležící u ústí řeky Labe do Severního moře.

Nový!!: Labe a Cuxhaven · Vidět víc »

Cvikovská Mulda

Cvikovská Mulda je řeka v Německu, protékající na území spolkové země Sasko.

Nový!!: Labe a Cvikovská Mulda · Vidět víc »

Cyklistické trasy v Česku

"Návěst před křižovatkou" (dopravní značka IS 20), přehrada Praha-Hostivař "Směrové tabule pro cyklisty" (dopravní značky IS 19), přehrada Praha-Hostivař IS 21c Směrová tabulka pro cyklisty, Třebíč Cyklistické trasy v Česku jsou značeny od roku 1997 speciálním turistickým značením Klubem českých turistů.

Nový!!: Labe a Cyklistické trasy v Česku · Vidět víc »

Dašická kotlina

Dašická kotlina je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okresech Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Dašická kotlina · Vidět víc »

Dalejský potok

Dalejský potok nedaleko od Velké Ohrady, v přírodním údolí Převislý chodník nad potokem u Dalejské ulice v Řeporyjích Dalejský potok pramení v Chrášťanech, teče přes Třebonice, kolem jižní hranice katastrálního území Stodůlky a skanzenu Řepora, přes Řeporyje (zprava se vlévá Jinočanský potok), Dalejským údolím (severní okraj Holyně), Prokopským údolím jižní částí katastrálního území Jinonice (na souběhu Dalejského s Prokopským údolím se vlévá zleva Prokopský potok) a klikatým údolím Hlubočep, do Vltavy ústí na jejím řkm 58,9 zleva u hlubočepského předmostí Barrandovského mostu, podchodem od smyčky tramvají Hlubočepy.

Nový!!: Labe a Dalejský potok · Vidět víc »

Daniel Klesch

Daniel Klesch, také: Daniel Klesch von Iglo (22. února 1624 nebo 1619 Spišská Nová Ves – 1697 Berlín), byl luteránský teolog a básník.

Nový!!: Labe a Daniel Klesch · Vidět víc »

David Fanto

David Fanto (4. června 1852 Holíč – 27. května 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský podnikatel a průmyslník židovského původu podnikající v chemickém průmyslu.

Nový!!: Labe a David Fanto · Vidět víc »

Davidův vrch (Šluknovská pahorkatina)

Davidův vrch je nevýrazná kupa o nadmořské výčce 448 m ve Šluknovské pahorkatině v katastrálním území města Mikulášovice.

Nový!!: Labe a Davidův vrch (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Dálniční most přes Labe u Poděbrad

Dálniční most přes Labe u Poděbrad (často označován jako lanový most) je dálniční přemostění Labe ve Středočeském kraji, v okrese Nymburk, nedaleko Poděbrad, přibližně na 42.

Nový!!: Labe a Dálniční most přes Labe u Poděbrad · Vidět víc »

Dálnice A20 (Německo)

Dálnice A20, německy Bundesautobahn 20 (zkratka BAB 20), zkráceně Autobahn 20 (zkratka A20), je dálnice na severu Německa.

Nový!!: Labe a Dálnice A20 (Německo) · Vidět víc »

Dálnice A22 (Německo)

Dálnice A22, německy Bundesautobahn 22 (zkratka BAB 22), zkráceně Autobahn 22 (zkratka A22), je plánovaná dálnice na severu Německa.

Nový!!: Labe a Dálnice A22 (Německo) · Vidět víc »

Dálnice A7 (Německo)

Dálnice A7, německy Bundesautobahn 7 (zkratka BAB 7), zkráceně Autobahn 7 (zkratka A7), je nejdelší německou dálnicí a se svými 963 kilometry i nejdelší dálnicí v Evropě.

Nový!!: Labe a Dálnice A7 (Německo) · Vidět víc »

Dálnice D10

Dálnice D10 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R10Čl. II. bod 2 zákona č. 268/2015 Sb.) je dálnice, která vede z Prahy přes Mladou Boleslav do Turnova, kde končí a napojuje se do silniční sítě.

Nový!!: Labe a Dálnice D10 · Vidět víc »

Dálnice D11

Dálnice D11 (též zvaná Hradecká dálnice) je česká dálnice vedoucí z Prahy přímo na východ do Hradce Králové a odtud dále na sever do Jaroměře, ve zprovozněné délce (k lednu 2022) a plánované délce 156 km.

Nový!!: Labe a Dálnice D11 · Vidět víc »

Dálnice D35

Dálnice D35 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R35) je dálnice plánovaná na trase Úlibice – Hradec Králové, kde se setkává s dálnicí D11 (a se kterou peážuje mezi MÚK Plotiště a MÚK Sedlice), a dále přes Vysoké Mýto, Litomyšl, kolem Svitav, přes Mohelnici a okolo Olomouce až k Lipníku nad Bečvou, kde se napojuje na dálnici D1.

Nový!!: Labe a Dálnice D35 · Vidět víc »

Dálnice D8

Dálnice D8 (tzv. Drážďanská, či dříve Teplická dálnice) je česká dálnice vedoucí od Prahy severoseverozápadním směrem přes Lovosice a Ústí nad Labem ke státní hranici Česko/Německo (Krásný Les/Breitenau), kde se volně napojuje na německou dálnici A17.

Nový!!: Labe a Dálnice D8 · Vidět víc »

Dílčí povodí

Dílčí povodí je pojem používaný v plánování v oblasti vod pro část povodí definovanou v České republice § 2 zákona č. 254/2001 Sb.

Nový!!: Labe a Dílčí povodí · Vidět víc »

Dírecký potok

Dírecký potok je malý potok v okrese Rokycany, pravostranný přítok řeky Berounky.

Nový!!: Labe a Dírecký potok · Vidět víc »

Dívčí kameny

Dívčí kameny (polsky Śląskie Kamienie, německy Mädelsteine) je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 8 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Nový!!: Labe a Dívčí kameny · Vidět víc »

Dívčí lávky

Pohled z lávky přes Labe po proudu, na soutok; zleva ústí Bílé Labe Dívčí lávky je označení soutoku Labe s Bílým Labem.

Nový!!: Labe a Dívčí lávky · Vidět víc »

Dómský pahorek

Dómský pahorek, také Dómský vrch, dříve také hora svatého Štěpána, je pravobřežní labská vyvýšenina, která se nachází v historickém jádru města Litoměřice.

Nový!!: Labe a Dómský pahorek · Vidět víc »

Dömitz

Dömitz (dolnoněmecky Döms) je město na jihozápadě Meklenburska v zemském okrese Ludwigslust-Parchim.

Nový!!: Labe a Dömitz · Vidět víc »

Džbán (geomorfologický celek)

Džbán je geomorfologický celek v Poberounské soustavě.

Nový!!: Labe a Džbán (geomorfologický celek) · Vidět víc »

Děčín

Děčín (původně) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice.

Nový!!: Labe a Děčín · Vidět víc »

Děčín (zámek)

Děčínský zámek je původně hrad ze 13. století přestavěný v 16. století na zámek.

Nový!!: Labe a Děčín (zámek) · Vidět víc »

Děčín východ

Děčín východ je železniční stanice ve městě Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Děčín východ · Vidět víc »

Děčínská vrchovina

Děčínská vrchovina je geomorfologický celek na česko-německém pomezí, součást Krušnohorské hornatiny.

Nový!!: Labe a Děčínská vrchovina · Vidět víc »

Děčínský Sněžník

Děčínský Sněžník (724 m) je pískovcová stolová hora, zvedající se 7 km západoseverozápadně od města Děčína.

Nový!!: Labe a Děčínský Sněžník · Vidět víc »

Děčínský tunel

Děčínský tunel je železniční tunel, který se nachází na katastrálním území Děčín II-Nové Město na původní Rakouské severozápadní dráze na železniční trati 073 Ústí nad Labem – Děčín v km 458,165 – 458,560 mezi stanicemi Děčín východ dolní nádraží a Děčín-Prostřední Žleb.

Nový!!: Labe a Děčínský tunel · Vidět víc »

Děd (kopec)

Děd je kopec na severozápadě města Beroun ve Středočeském kraji, mezi městem Beroun a vesnicí Zdejcina, místní částí Berouna.

Nový!!: Labe a Děd (kopec) · Vidět víc »

Dědický potok

Dědický potok je pravostranný přítok Senetínského potoka v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Dědický potok · Vidět víc »

Dědina (řeka)

Dědina, na horním a středním toku nazývaná též Zlatý potok, je řeka protékající okresy Rychnov nad Kněžnou, Náchod a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Dědina (řeka) · Vidět víc »

Dějiny Evropy

Abrahamem Orteliusem v roce 1595 Dějiny Evropy se zabývají objevováním a shromažďováním, studiem, organizováním a prezentací a výkladem minulých událostí a lidských poměrů v Evropě od počátku písemných záznamů.

Nový!!: Labe a Dějiny Evropy · Vidět víc »

Dějiny Hradce Králové

Pevnost Hradec Králové Tento článek je součástí hlavního článku Hradec Králové, pojednávající o historii věnného města českých královen.

Nový!!: Labe a Dějiny Hradce Králové · Vidět víc »

Dějiny Německa

Státní znak Spolkové republiky Německo Pojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna.

Nový!!: Labe a Dějiny Německa · Vidět víc »

Dějiny Polska

Státní znak Polské republiky Dějiny Polska počínají příchodem Západních Slovanů, kteří v období raného středověku založili na polském území trvalé osady.

Nový!!: Labe a Dějiny Polska · Vidět víc »

Dějiny Trutnova

Dějiny Trutnova detailněji zpracovávají historii města z článku Trutnov.

Nový!!: Labe a Dějiny Trutnova · Vidět víc »

Děkanství v Nymburce

Staré děkanství v Nymburce je barokní areál přistavěný poblíž kostela sv. Jiljí ke středověkým hradbám města Nymburka.

Nový!!: Labe a Děkanství v Nymburce · Vidět víc »

Dřínovský potok

Dřínovský potok je potok v Dolnooharské tabuli, který odvodňuje nevelké území na severozápadním Slánsku v okrese Kladno, a tvoří jeden z významnějších přítoků potoka Zlonického.

Nový!!: Labe a Dřínovský potok · Vidět víc »

Dřínovský vrch

Dřínovský vrch (na mapách uváděn spíše pod názvem Dřínov) je 247 metrů vysoký vrch.

Nový!!: Labe a Dřínovský vrch · Vidět víc »

Dříteč

Obec Dříteč (německy:Drzitsch) se nachází na levém břehu řeky Labe asi 8 km severně od krajského města Pardubice.

Nový!!: Labe a Dříteč · Vidět víc »

Dřetovický potok

Dřetovický potok je potok v povodí dolní Vltavy.

Nový!!: Labe a Dřetovický potok · Vidět víc »

Dřevíč (potok)

Dřevíč je potok v severovýchodních Čechách.

Nový!!: Labe a Dřevíč (potok) · Vidět víc »

Deblík

Deblík je 460 metrů vysoký neovulkanický kuželovitý vrch v geomorfologickém okrsku Kostomlatské středohoří, které je součástí nadřazeného celku České středohoří.

Nový!!: Labe a Deblík · Vidět víc »

Debrnský potok

Název Debrnský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Debrnský potok · Vidět víc »

Debrnský potok (přítok Labe)

Debrnský potok je menší vodní tok v Krkonošském podhůří, pravostranný přítok Labe v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Debrnský potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Dehtářský potok

Dehtářský potok je levostranným přítokem Vltavy v okrese České Budějovice.

Nový!!: Labe a Dehtářský potok · Vidět víc »

Dehtovská horka

Dehtovská horka (525 m n. m.) je vrch v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje, ležící asi 5 km západně od Dvora Králové nad Labem.

Nový!!: Labe a Dehtovská horka · Vidět víc »

Desná (přítok Kamenice)

Desná je levostranný přítok řeky Kamenice v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Desná (přítok Kamenice) · Vidět víc »

Desná (přítok Loučné)

Desná nazývaná též Desinka je levostranný a celkově největší přítok řeky Loučné v okrese Svitavy v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Desná (přítok Loučné) · Vidět víc »

Dessau

Dessau (česky Desava) je město v německé Spolkové zemi Sasko-Anhaltsko ležící na soutoku řek Mulde a Labe.

Nový!!: Labe a Dessau · Vidět víc »

Dessau-Roßlau

Dessau-Roßlau je město ve středním Německu, v Sasku-Anhaltsku.

Nový!!: Labe a Dessau-Roßlau · Vidět víc »

Devítiskalská vrchovina

Devítiskalská vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 110,00 km2 v severozápadní části Žďárských vrchů, součást Hornosvratecké vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Devítiskalská vrchovina · Vidět víc »

Diera-Zehren

Diera-Zehren je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Diera-Zehren · Vidět víc »

Dippoldiswalde

Dippoldiswalde (česky zastarale Děpoltice), hovorově pomístně nazývané Dipps) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Náleží k zemskému okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory a má obyvatel. Leží na Červené Bystřici (povodí Labe) v severovýchodním Krušnohoří, přibližně 20 kilometrů od Drážďan a 25 kilometrů od hranice s ČR (Cínovec).

Nový!!: Labe a Dippoldiswalde · Vidět víc »

Divišovka

Divišovka je pravostranný přítok řeky Blanice v okrese Písek.

Nový!!: Labe a Divišovka · Vidět víc »

Divizna švábovitá

Zobrazení divizny švábovité Divizna švábovitá (Verbascum blattaria) je statná, ale štíhlá, až metr vysoká, žlutě kvetoucí rostlina, jeden z přibližně deseti původních druhů rodu divizna rostoucích v přírodě České republiky.

Nový!!: Labe a Divizna švábovitá · Vidět víc »

Divoká Orlice

Divoká Orlice (německy Wilde Adler) je řeka ve východních Čechách.

Nový!!: Labe a Divoká Orlice · Vidět víc »

Divoká strouha

Divoká strouha je horská bystřina odvodňující Krkonoše.

Nový!!: Labe a Divoká strouha · Vidět víc »

Divoký potok (přítok Úhlavy)

Divoký potok je pravostranný přítok řeky Úhlavy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Divoký potok (přítok Úhlavy) · Vidět víc »

Dlouhá stoka

Dlouhá stoka je umělý vodní kanál, významná technická památka, od roku 2003 nejprve jako kulturní památka a od roku 2014 jako národní kulturní památka zapsaná do seznamu pod názvem Dlouhá stoka s rybníky Kladským a Novým.

Nový!!: Labe a Dlouhá stoka · Vidět víc »

Dlouhý potok (přítok Chrudimky)

Dlouhý potok je levostranný přítok řeky Chrudimky protékající okresem Chrudim v Pardubickém kraji a okresem Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Dlouhý potok (přítok Chrudimky) · Vidět víc »

Dlouhý vrch (Verneřické středohoří)

Dlouhý vrch či Dlouhá hora je rozlehlý a z větší části zalesněný vrch v Českém středohoří, který se nachází asi 4 až 7 kilometrů severně od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Dlouhý vrch (Verneřické středohoří) · Vidět víc »

Dnešický potok

Dnešický potok je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Dnešický potok · Vidět víc »

Doba římská na území Česka

Doba římská se v české archeologii vymezuje lety od roku 50 či 30 př.

Nový!!: Labe a Doba římská na území Česka · Vidět víc »

Dobětice

Dobětice jsou čtvrť na levém břehu Labe v Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Dobětice · Vidět víc »

Dobříň

Dobříň je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Dobříň · Vidět víc »

Dobříňský háj

Dobříňský háj je přírodní památka na levém břehu Labe u obce Dobříň v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Dobříňský háj · Vidět víc »

Dobřenická plošina

Dobřenická plošina je geomorfologický okrsek v jižní části Chlumecké tabule, ležící v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji a v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Dobřenická plošina · Vidět víc »

Dobřichov

Dobřichov (německy Dobschichow) je obec ležící v okrese Kolín asi 13 km severozápadně od Kolína.

Nový!!: Labe a Dobřichov · Vidět víc »

Doberský potok

Doberský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Doberský potok · Vidět víc »

Dobkovice

Obec Dobkovice se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji, při levém břehu Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem.

Nový!!: Labe a Dobkovice · Vidět víc »

Dobranovský potok

Dobranovský potok je malý vodní tok spadající do povodí Ploučnice na severu Čech.

Nový!!: Labe a Dobranovský potok · Vidět víc »

Dobrá voda (přítok Botiče)

Dobrá voda je malý potok na rozhraní Uhříněvsi, Křeslic a Petrovic na jihovýchodě Prahy o délce 1,5 km.

Nový!!: Labe a Dobrá voda (přítok Botiče) · Vidět víc »

Dobrná (České středohoří)

Dobrná (německy Dobernerberg, 535 m n. m.) je výrazný kopec ve východní části Českého středohoří 1 km východně od stejnojmenné obce Dobrná a 7 km východně od Děčína.

Nový!!: Labe a Dobrná (České středohoří) · Vidět víc »

Dobrovodský potok

Dobrovodský potok (v části úseku nazývaný Dobrovodská stoka) je pravostranným přítokem Vltavy v okrese České Budějovice.

Nový!!: Labe a Dobrovodský potok · Vidět víc »

Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko

Mikroregion Polensko je dobrovolný svazek 22 obcí, jejichž přirozeným centrem a spádovou oblastí je město Polná v kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko · Vidět víc »

Dokeská pahorkatina

Dokeská pahorkatina je geomorfologickým podcelkem jižní a jihozápadní části Ralské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Dokeská pahorkatina · Vidět víc »

Dolanský potok (přítok Berounky)

Dolanský potok je malý potok v okrese Plzeň-sever, levostranný přítok Berounky.

Nový!!: Labe a Dolanský potok (přítok Berounky) · Vidět víc »

Dolany nad Vltavou

Obec Dolany nad Vltavou (do roku 2016 Dolany) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji, na levém břehu řeky Vltavy přibližně 3 km jihovýchodně od Kralup nad Vltavou.

Nový!!: Labe a Dolany nad Vltavou · Vidět víc »

Dolánecký potok

Dolánecký potok je potok v okrese Louny v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Dolánecký potok · Vidět víc »

Dolenský potok

Dolenský potok je malý vodní tok v okresu Ústí nad Orlicí.

Nový!!: Labe a Dolenský potok · Vidět víc »

Dolinský potok (přítok Svatavy)

Dolinský potok je pravostranným přítokem Svatavy v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Dolinský potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Dolní Žleb

Dolní Žleb (do roku 1949 Dolní Grunt nad Labem, po roce 1949 Dolní Žleb) tvoří XIV.

Nový!!: Labe a Dolní Žleb · Vidět víc »

Dolní Beřkovice

Obec Dolní Beřkovice se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský.

Nový!!: Labe a Dolní Beřkovice · Vidět víc »

Dolní Beřkovice (zámek)

Zámek Dolní Beřkovice se nachází v okrese Mělník ve východní části obce Dolní Beřkovice (asi 9 km severovýchodně od Mělníka) na levém břehu Labe.

Nový!!: Labe a Dolní Beřkovice (zámek) · Vidět víc »

Dolní Boříkovice

Dolní Boříkovice (německy Nieder Ullersdorf) je vesnice, část města Králíky v okrese Ústí nad Orlicí.

Nový!!: Labe a Dolní Boříkovice · Vidět víc »

Dolní Labe (vodní cesta)

Dolní Labe je název pro úsek řeky Labe od soutoku s Vltavou u Mělníka po státní hranici se SRN u Hřenska, kde Labe opouští území našeho státu (někdy se též jako Dolní Labe označuje pouze regulovaný úsek řeky od Ústí nad Labem po Hřensko. Ve své horní části mezi Mělníkem a Lovosicemi protéká Labe rovinatou polabskou krajinou, ale u Lovosic vstupuje Českou bránou do úzkého a hlubokého údolí, kterým si proráží cestu Českým středohořím a Českosaským Švýcarskem do německých nížin. Ve svém horním nížinném úseku je Labe od počátku 20. století kanalizováno, v současnosti 5 nízkými pohyblivými jezy doplněnými plavebními komorami. Plnosplavnost od Lovosic, po Ústí nad Labem je zajištěna vysokým zdymadlem Střekov, vybudovaným ve 30. letech 20. století nedaleko Ústí nad Labem. Odsud až po zdymadlo Geesthacht nad Hamburkem je Labe regulovaným tokem s hloubkou závislou na vodním stavu, což spolu s vysokým sklonem dna, způsobuje kolísání plavebních hloubek a katastrofální nespolehlivost tohoto úseku vodní cesty.

Nový!!: Labe a Dolní Labe (vodní cesta) · Vidět víc »

Dolní Ples t. Vodní Ples

Dolní Ples Vodní Ples (nebo) je malá vesnice, část obce Rasošky v okrese Náchod.

Nový!!: Labe a Dolní Ples t. Vodní Ples · Vidět víc »

Dolní Vinice

Dolní Vinice je vesnice, část obce Kly v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Dolní Vinice · Vidět víc »

Dolní Vltava (vodní cesta)

Dolní Vltava ve smyslu vodní cesty je dolní tok řeky Vltavy od hráze Slapské přehrady po soutok s řekou Labe v Mělníku.

Nový!!: Labe a Dolní Vltava (vodní cesta) · Vidět víc »

Dolní Zálezly

Dolní Zálezly (dříve též pouze Zálezly) jsou obec na levém břehu řeky Labe sedm kilometrů jižně od Ústí nad Labem v okrese Ústí nad Labem v kraj Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Dolní Zálezly · Vidět víc »

Dolnojizerská tabule

Dolnojizerská tabule je geomorfologický podcelek v jižní a jihozápadní části Jizerské tabule.

Nový!!: Labe a Dolnojizerská tabule · Vidět víc »

Dolnooharská tabule

Dolnooharská tabule (název podle řeky Ohře, která se dříve nazývala též Ohara) je geomorfologický celek ležící v západní části oblasti Středočeská tabule.

Nový!!: Labe a Dolnooharská tabule · Vidět víc »

Dolnorychnovský potok

Dolnorychnovský potok je pravostranným přítokem Ohře v Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Dolnorychnovský potok · Vidět víc »

Dolský potok

Název Dolský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Dolský potok · Vidět víc »

Dolský potok (přítok Teplé)

Dolský potok (uváděn i jako potok Sádek či Sádka) je levostranným přítokem Teplé v okrese Sokolov a okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Délka toku měří 8,05 km. Plocha povodí činí 16,4 km².

Nový!!: Labe a Dolský potok (přítok Teplé) · Vidět víc »

Dominik Čipera

Dominik Čipera (3. srpna 1893 Praha – 3. září 1963 Trenton, Kanada) byl československý politik, ministr veřejných prací, starosta Zlína, člen správní rady koncernu Baťa a. s., čestný občan města Zlína.

Nový!!: Labe a Dominik Čipera · Vidět víc »

Domky řemeslníků v Kuksu

Soubor roubených domů, označovaných jako domky řemeslníků, vznikl na samém počátku 18.

Nový!!: Labe a Domky řemeslníků v Kuksu · Vidět víc »

Donínský potok

Donínský potok (též Brodecký potok nebo Litoltovský potok) je vodní tok v Doupovských horách v okresech Karlovy Vary a Chomutov.

Nový!!: Labe a Donínský potok · Vidět víc »

Doprava v Česku

Dopravní síť v Česku je velmi rozvinutá.

Nový!!: Labe a Doprava v Česku · Vidět víc »

Doubický potok

Doubický potok je potok v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Doubický potok · Vidět víc »

Doubrava (řeka)

Doubrava, místně též nazývaná Doubravka,Doubravka je též název pravostranného přítoku Hostačovky je řeka protékající okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Kutná Hora v České republice.

Nový!!: Labe a Doubrava (řeka) · Vidět víc »

Doubrava (Kostomlátky)

Doubrava je vesnice v okrese Nymburk, je součástí obce Kostomlátky.

Nový!!: Labe a Doubrava (Kostomlátky) · Vidět víc »

Doubravčany

Doubravčany jsou místní částí města Zásmuky v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Doubravčany · Vidět víc »

Doubravka (přítok Hostačovky)

Doubravka je pravostranný a celkově největší přítok říčky Hostačovky v okresech Havlíčkův Brod, Chrudim a Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Doubravka (přítok Hostačovky) · Vidět víc »

Doubský potok (přítok Ohře)

Doubský potok je levostranný přítok Ohře v Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Doubský potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Dračice

Dračice (dříve známá i jako Bystřice nebo Červený potok) je pravostranný přítok Lužnice, pramenící nedaleko obce Kunžak (katastrální území Kaproun) v jižních Čechách.

Nový!!: Labe a Dračice · Vidět víc »

Dražovský potok

Dražovský potok je potok ve Slavkovském lese v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, levostranný přítok Lomnického potoka.

Nový!!: Labe a Dražovský potok · Vidět víc »

Drachtinka

Drachtinka, nazývaná také Drachtinský potok,Bývá uváděn i název Drahtinka (v Základní mapě České republiky 1:10 000 popsaná jako Drahtinka) je pravostranný přítok řeky Chrudimky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Drachtinka · Vidět víc »

Drahanský potok

Drahanský potok (Drahaňský potok) je přítok Vltavy na 39,0 km zprava.

Nový!!: Labe a Drahanský potok · Vidět víc »

Drahelice

Drahelice je část města Nymburk v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Drahelice · Vidět víc »

Drahelický mlýn

Drahelický mlýn (Mlýn Bašta) v Nymburce-Drahelicích v okrese Nymburk je vodní mlýn, který stojí na řece Labe.

Nový!!: Labe a Drahelický mlýn · Vidět víc »

Drahoška

Drahoška je menší vodní tok ve Svitavské pahorkatině, pravostranný přítok Loučné v okrese Svitavy v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Drahoška · Vidět víc »

Drahotínský potok

Drahotínský potok je malý potok v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Drahotínský potok · Vidět víc »

Drážďany

Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.

Nový!!: Labe a Drážďany · Vidět víc »

Držovický potok

Držovický potok je menší vodní tok na pomezí Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, pravostranný přítok Ličenického potoka v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Držovický potok · Vidět víc »

Dresden Mitte (nádraží)

Dresden-Mitte (Drážďany střed) je průjezdní železniční stanice v centru Drážďan, umístěna na železniční trati Děčín – Dresden-Neustadt mezi stanicemi Dresden Hauptbahnhof a Dresden-Neustadt. Do provozu bylo toto nádraží uvedeno v roce 1897 jako nádraží Wettiner Straße. Ve své historii bylo několikrát v diskusi jako nové centrální nádraží v Drážďanech.

Nový!!: Labe a Dresden Mitte (nádraží) · Vidět víc »

Drevané

Oblast původního drevanského osídlení na levém břehu Labe. Drevané byli jedním z nejzápadnějších slovanských kmenů, příslušeli ke kmenovému svazu Obodritů.

Nový!!: Labe a Drevané · Vidět víc »

Drnecký potok

Drnecký potok je drobný vodní tok na pomezí Džbánu a Pražské plošiny, který odvodňuje část jihozápadního Slánska v okrese Kladno a náleží mezi přítoky potoka Šternberského.

Nový!!: Labe a Drnecký potok · Vidět víc »

Drnový potok

Drnový potok je pravostranný a celkově nejdelší přítok řeky Úhlavy protékající okresem Klatovy v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Drnový potok · Vidět víc »

Drobnokvět pobřežní

Zobrazení drobnokvětu pobřežního Výskyt drobnokvětu pobřežního na Nákladovém nádraží Žižkov Drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis) je drobná, jednoletá, bohatě kvetoucí bylina rostoucí ve štěrkopískových nánosech řek, jediný druh rodu drobnokvět rostoucí na území ČR.

Nový!!: Labe a Drobnokvět pobřežní · Vidět víc »

Druhá bitva u Zlatých Hor

Druhá bitva u Zlatých Hor byla válečným střetem mezi pruskou armádou krále Fridricha II. vedenou Johannem Jakobem von Wunsch a rakouským vojskem maršálka Leopolda Dauna vedených plukovníkem Schillerem při pruském pokusu o průnik do moravského Slezska v rámci války o bavorské dědictví v letech 1778 až 1779.

Nový!!: Labe a Druhá bitva u Zlatých Hor · Vidět víc »

Druhá křížová výprava

Druhá křížová výprava bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Evženem III. roku 1146 jako reakce na dobytí Edessy mosulským vládcem Zengím.

Nový!!: Labe a Druhá křížová výprava · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Labe a Druhá světová válka · Vidět víc »

Dub u cesty z Přelouče do Semína

Památný dub (dub letní – Quercus robur) roste u polní cesty směřující od bývalého koupaliště v Přelouči k silnici do obce Semín.

Nový!!: Labe a Dub u cesty z Přelouče do Semína · Vidět víc »

Dub u golfu v Poděbradech

Dub letní u golfu v Poděbradech (Populus nigra) je památný strom, který roste na východním okraji Poděbrad (Žižkovo předměstí) na pravém břehu Labe (asi 500 metrů severně od toku Labe), v areálu golfového hřiště Poděbrady.

Nový!!: Labe a Dub u golfu v Poděbradech · Vidět víc »

Dub ve Veltrubském luhu

Dub ve Veltrubském luhu (Quercus robur) je památný strom, který roste v přírodní rezervaci Veltrubský luh, v lokalitě nazývané na starém přelovu, v lesním oddělení 37 e1 polesí Libice, číslo parcely 206/2.

Nový!!: Labe a Dub ve Veltrubském luhu · Vidět víc »

Dubanka

Dubanka je malý vodní tok v Pardubickém kraji pramenící v severozápadním okraji Svitavské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Dubanka · Vidět víc »

Dubá (přítok Liboce)

Dubá je malý vodní tok v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Dubá (přítok Liboce) · Vidět víc »

Dubí hora

Dubí hora (někdy také Dubská hora, Dubín, Chotejčina) je protáhlý, částečně zalesněný vrch v Českém středohoří, asi čtyři kilometry severovýchodně od Úštěku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Dubí hora · Vidět víc »

Dubice (Řehlovice)

Dubice je vesnice, část obce Řehlovice v okrese Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Dubice (Řehlovice) · Vidět víc »

Dubina (potok)

Dubina je menší vodní tok v Českém středohoří, levostranný přítok Labe v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Potok měří méně než jeden kilometr.

Nový!!: Labe a Dubina (potok) · Vidět víc »

Dubinský potok (přítok Lučinského potoka)

Dubinský potok je menší vodní tok ve Slavkovském lese, levostranný přítok Lučinského potoka v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Dubinský potok (přítok Lučinského potoka) · Vidět víc »

Dubský potok (přítok Blanice)

Dubský potok je levostranný přítok řeky Blanice protékající okresy Strakonice a Prachatice.

Nový!!: Labe a Dubský potok (přítok Blanice) · Vidět víc »

Duchcovsko-podmokelská dráha

prioritní výpůjčka DBE Duchcovsko-podmokelská dráha (německý oficiální název k.k. privilegierte Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft, zkratka DBE) byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi Podmokly (dnes část Děčína), Duchcovem a Chomutovem.

Nový!!: Labe a Duchcovsko-podmokelská dráha · Vidět víc »

Dumlichův důl

Dumlichův důl je údolí v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Dumlichův důl · Vidět víc »

Duna

Pohled na příčné pouštní duny Duna je písečný přesyp, který vzniká převážně v pouštních oblastech anebo vlivem větrného odnosu částic v oblasti plážového pobřeží.

Nový!!: Labe a Duna · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Nový!!: Labe a Dunaj · Vidět víc »

Dunajka

Dunajka je malý vodní tok v broumovském výběžku.

Nový!!: Labe a Dunajka · Vidět víc »

Durynkové

Durynkové (v latinských pramenech Thuringi nebo Thoringi) byli příslušníci jednoho ze západogermánských kmenů, které sídlily mezi Labem, Sálou a Krušnými horami.

Nový!!: Labe a Durynkové · Vidět víc »

Durynsko

Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.

Nový!!: Labe a Durynsko · Vidět víc »

Dvůr Králové nad Labem

Město Dvůr Králové nad Labem je položené na horním toku řeky Labe a nachází se v okrese Trutnov, v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Dvůr Králové nad Labem · Vidět víc »

Dvůr Králové nad Labem (nádraží)

Dvůr Králové nad Labem je železniční stanice v jihozápadní části stejnojmenného města v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Dvůr Králové nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Dvojměstí

Dvojměstí je konurbace (souměstí) spojující dvě sídla.

Nový!!: Labe a Dvojměstí · Vidět víc »

Dvorský les

Dvorský les (německy Hoflbusch) je vrchol v okrese Trutnov ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Dvorský les · Vidět víc »

Dvorský potok

Název Dvorský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Dvorský potok · Vidět víc »

Dvorský potok (přítok Stoky)

Dvorský potok je menší vodní tok ve Slavkovském lese, levostranný přítok Stoky v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Dvorský potok (přítok Stoky) · Vidět víc »

Dyleň

Dyleň (rod ženský) je hora v Českém lese a v okresu Cheb ležící asi 15 kilometrů západním směrem od Mariánských Lázní.

Nový!!: Labe a Dyleň · Vidět víc »

Dymník

Dymník je 517 metrů vysoký zalesněný vrch ve Šluknovské pahorkatině 2 km na jihozápad od Rumburka.

Nový!!: Labe a Dymník · Vidět víc »

Dymokury (železniční zastávka)

Dymokury jsou zastávka a nákladiště ve východní části obce Dymokury v okrese Nymburk v Středočeském kraji oddělená od zbytku sídla říčkou Štítarského potoka.

Nový!!: Labe a Dymokury (železniční zastávka) · Vidět víc »

Ebenheit (Struppen)

Ebenheit je vesnice, místní část obce Struppen v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Ebenheit (Struppen) · Vidět víc »

Eiland (přírodní památka)

Eiland je přírodní památka v obci Tisá na katastrálním území Ostrov u Tisé v okrese Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Eiland (přírodní památka) · Vidět víc »

Ekonomika Německa

Ekonomika Německa je vysoce rozvinuté sociálně-tržní hospodářství.

Nový!!: Labe a Ekonomika Německa · Vidět víc »

Elbe

Elbe může být.

Nový!!: Labe a Elbe · Vidět víc »

Elbe (Washington)

Elbe je obec v okrese Pierce v americkém státě Washington.

Nový!!: Labe a Elbe (Washington) · Vidět víc »

Elde

Elde je německá řeka, která je nejdelší řekou spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Nový!!: Labe a Elde · Vidět víc »

Elektrárna Chvaletice

Elektrárna Chvaletice je tepelná elektrárna spalující hnědé uhlí.

Nový!!: Labe a Elektrárna Chvaletice · Vidět víc »

Elektrárna Mělník

Elektrárna Mělník je tepelná elektrárna, která se nachází severně od Mělníka na levém břehu Labe, v katastrálních územích Horní Počaply a Křivenice obce Horní Počaply.

Nový!!: Labe a Elektrárna Mělník · Vidět víc »

Elf

Elf je bytost z germánské mytologie a folklóru.

Nový!!: Labe a Elf · Vidět víc »

Eliščino nábřeží

Eliščino nábřeží leží v historickém centru Hradce Králové na levém břehu Labe.

Nový!!: Labe a Eliščino nábřeží · Vidět víc »

Eliášův potok

Eliášův potok je vodní tok v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Eliášův potok · Vidět víc »

Emfyteuze

Emfyteuze (řecky ἐμφύτευσις, latinsky.

Nový!!: Labe a Emfyteuze · Vidět víc »

Emil Zimmler

Emil Zimmler (14. listopadu 1863 Nymburk – 31. prosince 1950 Nymburk) byl český stavební inženýr a vysokoškolský pedagog, který se zabýval především vodními a kanalizačními stavbami.

Nový!!: Labe a Emil Zimmler · Vidět víc »

Emilie Bartoňová

Emilie Bartoňová, rozená Welzová (respektive Wölz(ová)) (20. července 1904 Kolín – 23. prosince 1942 Koncentrační tábor Osvětim) byla za protektorátu členkou odbojové skupiny působící na Pardubicku.

Nový!!: Labe a Emilie Bartoňová · Vidět víc »

Epihercynské nížiny

Epihercynské nížiny je souhrnný název pro rozsáhlé roviny vně (tedy západně, severně a východně) Hercynských pohoří.

Nový!!: Labe a Epihercynské nížiny · Vidět víc »

Erbenova vyhlídka

Erbenova vyhlídka (místně též Erbenka nebo Erbenova výšina, původně Brand) je 420 metrů vysoký vrchol hřbetu Brandtovy výšiny rozkládající se severně od Ústí nad Labem, resp.

Nový!!: Labe a Erbenova vyhlídka · Vidět víc »

Erik VI. Dánský

Erik VI.

Nový!!: Labe a Erik VI. Dánský · Vidět víc »

Erlebachova bouda

Erlebachova bouda (německy Erlebachbaude) je horská bouda, která slouží jako hotel.

Nový!!: Labe a Erlebachova bouda · Vidět víc »

Ernst Gustav Doerell

Ernst Gustav Doerell (22. srpna 1832, Freiberg v Sasku – 18. března 1877, Ústí nad Labem) byl český malíř krajinomaleb období romantismu.

Nový!!: Labe a Ernst Gustav Doerell · Vidět víc »

ERS Railways

ERS Railways B.V. (VKM: ERS) je železniční dopravce a operátor kombinované dopravy působící v Evropě.

Nový!!: Labe a ERS Railways · Vidět víc »

Estuár

Ústí Labe u Hamburku: ukázka estuáru (pobřeží moře je zvýrazněno tučně) Estuár nebo též estuárium je typ říčního ústí do moře.

Nový!!: Labe a Estuár · Vidět víc »

Euroregion Labe

Euroregion Elbe/Labe (EEL) je projekt přeshraniční česko-saské spolupráce, kterého se účastní obce Česka a Německa v okolí řeky Labe.

Nový!!: Labe a Euroregion Labe · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Labe a Evropa · Vidět víc »

Evropské povodně 2002

Snímek NASA zachycující povodeň na Labi V srpnu 2002 způsobily silné dlouhotrvající deště vzestup hladin řek Vltavy, Labe, Dunaje a dalších jejich přítoků.

Nový!!: Labe a Evropské povodně 2002 · Vidět víc »

Falkenstein (Saské Švýcarsko)

Falkenstein je volně stojící skalní masív, pískovcový svědecký vrch v Saském Švýcarsku v Sasku.

Nový!!: Labe a Falkenstein (Saské Švýcarsko) · Vidět víc »

Farářství

Farářství (německy) byla historická osada, dnes součást královéhradecké čtvrti Pražské Předměstí.

Nový!!: Labe a Farářství · Vidět víc »

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech

Farní sbor sdružuje evangelíky ve městě Poděbrady a okolí.

Nový!!: Labe a Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech · Vidět víc »

Farský potok (přítok Svinenského potoka)

Farský potok je potok v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Farský potok (přítok Svinenského potoka) · Vidět víc »

Felinka

Chatová osada Felinka Felinka (také Na Felinkách) je název chatové osady, která se nalézá ve Středočeském kraji v okresu Nymburk v katastru obce Ostrá.

Nový!!: Labe a Felinka · Vidět víc »

Ferdinand Engelmüller

Ferdinand Engelmüller (22. prosince 1867 Praha-Nové Město farnost sv. Petra a sv. Klimenta v Praze na Poříčí na Novém Městě pražském – 29. září 1924 Praha-Hradčany farnost při kostele sv. Víta na pražských Hradčanech) byl český malíř a grafik, žák prof.

Nový!!: Labe a Ferdinand Engelmüller · Vidět víc »

Fichtelberg

Fichtelberg je s výškou 1214,6 metrů nejvyšší horou německé části Krušných hor, spolkové země Sasko i celé bývalé NDR.

Nový!!: Labe a Fichtelberg · Vidět víc »

Filipohuťský potok

bobří hráz Filipohuťský potok nebo také Filipský potok je jedním ze tří potoků, které svým společným soutokem dávají vzniknout šumavské řece Vydře.

Nový!!: Labe a Filipohuťský potok · Vidět víc »

Finkenberg (Šluknovská pahorkatina)

Finkenberg je kupa s nadmořskou výškou 416 m nacházející se na území města Sebnitz ve spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Finkenberg (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Flaeming Skate

Po trase. Po trase. Jedna z odpočívek na trase. Flaeming Skate je systém cest pro inline bruslení v braniborském zemském okrese Teltow-Fläming.

Nový!!: Labe a Flaeming Skate · Vidět víc »

Flájská hornatina

Flájská hornatina je geomorfologický okrsek Loučenské hornatiny, která patří do Krušných hor.

Nový!!: Labe a Flájská hornatina · Vidět víc »

Flájský potok

Flájský potok (též řeka Fláje) pramení ve východní části Krušných hor v Grünwaldském vřesovišti poblíž Bouřňáku (869 m n. m.) nad obcí Mikulov v okrese Teplice.

Nový!!: Labe a Flájský potok · Vidět víc »

Florentina (loď)

Florentina v přístavišti v Praze, příď Florentina v přístavišti v Praze, záď Florentina je 80 m dlouhá a 9,42 m široká motorová hotelová říční loď společnosti Evropská vodní doprava.

Nový!!: Labe a Florentina (loď) · Vidět víc »

Folknářský potok

Folknářský potok je potok (ID toku 10227403) v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Folknářský potok · Vidět víc »

Fortifikační plány pevnosti Josefov

Fortifikační plán pevnosti Josefov Fortifikační plány pevnosti Josefov, která je v současné době městskou památkovou rezervací a pevnostním městem založeným císařem Josefem II., se z období budování dochovaly v podobě velkého množství půdorysů, detailů, řezů, profilů a poměrně velkého množství plánů, ať již obranných nebo tzv.

Nový!!: Labe a Fortifikační plány pevnosti Josefov · Vidět víc »

Fotografie krajiny

nedostupné.

Nový!!: Labe a Fotografie krajiny · Vidět víc »

Frank Bold

Frank Bold je zájmové sdružení právnických osob, do kterého patří spolek Frank Bold Society, advokátní kancelář Frank Bold Advokáti, Fundacja Frank Bold a spolek Frank Bold Kids.

Nový!!: Labe a Frank Bold · Vidět víc »

František Štverák

František Štverák (5. března 1909 Hrádek nad Blanicí – 20. srpna 1956 Městec Králové) byl český římskokatolický kněz pronásledovaný totalitními režimy 20. století.

Nový!!: Labe a František Štverák · Vidět víc »

František Chábera

František Chábera (5. ledna 1912 Landsberg, Německo – 21. října 1999 Praha) byl československý vojenský pilot a válečný stíhač.

Nový!!: Labe a František Chábera · Vidět víc »

František Dittrich

Olšanských hřbitovech František Dittrich (19. února 1801 Praha-Podskalí – 21. října 1875 Praha) byl pražský komunální politik, zakladatel vltavské paroplavby, v letech 1870–1873 purkmistr (starosta).

Nový!!: Labe a František Dittrich · Vidět víc »

František Hladěna

František Hladěna (14. července 1903 Praha – 20. června 1942 Pardubice) byl motocyklový závodník a odbojář z období druhé světové války, spolupracovník výsadku Silver A.

Nový!!: Labe a František Hladěna · Vidět víc »

František Horský

František rytíř Horský von Horskýfeld, rodným jménem František Xaverius Horský (29. září 1801 Bílina – 6. dubna 1877 Býchory) byl český zemědělský hospodář, podnikatel, velkostatkář, konstruktér, pedagog a odborný publicista působící především na Vodňansku na jihu Čech a poté v okolí Kolína, kde vlastnil velkostatek se sídlem v Býchorech.

Nový!!: Labe a František Horský · Vidět víc »

František Kmoch

František Kmoch (1. srpen 1848 Zásmuky farnosti Zásmuky u Kolína – 30. duben 1912 Kolín farnost Kolín) byl český dirigent a skladatel dechové hudby.

Nový!!: Labe a František Kmoch · Vidět víc »

František Prášil

František Prášil (11. září 1845 Domažlice – 9. června 1917 Praha-Bubeneč) byl český inženýr, konstruktér kovových stavebních konstrukcí, pozdější podnikatel a spolumajitel mostárny Bratři Prášilové a spol. v Libni v Praze.

Nový!!: Labe a František Prášil · Vidět víc »

František Rašín (podnikatel)

František Rašín (také František nebo Franz rytíř Rašín z Rýznburku, 28. ledna 1843 Boharyně – 12. února 1906 Praha) byl český obchodník a podnikatel, dlouholetý ředitel ''Pražské paroplavební společnosti'' se sídlem v Praze.

Nový!!: Labe a František Rašín (podnikatel) · Vidět víc »

František Sander

František Sander (30. dubna 1871 Praha – 10. ledna 1932 Praskolesy) byl český architekt, který navrhl řadu technických staveb, převážně na Vltavě a Labi či poblíž těchto řek.

Nový!!: Labe a František Sander · Vidět víc »

Franz Hantschel

Franz Hantschel (4. října 1844, Chotovice u Nového Boru – 23. února 1940, Vídeň) byl český, německy píšící lékař a vlastivědný pracovník.

Nový!!: Labe a Franz Hantschel · Vidět víc »

Franz Josef Arnold

Franz Josef Arnold (18. ledna 1888, Ústí nad Labem farnost Ústí nad Labem – 15. února 1962, Pasching) byl československý městský architekt německé národnosti a vedoucí stavebního odboru v Ústí nad Labem, kde se stal autorem celé řady staveb, které výrazně ovlivnily podobu města.

Nový!!: Labe a Franz Josef Arnold · Vidět víc »

Freiberská Mulda

Freiberská Mulda je řeka v Německu, protékající na území spolkové země Sasko.

Nový!!: Labe a Freiberská Mulda · Vidět víc »

Fridrich I. Barbarossa

Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.

Nový!!: Labe a Fridrich I. Barbarossa · Vidět víc »

Fridrich II. Saský

Fridrich II., zvaný též Mírný (též Dobromyslný či Jemnocitný, Friedrich, der Sanftmütige; ve starší české historiografii Bedřich II.) (22. srpna 1412, Lipsko – 7. září 1464) byl saský kurfiřt (1428–1464) a durynský lantkrabě (1440–1445) z rodu Wettinů.

Nový!!: Labe a Fridrich II. Saský · Vidět víc »

Fridrich Vilém III.

Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.

Nový!!: Labe a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »

Friedrichstadt (Drážďany)

Mapa lokalizace městské čtvrti Friedrichstadt v Drážďanech Friedrichstadt je městská čtvrť Drážďan ležící na levé straně Labe, která je součástí oblasti Starého města (Altstadt), je ale samostatnou městskou čtvrtí.

Nový!!: Labe a Friedrichstadt (Drážďany) · Vidět víc »

Frienstein

Frienstein, známý také jako Vorderes Raubschloss, je asi 130 m vysoký skalní útvar v Saském Švýcarsku na území města Bad Schandau.

Nový!!: Labe a Frienstein · Vidět víc »

Fuhne

Fuhne je menší řeka v Německu, která protéká na území spolkové země Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Fuhne · Vidět víc »

Galie v pozdní antice

Germáni na hranicích Galie (4. století) Galie v pozdní antice se postupně vymaňovala z moci starověkého Říma a dostala se pod nadvládu Germánů, především Franků.

Nový!!: Labe a Galie v pozdní antice · Vidět víc »

Gamrig

Gamrig je 253 metrů vysoká skalní skupina nalézající se v Saském Švýcarsku východně od městečka Rathen.

Nový!!: Labe a Gamrig · Vidět víc »

Gaston (lachtan)

pražské ZOO Gaston je jméno lachtana jihoafrického, který žil v pražské zoologické zahradě mezi léty 1991 až 2002.

Nový!!: Labe a Gaston (lachtan) · Vidět víc »

Geest

Lüneburské vřesoviště je typický příklad geestu Geest je typ krajiny v severním Německu, Nizozemsku a Dánsku.

Nový!!: Labe a Geest · Vidět víc »

Geeste (řeka)

Geeste je řeka v Německu, která protéká částí Dolního Saska a blízko Bremerhavenu se vlévá do Vezery jako její poslední přítok před ústím do Severního moře.

Nový!!: Labe a Geeste (řeka) · Vidět víc »

Geesthacht

Geesthacht je město ve spolkové zemi Šlesvicku-Holštýnsku v severním Německu.

Nový!!: Labe a Geesthacht · Vidět víc »

Geografie Česka

Evropě. Tento článek popisuje geografické poměry v Česku.

Nový!!: Labe a Geografie Česka · Vidět víc »

Geografie Evropy

Světadíl Evropa Satelitní snímek Evropy v noci Název Evropa je odvozen od akkadského slova ereb, tj.

Nový!!: Labe a Geografie Evropy · Vidět víc »

Geografie Německa

Horopisná mapa Německa Německo je stát ležící v západní Evropě na březích Baltského a Severního moře.

Nový!!: Labe a Geografie Německa · Vidět víc »

Geografie Polska

Tento článek popisuje geografické poměry v Polské republice.

Nový!!: Labe a Geografie Polska · Vidět víc »

Gera (řeka)

Gera je řeka v Německu, která protéká spolkovou zemí Durynsko.

Nový!!: Labe a Gera (řeka) · Vidět víc »

Germania Slavica

smlouvy z Namslau z roku 1348 Germania Slavica (v latině Slovanské Německo) je historiografický termín používaný od 50. let 20. století pro kontaktní zónu mezi Němci a Slovany na východě střední Evropy.

Nový!!: Labe a Germania Slavica · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Nový!!: Labe a Germáni · Vidět víc »

Germánie

Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.

Nový!!: Labe a Germánie · Vidět víc »

Germánská mytologie

severské mytologieGermánská mytologie je bájesloví germánských kmenů, které lze charakterizovat jako patriarchální polyteismus s archaickými prvky totemismu, uctíváním přírodních jevů a s magickými obřady vycházejícími z animistických představ.

Nový!!: Labe a Germánská mytologie · Vidět víc »

Gerova marka

Gerova marka (Marca Geronis) byl rozsáhlý stát na východní hranici Východofranské říše v 10. století.

Nový!!: Labe a Gerova marka · Vidět víc »

Gerstenberg (Šluknovská pahorkatina)

Gerstenberg (český název se však nepoužívá) je 532 m vysoká kupa ve Šluknovské pahorkatině.

Nový!!: Labe a Gerstenberg (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Giulio Broggio

hornopolickém poutním areálu Giulio (Julius) Broggio (25. února 1628, Itálie – 1718 nebo 15. srpna 1703, Litoměřice) byl stavitel italského původu.

Nový!!: Labe a Giulio Broggio · Vidět víc »

Glückstadt

Glückstadt (dánsky: Lykstad) je město v Německu, v Šlesvicku-Holštýnsku.

Nový!!: Labe a Glückstadt · Vidět víc »

Glomačové

Předpokládaný rozsah území osídleného Glomači Glomačové (též Glomači, v dílech Jána Kollára Glomiti), někdy též Daleminci (Glomici nebo Dalemińcy, Daleminzen, latinsky provinciam quam nos Daleminci vocamus, Slavi autem Glomaci vocant) byli středověký západoslovanský kmen.

Nový!!: Labe a Glomačové · Vidět víc »

Gloriet (Poděbrady)

Gloriet v Poděbradech (okres Nymburk, Středočeský kraj) je klasicistní vyhlídkový altán vystavěný v první polovině 19.

Nový!!: Labe a Gloriet (Poděbrady) · Vidět víc »

Gohrisch

Gohrisch je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Gohrisch · Vidět víc »

Gohrisch (hora)

Gohrisch (nesprávně též Gohrischstein) je 447,8 m vysoká stolová hora v levobřežním Saském Švýcarsku v Sasku na území obce Gohrisch.

Nový!!: Labe a Gohrisch (hora) · Vidět víc »

Gorleben

Gorleben je obec v Německu ve spolkové zemi Dolní Sasko v zemském okrese Lüchow-Dannenberg na levém břehu Labe.

Nový!!: Labe a Gorleben · Vidět víc »

Grado (tůň)

Grado je mrtvé říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe severně od Čelákovic na pravém břehu zregulovaného Labe v katastru obce Káraný v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Grado (tůň) · Vidět víc »

Grand Bohemia (loď)

Loď Grand Bohemia pluje v Praze na Vltavě.

Nový!!: Labe a Grand Bohemia (loď) · Vidět víc »

Greenpeace

Greenpeace je nevládní environmentální organizace s kancelářemi ve více než 55 zemích světa a mezinárodním sídlem v Amsterdamu v Nizozemsku, založena kanadskými a americkými environmentálními aktivisty v roce 1971.

Nový!!: Labe a Greenpeace · Vidět víc »

Große Röder

Große Röder je řeka v Německu.

Nový!!: Labe a Große Röder · Vidět víc »

Großer Bärenstein

Großer Bärenstein je 327 m vysoká stolová hora v Děčínské vrchovině v oblasti Saského Švýcarska ve spolkové zemi Sasko na území obce Struppen.

Nový!!: Labe a Großer Bärenstein · Vidět víc »

Großer Winterberg

Großer Winterberg (v překladu Velká Zimní hora) je kopec ve Svobodném státě Sasko v Německu na území města Bad Schandau.

Nový!!: Labe a Großer Winterberg · Vidět víc »

Großer Zschirnstein

Großer Zschirnstein v Saském Švýcarsku je s nadmořskou výškou 560,3 m nejvyšším vrcholem německé části Děčínské vrchoviny a Saského Švýcarska.

Nový!!: Labe a Großer Zschirnstein · Vidět víc »

Gudeoch

Postup Langobardů Evropou v období stěhování národů Gudeoch také Godehoc (–488) byl ve druhé polovině 5. století langobardský král, následník svého otce Hildeocha.

Nový!!: Labe a Gudeoch · Vidět víc »

Guillaume de Lamboy

Guillaume de Lamboy, také Willem III.

Nový!!: Labe a Guillaume de Lamboy · Vidět víc »

Hačka

Hačka je potok v severozápadních Čechách v okrese Chomutov, pravostranný přítok Chomutovky.

Nový!!: Labe a Hačka · Vidět víc »

Habartovský potok

Habartovský potok je potok v Krušných horách a Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, levostranný přítok Ohře.

Nový!!: Labe a Habartovský potok · Vidět víc »

Habánka

Habánka je malý potok, který se nachází na rozhraní Krkonoš a Krkonošského podhůří mezi vesnicemi Valteřice a Dolní Štěpanice v okrese Semily.

Nový!!: Labe a Habánka · Vidět víc »

Hadohlavec skvrnitý

Hadohlavec skvrnitý (Channa argus) je dravá sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi hadohlavcovití (Channidae).

Nový!!: Labe a Hadohlavec skvrnitý · Vidět víc »

Hadovka (potok)

Hadovka je vodní tok v Tepelské vrchovině a Plaské pahorkatině na rozhraní okresů Cheb a Tachov.

Nový!!: Labe a Hadovka (potok) · Vidět víc »

Halda (kanál)

Halda je umělý, cca 10 km dlouhý pardubický kanál z roku 1495, který sloužil jako náhon pro Winternitzovy mlýny.

Nový!!: Labe a Halda (kanál) · Vidět víc »

Halle (Saale)

Halle (Saale) (původně Halle an der Saale,, starší český název Dobrosol) je druhé největší město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Halle (Saale) · Vidět víc »

Halounský potok

Halounský potok je malý vodní tok ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Halounský potok · Vidět víc »

Hamburk

Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.

Nový!!: Labe a Hamburk · Vidět víc »

Hamburská observatoř

Hamburská observatoř nebo také Hamburská hvězdárna (německy: Hamburg Sternwarte) je astronomická observatoř nacházející se ve čtvrti Bergedorf v Hamburku v severním Německu.

Nový!!: Labe a Hamburská observatoř · Vidět víc »

Hamburský přístav

Hamburský přístav je námořní přístav na Labi v Hamburku, vzdálený přibližně 110 kilometrů od ústí řeky do Severního moře.

Nový!!: Labe a Hamburský přístav · Vidět víc »

Hamerský potok

Hamerský potok je jméno, které nese několik vodních toků.

Nový!!: Labe a Hamerský potok · Vidět víc »

Hamerský potok (přítok Mže)

Hamerský potok (nebo též Lohbach) je významný levostranný přítok řeky Mže v okrese Tachov v Plzeňském kraji a v zemském okrese Tirschenreuth, vládního obvodu Horní Falc v Bavorsku v Německu.

Nový!!: Labe a Hamerský potok (přítok Mže) · Vidět víc »

Hamerský potok (přítok Nežárky)

Hamerský potok (v některých částech zvaný též Dvorecký potok či Morávka) je vodoteč na území České republiky pramenící v Kraji Vysočina, okres Jihlava, ale z větší části tekoucí po území Jihočeského kraje, okres Jindřichův Hradec.

Nový!!: Labe a Hamerský potok (přítok Nežárky) · Vidět víc »

Hamerský potok (přítok Přísečnice)

Hamerský potok je drobný vodní tok v Krušných horách v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Hamerský potok (přítok Přísečnice) · Vidět víc »

Hamerský potok (přítok Vydry)

Hamerský potok (něm. Hammerbach) je šumavský vodní tok, s délkou 9,1 km se jedná o nejdelší pravostranný přítok řeky Vydry.

Nový!!: Labe a Hamerský potok (přítok Vydry) · Vidět víc »

Hanín

Hanín je smíšený dubo-borový les, který se nalézá pod Přerovskou hůrou na hranici katastrálních území středočeských obcí Přerov nad Labem, Litol (část Lysé nad Labem) a Semice.

Nový!!: Labe a Hanín · Vidět víc »

Harrachova skála

Harrachova skála je skála na svazích hory Mechovinec v Krkonoších, na severním konci geomorfologického okrsku Žalský hřbet.

Nový!!: Labe a Harrachova skála · Vidět víc »

Harrachovská cesta

Harrachovská cesta (německy Harrach Weg) je nejstarší turistickou stezkou v Krkonoších, která vede od Bílého mostu ve Špindlerově Mlýně k Labské boudě, ale v zimě končí už u Pudlavy.

Nový!!: Labe a Harrachovská cesta · Vidět víc »

Harrachovy kameny

Harrachovy kameny (německy Harrachsteine) jsou s výškou 1421 m desátou nejvyšší horou české strany Krkonoš, ležící 6 km severozápadně od Špindlerova Mlýna a 6 km severovýchodně od Rokytnice nad Jizerou.

Nový!!: Labe a Harrachovy kameny · Vidět víc »

Hartský potok

Hartský potok (lidově Kacbach) je potok v Česku, v okrese Trutnov, levý přítok Labe.

Nový!!: Labe a Hartský potok · Vidět víc »

Harz

Harz je pohoří ve středním Německu, jehož nejvyšší horou je Brocken (1141 m n. m.). Pohoří se rozkládá na hranicích několika spolkových zemí - Dolního Saska, Saska-Anhaltska a Durynska.

Nový!!: Labe a Harz · Vidět víc »

Hasina (potok)

Hasina je potok v jihozápadní části Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Hasina (potok) · Vidět víc »

Hasinský potok

Hasinský potok je pravostranný přítok řeky Mrliny v okresech Mladá Boleslav a Nymburk ve Středočeském kraji a v okrese Jičín ve Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Hasinský potok · Vidět víc »

Hatina

Hatina je malý potok v Krkonošském podhůří, který odvodňuje část katastrů Valteřice v Krkonoších a Hrabačov v okrese Semily.

Nový!!: Labe a Hatina · Vidět víc »

Havola

Havola je řeka v Německu, kde postupně protéká Meklenburskem-Předním Pomořanskem, Braniborskem, Postupimí, Berlínem a Sasko-Anhaltskem.

Nový!!: Labe a Havola · Vidět víc »

Havraní potok (přítok Teplé)

Havraní potok je levostranný přítok řeky Teplé v okresech Sokolov a Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Havraní potok (přítok Teplé) · Vidět víc »

Hazlovský potok

Hazlovský potok je levostranným přítokem Slatinného potoka ve Smrčinách v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Hazlovský potok · Vidět víc »

Hazmburská tabule

Hazmburská tabule je geomorfologický podcelek v severozápadní části Dolnooharské tabule, ležící v okresech Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Hazmburská tabule · Vidět víc »

Hůrecký potok (přítok Miletínského potoka)

Hůrecký potok je největším přítokem Miletínského potoka.

Nový!!: Labe a Hůrecký potok (přítok Miletínského potoka) · Vidět víc »

Hůrecký potok (přítok Teplé)

Hůrecký potok je horský vodní tok ve Slavkovském lese, v okrese Karlovy Vary, pravostranný přítok Teplé.

Nový!!: Labe a Hůrecký potok (přítok Teplé) · Vidět víc »

Hůrecký vrch

Hůrecký vrch (1100 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě, která leží 1,5 km jihovýchodně od Nové Hůrky v okrese Klatovy.

Nový!!: Labe a Hůrecký vrch · Vidět víc »

Hůrka (Šluknovská pahorkatina)

Hůrka je 493 m vysoký vrch na katastrálním území města Mikulášovice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Hůrka (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Hůrka (České středohoří)

Hůrka je nevýrazný vrcholek mezi městskými částmi Ústí nad Labem – Stříbrníky, Dobětice a Skřivánek.

Nový!!: Labe a Hůrka (České středohoří) · Vidět víc »

Hůrka (Pardubice)

Hůrka je část statutárního města Pardubice, součást městské části Studánka v městském obvodu Pardubice III.

Nový!!: Labe a Hůrka (Pardubice) · Vidět víc »

Höllbach

Höllbach je potok v Horních Frankách v Bavorsku v Německu, který pramení na česko-německé státní hranici a je pravou zdrojnicí německé řeky Schwesnitz.

Nový!!: Labe a Höllbach · Vidět víc »

Hřídelecký potok

Hřídelecký potok vytéká z přírodního koupaliště Paloučka v obci Hřídelec v nadmořské výšce 376 m, dále pokračuje skrz lesík do vesnice pískovcovým korytem, kde se do něj po cestě přidává jedna studánka sv. Ján a přepad z hasičské nádrže.

Nový!!: Labe a Hřídelecký potok · Vidět víc »

Hřbitov v Mělníku

Hřbitov v Mělníku (též Hřbitov u sv. Václava) je hlavní městský hřbitov v Mělníku.

Nový!!: Labe a Hřbitov v Mělníku · Vidět víc »

Hřebec (Lužické hory)

Hřebec (654 m, německy Schindelhengst) je čedičový vrch v Lužických horách, který se nachází 1,5 km jižně od Krásného Pole a 3 km severozápadně od Kytlic.

Nový!!: Labe a Hřebec (Lužické hory) · Vidět víc »

Hřiby (Orlická tabule)

Hřiby (294 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Hřiby (Orlická tabule) · Vidět víc »

Heřmanický potok (přítok Lipkovského potoka)

Heřmanický potok pramení na jihozápadním svahu hory Jelení vrch v jižní části západního hřebene pohoří Králický Sněžník, ve výšce asi 810–832 m n. m. (záleží na tom, která ze zdrojnic se bere jako hlavní) Teče k jihozápadu a protéká kolem nejvýše položených roztroušených domů, které patří ke vsi Heřmanice.

Nový!!: Labe a Heřmanický potok (přítok Lipkovského potoka) · Vidět víc »

Heřmanoměstecká tabule

Heřmanoměstecká tabule je geomorfologický okrsek v západní části Chrudimské tabule, ležící v okresech Pardubice a Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Heřmanoměstecká tabule · Vidět víc »

Heidenau (Sasko)

Heidenau je město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Heidenau (Sasko) · Vidět víc »

Heinrich Himmler

Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).

Nový!!: Labe a Heinrich Himmler · Vidět víc »

Hejnický potok (přítok Jankovského potoka)

Hejnický potok je pravostranný přítok Jankovského potoka v okresech Jihlava a Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Hejnický potok (přítok Jankovského potoka) · Vidět víc »

Helme (řeka)

Helme je řeka v Německu, která protéká na území spolkových zemí Durynsko a Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Helme (řeka) · Vidět víc »

Hercynská pohoří

Hercynská pohoří (též Hercynský les, Hercynia silva) jsou geomorfologickým subsystémem Hercynského systému pohoří a nížin, vymodelovaných hercynským (variským) vrásněním.

Nový!!: Labe a Hercynská pohoří · Vidět víc »

Herlíkovické štoly

Herlíkovické štoly byly přírodní památka.

Nový!!: Labe a Herlíkovické štoly · Vidět víc »

Herminoni

Herminoni, označovaní také jako Hermioni (starořecky: Ἑρμίονες), byla velká skupina raných germánských kmenů, které se usadily v povodí Labe a okolo 1. století našeho letopočtu expandovaly do Bavorska, Švábska a Čech.

Nový!!: Labe a Herminoni · Vidět víc »

Hermunduři

Hadriána (vládl 117-138), ukazující hranice římského impéria a území osídlené Hermundury Hermunduři byl germánský kmen, který patřil ke kmeni Herminonů.

Nový!!: Labe a Hermunduři · Vidět víc »

Hertigswaldský potok

Hertigswaldský potok je 4,1 km dlouhý levý přítok Sebnice.

Nový!!: Labe a Hertigswaldský potok · Vidět víc »

Hildeoch

Postup Langobardů Evropou v období stěhování národů Hildeoch také Ildeoch či Aldihoch (5. století – 5. století) byl langobardský král ve druhé polovině 5.

Nový!!: Labe a Hildeoch · Vidět víc »

Hirschstein

Hirschstein je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Hirschstein · Vidět víc »

Historická budova Národního muzea

Historická budova Národního muzea je monumentální novorenesanční palác uzavírající horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě, sloužící jako muzeum.

Nový!!: Labe a Historická budova Národního muzea · Vidět víc »

Historie benátského malířství (11.–18. století)

Vývoj benátského malířství významně ovlivnila poloha města, která umožnila přijímat umělecké podněty jak ze západní Evropy, tak i z Východu, a to především z Byzance.

Nový!!: Labe a Historie benátského malířství (11.–18. století) · Vidět víc »

Hladýš širolistý

Hladýš širolistý (Laserpitium latifolium) je až přes metr vysoká, statná, aromatická, ve volné přírodě rostoucí bylina se širokým květenstvím složeného okolíku bílých květů.

Nový!!: Labe a Hladýš širolistý · Vidět víc »

Hladový kámen v Děčíně

Částečně viditelný Hladový kámen na konci července 2013 Hladový kámen (německy Hungerstein) je název skaliska v Děčíně, které se nachází v řečišti Labe u levého břehu pod Tyršovým mostem a při nízkých vodních stavech vystupuje nad hladinu řeky.

Nový!!: Labe a Hladový kámen v Děčíně · Vidět víc »

Hlaváč černoústý

Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) někdy též označovaný hlaváč černotlamý je malá dravá paprskoploutvá ryba z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae).

Nový!!: Labe a Hlaváč černoústý · Vidět víc »

Hlavňovský potok

Hlavňovský potok je malý vodní tok v broumovském výběžku.

Nový!!: Labe a Hlavňovský potok · Vidět víc »

Hlínovská svodnice

Hlínovská svodnice je potok pramenící v polích jihozápadně od Lišiček a jihovýchodně u Běruniček vlévající se do Štítarského potoka jako jeho pravostranný přítok.

Nový!!: Labe a Hlínovská svodnice · Vidět víc »

Hloubek

Hloubek je drobný potok ve Slavkovském lese, pravostranný přítok Ohře v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Hloubek · Vidět víc »

Hluboký potok

Název Hluboký potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Hluboký potok · Vidět víc »

Hluboký potok (přítok Svatavy)

Hluboký potok je levostranný přítok Svatavy v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Hluboký potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Hluchov (přírodní památka)

Hluchov je přírodní památka v katastrálním území obce Brandýs nad Labem – Stará Boleslav v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Hluchov (přírodní památka) · Vidět víc »

Hluchovské stromořadí

Houšťka u Staré Boleslavi na komponované pohlednicové kresbě před rokem 1880 Hluchovské stromořadí je oboustranná alej 212 stromů různého stáří (od 10 let do 150 let) rostoucích v místech podél původní významné obchodní stezky symbolicky spojující Brandýs nad Labem se Starou Boleslaví.

Nový!!: Labe a Hluchovské stromořadí · Vidět víc »

Hnátnický potok

Hnátnický potok je menší vodní tok v Podorlické pahorkatině, pravostranný přítok Potočnice v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Hnátnický potok · Vidět víc »

Hněvice

Hněvice jsou vesnice u Labe, administrativně patřící od roku 1981 pod město Štětí.

