Sdělení

7498 vztahy: A Momentary Lapse of Reason Tour, A Real Dead One, A Real Live Dead One, A-104 (dálnice v Rusku), Aaron (Jeropkin), Aaron Narcissov, Ačinsk, Abakan (město), Abalak (Rusko), Abamelikové, Abú Dulaf, ABBYY, Abchazská autonomní sovětská socialistická republika, Abchazský apsar, Abcházie, Abdulchan Abdurachmanovič Achtamzjan, Abdulino, Abdulla Gazimagomedovič Daganov, Abdusalam Gadisov, Abram Archipov, AC Slovácká Slávia Uherské Hradiště, AC Sparta Praha 2010/2011, AC Sparta Praha 2015/2016, Achát, Achille Viscusi, Achim Šipl, Achmed Gadžimagomedov, Adam Lambert, Adam Ludwig Lewenhaupt, Adam Mickiewicz, Adam Olearius, Adam Sandurski, Adam Szymański, Adela Zahariová, Adelina Sotnikovová, Administrativní období, Adolf Abramovič Joffe, Adolf Hitler, Adolf Josef ze Schwarzenbergu, Adolf Terschak, Adria Airways, Adrian (Uljanov), Adrian Ondrusovský, Adrian Pošechonský, Advanced Micro Devices, Adygejsk, Adygejsko, Aenne Burdová, Aero A-204, Aeroflot, ..., Aeroflot Open, Aerovagon, Afanasij Fet, Afanasij Nikitin, Aféra Český dům, Aféra U-2, Afghánistán, Afghánistán na letních olympijských hrách, Agafangel (Dajněko), Agafja Semjonovna Grušecká, Agapit (Taube), Agiděl, Aginskoje, Agitprop, Agryz, Aharon Jariv, Ahmed III., Aida Garifullinová, Aiko, Aimée Beekmanová, Aimon, vévoda z Aosty (1967), Air Astana, Air Berlin, Air Koryo, Air Moldova, Air Ostrava, Airspeed AS.6 Envoy, Ajaz Mutalibov, Ajik Mnacakanjan, Ak-Dovurak, Akademické mistrovství světa v judu 2004, Akaki Kibordzalidze, Akce B (likvidace řeholních řádů), Akonitin, Aksarka, Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Al Feuerbach, Aladár Paasonen, Alain Robert, Alan Barton, Alan Eagleson, Alanya, Alapajevsk, Alatyr (město), Alírezá Faghání, Alžír, Alžírsko na letních olympijských hrách, Alžběta Žofie Braniborská, Alžběta Michajlovna Ruská, Alžběta Petrovna, Alžběta Ruská, Alěs Adamovič, Albánie na letních olympijských hrách, Alber Elbaz, Albert Šestěrňov, Albert Gleizes, Alberts Bels, Albrecht Meydenbauer, Alcina, Aleš Höffer, Aleš Procházka (komentátor), Aleko, Aleksander Cichoń, Aleksander Gieysztor, Aleksander Prystor, Aleksandr Ankvab, Aleksandra Krunićová, Aleksandrs (Kudrjašovs), Aleksandrs (Matrjoņins), Aleksandrs Grīns, Alena Šrámková, Alena Čermáková, Alena Míková, Alena Mejzlíková-Kyselicová, Alena Ursínyová, Aleuti, Alex Bogomolov, Alex Christensen, Alex Miller (politik), Alexander Archipenko, Alexander Dubček, Alexander Kazbegi, Alexander Mucha, Alexander Rybak, Alexander Salák, Alexander Wienerberger, Alexandr (Agrikov), Alexandr Akimov, Alexandr Alexandrovič Bogdanov, Alexandr Alexandrovič Novikov, Alexandr Alexandrovič Sljusarev, Alexandr Alfredovič Bek, Alexandr Aljechin, Alexandr Almetov, Alexandr Andrejevič Baranov, Alexandr Andrejevič Korobkov, Alexandr Apajčev, Alexandr Šeptulin, Alexandr Šljapnikov, Alexandr Žitkov, Alexandr Balandin, Alexandr Bodunov, Alexandr Bokij, Alexandr Borisovič Kapusťanskij, Alexandr Borisovič Torik, Alexandr Borodaj, Alexandr Bublik, Alexandr Charlamov, Alexandr Chinčin, Alexandr Chotovickij, Alexandr Chvylja, Alexandr Danilovič Menšikov, Alexandr Dmitrijevič Petrov, Alexandr Dugin, Alexandr Fadějev, Alexandr Filipovič Kokorinov, Alexandr Fjodorovič Gedike, Alexandr Fjodorovič Poleščuk, Alexandr Fomič Veltman, Alexandr Frolov, Alexandr Gabyšev, Alexandr Galimov, Alexandr Gennaďjevič Kuroš, Alexandr Georgijevič Ponomarenko, Alexandr Gerasimov, Alexandr Gomelskij, Alexandr Griščuk, Alexandr Grigorjevič Aruťunjan, Alexandr Gučkov, Alexandr Gusev, Alexandr I. Jagellonský, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr Iljič Jegorov, Alexandr Ivanickij, Alexandr Ivanov (vzpěrač), Alexandr Ivanovič Gercen, Alexandr Ivanovič Michajlov, Alexandr Ivanovič Oparin, Alexandr Ivanovič Vojejkov, Alexandr Jakušev, Alexandr Jevgeňjevič Lebeděv, Alexandr Kajdanovskij, Alexandr Karlovič von Meck, Alexandr Karpovcev, Alexandr Kotov, Alexandr Krasavin, Alexandr Kurljandskij, Alexandr Kuzněcov, Alexandr Lavejkin, Alexandr Lazutkin, Alexandr Lebzjak, Alexandr Malofejev, Alexandr Michajlin, Alexandr Michajlovič Dodonov, Alexandr Michajlovič Prochorov, Alexandr Mitrofanovič Kovaljov, Alexandr Mojsejenko, Alexandr Morozevič, Alexandr Myslivčenko, Alexandr Něsmejanov, Alexandr Nikolajevič Afanasjev, Alexandr Nikolajevič Afinogenov, Alexandr Nikolajevič Jakovlev, Alexandr Nikolajevič Lazarev, Alexandr Nikolajevič Lodygin, Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, Alexandr Nikolajevič Radiščev, Alexandr Nikolajevič Skrjabin, Alexandr Ogurcov, Alexandr Ovečkin, Alexandr Pavlovič Alexandrov, Alexandr Pavlovič Lapin, Alexandr Pečerskij, Alexandr Peresvet, Alexandr Petrovič Izvolskij, Alexandr Petrovič Sumarokov, Alexandr Pičuškin, Alexandr Podaševský, Alexandr Pokryškin, Alexandr Popov, Alexandr Povětkin, Alexandr Protopopov, Alexandr Ptuško, Alexandr Ragulin, Alexandr Rjazancev (fotbalista), Alexandr Rodčenko, Alexandr Rogožkin, Alexandr Romanovič Běljajev, Alexandr Romanovič Lurija, Alexandr Rou, Alexandr Samedov, Alexandr Serebrov, Alexandr Sergejevič Dargomyžskij, Alexandr Sergejevič Golovin, Alexandr Sergejevič Gribojedov, Alexandr Sergejevič Jakovlev, Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin, Alexandr Sergejevič Nevěrov, Alexandr Sergejevič Puškin, Alexandr Sobolev, Alexandr Solženicyn, Alexandr Spirkin, Alexandr Stěpanov (lední hokejista), Alexandr Stěpanovič Antonov, Alexandr Stoletov, Alexandr Stolper, Alexandr Tamanjan, Alexandr Timošinin, Alexandr Titarenko, Alexandr Tvardovskij, Alexandr Uvarov (lední hokejista), Alexandr Vasilevskij, Alexandr Vasiljevič Gitalov, Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Alexandr Vasiljevič Ustinov (fotograf), Alexandr Vasiljevič Višněvskij, Alexandr Vasiljevič Vinter, Alexandr Vinogradov (sportovec), Alexandr Vladimirovič Meň, Alexandr Volčkov, Alexandr Zasjaďko, Alexandr Zavjalov, Alexandra Andrejevna z Ditrichštejna, Alexandra Antonovová, Alexandra Širokovová, Alexandra Čudinová, Alexandra Babincevová, Alexandra Exterová, Alexandra Fedorivová, Alexandra Kirjašovová, Alexandra Kollontajová, Alexandra Marininová, Alexandra Pachmutovová, Alexandra Panovová, Alexandra Zabelinová, Alexandre Kojève, Alexandre Mercereau, Alexandrov (město), Alexandrovův soubor písní a tanců, Alexandru Diordiță, Alexej Alexandrovič Gubarev, Alexej Alexejevič Abrikosov, Alexej Alexejevič Rodionov, Alexej Ščusev, Alexej Ťurin, Alexej Žamnov, Alexej Čeremisinov, Alexej Berezuckij, Alexej Chomič, Alexej Děngin, Alexej Feofilaktovič Pisemskij, Alexej Fjodorovič Orlov, Alexej Frosin, Alexej Grigorjevič Orlov, Alexej Grigorjevič Razumovský, Alexej I. Michajlovič, Alexej Iljič Čirikov, Alexej Innokenťjevič Antonov, Alexej Ivanovič Musin-Puškin, Alexej Jakovlevič Červoněnkis, Alexej Jelisejev, Alexej Jemelin, Alexej Kim, Alexej Kondraťjevič Savrasov, Alexej Kosygin, Alexej Kozlov (filozof), Alexej Kozlov (hudebník), Alexej Kručonych, Alexej Leonťjev, Alexej Leonov, Alexej Ljubimov, Alexej Losev, Alexej Lukjaňuk, Alexej Makarov, Alexej Marčenko, Alexej Michajlovič Remizov, Alexej Mirančuk, Alexej Morozov, Alexej Navalnyj, Alexej Nikišin, Alexej Pažitnov, Alexej Petrovič, Alexej Petrovič Jermolov, Alexej Petrovič Maresjev, Alexej Prudnikov, Alexej Rubcov, Alexej Rybnikov, Alexej Rykov, Alexej Sergejevič Bogomolov, Alexej Sergejevič Mazurin, Alexej Stachanov, Alexej Terenin, Alexej Uljukajev, Alexej Valerjevič Děvotčenko, Alexej Vasiljevič Kolcov, Alexejevský rajón, Alexij (Jelisejev), Alexij (Kutěpov), Alexij (Muljar), Alexij (Polikarpov), Alexij (Zanočkin), Alexij I., Alexij II., Alexin, Alfréd Ressel, Alfred Kučevskij, Alfred Rosenberg, Alfred Schnittke, Alfred Ter-Mkrtčjan, Algirdas, Ali Asadov, Alim Gadanov, Alipi Kostadinov, Alisa (hudební skupina), Alisa Klejbanovová, Alive 35 World Tour, Aljaška, Aljaksandra Sasnovičová, Alla Alexandrovna Andrejevová, Alla Bajanovová, Alla Genrichovna Masevič, Alla Kudrjavcevová, Alla Pugačova, Alla Pugačova. Tot samyj koncert, Alma-Atinskaja (stanice metra v Moskvě), Almas Ordabajev, Almast, Almaty, Alois Fišera, Alois Jaroslav Pražák, Alsou, Altajská republika, Altajský kraj, Altufjevo (stanice metra v Moskvě), Alzamaj, Amanda Anisimovová, Amazasp Ovakimovič Arutjunjan, Ambako Vačadze, Ambrozie (Munteanu), Amděrma, Amenemhet III., Americká hokejová reprezentace, Americká hokejová reprezentace do 20 let, Americké Panenské ostrovy na letních olympijských hrách, Amfilochij (Bondarenko), Amguema (osada), Ammán, Amurská oblast, Amvrosij (Fedukovič), Amvrosij (Jermakov), Amy Acuffová, Amy Johnsonová, Anadyr, Anapa, Anastasij (Metkin), Anastasija Baburovová, Anastasija Davydovová, Anastasija Ivanovna Abramova, Anastasija Kapačinská, Anastasija Myskinová, Anastasija Pavljučenkovová, Anastasija Pivovarovová, Anastasija Potapovová, Anastasija Prychoďková, Anastáz Ivanovič Mikojan, Anatole Saderman, Anatolie (Botnari), Anatolij (Kuzněcov), Anatolij Alexejevič Karacuba, Anatolij Arcebarskij, Anatolij Arkaďjevič Blagonravov, Anatolij Čepiga, Anatolij Baranov, Anatolij Berezovoj, Anatolij Charčev, Anatolij Filipčenko, Anatolij Firsov, Anatolij Fomenko, Anatolij Garanin, Anatolij Iljin, Anatolij Ivanišin, Anatolij Kralickij, Anatolij Krutikov, Anatolij Larjukov, Anatolij Levčenko, Anatolij Markovič Markuša, Anatolij Masljonkin, Anatolij Papanov, Anatolij Petrovič Dněprov, Anatolij Pristavkin, Anatolij Semjonov, Anatolij Sevasťjanov, Anatolij Solonicyn, Anatolij Tarasov, Anželika Sidorovová, Anžero-Sudžensk, Anđelko Runjić, ANBO III, Anděl (Praha), Anděl (stanice metra), Anděl se zlatými vlasy, Anders Berntsen Mol, Andor Lilienthal, Andorra na letních olympijských hrách, André Niklaus, André Simone, Andrea Bieniasová, Andrea Demirović, Andrea Minguzzi, Andreas Grassmann, Andreas Mogensen, Andrej Alšan, Andrej Alexejevič Amalrik, Andrej Andrejev, Andrej Andrejevič Gromyko, Andrej Andrejevič Vlasov, Andrej Andrejevič Vozněsenskij, Andrej Andrejevič Zolotov, Andrej Antonovič Grečko, Andrej Šuvalov, Andrej Ždanov, Andrej Čikatilo, Andrej Čochov, Andrej Bachvalov, Andrej Bělyj, Andrej Borisovič Zubov, Andrej Bubnov, Andrej Chotějev, Andrej Deněr, Andrej Dmitrijevič Sacharov, Andrej Donatovič Siňavskij, Andrej Ešpaj, Andrej Grigorjevič Škuro, Andrej Grušin, Andrej Ivanovič Jeremenko, Andrej Jurjevič Okuňkov, Andrej Karlov, Andrej Kolegajev, Andrej Kolesnikov (novinář), Andrej Kolkutin, Andrej Končalovskij, Andrej Korotajev, Andrej Krob, Andrej Kurajev, Andrej Kuzněcov, Andrej Linde, Andrej Lošak, Andrej Luňov, Andrej Lukanov, Andrej Lvovič Kursanov, Andrej Makarevič, Andrej Maratovič Babickij, Andrej Nikolajevič Kolmogorov, Andrej Nikolajevič Tichonov, Andrej Nikolajevič Tupolev, Andrej Pavlovič Kirilenko, Andrej Piontkovskij, Andrej Platonov, Andrej Rublev, Andrej Rubljov (tenista), Andrej Semjonov, Andrej Sergejevič Někrasov, Andrej Tarkovskij, Andrej Těrešin, Andreu Nin, Andrew Lloyd Webber, Andrew Schapiro, Andrij Sokolovskyj, Andrija Hebrang (otec), Andrzej Zaucha, Aneta Voleská, Anett Kontaveitová, Angara 3, Angara 5, Angarsk, Angelina Golikovová, Angelo d'Arrigo, Angola na letních olympijských hrách, Ani Lorak, Ann Grantová, Anna Andrejevna Achmatovová, Anna Ščerbakovová, Anna Čakvetadzeová, Anna Čičerovová, Anna Barkovová, Anna Baugová, Anna Bedyńska, Anna Bessonovová, Anna Blinkovová, Anna Chapmanová, Anna Danilinová, Anna Daučíková, Anna Ivanovna, Anna Kalinská, Anna Kareninová, Anna Kurnikovová, Anna Lapuščenkovová, Anna Leonidovna Choroškevič, Anna Mons, Anna Petrovna, Anna Pjatychová, Anna Pogorilaja, Anna Politkovská, Anna Semenovičová, Anna Sivkovová, Anna Vejrychová, Anne Listerová, Annemarie Schwarzenbachová, Annette Nesvadbová, Annika Becková, Anri Džergenija, Ant Skalandis, Antanas Sniečkus, António Agostinho Neto, Anthea Stewartová, Anthony Jenkinson, Antigua a Barbuda na letních olympijských hrách, Antimajdan, Antoaneta Stefanovová, Antoine de Saint-Exupéry, Anton Antonov-Ovsejenko, Anton Šunin, Anton Goroděckij, Anton Ivanovič Děnikin, Anton Kret, Anton Mirančuk, Anton Pavlovič Čechov, Anton Rubinstein, Anton Volčenkov, Anton Zajíc Donato, Antonín Barcal, Antonín Drešl, Antonín Hasal, Antonín Himl, Antonín Janoušek, Antonín Kurš, Antonín Longa, Antonín Novotný, Antonietta Di Martinová, Antonij (Azizov), Antonij (Čeremisov), Antonij (Prostichin), Antonij (Sevrjuk), Antonij Pogorelskij, Antonina Ivanovna Abarinovová, Antonina Krivošapková, Antonio Denzio, Antonio Gades, Antonio Gramsci, Antonio Salieri, Antonov An-10, Antonov An-24, Antti Kalliomäki, Anzor Boltukajev, Apatity, Apollon Nikolajevič Majkov, Aprelevka, Apsny 67, Arabsko-izraelské války, Aram Chačaturjan, Arťom Dzjuba, Arťom Mikojan, Arťom Vesjolyj, Aréna (rozcestník), Aréna Mytišči, Arbat, Arbatské náměstí, Arbatsko-Pokrovskaja (linka metra v Moskvě), Archangelsk, Archangelská oblast, Archiv bezpečnostních složek, Arcidiecéze Matky Boží v Moskvě, Argentina na letních olympijských hrách, Argumenty i fakty, Aria (hudební skupina), Ariane Friedrichová, Ariel Šaron, Aristarch (Jacurin), Aristarch Vasiljevič Lentulov, Arje Eli'av, Arkadij (Jeršov), Arkadij a Boris Strugačtí, Arkadij Alexandrovič Sobolev, Arkadij Šajchet, Arkadij Černyšov, Arkadij Babčenko, Arkadij Dvorkovič, Arkadij Gajdamak, Arkadij Rajkin, Arkadij Strugackij, Arkona (ruská hudební skupina), Arlene Boxallová, Armagedon (hackerská skupina), Arman Ter-Minasyan, Armavir (Rusko), Arménie, Armen Džigarchanjan, Armin van Buuren, Army of Lovers, Arno Babajanjan, Arnošt Heidrich, Arnošt Vančura, Aron Gurevič, Arsen Mekokišvili, Arsenij (Pěrevalov), Arsenij Grigorjevič Golovko, Arsenij Tarkovskij, Arsk, Arso Jovanović, ART4.RU, Artěmij Michajlovič Karapeťjanc, Artemij (Kuzmin), Artemij (Snigur), Artur Jusupov, Artur London, Artur Mikhaylov, Artur Mikvabija, Artur Najfonov, Artur Omarov, Artur Smoljaninov, Arvīds Pelše, Asbest, Asie, Aslan Bžanija, Aslan Karacev, Únor 1948, Únor 2006, Únor 2007, Únor 2013, Únor 2015, Únor 2019, Únor 2023, Únorová revoluce, Asociace umělců revolučního Ruska, Ústav marxismu-leninismu ÚV KSSS, Ústav pro výzkum motorových vozidel, Ústřední muzeum vojenského letectva, Ústřední politická škola Socialistického svazu mládeže Seč, Ústřední tibetská správa, Astana, Útok v moskevském divadle na Dubrovce, Astrachaň, Astrachaňská oblast, Atanas Tarev, Athénská charta, Atkarsk, Atletika na Letních olympijských hrách 1980, Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 100 metrů ženy, Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 100 metrů muži, Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 1500 metrů muži, Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 200 metrů ženy, Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 200 metrů muži, Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 400 metrů ženy, Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 800 metrů muži, Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – vrh koulí ženy, Atomové ponorky vyplouvají, ATP Tour 2019, ATP Tour 2020, ATP Tour 2021, ATP Tour 2022, ATP Tour 2023, ATP Tour 250, ATP World Tour 2009, ATP World Tour 2010/červenec-prosinec, ATP World Tour 2010/leden-červen, ATP World Tour 2012, ATP World Tour 2013, ATP World Tour 2014, ATP World Tour 2015, ATP World Tour 2016, ATP World Tour 2017, ATP World Tour 2018, Auchan, August Albo, August Davidov, August Macke, August Weber, Augustīns (Pētersons), Augustin Vološin, Augustowský zátah, Aurel Neagu, Aurus Motors, Austrálie na letních olympijských hrách, Austrálie na Letních olympijských hrách 1980, Autochrom, Autosalon, Avala (vlak), Avangard (hypersonický kluzák), Averkij (Kedrov), Avgust Jefimovič Javič, Avgustin (Anisimov), Avgustin (Běljajev), Avgustin (Vinogradskij), Avia D, Aviakompanija Moskva, Aviamotornaja (stanice metra v Moskvě), Avraam (Šumilin), Avraham Suckever, Avtandil Džorbenadze, Avtograf, Ďábel mezi lidmi, Aziz Šaveršijan, Azov, Álvaro Cunhal, Ázerbájdžán na Eurovision Song Contest, Ázerbájdžánská národní galerie, Ázerbájdžánské aerolinie, Írán na letních olympijských hrách, Šaban Sejdiu, Šabolovskaja (stanice metra v Moskvě), Šabtaj Kalmanovič, Šachťorsk, Šachová olympiáda, Šachový turnaj v Moskvě roku 1925, Šachový turnaj v New Yorku roku 1924, Šack (Rusko), Šad Küj-kagan, Šagonar, Šakal obecný, Šalva Čichladze, Šalva Eliava, Šamil Basajev, Šamil Kudijamagomedov, Šamil Omarov, Šamil Tarpiščev, Šarūnas Bartas, Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Šarlota Württemberská, Šaroj (okres), Šatura, Šavarš Karapetjan, Šavrov Š-1, Ščokino, Ščolkovo, Šéfkuchařův stůl, Šeng Š’-cchaj, Šenkursk, Šestidenní válka, Šigirský idol, Šikotan, Šilka (město), Šimanovsk, Šimon Žďárský, Širvan Muradov, Škoda-Sanos S 200, Šlisselburg, Šmeral, Šošana Persic, Šosse Entuziastov (stanice metra v Moskvě), Španělsko na letních olympijských hrách, Španělsko na Letních olympijských hrách 1980, Špióni z Cambridge, Štampachové ze Štampachu, Štefan Major, Šuša, Šuchovova věž, Šuja (Ivanovská oblast), Šujští, Šumerlja, Švédská hokejová reprezentace, Švédská hokejová reprezentace do 20 let, Švédsko na letních olympijských hrách, Švédsko na Letních olympijských hrách 1980, Švýcarská hokejová reprezentace, Švýcarská hokejová reprezentace do 20 let, Švýcarsko na letních olympijských hrách, Švýcarsko na Letních olympijských hrách 1980, Ťiang Ťing-kuo, Ťumeň, Ťumeňská oblast, Ķemeri, Žanna Bičevská, Železniční doprava v Abcházii, Železniční doprava v Lotyšsku, Železniční doprava v Mongolsku, Železniční nehoda u Pokrova, Železniční trať Dětmarovice–Zebrzydowice, Železniční trať Petrohrad–Moskva, Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín, Železnodorožnyj (Moskevská oblast), Žerděvka, Žibřidovice (Polsko), Židé v Rusku, Židovská autonomní oblast, Žiguljovská vodní elektrárna, Žizdra (město), Žmerynka, Žodzina, Žofie Alexejevna, Žofie Dorota Württemberská, Žofie Litevská, Žostovská malba, Ľuboš Kostelný, Žukov (město), Žukovskij, Žulebino (stanice metra v Moskvě), Žurnalnyj zal, Žytomyr, Čad na letních olympijských hrách, Čadan, Čang Song-tchek, Čang Tok-rjong, Čang Wen-tchien, Čaplygin (město), Časová osa Čínské lidové republiky, Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023), Časová pásma v Rusku, Časovka, Čína na letních olympijských hrách, Čínská občanská válka, Čínská průmyslová a obchodní banka, Čchen Jün, Čchen Po-ta, Čečensko, Čebarkul (město), Čeboksarská přehradní nádrž, Čechov (město), Čechov (Sachalin), Čeka, Čeljabinsk, Čeljabinská oblast, Čeněk Šercl, Čeněk Hruška, Čerňachovsk, Čerňanka, Čerepovec, Čerkesk, Černý blesk, Černý leden, Černobyl (film, 2014), Černobyl. Zona otčužděnija, Černogolovka, Černohorská filharmonie, Černohorské království, Červen 2005, Červen 2010, Červen 2011, Červen 2019, Červen 2023, Červencová krize, Červenec 2003, Červenec 2005, Červenec 2011, Červenec 2013, Červenec 2017, Červenec 2019, Česká hokejová reprezentace do 20 let, Česká národní rada (odboj), České aerolinie, České železniční rekordy, České korunovační klenoty, České rekordy v atletice – ženy, České rekordy v atletice – muži, České rekordy ve vzpírání, České velvyslanectví v Moskvě, Český úřad pro tisk a informace, Česko na Eurovision Song Contest, Česko na Halovém mistrovství světa v atletice 2006, Česko proti soupeřům v play off na MS v ledním hokeji, Československá basketbalová liga 1953, Československá basketbalová liga 1964/1965, Československá basketbalová liga 1980/1981, Československá basketbalová liga žen 1959/1960, Československá basketbalová liga žen 1979/1980, Československá basketbalová liga žen 1980/1981, Československá hokejová reprezentace do 20 let, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1950/1951, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1952/1953, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1953/1954, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1954/1955, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1956/1957, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1961/1962, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1964/1965, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1966/1967, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1967/1968, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1969/1970, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1970/1971, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1971/1972, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1972/1973, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1973/1974, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1974/1975, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1975/1976, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1976/1977, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1977/1978, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1978/1979, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1979/1980, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1980/1981, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1981/1982, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1982/1983, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1983/1984, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1984/1985, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1985/1986, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1986/1987, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1987/1988, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1988/1989, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1989/1990, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1990/1991, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1992/1993, Československá mužská basketbalová reprezentace, Československá vojenská mise v Koreji (1952–1956), Československé státní aerolinie, Československý odboj (1939–1945), Československý pavilon na Světové výstavě 1967, Československý státní soubor písní a tanců, Československo, Československo na letních olympijských hrách, Československo na Letních olympijských hrách 1980, Československo na olympijských hrách, Československo-sovětská smlouva, Československo-sovětské přátelství, Čestmír Šimáně, Čingischánovo mezinárodní letiště, Čingiz Ajtmatov, Čita, Čkalovskaja, Čkalovskaja (stanice metra v Jekatěrinburgu), Čkalovskaja (stanice metra v Moskvě), Čkalovské schodiště, Člověk v tísni, Čop, Čou En-laj, Ču Ťien-chua, Ču Čchen, Čuchloma, Čudovo, Čuk a Gek, Čukotský autonomní okruh, Čulpan Chamatovová, Čuvaši, Čuvašsko, Řády, vyznamenání a medaile Sovětského svazu, Říjen 2005, Říjen 2015, Říjen 2017, Říjnová revoluce, Říjnový manifest, Řecko na letních olympijských hrách, Řecko na Letních olympijských hrách 1980, Óbščestvo skeptikov, Ňandoma, Çesk Zadeja, Ňonoksa, Étienne Macdonald, Bašňa na Naberežnoj, Baškortostán, Babrak Karmal, Babuškin, Baccarat (společnost), Back in the World tour, Bagrationovskaja (stanice metra v Moskvě), Bahamy na letních olympijských hrách, Baikuntha Manandhar, Bajadéra (balet), Bajkalsk, Bakal (Rusko), Baku, Balašicha, Balabanovo, Balaklija, Balakovo, Balet v Rusku, Baletní soubor, Balfolk, Baltijsk, Baltika Cup 1997, Baltika Cup 1998, Baltika Cup 1999, Baltika Cup 2000, Baltika Cup 2001, Baltika Cup 2002, Baltika Cup 2003, Baltové, Balys Sruoga, Bangkok, Banja Luka, Baranavický rajón, Barbados na letních olympijských hrách, Barbara Brylská, Barbara Buchholz, Barbara Karinska, Barbara Krauseová, Barbara Schettová, Barbora Šámalová, Barbora Laláková, Barbora Markéta Eliášová, Barnaul, Barnevernet, Barrikadnaja (stanice metra v Moskvě), Bart van Leeuwen, Bartholomaeus Scultetus, Bartolomeo Rastrelli, Baryš (Uljanovská oblast), Basketbal na Letních olympijských hrách 1980, Batagaj, Baturyn, Baumanova vozovna, Báň (střecha), Bátú, Bärbel Wöckelová, Béla Bakosi, Bílá noc, Bílé hnutí, Bílý dům (Moskva), Bílý dům (rozcestník), Bílinská kyselka, Běgovaja (stanice metra v Moskvě), Běh na 100 metrů, Běh na 3000 metrů, Běh na 4 × 800 metrů, Běh na 400 metrů, Běh na 400 metrů překážek, Běh na 5000 metrů, Běh na 800 metrů, Bělaja Kalitva, Bělgorod, Bělgorodská oblast, Běljajevo, Bělogvardějci, Běloruská hokejová reprezentace, Běloruská hokejová reprezentace do 20 let, Běloruské nádraží (Moskva), Březen 2010, Březen 2014, Březen 2015, Březen 2017, Březen 2020, Březnová vyjednávání, BBH, advokátní kancelář, Beata Grigorjevna Voronova, Bečići, Bedřich Štěpánek, Bedřich Geminder, Bedřich Homola, Bedřich Jahn, Bedřich Reicin, Bedřich Vaníček, Bejrút, Belgie na letních olympijských hrách, Belgie na Letních olympijských hrách 1980, Belize na letních olympijských hrách, Bella Achmadulinová, Belomorsk, Belyj, Benin na letních olympijských hrách, Benni Ljungbeck, Beno Blachut, BenQ, Berezniki, Beringův ostrov, Berkakit, Berlínská zeď, Berlínské krize, Berliner Fernsehturm, Berliner U-Bahn-Museum, Bermudy na letních olympijských hrách, Berna Carrascová, Bernardo Strozzi, Bernd Jakubowski, Berta Hrubá, Bertolt Brecht, Beslan, Beslan Butba, Beslan Mudranov, Beta Hydrae, Bethel Henry Strousberg, Bettine Jahnová, Bi-2, Bibirjevo (stanice metra v Moskvě), Bidzina Ivanišvili, Bijsk, Bilal Machov, Bilibino, Billie Jean King Cup, Biologická zbraň, Birjusinsk, Birobidžan, Bitcevský park, Bitcevskij park (stanice metra v Moskvě), Bitva na Voži, Bitva o Gagru, Bitva o Kyjevský kotel, Bitva o Mariupol, Bitva o západní břeh Viipurského zálivu, Bitva před Moskvou, Bitva u Bělostoku a Minsku, Bitva u Bezenčuku, Bitva u Borodina, Bitva u jezera Chasan, Bitva u Lesné, Bitva u Malojaroslavce, Bitva u Stalingradu, Blažej Konvalina, Blagověščensk, Blahočiní, Blanka Vlašičová, Bliny, Bljuma Zeigarniková, Božena Holečková-Seidlová, Božena Machačová-Dostálová, Bob Sapp, Bobby Fischer, Bobina, Bogoljubovo, Bogusław Mamiński, Bohdan Bondarenko, Bohumír Šmeral, Bohumír Fiala, Bohumil Čermák (diplomat), Bohumil Boček, Bohumil Klepl, Bohumil Němeček (boxer), Bohumil Pták, Bohumil Tomášek, Bohumil Turek, Bohuslav Kučera, Bohuslav Vrbenský, Bolšije Vjazjomy, Bolívie na letních olympijských hrách, Bolchov, Bolesław Bierut, Bolotné náměstí, Bolotnoje, Bombové útoky na obytné domy v Rusku, Bor (Nižněnovgorodská oblast), Boris (Baranov), Boris Akunin, Boris Andrejev, Boris Andrejevič Pilňak, Boris Šachlin, Boris Ščerbina, Boris Čagin, Boris Berezovskij, Boris Carmi, Boris Chlebnikov, Boris Cybin, Boris Dmitrijevič Parygin, Boris Dobašin, Boris Fjodorovič Godunov, Boris Giltburg, Boris Godunov (Puškin), Boris Ignatovič, Boris Ivanovič Čeranovskij, Boris Jefimov, Boris Jegorov, Boris Jelcin, Boris Jevgeňjevič Vdověnko, Boris Kjulleněn, Boris Krajný, Boris Kramarenko, Boris Kuzněcov (historik), Boris Lagutin, Boris Leonidovič Pasternak, Boris Majorov, Boris Makojev, Boris Michajlov, Boris Michajlovič Šapošnikov, Boris Michajlovič Jarustovskij, Boris Mironov, Boris Morukov, Boris Němcov, Boris Nikolajevič Jurjev, Boris Nikolajevič Pastuchov, Boris Nikolajevič Ponomarjov, Boris Pantělejmonovič Mirošničenko, Boris Petrovič Šeremetěv, Boris Polevoj, Boris Rybakov, Boris Savinkov, Boris Semjonovič Markov, Boris Sluckij, Boris Stürmer, Boris Stěpanovič Žitkov, Boris Stenin, Boris Vladimirovič Asafjev, Boris Vladimirovič Zachoder, Boris Vyšeslavcev, Borisovka (Belgorodská oblast), Borisovo (stanice metra v Moskvě), Born This Way Ball Tour, Boro Primorac, Borodino, Borovsk, Borzna, Botswana na letních olympijských hrách, Bouřlivý večer, Boucheron, Boulevard des Capucines, Brad Walker, Brandon Bochenski, Branické skály, Bratři Karamazovi, Bratislava, Bratr Julian, Bratrství (plynovod), Bratsk, Bratuchin, Bratuchin B-10, Bratuchin B-11, Bratuchin B-5, Bratuchin G-3, Bratuchin G-4, Bratuchin Omega, Brazílie na letních olympijských hrách, Brazílie na Letních olympijských hrách 1980, Brenda Phillipsová, Brest (Bělorusko), Brestská pevnost (film), Brestský rajón, Bridges to Babylon Tour, Brigitte Wujaková, British Council, Brjansk, Brjanská oblast, Brno, Bronnicy, Bronto, Broučci, Broumov (meteorit), Bruno Köhler, Bruno Matykiewicz, Bruno Taut, Brusel, BTR-70, București Nord, Bugulma, Buj (Rusko), Bukurešť, Bulat Okudžava, Buldozerová výstava, Bulharská hymna, Bulharská komunistická strana, Bulharská lidová republika, Bulharsko na letních olympijských hrách, Bulharsko na Letních olympijských hrách 1980, Buljaři, Bulvar admirala Ušakova (stanice lehkého metra v Moskvě), Burglinde Pollaková, Burjatsko, Burkina Faso na letních olympijských hrách, Busse (jezero), Butovo, Buza, Buzuluk, Bylina (pověst), C++11, C. C. Catch, CAGI, CAGI 1-EA, CAGI A-7, Caio Mario Garrubba, Calaverit, Call of Duty: Modern Warfare 2, Cam Ward, Cannes, Car Kalojan, Car tank, Car-puška, Carevič Dimitrij, Caricyno, Caricyno (rozcestník), Carl Fabergé, Carlos Chinin, Carlos Torre Repetto, Carmen (suita), Carola Häggkvist, Carola Neherová, Carolina Kostnerová, Caterine Ibargüenová, Cech básníků, Cena Anny Politkovské, Cena Izvestijí 1969, Cena Izvestijí 1970, Cena Izvestijí 1971, Cena Izvestijí 1972, Cena Izvestijí 1973, Cena Izvestijí 1974, Cena Izvestijí 1975, Cena Izvestijí 1976, Cena Izvestijí 1977, Cena Izvestijí 1978, Cena Izvestijí 1979, Cena Izvestijí 1980, Cena Izvestijí 1981, Cena Izvestijí 1982, Cena Izvestijí 1983, Cena Izvestijí 1984, Cena Izvestijí 1985, Cena Izvestijí 1986, Cena Izvestijí 1987, Cena Izvestijí 1988, Cena Izvestijí 1989, Cena Izvestijí 1990, Cena Izvestijí 1992, Cena Izvestijí 1993, Cena Izvestijí 1994, Cena Izvestijí 1995, Cena Izvestijí 1996, Cenci, Centrální banka Ruské federace, Centrální federální okruh, Centre national de la recherche scientifique, Centrum raně středověkých studií, Ceny Benois de la danse, Cestovní ruch, Ch-47M2 Kinžal, Chabarovsk, Chabarovský kraj, Chabib Nurmagomedov, Chadžimurad Magomedov, Chajim Hazaz, Chakasie, Channel One Cup 2006, Channel One Cup 2007, Channel One Cup 2008, Channel One Cup 2009, Channel One Cup 2010, Channel One Cup 2011, Channel One Cup 2012, Channel One Cup 2015, Channel One Cup 2016, Channel One Cup 2017, Channel One Cup 2018, Channel One Cup 2019, Channel One Cup 2020, Channel One Cup 2021, Chantal Chaudé de Silans, Chanty-Mansijsk, Chantymansijský autonomní okruh – Jugra, Charif Bahbouh, Charkov, Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka, Charles Misner, Charles White, Chasan (město), Chasan Barojev, Chasavjurt, Chelsea FC, Chemická olympiáda, Cherson, Chersonská oblast, Chertek Ančimaa-Toka, Chetag Cabolov, Chiara, Chile na letních olympijských hrách, Chilok (město), Chimki, Chimkinská přehradní nádrž, Chimkinský les, Chitrovka, Chodynská tragédie, Cholmogory, Cholmsk, Chorlogín Čojbalsan, Chotkovo, Chovanština, Chrám Životodárné Trojice (Moskva), Chrám Ikony Matky Boží Kazaňské, Chrám Krista Spasitele, Chrám Kristova vzkříšení (Odincovský rajón), Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad), Chrám Matky Boží Vlachernské, Chrám Nanebevstoupení Páně (Almaty), Chrám Nanebevstoupení Páně (Kolomenskoje), Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie (Moskva), Chrám Proměnění Páně (Toljatti), Chrám svatého Alexandra Něvského (Jalta), Chrám svatého Alexandra Něvského (Prešov), Chrám svatého Klementa mučedníka, Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (Sofie), Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (Tallinn), Chrám svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary), Chrám Vasila Blaženého, Chrám Všech svatých (Moskva), Chrám Všech svatých na krvi, Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Moskva), Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vladimir), Chrám Zjevení Páně (Moskva), Chrám Zvěstování (Kazaň), Chrám Zvěstování (Moskva), Chrámová mešita v Moskvě, Chrámy pskovské architektonické školy, Chris Brown (atlet), Chris Joseph, Christian Goldbach, Christian Rakovskij, Christiane Wartenbergová, Christina Lathanová, Christina Metaxa, Christine Arronová, Christine Prinsloová, Christophe de Margerie, Chrizostom (Martiškin), Chtíč po svobodě, Chu Lan-čchi, Chusejn Erkenov, Chvalynsk, Cima da Conegliano, Cirkusová princezna, Citizenfour, City of Capitals, Civilsk, CKAD, Clarice Beniniová, Claude Jade, Cobenzlové, Confessions Tour, Conodonta, Constantin Alexandru, Cornelia Politová, Cornelia Popescuová, Cornelis de Bruijn, COSPAR, Cristiano Ronaldo, Cristina-Adela Foișorová, Crystal Island, CSKA Aréna, CUM (Moskva), Curling na Zimních olympijských hrách 2002 – turnaj ženy, Curling na Zimních olympijských hrách 2010 – turnaj ženy, Curling na Zimních olympijských hrách 2014 – turnaj ženy, Curling na Zimních olympijských hrách 2014 – turnaj muži, Curzonova linie, Cvětnoj bulvar (stanice metra v Moskvě), Czech Connect Airlines, Czech Hockey Games 2008, Czesław Kiszczak, Czesław Michniewicz, Daša Žukovová, Dagestán, Dagmar Hubálková, Dagmar Pecková, Daidalos, Dalia Grybauskaitė, Damian Warner, Dan Karabin, Dan Svátek, Daniel (Nuširo), Daniel Counihan, Daniel Machek, Daniil (Dorovskich), Daniil (Kuzněcov), Daniil Andrejev, Daniil Antonovič Avdusin, Daniil Čornyj, Daniil Dubov, Daniil Medveděv, Daniil Sagal, Daniil Trifonov, Danilov, Danny Ecker, Danuta Bułkowská, Darja Doncovová, Darja Duginová, Darja Kasatkinová, Darja Petrovna Saltykovová, Darja Saltykovová (vražedkyně), Darja Savilleová, Darja Strokous, Dauren Kuruglijev, David Možný, David Musulbes, David Oistrach, David Pojkar, David Rudman, David Tyšler, David Vála, Davis Cup 2006, Davis Cup 2008 – Světová skupina, Davis Cup 2010, Davis Cup 2010 – Světová skupina, Davis Cup 2013, Davis