Nový!!: Labe a Hněvice · Vidět víc »

Hněvice (nádraží)

Hněvice jsou železniční stanice poblíž místní části Hněvice města Štětí v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji při řece Labi.

Nový!!: Labe a Hněvice (nádraží) · Vidět víc »

Hoštka

Hoštka je město v okrese Litoměřice nedaleko Štětí.

Nový!!: Labe a Hoštka · Vidět víc »

Hořín

Hořín je obec ležící v okrese Mělník ve Středočeském kraji asi 2 km západně od Mělníka.

Nový!!: Labe a Hořín · Vidět víc »

Hořínský potok

Hořínský potok je levostranný přítok Labe v katastru obce Dolní Beřkovice nedaleko Mělníka.

Nový!!: Labe a Hořínský potok · Vidět víc »

Hořejší Herlíkovice

Hořejší Herlíkovice (německy Oberhackelsdorf) je osada, součást obce Strážné v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Hořejší Herlíkovice · Vidět víc »

Hořejší Vrchlabí

Hořejší Vrchlabí (německy Ober Hohenelbe) je část města Vrchlabí v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Hořejší Vrchlabí · Vidět víc »

Hořička (Východolabská tabule)

Hořička (312 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Hořička (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Hořický hřbet

Hořický hřbet je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Bělohradské pahorkatiny, ležící převážně v okrese Jičín, malou částí též v okresech Trutnov a Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Hořický hřbet · Vidět víc »

Hořidla

Hořidla (371 m n. m.) je vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Hořidla · Vidět víc »

Hořina (přítok Radbuzy)

Hořina (německy Horschina, též Horzina) je levým přítokem Radbuzy v České republice.

Nový!!: Labe a Hořina (přítok Radbuzy) · Vidět víc »

Hořiněveské lípy

Hořiněveské lípy (320 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Hořiněveské lípy · Vidět víc »

Hodkovský potok

Hodkovský potok je pravostranný přítok Ostrovského potoka v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Hodkovský potok · Vidět víc »

Hohe Liebe

Hohe Liebe je 401 m vysoká stolová hora v oblasti Děčínské vrchovině v Saském Švýcarsku na území města Bad Schandau.

Nový!!: Labe a Hohe Liebe · Vidět víc »

Hohnstein

Hohnstein (česky Honštejn) je město i stejnojmenný hrad v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Hohnstein · Vidět víc »

Hohnstein (hrad)

Hohnštejn (je hrad ve stejnojmenné obci Hohnstein v Saském Švýcarsku ve svobodném státě Sasko. Z kdysi četných hradů na pravém břehu Labe v Saském Švýcarsku je Hohnštejn jediný dodnes dochovaný.

Nový!!: Labe a Hohnstein (hrad) · Vidět víc »

Holštýnsko

Holštýnsko (německy Holstein, dánsky Holsten) je historická země na severu Německa rozkládající se na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Holštýnsko · Vidět víc »

Holý vrch (Úštěcká pahorkatina)

Holý vrch (302 m n. m., německy Holleyberg) je vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Holý vrch (Úštěcká pahorkatina) · Vidět víc »

Holý vrch (České středohoří, 459 m)

Holý vrch, zvaný Holáček, je nezalesněná vyvýšenina nad vsí Sutom v Českém středohoří v sedle mezi výraznějšími vrcholy Sutomský vrch a Jezerka.

Nový!!: Labe a Holý vrch (České středohoří, 459 m) · Vidět víc »

Holická tabule

Holická tabule je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a malými částmi v okrese Ústí nad Orlicí ve stejném kraji a v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Holická tabule · Vidět víc »

Holoměř

Holoměř je kopec nacházející se uvnitř města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Holoměř · Vidět víc »

Holsten

Pivovar Holsten se nachází v hanzovním městě Hamburk, původně byl založen v holštýnském městě Altona.

Nový!!: Labe a Holsten · Vidět víc »

Homole (Východolabská tabule)

Homole (279 m n. m.) je vrch v okrese Kolín Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Homole (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Homolka (388 m)

Homolka je se svými 387,94 m n. m.Geodetické údaje trigoniometrického bodu TL 1607 Homolka jedním z vrcholů uprostřed Hronovské kotliny těsně v blízkosti hranic s Polskem.

Nový!!: Labe a Homolka (388 m) · Vidět víc »

Homolka-Urbanka

Homolka-Urbanka je mrtvé říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe mezi Starou Boleslaví a Lysou nad Labem západně od vesnice Byšičky na hranici okresů Nymburk a Praha-východ ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Homolka-Urbanka · Vidět víc »

Homolský potok

Lávky a mosty přes Homolský potok ve Velkém Březně zhruba 500 metrů od ústí potoka do Labe Homolský potok je 8,5 km dlouhý vodní tok v Českém středohoří, východně od Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Homolský potok · Vidět víc »

Horní Němčice

Obec Horní Němčice se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Horní Němčice · Vidět víc »

Horní Počaply

Obec Horní Počaply se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský.

Nový!!: Labe a Horní Počaply · Vidět víc »

Hornohradský potok

Hornohradský potok je vodní tok v Krušných horách a Doupovských horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, levostranný přítok Ohře.

Nový!!: Labe a Hornohradský potok · Vidět víc »

Hornojílovský potok

Hornojílovský potok je potok v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Hornojílovský potok · Vidět víc »

Hornolužická hraniční listina

Míšeňského biskupství (fialově). Hranici stanovila Hornolužická hraniční listina Tzv.

Nový!!: Labe a Hornolužická hraniční listina · Vidět víc »

Hornomísečská skála

Hornomísečská skála je svorová skála na jihozápadním svahu hory Medvědín v Krkonoších, nad Horními Mísečkami.

Nový!!: Labe a Hornomísečská skála · Vidět víc »

Hostačovka

Hostačovka je malá říčka v Kraji Vysočina a Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Doubravy.

Nový!!: Labe a Hostačovka · Vidět víc »

Hostavický potok

Hostavický potok je potok tekoucí od Dolních Měcholup do Hostavic.

Nový!!: Labe a Hostavický potok · Vidět víc »

Hostinec U Zlatého slunce (Kuks)

Hostinec U Zlatého slunce čp.

Nový!!: Labe a Hostinec U Zlatého slunce (Kuks) · Vidět víc »

Hostinné

Hostinné je město v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách.

Nový!!: Labe a Hostinné · Vidět víc »

Hostinné (nádraží)

Hostinné je železniční stanice v jihovýchodní části stejnojmenného města v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji nedaleko řeky Labe.

Nový!!: Labe a Hostinné (nádraží) · Vidět víc »

Hovorčovický potok

Hovorčovický potok je potok ve Středočeském kraji, v okrese Praha-východ v České republice, který svým tokem zasahuje na severní hranici Prahy.

Nový!!: Labe a Hovorčovický potok · Vidět víc »

Hrad (tůň)

Hrad je staré říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe.

Nový!!: Labe a Hrad (tůň) · Vidět víc »

Hradčanský potok (přítok Ploučnice)

Hradčanský potok je levostranný přítok řeky Ploučnice v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Hradčanský potok (přítok Ploučnice) · Vidět víc »

Hradešínka

Hradešínka je malý potok ve Středočeském kraji, levostranný přítok potoka Bušince, který je levým přítokem říčky Šembery.

Nový!!: Labe a Hradešínka · Vidět víc »

Hradec Králové

Hradec Králové je statutární město na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí.

Nový!!: Labe a Hradec Králové · Vidět víc »

Hradec Králové (hradiště)

Hradec Králové je pravěké a raně středověké hradiště, které stávalo v prostoru historického jádra Hradce Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Hradec Králové (hradiště) · Vidět víc »

Hradecký kraj

Nejstarší vyobrazení Hradeckého kraje na Aretinově mapě (1619) Hradecký kraj na Vogtově mapě (1712) krajský soud sídlil v Hradci Králové. Hradce Králové z roku 1602 Obyvatelstvo Hradeckého kraje v roce 1830: I. města královská, II. města poddanská, III. městyse. Dále je zde uvedeno panství (dominium), počet budov, obyvatelstvo přítomné, domácí a další členění. Obyvatelstvo Bydžovského kraje v roce 1830: I. města královská, II. města poddanská, III. městyse. Dále je zde uvedeno panství (dominium), počet budov, obyvatelstvo přítomné, domácí a další členění. Sever Hradeckého kraje na Mullerově podrobné mapě (1720) Severovýchod Hradeckého kraje na Mullerově mapě (1720) Jihovýchod Hradeckého kraje na Mullerově mapě (1720) Jihozápad Hradeckého kraje na Mullerově mapě (1720) Počátky Hradeckého kraje neboli Hradecka spadají do druhé poloviny 13.

Nový!!: Labe a Hradecký kraj · Vidět víc »

Hradišťany (České středohoří)

Hradišťany je nefelinitový a trachytový vrch.

Nový!!: Labe a Hradišťany (České středohoří) · Vidět víc »

Hradišťko (České středohoří)

Hradišťko (535 m n. m.) je kopec v západní části Českého středohoří 2,5 km severně od obce Libčeves v okrese Louny.

Nový!!: Labe a Hradišťko (České středohoří) · Vidět víc »

Hradišťko (Lázně Toušeň)

Hradišťko v Lázních Toušeň je pravěké a raně středověké hradiště na okraji městečka Lázně Toušeň v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Hradišťko (Lázně Toušeň) · Vidět víc »

Hradišťko I

Hradišťko I je vesnice v okrese Kolín a část obce Veltruby.

Nový!!: Labe a Hradišťko I · Vidět víc »

Hradišťský potok (přítok Ohře)

Hradišťský potok je drobný vodní tok v Krušných horách v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Hradišťský potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Hradiště (přírodní památka, okres Litoměřice)

Hradiště je přírodní památka o rozloze 5,25 ha, která se nachází na katastrálním území obce Hlinná v okrese Litoměřice na stejnojmenném vrchu Hradiště (545 m n. m.) asi čtyři kilometry severozápadně od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Hradiště (přírodní památka, okres Litoměřice) · Vidět víc »

Hradsko (hradiště)

Hradsko je opevněné sídliště z mladší a pozdní doby bronzové a také raně středověké slovanské hradiště nacházející se na náhorní plošině nad údolím řeky Pšovky nedaleko stejnojmenné vesnice, části města Mšeno v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Hradsko (hradiště) · Vidět víc »

Hradubická cyklostezka

Hradubická labská cyklostezka je cyklotrasa spojující východočeská krajská města Hradec Králové a Pardubice, která je součástí mezinárodní Labské cyklotrasy.

Nový!!: Labe a Hradubická cyklostezka · Vidět víc »

Hraniční přechod Hřensko–Schmilka

Hraniční přechod Hřensko–Schmilka (německy Grenzübergang Schmilka–Hřensko) je silniční hraniční přechod, který se nachází na česko-německé státní hranici na hraničním úseku VII/13/21 – VII/14 mezi českou obcí Hřensko (okres Děčín, Ústecký kraj) a německou vesnicí Schmilka, místní částí města Bad Schandau (zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory, spolková země Sasko).

Nový!!: Labe a Hraniční přechod Hřensko–Schmilka · Vidět víc »

Hraniční potok (přítok Mumlavy)

Hraniční potok je horská bystřina odvodňující Krkonoše.

Nový!!: Labe a Hraniční potok (přítok Mumlavy) · Vidět víc »

Hraniční potok (přítok Rybného potoka)

Hraniční potok je vodní tok v Krušných horách v Ústeckém kraji České republiky a v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory v Sasku v Německu.

Nový!!: Labe a Hraniční potok (přítok Rybného potoka) · Vidět víc »

Hraniční potok (přítok Sebnice)

Hraniční potok, též Tanečnice, v Německu Wolfsbach (Vlčí potok) či Waldflüßchen (Lesní potůček), je vodní tok pramenící na svahu Tanečnice v Mikulášovicích.

Nový!!: Labe a Hraniční potok (přítok Sebnice) · Vidět víc »

Hraniční potok (přítok Svatavy)

Hraniční potok je drobný horský tok v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Svatavy. Po celou délku toku protéká potok přírodním parkem Leopoldovy Hamry. Délka toku měří 4,1 km.

Nový!!: Labe a Hraniční potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Hraniční vrch (Šluknovská pahorkatina)

Hraniční vrch, nazývaný také Hančův vrch, je zalesněná kupa na území Mikulášovic s nadmořskou výškou 523 m. Náleží ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, okrsku Šenovská pahorkatina a podokrsku Mikulášovická pahorkatina.

Nový!!: Labe a Hraniční vrch (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Hranický

HranickýNázev Hranický je převzat z referenčního zdroje.

Nový!!: Labe a Hranický · Vidět víc »

Hrazení bystřin v Česku

Hrazení bystřin je snaha člověka ochránit půdu, jako jednu ze základních složek zdrojů živobytí, proti škodám způsobovaným vodou, tedy zásahy do uspořádání odtokových poměrů v jednotlivých povodích.

Nový!!: Labe a Hrazení bystřin v Česku · Vidět víc »

Hrazený potok (přítok Zlatého potoka)

Hrazený potok je levostranným přítokem Zlatého potoka v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Hrazený potok (přítok Zlatého potoka) · Vidět víc »

Hrazenská pahorkatina

Hrazenská pahorkatina je geomorfologická jednotka, podokrsek okrsku Šenovská pahorkatina a nadřazeného celku Šluknovská pahorkatina.

Nový!!: Labe a Hrazenská pahorkatina · Vidět víc »

Hrádecký potok (přítok Berounky)

Hrádecký potok je název pravostranného přítoku řeky Berounky.

Nový!!: Labe a Hrádecký potok (přítok Berounky) · Vidět víc »

Hrádecký potok (přítok Manětínského potoka)

Hrádecký potok (též Luční potok nebo Brdský potok) je malý vodní tok v Rakovnické pahorkatině převážně v okrese Plzeň-sever.

Nový!!: Labe a Hrádecký potok (přítok Manětínského potoka) · Vidět víc »

Hrádecký potok (přítok Ohře)

Hrádecký potok je levostranný přítok Ohře v Českém středohoří a Dolnooharské tabuli v okrese Louny v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Hrádecký potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Hrádek (Porta Bohemica)

Hrádek je pravěké a raně středověké hradiště na stejnojmenném návrší a skalním ostrohu Kalvárie nad pravým břehem řeky Labe mezi Libochovany a Velkými Žernosekami v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Hrádek (Porta Bohemica) · Vidět víc »

Hrbáčkovy tůně

Lužní les v místě bývalých labských meandrů Tůň – chráněná rybí oblast Černá tůň Byšická tůň u Byšiček chatové osady na obou březích Labe Hrbáčkovy tůně byla přírodní rezervace ve středním Polabí a součást evropsky významné lokality Natura 2000 Káraný – Hrbáčkovy tůně.

Nový!!: Labe a Hrbáčkovy tůně · Vidět víc »

Hrby (přírodní rezervace)

Hrby jsou přírodní rezervace ležící západně od obce Vráž v okrese Písek a chráněná pro výskyt zbytků přirozených smíšených listnatých porostů s doprovodnou květenou.

Nový!!: Labe a Hrby (přírodní rezervace) · Vidět víc »

Hrejkovický potok

Hrejkovický potok je potok ve Jihočeském kraji, pravostranný přítok Vltavy. Jeho celková délka činí 20,5 km.

Nový!!: Labe a Hrejkovický potok · Vidět víc »

Hromovka (Černohorská hornatina)

Hromovka (německy Tannenstein) je spočinek hory Přední Planina v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Hromovka (Černohorská hornatina) · Vidět víc »

Hronovská kotlina

Hronovská kotlina je geomorfologický okrsek Náchodské vrchoviny.

Nový!!: Labe a Hronovská kotlina · Vidět víc »

Hrozná

Hrozná je přírodní památka východně od obce Opatovice nad Labem v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Hrozná · Vidět víc »

Hruškovský potok

Hruškovský potok (někdy uváděn jako Starosedelský potok či Starosedlský potok) je pravostranným přítokem Ohře v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Hruškovský potok · Vidět víc »

Hryzely

Hryzely jsou vesnice, část obce Barchovice v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Hryzely · Vidět víc »

Hučivý potok

Hučivý potok (dříve též Vykmanovský potok) je potok v okrese Chomutov v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Hučivý potok · Vidět víc »

Huťský potok (přítok Hamerského potoka, Český les)

Huťský potok je menší vodní tok v Českém lese, v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Tachov v Plzeňském kraji, levostranný přítok Hamerského potoka. Délka toku měří 9 km, plocha povodí činí 12,89 km².

Nový!!: Labe a Huťský potok (přítok Hamerského potoka, Český les) · Vidět víc »

Huťský potok (přítok Radbuzy)

Huťský potok je vodní tok v Českém lese v okrese Domažlice v Plzeňském kraji, levostranný přítok Radbuzy.

Nový!!: Labe a Huťský potok (přítok Radbuzy) · Vidět víc »

Huťský potok (přítok Včelničky)

Huťský potok je levostranný přítok Včelničky v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Huťský potok (přítok Včelničky) · Vidět víc »

Hugo Vavrečka

Hugo Vavrečka (22. února 1880 Slezská Ostrava – 9. srpna 1952 Brno) byl český novinář, národohospodář, politik a diplomat.

Nový!!: Labe a Hugo Vavrečka · Vidět víc »

Humenský vrch

Humenský vrch (dříve Humberk nebo) je 246 m n. m. vysoký vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Humenský vrch · Vidět víc »

Huntířovský potok (přítok Hartského potoka)

Huntířovský potok je menší vodní tok v Krkonošském podhůří, pravostranný přítok Hartského potoka v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Huntířovský potok (přítok Hartského potoka) · Vidět víc »

Huntířovský potok (přítok Jizery)

Huntířovský potok je menší vodní tok v Krkonošském podhůří, pravostranný přítok Jizery v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Huntířovský potok (přítok Jizery) · Vidět víc »

Hustířany

Hustířany jsou vesnicí, částí obce Velichovky.

Nový!!: Labe a Hustířany · Vidět víc »

Hutberg

Hutberg je kopec s nadmořskou výškou 502 m ležící na česko-německé státní hranici na území obcí Steinigtwolmsdorf a Lobendava.

Nový!!: Labe a Hutberg · Vidět víc »

Hutná

Hutná je potok, původně levostranný přítok Ohře, v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Hutná · Vidět víc »

Hvozd (Lužické hory)

Hvozd je výrazný znělcový hřbet (749 m) se dvěma vrcholy v Lužických horách na hranicích s Německem.

Nový!!: Labe a Hvozd (Lužické hory) · Vidět víc »

Hvozdík písečný český

Hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus) je kriticky ohrožená bíle kvetoucí květina, endemický poddruh hvozdíku písečného.

Nový!!: Labe a Hvozdík písečný český · Vidět víc »

Hydrologické pořadí

Hydrologické pořadí nebo též hydrologické číslo je identifikace jednotlivých vodních toků podle příslušností k povodím.

Nový!!: Labe a Hydrologické pořadí · Vidět víc »

Hydrologické pořadí v Česku

V Česku je hydrologické pořadí – tedy identifikace vodních toků podle příslušností k povodím – stanoven vyhláškou Ministerstva zemědělství č.

Nový!!: Labe a Hydrologické pořadí v Česku · Vidět víc »

Hydrologické pořadí v Německu

V Německu je hydrologické pořadí – tedy identifikace vodních toků podle příslušností k povodím – stanovena dohodou federálních a státních vodohospodářských autorit vyhláškou Ministerstva zemědělství č.

Nový!!: Labe a Hydrologické pořadí v Německu · Vidět víc »

Hydronymum

Hydronymum je vlastní jméno vod, tj.

Nový!!: Labe a Hydronymum · Vidět víc »

Hynek Berka z Dubé

Hynek Berka z Dubé († 1348) byl český šlechtic z rodu Ronovců, zakladatel linie Berků z Dubé a jeden z nejvýznamnějších českých pánů na dvoře Jana Lucemburského.

Nový!!: Labe a Hynek Berka z Dubé · Vidět víc »

Ilm (přítok Sály)

Ilm je řeka ve spolkové zemi Durynsko v Německu.

Nový!!: Labe a Ilm (přítok Sály) · Vidět víc »

Ilmenau (řeka)

Ilmenau (oficiálně zkracovaná na Im) je německá řeka na severovýchodě Dolního Saska.

Nový!!: Labe a Ilmenau (řeka) · Vidět víc »

Inundační most v Kuksu

Inundační most přes zátopové území u řeky Labe stojí v katastrálním území Kuks v okrese Trutnov a je propojen se schodištěm špitální terasy.

Nový!!: Labe a Inundační most v Kuksu · Vidět víc »

Inundační most v Poděbradech

náhled Inundační most v Poděbradech, jinak též zvaný Kanály, je inundační most postavený v inundačním pásmu na levém břehu řeky Labe v Poděbradech v letech 1830–1831.

Nový!!: Labe a Inundační most v Poděbradech · Vidět víc »

Itzehoe

Itzehoe (německy:; dolnoněmecky: Itzhoe) je město v německé spolkové zemí Šlesvicko-Holštýnsko.

Nový!!: Labe a Itzehoe · Vidět víc »

Ivan Stěpanovič Koněv

Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.

Nový!!: Labe a Ivan Stěpanovič Koněv · Vidět víc »

Izolace (topografie)

A, B, C … vrcholy (A je mateřský vrchol pro B)SB … klíčové sedlo vrcholu BVB … nadmořská výška vrcholu BPB … prominence vrcholu B (od sedla s mateřským vrcholem)IB … izolace vrcholu BPB / VB … dominance vrcholu B (v %)MPC … mokrá prominence vrcholu C (od hladiny moře)SPC … suchá prominence vrcholu C (od úpatí na dně moře) Izolace vyjadřuje osamocenost vrcholu hory a je definována jako nejmenší vzdálenost vrcholu k nějakému vyššímu bodu (místu s vyšší nadmořskou výškou).

Nový!!: Labe a Izolace (topografie) · Vidět víc »

Jabkenický potok

Jabkenický potok je levostranný přítok říčky Vlkavy v okresech Nymburk a Mladá Boleslav, ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Jabkenický potok · Vidět víc »

Jablonec nad Nisou

Jablonec nad Nisou je statutární město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Jablonec nad Nisou · Vidět víc »

Jahodník trávnice

Plod Souplodí jahodníku trávnice Prostřední lístek jahodníku trávnice Jahodník trávnice (Fragaria viridis) je vytrvalá, asi 5–20 cm vysoká bylina z čeledi růžovitých.

Nový!!: Labe a Jahodník trávnice · Vidět víc »

Jakubský tunel

Jakubský tunel se nachází v části Děčín XXXIII-Nebočady města Děčína na původní Rakouské severozápadní dráze na železniční trati 073 Ústí nad Labem – Děčín v km 448,543–448,621.

Nový!!: Labe a Jakubský tunel · Vidět víc »

Jalový potok (přítok Šembery)

Jalový potok se nachází v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Jalový potok (přítok Šembery) · Vidět víc »

James Ogilvy lord Findlater

Karlových Varech Hrad Huntingtower, rodiště Jamese Ogilvyho Cullen House, sídlo hrabat z Findlaterua Seafieldu a místo, kde mladý James Ogilvie vyrůstal Findlaterovy vinice u Drážďan,lept Christiana Gottloba Hammera, 1805 Findlaterův altán v Karlových Varech Findlaterův obelisk v Karlových Varech Findlaterův a Fischerův hrob u kostelav Loschwitz (Drážďany) James Ogilvy lord Findlater, celým jménem James Ogilvy, 7. hrabě z Findlateru a 4. hrabě ze Seafieldu, (10. dubna 1750 – 5. října 1811) byl skotský šlechtic, krajinářský architekt a filantrop.

Nový!!: Labe a James Ogilvy lord Findlater · Vidět víc »

Jan Adam z Víckova

Jan Adam Prusinovský z Víckova na Čejkovicích a na Lukově (1589 – říjen 1627 Lukov?), významný moravský rytíř z evangelické rodiny, exponent stavovského povstání, rada českého krále Fridricha V. Falckého, pobělohorský exulant, vůdce velkého povstání Valachů.

Nový!!: Labe a Jan Adam z Víckova · Vidět víc »

Jan Čuch ze Zásady

Jan Čuch ze Zásady a na Lobkovicích (též Čouch, okolo 1350 – 1410 hrad Navarov) byl český šlechtic a diplomat, v letech 1380 až 1399 zastávající úřady podmaršálka a později dvorského maršálka českého krále a svatoříšského císaře Václava IV.

Nový!!: Labe a Jan Čuch ze Zásady · Vidět víc »

Jan Jiří I. Saský

Jan Jiří I. Saský (německy Johann Georg) (5. března 1585, Drážďany – 8. října 1656, tamtéž) pocházel z rodu Wettinů a byl saský kurfiřt od roku 1611 do své smrti.

Nový!!: Labe a Jan Jiří I. Saský · Vidět víc »

Jan Kruliš (architekt)

Jan Kruliš (23. června 1829 Poličany u Kutné Hory – 11. prosince 1903 Král. Vinohrady) byl český architekt a stavební podnikatel.

Nový!!: Labe a Jan Kruliš (architekt) · Vidět víc »

Jan z Jenštejna

Jan z Jenštejna (27. prosince 1347–1350 nejpravděpodobněji 1350 – 17. června 1400, Řím, Papežský stát) byl český šlechtic, duchovní, politik a umělec, který byl v letech 1373–1384 kancléřem českého krále Václava IV. a v letech 1379–1396 zastával funkci třetího pražského arcibiskupa.

Nový!!: Labe a Jan z Jenštejna · Vidět víc »

Jankovský potok

Jankovský potok je 22,8 km dlouhý potok v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Jankovský potok · Vidět víc »

Janova skála

Janova skála (německy Johannes felsen) je hora v Krkonoších na jihovýchodním hřbetu Čertovy hory, 2 km jiho-jihovýchodně od Harrachova.

Nový!!: Labe a Janova skála · Vidět víc »

Janovický potok (přítok Sázavy)

Janovický potok je levostranný přítok řeky Sázavy protékající okresem Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Janovický potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Janovský potok (přítok Metuje)

Janovský potok je levostranný přítok Metuje v podhůří Orlických hor.

Nový!!: Labe a Janovský potok (přítok Metuje) · Vidět víc »

Janovský potok (přítok Stropnice)

Janovský potok je levostranný přítok řeky Stropnice v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Janovský potok (přítok Stropnice) · Vidět víc »

Jarkovského jezero

Jarkovského jezero je slepé rameno Labe v Pardubicích a oficiálně vyhlášeným významným krajinným prvkem.

Nový!!: Labe a Jarkovského jezero · Vidět víc »

Jaroměř

Jaroměř je východočeské město v okrese Náchod, ležící 17 km severovýchodně od Hradce Králové na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje v nadmořské výšce 254 m.

Nový!!: Labe a Jaroměř · Vidět víc »

Jaroslav Bilina

Jaroslav Bilina (3. března 1896 Čáslav – 5. června 1942 Pardubice) byl starosta města Dvůr Králové nad Labem a oběť nacismu.

Nový!!: Labe a Jaroslav Bilina · Vidět víc »

Jaroslav Vokatý

Jaroslav Vokatý (6. října 1908 Hubálov – 9. července 1942 Pardubice) byl český odbojář a spolupracovník výsadku Silver A popravený nacisty.

Nový!!: Labe a Jaroslav Vokatý · Vidět víc »

Jarva žilnatá

Jarva žilnatá (Cnidium dubium) je druh vysoké vlhkomilné rostliny z čeledi miříkovitých.

Nový!!: Labe a Jarva žilnatá · Vidět víc »

Jasan Burin

Jasan Burin (* 6. dubna 1929, Praha, Československo) je česko-americký architekt, urbanista, kreslíř a pedagog.

Nový!!: Labe a Jasan Burin · Vidět víc »

Javoří potok (přítok Úpy)

Javoří potok je malý vodní tok v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Javoří potok (přítok Úpy) · Vidět víc »

Javořická vrchovina

Javořická vrchovina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny.

Nový!!: Labe a Javořická vrchovina · Vidět víc »

Javor (Krkonoše)

Javor (německy Urlaskoppe) je hora v Černohorské rozsoše v Krkonoších, nacházející se 1,5 km jihovýchodně od Pece pod Sněžkou a 1,5 km jihozápadně od Velké Úpy, na severovýchodním výběžku Slatinné stráně.

Nový!!: Labe a Javor (Krkonoše) · Vidět víc »

Javorka (přítok Cidliny)

Javorka je řeka v okresech Jičín a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Javorka (přítok Cidliny) · Vidět víc »

Javorná (Šumava)

Javorná (německy Ahornberg, Achorberg; 1090 m n. m.) je hora na Šumavě, nejvyšší vrchol okrsku Kochánovské pláně.

Nový!!: Labe a Javorná (Šumava) · Vidět víc »

Javornice (přítok Berounky)

Javornice je říčka v Česku, levostranný přítok Berounky a hraniční vodní tok okresů Plzeň-sever a Rakovník.

Nový!!: Labe a Javornice (přítok Berounky) · Vidět víc »

Javornický potok (přítok Kněžné)

Javornický potok je levostranný přítok řeky Kněžné v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Javornický potok (přítok Kněžné) · Vidět víc »

Javorský vrch

Javorský vrch (německy Lerchenberg, 617 m n. m.) je výrazný kopec, nejvyšší vrchol okrsku Ústecké středohoří a desátý nejprominentnější ze všech vrcholů Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Javorský vrch · Vidět víc »

Jáchym (Šluknovská pahorkatina)

Jáchym (také Jáchymův vrch, či St. Joachimsberg) o nadmořské výšce 475 m je zalesněná granodioritová kupa ve Šluknovské pahorkatině, nacházející se mezi Lobendavou a Liščím.

Nový!!: Labe a Jáchym (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Jáchymovský potok (přítok Bystřice)

Jáchymovský potok je 11,0 km dlouhý potok v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Jáchymovský potok (přítok Bystřice) · Vidět víc »

Ján Kollár

Ján Kollár, někdy také Jan Kollár (29. července 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň), byl básník, jazykovědec, historik a evangelický farář slovenského původu, píšící česky, významná osobnost českého národního obrození a slovenského národního obrození, propagátor ideje slovanské vzájemnosti panslavismu.

Nový!!: Labe a Ján Kollár · Vidět víc »

Jánský vrch (Krkonoše)

Jánský vrch (německy Johannesberg) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Jánský vrch (Krkonoše) · Vidět víc »

Jílecký potok

Jílecký potok je potok v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, pravostranný přítok řeky Vltavy.

Nový!!: Labe a Jílecký potok · Vidět víc »

Jílovský potok

Název Jílovský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Jílovský potok · Vidět víc »

Jílovský potok (přítok Labe)

Jílovský potok (Jílovák) je levostranný přítok řeky Labe v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Jílovský potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Jívka (potok)

Jívka je potok v severovýchodních Čechách, v Broumovské vrchovině, na pomezí okresů Trutnov a Náchod.

Nový!!: Labe a Jívka (potok) · Vidět víc »

Ječný vrch

Ječný vrch (německy Gersten Berg) je zalesněný vrch nacházející se na severu České republiky, v okrese Děčín, ve Šluknovské pahorkatině, asi 2,5 kilometru od Lipové.

Nový!!: Labe a Ječný vrch · Vidět víc »

Ještědka

Ještědka je pravostranný přítok řeky Mohelky v okrese Liberec v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Ještědka · Vidět víc »

Ještěrka zelená

Ještěrka zelená (Lacerta viridis (Laurenti, 1768)) je největší ze čtyř druhů ještěrek Česka, dorůstá délky až 40 cm.

Nový!!: Labe a Ještěrka zelená · Vidět víc »

Ještětický potok

Ještětický potok je levostranný přítok jižní větve Zlatého potoka v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Ještětický potok · Vidět víc »

Jeřáb český

Jeřáb český (Sorbus bohemica) je český endemit, až 6 m vysoký strom nebo keř, hybridogenní apomiktický druh s triploidní sadou chromozomů.

Nový!!: Labe a Jeřáb český · Vidět víc »

Jeřáb labský

Jeřáb labský (Sorbus albensis) je opadavý strom vysoký až 13 m, někdy s několika kmeny, nebo i jako keř.

Nový!!: Labe a Jeřáb labský · Vidět víc »

Jeřáb soutěskový

Jeřáb soutěskový (Sorbus portae-bohemicae) je opadavý listnatý strom vysoký až 7 m, který někdy vyrůstá i jako keř.

Nový!!: Labe a Jeřáb soutěskový · Vidět víc »

Jedlová (České středohoří)

Jedlová (též Jedlovina nebo Tambuš) je částečně zaleněné návrší s nadmořskou výškou 530 metrů na severu České republiky ve verneřické části Českého středohoří asi čtyři kilometry jihovýchodně od Děčína.

Nový!!: Labe a Jedlová (České středohoří) · Vidět víc »

Jedlová (Lužické hory)

Jedlová je hora na severu Česka, v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín jako druhý nejvyšší vrchol okresu Děčín, na jihu Šluknovského výběžku, v katastrálním území obce Jiřetín pod Jedlovou.

Nový!!: Labe a Jedlová (Lužické hory) · Vidět víc »

Jedlová (přítok Kamenice)

Jedlová je levostranný přítok řeky Kamenice v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Jedlová (přítok Kamenice) · Vidět víc »

Jelena Holečková

Jelena Holečková (20. prosince 1899 Praha-Smíchov – 6. srpna 1980 Praha) byla česká hudební pedagožka, spisovatelka, operní pěvkyně a překladatelka.

Nový!!: Labe a Jelena Holečková · Vidět víc »

Jelení potok (přítok Jílovského potoka)

Jelení potok je potok v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Jelení potok (přítok Jílovského potoka) · Vidět víc »

Jelení potok (přítok Malé Úpy)

Jelení potok (dříve německy Löwen Bach - Lví potok) je horský potok v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Jelení potok (přítok Malé Úpy) · Vidět víc »

Jelení potok (přítok Rolavy)

Jelení potok je levostranným přítokem Rolavy v okrese Sokolov a okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Jelení potok (přítok Rolavy) · Vidět víc »

Jelení vrch (Krkonoše)

Jelení vrch (1025 m) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Jelení vrch (Krkonoše) · Vidět víc »

Jelenka (přítok Úhlavy)

Jelenka je pravostranný přítok řeky Úhlavy v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Jelenka (přítok Úhlavy) · Vidět víc »

Jelenská hora

Jelenská hora (1069 m n. m.) je hora na Šumavě tyčící se 5,5 km jihovýchodně od Stožce a 7,5 km severozápadně od Nové Pece u Lipna.

Nový!!: Labe a Jelenská hora · Vidět víc »

Jemnišťský potok

Jemnišťský potok je menší vodní tok v Benešovské pahorkatině, levostranný přítok Líseckého potoka v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Jemnišťský potok · Vidět víc »

Jenštejn

Jenštejn (německy Jenstein, také Jenzenstein nebo Genzenstein) je obec v okrese Praha-východ, kraj Středočeský.

Nový!!: Labe a Jenštejn · Vidět víc »

Jenišovický vrch

Jenišovický vrch (188 m n. m.) je kopec v okresu Mělník Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Jenišovický vrch · Vidět víc »

Jeptiška (přítok Štítarského potoka)

Jeptiška je vodní tok, levostranný přítok Štítarského potoka.

Nový!!: Labe a Jeptiška (přítok Štítarského potoka) · Vidět víc »

Jesípek

Jesípek je vodní plocha o rozloze 4,0 ha vzniklá jako slepé rameno řeky Labe po provedení regulace Labe v dvacátých letech 20.

Nový!!: Labe a Jesípek · Vidět víc »

Jesenčanský potok

Jesenčanský potok (či též Jesenčanka) je malý vodní tok v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Jesenčanský potok · Vidět víc »

Jesenický potok (přítok Botiče)

Jesenický potok je menší vodní tok v Pražské plošině, levostranný přítok Botiče v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Délka toku měří 5 km, plocha povodí činí 5,52 km².

Nový!!: Labe a Jesenický potok (přítok Botiče) · Vidět víc »

Jesenický potok (přítok Odravy)

Jesenický potok je vodní tok v okrese Cheb v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Odravy.

Nový!!: Labe a Jesenický potok (přítok Odravy) · Vidět víc »

Jesenický potok (přítok Ronovky)

Jesenický potok je levostranný přítok Ronovky v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Jesenický potok (přítok Ronovky) · Vidět víc »

Jeseteři

Řád jeseteři (Acipenseriformes) je skupina velkých, dlouhověkých chrupavčitých ryb.

Nový!!: Labe a Jeseteři · Vidět víc »

Jestřebí hory

Jestřebí hory jsou geomorfologickým okrskem Broumovské vrchoviny s nejvyšším bodem Žaltmanem (741 m n. m.; dva vrcholy 200 m od sebe).

Nový!!: Labe a Jestřebí hory · Vidět víc »

Jestřebnice

Jestřebnice nebo též Jestřebický potok je pravostranný přítok řeky Sázavy tekoucí převážně na území Kraje Vysočina v okrese Havlíčkův Brod.

Nový!!: Labe a Jestřebnice · Vidět víc »

Jetřichovická Bělá

Jetřichovická Bělá je 6 km dlouhý vodní tok na území obce Jetřichovice v NP České Švýcarsko.

Nový!!: Labe a Jetřichovická Bělá · Vidět víc »

Jetel bledožlutý

Květenství List Jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon) je trsnatá vytrvalá rostlina, jeden z téměř dvou a půl sta druhů rodu jetel, který se jen řídce využívá jako pícní rostlina.

Nový!!: Labe a Jetel bledožlutý · Vidět víc »

Jevanský potok

Jevanský potok je potok ve Středočeském kraji, pravostranný přítok řeky Sázavy, který se do ní vlévá na jejím 48,5 říčním kilometru.

Nový!!: Labe a Jevanský potok · Vidět víc »

Jez Hučák

Jez Hučák je jez, který se nalézá na řece Labe v centru města Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Jez Hučák · Vidět víc »

Jez Předměřice

Jez Předměřice je vodní stavba na Labi, která je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Jez Předměřice · Vidět víc »

Jez Smiřice

Jez Smiřice je vodní stavba na Labi, která je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Jez Smiřice · Vidět víc »

Jezírkový potok

Jezírkový potok je menší vodní tok ve Středolabské tabuli, levostranný přítok Milčického potoka v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Jezírkový potok · Vidět víc »

Jezeří (hora)

Jezeří je hora ve východní části Krušných hor v okrese Most ležící 2 km jihozápadně od zámku Jezeří.

Nový!!: Labe a Jezeří (hora) · Vidět víc »

Jezerka (České středohoří)

Jezerka (487 m) je vrch v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Jezerka (České středohoří) · Vidět víc »

Jezerní potok (přítok Vltavy)

Jezerní potok je malý vodní tok na Šumavě v Jihočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Jezerní potok (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Jezero Poděbrady

Jezero Poděbrady je písník – antropogenní jezero, které vzniklo zatopením pískovny po ukončení těžby.

Nový!!: Labe a Jezero Poděbrady · Vidět víc »

Jezy v Česku

Tento článek obsahuje různé seznamy jezů v České republice, případně souhrnné a statistické informace o nich.

Nový!!: Labe a Jezy v Česku · Vidět víc »

Jičínská pahorkatina

Jičínská pahorkatina je geomorfologický celek na východě Severočeské tabule.

Nový!!: Labe a Jičínská pahorkatina · Vidět víc »

Jiří Gernert

Jiří Gernert (kolem roku 1630 – před rokem 1693) byl v letech 1657 až 1682 soudcem v Rokytnici nad Jizerou a především organizátor velkého útěku protestantských obyvatel z českých Krkonoš v období protireformace v rámci pozdního procesu pobělohorské emigrace.

Nový!!: Labe a Jiří Gernert · Vidět víc »

Jiřího náměstí (Poděbrady)

Jiřího náměstí je hlavní náměstí města Poděbrady v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Jiřího náměstí (Poděbrady) · Vidět víc »

Jiříkovský potok (přítok Sprévy)

Jiříkovský potok pramení v polích pod Vyhlídkou, jihovýchodně od Jiříkova.

Nový!!: Labe a Jiříkovský potok (přítok Sprévy) · Vidět víc »

Jiřetínský potok

Jiřetínský potok je vodní tok v Krušných horách v okrese Most.

Nový!!: Labe a Jiřetínský potok · Vidět víc »

Jiřice (Kostelec nad Labem)

Jiřice je část města Kostelec nad Labem v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Jiřice (Kostelec nad Labem) · Vidět víc »

Jiřina (přírodní památka)

Přírodní památka Jiřina byla poprvé vyhlášena 31. prosince 1933 pod oficiálním názvem Velký les v Jiřině.

Nový!!: Labe a Jiřina (přírodní památka) · Vidět víc »

Jicchak ha-Lavan

Jicchak ben Ja’akov ha-Lavan, známý též jako Jicchak me-Prag nebo počeštěně Izák Bílý, Izák z Prahy nebo Izák z Řezna, byl židovským rabínem a talmudickým učencem.

Nový!!: Labe a Jicchak ha-Lavan · Vidět víc »

Jickovický potok

Jickovický potok protéká územím obcí Kovářov, Kostelec nad Vltavou a Jickovice v okrese Písek v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Jickovický potok · Vidět víc »

Jiher

Jiher (dříve Pěník později Jihr) je potok, který pramení mezi kopci Strážiště a Kosejřín u jihočeské Čížové a na svém konci se vlévá v Písku do Otavy, jako její levostranný přítok.

Nový!!: Labe a Jiher · Vidět víc »

Jihlavské vrchy

Jihlavské vrchy jsou nejvyšším pohořím Českomoravské vysočiny.

Nový!!: Labe a Jihlavské vrchy · Vidět víc »

Jihobaltské pojezeří

Jihobaltské pojezeří (německy Seenplatten, polsky Pojezierza Południowobałtyckie) je geomorfologická subprovincie Středoevropské nížiny v Německu (Meklenbursko-Přední Pomořansko a Braniborsko) a severním Polsku.

Nový!!: Labe a Jihobaltské pojezeří · Vidět víc »

Jilmový potok

Jilmový potok je levostranným přítokem Kosového v Tepelské vrchovině v okrese Cheb v Karlovarském kraji a okrese Tachov v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Jilmový potok · Vidět víc »

Jinonický potok

Jinonický potok je asi 2 200 metrů dlouhý vodní tok procházející (převážně zatrubněně) oblastí starých Jinonic a starých Butovic v Praze 5, vytváří „vodní spojnici“ trojice zde se nacházejících rybníků (Panského, Jinonického a Butovického), v konečné fázi protéká suchou retenční nádrží N4 Jinonice (Praha 5), aby na vstupu do Prokopského údolí nakonec vyústil do Prokopského potoka.

Nový!!: Labe a Jinonický potok · Vidět víc »

Jiráskovy sady (Hradec Králové)

Jiráskovy sady jsou nejstarším parkem v Hradci Králové, který se nachází při soutoku řek Labe a Orlice.

Nový!!: Labe a Jiráskovy sady (Hradec Králové) · Vidět víc »

Jitrovník

Jitrovník (také Pytlák, německy Jüttel) je 510 metrů vysoký kopec v okrese Děčín poblíž Šluknova.

Nový!!: Labe a Jitrovník · Vidět víc »

Jizera (řeka)

Rašeliniště Jizery (největší rašeliniště v České republice) Jizera je řeka v České republice a největší tok na území Libereckého kraje.

Nový!!: Labe a Jizera (řeka) · Vidět víc »

Jizera (hora)

Jizera (německy) je se svými 1122 m n. m. druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a také nejvyšší vrchol Hejnického hřebene a celé Jizerské hornatiny.

Nový!!: Labe a Jizera (hora) · Vidět víc »

Jizerka (levostranný přítok Jizery)

Jizerka je krkonošská říčka, pramenící západně od Medvědína u Horních Míseček ve výšce 1065 m n. m. a ústící zleva do Jizery u Horní Sytové ve výšce 385 m n. m. Délka toku 21,5 km, plocha povodí 85,96 km².

Nový!!: Labe a Jizerka (levostranný přítok Jizery) · Vidět víc »

Jizerka (pravostranný přítok Jizery)

Jizerka je nevelká říčka na katastrálním území kořenovské osady Jizerka, pramenící v Jizerských horách na rozvodí mezi Baltským a Severním mořem v sedle mezi Vlašským a Středním Jizerským hřebenem.

Nový!!: Labe a Jizerka (pravostranný přítok Jizery) · Vidět víc »

Jizerská tabule

Jizerská tabule je geomorfologický celek ve střední a severozápadní části Středočeské tabule.

Nový!!: Labe a Jizerská tabule · Vidět víc »

Jizerské hory

Jizerské hory (hovorově též nazývané Jizerky) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka.

Nový!!: Labe a Jizerské hory · Vidět víc »

Johann Georg Vogt

Johann Georg Vogt, řeholním jménem Mauritius (Mořic, Moritz) (30. června 1669 Königshofen im Grabfeld – 17. srpna 1730 Mariánská Týnice) byl cisterciák v plaském klášteře, vyvíjel široce zaměřenou činnost, byl zeměměřič a kartograf, věnoval se jak teoreticky, tak prakticky hudbě, dále historii, přírodním vědám a poesii.

Nový!!: Labe a Johann Georg Vogt · Vidět víc »

Johann Gerhard Oncken

Johann Gerhard Oncken (26. ledna 1800 – 2. ledna 1884) byl průkopník, německý baptistický kazatel, nazývaný „otec kontinentálních baptistů“, „otec německých baptistů“ nebo „apoštol evropských baptistů“.

Nový!!: Labe a Johann Gerhard Oncken · Vidět víc »

Jordán (rozcestník)

Jordán má více významů:;příjmení.

Nový!!: Labe a Jordán (rozcestník) · Vidět víc »

Jordánka (přítok Žehrovky)

Jordánka je pravostranný přítok říčky Žehrovky v okrese Semily v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Jordánka (přítok Žehrovky) · Vidět víc »

Josef Bartoň

Pardubický zámeček na dobové pohlednici Josef Bartoň (25. srpna 1899 Morašice – 2. července 1942 Pardubice) byl český lékař a spolupracovník výsadku Silver A.

Nový!!: Labe a Josef Bartoň · Vidět víc »

Josef Buchta

Josef Buchta (10. března 1912, Štěpánkovice – 9. ledna 2000, Mladá Boleslav) byl český římskokatolický kněz, v 50.

Nový!!: Labe a Josef Buchta · Vidět víc »

Josef Chrbolka

Josef Chrbolka (16. dubna 1912 – 2. července 1942 Pardubice) byl odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Nový!!: Labe a Josef Chrbolka · Vidět víc »

Josef Janáček (odbojář)

Josef Janáček (26. února 1898 – 2. července 1942 Pardubice) byl český učitel a odbojář z období druhé světové války.

Nový!!: Labe a Josef Janáček (odbojář) · Vidět víc »

Josef Klempera

Josef Klempera (30. srpna 1926 Tachlovice, Československo – 19. července 2011) byl český prozaik a autor odborné a naučné literatury.

Nový!!: Labe a Josef Klempera · Vidět víc »

Josef Koukl

Josef Koukl (8. listopadu 1926 Brno – 22. května 2010 Litoměřice) byl římskokatolický teolog, duchovní, 18.

Nový!!: Labe a Josef Koukl · Vidět víc »

Josef Kulík

Josef Kulík (29. září 1930 Hrdly – 7. února 1964 Praha) byl český vrah, který v roce 1963 brutálně zavraždil dva malé chlapce v odstaveném železničním vagonu v Rosicích nad Labem.

Nový!!: Labe a Josef Kulík · Vidět víc »

Josef Pánek (voják)

Brigádní generál Josef Pánek (6. dubna 1861 Chýšť – 2. července 1942 Pardubice) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Nový!!: Labe a Josef Pánek (voják) · Vidět víc »

Josef Sudek

alt.

Nový!!: Labe a Josef Sudek · Vidět víc »

Josefov (Jaroměř)

Josefov je východočeské historické pevnostní město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Josefov (Jaroměř) · Vidět víc »

Joseph John Ruston

Joseph John Ruston (3. března 1809 Londýn – 2. března 1895 Vídeň) byl britský konstruktér a podnikatel.

Nový!!: Labe a Joseph John Ruston · Vidět víc »

Kačavské hory

Kačavské hory jsou horské pásmo v Dolním Slezsku severně od Krkonoš.

Nový!!: Labe a Kačavské hory · Vidět víc »

Kačina (přírodní památka)

Kačina je přírodní památka u vesnice Svatý Mikuláš v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kačina (přírodní památka) · Vidět víc »

Kaňon Labe

Kaňon Labe je národní přírodní rezervace, vyhlášená Ministerstvem životního prostředí ČR v roce 2010.

Nový!!: Labe a Kaňon Labe · Vidět víc »

Kabelský potok

Kabelský potok je menší vodní tok v Novohradských horách, pravostranný přítok Malše v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kabelský potok · Vidět víc »

Kacanovský potok

Kacanovský potok je potok v okrese Semily v Libereckém kraji, pravostranný přítok říčky Žehrovky.

Nový!!: Labe a Kacanovský potok · Vidět víc »

Kahleberg

Kahleberg je 905 metrů vysoká hora v Německu, v Sasku, poblíž Altenbergu nedaleko české hranice.

Nový!!: Labe a Kahleberg · Vidět víc »

Kaiserberg (Šluknovská pahorkatina)

Kaiserberg je zalesněný hřbet na území města Sebnitz s nadmořskou výškou 494 m. Nachází se v Sebnitzkém lese na severním okraji Saského Švýcarska, z geomorfologického hlediska však náleží ke Šluknovské pahorkatině.

Nový!!: Labe a Kaiserberg (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Kaiserkrone (Saské Švýcarsko)

Kaiserkrone (česky Císařská koruna) je 351 m n. m.

Nový!!: Labe a Kaiserkrone (Saské Švýcarsko) · Vidět víc »

Kajak kros

Kajak kros (dříve extrémní kajak nebo extrémní slalom) je jedna z disciplín slalomu na divoké vodě.

Nový!!: Labe a Kajak kros · Vidět víc »

Kalenský potok

Kalenský potok je vodní tok v Podkrkonoší, který pramení v okrese Semily, ale většina toku se nachází v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Kalenský potok · Vidět víc »

Kalich (České středohoří)

Kalich je zalesněný neovulkanický vrch (535,6 m n. m.) v Českém středohoří na severním okraji Třebušína.

Nový!!: Labe a Kalich (České středohoří) · Vidět víc »

Kalvárie (Porta Bohemica)

Kalvárie (246 m, též Tříkřížový vrch) je zdaleka viditelný, výrazný rulový skalní ostroh v místě nazývaném Porta Bohemica (Brána Čech) v CHKO České středohoří.

Nový!!: Labe a Kalvárie (Porta Bohemica) · Vidět víc »

Kamýci z Pokratic

Kamýci z Pokratic byl český šlechtický rod vladyků a rytířů sídlící v Pokraticích nedaleko Litoměřic, kteří se nazývali po hradu Kamýku, který dali vystavět.

Nový!!: Labe a Kamýci z Pokratic · Vidět víc »

Kamýk (hrad)

Kamýk je zřícenina gotického hradu v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Kamýk (hrad) · Vidět víc »

Kamenec (Jičínská pahorkatina)

Kamenec (353 m n. m.) je vrch v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje, ležící asi 1,5 km vsv. od obce Bílá Třemešná, na příslušném katastrálním území.

Nový!!: Labe a Kamenec (Jičínská pahorkatina) · Vidět víc »

Kamenec (Krkonoše)

Kamenec (německy Steindlberg) je hora v západních Krkonoších, nacházející se 3,5 km severovýchodně od Harrachova, 5 km jihozápadně od Szklarske Poręby (Sklářská Poruba) a 1 km západně od Lubochu, jehož je vedlejším vrcholem.

Nový!!: Labe a Kamenec (Krkonoše) · Vidět víc »

Kamenec (Novohradské hory)

Kamenec (Steinberg) je nejvyšší vrchol (1073 m n. m.) české části Novohradských hor.

Nový!!: Labe a Kamenec (Novohradské hory) · Vidět víc »

Kamenička

Název Kamenička má několik sídel.

Nový!!: Labe a Kamenička · Vidět víc »

Kamenička (přítok Chomutovky)

Kamenička je potok se stejnojmennou vodní nádrží v Krušných horách v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Kamenička (přítok Chomutovky) · Vidět víc »

Kamenička (přítok Labe)

Kamenička je potok v Ústeckém kraji v Česku. Je dlouhá 6,31 km a plocha povodí činí přibližně 7 km² a vlévá se Labe jako jeho pravostranný přítok. Celý tok se nachází na území statutárního města Děčína. (ID toku 10102310).

Nový!!: Labe a Kamenička (přítok Labe) · Vidět víc »

Kameničská vrchovina

Kameničská vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 393,33 km² v centrální části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Kameničská vrchovina · Vidět víc »

Kamenice

Kamenice může být:;název sídla.

Nový!!: Labe a Kamenice · Vidět víc »

Kamenice (řeka)

Kamenice (německy Chemnitz) je pravostranný a celkově největší přítok řeky Cvikovská Mulda v Německu na území spolkové země Sasko.

Nový!!: Labe a Kamenice (řeka) · Vidět víc »

Kamenice (přítok Jizery)

Kamenice je řeka v Libereckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Kamenice (přítok Jizery) · Vidět víc »

Kamenice (přítok Labe)

Kamenice je řeka v okresech Děčín a Česká Lípa v České republice, pramení v Lužických horách.

Nový!!: Labe a Kamenice (přítok Labe) · Vidět víc »

Kamenice (přítok Nežárky)

Kamenice je malá řeka v okresech Pelhřimov a Jindřichův Hradec, jedna ze zdrojnic Nežárky.

Nový!!: Labe a Kamenice (přítok Nežárky) · Vidět víc »

Kamenický potok (přítok Sázavy)

Kamenický potok, nazývaný též Čakovický potok, je pravostranný přítok řeky Sázavy ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kamenický potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Kamenický potok (přítok Svitávky)

Kamenický potok nazývaný kdysi Zlatý (Gold-Bach) kvůli zbarvení příměsemi železa, je levostranný přítok řeky Svitávky v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Kamenický potok (přítok Svitávky) · Vidět víc »

Kamenický potok (přítok Tisové)

Kamenický potok je drobný potok, levostranný přítok potoka Tisová ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Kamenický potok (přítok Tisové) · Vidět víc »

Kamenitý potok (přítok Ohře)

Kamenitý potok (též Supí potok) je 4,5 km dlouhý potok ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Kamenitý potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Kamenný most (Hradec Králové)

Kamenný most (nazýván také Kameňák nebo most na Pláckách) je secesní železobetonový silniční most v Hradci Králové spojující místní části Věkoše a Plácky.

Nový!!: Labe a Kamenný most (Hradec Králové) · Vidět víc »

Kamenný potok

Název Kamenný potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Kamenný potok · Vidět víc »

Kamenný potok (přítok Labe)

Kamenný potok je menší vodní tok v Českém středohoří, levostranný přítok Labe v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Kamenný potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Kamenný potok (přítok Svatavy)

Kamenný potok je potok pravostranný přítok Svatavy v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Kamenný potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Kamenný vrch (Frýdlantská pahorkatina)

Kamenný vrch (443,6 m n. m.) je významný bod Bulovské pahorkatiny ve Frýdlantském výběžku na severu České republiky.

Nový!!: Labe a Kamenný vrch (Frýdlantská pahorkatina) · Vidět víc »

Kamyšník širokoplodý

Kamyšník širokoplodý (Bolboschoenus laticarpus) je rychle se šířící vytrvalá sladkovodní plevelná rostlina vlhkých polí, v České republice nejrozšířenější druh rodu kamyšník.

Nový!!: Labe a Kamyšník širokoplodý · Vidět víc »

Kanonikát königseggovský I. a II.

I.

Nový!!: Labe a Kanonikát königseggovský I. a II. · Vidět víc »

Kanovnické domy (Litoměřice)

Kanovnické domy v Litoměřicích jsou původně manýristické domy na Dómském náměstí na Dómském pahorku, postavené v souvislosti se založením litoměřické diecéze po roce 1655.

Nový!!: Labe a Kanovnické domy (Litoměřice) · Vidět víc »

Kaple Andělů Strážných (Prostřední Žleb)

Kaple Andělů Strážných je sakrální stavbou se secesní fasádou stojící na levém břehu Labe v dlouhé obci se jménem Prostřední Žleb, která je dnes součástí Děčína, na jejím severním okraji.

Nový!!: Labe a Kaple Andělů Strážných (Prostřední Žleb) · Vidět víc »

Kaple svatého Františka z Assisi

Existuje více sakrálních staveb v různých obcích, městysech a městech České republiky, pojmenovaných Kaple svatého Františka z Assisi.

Nový!!: Labe a Kaple svatého Františka z Assisi · Vidět víc »

Kaple svatého Františka z Assisi (Prosmyky)

Kaple svatého Františka z Assisi (sv. Františka Serafinského) v Prosmykách je pozdně barokní sakrální stavba postavená v letech 1762-1763 stojící osamoceně uprostřed zaniklé obce na břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Kaple svatého Františka z Assisi (Prosmyky) · Vidět víc »

Kaple svatého Jana Nepomuckého (Nymburk)

Kaple svatého Jana Nepomuckého v Nymburce je dochovaným presbytářem bývalého konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie Růžencové.

Nový!!: Labe a Kaple svatého Jana Nepomuckého (Nymburk) · Vidět víc »

Kaple svatého Vojtěcha (Neratovice)

Kaple svatého Vojtěcha v Neratovicích se nachází přibližně uprostřed Vojtěšské ulice na hranici Neratovic a Libiše, kde se historicky říkávalo "V Hájku".

Nový!!: Labe a Kaple svatého Vojtěcha (Neratovice) · Vidět víc »

Karel Chotek

Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (Carl Bernhard Graf Chotek von Chotkowa und Wognin; 23. července 1783 Vídeň – 28. prosince 1868 Vídeň), příslušník staročeského šlechtického rodu Chotků z Chotkova, byl rakouský úředník, guvernér tyrolský a poslední nejvyšší purkrabí Českého království.

Nový!!: Labe a Karel Chotek · Vidět víc »

Karel Filip ze Schwarzenbergu

Karel I. Filip ze Schwarzenbergu, německy, (15. dubna 1771, Vídeň – 15. října 1820, Lipsko) byl český šlechtic, kníže z rodu Schwarzenbergů a polní maršál, jenž se proslavil v bojích proti republikánské i císařské Francii a Napoleonovi, a zároveň diplomat u carského dvora v Rusku a ve Francii u císaře Napoleona.

Nový!!: Labe a Karel Filip ze Schwarzenbergu · Vidět víc »

Karel Ježek (odbojář)

Karel Ježek (29. května 1902 – 9. července 1942 Pardubice) byl český odbojář a spolupracovník výsadku Silver A popravený nacisty.

Nový!!: Labe a Karel Ježek (odbojář) · Vidět víc »

Karel Leger

Karel Leger (21. září 1859 Kolín farnost Kolín – 6. dubna 1934 Kolín farnost Kolín) byl český básník, spisovatel a dramatik, sedlák v Kolíně.

Nový!!: Labe a Karel Leger · Vidět víc »

Karlštejn (Žďárské vrchy)

Karlštejn je název výškového bodu 783,4 m n. m., v georeliéfu vrch s nadmořskou výškou 784 m dle vrstevnicové mapy a nejvyšší vrchol geomorfologického okrsku Borovský les, součást Žďárských vrchů v severozápadní oblasti Hornosvratecké vrchoviny, v rámci administrativně správním na katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje v České republice.

Nový!!: Labe a Karlštejn (Žďárské vrchy) · Vidět víc »

Karlínský přístav

Karlínský přístav před polovinou 19. století Mapa Vltavy u Karlína kolem roku 1910 Karlínský přístav byl zřízen v roce 1822 v Karlíně, na jižním vltavském ramenu (v bývalé mlýnské stoce), jako první obchodní přístav v Praze.

Nový!!: Labe a Karlínský přístav · Vidět víc »

Kateřinský potok

Název Kateřinský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Kateřinský potok · Vidět víc »

Katovna (Nymburk)

Katovna je barokní stavba situovaná mezi dvěma vodními příkopy původního opevnění Nymburka.

Nový!!: Labe a Katovna (Nymburk) · Vidět víc »

Kaznějovský potok

Kaznějovský potok je malý vodní tok v okrese Plzeň-sever.

Nový!!: Labe a Kaznějovský potok · Vidět víc »

Káraný

Káraný je obec ve Středočeském kraji v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Káraný · Vidět víc »

Káraný (odbočka)

Káraný (nebo též Odb Káraný) je odbočka, která se nachází v km 4,870 dvoukolejné trati Praha – Lysá nad Labem – Kolín mezi stanicemi Čelákovice a Lysá nad Labem.

Nový!!: Labe a Káraný (odbočka) · Vidět víc »

Káraný – Hrbáčkovy tůně

Káraný – Hrbáčkovy tůně je přírodní rezervace a evropsky významná lokalita ve středním Polabí v okresech Praha-východ a Nymburk.

Nový!!: Labe a Káraný – Hrbáčkovy tůně · Vidět víc »

Käbschütztal

Käbschütztal je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Käbschütztal · Vidět víc »

Königstein (Děčínská vrchovina)

Königstein (361 m n. m.) je stolová hora, rozkládající se v Německu na levém břehu Labe, v Děčínské vrchovině v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory ve městě Königstein.

Nový!!: Labe a Königstein (Děčínská vrchovina) · Vidět víc »

Königstein (Saské Švýcarsko)

Königstein (zastarale česky někdy Karlův Kámen) je malé město ležící na řece Labi v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Königstein (Saské Švýcarsko) · Vidět víc »

Königstein (Sächs Schw)

Königstein (Sächs Schw) je železniční zastávka ležící na levém břehu Labe ve městě Königstein v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory.

Nový!!: Labe a Königstein (Sächs Schw) · Vidět víc »

Křížová hora (České středohoří)

Křížová hora (590 m n. m.) nebo také Křížový vrch (německy Kreutzberg) je kopec ležící v Chráněné krajinné oblasti České středohoří a je jižním výběžkem mnohem většího masivu Dlouhého vrchu.

Nový!!: Labe a Křížová hora (České středohoří) · Vidět víc »

Křížovky

Křížovky je horské sedlo a rozcestí v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Křížovky · Vidět víc »

Křešice

Obec Křešice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji asi šest kilometrů východně od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Křešice · Vidět víc »

Křešický potok

Křešický potok pramení mezi obcemi Jezero a Bořeňovice v okrese Benešov v nadmořské výšce 485 m.

Nový!!: Labe a Křešický potok · Vidět víc »

Křešovský potok

Křešovský potok je levostranný přítok říčky Klenice v okrese Mladá Boleslav, ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Křešovský potok · Vidět víc »

Křemín

Křemín (německy Krschemin) je 244 m n. m. vysoký vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Křemín · Vidět víc »

Křemžský potok

Křemžský potok, nazývaný též Brložský potok, je potok v Jihočeském kraji, levostranný přítok Vltavy.

Nový!!: Labe a Křemžský potok · Vidět víc »

Křemelná

Křemelná je šumavská řeka v okrese Klatovy v Plzeňském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Křemelná · Vidět víc »

Křemen (Česká tabule)

Křemen je vrchol v České republice ležící v České tabuli.

Nový!!: Labe a Křemen (Česká tabule) · Vidět víc »

Křemenná

Křemenná (německy Steinschicht, 1085 m n. m.) je protáhlá hora na Šumavě tyčící se 5 km jihovýchodně od Volar.

Nový!!: Labe a Křemenná · Vidět víc »

Křenovka

Křenovka je potok na Kutnohorsku ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Křenovka · Vidět víc »

Křesťanskonárodní strana rolníků a zemědělců

Křesťanskonárodní strana rolníků a zemědělců (německy: Christlich-Nationale Bauern- und Landvolkpartei, později jako Landvolk, zkratka: CNBL) byla německá agrární konzervativní stranou v období Výmarské republiky.

Nový!!: Labe a Křesťanskonárodní strana rolníků a zemědělců · Vidět víc »

Křimovský potok

Křimovský potok je vodní tok v Krušných horách na severozápadě Čech v okrese Chomutov, přítok Chomutovky.

Nový!!: Labe a Křimovský potok · Vidět víc »

Křinec (nádraží)

Křinec je železniční stanice ve východní části stejnojmenného městysu v okrese Nymburk v Středočeském kraji oddělená od zbytku sídla říčkou Mrlinou.

Nový!!: Labe a Křinec (nádraží) · Vidět víc »

Křinecká Blatnice

Křinecká Blatnice je pravostranný přítok Mrliny v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Křinecká Blatnice · Vidět víc »

Křinice (řeka)

Křinice je řeka v Ústeckém kraji v Česku a v Sasku v Německu.

Nový!!: Labe a Křinice (řeka) · Vidět víc »

Křivenice

Křivenice je vesnice, část obce Horní Počaply v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Křivenice · Vidět víc »

Křivošínský potok

Křivošínský potok je levostranný přítok říčky Smutné v okrese Tábor v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Křivošínský potok · Vidět víc »

Křivoláčský potok

Křivoláčský potok je levostranný přítok Sázavy, do které se vlévá v Babicích.

Nový!!: Labe a Křivoláčský potok · Vidět víc »

Keblanský potok

Keblanský potok je levostranný přítok Svinenského potoka v okresech Český Krumlov a České Budějovice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Keblanský potok · Vidět víc »

Kejtovský potok

Kejtovský potok je pravostranný a největší přítok řeky Trnavy v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Kejtovský potok · Vidět víc »

Kelské louky

Přírodní rezervace Kelské louky byla vyhlášena roku 2002 a nachází se na pravém břehu Labe na území obce Kly (a z malé části též v katastrálním území Úpor obce Obříství) před soutokem s Vltavou u města Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kelské louky · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Nový!!: Labe a Keltové · Vidět víc »

Keteňský potok

Keteňský potok je menší vodní tok v Jičínské pahorkatině, pravostranný přítok Mrliny v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Délka toku je menší než 1 km.

Nový!!: Labe a Keteňský potok · Vidět víc »

Kinderlandverschickung

Kinderlandverschickung (KLV) (česky vysílání dětí na venkov)Překlad pojmu do češtiny se v Protektorátu Čechy a Morava nepoužíval.

Nový!!: Labe a Kinderlandverschickung · Vidět víc »

Kitzlerberg

Kitzlerberg (česky Kolouší kopec) je vrchol s nadmořskou výškou 403 metrů nad mořem.

Nový!!: Labe a Kitzlerberg · Vidět víc »

Klabava (řeka)

Klabava je řeka v Plzeňském kraji, pravostranný přítok Berounky.

Nový!!: Labe a Klabava (řeka) · Vidět víc »

Kladinský potok

Kladinský potok je levostranný přítok Jankovského potoka v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Kladinský potok · Vidět víc »

Kladivo (Východolabská tabule)

KladivoNázev Kladivo je převzat z referenčního zdroje.

Nový!!: Labe a Kladivo (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Kladrubská kotlina

Kladrubská kotlina je geomorfologický okrsek ve jihozápadní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kladrubská kotlina · Vidět víc »

Kladská kotlina

Kladská kotlina (polsky Kotlina Kłodzka, německy Glatzer Kessel) je geomorfologický celek a údolí v Kladsku, na jihu Polska, ve Středních Sudetech obklopené Orlickými horami, Bystřickými horami, Stolovými horami (Hejšovinou), Bardskými horami, Králickým Sněžníkem a Hanušovickou vrchovinou.

Nový!!: Labe a Kladská kotlina · Vidět víc »

Kladské pomezí

Kladské pomezí je turistický a kulturní region v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskem, zhruba odpovídající okresu Náchod.

Nový!!: Labe a Kladské pomezí · Vidět víc »

Klapská tabule

Klapská tabule je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Hazmburské tabule, ležící v okresech Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Klapská tabule · Vidět víc »

Klasifikace evropských vnitrozemských vodních cest

NML Labe vjíždí do malé komory Střekov na Labi Klasifikace vnitrozemských vodních cest do kategorií slouží k rozlišení jednotlivých vodních cest podle maximálních rozměrů plavidla nebo sestavy plavidel (návrhové plavidlo), pro něž jsou na dané vodní cestě podmínky k bezpečnému a plynulému provozu.

Nový!!: Labe a Klasifikace evropských vnitrozemských vodních cest · Vidět víc »

Klasifikace vodácké obtížnosti

kánoi Pro účely vodní turistiky se sjízdné úseky toků řek hodnotí stupněm obtížnosti, který se zapisuje níže uvedenými zkratkami.

Nový!!: Labe a Klasifikace vodácké obtížnosti · Vidět víc »

Klaus Störtebeker

Klaus Störtebeker (kolem 1360 Wismar – 20. října 1401 Hamburk) byl nejslavnějším pirátem v oblasti Baltského a Severního moře, patřil k pirátskému spolku zvanému vitaliáni (Vitalienbrüder).

Nový!!: Labe a Klaus Störtebeker · Vidět víc »

Klavarský mlýn

Klavarský mlýn je bývalý vodní mlýn v samotě Klavary patřící pod obec Nová Ves I v okrese Kolín, který stojí na Labi.

Nový!!: Labe a Klavarský mlýn · Vidět víc »

Klášterecký potok

Klášterecký potok je drobný vodní tok v Krušných horách v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Klášterecký potok · Vidět víc »

Klášterní voda

Klášterní voda (německy Klosterwasser, hornosrbsky Klóšterska woda) je říčka, pravý přítok Černého Halštrova v Sasku.

Nový!!: Labe a Klášterní voda · Vidět víc »

Klíčava

Klíčava je potok ve Středočeském kraji, levostranný přítok Berounky.

Nový!!: Labe a Klíčava · Vidět víc »

Klíšský potok

Klíšský potok je levostranný přítok řeky Bíliny v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Klíšský potok · Vidět víc »

Klínovecká hornatina

Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Klínovecká hornatina · Vidět víc »

Klínský potok

Klínský potok je vodní tok v Krušných horách.

Nový!!: Labe a Klínský potok · Vidět víc »

Klůček (Broumovská vrchovina)

Klůček je vrchol v České republice ležící v Broumovské vrchovině.

Nový!!: Labe a Klůček (Broumovská vrchovina) · Vidět víc »

Kleč (České středohoří)

Kleč je zalesněný kopec sopečného původu v Českém středohoří asi 1,5 km jihovýchodně od Kostomlat pod Milešovkou v okrese Teplice.

Nový!!: Labe a Kleč (České středohoří) · Vidět víc »

Kleiner Bärenstein

Kleiner Bärenstein (Malý Bärenstein) je 338 metrů vysoká stolová hora v Děčínské vrchovině v oblasti Saského Švýcarska v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Kleiner Bärenstein · Vidět víc »

Kleiner Winterberg

Kleiner Winterberg (500 m) je nevýrazný vrchol na území města Bad Schandau v Saském Švýcarsku na východě Německa, poblíž hranic s Českou republikou.

Nový!!: Labe a Kleiner Winterberg · Vidět víc »

Kleiner Zschirnstein

Kleiner Zschirnstein je stolová hora ohraničená výraznými skalními stěnami, která dosahuje nadmořské výšky 473 m. Nachází se v Saském Švýcarsku nad vsí Kleingießhübel.

Nový!!: Labe a Kleiner Zschirnstein · Vidět víc »

Kleinové

Josefa Kriehubera, 1849) Pečeť bratrů Kleinů roku 1847 Kleinové byla podnikatelská rodina, pocházející z Loučné nad Desnou.

Nový!!: Labe a Kleinové · Vidět víc »

Klejnárka

Klejnárka je malá řeka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji ústící zleva do Labe nedaleko Kolína u obce Starý Kolín v nadmořské výšce 193,5 m.

Nový!!: Labe a Klejnárka · Vidět víc »

Klenice (říčka)

Klenice je říčka v Královéhradeckém (okres Jičín) a Středočeském kraji (okres Mladá Boleslav), levostranný přítok řeky Jizery.

Nový!!: Labe a Klenice (říčka) · Vidět víc »

Klenský potok

Klenský potok (také Dluhošťský potok) je vodní tok v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Klenský potok · Vidět víc »

Klepec

Kamenný útvar Slouha Kamenný útvar Slouha Klepec je lesnatý vrch na rozhraní katastrálních území Přišimasy a Limuzy v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Klepec · Vidět víc »

Kletečná

Kletečná je jeden z dominantních neovulkanických kopců Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Kletečná · Vidět víc »

Klipphausen

Klipphausen je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Klipphausen · Vidět víc »

Kloč

Kloč (německy Klotzberg – der Klotz.

Nový!!: Labe a Kloč · Vidět víc »

Klokočka

Klokočka má více významů:;příjmení osob.

Nový!!: Labe a Klokočka · Vidět víc »

Klokočka (přítok Sovinky)

Klokočka je malý potok v okresech Semily a Trutnov v Libereckém a Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Klokočka (přítok Sovinky) · Vidět víc »

Klopoty (Dolní Žleb)

Klopoty (také Klopot –, ale také Klopt nebo Klobt) byla poslední osada na levém břehu Labe na území Čech.

Nový!!: Labe a Klopoty (Dolní Žleb) · Vidět víc »

Klosterberg

Klosterberg, lužickosrbsky Klóšterská hora, obvykle místně zvaná Pinč, je se svými 394 m n. m. nejvyšším vrchem středního povodí říčky Schwarzwasser (Čornica).

Nový!!: Labe a Klosterberg · Vidět víc »

Klouček (Dolnooharská tabule)

Klouček (212 m n. m.) je kopec v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Klouček (Dolnooharská tabule) · Vidět víc »

Klučecký potok

Klučecký potok je malý vodní tok na rozhraní tří geomorfologických celků v okrese Louny.

Nový!!: Labe a Klučecký potok · Vidět víc »

Klučná

Klučná je potok v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Nový!!: Labe a Klučná · Vidět víc »

Kluk (Poděbrady)

Kluk je část města Poděbrady v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Kluk (Poděbrady) · Vidět víc »

Kly

Obec Kly se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kly · Vidět víc »

Kmochův ostrov

Kmochův ostrov je větší (plocha 57 798 m²) ze dvou kolínských labských ostrovů.

Nový!!: Labe a Kmochův ostrov · Vidět víc »

Kněžice (Vrchlabí)

Kněžice (německy Schreibendorf) jsou osada, součást města Vrchlabí, konkrétně jeho části Hořejší Vrchlabí.

Nový!!: Labe a Kněžice (Vrchlabí) · Vidět víc »

Kněžmostka

Kněžmostka je potok či říčka v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Jizery.

Nový!!: Labe a Kněžmostka · Vidět víc »

Kněžná

Kněžná je malá řeka v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Kněžná · Vidět víc »

Knovízský potok

Knovízský potok je potok ve středních Čechách na Kladensku v povodí dolní Vltavy.

Nový!!: Labe a Knovízský potok · Vidět víc »

Knut VI. Dánský

Knut VI.

Nový!!: Labe a Knut VI. Dánský · Vidět víc »

Kočka (České středohoří)

Kočka, též Sovice, (275 m), je výrazný čedičový skalní suk (nezalesněná skalní vyvýšenina) nacházející se 1,2 km severovýchodně od Litoměřic v katastrálním území obce Žitenice (Ústecký kraj) v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Kočka (České středohoří) · Vidět víc »

Košátecký potok

Košátecký potok je pravostranný přítok řeky Labe, potok v okresech Mladá Boleslav a Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Košátecký potok · Vidět víc »

Košíkovský potok

Košíkovský potok je levostranný přítok Botiče v oblasti Chodova (městská část Praha 11) a Hostivaře (Praha 15).

Nový!!: Labe a Košíkovský potok · Vidět víc »

Košínský potok

Košínský potok je potok v okrese Tábor v Jihočeském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Košínský potok · Vidět víc »

Košetický potok (přítok Čeminského potoka)

Košetický potok je menší vodní tok v Plaské pahorkatině, levostranný přítok Čeminského potoka v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Košetický potok (přítok Čeminského potoka) · Vidět víc »

Košický potok (přítok Vrchlice)

Košický potok je levostranný přítok říčky Vrchlice v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Košický potok (přítok Vrchlice) · Vidět víc »

Koštěnický potok

Koštěnický potok (dříve zvaný říčka Hostice či Hoštěnice) je potok v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Koštěnický potok · Vidět víc »

Kožová hora

Kožová hora (často také nazývaná Kožova hora, lidově Kožovka) je nevýrazně skalnaté návrší ležící asi 2 km jižně od okraje města Kladna.

Nový!!: Labe a Kožová hora · Vidět víc »

Kobylí hlava (Jizerská tabule)

Kobylí hlava (215 m n. m.) je hora v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji, ležící asi 1,5 km jihovýchodně od obce Hlavenec, na příslušném katastrálním území.

Nový!!: Labe a Kobylí hlava (Jizerská tabule) · Vidět víc »

Kocába

Kocába je říčka ve Středočeském kraji, levostranný přítok Vltavy.

Nový!!: Labe a Kocába · Vidět víc »

Kocbeře

Kocbeře (do roku 1950 Kočbeř, německy Rettendorf) je obec, která se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba 4 km severovýchodně od Dvora Králové nad Labem.

Nový!!: Labe a Kocbeře · Vidět víc »

Kohout (České středohoří)

Lesnatý vrch Kohout (589 m n. m.) v Českém středohoří se nachází severozápadně od Valkeřic na Děčínsku.

Nový!!: Labe a Kohout (České středohoří) · Vidět víc »

Kojetická pahorkatina

Kojetická pahorkatina je geomorfologický okrsek na severozápadě Českobrodské tabule, ležící v okresech Mělník a Praha-východ ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy.

Nový!!: Labe a Kojetická pahorkatina · Vidět víc »

Kojetický potok

Název Kojetický potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Kojetický potok · Vidět víc »

Kokotice evropská

Kvetoucí kokotice evropská Část květenství Tobolky se semeny Kokotice evropská (Cuscuta europaea) je jednoletá, nezelená bylina, která nemá funkční chloroplasty a proto parazituje na jiných rostlinách.

Nový!!: Labe a Kokotice evropská · Vidět víc »

Kolín

Kolín je město v okrese Kolín na východě Středočeského kraje ležící na řece Labi.

Nový!!: Labe a Kolín · Vidět víc »

Kolín (nádraží)

Kolín je železniční stanice v Kolíně na adrese Rorejcova 569.

Nový!!: Labe a Kolín (nádraží) · Vidět víc »

Kolín I

Kolín I je nejstarší část města Kolína v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Kolín I · Vidět víc »

Kolín V

Kolín V, Zálabí, je část města Kolín v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Kolín V · Vidět víc »

Kolínská tabule

Kolínská tabule je geomorfologický okrsek v jihovýchodní části Českobrodské tabule, ležící v okresech Kolín a Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kolínská tabule · Vidět víc »

Kolínské tůně

Kolínské tůně jsou přírodní památkou (ev. č. 861) nacházející se severozápadně od obce Tři Dvory a východně od města Kolín na slepém rameni řeky Labe, které bylo původně meandrem.

Nový!!: Labe a Kolínské tůně · Vidět víc »

Kolešovický potok

Kolešovický potok je levostranný přítok Rakovnického potoka v okrese Rakovník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kolešovický potok · Vidět víc »

Komáří potok (přítok Polavského potoka)

Komáří potok je levostranným přítokem Polavského potoka v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji a v zemském okrese Krušné hory v Sasku v Německu.

Nový!!: Labe a Komáří potok (přítok Polavského potoka) · Vidět víc »

Komenského most v Jaroměři

Komenského most v Jaroměři převádí přes Labe Komenského ulici, která vychází jižně z hlavního náměstí, a slouží pěšímu a cyklistickému provozu s povoleným vjezdem vozidel do 3,5 t.

Nový!!: Labe a Komenského most v Jaroměři · Vidět víc »

Komorenský potok

Komorenský potok je potok v okresu Plzeň-jih, který je levostranným přítokem řeky Úslavy.

Nový!!: Labe a Komorenský potok · Vidět víc »

Komorní hůrka

Komorní hůrka je kopec (503 m n. m.) na Chebsku a zároveň národní přírodní památka o rozloze 7,08 ha na katastru místních částí měst Chebu a Františkových Lázní - Skalky a Slatiny.

Nový!!: Labe a Komorní hůrka · Vidět víc »

Koncentrační tábor Neuengamme

Koncentrační tábor Neuengamme byla síť německých nacistických koncentračních táborů, která sestávala z hlavního tábora v Neuengamme a 85 pobočných táborů, z nichž 24 bylo určeno ženám.

Nový!!: Labe a Koncentrační tábor Neuengamme · Vidět víc »

Koncentrační tábor Terezín

Koncentrační tábor Terezín je souhrnné označení nacistických represivních zařízení zřízených za druhé světové války za pevnostními zdmi a valy Terezína.

Nový!!: Labe a Koncentrační tábor Terezín · Vidět víc »

Kondračský potok

Kondračský potok je potok pramenící v osadě Kondrač, která je součástí obce Kamenná v okrese České Budějovice.

Nový!!: Labe a Kondračský potok · Vidět víc »

Kongresové centrum Aldis

Kongresové centrum Aldis je multifunkční budova nacházející se v Hradci Králové na levém břehu řeky Labe nedaleko historického centra města, v místní části Věkoše.

Nový!!: Labe a Kongresové centrum Aldis · Vidět víc »

Konojedský potok (přítok Úštěckého potoka)

Konojedský potok je menší vodní tok na pomezí Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, levostranný přítok Úštěckého potoka v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Konojedský potok (přítok Úštěckého potoka) · Vidět víc »

Konopišťský potok

Konopišťský potok nazývaný na horním toku též Bystrá, nebo Bystřice je levostranný přítok řeky Sázavy v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Konopišťský potok · Vidět víc »

Kontinentální blokáda

Země uplatňující kontinentální blokádu Kontinentální blokáda (též kontinentální systém) byl zákaz obchodu s Velkou Británií, kterým se Napoleonova Francie v letech 1806–1814 snažila Británii poškodit a vyloučit z evropského obchodu.

Nový!!: Labe a Kontinentální blokáda · Vidět víc »

Kopanina (Ještědsko-kozákovský hřbet)

Kopanina (německy Kopainberg) je vrch v okrese Jablonec nad Nisou rozkládající se nad jihozápadním okrajem vesnice Kopanina.

Nový!!: Labe a Kopanina (Ještědsko-kozákovský hřbet) · Vidět víc »

Kopaninský potok (přítok Únětického potoka)

Kopaninský potok je potok na severním okraji Prahy dlouhý 4,4 km, posledních 0,7 km patří do okresu Praha-západ.

Nový!!: Labe a Kopaninský potok (přítok Únětického potoka) · Vidět víc »

Kopaninský potok (přítok Jankovského potoka)

Kopaninský potok, dříve nazývaný též Blatina, je levostranný přítok Jankovského potoka v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Kopaninský potok (přítok Jankovského potoka) · Vidět víc »

Kopaninský potok (přítok Plesné)

Kopaninský potok je drobný vodní tok v Krušných horách a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Kopaninský potok (přítok Plesné) · Vidět víc »

Kopeč (Středolabská tabule)

Kopeč (228 m n. m.) je vrch v okrese Mělník Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Kopeč (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Kopec svatého Jana (vrch)

Kopec svatého Jana (277 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Kopec svatého Jana (vrch) · Vidět víc »

Koprnický potok

Koprnický potok je potok v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, levostranný přítok potoka Kněžmostky.

Nový!!: Labe a Koprnický potok · Vidět víc »

Korečný potok

Korečný potok (též Korečnický potok) je malý potok v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Korečný potok · Vidět víc »

Kornatický potok

Kornatický potok je pravostranný přítok řeky Úslavy v okresech Rokycany, Plzeň-jih a Plzeň-město v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Kornatický potok · Vidět víc »

Koruna (Brdská vrchovina)

Koruna je hora nacházející se v centrálních Brdech na území bývalého vojenského újezdu Brdy v okrese Příbram, od ledna 2016 leží vrchol na hranici území obcí Nepomuk v okrese Příbram a Těně v okrese Rokycany poblíž trojmezí s obcí Obecnice v okrese Příbram.

Nový!!: Labe a Koruna (Brdská vrchovina) · Vidět víc »

Korunní hradba

Plán pevnosti Terezín 1790 - ve spodní části dobře patrná Malá pevnost Korunní hradba (německy Kronwerk) je část pevnosti, konkrétně je to předsunutý pevnostní objekt, jehož úkolem bylo chránit předpolí nebo předmostí pevnosti.

Nový!!: Labe a Korunní hradba · Vidět víc »

Korunní potok (přítok Ohře)

Korunní potok je menší vodní tok v Doupovských horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Ohře. Délka toku měří 4,3 km, plocha povodí činí 7,3 km².

Nový!!: Labe a Korunní potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Kosice

Kosice je obec v okrese Hradec Králové 6 km severovýchodně od Chlumce nad Cidlinou.

Nový!!: Labe a Kosice · Vidět víc »

Kosový potok

Kosový potok nazývaný též Kosí potok je levostranný přítok řeky Mže, který protéká Karlovarským a Plzeňským krajem.

Nový!!: Labe a Kosový potok · Vidět víc »

Kostel Narození Panny Marie (Libochovany)

Římskokatolický farní kostel Narození Panny Marie v Libochovanech je pseudogotická jednolodní sakrální stavba na malém náměstíčku obce Libochovany na pravém břehu řeky Labe mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem.

Nový!!: Labe a Kostel Narození Panny Marie (Libochovany) · Vidět víc »

Kostel Narození Panny Marie (Roudnice nad Labem)

Kostel Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem v okrese Litoměřice je původně klášterní římskokatolický farní kostel.

Nový!!: Labe a Kostel Narození Panny Marie (Roudnice nad Labem) · Vidět víc »

Kostel Navštívení Panny Marie (Křešice)

PoutníMACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997,, str.

Nový!!: Labe a Kostel Navštívení Panny Marie (Křešice) · Vidět víc »

Kostel Nejsvětější Trojice (Dolní Žleb)

Kostel Nejsvětější Trojice v Dolním Žlebu je pozdně barokní sakrální stavbou s klasicistními prvky citlivě zasazenou ve skalnatém labském kaňonu.

Nový!!: Labe a Kostel Nejsvětější Trojice (Dolní Žleb) · Vidět víc »

Kostel Nejsvětější Trojice (Kuks)

Kostel Nejsvětější Trojice je ústřední stavba v areálu barokního hospitálu v Kuksu v okrese Trutnov, založeného majitelem zdejšího panství hrabětem Františkem Antonínem Šporkem.

Nový!!: Labe a Kostel Nejsvětější Trojice (Kuks) · Vidět víc »

Kostel Panny Marie (Königstein)

Kostel Panny Marie v Königsteinu (či Stadtkirche Königstein) je městský kostel náležející k Evangelicko-luterské církevní obci Königstein-Papstdorf.

Nový!!: Labe a Kostel Panny Marie (Königstein) · Vidět víc »

Kostel Panny Marie (Pirna)

Kostel Panny Marie je evangelicko-luterský městský kostel v Pirně, který patří k významným sakrálním památkám Saského Švýcarska.

Nový!!: Labe a Kostel Panny Marie (Pirna) · Vidět víc »

Kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí (Bad Schandau)

Kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí je římskokatolický filiální kostel v saském lázeňském městě Bad Schandau.

Nový!!: Labe a Kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí (Bad Schandau) · Vidět víc »

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Těchlovice)

Římskokatolický farní kostel Stětí sv.

Nový!!: Labe a Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Těchlovice) · Vidět víc »

Kostel svaté Anny (Hradec Králové)

Kostel sv.

Nový!!: Labe a Kostel svaté Anny (Hradec Králové) · Vidět víc »

Kostel svaté Barbory (Dubice)

PoutníMACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997,, str.

Nový!!: Labe a Kostel svaté Barbory (Dubice) · Vidět víc »

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Libotenice)

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je barokní kostel z roku 1703, jehož autorství je připisováno Octavio Broggiovi.

Nový!!: Labe a Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Libotenice) · Vidět víc »

Kostel svatého Šimona a Judy (Mojžíř)

Římskokatolický farní kostel svatého Šimona a Judy v Mojžíři je gotická sakrální stavba.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Šimona a Judy (Mojžíř) · Vidět víc »

Kostel svatého Jana (Bad Schandau)

Kostel svatého Jana v Bad Schandau je městský kostel náležející k Evangelicko-luterské církevní obci Bad Schandau.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Jana (Bad Schandau) · Vidět víc »

Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav)

Kostel svatého Klementa ve Staré Boleslavi je románský kostel v těsném sousedství baziliky sv. Václava.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Klementa (Stará Boleslav) · Vidět víc »

Kostel svatého Matouše (Křešice)

Kostel svatého Matouše v Křešicích je gotická sakrální stavba stojící na malém návrší uprostřed obce nedaleko řeky Labe.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Matouše (Křešice) · Vidět víc »

Kostel svatého Mikuláše (Velké Žernoseky)

Kostel svatého Mikuláše je původně pozdně gotická sakrální stavba založená na počátku 16.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Mikuláše (Velké Žernoseky) · Vidět víc »

Kostel svatého Petra a Pavla (Mělník)

Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla v Mělníku je římskokatolický farní a proboštský kostel.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Petra a Pavla (Mělník) · Vidět víc »

Kostel svatého Prokopa (Černěves)

Římskokatolický filiální, hřbitovní kostel svatého Prokopa v Černěvsi je původně románská sakrální stavba v jižní části obce, která je obklopená ohrazeným hřbitovem na nízkém pahorku nad břehem Labe.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Prokopa (Černěves) · Vidět víc »

Kostel svatého Václava (Kovanice)

Kostel svatého Václava v Kovanicích je jednolodní, původem gotický římskokatolický kostel.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Václava (Kovanice) · Vidět víc »

Kostel svatého Václava (Rosice)

Kostel svatého Václava se nalézá na Školním náměstí několik metrů od slepého ramene řeky Labe ve čtvrti Rosice, místní části města Pardubice.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Václava (Rosice) · Vidět víc »

Kostel svatého Václava (Valtířov)

Kostel svatého Václava ve Valtířově je goticko-renesanční sakrální stavbou, stojící na výrazném skalnatém ostrohu nad pravým břehem Labe při silnici přibližně 8 km východně od Ústí nad Labem-Střekov.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Václava (Valtířov) · Vidět víc »

Kostel svatého Vojtěcha (Počaply)

Kostel svatého Vojtěcha v Počaplech u Terezína v okrese Litoměřice je sakrální stavba ve stylu dynamického baroka od architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, postavená břevnovsko-broumovskými benediktiny na břehu Labe jako společný komplex s farou.

Nový!!: Labe a Kostel svatého Vojtěcha (Počaply) · Vidět víc »

Kostelec nad Labem

Kostelec nad Labem je město ležící v okrese Mělník, 7 km severozápadně od Brandýsa nad Labem.

Nový!!: Labe a Kostelec nad Labem · Vidět víc »

Kostelec nad Labem (hrad)

Hrad Kostelec nad Labem je částečně zaniklý hrad ve městě Kostelec nad Labem v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Kostelec nad Labem (hrad) · Vidět víc »

Kostelecká rovina

Kostelecká rovina je geomorfologický okrsek ve střední části Mělnické kotliny, ležící v okresech Mělník a Praha-východ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kostelecká rovina · Vidět víc »

Kostomlatské středohoří

Kostomlatské středohoří je geomorfologický okrsek tvořící nejvyšší partie Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Kostomlatské středohoří · Vidět víc »

Kostratecký potok

Kostratecký potok je levostranný přítok řeky Lomnice, který odvodňuje malé území severně od Blatné.

Nový!!: Labe a Kostratecký potok · Vidět víc »

Kotel (Krkonoše)

Kotel je výrazný vrchol ležící v nejvyšším českém pohoří Krkonoše.

Nový!!: Labe a Kotel (Krkonoše) · Vidět víc »

Kouřimská tabule

Kouřimská tabule je geomorfologický okrsek ve střední a jihovýchodní části Českobrodské tabule, ležící v okresech Kolín a Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kouřimská tabule · Vidět víc »

Kouřimský kraj

Nejstarší vyobrazení Kouřimského kraje na Aretinově mapě roku 1619 Kouřimský kraj na Vogtově mapě 1712 Jihozápad Kouřimského kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720 Východ Kouřimského kraje s městem Kolínem na Mullerově podrobné mapě Severozápad Kouřimského kraje s Brandýsem nad Labem na podrobné Mullerově mapě z roku 1720 Jih Kouřímského kraje na Mullerově podrobné mapě z roku 1720 1654 1769 Městské hradby Rataje nad Sázavou, dřive Hrazené Rataje Počátky existence Kouřimského kraje nebo také jen Kouřimska spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením.

Nový!!: Labe a Kouřimský kraj · Vidět víc »

Kounický potok

Název Kounický potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Kounický potok · Vidět víc »

Koutský potok (přítok Kamenice)

Koutský potok je menší vodní tok v Děčínské vrchovině na území NP České Švýcarsko, pravostranný přítok Kamenice v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Koutský potok (přítok Kamenice) · Vidět víc »

Kovářův mlýn

Kovářův mlýn je přírodní památka na západním okraji obce Košťálov v okrese Semily pojmenovaná po zaniklém Kovářovu mlýnu.

Nový!!: Labe a Kovářův mlýn · Vidět víc »

Kozašický potok

Kozašický potok je malý vodní tok v okresu Pardubice.

Nový!!: Labe a Kozašický potok · Vidět víc »

Kozí chlup

Kozí chlup je mrtvé říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe mezi Starou Boleslaví a Lysou nad Labem jižně od vesnice Byšičky v okrese Nymburk ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Kozí chlup · Vidět víc »

Kozí hůra (přírodní památka)

Kozí hůra je přírodní památka ve správních územích obcí Choťovice, Polní Chrčice a Žehuň v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Kozí hůra (přírodní památka) · Vidět víc »

Kozí hřbety (Krkonoše)

Kozí hřbety (německy Ziegenrücken) je horský hřeben v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Kozí hřbety (Krkonoše) · Vidět víc »

Kozí vrch (Povrly)

Kozí vrch je kopec a přírodní rezervace v katastrálních územích Mojžíř a Neštědice u obce Povrly v okrese Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Kozí vrch (Povrly) · Vidět víc »

Kozel (České středohoří)

Kozel je vrch severně od obce Kozly (katastrální území Kozly u České Lípy) v okrese Česká Lípa ve vzdálenosti přibližně 6 km západně od okresního města.

Nový!!: Labe a Kozel (České středohoří) · Vidět víc »

Kozlí hřbet

Kozlí hřbet (německy Bock Floss Kamm) je hora na Žalském hřbetu v Krkonoších, asi 1 km jihozápadně od Horních Míseček a 800 m západně od Mechovince, jehož je vedlejším vrcholem.

Nový!!: Labe a Kozlí hřbet · Vidět víc »

Kozly (hradiště)

Kozly jsou hradiště jižně od stejnojmenné vesnice u Tišic v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Kozly (hradiště) · Vidět víc »

Kozly (Tišice)

Kozly jsou velká vesnice, část obce Tišice v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Kozly (Tišice) · Vidět víc »

Krab říční

Krab říční (Eriocheir sinensis) čili krab čínský, dříve krab vlnoklepetý (podle plsťovitého pokryvu jeho klepet), je krab z čeledi Varunidae, který pochází z východní Asie.

Nový!!: Labe a Krab říční · Vidět víc »

Krabčická plošina

Krabčická plošina je geomorfologický okrsek ve východní a severovýchodní části Řipské tabule, ležící v okresech Litoměřice v Ústeckém kraji a okresech Kladno a Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Krabčická plošina · Vidět víc »

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina (do května 2001 Jihlavský kraj, poté až do července 2011 pouze Vysočina) je samosprávný kraj v České republice ležící na pomezí Čech a Moravy.

Nový!!: Labe a Kraj Vysočina · Vidět víc »

Krajní body Česka

Krajní body Česka jsou nejzápadnější, nejvýchodnější, nejsevernější, nejjižnější, nejvyšší a nejnižší bod Česka.

Nový!!: Labe a Krajní body Česka · Vidět víc »

Krakovanská tabule

Krakovanská tabule je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Chlumecké tabule, ležící v okrese Kolín ve Středočeském kraji a v okresech Hradec Králové a Pardubice v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Krakovanská tabule · Vidět víc »

Kralovický potok

Kralovický potok je potok v Plzeňském kraji, levý přítok Střely.

Nový!!: Labe a Kralovický potok · Vidět víc »

Krasnický potok

Krasnický potok je malý vodní tok v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Krasnický potok · Vidět víc »

Kraví hora (Krkonoše)

Kraví hora (německy Kuhberg) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších v severní části okresu Trutnov.

Nový!!: Labe a Kraví hora (Krkonoše) · Vidět víc »

Kraví potok (přítok Černé)

Kraví potok je pravostranným přítokem Černé v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Kraví potok (přítok Černé) · Vidět víc »

Královédvorská kotlina

Královédvorská kotlina je geomorfologický okrsek na severovýchodě Bělohradské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Královédvorská kotlina · Vidět víc »

Královédvorská niva

Královédvorská niva je geomorfologický okrsek ve východní části Bělohradské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Královédvorská niva · Vidět víc »

Královédvorské pověsti

Ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme setkat s několika pověstmi, které se z generace na generaci předávají.

Nový!!: Labe a Královédvorské pověsti · Vidět víc »

Královéhradecké pověsti

Znak Hradce Králové Toto jsou některé pověsti o Hradci Králové, které se tradovaly či tradují.

Nový!!: Labe a Královéhradecké pověsti · Vidět víc »

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj je vyšší územní samosprávný celek České republiky, zaujímající severní část Východočeského kraje.

Nový!!: Labe a Královéhradecký kraj · Vidět víc »

Královéměstecká tabule

Královéměstecká tabule je geomorfologický okrsek na východě a jihovýchodě Mrlinské tabule, ležící v okrese Nymburk ve Středočeském kraji a v okresech Jičín a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Královéměstecká tabule · Vidět víc »

Královecký Špičák

Královecký Špičák (dříve označován jako Špičák) je s nadmořskou výškou 880,6 m nejvyšší horou Vraních hor a zároveň celé Broumovské vrchoviny.

Nový!!: Labe a Královecký Špičák · Vidět víc »

Krásné Březno

Krásné Březno (dříve Březnice, či) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, společně s Neštěmicemi a Mojžíří tvoří městský obvod Ústí nad Labem-Neštěmice.

Nový!!: Labe a Krásné Březno · Vidět víc »

Krásný Les (Petrovice)

Krásný Les, do roku 1948 známý pod německým názvem Schönwald, je část obce Petrovice v okrese Ústí nad Labem, nacházející se v Krušných horách, v blízkosti česko-německé státní hranice, asi 15 kilometrů od krajského města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Krásný Les (Petrovice) · Vidět víc »

Krchlebský potok

Krchlebský potok je levostranný přítok řeky Klejnárky v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Krchlebský potok · Vidět víc »

Krchleby (Pardubice)

Krchleby jsou zaniklou vsí, dnes součástí Lánů na Důlku, místní části Pardubic.

Nový!!: Labe a Krchleby (Pardubice) · Vidět víc »

Krippen

Krippen je vesnice, místní část města Bad Schandau v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Krippen · Vidět víc »

Kristin Hrádek

Kristin Hrádek (něm. Christianenburg) je lovecký zámeček u hranic s Německem nedaleko Děčína a Děčínského Sněžníku.

Nový!!: Labe a Kristin Hrádek · Vidět víc »

Krkonoše

Krkonoše (v místním nářečí Kerkonoše) jsou geomorfologický celek a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny.

Nový!!: Labe a Krkonoše · Vidět víc »

Krkonošská oblast

Krkonošská oblast (Západosudetská oblast) neboli Západní Sudety (polsky Sudety Zachodnie, německy Westsudeten) je geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí Saska, polského Slezska a severních a východních Čech.

Nový!!: Labe a Krkonošská oblast · Vidět víc »

Krkonošské hřbety

Krkonošské hřbety jsou geomorfologický podcelek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Krkonošské hřbety · Vidět víc »

Krkonošské podhůří

Krkonošské podhůří je geomorfologický celek v severních a severovýchodních Čechách, zaujímající rozlohu 1229 km² v povodí Labe, Úpy a Jizery.

Nový!!: Labe a Krkonošské podhůří · Vidět víc »

Krkonošské rozsochy

Krkonošské rozsochy jsou geomorfologický podcelek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Krkonošské rozsochy · Vidět víc »

Krkonošsko-jesenická subprovincie

Geografické členění Sudet Krkonošsko-jesenická subprovincie (též Sudetská subprovincie nebo subprovincie Sudety (zkráceně Sudety), Sudetská pohoří nebo Sudetské pohoří, německy Sudeten, polsky Sudety, anglicky Sudetes) - pohoří, vyšší geomorfologická jednotka v severovýchodních Čechách, na severu Moravy, v českém Slezsku a také v jihovýchodním Sasku a jihozápadním Polsku, jedna ze šesti subprovincií České vysočiny.

Nový!!: Labe a Krkonošsko-jesenická subprovincie · Vidět víc »

Krompašský potok

Krompašský potok je menší vodní tok v Lužických horách, levostranný přítok Svitávky v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Krompašský potok · Vidět víc »

Krounka

Krounka je levostranný přítok řeky Novohradky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Krounka · Vidět víc »

Krušné hory

Krušné hory jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska.

Nový!!: Labe a Krušné hory · Vidět víc »

Krušnohorská hornatina

Krušnohorská hornatina je geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí severozápadních Čech, Saska, Bavorska a Durynska.

Nový!!: Labe a Krušnohorská hornatina · Vidět víc »

Krušnohorská subprovincie

Krušnohorská subprovincie (dříve Krušnohorská soustava) je vyšší geomorfologická jednotka v severozápadních Čechách, severovýchodním Bavorsku a jihozápadním Sasku, jedna ze šesti subprovincií České vysočiny.

Nový!!: Labe a Krušnohorská subprovincie · Vidět víc »

Krudum

Krudum (někde uváděný pod starším názvem Chrudim) je významný vrchol Krásenské vrchoviny, která leží v severní části Slavkovského lesa.

Nový!!: Labe a Krudum · Vidět víc »

Krupský potok (přítok Rokytky)

Krupský potok je pravostranný přítok potoka Rokytky na rozhraní okresů Česká Lípa a Mladá Boleslav a krajů Libereckého a Středočeského.

Nový!!: Labe a Krupský potok (přítok Rokytky) · Vidět víc »

Krysa obecná

Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých, který je často zaměňovaný s potkanem.

Nový!!: Labe a Krysa obecná · Vidět víc »

Kubačka

Kubačka je jedním ze zalesněných kopců Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Kubačka · Vidět víc »

Kuchyňka (Středolabská tabule)

Kuchyňka (242 m n. m.) je vrch v okrese Praha-východ Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Kuchyňka (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Kuks

Kuks (německy Kukus) je obec v okrese Trutnov, v údolí horního toku řeky Labe asi 6 km severně od Jaroměře.

Nový!!: Labe a Kuks · Vidět víc »

Kuks (zámek)

Zámek Kuks býval součástí lázeňského areálu v obci Kuks v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Kuks (zámek) · Vidět víc »

Kultura kulovitých amfor

Rozšíření kultury kulovitých amfor (oranžově) Kultura kulovitých amfor je archeologická kultura spadající do středního eneolitu.

Nový!!: Labe a Kultura kulovitých amfor · Vidět víc »

Kultura se šňůrovou keramikou

Kultura se šňůrovou keramikou (červeně) Kultura se šňůrovou keramikou (též kultura šňůrové keramiky, zkratkou KŠK, anglicky Corded Ware, německy Schnurkeramik, francouzsky ceramique cordée, nizozemsky touwbekercultuur) zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př.

Nový!!: Labe a Kultura se šňůrovou keramikou · Vidět víc »

Kumpoltický potok

Kumpoltický potok je potok v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Kumpoltický potok · Vidět víc »

Kunčice nad Labem (nádraží)

Kunčice nad Labem je železniční stanice ve východní části stejnojmenné obce v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji nedaleko řeky Labe.

Nový!!: Labe a Kunčice nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Kunětice

Kunětice jsou obec v okrese Pardubice, kraj Pardubický, ležící zhruba 6 km severovýchodně od Pardubic na rovinatém pravém břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Kunětice · Vidět víc »

Kunětická hora

Kunětická hora je osamocený výrazný vrch (315 m n. m.) ležící pět kilometrů na severoseverovýchod od centra Pardubic, v katastrálním území obce Ráby.

Nový!!: Labe a Kunětická hora · Vidět víc »

Kunětická kotlina

Kunětická kotlina je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Kunětická kotlina · Vidět víc »

Kundratice (Hlinná)

Kundratice jsou vesnice (410–510 m n. m.) v Českém středohoří mezi jižním svahem Varhoště a skalnatým hřebenem Lysé hory.

Nový!!: Labe a Kundratice (Hlinná) · Vidět víc »

Kundratický potok (přítok Úhlavky)

Kundratický potok je menší vodní tok v Podčeskoleské pahorkatině, pravostranný přítok Úhlavky v okrese Tachov v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Kundratický potok (přítok Úhlavky) · Vidět víc »

Kundratický potok (přítok Podkrušnohorského přivaděče)

Kundratický potok je drobný vodní tok v okresech Chomutov a Most.

Nový!!: Labe a Kundratický potok (přítok Podkrušnohorského přivaděče) · Vidět víc »

Kunratický potok (přítok Vltavy)

Kunratický potok (v katastru Krče nazývaný Kněžka, v katastru Braníka pak Kundrát) pramení jihozápadně od Hrnčířského rybníka v Praze-Kunraticích a nedaleko Barrandovského mostu se vlévá jako pravostranný přítok do Vltavy.

Nový!!: Labe a Kunratický potok (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Kurvice

Potok Kurvice je pravostranný přítok řeky Doubravy v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Kurvice · Vidět víc »

Kuzov

Kuzov je přírodní památka v katastrálním území Dřemčice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji v nadmořské výšce 331 až 415 m.

Nový!!: Labe a Kuzov · Vidět víc »

Kuzovský potok

Kuzovský potok (v horním toku zhruba po Třebívlice lidově též zvaný Granátka; německy Kusower Bach nebo Granaten Bach) je potok, levý přítok Ohře, protékající okresy Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Kuzovský potok · Vidět víc »

Květenský potok

Květenský potok je potok na Šumavě, pravostranný přítok Olšiny na území vojenského újezdu Boletice v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Květenský potok · Vidět víc »

Kvildský potok

Kvildský potok (s délkou 3,2 km až 4,8 km) je nejvýznamnějším levostranným přítokem horního toku Teplé Vltavy v blízkém okolí Kvildy, zatímco těmi pravostrannými přítoky jsou (rovněž v kvildské oblasti) Lesní potok a potok Bučina (3,9 km).

Nový!!: Labe a Kvildský potok · Vidět víc »

Kyškovice

Obec Kyškovice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji na pravém břehu řeky Labe přes tři kilometry severovýchodně od Roudnice nad Labem.

Nový!!: Labe a Kyškovice · Vidět víc »

Kydlinov

Kydlinov je lokalita, původně mlýn v královéhradecké čtvrti Plácky (do roku 1954 Plotiště nad Labem), nachází se na pravé straně řeky Labe.

Nový!!: Labe a Kydlinov · Vidět víc »

Kyselá voda

Kyselá voda je pravostranným přítokem Vltavy v okrese České Budějovice.

Nový!!: Labe a Kyselá voda · Vidět víc »

Kyselka (přítok Pramenského potoka)

Kyselka je 3,1 km dlouhý potok ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Kyselka (přítok Pramenského potoka) · Vidět víc »

Laba (rozcestník)

Název Laba může znamenat:; řeka.

Nový!!: Labe a Laba (rozcestník) · Vidět víc »

Labíčko

Labíčko je staré říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe.

Nový!!: Labe a Labíčko · Vidět víc »

Labe (rozcestník)

Labe může označovat.

Nový!!: Labe a Labe (rozcestník) · Vidět víc »

Labe – Hostinné

Labe – Hostinné je evropsky významná lokalita – chráněné území soustavy Natura 2000 (kód ÚSOP 2916, kód Natura CZ0523277).

Nový!!: Labe a Labe – Hostinné · Vidět víc »

Labiště pod Opočínkem

Labiště pod Opočínkem je přírodní památka západně od města Pardubice v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Labiště pod Opočínkem · Vidět víc »

Labská bouda

Původní Labská bouda (1910) Němá značka Labské boudy Labská bouda je soukromý hotel v Krkonoších, v první zóně Krkonošského národního parku.

Nový!!: Labe a Labská bouda · Vidět víc »

Labská cyklotrasa

Labská stezka je mezinárodní dálková cyklotrasa, která vede v Německu a v České republice.

Nový!!: Labe a Labská cyklotrasa · Vidět víc »

Labská soutěska

Labská soutěska byla přírodní památka poblíž obce Vrchlabí v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Labská soutěska · Vidět víc »

Labská Stráň

Obec Labská Stráň se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Labská Stráň · Vidět víc »

Labské brody

Brody na Labi měly klíčový význam při vzniku prvních stezek.

Nový!!: Labe a Labské brody · Vidět víc »

Labské ledovcové údolí

břeh Labe v Hamburku dřívější břeh Labe u Escheburgu Labské ledovcové údolí (německy: Elbe-Urstromtal) je ledovcové údolí Labe v Severoněmecké nížině, které vzniklo z roztáté vody skandinávského ledového příkrovu.

Nový!!: Labe a Labské ledovcové údolí · Vidět víc »

Labské louky

Labské louky (německy Elbwiesen) jsou termín pro pásmo luk, táhnoucí se v délce 30 km po obou březích Labe v Drážďanech.

Nový!!: Labe a Labské louky · Vidět víc »

Labské rameno Votoka

Labské rameno Votoka je přírodní památka ev.

Nový!!: Labe a Labské rameno Votoka · Vidět víc »

Labské zámky

Labské zámky (německy Elbschlösser) jsou trojice staveb vybudovaných ve stejném stylu a ve stejné době vedle sebe na vyvýšeném břehu Labe v Drážďanech.

Nový!!: Labe a Labské zámky · Vidět víc »

Labský důl

Pančavský vodopád s Labským dolem Labskou boudu, která se nachází na okraji Labského dolu Labský důl (německy Elbgrund) je ledovcové údolí na horním toku řeky Labe u jejího pramene v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Labský důl · Vidět víc »

Labský most

Labský most je silniční most přes Labe v Hradci Králové na Gočárově okruhu (I/31).

Nový!!: Labe a Labský most · Vidět víc »

Labský vodopád

Labský vodopád (německy Elbfall) je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Labský vodopád · Vidět víc »

Labsko-klejnárská niva

Labsko-klejnárská niva je geomorfologický okrsek v severozápadní části Čáslavské kotliny, ležící v okresech Kolín a Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Labsko-klejnárská niva · Vidět víc »

Labsko-vltavská niva

Labsko-vltavská niva je geomorfologický okrsek v osové části Mělnické kotliny, ležící v okresech Mělník, Praha-východ a Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Labsko-vltavská niva · Vidět víc »

Labuť (Konárovice)

Labuť je základní sídelní jednotka, součást obce Konárovice v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Labuť (Konárovice) · Vidět víc »

Lachsbach

Lachsbach je vodní tok v Saském Švýcarsku, 3 km dlouhý pravostranný přítok Labe.

Nový!!: Labe a Lachsbach · Vidět víc »

Ladislav Hojer

Ladislav Hojer (15. března 1958 – 7. srpna 1986, Praha) byl český sadistický sériový vrah a kanibal, který mezi lety 1978 až 1981 zavraždil na území Československa celkem 5 žen.

Nový!!: Labe a Ladislav Hojer · Vidět víc »

Laguna (Káraný)

Vodní plocha Laguna se nachází na břehu Labe v Káraném v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Laguna (Káraný) · Vidět víc »

Laki

Laki je sopka v oblasti jižního Islandu, která dala jméno 25 kilometrů dlouhé řadě sopek Lakagígar, jež způsobily jednu z největších sopečných katastrof ve zdokumentované historii lidstva.

Nový!!: Labe a Laki · Vidět víc »

Lamicho

Origo gentis Langobardorum Kovová královská koruna Langobardů Lamicho také Lamissio, Lamissone (– 5. století) byl v první polovině 5. století králem germánského kmene Langobardů.

Nový!!: Labe a Lamicho · Vidět víc »

Lannové

Českých Budějovicích Lannové byli podnikatelským rodem pocházejícím z oblasti Horního Rakouska, který po svém příchodu do Českých Budějovic zbohatl především díky lodní dopravě a obchodu se solí a dřevem.

Nový!!: Labe a Lannové · Vidět víc »

Lanová dráha Bumbálka

Nákladní lanová dráha Bumbálka je asi 320 metrů dlouhá visutá lanová dráha sloužící k zásobování turistické chaty Bumbálka v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Lanová dráha Bumbálka · Vidět víc »

Larischova vila

Larischova vila, zvaná též Zámeček, je vila, kterou si dal v roce 1885 postavit uprostřed borového lesa na východním okraji Pardubic hrabě Jiří Larisch-Mönnich.

Nový!!: Labe a Larischova vila · Vidět víc »

Laskavec bílý

Mladá rostlina Kvetoucí lodyha Květenství Semena Laskavec bílý (Amaranthus albus), někdy nazývaný též pouštní chuchel je světle šedá, jednoletá, jednodomá bylina z čeledi laskavcovitých, která je považovaných za plevel.

Nový!!: Labe a Laskavec bílý · Vidět víc »

Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany

Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany je průplav mezi Vraňany a Mělníkem v okrese Mělník ve Středočeském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Laterální plavební kanál Mělník – Vraňany · Vidět víc »

Lauenburg/Elbe

Lauenburg/Elbe (dolnoněmecky: Loonborg, česky: Lauenburk nad Labem) je malé město v zemském okrese Vévodství lauenburské ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v Německu.

Nový!!: Labe a Lauenburg/Elbe · Vidět víc »

LAVDIS

LAVDIS (Labsko-vltavský dopravní informační systém) je český informační systém veřejné správy o vodních cestách na labsko-vltavské vodní cestě, tj.

Nový!!: Labe a LAVDIS · Vidět víc »

Ládví

Ládví je 359 m n. m. vysoký vrch na severním okraji Prahy, severovýchodně od jádra Kobylis, v jihozápadní části katastrálního území Ďáblice.

Nový!!: Labe a Ládví · Vidět víc »

Lánský potok

Název Lánský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Lánský potok · Vidět víc »

Lánský potok (přítok Labe)

Lánský potok je malý vodní tok na území Pardubic.

Nový!!: Labe a Lánský potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Lávka Na Podhůrkách

Lávka Na Pohůrkách je mostní konstrukce přes Labe v Hradci Králové, která pro pěší spojuje místní části Pražské Předměstí a Třebeš.

Nový!!: Labe a Lávka Na Podhůrkách · Vidět víc »

Lávka u Aldisu

Lávka u Aldisu je most pro pěší a cyklisty v centru Hradce Králové překlenující řeku Labe v místě spojnice pravobřežní ulice Škroupovy a levobřežní ulice Collinovy v oblasti mezi Tyršovým a Labským mostem.

Nový!!: Labe a Lávka u Aldisu · Vidět víc »

Lávka v Čelákovicích

Lávka pro pěší a cyklisty v Čelákovicích spojuje město s osadou Grado na pravém břehu Labe.

Nový!!: Labe a Lávka v Čelákovicích · Vidět víc »

Lávka v Řeži

Lávka v Řeži je pěší lávka přes Vltavu 32,1 km před soutokem s Labem.

Nový!!: Labe a Lávka v Řeži · Vidět víc »

Lávka v Kolíně

Lávka pro pěší a cyklisty v Kolíně spojuje Kmochův ostrov s pravým břehem Labe.

Nový!!: Labe a Lávka v Kolíně · Vidět víc »

Lázně Svatého Josefa

Lázně Svatého Josefa na pohlednici z roku 1846 Lázně Svatého Josefa jsou zaniklé lázně, které založil v roce 1768 v Horním Žlebu majitel zdejšího panství hrabě Jan Josef Thun-Hohenstein.

Nový!!: Labe a Lázně Svatého Josefa · Vidět víc »

Lázně Toušeň

Lázně Toušeň (dříve Toušeň, německy Tauschim) jsou městys, který se nachází v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji na levém břehu řeky Labe přímo naproti ústí Jizery.

Nový!!: Labe a Lázně Toušeň · Vidět víc »

Líšeň (České středohoří)

Líšeň (548 m) je zalesněný trachytový vrch v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Líšeň (České středohoří) · Vidět víc »

Lísecký potok (přítok Kamenice)

Lísecký potok je menší vodní tok v Lužických horách, pravostranný přítok Kamenice v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Lísecký potok (přítok Kamenice) · Vidět víc »

Lübecká zátoka

Lübecká zátoka je zátoka v jihozápadním Baltském moři, kde omývá břehy dvou německých spolkových zemí, Meklenburska-Předního Pomořanska a Šlesvicka-Holštýnska.

Nový!!: Labe a Lübecká zátoka · Vidět víc »

Lüneburg

Lüneburg Alter Hafen Lüneburg (polabsky Glein) je německé město ležící v spolkové zemi Dolní Sasko přibližně 50 kilometrů jihovýchodně od Hamburku.

Nový!!: Labe a Lüneburg · Vidět víc »

Lüneburské vřesoviště

Lüneburské vřesoviště Lüneburské vřesoviště je území v Dolním Sasku.

Nový!!: Labe a Lüneburské vřesoviště · Vidět víc »

Lžovice

Lžovice jsou vesnice v okrese Kolín, je součástí obce Týnec nad Labem.

Nový!!: Labe a Lžovice · Vidět víc »

Lžovické tůně

Lžovické tůně jsou přírodní památka ve správních územích obcí Týnec nad Labem a Veletov v okrese Kolín a Svatý Mikuláš a Záboří nad Labem v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Lžovické tůně · Vidět víc »

Leština (přítok Sázavky)

Leština nebo též Leštinský potok je největší pravostranný a celkově nejdelší přítok říčky Sázavky v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Leština (přítok Sázavky) · Vidět víc »

Ležák (řeka)

Ležák, na horním toku nazývaný Holetínka, je říčka protékající okresem Chrudim v Pardubickém kraji ve východních Čechách.

Nový!!: Labe a Ležák (řeka) · Vidět víc »

Lech (vévoda)

Stránka z Letopisů království Franků, ze kterých pochází písemné zmínky o Lechovi Lech či Běch (Lecho či Becho) (8. století – 805 Canburg) byl snad slovanský vůdce sídlící na hradišti Canburg v oblasti dnešních Čech.

Nový!!: Labe a Lech (vévoda) · Vidět víc »

Ledecký potok

Ledecký potok je levostranný přítok řeky Vlkavy v okrese Mladá Boleslav.

Nový!!: Labe a Ledecký potok · Vidět víc »

Leden 2003

; 1. ledna – středa; 2. ledna – čtvrtek; 3. ledna – pátek; 5. ledna – neděle; 6. ledna – pondělí; 8. ledna – středa; 9. ledna – čtvrtek; 10. ledna – pátek; 12. ledna – neděle; 13. ledna – pondělí; 15. ledna – středa; 18. ledna – sobota; 19. ledna – neděle; 21. ledna – úterý; 22. ledna – středa; 24. ledna – pátek; 28. ledna – úterý; 29. ledna – středa; 30. ledna – čtvrtek.

Nový!!: Labe a Leden 2003 · Vidět víc »

Leden 2006

;1. ledna;2. ledna;4. ledna;5. ledna;6. ledna;7. ledna;8. ledna;9. ledna;10. ledna;11. ledna;12. ledna;13. ledna;14. ledna;15. ledna;16. ledna;17. ledna;18. ledna;19. ledna;20. ledna;21. ledna;22. ledna;23. ledna;24. ledna;25. ledna;26. ledna;27. ledna;28. ledna;29. ledna;30. ledna;31. ledna.

Nový!!: Labe a Leden 2006 · Vidět víc »

Ledhujka

Ledhujka, nazývaná též Ledhuje, je levostranný přítok řeky Metuje v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Ledhujka · Vidět víc »

Leopold Eisner

Leopold Eisner (29. prosince 1883 – 10. června 1942 Pardubice) byl český Žid, majitel oděvní firmy v Litomyšli a oběť nacismu.

Nový!!: Labe a Leopold Eisner · Vidět víc »

Leopold Vilém II. z Valdštejna

Leopold Vilém II.

Nový!!: Labe a Leopold Vilém II. z Valdštejna · Vidět víc »

Leopoldschlag

Leopoldschlag je městys v Horním Rakousku v okrese Freistadt v Mühlviertelu.

Nový!!: Labe a Leopoldschlag · Vidět víc »

Les Království

Les Království (německy Königreichwald) je lesní oblast na Trutnovsku v Česku.

Nový!!: Labe a Les Království · Vidět víc »

Leska

Leska je potok v okresech Chomutov a Louny.

Nový!!: Labe a Leska · Vidět víc »

Lesní hora (Krkonoše)

Lesní hora (německy Baumberg) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Lesní hora (Krkonoše) · Vidět víc »

Lesní požár v Českosaském Švýcarsku

Domy ve vsi Mezná v létě 2020 Lesní požár v Českosaském Švýcarsku vypukl v sobotu 23. července 2022 (během velké vlny veder) v národním parku České Švýcarsko nedaleko Hřenska.

Nový!!: Labe a Lesní požár v Českosaském Švýcarsku · Vidět víc »

Lesní potok (přítok Řečice)

Lesní potok je menší vodní tok v Křemešnické vrchovině, pravostranný přítok Řečice v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Délka toku je menší než jeden kilometr.

Nový!!: Labe a Lesní potok (přítok Řečice) · Vidět víc »

Lesní potok (přítok Ohře)

Lesní potok je 4,5 km dlouhý potok v Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Lesní potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Lethu

Origo gentis Langobardorum Kovová královská koruna Langobardů Lethu také Leti (– 5. století) byl v první polovině 5. století králem germánského kmene Langobardů.

Nový!!: Labe a Lethu · Vidět víc »

Letiště Roudnice

Letiště Roudnice je malé veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letištěasi 1 kilometr jihozápadně od města Roudnice nad Labem.

Nový!!: Labe a Letiště Roudnice · Vidět víc »

Levínská vrchovina

Levínská vrchovina, také Levínsko (také Lewiner Ländchen, též Herrschaft Hummel) je mezihoří v jihozápadní části středních Sudet v okrese Kladsko v Dolnoslezském vojvodství.

Nový!!: Labe a Levínská vrchovina · Vidět víc »

Lhotecký potok (přítok Loděnice)

Lhotecký potok je vodní tok v Křivoklátské vrchovině, pravostranný přítok Loděnice v okrese Kladno ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Lhotecký potok (přítok Loděnice) · Vidět víc »

Lhotecký potok (přítok Vltavy od Dolních Břežan)

Lhotecký potok pramení ve vsi Lhota u Dolních Břežan a v lokalitě Jarov naproti Baním v Praze se vlévá do Vltavy.

Nový!!: Labe a Lhotecký potok (přítok Vltavy od Dolních Břežan) · Vidět víc »

Lhotka (Východolabská tabule)

Lhotka (225 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje.

Nový!!: Labe a Lhotka (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Lhotský potok (přítok Písnického potoka)

Lhotský potok se do Písnického potoka vlévá na 0,45 km zleva.

Nový!!: Labe a Lhotský potok (přítok Písnického potoka) · Vidět víc »

Ličná

Ličná je český potok pramenící v Polsku severně od Janského vrchu v Jestřebích horách.

Nový!!: Labe a Ličná · Vidět víc »

Lišanský potok

Lišanský potok je malý vodní tok ve Středočeském kraji v okrese Rakovník.

Nový!!: Labe a Lišanský potok · Vidět víc »

Liščí hora (Krkonoše)

Liščí hora (německy Fuchsberg) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Liščí hora (Krkonoše) · Vidět víc »

Liščí kameny

Liščí kameny (původní německý název Schönauer Berg) jsou zalesněný hřbet o nadmořské výšce 487 m ve Šluknovské pahorkatině na hranici katastrálních území Mikulášovice a Velký Šenov.

Nový!!: Labe a Liščí kameny · Vidět víc »

Liščí louka

Pohled na Liščí louku od boudy Mír (uprostřed Lyžařská bouda a nalevo bouda Prvosenka) Lyžařská bouda ležící na Liščí louce Liščí louka je luční enkláva nacházející se na jihovýchodním svahu Liščí hory v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Liščí louka · Vidět víc »

Liščí potok (přítok Jílovského potoka)

Liščí potok je potok v Ústeckém kraji v Česku. Je dlouhý 1,6 km, plocha povodí činí přibližně 1 km² a vlévá se do Jílovského potoka jako pravostranný přítok v Modré. V Centrální evidenci vodních toků (CEVT) je veden pod názvem Liščí potok do Kamence s ID toku 10227439.

Nový!!: Labe a Liščí potok (přítok Jílovského potoka) · Vidět víc »

Liščín

Liščín (neboli Zlatá hora) je neovulkanický vrch v CHKO České středohoří, který se nalézá asi 5 km severovýchodně od Litoměřic mezi vesnicemi Myštice, Pohořany a Maškovice.

Nový!!: Labe a Liščín · Vidět víc »

Lišovský potok

Lišovský potok je levostranným přítokem Miletínského potoka, který se nadchází v okrese České Budějovice.

Nový!!: Labe a Lišovský potok · Vidět víc »

Libava

Libava (též Velká Libava) je vodní tok ve Slavkovském lese v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Libava · Vidět víc »

Libčanská plošina

Libčanská plošina je geomorfologický okrsek v severní části Chlumecké tabule, ležící v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Libčanská plošina · Vidět víc »

Liběchov

Město Liběchov (něm. Liboch) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji, v půli cesty mezi Mělníkem a Štětím, na pravém břehu řeky Labe při ústí potoka Liběchovky.

Nový!!: Labe a Liběchov · Vidět víc »

Liběchovka

Liběchovka (německy: Libochner Bach) je říčka, či spíše potok na rozhraní Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje.

Nový!!: Labe a Liběchovka · Vidět víc »

Liběchovská příčka

Liběchovská příčka je vnitrozemská linie československého opevnění, budovaného za první republiky proti nacistickému Německu, která byla posledním záchytným bodem před Prahou pro československou armádu pokud by nepřítel prorazil opevnění na hranicích.

Nový!!: Labe a Liběchovská příčka · Vidět víc »

Libiš

Libiš (dříve zřejmě Ľubiš) je obec v okrese Mělník, v severozápadním sousedství města Neratovice.

Nový!!: Labe a Libiš · Vidět víc »

Libice nad Cidlinou

Libice nad Cidlinou je obec ležící v okrese Nymburk 5 km jihovýchodně od Poděbrad.

Nový!!: Labe a Libice nad Cidlinou · Vidět víc »

Libice nad Cidlinou (hradiště)

Libice nad Cidlinou (též hradiště Slavníkovská Libice) je raně středověké hradiště u stejnojmenné obce v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Libice nad Cidlinou (hradiště) · Vidět víc »

Libický luh

Libický luh je národní přírodní rezervace v okresech Kolín a Nymburk ležící na soutoku řek Cidliny a Labe vyhlášená 1.

Nový!!: Labe a Libický luh · Vidět víc »

Libiny

Libiny (309 m n. m.) je vrch v okrese Náchod Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Libiny · Vidět víc »

Liboc (řeka)

Liboc je pravostranný přítok řeky Ohře v Karlovarském a Ústeckém kraji, protékající Kadaňskem a Žateckem.

Nový!!: Labe a Liboc (řeka) · Vidět víc »

Libochovany

Obec Libochovany se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, necelých osm kilometrů severozápadně od Litoměřic na pravém břehu řeky Labe, která se v těchto místech prořezává masívem Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Libochovany · Vidět víc »

Libochovany (zámek)

Libochovany jsou zámek ve stejnojmenné obci na pravém břehu Labe v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Libochovany (zámek) · Vidět víc »

Libocký potok

Libocký potok je levostranný přítok řeky Ohře v okresech Cheb a Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Libocký potok · Vidět víc »

Libotovský hřbet

Libotovský hřbet je geomorfologický okrsek ve střední části Bělohradské pahorkatiny, ležící převážně v okrese Trutnov, menší částí též v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Libotovský hřbet · Vidět víc »

Libotyňský potok

Libotyňský potok je levostranný přítok řeky Blanice.

Nový!!: Labe a Libotyňský potok · Vidět víc »

Libský potok

Libský potok je levostranný přítok Ohře ve Smrčinách v okrese Cheb.

Nový!!: Labe a Libský potok · Vidět víc »

Libušský potok

Libušský potok pramení na území pražské čtvrti Libuš, do Vltavy se vlévá jižně od zastávky Praha-Modřany na Praze 12.

Nový!!: Labe a Libušský potok · Vidět víc »

Libuňka

Libuňka je levostranný přítok řeky Jizery, který protéká Jičínskou pahorkatinou na pomezí okresů Jičín a Semily.

Nový!!: Labe a Libuňka · Vidět víc »

Libuňka (přírodní památka)

Libuňka, na informačních tabulích označená Libuňka pod Troskami, je přírodní památka na meandrujícím toku řeky Libuňky od 8 do 10,6 km v katastrálních územích obcí Hrubá Skála, Hnanice a Ktová v okrese Semily v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Libuňka (přírodní památka) · Vidět víc »

Lichtenhainský vodopád

Lichtenhainský vodopád je uměle vybudovaný vodopád na Lichtenhainském potoku v Křinickém údolí v pískovcových skalách těsně před jeho soutokem s říčkou Křinice.

Nový!!: Labe a Lichtenhainský vodopád · Vidět víc »

Liduška

Liduška je potok ve Středočeském kraji, pravostranný přítok Labe.

Nový!!: Labe a Liduška · Vidět víc »

Lilienstein

Lilienstein je 415 metrů vysoká stolová hora v Saském Švýcarsku v Německu, tyčící se nad údolím řeky Labe.

Nový!!: Labe a Lilienstein · Vidět víc »

Limnice

Limnice (též Limnický potok) je horský potok v Krušných horách, levostranný přítok Rolavy v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Limnice · Vidět víc »

Lipanský potok

Lipanský potok je levý přítok Vltavy, respektive tůně Krňova (Krňáku), mrtvého ramene Berounky ve Zbraslavi v Praze 5.

Nový!!: Labe a Lipanský potok · Vidět víc »

Lipkovský potok

Lipkovský potok pramení na jižním svahu hory Klepáč v pohoří Králický Sněžník, ve výšce asi 910 m n. m., kousek pod cestou vedoucí k turistickému hraničnímu přechodu Horní Morava-Jodłów.

Nový!!: Labe a Lipkovský potok · Vidět víc »

Lipoltovský potok

Lipoltovský potok (též Kynžvartský potok) je 21,5 km dlouhý potok v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Lipoltovský potok · Vidět víc »

Lipovka

Název Lipovka může označovat.

Nový!!: Labe a Lipovka · Vidět víc »

Lipovka – Grado

Přírodní rezervace Lipovka – Grado se nacházela na pravém břehu Labe, v sousedství města Čelákovice, ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Lipovka – Grado · Vidět víc »

Lippstadt

Lippstadt je historické město v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

Nový!!: Labe a Lippstadt · Vidět víc »

Lipská hora

Lipská hora (367 m n. m.), někdy také nazývaná Lipanská hora, je vrch nedaleko Lipan (v současnosti část obce Vitice), v jehož okolí se odehrála známá bitva u Lipan.

Nový!!: Labe a Lipská hora · Vidět víc »

Lipská hora (České středohoří)

Lipská hora je vrch s nadmořskou výškou 698 metrů nad vesnicí Lipá v kotlině potoka Modla v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Lipská hora (České středohoří) · Vidět víc »

Litavka

Litavka (německy Littawa) je přítok Berounky, říčka, sbírající vodu z centrálních Brd, pod vrchy Malý Tok, Hradiště a Tok v okrese Příbram.

Nový!!: Labe a Litavka · Vidět víc »

Litýš (České středohoří)

Litýš (491 m n. m.) je vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Litýš (České středohoří) · Vidět víc »

Litochovice nad Labem

Litochovice nad Labem je místní část obce Prackovice nad Labem.

Nový!!: Labe a Litochovice nad Labem · Vidět víc »

Litol

Litol je část města Lysé nad Labem.

Nový!!: Labe a Litol · Vidět víc »

Litoměřice

Litoměřice jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Litoměřice · Vidět víc »

Litoměřice (hradiště)

Litoměřice jsou raně středověké hradiště, které stávalo na Dómském pahorku v Litoměřicích v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Litoměřice (hradiště) · Vidět víc »

Litoměřice dolní nádraží

Litoměřice dolní nádraží je železniční stanice ve východní části okresního města Litoměřice v Ústeckém kraji na pravém, severním břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Litoměřice dolní nádraží · Vidět víc »

Litoměřice město

Litoměřice město je železniční zastávka, jeden z dopravních uzlů v Litoměřicích.

Nový!!: Labe a Litoměřice město · Vidět víc »

Litoměřický tunel

Litoměřický tunel byl jednokolejný železniční tunel mezi železničními stanicemi Litoměřice město a Velké Žernoseky, dříve Litoměřice město (Jarošova ulice) a Litoměřice dolní nádraží, na železniční trati Lysá nad Labem – Ústí nad Labem 072.

Nový!!: Labe a Litoměřický tunel · Vidět víc »

Litovicko-Šárecký potok

Litovicko-Šárecký potok (na horním toku do Džbánu nazývaný Litovický potok, na dolním toku Šárecký potok či Šárka) je levobřežní přítok Vltavy.

Nový!!: Labe a Litovicko-Šárecký potok · Vidět víc »

Lobezský potok

Lobezský potok je pravostranný přítok řeky Ohře v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Lobezský potok · Vidět víc »

Lobkovice

Lobkovice jsou nyní částí města Neratovice v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Lobkovice · Vidět víc »

Lobkovice (zámek)

Zámek Lobkovice je původně středověká tvrz rodiny Lobkoviců, později přestavěná na renesanční zámeček, která se nachází v Lobkovicích, dnes části Neratovic.

Nový!!: Labe a Lobkovice (zámek) · Vidět víc »

Lochenice

Lochenice jsou obec v okrese Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Lochenice · Vidět víc »

Loděnice (přítok Berounky)

Loděnice nebo Kačák je levý přítok řeky Berounky, který odvodňuje východní oblasti Džbánu a Křivoklátské vrchoviny, jakož i okraje Pražské plošiny a Hořovické pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Loděnice (přítok Berounky) · Vidět víc »

Lodní vrak

Vrak lodi Titanic Vrak lodi Costa Concordia Loď Bulgaria na Volze Námořní loď Pionýr (foto z roku 1961) Lodní vrak je to, co zbylo z lodi na hladině moře (plovoucí trosky), na pobřeží nebo na dně moře poté, co byla loď opuštěna, selhala nebo se potopila po incidentu (poškození, kolize, chyba navigace, atd.) nebo byla potopena.

Nový!!: Labe a Lodní vrak · Vidět víc »

Lodrantka

Lodrantka je pravostranný přítok řeky Loučné v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Lodrantka · Vidět víc »

Lohmen (Sasko)

Lohmen je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Lohmen (Sasko) · Vidět víc »

Lomec (Strážkovice)

Lomec je malá vesnice, část obce Strážkovice v okrese České Budějovice.

Nový!!: Labe a Lomec (Strážkovice) · Vidět víc »

Lomnice (řeka)

Otavou Lomnice (německy Lamitz) je řeka tekoucí převážně v Jihočeském kraji, levostranný přítok Otavy.

Nový!!: Labe a Lomnice (řeka) · Vidět víc »

Lomnice (přítok Ohře)

Lomnice je potok v Doupovských horách v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Lomnice (přítok Ohře) · Vidět víc »

Lomnický potok (přítok Svatavy)

Lomnický potok je levostranným přítokem Svatavy v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Lomnický potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Lomnický potok (přítok Teplé)

Lomnický potok je pravostranný přítok řeky Teplé v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Lomnický potok (přítok Teplé) · Vidět víc »

Lomský potok (přítok Radčického potoka)

Lomský potok je drobný vodní tok v okrese Most, stékající s Krušných hor do Mostecké pánve.