Cup 2014, Davis Cup 2016, Davis Cup 2016 – baráž, Davis Cup 2018, Daviscupový tým Argentiny, Davit Čakvetadze, Dálkový vlak, Dálněvýchodní federální okruh, Dálnice v Rusku, Dámský gambit (seriál), Dánská hokejová reprezentace, Dánsko na letních olympijských hrách, Dánsko na Letních olympijských hrách 1980, Démonologie, Dívka u okna čtoucí dopis, Dům Konstantina Melnikova, Dům na nábřeží, Dům odborů (Moskva), Düsseldorf, Džamal Otarsultanov, Džamaladdin Alijev, Džamáluddín Afghání, Džambolat Tedejev, Džamcin Davaadžav, Džamila Stehlíková, Džankoj, Džansuch Nanba, Džungarský chanát, Dědovsk, Dějiny Arménie, Dějiny Česka, Dějiny Československa, Dějiny Běloruska, Dějiny Estonska během druhé světové války, Dějiny filmu, Dějiny filosofie (Dynnik aj.), Dějiny Izraele, Dějiny Kosova, Dějiny Kuby, Dějiny Litvy, Dějiny Maďarska, Dějiny metra v Praze, Dějiny Moldavska, Dějiny Německa, Dějiny Organizace spojených národů, Dějiny Ruska, Dějiny ruských Němců, Dějiny Sovětského svazu, Dějiny Ukrajiny, Dělník a kolchoznice, Dělovoj centr (stanice metra v Moskvě), Děmjan Bědnyj, Děnis Carguš, Děnis Davydov (fotbalista), Děsnogorsk, DDT (hudební skupina), Debbie Brillová, Deep Purple: The Songs That Built Rock Tour, Dejme hlavy dohromady, Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968, Den vítězství (9. května), Deník Anne Frankové, Deník Anny Frankové (opera), Denis Abljazin, Denis Ivanovič Fonvizin, Denis Juskov, Denis Macujev, Denis Matvějev, Denis Pušilin, Denis Ten, Denisa Rosolová, Denní hlídka (film), Deportace Krymských Tatarů, Derbent, Derval O'Rourkeová, Desider Quastler, Destinace Českých aerolinií, Detlef Kühn, Development Cup, Devlet I. Geraj, Di varhajt, Diamantový fond Ruské federace, Diana Šnajderová, Diana Jakovlevová, Dianne Wiestová, Diego Rivera, Dikson, Dilidžan, Dillí, Dimaš Kudajbergen, Dimitri Pätzold, Dimitrij (Jelisejev), Dimitrij (Kapalin), Dimitrij Rostovskij, Dimitrij Slonim, Dinara Safinová, Dinijar Biljaletdinov, Dinmuchamed Konajev, Diodor (Isajev), Dionisij (Šumilin), Dionisij (Porubaj), Dioráma Útok na horu Sapun 7. května 1944, Divadelní provoz, Divadlo Gešer, Divadlo koryfejů, Divadlo Mossovětu, Divadlo na Tagance, Divadlo opery a baletu (Sofie), Divadlo Radost, Divadlo U mostu, Dmitrij Alexandrovič Bilenkin, Dmitrij Alexejevič Komar, Dmitrij Ševčenko, Dmitrij Šostakovič, Dmitrij Baltermanc, Dmitrij Borisovič Rezvan, Dmitrij Bykov, Dmitrij Charin, Dmitrij Danilovič Leljušenko, Dmitrij Donský, Dmitrij Fjodorovič Lavriněnko, Dmitrij Fjodorovič Ustinov, Dmitrij Georgijevič Děbabov, Dmitrij Gluchovskij, Dmitrij Grigorjevič Pavlov, Dmitrij Grigorovič, Dmitrij Ivanovič Jermakov, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Dmitrij Jurevič Arapov, Dmitrij Kabalevskij, Dmitrij Kiseljov, Dmitrij Kombarov, Dmitrij Konstantinovič Beljajev, Dmitrij Kovtun, Dmitrij Medveděv, Dmitrij Mironov, Dmitrij Nikolajevič Medvěděv, Dmitrij Nosov, Dmitrij Peskov, Dmitrij Rogozin, Dmitrij Sergejevič Dochturov, Dmitrij Timofejevič Jazov, Dmitrij Tursunov, Dmitrij Ukolov, Dmitrov, Dmitrovsk, Dmytro Ivanovyč Javornyckyj, Dněperská vodní elektrárna, Dnipro, Do Começo ao Fim, Dohody z Osla, Doktor Živago, Dolgoprudnyj, Dolgorukovové, Dominik Hašek, Dominikánská republika na letních olympijských hrách, Domodědovo, Don Quijote (balet), Donald Quarrie, Donští kozáci, Donský klášter, Dopingový skandál ruské atletiky, Doprava v Baku, Doprava v Moskvě, Dorians, Dorotej (arcibiskup), Doručovací robot, Dostaňte agenta Smarta, Dostojevskaja, Draft juniorů KHL, Drezna (město), Družba, Družba (město), Družba 84, Druhá čečenská válka, Druhá Moskevská konference, Druhá světová válka, Druhé oddělení Hlavního štábu, Dušan Poliačik, Dušan Spáčil (diplomat), Duben 2005, Duben 2006, Duben 2015, Duben 2020, Dubna (Moskevská oblast), Dubna 48K, Dubovka (Rusko), Dubrovka (stanice metra v Moskvě), Dubrovskij (opera), Dugarsürengín Ojúnbold, Dumitru Prunariu, Dvorec Sporta Junosť, Dynamo (rozcestník), Dzeržinskij, Ečmiadzinská katedrála, Ešera, Echo Moskvy, Edinburgh, Edmond Keosajan, Edmund Kirsch, Eduard Čech, Eduard Bagrickij, Eduard Guščin, Eduard Karel, Eduard Kokojty, Eduard Kosmel, Eduard Limonov, Eduard Mudrik, Eduard Prandstetter, Eduard Sibirjakov, Eduard Strelcov, Eduard Weyr, Edvard Radzinskij, Edvin Marton, Edward Osóbka-Morawski, Edward Snowden, Efrém Ešba, Efrem (Barbineagră), Egon Morgenstern, Egvekinot, Egypt, Egypt na letních olympijských hrách, Ekonomika Ruska, Ekran, Ekvádor na letních olympijských hrách, El Al, El Lisickij, Ela Slavíková, Elda Grin, Eldar Rjazanov, Eleazar Michajlovič Langman, Elefter Luarsabovič Andronikašvili, Elektrogorsk, Elektrougli, Elem Klimov, Elena Gheorghe, Eliáš Galajda, Eliška Klučinová, Elista, Elizabeth Chaseová, Elizabeth Olsen, Elsa Trioletová, Elvira Kuhn, Emanuel Ranný, Emanuel Stěpanovič Šiffers, Emīls Dārziņš, Emil Gilels, Emil Loteanu, Emil Sutovsky, Emil Weyr, Emilie Řepíková, Emma Dumont, Emma Greenová, Emma Jefimovová, Emmanuel de Grouchy, Emmanuelle Béart, Emmy Noetherová, End of the Road World Tour, Endre Szemerédi, Engels (město), Enrico Berlinguer, Enrique Stanko Vráz, Eparchie bělgorodská, Eparchie jakutská, Eparchie jekatěrinburská, Eparchie kišiněvská, Eparchie kolomenská, Eparchie kyjevská, Eparchie minusinská, Eparchie moskevská, Eparchie novgorodská, Eparchie petropavlovská, Eparchie simbirská, Eparchie syzraňská, Eparchie vilniuská a litevská, Epigramy, EPrix Moskvy 2015, Erast Fandorin, Ergo Proxy, Erich Hoepner, Erich Kulka, Erich Mielke, Erich Solovjov, Erik Best, Erika Andrejevová, Erika Kadlecová, Erika Kirpuová, Ernest Neuschul, Ernst Fischer, Ernst Johann von Biron, Erotologie, Esperanto, Esperantský klub, Et Cetera, Eteri Tutberidze, Etiopie na letních olympijských hrách, Etiopie na Letních olympijských hrách 1980, Eugen Horniak, Eurasia (budova), Eurasijský ekonomický svaz, Euro Hockey Tour, Euro Hockey Tour 1996/1997, Euro Hockey Tour 1997/1998, Euro Hockey Tour 1998/1999, Euro Hockey Tour 1999/2000, Euro Hockey Tour 2000/2001, Euro Hockey Tour 2001/2002, Euro Hockey Tour 2002/2003, Euro Hockey Tour 2003/2004, Euro Hockey Tour 2004/2005, Euro Hockey Tour 2005/2006, Euro Hockey Tour 2006/2007, Euro Hockey Tour 2007/2008, Euro Hockey Tour 2008/2009, Euro Hockey Tour 2015/2016, Euro Hockey Tour 2016/2017, Euro Hockey Tour 2017/2018, Euro Hockey Tour 2018/2019, Euro Hockey Tour 2019/2020, Euro Hockey Tour 2020/2021, Euro Hockey Tour 2021/2022, EuroVelo, Eurovision Song Contest 2008, Eurovision Song Contest 2009, Eurovision Song Contest 2018, Eva Bosáková, Eva Jiřička, Eva Křížová (basketbalistka), Eva Romanová, Eva Vančurová, Evakuace kvůli pandemii covidu-19, Evžen Fried, Evžen Musil, Evžen Oněgin (opera), Evropa, Evropská asociace čínských studií, Evropská hokejová liga, Evropská hokejová liga 1998/1999, Evropská integrace, Evropská liga UEFA, Evropská liga UEFA 2021/2022, Evropská silnice, Evropská silnice E101, Evropská silnice E105, Evropská silnice E115, Evropská silnice E22, Evropská silnice E30, Evropská silnice E93, Evropská vysílací unie, Evropské fórum křesťanských LGBT skupin, Evropské město stromů, Evropské rekordy v atletice – dráha – ženy, Evropské rekordy ve vzpírání, Evropský halový pohár v atletice, Evropský pohár juniorů ve sportovním lezení 2012, Evropský pohár klubů v šachu, Evropský pohár v atletice, Ewald von Kleist, Excalibur Almaz, Exciter Tour, Expo 2030, Ștefan Rusu, Fabergého vejce, Faina Georgijevna Raněvská, Fairey Fantôme, Falešný raketový poplach 1983, Fancy Bear, Fanny Kaplanová, Fatali khan Khoyski, Fazetový palác, Fazyl Abdulovič Iskander, Fátin Hamámaová, Fed Cup 2007, Fed Cup 2007 – Světová skupina, Fed Cup 2008, Fed Cup 2008 – Světová skupina, Fed Cup 2009, Fed Cup 2009 – Světová skupina, Fed Cup 2011, Fed Cup 2011 – Světová skupina, Fed Cup 2012, Fed Cup 2012 – Světová skupina, Fed Cup 2013, Fed Cup 2013 – Světová skupina, Fed Cup 2016, Fed Cup 2016 – baráž Světové skupiny, Fed Cup 2016 – Světová skupina, Fed Cup 2017, Fed Cup 2017 – baráž Světové skupiny, Fed Cup 2017 – Světová skupina II, Fed Cup 2019, Fed Cup 2019 – baráž Světové skupiny II, Fedcupový tým Španělska, Fedcupový tým České republiky, Fedcupový tým Belgie, Fedcupový tým Francie, Fedcupový tým Itálie, Fedcupový tým Nizozemska, Fedcupový tým Ruska, Fedcupový tým Slovenska, Fedcupový tým Spojených států amerických, Fedcupový tým Srbska, Federace proletářské tělovýchovy, Federální města Ruské federace, Federální okruhy Ruska, Federální shromáždění (Rusko), Federální služba bezpečnosti, Federální služba státní statistiky, Federální subjekty Ruska, Fedor von Bock, Felice de Giardini, Felicitas Hoppe, Felix Edmundovič Dzeržinskij, Feminnem, Femme Fatale Tour, Feodor (Belkov), Feodor (Těkučjov), Feodosij (Ivaščenko), Feraliminální lykantropizér, Ferdinand Čatloš, Ferdinand David, Ferdinand Laub, Ferdinand Marek, Ferenc Kocsis, Ferenc Liszt, Ferenc Seres, Ferenc Szabó (skladatel), Ferreira Gullar, Ferruccio Busoni, FIA GT, Fidži na letních olympijských hrách, Fidelio, Fidelio Fritz Finke, Fița Lovinová, Filatov Lug (stanice metra v Moskvě), Filip Bandžak, Filipíny na letních olympijských hrách, Filipp Isajevič Gološčokin, Filipp Ivanovič Golikov, Filjovskij park (stanice metra v Moskvě), Filosof Nikolajevič Ornatskij, Filozofická diskuse roku 1947, Filozofický ústav RAV, Filozofie lásky (Patrizi), Finále Fed Cupu 2012, Finále Fed Cupu 2015, Finále Fed Cupu 2018, Finále Grand Prix IAAF, Finále Grand Prix IAAF 1998, Finále mistrovství světa ve fotbale 2018, Finská hokejová reprezentace, Finská hokejová reprezentace do 20 let, Finsko na letních olympijských hrách, Finsko na Letních olympijských hrách 1980, Finsko-sovětská smlouva z roku 1948, Fiodor Černych, Firebird (film), Fitzroy Maclean, Fjodor Alexandrovič Vasiljev, Fjodor Alexejevič Minin, Fjodor Čerenkov, Fjodor Filippovič Koňuchov, Fjodor I., Fjodor II. Borisovič, Fjodor III. Alexejevič, Fjodor Isakovič Bajkov, Fjodor Isidorovič Kuzněcov, Fjodor Ivanovič Šaljapin, Fjodor Ivanovič Ťutčev, Fjodor Ivanovič Sojmonov, Fjodor Jemeljaněnko, Fjodor Konstantinov, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Fjodor Michajlovič Rtiščev, Fjodor Osipovič Šechtěl, Fjodor Tarasovič Gusev, Fjodor Tolbuchin, Fjodor Vasiljevič Tokarev, Fjodot Alexejev Popov, FK Dynamo Kyjev, FK Dynamo Moskva, FK Lokomotiv Moskva, FK Moskva, FK Orenburg, FK Soljaris Moskva, FK Spartak Moskva, FK Torpedo Moskva, FK Znamja Truda Orechovo-Zujevo, Flor-de-Lis, Florian Zapletal, Fobos 1, Fobos 2, Fokker F.28 Fellowship, Foma (Demčuk), Fond boje s korupcí, Fond Dynastie, Formační tanec, Formule E 2014/2015, Fotbal na letních olympijských hrách, Fotbal na Letních olympijských hrách 1980, Fotij (Jevtichejev), Fotografický časopis, Fotografie v Dánsku, François Boucher, François Le Fort, Franc Leskošek, Francesca da Rimini (Čajkovskij), Francesca da Rimini (Rachmaninov), Francie na Eurovision Song Contest, Francie na letních olympijských hrách, Francie na Letních olympijských hrách 1980, Franco Cardini, Frank Lampl, Frank Schaffer, Frank Wartenberg, František Antonín Gerstner, František August Brauner, František Šíp, František Černý (1830–1900), František Bílkovský, František Břečka, František Dastich, František de Paula Adam Vratislav z Mitrovic, František Fridrich (fotograf), František Hála, František Jansa, František Josef II., František Josef Studnička, František Karel Vratislav z Mitrovic, František Konečný (voják), František Koukal, František Kriegel, František Kubr, František Kunzo, František Moravec (generál), František Němec (hudebník), František Nedvěd (vzpěrač), František Raboň, František Skála (1923), František Táborský, František Tröster, František Uhlíř (politik), František Věnceslav Jeřábek, František Zatloukal, František Zelenka, Franz Hilverding, Franz Josef Kreibich, Franz Joseph, hrabě z Kagenecku, Franz Koritschoner, Frýdlantská rozhledna, Frederik II. Dánský, Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský, Friedrich Revertera, Frjazino, Frunzeho ústřední letiště v Moskvě, Funkcionalismus, G7, Gabon na letních olympijských hrách, Gabriel Hart, Gabriel Konstantinovič Romanov, Gabriela Beňačková, Gabriela Preissová, Gadži Nabijev, Gadžimurad Rašidov, Gagarin (město), Galerie umění, Galič, Galina Gorochovová, Galina Prozumenščikovová, Galina Saňková, Galina Timčenková, Galina Ulanovová, Galina Višněvskaja, Galina Voskobojevová, Galvanické pokovování, Gandan (klášter), Gants Hill (stanice metra v Londýně), Garage (muzeum), Garegin I., Garegin Nzhdeh, Garrett Reisman, Gatčina, Gavriil Kačalin, Gazprom, Gérard Philipe, Günter Schabowski, Gžel, Gedeon (Hubka), Gediminas, Generální guvernér, Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu, Gennadij Ajgi, Gennadij Židko, Gennadij Batygin, Gennadij Janajev, Gennadij Majorov, Gennadij Nikolajevič Pospelov, Gennadij Nikolajevič Rožděstvenskij, Gennadij Salov, Gennadij Sarafanov, Gennadij Strekalov, Genndy Tartakovsky, Genrich Jagoda, Genrich Ljuškov, Genrich Nejgauz, Genrich Sidorenkov, Geografie Ruska, Georg Franz Kreybich, Georg Ots, Georg Tectander z Jablonného, George Catlett Marshall, George Herbert, 11. hrabě z Pembroke, George Volkoff, George Zweig, Georges Catoire, Georgi Dimitrov, Georgi Rajkov, Georgian Airways, Georgij (Danilov), Georgij Alexandrov, Georgij Anatolevič Zelma, Georgij Ščennikov, Georgij Šonin, Georgij Žilenkov, Georgij Beregovoj, Georgij Chosrojevič Šachnazarov, Georgij Danělija, Georgij Grečko, Georgij Katys, Georgij Konstantinovič Žukov, Georgij Lvov, Georgij Maximilianovič Malenkov, Georgij Michajlovič Berijev, Georgij Michajlovič Brjancev, Georgij Michajlovič Romanov, Georgij Milljar, Georgij Mokejevič Markov, Georgij Nikolajevič Babakin, Georgij Nikolajevič Zarubin, Georgij Otyrba, Georgij Petrusov, Georgij Pinchasov, Georgij Pjatakov, Georgij Semjonovič Špagin, Georgij Sviridov, Georgij Vasiljevič Čičerin, Georgios Akropolites, Georgios Chatziioannidis, Geostorm: Globální nebezpečí, Gerasim (Ševcov), Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie, Gerd Kaiser, Gerd Wessig, Gerhard Friedrich Müller, Gerhard Vormwald, German (Moralin), German Apuchtin, German Titov, Germogen (Seryj), Ghana na letních olympijských hrách, Gheorghe Rașovan, Giacomo Casanova, Giacomo Quarenghi, Gidon Kremer, Giedrė Lukšaitė-Mrázková, Giles Milton, Gill Cowleyová, Giordano Bruno, Giorgi Gogšelidze, Giorgi Koguašvili, Giovanni Antonio Canal, Gipsy.cz, Giulio Cesare Vanini, Giuseppe Abbagnale, Giuseppe Sarti, Gjandža, GKNPC Chruničeva, Glazov, Gleb Panfilov, Gleb Pavlovskij, Global Spirit Tour, Globus (obchodní řetězec), Gluk’oZa, Goa'uldské technologie ve Hvězdné bráně, Goša Rubčinskij, Golda Meirová, Golicyno, Golicynové, Gollova škola, Gombyn Chišigbátar, Gomulkovské tání, Gorděj Kolesov, Gorki Leninskije, Gorkovskaja, Gorno-Altajsk, Gornozavodsk, Gorodomlja, Gotthard Heinrici, Graffiti, Grand Prix moderních gymnastek 2009, Grande Armée, Great Seal bug, Greg Rusedski, Greg Rutherford, Gribovskij G-10, Gribovskij G-8, Grigorij (Petrov), Grigorij (Poletajev), Grigorij Alexandrov, Grigorij Alexandrovič Mačtet, Grigorij Alexandrovič Margulis, Grigorij Andrejevič Rečkalov, Grigorij Baklanov, Grigorij Bojarinov, Grigorij Davidovič Bajsogolov, Grigorij Děgťarjov, Grigorij Gorin, Grigorij Grabovoj, Grigorij Grigorjevič Orlov, Grigorij Grinko, Grigorij Kirijenko, Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze, Grigorij Kulik, Grigorij Mkrtyčan, Grigorij Musatov, Grigorij Novak, Grigorij Pjatigorskij, Grigorij Rodčenkov, Grigorij Samujlovič Frid, Grigorij Sokolnikov, Grigorij Sokolov, Grigorij Vaseckij, Grigorij Zinovjev, Grigorovičův parimejník, Grjazi, Grozný, GRU, Gruzínská jaderná elektrárna, Gruzínská vlajka, Gruzínsko-abchazský konflikt, Gruzínsko-osetský konflikt, Grygoryj Aleksandrovyč Galycyn, Guatemala na letních olympijských hrách, Gubernie, Gubkin, Guido Kratschmer, Guinea na letních olympijských hrách, Gukovo, Gulžan Moldažanová, GUM, Gurij (Fjodorov), Gurij (Stěpanov), Gurjevsk (Kaliningradská oblast), Gurjevsk (Kemerovská oblast), Gus Hall, Gus-Chrustalnyj, Gusev, Guslar, Gustav Švédský (1568–1607), Gustav Bihl, Gustav Mahler, Gustav Naan, Gustav Skála, Gustáv Husák, Guyana na letních olympijských hrách, Guyana na Letních olympijských hrách 1980, Guzel Šamilevna Jachinová, Gvardějsk, György Lukács, György Szalai, Gymnázium Mojmírovo náměstí, Gyula Molnár (politik), Gyula Szekfű, Gyula Thürmer, H&M, Ha-Bima, Hadise, Haiti na letních olympijských hrách, Hakapelité, Halové evropské rekordy v atletice – muži, Halové mistrovství světa v atletice, Halové mistrovství světa v atletice 2006, Halové světové rekordy v atletice – ženy, Halové světové rekordy v atletice – muži, Halový pětiboj, Halový sedmiboj, Hamit Kaplan, Hamleys, Hana Ezrová, Hana Myslilová, Hanna Melnyčenková, Hannes Meyer, Hanns Eisler, Hanoj, Hans Baur, Hans Blohm, Hans Hauska, Hans Krebs (generál), Hans Modrow, Hans Pfitzner, Hans Zdražila, Hansjörg Kunze, Harlem Globetrotters, Harold (Nápravník), Harrier Jump Jet, Hartmut Reich, Hartwig Gauder, Hassan Bechara, Havana, Havárie Falconu 50 v Moskvě, Havárie Tu-154 ruského ministerstva obrany 2016, Havárie Tu-154 u Smolenska, Házená na Letních olympijských hrách 1980, Hülya Avşar, Hřbitov u Kremelské zdi, HC CSKA Moskva, HC MVD Balašicha, He-Chaluc, Hearts of Iron II: Doomsday, Hedwig Kohnová, Heidemarie Bártová, Heidi Neururerová, Heiki Nabi, Heinkel He 177, Heinrich Hitler, Heinrich Otto Meisner, Helen Volková, Helena Adamírová, Helena Moskevská, Helena Turcerová Devečková, Heliodor Píka, Helmholtzova společnost, Helmut Kohl, Helmuts Balderis, Heničesk, Henri Barbusse, Henri Matisse, Henryk Bobiński, Henryk Hektor Siemiradzki, Henryk Wieniawski, Herbert von Karajan, Hermann Huber, Hermann Joseph Muller, Hertta Kuusinenová, Heuschrecke, Hildegard Körnerová, Historie esperanta, Historie Generálního štábu Armády České republiky, HK Dynamo Moskva, HK Spartak Moskva, Hlavní filosofické směry, Hlavní město, Hlavní město módy, Hlavní město Ruska, Hlavní vojenská politická správa Ozbrojených sil Ruské federace, Hlavní zkušební středisko zkoušek a správy kosmických prostředků G. S. Titova, Hluchiv, Ho Či Min, Ho Či Minovo mauzoleum, Ho Či Minovo Město, Hoře z rozumu, Hod diskem, Hod kladivem, Hokejová rvačka v Piešťanech 1987, Home Credit and Finance Bank, Hon na ponorku, Honduras na letních olympijských hrách, Hongkong na letních olympijských hrách, Horace François Sébastiani, Horká linka Moskva–Washington, Hormizd IV., Horní Libchava (zámek), Hornosvirská vodní elektrárna, Horochiv, Hotel Hang Nga, Hotel Moskva, Hotel Olympik, Hotel Ukrajina, Hovhannes Tumanjan, Hradec Králové hlavní nádraží, Hráči (divadelní hra), Hráčské statistiky Petry Kvitové, Hrál jsem, tančil jsem, Hrob příslušníků 1. divize ROA v Jinonicích, Hry dobré vůle, Hryhorij Skovoroda, Huť Poldi, Hudba Prvního (Rusko), Hugh Willoughby, Hugo Andrian-Belcredi, Hugo Sonnenschein, Husní Mubárak, Hvězdárna a planetárium dr. Zdeňka Kvíze, Hvězdné městečko, I. ilegální ÚV KSČ, Iakov (Tislenko), IAMX, Ian Fleming, Ian Millar, IATA kód letiště, Išim (město), Išimbaj, Iževsk, Ida Hubáčková, Ida Mettová, IDG Technology Airlines, Igarka, Ignatij (Golinčenko), Ignatij (Pologrudov), Ignatij (Sidorenko), Igor Andrejev, Igor Ardašev, Igor Šesťorkin, Igor Čislenko, Igor Balalajev, Igor Cholin, Igor Cukrov, Igor Dmitrijevič Novikov, Igor Domnikov, Igor Girkin, Igor Grabar, Igor Jakovlevič Pomerancev, Igor Jevgeněvič Tamm, Igor Kanygin, Igor Khoroshev, Igor Kon, Igor Kornějev, Igor Koroljov, Igor Kurčatov, Igor Kurnosov, Igor Markin, Igor Muchin, Igor Narskij, Igor Netto, Igor Pavlov, Igor Rausis, Igor Rostislavovič Šafarevič, Igor Sergejevič Ivanov, Igor Sergun, Igor Sláma, Igor Spasovchodskij, Igor Stělnov, Igor Tichomirov, Igor Viktorovič Panin, Igors Kazanovs, Ihor Jakubovskyj, Ikona, Ikonostas, Ilan Șor, Ilarion (Alfejev), Ilgar Šaban ogly Džafarov, Ilham Alijev, Ilia Vekua, Ilian (Vostrjakov), Ilias Iliadis, Ilich Ramírez Sánchez, Ilijas Bekbulatov, Ilja Čiževskij, Ilja Frank, Ilja Grigorjevič Erenburg, Ilja Jašin, Ilja Kulik, Ilja Nikulin, Ilja Pjatěckij-Šapiro, Ilja Ponomarjov, Ilja Prigogine, Ilja Repin, Iljušin Il-12, Iljušin Il-18, Iljušin Il-276, Iljušin Il-38, Iljušin Il-62, Iljušin Il-86, Ilteber, Ilumináti, Imants Ziedonis, Immanuel Velikovsky, Imperia Tower, Imre Nagy, Imrich Andrejčák, Imrich Bugár, In the Flesh (turné), Inal Tasojev, Incident u holešovských kasáren, Incident v Tonkinském zálivu, Indická fotbalová reprezentace, Indie na letních olympijských hrách, Indie na Letních olympijských hrách 1980, Indonésie na letních olympijských hrách, Inessa Armandová, Inessa Kravecová, Inga Voroninová, Ingeborga Dapkūnaitė, Ingolstadt, Ingrid Auerswaldová, Ingrid Larsenová (šachistka), Ingušsko, Inna Čurikovová, Inna Děvjatko, Inna Janovská, Inna Lasovská, Innokentij (Jakovlev), Innokentij (Solodčin), Institut lékařsko-biologických problémů, Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd, Inta, Intars Busulis, Intercity-Express, Interfoto, Interkosmos, Intersputnik, Invaze Rudé armády do Gruzie, Inza, Ioanes Petrici, Ion Chicu, Ion Druce, Iosif (Balabanov), Ipatij (Golubjev), Irák na letních olympijských hrách, Irbek Farnijev, Irena Fleissnerová, Irena Pavlovicová, Irena Vdovinová, Irina Begljakovová, Irina Chakamadová, Irina Chromačovová, Irina Davydovová, Irina Godunovová, Irina Jegorovová, Irina Pressová, Irina Rodninová, Irina Slucká, Irina Staršenbaum, Irina Turovová, Irkutsk, Irkutská oblast, Irsko na letních olympijských hrách, Irsko na Letních olympijských hrách 1980, Irving Saladino, Iryna Kovalenková, Iryna Melnykovová, Irynej (Serednij), IS-4, Isaac Bashevis Singer, Isaak Babel, Isaak Iljič Levitan, Isaak Markovič Chalatnikov, Isaak Osipovič Dunajevskij, Islam Jašujev, Islambek Albijev, Island na letních olympijských hrách, Islám v Lotyšsku, Islám v Rusku, Ismail Abilov, Ismail Kadare, ISO 3166-2:RU, Isolde Beidler, Israel Jošua Singer, Israil Kasumov, Istra (řeka), Istra (město), István Örkény, István Bethlen, István Kovács (zápasník), István Tóth (zápasník), Italia, Italská hokejová reprezentace, Itálie na letních olympijských hrách, Itálie na Letních olympijských hrách 1980, Iultin, Iva Budařová, Iva Straková, Ivaňkovská vodní elektrárna, Ivacevičy, Ivan Ajvazovskij, Ivan Andrejevič Krylov, Ivan Antonovič Jefremov, Ivan Ščipanov, Ivan Šmeljov, Ivan Štoll, Ivan Štraus (houslista), Ivan Babuškin, Ivan Barbašov, Ivan Bella, Ivan Bodjul, Ivan Bolotnikov, Ivan Buchinger, Ivan Christoforovič Bagramjan, Ivan Cočev, Ivan Dmitrijevič Papanin, Ivan Feďuninskij, Ivan Fjodorov, Ivan Fjodorovič Mičurin, Ivan Frgić, Ivan Gavrilovič Alexandrov, Ivan Golunov, Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581, Ivan II. Ivanovič, Ivan III., Ivan Iljin, Ivan IV. Hrozný, Ivan Ivanovič Šuvalov, Ivan Ivanovič Dmitrijev, Ivan Ivanovič Lapšin, Ivan Ivanovič Panajev, Ivan Jakubovskij, Ivan Jankov, Ivan Jefimovič Petrov, Ivan Jevstafjevič Vlasov, Ivan Kirillovič Naryškin, Ivan Konstantinovič Matrosov, Ivan Ljuljukin, Ivan Maček, Ivan Matvejevič Vinogradov, Ivan Michajlovič Jevrejnov, Ivan Michajlovič Sečenov, Ivan Mikojan, Ivan Mjartan, Ivan Moskvitin, Ivan Nikitovič Kožedub, Ivan Nikolajevič Gorožankin, Ivan Pavlovič Bratuchin, Ivan Petrovič Kozyrevskij, Ivan Petrovič Larionov, Ivan Pop, Ivan Safronov, Ivan Safronov (1956), Ivan Sergejevič Turgeněv, Ivan Smirnov, Ivan Stěpanovič Isakov, Ivan Stěpanovič Koněv, Ivan Těrenťjevič Peresypkin, Ivan Uchov, Ivan Udalcov, Ivan V., Ivan Vasiljevič Boldin, Ivan Vasiljevič Kapitonov, Ivan Vasiljevič Kirejevskij, Ivan Vasiljevič Panfilov, Ivana Čeňková, Ivana Loudová, Ivande Kaija, Ivangorod, Ivanovo, Ivanovská oblast, Ivanovský monastýr, Ivčenko D-436, Ivňa, Iveta Šranková, Ivo Žďárek, Ivo Hána, Ivo Medek Kopaninský, Izrael na letních olympijských hrách, Izrail Abramovič Ozerskij, Izvestija, Jaak Uudmäe, Jaan Kärner, Jabloko, Jacek Wszoła, Jachroma (město), Jack Ryan, Jack Ryan (seriál), Jacksonův ostrov, Jade Ewen, Jadel Gregório, Jadrin, Jagdpanther, Jagmander Balyan Singh, Jakob Michael Reinhold Lenz, Jakov Alexandrovič Malik, Jakov Borisovič Zeldovič, Jakov Džugašvili, Jakov Jurovskij, Jakov Melnikov, Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin, Jakov Rylskij, Jakov Sannikov, Jakov Sinaj, Jakov Vladimirovič Štejnberg, Jakovlev AIR-3, Jakovlev Jak-15, Jakovlev Jak-40, Jakovlev Jak-7, Jakub Cigler, Jakub Kolas, Jakub Krejčík, Jakub Kulhánek, Jakutia (letecká společnost), Jakutsk, Jamajka na letních olympijských hrách, Jamajka na Letních olympijských hrách 1980, Jamalo-něnecký autonomní okruh, Jan Šverma, Jan Březina (letec), Jan Beránek (duchovní), Jan Bervida, Jan Berzin, Jan Bidrman, Jan Burian (režisér), Jan Dvořáček (ministr), Jan Falandys, Jan Ferák, Jan Frček, Jan Hamáček, Jan Hřímalý, Jan Kaláb, Jan Kumpera, Jan Lipavský, Jan Lukas, Jan Malík, Jan Moláček, Jan Něpomňaščij, Jan Rajlich mladší, Jan Rejžek, Jan Rejchart Štampach ze Štampachu, Jan Sten, Jan Studlar, Jan Tomáš Fischer, Jan Volf (diplomat), Jan Zika, Jan Zlatoústý, Jana Čerešněvová, Jana Bellinová, Jana Brhlíková, Jana Jonášová, Jana Komrsková, Jana Kudrjavcevová, Jana Lahodová, Jana Sizikovová, Jana Vagnerová, Jana Velďáková, Jang Šang-kchun, Japonská hokejová reprezentace, Japonsko na letních olympijských hrách, Jar-sale, Jarcevo, Jardin des Poètes, Jarmil Proněk, Jarmila Šulcová, Jarmila Glazarová, Jarmila Jeřábková, Jarmila Kratochvílová, Jarmila Králíčková, Jarmila Nygrýnová, Jaromír Fajkus, Jaromír Hecht, Jaromír Janoušek, Jaromír Obzina, Jaromír Vošahlík, Jaromíra Kolárová, Jaroslav Červinka mladší, Jaroslav Bába, Jaroslav Bejvl, Jaroslav Chudomel, Jaroslav Fajfr, Jaroslav Fiala (politik KSČ), Jaroslav Foltýn (ekonom), Jaroslav Frič, Jaroslav Hašek, Jaroslav Jevdokimov, Jaroslav Kožešník, Jaroslav Kučera (fotograf), Jaroslav Kulhavý, Jaroslav Kuzminov, Jaroslav Lukavský (malíř), Jaroslav Netolička, Jaroslav Nikodým, Jaroslav Rybakov, Jaroslav Selner (generál), Jaroslav Suk, Jaroslav Svatoš (diplomat), Jaroslava Švedovová, Jaroslava Dubská, Jaroslavl, Jaroslavská oblast, Jaroslavské nádraží, Jasem Sultan, Jasná Poljana, Jasnogorsk, JaTB-3, Jaunutis, Jauza, Jauza (přítok Moskvy), Javier Moracho, Jānis (Sičevskis), Jānis Akuraters, Jānis Poruks, Jānis Sudrabkalns, Jáchym Topol, Ján Báňas, Ján Botto, Ján Hluchý, Ján Jamnický, Ján Kostra, Ján Kubiš, Ján Paško, Ján Riško, Ján Rombauer, Ján Ursíny, Ján Zvara, János Boldóczki, János Esterházy, János Kádár, Jóhanna Guðrún Jónsdóttir, Józef Antoni Poniatowski, Józef Gosławski, Józef Haller de Hallenburg, Józef Unszlicht, József Farkas, Jörg Freimuth, Jörg Woithe, Július Humaj, Július Varga, Jean Blot, Jean Galfione, Jean Rapp, Jean-Baptiste Bessières, Jean-Baptiste Tavernier, Jean-Michel Jarre, Jeřábi táhnou, Jedni a druzí, Jednolodní stanice metra mělkého založení, Jednotné Rusko, Jefim Ickovič Bajkovskij, Jefrem (Prosjanok), Jeghiše Čarenc, Jegor Gajdar, Jegor Ligačov, Jegor Mechoncev, Jegor Sozonov, Jegorjevsk, Jejsk, Jekatěrina Andrjušinová, Jekatěrina Breško-Breškovská, Jekatěrina Byčkovová, Jekatěrina Daškovová, Jekatěrina Gordějevová, Jekatěrina Makarovová, Jekatěrina Nikolajevna Vilmontová, Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová, Jekatěrina Podkopajevová, Jekatěrina Vladimirovna Vystavkina, Jekatěrina Vlasovová, Jekatěrinburg, Jelec (město), Jelena Abramovna Davidovič, Jelena Afanasjevová, Jelena Baturinová, Jelena Beljakovová, Jelena Bonnerová, Jelena Bovinová, Jelena Buninová, Jelena Dementěvová, Jelena Glinská, Jelena Gněsina, Jelena Gorčakovová, Jelena Grišinová, Jelena Guljajevová, Jelena Jelesinová, Jelena Jurjevna Gagarinová, Jelena Lichovcevová, Jelena Nikolajevová (novinářka), Jelena Obrazcovová, Jelena Osipovová, Jelena Podkaminská, Jelena Radionovová, Jelena Rybakinová, Jelena Slesarenková, Jelena Sobolevová, Jelena Sokolovová, Jelena Tomaševićová, Jelena Valerijevna Milašinová, Jelevferij (Voroncov), Jelisej (Fomkin), Jelisej (Ganaba), Jelizaveta Bagrjancevová, Jelizaveta Bykovová, Jemanželinsk, Jemeck, Jemeljan Jaroslavskij, Jemeljan Pugačov, Jemeljan Sofronovič Basov, Jen počkej, zajíci!, Jennifer Suhrová, Jenny Rissvedsová, Jeremias II., Jerevanský automobilový závod, Jeronim Jasinskij, Jeronim Uborevič, Jeruzalémská ikona Boží Matky, Jerzy Adamski, Jerzy Grotowski, Jessentuki, JetBrains, Jevdokija Borisovna Jusupovová, Jevdokija Lopuchinová, Jevdokija Lukjanovna Strešněvová, Jevfimij (Maksimenko), Jevfimij (Moisejev), Jevgenij (Kulberg), Jevgenij Abramovič Baratynskij, Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, Jevgenij Alexejev, Jevgenij Arťuchin, Jevgenij Babič, Jevgenij Bělošejkin, Jevgenij Chrunov, Jevgenij Donskoj, Jevgenij Francevič Vitáček, Jevgenij Gorstkov, Jevgenij Grišin (rychlobruslař), Jevgenij Igorjevič Kissin, Jevgenij Karlovič Miller, Jevgenij Kiseljov, Jevgenij Koroljov, Jevgenij Leonov, Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij, Jevgenij Lvovič Švarc, Jevgenij Majorov, Jevgenij Něstěrenko, Jevgenij Nikulin, Jevgenij Novikov, Jevgenij Orlov, Jevgenij Pašukanis, Jevgenij Pečurov, Jevgenij Prigožin, Jevgenij Primakov, Jevgenij Světlanov, Jevgenij Vachtangov, Jevgenij Valentinovič Kasperskij, Jevgenij Vučetič, Jevgenij Zimin, Jevgenija Ginzburgová, Jevgenija Kanajevová, Jevgenija Krjukovová, Jevgenija Liněcká, Jevgenija Medveděvová (krasobruslařka), Jevgenija Poljakovová, Jevgenija Rodinová, Jevhen Malanjuk, Jevhen Rudakov, Jevlogij (Smirnov), Jevpatorija, Jevsevij (Savvin), Jevstafij (Jevdokimov), Jižní federální okruh, Jižní Korea na letních olympijských hrách, Jiří, Jiří Adam, Jiří Škoda, Jiří Beneš (novinář), Jiří Blažek (tanečník), Jiří Brauner, Jiří Horák (etnograf), Jiří Jindřich Kosina, Jiří Just (novinář), Jiří Kylián, Jiří Machalický, Jiří Pokorný (cyklista), Jiří Pokorný (lední hokejista), Jiří Procházka (bojovník), Jiří Reinberger, Jiří Sýkora (běžec), Jiří Sequens, Jiří Tabák, Jiří Zeman (filozof), Jiřička obecná, Jiřina Čermáková, Jiřina Hájková, Jiřina Kadlecová, Jiřina Křížová, Jiřina Kopoldová, Jicchak Šamir, Jicchak Perlman, Jie Ťien-jing, Jihoafrická republika na letních olympijských hrách, Jihoosetská autonomní oblast, Jimramov, Jiné Rusko, Jindřich Štreit, Jindřich Jindříšek, Jindřich Karel z Osteinu, Jindřich Kinský, Jindřich Svoboda (fotbalista), Jindřich Václav Alexander, Jindřich Vondra, Jindřich Zogata, Jindra Kramperová, Jména mezinárodních vlaků v Československu, Jošicugu Tatekawa, Joškar-Ola, Joe Mullen, Johan Eurén, Johann Ernst Glück, Johann Fischer von Waldheim, Johann Reinhold Patkul, Johann Strauss mladší, Johanna Schallerová, John Agyekum Kufuor, John Cale, John Field, John Fitzgerald Kennedy, John McAslan, John Reed, Jolanda Čenová, Jolanta (opera), Jomkipurská válka, Jomo Kenyatta, Jon Bernthal, Jona Jakir, Jonathan Edwards (teolog), Jonathan Littell, Joni Huntleyová, Jordan Peterson, Jordánsko na letních olympijských hrách, Josafat Kuncevič, José Manuel Abascal, José Raúl Capablanca, Josef Šenkýř, Josef Šilhavý, Josef Šprincak, Josef Švagrovský, Josef Balabán, Josef Berounský, Josef Brož (sportovec), Josef Dittrich (politik), Josef Dobrovský, Josef Doležal (novinář), Josef Girsa, Josef Haken, Josef Hüttel, Josef Hladký, Josef Horn, Josef Huppmann von Valbella, Josef Jireček, Josef Kořenský, Josef Kolář, Josef Kotas, Josef Krosnář, Josef Kuchinka, Josef Kurz, Josef Muzika, Josef Němec, Josef Novotný (hejtman), Josef Paukner, Josef Pavel (1908), Josef Přibík, Josef Přibyl (šachista), Josef Poláček (afrikanista), Josef Prošek (fotograf), Josef Rejfíř, Josef Robotka, Josef Sýkora, Josef Schnitter, Josef Slabý (generál), Josef Stolařík, Josef Teska, Josef Vágner (zpěvák), Josef Zieleniec, Josefa Faimonová, Joseph Paul-Boncour, Josi Benajun, Josif Samuilovič Šklovskij, Josif Vissarionovič Stalin, Josip Broz Tito, Jozef Kvasnica, Jozef Lenárt, Jozef Migaš, Jozef Nálepka, Jozef Pribilinec, Jozef Styk, Jozef Tuchyňa, Južnaja (stanice metra v Moskvě), Južno-Kurilsk, Južno-Sachalinsk, Južnouralsk, Juchnov, Judo na akademické půdě, Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – bez rozdílu hmotnosti, Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – lehká váha, Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – pololehká váha, Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – polostřední váha, Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – polotěžká váha, Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – střední váha, Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – superlehká váha, Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – těžká váha, Jugend debattiert international, Jugo-Zapadnaja (stanice metra v Moskvě), Jugoslávští partyzáni, Jugoslávie na letních olympijských hrách, Jugoslávie na Letních olympijských hrách 1980, Jugoslávsko-sovětské vztahy, Juho Kusti Paasikivi, Jukums Vācietis, Julia (film), Julia Hartwigová, Julia Leonidovna Latynina, Julia Lermontova, Julia Mancusová, Julia Putincevová, Julia Volkovová, Juliana Jakovlevna Jachnina, Julianna Avdějevová, Julie Žižlavská, Julij Markovič Daniel, Julij Michajlovič Voroncov, Julija Čermošanská, Julija Fomenková, Julija Golubčikovová, Julija Navalná, Julija Pečonkinová, Julija Peresildová, Julija Ryžovová, Julija Siněokaja, Julius a Ethel Rosenbergovi, Julius Fučík, Julius Tandler, Julius Volek-Choráz, Jumdžágín