Nový!!: Labe a Lomský potok (přítok Radčického potoka) · Vidět víc »

Losenice

Losenice je říčka v Jihočeském a Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Losenice · Vidět víc »

Losenický potok

Losenický potok, který je na horním toku nazývaný též Mlýnský potok, je pravostranný přítok řeky Sázavy v okresech Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Losenický potok · Vidět víc »

Losinský potok (přítok Sázavy)

Losinský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Losinský potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Losos obecný

Losos obecný či losos atlantský (Salmo salar Linné, 1758) je dravá tažná ryba z čeledi lososovitých, která žije většinu života v moři.

Nový!!: Labe a Losos obecný · Vidět víc »

Lossa

Lossa je pravostranný přítok řeky Unstruty, který protéká na území spolkových zemí Durynsko a Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Lossa · Vidět víc »

Loučeňský potok (přítok Křinecké Blatnice)

Loučeňský potok je pravostranný přítok Křinecké Blatnice v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Loučeňský potok (přítok Křinecké Blatnice) · Vidět víc »

Loučenská hornatina

Loučenská hornatina je jeden ze dvou geomorfologických podcelků Krušných hor.

Nový!!: Labe a Loučenská hornatina · Vidět víc »

Loučenský potok

Loučenský potok je malý vodní tok v okresech Most a Teplice, který stéká úbočím Krušných hor do Mostecké pánve.

Nový!!: Labe a Loučenský potok · Vidět víc »

Loučná (řeka)

Loučná je řeka v Pardubickém kraji, levostranný přítok Labe.

Nový!!: Labe a Loučná (řeka) · Vidět víc »

Loučský potok (přítok Ohře)

Loučský potok je menší vodní tok, levostranný přítok Ohře v Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Loučský potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Louštínský potok

Louštínský potok je menší vodní tok ve Džbánu, pravostranný přítok Loděnice v okrese Rakovník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Louštínský potok · Vidět víc »

Loubí (Děčín)

Katastrální členění Děčína Loubí (německy Laube) je XIII.

Nový!!: Labe a Loubí (Děčín) · Vidět víc »

Loupežnická jeskyně (rozcestník)

Název Loupežnická jeskyně má několik jeskyní v Česku.

Nový!!: Labe a Loupežnická jeskyně (rozcestník) · Vidět víc »

Loupnice

Loupnice je drobný vodní tok v okrese Most dlouhý asi 12 km, který je levobřežním přítokem řeky Bíliny.

Nový!!: Labe a Loupnice · Vidět víc »

Lovětínský potok (přítok Doubravy)

Lovětínský potok je pravostranný přítok řeky Doubravy v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Lovětínský potok (přítok Doubravy) · Vidět víc »

Lovoš

Lovoš je hora v Českém středohoří s nadmořskou výškou 573 metrů.

Nový!!: Labe a Lovoš · Vidět víc »

Lovosice

Lovosice jsou město v severních Čechách.

Nový!!: Labe a Lovosice · Vidět víc »

Lovosice (nádraží)

Lovosice je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji nedaleko řeky Labe u městského mostu.

Nový!!: Labe a Lovosice (nádraží) · Vidět víc »

Luč (Šumava)

Luč (německy Kien – Hirschbeg) je hora na Šumavě.

Nový!!: Labe a Luč (Šumava) · Vidět víc »

Lučany nad Nisou

Lučany nad Nisou jsou město, které se nachází v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Lučany nad Nisou · Vidět víc »

Lučební závody Draslovka

Lučební závody Draslovka a.s. Kolín je akciová společnost zabývající se především výrobou produktů ze syntetického kyanovodíku.

Nový!!: Labe a Lučební závody Draslovka · Vidět víc »

Lučický potok

Lučický potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Lučický potok · Vidět víc »

Lučinský potok (přítok Ohře)

Lučinský potok (též Lučínský potok) je drobný vodní tok v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Lučinský potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Luční hora

Luční hora je kupovitá hora nacházející se v Krkonoších, zhruba 5,5 km severozápadně od obce Pec pod Sněžkou a 4 km východně od Špindlerova Mlýna, k němuž katastrálně přináleží.

Nový!!: Labe a Luční hora · Vidět víc »

Luční potok

Název Luční potok nese řada českých a moravských potoků.

Nový!!: Labe a Luční potok · Vidět víc »

Luční potok (přítok Radbuzy)

Luční potok je potok protékající okresy Plzeň-sever a Plzeň-město v Plzeňském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Luční potok (přítok Radbuzy) · Vidět víc »

Luční potok (přítok Teplé)

Luční potok je menší tok ve Slavkovském lese v okrese Cheb v Karlovarském kraji, levostranný přítok Teplé.

Nový!!: Labe a Luční potok (přítok Teplé) · Vidět víc »

Luž

Luž (lužickosrbsky Łysa) je výrazná znělcová hraniční hora.

Nový!!: Labe a Luž · Vidět víc »

Lužanka

Lužanka je pravostranný přítok říčky Javorky v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Lužanka · Vidět víc »

Lužec (potok)

Lužec (též Nivský potok) je potok v Krušných horách v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Lužec (potok) · Vidět víc »

Lužecká rovina

Lužecká rovina je geomorfologický okrsek v severozápadní části Mělnické kotliny, ležící v okresech Mělník Středočeského kraje a Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Lužecká rovina · Vidět víc »

Lužecký potok

Název Lužecký potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Lužecký potok · Vidět víc »

Lužecký potok (přítok Vitického potoka)

Lužecký potok je malý vodní tok v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Lužecký potok (přítok Vitického potoka) · Vidět víc »

Lužice

Lužice (německy Lausitz, polsky Łużyce, hornolužickosrbsky Łužica, dolnolužickosrbsky Łužyca, latinsky Lusatia) je historické území rozdělené dnes mezi Německo (většina území), Polsko a Česko.

Nový!!: Labe a Lužice · Vidět víc »

Lužické hory

Lužické hory (na území SRN běžněji označované jako Zittauer Gebirge) jsou geomorfologický celek a nevelké pohoří na severu Česka a východě Německa, které jsou vymezené přibližně městy Nový Bor, Česká Kamenice, Krásná Lípa, Varnsdorf, Žitava, Hrádek nad Nisou, Jablonné v Podještědí a Cvikov.

Nový!!: Labe a Lužické hory · Vidět víc »

Lužní les

Lužní les – Chrbovský les u Chropyně USA Detail lužního lesa v přírodní památce Skalský Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem.

Nový!!: Labe a Lužní les · Vidět víc »

Lužní potok (přítok Rokytnice)

Lužní potok je menší tok ve Smrčinách v okrese Cheb v Karlovarském kraji, levostranný přítok Rokytnice.

Nový!!: Labe a Lužní potok (přítok Rokytnice) · Vidět víc »

Lužní potok (přítok Sázku)

Lužní potok je levostranný přítok Sázku v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Lužní potok (přítok Sázku) · Vidět víc »

Lužnice

Lužnice (nebo) je řeka na jihu České republiky (Jihočeský kraj) s horním tokem v Rakousku (Dolní Rakousy).

Nový!!: Labe a Lužnice · Vidět víc »

Lužnice (přítok Berounky)

Potok Lužnice je malý potok v okrese Rokycany, pravostranný přítok řeky Berounky.

Nový!!: Labe a Lužnice (přítok Berounky) · Vidět víc »

Lubinka (přítok Plesné)

Lubinka je levostranný a celkově největší přítok říčky Plesné v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Lubinka (přítok Plesné) · Vidět víc »

Luboch

Luboch (německy Wasserkoppe), je plochý vrchol nacházející se v západních Krkonoších, na hranicích Česka a Polska, 4,5 km severovýchodně od Harrachova, 5 km jiho-jihozápadně od Sklarszke Poręby a 1,5 km západně od Szrenice.

Nový!!: Labe a Luboch · Vidět víc »

Luděk Matura

Luděk Matura (9. srpna 1920 – 2. července 1942 Pardubice) byl úředník a během druhé světové války účastník protinacistického odboje, spolupracovník výsadku Silver A.

Nový!!: Labe a Luděk Matura · Vidět víc »

Ludmila Švagrovská

Ludmila Hoveman-Švagrovská (20. srpna 1882 Roudnice nad Labem – 1909 nebo 1910 Paříž) byla česká veslařka, cyklistka a feministka, průkopnice zastoupení žen ve sportu.

Nový!!: Labe a Ludmila Švagrovská · Vidět víc »

Ludmila Jiřincová

Ludmila Jiřincová (9. května 1912 – 22. ledna 1994 Praha) byla významná česká malířka, ilustrátorka a grafička.

Nový!!: Labe a Ludmila Jiřincová · Vidět víc »

Ludmila Melková-Ondrušová

Ludmila Melková–Ondrušová (22. dubna 1897 Opava – 1955) byla slezská malířka.

Nový!!: Labe a Ludmila Melková-Ondrušová · Vidět víc »

Ludvíkovický potok

Ludvíkovický potok je potok v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Ludvíkovický potok · Vidět víc »

Luh

Luh může být.

Nový!!: Labe a Luh · Vidět víc »

Luhovský potok

Luhovský potok je pravostranný přítok Střely v Tepelské vrchovině v okrese Karlovy Vary. Délka toku měří 11,3 km, plocha povodí činí 23,1 km².

Nový!!: Labe a Luhovský potok · Vidět víc »

Lukavec (okres Litoměřice)

Obec Lukavec se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Lukavec (okres Litoměřice) · Vidět víc »

Lukavice (přítok Radbuzy)

Lukavice je menší vodní tok v Plaské pahorkatině, levostranný přítok Radbuzy v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Lukavice (přítok Radbuzy) · Vidět víc »

Lutherstadt Wittenberg

Lutherstadt Wittenberg (zkráceně jen Wittenberg) je město v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, ležící na pravém břehu Labe, cca 100 km jihozápadně od Berlína.

Nový!!: Labe a Lutherstadt Wittenberg · Vidět víc »

Lysá hora (České středohoří)

Lysá hora (578 m n. m.) je relativně plochý čedičový vrch v Českém středohoří nad obcí Hlinná, asi šest kilometrů severně od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Lysá hora (České středohoří) · Vidět víc »

Lysá hora (Krkonoše)

Lysá hora (německy Kahleberg) je vrchol ležící v Českého hřbetu, v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Lysá hora (Krkonoše) · Vidět víc »

Lysá nad Labem

Lysá nad Labem je město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Lysá nad Labem · Vidět víc »

Lysá nad Labem (nádraží)

Lysá nad Labem je železniční stanice v jižní části stejnojmenného města v okrese Nymburk ve Středočeském kraji na řece Labi.

Nový!!: Labe a Lysá nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Lysečinská hora

Lysečinská hora (též Lysečina, polsky Łysocina, německy Kolbenberg) je vrchol na pomezí Česka a Polska ležící v Krkonoších v severní části okresu Trutnov.

Nový!!: Labe a Lysečinská hora · Vidět víc »

Lysolajský potok

Lysolajský potok je přítok Šáreckého potoka na 0,5 kilometru zleva.

Nový!!: Labe a Lysolajský potok · Vidět víc »

Magdeburg

Magdeburg (česky Magdeburk, staročesky Děvín) je zemské hlavní město německé spolkové země Sasko-Anhaltsko a zároveň bývalé správní středisko jednoho z jejích tří zrušených vládních obvodů.

Nový!!: Labe a Magdeburg · Vidět víc »

Magnus II. Meklenburský

Magnus II.

Nový!!: Labe a Magnus II. Meklenburský · Vidět víc »

Malá Úpa (řeka)

Malá Úpa (německy Kleine Aupa) je horská řeka v okrese Trutnov ve východních Krkonoších.

Nový!!: Labe a Malá Úpa (řeka) · Vidět víc »

Malá Libava

Malá Libava je vodní tok ve Slavkovském lese v okrese Sokolov.

Nový!!: Labe a Malá Libava · Vidět víc »

Malá Mohelka

Malá Mohelka je pravostranný přítok říčky Mohelky v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji a v okrese Liberec v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Malá Mohelka · Vidět víc »

Malá Trasovka

Malá Trasovka je potok v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Malá Trasovka · Vidět víc »

Malá voda (přítok Bíliny)

Malá voda (též Květnovský potok) je drobný vodní tok v Krušných horách v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Malá voda (přítok Bíliny) · Vidět víc »

Malá vodní elektrárna Hučák

Malá vodní elektrárna Labe (Hučák) se nachází na stejnojmenném jezu Hučák na řece Labi v Hradci Králové.

Nový!!: Labe a Malá vodní elektrárna Hučák · Vidět víc »

Malá vodní elektrárna Přelouč

Malá vodní elektrárna Přelouč se nachází na řece Labi u Přelouče.

Nový!!: Labe a Malá vodní elektrárna Přelouč · Vidět víc »

Malše

Malše jako hraniční řeka mezi Rakouskem a Českem Malše je řeka v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku, významný pravostranný přítok Vltavy.

Nový!!: Labe a Malše · Vidět víc »

Malé Žernoseky

Obec Malé Žernoseky se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Malé Žernoseky · Vidět víc »

Malé Labe

Malé Labe je řeka v Krkonoších v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Malé Labe · Vidět víc »

Malířská cesta

Malířská cesta (německy Malerweg) je nejvýznamnější dálková turistická trasa v saské části Labských pískovců.

Nový!!: Labe a Malířská cesta · Vidět víc »

Malý Šišák

Malý Šišák (německy Kl. Sturmhaube) je hora nacházející se na Slezském hřbetu v Krkonoších, na česko-polské hranici, 1 km východně od Slezského sedla.

Nový!!: Labe a Malý Šišák · Vidět víc »

Malý Bezděz

Malý Bezděz (577 m n. m.) je vrch v okrese Česká Lípa Libereckého kraje.

Nový!!: Labe a Malý Bezděz · Vidět víc »

Malý Buk

Malý Buk je zalesněný znělcový vrch (713 m n. m.) na severu České republiky, v Lužických horách, v Klíčské hornatině, v okrese Děčín, asi 2 km jihovýchodně od obce Kytlice.

Nový!!: Labe a Malý Buk · Vidět víc »

Malý Porák

Malý Porák je potok v okrese Jičín, který je zdrojnicí Poráku.

Nový!!: Labe a Malý Porák · Vidět víc »

Malý potok (přítok Manětínského potoka)

Malý potok je drobný vodní tok v Rakovnické pahorkatině v okrese Plzeň-sever.

Nový!!: Labe a Malý potok (přítok Manětínského potoka) · Vidět víc »

Malý Stožec

Malý Stožec (německy Kleiner Schöber) je výrazný znělcový hřbet s vrcholem ve výši 659 m v Lužických horách, 1,5 km na jz.

Nový!!: Labe a Malý Stožec · Vidět víc »

Malodolský potok

Malodolský potok je potok v okrese Chomutov v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Malodolský potok · Vidět víc »

Mančický potok

Mančický potok je potok v Středočeském kraji, který se vlévá jako levostranný přítok do Onomyšlského potoka.

Nový!!: Labe a Mančický potok · Vidět víc »

Mansfeldova tůň

Mansfeldova tůň je tůň, která vznikla v místě dřívějšího toku řeky Labe mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem východně od vesnice Císařská Kuchyně v okrese Nymburk ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Mansfeldova tůň · Vidět víc »

Mapovník hnědočerný

Mapovník hnědočerný (Rhizocarpon badioatrum, někdy též Lecidea badioatra) je druh lišejníku z čeledi mapovníkovité.

Nový!!: Labe a Mapovník hnědočerný · Vidět víc »

Marše

Kilometry dlouhá marše ve Vier- und Marschlanden v Elbdeichu náhled náhled Nízko položená marše a odvodňovací kanál náhled Neuhausu Marše (německy Marsch), dolnoněmecky a starosasky mersc, též Masch, Mersch nebo Schwemmland (naplavená země) je typ úrodné krajiny v severním Německu.

Nový!!: Labe a Marše · Vidět víc »

Maršov (Studená)

Maršov je malá obec, dříve s velkým počtem českých obyvatel evangelického vyznání.

Nový!!: Labe a Maršov (Studená) · Vidět víc »

Maršovka

Maršovka (někdy nazývaná Poklekovský potok, potok Poklekov) je potok, pravostranný přítok řeky Úpy.

Nový!!: Labe a Maršovka · Vidět víc »

Mariánská skála

Mariánská skála nebo také Mariánský vrch (německy Marienberg) je výrazným, až dominantním prvkem v centru města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Mariánská skála · Vidět víc »

Mariánský most

Mariánský most pro silniční dopravu a pěší překonává v Ústí nad Labem řeku Labe, čímž spojuje městské obvody Ústí nad Labem-město (silnici I/62) a Ústí nad Labem-Střekov (silnici II/261).

Nový!!: Labe a Mariánský most · Vidět víc »

Mariánsko-Lázeňský potok

Mariánsko-Lázeňský potok (Čertova strouha, Mlýnský, Na Mlýnku) je přítok Vltavy na 61,1 km zleva.

Nový!!: Labe a Mariánsko-Lázeňský potok · Vidět víc »

Marie Josefa Saská (1803)

Marie Josefa Saská (Maria Josepha Amalia Beatrix Xaveria Vincentia Aloysia Franziska de Paula Franziska de Chantal Anna Apollonia Johanna Nepomucena Walburga Theresia Ambrosia; 6. prosince 1803, Drážďany – 17. května 1829, Aranjuez) byla saská princezna a španělská královna, třetí manželka Ferdinanda VII. Byla nejmladší dcerou prince Maxmiliána Saského a Karoliny Bourbonsko-Parmské.

Nový!!: Labe a Marie Josefa Saská (1803) · Vidět víc »

Marie Magda Rezková

Marie Magda Rezková (21. srpna 1895 ve Vlkově - 25. června 1982 v Nechanicích) byla důležitá spolupracovnice odbojové skupiny kolem Tří králů.

Nový!!: Labe a Marie Magda Rezková · Vidět víc »

Markomani

Markomani byli germánským kmenem, který se na přelomu letopočtu usadil severně od Dunaje, na území dnešní České republiky.

Nový!!: Labe a Markomani · Vidět víc »

Markovický potok

Markovický potok (někdy též Bělina) je pravostranný přítok Bylanky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Markovický potok · Vidět víc »

Marobud

Marobud, také Marbod, Marobod, Maroboduus nebo též Moravod (mezi 35 a 30 př. n. l. – 37/38 n. l., Ravenna) byl markomanský král a první historicky doložený panovník, který vládl na dnešním českém území v období 9/6 př. n. l. – 17/18 n. l. Zároveň jde o prvního obyvatele žijícího v české kotlině, jehož známe jménem.

Nový!!: Labe a Marobud · Vidět víc »

Martin Paroubek

Martin Paroubek (17. dubna 1761 Kostelec nad Černými lesy (vpravo první nahoře), farnost Kostelec nad Černými lesy – 31. prosince 1839 Poděbrady, farnost Poděbrady) byl poděbradský purkmistr, mecenáš a zakladatel místního chudobince.

Nový!!: Labe a Martin Paroubek · Vidět víc »

Martiněveský potok

Martiněveský potok je pravostranný přítok Jílovského potoka v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Martiněveský potok · Vidět víc »

Martinický potok (přítok Želivky)

Martinický potok je levostranný přítok řeky Želivky ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Martinický potok (přítok Želivky) · Vidět víc »

Martinova bouda

Martinova bouda v zimě Martinova bouda (též Martinovka, německy Martinsbaude) je soukromý hotel v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Martinova bouda · Vidět víc »

Maruša

Maruša je vedlejší vrchol Velké Deštné, nejvyššího vrcholu Orlických hor.

Nový!!: Labe a Maruša · Vidět víc »

Masarykův most (Kolín)

Masarykův most v Kolíně (Středočeský kraj) překlenuje řeku Labe pro silniční a pěší dopravu.

Nový!!: Labe a Masarykův most (Kolín) · Vidět víc »

Masarykovo náměstí (Pardubice)

Masarykovo náměstí (původně náměstí Budovatelů) je náměstí na Zeleném Předměstí, v Pardubicích I. Jeho počátek je v 50.

Nový!!: Labe a Masarykovo náměstí (Pardubice) · Vidět víc »

Mastník (přítok Vltavy)

Mastník je potok ve Středočeském kraji, pravostranný přítok Vltavy.

Nový!!: Labe a Mastník (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Mateřský vrchol

Mateřský vrchol je vyšší vrchol, spojený s výchozím vrcholem nejvyšším (tzv. klíčovým) sedlem.

Nový!!: Labe a Mateřský vrchol · Vidět víc »

Materník

Materník, oficiálně Zbečník, je potok protékající obcí Zbečník. Je levostranným – a také vůbec nejvydatnějším – přítokem Zbečnického potoka. Jeho délka činí přibližně 3,825 km. Svým průběhem vytváří rozhraní mezi Žaltmanským a Maternickým hřbetem Jestřebích hor.

Nový!!: Labe a Materník · Vidět víc »

Matiční jezero

Matiční jezero je vodní plocha v Pardubicích.

Nový!!: Labe a Matiční jezero · Vidět víc »

Matthäus Daniel Pöppelmann

Matthäus Daniel Pöppelmann (3. května 1662, Herford – 17. ledna 1737, Drážďany) byl německý stavitel a dvorní architekt u saského dvora především za panování kurfiřta Fridricha Augusta I. Silného.

Nový!!: Labe a Matthäus Daniel Pöppelmann · Vidět víc »

Maxův potok

Maxův potok je malý vodní tok ve východních Krkonoších.

Nový!!: Labe a Maxův potok · Vidět víc »

Maximilian Ulysses Browne

Maximilian Ulysses hrabě Browne, baron z Camus a Mountany (23. října 1705 Basilej – 26. června 1757 Praha) byl rakouský šlechtic a polní maršál irského původu.

Nový!!: Labe a Maximilian Ulysses Browne · Vidět víc »

Maxmilián Švagrovský

Maxmilián Švagrovský (také uváděn jako Max, 8. dubna 1853 Roudnice nad Labem – 1. července 1921 Cleveland) byl český podnikatel, propagátor sportů, sportovní novinář, člen Sokola, spoluzakladatel a první předseda Athletic Clubu Královské Vinohrady, ze kterého později vznikl sportovní klub Sparta Praha.

Nový!!: Labe a Maxmilián Švagrovský · Vidět víc »

Maxmilián Rudolf Schleinitz

Maxmilián Rudolf svobodný pán von Schleinitz, počeštěně ze Šlejnic (1605, Varnsdorf – 13. října 1675, Litoměřice) byl teolog, prelát a první biskup v Litoměřicích – tohoto postu dosáhl po dvacetiletém snažení.

Nový!!: Labe a Maxmilián Rudolf Schleinitz · Vidět víc »

Má vlast

Bedřich Smetana, autor symfonické sbírky ''Má vlast'', v roce 1878 Má vlast je cyklus šesti symfonických básní s mimohudební tematikou českého skladatele Bedřicha Smetany, inspirovaný českou historií, legendami a krajinou.

Nový!!: Labe a Má vlast · Vidět víc »

Mšenský potok (přítok Ohře)

Mšenský potok je vodní tok v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Mšenský potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Máta vodní

Máta vodní (Mentha aquatica) je silně aromatická bylina, druh rodu máta, která vyrůstá, jak napovídá druhové jméno, hlavně na vlhkých místech.

Nový!!: Labe a Máta vodní · Vidět víc »

Míšeň

Pohled z vyhlídky Juchhöh na podzimní Míšeň Míšeň (pohled od dómu) Míšeň, Hintermauer 7 (foto: Jörg Blobelt) Míšeň je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, rozkládající se na Labi, 25 km severozápadně od centra Drážďan.

Nový!!: Labe a Míšeň · Vidět víc »

Mítovský potok

Mítovský potok je levostranný přítok říčky Bradavy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Mítovský potok · Vidět víc »

Můstek (Šumava)

Můstek (německy Brückel Berg) je s 1235 m n. m.

Nový!!: Labe a Můstek (Šumava) · Vidět víc »

Mügeln

Mügeln (Mohilno, též zastarale Mohelná) je město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Mügeln · Vidět víc »

Mže

Mže je významná řeka v západních Čechách a v zemském okrese Tirschenreuth, vládního obvodu Horní Falc v Bavorsku v Německu, zdrojový tok Berounky.

Nový!!: Labe a Mže · Vidět víc »

Měšťanský dům čp. 5 (Poděbrady)

Měšťanský dům čp.

Nový!!: Labe a Měšťanský dům čp. 5 (Poděbrady) · Vidět víc »

Měšínský potok

Měšínský potok je pravostranný přítok Zlatého potoka v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Měšínský potok · Vidět víc »

Mělice

Mělice je vesnice, část města Přelouč v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Mělice · Vidět víc »

Mělické labiště

Mělické labiště je přírodní památka západně od města Pardubice v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Mělické labiště · Vidět víc »

Mělník

Mělník je město a obec s rozšířenou působností v okrese Mělník ve Středočeském kraji 30 km na sever od Prahy.

Nový!!: Labe a Mělník · Vidět víc »

Mělník (nádraží)

Mělník je železniční stanice v okresním městě Mělník ve Středočeském kraji na řece Labi.

Nový!!: Labe a Mělník (nádraží) · Vidět víc »

Mělník (zámek)

Mělník je hrad přestavěný na zámek na vrchu nad řekou Labe.

Nový!!: Labe a Mělník (zámek) · Vidět víc »

Mělnická kotlina

Mělnická kotlina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Středolabské tabule ležící v okresech Mělník, Nymburk, Mladá Boleslav a Praha-východ Středočeského kraje a v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Mělnická kotlina · Vidět víc »

Městecký potok (přítok Doubravy)

Městecký potok je pravostranný přítok řeky Doubravy protékající okresy Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Městecký potok (přítok Doubravy) · Vidět víc »

Městecký potok (přítok Loučné)

Městecký potok je malý vodní tok v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Městecký potok (přítok Loučné) · Vidět víc »

Městská knihovna Děčín

Městská knihovna Děčín je veřejná knihovna s univerzálním fondem, jejímž zřizovatelem je město Děčín.

Nový!!: Labe a Městská knihovna Děčín · Vidět víc »

Městské opevnění (Hradec Králové)

Městské opevnění v Hradci Králové bylo budováno již od 13. století.

Nový!!: Labe a Městské opevnění (Hradec Králové) · Vidět víc »

Městské opevnění (Nymburk)

Středověké opevnění města Nymburk, tj.

Nový!!: Labe a Městské opevnění (Nymburk) · Vidět víc »

Městský hřbitov v Děčíně-Folknářích

Městský hřbitov v Děčíně-Folknářích je hlavní městský hřbitov v Děčíně.

Nový!!: Labe a Městský hřbitov v Děčíně-Folknářích · Vidět víc »

Městský hřbitov v Litoměřicích

Městský hřbitov v Litoměřicích je hlavní městský hřbitov v Litoměřicích.

Nový!!: Labe a Městský hřbitov v Litoměřicích · Vidět víc »

Mřínek (přítok Libavy)

Mřínek (dříve též Údolní potok či) je drobný horský tok ve Slavkovském lese v okresech Cheb a Sokolov v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Velké Libavy.

Nový!!: Labe a Mřínek (přítok Libavy) · Vidět víc »

Meandr

Anglii Meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé.

Nový!!: Labe a Meandr · Vidět víc »

Meandry Struhy

Meandry Struhy je přírodní památka ev.

Nový!!: Labe a Meandry Struhy · Vidět víc »

Mechovinec

Mechovinec (německy Mooshübel) je hora v Krkonoších na severním konci geomorfologického okrsku Žalský hřbet, jehož je nejvyšším vrcholem.

Nový!!: Labe a Mechovinec · Vidět víc »

Medenický potok

Medenický potok je levostranný přítok řeky Klejnárky v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Medenický potok · Vidět víc »

Medvědí potok

Název Medvědí potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Medvědí potok · Vidět víc »

Medvědí vrch (Lužické hory)

Medvědí vrch je menší z vrcholů jednoho z nižších hřbetů Lužických hor, na sever od Nového Boru v okrese Česká Lípa.

Nový!!: Labe a Medvědí vrch (Lužické hory) · Vidět víc »

Medvědín

Medvědín (německy Schüsselberg) je hora v Krkonoších v závěru Západního Českého hřbetu, táhnoucím se mezi Harrachovem a Špindlerovým Mlýnem, od kterého je vrchol vzdálený asi 2,5 km severozápadně.

Nový!!: Labe a Medvědín · Vidět víc »

Megalit

megalitické kultury Megalit (z řečtiny, mega – velký, lithos – kámen) souhrnně označuje objekty z velkých, neopracovaných, nebo nahrubo opracovaných balvanů, budované pravěkými lidmi.

Nový!!: Labe a Megalit · Vidět víc »

Meklenburská jezerní plošina

Meklenburská jezerní plošina je nížinatá jezerní plošina na severovýchodě Německa, rozkládající se převážně na území německé spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Nový!!: Labe a Meklenburská jezerní plošina · Vidět víc »

Meklenbursko

Meklenbursko (německy Mecklenburg) je historická země na severu Německa při pobřeží Baltského moře o rozloze asi 16 057 km².

Nový!!: Labe a Meklenbursko · Vidět víc »

Meklenbursko-Přední Pomořansko

Meklenbursko-Přední Pomořansko je jedna z 16 spolkových zemí Německa.

Nový!!: Labe a Meklenbursko-Přední Pomořansko · Vidět víc »

Menší Vltavice

Menší Vltavice (něm. Kleine Moldau, často též byla nazývána Hamerský potok) je říčka v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Menší Vltavice · Vidět víc »

Merklínka

Merklínka je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okresech Domažlice a Plzeň-jih v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Merklínka · Vidět víc »

Merklův dub

Památný strom dub letní (Quercus robur) na pravém břehu Labe poblíž silnice ze Smiřic do Černožic.

Nový!!: Labe a Merklův dub · Vidět víc »

Merklovy duby

Skupina pěti památných dubu letních (Quercus robur) na pravém břehu Labe v poli u Holohlav se zasypanými starými rameny poblíž silnice ze Smiřic do Černožic.

Nový!!: Labe a Merklovy duby · Vidět víc »

Metuje

Metuje (německy Mettau) je řeka v Česku, v severovýchodních Čechách, levý přítok Labe.

Nový!!: Labe a Metuje · Vidět víc »

Metujská

Metujská je ulice v Kyjích a Hloubětíně na Praze 14.

Nový!!: Labe a Metujská · Vidět víc »

Mezinárodní vodstvo Evropy

Komárně Hřensku Ilustrační foto: Bodamské jezero, pohled ze švýcarské strany Mezinárodní vodstvo je.

Nový!!: Labe a Mezinárodní vodstvo Evropy · Vidět víc »

Mezní potok (přítok Svatavy)

Mezní potok je menší horský tok v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Svatavy.

Nový!!: Labe a Mezní potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Miškovice (Třebovle)

Miškovice je vesnice v okrese Kolín, která je součástí obce Třebovle.

Nový!!: Labe a Miškovice (Třebovle) · Vidět víc »

Michail Illarionovič Kutuzov

Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.

Nový!!: Labe a Michail Illarionovič Kutuzov · Vidět víc »

Mihule říční

Mihule říční (Lampetra fluviatilis) je živočich z třídy mihulí.

Nový!!: Labe a Mihule říční · Vidět víc »

Mikulášovice

Mikulášovice jsou město v okrese Děčín v západní části Šluknovského výběžku táhnoucí se podél Mikulášovického potoka v délce téměř sedmi kilometrů.

Nový!!: Labe a Mikulášovice · Vidět víc »

Mikulášovická pahorkatina

Mikulášovická pahorkatina je geomorfologická jednotka, podokrsek okrsku Šenovská pahorkatina a nadřazeného celku Šluknovská pahorkatina.

Nový!!: Labe a Mikulášovická pahorkatina · Vidět víc »

Mikulášovický potok

Mikulášovický potok (německy Nixdorfer Bach, dříve také Rauschbach, Šumící potok) je 7 km dlouhý potok ve Šluknovské pahorkatině protékající Mikulášovicemi, podle kterých je také pojmenován. V katastru Vilémova se vlévá do Vilémovského potoka. Patří do povodí Labe a k úmoří Severního moře.

Nový!!: Labe a Mikulášovický potok · Vidět víc »

Milada Burdychová

Milada Burdychová (rozená Kolertová, 24. prosince 1905 Rtyně v Podkrkonoší – 9. července 1942 Pardubice) byla česká spolupracovnice výsadku Silver A popravená nacisty.

Nový!!: Labe a Milada Burdychová · Vidět víc »

Milan Rejchl

Milan Rejchl (* 9. srpna 1936 Hradec Králové) je český architekt.

Nový!!: Labe a Milan Rejchl · Vidět víc »

Milčice (přírodní památka)

Milčice jsou přírodní památka západně od Milčic v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Milčice (přírodní památka) · Vidět víc »

Milčický potok

Milčický potok je pravostranný přítok řeky Šembery protékající okresy Kolín a Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Milčický potok · Vidět víc »

Milá (České středohoří)

Milá je vrch v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Milá (České středohoří) · Vidět víc »

Milíčovský potok (přítok Botiče)

Milíčovský potok je potok v Praze v České republice, levý přítok Botiče.

Nový!!: Labe a Milíčovský potok (přítok Botiče) · Vidět víc »

Milířský kopec

Milířský kopec (též Lhota) je 285 m n. m. vysoký vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Milířský kopec · Vidět víc »

Milířský potok

Milířský potok je pravostranným přítokem Lobezského potoka ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Milířský potok · Vidět víc »

Milešovské středohoří

Milešovské středohoří je geomorfologický podcelek ve střední a jihozápadní části Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Milešovské středohoří · Vidět víc »

Milešovský Kloc

Milešovský Kloc (674 m) je jedna z hor Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Milešovský Kloc · Vidět víc »

Milešovský potok

Milešovský potok pramení nad Vojenským rybníkem mezi vrchy Kleč a Bukový vrch v CHKO České středohoří.

Nový!!: Labe a Milešovský potok · Vidět víc »

Miletínský úval

Miletínský úval je geomorfologický okrsek ve střední a západní části Bělohradské pahorkatiny, ležící převážně v okrese Jičín, menší částí též v okresech Trutnov a Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Miletínský úval · Vidět víc »

Miletínský potok

Miletínský potok pramení na Lišovském prahu, protéká řadou rybníků, jeho průtok roste a stává se z něj říčka.

Nový!!: Labe a Miletínský potok · Vidět víc »

Milevský potok

Milevský potok je potok v Jihočeském kraji, pravostranný přítok říčky Smutné, který odvodňuje menší území na východě okresu Písek.

Nový!!: Labe a Milevský potok · Vidět víc »

Milička

Milička (Eragrostis) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae).

Nový!!: Labe a Milička · Vidět víc »

Miloslav Košťál

Miloslav Košťál (23. srpna 1925 Dobruška – 23. května 2018 Nové Město nad Metují) byl český archivář, historik a kazatel Církve bratrské.

Nový!!: Labe a Miloslav Košťál · Vidět víc »

Milovická tabule

Milovická tabule je geomorfologický okrsek v severní části Nymburské kotliny, ležící v okresech Nymburk a Mladá Boleslav.

Nový!!: Labe a Milovická tabule · Vidět víc »

MILUJI

MILUJI je kamenný nápis, umístěný na umělém kopci v cípu mezi ulicemi Mánesova a Dr.

Nový!!: Labe a MILUJI · Vidět víc »

Minden

Minden (část Starého města) Minden je historické okresní město ve Vestfálsku na řece Vezeře, 55 km západně od Hannoveru, s románsko-gotickým biskupským dómem a řadou zachovaných památek.

Nový!!: Labe a Minden · Vidět víc »

Miroslav Šantin

Miroslav Jan Šantin, KCLJ (12. dubna 1971 Mělník – 15. ledna 2022 tamtéž) byl český pedagog a pravoslavný kněz, mitroforní protojerej a duchovní správce pravoslavné církevní obce v Roudnici nad Labem při chrámu sv. Josefa Snoubence.

Nový!!: Labe a Miroslav Šantin · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů v orientačním běhu 2013

24.

Nový!!: Labe a Mistrovství světa juniorů v orientačním běhu 2013 · Vidět víc »

Mladkovské sedlo

Mladkovské sedlo (polsky Przełęcz Międzyleska) je horské sedlo v Kladské kotlině na pomezí České republiky (okres Ústí nad Orlicí) a Polska (okres Kladsko).

Nový!!: Labe a Mladkovské sedlo · Vidět víc »

Mladkovský potok

Mladkovský potok je malý vodní tok v okrese Ústí nad Orlicí.

Nový!!: Labe a Mladkovský potok · Vidět víc »

Mladotický potok (přítok Novosedelského potoka)

Mladotický potok je menší vodní tok v Šumavském podhůří, pravostranný přítok Novosedelského potoka v okrese Strakonice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Mladotický potok (přítok Novosedelského potoka) · Vidět víc »

Mladotický potok (přítok Střely)

Mladotický potok je vodní tok v severní části okresu Plzeň-sever, levostranný přítok řeky Střely.

Nový!!: Labe a Mladotický potok (přítok Střely) · Vidět víc »

Mlakovská svodnice

Mlakovská svodnice je levostranný přítok Bystřice v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Mlakovská svodnice · Vidět víc »

Mlékojedy

Mlékojedy (do roku 1946 Německé Mlékojedy) jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Mlékojedy · Vidět víc »

Mlékojedy (Neratovice)

Mlékojedy jsou část města Neratovice v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Mlékojedy (Neratovice) · Vidět víc »

Mlýn v Roudnici nad Labem

Bývalý vodní mlýn v Roudnici nad Labem v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji je zapsaný jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.

Nový!!: Labe a Mlýn v Roudnici nad Labem · Vidět víc »

Mlýnecký potok (přítok Černého potoka)

Mlýnecký potok je levostranný přítok Černého potoka v Českém lese a Podčeskoleské pahorkatině v okrese Domažlice.

Nový!!: Labe a Mlýnecký potok (přítok Černého potoka) · Vidět víc »

Mlýnecký potok (přítok Blšanky)

Mlýnecký potok je vodní tok v okresech Karlovy Vary a Louny.

Nový!!: Labe a Mlýnecký potok (přítok Blšanky) · Vidět víc »

Mlýnská stoka (České Budějovice)

Kanál Mlýnská stoka (dříve Špitálská stoka) v Českých Budějovicích je vodní příkop, který dříve tvořil východní opevnění města, a jeho přívodní kanál.

Nový!!: Labe a Mlýnská stoka (České Budějovice) · Vidět víc »

Mlýnský potok

Mlýnský potok je název mnoha potoků v České republice, mimo jiné.

Nový!!: Labe a Mlýnský potok · Vidět víc »

Mlýnský potok (Kostelec nad Labem)

Mlýnský potok je bývalé levostranné rameno neregulovaného Labe obtékající historické jádro města Kostelec nad Labem.

Nový!!: Labe a Mlýnský potok (Kostelec nad Labem) · Vidět víc »

Mlýnský potok (přítok Lomnického potoka)

Mlýnský potok (rovněž uváděn jako Žalmanovský potok) je vodní tok v Doupovských horách a Slavkovském lese, v okrese Karlovy Vary, pravostranný přítok Lomnického potoka.

Nový!!: Labe a Mlýnský potok (přítok Lomnického potoka) · Vidět víc »

Mlýnský potok (přítok Zlatého potoka)

Mlýnský potok je levostranný a celkově největší přítok Zlatého potoka v okresech Havlíčkův Brod a Jihlava v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Mlýnský potok (přítok Zlatého potoka) · Vidět víc »

Mlečický potok

Mlečický potok je menší vodní tok v Plaské pahorkatině, levostranný přítok Vejvanovského potoka v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Mlečický potok · Vidět víc »

Mlynařice

Mlynařice je pravostranný přítok Labe, nížinný potok ve Středočeském kraji odvodňující západní okraj okresu Nymburk. Celková délka toku Mlynařice činí 17,8 km a převýšení pouhých 14 metrů. Plocha povodí měří 52,47 km², průměrný průtok u ústí 0,12 m³/s.

Nový!!: Labe a Mlynařice · Vidět víc »

Mnichovka

Mnichovka (též Mnichovický potok) je potok v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Mnichovka · Vidět víc »

Mnichovský potok (přítok Pramenského potoka)

Mnichovský potok je 11,3 km dlouhý potok ve Slavkovském lese v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Mnichovský potok (přítok Pramenského potoka) · Vidět víc »

Močidelský potok

Močidelský potok je potok, který pramení a protéká v severní části okresu Kladno ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Močidelský potok · Vidět víc »

Mochtínský potok

Mochtínský potok je vodní tok v okrese Klatovy, pravostranný přítok Drnového potoka.

Nový!!: Labe a Mochtínský potok · Vidět víc »

Modřejka

Modřejka je pravostranný přítok Hrádeckého potoka v okrese Příbram ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Modřejka · Vidět víc »

Modla (potok)

Modla, dříve též Hostinná, je levostranný přítok Labe v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Modla (potok) · Vidět víc »

Modravský potok

Údolí Modravského potoka pod Březníkem Modravský potok je hlavním pramenným tokem šumavské řeky Vydry.

Nový!!: Labe a Modravský potok · Vidět víc »

Modrý potok (přítok Úpy)

Modrý potok (německy Rauschen Bach) je horský potok ve východních Krkonoších.

Nový!!: Labe a Modrý potok (přítok Úpy) · Vidět víc »

Mohelka

Mohelka je říčka v Libereckém a Středočeském kraji, pravostranný přítok řeky Jizery.

Nový!!: Labe a Mohelka · Vidět víc »

Mohelnice (Krupka)

Mohelnice je zaniklá obec, která ležela asi 5,5 kilometru severně od Krupky v okrese Teplice na severu Čech.

Nový!!: Labe a Mohelnice (Krupka) · Vidět víc »

Mohelnice (přítok Labe)

Mohelnice je řeka, jejíž zdrojnice pramení v Krušných horách v Ústeckém kraji České republiky, která překračuje česko-německou státní hranici a pokračuje pod názvem Müglitz do Saska v Německu, kde se v Heidenau z levé strany vlévá do řeky Labe.

Nový!!: Labe a Mohelnice (přítok Labe) · Vidět víc »

Mohelnice (rozcestník)

Název Mohelnice nese více sídel.

Nový!!: Labe a Mohelnice (rozcestník) · Vidět víc »

Mohelnský potok

Vodopád v blízkosti zaniklého mlýna Muglmühle Mohelnský potok (též Mohelenský potok) je vodní tok v zemském okrese Tirschenreuth, vládního obvodu Horní Falc v Bavorsku v Německu a v okrese Cheb v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Odravy.

Nový!!: Labe a Mohelnský potok · Vidět víc »

Mojžíř

Mojžíř je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Neštěmice.

Nový!!: Labe a Mojžíř · Vidět víc »

Mojžíř (hrad)

Mojžíř (též) je zaniklý hrad nad městskou částí Mojžíř na okraji města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Mojžíř (hrad) · Vidět víc »

Mokřanský potok

Mokřanský potok pramení v Radimovicích.

Nový!!: Labe a Mokřanský potok · Vidět víc »

Monoxyl

Indiáni při výrobě lodi z kmene stromu Monoxyl – kanoe na jezeře Malawi v Tanzanii Monoxyl (z řeckého monoxylon – „loď vydlabaná z jednoho kmene“) je typ plavidla, používaný od pravěku do 19. století a u přírodních etnik v Africe nebo na Tichomořských ostrovech dodnes.

Nový!!: Labe a Monoxyl · Vidět víc »

Morašický potok (přítok Labe)

Morašický potok je malý vodní tok v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Morašický potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Moravanský vodopád

Moravanský vodopád nebo vodopád na Mlýnském potoce je primárně subsekventní vodopád lávových proudů.

Nový!!: Labe a Moravanský vodopád · Vidět víc »

Moritz Zdekauer

Moritz Jakob Franz Zdekauer (8. března 1770 Praha – 7. července 1845 Praha) byl česko-německý podnikatel a bankéř židovského původu působící v Praze v době počátků průmyslové revoluce v Čechách.

Nový!!: Labe a Moritz Zdekauer · Vidět víc »

Most Bohumila Hrabala

Most Bohumila Hrabala (Litolský most) je most silnice II/272 přes Labe v části Litol města Lysá nad Labem ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Most Bohumila Hrabala · Vidět víc »

Most císařovny Alžběty

Most císařovny Alžběty (německy Kaiserin-Elisabeth-Brücke) byl řetězový most spojující Děčín s tehdejšími Podmokly (dnes okres Děčín, Ústecký kraj).

Nový!!: Labe a Most císařovny Alžběty · Vidět víc »

Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem)

Most Dr.

Nový!!: Labe a Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem) · Vidět víc »

Most generála Chábery

Most generála Chábery (během výstavby označován též jako most Prosmyky) je betonový silniční most přes řeku Labe na silnici II/247 v prostoru mezi městy Lovosice a Litoměřice.

Nový!!: Labe a Most generála Chábery · Vidět víc »

Most Generála Lišky (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav)

Most Generála Lišky je silniční trámový most přes Labe spojující souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, tedy jeho části Brandýs nad Labem, Stará Boleslav a tzv.

Nový!!: Labe a Most Generála Lišky (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav) · Vidět víc »

Most Jana z Dražic

Most biskupa Jana IV.

Nový!!: Labe a Most Jana z Dražic · Vidět víc »

Most Josefa Straky

Most Josefa Straky (dříve též Starý most) je silniční ocelový trámový most s mezilehlou mostovkou převádějící místní komunikaci přes Labe v Mělníce.

Nový!!: Labe a Most Josefa Straky · Vidět víc »

Most konstrukce Bailey

Most konstrukce Bailey (Bailey Bridge, Baileyův most, Baileyho most, bejlina) je typ přenosného, prefabrikovaného příhradového mostu.

Nový!!: Labe a Most konstrukce Bailey · Vidět víc »

Most Pavla Wonky

Most Pavla Wonky je most ev.

Nový!!: Labe a Most Pavla Wonky · Vidět víc »

Most přes Labe v Bad Schandau

Elbbrücke Bad Schandau je 268 metrů dlouhý silniční vzpínadlový trámový betonový most na spolkové silnici 172.

Nový!!: Labe a Most přes Labe v Bad Schandau · Vidět víc »

Most U Soutoku

Most U Soutoku je silniční most přes Labe v Hradci Králové na Gočárově okruhu (silnice I/31).

Nový!!: Labe a Most U Soutoku · Vidět víc »

Mostek u městských lázní (Hradec Králové)

Mostek u městských lázní je secesní zdobený betonový můstek, který se nachází na levém břehu Labe před budovou městských lázní na Eliščině nábřeží v Hradci Králové, asi 160 metrů od lávky u Aldisu a 230 metrů od Tyršova mostu.

Nový!!: Labe a Mostek u městských lázní (Hradec Králové) · Vidět víc »

Mostka

Návrší Mostka, v minulosti zvaná Mostná hora (279 m), je lesem zarostlý kopec v Českém středohoří na severním okraji města Litoměřice a východně od zaniklé obce Pokratice.

Nový!!: Labe a Mostka · Vidět víc »

Mosty v Hradci Králové

Vzhledem k tomu, že město Hradec Králové leží na soutoku řek Labe a Orlice, nachází se na jeho území relativně velké množství mostů.

Nový!!: Labe a Mosty v Hradci Králové · Vidět víc »

Motolský potok

Motolský potok je potok, který je levým přítokem dolní Vltavy.

Nový!!: Labe a Motolský potok · Vidět víc »

Mračný potok

Mračný potok je malý vodní tok a levobřežní přítok řeky Bíliny, který se nachází v okrese Most v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Mračný potok · Vidět víc »

Mračnický potok

Mračnický potok je pravostranný přítok Černého potoka v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Mračnický potok · Vidět víc »

Mravenečník (Krkonoše)

Mravenečník je vrchol v České republice ležící ve východních Krkonoších.

Nový!!: Labe a Mravenečník (Krkonoše) · Vidět víc »

Mrchový kopec

Mrchový kopec (211 m n. m.) je vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Mrchový kopec · Vidět víc »

Mrlina

Mrlina je řeka v Královéhradeckém a Středočeském kraji, pravý přítok Labe.

Nový!!: Labe a Mrlina · Vidět víc »

Mrlinská tabule

Mrlinská tabule je geomorfologický podcelek v severovýchodní části Středolabské tabule v okresech Mladá Boleslav a Nymburk ve Středočeském kraji a v okresech Jičín a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Mrlinská tabule · Vidět víc »

Mrtvé rameno

Proces vzniku mrtvých říčních ramen Aljašce Mrtvé rameno nebo staré rameno je označení pro část vodního toku, obvykle řeky, která byla dříve říčním korytem, ale postupně se od něj úplně oddělila.

Nový!!: Labe a Mrtvé rameno · Vidět víc »

Mrtvé rameno Labe v Polabinách

Mrtvé rameno Labe v Polabinách je původní meandr řeky Labe v Pardubicích, v části Polabiny.

Nový!!: Labe a Mrtvé rameno Labe v Polabinách · Vidět víc »

Mrtvý vrch

Mrtvý vrch (německy Weiberberg) je hora v západních Krkonoších, 3 km severně od Harrachova a 1 km východně od Novosvětského sedla, které odděluje Krkonoše od Jizerských hor.

Nový!!: Labe a Mrtvý vrch · Vidět víc »

Mrzecký potok

Mrzecký potok je malý potok ve Středočeském kraji, levý přítok potoka Bušince, který je levým přítokem říčky Šembery.

Nový!!: Labe a Mrzecký potok · Vidět víc »

Mužské kameny

Mužské kameny (polsky Czeskie Kamienie, německy Mannsteine) je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Nový!!: Labe a Mužské kameny · Vidět víc »

Muclavský potok

Muclavský potok pramení na ohybu Muclavské louky.

Nový!!: Labe a Muclavský potok · Vidět víc »

Mukařovský potok

Mukařovský potok je pravostranný přítok říčky Zábrdky na rozhraní okresů Česká Lípa a Mladá Boleslav a krajů Libereckého a Středočeského.

Nový!!: Labe a Mukařovský potok · Vidět víc »

Mulda (řeka)

Mulda je řeka v Německu (Sasko, Sasko-Anhaltsko), levý přítok Labe (povodí Severního moře).

Nový!!: Labe a Mulda (řeka) · Vidět víc »

Mumlava

Mumlava je horská řeka protékající Krkonošemi a při ústí do Jizery hraničící s Jizerskými horami.

Nový!!: Labe a Mumlava · Vidět víc »

Musík (potok)

Musík je pravostranný přítok řeky Vltavy v okrese Příbram ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Musík (potok) · Vidět víc »

Mydlovar

Mydlovar (též Kostomlaty) je zřícenina hradu 2,5 km jihovýchodně od obce Ostrá v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Mydlovar · Vidět víc »

Mydlovarský luh

Mydlovarský luh je přírodní rezervace, která se rozprostírá ve Středočeském kraji, okresu Nymburk, v katastrálních územích Ostrá a Kostomlaty nad Labem.

Nový!!: Labe a Mydlovarský luh · Vidět víc »

Na šancích (Východolabská tabule)

Na šancích (352 m n. m.) je vrch v okrese Náchod Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Na šancích (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Na Bahnech

Na Bahnech je pozůstatek starého ramene řeky Labe vzniklý po provedení regulace Labe v 20.

Nový!!: Labe a Na Bahnech · Vidět víc »

Na borkách

Na borkách (293 m n. m.) je vrch v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje, ležící v jihovýchodní části města Dvůr Králové nad Labem, na příslušném katastrálním území a území Žirecká Podstráň.

Nový!!: Labe a Na borkách · Vidět víc »

Na Horách (Dolnooharská tabule)

Na Horách (221 m n. m.) je vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Na Horách (Dolnooharská tabule) · Vidět víc »

Na hornické

Přírodní rezervace Na hornické byla vyhlášena roku 2002 a nachází se u obce Záboří nad Labem.

Nový!!: Labe a Na hornické · Vidět víc »

Na Hradcích

Na Hradcích (335 m n. m.) je zalesněný vrch na území Ostřetína, mezi Velinami a Holicemi na Pardubicku.

Nový!!: Labe a Na Hradcích · Vidět víc »

Na kopci (Svitavská pahorkatina)

Na kopci (279 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje.

Nový!!: Labe a Na kopci (Svitavská pahorkatina) · Vidět víc »

Na příkopech (Jizerská tabule)

Na příkopech (242 m n. m.) je vrch v okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje, ležící asi 1 km jihozápadně od města Benátky nad Jizerou, na katastrálním území Obodř (Benátky nad Jizerou III).

Nový!!: Labe a Na příkopech (Jizerská tabule) · Vidět víc »

Na Průhoně

Na Průhoně je pozůstatek starého ramene řeky Labe vzniklý po provedení regulace Labe v 20.

Nový!!: Labe a Na Průhoně · Vidět víc »

Na Průhonu (Dolnooharská tabule)

Na Průhonu (212 m n. m.) je kopec v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Na Průhonu (Dolnooharská tabule) · Vidět víc »

Na Skalách (Středolabská tabule)

Na Skalách (též Velkoveský vrch) je 269 m n. m. vysoký vrch v okrese Praha-východ Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Na Skalách (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Na Svatém

Na Svatém (265 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Na Svatém · Vidět víc »

Na Vinici (Středolabská tabule)

Na Vinici (237 m n. m.) je kopec v okrese Kolín Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Na Vinici (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Načetínský potok

Načetínský potok je hraniční vodní tok mezi Českou republikou a Německem v Krušných horách v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Načetínský potok · Vidět víc »

Nadějov

Nadějov je obec v okrese Jihlava v kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Nadějov · Vidět víc »

Nadlucký potok

Nadlucký potok je menší vodní tok v Tepelské vrchovině, levostranný přítok Otročínského potoka v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Nadlucký potok · Vidět víc »

Nakléřov

Nakléřov je osada a základní sídelní jednotka místní části Krásný Les v obci Petrovice, nacházející se v Krušných horách, nedaleko česko-německé státní hranice, asi 14 kilometrů od krajského města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Nakléřov · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Nový!!: Labe a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Naučné putování loupežníka Štětky

Naučné putování loupežníka Štětky je naučná stezka po okolí Štětí, která přibližuje návštěvníkům historii, přírodu, průmysl a zemědělství Štětska.

Nový!!: Labe a Naučné putování loupežníka Štětky · Vidět víc »

Naundorf (Struppen)

Naundorf je vesnice, místní část obce Struppen v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Naundorf (Struppen) · Vidět víc »

Náchodská vrchovina

Náchodská vrchovina je geomorfologický podcelek Podorlické pahorkatiny, kterou tvoří společně se Žamberskou pahorkatinou a Moravskotřebovskou pahorkatinou.

Nový!!: Labe a Náchodská vrchovina · Vidět víc »

Náhon Alba

Náhon Alba, též Třebechovický náhon nebo vodní kanál Alba, lidově zvaný Vantroka, je náhon v okresech Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Náhon Alba · Vidět víc »

Národní jednota severočeská

Národní jednota severočeská (NJS) byla obranným nacionálním spolkem založeným 22. března 1885.

Nový!!: Labe a Národní jednota severočeská · Vidět víc »

Národní park Šumava

Národní park Šumava (NPŠ) je lesnaté území v České republice, na kterém je ustanoven zvláštní režim ochrany životního prostředí.

Nový!!: Labe a Národní park Šumava · Vidět víc »

Národní park České Švýcarsko

Národní park České Švýcarsko je jeden ze čtyř národních parků v České republice.

Nový!!: Labe a Národní park České Švýcarsko · Vidět víc »

Nížina

Záhorská nížina Nížina je část zemského povrchu o nadmořské výšce 0–200 m (popř. až 300 m), tvořená nezpevněnými nebo málo zpevněnými sedimentárními horninami, plochá nebo jen málo zvlněná, s relativní výškovou členitostí do 75 m. Obvykle tudy protékají velké řeky svými dolními toky, které zde zanechávají povodňové sedimenty, díky nimž bývají nížiny velmi úrodné.

Nový!!: Labe a Nížina · Vidět víc »

Nünchritz

Nünchritz je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Nünchritz · Vidět víc »

Němčí (Malečov)

Němčí je malá vesnice, část obce Malečov v okrese Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Němčí (Malečov) · Vidět víc »

Němčice (okres Pardubice)

Obec Němčice se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický, na pravém břehu řeky Labe zhruba 6 km ssv.

Nový!!: Labe a Němčice (okres Pardubice) · Vidět víc »

Němčický potok

Němčický potok je název více potoků na území Česka.

Nový!!: Labe a Němčický potok · Vidět víc »

Němčický potok (přítok Labe)

Němčický potok, někdy též Němečský potok, je potok v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Němčický potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Německé alpské spolky v českých zemích

Německé alpské spolky v českých zemích rozšiřovaly na základě svých stanov vědecké poznatky a všeobecné znalosti o Alpách, snažily se o usnadnění cestování v nich a podporovaly lásku k alpskému pohoří.

Nový!!: Labe a Německé alpské spolky v českých zemích · Vidět víc »

Německé království

Německé království (latinsky regnum Teutonicum, regnum Alamanie či regnum Teutonicorum, tj. doslova „království Němců“) byl středověký státní útvar existující pouze v rámci Svaté říše římské jako její jádro, postupem doby v důsledku fragmentace říše jí tvořil čím dál tím formálněji.

Nový!!: Labe a Německé království · Vidět víc »

Německé volby do říšského sněmu 1924 (květen)

Německé federální volby konané 4.

Nový!!: Labe a Německé volby do říšského sněmu 1924 (květen) · Vidět víc »

Německé volby do národního shromáždění 1919

Volební fronta v Berlíně Německé federální volby konané 19.

Nový!!: Labe a Německé volby do národního shromáždění 1919 · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Labe a Německo · Vidět víc »

Nežárka

Nežárka je pravostranný přítok řeky Lužnice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Nežárka · Vidět víc »

Nebeský potok

Nebeský potok (německy Weiherbach) je menší vodní tok ve Smrčinách, levostranný přítok Slatinného potoka v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Nebeský potok · Vidět víc »

Nebočadský luh

Nebočadský luh je přírodní památka jižně od okresního města Děčín v Ústeckém kraji na poloostrově při pravém břehu Labe poblíž vsí Nebočady a Jakuby.

Nový!!: Labe a Nebočadský luh · Vidět víc »

Nebušický potok

Nebušický potok je menší vodní tok v Pražské plošině, levostranný přítok Šáreckého potoka v Nebušicích a Dejvicích v hlavním městě Praze.

Nový!!: Labe a Nebušický potok · Vidět víc »

Nechanice

Nechanice jsou město v okrese Hradec Králové a Královéhradeckém kraji, patnáct kilometrů západně od Hradce Králové na řece Bystřice.

Nový!!: Labe a Nechanice · Vidět víc »

Nechanická tabule

Nechanická tabule je geomorfologický okrsek ve východní části Cidlinské tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Jičín v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Nechanická tabule · Vidět víc »

Nedbalka

Nedbalka je potok v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Jizery.

Nový!!: Labe a Nedbalka · Vidět víc »

Nedvězí (Ralská pahorkatina)

Nedvězí (německy Nedoweska) je výrazný vrchol o nadmořské výšce 458 metrů nacházející se v severní části Kokořínska, asi 3 km jižně od Dubé na samém okraji okresu Česká Lípa.

Nový!!: Labe a Nedvězí (Ralská pahorkatina) · Vidět víc »

Nejdecký potok

Nejdecký potok (rovněž Rodišovka) je menší vodní tok v Krušných horách, v okrese Karlovy Vary, pravostranný přítok Rolavy. Délka toku měří 5 km, plocha povodí činí 16,64 km².

Nový!!: Labe a Nejdecký potok · Vidět víc »

Nejepínský potok

Nejepínský potok je levostranný přítok řeky Doubravy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Nejepínský potok · Vidět víc »

Nekmířský potok

Nekmířský potok je potok v okrese Plzeň-sever, pramenící poblíž osady Mostice, která náleží k obci Zahrádka.

Nový!!: Labe a Nekmířský potok · Vidět víc »

Nekras

Nekras je hora v Jizerských horách, tyčící se necelý kilometr severovýchodně od Bedřichova a 7 km východo-severovýchodně od Liberce.

Nový!!: Labe a Nekras · Vidět víc »

Nemanický potok

Nemanický potok je řeka, pramenící v Českém lese nad osadou Závist poblíž obce Rybník.

Nový!!: Labe a Nemanický potok · Vidět víc »

Nemošická tabule

Nemošická tabule je geomorfologický okrsek v jižní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Nemošická tabule · Vidět víc »

Nemojovský potok

Nemojovský potok je pravostranný a celkově největší přítok říčky Bělé v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Nemojovský potok · Vidět víc »

Neratovice

Město Neratovice leží ve Středočeském kraji, v okrese Mělník, v Polabské nížině asi 20 km severně od Prahy na řece Labi, která protéká okrajem města.

Nový!!: Labe a Neratovice · Vidět víc »

Neratovice (nádraží)

Neratovice je železniční stanice v severní části města Neratovice v okrese Mělník ve Středočeském kraji ležící v těsné blízkosti železničního mostu přes Labe.

Nový!!: Labe a Neratovice (nádraží) · Vidět víc »

Nero

Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.

Nový!!: Labe a Nero · Vidět víc »

Netřeba (rozcestník)

Netřeba je název více míst.

Nový!!: Labe a Netřeba (rozcestník) · Vidět víc »

Netušil (les)

Netušil je dubo-jilmový lužní les, který se rozkládá ve středním Polabí na levém břehu řeky Labe mezi Císařskou Kuchyní a Přerovem nad Labem.

Nový!!: Labe a Netušil (les) · Vidět víc »

Neustadt in Sachsen

Neustadt in Sachsen je město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Neustadt in Sachsen · Vidět víc »

Neuwerk

Neuwerk je německý ostrov, ležící nedaleko ústí Labe v Helgolandské zátoce v Severním moři.

Nový!!: Labe a Neuwerk · Vidět víc »

Nevolnictví

Habsburské monarchii (16. listopadu 1781) Nevolnictví je označení vztahu závislosti mezi rolníkem (nevolníkem) a majitelem půdy (pán) v předmoderní Evropě.

Nový!!: Labe a Nevolnictví · Vidět víc »

Nezdický potok (přítok Úterského potoka)

Nezdický potok je vodní tok v Tepelské vrchovině, v okrese Karlovy Vary a okrese Tachov, pravostranný přítok Úterského potoka.

Nový!!: Labe a Nezdický potok (přítok Úterského potoka) · Vidět víc »

Nezdický potok (přítok Otavy)

Nezdický potok je vodní tok, který pramení v Javornické hornatině, v okresu Klatovy v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Nezdický potok (přítok Otavy) · Vidět víc »

Niedervogelgesang

Niedervogelgesang je vesnice, místní část velkého okresního města Pirna v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Niedervogelgesang · Vidět víc »

Nikos Belojannis

Nikos Belojannis (22. prosince 1915 – 30. března 1952) byl řecký komunistický politik.

Nový!!: Labe a Nikos Belojannis · Vidět víc »

Nils Gyllenstierna

Nils Carlsson Gyllenstierna af Fogelvik (13. října 1648 Wismar – 30. března 1720 Stockholm), pocházel ze šlechtické rodiny Gyllenstierna, které patřil titul baron.

Nový!!: Labe a Nils Gyllenstierna · Vidět víc »

Nonne (skalní věž)

Nonne (česky Jeptiška), častěji nazývaná Nonnenstein, je asi 15 m vysoká, samostatně stojící pískovcová skalní věž v Saském Švýcarsku nalézající se jihovýchodně od městečka Rathen, asi 200 m východně od horského hostince na stolové hoře Rauenstein.

Nový!!: Labe a Nonne (skalní věž) · Vidět víc »

Nordalbingie

Nordalbingie (německy Nordalbingien) neboli Severní Albingie (doslova Severní Zálabí) byl jedním ze čtyř administrativních regionů středověkého Saského vévodství.

Nový!!: Labe a Nordalbingie · Vidět víc »

Nordböhmischer Exkursions-Club

(1878–1914), v roce 1915 přejmenovaný na (1915–1938), byl německý vlastivědný spolek existující v České Lípě a okolí, který se rozhodující měrou zasloužil o založení městského muzea, stavbu řady rozhleden na Českolipsku a záchranu údolí Pekla.

Nový!!: Labe a Nordböhmischer Exkursions-Club · Vidět víc »

Nová řeka

Nová řeka je umělý vodní kanál, který spojuje řeku Lužnici s řekou Nežárkou a slouží k regulaci přítoku vody z Lužnice do rybníka Rožmberka; má délku 13,46 km, šířku až 20 m, sklon 0,9 promile.

Nový!!: Labe a Nová řeka · Vidět víc »

Nová Buková

Obec Nová Buková se nachází v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Nová Buková · Vidět víc »

Nová Víska (Růžová)

Nová Víska (něm. Neudörfel) je zaniklá vesnice v okrese Děčín v Ústeckém kraji, která stávala na severním svahu Pastevního vrchu, jen několik set metrů východně od obce Růžové.

Nový!!: Labe a Nová Víska (Růžová) · Vidět víc »

Nová Ves (Ústí nad Labem)

Nová Ves je vesnice, část města Ústí nad Labem, konkrétně jeho obvodu Ústí nad Labem-Střekov.

Nový!!: Labe a Nová Ves (Ústí nad Labem) · Vidět víc »

Novákovy garáže

Novákovy garáže (též Garáže Palace) jsou první budovou samostatných garáží v Hradci Králové.

Nový!!: Labe a Novákovy garáže · Vidět víc »

Nové Kopisty

Nové Kopisty (dříve Německé Kopisty) jsou zemědělská vesnice, úředně součást města Terezín v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Nové Kopisty · Vidět víc »

Nové Zámky (zámek, Dolní Olešnice)

Nové Zámky (též Nový zámek) jsou zámek u Dolní Olešnice v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Nové Zámky (zámek, Dolní Olešnice) · Vidět víc »

Nový Rokytník

Nový Rokytník (německy Neu Rognitz) je místní část okresního města Trutnov.

Nový!!: Labe a Nový Rokytník · Vidět víc »

Nový Vestec

Obec Nový Vestec se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský, na pravém břehu řeky Jizery 3,5 km východně od Staré Boleslavi.

Nový!!: Labe a Nový Vestec · Vidět víc »

Novinský potok

Novinský potok je drobný horský potok, pravostranným přítok Rychnovský potok ve Slavkovském lese a Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Novinský potok · Vidět víc »

Novobydžovská tabule

Novobydžovská tabule je geomorfologický okrsek v západní části Cidlinské tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Jičín v Královéhradeckém kraji a v okrese Nymburk v Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Novobydžovská tabule · Vidět víc »

Novodvorský potok (přítok Ronovky)

Novodvorská potok je pravostranný přítok Ronovky v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Novodvorský potok (přítok Ronovky) · Vidět víc »

Novohorský potok (přítok Svatavy)

Novohorský potok je horský potok v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, levostranný přítok Svatavy.

Nový!!: Labe a Novohorský potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Novohradka

Novohradka je řeka v Pardubickém kraji, pravostranný přítok řeky Chrudimky.

Nový!!: Labe a Novohradka · Vidět víc »

Novosedelský potok

Novosedelský potok, zvaný také Kolčava je pravostranný přítok Otavy dlouhý 24,3 km.