Cedenbal, Juniorské světové rekordy v atletice (dráha), Junkers F 13, Junkers Ju 352, Juno a Avos, Juraj Križanić, Jurgis Kairys, Juri Štern, Jurij Abramovič Golfand, Jurij Alexandrovič Orlov, Jurij Andropov, Jurij Arťuchin, Jurij Averbach, Jurij Ščekočichin, Jurij Česnokov, Jurij Baturin, Jurij Bujda, Jurij Dolgorukij, Jurij Duď, Jurij Dumčev, Jurij Fjodorovič Orlov, Jurij Gagarin, Jurij Gazinskij, Jurij Glazkov, Jurij Istomin, Jurij Kovaljov, Jurij Krjaněv, Jurij Krylov, Jurij Lebeděv, Jurij Litujev, Jurij Ljubimov, Jurij Logviněnko, Jurij Lužkov, Jurij Mazurok, Jurij Melvil, Jurij Michajlovič Stěklov, Jurij Nikolajevič Babajev, Jurij Nikulin, Jurij Oleša, Jurij Ozerov, Jurij Sedych, Jurij Senkjevič, Jurij Surov, Jurij Vasiljevič Abramočkin, Jurij Vasiljevič Šatunov, Jurij Vasiljevič Bondarev, Jurij Vasiljevič Jakovlev, Jurij Venelin, Jurij Vladimirovič Dubinin, Jurij Vladimirovič Matijasevič, Jurijs Ševļakovs, Jurjev-Polskij, Jurodiví, Justin Reiter, Justinian (Ovčinnikov), Jusupovové, Jutta Kirstová, Juvenalij (Pojarkov), Juvenalij (Tarasov), Kašin, Kašira, Kabardsko-Balkarsko, Kachovskaja, Kachovskaja (linka metra v Moskvě), Kadi, Kadykčan, Kajerkan, Kajmanské ostrovy na letních olympijských hrách, Kalač na Donu, Kalačinsk, Kaliningrad, Kaliningradská oblast, Kalininská jaderná elektrárna, Kalininsko-Solncevskaja (linka metra v Moskvě), Kaljazin, Kalmycko, Kalmykové, Kalužskaja (stanice metra v Moskvě), Kalužská oblast, Kalužsko-Rižskaja (linka metra v Moskvě), Kaluga, Kama, Kamčatka, Kamčatský kraj, Kambodža na letních olympijských hrách, Kamenný kvítek, Kamensk-Šachtinskij, Kamerun na letních olympijských hrách, Kamil Ibragimov, Kamil Mikulčík, Kamila Lićwinková, Kamila Valijevová, Kamov, Kamov Autogyro, Kamov Ka-10, Kamov Ka-137, Kamov Ka-15, Kamov Ka-22, Kamov Ka-25, Kamov Ka-26, Kamov Ka-27, Kamov Ka-34, Kamov Ka-35, Kamov Ka-50, Kamov Ka-52, Kamov Ka-60, Kamov Ka-8, Kanaš, Kanada na letních olympijských hrách, Kanadská hokejová reprezentace, Kanadská hokejová reprezentace do 20 let, Kandalakša, Kanoistika na Letních olympijských hrách 1980, Kansk, Kao Č'-šeng, Kara Issik, Kara Karajev, Karačajsko-Čerkesko, Karel Štrégl, Karel Šváb, Karel Babka, Karel Brož, Karel Drahotín Villani, Karel Elsnic, Karel Halíř, Karel Hvížďala, Karel Jech, Karel Kolář, Karel Kroupa (malíř), Karel Láznička, Karel Láznička (výtvarník), Karel Macháň, Karel Mareš (vojenský letec), Karel Mejta (1951), Karel Nejedlý (1896), Karel Opočenský, Karel Paulus, Karel Purkert, Karel Rožánek, Karel Schramek, Karel Urbánek (politik), Karel Vopička, Karel Zapletal (geolog), Karelská republika, Karen Chačanov, Karin Lohnická, Karin Ruckstuhlová, Karjala Cup 2008, Karl Davydov, Karl Heidler von Heilborn, Karl Kautsky, Karl Kreibich, Karl Marx, Karl Muck, Karla Souza, Karol Šmidke, Karol Martinka, Karol Modzelewski, Karola Franková, Karolína Erbanová, Karoline Käferová, Karpatsko-dukelská operace, Karymskoje, Kasimov, Kasino, KASKR, Kaspersky Lab, Kaspické ekonomické fórum, Kaspijsk, Katarzyna Kobrová, Katastrofy a neštěstí 2006, Kateřina Kalistová, Kateřina Pavlovna Ruská, Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Katedrála Krista Spasitele (Moskva), Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad), Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie), Katedrála svatého Ducha (Minsk), Katedrála tří svatých Doktorů a svatého Tichona Zadonského, Kateryna Baindlová, Katovice, Katzenjammer (hudební skupina), Kauza Čapí hnízdo, Kauza Diag Human, Kazaňské letecké výrobní sdružení, Kazaňský chanát, Kazaňský kreml, Kazachstánská fotbalová reprezentace, Kazachstánská hokejová reprezentace, Kazachstánská hokejová reprezentace do 20 let, Kazbek Kilov, Kazimierz Adach, Kazimierz Bartel, Kazimir Malevič, Kārlis Zāle, Káhira, Käbi Lareteiová, Käthe Kollwitzová, Kůň Převalského, Křížové procesí v Kurské gubernii, Křídla Sovětů Moskva, Keňa na letních olympijských hrách, Kehra, Kejsi Tola, Kellie Suttleová, Kem (Karelská republika), Kemerovo, Kemerovská oblast, Kenan Karaman, Kerim Kerimov, Kesova Gora, Kielce, Kieran Trippier, Kimberley Mickleová, Kimbo Slice, Kiněšma, Kiněl, Kingisepp, Kings of Metal MMXIV, Kipělov, Kiprovo, Kirill (patriarcha moskevský), Kirill Afanasjevič Mereckov, Kirill Kombarov, Kirill Minovalov, Kirill Nababkin, Kirill Semjonovič Moskalenko, Kirill Serebrennikov, Kirill Vladimirovič Ruský, Kirov, Kirovská oblast, Kislovodsk, Kitaj-gorod, Kitaj-gorod (stanice metra v Moskvě), Kiziljurt, Kizljar, Kjachta, Klara Gusevová, Klaus-Dieter Kurrat, Klavírní koncert č. 1 b moll (Čajkovskij), Klavírní koncert č. 2 (Rachmaninov), Klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice (Svijažsk), Klára Zetkinová, Klement I., Klim Šipenko, Kliment Jefremovič Vorošilov, Kliment Timirjazev, Klimovsk, Klin, Klincy, Ključi (Kamčatský kraj), Klony počítače Sinclair ZX Spectrum, Kníže-biskup, Košický vládní program, Kožuchovskaja (stanice metra v Moskvě), Kobra pod poduškou, Koce Efremov, Kogalym, Kokčetau, Kolčugino, Kolbenova (Praha), Kolejový zepelín, Kologriv, Kolomenský kreml, Kolomenskoje, Kolomna, Kolumbie na letních olympijských hrách, Komandorské ostrovy, Komar a Melamid, Komijská republika, Kominterna, Kommersant, Kommunarka, Komsomol, Komsomolsk na Amuru, Komunistická strana Abcházie, Komunistická strana Kuby, Komunistická strana Spojených států amerických, Komunistický režim, Komunistický režim v Československu, Konakovo, Konakovský okres, Konžská demokratická republika na letních olympijských hrách, Konžská republika na letních olympijských hrách, Koncert (film, 2009), Kondrovo, Konfederační pohár FIFA 2017, Konfederace horských národů Kavkazu, Konference druhé světové války, Konotop, Konrad Ernst Ackermann, Konstantin Alexejevič Korovin, Konstantin Černěnko, Konstantin Babickij, Konstantin Badigin, Konstantin Balmont, Konstantin Beskov, Konstantin Borisov, Konstantin Chabenskij, Konstantin Dmitrijevič Ušinskij, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, Konstantin Fedin, Konstantin Feoktistov, Konstantin G. Mostras, Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, Konstantin Kravčuk, Konstantin Kuzakov, Konstantin Makovskij, Konstantin Melnikov, Konstantin Michajlovič Simonov, Konstantin Nikolajevič Igumnov, Konstantin Paustovskij, Konstantin Petrovič Pobědonoscev, Konstantin Sergejevič Semjonov, Konstantin Sergejevič Stanislavskij, Konstantin Volkov, Konstantine Koberidze, Konstanty Ildefons Gałczyński, Kontinentální hokejová liga, Kontinentální hokejová liga 2012/2013, Kontinentální hokejová liga 2013/2014, Kontinentální hokejová liga 2014/2015, Kontinentální hokejová liga 2015/2016, Kontinentální hokejová liga 2016/2017, Kontinentální hokejová liga 2017/2018, Kontinentální hokejová liga 2018/2019, Kontinentální hokejová liga 2019/2020, Kontinentální hokejová liga 2020/2021, Korejská válka, Korenovsk, Koroğlu, Koroljov (město), Koroun bezzubý, Korrozija Metalla, Korunovace, Korunovace ruských panovníků, Kosovo, Kosovská osvobozenecká armáda, Kostarika na letních olympijských hrách, Kostěrjovo, Kostel svatého Ludvíka (Moskva), Kostroma, Kostromská oblast, Kotělnič, Kotělniki, Kotlas, Kotrag, Kovrov, Kovylkino, Kozáci, Krasnaja Jaruga, Krasnaja pleseň, Krasnaja Poljana, Krasnoarmejsk (Moskevská oblast), Krasnodar, Krasnodarský kraj, Krasnogorsk (Moskevská oblast), Krasnogorský rajón (Moskevská oblast), Krasnojarsk, Krasnojarský kraj, Krasnoslobodsk (Mordvinsko), Krasnoznamensk (Kaliningradská oblast), Krasnoznamensk (Moskevská oblast), Krasnyj Sulin, Krútňava, Kreml, Kremlin Cup, Kremlin Cup 2007 – ženy, Kremlin Cup 2007 – muži, Kremlin Cup 2008 – ženy, Kremlin Cup 2008 – muži, Kremlin Cup 2009 – ženy, Kremlin Cup 2009 – muži, Kremlin Cup 2010 – ženy, Kremlin Cup 2010 – muži, Kremlin Cup 2011 – ženy, Kremlin Cup 2011 – muži, Kremlin Cup 2012 – ženy, Kremlin Cup 2012 – muži, Kremlin Cup 2013, Kremlin Cup 2014, Kremlin Cup 2015, Kremlin Cup 2016, Kremlin Cup 2017, Kremlin Cup 2018, Kremlin Cup 2019, Kremlin Cup 2021, Kresťanskaja Zastava (stanice metra v Moskvě), Kristýna Ljuben-Morfová, Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská, Kristián Ludvík Meklenburský, Kristina Orbakaite, Kristina Ozganová, Kristina Rezcovová, Kritika a kontroverze Zimních olympijských her 2014, Krolevec, Kronštadt, Kropotkin (město), Kryštof (arcibiskup), Krym, Krymští Tataři, Krymský federální okruh, Krymský most (Moskva), Kryptografie, Krystal Boyd, Krzysztof Komeda, Krzysztof Zanussi, Ksenia Svetlova, Kstovo, KTM-30, KTM-6, Kuba na letních olympijských hrách, Kuba na Letních olympijských hrách 1980, Kubinka, Kudymkar, Kujbyšev (Novosibirská oblast), Kulebaki, Kultura se šňůrovou keramikou, Kumar Vishwanathan, Kuramagomed Kuramagomedov, Kurčatov (Kurská oblast), Kurčatovův institut, Kurgan (město), Kurganská oblast, Kurilsk, Kurovskoje, Kursk, Kurská oblast, Kurské nádraží, Kurt Zeitzler, Kuvajt na letních olympijských hrách, Kuvrat, Kuzma Petrov-Vodkin, Kuzminki (stanice metra v Moskvě), Kuzněck, Kuzněckij most (stanice metra v Moskvě), KV (tank), Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1960, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1964, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1968, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1972, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1980, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1984 – skupina 2, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1988 – skupina 3, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1992 – skupina 3, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1996 – skupina 8, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2000 – skupina 4, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 – skupina 10, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 – skupina E, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina B, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 – skupina G, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina I, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1958 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1962 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1966 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1970 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1974, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1974 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1978 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1982 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1986 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1990 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1994 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1998 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1998 (UEFA) – skupina 5, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2002 (UEFA) – skupina 1, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2006 (UEFA) – skupina 3, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2010 (UEFA) – baráž, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2010 (UEFA) – skupina 4, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (UEFA) – skupina F, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 (UEFA) – skupina H, Květa Peschkeová, Květen 1968 ve Francii, Květen 2005, Květen 2006, Květen 2007, Květen 2010, Květen 2011, Květen 2015, Květen 2017, Květen 2021, Květoslava Petříčková, KVN, Kyje, Kyjevská Rus, Kyjevská společnost amatérských fotografů Daguerre, Kyjevské nádraží, Kylian Mbappé, Kypr na letních olympijských hrách, Kyzyl, La Resistenza, Labutí jezero, Lachta Centr, Ladislav Adamec, Ladislav Alster, Ladislav Štoll, Ladislav Daniel (hudební pedagog), Ladislav Ferebauer, Ladislav Kováč (odbojář), Laduškin, Lady Macbeth Mcenského újezdu, Lagaň, Lajos Rácz, Lajos Szabó, Lajsat Bajsarovová, Langův dům, Laos na letních olympijských hrách, Larisa Bogorazová, Larisa Pelešenková, Lars-Erik Skiöld, LaShawn Merritt, Laskerova léčka, Lasse Virén, Laurence Steinhardt, Laurent Gouvion de Saint-Cyr, Lavočkin La-5, Lavočkin La-7, Lavrentij Pavlovič Berija, Lazar Kaganovič, Lazebník sibiřský, Láska ke třem pomerančům, László Bíró (zápasník), László Szalma, Léto (film, 2018), Lůžkový vůz, Lžidimitrij, Lžidimitrij I., Le Corbusier, Leah Feldman, Leden 2011, Leden 2015, Leden 2016, Leden 2021, Lefortovský tunel, Leif Andersson (zápasník), Lejla Mammadbejová, Lena Katinová, Leningrad (hudební skupina), Leningradská oblast, Leningradské nádraží, Leningradský prospekt, Lenka Šírková, Lenka Ptáčníková, Lenka Vymazalová, Lenkom, Lennonova zeď, Leo Birinski, Leo Borchard, Leo Marian Vodička, Leo Rudolf Raubal, Leo van Doeselaar, Leon Chwistek, Leonid (Antoščenko), Leonid (Gorbačov), Leonid (Soldatov), Leonid Alexandrovič Govorov, Leonid Alexandrovič Vesnin, Leonid Dorenskij, Leonid Fjodorovič Těplov, Leonid Gajdaj, Leonid Gozman, Leonid Hurwicz, Leonid Iljič Brežněv, Leonid Isaakovič Mandelštam, Leonid Ivašov, Leonid Jengibarov, Leonid Kantorovič, Leonid Kizim, Leonid Kogan, Leonid Lakerbaja, Leonid Maximovič Leonov, Leonid Michajlovič Batkin, Leonid Nikolajevič Lazarev, Leonid Pasečnik, Leonid Petrovič Tatarinov, Leonid Romanov, Leonid Volkov, Leonilla Ivanovna Barjatinská, Leopold Chmela, Leopold Kovalčík, Leopold Okulicki, Leopoldina Thunová, Lermontovskij prospekt (stanice metra v Moskvě), Les Kurbas, Lesotho na letních olympijských hrách, Lesozavodsk, Let Aeroflot 593, Let Air Canada 143, Let Aviakompanija Tatarstan 363, Let L-200 Morava, Let PLK 9560, Let Ural Airlines 178, Letecká nehoda u Dubence, Letectvo carského Ruska, Letiště Žukovskij, Letiště Brno-Tuřany, Letiště Frédérica Chopina, Letiště Hévíz–Balaton, Letiště Leoše Janáčka Ostrava, Letiště Moskva-Šeremeťjevo, Letiště Moskva-Domodědovo, Letiště Moskva-Tušino, Letiště Moskva-Vnukovo, Letiště Pardubice, Letiště Pulkovo, Letiště Tunošna, Letiště Vladivostok, Letní škola esperanta, Letní olympijské hry, Letní olympijské hry 1976, Letní olympijské hry 1980, Letní olympijské hry 2008, Letní olympijské hry 2012, Letní olympijské hry mládeže 2010, Letní paralympijské hry 2012, Lev (Cerpickij), Lev Alexandrovič Mej, Lev Ďomin, Lev Šestov, Lev Černyj, Lev Berinski, Lev Borodulin, Lev Davidovič Landau, Lev Grigorjevič Dejč, Lev Gudkov, Lev Jašin, Lev Jakovlevič Leonidov, Lev Kameněv, Lev Kopelev, Lev Kuzněcov, Lev Leščenko, Lev Lobodin, Lev Lopatin, Lev Nikolajevič Mitrochin, Lev Nikolajevič Tolstoj, Lev Rudněv, Lev Sergejevič Těrmen, Lev Vladimirovič Ščerba, Lev Vygotskij, Lev Zacharovič Mechlis, Lewis Carroll, LG Hockey Games 2011, LGBT historie v Rusku, LGBT práva v Rusku, Li Li-san, Liamine Zéroual, Liškat ha-kešer, Libanon na letních olympijských hrách, Libanon na Letních olympijských hrách 1980, Libérie na letních olympijských hrách, Liberálně-demokratická strana Ruska, Libor Havlíček, Libuše Bělunková, Libuše Domanínská, Libye na letních olympijských hrách, Lichoslavl, Lichtenštejnsko na letních olympijských hrách, Lida, Lidia Chojecká, Lidia Kopania, Lidija Alfejevová, Lidija Andrejevna Ruslanova, Lidija Ponomarenko, Lidija Vladimirovna Litvjaková, Lidzija Marozavová, Liga mistrů UEFA, Liga mistrů UEFA 2007/2008, Liga mistrů UEFA 2009/2010 – skupinová část, Liga mistrů UEFA 2009/2010 – vyřazovací část, Liga národů UEFA 2022/2023 – Liga B, Lijepa Tena, Likino-Duljovo, Lila Tretikovová, Lilija Šobuchovová, Lima, Lin Jaldati, Lin Piao, Linda Watsonová, Linus Thörnblad, Linus Torvalds, Lion Feuchtwanger, Liou Šao-čchi, Lipeck, Lipecká oblast, Liri Belishova, Lise London, Liski, Listopad 2007, Listopad 2009, Listopad 2011, Listopad 2014, Listopad 2020, Litevské národní muzeum, Litevské velkoknížectví, Little Angels (korejský dětský lidový balet), Liturgie svatého Tichona, Live 8, Live Aid, Live to Tell, Livets Ord, Livij Stěpanovič Ščipačov, Ljubaň (město v Leningradské oblasti), Ljuben Karavelov, Ljubercký rajón, Ljubercy, Ljubim, Ljublino (stanice metra v Moskvě), Ljublinsko-Dmitrovskaja (linka metra v Moskvě), Ljubo Kojo, Ljubov Dmitrijevna Bloková, Ljubov Gurinová, Ljubov Kozyrevová, Ljubov Orlovová, Ljubov Popovová, Ljudmila Alexejevová, Ljudmila Galkinová, Ljudmila Gurčenková, Ljudmila Kondraťjevová, Ljudmila Ninovová, Ljudmila Pavličenková, Ljudmila Ruděnková, Ljudmila Stefanovna Petruševská, Ljudmila Zykinová, LK-1, LM-2000, LM-99, Lobňa, Lokomotiva 140, Lokomotiva ČME3, Lokomotiva ČS2, Lokomotiva ČS200, Lokomotiva ČS7, Lokomotiva ČS8, Lomonosov, Lomonosov (město), Lomonosovova univerzita, Lomonosovský prospekt, Lomonosovskij prospekt (stanice metra v Moskvě), Lord Killanin, Lorenz Saladin, Lorraine-Dietrich, Losino-Petrovskij, Lotte Stam-Beese, Lotyšská akademie věd, Louis Valtat, Louis Wagner, Louna, Lovebugs, Lovro Zovko, LR Health & Beauty Systems, Lstivá Daredžan, Lužniki, Lužniki (stanice Moskevského centralního okruhu), Luboš Říha, Luboš Novák, Luboš Sluka, Lubok, Lubomír Štrougal, Lubomír Dobrý, Lucembursko na letních olympijských hrách, Luchovicy, Lucie Šafářová, Lucie Hradecká, Luděk Macela, Ludmila Blonská, Ludmila Köhlerová, Ludmila Ordnungová, Ludmila Pacnerová, Ludmila Zelenková, Ludvík Hlavačka, Ludvík I. Hesenský, Ludvík Kuba, Ludvík Lazar Zamenhof, Ludvík Svoboda, Lufthansa, Luftwaffe (Wehrmacht), Luga, Luis Carlos Prestes, Luis Ocaña (zápasník), Lukáš Krpálek, Lukoil, Lutz Dombrowski, Lyskovo, Lytkarino, M-72, Maďarská fotbalová reprezentace, Maďarská hokejová reprezentace, Maďarská komunistická strana, Maďarská lidová republika, Maďarské povstání, Maďarsko na letních olympijských hrách, Maďarsko na Letních olympijských hrách 1980, Machačkala, Madagaskar na letních olympijských hrách, Madlena Wanklová, Madona, Madridská konference, Magadan, Magadanská oblast, Magas, Magda Lokvencová, Magnitogorsk, Magnus Carlsen, Magnus Hirschfeld, Magomed Ibragimov (volnostylař, 1974), Magomed Kurbanalijev, Magomed Tolbojev, Mahabir Singh, Mahmúd Abbás, Maja Plisecká, Majakovskaja (stanice metra v Moskvě), Majkop, Majnilo, Majskij (Bělgorodská oblast), Makarij (Něvskij), Makarij Glucharev, Maksym Rylskyj, Malachovka, Malaja Višera, Malajsie na letních olympijských hrách, Malawi na letních olympijských hrách, Malév, Malířství, Malý nikolajevský palác, Malena Ernman, Mali na letních olympijských hrách, Malokurilskoje, Malta na letních olympijských hrách, Mamadou Sakho (zápasník), Manana Todadzeová, Maniža, Manila, Manowar, Manuel Curado, Marat Nikolajevič Tiščenko, Marat Safin, Maršál Francie, María Teresa Moraová, Marc Chagall, Marcel Géry, Marcela Koblasová, Marcela Machotková, Marcela Skuherská, Marchel (Mihăescu), Marco Ruffo, Mare Moscoviense, Marek Čulen, Marek Vokáč, Marfa Matvejevna Apraksina, Margarete Schütte-Lihotzky, Margarita Betovová, Margarita Mamunová, Margit Pappová, Margitta Pufeová, Mari Krajmbreri, Maria Butyrská, Maria Fedecka, Maria Kirilenková, Maria Tallchiefová, Mariam Aslamazjanová, Marian Lupu, Marian Oprea, Mariana Sadovská, Marianna Arzumanova, Marián Horský, Marián Mikluš, Maricica Puicăová, Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu, Marie Šechtlová, Marie Červená, Marie Bittnerová, Marie Iljinična Miloslavská, Marie Kvapilová, Marie Michajlovna Ruská, Marie Pavlovna Ruská (1890–1958), Marie Sýkorová, Marie Skuratovová-Bělská, Marie Vladimirovna Dolgorukovová, Marie Vladimirovna Ruská, Marietta Omarovna Čudakova, Mariinská vodní cesta, Marija Abakumovová, Marija Alexandrovna Fortusová, Marija Aljochinová, Marija Anikanovová, Marija Archipova, Marija Isakovová, Marija Lasickeneová, Marija Mazinová, Marija Nikolajevna Volkonská, Marija Prymačenko, Marija Savinovová, Marija Timofejevová, Marija Voroncovová, Marija Zacharovová, Marijsko, Marina Anissinová, Marina Cvětajevová, Marina Kupcovová, Marina Mniszková, Marina Solodkin, Marino (stanice metra v Moskvě), Mario Rodríguez Cobos, Mariupol, Mark (Tužikov), Mark Borisovič Markov-Grinberg, Mark Dunbar, Mark Dvoreckij, Mark Galperin, Mark Madsen, Mark Midler, Mark Minkov, Mark Mitin, Mark Rakita, Mark Rozental, Mark Tajmanov, Mark Vladimirovič Kabakov, Markian Popov, Marko Yli-Hannuksela, Marksistskaja (stanice metra v Moskvě), Markus Ryffel, Markus Schulz, Marlen Chucijev, Maroš Šefčovič, Maroko na letních olympijských hrách, Mars 1, Mars 500, Mars Rafikov, Marta Čepičková, Marta Boháčová, Marta Drottnerová-Blažková, Marta Urbanová, Martěmjan Rjutin, Martin Štrbák, Martin Buss, Martin Dvořák (triatlonista), Martin Faltýn, Martin Fuksa, Martin Glaessner, Martin Jazairi, Martin Lacis, Martin Mičura, Martin Mutschmann, Martin Netolický, Martin Penc, Martin Prusek, Martina Strutzová, Marussia, Marx (město), Marxistická dialektika, Marxisticko-leninská filozofie, Mary Bainová, Maryna Zanevská, Masha Tokareva, Mat na poslední řadě, Matador (film, 2005), Matematika starověkého Egypta, Mathias Rust, Mathilda Nostitzová, Matija Murko, Matka Boží Vlachernská, Matka Boží Vladimirská, Matka Boží Znamení, Matrjoška, Mats Traat, Matteo Maria Zuppi, Matus Bisnovat, Matvěj Vasiljevič Zacharov, Matvějevskaja (železniční zastávka), Matvej Škirjatov, Matvej Jelisejev, Maud Allan, Maureen Georgeová, Mauzoleum, Max Alpert, Max Manus, Maxim (Krocha), Maxim Afinogenov, Maxim Dunajevskij, Maxim Galkin, Maxim Gorkij, Maxim Lvovič Koncevič, Maxim Maximovič Litvinov, Maxim Staviski, Maxime Dethomas, Maxmilián I. Habsburský, Máša Gessenová, Mášeňka, Mário Pečalka, Mátyás Szűrös, Måns Zelmerlöw, Míša (maskot), Místodržitelský palác (Brno), Měsíc fotografie, Město-hrdina, Městská autobusová doprava v Moskvě, Městská hromadná doprava v Rusku, Mcensk, Meščerové, Meščorská nížina, Mežgorje (Baškortostán), Medaile Rudolfa Diesela, Medailové pořadí na Letních olympijských hrách 1980, Mefodij (Němcov), Mefodij (Zajcev), Megasport Arena, Mehdí Kulí Beg, Meliton Kantaria, Memorial, Memoriál Valentina Granatkina, Menachem Elkind, Menachem Usiškin, Menševizující idealismus, Mendělejevův vodopád, Mercury City Tower, Merja, Meteorit Sichote-Aliň, Metro, Metro (deník), Metro 2033 (kniha), Metro 2033 (videohra), Metro Exodus, Metro sovětského typu, Metro v Almaty, Metro v Baku, Metro v Bukurešti, Metro v Ciudad de México, Metro v Kyjevě, Metro v Minsku, Metro v Moskvě, Metro v Nižním Novgorodě, Metro v Novém Athosu, Metro v Petrohradu, Metro v Tbilisi, Metrogorodok, Metropol (almanach), Metropolita moskevský a celé Rusi, Metrovagonmaš, Mexiko na letních olympijských hrách, Mexiko na Letních olympijských hrách 1980, Mezinárodní astronomická unie, Mezinárodní chemická olympiáda, Mezinárodní den kosmonautiky, Mezinárodní federace hudebního průmyslu, Mezinárodní filmový festival v Moskvě, Mezinárodní geografická unie, Mezinárodní gymnastická federace, Mezinárodní investiční banka, Mezinárodní letiště Banja Luka, Mezinárodní letiště Boryspil, Mezinárodní matematická olympiáda, Mezinárodní rudá pomoc, Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu, Mezinárodní soutěž – festival „Hudební období“, Mezinárodní soutěž Petra Iljiče Čajkovského, Mezinárodní turnaj v ledním hokeji 1968 (SSSR), Mezinárodní turnaj v ledním hokeji na počest 50. výročí VŘSR 1967, Mezinárodní unie socialistické mládeže, Mezinárodní výbor pro klasifikaci virů, Mezinárodní vztahy, Mezistátní letecký výbor, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1993/1994, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1994/1995, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1995/1996, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1996/1997, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1997/1998, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1998/1999, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1999/2000, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2000/2001, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2001/2002, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2002/2003, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2003/2004, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2004/2005, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2005/2006, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2006/2007, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2007/2008, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2008/2009, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2009/2010, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2010/2011, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2011/2012, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2012/2013, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2015/2016, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2016/2017, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2017/2018, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2018/2019, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2019/2020, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2020/2021, MHC Křídla Sovětů, MIAT Mongolian airlines, Mičurinsk, Mičurinská biologie, Michael Bártek, Michael Gold, Michael Lucas, Michael Randle, Michael Romancov, Michaela Kirchgasserová, Michail Alexandrovič Šolochov, Michail Alexandrovič Karcev, Michail Ščennikov, Michail Šiškin, Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, Michail Botvinnik, Michail Bulgakov, Michail Burcev, Michail Byčkov, Michail Cchakaja, Michail Chodorkovskij, Michail Cvět, Michail Dmitrijevič Skobelev, Michail Dynnik, Michail Fradkov, Michail Frunze, Michail Gorbačov, Michail Grigorievič Zemcov, Michail Grigorjevič Prechněr, Michail I. Fjodorovič, Michail Igolnikov, Michail Illarionovič Kutuzov, Michail Iovčuk, Michail Ivanovič Čigorin, Michail Jangel, Michail Jaroslavič Tverský, Michail Jefimovič Katukov, Michail Jevstafjev, Michail Josifovič Averbach, Michail Južnyj, Michail Jurjevič Lermontov, Michail Kalatozov, Michail Kalinin, Michail Kasjanov, Michail Kaufman, Michail Koškin, Michail Leonťjevič Mil, Michail Leonovič Gasparov, Michail Lesin, Michail Lomonosov, Michail Maslin, Michail Mišustin, Michail Michajlovič Šemjakin, Michail Michajlovič Bachtin, Michail Michajlovič Golicyn, Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov, Michail Michajlovič Prišvin, Michail Nikolajevič Čisťakov, Michail Ovsjannikov, Michail Pavlovič Ruský, Michail Perchin, Michail Petrovič Pogodin, Michail Petrovič Simonov, Michail Posochin, Michail Prochorov, Michail Rudakov, Michail Spiridonovič Gvozděv, Michail Suslov, Michail Tal, Michail Timofejevič Preobraženskij, Michail Trachman, Michail Tuchačevskij, Michail Uljanov, Michail Vasiljevič Něstěrov, Michail Vasiljevič Staduchin, Michail Vasiljevič Zimjanin, Michail Vistickij, Michail von Kotten, Michail Zygar, Michajlov (město), Michajlovo-Tězikovo, Michal (arcibiskup), Michal Antonín Kotler, Michal Doležal (fotograf), Michal Franek, Michal Gondek, Michal Kaňka, Michal Klasa, Michal Kudzej, Michal Reiman, Michal Sedláček (architekt), Michas Padhorny, Micho Dukov, MiG-105, MiG-15, MiG-21, MiG-29, MiG-31, Miha Marinko, Mijaín López, Mikael Agricola, Mikaela Shiffrinová, Mikajel Nalbandjan, Mike Buckna, Mike Conley, Mikko Huhtala, Mikuláš Galanda, Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Mil Mi-1, Mil Mi-12, Mil Mi-30, Milada Blažková, Milan Bakeš (střelec), Milan Doleček, Milan Doleček (1957), Milan Dvořák (překladatel), Milan Kadlec (moderní pětibojař), Milan Langer, Milan Majerský, Milan Mixa, Milan Zelenka, Milán AC 2002/2003, Milena Foltýnová, Milena Vecková, Milij Alexejevič Balakirev, Millerovo, Miloš Karous, Miloš Krno, Miloš Zeman, Miloslav Balun, Miloslav Gajdoš, Miloslav Holman, Miloslav Roľko, Milton Campbell, Miluji jen tebe, Mimotělní oběh, Mindaugas Mizgaitis, Minerál, Mini-metro (větev linky metra v Moskvě), Ministerstvo obrany Ruska, Ministerstvo spravedlnosti Ruska, Minsk, Minskaja (stanice metra v Moskvě), Minusinsk, Mir, Mira Awad, Miran Arutjunjan, Mirko Hanák, Mirko Vesel, Miroslav Karas (novinář), Miroslav Lajčák, Miroslav Pangrác, Miroslav Stoch, Miroslava Štaudová, Miroslava Genčiová, Miroslava Pešíková, Mirra Andrejevová, Miruts Yifter, Mischa Zverev, Misha Rachlevsky, Mission: Impossible – Ghost Protocol, Mistr a Markétka (muzikál, 2014), Mistrovství Československa v atletice 1980, Mistrovství Evropy bez rozdílu vah v judu, Mistrovství Evropy juniorů v plavání, Mistrovství Evropy MTB, Mistrovství Evropy týmů v judu, Mistrovství Evropy v šermu, Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1952, Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1953, Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1965, Mistrovství Evropy v curlingu, Mistrovství Evropy v judu 2005, Mistrovství Evropy v karate, Mistrovství Evropy v krasobruslení, Mistrovství Evropy v krasobruslení 2018, Mistrovství Evropy v ledním hokeji, Mistrovství Evropy v plážovém volejbalu, Mistrovství Evropy v zápasu, Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském, Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 2000, Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 2006, Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu, Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 2006, Mistrovství Evropy ve sportovní střelbě, Mistrovství Evropy ve sportovním lezení, Mistrovství Evropy ve stolním tenise, Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2007, Mistrovství Evropy ve vzpírání, Mistrovství Evropy ve vzpírání 2011, Mistrovství Sovětského svazu v šachu, Mistrovství světa amatérů v boxu, Mistrovství světa bez rozdílu vah v judu, Mistrovství světa jednotlivců na ledové ploché dráze, Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji, Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1988, Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2001, Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení, Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1996, Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1998, Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 2018, Mistrovství světa v atletice, Mistrovství světa v atletice 2011, Mistrovství světa v atletice 2013, Mistrovství světa v atletice 2015 – Muži desetiboj, Mistrovství světa v šachu, Mistrovství světa v šachu žen, Mistrovství světa v šachu žen 1949/1950, Mistrovství světa v šachu žen 1956, Mistrovství světa v šermu, Mistrovství světa v šermu 2015, Mistrovství světa v bandy, Mistrovství světa v basketbalu žen 1959, Mistrovství světa v basketbalu žen 1986, Mistrovství světa v judu, Mistrovství světa v judu 1983, Mistrovství světa v krasobruslení, Mistrovství světa v krasobruslení 2011, Mistrovství světa v ledním hokeji, Mistrovství světa v ledním hokeji 1957, Mistrovství světa v ledním hokeji 1973, Mistrovství světa v ledním hokeji 1979, Mistrovství světa v ledním hokeji 1986, Mistrovství světa v ledním hokeji 2007, Mistrovství světa v ledním hokeji 2012, Mistrovství světa v ledním hokeji 2016, Mistrovství světa v ledolezení, Mistrovství světa v ledolezení 2018, Mistrovství světa v lyžařském orientačním běhu, Mistrovství světa v moderní gymnastice, Mistrovství světa v moderním pětiboji, Mistrovství světa v plavání v krátkém bazénu, Mistrovství světa v plážovém fotbale 2021, Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů, Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2010, Mistrovství světa v rychlobruslení juniorek, Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2009, Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu žen, Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu mužů, Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2005, Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2012, Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji žen, Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů, Mistrovství světa v rychlostní kanoistice, Mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2014, Mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2015, Mistrovství světa v zápasu, Mistrovství světa v zápasu řecko-římském, Mistrovství světa v zápasu řecko-římském 2002, Mistrovství světa v zápasu řecko-římském 2010, Mistrovství světa v zápasu sambo, Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu, Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1995, Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 2010, Mistrovství světa ve fotbale 2018, Mistrovství světa ve fotbale 2026, Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2006, Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 1985, Mistrovství světa ve sportovní gymnastice, Mistrovství světa ve sportovní střelbě, Mistrovství světa ve sportovním lezení, Mistrovství světa ve stolním tenise, Mistrovství světa ve volejbale žen 1952, Mistrovství světa ve volejbale mužů 1952, Mistrovství světa ve volejbale mužů 1962, Mistrovství světa ve vzpírání, Mitinský hřbitov, Mitrofan (Griňov), Mitrofan Ivanovič Nedělin, Mjakinino (stanice metra v Moskvě), Mladá garda (kniha), Mladá garda (odbojová organizace), Mladen Mladenov, Mládežnická hokejová liga, Mnacakan Iskandarjan, Mnoholetí, Moše Flimann, Možajsk, Možajská přehrada, Možná že odcházíme, Mobilizace v Rusku (2022), Moderní dějiny, Modest Iljič Čajkovskij, Modrá divize, Mogoča, Mohamed Farrah Aidid, Mohamed Hachaichi, Mohammed Aman, Moisej Salomonovič Nappelbaum, Moisej Samuilovič Vajnberg, Mojmír Bártek, Moldavané, Moldavsko, Molitovský most, Mologa (město), Mona Hatoumová, Mona May Karffová, Monako na letních olympijských hrách, Monastýr Danilov, Mončegorsk, Mongolský vpád na Rus, Mongolsko na letních olympijských hrách, Mongolsko na Letních olympijských hrách 1980, Monino, Monorail v Moskvě, Montenegro Airlines, Mor, Moravské a Slezské informační centrum, Mordechaj Namir, Mordvinsko, Morfeus, Morganova linie, Moritz Czikann von Wahlborn, Morové povstání v Moskvě, Morozovsk, Mosambik na letních olympijských hrách, Moschino, Moscow River Cup, Moscow River Cup 2018, Moskevská (Praha), Moskevská dohoda (1920), Moskevská duchovní akademie, Moskevská gubernie, Moskevská Helsinská skupina, Moskevská matematická společnost, Moskevská oblast, Moskevská společnost, Moskevská státní konzervatoř, Moskevská zoologická zahrada, Moskevské oslavy Dne vítězství 2010, Moskevské velkoknížectví, Moskevský čas, Moskevský centrální okruh, Moskevský dálniční okruh, Moskevský duchovní seminář, Moskevský fyzikálně-technický institut, Moskevský Kreml, Moskevský mír, Moskevský městský znak, Moskevský průplav, Moskevský protokol, Moskevský summit (1998), Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila, Moskovskaja (stanice metra v Nižním Novgorodě), Moskva (1979), Moskva (řeka), Moskva (rozcestník), Moskva 24, Moskva – třetí Řím, Moskva-City, Moskva-Petušky, Moskvič, Mrakodrap, Mstislav Keldyš, Mstislav Rostropovič, MTB-82, Muž na svém místě, Muž, který se vypařil, Muchova nadace, Muchtar Auezov, Muhammad Rezá Pahlaví, Mumio, Mumraj (divadelní hra), Murat Kardanov, Muriel Hurtisová, Murielle Ahouréová, Murmansk, Murmanská oblast, Murom, Musa Jovlojev, Muslim Magomajev, Mustafa Golubić, Mususi, Muzeum, Muzeum fotožurnalistiky a fototechniky, Muzeum Josifa Stalina v Gori, Muzeum Michaila Bulgakova (Kyjev), Muzeum Michaila Bulgakova (Moskva), Muzeum RKK Eněrgija, Myanmar na letních olympijských hrách, Myškin, Mychajlo Hruševskyj, Mychajlo Olefirenko, Mykola Lysenko, Mykola Oleksijovyč Skrypnyk, Mys-Kamennyj, Mysłowice, Mytišči, Myzinský most, Na Tichém oceánu, Na'omi Ben Ami, NAŠE rádio, Nachičevan, Nachodka, Nacistické Německo, Naděžda Allilujevová, Naděžda Galljamovová, Naděžda Kramářová, Naděžda Krupská, Naděžda Mandelštamová, Naděžda Petrovová, Naděžda Tolokonnikovová, Nadia Russ, Nadija Savčenková, Nadija Tkačenková, Nadine Kleinertová, Nadym (město), Naftalij Aronovič Frenkel, Nako Spiru, Nalčik, Nambaryn Enchbajar, Nandzadyn Buregdá, Napoleon Bonaparte, Napoleonovo ruské tažení, Napoleonské války, Narjan-Mar, Naro-Fominsk, Narodnaja volja, Naryškinové, Naryškinské baroko, Nastia Liukinová, Natalia Troická, Natalia Vodianova, Natalija Gemperleová, Natalja Anťuchová, Natalja Dončenková, Natalja Durickaja, Natalja Gorbaněvská, Natalja Kurovová, Natalja Lebeděvová, Natalja Lisovská, Natalja Michněvičová, Natalja Nazarovová, Natalja Něgodová, Natalja Poklonská, Natalja Sedychová, Natalja Voronovová, Natan Šaransky, Natálie Alexejevna Ruská, Natálie Kirillovna Naryškinová, Natela Dzalamidzeová, Nathalie Sarrautová, Nathalie Tauziatová, Naučit se učit němčinu, Nauški, Nauka (modul ISS), Naukograd, Navašino, Nazraň, Nájif Hawátma, Náměstí Borise Němcova, Národní centrum řízení obrany, Národní knihovna Běloruska, Národní komunismus, Národní park Losí ostrov, Národní raketová obrana, Národní sportovní komplex Olimpijskyj, Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly, Nâzım Hikmet, Nótová krize, Někrasovskaja (linka metra v Moskvě), Nělidovo, Něman (město), Německá demokratická republika na letních olympijských hrách, Německá hokejová reprezentace do 20 let, Německo, Německo na Eurovision Song Contest, Německo na letních olympijských hrách, Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie, Něnecký autonomní okruh, Něrjungri, Něvská maškaráda, Něvskoje, Neal Skupski, Nebe na zemi, Nejsvětější Trojice, Nela Pocisková, Nelli Motrošilovová, Nelly Ciobanu, Nemovité archeologické prameny, Nenávist (povídka), Nepál na letních olympijských hrách, Nepokoje v Suchumi (1989), Nermedin Selimov, Nestěrov, Nestor Machno, Neva Towers, NEWSru, Next Time, Nižněkamčatsk, Nižněnovgorodská oblast, Nižněnovgorodský jarmark, Nižněnovgorodský letecký závod Sokol, Nižněudinsk, Nižnij Novgorod, Nižnij Tagil, Nicholas Fandorin, Nick Mason's Saucerful of Secrets Tour 2018–2021, Nick Symmonds, Nicodim (Vulpe), Nicolae Rusu, Nicole Vaidišová, Nicu Gângă, Niels Brinck, Nigérie na letních olympijských hrách, Niger na letních olympijských hrách, Nika (ocenění), Nikaragua na letních olympijských hrách, Nikšić, Nikósie, Nikifor Černigovskij, Nikita Filatov, Nikita Georgijevič Šervašidze, Nikita Gusev, Nikita Kučerov, Nikita Mazepin, Nikita Michalkov, Nikita Najďonov, Nikita Pavlovič Šalaurov, Nikita Pokrovskij, Nikita Sergejevič Chruščov, Niko Hurme, Nikodim (Čibisov), Nikolai von Krüdener, Nikolaj (Ašimov), Nikolaj Alexandrovič Alexejev, Nikolaj Alexandrovič Bulganin, Nikolaj Alexandrovič Semaško, Nikolaj Alexandrovič Tichonov, Nikolaj Šeptulin, Nikolaj Ťutčev, Nikolaj Bogoljubov, Nikolaj Brašman, Nikolaj Bucharin, Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev, Nikolaj Dolležal, Nikolaj Ernestovič Bauman, Nikolaj Fjodorovič Fjodorov, Nikolaj Fjodorovič Pogodin, Nikolaj Gavrilovič Spafarij, Nikolaj Gennadijevič Basov, Nikolaj Gerasimovič Kuzněcov, Nikolaj Grjazin, Nikolaj Iljič Kamov, Nikolaj Ivanovič Korotějev, Nikolaj Ivanovič Krylov, Nikolaj Ivanovič Něbogatov, Nikolaj Jakovenko, Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij, Nikolaj Ježov, Nikolaj Jefgrafovič Osipov, Nikolaj Jegorovič Žukovskij, Nikolaj Jevmenov, Nikolaj Judenič, Nikolaj Kamenskij, Nikolaj Karlovič Metner, Nikolaj Karlovič von Meck, Nikolaj Konstantinovič Romanov, Nikolaj Koršunov, Nikolaj Kornějevič Čukovskij, Nikolaj Krestinskij, Nikolaj Krylenko, Nikolaj Latyšev, Nikolaj Manošin, Nikolaj Michajlovič Švernik, Nikolaj Michajlovič Karamzin, Nikolaj Morozov, Nikolaj Někrasov, Nikolaj Nenovsky, Nikolaj Nikolajevič Žukov, Nikolaj Nikolajevič Blochin, Nikolaj Nikolajevič Luzin, Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj, Nikolaj Nikolajevič Polikarpov, Nikolaj Nikolajevič Rachmanov (fotograf), Nikolaj Nikolajevič Suchanov, Nikolaj Nikolajevič Zlatovratskij, Nikolaj Nosov, Nikolaj Ogarkov, Nikolaj Patrušev, Nikolaj Pavlovič Dileckij, Nikolaj Peskov, Nikolaj Petrovič Kamanin, Nikolaj Platonovič Ogarjov, Nikolaj Pučkov, Nikolaj Robertovič Erdman, Nikolaj Rubinstein, Nikolaj Rukavišnikov, Nikolaj Savvič Abaza, Nikolaj Sedorjak, Nikolaj Semjonovič Kardašov, Nikolaj Sergejevič Trubeckoj, Nikolaj Smirnov, Nikolaj Storonskij, Nikolaj Strunnikov, Nikolaj Sviščev-Paola, Nikolaj Telešov, Nikolaj Umov, Nikolaj Vasiljevič Basargin, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Nikolaj Vasiljevič Věreščagin, Nikolaj Vavilov, Nikolaj Viktorovič Podgornyj, Nikolaj Vladimirovič Někrasov, Nikolaj Vladimirovič Toman, Nikolaj Zelinskij, Nikolajevsk na Amuru, Nikolina Šterevová, Nikoloz Basilašvili, Nikoloz Lekišvili, Nikolskoje (Kamčatský kraj), Nikon (patriarcha), Nil Chasevyč, Nil Sorský, Nina Alexejevna Lobkovská, Nina Chruščovová, Nina Hrušková-Bělská, Nina Ponomarjovová, Nina Sergejevna Pavlova, Nina Stojanovićová, Nino Burdžanadze, Nizozemské Antily na letních olympijských hrách, Nizozemsko na letních olympijských hrách, Nizozemsko na Letních olympijských hrách 1980, Njuša, NKVD, Noční hlídka (film), Noční orel, Noční vlci, Nodar Chašba, Noginsk, Nogliki, Nona Gaprindašviliová, Noor Inayat Khanová, Norbert Növényi, Nord Stream, Norman Foster, Norsko na letních olympijských hrách, Norsko na Letních olympijských hrách 2020, Nova, Nova Borba, Novaja gazeta, Nové muzeum, Nový Arbat, Nový Zéland na letních olympijských hrách, Novgorodská oblast, Novlene Williamsová-Millsová, Novo-Ogarjovo, Novočeboksarsk, Novočerkassk, Novoděvičí hřbitov, Novoděvičí klášter, Novogirejevo (stanice metra v Moskvě), Novojaseněvskaja (stanice metra v Moskvě), Novokosino (stanice metra v Moskvě), Novokuzněck, Novokuzněckaja (stanice metra v Moskvě), Novomoskovsk (Rusko), Novorossijsk, Novosibirsk, Novosibirská oblast, Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu, Novyj Oskol, Novyj Port, Novyj Urengoj, Novyje Čerjomuški, NPO Energomaš, NTC aréna, Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu, O Srdce Mladého světa 1990, Občanská válka v Sýrii, Občanská válka v Tádžikistánu, Obchod se slonovinou, OBI, Obměkčení zlých srdcí, Obninsk, Obojaň, Obrazárna, Obyvatelstvo Estonska, Obyvatelstvo evropských zemí, Obyvatelstvo Ruska, Ochotsk, Ochranný systém metra, Ocnița, Oděsa, Oddíl astronautů NASA, Oddíl kosmonautů CPK, Odincovo, Odsun sovětských vojsk z Československa, OGAE, Ogoňok, Ojmjakon, OK-GLI, Oka (přítok Volhy), Okťabrskij (Belgorodská oblast), Okťabrskij (město v Baškortostánu), OKO, Oko (rozcestník), Okruh (územní jednotka), Okruh k objíždění obce, Olaf Beyer, Oldřich Černík, Oldřich Burda, Oldřich Leška, Oldřich Rott, Ole Ålgård, Oleg Aťkov, Oleg Alexandrovič Lavrenťjev, Oleg Alexandrovič Trojanovskij, Oleg Artěmjev, Oleg Šarapov, Oleg Božjev, Oleg Dmitrijevič Baklanov, Oleg Drobnickij, Oleg Gončarenko, Oleg Homola (1948), Oleg Ivanov, Oleg Jankovskij, Oleg Knorring, Oleg Kulik, Oleg Makarov, Oleg Malevič, Oleg Miťajev, Oleg Navalnyj, Oleg Orlov, Oleg Pašinin, Oleg Peňkovskij, Oleg Sokolov, Oleg Tabakov, Oleg Vladimirovič Kašin, Oleh Krjoka, Oleksandr Černeckyj, Oleksandr Chvošč, Oleksandr Ponomarjov, Oleksandr Syrskyj, Oleksandr Tymofijovyč Bormotov, Oleksandr Usyk, Olena Apanovičová, Olesja Forševová, Olesja Syrevová, Olesja Zykinová, Olesya Rulin, Olexandr Dovženko, Olga Arefjeva, Olga Arntgolc, Olga Bell, Olga Borisovna Lepešinská, Olga Butenop, Olga Ivinská, Olga Kabo, Olga Kaliturinová, Olga Knipperová, Olga Kurylenko, Olga Menčíková, Olga Morozovová, Olga Nikolajevna Larionovová, Olga Perovská, Olga Podčufarovová, Olga Pučkovová, Olga Rubcovová, Olga Rukavišnikovová, Olga Savojsko-Aostská, Olga Scheps, Olga Skabejevová, Olga Skálová, Olga Slavnikovová, Olga Vasiljevna Lepešinská, Olga Veličková, Olga Zajcevová, Olympijské hry, Olympijské skandály a kontroverze, Olympijský oheň, Olympijský stadion, Omsk, Omská oblast, Oněga (město), Ondřej Bobola, Ondřej Felcman, Ondřej Kadlec, Opel Kadett, Operace Bagration, Operace Barbarossa, Operace Bouře 333, Operace Clay, Operace Krkonoše, Operace Lité olovo, Operace Pramen míru, Operace Severní štít, Operace Suvorov, Operace Unthinkable, Operace Wolfram, Opočka, Opotřebovací válka, Oral, Orša, Orechovo-Zujevo, Orel (město), Orelská oblast, Orelsko-kromská operace, Orenburg, Orenburská oblast, Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Orjol (kosmická loď), Orlan, Ornella Muti, Oscar Loya, Osinniki, Osip Brik, Osip Mandelštam, Oskar Fischer (politik), Oskar Rabin, Osmadvacet bolševiků, Osmany Laffita, Ostap Bender, Ostrov Čkalova, Osvětimské album, Osvobozené divadlo, Ota Zaremba, Otakar Červený, Otakar Batlička, Otakar Ferfecký, Otakar Hřímalý, Otakar Jaroš, Otakar Rytíř, Otilie Malybrok-Stielerová, Otkrytije Arena, Otrava Alexandra Litviněnka, Otroctví, Otto Šmidt, Otto Hieronimus, Otto John Maenchen-Helfen, Otto Lilienthal, Otto Ville Kuusinen, Oxana Jad, Oxana Selechmetěvová, Ozernovskij, Ozjorsk (Čeljabinská oblast), Ozjorsk (Kaliningradská oblast), Paasikiviho–Kekkonenova linie, Pafnutij Lvovič Čebyšev, Pak Un-sik, Pakt Ribbentrop–Molotov, Palana, Palác kratochvíle, Palác kultury a vědy, Palác patriarchů a chrám Dvanácti apoštolů, Palác sovětů, Palác sportu Lužniki, Palech, Památník Mininovi a Požarskému, Památník padlým partyzánům výsadku Jana Koziny, Památník pokořitelů kosmu, Pamětní medaile 800. výročí Moskvy, Pamětní medaile 850. výročí Moskvy, Panama na letních olympijských hrách, Panda velká, Pandemie covidu-19, Pandemie covidu-19 v Rusku, Panevropské koridory, Pangody, Panteleimon (Dolganov), Papua Nová Guinea na letních olympijských hrách, Paradise Tour, Paraguay na letních olympijských hrách, Paramilitantní jednotka, Pardubice hlavní nádraží, Paris-Est, Park Kultury (stanice metra v Moskvě), Park Pobědy (stanice metra v Moskvě), Park Sokolniki, Parlamentní volby v Itálii 1948, Parlamentní volby v Rusku 2016, Parlamentní volby v Rusku 2021, Parnaoz Čikviladze, Parník filozofů, Pasažérka, Pascal Behrenbruch, Patriarší rybníky, Patriarcha moskevský a celé Rusi, Patricia Kaas, Patricia McKillopová, Patrick Ouchène, Patrik Kincl, Paul Edward Anderson, Paul Fleming, Paul Kammerer, Paul Karrer, Paul Keres, Paula Kaniová, Pauls Mincs, Pavel Alexandrov, Pavel Alexejevič Čerenkov, Pavel Alexejevič Rotmistrov, Pavel Andrejevič Žilin, Pavel Arsenov, Pavel Augustovič Pabst, Pavel Žiburtovič, Pavel Batickij, Pavel Brunclík, Pavel Bure, Pavel Durdík, Pavel Dybenko, Pavel Gan, Pavel Grigorjevič Šeremet, Pavel Grigorjevič Česnokov, Pavel Ivanovič Batov, Pavel Ivanovič Filicin, Pavel Ivanovič Novgorodcev, Pavel Judin, Pavel Karlovič Šternberg, Pavel Khek (vzpěrač), Pavel Kohout, Pavel Kolobkov, Pavel Koutenský, Pavel Litvinov, Pavel Mamajev, Pavel Maslák, Pavel Miljukov, Pavel Nikolajevič Jabločkov, Pavel Pavlov (zápasník), Pavel Pegov, Pavel Petřikov mladší, Pavel Pogrebňak, Pavel Postyšev, Pavel Reiman, Pavel Roman, Pavel Semjonovič Rybalko, Pavel Suchoj, Pavel Sudoplatov, Pavel Táborský, Pavel Trachanov, Pavel Treťjakov, Pavlína Kourková, Pavlo Teteria, Pavlohrad, Pavlovskij Posad, Pavol Kopp, Pákistán na letních olympijských hrách, Pátrání a záchrana, Péter Baczakó, Pēteris Stučka, Příběh opravdového člověka, Příběhy obyčejného šílenství (divadelní hra), Přímořský kraj, Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, Přehled českých medailí na mistrovství světa v atletice, Přehled československých medailí na olympijských hrách v atletice, Přerov, Pchjongjang, Pečenga, Pečora (město), Pedro Pichardo, Peering, Peking, Pekingské nádraží, Penny Marshall (novinářka), Penza, Penzenská oblast, Perec Markiš, Peredělkino, Peredělkino (železniční zastávka), Peredvižnici, Pereslavl-Zalesskij, Perm (město), Permský kraj, Perovo (stanice metra v Moskvě), Peru na letních olympijských hrách, Pervomajskaja (stanice metra v Moskvě), Pervomajskyj, Pestovo, Peter Arnott, Peter Gajdoš, Peter Jilemnický, Peter Nižňanský, Petljakov Pe-2, Petr Čaadajev, Petr Čech, Petr Bříza, Petr Bogatyrev, Petr Elfimov, Petr I. Veliký, Petr II. Ruský, Petr Jákl starší, Petr Křička, Petr Konaševič-Sahajdačnyj, Petr Kropotkin, Petr Matoušek (plavec), Petr Němec, Petr Pavlásek, Petr Sýkora (1978), Petr Semjonovič Saltykov, Petr Uspenskij, Petr Velkoborský, Petr Wagner, Petra Kvitová, Petra Lammertová, Petre Dicu, Petro Šelest, Petro Hryhorenko, Petrodvorec, Petrohrad, Petronij Gaj Amatuni, Petropavlovsk-Kamčatskij, Petrovsk-Zabajkalskij, Petrozavodsk, Petru (Musteață), Petru Ciarnău, Petru Lucinschi, Petru Pascari, Pevek, PFK Arsenal Tula, PFK CSKA Moskva, Phnompenh, Pia Lindman, Pižmovka velká, Pierre Rode, Pietro Antonio Solari, Piknik (hudební skupina), Piková dáma (opera), Pimen (patriarcha moskevský), Pinchas Goldschmidt, Pinchas Rutenberg, Pioněrskij, Piotr Nurowski, Pirátská strana Ruska, Pivovar Nová Paka, Pivovar Rakovník, Pjatigorsk, Pjotr Aršinov, Pjotr Besčastnov, Pjotr Bočkarjov, Pjotr Dmitrijevič Boborykin, Pjotr Durnovo, Pjotr Fjodorovič Anžu, Pjotr Koševoj, Pjotr Nalič, Pjotr Nikolajevič Krasnov, Pjotr Pospelov, Pjotr Stolypin, Pjotr Tavrin-Šilo, Pjotr Todorovskij, Plameny Paříže, Planěrnaja (stanice metra v Moskvě), Platon (Lobankov), Platon (Udovenko), Platon Alexejevič Lečickij, Plácido Domingo, Plán 19, Pleven, Pljos, Ploščaď Iljiča (stanice metra v Moskvě), Ploščaď Revoljucii, Ploščaď Revoljucii (stanice metra v Moskvě), Ploutis Servas, Počátky pionýrského hnutí v Československu, Požár nákupního centra v Kemerovu, Požár v klubu Chromaja lošaď, Požáry, Požáry lesů a rašelinišť v Rusku 2010, Pobřeží slonoviny na letních olympijských hrách, Pobeda (letecká společnost), Pochod za rovnost, Pochvistněvo, Podgorica, Podkarpatská Rus, Podnebí Ruska, Podolsk, Pohár Lokomotivu, Pohár mistrů evropských zemí v basketbalu žen 1986-87, Pohár UEFA 1998/1999, Pohřebiště ruských panovníků, Pohraniční stráž, Pohraniční stráž Znojmo, Pokrov (Rusko), Pokrov přesvaté Bohorodice, Poležajevskaja (stanice metra v Moskvě), Polessk, Polikarpov I-5, Polina Žemčužinová, Polina Daškovová, Polina Gagarinová, Polina Pechovová, Polina Semionovová, Polní maršálové nacistického Německa, Polská armáda, Polská hokejová reprezentace, Polská hokejová reprezentace do 20 let, Polská opera, Polský výbor národního osvobození, Polsko, Polsko na letních olympijských hrách, Polsko na Letních olympijských hrách 1980, Poltava (Puškin), Pomník maršála Koněva v Praze, Porúří, Porcelán, Poronaj, Port Moresby, Portoriko na letních olympijských hrách, Portugalsko na letních olympijských hrách, Posad, Poslušnica II., Postupimská deklarace, Pouť na Rus, Povodí Volhy, Povolžský federální okruh, Povstání střeleckých pluků (1682), Povstání střeleckých pluků (1698), Pozemní hokej na Letních olympijských hrách 1980, Poznań Główny, Pražskaja (stanice metra v Moskvě), Pražské dětské divadlo, Pražské jaro, Pranas Eidukevičius, Praskovja Fjodorovna Saltykovová, Pravda (noviny), Pravdinsk, Pravoslaví, Pravoslavná církev, Pravoslavný patriarchát jeruzalémský, Prêt-à-Porter, Prežihov Voranc, Premjer-liha, Preobraženskaja ploščaď (stanice metra v Moskvě), Presněnský rajón, Prezidentské volby v Abcházii 2019, Prezidentské volby v Abcházii 2020, Prezidentské volby v Rusku 2004, Prezidentské volby v Rusku 2018, Primorsk (Kaliningradská oblast), Privodino, Problémy historicko-filosofické vědy, Proces s československými hokejisty 1950, Proces se Slánským, Program Eněrgija-Buran, Prohibice, Prokšino (stanice metra v Moskvě), Prokletí vojáci, Prokop Kumpošt, Proletarskaja (stanice metra v Moskvě), Proletarskij (Bělgorodská oblast), Promenáda Raoula Wallenberga, Prosinec 2006, Prosinec 2008, Prosinec 2011, Prosinec 2012, Prosinec 2017, Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu, Protesty v Rusku (2011–2013), Protiletadlový kanón, Protokoly sionských mudrců, Protopop Avvakum, Protvino, Providěnija, Prutské tažení, První kanál (Rusko), První pětiletka (Jugoslávie), První pětiletka (SSSR), První trolejbus, První turkutský kaganát, Psí srdce, Pskov, Pskovská oblast, Ptačí chřipka, PTS-DOS, Puščino, Puškin (město), Puškin (rozcestník), Puškino, Puškinovo muzeum, Puškinskaja (stanice metra v Moskvě), Pugačovovo povstání, Purovsk, Pussy Riot, Pustoška, Putin musí odejít, Quartier de l'Europe, Queen, Queen of the World, R. Bojko, Rašid Behbudov, Rašid Gallakberov, Rašid Nurgalijev, Rašismus, Rachel Kohen-Kagan, Rachim Čachkijev, Rada Billerová, Rada federace, Rada vzájemné hospodářské pomoci, Radim Cvrček, Radim Drejsl, Radim Kočvara, Radužnyj (Vladimirská oblast), RAF-2203 Latvija, Rafael (archanděl), Raimund Mrázek, Raisa Gorbačovová, Rajko Nahtigal, Rakety Angara, Rakitnoje, Rakouská hokejová reprezentace, Rakouská služba na památku holokaustu, Rakouské kulturní fórum, Rakouské velvyslanectví v Praze, Rakousko na letních olympijských hrách, Rakousko na Letních olympijských hrách 1980, Ralf Haber, Ramenki (stanice metra v Moskvě), Ramenskoje, Rammstein, Rammstein Stadium Tour, Raoul Wallenberg, Raphael Holzdeppe, Rasputica, Ravil Maganov, Razumnoje, Rádio Svobodná Jugoslávie, Rákócziho povstání, Rákeš Šarma, Ráno v borovicovém lese, Rändajad, Růžena Maturová, Růžena Mazalová, Růžena Suchá, Rıza Kaya'alp, Róża Hermanowá, Róbert Tibenský, Róbert Vittek, Ržev, Rēzekne, Rečnoj vokzal, Reese Hoffa, Regina Spektor, Reijo Ståhlberg, Reinhold Glier, Reklama na Pizza Hut s Michailem Gorbačovem, Rekonstrukce (stavebnictví), Rekordy halového mistrovství světa v atletice, Rekordy mistrovství světa v atletice, Renata Kalloshová, Renata Scottová, Renaud Lavillenie, Renault, Renessans Kredit, Republika Krym, Republiky Ruské federace, Republiky v Sovětském svazu, Reutov, Rezidence A. P. Jermolova, Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 338, RIA Novosti, Rica Reinischová, Riccardo Muti, Richard Aldington, Richard Chancellor, Richard Hooker, Richard Knill Freeman, Richard Lintner, Richard Slánský, Richard Sorge, Richard Tesařík (generál), Richard Wagner, Riga, Rimskaja (stanice metra v Moskvě), Rinat Biljaletdinov, Rita Kirstová, Rita Ora, Riva Krieglová, Rjažsk, Rjazaň, Rjazaňská oblast, Rjazaňské knížectví, Rjazanskij prospekt (stanice metra v Moskvě), Rošal, Robbie Williams, Robert C. Tucker, Robert Hanssen, Robert Ludvigovič Bartini, Robert Merkulov, Roberta Vinciová, Robertas Žulpa, Robin Scherbatská, Robur Dobyvatel, Rochus Misch, Rockwell B-1 Lancer, Rodion Azarkhin, Rodion Ščedrin, Rodion Jakovlevič Malinovskij, Rodniki, Rodnověří, Roger Federer, Roger Federer jako reprezentant Švýcarska, Roger Fenton, Roland Gehrke, Role panturkismu v postsovětském prostoru, Roman Codreanu, Roman Dmitrijev, Roman Dobrochotov, Roman Eremenko, Roman Jakobson, Roman Jebavý, Roman Lvovič Merklin, Roman Malinovskij, Roman Moravec, Roman Ruděnko, Roman Vishniac, Romana Frýdlová, Rome (stanice metra v Paříži), Romeo a Julie (balet), Romové, Romy Müllerová, Ron Arad (pilot), Ronald F. Inglehart, Ronald Reagan, Ropná burza, Rory Peck, Rosemarie Ackermannová, Rosenthalovy děti, Roskomnadzor, Roskosmos, Roslavl, Rosněfť, Rosno Cup 2004, Rosno Cup 2005, Rossijskaja gazeta, Rossijskije železnyje dorogi, Rossiya Airlines, ROSTA, Rostov, Rostov na Donu, Rostovská jaderná elektrárna, Rostovská oblast, Roveňki (Bělgorodská oblast), Roxette, Rozpad Sovětského svazu, RT (televizní stanice), Rtiščevo, Rušení radiového signálu, Ruština, Rubén Gallego, Rubljovka, Ruchama, Ruda Sieger, Rudá (rozcestník), Rudá armáda, Rudá kapela, Rudé horko, Rudé náměstí, Rudý mák, Rudolf Appelt, Rudolf Dölling, Rudolf Dupkala, Rudolf Hribernik, Rudolf II., Rudolf Ivanovič Abel, Rudolf Koppitz, Rudolf Margolius, Rudolf Nurejev, Rudolf Procházka (voják), Rudolf Slánský, Rudolf Stanček, Rudolf Strejček, Rudolf Urc, Rudolf Viest, Rudolf Vsevolodovič Vjatkin, Rumen Jordanov, Rumunsko, Rumunsko na letních olympijských hrách, Rumunsko na Letních olympijských hrách 1980, Rurikovci, Rus-M, Rusal, Ruská akademie divadelního umění, Ruská akademie věd, Ruská řeckokatolická církev, Ruská hokejová reprezentace do 20 let, Ruská invaze na Ukrajinu, Ruská kuchyně, Ruská národní jednota, Ruská národní knihovna, Ruská národní univerzita v Praze, Ruská občanská válka, Ruská osvobozenecká armáda, Ruská pravoslavná církev, Ruská revoluce (1905), Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ruská státní Gubkinova univerzita ropy a plynu, Ruská státní knihovna, Ruská tenisová federace, Ruská univerzita družby národů Patrice Lumumby, Ruská vlajka, Ruské carství, Ruské dobytí Sibiře, Ruské impérium, Ruské námořní letectvo, Ruské velvyslanectví v Praze, Ruské vrtulníky, Ruský balet, Ruský orbitální segment, Ruský rubl, Ruský státní vojenský archiv, Ruský Superpohár 2009, Ruský toy, Ruský volební den 2014, Ruský zákon proti LGBT propagandě, Rusko, Rusko budoucnosti, Rusko na letních olympijských hrách, Rusko-Baltská vagónka, Rusko-litevské války, Rusko-turecká válka (1877–1878), Rusko-ukrajinská válka, Ruslan Ponomarjov, Ruslana Koršunovová, Rusové, Russia Tower, Russian Penguins, Russian Standard (banka), Russian Standard (korporace), Russkoje radio, Russo-Balt, Rutenština, Ruth Beitiaová, Ruth Fuchsová, Ruza (město), Ruza (přítok Moskvy), RVZ-6, Rybinsk, Rybinská vodní elektrárna, Rybnoje (město), Rychlost světla, S-25 Berkut, S-300, S7 Space, Saša Lussová, Saša Sokolov, Saúdská Arábie na letních olympijských hrách, Sabetta, Sabiha Gökçenová, Sacha, Sachalinská oblast, Sadovoje kolco, Safonovo (město), Said Tarkil, Sakis Rouvas, Salamu Mežidov, Salarjevo (stanice metra v Moskvě), Salavat, Salavat Julajev, Salát Olivier, Salechard, Salo Flohr, Salome Reischerová, Salomeja Nerisová, Salon du chocolat, SALT, Salvador na letních olympijských hrách, Samal Esljamová, Samantha Smithová, Samara, Samarij Michajlovič Gurarij, Samarská oblast, Samko Dudík, Samtredia, Samuel Johnson (teolog), Samuil Fejnberg, Samuil Maršak, Samvel Danieljan, Samvel Sevada, San Marino na letních olympijských hrách, Sanasar Oganisjan, Sandžágín Bajar, Sandra Chicková, Santiago Carrillo, Sapsan, Sara Simeoniová, Sarah Dawn Finer, Sarah Englishová, Saransk, Saratov, Saratovská oblast, Sarov, Sasha Cohenová, Sasha Son, Sasovo, SAT SR-10, Satka, Sattar Bahlulzade, Sava (Volkov), Sava II. Petrović-Njegoš, Savjolovskaja (stanice metra v Moskvě), Savvatij (Antonov), Sándor Bárdosi, Sára Saudková, Série úmrtí ruských byznysmenů (2022), Série století, Sídliště Invalidovna, Súdán na letních olympijských hrách, Sýrie na letních olympijských hrách, Sýrie na Letních olympijských hrách 1980, Sbírka vozidel MHD Dopravního podniku Ostrava, Sberbank, Schodněnskaja (stanice metra v Moskvě), Sebastian Coe, Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010), Sedící démon, Sedm divů Ruska, Sedm moderních divů světa, See You on the Other Side, Sejfulla Malëshova, Semen Hulak-Artemovskyj, Semiluki, Semipalatinský jaderný polygon, Semjon Alexejevič Lavočkin, Semjon Děnisovič Ignaťjev, Semjon Děsnickij, Semjon Iljič Bogdanov, Semjon Ivanovič Čeljuskin, Semjon Ivanovič Děžňov, Semjon Kožin, Semjon Konstantinovič Timošenko, Semjon Kuzmič Cvigun, Semjon Ljudvigovič Frank, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Semjon Vasiljevič Barkov, Semjonov (město), Senátní palác (Moskevský kreml), Senegal na letních olympijských hrách, Serafim (Tsujie), Serafim Meljuchin, Serafim Sofijský, Sergač, Sergěj Ingr, Serge Poliakoff, Sergej Abramov, Sergej Agamov, Sergej Alexandrovič Afanasjev, Sergej Alexandrovič Bondarin, Sergej Alexandrovič Jesenin, Sergej Alexandrovič Kusevickij, Sergej Alexandrovič Morozov, Sergej Alexandrovič Romanov, Sergej Alexejevič Subbotin, Sergej Antonovič Klyčkov, Sergej Arťuchin, Sergej Šarikov, Sergej Šepelev, Sergej Bagapš, Sergej Berezin, Sergej Birjuzov, Sergej Bodrov, Sergej Bondarčuk, Sergej Brylin, Sergej Chlebnikov, Sergej Dvorcevoj, Sergej Filin, Sergej Fjodorovič Achromejev, Sergej Georgijevič Žemajtis, Sergej Georgijevič Gorškov, Sergej Gerasimov, Sergej Gluško, Sergej Ignaševič, Sergej Ivanovič Migaj, Sergej Kameněv, Sergej Karaganov, Sergej Karjakin (šachista), Sergej Kavtaradze, Sergej Klišin, Sergej Kljugin, Sergej Kopljakov, Sergej Kornilajev, Sergej Koroljov, Sergej Korsakov (kosmonaut), Sergej Korsakov (psychiatr), Sergej Kosorotov, Sergej Kostarev, Sergej Kostěnko, Sergej Kruglov, Sergej Kuzmič Buňačenko, Sergej Lavrov, Sergej Lazarev, Sergej Lebeděv, Sergej Leonidovič Sokolov, Sergej Lukjaněnko, Sergej Lvovič Levickij, Sergej Machonin, Sergej Magnitskij, Sergej Makarov (volejbalista), Sergej Makoveckij, Sergej Marčuk, Sergej Martynov (zápasník), Sergej Matvejevič Štemenko, Sergej Mavrodi, Sergej Medveděv, Sergej Melgunov, Sergej Merkurov, Sergej Michajlovič Ejzenštejn, Sergej Michajlovič Solovjov, Sergej Mindirgasov, Sergej Mitrochin, Sergej Mitrofanovič Kovaljov, Sergej Mylnikov, Sergej Něčajev, Sergej Němčinov, Sergej Nikitič Chruščov, Sergej Nikolajevič Lazarev, Sergej Nilus, Sergej Novikov (judista), Sergej Pavlovič Allilujev, Sergej Pavlovič Fedotov, Sergej Petrovič Borodin, Sergej Prokofjev, Sergej Rachmaninov, Sergej Radoněžský, Sergej Revin, Sergej Rjazanskij, Sergej Saveljev, Sergej Sergejevič Alexandrovskij, Sergej Sirotkin, Sergej Skripal, Sergej Sobjanin, Sergej Sobolev, Sergej Solovjov (fotbalista), Sergej Suchoručenkov, Sergej Timofějev, Sergej Timofejevič Aksakov, Sergej Vadimovič Andrejev, Sergej Vavilov, Sergej Viktorovič Michejev, Sergej Vladimirovič Iljušin, Sergej Vladimirovič Michalkov, Sergej Vojcechovský, Sergej Zubatov, Sergej Zubov, Sergey Brin, Sergij (Fomin), Sergij (patriarcha moskevský), Sergij Koroljov, Sergijev Posad, Sergio Agüero, Sergio Pitol, Serov, Serpuchov, Serpuchovskaja (stanice metra v Moskvě), Serpuchovsko-Timirjazevskaja (linka metra v Moskvě), Servác Heller, Sevastopol, Sever-2, Severní Korea na letních olympijských hrách, Severní Osetie-Alanie, Severní válka, Severnyj (Belgorodská oblast), Severo-Kurilsk, Severodvinsk, Severokavkazský federální okruh, Severomorsk, Severozápadní federální okruh, Seversk, Sevsk, Seychely na letních olympijských hrách, Seznam asijských států, Seznam atentátů, Seznam černohorských velvyslanectví v zahraničí, Seznam českých exonym, Seznam českých mistrů Evropy, Seznam českých mistrů světa, Seznam českých mistryň světa, Seznam českých velvyslanectví v zahraničí, Seznam československých mistrů Evropy, Seznam československých mistrů světa, Seznam československých mistryň Evropy, Seznam československých mistryň světa, Seznam školních stávek pro klima, Seznam bojkotů olympijských her, Seznam bulharských chánů, Seznam dílů pořadu Slavné sportovní okamžiky, Seznam diplomatických misí Itálie, Seznam diplomatických misí Vietnamu, Seznam evropských států, Seznam hladomorů, Seznam hlav států v roce 2006, Seznam hlavních měst států světa, Seznam hymen subjektů Ruské federace, Seznam kyjevských patriarchů, Seznam leteckých nehod a incidentů v civilním letectví, Seznam měst podle zeměpisné šířky, Seznam měst podle zeměpisné délky, Seznam měst s tramvajovým provozem, Seznam měst v Rusku, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – štafeta 4 × 400 m, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – dálka, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – koule, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – sedmiboj muži, pětiboj ženy, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – trojskok, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – tyč, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – výška, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 1 500 m, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 3 000 m, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 400 m, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 60 m, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 60 m překážek, Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 800 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běžecké štafetě na 4 × 100 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běžecké štafetě na 4 × 400 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 1 500 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 10 000 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 100 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 110 m překážek muži a 100 m překážek ženy, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 200 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 3 000 m překážek, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m překážek, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 5 000 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 800 m, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v chůzi na 20 km, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v chůzi na 50 km, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu diskem, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu kladivem, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu oštěpem, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v maratonském běhu, Seznam medailistů na letních olympijských hrách v trojskoku, Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku do dálky, Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku do výšky, Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku o tyči, Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve víceboji, Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve vrhu koulí, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – ženy, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – muži, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – sportovní dvojice, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – taneční páry, Seznam medailistů na mistrovství světa – štafeta 4 × 100 m, Seznam medailistů na mistrovství světa – štafeta 4 × 400 m, Seznam medailistů na mistrovství světa – chůze na 20 km, Seznam medailistů na mistrovství světa – chůze na 50 km, Seznam medailistů na mistrovství světa – dálka, Seznam medailistů na mistrovství světa – desetiboj muži, sedmiboj ženy, Seznam medailistů na mistrovství světa – disk, Seznam medailistů na mistrovství světa – kladivo, Seznam medailistů na mistrovství světa – koule, Seznam medailistů na mistrovství světa – maraton, Seznam medailistů na mistrovství světa – oštěp, Seznam medailistů na mistrovství světa – trojskok, Seznam medailistů na mistrovství světa – tyč, Seznam medailistů na mistrovství světa – výška, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 10 000 m, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 100 m, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 110 m překážek muži a 100 m překážek ženy, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 1500 m, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 200 m, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 3000 m překážek, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m překážek, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 5000 m, Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 800 m, Seznam medailistů na mistrovství světa v judu, Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení žen, Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – sportovní dvojice, Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – taneční páry, Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení mužů, Seznam medailistů na mistrovství světa ve sportovní gymnastice, Seznam medailistek na