Nový!!: Labe a Novosedelský potok · Vidět víc »

Novoveský potok

Název Novoveský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Novoveský potok · Vidět víc »

Novoveský potok (přítok Doubravy)

Novoveský potok (nazýván též jako Novodvorský) je levostranný přítok řeky Doubravy tekoucí v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Novoveský potok (přítok Doubravy) · Vidět víc »

Novoveský potok (přítok Rotavy)

Novoveský potok je pravostranným přítokem Rotavy v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Novoveský potok (přítok Rotavy) · Vidět víc »

Novoveský potok (přítok Teplé)

Novoveský potok (v některých mapách jako Zlatý potok) je levostranným přítokem Teplé ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Novoveský potok (přítok Teplé) · Vidět víc »

Novoveský potok (přítok Vlašimské Blanice)

Novoveský potok je levostranný přítok Vlašimské Blanice v okrese Benešov ve Středočeském kraji a v okrese Tábor v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Novoveský potok (přítok Vlašimské Blanice) · Vidět víc »

Nučický potok

Nučický potok nazývaný též Vlkančický potok je pravostranný přítok řeky Sázavy ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Nučický potok · Vidět víc »

Nučničky

Nučničky je vesnice, část obce Travčice v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Nučničky · Vidět víc »

Nučnice

Nučnice je malá vesnice, část obce Křešice v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Nučnice · Vidět víc »

Nutrie říční

Nutrie říční (Myocastor coypus, známá též jako vodní krysa, řekomyš americká, řekomyš bonárská, bobr bahenní, bobr jihoamerický, koypu či Mus coypus) je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky, ve světě často chovaný na kožešinu (ceněnou zejména ve východní Evropě a střední Asii) a maso.

Nový!!: Labe a Nutrie říční · Vidět víc »

Nymburk

Nymburk, je bývalé královské město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji ležící na řece Labi, 45 km východně od Prahy, zhruba 30 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi a 6 km severozápadně od Poděbrad.

Nový!!: Labe a Nymburk · Vidět víc »

Nymburk hlavní nádraží

Nymburk hlavní nádraží je železniční stanice v severní části města Nymburk ve Středočeském kraji na řece Labi.

Nový!!: Labe a Nymburk hlavní nádraží · Vidět víc »

Nymburk město

Nymburk město je železniční stanice v západní části okresního města Nymburk ve Středočeském kraji nedaleko většího a staršího hlavního nádraží.

Nový!!: Labe a Nymburk město · Vidět víc »

Nymburská kotlina

Nymburská kotlina je geomorfologický podcelek v centrální a východní části Středolabské tabule v okresech Nymburk, Kolín a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Nymburská kotlina · Vidět víc »

Očihovecký potok

Očihovecký potok je vodní tok v Rakovnické pahorkatině, který protéká okresy Rakovník a Louny.

Nový!!: Labe a Očihovecký potok · Vidět víc »

Obří hrnce

Národním parku Capitol Reef v americkém Utahu Obří hrnce jsou geomorfologické tvary v podobě kruhových nebo elipsovitých prohlubní ve skalním dně nebo na povrchu skalních bloků.

Nový!!: Labe a Obří hrnce · Vidět víc »

Obří postele

Obří postele jsou skalní útvar a zároveň vrchol s nadmořskou výškou 284 m v Železných horách, asi 1,5 km jižně od obce Zdechovice.

Nový!!: Labe a Obří postele · Vidět víc »

Obchodní cesty

Obchodní cesty, které slouží pro obchod se zbožím, jsou součástí hospodářské geografie a jsou využívány v logistice, což je nauka, která se zabývá fyzickými toky zboží či jiných druhů zásob od dodavatele k odběrateli (zákazníkovi) a informačními toky s tím spojenými.

Nový!!: Labe a Obchodní cesty · Vidět víc »

Obecní potok (přítok Habartovského potoka)

Obecní potok (rovněž uváděn jako potok Salzer) je drobný potok, levostranný přítok Habartovského potoka v Krušných horách a Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Obecní potok (přítok Habartovského potoka) · Vidět víc »

Obervald

Obervald (německy Sonnenberg, 642 m n. m.) je kopec jižně nad Kamenickým Šenovem v okrese Česká Lípa, v severovýchodním výběžku Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Obervald · Vidět víc »

Obervogelgesang

Obervogelgesang je vesnice, místní část velkého okresního města Pirna v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Obervogelgesang · Vidět víc »

Obervogelgesang (železniční zastávka)

Obervogelgesang je železniční zastávka ležící na levém břehu Labe v Obervogelgesangu, místní části velkého okresního města Pirna v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory.

Nový!!: Labe a Obervogelgesang (železniční zastávka) · Vidět víc »

Obodrité

Obodrité neboli Bodrci (Obotriti, Abodriten, Obodrzyci) byl kmenový svaz Polabských Slovanů, který v raném středověku osídlil severozápadní Polabí na území mezi řekou Labe a Baltským mořem, zhruba v oblasti dnešního Meklenburska.

Nový!!: Labe a Obodrité · Vidět víc »

Oborský potok (přítok Rotavy)

Oborský potok je menší horský vodní tok v Krušných horách v okrese Sokolov, pravostranný přítok Rotavy. Délka toku měří 4 km.

Nový!!: Labe a Oborský potok (přítok Rotavy) · Vidět víc »

Obrovec

Obrovec (1146 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě, nejvyšší vrchol okrsku Knížecí pláně.

Nový!!: Labe a Obrovec · Vidět víc »

Obrtka

Obrtka je potok v České republice, levostranný přítok Úštěckého potoka.

Nový!!: Labe a Obrtka · Vidět víc »

Ocelový most přes Labe (Kuks)

Ocelový silniční most přes řeku Labe stojí na katastrálním území Kuks v okrese Trutnov a je propojen s inundačním mostem.

Nový!!: Labe a Ocelový most přes Labe (Kuks) · Vidět víc »

Ochozský potok (přítok Šlapanky)

Ochozský potok je pravostranný přítok říčky Šlapanky v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Ochozský potok (přítok Šlapanky) · Vidět víc »

Ochrana přírody v Česku

Tento článek pojednává o ochraně přírody v Česku.

Nový!!: Labe a Ochrana přírody v Česku · Vidět víc »

Odlezelský potok

Odlezelský potok je malý potok v okrese Plzeň-sever.

Nový!!: Labe a Odlezelský potok · Vidět víc »

Odrava (řeka)

Odrava je řeka na pomezí Bavorska a západních Čech, pravostranný přítok řeky Ohře.

Nový!!: Labe a Odrava (řeka) · Vidět víc »

Oharská niva

Oharská niva (název podle řeky Ohře, která se dříve nazývala též Ohara) je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Terezínské kotliny, ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Oharská niva · Vidět víc »

Ohře

Ohře (někdy také Ohara, Oharka) je řeka v Německu a na severozápadě České republiky, levostranný přítok Labe.

Nový!!: Labe a Ohře · Vidět víc »

Ohnišovská pahorkatina

Ohnišovská pahorkatina je geomorfologický okrsek Náchodské vrchoviny, kterou tvoří společně s Hronovskou kotlinou, Červenokosteleckou pahorkatinou a Sedloňovskou vrchovinou.

Nový!!: Labe a Ohnišovská pahorkatina · Vidět víc »

Ohre

Ohre je německá řeka ústící zleva do Labe na říčním kilometru 350,3 v nadmořské výšce 35 m.

Nový!!: Labe a Ohre · Vidět víc »

Oklika

Oklika (starší název V oklikách) je vrchol v České republice ležící v Železných horách.

Nový!!: Labe a Oklika · Vidět víc »

Okres Ústí nad Labem

Přehled obecních znaků okresu Ústí nad Labem Okres Ústí nad Labem je okres v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Okres Ústí nad Labem · Vidět víc »

Okres Šumperk

Okres Šumperk je okres na severu Olomouckého kraje.

Nový!!: Labe a Okres Šumperk · Vidět víc »

Okres Chrudim

Přehled obecních znaků okresu Chrudim I. Přehled obecních znaků okresu Chrudim II. Okres Chrudim je okresem v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Okres Chrudim · Vidět víc »

Okres Děčín

Varnsdorf (modře) Přehled obecních znaků okresu Děčín Okres Děčín leží v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Okres Děčín · Vidět víc »

Okres Kolín

Pískovcový sloupek s motivy lidských tváří. Neúplný pohanský idíol, původně asi z polohy U Libuše. Kouřim - Stará Kouřim, poloha Na Zámečnici, 9. století n. l. Kolína, 850-900 n. l. Okres Kolín je okres ve východní části Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Okres Kolín · Vidět víc »

Okres Kutná Hora

Přehled obecních znaků okresu Kutná Hora Okres Kutná Hora je okres v jihovýchodní části Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Okres Kutná Hora · Vidět víc »

Okres Litoměřice

Přehled obecních znaků okresu Litoměřice I. Přehled obecních znaků okresu Litoměřice II.Okres Litoměřice je okres v jihovýchodní části Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Okres Litoměřice · Vidět víc »

Okres Louny

Okres Louny (Lounsko) se nachází v severních Čechách, v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Okres Louny · Vidět víc »

Okres Mělník

Okres Mělník je okres v severní části Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Okres Mělník · Vidět víc »

Okres Mladá Boleslav

Okres Mladá Boleslav je okres v severní části Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Okres Mladá Boleslav · Vidět víc »

Okres Nymburk

Okres Nymburk je okres ve východní části Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Okres Nymburk · Vidět víc »

Okres Praha-východ

Okres Praha-východ je okres ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Okres Praha-východ · Vidět víc »

Okres Tachov

Okres Tachov se nachází v Plzeňském kraji v západních Čechách.

Nový!!: Labe a Okres Tachov · Vidět víc »

Okres Trutnov

Přehled obecních znaků okresu Trutnov Okres Trutnov je okresem v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Okres Trutnov · Vidět víc »

Okrouhlický potok (přítok Benešovského potoka)

Okrouhlický potok je malý potok v okrese Benešov.

Nový!!: Labe a Okrouhlický potok (přítok Benešovského potoka) · Vidět víc »

Okrouhlický potok (přítok Chrudimky)

Okrouhlický potok je levostranný přítok řeky Chrudimky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Okrouhlický potok (přítok Chrudimky) · Vidět víc »

Olšanský potok (přítok Klejnárky)

Olšanský potok je levostranným přítokem řeky Klejnárky v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Olšanský potok (přítok Klejnárky) · Vidět víc »

Olšina (přítok Vltavy)

Olšina je potok v Jihočeském kraji, který se vlévá jako levostranný přítok do řeky Vltavy, resp.

Nový!!: Labe a Olšina (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Olšinky

Olšinky (dříve také Vlkopesy) jsou malá část Ústí nad Labem spadající pod obvod Ústí nad Labem-Střekov a katastrálně pod sousední Svádov.

Nový!!: Labe a Olšinky · Vidět víc »

Oldříš (hradiště)

Oldříš je raně středověké hradiště u vesnice Předhradí v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Oldříš (hradiště) · Vidět víc »

Oldřichovský potok (přítok Limnice)

Oldřichovský potok je horský potok v Krušných horách, levostranný přítok Limnice v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Oldřichovský potok (přítok Limnice) · Vidět víc »

Olešenka (potok)

Olešenka je levostranný přítok řeky Metuje v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Olešenka (potok) · Vidět víc »

Olešenský potok (přítok Berounky)

Olešenský potok je pravostranný přítok řeky Berounky v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Olešenský potok (přítok Berounky) · Vidět víc »

Olešenský potok (pravostranný přítok Sázavy)

Olešenský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Olešenský potok (pravostranný přítok Sázavy) · Vidět víc »

Oleška (řeka)

Oleška je řeka v Krkonošském podhůří v severovýchodních Čechách, na pomezí okresů Semily a Jičín, levostranný přítok řeky Jizery.

Nový!!: Labe a Oleška (řeka) · Vidět víc »

Olešnička

Olešnička je malý potok v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Olešnička · Vidět víc »

Olešnice (přítok Úpy)

Olešnice je potok na severovýchodě Čech, levostranný přítok řeky Úpy, který odvodňuje okolí města Červený Kostelec v okrese Náchod.

Nový!!: Labe a Olešnice (přítok Úpy) · Vidět víc »

Olešnický potok

Název Olešnický potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Olešnický potok · Vidět víc »

Oltyňský potok

Oltyňský potok je potok v Jihočeském kraji, pravý přítok řeky Lužnice, který odvodňuje menší území na západě okresu Tábor.

Nový!!: Labe a Oltyňský potok · Vidět víc »

Onomyšlský potok

Onomyšlský potok je potok v Středočeském kraji, který se vlévá jako pravostranný přítok do řeky Výrovky.

Nový!!: Labe a Onomyšlský potok · Vidět víc »

Opatovice nad Labem

Opatovice nad Labem jsou obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Opatovice nad Labem · Vidět víc »

Opatovický kanál

Opatovický kanál původně nazývaný „Velká strúha„ je významné středověké vodní dílo v Pardubickém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Opatovický kanál · Vidět víc »

Opatovický potok (přítok Vrchlice)

Opatovický potok je pravostranný a celkově největší přítok říčky Vrchlice v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Opatovický potok (přítok Vrchlice) · Vidět víc »

Operace Lukaševič III

Operace Lukaševič III. – Suliga byl sovětský zpravodajský výsadek v době druhé světové války určený k podávání důležitých vojenských informací z Prahy a okolí.

Nový!!: Labe a Operace Lukaševič III · Vidět víc »

Oplanský potok

Oplanský potok je levostranný přítok a potok ve Středočeském kraji, jedná se o krátký nevýznamný potok, který protéká obcí Oplany a Stříbrná Skalice.

Nový!!: Labe a Oplanský potok · Vidět víc »

Orel (Šumava)

Orel (1181 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1100 metrů.

Nový!!: Labe a Orel (Šumava) · Vidět víc »

Orkán Herwart

Satelitní snímek orkánu Herwart 29. října 2017. Herwart byla cyklóna, která 29.

Nový!!: Labe a Orkán Herwart · Vidět víc »

Orlice

Orlice je řeka ve východních Čechách.

Nový!!: Labe a Orlice · Vidět víc »

Orlice a Labe

Orlice a Labe je evropsky významná lokalita – chráněné území soustavy Natura 2000.

Nový!!: Labe a Orlice a Labe · Vidět víc »

Orlická oblast

Orlická oblast (Středosudetská oblast) neboli Střední Sudety (pol. Sudety Środkowe, něm. Mittelsudeten) je geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí polského Slezska a východních Čech.

Nový!!: Labe a Orlická oblast · Vidět víc »

Orlická tabule

Orlická tabule je geomorfologický celek v severovýchodní části Východočeské tabule.

Nový!!: Labe a Orlická tabule · Vidět víc »

Orlické hory

Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem.

Nový!!: Labe a Orlické hory · Vidět víc »

Orlovská svodnice

Orlovská svodnice je menší vodní tok v Šumavském podhůří, levostranný přítok Kepelského potoka v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Orlovská svodnice · Vidět víc »

Ornstova jezera

Ornstova jezera je soustava vodních ploch vzniklá jako pozůstatek mrtvého ramene řeky Labe po provedení regulace Labe v dvacátých letech 20.

Nový!!: Labe a Ornstova jezera · Vidět víc »

Oschatz

Oschatz (též zastarale Ožice) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Oschatz · Vidět víc »

Oseček

Oseček je obec ležící v okrese Nymburk, asi 5 km jihovýchodně od města Poděbrady.

Nový!!: Labe a Oseček · Vidět víc »

Osecký potok (přítok Loučenského potoka)

Osecký potok je drobný vodní tok v okrese Teplice, který stéká úbočím Krušných hor do Mostecké pánve.

Nový!!: Labe a Osecký potok (přítok Loučenského potoka) · Vidět víc »

Osobní vodní doprava na Labi v Čechách

Vodní doprava na Labi má dlouhou tradici.

Nový!!: Labe a Osobní vodní doprava na Labi v Čechách · Vidět víc »

Oste

Oste je řeka v německé spolkové zemi Dolní Sasko.

Nový!!: Labe a Oste · Vidět víc »

Ostrau (Bad Schandau)

Ostrau je vesnice, místní část města Bad Schandau v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Ostrau (Bad Schandau) · Vidět víc »

Ostrý (České středohoří, 553 m)

Ostrý (553 m) je vrch sopečného původu v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Ostrý (České středohoří, 553 m) · Vidět víc »

Ostrožský potok

Ostrožský potok je menší vodní tok ve Smrčinách, pravostranný přítok Nebeského potoka v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Ostrožský potok · Vidět víc »

Ostroměřská tabule

Ostroměřská tabule je geomorfologický okrsek ve střední části Cidlinské tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Jičín v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Ostroměřská tabule · Vidět víc »

Ostroretka stěhovavá

Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých.

Nový!!: Labe a Ostroretka stěhovavá · Vidět víc »

Ostrovský potok (přítok Sázavy)

Ostrovský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Ostrovský potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Ostružiník moruška

Ostružiník moruška (Rubus chamaemorus) je malá vytrvalá listnatá opadavá bylina patřící do skupiny ostružiníků, která má jedlé žlutooranžové až načervenalé plody.

Nový!!: Labe a Ostružiník moruška · Vidět víc »

Ostružná (řeka)

Ostružná (výjimečně se lze setkat i s názvem Pstružná) je levostranný přítok řeky Otavy v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Ostružná (řeka) · Vidět víc »

Ostružník

Ostružník (na některých mapách byl použit název Přípeřice) je potok v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Ostružník · Vidět víc »

Osvinovský potok

Osvinovský potok je drobný horský tok v Krušných horách a Doupovských horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, levostranný přítok Hornohradského potoka.

Nový!!: Labe a Osvinovský potok · Vidět víc »

Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou

Památník osvobození města Plzně americkou armádou v roce 1945 Demarkační čára v Čechách v roce 1945 Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou od německých okupantů bylo jednou z dílčích epizod druhé světové války, které mělo pro Čechy historický význam.

Nový!!: Labe a Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou · Vidět víc »

Ota II.

Ota II. (955 – 7. prosince 983 Řím) byl král a císař Svaté říše římské.

Nový!!: Labe a Ota II. · Vidět víc »

Otava

Otava je zlatonosná řeka v západních a jižních Čechách, která bývala do konce 19.

Nový!!: Labe a Otava · Vidět víc »

Otava (Žďárské vrchy)

Otava je vrchol s nadmořskou výškou 735 m a výškový bod Hornosvratecké vrchoviny v její severozápadní části nazvané Žďárské vrchy, na území geomorfologického okrsku Borovský les v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Otava (Žďárské vrchy) · Vidět víc »

Otmíčská hora

Otmíčská hora je osamělý kopec ležící nedaleko obce Otmíče v okrese Beroun.

Nový!!: Labe a Otmíčská hora · Vidět víc »

Otročínský potok (přítok Mže)

Otročínský potok je vodní tok v Plaské pahorkatině v okrese Tachov v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Otročínský potok (přítok Mže) · Vidět víc »

Otročínský potok (přítok Teplé)

Otročínský potok, nazývaný také Debrný potok, je vodní tok v Tepelské vrchovině a Slavkovském lese v okresech Cheb a Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Otročínský potok (přítok Teplé) · Vidět víc »

Ottendorfský potok (přítok Křinice)

Ottendorfský potok (či Ottendorfer Dorfbach) je vodní tok pramenící na svahu ve vsi Ottendorf, místní části saského města Sebnitz.

Nový!!: Labe a Ottendorfský potok (přítok Křinice) · Vidět víc »

Otvický potok

Otvický potok (též Hutní potok) je drobný vodní tok v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Otvický potok · Vidět víc »

Ovčácký vrch

Zalesněný Ovčácký vrch (německy Schäferberg, 622 m) se nachází se v Lužických horách mezi obcemi Horní Prysk (severovýchodně asi 1 km) a Mlýny (asi 1,5 km jižním směrem).

Nový!!: Labe a Ovčácký vrch · Vidět víc »

Ovčárenský potok (přítok Vlkavy)

Ovčárenský potok je levostranný přítok říčky Vlkavy v okresech Nymburk a Mladá Boleslav, ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Ovčárenský potok (přítok Vlkavy) · Vidět víc »

Ovčárská pahorkatina

Ovčárská pahorkatina je geomorfologický okrsek při východním okraji Nymburské kotliny, ležící v okresech Nymburk a Kolín.

Nový!!: Labe a Ovčárská pahorkatina · Vidět víc »

Ovčí vrch (České středohoří)

Ovčí vrch je výrazný vrch v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Ovčí vrch (České středohoří) · Vidět víc »

Ovčín (České středohoří)

Ovčín je čedičový vrch v Českém středohoří, který se nachází asi tři kilometry jihozápadně od Lovosic.

Nový!!: Labe a Ovčín (České středohoří) · Vidět víc »

Pažitka pobřežní

Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum, srov. maďarsky pázsit neboli pažit/trávník) neboli šnytlík (moravsky šnytlich, slezsky szńitloch – z německého Schnittlauch) je druh jednoděložné rostliny používané i jako zelenina z čeledi amarylkovitých.

Nový!!: Labe a Pažitka pobřežní · Vidět víc »

Paběnický potok

Paběnický potok je levostranný přítok řeky Klejnárky v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Paběnický potok · Vidět víc »

Padrťské rybníky

Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině, nazývané též Padrťské údolí (dlouhé přes 10 km), v níž leží Hořejší Padrťský rybník a menší Dolejší Padrťský rybník.

Nový!!: Labe a Padrťské rybníky · Vidět víc »

Paličský potok

Paličský potok je drobný potok v Českém lese a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Stebnického potoka.

Nový!!: Labe a Paličský potok · Vidět víc »

Památné duby u sídliště Závodu míru v Pardubicích

skupina památných dubů letních u sídliště Závodu Míru v Pardubicích Na břehu řeky Labe u sídliště Závodu míru v Pardubicích roste skupina 34 památných dubů letních (Quercus robur).

Nový!!: Labe a Památné duby u sídliště Závodu míru v Pardubicích · Vidět víc »

Pančava

Pančava může označovat:;sídla.

Nový!!: Labe a Pančava · Vidět víc »

Pančava (přítok Labe)

Pančava je potok v Labském dole v Krkonoších, pravostranný přítok Labe.

Nový!!: Labe a Pančava (přítok Labe) · Vidět víc »

Pančavská louka

Pančavská louka (německy Pantsche Wiese) je rozsáhlá subalpinská louka v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Pančavská louka · Vidět víc »

Pančavský vodopád

Pančavský vodopád je vodopád v obci Špindlerův Mlýn v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Pančavský vodopád · Vidět víc »

Pancíř (Šumava)

Pancíř (německy Panzer Berg) je šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1234 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy.

Nový!!: Labe a Pancíř (Šumava) · Vidět víc »

Panenská skála

Panenská skála je nejednoznačný pojem, který může mít následující významy.

Nový!!: Labe a Panenská skála · Vidět víc »

Panenský potok (přítok Ploučnice)

Panenský potok je vodní tok na severu Čech, pravý přítok Ploučnice.

Nový!!: Labe a Panenský potok (přítok Ploučnice) · Vidět víc »

Panna (České středohoří)

Panna (596 m n. m.) je vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Panna (České středohoří) · Vidět víc »

Panský potok (přítok Kosového potoka)

Panský potok (někdy také jako Štolní potok) je pravostranným přítokem Kosového potoka v Českém lese a Podčeskoleské pahorkatině v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Panský potok (přítok Kosového potoka) · Vidět víc »

Panství Lipová

Nový zámek a Zámecký rybník v Lipové na historické pohlednici Panství Lipová se nacházelo v letech 1566–1850 v západní části Šluknovského výběžku v nejsevernější části Česka.

Nový!!: Labe a Panství Lipová · Vidět víc »

Papírny Štětí

Tento rozsáhlý papírenský komplex se nachází ve Štětí na břehu Labe a je největší svého druhu v České republice.

Nový!!: Labe a Papírny Štětí · Vidět víc »

Papert

Dvůr Papert býval součástí Horního Žlebu.

Nový!!: Labe a Papert · Vidět víc »

Papertský vrch

Papertský vrch (německy Dreiberge) je vrchol v České republice ležící v pohoří Děčínská vrchovina.

Nový!!: Labe a Papertský vrch · Vidět víc »

Papststein

Papststein je stolová hora nacházející se ve východní části Německa, poblíž hranic s Českou republikou, v levobřežní části Saského Švýcarska ve spolkové zemi Sasko na území obce Gohrisch.

Nový!!: Labe a Papststein · Vidět víc »

Parametry vodních cest v Česku

Most přes plavební kanál Podbaba v Praze. Požadované cílové parametry vodních cest v České republice jsou dány prováděcí vyhláškou Ministerstva dopravy v platném znění, kterou se provádí Zákon o vnitrozemské plavbě, a jsou v souladu s Evropskou dohodou o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), přijatou Českou republikou na základě Sdělení Ministerstva zahraničních věcí.

Nový!!: Labe a Parametry vodních cest v Česku · Vidět víc »

Pardědub

Pardědub je památný strom, který roste na břehu Labe mezi Skalicí a Skaličkou na Královéhradecku.

Nový!!: Labe a Pardědub · Vidět víc »

Pardubice

Pardubice jsou univerzitní a statutární město v okrese Pardubice na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace.

Nový!!: Labe a Pardubice · Vidět víc »

Pardubice (evropsky významná lokalita)

Pardubice je název evropsky významné lokality zřízené z důvodu ochrany přírody v rámci systému Natura 2000 na území stejnojmenného města.

Nový!!: Labe a Pardubice (evropsky významná lokalita) · Vidět víc »

Pardubice-Rosice nad Labem (nádraží)

Pardubice-Rosice nad Labem je železniční stanice v nynější části města Pardubice, dříve v samostatné obci Rosice nad Labem v okrese Pardubice v Pardubickém kraji poblíž řeky Labe.

Nový!!: Labe a Pardubice-Rosice nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Pardubická kotlina

Pardubická kotlina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Východolabské tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Náchod v Královéhradeckém kraji, v okresech Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Pardubická kotlina · Vidět víc »

Pardubické letní kino

Jedno z působišť letního kina na ulici Kpt. Bartoše, vedle skateparku Hlediště Pardubického letního kina Rebel Plátno Pardubického letního kina Rebel Pardubické Letní kino je letní kino, které promítá pouze přes letní prázdniny, tedy v měsících červenci a srpnu.

Nový!!: Labe a Pardubické letní kino · Vidět víc »

Pardubický kraj

Pardubický kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož územím je jižní část Východočeského kraje (bez okresu Havlíčkův Brod).

Nový!!: Labe a Pardubický kraj · Vidět víc »

Park Na Špici

Park Na Špici je lokalita v Pardubicích na soutoku Labe a Chrudimky s mnoha romantickými přírodními zákoutími a rybníkem Čičák.

Nový!!: Labe a Park Na Špici · Vidět víc »

Parník

RMS ''Titanic'' Parník ''Vltava'' v přístavišti na Kampě Parník ''Vyšehrad'' pod Vyšehradem Parník je loď poháněná parním strojem či parní turbínou.

Nový!!: Labe a Parník · Vidět víc »

Parník Bohemia

Kolesový parník Bohemia byl postaven jako vůbec první český parník.

Nový!!: Labe a Parník Bohemia · Vidět víc »

Parník Labe

Parník Labe byl nejmladším parníkem na Vltavě.

Nový!!: Labe a Parník Labe · Vidět víc »

Pastýřská stěna

Pojmem Pastýřská stěna (něm. Schäferwand) jsou označovány tyto objekty.

Nový!!: Labe a Pastýřská stěna · Vidět víc »

Pastevní vrch

Pastevní vrch (německy Hutberg) je nevysoký kopec (402 m n. m.) na území obce Růžová v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Pastevní vrch · Vidět víc »

Pavel Albieri

Pavel Albieri, vl.

Nový!!: Labe a Pavel Albieri · Vidět víc »

Pálečský potok

Pálečský potok je vodní tok, který pramení a protéká v severní části okresu Kladno ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Pálečský potok · Vidět víc »

Pšovka

Pšovka (v místním nářečí Šopka) je říčka v severní části středních Čech, pravostranný přítok Labe.

Nový!!: Labe a Pšovka · Vidět víc »

Pšovka u Mělníka

Pšovka (zastarale Šopka) je součást města Mělník jako ZSJ Pšovka I a Pšovka II.

Nový!!: Labe a Pšovka u Mělníka · Vidět víc »

Páskovka žíhaná

Páskovka žíhaná, též papáskovka žíhaná (Caucasotachea vindobonensis) je druh středně velkého suchozemského plže z čeledi hlemýžďovití (Helicidae).

Nový!!: Labe a Páskovka žíhaná · Vidět víc »

Pátý železniční koridor

V.

Nový!!: Labe a Pátý železniční koridor · Vidět víc »

Píšťany

Obec Píšťany se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji mezi tokem řeky Labe a Žernoseckým jezerem.

Nový!!: Labe a Píšťany · Vidět víc »

Písčina u Tuhaně

Přírodní památka Písčina u Tuhaně byla vyhlášena v roce 2007 a nachází se u obce Tuhaň v okrese Mělník.

Nový!!: Labe a Písčina u Tuhaně · Vidět víc »

Písečný přesyp u Osečka

Písečný přesyp u Osečka je přírodní památka ev.

Nový!!: Labe a Písečný přesyp u Osečka · Vidět víc »

Písečný vrch (337 m)

Písečný vrch je vrch s nadmořskou výškou 337 metrů, který se nachází 4 kilometry západně od centra Děčína.

Nový!!: Labe a Písečný vrch (337 m) · Vidět víc »

Písek (materiál)

Bělského potoka poblíž Děčína Písek pod elektronovým mikroskopem Písek je směs drobných kamínků různého původu.

Nový!!: Labe a Písek (materiál) · Vidět víc »

Pöhlberg

Pöhlberg je zalesněná bazaltová hora na německé straně Krušných hor s nadmořskou výškou 832 metrů.

Nový!!: Labe a Pöhlberg · Vidět víc »

Pňov-Předhradí

Pňov-Předhradí je obec ležící při levém břehu Labe v okrese Kolín asi 9 km severozápadně od Kolína.

Nový!!: Labe a Pňov-Předhradí · Vidět víc »

Pěchava slatinná

Květenství Nákres rostliny Pěchava slatinná (Sesleria uliginosa) je vytrvalá, trsnatá tráva s úzkými listy vyskytující se nejčastěji na vlhkých loukách.

Nový!!: Labe a Pěchava slatinná · Vidět víc »

Pěnkavčí vrch (Krkonoše)

Pěnkavčí vrch (německy Pinkenberg) je vrchol v České republice ležící ve východních Krkonoších.

Nový!!: Labe a Pěnkavčí vrch (Krkonoše) · Vidět víc »

Pěnkavčí vrch (Lužické hory)

Pěnkavčí vrch je druhá nejvyšší hora Lužických hor, vrcholem probíhá hranice mezi okresy Děčín a Česká Lípa.

Nový!!: Labe a Pěnkavčí vrch (Lužické hory) · Vidět víc »

Příběh

Slovem příběh se v literární teorii označuje to, o čem vypráví diskurz (literární, filmové, divadelní a jiné zpracování příběhu).

Nový!!: Labe a Příběh · Vidět víc »

Příbramský potok

Příbramský potok je pravostranný přítok Litavky dlouhý 11,06 km.

Nový!!: Labe a Příbramský potok · Vidět víc »

Příchvoj

Pramen říčky Mrliny v Příchvoji Pramen říčky Mrliny v Příchvoji Pramen říčky Mrliny v Příchvoji Příchvoj je částí obce Markvartice, ležící asi 9 kilometrů na západně od města Jičína.

Nový!!: Labe a Příchvoj · Vidět víc »

Přílepský potok (přítok Loděnice)

Přílepský potok je menší vodní tok v Křivoklátské vrchovině, pravostranný přítok Loděnice v okrese Beroun ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Přílepský potok (přítok Loděnice) · Vidět víc »

Přílivová řeka

Řeka Temže v Londýně; rozdíl hladin je patrný na březích ostrova Přílivová řeka je řeka nebo její úsek, který je ovlivňována přílivem a odlivem.

Nový!!: Labe a Přílivová řeka · Vidět víc »

Přírodní park Kersko – Bory

Přírodní park Kersko – Bory je chráněné území v jihozápadní části okresu Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Přírodní park Kersko – Bory · Vidět víc »

Přísečnice (potok)

Přísečnice je potok v Krušných horách v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Přísečnice (potok) · Vidět víc »

Přístav Chvaletice

Přístav Chvaletice byl vybudován v 70.

Nový!!: Labe a Přístav Chvaletice · Vidět víc »

Přítok

Pohled nad řekou Werre (levý přítok) do řeky Wesery Přítok je tok nižšího řádu, zpravidla řeka nebo potok, jenž se vlévá do toku vyššího řádu.

Nový!!: Labe a Přítok · Vidět víc »

Přívoz Štětí–Hněvice

Přívoz Štětí–Hněvice byl přívoz přes Labe, provozovaný od středověku do roku 1973, krátkodobě pak ještě v letech 2019–2020 po dobu rekonstrukce mostu.

Nový!!: Labe a Přívoz Štětí–Hněvice · Vidět víc »

Přívoz Dolní Žleb

thumb Přívoz Dolní Žleb na Labi je nejseverněji a nejníže položeným přívozem v Česku.

Nový!!: Labe a Přívoz Dolní Žleb · Vidět víc »

Přívoz Malé Žernoseky – Velké Žernoseky

Přívoz, v pozadí věž kostela svatého Mikuláše ve Velkých Žernosekách Přívoz Malé Žernoseky – Velké Žernoseky se nachází na Labi, v řkm 780,935 (původní 53,55) dolního Labe, těsně nad soutěskou zvanou Porta Bohemica, v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Přívoz Malé Žernoseky – Velké Žernoseky · Vidět víc »

Přívoz Oseček

Pohled z východního břehu Přívoz přes Labe u obce Oseček je doložen od roku 1836, odkdy byl nepřetržitě v provozu až do roku 1978.

Nový!!: Labe a Přívoz Oseček · Vidět víc »

Přívozy přes Labe v Německu

hraničním přechodem ČR. Seznam přívozů na německé části Labe je podle možností řazen po směru toku.

Nový!!: Labe a Přívozy přes Labe v Německu · Vidět víc »

Přívozy v Česku

Přívozy mají na území českých zemí, zejména v Čechách, dávnou tradici sahající do středověku.

Nový!!: Labe a Přívozy v Česku · Vidět víc »

Přechovický potok

Přechovický potok je vodní tok v jižních Čechách, který je pravostranným přítokem Volyňky v jejím 11,328 řkm.

Nový!!: Labe a Přechovický potok · Vidět víc »

Předbořický potok

Předbořický potok protéká severní částí obce Kovářov a jihovýchodní částí obce Petrovice na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje.

Nový!!: Labe a Předbořický potok · Vidět víc »

Předhradí (Pňov-Předhradí)

Předhradí je vesnice v okrese Kolín, je součástí obce Pňov-Předhradí.

Nový!!: Labe a Předhradí (Pňov-Předhradí) · Vidět víc »

Předměřice nad Labem (nádraží)

Předměřice nad Labem jsou železniční stanice v jižní části obce Předměřice nad Labem v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji nedaleko řeky Labe.

Nový!!: Labe a Předměřice nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Přední Lhota (Poděbrady)

Přední Lhota, dříve samostatná obec, je od 1.

Nový!!: Labe a Přední Lhota (Poděbrady) · Vidět víc »

Přední Lhota (Těchlovice)

Přední Lhota je vesnice, součást obce Těchlovice v okrese Děčín.

Nový!!: Labe a Přední Lhota (Těchlovice) · Vidět víc »

Přední Planina

Přední Planina (německy Planur) je vrchol v České republice ležící v centrálních Krkonoších, asi 2,5 km jižně od Špindlerova Mlýna.

Nový!!: Labe a Přední Planina · Vidět víc »

Přehrada Desná

Přehrada Desná (známá též pod označením Protržená přehrada či hovorově Protrženka) bylo vodní dílo vybudované na Bílé Desné v Jizerských horách.

Nový!!: Labe a Přehrada Desná · Vidět víc »

Přelouč

Přelouč (německy: Prelauc, též Pritzland, Pschelautsch) je město v okrese Pardubice, nacházející se asi 13 kilometrů západně od Pardubic.

Nový!!: Labe a Přelouč · Vidět víc »

Přelouč (nádraží)

Přelouč je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adrese Dukelské náměstí 306, 535 01 Přelouč.

Nový!!: Labe a Přelouč (nádraží) · Vidět víc »

Přemyšlenský potok

Přemyšlenský potok je menší vodní tok v Pražské plošině, pravostranný přítok Vltavy v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Přemyšlenský potok · Vidět víc »

Přerov nad Labem

Přerov nad Labem je obec ve Středočeském kraji v okresu Nymburk.

Nový!!: Labe a Přerov nad Labem · Vidět víc »

Přimda (Český les)

Přimda (848 m n. m.) je nejvyšší horou Přimdského lesa, prostředního podcelku pohoří Český les.

Nový!!: Labe a Přimda (Český les) · Vidět víc »

Pekelský potok

Pekelský potok je pojmenování, jež nese více vodních toků.

Nový!!: Labe a Pekelský potok · Vidět víc »

Pekelský potok (přítok Ohře)

Pekelský potok je horský tok v Krušných horách a Doupovských horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, levostranný přítok Ohře.

Nový!!: Labe a Pekelský potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Peklov

Peklov je potok, levostranný přítok Volyňky.

Nový!!: Labe a Peklov · Vidět víc »

Pelec

Pelec (německy Peletz, Pelz, Pelez) je vesnice, část obce Častrov.

Nový!!: Labe a Pelec · Vidět víc »

Perlenbach

Perlenbach je potok v Horních Frankách v Bavorsku v Německu, který je pravou zdrojnicí německé řeky Schwesnitz.

Nový!!: Labe a Perlenbach · Vidět víc »

Perlový potok

Perlový potok je levostranný přítok řeky Sázavy protékající okresy Pelhřimov a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Perlový potok · Vidět víc »

Perucká tabule

Perucká tabule je geomorfologický okrsek ve střední a jihozápadní části Řipské tabule, ležící v okresech Litoměřice a Louny v Ústeckém kraji a okresech Kladno a Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Perucká tabule · Vidět víc »

Petrkovský potok

Petrkovský potok je menší vodní tok v Hornosázavské pahorkatině, levostranný přítok Žabince v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Petrkovský potok · Vidět víc »

Petrovický potok (přítok Olšového potoka)

Petrovický potok je potok v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Petrovický potok (přítok Olšového potoka) · Vidět víc »

Petrovský potok (přítok Ohře)

Petrovský potok je drobný vodní tok v Doupovských horách v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Petrovský potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Pevnost (Krkonoše)

Pevnost (německy Festungshübel) je hora v Krkonoších na jižním výběžku Slezského hřbetu směrem od Dívčích kamenů, 3 km severně od Špindlerova Mlýna a 500 m jižně od Davidových Bud.

Nový!!: Labe a Pevnost (Krkonoše) · Vidět víc »

Pevnost Königstein

Königstein (zastarale česky někdy Karlův Kámen) je pevnost na stolové hoře Königstein nad stejnojmennou obcí na levém břehu Labe v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory.

Nový!!: Labe a Pevnost Königstein · Vidět víc »

Pevnostní mlýn

Pevnostní mlýn v Josefově v okrese Náchod je vodní mlýn, který stojí na řece Labi severně od vojenské pevnosti.

Nový!!: Labe a Pevnostní mlýn · Vidět víc »

Pfaffenstein

Pfaffenstein je stolová hora o výšce 434,6 metrů nad mořem, která se nachází v Německu, v saské části Děčínské vrchoviny.

Nový!!: Labe a Pfaffenstein · Vidět víc »

Pfreimd (řeka)

Přimda (německy Pfreimd) je přibližně 76 km dlouhá řeka pramenící v České republice jako Kateřinský potok a pokračující v Horní Falci v Německu.

Nový!!: Labe a Pfreimd (řeka) · Vidět víc »

Pillnitz (zámek)

Zámek Pillnitz leží na pravém břehu Labe v obci Pillnitz, dnes části Drážďan.

Nový!!: Labe a Pillnitz (zámek) · Vidět víc »

Pilníkovský potok

Pilníkovský potok (též Volanovský potok) je levostranný přítok Labe v Krkonošském podhůří, na území okresu Trutnov.

Nový!!: Labe a Pilníkovský potok · Vidět víc »

Pilský potok

Pilský potok je významný levobřežní přítok horní Litavky v Brdech, do které se vlévá v obci Bohutín.

Nový!!: Labe a Pilský potok · Vidět víc »

Pirna

Pirna (česky zastarale Perno) je velké okresní město na Labi v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Pirna · Vidět víc »

Pitkovický potok

Pitkovický potok (někdy také Vinný) je potok tekoucí ze Svojšovic do pražských Křeslic.

Nový!!: Labe a Pitkovický potok · Vidět víc »

Pivoňka (potok)

Pivoňka je levostranný přítok Černého potoka v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Pivoňka (potok) · Vidět víc »

Plader Bach

Plader Bach je dřívější německý název dnes bezejmenného horského potoka ve východních Krkonoších.

Nový!!: Labe a Plader Bach · Vidět víc »

Plavební kanál Šífovka

Plavební kanál Šífovka byl umělý vodní kanál, dlouhý cca 4 km, vedoucí od Labe do Kaňku u Kutné Hory.

Nový!!: Labe a Plavební kanál Šífovka · Vidět víc »

Plavební stupeň Děčín

Plavební stupeň Děčín (PSD) je plánová stavba na řece Labi.

Nový!!: Labe a Plavební stupeň Děčín · Vidět víc »

Plavenský potok

Plavenský potok je vodní tok v Krušných horách v okrese Chomutov v Ústeckém kraji a Doupovských horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, levostranný přítok Ohře.

Nový!!: Labe a Plavenský potok · Vidět víc »

Plešivec (České středohoří, 510 m)

Plešivec (též Ledový vrch, lidově Jordán) se nachází asi pět kilometrů na severozápadně od Litoměřic na jižním okraji Českého středohoří (Kostomlatské středohoří).

Nový!!: Labe a Plešivec (České středohoří, 510 m) · Vidět víc »

Plešivec (Krkonoše)

Plešivec (německy Plechkamm) je hora v Krkonoších na západní rozsoše Lysé hory a Kotle, 4 km východo-jihovýchodně od Harrachova.

Nový!!: Labe a Plešivec (Krkonoše) · Vidět víc »

Plešivec (Lužické hory, 597 m)

Plešivec (německy Plissenberg) je zalesněný znělcový vrch o nadmořské výšce 596,9 m v Lužických horách, nacházející se zhruba 2 kilometry severovýchodně od města Chřibská.

Nový!!: Labe a Plešivec (Lužické hory, 597 m) · Vidět víc »

Plešivec (Lužické hory, 658 m)

Plešivec (německy Plissen Berg, 658 m n. m.) je výrazný kopec v západní části Lužických hor, tyčící se 1,5 km severozápadně od Krompachu a 2 km jihozápadně od německého Jonsdorfu.

Nový!!: Labe a Plešivec (Lužické hory, 658 m) · Vidět víc »

Plešný

Plešný (1066 m n. m.), německy Pleschen, (spíše chybně Velký Plešný – ve státních oficiálních mapách se tento název nikdy nepoužíval) je třetí nejvyšší hora Šumavského podhůří a nejvyšší hora jeho podcelku Českokrumlovská vrchovina.

Nový!!: Labe a Plešný · Vidět víc »

Pleiße

Pleiße je pravý (východní) přítok Bílého Halštrova v Sasku a Durynsku.

Nový!!: Labe a Pleiße · Vidět víc »

Pleistocén

Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor.

Nový!!: Labe a Pleistocén · Vidět víc »

Plesná (řeka)

Plesná je levostranný přítok řeky Ohře v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Plesná (řeka) · Vidět víc »

Plotiště nad Labem

Plotiště nad Labem jsou místní část a současně katastrální území statutárního města Hradce Králové, nachází se na severozápadě města.

Nový!!: Labe a Plotiště nad Labem · Vidět víc »

Plotice obecná

Plotice obecná (Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758)) je nedravá sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovitých (Cyprinidae).

Nový!!: Labe a Plotice obecná · Vidět víc »

Ploučnice

Ploučnice (německy der Polzen; Pulsnitz) je česká řeka, která pramení v okrese Liberec pod Ještědem, protéká okresy Česká Lípa a Děčín a v Děčíně ústí zprava do Labe.

Nový!!: Labe a Ploučnice · Vidět víc »

Ploužnický potok (přítok Ploučnice)

Ploužnický potok je potok v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, levostranný přítok řeky Ploučnice.

Nový!!: Labe a Ploužnický potok (přítok Ploučnice) · Vidět víc »

Počaply (Terezín)

Počaply jsou vesnice, součást města Terezín v okrese Litoměřice, ležící těsně při břehu řeky Labe nedaleko od terezínské Malé pevnosti asi 3 kilometry východně (proti proudu řeky) od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Počaply (Terezín) · Vidět víc »

Počeplice

Počeplice jsou vesnice patřící pod město Štětí.

Nový!!: Labe a Počeplice · Vidět víc »

Počeradský potok

Počeradský potok je drobný vodní tok v Mostecké pánvi v okrese Most a okrese Louny.

Nový!!: Labe a Počeradský potok · Vidět víc »

Poříčí (zámek)

Zámek Poříčí se nachází na severním okraji vesnice Poříčí, místní části obce Boršov nad Vltavou.

Nový!!: Labe a Poříčí (zámek) · Vidět víc »

Poděšínský potok

Poděšínský potok je levostranný přítok řeky Sázavy v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Poděšínský potok · Vidět víc »

Poděbradka

Pramen Milada v roce 1913 Poděbradka je minerální voda, jejíž pramen byl objeven roku 1905 v Poděbradech.

Nový!!: Labe a Poděbradka · Vidět víc »

Poděbradská (Praha)

Poděbradská je ulice ve Vysočanech a Hloubětíně na Praze 9 a 14.

Nový!!: Labe a Poděbradská (Praha) · Vidět víc »

Poděbradská rovina

Poděbradská rovina je geomorfologický okrsek ve východní části Nymburské kotliny, ležící v okresech Nymburk a Kolín.

Nový!!: Labe a Poděbradská rovina · Vidět víc »

Poděbrady

Poděbrady jsou lázeňské město ve Středočeském kraji v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Poděbrady · Vidět víc »

Poděbrady IV

Poděbrady IV, Malé Zboží, je část města Poděbrady v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Poděbrady IV · Vidět víc »

Podřipsko

Krajina Podřipska - pohled na Říp od obce Kleneč Pojem Podřipsko není (a ani nikdy nebude) zcela přesně definován.

Nový!!: Labe a Podřipsko · Vidět víc »

Podhájský potok (přítok Hadovky)

Podhájský potok je vodní tok v Tepelské vrchovině na rozhraní okresů Cheb v Karlovarském kraji a Tachov v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Podhájský potok (přítok Hadovky) · Vidět víc »

Podhořský potok

Podhořský potok (Trojský potok) je přítok Vltavy na 41,2 km zprava.

Nový!!: Labe a Podhořský potok · Vidět víc »

Podhradská kotlina

Podhradská kotlina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 18,50 km² v severozápadní části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Podhradská kotlina · Vidět víc »

Podkovák

Přírodní rezervace Podkovák je maloplošným zvláště chráněným územím nacházejícím se na jihozápadním svahu vrchu Podkovák přibližně 2,5 km od obce Lesná v Kateřinské kotlině, okres Tachov.

Nový!!: Labe a Podkovák · Vidět víc »

Podkrkonošská pahorkatina

Podkrkonošská pahorkatina je geomorfologický podcelek.

Nový!!: Labe a Podkrkonošská pahorkatina · Vidět víc »

Podkrušnohorská oblast

Podkrušnohorská oblast je geomorfologická oblast v severozápadních Čechách (Karlovarský a Ústecký kraj).

Nový!!: Labe a Podkrušnohorská oblast · Vidět víc »

Podkrušnohorský přivaděč

Podkrušnohorský přivaděč nebo Přivaděč Ohře–Bílina je vodní dílo, soustava vodních kanálů, potrubí a nádrží, které chrání podkrušnohorské povrchové doly před povodněmi z menších krušnohorských toků, zásobuje vodou z řeky Ohře průmysl v oblasti města Chomutov a celoročně přivádí dostatek vody do řeky Bíliny.

Nový!!: Labe a Podkrušnohorský přivaděč · Vidět víc »

Podlešín (Stebno)

Podlešín je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Podlešín (Stebno) · Vidět víc »

Podlešínský potok

Podlešínský potok (dříve též nazývaný Žmole), pojmenovaný podle vesnice Podlešín, je téměř 1,5 km dlouhý levý přítok řeky Labe.

Nový!!: Labe a Podlešínský potok · Vidět víc »

Podleský potok (přítok Černé)

Podleský potok je pravostranným přítokem Černé v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Podleský potok (přítok Černé) · Vidět víc »

Podleský potok (přítok Lipoltovského potoka)

Podleský potok je pravostranným přítokem Lipoltovského potoka ve Slavkovském lese v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Podleský potok (přítok Lipoltovského potoka) · Vidět víc »

Podmileský potok

Podmileský potok je potok v okrese Chomutov v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Podmileský potok · Vidět víc »

Podmokly (Děčín)

Podmokly jsou IV.

Nový!!: Labe a Podmokly (Děčín) · Vidět víc »

Podnebí Česka

nedostupné.

Nový!!: Labe a Podnebí Česka · Vidět víc »

Podolský potok

Název Podolský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Podolský potok · Vidět víc »

Podolský potok (přítok Labe)

Podolský potok (též Podolka) jedním ze tří významných potoků a zároveň přítoků Labe odvodňujících nejsevernější svahy Železných hor.

Nový!!: Labe a Podolský potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Podorlická pahorkatina

Podorlická pahorkatina (polsky Pogórze Orlickie) je geomorfologický celek ve východních Čechách v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, který zasahuje malou částí (Levínská vrchovina a Chudobská sníženina) i do Polska.

Nový!!: Labe a Podorlická pahorkatina · Vidět víc »

Podtočenský potok

Podtočenský potok je potok na hranici katastrů obcí Točná a Dolní Břežany, a tím tedy i na hranici hlavního města Prahy a Středočeského kraje, respektive okresu Praha-západ.

Nový!!: Labe a Podtočenský potok · Vidět víc »

Podvinecký potok

Podvinecký potok je vodní tok v Rakovnické pahorkatině, který protéká převážně okresem Louny.

Nový!!: Labe a Podvinecký potok · Vidět víc »

Podzámecký mlýn v Brandýse nad Labem

Podzámecký mlýn v Brandýse nad Labem je vodní mlýn v ulici Na Celné.

Nový!!: Labe a Podzámecký mlýn v Brandýse nad Labem · Vidět víc »

Podzemní továrna Richard

Podzemní prostory dolu Richard II slouží jako úložiště jaderného odpadu Podzemní továrna Richard (přesné nacistické označení je B5-Richard) je soustava tří bývalých hlubinných vápencových dolů (označovaných jako Richard I, Richard II a Richard III) u Litoměřic, nacházející se pod vrchy Radobýl a Bídnice v Českém středohoří, kterou nacisté za druhé světové války přestavěli na utajenou podzemní továrnu určenou pro zbrojní výrobu.

Nový!!: Labe a Podzemní továrna Richard · Vidět víc »

Pohořka

Pohořka (nebo také Pohořský potok) je levostranným přítokem Miletínského potoka.

Nový!!: Labe a Pohořka · Vidět víc »

Pohořský potok

Pohořský potok je největším přítokem říčky Černé.

Nový!!: Labe a Pohořský potok · Vidět víc »

Pohorský potok

Pohorský potok je menší vodní tok na pomezí Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, pravostranný přítok Konojedského potoka v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Pohorský potok · Vidět víc »

Poklad ve Stříbrném jezeře

Ewalda Thiela t roku 1894 Poklad ve Stříbrném jezeře (Der Schatz im Silbersee) je jeden z nejznámějších dobrodružných románů německého spisovatele Karla Maye.

Nový!!: Labe a Poklad ve Stříbrném jezeře · Vidět víc »

Pokratický potok

Pokratický potok je pravostranný přítok řeky Labe, který odvodňuje malé území na jižním úpatí Českého středohoří v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Pokratický potok · Vidět víc »

Polabští Slované

Území Polabských Slovanů se zeleně vyznačenými lesy Polabští Slované bylo etnikum západních Slovanů, které obývalo území dnešní Spolkové republiky Německa v oblasti mezi řekami Labem, Sálou a Odrou v době raného a vrcholného středověku.

Nový!!: Labe a Polabští Slované · Vidět víc »

Polabština

Polabština neboli drevjanština je vymřelý jazyk Polabských Slovanů v severním Německu.

Nový!!: Labe a Polabština · Vidět víc »

Polabí

Zemědělská výroba v Polabí (Přerov nad Labem) Polabí je území v Čechách podél řeky Labe zhruba mezi městy Jaroměř a Lovosice (v užším pojetí jen po Štětí).

Nový!!: Labe a Polabí · Vidět víc »

Polabí u Kostelce

Přírodní památka Polabí u Kostelce leží na pravém břehu řeky Labe, nedaleko obcí Kostelec nad Labem, Tišice, Křenek a Záryby na území okresů Mělník a Praha-východ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Polabí u Kostelce · Vidět víc »

Polabec

Polabec je část města Poděbrady v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Polabec · Vidět víc »

Polabiny

Polabiny jsou část statutárního města Pardubice v obvodě Pardubice II.

Nový!!: Labe a Polabiny · Vidět víc »

Polabiny (přírodní památka)

Polabiny byla přírodní památka poblíž obce Opatovice nad Labem v okrese Pardubice a Vysoká nad Labem v okrese Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Polabiny (přírodní památka) · Vidět víc »

Polava

Polava nebo též Pólava (na horním toku Hraniční potok, německy Pöhlbach) je potok pramenící v Německu, ale nedaleko českého Božího Daru.

Nový!!: Labe a Polava · Vidět víc »

Polábek

Polábek je jedno z mrtvých ramen řeky Labe vzniklé při napřimování toku Labe v dvacátých letech 20.

Nový!!: Labe a Polábek · Vidět víc »

Polánecký potok

Polánecký potok je levostranný přítok Vlašimské Blanice v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Polánecký potok · Vidět víc »

Polečnice

Polečnice je říčka v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, levostranný přítok řeky Vltavy.

Nový!!: Labe a Polečnice · Vidět víc »

Polecký vrch

Polecký vrch (německy Spitzberg, 1121 m n. m.) je hora na Šumavě tyčící se 4 km jižně od Borových Lad a 25 km západo-jihozápadně od Prachatic.

Nový!!: Labe a Polecký vrch · Vidět víc »

Polenz

Polenz je řeka v Sasku, pravá zdrojnice Lachsbachu.

Nový!!: Labe a Polenz · Vidět víc »

Polepka

Polepka je potok, levostranný přítok Labe v okresech Kutná Hora a Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Polepka · Vidět víc »

Polepská rovina

Polepská rovina je geomorfologický okrsek v severní části Terezínské kotliny, ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Polepská rovina · Vidět víc »

Polepský vrch

Polepský vrch (254 m n. m.) je vrch v okrese Kolín Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Polepský vrch · Vidět víc »

Polerady (okres Praha-východ)

Obec Polerady se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský.

Nový!!: Labe a Polerady (okres Praha-východ) · Vidět víc »

Polom (Šumava)

Polom (německy Fallbaum), 1295 m n. m., je výrazná hora na Šumavě, tyčící se 4 km východně od Železné Rudy.

Nový!!: Labe a Polom (Šumava) · Vidět víc »

Polomené hory

Polomené hory jsou geomorfologický okrsek (410,29 km²) jihozápadní části Ralské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Polomené hory · Vidět víc »

Poltruba

Poltruba je tůň, která vznikla v místě dřívějšího toku řeky Labe mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem východně od vesnice Císařská Kuchyně v okrese Nymburk ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Poltruba · Vidět víc »

Pomník Vojtěcha Lanny staršího

Pomník Vojtěcha Lanny staršího stojí na Sadech v Českých Budějovicích poblíž západního konce Lannovy třídy.

Nový!!: Labe a Pomník Vojtěcha Lanny staršího · Vidět víc »

Pomoří

Pomoří, též Gdaňské nebo Východní Pomoří (polsky Pomorze Gdańskie či Pomorze Wschodnie; kašubsky Pòrénkòwô Pòmòrskô; německy Pommerellen; latinsky Pomerelia), je historická země při pobřeží Baltského moře, od roku 1945 součást Polska, v jehož rámci od roku 1999 rozdělená mezi nynější samosprávná vojvodství Pomořské a Kujavsko-pomořské.

Nový!!: Labe a Pomoří · Vidět víc »

Ponědražský potok

Ponědražský potok je drobný vodní tok v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Ponědražský potok · Vidět víc »

Popovičský vrch

Popovičský vrch je 531 metrů vysoký kopec mezi obcemi Ludvíkovice a Huntířov v okrese Děčín vzdálený 5,5 km vzdušnou čarou od centra Děčína.

Nový!!: Labe a Popovičský vrch · Vidět víc »

Popovický vrch

Popovický vrch, místními nazývaný Popovičák, je mírně protáhlý 360 metrů vysoký nefelinitový zalesněný kopec obklopený okrajovými částmi Děčína.

Nový!!: Labe a Popovický vrch · Vidět víc »

Porák

Porák je potok v jihozápadním okolí města Jičína, pravostranný přítok řeky Cidliny.

Nový!!: Labe a Porák · Vidět víc »

Porcelánová sbírka (Drážďany)

Saalflucht Rozsáhlá sbírka porcelánu umístěná v drážďanském Zwingeru se řadí mezi největší a nejkrásnější na světě.

Nový!!: Labe a Porcelánová sbírka (Drážďany) · Vidět víc »

Porschdorf

Porschdorf je vesnice, místní část města Bad Schandau v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Porschdorf · Vidět víc »

Porta (rozcestník)

Porta (v latině brána) může také znamenat.

Nový!!: Labe a Porta (rozcestník) · Vidět víc »

Porta Bohemica

Výhled na Portu Bohemicu z vrchu Vysoký Ostrý Vodopád nad Vaňovem Brána Čech je kaňonovité údolí Labe, kterým řeka vstupuje do Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Porta Bohemica · Vidět víc »

Porta Bohemica (rozcestník)

Název Porta Bohemica (Brána Čech) má více významů.

Nový!!: Labe a Porta Bohemica (rozcestník) · Vidět víc »

Postavy z děl Karla Maye

Karel May byl německý spisovatel převážně dobrodružných románů.

Nový!!: Labe a Postavy z děl Karla Maye · Vidět víc »

Postřižínský potok

Postřižínský potok je vodní tok na území Pražské plošiny a Středolabské tabule, pravostranný přítok Černavky v okrese Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Postřižínský potok · Vidět víc »

Postelwitz

Postelwitz je vesnice, místní část města Bad Schandau v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Postelwitz · Vidět víc »

Poustevník (Šluknovská pahorkatina)

Poustevník (neoficiálně též Špičák, původně německy Spitzberg nebo Spitzenberg) je kopec ve Šluknovské pahorkatině s nadmořskou výškou 456 m nacházející se mezi Novou Vískou a Horní Poustevnou.

Nový!!: Labe a Poustevník (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Poustevnický potok

Poustevnický potok je drobný vodní tok v okrese Most, pravostranný přítok Radčického potoka. Pramení v Krušných horách jihovýchodně od vrchu Střelná (868 m n. m.) v údolí východně od města Meziboří. Protéká přes MVE a úpravnu vod Meziboří, Letní kino (Litvínov–Loučky) a dále regulovaným korytem přes aglomeraci města Litvínov až po ústí do Radčického potoka.

Nový!!: Labe a Poustevnický potok · Vidět víc »

Poustevny u Kuksu

Poustevny byly nedílnou součástí komponované barokní krajiny s četnými světskými a církevními stavbami, zahradami, alejemi, hodnotnými sochařskými díly a dalšími objekty, kterou v jihozápadní části svého hradišťského panství (panství Choustníkovo Hradiště na Trutnovsku) vybudoval na počátku 18.

Nový!!: Labe a Poustevny u Kuksu · Vidět víc »

Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi

Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi původně kopírovala starou zemskou stezku.

Nový!!: Labe a Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi · Vidět víc »

Pouva řepňolistá

Zobrazení pouvy řepňolisté Pouva řepňolistá (Iva xanthiifolia) je vzrůstná, expanzní, plevelná bylina, jediný druh rodu pouva, který se v české přírodě vyskytuje a je považovaný za naturalizovaný neofyt.

Nový!!: Labe a Pouva řepňolistá · Vidět víc »

Povodí Bíliny

Povodí Bíliny je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Bíliny · Vidět víc »

Povodí Chrudimky

Povodí Chrudimky je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Chrudimky · Vidět víc »

Povodí Doubravy

Povodí a říční síť řeky Doubravy Povodí Doubravy je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Doubravy · Vidět víc »

Povodí Havoly

mapa povodí Havoly Povodí Havoly je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Havoly · Vidět víc »

Povodí Jizery

Povodí Jizery je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Jizery · Vidět víc »

Povodí Labe

Povodí Labe na mapě střední Evropy Povodí Labe je povodí řeky 1.

Nový!!: Labe a Povodí Labe · Vidět víc »

Povodí Labe (státní podnik)

Povodí Labe, státní podnik je státní podnik se sídlem v Hradci Králové.

Nový!!: Labe a Povodí Labe (státní podnik) · Vidět víc »

Povodí Muldy

Povodí Muldy je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Muldy · Vidět víc »

Povodí Ohře

Povodí Ohře je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Ohře · Vidět víc »

Povodí Ohře (státní podnik)

Povodí Ohře, státní podnik je státní podnik se sídlem v Chomutově.

Nový!!: Labe a Povodí Ohře (státní podnik) · Vidět víc »

Povodí Ploučnice

Povodí Ploučnice je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Ploučnice · Vidět víc »

Povodí Sály

mapa povodí Sály Povodí Sály je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Sály · Vidět víc »

Povodí Sázavy

Povodí Sázavy je povodí řeky 3.

Nový!!: Labe a Povodí Sázavy · Vidět víc »

Povodí Svratky

Brnem Povodí Svratky je povodí řeky 4.

Nový!!: Labe a Povodí Svratky · Vidět víc »

Povodí v Česku

Dvě největší povodí Povodí v Česku jsou tři, protože Česká republika se svou složitou geologickou stavbou představuje prakticky střechu Evropy a je významnou pramennou oblastí kontinentu.

Nový!!: Labe a Povodí v Česku · Vidět víc »

Povodí Vltavy

Povodí Vltavy na mapě ČR Povodí Vltavy je povodí řeky 2.

Nový!!: Labe a Povodí Vltavy · Vidět víc »

Povodeň na Vltavě (1890)

Novotného lávky Poškozený Karlův most Klecánkách ukazuje, kam až sahala voda v roce 1890. Značka z roku 2002 je umístěna ještě o několik desítek cm výše Povodeň na Vltavě ze září 1890, během níž došlo mj.

Nový!!: Labe a Povodeň na Vltavě (1890) · Vidět víc »

Povodeň na Vltavě a Labi (1940)

Značky hladiny vody na domě v Obříství. Lze zde spatřit i značku z 15.3.1940 Povodeň z března roku 1940 bývá označována za nejvýznamnější zimní povodeň 20. století.

Nový!!: Labe a Povodeň na Vltavě a Labi (1940) · Vidět víc »

Povodeň v Čechách (1784)

Karlův most za povodně 1784 Povodeň v Čechách v roce 1784 byla velká povodeň, která na přelomu února a března postihla zejména povodí Vltavy a Labe.

Nový!!: Labe a Povodeň v Čechách (1784) · Vidět víc »

Povodeň v Čechách (2013)

Strakovou akademií, 2. června 2013 Nový Knín, situace 2. června v Tyršově ulici Povodeň v České republice 2013 probíhala ve třech navazujících vlnách: první od 29. května do 5. června po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě Čech, druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla v důsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od 10. června do 12. června a třetí, nejslabší vlna od 24. června do 27. června 2013 v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny.

Nový!!: Labe a Povodeň v Čechách (2013) · Vidět víc »

Povodeň v Česku (2002)

Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen Povodeň ve středočeských Dobřichovicích Povodeň v historickém centru Prahy Povodeň v Česku z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky.

Nový!!: Labe a Povodeň v Česku (2002) · Vidět víc »

Povodeň v Česku (2006)

Znojmě Praze V roce 2006 došlo na přelomu března a dubna k povodni na velké části území České republiky a širšího území střední Evropy.

Nový!!: Labe a Povodeň v Česku (2006) · Vidět víc »

Povodně v Evropě v červenci 2021

Mezi 13.

Nový!!: Labe a Povodně v Evropě v červenci 2021 · Vidět víc »

Povodně ve střední Evropě 2009

Ve střední Evropě došlo na konci června 2009 k povodni.

Nový!!: Labe a Povodně ve střední Evropě 2009 · Vidět víc »

Povodně ve střední Evropě 2013

Povodně ve střední Evropě 2013 následovaly po vydatných srážkách na konci května a začátku června 2013.

Nový!!: Labe a Povodně ve střední Evropě 2013 · Vidět víc »

Povrly

Povrly jsou obec na levém břehu Labe v údolí Královského potoka, asi devět kilometrů východně od Ústí nad Labem v nadmořské výšce od 143 metrů.

Nový!!: Labe a Povrly · Vidět víc »

Povstání polabských Slovanů

Povstání polabských Slovanů (německy Slawenaufstand von 983), byla událost v roce 983, kdy polabští Slované (slovanské kmeny Veletů a Obodritů, kteří obývali oblasti východních částí dnešního Německa), podnikli revoltu proti podřízenosti vůči Svaté říši římské a christianizaci.

Nový!!: Labe a Povstání polabských Slovanů · Vidět víc »

Prašivka (Východolabská tabule)

Prašivka (301 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Prašivka (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Pražská čára

Opevnění poblíž Berouna v údolí řeky Berounky Dochovaný bunkr v Srbsku u Berouna Pražská čára (nebo také tzv. vnější obrana Prahy, zkráceně VOP) je označení pro linii opevnění postaveného v druhé polovině 30.

Nový!!: Labe a Pražská čára · Vidět víc »

Pražská plošina

Pražská plošina je geomorfologický celek (podsoustava), která se rozkládá ve středních Čechách, zhruba na území hlavního města Prahy a v jeho západním a jihovýchodním okolí.

Nový!!: Labe a Pražská plošina · Vidět víc »

Pražské Předměstí (Hradec Králové)

Pražské Předměstí (do roku 1948 Pražské Předměstí u Hradce Králové) je místní část a současně katastrální území statutárního města Hradec Králové ležící v těsné blízkosti centra města poblíž druhého městského silničního okruhu s vazbou na řeku Labe.

Nový!!: Labe a Pražské Předměstí (Hradec Králové) · Vidět víc »

Pražské povstání

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.

Nový!!: Labe a Pražské povstání · Vidět víc »

Pražský most (Hradec Králové)

Pražský most je secesní most přes řeku Labe v Hradci Králové.

Nový!!: Labe a Pražský most (Hradec Králové) · Vidět víc »

Prackovský vulkán

Prackovský vulkán, jinak též Prackovská sopka, vulkán Prackov atp., je vyhaslá sopka v nadmořské výšce asi 471 m v okrese Semily Libereckého kraje.

Nový!!: Labe a Prackovský vulkán · Vidět víc »

Pramen Labe

Zeď se znaky polabských měst Pramen Labe je označení místa na hřebeni Krkonoš, pro turistické účely symbolicky upraveného jako počátek řeky Labe.

Nový!!: Labe a Pramen Labe · Vidět víc »

Pramenáč (Krušné hory)

Pramenáč je se svou výškou 910 m n. m.

Nový!!: Labe a Pramenáč (Krušné hory) · Vidět víc »

Prameniště Chomutovky

Prameniště Chomutovky je přírodní rezervace a součást stejnojmenné evropsky významné lokality v okolí Hory Svatého Šebestiána v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Prameniště Chomutovky · Vidět víc »

Pramenský potok

Pramenský potok (dříve uváděn jako potok Roda) je levostranný přítok řeky Teplé v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Pramenský potok · Vidět víc »

Prameny Labe

Prameny Labe byla přírodní památka ev.

Nový!!: Labe a Prameny Labe · Vidět víc »

Praskačka (Východolabská tabule)

Praskačka (241 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Praskačka (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Pravětický potok

Pravětický potok je pravostranný přítok Blanice.

Nový!!: Labe a Pravětický potok · Vidět víc »

Prášilské jezero

Prášilské jezero (něm. Stubenbacher See) je karové ledovcové jezero na Šumavě v České republice.