mistrovství světa ve sportovní gymnastice, Seznam minuskulních textů Nového zákona, Seznam moskevských metropolitů a patriarchů, Seznam nákupních ulic a čtvrtí v Evropě, Seznam národních knihoven, Seznam největších evropských stadionů podle kapacity, Seznam největších měst světa, Seznam největších měst v Evropě, Seznam největších světových soch a sousoší, Seznam nejvyšších budov světa, Seznam nejvyšších budov v Evropě, Seznam nejvyšších obytných budov světa, Seznam nejvyšších staveb světa, Seznam nejvyšších televizních věží světa, Seznam olympijských medailistek ve veslování, Seznam ománských velvyslanectví v zahraničí, Seznam osobností Třebíče, Seznam partnerských měst v Česku, Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku, Seznam podzemních drah, Seznam podzemních drah (chronologický), Seznam politických afér v Česku, Seznam postav seriálu Ulice, Seznam restaurací z vyřazených dopravních letadel v Česku, Seznam ruských klášterů, Seznam ruských knížectví, Seznam rychlobruslařských hal, Seznam sítí trolejbusové dopravy v Evropě, Seznam současných hlav států a vlád, Seznam soutěží v oborech klasické hudby, Seznam stanic metra v Kyjevě, Seznam států světa, Seznam států světa podle kontinentů, Seznam světového dědictví v Evropě, N–R, Seznam světového dědictví v Rusku, Seznam světových rekordů v plavání, Seznam ulic v Třebíči, Seznam unciálních textů Nového Zákona, Seznam vítězek Billie Jean King Cupu, Seznam výrobců užitkových automobilů, Seznam věží moskevského Kremlu, Seznam vědeckých a technologických parků, Seznam velvyslanců v Česku, Seznam vlajek subjektů Ruské federace, Seznam vojevůdců, Seznam zápasů české a americké hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a švédské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a švýcarské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a dánské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a kazachstánské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a lotyšské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a norské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a ruské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a americké hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a švédské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a švýcarské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a finské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a japonské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a kanadské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a německé hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a polské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a rakouské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a sovětské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé a východoněmecké hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé fotbalové reprezentace na LOH, Seznam zápasů islandské fotbalové reprezentace na MS, Seznam zápasů slovenské a švédské hokejové reprezentace, Seznam znaků subjektů Ruské federace, Seznam zpravodajských agentur, Sherp, Sian MacLeodová, Sibiřský federální okruh, Sibiřský trakt, Sie Ťün, Siedlce, Siegfried Brietzke, Siegfried Stark, Siegmund von Herberstein, Siegrun Sieglová, Sierra Leone na letních olympijských hrách, Sierra Leone na Letních olympijských hrách 1980, Silk Way Rally, Silk Way Rally 2013, Silke Spiegelburgová, Siluan (Şalari), Sima Marković, SimCity 3000, Simeon (Moljukov), Simeon Polockij, Sinéad Mulvey, Singapur na letních olympijských hrách, Sixtinská madona, Sjednocená letecká korporace, Sjednocení Rumunska a Moldavska, Sjednocený ruský stát, Sjezd Komunistické strany Číny, Sjojacha, Skate of Mind, Skřivánek (firma), Sklárna v Harrachově, Skok do výšky, Skovorodino, Slavčo Červenkov, Slavsk, Slezané, Slot (hudební skupina), Slované, Slovenská hokejová reprezentace do 20 let, Slovenský institut, Slovensko na Eurovision Song Contest, Slovo o pluku Igorově, Slunce Moskvy, Smaragd, Smartwings, Smirnoff, Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu, Smlouva o věčném míru (1686), Smolensk, Smolenská oblast, Smolenský metromost, Smrt a státní pohřeb Josifa Stalina, Smuta, Sněžinsk, Sněhurka (opera), Soči, Soňa Balunová, Sobinka, Socialistický realismus, Sofia Keninová, Sofia Rotaru, Sofie Andrejevna Tolstá, Sofija Sergejevna Trubeckaja, Sofja Kovalevská, Sofo Nižaradzeová, Sojuz-Apollo, Sokol (spolek), Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě), Sokolnictví, Sokolovo (film), Sokyrjany, Solněčnaja (nádraží), Solněčnogorsk, Solněčnyj, Solncevská mafie, Solnečnogorský rajón, Solomon Michoels, Solomon Volkov, Solověcký kámen, Solovecký tábor zvláštního určení, Somálsko na letních olympijských hrách, Someday You'll Return, Son-mjong Mun, Sonia Jakuschewa, Sonia Robertsonová, Sonja Grafová, Soraya Arnelas, Sorin Matei, Sorsk, SORT, Soslan Andijev, Soslan Ramonov, Sosnovyj Bor, Soul, Souprava metra 81-717/714, Souprava metra I, Souprava metra Rusič, Soutěže krásy v Československu, Česku a Slovensku, Sovětsk (Kaliningradská oblast), Sovětskaja Gavaň, Sovětská ústřední televize, Sovětská fotbalová reprezentace, Sovětská hokejová reprezentace, Sovětská hokejová reprezentace do 20 let, Sovětské masakry vězňů roku 1941, Sovětský svaz, Sovětský svaz na letních olympijských hrách, Sovětský svaz na Letních olympijských hrách 1980, Sovětsko-polský pakt o neútočení, SPAD S.VII, Sparta&K, Spartakiáda národů SSSR, Spassk (Penzenská oblast), Spassk-Dalnij, Spassk-Rjazanskij, Specnaz, Spiknutí: Echelon, Splin, Spojené státy americké na letních olympijských hrách, Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně, Spor mechanicistů a dialektiků, Sportovní lezení na zimních armádních světových hrách, Sportovní střelba na Letních olympijských hrách 1980, Sprandi, Spravedlivé Rusko, Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu, Spyros Kyprianu, Spytihněv Šorm, Srážka letadel nad Überlingenem, Srí Lanka na letních olympijských hrách, Sredněkolymsk, Sretěnská duchovní akademie, Srpen 2007, Srpen 2008, Srpen 2009, Srpen 2011, Srpen 2012, Srpen 2018, Srpen 2020, Srpnový puč, SSSR na strojke, Stafford Cripps, Stalinodar, Stalinova dača, Stalinovy mrakodrapy, Stanice metra, Stanice metra petrohradského typu, Stanisław Barcewicz, Stanisław Mikulski, Stanisław Moniuszko, Stanisław Popławski, Stanisław Wojciechowski, Stanislav Fischer, Stanislav Galijev, Stanislav Kosior, Stanislav Kovář (grafik), Stanislav Markelov, Stanislav Petrov, Stanislav Rejthar, Stanislav Seman, Stanislav Stěpaškin, Stanislav Tůma, Stanislava Theissigová, Stanley Greene, Staraja Russa, Staré číslování evropských mezinárodních silnic, Starica, Starověrci, Staryj Oskol, Stas Misežnikov, Stavropol, Stání na Ugře, Státní duma, Státní historické muzeum v Moskvě, Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě, Státní institut ruského jazyka A. S. Puškina, Státní kremelský palác, Státní poznávací značky v Rusku, Státní ruské muzeum, Státní znak Ruska, Stěnka Razin, Stěpan Marjanjan, Stěpan Petrovič Ščipačov, Stěpan Vasiljevič Červoněnko, Stěpan Voinovič Muravjov, Stěpanakert, Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina, Střední skupina vojsk, Středoafrická republika na letních olympijských hrách, Středověká literatura, Střelnice (Kadaň), Střemhlavý bombardér, Střevíčky (opera), Stefan (Gordějev), Stefan Nedelčev Canev, Stefano Benedetto Pallavicini, Stefka Kostadinovová, Stejnopohlavní svazky v Rusku, Stelios Myjakis, Stephen Burrough, Sterlitamak, Steve Cram, Stoewer, Strana růstu, Strategie-31, Strelcy, Strjapčij, Stroganovové, Strogino, Stroitěl (město), Stručný filosofický slovník, Stryj, STS-86, Studená válka, Stupino, SU-14, Subjektivní idealismus, Subway Surfers, Suchiniči, Suchoj, Suchoj Su-34, Suchoj Su-57, Suchoj Su-9, Sue Townsendová, Sultán an-Nejádí, Sung Čching-ling, Sung C'-wen, Sunshine, SunStroke Project, SuperKarts, Suprematismus, Surgut, Surinam na letních olympijských hrách, Susan Huggettová, Susanna Kallurová, Susanne Beyerová, Susanne Georgi, Susuman, Suzdal, Svatá válka (píseň), Svatý Jiří, Svatopluk Koníček, Svatopluk Mrázek, Svatoslav Ton, Svaz mládeže Karpat, Svaz Ruska a Běloruska, Svazijsko na letních olympijských hrách, Svět motorů (časopis), Světlana Allilujevová, Světlana Chodčenkovová, Světlana Feofanovová, Světlana Gannuškinová, Světlana Kapaninová, Světlana Kriveljovová, Světlana Kuzněcovová, Světlana Lapinová, Světlana Romašinová, Světlana Savická, Světlana Vladimirskaja, Světlana Zacharovová, Světogorsk, Světová antidopingová agentura, Světová výstava 1937, Světová výstava 1967, Světové rekordy v atletice, Světový festival mládeže a studentstva, Světový operní repertoár, Světový pohár v alpském lyžování 2011/2012, Světový pohár v alpském lyžování 2012/2013, Světový pohár v běhu na lyžích 1989/1990, Světový pohár v běhu na lyžích 2011/2012, Světový pohár v judu 2009, Světový pohár v judu 2010, Světový pohár v judu 2011, Světový pohár v judu 2012, Světový pohár v judu 2013, Světový pohár v rychlobruslení 2006/2007, Světový pohár v rychlobruslení 2008/2009, Světový pohár v rychlobruslení 2010/2011, Světový pohár ve sportovní gymnastice, Světový pohár ve sportovním lezení, Světový pohár ve sportovním lezení 2018, Světový pohár ve sportovním lezení 2019, Sverdlovská oblast, Svetlana Feodulova, Svetlana Gundarenková, Svetlana Loboda, Svetlyj, Sviblovo (stanice metra v Moskvě), Svjatoslav Richter, Svjatoslav Vsevolodovič, Svobodné území Terst, Svobodnyj (město), Svržený démon, Sydir Kovpak, Syktyvkar, Sylvia Mason-James, Symeon (Šostackyj), Syntezátor, Syrská arabská tisková agentura, T-72, Taťána Arntgolc, Taťána Ščepkinová-Kuperniková, Taťána Golikovová, Taťána Golovinová, Taťána Rjabkinová, Taťjana Averinová, Taťjana Bajevová, Taťjana Logunovová, Taťjana Lysenková (atletka), Taťjana Ovečkinová, Taťjana Samojlovová, Taťjana Sněžina, Taťjana Talyševová, Taťjana Tarasovová, Tadeusz Ślusarski, Tadeusz Kondrusiewicz, Taganrog, Tagansko-Krasnopresněnskaja (linka metra v Moskvě), Tahir Salahov, Tajšet, Talův memoriál, Taldom, Tallinn, Talnach, Tamara Kotvalová, Tamara Kuzminová, Tamara Pressová, Tamara Samsonovová, Tambej, Tambov, Tambovská oblast, Tamerlan Bašajev, Tanec (Matisse), Tanzanie na letních olympijských hrách, Tanzanie na Letních olympijských hrách 1980, Tarasios, Tarko-Sale, TAROM, Tarquinia Molzová, TASS, TAT-1, Tataři, Tatarstán, Tatjana Andropova, Tatjana Gerasimovová, Tatjana Kuzněcovová, Tatra K2, Tatra KT8D5, Tatra T2, Tatra T3, Tatra T3RF, Tatra T6B5, Tatra T7B5, Tatu (popové duo), Tazovskij, Tăng Tuyết Minh, Těremský palác, Třebíčské astronomické hodiny, Třetí Československá republika, Třetí pětiletka (Albánie), Tři sestry (divadelní hra), Tbiliský masakr, Tchaj-wan na letních olympijských hrách, Technický a zkušební ústav stavební Praha, Teheránská konference, Teimuraz Gabašvili, Telegrafie, Teleradio-Moldova, Televizní věž na Kamzíku, Televizní věž Ostankino, Televizní věž v Kyjevě, Telman Gdljan, Teng Siao-pching, Tengiz Abuladze, Tengiz Kitovani, Tenisová sezóna Rogera Federera 2002, Teodor Ojzerman, Teodor Rotrekl, Teorie dvojí pravdy, Tereka madagaskarská, Teresa Saporitiová, Tereza Smitková, Tereza Stolzová, Teroristický útok na letišti Domodědovo, Tetris, Thajsko na letních olympijských hrách, The Circus Starring: Britney Spears, The Dark Side of the Moon Live, The Day Will Come, The Delta Machine Tour, The Fame Ball Tour, The Holy Devil (Rasputin), The Iron Petticoat, The Kissworld Tour, The Razors Edge World Tour, The Singles Tour, The Wall Live (turné), The White Crow, Theodor Černý, Theofanés Řek, Thiago Braz da Silva, Thierry Vigneron, Thomas Blaschek, Thomas Munkelt, Thongloun Sisoulith, Tia Hellebautová, Tichon (patriarcha moskevský), Tichon (Vasilevskij), Tichon Nikolajevič Chrennikov, Tigran Mansurjan, Tigran Petrosjan, Tiksi, Timati, Timofej Kožuchov, Timofej Sapronov, Tirana, Tituly a vyznamenání Andreje Grečka, Tituly a vyznamenání Jurije Ljubimova, Tituly a vyznamenání Semjona Konstantinoviče Timošenka, Tituly a vyznamenání Vasilije Daniloviče Sokolovského, Tobolsk, Tobolský kreml, Todor Lukanov, Togo na letních olympijských hrách, Tokamak T-15, Tokamak TM-1 MH, Toljatti, Tomari, Tomarovka, Tomáš Šmíd (politolog), Tomáš Garrigue Masaryk, Tomáš Janků, Tomáš Rasl, Tomislav Nikolić, Tommy Aršansky, Tommy Robinson (aktivista), Tomsk, Tomská oblast, Toržok, Torez Kulumbegov, Tosno, Trabanti, Tramvaj, Tramvajová doprava v Barnaulu, Tramvajová doprava v Bijsku, Tramvajová doprava v Ivanovu, Tramvajová doprava v Kolomně, Tramvajová doprava v Kyjevě, Tramvajová doprava v Moskvě, Tramvajová doprava v Noginsku, Tramvajová doprava v Permu, Tramvajová doprava v Tule, Tramvajová doprava ve Volgogradu, Transaero, Translatologie, Transmongolská magistrála, Transněft, Transrapid, Transsibiřská magistrála, Trịnh Xuân Thanh, Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě), Treťjakovská galerie, Trest smrti v Rusku, Trinidad a Tobago na letních olympijských hrách, Trish Daviesová, Triumph Palace, Trofim Lysenko, Trojicko-sergijevská lávra, Trojka (obraz), Trojskok, Trolejbusová doprava v Čeljabinsku, Trolejbusová doprava v Moskvě, Trolejbusová doprava v Rustavi, Trolza, Trolza-5275, Trubnaja (stanice metra v Moskvě), Trud, Truls Mørk, Trumanova doktrína, Truskavec (Ukrajina), Tuapse, Tublatanka, Tugan Sochijev, Tula, Tulipánová revoluce, Tulská oblast, Tulský kreml, Tulun, Tunguská událost, Tunis, Tunisko na letních olympijských hrách, Tupolev, Tupolev ANT-2, Tupolev ANT-20, Tupolev DB-2, Tupolev TB-1, Tupolev Tu-104, Tupolev Tu-114, Tupolev Tu-124, Tupolev Tu-144, Tupolev Tu-154, Tupolev Tu-204, Tupolev Tu-4, Turan (město), Turecko na letních olympijských hrách, Turkuti, Turnaj mladých fyziků, Tutajev, Tuva, Tuvinská aratská republika, TVEL, Tver, Tverská oblast, Tverská ulice, Tym (přítok Ochotského moře), Tymovskoje, Tynda, Tyree Washington, U-Bahn v Berlíně, UAZ, Užhorod, Užitečný idiot, Uchazeči o pořádání olympijských her, Uchta (město), Udačnyj, Události pražského jara, Udmurtsko, Udomlja, Ufa, Uganda na letních olympijských hrách, Uganda na Letních olympijských hrách 1980, Uglegorsk (Sachalinská oblast), Uglič, Uhelné prázdniny 1979, Ukrajina, Ukrajina na Eurovision Song Contest, Ukrajinská literatura, Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka, Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu, Ukrajinská protiofenzíva (2023), Uladzimir Putraš, Ulan-Ude, Ulánbátar, Ulica Akademika Jangelja (stanice metra v Moskvě), Ulica Starokačalovskaja (stanice lehkého metra v Moskvě), Uljanovsk, Uljanovská oblast, Umar Dimajevič Dimajev, Umar Mavlichanov, Umar Sulajmán, Umberto Nobile, Unaveni sluncem 2: Odpor, Undina (Čajkovskij), Unité d'habitation (Marseille), Universita 17. listopadu, Univerziáda, Univerzita Karlova, UR-100N, Ural (silnice), Uralský federální okruh, Urban Symphony, Ureň, Urgan, Urie Bronfenbrenner, URSS, Urszula Kielanová, Urszula Radwańská, Uruguay na letních olympijských hrách, Usť-ilimská vodní elektrárna, Usť-Katav, Usť-Něra, Usť-Ordynskij, Usmaň (město), Usolje-Sibirskoje, Ussurijsk, Ustavující sjezd KSČ, Ute Gewenigerová, Utkání hvězd KHL, Utváření marxistické filozofie, UVB-76, Uwe Neupert, Uzbecká hokejová reprezentace, Uzlovaja, V boj, V nový život (kniha), V pustinách Polesí, Važa Lortkipanidze, Vachtangovovo divadlo, Vadim (Lazebnyj), Vadim Anaňjev, Vadim Bogijev, Vadim Delone, Vadim Gippenrejter, Vadim Podbělskij, Valéria Tyrolová, Valdaj, Valdajský klub, Valenciennes, Valentin (Miščuk), Valentin Alexandrovič Serov, Valentin Asmus, Valentin Bubukin, Valentin Gavrilov, Valentin Gluško, Valentin Kozmič Ivanov, Valentin Kuzin, Valentin Lebeděv, Valentin Petrovič Katajev, Valentin Sergejevič Pavlov, Valentin Varlamov, Valentina Borisenková, Valentina Ivanovna Antonova, Valentina Legkostupovová, Valentina Rastvorovová, Valentina Sidorovová, Valeria Novodvorská, Valerian Abakovskij, Valerian Alexandrovič Zorin, Valerian Kujbyšev, Valerij Alexejevič Čudinov, Valerij Čkalov, Valerij Brjusov, Valerij Brošin, Valerij Brumel, Valerij Bure, Valerij Charlamov, Valerij Gergijev, Valerij Kaplan, Valerij Kubasov, Valerij Legasov, Valerij Limasov, Valerij Masalitin, Valerij Pidlužnyj, Valerij Poljakov, Valerij Sergejevič Zolotuchin, Valerij Tokarev, Valerij Vjačeslavovič Nistratov, Valerij Voronin, Valerija Solovjovová, Valletta, Valtr Komárek, Valujki, Van Cliburn, Vanessa Boslaková, Vanja Stambolovová, Varšavská smlouva, Varfolomej (Denisov), VarioLF, Varlaam (Ponomarjov), Varlam Tichonovič Šalamov, Varnava (Baranov), Varnava (Safonov), Varnsdorf, Varsonofij (Sudakov), Varvara Baryševová, Varvara Gračovová, Varvara Turkestanová, Vasil Aprilov, Vasil Korol, Vasilij (Danilov), Vasilij (Kulakov), Vasilij Aksjonov, Vasilij Alexejevič Děgťarjov, Vasilij Andrejevič Žukovskij, Vasilij Andrejevič Tropinin, Vasilij Archipov, Vasilij Šukšin, Vasilij Berezuckij, Vasilij Blažený, Vasilij Blochin, Vasilij Danilovič Sokolovskij, Vasilij Dementěvič Poležajev, Vasilij Dmitrijevič Polenov, Vasilij Gogolev, Vasilij Grossman, Vasilij I., Vasilij Ignatěnko, Vasilij II., Vasilij III., Vasilij IV. Ivanovič Šujskij, Vasilij Ivanovič Čujkov, Vasilij Ivanovič Cholmogorov, Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko, Vasilij Ivanovič Surikov, Vasilij Josifovič Stalin, Vasilij Kandinskij, Vasilij Konstantinovič Bljucher, Vasilij Kuzněcov, Vasilij Livanov, Vasilij Maximovič Maximov, Vasilij Němčinov, Vasilij Pasika, Vasilij Pavlovič Mžavanadze, Vasilij Pěrvuchin, Vasilij Perov, Vasilij Petrov, Vasilij Petrovič Stasov, Vasilij Slesarjev, Vasilij Smyslov, Vasilij Sokolov, Vasilij Vasiljevič Golicyn, Vasilij Vasiljevič Kuzněcov, Vasilij Vasiljevič Prončiščev, Vasilij Zeňkovskij, Vaso Pelagić, Vasyl Račyba, Václav Čep, Václav Girsa (lékař), Václav Křížek, Václav Kopecký, Václav Kratochvíl (voják), Václav Nejtek, Václav Nosek, Václav Pašek, Václav Prokůpek, Václav Snopek, Václav Suk, Václav Toušek (geograf), Václav Vaško, Václav Vondřich, Václav Vydra (1876), Všeruská hokejová liga, Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost, Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu, Válka Izraele s Hamásem (2023), Válka na Donbase, Válka nemá ženskou tvář, Válka v Abcházii (1992–1993), Válka v Jižní Osetii (2008), Válka za nezávislost Namibie, Vŭlko Červenkov, Vít Nejedlý, Vítězslav Jungbauer, Vítězslav Mácha, Vítězslav Rzounek, Vítězslav Veselý (atlet), Völkerball, Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích, Východní blok, Východní Evropa, Východní fronta (druhá světová válka), Východoaleppská ofenzíva (září 2015 – únor 2016), Východoevropská informační agentura, Východoevropská rovina, Východoevropský čas, Výsadkář, Výsledky českých reprezentantů v judu 2013, Výstava úspěchů národního hospodářství, Výstava psů, Výstavba Rockefellerova centra, Výtvarná fotografie, Vývoj světového rekordu v běhu na 10 000 metrů, Vývoj světového rekordu v běhu na 1500 metrů, Věž Evoluce, Věž Federace, Věra Adlová, Věra Čáslavská, Věra Drnková-Zářecká, Věra Duševinová, Věra Dulovová, Věra Fignerová, Věra Horáková, Věra Inberová, Věra Komisovová, Věra Lapková, Věra Menčíková, Věra Muchinová, Věra Tichá, Věra Zvonarevová, Věta o nekonečné opici, Věznice Butyrka, Večery s panem Dvojníkem, Vejdělevka, Veliký Novgorod, Velikije Luki, Veljko Kadijević, Veljko Vlahović, Velká Británie na letních olympijských hrách, Velká Británie na Letních olympijských hrách 1980, Velká Kolcevaja (linka metra v Moskvě), Velká sovětská encyklopedie, Velké divadlo, Velké divadlo (rozcestník), Velký kamenný most (Moskva), Velký kremelský palác, Velký požár Moskvy (1547), Velký Zlatoúst, Velkoknížectví, Velsk, Velvyslanci Evropské unie, Velvyslanectví Vietnamu (Moskva), Venědikt Vasiljevič Jerofejev, Vendelín Javorka, Venera Čerešněvová, Venezuela na letních olympijských hrách, Venezuela na Letních olympijských hrách 1980, Veniamin (Rudyj), Veniamin (Zaryckyj), Veniamin Metenkov, Veniamin Směchov, Verchojansk, Vereja, Veronika Kuděrmetovová, Veronika Velez Zuzulová, Vertikální zemědělství, Vertu, Vesjegonsk, Veslování na Letních olympijských hrách 1980, Vesna Doloncová, Vesnické křížové procesí na Velikonoce, Vesnický okres, VI. sjezd Komunistické strany Číny, Višňový sad, Viber, Video asistent rozhodčího, Vidkun Quisling, Vidnoje, Viera Podhányiová, Vierkirchen (Sasko), Vietnam na letních olympijských hrách, Vietnam na Letních olympijských hrách 1980, Vikentij (Brylejev), Vikentij (Morar), Vikentij Vikenťjevič Veresajev, Viktor (Olijnyk), Viktor (Sergejev), Viktor Aronovič Duvidov, Viktor Šenderovič, Viktor Šklovskij, Viktor Ťumeněv, Viktor Žluktov, Viktor Černomyrdin, Viktor Bonaparte, Viktor Brailovsky, Viktor Brjuchanov, Viktor Carjov, Viktor Dragunskij, Viktor Fajnberg, Viktor Georgijevič Kulikov, Viktor Gorbatko, Viktor Grigorovič, Viktor Igumenov, Viktor Janukovyč, Viktor Jerofejev, Viktor Kapitonov, Viktor Kibenok, Viktor Kosičkin, Viktor Krovopuskov, Viktor Michajlovič Afanasjev, Viktor Michajlovič Gluškov, Viktor Michajlovič Vasněcov, Viktor Mussik, Viktor Někrasov, Viktor Pelevin, Viktor Pivovarov, Viktor Ponědělnik, Viktor Sanějev, Viktor Sergejevič Birkenberg, Viktor Sergejevič Safronov, Viktor Skumin, Viktor Stern, Viktor Tichonov, Viktor Trast, Viktor Vasiljevič Achlomov, Viktor Vasiljevič Grišin, Viktoria Kljuginová, Viktorie Melita Sasko-Koburská, Viktorija Kamenská, Viktorija Nikišinová, Viktorija Petrovna Brežněvová, Viktorija Sťopinová, Viktorin (Kostěnkov), Vila Margareta (Karlovy Vary), Vilém Bernard, Vilém Kandler, Vincenzo Florio, Vincenzo Manfredini, Vinogradov Igrado-3, Viorica Viscopoleanuová, Virantanaz, Virtuálky 2, Visokosnoje leto, Vitalij Abalakov, Vitalij Šarapov, Vitalij Davydov, Vitalij Ivanovič Čurkin, Vitalij Jaroševskij, Vitalij Karamnov, Vitalij Kuzněcov (filozof), Vitalij Kuzněcov (judista), Vitalij Lazarevič Ginzburg, Vitalij Razdajev, Vitalij Sevasťjanov, Vitebsk, Viviana Sofronitsky, Vjačeslav Šestakov, Vjačeslav Bražnik, Vjačeslav Bulanov, Vjačeslav Buravčikov, Vjačeslav Fetisov, Vjačeslav Ivanov (spisovatel), Vjačeslav Ivanov (veslař), Vjačeslav Karavajev, Vjačeslav Kondraťjev, Vjačeslav Menžinskij, Vjačeslav Michajlovič Koťonočkin, Vjačeslav Michajlovič Molotov, Vjačeslav Mkrtyčev, Vjačeslav Moše Kantor, Vjačeslav Palman, Vjačeslav Staršinov, Vjačeslav Tichonov, Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov, Vjazemští, Vjazemskij, Vjazma (město), Vjazniki, VK (sociální síť), Vlad and Niki, Vladikavkaz, Vladimír Šokorov, Vladimír Bárta (judista), Vladimír Birgus, Vladimír Dostál, Vladimír Janko, Vladimír Karlovič von Meck, Vladimír Křečan, Vladimír Kocman, Vladimír Malý, Vladimír Mandl, Vladimír Novák (judista), Vladimír Novotný (kameraman), Vladimír Přikryl, Vladimír Pirošík, Vladimír Radimský, Vladimír Suchánek (režisér), Vladimír Vašíček, Vladimír Vladimírovič von Meck, Vladimír Vlček (režisér), Vladimer Gegešidze, Vladimir, Vladimir (Ikim), Vladimir (Maštanov), Vladimir (Michejkin), Vladimir (Novikov), Vladimir (Samochin), Vladimir Afanasjevič Obručev, Vladimir Aksjonov, Vladimir Alejnik, Vladimir Alexandrovič Rusanov, Vladimir Alexandrovič Sollogub, Vladimir Alexandrovič Vojevodskij, Vladimir Alexejevič Čivilichin, Vladimir Alexejevič Solovjov, Vladimir Antošin, Vladimir Antonov-Ovsejenko, Vladimir Astapovskij, Vladimir Atlantov, Vladimir Šilykovskij, Vladimir Šuchov, Vladimir Bonč-Brujevič, Vladimir Borisovič Braginskij, Vladimir Dělba, Vladimir Dremljuga, Vladimir Filippovič Tribuc, Vladimir Fjodorovič Odojevskij, Vladimir Frolov, Vladimir Galaktionovič Korolenko, Vladimir Granovskij, Vladimir Grigorjevič Fjodorov, Vladimir Gurgenovič Musaeljan, Vladimir Gusinskij, Vladimir Horowitz, Vladimir Iljič Lenin, Vladimir Iosifovič Veksler, Vladimir Ivaško, Vladimir Ivanovič Ščerbakov, Vladimir Ivanovič Kremena, Vladimir Ivanovič Němcov, Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko, Vladimir Jaščenko, Vladimir Jefimovič Klimovskich, Vladimir Jurjevič Vjatkin, Vladimir Kara-Murza, Vladimir Kesarev, Vladimir Komarov, Vladimir Kovaljonok, Vladimir Krjučkov, Vladimir Krutov, Vladimir Leonidovič Durov, Vladimir Lobanov, Vladimir Lvovič Levi, Vladimir Makanin, Vladimir Martynovič Arcichovskij, Vladimir Maslačenko, Vladimir Mšvenijeradze, Vladimir Michajlovič Bechtěrev, Vladimir Mirgorod, Vladimir Myškin, Vladimir Natanovič Gelfand, Vladimir Nazlymov, Vladimir Něcvetajev, Vladimir Nikolajevič Alexejev, Vladimir Nikolajevič Čelomej, Vladimir Orlov (rychlobruslař), Vladimir Petrov, Vladimir Petrovič Děmichov, Vladimir Petrovič Grebněv, Vladimir Potanin, Vladimir Putin, Vladimir Rufinovič Lagranž, Vladimir Salnikov, Vladimir Sergejevič Iljušin, Vladimir Sergejevič Solovjov, Vladimir Sorokin, Vladimir Tatlin, Vladimir Těndrjakov, Vladimir Toporov, Vladimir Varankin, Vladimir Vasiljevič Atlasov, Vladimir Vasiljevič Kurasov, Vladimir Vasjutin, Vladimir Velengurin, Vladimir Vojnovič, Vladimir Vysockij, Vladimirská oblast, Vladimirský kůň, Vladimirsko-suzdalské knížectví, Vladislav Ardzinba, Vladislav Bajcajev, Vladislav II. Jagello, Vladislav Inozemcev, Vladislav Kavan, Vladislav Listjev, Vladislav Surkov, Vladislav Valijev, Vladislav Volkov, Vladivostok, Vladko Maček, Vladyslav Kalitvincev, Vlajka Amurské oblasti, Vlajka Moskvy, Vlasta Brožová, Vlastibor Konečný, Vlastimil Amort, Vlastimil Fiala (letec), Vláda Moskvy, Vnitřněměstské území města federativního významu, Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I, Vodní elektrárna na řece Nygri, Vodní elektrárna Porogi, Vodní elektrárny v Rusku, Vojenská přehlídka, Vojenská přehlídka na Rudém náměstí (2015), Vojenské vzdušné síly Ruské federace, Vojenský kluzák, Vojenský výcvikový prostor Milovice – Mladá, Vojna a mír, Vojtěch Filip, Vojtěch Hřímalý starší, Volžská přehradní nádrž, Volžskij, Volžsko-baltská vodní cesta, Volžsko-kamská kaskáda, Volchovská vodní elektrárna, Volejbal na Letních olympijských hrách 1980, Volejbal na Letních olympijských hrách 1980 - muži, Volejbal na Letních olympijských hrách 1980 – ženy, Volejbalová Liga mistrů 2006/2007, Volgodonsk, Volgograd, Volgograd 1, Volha, Volha (automobil), Volker Beck, Volker Beck (atlet), Volksdeutsche Mittelstelle, Volné potápění, Volodia Teitelboim Volosky, Volodomyr Pravyk, Volodymyr Šackych, Volodymyr Kuc, Volodymyr Zelenskyj, Vologda, Vologdská oblast, Vologdské máslo, Volok, Volokolamsk, Volokonovka, Volsk, Vorkuta, Voroněž, Voroněžská oblast, Voroncovové, Voskresensk, Vostok 4, Votkinsk, Vozovna Apakova, Vražda Borise Němcova, Vražda Samuela Patyho, Vrabčí hory, Vratislav (město), Vrh koulí, Vsevolod (Ponič), Vsevolod Alexandrov, Vsevolod Čaplin, Vsevolod Bobrov, Vsevolod Emiljevič Mejerchold, Vsevolod Sergejevič Tarasevič, VSK Technika Brno, oddíl baseballu a softballu, VTB (banka), VTB Arena, Vultee V-1, Vultee V-11, VVER-1000, VVER-440, Vyšetřovací výbor Ruské federace, Vyšnij Voločok, Vyborg, Vykolejení vlaku moskevského metra 2014, Vyksa, Vysídlení Němců z Československa, Vysokorychlostní trať, Vysokorychlostní vlak, Vystavočnaja (stanice metra v Moskvě), Vytížení moskevského metra, Vzdušně-kosmické síly Ruské federace, Vzpírání na Letních olympijských hrách 1980, Vzpoura mozků, Vzpoura Wagnerovy skupiny, Wacław Grzybowski, Wagnerova skupina, Waldemar Cierpinski, Waldo's People, Waldorf Astoria, Walter Benjamin, Walter Castor II, Walter Cronkite, Walter Heitz, Walter Hendl, Walter Reder, Wang Chao (šachista), Wang Ming, Wanzl, Warszawa Centralna, Władysław Gomułka, Władysław Kozakiewicz, Władysław Michejda, Władysław Stecyk, Werner Haase, Wiesław Kończak, Wiesław Ochman, Wilhelm Pieck, Wilhelm Steinitz, Wilhelm von Leeb, Wilhelm von Mirbach-Harff, William Joseph Burns, William Shakespeare, Wind of Change, Within Temptation, Witold Doroszewski, Witold Lutosławski, Wladimir Kaminer, Wolfgang Schmidt, Words for the Dying, Words for the Dying (film), World Federation of Great Towers, WTA 500, WTA International Tournaments, WTA Premier Tournaments, WTA Tier I, WTA Tour 2009, WTA Tour 2010, WTA Tour 2011, WTA Tour 2012, WTA Tour 2013, WTA Tour 2014, WTA Tour 2015, WTA Tour 2016, WTA Tour 2017, WTA Tour 2018, WTA Tour 2019, WTA Tour 2020, WTA Tour 2021, WTA Tour 2022, Xenija Lykinová, Xenija Vdovinová, Xenija Zadorinová, XIX. sjezd KSSS, XXVIII. sjezd KSSS, Yandex, Yannick Szczepaniak, Yehudi Menuhin, Yul Brynner, Za medvědem na Kamčatku, Za obzorem čeká svět, Zabajkalský kraj, Zabel Jesajanová, Zaha Hadid, Zahraniční vztahy Španělska, Zahraniční vztahy Česka, Zahraniční vztahy Itálie, Zahraniční vztahy Vietnamu, Zaida Ben-Yusufová, Zakarpatská oblast, ZALA Lancet, Zambie na letních olympijských hrách, Zamoskvorečí, Zapadnaja Dvina (město), Zapoljarnyj, Zara Doluchanova, Zarajsk, Zarajský kreml, Zatmění Měsíce 16. července 2019, Zatočka, Zaurbek Sidakov, Zavraždění carské rodiny, Září 2006, Září 2010, Září 2014, Září 2015, Září 2022, Záchrana a reintrodukce koně Převalského, Základy marxismu-leninismu, Zámek lásky, Západní blok, Západní Německo na letních olympijských hrách, Západní vojenský okruh Ruské federace, Zápas řecko-římský na Letních olympijských hrách 2000 – seznam účastníků, Zápas na Letních olympijských hrách 1980, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 100 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 48 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 52 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 57 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 62 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 68 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 74 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 82 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 90 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský nad 100 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 100 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 48 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 52 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 57 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 62 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 68 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 74 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 82 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 90 kg, Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl nad 100 kg, Zápas o titul mistryně světa v šachu 1958, Zápas o titul mistryně světa v šachu 1959–1960, Zápas o titul mistryně světa v šachu 1962, Zápas o titul mistryně světa v šachu 1969, Zápisník agitátora 1985, Záporoží, Záporožec za Dunajem, Záporožská oblast, Zázračná medailka, Zázrak na ledě, Zóna osídlení, Złota 44, Zbigniew Brzezinski, Zbiroh (zámek), Zdeňka Šilhavá, Zdeňka Kočandrlová, Zdeňka Ladová, Zdeněk Adamec (atlet), Zdeněk Šreiner, Zdeněk Chalabala, Zdeněk Hnát, Zdeněk Hrabica, Zdeněk Krušina, Zdeněk Malý, Zdeněk Mlynář, Zdeněk Němeček (sochař), Zdeněk Otáhal, Zdeněk Prokeš (choreograf), Zdeněk Zbytek, Zdob și Zdub, Zelenograd, Zelenogradsk, Zemní plyn na Ukrajině, Zemská armáda, Zemský ráj to na pohled, Zenit (fotoaparát), Zernograd, Zikmund III. Vasa, ZIL, ZIL-130, ZIL-131, Zima (město), Zimbabwe na letních olympijských hrách, Zimbabwe na Letních olympijských hrách 1980, Zimní spartakiáda národů SSSR 1962, Zimní spartakiáda národů SSSR 1966, Zimní spartakiáda národů SSSR 1974, Zinaida Ivanovna Jusupovová, Zinaida Kirijenková, Zinaida Nikolajevna Gippiusová, Zinetula Biljaletdinov, Zinovij Beleckij, Zinovij Davydov, ZIS-151, ZIS-5, ZIS-6, ZiU-5, Zivert, Zkrocení zlé ženy, Zlatý kruh Ruska, Zlatý stranický odznak, Zlatoust, Znak Petrohradu, Znamensk (Astrachaňská oblast), Znovusjednocení Německa, Zofia Posmysz, Zoja Cholščevnikovová, Zoja Kosmoděmjanská, Zoloti vorota (stanice metra v Kyjevě), Zond 8, Zoologická zahrada, Zorba's Dance, Zorro (muzikál), Zosima (Balin), Zosima (Ostapenko), Zsuzsa Polgárová, Zubcov, Zucchero, Zurab Pataridze, Zuzana Hejnová, Zuzana Savková, Zuzana Skálová, Zvenigorod, Zvenigovo, Zverevo, Zvezda (televizní stanice), Zvon, Zvonice Ivana Velikého, Zvuki Mu, Zynovij (Korzynkin), Zynovyj Serdjuk, 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky, 1. duben, 10. červenec, 10. prosinec, 101. kilometr, 1147, 12. březen, 12. prosinec, 13. duben, 1339, 14. únor, 1571, 1605, 1638, 17. březen, 17. srpen, 18. květen, 18. srpen, 1812, 1859, 1878, 19. červenec, 1901 v hudbě, 1904, 1918, 1921, 1930 v letectví, 1932 v letectví, 1936, 1936 v hudbě, 1939, 1941, 1945, 1949, 1951 v letectví, 1952, 1954, 1961, 1964, 1968, 1972, 1973, 1973 v letectví, 1974 v letectví, 1985 ve sportu, 1987 v dopravě, 1987 v letectví, 1988, 1997, 2. československá paradesantní brigáda v SSSR, 2. návštěvní expedice (Mir), 20. červenec, 20. říjen, 20. leden, 20. listopad, 20. století, 2005, 2006 v dopravě, 2010 v šachu, 2011, 2011 ve sportu, 2013, 2015 ve fotografii, 2016, 2018 ve fotografii, 2019, 2020, 2021, 21. červen, 21. únor, 21. století, 21. září, 23. říjen, 23. srpen, 24. leden, 26. květen, 28. květen, 28. září, 29. březen, 2B1 Oka, 2K11 Krug, 2K8 Falanga, 31. květen, 31. leden, 4. říjen, 4. duben, 4. září, 43. výsadkový pluk, 6. ústřední výbor Komunistické strany Číny, 6. listopad, 6. politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny, 7. říjen, 7. září, 8. leden, 9. květen, 9. listopad, 9. skupina. Rozbalte index (7448 více) » « Zmenšit index

A Momentary Lapse of Reason Tour

A Momentary Lapse of Reason Tour bylo předposlední světové koncertní turné britské rockové skupiny Pink Floyd, které probíhalo v letech 1987 až 1990.

Nový!!: Moskva a A Momentary Lapse of Reason Tour · Vidět víc »

A Real Dead One

A Real Dead One je koncertní album britské heavymetalové skupiny Iron Maiden.

Nový!!: Moskva a A Real Dead One · Vidět víc »

A Real Live Dead One

A Real Live Dead One je živé album britské heavymetalové skupiny Iron Maiden.

Nový!!: Moskva a A Real Live Dead One · Vidět víc »

A-104 (dálnice v Rusku)

A-104 je federální dálnice v Ruské federaci, která leží v Moskevské oblasti a vede z Moskvy přes Dolgoprudnyj, Jachromu a Dmitrov do Dubny.

Nový!!: Moskva a A-104 (dálnice v Rusku) · Vidět víc »

Aaron (Jeropkin)

Aaron (světským jménem: Afanasij Vladimirovič Jeropkin, v schimě Alipij;kolem roku 1663, Moskva – 12. května 1740, Nilo-Stolobenská pustyň) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup korelský a ladožský, vikář novgorodské eparchie.

Nový!!: Moskva a Aaron (Jeropkin) · Vidět víc »

Aaron Narcissov

Alexej Zacharovič Narcissov, známý pod jménem Aaron; 1781 Kolomna – 27. ledna 1842 Moskva) byl ruský biskup, eparcha Archangelské a cholmogorské eparchie. Byl činný také jako spisovatel a zejména jako překladatel.

Nový!!: Moskva a Aaron Narcissov · Vidět víc »

Ačinsk

Ačinsk je město v Rusku, v Krasnojarském kraji na řece Čulym (přítok Obu).

Nový!!: Moskva a Ačinsk · Vidět víc »

Abakan (město)

Abakan (chakasky Агбан) je ruské město ležící na Sibiři.

Nový!!: Moskva a Abakan (město) · Vidět víc »

Abalak (Rusko)

Abalak (rusky) je vesnice v Tobolském rajóně Ťumeňské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Abalak (Rusko) · Vidět víc »

Abamelikové

Abamelikové (arménsky: Աբամելիք, gruzínsky: აბამელიქი, rusky: Абамелик) byli šlechtický rod arménského původu.

Nový!!: Moskva a Abamelikové · Vidět víc »

Abú Dulaf

Abú Dulaf (10. století) byl arabský básník a cestovatel.

Nový!!: Moskva a Abú Dulaf · Vidět víc »

ABBYY

ABBYY je mezinárodní softwarová společnost, která poskytuje řešení v oblasti optického rozpoznávání znaků, digitalizace dokumentů a jazykového softwaru pro počítače i mobilní zařízení.

Nový!!: Moskva a ABBYY · Vidět víc »

Abchazská autonomní sovětská socialistická republika

Abchazská autonomní sovětská socialistická republika (rusky Абхазкая Aвтономная Советская Социалистическая Республика, abchazsky Аҧснытәи Автономтә Советтә Социалисттә Республика, gruzínsky აფხაზეთის ავტონომიური საბჭოთა სოციალისტური რესპუბლიკა – abchazetis avtonomiuri sabčoti socialisturi respublika) zkráceně Abchazská ASSR, byla autonomní socialistická republika, která byla zřízena v rámci Gruzínské SSR, která byla součástí Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Abchazská autonomní sovětská socialistická republika · Vidět víc »

Abchazský apsar

Abchazský apsar je měnová jednotka částečně uznané Republiky Abcházie.

Nový!!: Moskva a Abchazský apsar · Vidět víc »

Abcházie

Abcházie či Abchazsko je region na kavkazském pobřeží Černého moře.

Nový!!: Moskva a Abcházie · Vidět víc »

Abdulchan Abdurachmanovič Achtamzjan

Abdulchan Abdurachmanovič Achtamzjan (Абдулхан Абдурахманович Ахтамзян; 10. prosince 1930 Moskva – 27. června 2018 Moskva) byl sovětský a ruský historik tatarského původu, specialista na historii mezinárodních vztahů a diplomacie XX.

Nový!!: Moskva a Abdulchan Abdurachmanovič Achtamzjan · Vidět víc »

Abdulino

Abdulino je město v Orenburské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Abdulino · Vidět víc »

Abdulla Gazimagomedovič Daganov

Abdulla Gazimagomedovič Daganov (rusky Абдулла Газимагомедович Даганов; 23. listopadu 1940 Gočob – 28. ledna 2012 Machačkala) byl dagestánský básník, spisovatel a novinář.

Nový!!: Moskva a Abdulla Gazimagomedovič Daganov · Vidět víc »

Abdusalam Gadisov

Abdusalam Mamatchanovič Gadisov (* 26. března 1989 Machačkala) je bývalý ruský zápasník–volnostylař avarské národnosti.

Nový!!: Moskva a Abdusalam Gadisov · Vidět víc »

Abram Archipov

Abram Jefimovič Archipov (– 25. září 1930) byl ruský realistický umělec, člen uměleckých kolektivů Peredvižniků a Světa umění.

Nový!!: Moskva a Abram Archipov · Vidět víc »

AC Slovácká Slávia Uherské Hradiště

AC Slovácká Slávia je atletický klub, který působí v Uherském Hradišti od roku 1919.

Nový!!: Moskva a AC Slovácká Slávia Uherské Hradiště · Vidět víc »

AC Sparta Praha 2010/2011

Článek AC Sparta Praha 2010/11 se podrobně zabývá sestavou a zápasy týmu AC Sparta Praha v sezóně 2010–2011.

Nový!!: Moskva a AC Sparta Praha 2010/2011 · Vidět víc »

AC Sparta Praha 2015/2016

Tento článek se podrobně zabývá událostmi ve fotbalovém klubu AC Sparta Praha v sezoně 2015/16.

Nový!!: Moskva a AC Sparta Praha 2015/2016 · Vidět víc »

Achát

Achát (z řeckého achates) je minerál, jehož název pochází z historického názvu řeky Achates (dnes Dirillo) na Sicílii.

Nový!!: Moskva a Achát · Vidět víc »

Achille Viscusi

Achille Viscusi (psáno též Viscussi), (27. února 1869 Řím – 1. července 1945, Praha), byl italský tanečník, baletní mistr, choreograf, libretista a taneční pedagog, působící dlouhá léta v českých zemích.

Nový!!: Moskva a Achille Viscusi · Vidět víc »

Achim Šipl

Achim Šipl (* 22. ledna 1975, Frýdlant) je profesionální barman zabývající se progresivní a molekulární mixologií.

Nový!!: Moskva a Achim Šipl · Vidět víc »

Achmed Gadžimagomedov

Achmed Šijavdinovič Gadžimagomedov (* 21. dubna 1990) je ruský zápasník-volnostylař avarské národnosti.

Nový!!: Moskva a Achmed Gadžimagomedov · Vidět víc »

Adam Lambert

Adam Mitchel Lambert (* 29. ledna 1982 Indianapolis, Indiana) je americký zpěvák, textař a divadelní herec.

Nový!!: Moskva a Adam Lambert · Vidět víc »

Adam Ludwig Lewenhaupt

Adam Ludwig Lewenhaupt (15. dubna 1659 Kodaň – 12. února 1719 Moskva) byl švédský generál během Velké severní války.

Nový!!: Moskva a Adam Ludwig Lewenhaupt · Vidět víc »

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz (24. prosince 1798 – 26. listopadu 1855) byl polský spisovatel, představitel polského romantismu.

Nový!!: Moskva a Adam Mickiewicz · Vidět víc »

Adam Olearius

Adam Olearius, vlastním jménem Oehlschlaegel či Ölschäger (16. srpna 1603 Aschersleben – 22. února 1671 Gottorf) byl německý cestovatel, geograf a matematik.

Nový!!: Moskva a Adam Olearius · Vidět víc »

Adam Sandurski

Józsefem Ballou z Maďarska Adam Sandurski (* 8. února 1953 Zarzecze, Polsko) je bývalý polský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Adam Sandurski · Vidět víc »

Adam Szymański

Adam Szymański pseudonym A. Lach (16. července 1852 Hruszniew, Ruská říše – 6. dubna 1916 Moskva) byl polský spisovatel, publicista, právník.

Nový!!: Moskva a Adam Szymański · Vidět víc »

Adela Zahariová

Adela Zaharia, přechýleně Zahariová (* 1987 Arad, Rumunsko) je rumunská operní sopranistka.

Nový!!: Moskva a Adela Zahariová · Vidět víc »

Adelina Sotnikovová

Adelina Dmitrijevna Sotnikovová (* 1. července 1996) je bývalá ruská krasobruslařka, olympijská vítězka ze Soči.

Nový!!: Moskva a Adelina Sotnikovová · Vidět víc »

Administrativní období

Jako administrativní období, či období administrativního socialismu se označovala v Jugoslávii doba těsně od konce druhé světové války až do roztržky Tita se Stalinem.

Nový!!: Moskva a Administrativní období · Vidět víc »

Adolf Abramovič Joffe

Adolf Abramovič Joffe (22. října 1883 Simferopol – 16. listopadu (některé zdroje udávají 17. listopadu) 1927 Moskva) byl ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Adolf Abramovič Joffe · Vidět víc »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Nový!!: Moskva a Adolf Hitler · Vidět víc »

Adolf Josef ze Schwarzenbergu

Adolf Josef Jan Eduard kníže ze Schwarzenbergu (německy Adolf Josef Johann Eduard Fürst zu Schwarzenberg, 18. března 1832 Vídeň – 5. října 1914 Libějovice) byl český šlechtic z rodu Schwarzenbergů, představitel tzv.

Nový!!: Moskva a Adolf Josef ze Schwarzenbergu · Vidět víc »

Adolf Terschak

Adolf Terschak, známý též jako Adolf Teršák (6. dubna 1832 Praha - 3. října 1901 Vratislav), byl český flétnový virtuos a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Adolf Terschak · Vidět víc »

Adria Airways

Adria Airways (zkráceně jen Adria) byly národní leteckou společností Slovinska, sídlící na mezinárodním letišti Jožeta Pučnika u Lublaně.

Nový!!: Moskva a Adria Airways · Vidět víc »

Adrian (Uljanov)

Adrian (vlastním jménem: Alexandr Michajlovič Uljanov;* 30. ledna 1951, Moskva) je kněz Ruské pravoslavné církve a biskup Rževy a Toropece.

Nový!!: Moskva a Adrian (Uljanov) · Vidět víc »

Adrian Ondrusovský

Svatý Adrian Ondrusovský (vlastním jménem: Andrej Nikiforovič; konec 15. století, Moskva – 15. května 1550, Obža) byl pravoslavný monach, mučedník a zakladatel Androsovské pouště.

Nový!!: Moskva a Adrian Ondrusovský · Vidět víc »

Adrian Pošechonský

Svatý Adrian Pošechonský († 5. března 1550, Rostov) byl ruský pravoslavný duchovní, igumen, mučedník a divotvorce.

Nový!!: Moskva a Adrian Pošechonský · Vidět víc »

Advanced Micro Devices

Advanced Micro Devices (zkráceně AMD) je americká hardwarová společnost působící na celosvětovém trhu, založená 1. května 1969 jako start-up v Silicon Valley, Kalifornie s aktuálním sídlem v Santa Clara, Kalifornie.

Nový!!: Moskva a Advanced Micro Devices · Vidět víc »

Adygejsk

Adygejsk (adygejsky) je město v Adygejsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Adygejsk · Vidět víc »

Adygejsko

Mapa Adygejsko či Adygsko, plným názvem Adygejská republika, je republika Ruské federace, tvořící enklávu v Krasnodarském kraji v jihozápadní části země, v historickém regionu Kubáň poblíž Černého moře.

Nový!!: Moskva a Adygejsko · Vidět víc »

Aenne Burdová

Aenne Burdová nazývaná též Královna odívání (28. července 1909 v Offenburgu – 3. listopadu 2005 v Offenburgu) vlastním jménem Anna Magdalenne Burdová, rozená Anna Magdalene Lemmingerová byla německá vydavatelka, manažerka a podnikatelka.

Nový!!: Moskva a Aenne Burdová · Vidět víc »

Aero A-204

Aero A-204 byl prototyp československého dopravního letounu pro dvoučlennou posádku a 8 pasažérů z poloviny 30.

Nový!!: Moskva a Aero A-204 · Vidět víc »

Aeroflot

Aeroflot (v ruštině: ОАО «Аэрофлот – Российские авиалинии») je největší ruská letecká společnost s hlavní leteckou základnou na letišti Šeremeťjevo nedaleko Moskvy.

Nový!!: Moskva a Aeroflot · Vidět víc »

Aeroflot Open

Aeroflot Open je každoroční otevřený šachový turnaj, který se hraje v Moskvě a je sponzorován leteckou společností Aeroflot.

Nový!!: Moskva a Aeroflot Open · Vidět víc »

Aerovagon

Aerovagon a jeho tvůrce Aerovagon, Aeromotovagon nebo Aerodrezina byla experimentální konstrukce železničního vozidla v dobách raného komunistického Ruska.