Nový!!: Labe a Prášilské jezero · Vidět víc »

Průčelský potok

Průčelský potok (Prütschel Bach), někdy také Prudký potok nebo Průčelka, je potok v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Průčelský potok · Vidět víc »

Průlomové údolí

Pensylvánii v USA Průlomová údolí jsou říční údolí, která spojují dvě níže položené oblasti skrz výše položenou oblast.

Nový!!: Labe a Průlomové údolí · Vidět víc »

Průmyslová zóna Kolín-Ovčáry

Průmyslová zóna Kolín – Ovčáry se nachází asi 4 km severně od centra města Kolín.

Nový!!: Labe a Průmyslová zóna Kolín-Ovčáry · Vidět víc »

Průrubský potok

Průrubský potok je pravostranný přítok Kamenice v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Průrubský potok · Vidět víc »

Preislerův kopec

Preislerův kopec je hora v západních Krkonoších, 1 km severně od osady Rezek a 3 km východně od Rokytnice nad Jizerou.

Nový!!: Labe a Preislerův kopec · Vidět víc »

Prenet (Šumava)

Prenet je nejsevernější horou Pancířského hřbetu a jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1071 m. Nachází se v severní části Šumavy asi 8 km jihozápadně od Nýrska.

Nový!!: Labe a Prenet (Šumava) · Vidět víc »

Procházková tůň

Procházková tůň je staré říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe oddělením od tůně Hrad.

Nový!!: Labe a Procházková tůň · Vidět víc »

Prokop Holý

Prokop Holý, později též známý jako Prokop Veliký (asi 1380 – 30. květen 1434, Lipany), byl radikální husitský kněz, politik a vojevůdce, který se stal duchovním správcem táborské obce a neformální hlavou husitských Čech.

Nový!!: Labe a Prokop Holý · Vidět víc »

Prokopský potok

Prokopský potok (zvaný též Stodůlecký potok) je malý vodní tok na území Prahy 13.

Nový!!: Labe a Prokopský potok · Vidět víc »

Prominence

A, B, C … vrcholy (A je mateřský vrchol pro B)SB … klíčové sedlo vrcholu BVB … nadmořská výška vrcholu BPB … prominence vrcholu B (od sedla s mateřským vrcholem)IB … izolace vrcholu BPB / VB … dominance vrcholu B (v %)MPC … mokrá prominence vrcholu C (od hladiny moře)SPC … suchá prominence vrcholu C (od úpatí na dně moře) stop570 − 530.

Nový!!: Labe a Prominence · Vidět víc »

Prosecký potok

Prosecký potok je potok na Proseku, v Libni a Vysočanech v Praze v České republice.

Nový!!: Labe a Prosecký potok · Vidět víc »

Prosmyky

Prosmyky bývaly vesnice na levém břehu Labe, dva kilometry východně od centra Lovosic.

Nový!!: Labe a Prosmyky · Vidět víc »

Prossen

Prossen je vesnice, místní část města Bad Schandau v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Prossen · Vidět víc »

Protržení hráze odkaliště u Ajky

Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka a následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá ekologická havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010.

Nový!!: Labe a Protržení hráze odkaliště u Ajky · Vidět víc »

Prsatý muž a zloděj příběhů

Prsatý muž a zloděj příběhů je román spisovatele Josefa Formánka z roku 2003.

Nový!!: Labe a Prsatý muž a zloděj příběhů · Vidět víc »

Prunéřovský potok

Prunéřovský potok je potok v Krušných horách v okrese Chomutov v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Prunéřovský potok · Vidět víc »

Prusko-rakouská válka

Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.

Nový!!: Labe a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »

Pryšec bahenní

Zobrazení pryžce bahenního Pryšec bahenní (Euphorbia palustris) je vytrvalá, planě rostoucí rostlina, z mnoha pryšců rostoucích v české přírodě je nejstatnější, za příhodných podmínek může vyrůst až do výšky 1,5 m.

Nový!!: Labe a Pryšec bahenní · Vidět víc »

Przedział

Przedział je hora na polské straně Krkonoš, nacházející se 3 km jihozápadně od Szklarske Poręby, 6 km severovýchodně od Harrachova a 2,5 km severoseverozápadně od Lubochu, jehož je vedlejším vrcholem.

Nový!!: Labe a Przedział · Vidět víc »

Psí potok

Psí potok je drobný horský potok, levostranný přítok Lobezského potoka ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Psí potok · Vidět víc »

Pstružný potok (přítok Ohře)

Pstružný potok pramení východně od zaniklé obce Jehličná v nadmořské výšce 430 m v předpolí Lomu Družba.

Nový!!: Labe a Pstružný potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Pstružný potok (přítok Sázavy)

Pstružný potok je levostranný přítok řeky Sázavy v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Pstružný potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Pstruhový potok (přítok Plesné)

Pstruhový potok je potok ve Smrčinách a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji, levostranný přítok Plesné.

Nový!!: Labe a Pstruhový potok (přítok Plesné) · Vidět víc »

Ptačí potok

Ptačí potok je pravostranným přítokem Modravského potoka, horního toku šumavské řeky Vydry.

Nový!!: Labe a Ptačí potok · Vidět víc »

Ptačinec (Lužické hory)

Ptačinec (Vogelherd) je nevýrazné návrší o nadmořské výšce 660 metrů v mělkém sedle na severním okraji Pěnkavčího vrchu, asi 2,5 km východně od hradu Tolštejn, 3 km jižně od Dolního Podluží.

Nový!!: Labe a Ptačinec (Lužické hory) · Vidět víc »

Pterospondylus

Pterospondylus („okřídlený obratel“) byl vědecky pochybný rod malého, vývojově primitivního teropodního dinosaura, náležejícího do nadčeledi Coelophysoidea a čeledi Coelophysidae.

Nový!!: Labe a Pterospondylus · Vidět víc »

Puškařovská stoka

Puškařovská stoka, nazývaná též Puškařovská strouha či Rovinský příkop nebo Ebmetský příkop, původně, je vodní tok ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Puškařovská stoka · Vidět víc »

Puštička pouzdernatá

Ilustrace rostliny Puštička pouzdernatá (Lindernia procumbens), někdy také s českým jménem puštička rozprostřená, je drobná a nenápadná bylina, kriticky ohrožený hygrofyt.

Nový!!: Labe a Puštička pouzdernatá · Vidět víc »

Puchéřský potok

Puchéřský potok (Puchrovský potok) je pravostranný přítok řeky Blanice.

Nový!!: Labe a Puchéřský potok · Vidět víc »

Pudlava

Pudlava je říčka v Krkonoších, levostranný přítok Labe.

Nový!!: Labe a Pudlava · Vidět víc »

Pudlavský vodopád

Pudlavský vodopád (německy Pudelfall) je 3. největší vodopád v Česku, měří 122 metrů.

Nový!!: Labe a Pudlavský vodopád · Vidět víc »

Pulsnitz (řeka)

Pulsnitz,, je menší řeka v Německu, protékající na území spolkových zemí Sasko a Braniborsko.

Nový!!: Labe a Pulsnitz (řeka) · Vidět víc »

Pustý vrch

Pustý vrch je 499 metrů vysoký kopec mezi Děčínem a obcí Dobrná v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Pustý vrch · Vidět víc »

Quirl

Quirl je 350 m vysoká stolová hora nalézající se na levém břehu řeky Labe na území města Königstein v Saském Švýcarsku asi 2 km jižně od pevnosti Königstein v bezprosřední blízkosti další stolové hory Pfaffenstein.

Nový!!: Labe a Quirl · Vidět víc »

Rač (Dubá)

Rač je název jednoho z řady skalních hřebenů na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj jižně od městečka Dubá a východně od vesničky Zakšín v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Rač (Dubá) · Vidět víc »

Račí potok

Název Račí potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Račí potok · Vidět víc »

Račí potok (přítok Labe)

Račí potok je potok v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Račí potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Račí potok (přítok Ohře)

Račí potok (v některých mapách uváděn jako Selb) je levostranný přítok Ohře ve Smrčinách v okrese Cheb a v zemském okrese Wunsiedel im Fichtelgebirge, vládního obvodu Horní Franky v Bavorsku v Německu.

Nový!!: Labe a Račí potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Račice (okres Litoměřice)

Obec Račice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, poblíž levého břehu řeky Labe, zhruba 2 km západoseverozápadně od Štětí.

Nový!!: Labe a Račice (okres Litoměřice) · Vidět víc »

Rašeliniště Jizerky

Rašeliniště Jizerky je národní přírodní rezervace nalézající se severně od obce Kořenov, přesněji severozápadně od její horské osady Jizerka na území CHKO Jizerské hory.

Nový!!: Labe a Rašeliniště Jizerky · Vidět víc »

Rašelinný potok

Rašelinný potok je menší vodní tok ve Slavkovském lese a v Podčeskoleské pahorkatině, levostranný přítok Bahnitého potoka v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Délka toku měří 6 km, plocha povodí činí 9,94 km².

Nový!!: Labe a Rašelinný potok · Vidět víc »

Rašovický potok

Rašovický potok (také Leskovský potok) je drobný vodní tok, pravostranný přítok Ohře v Doupovských horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji a okrese Chomutov v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Rašovický potok · Vidět víc »

Rašovka (přítok Ještědky)

Rašovka je levostranný přítok Ještědky v okrese Liberec v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Rašovka (přítok Ještědky) · Vidět víc »

Rabůvka (přítok Libavy)

Rabůvka (dříve) je drobný horský tok ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Velké Libavy.

Nový!!: Labe a Rabůvka (přítok Libavy) · Vidět víc »

Radčický potok (přítok Loučenského potoka)

Radčický potok je drobný vodní tok v okrese Most, stékající z Krušných hor do Mostecké pánve.

Nový!!: Labe a Radčický potok (přítok Loučenského potoka) · Vidět víc »

Radějovice (okres Strakonice)

Obec Radějovice se nachází v okrese Strakonice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Radějovice (okres Strakonice) · Vidět víc »

Radbuza

Radbuza je západočeská řeka pramenící pod vrchem Lysá (869 m n. m.) v okrese Domažlice.

Nový!!: Labe a Radbuza · Vidět víc »

Radičeveská strouha

Radičevská strouha je drobný a z větší části umělý vodní tok v Mostecké pánvi v okrese Louny.

Nový!!: Labe a Radičeveská strouha · Vidět víc »

Radinovka

Radinovka je pravostranný přítok říčky Sázavky v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Radinovka · Vidět víc »

Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady)

Radiotelegrafní vysílací stanice je rondokubistická stavba postavená v Poděbradech ve 20.

Nový!!: Labe a Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady) · Vidět víc »

Radnice v Bad Schandau

Radnice v Bad Schandau, lázeňském městě v saském zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory v Německu, je expresionistická budova pocházející z počátku 20. let 20. století.

Nový!!: Labe a Radnice v Bad Schandau · Vidět víc »

Radobýl

Radobýl (399 m n. m., je neovulkanický vrch v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Radobýl · Vidět víc »

Radomilický potok

Radomilický potok je pravostranný přítok řeky Blanice protékající okresy České Budějovice, Strakonice a Písek v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Radomilický potok · Vidět víc »

Radotínský potok

Radotínský potok je levostranný přítok Berounky, do které se vlévá v Radotíně zhruba 3,7 km před jejím ústím do Vltavy ve výšce 192 m n. m. Pramení u obce Ptice ve výšce kolem 400 m n. m., délka toku je 22,6 km, povodí 68,5 km2.

Nový!!: Labe a Radotínský potok · Vidět víc »

Radvanická vrchovina

Radvanická vrchovina je geomorfologický okrsek Žacléřské vrchoviny.

Nový!!: Labe a Radvanická vrchovina · Vidět víc »

Radvanovský potok (přítok Svatavy)

Radvanovský potok je potok v Krušných horách a Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Svatavy.

Nový!!: Labe a Radvanovský potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Radyk prutnatý

Rostlina před květem Radyk prutnatý (Chondrilla juncea) je dvouletá nebo častěji krátce vytrvalá, půl až jeden metr vysoká bylina s prutnatě větvenou lodyhou s četnými nevelkými, žlutými květními úbory.

Nový!!: Labe a Radyk prutnatý · Vidět víc »

Rak kamenáč

Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) je druh raka, jeden ze dvou původních českých raků.

Nový!!: Labe a Rak kamenáč · Vidět víc »

Rak pruhovaný

Rak pruhovaný nebo též rak americký (Faxonius limosus, Orconectes limosus či Cambarus affinis) je druh raka z čeledi Cambaridae.

Nový!!: Labe a Rak pruhovaný · Vidět víc »

Rakouská severozápadní dráha

Černými čarami je zde znázorněna síť ÖNWB, červenými pak síť majetkově spřízněné firmy SNDVB. Silnými čarami jsou vyznačeny tratě, které firmy přímo vlastnily; slabými tratě, na nichž firmy pouze provozovaly dopravu. Na mapě nejsou vyznačeny dvě tratě na jižní Moravě, na nichž ÖNWB v období 1874–1876 dopravu také provozovala.http://historie-trati.wz.cz/ Historie železničních tratí ČR, databáze; Sekera, Pavel Severozápadní nádraží v Praze. Po roce 1919 neslo název Praha Denisovo nádraží, po roce 1940 Praha Vltavské nádraží, po roce 1945 Praha Denisovo nádraží, po roce 1953 Praha - Těšnov Železnice, 150 let železnic v Praze, 1995, příloha str. V. Po roce 1985 po Severozápadním nádraží zůstávají pouze tyto dva oblouky Negrelliho viaduktu zašpiněné kouřem parních lokomotiv. Severozápadní nádraží ve Vídni na obraze Karla Kargera. Památkou na Severozápadní dráhu je i dodnes používaná kilometráž na jejích tratích. Tento kilometrovník u Lysé nad Labem udává vzdálenost z Vídně. Lokomotiva Severozápadní dráhy pro osobní vlaky. Stroj pochází ještě z 19. století, patrná je jeho archaická stavba s vnějším rámem. Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhou. Každá ze společností měla své kolejiště na své straně budovy, která stála jako ostrovní uprostřed kolejiště. Takové uspořádání stanic v místě křížení s jinou železniční společností bylo pro Severozápadní dráhu typické. Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Prostředním žlebu. Nymburce. Každý domek byl rozdělen na čtyři části. Lidé zde bydlí dodnes. Rakouská severozápadní dráha, zkratka ÖNWB (německý oficiální název: Österreichische Nordwestbahn) byla privátní železniční společnost, jejíž síť se nacházela na území dnešního Česka a Rakouska.

Nový!!: Labe a Rakouská severozápadní dráha · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Labe a Rakousko · Vidět víc »

Rakousko-uherské námořnictvo

Znak používaný v letech 1915–1918 Rakousko-uherské námořnictvo, plným názvem Císařské a královské válečné námořnictvo, zkráceně C. a k. válečné námořnictvo (německy Kaiserliche und Königliche Kriegsmarine, ve zkratce K. u. k. Kriegsmarine, maďarsky Császári és Királyi Haditengerészet) bylo námořní složkou ozbrojených sil Rakousko-Uherska.

Nový!!: Labe a Rakousko-uherské námořnictvo · Vidět víc »

Rakovnický potok

Rakovnický potok (dříve zvaný Rokytka) je levostranný přítok řeky Berounky v okrese Rakovník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Rakovnický potok · Vidět víc »

Rakovský potok (přítok Klabavy)

Rakovský potok (neformálně též nazývaný Rakováček) je potok v Plzeňském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Rakovský potok (přítok Klabavy) · Vidět víc »

Ralská pahorkatina

Ralská pahorkatina je geomorfologický celek na západě Severočeské tabule.

Nový!!: Labe a Ralská pahorkatina · Vidět víc »

Raná (potok)

Raná je levostranný přítok říčky Žejbro v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Raná (potok) · Vidět víc »

Raný středověk

Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.

Nový!!: Labe a Raný středověk · Vidět víc »

Rathen

Rathen je lázeňská obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Rathen · Vidět víc »

Rathewalde

Rathewalde je vesnice, místní část města Hohnstein v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Rathewalde · Vidět víc »

Rathmannsdorf

Rathmannsdorf je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Rathmannsdorf · Vidět víc »

Ratibořský potok (přítok Střely)

Dolní tok Ratibořského potoka u zříceniny Panského mlýna pod Údrčí Ratibořský potok je potok v západních Čechách, který je levobřežním přítokem řeky Střely, známý je především jako druhý významný přítok do vodní nádrže Žlutice.

Nový!!: Labe a Ratibořský potok (přítok Střely) · Vidět víc »

Rauenstein (Saské Švýcarsko)

Rauenstein je stolová hora o nadmořské výšce 304 m v Saském Švýcarsku.

Nový!!: Labe a Rauenstein (Saské Švýcarsko) · Vidět víc »

Ránové

Ránové (německy Ranen), někdy také zváni jako Rujánci (německy Rujanen), byl polabský západoslovanský kmen sídlící na ostrově Rujána a přilehlé pevnině v dnešním severovýchodním Německu.

Nový!!: Labe a Ránové · Vidět víc »

Růžová hora

Růžová hora (německy Rosenberg) je vrchol v České republice ležící ve východních Krkonoších.

Nový!!: Labe a Růžová hora · Vidět víc »

Růžová vyhlídka

Pohled do údolí Labe po proudu z Růžové vyhlídky U růžové vyhlídky Růžová vyhlídka je název pro upravenou skalní vyhlídku ze skály o nadmořské výšce 432 m do údolí Labe nalézající se v Růžovém hřebeni nad údolím Labe naproti osadě Prostřední Žleb asi 4 km severně od okresního města Děčín.

Nový!!: Labe a Růžová vyhlídka · Vidět víc »

Růžový hřeben

Růžový hřeben je název pro skalní stěnu s mnoha pískovcovými věžemi nalézající se na pravém břehu řeky Labe na katastru obce Ludvíkovice asi 4–5 km severně od okresního města Děčín.

Nový!!: Labe a Růžový hřeben · Vidět víc »

Růžovský vrch

Růžovský vrch (německy Rosenberg) či Růžák, zvaný také Děčínská Fudžijama, je výrazný čedičový masiv a národní přírodní rezervace nacházející se 2,5 km jihovýchodně od obce Růžová v okrese Děčín.

Nový!!: Labe a Růžovský vrch · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Nový!!: Labe a Rýn · Vidět víc »

Rýnský spolek

Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.

Nový!!: Labe a Rýnský spolek · Vidět víc »

Reinhardtsdorf

Reinhardtsdorf je vesnice, místní část obce Reinhardtsdorf-Schöna v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Reinhardtsdorf · Vidět víc »

Reinhardtsdorf-Schöna

Reinhardtsdorf-Schöna je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Reinhardtsdorf-Schöna · Vidět víc »

Rekordy pozemské neživé přírody

Bez popisu.

Nový!!: Labe a Rekordy pozemské neživé přírody · Vidět víc »

Reslava

Reslava je řeka v Německu v severovýchodní části Bavorska a v České republice v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Reslava · Vidět víc »

Revitalizovaná ramena Labe v Mošnici

V areálu Národního hřebčína Kladruby nad Labem se nalézá přírodní park Mošnice s odstavenými rameny řeky Labe po provedené regulaci Labe v 20.

Nový!!: Labe a Revitalizovaná ramena Labe v Mošnici · Vidět víc »

Riesa

Riesa (česky zastarale Řezov) je velké okresní město v zemském okrese Míšeň v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Riesa · Vidět víc »

Riesigk

Riesigk je vesnice v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, ležící 3 km od levého břehu Labe, asi 18 km od Wittenbergu.

Nový!!: Labe a Riesigk · Vidět víc »

Rožanský potok

Rožanský potok, je levostranný přítok řeky Sprévy, který odvodňuje část území Šluknovské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Rožanský potok · Vidět víc »

Rožďalovická tabule

Rožďalovická tabule je geomorfologický okrsek na severu a severozápadě Mrlinské tabule, ležící v okresech Nymburk a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji a v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Rožďalovická tabule · Vidět víc »

Rožďalovické rybníky

Ptačí oblast Rožďalovické rybníky se nachází na rozhraní středního Polabí a Českého ráje asi 16 km severovýchodně od okresního města Nymburk.

Nový!!: Labe a Rožďalovické rybníky · Vidět víc »

Rožberk

Rožberk je název někdejšího slínovcového kopce na východ od historického centra Hradce Králové.

Nový!!: Labe a Rožberk · Vidět víc »

Robečský potok

Robečský potok (německy Neuschlosser Bach) je levostranný přítok řeky Ploučnice v okrese Česká Lípa.

Nový!!: Labe a Robečský potok · Vidět víc »

Rohozenský potok (přítok Chrudimky)

Rohozenský potok je pravostranný přítok řeky Chrudimky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Rohozenský potok (přítok Chrudimky) · Vidět víc »

Rojdánka

Rojdánka je levostranný přítok bezejmenného potoka, který je levostranným přítokem Křinecké Blatnice, v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Rojdánka · Vidět víc »

Roklanský potok

Roklanský potok (též Mlýnský potok) je jedním ze tří potoků, jejichž soutokem vzniká šumavská řeka Vydra, proslulá svým kamenitým řečištěm s množstvím tzv.

Nový!!: Labe a Roklanský potok · Vidět víc »

Rokyténka

Rokyténka je menší vodní tok v Broumovské vrchovině, pravostranný přítok Rokytníku v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Rokyténka · Vidět víc »

Rokytenka (přítok Divoké Orlice)

Rokytenka je malá říčka v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Rokytenka (přítok Divoké Orlice) · Vidět víc »

Rokytka (přítok Bělé)

Potok Rokytka, lidově též Klokočka, je potok v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, levostranný přítok říčky Bělé.

Nový!!: Labe a Rokytka (přítok Bělé) · Vidět víc »

Rokytka (přítok Olešky)

Potok Rokytka je levostranným přítokem Olešky v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji, délka jeho toku činí necelých 8 kilometrů.

Nový!!: Labe a Rokytka (přítok Olešky) · Vidět víc »

Rokytka (přítok Vltavy)

Rokytka je říčka v povodí dolní Vltavy.

Nový!!: Labe a Rokytka (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Rokytník (přítok Dřevíče)

Rokytník je menší vodní tok v Broumovské vrchovině, pravostranný přítok Dřevíče v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Rokytník (přítok Dřevíče) · Vidět víc »

Rokytník (přítok Pstruhového potoka)

Rokytník je potok ve Smrčinách a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Pstruhového potoka. Celý potok protéká přírodním parkem Kamenné vrchy. Délka toku měří 3,5 km, plocha povodí činí 4,41 km².

Nový!!: Labe a Rokytník (přítok Pstruhového potoka) · Vidět víc »

Rokytnice (přítok Sály)

Rokytnice (nad soutokem s Lužním potokem, pod tímto soutokem) je potok v Ašském výběžku, který je pravostranný přítok německé řeky Sály.

Nový!!: Labe a Rokytnice (přítok Sály) · Vidět víc »

Rolava

Rolava je česká řeka v okresech Sokolov a Karlovy Vary, levý přítok řeky Ohře.

Nový!!: Labe a Rolava · Vidět víc »

Romavský potok

Romavský potok je potok v povodí řeky Lužnice, který pramení v české části Českomoravské vrchoviny v oblasti zvané Česká Kanada, ovšem většina toku je na území Rakouska.

Nový!!: Labe a Romavský potok · Vidět víc »

Ronov (Ralská pahorkatina)

Ronov (552 metrů) je výrazný čedičový vrch kuželovitého tvaru na západním okraji Ralské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Ronov (Ralská pahorkatina) · Vidět víc »

Ronovka (přítok Křinecké Blatnice)

Ronovka je pravostranný přítok Křinecké Blatnice v okrese Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Ronovka (přítok Křinecké Blatnice) · Vidět víc »

Ronovská tabule

Ronovská tabule je geomorfologický okrsek v jihovýchodní části Čáslavské kotliny, ležící v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, v okrese Chrudim v Pardubickém kraji a v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Ronovská tabule · Vidět víc »

Rosice (Pardubice)

Rosice (katastrální území Rosice nad Labem) jsou součástí města Pardubice v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Rosice (Pardubice) · Vidět víc »

Rosovka

Třetí rybník na Rosovce nad Libochovicemi Rosovka, Klapský potok nebo Klapská Modla (německy Kleiner Modelbach) je potok v okrese Litoměřice. Pramení východně od vsi Solany a u Radovesic se vlévá do Ohře. Je dlouhý 6 km, plocha jeho povodí měří 15 km² a průměrný průtok v ústí je 0,12 m³/s.

Nový!!: Labe a Rosovka · Vidět víc »

Rotava (řeka)

Rotava je říčka v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Rotava (řeka) · Vidět víc »

Roudnice nad Labem

Roudnice nad Labem je město ležící na levém břehu řeky Labe v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Roudnice nad Labem · Vidět víc »

Roudnice nad Labem (nádraží)

Roudnice nad Labem je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji přímo při břehu řeky Labe u městského mostu.

Nový!!: Labe a Roudnice nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Roudnice nad Labem (zámek)

Roudnice nad Labem je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě.

Nový!!: Labe a Roudnice nad Labem (zámek) · Vidět víc »

Roudnická brána

Roudnická brána je geomorfologický okrsek na východě Terezínské kotliny, ležící v okresech Litoměřice v Ústeckém kraji a Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Roudnická brána · Vidět víc »

Roudnická vinařská oblast

zámku Roudnice nad Labem (2015) Roudnická vinařská oblast byla vinařskou oblastí, která zahrnovala šest až sedm českých vinařských obcí.

Nový!!: Labe a Roudnická vinařská oblast · Vidět víc »

Rovinka (Krkonoše)

Rovinka (též Na Rovince) je horské sedlo a významné rozcestí v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Rovinka (Krkonoše) · Vidět víc »

Rozbělesy

Rozbělesy je V. část statutárního města Děčína.

Nový!!: Labe a Rozbělesy · Vidět víc »

Rozhledna Práchovna

Rozhledna Práchovna (také Zálabská bašta) se nachází na pravém břehu Labe, na Zálabské skále v severní části Kolína a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.

Nový!!: Labe a Rozhledna Práchovna · Vidět víc »

Rozhledna Růženka

Rozhledna Růženka stojí na Pastevním vrchu v obci Růžová v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Rozhledna Růženka · Vidět víc »

Rozkošský potok (přítok Sázavy)

Rozkošský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Rozkošský potok (přítok Sázavy) · Vidět víc »

Rtyňka

Rtyňka je potok v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Rtyňka · Vidět víc »

Rudeč

Rudeč je místní část města Kostelec nad Labem ležící v okrese Mělník, kraj Středočeský.

Nový!!: Labe a Rudeč · Vidět víc »

Rudný potok (přítok Úpy)

260x260pixelů Rudný potok (německy Koppen Bach) je malý vodní tok v Obřím dole v Krkonoších v nejpřísněji chráněné oblasti Krkonošského národního parku.

Nový!!: Labe a Rudný potok (přítok Úpy) · Vidět víc »

Rudný potok (přítok Rolavy)

Rudný potok (často uváděn jako Rudenský potok) je horský tok v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Rolavy.

Nový!!: Labe a Rudný potok (přítok Rolavy) · Vidět víc »

Rudolfovský potok

Rudolfovský potok (též Čertík) je pravostranným přítokem Kyselé vody v okrese České Budějovice.

Nový!!: Labe a Rudolfovský potok · Vidět víc »

Rujánské knížectví

Rujánské knížectví neboli knížectví Rügen (německy Fürstentum Rügen, dánsky Fyrstendømmet Rygien, polsky Księstwo rugijskie) byl středověký státní útvar podřízený zprvu Dánskému království, později jako členský stát Svaté říši římské.

Nový!!: Labe a Rujánské knížectví · Vidět víc »

Rulandské modré

Pinot Noir, Côte de Beaune, Burgundsko, Francie Rulandské modré (zkr. RM, mezinárodně používaný název Pinot Noir) je starobylá, středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pocházející pravděpodobně z oblasti Burgundska.

Nový!!: Labe a Rulandské modré · Vidět víc »

Rumburk

Rumburk (hornolužickosrbsky Romjbor), přezdívaný Malá Paříž severu) je město v nejsevernější části České republiky, ve východní části Ústeckého kraje, v severovýchodní části okresu Děčín, ve Šluknovském výběžku. Žije v něm obyvatel. Město leží ve Šluknovské pahorkatině a protéká jím říčka Mandava. V Rumburku jsou hraniční přechody do německých měst Seifhennersdorfu a Neugersdorfu a železniční hraniční přechod Rumburk- Ebersbach/Habrachtice. Rumburk je obcí s rozšířenou působností. Město se rozkládá na ploše 24,71 km² v nadmořské výšce 387 m n. m. Bylo proslulé textilní výrobou tzv. ''véby'' a výrobou tzv. rumburských kamen, které zde vyráběla firma Rukov a dalšími produkty. Ve městě v roce 1918 proběhla vzpoura vojenských navrátilců z ruského zajetí. Deset účastníků bylo popraveno a další byli uvězněni v Malé pevnosti v Terezíně. V areálu kapucínského kláštera se nachází poutní Loretánská kaple vybudovaná počátkem 18. století. Jde o nejseverněji stojící stavbu svého druhu na světě.

Nový!!: Labe a Rumburk · Vidět víc »

Rybná (přítok Bílé Bystřice)

Rybná je horský potok v Krušných horách, levostranný přítok Bílé Bystřice v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Rybná (přítok Bílé Bystřice) · Vidět víc »

Rybník u Králova mlýna

Rybník u Králova mlýna je přírodní památka severně od města Děčín v okrese Děčín a v katastrálním území Maxičky, která byla vyhlášena v listopadu roku 2000.

Nový!!: Labe a Rybník u Králova mlýna · Vidět víc »

Rybníky na Mrlině

Toto je seznam rybníků na řece Mrlině, uvedených v pořadí od pramene k ústí do řeky Labe.

Nový!!: Labe a Rybníky na Mrlině · Vidět víc »

Rybný potok

Rybný potok je vodní tok pramenící v Krušných horách v Krásném Lese v Ústeckém kraji České republiky, který překračuje státní hranici a pokračuje pod názvem Gottleuba do Saska v Německu, kde se v Pirně z levé strany vlévá do řeky Labe.

Nový!!: Labe a Rybný potok · Vidět víc »

Rybniční soustava

Bezdrev - největší rybník Hlubocké rybniční soustavy Prostřední rybník - jeden ze soustavy Lednických rybníků Rybniční soustava je seskupení více rybníků v určité oblasti nebo povodí.

Nový!!: Labe a Rybniční soustava · Vidět víc »

Rychnovský potok

Název Rychnovský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Rychnovský potok · Vidět víc »

Rychnovský potok (přítok Lobezského potoka)

Rychnovský potok je levostranným přítokem Lobezského potoka ve Slavkovském lese a Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Rychnovský potok (přítok Lobezského potoka) · Vidět víc »

Rytíři z Bünau

Rytíři z Bünau (též z Býnova, z Býnu, řídce z Binova) je jméno rytířského rodu původem ze Saska.

Nový!!: Labe a Rytíři z Bünau · Vidět víc »

Rytina (potok)

Rytina je potok v centrální části Českého středohoří a pravostranný přítok řeky Labe u Sebuzína u Ústí nad Labem, na jihu okresu Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Rytina (potok) · Vidět víc »

S-Bahn v Hamburku

Mapa S-Bahn Hamburg je železniční systém osobní dopravy v Hamburku a okolí.

Nový!!: Labe a S-Bahn v Hamburku · Vidět víc »

Sadovský potok

Sadovský potok je malý vodní tok v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Sadovský potok · Vidět víc »

Sadská

Sadská je město v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Sadská · Vidět víc »

Sadská rovina

Sadská rovina je geomorfologický okrsek ve střední a západní části Nymburské kotliny, ležící v okresech Nymburk a Kolín.

Nový!!: Labe a Sadská rovina · Vidět víc »

Salzgitter

Salzgitter je město v německé spolkové zemi Dolní Sasko.

Nový!!: Labe a Salzgitter · Vidět víc »

Saská vinařská oblast

Saská vinařská oblast je jednou z nejmenších a nejvýchodněji položených vinařských oblastí v Německu.

Nový!!: Labe a Saská vinařská oblast · Vidět víc »

Saská vinařská stezka

Saská vinařská stezka vede saskou vinařskou oblastí a je zhruba 60 km dlouhá.

Nový!!: Labe a Saská vinařská stezka · Vidět víc »

Saské Švýcarsko

Most, spojující skalní věže Bastei v Saském Švýcarsku Saské Švýcarsko je oblast v Německu, nacházející se jihovýchodně od Drážďan podél údolí řeky Labe, jejíž součástí je stejnojmenný národní park.

Nový!!: Labe a Saské Švýcarsko · Vidět víc »

Saské království

Saské království (německy Königreich Sachsen) byl státní útvar na většině území dnešní spolkové země Sasko a na jihozápadě moderního Polska, existující v letech 1806–1918.

Nový!!: Labe a Saské království · Vidět víc »

Saské kurfiřtství

Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské.

Nový!!: Labe a Saské kurfiřtství · Vidět víc »

Saské války

Saské války byl třicet let trvající konflikt mezi králem Karlem Velikým a germánskými Sasy, který skončil franskou anexí Saska a násilnou christianizací dosud pohanských Sasů.

Nový!!: Labe a Saské války · Vidět víc »

Saské vévodství (1485–1547)

Saské vévodství (německy Herzogtum Sachsen) byl středně velký stát Svaté říše římské na území dnešního Svobodného státu Sasko v Německu.

Nový!!: Labe a Saské vévodství (1485–1547) · Vidět víc »

Sasko

Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Nový!!: Labe a Sasko · Vidět víc »

Sasko-Anhaltsko

Sasko-Anhaltsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Nový!!: Labe a Sasko-Anhaltsko · Vidět víc »

Sasko-lauenburské vévodství

Sasko-lauenburské vévodství (Herzogtum Sachsen-Lauenburg), zkráceně Sasko-Lauenbursko, běžně také jen Lauenbursko, bylo říšské vévodství existující v letech 1296–1803 a 1814–1876.

Nový!!: Labe a Sasko-lauenburské vévodství · Vidět víc »

Sasko-wittenberské vévodství

Sasko-wittenberské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Wittenberg) bylo vévodství Svaté říše římské, které vzniklo rozpadem kmenového Saského vévodství po porážce Welfů císařem Fridrichem I. Barbarossou roku 1180.

Nový!!: Labe a Sasko-wittenberské vévodství · Vidět víc »

Sasové

Sasové (starosasky Sahson) byli skupina raných germánských kmenů.

Nový!!: Labe a Sasové · Vidět víc »

Satkula

Satkula (německy Satkula (na horním toku někdy též úředně Kleinhänchener Wasser), hornosrbsky Satkula) je potok, pravý přítok Klášterní vody v Sasku.

Nový!!: Labe a Satkula · Vidět víc »

Sádecký potok (přítok Klučeckého potoka)

Sádecký potok je malý vodní tok převážně v okrese Louny.

Nový!!: Labe a Sádecký potok (přítok Klučeckého potoka) · Vidět víc »

Sála

Sála je řeka v Německu, která protéká spolkovými zeměmi Bavorsko, Durynsko a Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Sála · Vidět víc »

Sánský kanál

Sánský kanál, dříve Lánská strouha, je patnáct kilometrů dlouhý vodní kanál v nymburském okrese spojující Cidlinu s Mrlinou.

Nový!!: Labe a Sánský kanál · Vidět víc »

Sázava

Sázava je řeka v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Sázava · Vidět víc »

Sázavka (říčka)

Sázavka nazývaná též Malá Sázava je největší pravostranný přítok Sázavy, který pramení jihozápadně od osady Rankov v nadmořské výšce 558 m, západně od Chotěboře, v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Sázavka (říčka) · Vidět víc »

Sázek

Sázek (německy Scheidebach) je potok v okrese Cheb v Karlovarském kraji v Česku a v zemském okrese Fojtsko v Sasku v Německu.

Nový!!: Labe a Sázek · Vidět víc »

Sídliště Severní Terasa

Sídliště Severní Terasa (označováno také pouze Severní Terasa) je sídliště v Ústí nad Labem na vyvýšenině na levém břehu Labe sousedící s Kočkovem, sídlištěm Hornická-Stará a sídlištěm Stříbrníky.

Nový!!: Labe a Sídliště Severní Terasa · Vidět víc »

Sídliště Závodu míru

Sídliště Závodu míru (SZM) je sídliště statutárního města Pardubice, součást městské části Zelené Předměstí v městském obvodu Pardubice I. Nachází se ve středu Pardubic.

Nový!!: Labe a Sídliště Závodu míru · Vidět víc »

Schöna

Schöna je vesnice, místní část obce Reinhardtsdorf-Schöna v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Schöna · Vidět víc »

Schöna (nádraží)

Schöna je stanice systému S-Bahn Dresden nacházející se v obci Reinhardtsdorf-Schöna v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Schöna (nádraží) · Vidět víc »

Schichtova vila

Schichtova vila je sídelní vila v Ústí nad Labem, v městské části Vaňov, která byla postavena v roce 1931 podle návrhu architekta Paula Brockardta v novobarokním slohu na adrese Čajkovského 1837/94A, pro zdejšího podnikatele a majitele továrny na zpracování tuků a výroby mýdla Heinricha Schichta.

Nový!!: Labe a Schichtova vila · Vidět víc »

Schmilka

Schmilka je vesnice, místní část města Bad Schandau v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Schmilka · Vidět víc »

Schrammsteine

Schrammsteine jsou podlouhlá, vysoce rozpukaná skalní skupina v Děčínské vrchovině, která se nachází východně od města Bad Schandau v Saském Švýcarsku.

Nový!!: Labe a Schrammsteine · Vidět víc »

Schwarza (přítok Sály)

Schwarza je řeka v Německu, která protéká spolkovou zemí Durynsko.

Nový!!: Labe a Schwarza (přítok Sály) · Vidět víc »

Schwarzbach (přítok Sebnice)

Schwarzbach je 10,2 km dlouhý potok v Sasku.

Nový!!: Labe a Schwarzbach (přítok Sebnice) · Vidět víc »

Schwesnitz

Schwesnitz je říčka v Horních Frankách v Bavorsku v Německu, která je pravostranný přítok německé řeky Sály.

Nový!!: Labe a Schwesnitz · Vidět víc »

Sečská vrchovina

Sečská vrchovina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický podcelek  o rozloze 602,61 km² v jihovýchodní části Železných hor, součást Českomoravské vrchoviny v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Sečská vrchovina · Vidět víc »

Sebnice

Sebnice (na českém území Vilémovský potok, resp.) je levý přítok Lachsbachu protékající Českem a Saskem.

Nový!!: Labe a Sebnice · Vidět víc »

Sebnitz

Sebnitz je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Sebnitz · Vidět víc »

Sebuzín

Sebuzín (v pozadí na pravém břehu) a Dolní Zálezly (blíže na břehu levém) pohledem od západu, z vyhlídky ''Mlynářův kámen'' Sebuzín (Sebusein) dříve samostatná obec, dnes součást krajského města Ústí nad Labem, městského obvodu Ústí nad Labem-Střekov.

Nový!!: Labe a Sebuzín · Vidět víc »

Sedlčánky

Sedlčánky (lidově též Selčánky) jsou vesnice, součást města Čelákovic.

Nový!!: Labe a Sedlčánky · Vidět víc »

Sedlecký potok (přítok Kralovického potoka)

Sedlecký potok je krátký potok v okrese Plzeň-sever patřící do povodí Střely.

Nový!!: Labe a Sedlecký potok (přítok Kralovického potoka) · Vidět víc »

Sedlecký potok (přítok Mastníku)

Sedlecký potok je potok ve středních Čechách, levostranný přítok Mastníku v povodí Vltavy.

Nový!!: Labe a Sedlecký potok (přítok Mastníku) · Vidět víc »

Sedlický potok (přítok Želivky)

Sedlický potok je levostranný přítok řeky Želivky v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Sedlický potok (přítok Želivky) · Vidět víc »

Sedlo (České středohoří)

Sedlo (také Vysoké levínské sedlo či Levínské sedlo) je vrch vysoký 727 m n. m.

Nový!!: Labe a Sedlo (České středohoří) · Vidět víc »

Sedloňovská vrchovina

Sedloňovská vrchovina je geomorfologický okrsek Náchodské vrchoviny, kterou tvoří společně s Hronovskou kotlinou, Červenokosteleckou pahorkatinou a Ohnišovskou pahorkatinou.

Nový!!: Labe a Sedloňovská vrchovina · Vidět víc »

Sedmidolí

Sedmidolí (německy Siebengründe) je oblast na jižním svahu Slezského hřbetu, který se nachází mezi Labským dolem a Dolem Bílého Labe.

Nový!!: Labe a Sedmidolí · Vidět víc »

Sedmihoří (České středohoří)

Sedmihoří je zhruba čtyři kilometry dlouhý hřbet, který se táhne od obce Dobkovice směrem na severozápad až k silnici z Malšovic do Javor.

Nový!!: Labe a Sedmihoří (České středohoří) · Vidět víc »

Sedmiletá válka

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.

Nový!!: Labe a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Sekerkové ze Sedčic

Sekerkové ze Sedčic byli český vladycký rod, svůj přídomek odvozovali podle vsi Sedčice na Žatecku.

Nový!!: Labe a Sekerkové ze Sedčic · Vidět víc »

Selibovský rybník

Selibovský rybník je rybník o rozloze asi 41,7 hektarů v jižních Čechách v katastrálním území obce Selibov.

Nový!!: Labe a Selibovský rybník · Vidět víc »

Selke

Selke je pravostranný přítok řeky Bode ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko v Německu.

Nový!!: Labe a Selke · Vidět víc »

Selmice

Obec Selmice (německy Selmitz) se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický.

Nový!!: Labe a Selmice · Vidět víc »

Selská republika Dithmarsche

Takzvaná Selská republika Dithmarsche též česky zastarale Ditmarsy (německy Bauernrepublik Dithmarschen, dánsky Bonderepublik Ditmarsken) byla historickým, neoficiálním, de facto uznávaným polostátním útvarem, který se v období pozdního středověku a počátkem novověku rozkládal v nejsevernější oblasti Svaté říše římské, na západě území dnešní německé spolkové země Schleswig-Holstein.

Nový!!: Labe a Selská republika Dithmarsche · Vidět víc »

Semnoni

Tacita) Semnoni (též Samnoni, Zemané; starořecky Σέμνωνες) byli starobylým a početným germánským kmenem Herminonů (často označovaným obecně jako Svébové), k nimž se počítali spolu s Markomany, Kvády, Hermundury a Langobardy.

Nový!!: Labe a Semnoni · Vidět víc »

Semonice

Semonice jsou část města Jaroměř v okrese Náchod.

Nový!!: Labe a Semonice · Vidět víc »

Semperova opera

Semperova opera, německy a někdy česky Semperoper, je operní dům Saské státní opery a koncertní sál orchestru Sächsische Staatskapelle Dresden (Saský státní orchestr Drážďany).

Nový!!: Labe a Semperova opera · Vidět víc »

Senetínský potok

Senetínský potok je levostranný přítok Jánského potoka (Klejnárky) v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Senetínský potok · Vidět víc »

Sestava plavidel

vlečného remorkéru Beskydy v Děčíně Sestava plavidel je obecně spojení dvou nebo několika plavidel.

Nový!!: Labe a Sestava plavidel · Vidět víc »

Severní křížové výpravy

Estonsku Severní křížové výpravy, též pobaltské křížové výpravy, byly křesťanskými kolonizačními a christianizačními válečnými výpravami prováděnými katolickými rytířskými řády a královstvími, především proti pohanským Finům, baltským a západoslovanským národům kolem jižního a východního pobřeží Baltského moře a v menší míře také proti pravoslavným východním Slovanům.

Nový!!: Labe a Severní křížové výpravy · Vidět víc »

Severní moře

Severní moře je okrajové, šelfové moře Atlantského oceánu.

Nový!!: Labe a Severní moře · Vidět víc »

Severočeská tabule

Severočeská tabule je geomorfologická oblast (též podsoustava) v severní části České tabule, rozkládající se podél řek Labe, Jizery a Ploučnice.

Nový!!: Labe a Severočeská tabule · Vidět víc »

Severomořské pobřeží

Severomořské pobřeží (německy Nordseeküste) je geomorfologická subprovincie Středoevropské nížiny ve Francii, Belgii, Nizozemsku a Německu.

Nový!!: Labe a Severomořské pobřeží · Vidět víc »

Severoněmecká nížina

Středoevropská nížina (zelená oblast) Severoněmecká nížina je jedna z velkých krajinných oblastí rozkládající se na území Německa kolem 52,5 stupně severní šířky.

Nový!!: Labe a Severoněmecká nížina · Vidět víc »

Sevlák potoční

Rozrostlá rostlina Sevlák potoční (Sium latifolium) je vlhkomilná, vytrvalá, obvykle přes metr vysoká bylina, jeden ze dvou druhů rodu sevlák, vyskytujících se v České republice.

Nový!!: Labe a Sevlák potoční · Vidět víc »

Sezemice

Sezemice (německy Sezemitz) jsou město v okrese Pardubice, ležící při řece Loučné zhruba 6 km severovýchodně od krajského města Pardubice.

Nový!!: Labe a Sezemice · Vidět víc »

Sezemická kotlina

Sezemická kotlina je geomorfologický okrsek ve východní části Pardubické kotliny, ležící v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Sezemická kotlina · Vidět víc »

Seznam antropogenních jezer v Česku

Seznam antropogenních jezer v Česku zahrnuje člověkem vybudovaná tj.

Nový!!: Labe a Seznam antropogenních jezer v Česku · Vidět víc »

Seznam českých exonym pro německá toponyma

Seznam českých exonym pro německá toponyma Na tomto seznamu jsou porovnána místní a pomístní jména (endonyma) v německy mluvících oblastech (města, řeky, ostrovy apod.) se svým exonymy, jež se pro stejný objekt používají v češtině.

Nový!!: Labe a Seznam českých exonym pro německá toponyma · Vidět víc »

Seznam řek a potoků v Praze

Košíř Botič u Zahradního Města Na území Prahy je evidováno 99 drobných vodních toků (potoků) o celkové délce 337,8 km, z toho je necelých 212 km délky a přibližně 114 ha zeleně podél nich ve správě Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (OOP MHMP, do června 2007 Odboru městské zeleně, OMZ MHMP).

Nový!!: Labe a Seznam řek a potoků v Praze · Vidět víc »

Seznam řek v Česku

Mapa 50 nejdelších řek v Česku Seznam řek v Česku podle jejich délky na území České republiky.

Nový!!: Labe a Seznam řek v Česku · Vidět víc »

Seznam řek v Německu

Mapa Německa Nejdelší řeky v Německu.

Nový!!: Labe a Seznam řek v Německu · Vidět víc »

Seznam řek v Rakousku

Labe Seznam řek v Rakousku obsahuje vybrané řeky Rakouska.

Nový!!: Labe a Seznam řek v Rakousku · Vidět víc »

Seznam budov v Děčíně

Erb města Děčín Tento seznam budov v Děčíně zahrnuje nejvýznamnější stavby v severočeském okresním městě Děčíně.

Nový!!: Labe a Seznam budov v Děčíně · Vidět víc »

Seznam chráněných území v okrese Děčín

Toto je seznam chráněných území v okrese Děčín aktuální k roku 2021, ve kterém jsou uvedena chráněná území v oblasti okresu Děčín.

Nový!!: Labe a Seznam chráněných území v okrese Děčín · Vidět víc »

Seznam chráněných území v okrese Trutnov

Toto je seznam chráněných území v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Seznam chráněných území v okrese Trutnov · Vidět víc »

Seznam italských králů

Znak Italského království používaný kolem roku 1890 Seznam italských králů zahrnuje italské panovníky, kteří byli uznáni jako italští králové nebo vládli takovému území, aby za ně mohli být považováni.

Nový!!: Labe a Seznam italských králů · Vidět víc »

Seznam jezer v Česku

Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v Česku a umělá jezera, která nepatří ani mezi rybníky (rybníkem je například Máchovo jezero) ani přehradní nádrže.

Nový!!: Labe a Seznam jezer v Česku · Vidět víc »

Seznam jezer v Krkonoších

Seznam jezer v Krkonoších zahrnuje ledovcová a rašelinná jezera v Krkonoších a sice na jejich polské i české straně.

Nový!!: Labe a Seznam jezer v Krkonoších · Vidět víc »

Seznam jezer v Německu

Seznam jezer v Německu (německy jezero – dohromady se jménem...see nebo zvlášť See) zahrnuje všechny vodní plochy v Německu.

Nový!!: Labe a Seznam jezer v Německu · Vidět víc »

Seznam labských přívozů v Čechách

hraničním přechodem ČR. Seznam přívozů na české části Labe obsahuje zjištěné říční přívozy provozované zejména v 20.

Nový!!: Labe a Seznam labských přívozů v Čechách · Vidět víc »

Seznam latinských místních jmen

Latinská místní jména se vyskytují ve starých knihách, nápisech a archiváliích.

Nový!!: Labe a Seznam latinských místních jmen · Vidět víc »

Seznam míšeňských markrabat

Míšeňská lvice Toto je seznam míšeňských markrabat, panovníků Míšeňského markrabství, někdejšího územního státu při jihovýchodní hranici Německé říše.

Nový!!: Labe a Seznam míšeňských markrabat · Vidět víc »

Seznam Mlýnských rybníků v Česku

Seznam rybníků v Česku nesoucích název Mlýnský rybník.

Nový!!: Labe a Seznam Mlýnských rybníků v Česku · Vidět víc »

Seznam mostů přes Labe v Čechách

Most v Roudnici nad Labem Seznam mostů přes Labe na území Čech.

Nový!!: Labe a Seznam mostů přes Labe v Čechách · Vidět víc »

Seznam německých názvů vodních toků v Česku

Tento seznam obsahuje německé názvy (exonyma) českých vodních toků.

Nový!!: Labe a Seznam německých názvů vodních toků v Česku · Vidět víc »

Seznam německých názvů vodních toků v Krkonoších

Lomítka jsou užita v případě, kdy řeka/potok během toku měnil název.

Nový!!: Labe a Seznam německých názvů vodních toků v Krkonoších · Vidět víc »

Seznam nejdelších mostů v Česku

Tato stránka obsahuje seznam nejdelších mostů na území Česka.

Nový!!: Labe a Seznam nejdelších mostů v Česku · Vidět víc »

Seznam největších přístavů kontejnerové námořní dopravy

Následující tabulka zahrnuje 20 největších přístavů námořní kontejnerové přepravy na světě.

Nový!!: Labe a Seznam největších přístavů kontejnerové námořní dopravy · Vidět víc »

Seznam ostrovů Česka

Následující seznam českých ostrovů není úplný a kromě pojmenovaných ostrovů zahrnuje ostrovy větších řek (s rozlohou větší než 1 hektar) směrem po proudu.

Nový!!: Labe a Seznam ostrovů Česka · Vidět víc »

Seznam ostrovů Německa

Ostrovy Německa (německy ostrov.

Nový!!: Labe a Seznam ostrovů Německa · Vidět víc »

Seznam památek v Ústí nad Labem

Pohled na ústecké mosty přes Labe Město Ústí nad Labem byl těžce postiženo americkými nálety na konci II. světové války a érou rozsáhlých demolic a přestaveb během komunistického režimu.

Nový!!: Labe a Seznam památek v Ústí nad Labem · Vidět víc »

Seznam památných stromů v okrese Šumperk

Toto je seznam památných stromů v okrese Šumperk, v němž jsou uvedeny památné stromy na území okresu Šumperk.

Nový!!: Labe a Seznam památných stromů v okrese Šumperk · Vidět víc »

Seznam památných stromů v okrese Kolín

Toto je seznam památných stromů v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Seznam památných stromů v okrese Kolín · Vidět víc »

Seznam památných stromů v okrese Mělník

Toto je seznam památných stromů v okrese Mělník, v němž jsou uvedeny památné stromy na území okresu Mělník.

Nový!!: Labe a Seznam památných stromů v okrese Mělník · Vidět víc »

Seznam památných stromů v okrese Nymburk

Toto je seznam památných stromů v okrese Nymburk, v němž jsou uvedeny památné stromy na území okresu Nymburk.

Nový!!: Labe a Seznam památných stromů v okrese Nymburk · Vidět víc »

Seznam památných stromů v okrese Pardubice

Toto je seznam památných stromů v okrese Pardubice, v němž jsou uvedeny památné stromy na území okresu Pardubice.

Nový!!: Labe a Seznam památných stromů v okrese Pardubice · Vidět víc »

Seznam přehradních nádrží v Česku

Seznam přehradních nádrží v Česku.

Nový!!: Labe a Seznam přehradních nádrží v Česku · Vidět víc »

Seznam přehradních nádrží v Královéhradeckém kraji

Seznam přehradních nádrží v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Seznam přehradních nádrží v Královéhradeckém kraji · Vidět víc »

Seznam potoků v Česku

Seznam potoků v Česku podle jejich délky na území České republiky.

Nový!!: Labe a Seznam potoků v Česku · Vidět víc »

Seznam povodní v Česku

Karlův most v Praze při povodni v květnu 1872 Berounce okrese Mělník) Tento seznam obsahuje chronologicky seřazené významnější historicky doložené povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska.

Nový!!: Labe a Seznam povodní v Česku · Vidět víc »

Seznam registračních značek v Německu

Mapa přidělení registračních značek Seznam obsahuje přehled kódů registračních značek používaných v Německu.

Nový!!: Labe a Seznam registračních značek v Německu · Vidět víc »

Seznam rybníků v Česku

Seznam rybníků v Česku zahrnuje umělé vodní nádrže, postavené lidmi, které jsou opatřeny hrázemi, umožňují manipulace jako napouštění a vypouštění vody, a jsou určené především k chovu ryb.

Nový!!: Labe a Seznam rybníků v Česku · Vidět víc »

Seznam sledovaných vodních cest v Česku

Vodní cesty v České republice se rozlišují podle Zákona o vnitrozemské plavbě, který dělí vodní cesty na sledované a nesledované.

Nový!!: Labe a Seznam sledovaných vodních cest v Česku · Vidět víc »

Seznam ulic v Hradci Králové

Seznam názvů ulic a veřejných prostranství má ve stručnosti podat přehled pojmenování všech ulic a veřejných prostranství v Hradci Králové, včetně jejich původních názvů.

Nový!!: Labe a Seznam ulic v Hradci Králové · Vidět víc »

Seznam umělých drah pro slalom na divoké vodě

Seznam uměle postavených nebo upravených tratí pro slalom na divoké vodě a další vodní sporty.

Nový!!: Labe a Seznam umělých drah pro slalom na divoké vodě · Vidět víc »

Seznam výstav Muzea východních Čech v Hradci Králové

Toto je seznam krátkodobých výstav pořádaných Muzeem východních Čech v Hradci Králové a jeho historickými předchůdci, zejména Městským průmyslovým muzeem (MPM).

Nový!!: Labe a Seznam výstav Muzea východních Čech v Hradci Králové · Vidět víc »

Seznam vodních elektráren v Česku

Z akumulačních vodních elektráren v České republice Vodní elektrárna Orlík vyrobila v roce 2011 nejvíce elektrické energie V tomto seznamu jsou uvedeny vodní elektrárny, malé vodní elektrárny (MVE) a přečerpávací vodní elektrárny v Česku.

Nový!!: Labe a Seznam vodních elektráren v Česku · Vidět víc »

Seznam vodních kanálů v Česku

Seznam vodních kanálů v Česku podle jejich délky na území České republiky.

Nový!!: Labe a Seznam vodních kanálů v Česku · Vidět víc »

Seznam vodních ploch v okrese Praha-východ

Seznam vodních ploch v okrese Praha-východ zahrnuje rybníky, nádrže a další vodní plochy nacházející se v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Seznam vodních ploch v okrese Praha-východ · Vidět víc »

Seznam vodopádů v Česku

Tento seznam uvádí některé významné české vodopády.

Nový!!: Labe a Seznam vodopádů v Česku · Vidět víc »

Seznam vrcholů v Ústí nad Labem

Seznam vrcholů v Ústí nad Labem uvádí vrcholy, které se nacházejí v katastru města Ústí nad Labem, jehož území je členité a kopcovité.

Nový!!: Labe a Seznam vrcholů v Ústí nad Labem · Vidět víc »

Seznam vrcholů v Železných horách

Železné hory na mapě Česka U oběšeného (738 m) Pešava (697 m) Vestec (668 m) Spálava (663 m) Zuberský vrch (651 m) Seznam vrcholů v Železných horách obsahuje železnohorské vrcholy s výškou nad 500 m.

Nový!!: Labe a Seznam vrcholů v Železných horách · Vidět víc »

Seznam zeměpisných rekordů Česka

Tento článek je seznamem zeměpisných rekordů Česka.

Nový!!: Labe a Seznam zeměpisných rekordů Česka · Vidět víc »

Signál (Krkonoše)

Signál je hora v krkonošské Černohorské rozsoše, vedlejší vrchol Světlé, od níž je vzdálen asi 750 m severovýchodně.

Nový!!: Labe a Signál (Krkonoše) · Vidět víc »

Silniční most (Dříteč)

Silniční most u Dřítče se nalézá na silnici III.

Nový!!: Labe a Silniční most (Dříteč) · Vidět víc »

Silniční most (Nymburk)

Silniční most v Nymburce (okres Nymburk ve Středočeském kraji) převádí přes Labe silnici, která na pravém břehu vychází z náměstí Přemyslovců v centru historického jádra města, na jižním (levém) břehu v Zálabí nese název Kolínská.

Nový!!: Labe a Silniční most (Nymburk) · Vidět víc »

Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi

Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi je most překlenující řeku Labe mezi obcí Valy a Mělicemi.

Nový!!: Labe a Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi · Vidět víc »

Silnice I/15

Býčkovic na Litoměřicku Silnice I/15 je silnice v Česku, v severních Čechách, jež probíhá přibližně západovýchodním směrem tzv.

Nový!!: Labe a Silnice I/15 · Vidět víc »

Silnice I/30

Silnice I/30 je silnice první třídy spojující obce Lovosice, Ústí nad Labem a Chlumec, dálnici D8 a silnice I. třídy I/62 a I/13.

Nový!!: Labe a Silnice I/30 · Vidět víc »

Silnice I/31

Silnice I/31 je česká silnice I. třídy.

Nový!!: Labe a Silnice I/31 · Vidět víc »

Silnice I/37

Silnice I/37 je silnice I. třídy, spojující města Trutnov, Dvůr Králové nad Labem (nepřímo), Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou a Velká Bíteš (s návazností na dálnici D1 do Brna).

Nový!!: Labe a Silnice I/37 · Vidět víc »

Silnice I/62

Silnice I/62 je česká silnice I. třídy vedoucí Ústeckým krajem.

Nový!!: Labe a Silnice I/62 · Vidět víc »

Silnice I/9

275x275px Silnice I/9 je silnice I. třídy spojující Prahu, Neratovice, Mělník, Českou Lípu, Nový Bor a Rumburk.

Nový!!: Labe a Silnice I/9 · Vidět víc »

Silnice II/125

Silnice II/125 za obcí Kbílek, směr Kořenice Silnice II/125 je silnice II.

Nový!!: Labe a Silnice II/125 · Vidět víc »

Silnice II/240

Silnice II/240 je silnice II.

Nový!!: Labe a Silnice II/240 · Vidět víc »

Silnice II/244

Silnice II/244 je silnice II.

Nový!!: Labe a Silnice II/244 · Vidět víc »

Silnice II/247

Silnice II/247 je silnice druhé třídy spojující Litoměřice s Libochovicemi v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Silnice II/247 · Vidět víc »

Silnice II/261

II/261 je silnice druhé třídy, která začíná ve městě Liběchově ve Středočeském kraji a končí v Děčíně v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Silnice II/261 · Vidět víc »

Silnice II/272

Silnice II/272 je silnice II.

Nový!!: Labe a Silnice II/272 · Vidět víc »

Silnice II/295

Silnice II/295 je krkonošská silnice II.

Nový!!: Labe a Silnice II/295 · Vidět víc »

Silnice II/322

Silnice II/322 je silnice II.

Nový!!: Labe a Silnice II/322 · Vidět víc »

Silnice II/329

Silnice II/329 je silnice II. třídy v trase: Plaňany (odpojení od silnice I/12) – Radim – Pečky – Vrbová Lhota – přejezd nad dálnicí D11 – Písková Lhota (napojení na silnici II/611) – Poděbrady (odpojení) – Kouty – Netřebice (krátké napojení na silnici II/330) – Malý Vestec – Vestec – Křinec (napojení na silnici II/275) U Kluku se křižuje se silnicí I/38.

Nový!!: Labe a Silnice II/329 · Vidět víc »

Silnice II/503

Silnice II/503 je silnice II. třídy v Nymburku.

Nový!!: Labe a Silnice II/503 · Vidět víc »

Silnice II/610

Silnice II/610 je česká silnice II. třídy vedoucí z pražských Kbel do Turnova.

Nový!!: Labe a Silnice II/610 · Vidět víc »

Simtanský potok

Simtanský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Simtanský potok · Vidět víc »

Skalička (Skalice)

Skalička je vesnice, část obce Skalice v okrese Hradec Králové, spadající do mikroregionu Černilovsko.

Nový!!: Labe a Skalička (Skalice) · Vidět víc »

Skalice (řeka)

Skalice (německy Skalitz) je řeka na pomezí Středočeského (okres Příbram) a Jihočeského kraje (okres Písek) v České republice.

Nový!!: Labe a Skalice (řeka) · Vidět víc »

Skalice (okres Hradec Králové)

Obec Skalice se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký.

Nový!!: Labe a Skalice (okres Hradec Králové) · Vidět víc »

Skalický potok

Skalický potok může být.

Nový!!: Labe a Skalický potok · Vidět víc »

Skalky (Úštěcká pahorkatina)

Skalky (338 m n. m.) jsou vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Skalky (Úštěcká pahorkatina) · Vidět víc »

Skalnatý hřbet

Skalnatý hřbet (německy Farbenberg, 1079 m n. m.) je hora na Šumavě tyčící se 3 km západně od městečka Strážný.

Nový!!: Labe a Skalnatý hřbet · Vidět víc »

Skalní potok (přítok Jílovského potoka)

Skalní potok je potok v Ústeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Skalní potok (přítok Jílovského potoka) · Vidět víc »

Skalní práh

Laufen na švýcarském břehu Rýna Skalní práh je geomorfologický tvar, který se vyskytuje v horských a říčních údolích zpravidla v těch místech, kde dochází ke styku měkké a tvrdé horniny.

Nový!!: Labe a Skalní práh · Vidět víc »

Skalský potok (přítok Blanice)

Skalský potok je levostranný přítok řeky Blanice v okresech Strakonice a Písek v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Skalský potok (přítok Blanice) · Vidět víc »

Skála (Dolnooharská tabule)

Skála (210 m n. m.) je vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Skála (Dolnooharská tabule) · Vidět víc »

Skřemelice

Skřemelice (německy: Braunaubach) je pravostranný přítok Lužnice, pramení jižně od obce Klášter (východně od Nové Bystřice) v jižních Čechách.

Nový!!: Labe a Skřemelice · Vidět víc »

Skřiváň

Skřiváň (uváděn i jako Skřivánčí potok) je levostranným přítokem Rotavy v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Skřiváň · Vidět víc »

Skřivánek (Ústí nad Labem)

Atypické bytové domy ze 60. let Skřivánek je městská čtvrť na levém břehu Labe v Ústí nad Labem přímo nad městským centrem.

Nový!!: Labe a Skřivánek (Ústí nad Labem) · Vidět víc »

Sklářský potok (přítok Mže)

Sklářský potok je vodní tok v Českém lese v okrese Tachov.

Nový!!: Labe a Sklářský potok (přítok Mže) · Vidět víc »

Sklenský potok (přítok Svatavy)

Sklenský potok je krátký horský potok, levostranný přítok Svatavy v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Sklenský potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Skorec vodní

Skorec vodní (Cinclus cinclus) je středně velký zpěvný pták z čeledi skorcovitých (Cinclidae), který se vyskytuje na rychle tekoucích vodních tocích v Evropě včetně Česka, v severozápadní Africe a jihozápadní a střední Asii.

Nový!!: Labe a Skorec vodní · Vidět víc »

Skorotice (Ústí nad Labem)

Skorotice jsou část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město.

Nový!!: Labe a Skorotice (Ústí nad Labem) · Vidět víc »

Skryjský potok (přítok Berounky)

Pramen Skryjského potoka Ústí Skryjského potoka Skryjský potok je pravostranný přítok řeky Berounky na jejím říčním kilometru 75.

Nový!!: Labe a Skryjský potok (přítok Berounky) · Vidět víc »

Skrytín

Skrytín je zámeček a bývalá osada v kopci na levém břehu Labe v nadmořské výšce cca 320 metrů.

Nový!!: Labe a Skrytín · Vidět víc »

Skupice

Název Skupice má více sídel.

Nový!!: Labe a Skupice · Vidět víc »

Skupice (Postoloprty)

Skupice jsou zemědělská vesnice při řece Ohři, část města Postoloprty v okrese Louny.

Nový!!: Labe a Skupice (Postoloprty) · Vidět víc »

Skupice (rameno Labe)

Skupice je slepé rameno Labe u Poděbrad.

Nový!!: Labe a Skupice (rameno Labe) · Vidět víc »

Skutečská pahorkatina

Skutečská pahorkatina je krajinná oblast (horopisná jednotka) a geomorfologický okrsek o rozloze 140,61 km² v severovýchodní části Sečské vrchoviny, součást pohoří Železných hor v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) Česka.

Nový!!: Labe a Skutečská pahorkatina · Vidět víc »

Slapové jevy

Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.

Nový!!: Labe a Slapové jevy · Vidět víc »

Slatina (přítok Bahry)

Slatina je potok v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji v České republice, pramenící asi dva kilometry jižně od Krásného Lesa v Krušných horách v nadmořské výšce 710 metrů.

Nový!!: Labe a Slatina (přítok Bahry) · Vidět víc »

Slatinná stráň

Slatinná stráň (německy Moorlahn) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Slatinná stráň · Vidět víc »

Slatinný potok (přítok Křemelné)

Slatinný potok (na horním a středním toku též Neubrunster Bach a Gerlbach) je pravostranným přítokem Křemelné.

Nový!!: Labe a Slatinný potok (přítok Křemelné) · Vidět víc »

Slatinný potok (přítok Ohře)

Slatinný potok je levostranným přítokem Ohře ve Smrčinách a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Slatinný potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Slatinný potok (pravostranný přítok Radbuzy)

Slatinný potok je pravostranný přítok řeky Radbuzy v Českém lese a Podčeskoleské pahorkatině v okrese Domažlice.

Nový!!: Labe a Slatinný potok (pravostranný přítok Radbuzy) · Vidět víc »

Slatinský potok (přítok Botiče)

Slatinský potok je potok v Praze v České republice, pravý přítok Botiče.

Nový!!: Labe a Slatinský potok (přítok Botiče) · Vidět víc »

Slatinský potok (přítok Zdobnice)

Slatinský potok je menší vodní tok v Podorlické pahorkatině, levostranný přítok Zdobnice v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Slatinský potok (přítok Zdobnice) · Vidět víc »

Slavíkovy ostrovy

Památná lipová alej na Slavíkových ostrovech Slavíkovy ostrovy jsou rekreační lokalitou u města Přelouče.

Nový!!: Labe a Slavíkovy ostrovy · Vidět víc »

Slánský kraj

Nejstarší vyobrazení Slánského kraje na Aretinově mapě (1619) Slánský kraj na Vogtově mapě (1712) Slánský kraj je historickým správním celkem České země.

Nový!!: Labe a Slánský kraj · Vidět víc »

Slávy dcera

Slávy dcera je rozsáhlá lyricko-epická básnická skladba Jána Kollára napsaná v humanistické češtině Bible kralické a rozvíjející ideu panslavismu.

Nový!!: Labe a Slávy dcera · Vidět víc »

Slezský hřbet

Slezský hřbet je geomorfologický okrsek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Slezský hřbet · Vidět víc »

Sloupnický potok

Sloupnický potok je pravostranný přítok řeky Loučné v okresech Svitavy a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Sloupnický potok · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Labe a Slované · Vidět víc »

Slubice (potok)

Slubice je levostranný přítok řeky Chrudimky v okresech Havlíčkův Brod a Chrudim.

Nový!!: Labe a Slubice (potok) · Vidět víc »

Slupský potok

Slupský potok je levostranný přítok Vlašimské Blanice, který protéká na území okresů Benešov a Tábor.

Nový!!: Labe a Slupský potok · Vidět víc »

Smíchovský potok

Smíchovský potok je pravostranným přítokem Štítarského potoka, který se vlévá do Mrliny.

Nový!!: Labe a Smíchovský potok · Vidět víc »

Smiřice

Smiřice jsou město v okrese Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Smiřice · Vidět víc »

Smiřice (nádraží)

Smiřice je železniční stanice v jihozápadní části města Smiřice v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji nedaleko řeky Labe.

Nový!!: Labe a Smiřice (nádraží) · Vidět víc »

Smiřická rovina

Smiřická rovina je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Pardubické kotliny, ležící v okresech Náchod a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji a v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Smiřická rovina · Vidět víc »

Smil písečný

Kolonie smilu písečného Květenství úborů Přízemní listové růžice Smil písečný (Helichrysum arenarium) je vytrvalá, nevysoká, planě rostoucí rostlina kvetoucí koncem léta četnými, citrónově žlutými květy sestavených do mnoha drobných úborů.

Nový!!: Labe a Smil písečný · Vidět víc »

Smolnický potok

Smolnický potok je potok protékající okresy Rakovník a Louny ve Středočeském a Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Smolnický potok · Vidět víc »

Smrčiny

Bavorsko-durynsko-sasko-české pomezí Smrčiny jsou členitá hornatina až pahorkatina a geomorfologický celek rozkládající se v severovýchodním německém Bavorsku, v jihozápadním Sasku a také v západních Čechách na Chebsku.

Nový!!: Labe a Smrčiny · Vidět víc »

Smržovský potok

Název Smržovský potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Smržovský potok · Vidět víc »

Smrk (Jizerské hory)

Smrk je s výškou 1124 metrů nad mořem nejvyšší horou Smrčské hornatiny a zároveň také české části Jizerských hor.

Nový!!: Labe a Smrk (Jizerské hory) · Vidět víc »

Smrt Adolfa Hitlera

Titulní strana Stars and Stripes z 2. května 1945 oslavující Hitlerovu smrt Smrt Adolfa Hitlera nastala 30.

Nový!!: Labe a Smrt Adolfa Hitlera · Vidět víc »

Smrt Heleny Biháriové

Helena Biháriová (1971/1972 Opava – 15. února 1998 Vrchlabí) byla česká Romka připravená o život dvojicí mladíků.

Nový!!: Labe a Smrt Heleny Biháriové · Vidět víc »

SMS Deutschland (1904)

SMS Deutschland byla první z pěti bitevních lodí (predreadnought) třídy ''Deutschland'' postavených pro německé císařské námořnictvo.

Nový!!: Labe a SMS Deutschland (1904) · Vidět víc »

SMS Hannover

SMS Hannover byla druhou z pěti bitevních lodí (predreadnought) třídy ''Deutschland'' postavených pro německé císařské námořnictvo v letech 1904 až 1906.

Nový!!: Labe a SMS Hannover · Vidět víc »

SMS Hessen

SMS Hessen byla třetí z pěti bitevních lodí (predreadnought) třídy ''Braunschweig'' postavených pro německé císařské námořnictvo.

Nový!!: Labe a SMS Hessen · Vidět víc »

SMS Pommern

SMS Pommern byla jedna z pěti bitevních lodí (predreadnought) třídy ''Deutschland'' postavených pro německé císařské námořnictvo v letech 1904 až 1906.

Nový!!: Labe a SMS Pommern · Vidět víc »

Smutná

Smutná, na horním toku nazývaná též Cedron, je malá řeka v jižních Čechách v okresech Písek a Tábor.

Nový!!: Labe a Smutná · Vidět víc »

Sněženský potok (přítok Svatavy)

Sněženský potok je menší horský tok v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Svatavy.

Nový!!: Labe a Sněženský potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Sněžka

Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603 m (dříve uváděný údaj 1602 m) nejvyšší horou Krkonoš, Sudet, Slezska, Čech, i celého Česka.

Nový!!: Labe a Sněžka · Vidět víc »

Sněžný potok (přítok Ličné)

Sněžný potok je potok v Krkonoších, pramenící na luční enklávě Sněžné Domky na Rýchorách.

Nový!!: Labe a Sněžný potok (přítok Ličné) · Vidět víc »

Sněžnická hornatina

Sněžník Sněžnická hornatina je geomorfologický okrsek patřící do geomorfologického podcelku Děčínské stěny, jehož druhým okrskem je Růžovská vrchovina.

Nový!!: Labe a Sněžnická hornatina · Vidět víc »

Sněžnický potok

Sněžnický potok je potok v Ústeckém kraji v Česku a v Zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory v Německu.

Nový!!: Labe a Sněžnický potok · Vidět víc »

Sobědražský potok

Sobědražský potok je menší vodní tok v Táborské pahorkatině, levostranný přítok Jickovického potoka v okrese Písek v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Sobědražský potok · Vidět víc »

Socha Herkommana – Goliáše

Socha Herkommana, později změněná na sochu Goliáše, se nachází na terase nad levým břehem Labe v centru obce Kuks v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji, uprostřed pozůstatků historického komplexu barokních lázní, vybudovaných majitelem zdejšího panství hrabětem Františkem Antonínem Šporkem na přelomu 17.

Nový!!: Labe a Socha Herkommana – Goliáše · Vidět víc »

Socha svatého Jana Nepomuckého (Nymburk, 1696)

Socha sv.

Nový!!: Labe a Socha svatého Jana Nepomuckého (Nymburk, 1696) · Vidět víc »

Socha svatého Jana Nepomuckého (Poděbrady)

Socha sv.

Nový!!: Labe a Socha svatého Jana Nepomuckého (Poděbrady) · Vidět víc »

Sojovice

Obec Sojovice se nachází v okrese Mladá Boleslav, Středočeský kraj, na levém břehu Jizery asi pět kilometrů před soutokem s Labem, mezi městy Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou.

Nový!!: Labe a Sojovice · Vidět víc »

Sopřečský kanál

Sopřečský kanál (též Výrovský kanál) je vodní dílo v okrese Pardubice dnes sloužící k napájení rybníků Černého Nadýmače a Sopřečského rybníka.

Nový!!: Labe a Sopřečský kanál · Vidět víc »

Souňovský potok

Souňovský potok je menší vodní tok v Hornosázavské pahorkatině a Středolabské tabuli, pravostranný přítok Olšanského potoka v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Souňovský potok · Vidět víc »

Soudný

Soudný (288 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje.

Nový!!: Labe a Soudný · Vidět víc »

Soudný vrch

Soudný vrch je převážně zalesněný severní svah kopce Ořechovka (386 m) v Českém středohoří, nacházející se na okraji města Ústí nad Labem nad soutokem Labe s řekou Bílinou v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Soudný vrch · Vidět víc »

Soumostí

Soumostí tvoří dva i více na sebe vzájemně navazující mosty nebo jejich části, překonávající různé druhy překážek (vodní díla, vodní toky, silniční a železniční tahy, záplavová území ap.). Soumostím se nazývají také blízko sebe stojící, vzájemně nenavazující mosty, které překonávají stejnou (většinou vodní překážku).

Nový!!: Labe a Soumostí · Vidět víc »

Sousoší Soutok Labe s Orlicí

Sousoší Soutok Labe s Orlicí (též sousoší Milenci) je alegorické sousoší sochaře Josefa Václava Škody symbolizující soutok dvou královéhradeckých řek.

Nový!!: Labe a Sousoší Soutok Labe s Orlicí · Vidět víc »

Soutok

Lužické Nisy Svitavy Soutok je místo, kde se setkávají nejméně dva vodní toky.

Nový!!: Labe a Soutok · Vidět víc »

Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska

Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska je kniha Víta Ryšánka, která popisuje velké soutoky na území České republiky.

Nový!!: Labe a Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska · Vidět víc »

Sovice

Sovice, též Sovický vrch (278 m), je izolovaný zčásti zalesněný svědecký vrch v Úštěcké pahorkatině, šest kilometrů západně od Štětí a osm kilometrů severovýchodně od Roudnice nad Labem.

Nový!!: Labe a Sovice · Vidět víc »

Sovice u Brzánek

Sovice u Brzánek je přírodní památka na severovýchodním okraji obce Brzánky v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Sovice u Brzánek · Vidět víc »

Sovinka

Sovinka je menší vodní tok v Krkonoších a jejich podhůří, pravostranný přítok Labe v okresech Semily a Trutnov v Libereckém a Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Sovinka · Vidět víc »

Spanilá jízda

Spanilé jízdy, v dobové terminologii rejsy, byla velká vojenská tažení husitů za hranice Českého království.

Nový!!: Labe a Spanilá jízda · Vidět víc »

Spálený (Šumava)

Spálený (1014 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě, která se nachází 1 km severozápadně od Srní v okrese Klatovy.

Nový!!: Labe a Spálený (Šumava) · Vidět víc »

Spálený vrch (Šluknovská pahorkatina)

Spálený vrch (původní německý název Hillebrand) je zalesněný hřbet o nadmořské výšce 443,2 m ve Šluknovské pahorkatině.

Nový!!: Labe a Spálený vrch (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Spůlka

Spůlka (též Stašský potok, místně též nazývána Sputka) je levostranný přítok řeky Volyňky v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Spůlka · Vidět víc »

Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic

Zdymadlo na Labi v Pardubicích. V jeho zdrži, která sahá až po Kunětice plují rekreační, osobní a nákladní lodě. Přístav Chvaletice je zatím posledním přístavem na Labi. Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic je projekt, který si za cíl klade prodloužení splavnosti Labe o 24 km z Chvaletic do Pardubic.

Nový!!: Labe a Splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic · Vidět víc »

Spolana

Pohled na Spolanu z druhého břehu Labe SPOLANA s.r.o. je chemická továrna ležící v Neratovicích na břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Spolana · Vidět víc »

Sport v Hradci Králové

Hradec Králové je město mnoha sportovních odvětví.

Nový!!: Labe a Sport v Hradci Králové · Vidět víc »

Spravedlnost (Lužické hory)

Spravedlnost (německy Irrichtberg, místní lidové označení Soudňák) je zalesněný čedičový vrch (534 m n. m.) v Lužických horách, 1 km jižně od Doubice a asi 5 km jihozápadně od Krásné Lípy.

Nový!!: Labe a Spravedlnost (Lužické hory) · Vidět víc »

Správčice

Správčice (německy Sprawtschitz) je historická osada, část královéhradecké čtvrti Věkoše, která se nachází na levé straně řeky Labe.

Nový!!: Labe a Správčice · Vidět víc »

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko je od 1.

Nový!!: Labe a Správní obvod obce s rozšířenou působností Hlinsko · Vidět víc »

Spréva

Spréva je řeka ve východním Německu (Sasko, Braniborsko, Berlín), která na dvou místech krátce protéká i územím Česka (ve Šluknovském výběžku).

Nový!!: Labe a Spréva · Vidět víc »

Spytihněv I.

Spytihněv I. (latinsky Spytignewo či Spytigneu; kolem roku 875 – 905/915) byl český kníže z rodu Přemyslovců vládnoucí v letech 894–915.

Nový!!: Labe a Spytihněv I. · Vidět víc »

Spytovický potok

Spytovický potok je malý vodní tok v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Spytovický potok · Vidět víc »

Sršská plošina

Sršská plošina je geomorfologický podokrsek České tabule ležící severně od Pardubic.

Nový!!: Labe a Sršská plošina · Vidět víc »

Srpen 2006

;2. srpna – středa;3. srpna – čtvrtek;4. srpna – pátek;5. srpna – sobota;6. srpna – neděle;7. srpna – pondělí;8. srpna – úterý;9. srpna – středa;10. srpna – čtvrtek;12. srpna – sobota;13. srpna – neděle;14. srpna – pondělí;16. srpna – středa;18. srpna – pátek;20. srpna – neděle;21. srpna – pondělí;22. srpna – úterý;23. srpna – středa;24. srpna – čtvrtek;25. srpna – pátek;26. srpna – sobota;27. srpna – neděle;28. srpna – pondělí;29. srpna - úterý;31. srpna - čtvrtek.

Nový!!: Labe a Srpen 2006 · Vidět víc »

Srpina

Srpina je říčka, která pramení na území okresu Chomutov, protéká okresem Most a v Obrnicích tvoří pravobřežní přítok řeky Bíliny.

Nový!!: Labe a Srpina · Vidět víc »

St. Pauli

St.

Nový!!: Labe a St. Pauli · Vidět víc »

Staří Sasové

Staří Sasové je historické označení několika kmenů germánských Sasů, kteří obývali Staré Sasko (německy), tedy původní saskou domovinu poté, kdy se část Sasů společně s Angly a Juty přesunula přes moře do Anglie.

Nový!!: Labe a Staří Sasové · Vidět víc »

Staří Slované

Staří Slované byli indoevropské národy, které žily v období stěhování národů a raného středověku (přibližně od 5. do 10. století našeho letopočtu) ve střední, východní a jihovýchodní Evropě a prostřednictvím slovanských států položily základy slovanským národům raného a vrcholného středověku.

Nový!!: Labe a Staří Slované · Vidět víc »

Stade

Stade (oficiálně hanzovní město Stade, německy Hansestadt Stade, dolnoněmecky Hansestadt Stood) je město v Dolním Sasku v severním Německu.

Nový!!: Labe a Stade · Vidět víc »

Stadt Wehlen

Stadt Wehlen (česky zastarale Volany) je město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Stadt Wehlen · Vidět víc »

Stanislav Pfléger

Stanislav Pfléger (* 14. května 1958) je český politik a podnikatel, v letech 2013 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR a člen hnutí ANO 2011.

Nový!!: Labe a Stanislav Pfléger · Vidět víc »

Stanovice (okres Trutnov)

Obec Stanovice (německy Stangendorf) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, při řece Labi zhruba 5,5 km jihovýchodně od Dvora Králové.

Nový!!: Labe a Stanovice (okres Trutnov) · Vidět víc »

Starček úzkolistý

Starček úzkolistý (Senecio inaequidens) je polokeř z čeledi hvězdnicovité, invazní, do Evropy náhodně zavlečená rostlina, jihoafrický druh rodu starček, který je v České republice považován za naturalizovaný neofyt.

Nový!!: Labe a Starček úzkolistý · Vidět víc »

Stará Boleslav

Stará Boleslav je bývalé město a historicky významné místo.

Nový!!: Labe a Stará Boleslav · Vidět víc »

Stará Boleslav (hradiště)

Stará Boleslav je raně středověké hradiště překryté zástavbou stejnojmenného města v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Stará Boleslav (hradiště) · Vidět víc »

Stará Boleslav (nádraží)

Stará Boleslav je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji poblíž řeky Labe.

Nový!!: Labe a Stará Boleslav (nádraží) · Vidět víc »

Stará Lysá

Stará Lysá je polabská obec, která se nachází ve Středočeském kraji, v okrese Nymburk, 4 km severozápadně od Lysé nad Labem a 8 km jižně od Benátek nad Jizerou.

Nový!!: Labe a Stará Lysá · Vidět víc »

Stará marka

Stará marka (německy Altmark) je region na severu německé spolkové země Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Stará marka · Vidět víc »

Staré Jesenčany

Obec Staré Jesenčany (dříve Staré Jesničany, německy Jesnitschan) se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický, cca 4 km od krajského města Pardubice.

Nový!!: Labe a Staré Jesenčany · Vidět víc »

Staré Labe

Staré Labe se nachází na více místech.

Nový!!: Labe a Staré Labe · Vidět víc »

Staré Labe (Kojice)

Staré Labe je název vodní plochy nacházející se na severovýchodě Kojic na břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Staré Labe (Kojice) · Vidět víc »

Staré Labe u Hradce Králové

Staré Labe u Hradce Králové je vodní plocha o rozloze 8,0 ha vzniklá jako slepé rameno řeky Labe po provedení její regulace na počátku 20.

Nový!!: Labe a Staré Labe u Hradce Králové · Vidět víc »

Staré rameno Labe u dvora Josefov

Staré rameno Labe u dvora Josefov je mrtvé rameno Labe sestávající ze dvou vodních ploch o rozloze 2,0 ha jezero I a 1,0 ha jezero II (měřeno od dvora Josefov) nalézajících se asi 200 m jihozápadně od dvora Josefov v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Staré rameno Labe u dvora Josefov · Vidět víc »

Staré sídelní území

Staré sídelní území je souhrnný název pro oblasti na území dnešní České republiky, které byly tradičně osídleny většinou pravěkých zemědělských kultur a také během raného středověku.

Nový!!: Labe a Staré sídelní území · Vidět víc »

Starý Hirštejn

Starý Hirštejn je přírodní rezervace vyhlášená roku 1968.

Nový!!: Labe a Starý Hirštejn · Vidět víc »

Starý Kolín

Výstava Mezi kmeny a státem. Velmožský hrob (dvojhrob) z Kolína, 850-900 n. l. Obec Starý Kolín se nachází v okrese Kolín, kraj Středočeský asi 8 km východně od Kolína.

Nový!!: Labe a Starý Kolín · Vidět víc »

Starý Kolín (železniční zastávka)

Starý Kolín je železniční zastávka v centrální části stejnojmenné obce v okrese Kolín ve Středočeském kraji, nedaleko ramene řeky Labe.

Nový!!: Labe a Starý Kolín (železniční zastávka) · Vidět víc »

Starý Ples

Starý Ples je vesnice, část města Jaroměř v okrese Náchod.

Nový!!: Labe a Starý Ples · Vidět víc »

Starý potok (přítok Manětínského potoka)

Starý potok (též Pstružný potok) je malý vodní tok v Rakovnické pahorkatině v okrese Plzeň-sever.

Nový!!: Labe a Starý potok (přítok Manětínského potoka) · Vidět víc »

Starkočský potok

Starkočský potok je pravostranný přítok řeky Doubravy protékající okresy Kutná Hora a Chrudim.

Nový!!: Labe a Starkočský potok · Vidět víc »

Staroboleslavská rovina

Staroboleslavská rovina je geomorfologický okrsek ve střední a východní části Mělnické kotliny, ležící v okresech Mělník, Praha-východ, Mladá Boleslav a Nymburk ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Staroboleslavská rovina · Vidět víc »

Starobucký potok

Starobucký potok je tok v Královéhradeckém kraji v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Starobucký potok · Vidět víc »

Starokatolická farnost Děčín-Podmokly

Starokatolická farnost Děčín-Podmokly, nazývaná též Starokatolická farnost Světec-Hostomice, je bývalá farnost starokatolické církve.

Nový!!: Labe a Starokatolická farnost Děčín-Podmokly · Vidět víc »

Starokolínská rovina

Starokolínská rovina je geomorfologický podokrsek České tabule v okrese Kolín a Kutná hora nacházející se po obou stranách řeky Labe v okolí obce Starý Kolín.

Nový!!: Labe a Starokolínská rovina · Vidět víc »

Staroměstský most

Staroměstský most přes Ploučnici Staroměstský most je kamenný, památkově chráněný renesanční silniční most, který přemosťuje řeku Ploučnici nedaleko jejího ústí do Labe ve Starém Městě v Děčíně.

Nový!!: Labe a Staroměstský most · Vidět víc »

Staviště

Staviště (nebo též Stavišťský potok) je levostranný přítok řeky Sázavy v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Staviště · Vidět víc »

Stáj (okres Jihlava)

Obec Stáj se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Stáj (okres Jihlava) · Vidět víc »

Stěžovský potok

Stěžovský potok je menší vodní tok v Benešovské pahorkatině, pravostranný přítok Líšnického potoka v okrese Příbram ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Stěžovský potok · Vidět víc »

Stěhování národů

římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.

Nový!!: Labe a Stěhování národů · Vidět víc »

Stříbrné návrší

Stříbrné návrší (též Bílá louka, německy Silberkamm) je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici 1 km severozápadně od Luční boudy a 2 km severozápadně od Studniční hory, jejímž je vedlejším vrcholem.

Nový!!: Labe a Stříbrné návrší · Vidět víc »

Stříbrníky

Stříbrníky jsou částí města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Stříbrníky · Vidět víc »

Stříbrný hřbet

Stříbrný hřbet (polsky Smogornia, německy Mittagsberg) je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km SV od Špindlerova Mlýna a 6 km ZJZ od Karpacze.

Nový!!: Labe a Stříbrný hřbet · Vidět víc »

Stříbrný potok (přítok Čisté)

Stříbrný potok je horský potok ve východních Krkonoších.

Nový!!: Labe a Stříbrný potok (přítok Čisté) · Vidět víc »

Stříbrný potok (přítok Čistého potoka)

Stříbrný potok je pravostranným přítokem Čistého potoka (uváděného rovněž jako Komáří potok) ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Stříbrný potok (přítok Čistého potoka) · Vidět víc »

Stříbrný potok (přítok Bělečského potoka)

Stříbrný potok je pravostranný přítok Bělečského potoka.

Nový!!: Labe a Stříbrný potok (přítok Bělečského potoka) · Vidět víc »

Stříbrný potok (přítok Svatavy)

Stříbrný potok je levostranným přítokem Svatavy v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Stříbrný potok (přítok Svatavy) · Vidět víc »

Stříbrný potok (přítok Zbečnického potoka)

Stříbrný potok je drobný vodní tok v Královéhradeckém kraji, je posledním pravým přítokem Zbečnického potoka.

Nový!!: Labe a Stříbrný potok (přítok Zbečnického potoka) · Vidět víc »

Stříbrnický potok

Stříbrnický potok je jméno více vodních toků.

Nový!!: Labe a Stříbrnický potok · Vidět víc »

Střední Labe (vodní cesta)

Střední Labe je v českém kontextu název pro střední část českého toku řeky Labe, od soutoku s Vltavou u Mělníka po soutok s Orlicí v Hradci Králové.

Nový!!: Labe a Střední Labe (vodní cesta) · Vidět víc »

Střední vrch

Střední vrch (něm. Mittenberg) je výrazná čedičová kupa o nadmořské výšce 594 metrů, ležící asi 1 km severovýchodně od Dolního Prysku v Klíčské hornatině Lužických hor, v okrese Česká Lípa.

Nový!!: Labe a Střední vrch · Vidět víc »

Středočeská pahorkatina

Středočeská pahorkatina je s rozlohou 6 328 km² nejrozsáhlejší pahorkatinou na území Česka.

Nový!!: Labe a Středočeská pahorkatina · Vidět víc »

Středočeská tabule

Středočeská tabule je geomorfologická oblast (též podsoustava) v jižní části České tabule, rozkládající se podél řek Labe, Jizera a Ohře.

Nový!!: Labe a Středočeská tabule · Vidět víc »

Středočeský kraj

Středočeský kraj je samosprávný celek České republiky ve středních Čechách, který je co do územní rozlohy i počtu obyvatel největším českým krajem.

Nový!!: Labe a Středočeský kraj · Vidět víc »

Středoevropská nížina

Středoevropská nížina (Niż Środkowoeuropejski, Среднеевропейская равнина), v některých zemích nazývaná Severoevropská nížina (Noord-Europese Laagvlakte, Nordeuropæiske Lavland), případně Severoněmecká nížina (Norddeutsches Tiefland), je rozsáhlá nížina, která se táhne od nizozemského pobřeží Severního moře na západě až po východní hranici Polska.

Nový!!: Labe a Středoevropská nížina · Vidět víc »

Středolabská niva

Středolabská niva je geomorfologický okrsek ve střední a jihovýchodní části Nymburské kotliny, ležící v okresech Nymburk a Kolín.

Nový!!: Labe a Středolabská niva · Vidět víc »

Středolabská tabule

Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule.

Nový!!: Labe a Středolabská tabule · Vidět víc »

Středoněmecký průplav

Schéma napojení Středoněmeckého průplavu na jiné vodní cesty Křížení Středoněmeckého kanálu (vpravo nahoře) s řekou Labe (vlevo dole) 10 km severovýchodně od Magdeburgu Středoněmecký průplav je průplav v německých spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko, Dolní Sasko a Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Středoněmecký průplav · Vidět víc »

Středověké dějiny Srbska

bitvy na Kosově poli Středověké dějiny Srbska započaly příchodem prvních předchůdců Srbů na dnešní srbské území v 1.

Nový!!: Labe a Středověké dějiny Srbska · Vidět víc »

Střekov (část obce)

Střekov je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov.

Nový!!: Labe a Střekov (část obce) · Vidět víc »

Střekov (hrad)

Střekov je zřícenina hradu v Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Střekov (hrad) · Vidět víc »

Střela (řeka)

Střela (je řeka v západních Čechách známá především svým hlubokým kaňonovitým údolím.

Nový!!: Labe a Střela (řeka) · Vidět víc »

Střela (přítok Metuje)

Střela ve Slaném Potok Střela (polsky Klikawa, něm. Schnelle) je levostranný přítok Metuje, jehož celý tok v délce 15,1 km kromě ústí se nachází na polském území.

Nový!!: Labe a Střela (přítok Metuje) · Vidět víc »

Střelecký ostrov (Litoměřice)

Park na Střeleckém ostrově se secesním altánem Střelecký ostrov v Litoměřicích je říční ostrov při řece Labi, jeden ze dvou místních říčních ostrovů (druhý západní ostrov se nazývá Písečný).

Nový!!: Labe a Střelecký ostrov (Litoměřice) · Vidět víc »

Stebenka

Stebenka je levostranný přítok řeky Jizery v okrese Semily v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Stebenka · Vidět víc »

Stebnický potok

Stebnický potok je vodní tok v Českém lese, Smrčinách a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Odravy.

Nový!!: Labe a Stebnický potok · Vidět víc »

Stebno

Stebno je obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji přibližně 5,5 km jjz.

Nový!!: Labe a Stebno · Vidět víc »

Stendal

Hansestadt Stendal je okresní město v okresu Stendal a dopravní uzel ve Staré marce, spolková země Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Stendal · Vidět víc »

Stichova mapa

Stichova mapa je jednou z prvních tematických map českého území, vytvořená Janem Stichem.

Nový!!: Labe a Stichova mapa · Vidět víc »

Stožec (Lužické hory)

Stožec (německy Schöber) je pravidelná kupa (665 m) z olivinického čediče, tvarem připomínající stoh sena.

Nový!!: Labe a Stožec (Lužické hory) · Vidět víc »

Stodolský potok

Stodolský potok (dříve německy Leithenbach) je pravostranný přítok Sázku v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Stodolský potok · Vidět víc »

Stoh (Krkonoše)

Stoh (německy Heuschober) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Stoh (Krkonoše) · Vidět víc »

Stoka (přítok Ohře)

Stoka je 12,9 km dlouhý potok ve Slavkovském lese v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Stoka (přítok Ohře) · Vidět víc »

Stoličná hora

Stoličná hora, nazývaná též Kvádrberk (něm. Quaderberg), je vrchol o nadmořské výšce 289 m nalézající se na pravém břehu řeky Labe na severním okraji statutárního města Děčín.

Nový!!: Labe a Stoličná hora · Vidět víc »

Stolpen (hrad)

Stolpen je hrad částečně přestavěný na zámek a nakonec na pevnost asi 27 kilometrů východně od Drážďan, ve stejnojmenném městečku v Zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory, ve Svobodném státě Sasko v Německu.

Nový!!: Labe a Stolpen (hrad) · Vidět víc »

Stoupec

Stoupec je zaniklá tvrz ze 14. století v Železných horách.

Nový!!: Labe a Stoupec · Vidět víc »

Strašecký potok

Strašecký potok je vodní tok v povodí Berounky, který odvodňuje nevelké území na pomezí okresů Rakovník a Kladno.

Nový!!: Labe a Strašecký potok · Vidět víc »

Strašický potok

Strašický potok je levostranný přítok Vlašimské Blanice v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Strašický potok · Vidět víc »

Strand (Struppen)

Strand je vesnice, místní část obce Struppen v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Strand (Struppen) · Vidět víc »

Stráž (Šumava)

Stráž (německy Postberg) je 1308 m vysoká hora na Kvildských pláních v pohoří Šumava.

Nový!!: Labe a Stráž (Šumava) · Vidět víc »

Stráž (Krkonošské podhůří, 630 m)

Stráž (někdy uváděný jako Strážník) je vrchol ležící v Krkonošském podhůří, asi 800 metrů východně od Studence.

Nový!!: Labe a Stráž (Krkonošské podhůří, 630 m) · Vidět víc »

Strážník (národní přírodní památka)

Strážník je národní přírodní památka, která bylo vyhlášena za účelem ochrany světoznámého naleziště hvězdovce, unikátní krystalografické formy křemene.

Nový!!: Labe a Strážník (národní přírodní památka) · Vidět víc »

Strážný (Šumava)

Strážný (německy Schlösslberg, 1115 m n. m.) je rozlehlá hora na Šumavě tyčící se 2 km severozápadně od městečka Strážný.

Nový!!: Labe a Strážný (Šumava) · Vidět víc »

Strážný vrch (České středohoří)

Strážný vrch (někdy též zvaný Klobouk) je čedičový kopec (599 m n. m.) v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Strážný vrch (České středohoří) · Vidět víc »

Strážov

Město Strážov se nachází v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Strážov · Vidět víc »

Stráň (Východolabská tabule)

Stráň je vrchol v České republice ležící ve Východolabské tabuli v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Stráň (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Stržský potok

Stržský potok je levostranný přítok řeky Sázavy v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Stržský potok · Vidět víc »

Strehla

Strehla je město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Strehla · Vidět víc »

Strenický potok

Strenický potok je pravostranný přítok řeky Jizery v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Strenický potok · Vidět víc »

Stropnice

Stropnice je řeka v Jihočeském kraji, dříve nazývána potokem Borovanským.

Nový!!: Labe a Stropnice · Vidět víc »

Strouženský potok

Strouženský potok, polsky Pstrążnik, německy Straußeneyer Bach je potok protékající obcí Stroužné, německy Straußeney, v letech 1937–1945 Straußdörfel; od 1945 polsky Pstrążna; dolní tok se nachází v České republice, částečně i kus toku horního.

Nový!!: Labe a Strouženský potok · Vidět víc »

Stružský potok

Stružský potok je pravostranný přítok řeky Vlkavy v okrese Mladá Boleslav.

Nový!!: Labe a Stružský potok · Vidět víc »

Struhadlo (Krkonoše)

Struhadlo (německy Kläuselberg) je hora v Krkonoších, boční výběžek hřebene Přední Planina – Herlíkovický Žalý, 4 km jižně od Špindlerova Mlýna a 3 km severoseverozápadně od Strážného.

Nový!!: Labe a Struhadlo (Krkonoše) · Vidět víc »

Struppen

Struppen (česky zastarale Strupno) je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Struppen · Vidět víc »

Studánka (Varnsdorf)

Studánka (něm. Schönborn) je náhorní vesnice v okrese Děčín, 3 km západně od Varnsdorfu, jehož je místní částí.

Nový!!: Labe a Studánka (Varnsdorf) · Vidět víc »

Studená Vltava

Studená Vltava (nebo Altwasser) je pravostranný přítok Teplé Vltavy, do níž se vlévá uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh v nadmořské výšce 734 m u osady Chlum.

Nový!!: Labe a Studená Vltava · Vidět víc »

Studený potok

Název Studený potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Studený potok · Vidět víc »

Studený potok (přítok Labe)

Studený potok je menší vodní tok v Děčínské vrchovině na území NPR Kaňon Labe, pravostranný přítok Labe v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Studený potok (přítok Labe) · Vidět víc »

Studený vrch (Hřebeny)

Rozhledna na Studeném vrchu Studený vrch, dosahující nadmořské výšky 661 metrů, je nejvyšší horou pohoří Hřebeny podle geomorfologického členění.

Nový!!: Labe a Studený vrch (Hřebeny) · Vidět víc »

Studenecký potok (přítok Libockého potoka)

Studenecký potok je levostranný přítok Libockého potoka v Krušných horách v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Studenecký potok (přítok Libockého potoka) · Vidět víc »

Studenský potok (přítok Hamerského potoka)

Studenský potok je vodoteč na území České republiky pramenící v Kraji Vysočina, okres Jihlava, ale z větší části tekoucí po území Jihočeského kraje, okres Jindřichův Hradec.

Nový!!: Labe a Studenský potok (přítok Hamerského potoka) · Vidět víc »

Sušina (Východolabská tabule)

Sušina (259 m n. m.) je vrch v okrese Pardubice Pardubického kraje.

Nový!!: Labe a Sušina (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Suchá Kamenice

Alternativní pohled na mlýnský jez Suchá Kamenice je malý potok nedaleko Hřenska v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Suchá Kamenice · Vidět víc »

Suchý potok (přítok Ohře)

Suchý potok je menší vodní tok ve Slavkovském lese a Chebské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Ohře. Horní tok potoka se nachází na území CHKO Slavkovský les. Délka toku měří 6,2 km, plocha povodí činí 6,94 km².

Nový!!: Labe a Suchý potok (přítok Ohře) · Vidět víc »

Suchý vrch (Lužické hory)

Suchý vrch je zalesněná znělcová hora o nadmořské výšce 641 m v Lužických horách na severu České republiky, asi 3,5 vzdušnou čarou na jihozápad od nejvyšší hory Lužických hor, Luže.

Nový!!: Labe a Suchý vrch (Lužické hory) · Vidět víc »

Suchý vrch (Orlické hory)

Suchý vrch (německy Schwarzberg) je vrchol v České republice ležící v podřazeném celku Orlických hor Bukovohorské hornatině, jejímž je nejvyšším vrcholem.

Nový!!: Labe a Suchý vrch (Orlické hory) · Vidět víc »

Sucho a teplo v Evropě 2018

legendTeplotní anomálie v severní Evropě v červenci 2018 Sucho a teplo v Evropě 2018 bylo období neobvykle horkého a suchého počasí, které v jarních a letních měsících roku 2018 vedlo k rekordním teplotám a požárům v mnoha částech Evropy.

Nový!!: Labe a Sucho a teplo v Evropě 2018 · Vidět víc »

Sucho v Česku 2015–2020

Sucho v Česku mezi lety 2015 a 2020 bylo nejvýznamnější sucho v historii ČR v záznamech doprovázené navíc významně vyššími teplotami, které jsou důsledkem probíhající klimatické změny, jak zmiňuje např.

Nový!!: Labe a Sucho v Česku 2015–2020 · Vidět víc »

Suchomastský potok

Suchomastský potok se nachází na Berounsku, pramení východně od obce Bykoš a po průtoku přehradou Suchomasty pokračuje směrem ke Královu Dvoru, kde se vlévá do Litavky.

Nový!!: Labe a Suchomastský potok · Vidět víc »

Sude

Sude je německá řeka na západě Meklenburska-Přední Pomořanska, která na dolním toku krátce protíná i území Dolního Saska.

Nový!!: Labe a Sude · Vidět víc »

Sudety

obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.

Nový!!: Labe a Sudety · Vidět víc »

Sumec velký

Sumec velký (Silurus glanis; C. Linné, 1758) z čeledi sumcovitých je vedle jeseterovitých ryb největší sladkovodní rybou v Evropě.

Nový!!: Labe a Sumec velký · Vidět víc »

Sutomský vrch

Sutomský vrch či Sutomská hora je vrch s nadmořskou výškou 506 m v Českém středohoří.

Nový!!: Labe a Sutomský vrch · Vidět víc »

Svažecký potok

Svažecký potok je drobný vodní tok v Krušných horách a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Svažecký potok · Vidět víc »

Svatava (řeka)

Svatava (nebo také Zwotau) je řeka, z části na česko-německém pomezí.

Nový!!: Labe a Svatava (řeka) · Vidět víc »

Svatá Kateřina (Les Království)

Svatá Kateřina, či jen Kateřina (německy Katharinaberg) je 511 m vysoká hora jihovýchodně od Hostinného na severním okraji Lesa Království v podhůří Krkonoš, na Trutnovsku.

Nový!!: Labe a Svatá Kateřina (Les Království) · Vidět víc »

Svatojířský potok

Svatojířský potok je levostranný přítok říčky Vlkavy v okresech Nymburk a Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Svatojířský potok · Vidět víc »

Svatopetrský potok

Svatopetrský potok (též Dolský potok, německy od pramene postupně Grossgrundwasser, Grundwasser, Klaussenwasser) je horský potok v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Svatopetrský potok · Vidět víc »

Svatovík

Svatovík (též Na Valech) je raně středověké hradiště západně od vsi Hradišťko I u Veltrub v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Svatovík · Vidět víc »

Svádov

Svádov je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-Střekov.

Nový!!: Labe a Svádov · Vidět víc »

Svébořický potok

Svébořický potok je potok v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, pravostranný přítok Ploužnického potoka.

Nový!!: Labe a Svébořický potok · Vidět víc »

Svébové

Germánští Svébové (zelená), dunajští Svébové s Kvády (modrá), Svébské království v Galicii (červená), ''Suavia'' čili Švábsko (oranžová), mapa s vyznačenými trasami migrace. Svébové (též Suebové, Svévové, Švábové) byli velká skupina příbuzných germánských kmenů, mezi které patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři, Semnoni, Langobardi a další, někdy, včetně podskupin, jednoduše označovaní jako Svébové.

Nový!!: Labe a Svébové · Vidět víc »

Svépravický potok

Svépravický potok pramení nedaleko tvrze Hamr a vlévá se do Rokytky jako její pravostranný přítok.

Nový!!: Labe a Svépravický potok · Vidět víc »

Svíb

Svíb (331 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové ve stejnojmenném kraji.

Nový!!: Labe a Svíb · Vidět víc »

Svídnice (potok)

Svídnice je potok v Krušných horách.

Nový!!: Labe a Svídnice (potok) · Vidět víc »

Svízel severní

Květenství Svízel severní (Galium boreale) je rostlina vlhčích stanovišť kvetoucí v létě drobnými, bílými květy sestavenými do nápadné větvené laty.

Nový!!: Labe a Svízel severní · Vidět víc »

Svědčí hůra

Svědčí hůra (252 m n. m.) je vrch ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Svědčí hůra · Vidět víc »

Světlá (Krkonoše)

Světlá nebo Světlá hora (německy Lichte Höhe, Forst Berg) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Světlá (Krkonoše) · Vidět víc »

Světlý vrch

Světlý vrch je vrchol o nadmořské výšce 1315 metrů v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Světlý vrch · Vidět víc »

Svinařovský potok

Svinařovský potok je drobný vodní tok v okrese Kladno ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Svinařovský potok · Vidět víc »

Svinařský potok

Svinařský potok se nachází v Českém krasu v okrese Beroun.

Nový!!: Labe a Svinařský potok · Vidět víc »

Svinenský potok

Svinenský (Trhosvinenský) potok je potok v Jihočeském kraji, největší přítok řeky Stropnice.

Nový!!: Labe a Svinenský potok · Vidět víc »

Svitavská pahorkatina

Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Východočeské tabule.

Nový!!: Labe a Svitavská pahorkatina · Vidět víc »

Svitávka (řeka)

Svitávka (nazývaná též Svitava či Svitavka) je malá řeka, říčka (někdy uváděna jako velký potok) pramenící na saské straně Lužických hor, pravostranný přítok Ploučnice.

Nový!!: Labe a Svitávka (řeka) · Vidět víc »

Svorová hora

Svorová hora (německy Schwarze Koppe) je jen mírně zaoblený vrchol nacházející se na státní hranici Česka a Polska v pohoří Krkonoše.

Nový!!: Labe a Svorová hora · Vidět víc »

Sylinský potok

Sylinský potok je menší vodní tok v Benešovské pahorkatině, pravostranný přítok Stěžovského potoka v okrese Příbram ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Sylinský potok · Vidět víc »

Symboly Královéhradeckého kraje

Královéhradeckého kraje Vlajka Královéhradeckého krajePoměr stran: 2:3 Symboly Královéhradeckého kraje jsou znak, vlajka a logo.

Nový!!: Labe a Symboly Královéhradeckého kraje · Vidět víc »

Symboly Středočeského kraje

Středočeského kraje Vlajka Středočeského krajePoměr stran: 2:3 Logo Středočeského kraje Symboly Středočeského kraje jsou znak, vlajka a logo.

Nový!!: Labe a Symboly Středočeského kraje · Vidět víc »

Tabule (Krkonoše)

Tabule (polsky Skalny Stół, německy Tafelstein) je hora v Krkonoších ležící na česko-polské hranici asi 2 km západo-severozápadně od Pomezních Bud a 3,5 km jihovýchodně od polské Karpacze.

Nový!!: Labe a Tabule (Krkonoše) · Vidět víc »

Tampelačka

Tampelačka je malý potok, tekoucí Krkonošským podhůřím v jihovýchodním cípu Libereckého kraje.

Nový!!: Labe a Tampelačka · Vidět víc »

Tanečnice (Šluknovská pahorkatina)

Tanečnice (německy Tanzplan) je hřbet o nadmořské výšce 599 m zasahující na území severočeského města Mikulášovice a částečně saského města Sebnitz.

Nový!!: Labe a Tanečnice (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Tangermünde

Tangermünde je německé město ležící na Labi na jihovýchodě okresu Stendal v severním Sasku-Anhaltsku.

Nový!!: Labe a Tangermünde · Vidět víc »

Tatrovický potok

Tatrovický potok pramení u osady Poušť v Krušných horách v kopcích nad obcí Tatrovice.

Nový!!: Labe a Tatrovický potok · Vidět víc »

Tábor (rozcestník)

Tábor či Tabor může být:;sídelní útvary.

Nový!!: Labe a Tábor (rozcestník) · Vidět víc »

Tálínský potok

Tálínský potok je pravostranný přítok řeky Blanice v okrese Písek v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Tálínský potok · Vidět víc »

Tátrum

Tátrum (264 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Tátrum · Vidět víc »

Tůň (rozcestník)

Tůň nebo Tůně má více významů.

Nový!!: Labe a Tůň (rozcestník) · Vidět víc »

Tůň u Hrobic

Tůň u Hrobic je přírodní památka severozápadně od obce Dříteč v okrese Pardubice.

Nový!!: Labe a Tůň u Hrobic · Vidět víc »

Týřovský potok

Týřovský potok, někdy nazývaný Hubenovský potok, je potok v Plzeňském kraji, levý přítok Kralovického potoka.

Nový!!: Labe a Týřovský potok · Vidět víc »

Týnec nad Labem

Týnec nad Labem je město v okrese Kolín 11 km východně od okresního města, na výrazném vrchu tyčícím se nad řekou Labe.

Nový!!: Labe a Týnec nad Labem · Vidět víc »

Týnec nad Labem (oppidum)

Týnec nad Labem (též hradiště Kolo) je pravěké hradiště na východním okraji stejnojmenného města v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Týnec nad Labem (oppidum) · Vidět víc »

Týnecké mokřiny

Přírodní rezervace Týnecké mokřiny byla nově vyhlášena roku 2012 nařízením Středočeského kraje č.

Nový!!: Labe a Týnecké mokřiny · Vidět víc »

Týnecký potok

Týnecký potok je drobný vodní tok v povodí dolní Vltavy.

Nový!!: Labe a Týnecký potok · Vidět víc »

Těchlovice (okres Děčín)

Obec Těchlovice se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji na pravém břehu řeky Labe necelých devět kilometrů jižně od Děčína.

Nový!!: Labe a Těchlovice (okres Děčín) · Vidět víc »

Těchlovický potok

Těchlovický potok (německy Tichlowitzer Bach) je menší vodní tok v Českém středohoří na území CHKO České středohoří, pravostranný přítok Labe v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Těchlovický potok · Vidět víc »

Těchonínský potok

Těchonínský potok pramení v horní části Uhlířského dolu na svahu hřebene spojujícího hory Bradlo a Bouda.

Nový!!: Labe a Těchonínský potok · Vidět víc »

Třebeš

Třebeš (dříve také Střebeš) je místní částí statutárního města Hradec Králové, která se nachází jižně od historického centra města.

Nový!!: Labe a Třebeš · Vidět víc »

Třebechovická tabule

Třebechovická tabule je geomorfologický podcelek v jižní části Orlické tabule, ležící v okresech Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Třebechovická tabule · Vidět víc »

Třebechovický betlém

Třebechovický betlém (známý též pod názvem Proboštův betlém)VACLÍK.

Nový!!: Labe a Třebechovický betlém · Vidět víc »

Třebestovice

Třebestovice jsou obec v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, leží při 25. km dálnice D11, sjezd Sadská, 2 km jihozápadně od Sadské a 9 km jihozápadně od Nymburka.

Nový!!: Labe a Třebestovice · Vidět víc »

Třeboutice (zámek)

Třeboutice jsou částečně zaniklý zámek ve stejnojmenné vesnici u Křešic v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Třeboutice (zámek) · Vidět víc »

Třebovická brána

Třebovická brána (též Třebovické sedlo) je horské sedlo ve výšce 438 m n. m. a geomorfologický podokrsek zhruba ve střední části Hřebečovského hřbetu.

Nový!!: Labe a Třebovická brána · Vidět víc »

Třebovka

Třebovka je řeka ve Východních Čechách v Pardubickém kraji, levostranný přítok Tiché Orlice.

Nový!!: Labe a Třebovka · Vidět víc »

Třemblatský potok

Třemblatský potok je pravostranný přítok Zvánovického potoka v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Třemblatský potok · Vidět víc »

Tępy Szczyt

Tępy Szczyt je hora na polské straně Krkonoš (asi 200 m od česko-polské hranice) mezi vrcholy Malý Šišák a Stříbrný hřbet, jehož je vedlejším vrcholem.

Nový!!: Labe a Tępy Szczyt · Vidět víc »

Telčský potok

Telčský potok (též Rudolický potok) je potok na rozhraní okresu Chomutov a Most v Krušných horách.

Nový!!: Labe a Telčský potok · Vidět víc »

Telekomunikační budova Pardubice

Telekomunikační budova Pardubice (TKB) je objekt postavený v letech 1980 až 1986.

Nový!!: Labe a Telekomunikační budova Pardubice · Vidět víc »

Telnický potok

Telnický potok je drobný vodní tok v okrese Ústí nad Labem, který stéká úbočím Krušných hor do Mostecké pánve.

Nový!!: Labe a Telnický potok · Vidět víc »

Tepelská vrchovina

Tepelská vrchovina je geomorfologický celek Krušnohorské soustavy o rozloze 682 km².

Nový!!: Labe a Tepelská vrchovina · Vidět víc »

Teplá (řeka)

Koryto řeky v Karlových Varech zbarvené minerální vodou Teplá (německy Tepl) je řeka v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Teplá (řeka) · Vidět víc »

Teplá Bystřice

Teplá Bystřice je vodní tok v okrese Domažlice v Plzeňském kraji a v zemském okres Cham vládního obvodu Horní Falc v Bavorsku v Německu, levostranný přítok Kouby (na německém území jako Chamb).

Nový!!: Labe a Teplá Bystřice · Vidět víc »

Teplá Vltava

Teplá Vltava je řeka na Šumavě v Jihočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Teplá Vltava · Vidět víc »

Teréza Nováková

Pamětní deska v Litomyšli Proseč – domeček Terezy Novákové Teréza Nováková, rozená Lanhausová, (31. července 1853 Praha-Nové Město – 13. listopadu 1912 Praha) byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv.

Nový!!: Labe a Teréza Nováková · Vidět víc »

Terezín

Terezín je malé pevnostní město nacházející se v okresu Litoměřice, v Ústeckém kraji, pouze dva kilometry jihovýchodně od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Terezín · Vidět víc »

Terezínská kotlina

Terezínská kotlina je geomorfologický podcelek na severovýchodě Dolnooharské tabule, ležící v okresech Litoměřice v Ústeckém kraji a Mělník ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Terezínská kotlina · Vidět víc »

Terezínské krematorium

Terezínské táborové krematorium bylo uvedeno nacisty do provozu 7. září roku 1942 v prostoru nacházejícím se jižně za hradbami města Terezína směrem na Bohušovice nad Ohří na levém břehu Ohře (fakticky jen nedaleko od stálého terezínského hřbitova) v Bohušovické kotlině.

Nový!!: Labe a Terezínské krematorium · Vidět víc »

Termální koupaliště Brná

Brná (Ústí nad Labem)Historická fotografie termálního koupaliště ze 70. let Termální koupaliště Brná se nachází v Brné v Ústí nad Labem (Ústecký kraj) při pravém břehu řeky Labe.

Nový!!: Labe a Termální koupaliště Brná · Vidět víc »

Tetřeví vrch

Tetřeví vrch (německy Auerhübel, 571 m) je lesnatý vršek, který je znám také pod dřívějším názvem Kohout.

Nový!!: Labe a Tetřeví vrch · Vidět víc »

Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge

Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge (Durynsko-franské středohoří) je geomorfologická oblast v Německu, která malou částí Smrčin přesahuje do Česka (v geomorfologickém členění Česka jsou ovšem Smrčiny řazeny pod Krušnohorskou hornatinu).

Nový!!: Labe a Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge · Vidět víc »

Thürmsdorf

Thürmsdorf je vesnice, místní část obce Struppen v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Thürmsdorf · Vidět víc »

Theaterplatz (Drážďany)

Theaterplatz (česky Divadelní náměstí) je náměstí v Drážďanech.

Nový!!: Labe a Theaterplatz (Drážďany) · Vidět víc »

Theodor Körner (básník)

Theodor Körner Karl Theodor Körner (23. září 1791, Drážďany – 26. srpen 1813, Gadebusch) byl německý básník a voják.

Nový!!: Labe a Theodor Körner (básník) · Vidět víc »

Tišice

Obec Tišice (název obce se dle místní zvyklosti skloňuje v pomnožném tvaru) se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský.

Nový!!: Labe a Tišice · Vidět víc »

Tiberius

Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.

Nový!!: Labe a Tiberius · Vidět víc »

Tichá (přítok Hamerského potoka)

Tichá je potok v Českém lese, v okrese Cheb v Karlovarském kraji a okrese Tachov v Plzeňském kraji, levostranný přítok Hamerského potoka.

Nový!!: Labe a Tichá (přítok Hamerského potoka) · Vidět víc »

Tichá říčka (přítok Kamenice)

Tichá říčka je název vodního toku v Jizerských horách, který je pravostranným přítokem řeky Kamenice.

Nový!!: Labe a Tichá říčka (přítok Kamenice) · Vidět víc »

Tichá Orlice

Tichá Orlice je řeka ve východních Čechách v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Tichá Orlice · Vidět víc »

Tisá

Tisá je obec v Ústeckém kraji České republiky, nacházející se v Krušných horách v blízkosti česko-německé státní hranice, asi šest kilometrů západně od Děčína a třináct kilometrů severně od krajského města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Tisá · Vidět víc »

Tisá (přítok Jílovského potoka)

Tisá je levostranný přítok Jílovského potoka v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Tisá (přítok Jílovského potoka) · Vidět víc »

Tischberg

Tischberg (česky doslova stolová hora) je rakouská hora, s výškou 1063 m n. m.

Nový!!: Labe a Tischberg · Vidět víc »

Tisová (přítok Ohře)

Tisová (někdy též jako Březovský potok) je potok ve Slavkovském lese a Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Ohře.

Nový!!: Labe a Tisová (přítok Ohře) · Vidět víc »

Tloskovský potok

Tloskovský potok je potok v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Tloskovský potok · Vidět víc »

Tlučeňský potok

Tlučeňský potok je malý potok v Českém středohoří (4,5 km) odvodňující okolí obce Hlinná a její části Kundratice a Tlučeň.

Nový!!: Labe a Tlučeňský potok · Vidět víc »

Tlustec

Tlustec je kopec ležící na severním okraji Ralské pahorkatiny, v okresech Česká Lípa a okrese Liberec, zhruba 2 km východně od obce Brniště. Kopec je znám hlavně díky kontroverzní těžbě čediče. Hranice mezi okresy Česká Lípa a Liberec prochází přes vrchol kopce a rozděluje také území kamenolomu.

Nový!!: Labe a Tlustec · Vidět víc »

Točínský potok

Točínský potok je malý potok v okrese Plzeň-sever, levostranný přítok Berounky.

Nový!!: Labe a Točínský potok · Vidět víc »

Točenský potok

Točenský potok je potok (v Centrální evidenci vodních toků vedený pod názvem "Přítok Břežanského potoka" - IDVT vodní linie 10265795) v pražské části Točná.

Nový!!: Labe a Točenský potok · Vidět víc »

Tok (Brdská vrchovina)

Tok je nejvyšší vrchol pohoří Brdská vrchovina a zároveň Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Tok (Brdská vrchovina) · Vidět víc »

Tokozelka nadmutá

Tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes), uváděná též pod názvy tokozelka vzplývavá, tokozelka vodní hyacint, tokozelka tlustostopkatá nebo vodní hyacint, je vodní rostlina z čeledi modráskovitých.

Nový!!: Labe a Tokozelka nadmutá · Vidět víc »

Tomášovský potok (přítok Ottendorfského potoka)

Tomášovský potok, v Německu Hessentrögelbach, je vodní tok pramenící na svahu Tanečnice severně od Tomášova (část města Mikulášovice).

Nový!!: Labe a Tomášovský potok (přítok Ottendorfského potoka) · Vidět víc »

Topol černý v Benátecké Vrutici

Topol černý v Benátecké Vrutici (Populus nigra) je památný strom, který roste v obci Benátecká Vrutice jižně od ulice Armádní na předělu Benátecké Vrutice a Milovic, asi 750 metrů východně až východoseverovýchodně od centra Benátecké Vrutice a asi 2 kilometry od centra Milovic, číslo parcely 1085/1.

Nový!!: Labe a Topol černý v Benátecké Vrutici · Vidět víc »

Topol černý v Nymburce

Topol černý v Nymburce (Populus nigra) je památný strom, který roste v Nymburce na pravém břehu Labe vedle cyklostezky do Poděbrad asi v polovině cesty mezi jezem a turistickým rozcestím Sánský kanál.

Nový!!: Labe a Topol černý v Nymburce · Vidět víc »

Topol černý v Poděbradech 1

Topol černý v Poděbradech 1 (Populus nigra) je památný strom, který roste v Poděbradech na levém břehu Labe mezi plavební komorou a silničním mostem.

Nový!!: Labe a Topol černý v Poděbradech 1 · Vidět víc »

Topol černý v Poděbradech 2

Topol černý v Poděbradech 2 (Populus nigra) je památný strom, který roste v Poděbradech na levém břehu Labe mezi plavební komorou a silničním mostem.

Nový!!: Labe a Topol černý v Poděbradech 2 · Vidět víc »

Topol u Skupice v Poděbradech

Topol u Skupice v Poděbradech (Populus nigra) je památný strom, který roste v Poděbradech na pravém břehu Labe, při ústí slepého ramena Labe nazývaného Skupice nedaleko zdymadel, blízko ulice Na kopečku, na začátku promenádní cesty a současně cyklotrasy k soutoku Labe s Cidlinou a dále do Libice nad Cidlinou (po této cestě vede také naučná stezka Skupice – Huslík).

Nový!!: Labe a Topol u Skupice v Poděbradech · Vidět víc »

Torgau

Torgau (česky zastarale Torgava) je velké okresní město u řeky Labe v severozápadní části německé spolkové země Sasko.

Nový!!: Labe a Torgau · Vidět víc »

Toušeň (hrad)

Toušeň je zaniklý hrad v městysi Lázně Toušeň v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a Toušeň (hrad) · Vidět víc »

Toušice

Toušice jsou obec, která se nachází asi 15 km západně od Kolína v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Toušice · Vidět víc »

Touškovský potok

Touškovský potok je levý přítok řeky Radbuzy.

Nový!!: Labe a Touškovský potok · Vidět víc »

Toužimský potok

Toužimský potok je potok v západních Čechách, který je pravobřežním přítokem horního toku řeky Střely, do něhož ústí v říčním kilometru 95,003.

Nový!!: Labe a Toužimský potok · Vidět víc »

Tove Obodritská

Tove Obodritská, nazývaná také Tova či Tofa, (10. století) byla dánská královna jako manželka Haralda I. Byla dcerou Mstivoje, vládce Obodritů, kmene, který v raném středověku osídlil severozápadní Polabí.

Nový!!: Labe a Tove Obodritská · Vidět víc »

Trabice

Trabice je neovulkanický vrch v Českém středohoří severovýchodně od Řepnice.

Nový!!: Labe a Trabice · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Ústí nad Labem

Vybombardované město v roce 1945. Na snímku viditelné tramvajové koleje, v pozadí i tramvaj Zátarasy na mostě po předání města Německu, po mostě Edvarda Beneše byla vedena tramvajová trať Památník tramvajovému provozu v Bílinské ulici V severočeském krajském městě Ústí nad Labem byla mezi lety 1899 a 1970 v provozu tramvajová doprava.

Nový!!: Labe a Tramvajová doprava v Ústí nad Labem · Vidět víc »

Tranecký kopec

Tranecký kopec (274 m n. m.) je vrch v okrese Hradec Králové Královéhradeckého kraje.

Nový!!: Labe a Tranecký kopec · Vidět víc »

Travčice

Obec Travčice se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji v oblasti soutoku řek Ohře a Labe, pět kilometrů jihovýchodně od Litoměřic a tři kilometry východně od Malé pevnosti Terezín.

Nový!!: Labe a Travčice · Vidět víc »

Trhanice

Trhanice (též tesanice) je lidový název pro masivní desky štípané z dubových trámů.

Nový!!: Labe a Trhanice · Vidět víc »

Trnava (přítok Želivky)

Trnava nazývaná též Trnávka je levostranný a celkově největší přítok řeky Želivky.

Nový!!: Labe a Trnava (přítok Želivky) · Vidět víc »

Trnávka (přítok Hasinského potoka)

Trnávka je potok a pravostranný přítok Hasinského potoka v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Trnávka (přítok Hasinského potoka) · Vidět víc »

Trojhora

Trojhora je neovulkanický kopec v Českém středohoří jihozápadně od Třebušína a asi devět kilometrů na severovýchod od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Trojhora · Vidět víc »

Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem

V krajském městě Ústí nad Labem funguje trolejbusová síť, kterou provozuje Dopravní podnik města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Trolejbusová doprava v Ústí nad Labem · Vidět víc »

Trotina (přírodní památka)

Trotina je přírodní památka poblíž obce Lochenice v okrese Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Trotina (přírodní památka) · Vidět víc »

Trotina (potok)

Trotina je 24,9 km dlouhý pravostranný přítok Labe v Královéhradeckém kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Trotina (potok) · Vidět víc »

Trotina (rozcestník)

* Trotina, obec na Královédvorsku v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Trotina (rozcestník) · Vidět víc »

Trstenická stezka

Trstenická stezka je označení pro starou zemskou stezku, spojující Čechy s Moravou, případně s Uhrami, známá též jako stezka Česká, Moravská či Královská.

Nový!!: Labe a Trstenická stezka · Vidět víc »

Tuchlovický potok

Tuchlovický potok začíná v obci Rynholec, kde vzniká několika přítoky dešťové kanalizace.

Nový!!: Labe a Tuchlovický potok · Vidět víc »

Turistická značená trasa 0049

Turistická značená trasa 0049 je 15 km dlouhá červeně značená trasa Klubu českých turistů v okrese Kutná Hora spojující Kutnou Horu s Polabím.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 0049 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 0311

Turistická značená trasa 0311 je 18 km dlouhá červeně značená trasa Klubu českých turistů v okrese Děčín spojující Děčín s Hřenskem.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 0311 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 0312

Turistická značená trasa 0312 je 11 km dlouhá červeně značená trasa Klubu českých turistů v okrese Děčín spojující Hřensko s Mezní Loukou.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 0312 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 0328

Začátek trasy v Novém Boru Turistická značená trasa 0328 byla 35 km dlouhá cesta vytyčená červeným pásovým značením pro pěší turisty na Českolipsku, původně od Nového Boru přes Českou Lípu na Mimoň.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 0328 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 0402

Turistická značená trasa 0402 je 9 km dlouhá červeně značená krkonošská trasa Klubu českých turistů v okresech Semily a Trutnov spojující Horní Mísečky s Luční boudou.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 0402 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 0420

Turistická značená trasa 0420 je 14,5 kilometrů dlouhá červeně značená turistická trasa Klubu českých turistů v okresech Hradec Králové a Pardubice spojující Hradec Králové s motorestem Koliba.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 0420 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 0434

Turistická značená trasa 0434 je 17,5 km dlouhá červeně značená turistická trasa Klubu českých turistů ve Východolabské tabuli a okrese Pardubice spojující Přelouč a Kladruby nad Labem.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 0434 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 0438

Turistická značená trasa 0438 je devět kilometrů dlouhá červeně značená turistická trasa Klubu českých turistů ve Východolabské tabuli a okrese Pardubice spojující Pardubice a Kunětickou horu.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 0438 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 1085

Turistická značená trasa 1085 je 13 km dlouhá modře značená trasa Klubu českých turistů v okresech Kolín a Pardubice spojující Týnec nad Labem a Kladruby nad Labem.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 1085 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 1801

Turistická značená trasa 1801 je 23 km dlouhá modře značená krkonošská trasa Klubu českých turistů v okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou, spojující Špindlerův Mlýn s Harrachovem.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 1801 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 1810

Turistická značená trasa 1810 je 11,5 km dlouhá modře značená krkonošská trasa Klubu českých turistů v okrese Trutnov spojující Vrchlabí a Hrnčířské Boudy.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 1810 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 1980

Turistická značená trasa 1980 je 9 km dlouhá modře značená trasa Klubu českých turistů v okrese Pardubice spojující Kladruby nad Labem s hřebenem Železných hor.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 1980 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 3096

Turistická značená trasa 3096 je 33,5 km dlouhá zeleně značená trasa Klubu českých turistů v okresech Kolín, Kutná Hora a Pardubice spojující Kolín s Železnými horami.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 3096 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 4007

Turistická značená trasa 4007 je 3,5 km dlouhá zeleně značená trasa Klubu českých turistů v okrese Děčín tvořící alternativní trasu k červeně značené trase 0311 mezi Labskou Strání a ústím Suché Kamenice.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 4007 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 4235

Turistická značená trasa 4235 je 3,5 km dlouhá zeleně značená trasa Klubu českých turistů v okrese Trutnov spojující Hořejší Vrchlabí a Herlíkovice.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 4235 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 4281

Turistická značená trasa 4281 je 1,5 km dlouhá zeleně značená trasa Klubu českých turistů v okrese Semily spojující Vrbatovu boudu a Růženčinu zahrádku.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 4281 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 4288

Turistická značená trasa 4288 je šest kilometrů dlouhá zeleně značená turistická trasa Klubu českých turistů spojující Pardubice a Kunětickou horu.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 4288 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 4290

Turistická značená trasa 4290 je 17,5 kilometrů dlouhá zeleně značená turistická trasa Klubu českých turistů spojující Přelouč a Lázně Bohdaneč.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 4290 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 6155

Turistická značená trasa 6155 je 14,5 km dlouhá žlutě značená trasa Klubu českých turistů v okresech Kolín a Kutná Hora spojující Kolín se Zábořím nad Labem.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 6155 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 7237

Turistická značená trasa 7237 je 2 km dlouhá žlutě značená trasa Klubu českých turistů v okrese Trutnov spojující Labskou boudu a Sněžné jámy.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 7237 · Vidět víc »

Turistická značená trasa 7262

Turistická značená trasa 7262 je 6,5 km dlouhá žlutě značená trasa Klubu českých turistů v okresech Semily a Trutnov spojující Benecko a Hořejší Herlíkovice.

Nový!!: Labe a Turistická značená trasa 7262 · Vidět víc »

Turnovská pahorkatina

Turnovská pahorkatina je geomorfologický podcelek ve střední a severozápadní části Jičínské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Turnovská pahorkatina · Vidět víc »

Turovecký potok

Turovecký potok je vodní tok v Jihočeském kraji, levostranný přítok Kozského potoka.

Nový!!: Labe a Turovecký potok · Vidět víc »

Turyňský potok

Turyňský potok je pravostranný přítok řeky Sázavy v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Turyňský potok · Vidět víc »

Tvrdý luh

Tvrdý luh je typ lužního lesa, kde dominují stromy s tvrdým dřevem, hlavně dub letní, jasany či jilmy.

Nový!!: Labe a Tvrdý luh · Vidět víc »

Tvrz Na hradě

Tvrz zvaná Hrad nebo Na hradě je gotická tvrz na jhovýchodním okraji města Týnec nad Labem v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Tvrz Na hradě · Vidět víc »

Tylžský mír

Tylžský mír byl uzavřen v Tylži (tehdy pruské město Tilsit, nyní Sovětsk na hranici Kaliningradské oblasti Ruska s Litvou) mezi Francií a Ruskem 7.

Nový!!: Labe a Tylžský mír · Vidět víc »

Tylovo nábřeží (Hradec Králové)

Tylovo nábřeží v Hradci Králové leží na pravém břehu Labe naproti historickému centru města.

Nový!!: Labe a Tylovo nábřeží (Hradec Králové) · Vidět víc »

Tyršův most (Děčín)

Tyršův most v Děčíně byl dokončen v roce 1933, nahradil starší řetězový most císařovny Alžběty.

Nový!!: Labe a Tyršův most (Děčín) · Vidět víc »

Tyršův most (Hradec Králové)

Tyršův most je funkcionalistický most přes Labe v centru Hradce Králové u místní sokolovny a historické budovy Muzea východních Čech.

Nový!!: Labe a Tyršův most (Hradec Králové) · Vidět víc »

Tyršův most (Jaroměř)

Tyršův most je obloukový železobetonový silniční most přes Labe v Jaroměři.

Nový!!: Labe a Tyršův most (Jaroměř) · Vidět víc »

Tyršův most (Litoměřice)

Tyršův most v Litoměřicích přes řeku Labe je ocelový silniční most spojující město Litoměřice na pravém břehu s bývalou obcí Želetice na levém břehu.

Nový!!: Labe a Tyršův most (Litoměřice) · Vidět víc »

Tyterský potok

Tyterský potok je drobný vodní tok v Plaské pahorkatině v okrese Rakovník.

Nový!!: Labe a Tyterský potok · Vidět víc »

U hřiště (vodní plocha)

U hřiště je název vodní plochy v katastru obce Káraný v okrese Praha-východ.

Nový!!: Labe a U hřiště (vodní plocha) · Vidět víc »

U oběšeného

U oběšeného je kopec s nadmořskou výškou 738 m a nejvyšší vrchol Železných hor v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina v regionálním členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) na území Česka.

Nový!!: Labe a U oběšeného · Vidět víc »

Unie komor Labe/Odra

Unie komor Labe/Odra, zkráceně KEO, byla založena v roce 2000 jako neregistrovaný spolek a představuje sdružení polských, českých a německých průmyslových a hospodářských komor.

Nový!!: Labe a Unie komor Labe/Odra · Vidět víc »

Univerzita Hradec Králové

Univerzita Hradec Králové (zkratka UHK, anglicky University of Hradec Králové, latinsky Universitas Reginaegradecensis) je veřejnou vysokou školou univerzitního typu a je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a výzkumných institucí východočeského regionu.

Nový!!: Labe a Univerzita Hradec Králové · Vidět víc »

Unstruta

Unstruta je 191,1 km dlouhá řeka v Německu (Durynsko a Sasko-Anhaltsko).

Nový!!: Labe a Unstruta · Vidět víc »

Urbanická brána

Urbanická brána je geomorfologický okrsek v Polabí ve střední části Chlumecké tabule, ležící na rozhraní okresu Hradec Králové v Královéhradeckém kraji, okresu Pardubice v Pardubickém kraji a okresu Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Urbanická brána · Vidět víc »

V Horkách (Východolabská tabule)

V HorkáchNázev V Horkách je převzat z referenčního zdroje.

Nový!!: Labe a V Horkách (Východolabská tabule) · Vidět víc »

Vaňov

Vaňov je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem v České republice, spadající pod městský obvod Ústí nad Labem-město.

Nový!!: Labe a Vaňov · Vidět víc »

Vaňovský vodopád

Vaňovský vodopád nebo Podlešínský vodopád je primárně subsekventní vodopád lávových proudů.