Nový!!: Moskva a Aerovagon · Vidět víc »

Afanasij Fet

Afanasij Afanasjevič Fet (5. prosince 1820 poblíž Mcenska – 3. prosince 1892 Moskva), později si změnil jméno na Šenšin (Шеншин) byl ruský básník, jedna z nejvýznamnějších postav ruské poezie poslední čtvrtiny 19. století.

Nový!!: Moskva a Afanasij Fet · Vidět víc »

Afanasij Nikitin

Afanasij Nikitin, rusky Афанасий Никитин (?, Tver – 1475, poblíž Smolenska) byl ruský kupec a cestovatel, který proslul svými zápisky z Persie a Indie, jež jsou jednou z prvních zpráv o těchto zemích v Evropě.

Nový!!: Moskva a Afanasij Nikitin · Vidět víc »

Aféra Český dům

Aféra Český dům je politická kontroverze provázející pronájem nemovitosti Český dům příslušející k českému velvyslanectví v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Aféra Český dům · Vidět víc »

Aféra U-2

Letoun Lockheed U-2R Aféra U-2 je označení pro události, spojené se sestřelením amerického průzkumného letounu U-2 pilotovaného Francisem Gary Powersem nad Sovětským svazem 1. května 1960.

Nový!!: Moskva a Aféra U-2 · Vidět víc »

Afghánistán

Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.

Nový!!: Moskva a Afghánistán · Vidět víc »

Afghánistán na letních olympijských hrách

Afghánistán na letních olympijských hrách startuje od roku 1936.

Nový!!: Moskva a Afghánistán na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Agafangel (Dajněko)

Agafangel (vlastním jménem: Andrej Michajlovič Dajněko;* 30. září 1975, Norilsk) je kněz Ruské pravoslavné církve a biskup norilský a turuchanský.

Nový!!: Moskva a Agafangel (Dajněko) · Vidět víc »

Agafja Semjonovna Grušecká

Agafja Semjonovna Grušecká (1663, Smolensk – 14. červenec/24. červenec 1681, Moskva) byla ruská carevna, první manželka cara Fjodora III. Alexejeviče.

Nový!!: Moskva a Agafja Semjonovna Grušecká · Vidět víc »

Agapit (Taube)

Svatý Agapit (světským jménem: baron Michail Michajlovič von Taube, rusky: Михаи́л Миха́йлович фон Та́убе; 4. listopadu 1894, Gatčina – 18. července 1936, Orel) byl ruský pravoslavný monach.

Nový!!: Moskva a Agapit (Taube) · Vidět víc »

Agiděl

Agiděl (– doslova „Bílá řeka“, myšleno Belaja) je město v Baškortostánu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Agiděl · Vidět víc »

Aginskoje

Aginskoje je sídlo městského typu a administrativní centrum Aginského burjatského autonomního okruhu v Zabajkalském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Aginskoje · Vidět víc »

Agitprop

Správa agitace a propagandy (zkráceně) bylo oddělení při ÚV KSSS a místních výborech Komunistické strany Sovětského svazu, zodpovídající za indoktrinaci v duchu státní ideologie marxismu-leninismu.

Nový!!: Moskva a Agitprop · Vidět víc »

Agryz

Agryz je město v Tatarstánu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Agryz · Vidět víc »

Aharon Jariv

Brigádní generál Aharon „Aharale“ Rabinovič Jariv (אהרן רבינוביץ׳ יריב‎) (20. prosince 1920 – 7. května 1994) byl izraelský voják, ředitel vojenské zpravodajské služby Aman a politik.

Nový!!: Moskva a Aharon Jariv · Vidět víc »

Ahmed III.

Ahmed III. Ahmed III. (30. či 31. prosince 1673, Dobrič – 1. ledna 1736, Konstantinopol) byl sultánem Osmanské říše v letech 1703–1730.

Nový!!: Moskva a Ahmed III. · Vidět víc »

Aida Garifullinová

Aida Garifullinová, rusky: Аида Эмилевна Гарифуллина, Aida Emilevna Garifullina (* 30. září 1987 Kazaň) je ruská operní pěvkyně – sopranistka tatarského původu, která účinkovala v petrohradském Mariinském divadle.

Nový!!: Moskva a Aida Garifullinová · Vidět víc »

Aiko

Alena Shirmanova-Kostebelova (* 26. prosince 1999 Moskva), je zpěvačka působící pod pseudonymem Aiko, který částečně pochází z japonštiny, částečně se jedná o přezdívku z mládí, kdy se jí říkalo Ajka.

Nový!!: Moskva a Aiko · Vidět víc »

Aimée Beekmanová

Aimée Beekmanová (* 20. března 1933 v Tallinnu) je estonská spisovatelka a scenáristka.

Nový!!: Moskva a Aimée Beekmanová · Vidět víc »

Aimon, vévoda z Aosty (1967)

Princ Aimon Savojsko-Aostský, 6.

Nový!!: Moskva a Aimon, vévoda z Aosty (1967) · Vidět víc »

Air Astana

Air Astana jsou národní aerolinie Kazachstánu.

Nový!!: Moskva a Air Astana · Vidět víc »

Air Berlin

Air Berlin PLC & Co.

Nový!!: Moskva a Air Berlin · Vidět víc »

Air Koryo

Air Koryo (고려항공 Hanggong) je jediná severokorejská letecká společnost se sídlem v Pchjongjangu.

Nový!!: Moskva a Air Koryo · Vidět víc »

Air Moldova

Air Moldova je národní letecká společnost Moldavska.

Nový!!: Moskva a Air Moldova · Vidět víc »

Air Ostrava

AIR OSTRAVA spol.

Nový!!: Moskva a Air Ostrava · Vidět víc »

Airspeed AS.6 Envoy

Queen Mary (Letectví, květen 1936) Airspeed AS.6 Envoy (Vyslanec) byl britský dvoumotorový lehký dopravní letoun celodřevěné konstrukce pro šest až osm cestujících počátku 30.

Nový!!: Moskva a Airspeed AS.6 Envoy · Vidět víc »

Ajaz Mutalibov

Ajaz Mutalibov (ázerbájdžánsky Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov; 12. května 1938, Baku – 27. března 2022, Baku) byl ázerbájdžánský politik.

Nový!!: Moskva a Ajaz Mutalibov · Vidět víc »

Ajik Mnacakanjan

Ajik Mnacakanjan (* 14. října 1995) je ruský zápasník – klasik arménského původu, který od roku 2018 reprezentuje Bulharsko.

Nový!!: Moskva a Ajik Mnacakanjan · Vidět víc »

Ak-Dovurak

Ak-Dovurak (rusky: Ак-Довурак) je druhé největší město Republiky Tuva (součást Ruské federace).

Nový!!: Moskva a Ak-Dovurak · Vidět víc »

Akademické mistrovství světa v judu 2004

17.

Nový!!: Moskva a Akademické mistrovství světa v judu 2004 · Vidět víc »

Akaki Kibordzalidze

Akaki Kibordzalidze (* 17. srpna 1963 – 10. července 2001 Moskva) byl sovětský zápasník–judista a sambista gruzínské národnosti.

Nový!!: Moskva a Akaki Kibordzalidze · Vidět víc »

Akce B (likvidace řeholních řádů)

Akce B je název plánu na zrušení všech katolických ženských řádů a kongregací, povinné rozpuštění řádových komunit a přechod řeholnic do civilního zaměstnání připravovaný komunistickým režimem v Československu v roce 1953.

Nový!!: Moskva a Akce B (likvidace řeholních řádů) · Vidět víc »

Akonitin

Akonitin (někdy nazýván Královna jedů) je vysoce toxický alkaloid získávaný z různých druhů rostlin rodu Aconitum (oměj).

Nový!!: Moskva a Akonitin · Vidět víc »

Aksarka

Aksarka je osada v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Rusku, je správním centrem Přiuralského okresu.

Nový!!: Moskva a Aksarka · Vidět víc »

Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa

Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.

Nový!!: Moskva a Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa · Vidět víc »

Al Feuerbach

Al Feuerbach, celým jménem Allan Dean Feuerbach (* 14. ledna 1948, Preston), je bývalý atletický reprezentant Spojených států amerických, který byl světovým rekordmanem ve vrhu koulí v hale i na otevřené dráze a řadu let patřil do absolutní světové špičky.

Nový!!: Moskva a Al Feuerbach · Vidět víc »

Aladár Paasonen

Aladár Antero Zoltán Béla Gyula Árpád Paasonen (11. prosince 1898, Budapešť – 6. července 1974, Flourtown) byl finský armádní důstojník a válečník maďarského šlechtického původu.

Nový!!: Moskva a Aladár Paasonen · Vidět víc »

Alain Robert

barcelonskou budovu Torre Agbar v roce 2007.Alain Robert, rodným jménem Robert Alain Philippe (* 7. srpna 1962, Digoin v depart. Saône-et-Loire, Burgundsko), je francouzský sportovní lezec a lezec na výškové budovy, označovaný za „Pavoučího muže“ nebo „francouzského Spider-Mana“ (podle komiksu Spider-Man z vydavatelství Marvel Comics), věnoval se také skalnímu lezení.

Nový!!: Moskva a Alain Robert · Vidět víc »

Alan Barton

Hrob Alana Bartona Alan Barton (16. září 1953 Barnsley, Anglie - 23. března 1995 Kolín nad Rýnem) byl anglický zpěvák, kytarista a textař, zmáný především ze skupiny Smokie.

Nový!!: Moskva a Alan Barton · Vidět víc »

Alan Eagleson

Alan Eagleson (* 24. dubna 1933, St. Catharines), zvaný Hokejový car, je kanadský právník a hokejový funkcionář.

Nový!!: Moskva a Alan Eagleson · Vidět víc »

Alanya

Červená věž a přístav Alanya (výslovnost) je turecké město vzdálené 120 km od Antalye.

Nový!!: Moskva a Alanya · Vidět víc »

Alapajevsk

Alapajevsk (rusky Алапаевск) je město ve Sverdlovské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Alapajevsk · Vidět víc »

Alatyr (město)

Alatyr (– Ulatăr) je město v Čuvašsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Alatyr (město) · Vidět víc »

Alírezá Faghání

Alírezá Faghání (* 21. března 1978) je íránský fotbalový rozhodčí, který několik sezón působil v Pro League Perského zálivu a od roku 2008 je na seznamu FIFA.

Nový!!: Moskva a Alírezá Faghání · Vidět víc »

Alžír

Alžír ((al-Džazá'ir)) je hlavní město Alžírska.

Nový!!: Moskva a Alžír · Vidět víc »

Alžírsko na letních olympijských hrách

Alžírsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Alžírsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Alžběta Žofie Braniborská

Alžběta Žofie Braniborská (5. dubna 1674, Cölln – 22. listopadu 1748, Römhild) byla sňatkem s Fridrichem Kazimírem Kettlerem kuronskou vévodkyní, sňatkem s Kristiánem Arnoštem braniborsko-bayreuthskou markraběnkou a sňatkem s Arnoštem Ludvíkem I. sasko-meiningenskou vévodkyní.

Nový!!: Moskva a Alžběta Žofie Braniborská · Vidět víc »

Alžběta Michajlovna Ruská

Alžběta Michajlovna Ruská (26. května 1826, Moskva – 28. ledna 1845, Wiesbaden) byla druhou dcerou ruského velkoknížete Michaila Pavloviče a Šarloty Württemberské, která po konverzi k pravoslaví přijala jméno Elena Pavlovna.

Nový!!: Moskva a Alžběta Michajlovna Ruská · Vidět víc »

Alžběta Petrovna

Alžběta Petrovna (Jelizavěta Petrovna;, Moskva – tamtéž) byla ruská carevna v letech 1741–1762.

Nový!!: Moskva a Alžběta Petrovna · Vidět víc »

Alžběta Ruská

Svatá Alžběta Ruská (původně Alžběta Hesensko-Darmstadtská, 1. listopadu 1864 – 18. července 1918, v lomu nedaleko Alapajevska) byla původem hesenská princezna, sňatkem ruská velkokněžna a posléze řeholnice, jež byla pro svůj život a mučednickou smrt od roku 1992 kanonizována ruskou pravoslavnou církví.

Nový!!: Moskva a Alžběta Ruská · Vidět víc »

Alěs Adamovič

Alěs Adamovič (3. září 1927, Koňuchi – 26. leden 1994, Moskva) byl běloruský spisovatel, literární teoretik a scenárista.

Nový!!: Moskva a Alěs Adamovič · Vidět víc »

Albánie na letních olympijských hrách

Albánie na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Albánie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Alber Elbaz

Alber Elbaz (12. června 1961, Casablanca, Maroko – 24. dubna 2021, Paříž, Francie) byl jedním z nejúspěšnějších módních návrhářů všech dob.

Nový!!: Moskva a Alber Elbaz · Vidět víc »

Albert Šestěrňov

Albert Alexejevič Šestěrňov, rusky Альберт Алексеевич Шестернёв (20. červen 1941, Moskva – 5. listopad 1994, Moskva) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Albert Šestěrňov · Vidět víc »

Albert Gleizes

Členové skupiny Abbaye de Créteil, rok 1906, vpředu: Charles Vildrac, Rene Arcos, Albert Gleizes, Henri-Martin Barzun, Alexander Mercereau, za nimi: Georges Duhamel, Berthold Mahn, Jacques d'Otémar Albert Gleizes (8. prosince 1881 Paříž – 23. června 1953 Saint-Rémy-de-Provence) byl francouzský umělec, teoretik, filozof, samozvaný zakladatel kubismu, který měl vliv i na Pařížskou školu.

Nový!!: Moskva a Albert Gleizes · Vidět víc »

Alberts Bels

Alberts Bels (* 6. října 1938) je lotyšský spisovatel a prozaik.

Nový!!: Moskva a Alberts Bels · Vidět víc »

Albrecht Meydenbauer

Albrecht Meydenbauer (30. dubna 1834 v Tholey, Pruské království (nyní Německo) – 15. listopadu 1921, Godesberg, Německo) byl německý inženýr a spolu s Aimé Laussedatem vynálezcem a zakladatelem fotogrammetrie, zejména architektonické dokumentace historických stavebních objektů a kulturního dědictví.

Nový!!: Moskva a Albrecht Meydenbauer · Vidět víc »

Alcina

Alcina (HWV 34) je opera seria Georga Friedricha Händela z roku 1735.

Nový!!: Moskva a Alcina · Vidět víc »

Aleš Höffer

Aleš Höffer (9. prosince 1962 – 14. listopadu 2008) byl československý atlet, který v roce 1988 na halovém mistrovství Evropy v Budapešti získal zlatou medaili v běhu na 60 metrů překážek.

Nový!!: Moskva a Aleš Höffer · Vidět víc »

Aleš Procházka (komentátor)

Aleš Procházka (* 11. srpna 1950 Praha) je český rozhlasový reportér.

Nový!!: Moskva a Aleš Procházka (komentátor) · Vidět víc »

Aleko

Aleko je kompletní opera od Sergeje Rachmaninova.

Nový!!: Moskva a Aleko · Vidět víc »

Aleksander Cichoń

Aleksander Jan Cichoń (* 9. prosince 1958 Řešov, Polsko) je bývalý polský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Aleksander Cichoń · Vidět víc »

Aleksander Gieysztor

Aleksander Gieysztor (17. červenec 1916, Moskva, Ruské impérium – 9. únor 1999, Varšava, Polsko) byl polský medievalista.

Nový!!: Moskva a Aleksander Gieysztor · Vidět víc »

Aleksander Prystor

Aleksander Błażej Prystor (2. ledna 1874 Vilnius – 1941 Moskva) byl polský politik a voják.

Nový!!: Moskva a Aleksander Prystor · Vidět víc »

Aleksandr Ankvab

Aleksandr Ankvab ((Aleksandr Zolotinska-ipa Ankuab), (Alexandre Ankvabi),, * 26. prosince 1952, Suchumi) je abchazský politik a podnikatel, který od roku 2011 do 2014 zastával funkci prezidenta Abcházie.

Nový!!: Moskva a Aleksandr Ankvab · Vidět víc »

Aleksandra Krunićová

wimbledonské kvalifikace 2016 Aleksandra Krunićová (narozená 15. března 1993 Moskva) je srbská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Aleksandra Krunićová · Vidět víc »

Aleksandrs (Kudrjašovs)

Aleksandrs (světským jménem: Aleksandrs Kudrjašovs; * 3. října 1939, Rudzāti) je lotyšský duchovní Lotyšské pravoslavné církve a metropolita rižský a celého Lotyšska.

Nový!!: Moskva a Aleksandrs (Kudrjašovs) · Vidět víc »

Aleksandrs (Matrjoņins)

Aleksandrs (světským jménem: Sergejs Matrjoņins; * 6. září 1973, Riga) je lotyšský duchovní Lotyšské pravoslavné církve a arcibiskup daugavpilský a rēzekneský.

Nový!!: Moskva a Aleksandrs (Matrjoņins) · Vidět víc »

Aleksandrs Grīns

Aleksandrs Grīns (pravé jméno Jēkabs Grīns, 15. srpna 1895 – 25. prosince 1941 Astrachaň) byl lotyšský spisovatel, překladatel a důstojník lotyšských ozbrojených sil.

Nový!!: Moskva a Aleksandrs Grīns · Vidět víc »

Alena Šrámková

alt.

Nový!!: Moskva a Alena Šrámková · Vidět víc »

Alena Čermáková

Alena Čermáková (28. února 1926 Kralupy nad Vltavou – 23. prosince 2010 Praha) byla česká malířka a grafička, představitelka československého socialistického realismu.

Nový!!: Moskva a Alena Čermáková · Vidět víc »

Alena Míková

Alena Míková (21. listopadu 1928 Praha – 26. dubna 2014 Praha) byla česká operní pěvkyně (soprán).

Nový!!: Moskva a Alena Míková · Vidět víc »

Alena Mejzlíková-Kyselicová

Alena Mejzlíková-Kyselicová (* 14. listopadu 1957 Trenčianske Teplice, Československo) je bývalá československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympijských her v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Alena Mejzlíková-Kyselicová · Vidět víc »

Alena Ursínyová

Alena Ursínyová (rodným jménem Deylová, po prvním provdání Nečasová; 17. října 1929, Praha – 27. února 2014, Praha) byla česká volejbalistka, která reprezentovala Československo.

Nový!!: Moskva a Alena Ursínyová · Vidět víc »

Aleuti

tradiční aleutské lovecké pokrývky hlavy Aleuti (vlastním jménem Unangan či Unanga, což znamená Pobřežní lidé) jsou obyvatelé Aleutských ostrovů a Aljašky v USA a Komandorských ostrovů (Kamčatský kraj) Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Aleuti · Vidět víc »

Alex Bogomolov

Alex Bogomolov, Jr., (narozený 23. dubna 1983, Moskva) je ruský profesionální tenista, který do roku 2011 reprezentoval Spojené státy americké.

Nový!!: Moskva a Alex Bogomolov · Vidět víc »

Alex Christensen

Alex Christensen, známý také jako Alex C. (* 7. dubna 1967, Wilhelmsburg, Hamburk) je německý hudební producent, DJ, zpěvák a skladatel taneční hudby.

Nový!!: Moskva a Alex Christensen · Vidět víc »

Alex Miller (politik)

Alex Miller (אלכס מילר,: Алекс Миллер, Aleks Miller, 4. dubna 1977) je izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Jisra'el Bejtejnu.

Nový!!: Moskva a Alex Miller (politik) · Vidět víc »

Alexander Archipenko

Archipenkova busta ve Frankfurtu Alexander Archipenko (ukr. Olexandr Porfyrovyč Archypenko, ruš. Alexandr Archipenko, 30. května 1887, Kyjev – 25. února 1964, New York) byl ukrajinsko-americký sochař a grafik, představitel avantgardy, nejčastěji řazený ke kubismu.

Nový!!: Moskva a Alexander Archipenko · Vidět víc »

Alexander Dubček

Alexander Dubček (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) byl československý politik slovenské národnosti, hlavní osobnost pražského jara 1968.

Nový!!: Moskva a Alexander Dubček · Vidět víc »

Alexander Kazbegi

Alexander Kazbegi (gruzínsky: ალექსანდრე ყაზბეგი; 20. ledna 1848, Stepancminda – 22. prosince 1893, Tbilisi) byl gruzínský spisovatel, který se proslavil svým románem Otcovrah z roku 1883.

Nový!!: Moskva a Alexander Kazbegi · Vidět víc »

Alexander Mucha

Olšanských hřbitovechGenerálporučík Ing.

Nový!!: Moskva a Alexander Mucha · Vidět víc »

Alexander Rybak

Alexander Rybak, rodným jménem Alexandr Igorjevič Rybak (rusky Алекса́ндр И́горевич Рыба́к, bělorusky Аляксандр І́гаравіч Рыбак, Aljaksandr Iharavič Rybak) (* 13. května 1986 Minsk), je norský zpěvák-písničkář, houslista, herec, skladatel a klavírista běloruského původu.

Nový!!: Moskva a Alexander Rybak · Vidět víc »

Alexander Salák

Alexander Salák (* 5. ledna 1987 Strakonice) je český profesionální hokejový brankář.

Nový!!: Moskva a Alexander Salák · Vidět víc »

Alexander Wienerberger

Alexander Wienerberger (8. prosince 1891, Vídeň – 5. ledna 1955 Salcburk) byl rakouský chemický inženýr, který pracoval 19 let v chemických podnicích v SSSR.

Nový!!: Moskva a Alexander Wienerberger · Vidět víc »

Alexandr (Agrikov)

Alexandr (rodným jménem; Vasilij Alexandrovič Agrikov; * 13. května 1953, Trudfront) je kněz ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita brjanský a sevský.

Nový!!: Moskva a Alexandr (Agrikov) · Vidět víc »

Alexandr Akimov

Alexandr Akimov (rusky: Александр Фёдорович Акимов, 6. května 1953 Novosibirsk – 11. května 1986 Moskva) byl sovětský inženýr, vedoucí směny, jež pracovala na 4.

Nový!!: Moskva a Alexandr Akimov · Vidět víc »

Alexandr Alexandrovič Bogdanov

Alexandr Bogdanov Alexandr Alexandrovič Bogdanov, vlastním jménem Malinovskij (Малиновский); 22. srpna 1873, Sokůlka, Grodno – 7. duben 1928, Moskva) byl ruský filozof, ekonom, spisovatel, žurnalista, lékař a člen frakce bolševiků.

Nový!!: Moskva a Alexandr Alexandrovič Bogdanov · Vidět víc »

Alexandr Alexandrovič Novikov

Alexandr Alexandrovič Novikov (– 3. prosince 1976) byl velitelem sovětského letectva během druhé světové války, dosáhl hodnosti hlavního maršála letectva.

Nový!!: Moskva a Alexandr Alexandrovič Novikov · Vidět víc »

Alexandr Alexandrovič Sljusarev

Obálka knihy ''Selected Color'' Alexandr Alexandrovič Sljusarev (rusky: Александр Александрович Слюсарев; také známý jako San Sanich Sliussarev, 9. října 1944, Moskva - 23. dubna 2010, Moskva) byl ruský fotograf a překladatel z italštiny.

Nový!!: Moskva a Alexandr Alexandrovič Sljusarev · Vidět víc »

Alexandr Alfredovič Bek

Alexandr Alfredovič Bek (Saratov – Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a novinář.

Nový!!: Moskva a Alexandr Alfredovič Bek · Vidět víc »

Alexandr Aljechin

Alexandr Alexandrovič Aljechin (v západní literatuře obvykle psaný jako Alexander Alekhine,, Moskva – 24. března 1946, Estoril, Portugalsko) byl původem ruský, později ve Francii usazený šachista, jeden z největších šachistů všech dob.

Nový!!: Moskva a Alexandr Aljechin · Vidět víc »

Alexandr Almetov

Alexandr Davletovič Almetov (Александр Давлетович Альметов, 18. ledna 1940 Kyjev – 21. září 1992 Moskva) byl sovětský hokejista.

Nový!!: Moskva a Alexandr Almetov · Vidět víc »

Alexandr Andrejevič Baranov

Alexandr Andrejevič Baranov (4. prosince 1747 Kargopol – 28. dubna 1819 Jávské moře) byl ruský kupec a první správce Ruské Ameriky.

Nový!!: Moskva a Alexandr Andrejevič Baranov · Vidět víc »

Alexandr Andrejevič Korobkov

Alexandr Andrejevič Korobkov (Алекса́ндр Андре́евич Коробко́в), (20. června 1897 Petrovsk, Ruské impérium – 22. července 1941 Moskva, SSSR) sovětský vojenský velitel v počátečním období Velké vlastenecké války, velitel 4.

Nový!!: Moskva a Alexandr Andrejevič Korobkov · Vidět víc »

Alexandr Apajčev

Alexandr Valentinovič Apajčev (Александр Валентинович Апайчев Олександр Валентинович Апайчев * 6. května 1961) je bývalý ukrajinský atletický vícebojař, reprezentující někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Alexandr Apajčev · Vidět víc »

Alexandr Šeptulin

Aleksandr Petrovič Šeptulin (3. ledna 1929 ve vesnici Novokreščeno Penzenské oblasti – 2. srpna 1993) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, doktor filozofických věd (1967), profesor.

Nový!!: Moskva a Alexandr Šeptulin · Vidět víc »

Alexandr Šljapnikov

Alexandr Gavrilovič Šljapnikov (30. srpna 1885 Murom – 2. září 1937 Moskva) byl ruský revolucionář.

Nový!!: Moskva a Alexandr Šljapnikov · Vidět víc »

Alexandr Žitkov

Alexandr Nikolajevič Žitkov (rusky Александр Николаевич Житков; * 5. května 1967 Moskva), je bývalý sovětský a ruský fotbalový záložník či útočník.

Nový!!: Moskva a Alexandr Žitkov · Vidět víc »

Alexandr Balandin

Alexandr Nikolajevič Balandin Баландин, Александр Николаевич (* 30. července 1953 ve Frjazinu, Moskevská oblast, RSFSR – dnes Rusko) je bývalý sovětský kosmonaut, který pracoval pět měsíců na stanici Mir.

Nový!!: Moskva a Alexandr Balandin · Vidět víc »

Alexandr Bodunov

Alexandr Ivanovič Bodunov,, (3. června 1951 Moskva – 11. května 2017) byl ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Alexandr Bodunov · Vidět víc »

Alexandr Bokij

Alexandr Konstantinovič Bokij (rusky Александр Константинович Бокий; bělorusky Аляксандр Канстанцінавіч Бакі; * 3. května 1957 Lida) je bývalý sovětský fotbalový obránce běloruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Alexandr Bokij · Vidět víc »

Alexandr Borisovič Kapusťanskij

Alexandr Borisovič Kapusťanskij (1906–?) byl ruský fotograf a fotoreportér agentury RIA Novosti.

Nový!!: Moskva a Alexandr Borisovič Kapusťanskij · Vidět víc »

Alexandr Borisovič Torik

Alexandr Borisovič Torik (rusky Александр Борисович Торик, 25. září 1958, Moskva) je ruský pravoslavný duchovní, protojerej Moskevské diecéze Ruské pravoslavné církve a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Alexandr Borisovič Torik · Vidět víc »

Alexandr Borodaj

Alexandr Borodaj (* 25. července 1972 Moskva) je ruský občan a bývalý premiér mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky a politický poradce premiéra (předsedy Rady ministrů) Autonomní republiky Krym Sergeje Aksjonova.

Nový!!: Moskva a Alexandr Borodaj · Vidět víc »

Alexandr Bublik

Alexandr Bublik (Alexandr Stanislavovič Bublik, * 17. června 1997 Gatčina) je kazachstánský profesionální tenista, reprezentující do roku 2016 rodné Rusko.

Nový!!: Moskva a Alexandr Bublik · Vidět víc »

Alexandr Charlamov

Alexandr Valerjevič Charlamov (Александр Валерьевич Харламов; * 23. září 1975, Moskva) je bývalý ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Alexandr Charlamov · Vidět víc »

Alexandr Chinčin

Alexandr Jakovlevič Chinčin,, (19. července 1894, Kondrovo – 18. listopadu 1959, Moskva) byl sovětský matematik významný především svou prací v oblasti teorie pravděpodobnosti.

Nový!!: Moskva a Alexandr Chinčin · Vidět víc »

Alexandr Chotovickij

Svatý Alexandr Alexandrovič Chotovickij (23. února 1872, Kremenec – 19. srpna 1937, Moskva) byl ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, protopresbyter, misionář a mučedník.

Nový!!: Moskva a Alexandr Chotovickij · Vidět víc »

Alexandr Chvylja

Alexandr Chvylja (rusky Александр Леопольдович Хвыля, ukrajinsky Олександр Леопольдович Хвиля, vlastním jménem Alexander Bressem, 15. července 1905, Oleksandro-Šultine — 17. října 1976, Moskva) byl sovětský herec švédského původu.

Nový!!: Moskva a Alexandr Chvylja · Vidět víc »

Alexandr Danilovič Menšikov

Alexandr Danilovič kníže Menšikov-Ižorskij-Kozelskij (Moskva? –, Berjozovo, Sibiř) byl ruský státník, vojevůdce a osobní přítel cara Petra Velikého a jeho manželky Kateřiny I.

Nový!!: Moskva a Alexandr Danilovič Menšikov · Vidět víc »

Alexandr Dmitrijevič Petrov

Alexandr Dmitrijevič Petrov (Biserovo, Pskovská gubernie – 22. dubna 1867, Varšava) byl ruský šachový mistr, jeden z nejsilnějších šachistů 19. století.

Nový!!: Moskva a Alexandr Dmitrijevič Petrov · Vidět víc »

Alexandr Dugin

Alexandr Geljevič Dugin (* 7. ledna 1962 Moskva) je ruský politik, publicista, politolog, sociolog, filosof, bývalý profesor Lomonosovy univerzity v Moskvě (propuštěn v roce 2014) a ideolog tzv. eurasijského hnutí, známý pro své fašistické a ultranacionalistické názory.

Nový!!: Moskva a Alexandr Dugin · Vidět víc »

Alexandr Fadějev

Alexandr Alexandrovič Fadějev (24. prosince 1901, Kimry – 13. května 1956, Moskva) byl sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Alexandr Fadějev · Vidět víc »

Alexandr Filipovič Kokorinov

Alexandr Filipovič Kokorinov (1726, Tobolsk, Rusko – 1772, Petrohrad, Rusko) byl jeden ze zakladatelů Carské akademie umění.

Nový!!: Moskva a Alexandr Filipovič Kokorinov · Vidět víc »

Alexandr Fjodorovič Gedike

Alexandr Fjodorovič Gedike (německy Alexander Goedicke; 4. března 1877 Moskva – 9. července 1957 tamtéž) byl ruský klavírista a hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Moskva a Alexandr Fjodorovič Gedike · Vidět víc »

Alexandr Fjodorovič Poleščuk

Alexandr Fjodorovič Poleščuk (rusky Полещук, Александр Фёдорович) se narodil 30. října 1953 v Šeremenkovu, Irkutsk, SSSR). Je ruský kosmonaut z oddílu kosmonautů TKK Eněrgija. Do vesmíru letěl v roce 1993 jako 286 člověk ze Země.

Nový!!: Moskva a Alexandr Fjodorovič Poleščuk · Vidět víc »

Alexandr Fomič Veltman

Alexandr Fomič Veltman (Petrohrad –, Moskva) byl ruský romantický básník a prozaik švédského původu.

Nový!!: Moskva a Alexandr Fomič Veltman · Vidět víc »

Alexandr Frolov

Alexandr Alexandrovič Frolov (* 19. června 1982, Moskva, Sovětský svaz) je ruský hokejový útočník hrající za tým Avangard Omsk v KHL.

Nový!!: Moskva a Alexandr Frolov · Vidět víc »

Alexandr Gabyšev

Alexandr Prokopjevič Gabyšev (rusky Александр Прокопьевич Габышев, narozený 22. listopadu 1968 Jakutsko) je rusko-jakutský aktivista přezdívající si sobě samotnému šaman (rusky шаман) nebo šaman-bojovník (rusky шаман-воин).

Nový!!: Moskva a Alexandr Gabyšev · Vidět víc »

Alexandr Galimov

Alexandr Saidgerejevič Galimov (2. května 1985, Jaroslavl – 12. září 2011, Moskva, Rusko) byl ruský hokejista hrající v KHL za tým Lokomotiv Jaroslavl.

Nový!!: Moskva a Alexandr Galimov · Vidět víc »

Alexandr Gennaďjevič Kuroš

Alexandr Gennaďjevič Kuroš (19. ledna 1908 Jarcevo – 18. května 1971 Moskva) byl sovětský algebraik.

Nový!!: Moskva a Alexandr Gennaďjevič Kuroš · Vidět víc »

Alexandr Georgijevič Ponomarenko

Alexandr Georgijevič Ponomarenko (rusky Александр Георгиевич Пономаренко; 16. ledna 1938, Moskva) je ruský entomolog, specialista na paleoentomologii a koleopterologii.

Nový!!: Moskva a Alexandr Georgijevič Ponomarenko · Vidět víc »

Alexandr Gerasimov

Alexandr Petrovič Gerasimov (rusky, 19. března 1959 v Penze, SSSR – 21. května 2020 v Moskvě, Rusko) byl ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Alexandr Gerasimov · Vidět víc »

Alexandr Gomelskij

Alexandr Jakovlevič Gomelskij (Александр Яковлевич Гомельский, 18. ledna 1928 Kronštadt – 16. srpna 2005 Moskva) byl sovětský basketbalista a trenér.

Nový!!: Moskva a Alexandr Gomelskij · Vidět víc »

Alexandr Griščuk

Alexandr Igorevič Griščuk (* 31. října 1983) je ruský šachový velmistr.

Nový!!: Moskva a Alexandr Griščuk · Vidět víc »

Alexandr Grigorjevič Aruťunjan

Alexandr Grigorjevič Aruťunjan (rusky: Арутюнян Александр Григорьевич; arménsky: Ալեքսանդր Գրիգորի Հարությունյան) (23. září 1920 Jerevan – 28. března 2012 tamtéž) byl arménský hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog.

Nový!!: Moskva a Alexandr Grigorjevič Aruťunjan · Vidět víc »

Alexandr Gučkov

Alexandr Ivanovič Gučkov (Moskva – 14. únor 1936, Paříž) byl ruský politik, předseda 3.

Nový!!: Moskva a Alexandr Gučkov · Vidět víc »

Alexandr Gusev

Alexandr Vladimirovič Gusev,, (21. ledna 1947 Moskva – 22. července 2020, Moskva) byl ruský hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Alexandr Gusev · Vidět víc »

Alexandr I. Jagellonský

Alexandr Jagellonský (5. srpna 1461 Krakov – 19. srpna 1506 Vilnius) byl litevským velkoknížetem (1492–1506) a později polským králem (1501–1506).

Nový!!: Moskva a Alexandr I. Jagellonský · Vidět víc »

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.

Nový!!: Moskva a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »

Alexandr II. Nikolajevič

Alexandr II.

Nový!!: Moskva a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »

Alexandr Iljič Jegorov

Alexandr Iljič Jegorov (1883, Buzuluk – 22. února 1939, Moskva) byl sovětský armádní velitel a oběť Stalinských čistek.

Nový!!: Moskva a Alexandr Iljič Jegorov · Vidět víc »

Alexandr Ivanickij

Alexandr Vladimirovič Ivanickij (10. prosince 1937 Jarovaja – 22. července 2020) byl sovětský a ruský zápasník – volnostylař a sambista, olympijský vítěz z roku 1964.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ivanickij · Vidět víc »

Alexandr Ivanov (vzpěrač)

Alexandr Konstantinovič Ivanov (* 22. července 1989, stanice Novomyšastovskaja, Kubáň) je ruský vzpěrač, vícenásobný mistr světa a stříbrný olympijský medailista z roku 2012 ve hmotnostní kategorii do 94 kilogramů.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ivanov (vzpěrač) · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Gercen

Alexandr Ivanovič Gercen (Moskva – Paříž) byl ruský revoluční demokrat, filosof, publicista a spisovatel, politický aktivista, hlavní představitel ruského agrárnického radikálně demokratického hnutí (někdy nazývaného agrárnický populismus) bojujícího za zrušení nevolnictví a hlásající specifickou ruskou cestu k socialismu.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ivanovič Gercen · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Michajlov

Alexandr Ivanovič Michajlov také A. I. Michajlov (6. prosince 1905 Ruské impérium – 6. února 1988 Moskva) byl ruský inženýr a informační vědec.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ivanovič Michajlov · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Oparin

Alexandr Ivanovič Oparin (– 21. dubna 1980) byl ruský a sovětský biolog a biochemik, autor jedné z hypotéz vzniku života na Zemi procesem abiogeneze (chemické evoluce), tzv.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ivanovič Oparin · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Vojejkov

Alexandr Ivanovič Vojejkov (20. května 1842 Moskva – 9. února 1916 Petrohrad) byl ruský cestovatel, geograf a meteorolog, zakladatel agrometeorologie, propagátor vegetariánství.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ivanovič Vojejkov · Vidět víc »

Alexandr Jakušev

Alexandr Sergejevič Jakušev (rusky Александр Сергеевич Якушев, * 2. ledna 1947) je bývalý ruský lední hokejista, hrající v dobách Sovětského svazu, jehož byl dlouholetým reprezentantem a oporou.