Nový!!: Labe a Vaňovský vodopád · Vidět víc »

Vaňovský vrch

Vaňovský vrch (561 m n. m.) je výrazný kopec ve střední části Českého středohoří, pátý nejprominentnější ze všech vrcholů tohoto pohoří.

Nový!!: Labe a Vaňovský vrch · Vidět víc »

Valčice (potok)

Valčice je levostranný přítok řeky Chrudimky v okresech Žďár nad Sázavou a Chrudim.

Nový!!: Labe a Valčice (potok) · Vidět víc »

Valdický potok

Valdický potok je levostranný přítok řeky Cidliny, do které ústí v Jičíně na jejím 72,6 říčním kilometru.

Nový!!: Labe a Valdický potok · Vidět víc »

Valská svodnice

Valská svodnice je menší vodní tok v Jičínské pahorkatině, pravostranný přítok Klenice v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Valská svodnice · Vidět víc »

Valtenberg

Valtenberg je 586,6 m vysoká kupa, nejvyšší vrchol saské části Šluknovské pahorkatiny.

Nový!!: Labe a Valtenberg · Vidět víc »

Varhošť

Varhošť je neovulkanický kopec s nadmořskou výškou 639 metrů ve východní části Českého středohoří.

Nový!!: Labe a Varhošť · Vidět víc »

Vavřinec

Název Vavřinec má více míst.

Nový!!: Labe a Vavřinec · Vidět víc »

Vavřinec (okres Kutná Hora)

Obec Vavřinec se nachází asi osmnáct kilometrů západně od Kutné Hory v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Vavřinec (okres Kutná Hora) · Vidět víc »

Vazovecký potok

Vazovecký potok je pravostranný přítok řeky Jizery v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Vazovecký potok · Vidět víc »

Václav Havel

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl český dramatik, esejista, disident a kritik komunistického režimu, později politik a státník.

Nový!!: Labe a Václav Havel · Vidět víc »

Václav Hejna

Václav Hejna (30. května 1913 Vojnice – 9. července 1942 Pardubice) byl český odbojář a spolupracovník výsadku Silver A popravený nacisty.

Nový!!: Labe a Václav Hejna · Vidět víc »

Václav II.

Václav II. (27. září 1271 Praha – 21. června 1305 Staré Město pražské) byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců.

Nový!!: Labe a Václav II. · Vidět víc »

Václav Josef z Thun-Hohensteinu

Václav Josef hrabě z Thun-Hohensteinu (Václav Josef Jan Nepomuk František de Paula Kajetán Valentin hrabě z Thunu a Hohenštejna, německy Wenzel Joseph Johann Nepomuk Franz de Paula Kajetan Valentin Reichsgraf von Thun und Hohenstein; 6. února 1737 Praha – 15. prosince 1796 tamtéž) byl český šlechtic z významného rodu Thun-Hohensteinů, velkostatkář a rakouský generál.

Nový!!: Labe a Václav Josef z Thun-Hohensteinu · Vidět víc »

Václav Vojtěch

Václav Vojtěch (29. listopadu 1901 Skřivany – 6. srpna 1932 Labe u Sadské) byl český geograf, cestovatel a polárník.

Nový!!: Labe a Václav Vojtěch · Vidět víc »

Václav Voseček

Kapitán v. z. Václav Leopold Voseček (německy též Wenzel Leopold Woseček, 26. září 1882 Hořice – 5. prosince 1969 Štětí) byl český voják a námořní důstojník Loďstva rakouské císařské armády, pilot, od roku 1914 první velitel k.u.k. Seeflugwesen, rakousko-uherského námořního letectva, během první světové války.

Nový!!: Labe a Václav Voseček · Vidět víc »

Václavka (tůň)

Václavka je mrtvé říční rameno, které vzniklo v místě dřívějšího toku řeky Labe mezi Starou Boleslaví a Lysou nad Labem západně od vesnice Byšičky v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji v Česku.

Nový!!: Labe a Václavka (tůň) · Vidět víc »

Všechlapský potok

Všechlapský potok je potok v Jihočeském kraji, levostranný přítok řeky Lužnice, který odvodňuje malé území v jihozápadní části okresu Tábor.

Nový!!: Labe a Všechlapský potok · Vidět víc »

Všehrdský potok

Všehrdský potok, někdy označovaný jako Černíkovský, je malý potok v okrese Plzeň-sever, levostranný přítok Berounky.

Nový!!: Labe a Všehrdský potok · Vidět víc »

Všerubský průsmyk

Pohled jihozápadním směrem na Všerubský průsmyk Všerubský průsmyk (německy) je průsmyk ve Všerubské vrchovině, který tvoří hranici mezi Českým lesem a Šumavou.

Nový!!: Labe a Všerubský průsmyk · Vidět víc »

Všetatská pahorkatina

Všetatská pahorkatina je geomorfologický okrsek v severní části Mělnické kotliny, ležící v okresech Mělník a Praha-východ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Všetatská pahorkatina · Vidět víc »

Válka o bavorské dědictví

Válka o bavorské dědictví (1778 – 1779) byla v řadě čtvrtá dědičná rozepře mezi Pruskem stárnoucího, šestašedesátiletého krále Fridricha II. zvaného Veliký a Rakouskou monarchií v čele s císařovnou Marií Terezií a jejím synem římskoněmeckým císařem Josefem II. V průběhu konfliktu, jehož dějištěm se stalo zejména území severních a severovýchodních Čech, neproběhly žádné rozsáhlé či generální bitvy, samotné vojenské operace se omezily na období několika měsíců, ale průběh střetnutí předznamenával nový charakter válečnictví, a to poziční válku.

Nový!!: Labe a Válka o bavorské dědictví · Vidět víc »

Vánočka

Vánočka je druh sladkého pečiva z kynutého těsta, který se těší velké oblibě na českém, moravském a slezském území, ale i na Slovensku (vianočka) a v Rakousku a Německu kde je tradičním vánočním pečivem štóla.

Nový!!: Labe a Vánočka · Vidět víc »

Vápenický potok

Název Vápenický potok má více vodních toků.

Nový!!: Labe a Vápenický potok · Vidět víc »

Vítkovický potok

Vítkovický potok je krkonošský potůček, který se nachází v Libereckém kraji, v okrese Semily, ve správním obvodě Jilemnice a v obci Vítkovice.

Nový!!: Labe a Vítkovický potok · Vidět víc »

Vůznice

Vůznice je potok v Křivoklátské vrchovině, levostranný přítok řeky Berounky.

Nový!!: Labe a Vůznice · Vidět víc »

Výšková měření na území Rakouska-Uherska

Výšková měření na území Rakouska-Uherska začala na popud stálé komise pro Středoevropské stupňové měření v roce 1873 budováním a zaměřováním základní nivelační sítě.

Nový!!: Labe a Výšková měření na území Rakouska-Uherska · Vidět víc »

Východní Český hřbet

Východní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Východní Český hřbet · Vidět víc »

Východočeská tabule

Východočeská tabule je geomorfologická oblast (též podsoustava) ve východní části České tabule.

Nový!!: Labe a Východočeská tabule · Vidět víc »

Východolabská niva

Východolabská niva je geomorfologický okrsek v ose Pardubické kotliny, ležící v okresech Náchod a Hradec Králové v Královéhradeckém kraji, v okrese Pardubice v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Východolabská niva · Vidět víc »

Východolabská tabule

Východolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v severozápadní části Východočeské tabule.

Nový!!: Labe a Východolabská tabule · Vidět víc »

Výklenková kaple (Rožany)

Výklenková kaple se sochou Piety Bohosudovské je drobná sakrální stavba, umístěná nad Rožanským potokem při hlavní silnici ve vsi Rožany (místní část města Šluknov).

Nový!!: Labe a Výklenková kaple (Rožany) · Vidět víc »

Výmola

Výmola je potok ve Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Labe, který odvodňuje středovýchodní část okresu Praha-východ.

Nový!!: Labe a Výmola · Vidět víc »

Výrovka

Výrovka (na horním toku též Vavřinec či Vavřinecký potok, na středním toku též Kouřimka a nížeji Plaňanka, teprve u ústí Výrovka) je řeka ve Středočeském kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Výrovka · Vidět víc »

Výrovka (přítok Hostačovky)

Výrovka je levostranný přítok Hostačovky tekoucí okresy Havlíčkův Brod a Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Výrovka (přítok Hostačovky) · Vidět víc »

Výrovka (rozcestník)

Výrovka může být.

Nový!!: Labe a Výrovka (rozcestník) · Vidět víc »

Výrovna (České středohoří)

Výrovna (německy Hegeberg) je vrch z nadmořskou výškou 540 metrů, který se nachází mezi městem Jílové a obcí Čermnou.

Nový!!: Labe a Výrovna (České středohoří) · Vidět víc »

Věžový vodojem (Roudnice nad Labem)

Věžový vodojem je bývalá vodárenská věž v železniční stanici Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Věžový vodojem (Roudnice nad Labem) · Vidět víc »

Vědomice

Vědomice jsou obec pravém břehu řeky Labe naproti městu Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Vědomice · Vidět víc »

Věkoše

Věkoše (dříve také Věkoš) jsou místní část a současně katastrální území statutárního města Hradce Králové, rozkládají se severně od centra města.

Nový!!: Labe a Věkoše · Vidět víc »

Věra Junková

Věra Junková (24. června 1917 Pardubice – 2. července 1942 Pardubice) byla učitelka a odbojářka z období druhé světové války, spolupracovnice výsadku Silver A.

Nový!!: Labe a Věra Junková · Vidět víc »

Větší Vltavice

Větší Vltavice (německy Kettenbach) je vodní tok protékající Horními Rakousy a Jihočeským krajem, kde končí jako pravostranný přítok Vltavy.

Nový!!: Labe a Větší Vltavice · Vidět víc »

Větrovský potok (přítok Lužnice)

Větrovský potok je menší vodní tok v Táborské pahorkatině, levostranný přítok Lužnice v okrese Tábor v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Větrovský potok (přítok Lužnice) · Vidět víc »

Větrovský potok (přítok Rybného potoka)

Větrovský potok je vodní tok v Krušných horách v Ústeckém kraji České republiky.

Nový!!: Labe a Větrovský potok (přítok Rybného potoka) · Vidět víc »

Větruše

Větruše (dříve též Ferdinandova výšina) je spočinek kopce Ořechovka, jenž se tyčí nad údolím řeky Labe na území města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Větruše · Vidět víc »

Větvený potok

Větvený potok je drobný potůček, který se u křižovatky ulic 5. máje a Plzeňské na Praze 5 vlévá do Motolského potoka.

Nový!!: Labe a Větvený potok · Vidět víc »

Vřesový potok

Vřesový potok je menší vodní tok v Krušných horách, pravostranný přítok Skřiváně v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Vřesový potok · Vidět víc »

Vchynicko-tetovský plavební kanál

Vchynicko-tetovský plavební kanál je vodní tok na Šumavě, který sloužil pro plavení hojného dřeva ze Šumavy.

Nový!!: Labe a Vchynicko-tetovský plavební kanál · Vidět víc »

Veřejné ústřední jatky města Hradce Králové a Společenstva řezníků a uzenářů v Hradci Králové

Veřejné ústřední jatky města Hradce Králové a Společenstva řezníků a uzenářů v Hradci Králové byly společným podnikem královéhradecké obce a tamního řeznicko-uzenářského společenstva.

Nový!!: Labe a Veřejné ústřední jatky města Hradce Králové a Společenstva řezníků a uzenářů v Hradci Králové · Vidět víc »

Vehlovice

Vehlovice je ves na vyvýšenině nad pravým břehem Labe, od roku 1960 součást města Mělníka.

Nový!!: Labe a Vehlovice · Vidět víc »

Vejčina

Vejčina (200 m n. m.) je vrch v okrese Mělník Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Vejčina · Vidět víc »

Vejborka

Vejborka je vodní tok 3. řádu v okrese Praha-Východ.

Nový!!: Labe a Vejborka · Vidět víc »

Vejprnický potok

Vejprnický potok je potok v okresech Plzeň-sever a Plzeň-město.

Nový!!: Labe a Vejprnický potok · Vidět víc »

Velenka

Velenka (něm. Welenka) je obec ležící v okrese Nymburk, asi 14 km jihozápadně od Nymburku.

Nový!!: Labe a Velenka · Vidět víc »

Veletok

Veletok je termín označující velkou řeku (v kontinentálním měřítku), zaústěnou přímo do moře, tj.

Nový!!: Labe a Veletok · Vidět víc »

Veletov

Veletov je obec na břehu Labe v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Veletov · Vidět víc »

Velichovecká tabule

Velichovecká tabule (též Velichovská tabule) je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Chlumecké tabule, ležící v okresech Hradec Králové, Trutnov a Náchod v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Velichovecká tabule · Vidět víc »

Velim (neolitické sídliště)

Neolitické sídliště u Velimi je archeologická lokalita na okraji Velimi v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Velim (neolitické sídliště) · Vidět víc »

Velká Deštná

Velká Deštná (německy Großkoppe či Deschneyer Koppe) je s nadmořskou výškou 1116 m n. m. nejvyšší horou Orlických hor.

Nový!!: Labe a Velká Deštná · Vidět víc »

Velká kolonizace

Jako velká kolonizace se označuje proces dobývání a osídlování nových zemědělsky využitelných poloh, který probíhal v Evropě od 11. až do 1.

Nový!!: Labe a Velká kolonizace · Vidět víc »

Velká Trasovka

Velká Trasovka (též Pstružný potok nebo Malá Střela) je potok v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Velká Trasovka · Vidět víc »

Velké Žernoseky

Obec Velké Žernoseky se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji přibližně pět kilometrů západně od Litoměřic.

Nový!!: Labe a Velké Žernoseky · Vidět víc »

Velké Žernoseky (zámek)

Velké Žernoseky jsou zámek ve stejnojmenné obci na pravém břehu Labe v okrese Litoměřice.

Nový!!: Labe a Velké Žernoseky (zámek) · Vidět víc »

Velké Březno

Velké Březno je obec na pravém břehu řeky Labe v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Velké Březno · Vidět víc »

Velké Březno (starý zámek)

Velké Březno je zámek ve stejnojmenné obci na pravém břehu Labe v okrese Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Velké Březno (starý zámek) · Vidět víc »

Velké náměstí (Hradec Králové)

Velké náměstí je hlavní náměstí nacházející se v historickém centru města Hradec Králové.

Nový!!: Labe a Velké náměstí (Hradec Králové) · Vidět víc »

Velké Zboží

Velké Zboží je část města Poděbrady v okrese Nymburk.

Nový!!: Labe a Velké Zboží · Vidět víc »

Velký Buk

Velký Buk je rozložitý, zcela zalesněný znělcový vrch (736 m) na severu České republiky v Lužických horách, na území obce Svor v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, 3 km na východ od obce Kytlice v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Velký Buk · Vidět víc »

Velký Chlum

Velký Chlum (508 či 502 m n. m.) je neovulkanický kopec tři kilometry jižně od Děčína a 1,3 km jižně od vrcholu Chlum (444 m n. m.). Nachází se v katastrálním území Chlum u Děčína.

Nový!!: Labe a Velký Chlum · Vidět víc »

Velký Porák

Velký Porák je potok v okrese Jičín, který je zdrojnicí Poráku.

Nový!!: Labe a Velký Porák · Vidět víc »

Velkolužská vrchovina

Velkolužská vrchovina je geomorfologický okrsek Hazlovské pahorkatiny, která náleží do pohoří Smrčiny.

Nový!!: Labe a Velkolužská vrchovina · Vidět víc »

Veltrubský luh

Přírodní rezervace Veltrubský luh byla vyhlášena roku 1985.

Nový!!: Labe a Veltrubský luh · Vidět víc »

Vepříkovský potok

Vepříkovský potok je pravostranný přítok říčky Sázavky v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Vepříkovský potok · Vidět víc »

Verdek

Verdek (německy Werdeck) je část města Dvůr Králové nad Labem v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Verdek · Vidět víc »

Verneřické středohoří

Verneřické středohoří je jedním ze dvou geomorfologických podcelků Českého středohoří v severní části České republiky, převážně v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Verneřické středohoří · Vidět víc »

Veselíčko (Žďár nad Sázavou)

Veselíčko je vesnice, část okresního města Žďár nad Sázavou.

Nový!!: Labe a Veselíčko (Žďár nad Sázavou) · Vidět víc »

Veselka (přítok Jizery)

Veselka je potok v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Jizery.

Nový!!: Labe a Veselka (přítok Jizery) · Vidět víc »

Veslařský kanál Račice

Veslařský kanál Račice (také Sportovní centrum Račice) je sportovní, rekreační, veslařské, kanoistické a rybářské zařízení nacházející se u obce Račice v okrese Litoměřice v meandru Labe mezi městy Roudnice nad Labem a Štětí.

Nový!!: Labe a Veslařský kanál Račice · Vidět víc »

Vesnický kostel (Papstdorf)

Vesnický kostel v Papstdorfu, označovaný také jako evangelicko-luterský kostel, je pozdně barokní sakrální stavba postavená v letech 1786–1787.

Nový!!: Labe a Vesnický kostel (Papstdorf) · Vidět víc »

Vesnický kostel (Reinhardtsdorf)

Vesnický kostel v Reinhardtsdorfu je sakrální stavba náležející k Evangelicko-luterské církevní obci Bad Schandau.

Nový!!: Labe a Vesnický kostel (Reinhardtsdorf) · Vidět víc »

Vesnický potok

Vesnický potok je drobný vodní tok v okresech Chomutov a Most.

Nový!!: Labe a Vesnický potok · Vidět víc »

Vestřev

Vestřev (ž. rod) je vesnice v Podkrkonoší, součást obce Dolní Olešnice v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Vestřev · Vidět víc »

Vestfálsko

provincie Vestfálsko (1815–1946)* ''tmavošedá'': Severní Porýní-Vestfálsko v hranicích z roku 1947 Vestfálsko (německy: Westfalen) je region v severozápadním Německu.

Nový!!: Labe a Vestfálsko · Vidět víc »

Vezera

Vezera je řeka v Německu, která protéká čtyřmi spolkovými zeměmi Hesensko, Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Brémy). Délka toku od soutoku zdrojnic činí 452 km a od pramene Werry pak 744 km. Plocha povodí měří 41 094 km².

Nový!!: Labe a Vezera · Vidět víc »

Viehberg

Viehberg (1112 m) je nejvyšším vrcholem pohoří Freiwald (rakouské části Novohradských hor) ve východní části Mühlviertelu a druhou nejvyšší horou této části Horních Rakous.

Nový!!: Labe a Viehberg · Vidět víc »

Vila Na Závisti

Vila Na Závisti je sídelní novobarokní vila v Kolíně, která byla postavena v letech 1897 až 1902 zdejším architektem, podnikatelem a pozdějším kolínským starostou Čeňkem Křičkou.

Nový!!: Labe a Vila Na Závisti · Vidět víc »

Vinařice (Týnec nad Labem)

Vinařice jsou část města Týnec nad Labem v okrese Kolín.

Nový!!: Labe a Vinařice (Týnec nad Labem) · Vidět víc »

Vinařská oblast Čechy

podoblast litoměřická Vinařská oblast Čechy je vinařská oblast, která obsahuje schválená území pro pěstování révy vinné v prostoru středních a severních Čech.

Nový!!: Labe a Vinařská oblast Čechy · Vidět víc »

Vinička

Vinička je vrch v Borečské části Českého středohoří mezi vesnicemi Kocourov a Březno.

Nový!!: Labe a Vinička · Vidět víc »

Vinořský potok

Vinořský potok je potok tekoucí z Prahy-Kbel do středočeského Brandýsa nad Labem.

Nový!!: Labe a Vinořský potok · Vidět víc »

Vintířovský potok (přítok Chodovského potoka)

Vitnířovský potok (do roku 1945, poté český název Pulcový potok, v sedmdesátých letech 20. století se ustálil název Vintířovský potok) je menší vodní tok v Krušných horách a Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Vintířovský potok (přítok Chodovského potoka) · Vidět víc »

Vintířovský potok (přítok Liboce)

Vintířovský potok je malý vodní tok v okrese Chomutov.

Nový!!: Labe a Vintířovský potok (přítok Liboce) · Vidět víc »

Violík

Violík neboli Labský štít (německy Veilchenstein nebo také Veilchenspitze), je hora nacházející se ve Slezském hřebeni v Krkonoších, na hranicích Česka a Polska.

Nový!!: Labe a Violík · Vidět víc »

Vislanští Venedové

Římská říše pod vládou Hadriána (vládl 117-138). Venedové jsou uvedeni na horní Visle v dnešním Polsku a na Volyni na dnešní Ukrajině. Vislanští Venedové byl indoevropský kmen žijící na územní dnešní Volyně, v povodí Visly a u Gdaňského zálivu zmiňovaný římskými autory 1. - 2. století.

Nový!!: Labe a Vislanští Venedové · Vidět víc »

Vitický potok

Vitický potok (též Dalovický potok) je vodní tok v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Vitický potok · Vidět víc »

Vlašský vrch

Vlašský vrch je hora v Černohorské rozsoše v Krkonoších, nacházející se 1 km jihozápadně od Velké Úpy a 2,5 km jihovýchodně od Pece pod Sněžkou, na severním výběžku Černé hory.

Nový!!: Labe a Vlašský vrch · Vidět víc »

Vlachník Krabice z Veitmile

Vlachník Krabice z Veitmile (často psáno: Weitmile, † 23. května 1399) byl 24.

Nový!!: Labe a Vlachník Krabice z Veitmile · Vidět víc »

Vladimír Valeš

Vladimír Valeš (8. dubna 1941 Louny – 30. července 2005 Chomutov) byl malíř, výtvarník, pedagog, publicista, režisér a scénograf.

Nový!!: Labe a Vladimír Valeš · Vidět víc »

Vlastislavský potok

Vlastislavský potok je levostranný přítok Libského potoka ve Smrčinách v okrese Cheb.

Nový!!: Labe a Vlastislavský potok · Vidět víc »

Vlčí hřeben

Vlčí hřeben (německy Wolfskamm) je protáhlý hřbet v západních Krkonoších, 3 km východně od Rokytnice nad Jizerou.

Nový!!: Labe a Vlčí hřeben · Vidět víc »

Vlčí hora (Krušné hory)

Vlčí hora (892 m n. m.) je kopec ve východní části Krušných hor 6 km severo-severovýchodně od Litvínova a 2 km od Loučné, nejvyšší hory krušnohorského podcelku Loučenská hornatina.

Nový!!: Labe a Vlčí hora (Krušné hory) · Vidět víc »

Vlčí potok (přítok Chodovského potoka)

pozůstatek betonového stavidla pod Jimlíkovem Vlčí potok je menší vodní tok v Krušných horách a Sokolovské pánvi, levostranný přítok Chodovského potoka v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Vlčí potok (přítok Chodovského potoka) · Vidět víc »

Vlčice (Šluknovská pahorkatina)

Vlčice (německy Wolfsberg) je táhlý zalesněný hřbet na severu České republiky, v okrese Děčín, ve Šluknovské pahorkatině, asi 3 kilometry na jihojihovýchod od Šluknova.

Nový!!: Labe a Vlčice (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Vlásenický potok

Vlásenický potok (někdy též Jelení potok) je pravostranný přítok řeky Lužnice.

Nový!!: Labe a Vlásenický potok · Vidět víc »

Vlhošť (Ralská pahorkatina)

Vlhošť je výrazná neovulkanická hora v okrese Česká Lípa a je nejvyšším vrcholem Polomených hor.

Nový!!: Labe a Vlhošť (Ralská pahorkatina) · Vidět víc »

Vlkava (řeka)

Vlkava je nížinná řeka (někdy označovaná jako potok) ve Středočeském kraji odvodňující západní část okresu Nymburk a jižní část okresu Mladá Boleslav.

Nový!!: Labe a Vlkava (řeka) · Vidět víc »

Vlkovský potok (přítok Černockého potoka)

Vlkovský potok je malý vodní tok v okresech Rakovník a Louny.

Nový!!: Labe a Vlkovský potok (přítok Černockého potoka) · Vidět víc »

Vltava

Vltava je s délkou 430,2 km nejdelší řekou na území Česka.

Nový!!: Labe a Vltava · Vidět víc »

Vltava (Má vlast)

Titulní list autografu partitury Smetanovy Vltavyvpravo Vltava je druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast skladatele Bedřicha Smetany.

Nový!!: Labe a Vltava (Má vlast) · Vidět víc »

Vltava v obrazech

Vltava v obrazech je část dokumentárního cyklu České Televize Hledání ztraceného času, která představuje nejdelší českou řeku Vltavu.

Nový!!: Labe a Vltava v obrazech · Vidět víc »

Vltavská kaskáda

Hráz vodní nádrže Lipno při povodních v roce 2002 Vltavská kaskáda je soustava devíti vodních děl na řece Vltavě, vybudovaných po etapách mezi lety 1930 a 1992.

Nový!!: Labe a Vltavská kaskáda · Vidět víc »

Vnitroněmecká státní hranice

Pohled na vnitroněmeckou hranici ze západoněmecké strany Vnitroněmecká hranice (německy innerdeutsche Grenze) bylo označení státní hranice mezi Německou demokratickou republikou (Východní Německo) a Německou spolkovou republikou (Západní Německo) v letech 1949 až 1990.

Nový!!: Labe a Vnitroněmecká státní hranice · Vidět víc »

Vnitrozemská vodní cesta

Vnitrozemská vodní cesta (v legislativní zkratce jen vodní cesta) je podle českého zákona o vnitrozemské plavbě (č. 114/1995 Sb.) každý vodní tok nebo jiná vodní plocha, na kterých je možné provozovat plavbu, tj.

Nový!!: Labe a Vnitrozemská vodní cesta · Vidět víc »

Vodárna Saloppe

Vodárna Saloppe je historické technické dílo na břehu Labe v Drážďanech.

Nový!!: Labe a Vodárna Saloppe · Vidět víc »

Vodní doprava a obchod v Bydhošti

Dynamický rozvoj vodní dopravy je nerozlučně spjat i s rozvojem obchodu a vznikem přepravních společností v Bydhošti.

Nový!!: Labe a Vodní doprava a obchod v Bydhošti · Vidět víc »

Vodní doprava v Česku

Nákladní loď u Střekova Nákladní loď nad Střekovem Osobní loď u Libochovan V Česku je vodní doprava provozována zejména na řekách Labe a Vltava.

Nový!!: Labe a Vodní doprava v Česku · Vidět víc »

Vodní elektrárna Nymburk

Vodní elektrárna a zdymadlo v Nymburce jsou součásti vodního díla na Labi ve městě Nymburk v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, které vzniklo v letech 1919 až 1924.

Nový!!: Labe a Vodní elektrárna Nymburk · Vidět víc »

Vodní elektrárna Obříství

Vodní elektrárna Obříství je vodní elektrárna na Labi postavená severně od obce Obříství 4 km nad soutokem s Vltavou jako první nízkospádová vodní elektrárna v Česku.

Nový!!: Labe a Vodní elektrárna Obříství · Vidět víc »

Vodní elektrárna Sedlice

Vodní elektrárna Sedlice je vodní dílo na řece Želivce v kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Vodní elektrárna Sedlice · Vidět víc »

Vodní elektrárna Střekov

Vodní elektrárna Střekov je součástí střekovského zdymadla na řece Labe.

Nový!!: Labe a Vodní elektrárna Střekov · Vidět víc »

Vodní elektrárna Vrané

Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou je vodní dílo na řece Vltavě.

Nový!!: Labe a Vodní elektrárna Vrané · Vidět víc »

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe (oficiální název) nebo také průplav, kanál či vodní cesta Dunaj–Odra–Labe, D–O–L, DOL, byl uvažovaný projekt mezinárodní vodní cesty, který měl spojit řeky Dunaj, Odru a Labe pro vodní dopravu.

Nový!!: Labe a Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe · Vidět víc »

Vodní mlýn v Lázních Toušeni

Vodní mlýn v Lázních Toušeni je mlýn v ulici Mlýnská, který stojí na řece Labe.

Nový!!: Labe a Vodní mlýn v Lázních Toušeni · Vidět víc »

Vodní nádrž Fořt

Vodní nádrž Fořt je hypotetická přehradní nádrž v Královéhradeckém kraji, jejíž lokalita patří mezi území chráněná pro akumulaci povrchových vod.

Nový!!: Labe a Vodní nádrž Fořt · Vidět víc »

Vodní nádrž Labská

Vodní nádrž Labská či labská přehrada (dříve přehrada Krausovy boudy) je vodní dílo vybudované na Labi na jižním okraji Špindlerova Mlýna a u jeho části Labská. Byla vybudována mezi lety 1910 až 1916, především jako ochrana proti povodním. Je nejhořejším stupněm soustavy vodních děl na Labi, který zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš. Od roku 1994 pracuje v hrázi malá vodní elektrárna.

Nový!!: Labe a Vodní nádrž Labská · Vidět víc »

Vodní nádrž Les Království

Les Království je údolní přehradní nádrž na řece Labi vystavěná v roce 1920.

Nový!!: Labe a Vodní nádrž Les Království · Vidět víc »

Vodní nádrž Rozkoš

Vodní nádrž Rozkoš, s nadsázkou též přezdívaná Východočeské moře, je vodní dílo na potoku Rozkoši v Úpsko-metujské tabuli.

Nový!!: Labe a Vodní nádrž Rozkoš · Vidět víc »

Vodní zdroj Káraný

Úpravna vody na pravém břehu Labe Vodní zdroj Káraný je druhý nejvýznamnější zdroj pitné vody pro Prahu, na rozdíl od ostatních zdrojů se jedná o podzemní vodu.

Nový!!: Labe a Vodní zdroj Káraný · Vidět víc »

Vodopád Zákraví

Vodopád Zákraví je umělý vodopád na Janovském potoce pod obcí Zákraví.

Nový!!: Labe a Vodopád Zákraví · Vidět víc »

Vodopády v Kinského zahradě

Vodopády v Kinského zahradě v Praze 5 jsou umělé vodopády na jižním svahu vrchu Petřín v zahradě Kinských.

Nový!!: Labe a Vodopády v Kinského zahradě · Vidět víc »

Vodopády v Modřanské rokli

Vodopády v Modřanské rokli v Praze se nacházejí na Lhotském potoce v katastrálním území Cholupice.

Nový!!: Labe a Vodopády v Modřanské rokli · Vidět víc »

Vodslivský potok

Vodslivský potok je levostranný přítok řeky Sázavy v okrese Benešov ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Vodslivský potok · Vidět víc »

Vodstvo Česka

V České republice tvoří vodní plochy asi 2 % celkové rozlohy.

Nový!!: Labe a Vodstvo Česka · Vidět víc »

Vojkovická rovina

Vojkovická rovina je geomorfologický okrsek v severozápadní části Mělnické kotliny, ležící v okresech Mělník a Praha-východ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Vojkovická rovina · Vidět víc »

Vojtěch Kaisler

Vojtěch Kaisler (8. ledna 1870, Beroun – 20. července 1943, Praha) byl profesorem Českého vysokého učení technického pro lesní dopravnictví a hrazení bystřin.

Nový!!: Labe a Vojtěch Kaisler · Vidět víc »

Vojtěch Lanna mladší

Svobodný pán Vojtěch Lanna mladší (29. května 1836, Čtyři Dvory farnosti při kostele sv.Mikuláše v Českých Budějovicích – 31. prosince 1909, Merano), pokřtěný jako Adalbert Johann Joseph Lanna, byl český průmyslník, obchodník, stavitel a poslanec Panské sněmovny Říšské rady.

Nový!!: Labe a Vojtěch Lanna mladší · Vidět víc »

Vojtěch Lanna starší

Vojtěch Lanna starší (23. dubna 1805, České Budějovice – 15. ledna 1866, Praha farnosti při kostele svatého Jindřicha na Novém Městě pražském), pokřtěný jako Adalbert Joseph Lanna, byl český loďmistr, obchodník, průmyslník a stavitel.

Nový!!: Labe a Vojtěch Lanna starší · Vidět víc »

Volarský potok

Volarský potok je levostranný přítok Teplé Vltavy v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Volarský potok · Vidět víc »

Volšovka

Volšovka je potok v Šumavském podhůří.

Nový!!: Labe a Volšovka · Vidět víc »

Voldušský potok

Voldušský potok pramení na jižním úpatí vrchu Brno v Přírodním parku Radeč, protéká obcí Volduchy a vlévá se jako levostranný přítok do Klabavy ve vodní nádrži Klabava.

Nový!!: Labe a Voldušský potok · Vidět víc »

Voletínský potok

Voletínský potok (též Farský potok) je levostranný přítok řeky Novohradky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Voletínský potok · Vidět víc »

Volmanova vila

Volmanova vila Volmanova vila v Čelákovicích je významným funkcionalistickým dílem postaveným v letech 1938–1939 českými architekty Jiřím Štursou a Karlem Janů pro místního továrníka Josefa Volmana.

Nový!!: Labe a Volmanova vila · Vidět víc »

Volok

N. K. Rerich: Překonávání voloku Volok či lodní převlaka je cesta přes rozvodí říčních systémů, vybudovaná pro transport lodí po souši z jednoho povodí do druhého.

Nový!!: Labe a Volok · Vidět víc »

Volyňka

Volyňka je jihočeská řeka, jejíž povodí zahrnuje severozápad okresu Prachatice a jih okresu Strakonice.

Nový!!: Labe a Volyňka · Vidět víc »

Vonšovský potok

Vonšovský potok je levostranný přítok Stodolského potoka v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Vonšovský potok · Vidět víc »

Voroplavba v Čechách

Orlík kolem roku 1903 (z dobové knihy E. Chalupného) Voroplavba, způsob dopravování dřeva plavením po vodním toku, má v Česku dávnou tradici zejména v Čechách.

Nový!!: Labe a Voroplavba v Čechách · Vidět víc »

Vortovský potok

Vortovský potok je levostranný přítok řeky Chrudimky v okresech Žďár nad Sázavou a Chrudim.

Nový!!: Labe a Vortovský potok · Vidět víc »

Votočnice

Louka na konci Čertovy brázdy se od nepaměti jmenuje Votočnice Votočnice je louka v zákrutu řeky Sázavy pod vyústěním Čertovy brázdy.

Nový!!: Labe a Votočnice · Vidět víc »

Vrabinec

Vrabinec je přírodní rezervace asi 1,5 km severovýchodně od obce Těchlovice v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Vrabinec · Vidět víc »

Vrabinec (hrad)

Vrabinec (též Vrabín, Vrabník nebo) je zřícenina hradu na pravém břehu Labe nad obcí Těchlovice v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Vrabinec (hrad) · Vidět víc »

Vranidolský potok

Vranidolský potok je největší pravostranný přítok Jánského potoka, který protéká převážnou částí svého toku Středočeským krajem.

Nový!!: Labe a Vranidolský potok · Vidět víc »

Vranský potok

Vranský potok je potok, který pramení v Ústeckém kraji, ale protéká převážně po severním okraji Kladenského okresu ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Vranský potok · Vidět víc »

Vratský potok

Vratský potok je vodní tok ve Slavkovském lese a Sokolovské pánvi, pravostranný přítok Ohře v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Vratský potok · Vidět víc »

Vrážský potok (přítok Stropnice)

Vrážský potok je menší vodní tok v Novohradském podhůří, levostranný přítok Stropnice v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji.

Nový!!: Labe a Vrážský potok (přítok Stropnice) · Vidět víc »

Vrána černá

Vrána černá (Corvus corone) je středně velkým druhem ptáka z čeledi krkavcovitých (Corvidae).

Nový!!: Labe a Vrána černá · Vidět víc »

Vrána šedá

Vrána šedá (Corvus cornix) je středně velký pták z čeledi krkavcovití.

Nový!!: Labe a Vrána šedá · Vidět víc »

Vršovský potok

Vršovský potok je menší vodní tok v Železných horách, pravostranný přítok Chrudimky v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Vršovský potok · Vidět víc »

Vrásník

Vrásník (německy Lachenberg) je vrchol v České republice ležící v pohoří Děčínská vrchovina nad Prostředním Žlebem.

Nový!!: Labe a Vrásník · Vidět víc »

Vrátecký potok

Vrátecký potok (též Hlinský nebo Dubičný potok) je pravostranným přítokem Dobrovodského potoka v okrese České Budějovice.

Nový!!: Labe a Vrátecký potok · Vidět víc »

Vrť (přírodní rezervace)

Vrť je přírodní rezervace v okresu Nymburk, katastrálním území Semice a Ostrá.

Nový!!: Labe a Vrť (přírodní rezervace) · Vidět víc »

Vrbatovo návrší

Vrbatovo návrší v Krkonoších se nachází na hřebeni s názvem Krkonoš mezi hlavním vrcholem Harrachovy kameny a vrcholem Zlaté návrší.

Nový!!: Labe a Vrbatovo návrší · Vidět víc »

Vrbčany

Vrbčany jsou obec, která se nachází asi 15 km západně od Kolína v okrese Kolín ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Vrbčany · Vidět víc »

Vrbičský potok

Vrbičský potok je malý vodní tok v okresech Karlovy Vary a Louny.

Nový!!: Labe a Vrbičský potok · Vidět víc »

Vrbový potok (přítok Boreckého potoka)

Vrbový potok je malý vodní tok v Krušných horách, pravostranný přítok Boreckého potoka v okrese Karlovy Vary.

Nový!!: Labe a Vrbový potok (přítok Boreckého potoka) · Vidět víc »

Vrchlabí

Město Vrchlabí (krkonošským nářečím Verchláb) se nachází v západní části okresu Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Nový!!: Labe a Vrchlabí · Vidět víc »

Vrchlabí (nádraží)

Vrchlabí je železniční stanice v jihovýchodní části stejnojmenného města v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji poblíž Vápenického potoka a řeky Labe.

Nový!!: Labe a Vrchlabí (nádraží) · Vidět víc »

Vrchlice (řeka)

Vrchlice (původně nazývaná Pách) je říčka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Vrchlice (řeka) · Vidět víc »

Vrcholný středověk

Evropa kolem roku 1190 Jako vrcholný středověk se v evropské historii označuje doba největšího rozkvětu středověké společnosti od počátku 11. až do 13. nebo 14. století.

Nový!!: Labe a Vrcholný středověk · Vidět víc »

Vrchovina (České středohoří)

Vrchovina (678 m n. m.) je výrazná hora ve východní části Českého středohoří, druhá nejvyšší v okrsku Litoměřické středohoří po své mateřské hoře Sedlo (727 m) a nejvyšší v podokrsku Varhošťská hornatina.

Nový!!: Labe a Vrchovina (České středohoří) · Vidět víc »

Vrkoč (národní přírodní památka)

Vrkoč je národní přírodní památka v okrajové části krajského města Ústí nad Labem, v katastrálním území Vaňov.

Nový!!: Labe a Vrkoč (národní přírodní památka) · Vidět víc »

Vrutice (přítok Vltavy)

Vrutice je přítok Vltavy na 62,5 km zleva.

Nový!!: Labe a Vrutice (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola strojní, stavební a dopravní, Děčín

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola strojní, stavební a dopravní, Děčín, příspěvková organizace je krajská příspěvková organizace, sídlící ve statutárním městě Děčín, která poskytuje všeobecné středoškolské vzdělání formou čtyřletého studia.

Nový!!: Labe a Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola strojní, stavební a dopravní, Děčín · Vidět víc »

Vydra (řeka)

Vydra je šumavská řeka, jejímž soutokem s Křemelnou vzniká řeka Otava.

Nový!!: Labe a Vydra (řeka) · Vidět víc »

Vyhlídka Belvedér

Vyhlídka Belvedér či Belveder je upravená skalní terasa s vyhlídkou do údolí řeky Labe.

Nový!!: Labe a Vyhlídka Belvedér · Vidět víc »

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.

Nový!!: Labe a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Vysílač Buková hora

Pohled od jihu na Bukovou horu s vysílačem Vysílač zblízka Vysílač Buková hora se nachází na stejnojmenném kopci o nadmořské výšce 686 m v katastru města Verneřice nad údolím Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem.

Nový!!: Labe a Vysílač Buková hora · Vidět víc »

Vysoká (Novohradské hory)

Vysoká (česky dříve též Chuchval) s nadmořskou výškou 1034 m je jihočeská hora, nejvyšší bod okresu České Budějovice a desátý nejvyšší vrchol Novohradských hor.

Nový!!: Labe a Vysoká (Novohradské hory) · Vidět víc »

Vysoká hora

Vysoká hora může být.

Nový!!: Labe a Vysoká hora · Vidět víc »

Vysoká nad Labem

Obec Vysoká nad Labem se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký, na jižním okraji Hradce Králové, něco přes 6 km od jeho centra.

Nový!!: Labe a Vysoká nad Labem · Vidět víc »

Vysoká pláň

Hotel Schneegrubenbaude počátkem 20. století Sněžné jámy a vysílač na Vysoké pláni v zimě Vysoká pláň je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici na Západním Slezském hřbetu mezi Vysokým kolem a Violíkem, asi 7 km SZ od Špindlerova Mlýna.

Nový!!: Labe a Vysoká pláň · Vidět víc »

Vysoké kolo (Krkonoše)

Vysoké kolo (německy také Hohes Rad) je hora nacházející se v Krkonoších v hlavním hřebeni, na česko-polské hranici.

Nový!!: Labe a Vysoké kolo (Krkonoše) · Vidět víc »

Vysoký hřbet

Vysoký hřbet (německy Hochruck, 1078 m n. m.) je výrazná hora na Šumavě, která leží 6 km západně od Hartmanic v okrese Klatovy.

Nový!!: Labe a Vysoký hřbet · Vidět víc »

Vysoký Ostrý

Vysoký Ostrý (německy Hohe Wostrei) je dominantní vrch nad východní částí města Ústí nad Labem.

Nový!!: Labe a Vysoký Ostrý · Vidět víc »

Vysokochvojenská plošina

Vysokochvojenská plošina je geomorfologický okrsek v jižní části Třebechovické tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okresech Pardubice a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Vysokochvojenská plošina · Vidět víc »

Vysokorychlostní trať Drážďany–Praha

Vysokorychlostní trať Drážďany–Praha je plánovaná novostavba trati Drážďany–Ústí nad Labem a její prodloužení do Prahy.

Nový!!: Labe a Vysokorychlostní trať Drážďany–Praha · Vidět víc »

Waddenské moře

Waddenské moře (Waddenzee, Wattenmeer, Vadehavet, frísky Waadsee) je pobřežní část Severního moře mezi Frískými (též Wadskými) ostrovy a pevninou Nizozemska, Německa a Dánska.

Nový!!: Labe a Waddenské moře · Vidět víc »

Waldschlößchenbrücke

Waldschlößchenbrücke je silniční ocelobetonový obloukový most překlenující Labe, který byl postaven, aby ulehčil přetížené dopravě v Drážďanech.

Nový!!: Labe a Waldschlößchenbrücke · Vidět víc »

Waltersdorf (Bad Schandau)

Waltersdorf (označován též jako Waltersdorf/Sächs. Schweiz) je vesnice, místní část města Bad Schandau v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Waltersdorf (Bad Schandau) · Vidět víc »

Weißig (Struppen)

Weißig je vesnice, místní část obce Struppen v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Weißig (Struppen) · Vidět víc »

Weida (řeka)

Weida je řeka v Německu.

Nový!!: Labe a Weida (řeka) · Vidět víc »

Weifberg

Weifberg je vrch s nadmořskou výškou 478 m n. m.

Nový!!: Labe a Weifberg · Vidět víc »

Wendischfähre

Wendischfähre je vesnice, místní část obce Rathmannsdorf v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Wendischfähre · Vidět víc »

Wendland

Wendland na mapě Německa Krajina ve Wendlandu Wendland je historický region v severním Německu na dolním toku Labe.

Nový!!: Labe a Wendland · Vidět víc »

Wernigerode

poloha Wernigerode v zemském okresu Harz Wernigerode je město v zemském okresu Harz (spolková země Sasko-Anhaltsko).

Nový!!: Labe a Wernigerode · Vidět víc »

Westliche Mittelgebirge

Westliche Mittelgebirge (doslova Západní středohoří) tvoří přírodní region (subprovincii) Středoněmecké vysočiny.

Nový!!: Labe a Westliche Mittelgebirge · Vidět víc »

Winternitzovy mlýny

Winternitzovy mlýny, nebo Automatické mlýny, je budova původně mlýnů navržená Josefem Gočárem pro bratry Egona a Karla Winternitze v Pardubicích.

Nový!!: Labe a Winternitzovy mlýny · Vidět víc »

Winterstein (Saské Švýcarsko)

Winterstein, nazývaný také Hinteres Raubschloss nebo Raubstein (v překladu z němčiny Loupežnický hrad nebo Loupežnický kámen), je pískovcový skalní masiv, svědecký vrch v Národním parku Saské Švýcarsko na území spolku obcí Bad Schandau (Verwaltungsgemeinschaft Bad Schandau) v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Winterstein (Saské Švýcarsko) · Vidět víc »

Wittenberge

Wittenberge, někdy neformálně nazývané přezdívkou Město bílých hor (Die Stadt der weißen Berge), je německé město s obyvateli, které se nachází v zemském okresu Prignitz, ve spolkové zemi Braniborsko.

Nový!!: Labe a Wittenberge · Vidět víc »

Wolfenbüttel

Wolfenbüttel je město v Německu, ve spolkové zemi Dolní Sasko.

Nový!!: Labe a Wolfenbüttel · Vidět víc »

Wolfsberg (Saské Švýcarsko)

Wolfsberg (česky Vlčí hora) je 342,9 metrů vysoká hora v Saském Švýcarsku ve Svobodném státě Sasko.

Nový!!: Labe a Wolfsberg (Saské Švýcarsko) · Vidět víc »

Wolfstein (Šluknovská pahorkatina)

Wolfstein (česky Vlčí kámen) je návrší o nadmořské výšce 393 m v Sebnitzkém lese na území velkého okresního města Sebnitz v Německu.

Nový!!: Labe a Wolfstein (Šluknovská pahorkatina) · Vidět víc »

Zabitý kopec

Zabitý kopec (264 m n. m.) je vrch na severním okraji Prahy.

Nový!!: Labe a Zabitý kopec · Vidět víc »

Zadní Lhota

Zadní Lhota je osada, součást obce Těchlovice v okrese Děčín.

Nový!!: Labe a Zadní Lhota · Vidět víc »

Zadní Liboc (přítok Libockého potoka)

Zadní Liboc je pravostranným přítokem Libockého potoka v okresech Sokolov a Cheb v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Zadní Liboc (přítok Libockého potoka) · Vidět víc »

Zadní Lodrantka

Zadní Lodrantka je pravostranný přítok řeky Loučné v okrese Pardubice v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Zadní Lodrantka · Vidět víc »

Zadní Planina

Zadní Planina (německy Plattenberg) je vrchol v České republice ležící v Krkonoších.

Nový!!: Labe a Zadní Planina · Vidět víc »

Zadní svodnice

Zadní svodniceV některých mapách a zdrojích je též nesprávně uváděn název Zadní Svodnice, tedy s velkým počátečním písmenem u slova svodnice, které obecně označuje menší vodní tok.

Nový!!: Labe a Zadní svodnice · Vidět víc »

Zahořanský potok (přítok Vltavy)

Zahořanský potok dříve nazývaný též Libřice je pravostranný přítok řeky Vltavy v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Zahořanský potok (přítok Vltavy) · Vidět víc »

Zahořanský potok (přítok Zubřiny)

Zahořanský potok, na horním toku Starý potok (německy Sahorschaner Bach) je pravostranným přítokem Zubřiny v České republice.

Nový!!: Labe a Zahořanský potok (přítok Zubřiny) · Vidět víc »

Zahrada Čech

Zahrada Čech je název prvně užívaný v 17.

Nový!!: Labe a Zahrada Čech · Vidět víc »

Zalamáňský potok

Zalamáňský potok je levostranný přítok Průrubského potoka v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Zalamáňský potok · Vidět víc »

Zalužanská vodoteč

Zalužanská vodoteč je potok v okrese Mladá Boleslav, pravostranný přítok říčky Klenice.

Nový!!: Labe a Zalužanská vodoteč · Vidět víc »

Zalužanský potok

Zalužanský potok je potok v okresech Teplice a Ústí nad Labem v Ústeckém kraji v České republice.

Nový!!: Labe a Zalužanský potok · Vidět víc »

Zaniklé elektrárny v Česku

V průběhu historie elektrifikace Českých zemí vzniklo a zaniklo mnoho energetických zdrojů.

Nový!!: Labe a Zaniklé elektrárny v Česku · Vidět víc »

Záboří (Středolabská tabule)

Záboří (229 m n. m.) je vrch v okresu Mělník Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Záboří (Středolabská tabule) · Vidět víc »

Záboří nad Labem

Záboří nad Labem je obec v okrese Kutná Hora.

Nový!!: Labe a Záboří nad Labem · Vidět víc »

Záboří nad Labem (nádraží)

Záboří nad Labem (dříve v němčině Saborsch an der Elbe) je železniční stanice ve stejnojmenné obci na adrese U Nádraží 62, 285 74 Záboří nad Labem.

Nový!!: Labe a Záboří nad Labem (nádraží) · Vidět víc »

Zábrdka

Zábrdka (německy: Kleine Iser) je pravostranný přítok řeky Jizery v Libereckém a Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Zábrdka · Vidět víc »

Záchranný program

Podle § 52 zákona č.

Nový!!: Labe a Záchranný program · Vidět víc »

Zádušní dub v Poděbradech

Zádušní dub v Poděbradech byl památný strom, který rostl v Poděbradech na pravém břehu Labe mezi plavební komorou a soutokem Labe s Cidlinou, v těsném sousedství promenádní cesty a cyklostezky (současně tudy vede naučná stezka Skupice – Huslík).

Nový!!: Labe a Zádušní dub v Poděbradech · Vidět víc »

Zákolanský potok

Zákolanský potok (na horním toku zvaný též Dolanský potok) je vodní tok ve středních Čechách.

Nový!!: Labe a Zákolanský potok · Vidět víc »

Zákoutí (významný krajinný prvek)

Zákoutí je významný krajinný prvek nacházející se západně od krajské metropole Pardubic v sousedství obcí Svítkov, Srnojedy, Rosice a Rybitví.

Nový!!: Labe a Zákoutí (významný krajinný prvek) · Vidět víc »

Záleský vrch

Záleský vrch (459 m n. m.) je vrch v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje, ležící asi 1,5 km severně od obce Doubravice, na katastrálním území Zálesí u Dvora Králové a Lipnice u Dvora Králové.

Nový!!: Labe a Záleský vrch · Vidět víc »

Zálezlice

Obec Zálezlice (dříve též Zalezlice) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji, poblíž pravého břehu řeky Vltavy zhruba 25 km severně od centra hlavního města Prahy, 5 km jihozápadně od soutoku Vltavy s Labem.

Nový!!: Labe a Zálezlice · Vidět víc »

Záluží (okres Litoměřice)

Záluží je obec v severních Čechách v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Nový!!: Labe a Záluží (okres Litoměřice) · Vidět víc »

Zálužník

Zálužník (285 m n. m.) je vrch v okrese Nymburk Středočeského kraje.

Nový!!: Labe a Zálužník · Vidět víc »

Zámecký vrch (Křivoklátská vrchovina)

Zámecký vrch je výrazný kopec, který se tyčí 2 km severně od města Žebrák, v okrese Beroun.

Nový!!: Labe a Zámecký vrch (Křivoklátská vrchovina) · Vidět víc »

Zámek (Pardubice)

Zámek je evidenční část statutárního města Pardubice v městském obvodu Pardubice I na soutoku řek Labe a Chrudimky.

Nový!!: Labe a Zámek (Pardubice) · Vidět víc »

Zámostí

Zámostí je časté označení místa (části obce) za mostem, tedy na druhé straně řeky či potoka.

Nový!!: Labe a Zámostí · Vidět víc »

Zámrsk

Zámrsk je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Zámrsk · Vidět víc »

Západní Český hřbet

Západní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš.

Nový!!: Labe a Západní Český hřbet · Vidět víc »

Západní fronta (druhá světová válka)

Západní fronta během druhé světové války byla válečná fronta v Dánsku, Norsku, Lucembursku, Belgii, Nizozemí, Francii a Německu a zahrnuje dvě střetnutí v období let 1939 až 1940 a v druhou frontu v období roků 1944 a 1945.

Nový!!: Labe a Západní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Záryby

Obec Záryby se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský.

Nový!!: Labe a Záryby · Vidět víc »

Zátvor (kopec)

Zátvor je kopec v okrese Ústí nad Orlicí, asi 3 km východně od středu města Brandýs nad Orlicí.

Nový!!: Labe a Zátvor (kopec) · Vidět víc »

Závišínský potok

Závišínský potok je vodní tok na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje.

Nový!!: Labe a Závišínský potok · Vidět víc »

Závidkovický potok

Závidkovický potok je levostranný přítok Sázavy, do té se vlévá v blízkosti jezu ve Světlé nad Sázavou.

Nový!!: Labe a Závidkovický potok · Vidět víc »

Závistský potok

Závistský potok, nebo také podle stejnojmenného údolí Kálek, je potok (v Centrální evidenci vodních toků veden jako "bezejmenný tok" - IDVT vodní linie 10283031) v pražských částech Točná, Závist a Komořany, který teče údolím nazývaným Kálek, a jež odděluje Brdské vrchy Čihadlo a Šance.

Nový!!: Labe a Závistský potok · Vidět víc »

Závora (pohoří)

Pásmo Závora (polsky Zawory, německy Qualischer Riegel) je geomorfologická jednotka, která je součástí Polické stupňoviny.

Nový!!: Labe a Závora (pohoří) · Vidět víc »

Zbečnický potok

Zbečnický potok, nazývaný také Materník, je potok protékající obcí Zbečník a městem Hronov v okrese Náchod.

Nový!!: Labe a Zbečnický potok · Vidět víc »

Zbirožský potok

Zbirožský potok je vodní tok v okrese Rokycany v České republice.

Nový!!: Labe a Zbirožský potok · Vidět víc »

Zbožský potok

Zbožský potok nazývaný též Zbožický potok je největší levostranný a celkově nejvodnější přítok říčky Sázavky v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Zbožský potok · Vidět víc »

Zdeňka Satranová

Zdeňka Satranová (rozená Burdychová, poprvé vdaná Baudyšová, 22. února 1911 Staré Město nad Metují – 9. července 1942 Pardubice) byla česká odbojářka a spolupracovnice výsadku Silver A popravená nacisty.

Nový!!: Labe a Zdeňka Satranová · Vidět víc »

Zdenko Hudeček

Zdeněk Eugen Hudeček, známý jako Zdenko Hudeček (22. června 1887, Terezín – 28. září 1974, Frýdek-Místek), byl český námořník a voják, velitel ponorky.

Nový!!: Labe a Zdenko Hudeček · Vidět víc »

Zdeslavický potok

Zdeslavický potok je levostranný přítok říčky Vrchlice v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Zdeslavický potok · Vidět víc »

Zdislav ze Zvířetic

Zdislav ze Zvířetic také uváděn jako Zdeslav (14. století – 15. století) byl rektor Univerzity Karlovy a 28.

Nový!!: Labe a Zdislav ze Zvířetic · Vidět víc »

Zdobnice (řeka)

Zdobnice je řeka v okrese Rychnov nad Kněžnou v České republice.

Nový!!: Labe a Zdobnice (řeka) · Vidět víc »

Zdrhlo

Zdrhla jsou dřevěné, kamenné, betonové nebo gumové výčnělky na dně retardérové propusti, například klikatky,, lipno-online.cz; Obrázek 4/30.

Nový!!: Labe a Zdrhlo · Vidět víc »

Zdymadlo a vodní elektrárna Brandýs nad Labem

Zdymadlo a vodní elektrárna Brandýs nad Labem je vodní dopravní stavba v úseku Střední Labe řeky Labe, která je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo a vodní elektrárna Brandýs nad Labem · Vidět víc »

Zdymadlo a vodní elektrárna Lysá nad Labem

Zdymadlo a vodní elektrárna Lysá nad Labem je vodní dopravní stavba na Labi, které je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo a vodní elektrárna Lysá nad Labem · Vidět víc »

Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech

Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech jsou součástí regulace řeky Labe v Poděbradech (okres Nymburk ve Středočeském kraji), nachází se jižně od náměstí Anežky České a naproti poděbradskému zámku.

Nový!!: Labe a Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech · Vidět víc »

Zdymadlo Čelákovice

Zdymadlo v Čelákovicích je vodní dopravní stavba v úseku Střední Labe řeky Labe, která je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Čelákovice · Vidět víc »

Zdymadlo Hadík

Zdymadlo Hadík je již neprovozované zdymadlo na středním Labi, první zdymadlo vybudované nad soutokem s Vltavou v původním říčním kilometru 2,165.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Hadík · Vidět víc »

Zdymadlo Klavary

Zdymadlo Klavary je vodní dopravní stavba na Labi, které je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Klavary · Vidět víc »

Zdymadlo Kolín

Zdymadlo Kolín je vodní dopravní stavba na Labi, které je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Kolín · Vidět víc »

Zdymadlo Pardubice

Zdymadlo Pardubice v roce 2011 Zdymadlo Pardubice je vodní dopravní stavba v úseku Střední Labe řeky Labe, které je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Pardubice · Vidět víc »

Zdymadlo Přelouč

Zdymadlo Přelouč je vodní dopravní stavba v úseku Střední Labe řeky Labe, která je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Přelouč · Vidět víc »

Zdymadlo Srnojedy

Zdymadlo Srnojedy je vodní dopravní stavba na Labi, která je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Srnojedy · Vidět víc »

Zdymadlo Střekov

Bližší pohled na zdymadla Zdymadlo Střekov, též známé jako Masarykova zdymadla či Zdymadla T. G. Masaryka, je zdymadlo na Labi v Ústí nad Labem, bezprostředně pod hradem Střekovem v místní části Střekov na pravém břehu a jižním výběžkem místní části Ústí nad Labem-centrum na levém břehu.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Střekov · Vidět víc »

Zdymadlo Velký Osek

Zdymadlo Velký Osek je vodní dopravní stavba na Labi, která je ve správě státního podniku Povodí Labe.

Nový!!: Labe a Zdymadlo Velký Osek · Vidět víc »

Zehubský potok

Zehubský potok je levostranný přítok říčky Hostačovky v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji.

Nový!!: Labe a Zehubský potok · Vidět víc »

Zeithain

Zeithain je obec v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Zeithain · Vidět víc »

Zelené Předměstí

Zelené Předměstí je evidenční část statutárního města Pardubice.

Nový!!: Labe a Zelené Předměstí · Vidět víc »

Zelený vrch (Sokolovská pánev)

Zelený vrch je nevýrazná, 570 metrů vysoká hora, nejvyšší bod geomorfologického celku Sokolovská pánev.

Nový!!: Labe a Zelený vrch (Sokolovská pánev) · Vidět víc »

Zelenský potok (přítok Úhlavy)

Zelenský potok je pravostranný přítok řeky Úhlavy v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Zelenský potok (přítok Úhlavy) · Vidět víc »

Zemanství (Labětín)

Zemanství je pozůstatek starého ramene řeky Labe vzniklý po provedení regulace Labe v 20.

Nový!!: Labe a Zemanství (Labětín) · Vidět víc »

Zemský okres Labe-Halštrov

Zemský okres Labe-Halštrov se nachází na jihozápadě německé spolkové země Braniborsko.

Nový!!: Labe a Zemský okres Labe-Halštrov · Vidět víc »

Zemský okres Saské Švýcarsko

Zemský okres Saské Švýcarsko byl v letech 1994–2008 zemský okres v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Labe a Zemský okres Saské Švýcarsko · Vidět víc »

Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory

Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory je správní jednotka v Sasku ležící na jih od Drážďan.

Nový!!: Labe a Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory · Vidět víc »

Zemský okres Severní Sasko

Zemský okres Severní Sasko je zemským okresem Svobodného státu Sasko v Německu.

Nový!!: Labe a Zemský okres Severní Sasko · Vidět víc »

Zemský okres Vévodství lauenburské

Zemský okres Vévodství lauenburské se rozkládá na samém jihovýchodě nejsevernější německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko a je nazváno po bývalém vévodství Sasko-Lauenbursko, s nímž je územně prakticky identický.

Nový!!: Labe a Zemský okres Vévodství lauenburské · Vidět víc »

Zerbst

Zerbst (česky Srbiště) je okresní město ve středním Německu v spolkové zemi Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Labe a Zerbst · Vidět víc »

Zhoř (okres Jihlava)

Obec Zhoř se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy.

Nový!!: Labe a Zhoř (okres Jihlava) · Vidět víc »

Zhořský potok (přítok Šlapanky)

Zhořský potok je pravostranný přítok říčky Šlapanky v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Zhořský potok (přítok Šlapanky) · Vidět víc »

Zirkelstein

Zirkelstein je nízká stolová hora v Saském Švýcarsku na území obce Reinhardtsdorf-Schöna.

Nový!!: Labe a Zirkelstein · Vidět víc »

Zkamenělý zámek

Zkamenělý zámek je přírodní památka – skupina skal s nadmořskou výškou 765 metrů v jihozápadní části svahového (vedlejšího) hřbetu geomorfologického okrsku Borovský les, významná geologická a památkově chráněná archeologická lokalita Žďárských vrchů v katastrálním území Česká Cikánka, v části města Svratky v okrese Žďár nad Sázavou, náležejícím do Kraje Vysočina v České republice.

Nový!!: Labe a Zkamenělý zámek · Vidět víc »

Zlatá stoka

Zlatá stoka je vodní kanál v Třeboňské pánvi napájející tamější rybniční soustavu.

Nový!!: Labe a Zlatá stoka · Vidět víc »

Zlaté návrší

Zlaté návrší (německy Goldhöhe) je hora v Krkonoších na hřbetu Krkonoš, necelých 5 km severozápadně od Špindlerova Mlýna.

Nový!!: Labe a Zlaté návrší · Vidět víc »

Zlatý kopec (Přezletice)

Zlatý kopec (250 m n. m.) je vrch v geomorfologickém celku Středolabská tabule, nacházející se v okresu Praha-východ poblíž sv.

Nový!!: Labe a Zlatý kopec (Přezletice) · Vidět víc »

Zlatý potok (přítok Šlapanky)

Zlatý potok je levostranný a celkově největší přítok říčky Šlapanky v okresech Jihlava a Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina.

Nový!!: Labe a Zlatý potok (přítok Šlapanky) · Vidět víc »

Zlatý potok (přítok Blanice)

Zlatý potok je nejdelší přítok jihočeské řeky Blanice.

Nový!!: Labe a Zlatý potok (přítok Blanice) · Vidět víc »

Zlatý potok (přítok Doubravy)

Zlatý potok je pravostranný přítok řeky Doubravy v okrese Chrudim v Pardubickém kraji.

Nový!!: Labe a Zlatý potok (přítok Doubravy) · Vidět víc »

Zlatý potok (přítok Losenice)

Zlatý potok je největší pravostranný přítok řeky Losenice.

Nový!!: Labe a Zlatý potok (přítok Losenice) · Vidět víc »

Zlatý potok (přítok Pöhlwasser)

Zlatý potok je levostranným přítokem potoka Pöhlwasser (český název Polavský potok) v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Nový!!: Labe a Zlatý potok (přítok Pöhlwasser) · Vidět víc »

Zlatník (přítok Kamenice)

Zlatník je levostranný přítok řeky Kamenice v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji.

Nový!!: Labe a Zlatník (přítok Kamenice) · Vidět víc »

Zlonický potok

Zlonický potok (do soutoku s Žerotínským potokem v Klobukách nazývaný také Bílichovský potok) je potok, který odvodňuje část severozápadního a severního Slánska v okrese Kladno, jeden z hlavních přítoků Bakovského potoka v povodí dolní Vltavy.

Nový!!: Labe a Zlonický potok · Vidět víc »

Znečištění vody

Znečištění vody pevným odpadem Znečištění vody je jeden z největších problémů současného světa; výrazně totiž omezuje přístup určité části lidské populace k pitné vodě.

Nový!!: Labe a Znečištění vody · Vidět víc »

Zoologická zahrada Chleby

Zoo Chleby je jedna z menších českých zoologických zahrad, nacházející se v obci Chleby severovýchodně od Nymburka.

Nový!!: Labe a Zoologická zahrada Chleby · Vidět víc »

Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna

Zoo Děčín, plným názvem Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna, je zoologická zahrada nacházející se na okraji města Děčín v severozápadní části města Podmokly a svou rozlohou se řadí k menším zoologickým zahradám v České republice.

Nový!!: Labe a Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna · Vidět víc »

Zorge

Zorge je menší řeka, levostranný přítok řeky Helme, protékající územím spolkových zemí Dolní Sasko a Durynsko.

Nový!!: Labe a Zorge · Vidět víc »

Zpět k pramenům

Zpět k pramenům (putování k neznámým pramenům známých řek) je dokumentární cyklus České televize.

Nový!!: Labe a Zpět k pramenům · Vidět víc »

Zschopau (řeka)

Zschopau, česky Sapava nebo Šopava, je řeka v Německu, která pramení v Krušných horách a protéká po celé své délce spolkovou zemí Sasko.

Nový!!: Labe a Zschopau (řeka) · Vidět víc »

Zubřina

Zubřina je pravostranný přítok řeky Radbuzy v okrese Domažlice v Plzeňském kraji.

Nový!!: Labe a Zubřina · Vidět víc »

Zvánovický potok

Zvánovický potok je vodní tok typu potok pramenící ve vsi Struhařov a vlévající se do Jevanského potoka ve vsi Hradec.

Nový!!: Labe a Zvánovický potok · Vidět víc »

Zvěřínské jezero

Zvěřínské či Schwerinské jezero je přírodní jezero Meklenburské jezerní plošiny v severním Německu v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Nový!!: Labe a Zvěřínské jezero · Vidět víc »

Zvičina

Zvičina je kopec v katastrálním území Zvičina obce Třebihošť v okrese Trutnov.

Nový!!: Labe a Zvičina · Vidět víc »

Zvon (České středohoří)

Zvon, v horolezecké komunitě zvaný spíše jako Francká hora, je vrch v Českém středohoří, který se nachází asi tři kilometry východně od obce Kostomlaty pod Milešovkou v katastrálním území Černčice u Žalan.

Nový!!: Labe a Zvon (České středohoří) · Vidět víc »

Zvon Willeborte

Zvon Willeborte Zvon Willeborte z roku 1519, nacházející se v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem, vyrobil zvonař Petr Wagheven z Nizozemska a pro svůj původ je jednou z nejvýznamnějších zvonařských památek Ústeckého kraje.

Nový!!: Labe a Zvon Willeborte · Vidět víc »

10. tanková divize SS „Frundsberg“

10.

Nový!!: Labe a 10. tanková divize SS „Frundsberg“ · Vidět víc »

11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“

11.

Nový!!: Labe a 11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“ · Vidět víc »

115 (číslo)

Sto patnáct je přirozené číslo, které následuje po čísle sto čtrnáct a předchází číslu sto šestnáct.

Nový!!: Labe a 115 (číslo) · Vidět víc »

14. srpen

14.

Nový!!: Labe a 14. srpen · Vidět víc »

1978

1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Labe a 1978 · Vidět víc »

1979

1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Labe a 1979 · Vidět víc »

2021 v dopravě

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 2021.

Nový!!: Labe a 2021 v dopravě · Vidět víc »

24. červenec

24.

Nový!!: Labe a 24. červenec · Vidět víc »

25. duben

25.

Nový!!: Labe a 25. duben · Vidět víc »

29. červen

29.

Nový!!: Labe a 29. červen · Vidět víc »

32. divize tankových granátníků SS „30. Januar“

32.

Nový!!: Labe a 32. divize tankových granátníků SS „30. Januar“ · Vidět víc »

35. policejní a granátnická divize SS

35.

Nový!!: Labe a 35. policejní a granátnická divize SS · Vidět víc »

36. granátnická divize SS

36.

Nový!!: Labe a 36. granátnická divize SS · Vidět víc »

5. červenec

5.

Nový!!: Labe a 5. červenec · Vidět víc »