Nový!!: Moskva a Alexandr Jakušev · Vidět víc »

Alexandr Jevgeňjevič Lebeděv

Alexandr Jevgeňjevič Lebeděv,, (* 16. prosinec 1959, Moskva) je ruský podnikatel považovaný za jednoho z ruských oligarchů.

Nový!!: Moskva a Alexandr Jevgeňjevič Lebeděv · Vidět víc »

Alexandr Kajdanovskij

Alexandr Kajdanovskij (23. července 1946 Rostov na Donu – 3. prosince 1995 Moskva) byl sovětský, respektive ruský herec, scenárista a režisér.

Nový!!: Moskva a Alexandr Kajdanovskij · Vidět víc »

Alexandr Karlovič von Meck

Alexandr Karlovič von Meck (rusky Александр Карлович фон Мекк, 6. června 1864 – 15. března 1911) byl ruský podnikatel, předseda představenstva Společnosti Kazaňské dráhy a jeden z prvních horolezců v Rusku.

Nový!!: Moskva a Alexandr Karlovič von Meck · Vidět víc »

Alexandr Karpovcev

Alexandr Georgijevič Karpovcev (Александр Георгиевич Карповцев, * 7. dubna 1970, Moskva, SSSR – 7. září 2011, Jaroslavl, Rusko) byl ruský hokejový obránce, který působil v KHL i NHL.

Nový!!: Moskva a Alexandr Karpovcev · Vidět víc »

Alexandr Kotov

Alexandr Alexandrovič Kotov (12. srpna 1913 Tula – 7. ledna 1981 Moskva) byl sovětský šachový velmistr.

Nový!!: Moskva a Alexandr Kotov · Vidět víc »

Alexandr Krasavin

Alexandr Krasavin byl ruský fotograf agentury RIA Novosti.

Nový!!: Moskva a Alexandr Krasavin · Vidět víc »

Alexandr Kurljandskij

Alexandr Jefimovič Kurljandskij (1. července 1938, Moskva – 21. prosince 2020, Moskva) byl ruský scenárista, satirik, dramatik a autor dětských knih.

Nový!!: Moskva a Alexandr Kurljandskij · Vidět víc »

Alexandr Kuzněcov

Alexandr Alexandrovič Kuzněcov (* 22. července 1992 Sevastopol, Ukrajina) je ukrajinsko divadelní, filmový a televizní herec.

Nový!!: Moskva a Alexandr Kuzněcov · Vidět víc »

Alexandr Lavejkin

Alexandr Ivanovič Lavejkin,, (* 21. dubna 1951 Moskva, RSFSR, Sovětský svaz), je bývalý sovětský inženýr a kosmonaut.

Nový!!: Moskva a Alexandr Lavejkin · Vidět víc »

Alexandr Lazutkin

Alexandr Ivanovič Lazutkin (* 30. října 1957 v Moskvě, RSFSR, SSSR) byl od května 1992 ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů RKK Eněrgija.

Nový!!: Moskva a Alexandr Lazutkin · Vidět víc »

Alexandr Lebzjak

Alexandr Borisovič Lebzjak (*15. dubna 1969, Doněck) je ruský boxer, olympijský vítěz z olympijských her v Sydney v roce 2000.

Nový!!: Moskva a Alexandr Lebzjak · Vidět víc »

Alexandr Malofejev

Alexandr Dmitrijevič Malofejev (* 21. října 2001 Moskva) je ruský klavírista, nositel 1.

Nový!!: Moskva a Alexandr Malofejev · Vidět víc »

Alexandr Michajlin

Alexandr Vjačeslavovič Michajlin (*18. srpna 1979 Moskva, Sovětský svaz) je ruský zápasník–judista a sambista, stříbrný olympijský medailista z roku 2012.

Nový!!: Moskva a Alexandr Michajlin · Vidět víc »

Alexandr Michajlovič Dodonov

Alexandr Michajlovič Dodonov (rusky Александр Михайлович Додонов, 12. února 1837, Petrohrad – 19. ledna 1914, Moskva) byl ruský operní pěvec, tenorista.

Nový!!: Moskva a Alexandr Michajlovič Dodonov · Vidět víc »

Alexandr Michajlovič Prochorov

Alexandr Michajlovič Prochorov (rusky: Алекса́ндр Миха́йлович Про́хоров; 11. července 1916 – 8. ledna 2002) byl sovětský fyzik ruského původu známý jako průkopník ve výzkumu laserů a maserů, za což v roce 1964 spolu s Charlesem Townesem a Nikolajem Basovem získal Nobelovu cenu za fyziku.

Nový!!: Moskva a Alexandr Michajlovič Prochorov · Vidět víc »

Alexandr Mitrofanovič Kovaljov

Alexandr Mitrofanovič Kovaljov (22. května 1923, Mohylevská oblast – 23. prosince 2010, Moskva) byl sovětský marxisticko-leninský filosof a vysokoškolský pedagog, doktor věd, profesor filosofické fakulty Moskevské státní univerzity, držitel čestného titulu "Zasloužilý vědec RSFSR".

Nový!!: Moskva a Alexandr Mitrofanovič Kovaljov · Vidět víc »

Alexandr Mojsejenko

Alexandr Alexandrovič Mojsejenko (ukrajinsky Олександр Олександрович Моїсеєнко) (* 17. května 1980, Severomorsk, Sovětský svaz) je ukrajinský šachový velmistr. .

Nový!!: Moskva a Alexandr Mojsejenko · Vidět víc »

Alexandr Morozevič

Alexandr Sergejevič Morozevič (azbukou Алекса́ндр Серге́евич Морозе́вич) v anglickém přepisu Alexander Morozevich *18. července 1977) je ruský šachový velmistr. Jeho dosud nejvýše dosažené FIDE ELO činilo 2788, kdy v červenci roku 2008 (spolu s Kramnikem, který měl stejné ELO) obsadil 2. místo v oficiálním žebříčku nejlepších šachistů (dle žebříčku z června 2008) a stal se nejlepším ruským šachistou. Na žebříčku FIDE k říjnu 2015 je na 38. místě.

Nový!!: Moskva a Alexandr Morozevič · Vidět víc »

Alexandr Myslivčenko

Alexandr Grigorjevič Myslivčenko (* 23. září 1924 v Sumách, Ukrajinská SSR, SSSR) je sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog, doktor filozofických věd, profesor, odborník pro filozofickou antropologii, ruskou filozofii a dějiny západní filosofie, zejména vývoj filozofie v skandinávských zemích.

Nový!!: Moskva a Alexandr Myslivčenko · Vidět víc »

Alexandr Něsmejanov

Alexandr Nikolajevič Něsmejanov (Moskva – 17. ledna 1980 Moskva) byl sovětský chemik.

Nový!!: Moskva a Alexandr Něsmejanov · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Afanasjev

Alexandr Nikolajevič Afanasjev (Bogučar – Moskva) byl ruský spisovatel a sběratel lidové slovesnosti, představitel mytologické školy.

Nový!!: Moskva a Alexandr Nikolajevič Afanasjev · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Afinogenov

Alexandr Nikolajevič Afinogenov (4. dubna 1904, Skopin, Rjazaňská gubernie, Ruské impérium – 29. října 1941, Moskva, Sovětský svaz) byl ruský respektive sovětský novinář, spisovatel a významný dramatik.

Nový!!: Moskva a Alexandr Nikolajevič Afinogenov · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Jakovlev

Alexandr Nikolajevič Jakovlev (2. prosince 1923 – 18. října 2005) byl sovětský a ruský politik, diplomat a publicista.

Nový!!: Moskva a Alexandr Nikolajevič Jakovlev · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Lazarev

Alexandr Nikolajevič Lazarev (rusky Александр Николаевич Лазарев; * 5. července 1945, Moskva) je ruský dirigent.

Nový!!: Moskva a Alexandr Nikolajevič Lazarev · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Lodygin

Alexander Nikolajevič Lodygin (18. října 1847, Stěňšino, Tambovská gubernie – 16. března 1923, Brooklyn, New York) byl ruský elektrotechnik, jeden z vynálezců žárovky.

Nový!!: Moskva a Alexandr Nikolajevič Lodygin · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij (rusky Александр Николаевич Островский) (12. dubna 1823 v Moskvě, Rusko – 14. června 1886, Ščelykovo (Щелыково), Rusko) byl ruský dramatik.

Nový!!: Moskva a Alexandr Nikolajevič Ostrovskij · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Radiščev

Alexandr Nikolajevič Radiščev (rusky Алексaндр Николaевич Радищев; 31. srpna 1749 Moskva – 24. září 1802 Petrohrad) byl ruský prozaik, básník, filozof a sociální myslitel období osvícenství a preromantismu.

Nový!!: Moskva a Alexandr Nikolajevič Radiščev · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Skrjabin

Alexandr Nikolajevič Skrjabin (rusky Алекса́ндр Никола́евич Скря́бин; Moskva – tamtéž) byl ruský klavírista a hudební skladatel, který se stal zakladatelem ruské moderní hudby.

Nový!!: Moskva a Alexandr Nikolajevič Skrjabin · Vidět víc »

Alexandr Ogurcov

Alexandr Pavlovič Ogurcov (14. září 1936 Moskva – 8. května 2014 tamtéž) byl sovětský filozof a kulturolog, doktor filosofických věd, profesor.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ogurcov · Vidět víc »

Alexandr Ovečkin

Alexandr Michajlovič Ovečkin (Александр Михайлович Овечкин; * 17. září 1985, Moskva, Sovětský svaz) je profesionální ruský hokejista.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ovečkin · Vidět víc »

Alexandr Pavlovič Alexandrov

Alexandr Pavlovič Alexandrov (* 20. února 1943 Moskva) je bývalý sovětský kosmonaut (resp. od roku 1991 kosmonaut Ruska) z orbitálních stanic a Sojuzů a dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu (23. listopadu 1983 a 29. prosince 1987).

Nový!!: Moskva a Alexandr Pavlovič Alexandrov · Vidět víc »

Alexandr Pavlovič Lapin

Alexandr Pavlovič Lapin (* 1. ledna 1964, Kazaň) je ruský generál, od listopadu 2017 velitel Středního vojenského okruhu.

Nový!!: Moskva a Alexandr Pavlovič Lapin · Vidět víc »

Alexandr Pečerskij

alt.

Nový!!: Moskva a Alexandr Pečerskij · Vidět víc »

Alexandr Peresvet

Svatý Alexandr Peresvet (rusky: Александр Пересвет; † 8. září 1380 na Kulikově poli) byl ruský pravoslavný mnich a válečník.

Nový!!: Moskva a Alexandr Peresvet · Vidět víc »

Alexandr Petrovič Izvolskij

Alexandr Petrovič Izvolskij (18. března 1856, Moskva – 16. srpna 1919, Paříž) byl ruský státník, diplomat, ministr zahraničí carského Ruska v letech 1906–1910.

Nový!!: Moskva a Alexandr Petrovič Izvolskij · Vidět víc »

Alexandr Petrovič Sumarokov

Alexandr Petrovič Sumarokov (psán též Aleksandr či Alexander Sumarokov, rusky Алекса́ндр Петро́вич Сумаро́ков, 14./25. listopadu 1717, Lappeenranta – 1./12. října 1777, Moskva) byl ruský šlechtic z rodu Sumarokovů.

Nový!!: Moskva a Alexandr Petrovič Sumarokov · Vidět víc »

Alexandr Pičuškin

Alexandr Jurjevič Pičuškin (rusky Александр Юрьевич Пичушкин, * 9. dubna 1974, Mytišči, Moskevská oblast) je ruský sériový vrah.

Nový!!: Moskva a Alexandr Pičuškin · Vidět víc »

Alexandr Podaševský

Alexandr (Nikolajevič) Podaševský (11. března 1884 Moskva – 28. června 1955 Praha) byl český dirigent a skladatel ruského původu.

Nový!!: Moskva a Alexandr Podaševský · Vidět víc »

Alexandr Pokryškin

Alexandr Ivanovič Pokryškin (– 13. listopadu 1985) byl sovětský pilot a s 59 samostatnými a 6 skupinovými sestřely jeden z nejúspěšnějších spojeneckých stíhacích es druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Alexandr Pokryškin · Vidět víc »

Alexandr Popov

Alexandr Vladimirovič Popov (rusky Александр Владимирович Попов, * 16. listopad 1971) je bývalý ruský plavec.

Nový!!: Moskva a Alexandr Popov · Vidět víc »

Alexandr Povětkin

Alexandr Vladimirovič Povětkin (* 2. září 1979 Kursk, Sovětský svaz) je ruský profesionální boxer a současný držitel titulu mistra světa v těžké váze organizace WBA, který získal 27.

Nový!!: Moskva a Alexandr Povětkin · Vidět víc »

Alexandr Protopopov

Alexandr Dmitrijevič Protopopov (rusky Александр Дмитриевич Протороров, 18. prosince 1866, Simbirsk, Ruské impérium - 27. října 1918, Moskva, RSFSR) byl ruský politik, velkostatkář i průmyslník a poslední ministr vnitra Ruského impéria.

Nový!!: Moskva a Alexandr Protopopov · Vidět víc »

Alexandr Ptuško

Alexandr Lukič Ptuško (19. dubna 1900 Luhansk – 6. března 1973 Moskva) byl sovětský filmař narozený na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ptuško · Vidět víc »

Alexandr Ragulin

Alexandr Pavlovič Ragulin rusky Александр Павлович Рагулин, (5. května 1941 Moskva – 17. listopadu 2004 Moskva) byl ruský hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Alexandr Ragulin · Vidět víc »

Alexandr Rjazancev (fotbalista)

Alexandr Alexandrovič Rjazancev (rusky Александр Александрович Рязанцев; * 5. září 1986, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz) je ruský fotbalový záložník a reprezentant, který hraje za klub Zenit Petrohrad.

Nový!!: Moskva a Alexandr Rjazancev (fotbalista) · Vidět víc »

Alexandr Rodčenko

Alexandr Michajlovič Rodčenko (Petrohrad – 3. prosince 1956, Moskva) byl sovětský fotograf a výtvarník, jeden z nejuniverzálnějších představitelů konstruktivismu, produktivismu a novinářské fotografie, kteří se objevili po Říjnové revoluci.

Nový!!: Moskva a Alexandr Rodčenko · Vidět víc »

Alexandr Rogožkin

Alexandr Rogožkin (3. října 1949, Petrohrad – 23. října 2021, Petrohrad) byl ruský filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Alexandr Rogožkin · Vidět víc »

Alexandr Romanovič Běljajev

Alexandr Romanovič Běljajev (rusky Александр Романович Беляев, 16. března 1884 (podle starého kalendáře 3. března) v Smolensku, Rusko – 6. leden 1942 Puškin, SSSR) byl ruský spisovatel, který se věnoval fantastice.

Nový!!: Moskva a Alexandr Romanovič Běljajev · Vidět víc »

Alexandr Romanovič Lurija

Alexandr Romanovič Lurija, rusky Александр Романович Лурия (16. července 1902, Kazaň – 14. srpna 1977, Moskva) byl sovětský psycholog a neuropsycholog židovské národnosti.

Nový!!: Moskva a Alexandr Romanovič Lurija · Vidět víc »

Alexandr Rou

Alexandr Arturovič Rou (Александр Артурович Роу, také psán jako Alexander Rowe;24. února 1906 Sergijev Posad – 28. prosince 1973 Moskva) byl sovětský filmový režisér, specializující se na pohádkový žánr.

Nový!!: Moskva a Alexandr Rou · Vidět víc »

Alexandr Samedov

Alexandr Sergejevič Samedov (rusky Александр Сергеевич Самедов; * 19. července 1984, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz) je ruský funkcionář a bývalý fotbalový záložník (ázerbájdžánského původu).

Nový!!: Moskva a Alexandr Samedov · Vidět víc »

Alexandr Serebrov

Alexandr Alexandrovič Serebrov, (15. února 1942 v Moskvě – 12. listopadu 2013 tamtéž) byl sovětský kosmonaut ruské národnosti, který se zúčastnil čtyř misí na oběžnou dráhu Země či k orbitálním stanicím Saljut 7 a Mir.

Nový!!: Moskva a Alexandr Serebrov · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Dargomyžskij

Alexandr Sergejevič Dargomyžskij (14. února 1813, Trojickoje, Tulská gubernie – 17. ledna 1869, Petrohrad) byl ruský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Alexandr Sergejevič Dargomyžskij · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Golovin

Alexandr Sergejevič Golovin (rusky: Александр Сергеевич Головин, 8. únor 1904,Národní archiv, fondy PŘ 1931-1940 a MZV-RPA Oděsa – 1968, New York) byl ruský sochař.

Nový!!: Moskva a Alexandr Sergejevič Golovin · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Gribojedov

Alexandr Sergejevič Gribojedov, rusky Александр Сергеевич Грибоедов (15. ledna 1795 Moskva – 11. února 1829 Teherán, Persie) byl ruský diplomat, překladatel a dramatik období romantismu.

Nový!!: Moskva a Alexandr Sergejevič Gribojedov · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Jakovlev

Alexandr Sergejevič Jakovlev (– 22. srpna 1989) byl sovětský letecký konstruktér a zakladatel konstrukční kanceláře Jakovlev.

Nový!!: Moskva a Alexandr Sergejevič Jakovlev · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin

Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin (rusky Алекса́ндр Серге́евич Есе́нин-Во́льпин, ve francouzských a anglických publikacích - i jako autor - psaný Ésénine-Volpine, resp. Yessenin-Volpin; 12. května 1924 Leningrad – 16. března 2016 Boston) byl významný rusko-americký básník, disident, politický vězeň a matematik, syn Sergeje Jesenina.

Nový!!: Moskva a Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Nevěrov

Alexandr Sergejevič Nevěrov (česky též psáno Něvěrov nebo Neverov), rusky Алекса́ндр Серге́евич Неверов, vlastním jménem Skobelev, rusky Ско́белев (Novikovka, Samarská gubernie — 24. prosince 1923 Moskva) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Alexandr Sergejevič Nevěrov · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Puškin

Alexandr Sergejevič Puškin (Moskva – Petrohrad) byl ruský básník, prozaik a dramatik.

Nový!!: Moskva a Alexandr Sergejevič Puškin · Vidět víc »

Alexandr Sobolev

Alexandr Sergejevič Sobolev (cyrilicí: Александр Сергеевич Соболев; * 7. března 1997 Barnaul) je ruský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka za ruský klub Spartak Moskva a za ruský národní tým.

Nový!!: Moskva a Alexandr Sobolev · Vidět víc »

Alexandr Solženicyn

Alexandr Solženicyn v roce 1994, po návratu z dvacetiletého vyhnanství Prezident Putin při setkání se Solženicynem Alexandr Isajevič Solženicyn (rusky Алекса́ндр Иса́евич Солжени́цын, 11. prosince 1918 Kislovodsk – 3. srpna 2008 Moskva) byl ruský spisovatel, disident, publicista a politický činitel.

Nový!!: Moskva a Alexandr Solženicyn · Vidět víc »

Alexandr Spirkin

Alexandr Spirkin (24. prosince 1918, Saratovská oblast – 28. června 2004 Moskva) byl sovětský a ruský filosof, člen-korespondent Akademie Věd SSSR.

Nový!!: Moskva a Alexandr Spirkin · Vidět víc »

Alexandr Stěpanov (lední hokejista)

Alexandr Alexandrovič Stěpanov (Александр Александрович Степанов; * 26. dubna 1979 Moskva) je ruský hokejový útočník, dvojnásobný vítěz kontinentální hokejové ligy za tým Ak Bars Kazaň.

Nový!!: Moskva a Alexandr Stěpanov (lední hokejista) · Vidět víc »

Alexandr Stěpanovič Antonov

Alexandr Stěpanovič Antonov (Moskva, Ruské impérium – 24. dubna 1922, Borisoglebsk, RSFSR) byl člen strany socialistů-revolucionářů.

Nový!!: Moskva a Alexandr Stěpanovič Antonov · Vidět víc »

Alexandr Stoletov

Alexandr Grigorjevič Stoletov, rusky Александр Григорьевич Столетов (10. srpen 1839, Vladimir – 27. květen 1896, Moskva) byl ruský fyzik, profesor Moskevské univerzity.

Nový!!: Moskva a Alexandr Stoletov · Vidět víc »

Alexandr Stolper

Alexandr Borisovič Stolper (12. srpna 1907 Dvinsk, Ruské impérium – 12. ledna 1979 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský filmový režisér a scenárista.

Nový!!: Moskva a Alexandr Stolper · Vidět víc »

Alexandr Tamanjan

Alexandr Tamanjan (Jekatěrinodar – 20. února 1936 Jerevan) byl v Rusku narozený arménský neoklasicistní architekt.

Nový!!: Moskva a Alexandr Tamanjan · Vidět víc »

Alexandr Timošinin

Alexandr Ivanovič Timošinin (Александр Иванович Тимошинин; 20. května 1948 Moskva, Sovětský svaz – 26. listopadu 2021) byl sovětský veslař.

Nový!!: Moskva a Alexandr Timošinin · Vidět víc »

Alexandr Titarenko

Alexandr Ivanovič Titarenko (12. března 1932 v Moskvě – 4. května 1993) byl sovětský marxisticko-leninský filosof.

Nový!!: Moskva a Alexandr Titarenko · Vidět víc »

Alexandr Tvardovskij

Alexandr Trifonovič Tvardovskij (21. června 1910, Zagorje, Smolenská gubernie – 18. prosince 1971, Krasnaja Pachra, Moskevská oblast) byl ruský sovětský básník, prozaik a novinář.

Nový!!: Moskva a Alexandr Tvardovskij · Vidět víc »

Alexandr Uvarov (lední hokejista)

Alexandr Uvarov (rusky: Александр Николаевич Уваров) (7. března 1922, Moskva – 24. prosince 1994) byl sovětský reprezentační hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Alexandr Uvarov (lední hokejista) · Vidět víc »

Alexandr Vasilevskij

Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Alexandr Vasilevskij · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Gitalov

Alexandr Vasiljevič Gitalov (14. května jul. / 27. května greg. 1915 – 17. března 1994 Moskva) byl sovětský zlepšovatel zemědělské výroby, dvojnásobný hrdina socialistické práce (1948, 1958).

Nový!!: Moskva a Alexandr Vasiljevič Gitalov · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin

Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin (rusky Александр Васильевич Сухово-Кобылин; 29. září 1817, Moskva – 24. března 1903, Beaulieu-Sur-Mer) byl ruský spisovatel, dramatik.

Nový!!: Moskva a Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Suvorov

Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.

Nový!!: Moskva a Alexandr Vasiljevič Suvorov · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Ustinov (fotograf)

„Pracovníci moskevské milice na hranicích Moskvy“, říjen 1941 „Vojáci Velké vlastenecké války“, vojáci s dělem 76 mm USV střílí na nepřítele, 1941 Alexandr Vasiljevič Ustinov (16. června 1909 Moskva – 8. února 1995, tamtéž) byl sovětský fotograf a fotoreportér.

Nový!!: Moskva a Alexandr Vasiljevič Ustinov (fotograf) · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Višněvskij

Alexandr Vasiljevič Višněvskij Алекса́ндр Васи́льевич Вишне́вский (4. září 1874 Dagestán – 13. listopadu 1948 Moskva) byl dagestánský a sovětský chirurg, tvůrce slavné terapeutické masti, zakladatel dynastie lékařů, řádný člen Akademie lékařských věd SSSR (1946).

Nový!!: Moskva a Alexandr Vasiljevič Višněvskij · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Vinter

Alexandr Vasiljevič Vinter (10. října 1878, Staroselcy – 9. března 1958, Moskva) byl ruský a sovětský vědec v oboru výstavby elektráren.

Nový!!: Moskva a Alexandr Vasiljevič Vinter · Vidět víc »

Alexandr Vinogradov (sportovec)

Alexandr Vinogradov (rusky: Александр Виноградов) (28. února 1918, Moskva – 10. prosince 1988) byl sovětský reprezentační hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Alexandr Vinogradov (sportovec) · Vidět víc »

Alexandr Vladimirovič Meň

Alexandr Vladimirovič Meň (rus. Александр Владимирович Мень; 22. ledna 1935 Moskva – 9. září 1990 Sergijev Posad) byl ruský pravoslavný kněz, teolog, biblista, filosof a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Alexandr Vladimirovič Meň · Vidět víc »

Alexandr Volčkov

Alexandr Alexandrovič Volčkov (Алекса́ндр Алекса́ндрович Волчко́в;*25. září 1977 Moskva) je bývalý ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Alexandr Volčkov · Vidět víc »

Alexandr Zasjaďko

Aleksandr Fjodorovič Zasjaďko (7. zářígreg. / 25. srpnajul. 1910, Horlivka – 5. září 1963, Moskva) byl sovětský politik, zástupce předsedy rady ministrů SSSR (1958-1962) a hrdina socialistické práce (1957).

Nový!!: Moskva a Alexandr Zasjaďko · Vidět víc »

Alexandr Zavjalov

Alexandr Zavjalov (* 2. června 1955, Moskva, Sovětský svaz), celým jménem Alexandr Alexandrovič Zavjalov (Александр Александрович Завьялов), je bývalý ruský běžec na lyžích.

Nový!!: Moskva a Alexandr Zavjalov · Vidět víc »

Alexandra Andrejevna z Ditrichštejna

Kněžna Alexandra Andrejevna z Ditrichštejna, rozená hraběnka Šuvalovová (rusky Александра Андреевна Дитрихштейн, урождённая графиня Шувалова, 19. prosince 1775, Petrohrad - 10. listopadu 1847, Vídeň) byla ruská šlechtična z rodu Šuvalovů, od roku 1792 dvorní dáma u dvora v Petrohradu.

Nový!!: Moskva a Alexandra Andrejevna z Ditrichštejna · Vidět víc »

Alexandra Antonovová

Alexandra Viktorovna Antonovová (* 24. března 1980, Moskva) je ruská atletka, překážkářka.

Nový!!: Moskva a Alexandra Antonovová · Vidět víc »

Alexandra Širokovová

Alexandra Širokovová (26. listopadu 1918 – 22. dubna 2003 v Moskvě) byla ruská bohemistka, slavistka, vysokoškolská učitelka a překladatelka.

Nový!!: Moskva a Alexandra Širokovová · Vidět víc »

Alexandra Čudinová

Alexandra Georgijevna Čudinová (rusky: Александра Георгиевна Чудина – Alexandra Georgijevna Čudina; 6. listopadu 1923 Kramskoje, Tulská oblast – 28. října 1990 Moskva, Sovětský svaz) byla sovětská všestranná atletka.

Nový!!: Moskva a Alexandra Čudinová · Vidět víc »

Alexandra Babincevová

Alexandra Ivanovna Babincevová (* 4. února 1993 Kirov) je ruská zápasnice – judistka.

Nový!!: Moskva a Alexandra Babincevová · Vidět víc »

Alexandra Exterová

Alexandra Alexandrovna Exterová, rozená Grigorovičová (18. ledna 1882 Bělostok – 17. března 1949 Fontenay-aux-Roses) byla malířka, představitelka futurismu, kubofuturismu, konstruktivismu a jiných avantgardních směrů počátku 20.

Nový!!: Moskva a Alexandra Exterová · Vidět víc »

Alexandra Fedorivová

Alexandra Andrejevna Fedorivová (* 13. září 1988, Moskva) je ruská atletka, sprinterka a překážkářka.

Nový!!: Moskva a Alexandra Fedorivová · Vidět víc »

Alexandra Kirjašovová

Alexandra Alexandrovna Kirjašovová (* 21. srpna 1985, Leningrad) je ruská atletka, jejíž specializací je skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Alexandra Kirjašovová · Vidět víc »

Alexandra Kollontajová

Alexandra Michailovna „Šura“ Kollontajová (– rozená Domontovičová (Домонто́вич); 31. března 1872, Petrohrad – 9. března 1952, Moskva) byla ruská komunistická revolucionářka.

Nový!!: Moskva a Alexandra Kollontajová · Vidět víc »

Alexandra Marininová

Alexandra Marininová (rusky Александра Маринина, vlastním jménem Marina Anatoljevna Alexejeva, rusky Марина Анатольевна Алексеева; * 16. června 1957, Lvov, Ukrajinská SSR) je ruská autorka detektivních povídek.

Nový!!: Moskva a Alexandra Marininová · Vidět víc »

Alexandra Pachmutovová

Alexandra Nikolajevna Pachmutovová ( , * 9. listopadu 1929, Beketovka u Stalingradu) je ruská a sovětská hudební skladatelka, zejména populárních písní tzv.

Nový!!: Moskva a Alexandra Pachmutovová · Vidět víc »

Alexandra Panovová

Alexandra Alexandrovna Panovová (rusky: Александра Александровна Панова, Alexandra Alexandrovna Panova; narozená 2. března 1989 Krasnodar) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Alexandra Panovová · Vidět víc »

Alexandra Zabelinová

Alexandra Ivanovna Zabelinová (11. března 1937 Moskva, Sovětský svaz – 27. března 2022) byla sovětská a ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Alexandra Zabelinová · Vidět víc »

Alexandre Kojève

Alexandre Kojève, rusky Aleksander Vladimirovič Koževnikov (28. dubna 1902 Moskva – 4. června 1968 Brusel) byl vlivný francouzský filosof a politik ruského původu.

Nový!!: Moskva a Alexandre Kojève · Vidět víc »

Alexandre Mercereau

Alexandre Mercereau de la Chaume (22. října 1884, Paříž – 1945) byl francouzský symbolistický básník a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Alexandre Mercereau · Vidět víc »

Alexandrov (město)

Alexandrov je město ve Vladimirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Alexandrov (město) · Vidět víc »

Alexandrovův soubor písní a tanců

Vasilij Štefuca Alexandrovův soubor písní a tanců, plným současným oficiálním názvem Akademický soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova (rusky Академический ансамбль песни и пляски Российской Армии имени А. В. Александрова), více však známý jako Alexandrovci, je pěvecký a taneční soubor, který byl oficiálním armádním uměleckým souborem Rudé armády bývalého Sovětského svazu (nyní Ruské armády Ruské federace).

Nový!!: Moskva a Alexandrovův soubor písní a tanců · Vidět víc »

Alexandru Diordiță

Alexandru Diordiță (13. září 1911 – 1. dubna 1996) byl moldavský politik, který sloužil jako předseda Rady ministrů Moldavské sovětské socialistické republiky (1958–1970).

Nový!!: Moskva a Alexandru Diordiță · Vidět víc »

Alexej Alexandrovič Gubarev

Alexej Alexandrovič Gubarev (29. března 1931 Gvardějcy, Kujbyševská oblast – 21. února 2015 Moskva) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut, velitel dvou misí s kosmickou lodí Sojuz.

Nový!!: Moskva a Alexej Alexandrovič Gubarev · Vidět víc »

Alexej Alexejevič Abrikosov

Alexej Alexejevič Abrikosov (25. června 1928, Moskva – 29. března 2017, Palo Alto) byl ruský (resp. dříve sovětský) fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2003) za přínos v oblasti supravodičů.

Nový!!: Moskva a Alexej Alexejevič Abrikosov · Vidět víc »

Alexej Alexejevič Rodionov

Alexej Alexejevič Rodionov (27. března 1922 – 18. května 2013) byl sovětský diplomat a politik, ministr zahraničních věcí RSFSR a velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Alexej Alexejevič Rodionov · Vidět víc »

Alexej Ščusev

Alexej Viktorovič Ščusev, (8. říjen 1873, Kišiněv – 24. květen 1949, Moskva) byl ruský architekt narozený na území dnešního Moldavska (tehdy Ruská říše).

Nový!!: Moskva a Alexej Ščusev · Vidět víc »

Alexej Ťurin

Alexej Alexejevič Ťurin (* 30. ledna 1955 Jelec — 20. září 1995 Moskva) byl sovětský zápasník–judista a sambista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Alexej Ťurin · Vidět víc »

Alexej Žamnov

Alexej Jurjevič Žamnov (rusky Алексей Юрьевич Жамнов, * 1. října 1970 v Moskvě, SSSR) je bývalý ruský hokejový útočník, který odehrál 807 utkání v NHL.

Nový!!: Moskva a Alexej Žamnov · Vidět víc »

Alexej Čeremisinov

Alexej Borisovič Čeremisinov (rusky Алексей Борисович Черемисинов, * 9. července 1985, Moskva, SSSR) je ruský sportovní šermíř, který se specializuje na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Alexej Čeremisinov · Vidět víc »

Alexej Berezuckij

Alexej Vladimirovič Berezuckij, Алексей Владимирович Березуцкий (* 20. června 1982, Moskva) je ruský fotbalista a reprezentant.

Nový!!: Moskva a Alexej Berezuckij · Vidět víc »

Alexej Chomič

Alexej Petrovič Chomič (14. března 1920, Moskva - 30. května 1980, Moskva) byl sovětský fotbalista.

Nový!!: Moskva a Alexej Chomič · Vidět víc »

Alexej Děngin

Alexej Děngin (Алексей Деньгин; * 10. dubna 1982 Kirov) je ruský horolezec a reprezentant v ledolezení, finalista závodů světového poháru v ledolezení na obtížnost.

Nový!!: Moskva a Alexej Děngin · Vidět víc »

Alexej Feofilaktovič Pisemskij

Vasilij Perov: portrét spisovatele, 1869 Alexej Feofilaktovič Pisemskij ((23. března greg. / 11. března jul. selo Rameně Čuchlomského újezdu v Kostromské gubernii — 2. února greg. / 21. ledna jul. Moskva) byl ruský spisovatel a dramatik.

Nový!!: Moskva a Alexej Feofilaktovič Pisemskij · Vidět víc »

Alexej Fjodorovič Orlov

Kníže Alexej Fjodorovič Orlov (rusky: Алексе́й Фёдорович Орло́в; 30. října 1787 – 2. června 1862) byl ruský diplomat, syn hraběte Fjodora Grigorjeviče Orlova.

Nový!!: Moskva a Alexej Fjodorovič Orlov · Vidět víc »

Alexej Frosin

Alexej Michajlovič Frosin (* 14. února 1978, Moskva, Sovětský svaz) je bývalý ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Alexej Frosin · Vidět víc »

Alexej Grigorjevič Orlov

Alexej Grigorjevič Orlov-Česmenskij (selo Ljutkino Bežeckého újezdu Tverské gubernie –, v Moskvě) byl příslušník ruského šlechtického rodu Orlovových, (od roku 1762 hrabě), vojenský a státní činitel, spolupracovník Kateřiny II., mladší bratr Grigorije Grigorjeviče Orlova, který byl jejím favoritem, majitel panství na Donském poli.

Nový!!: Moskva a Alexej Grigorjevič Orlov · Vidět víc »

Alexej Grigorjevič Razumovský

Hrabě Alexej Grigorjevič Razumovskij (rusky Алексей Григорьевич Разумовский, 17./28. března 1709, ves Lemeši / Kozelecká oblast – 7./18. července 1771, Petrohrad) byl ruský šlechtic z rodu Razumovských.

Nový!!: Moskva a Alexej Grigorjevič Razumovský · Vidět víc »

Alexej I. Michajlovič

Alexej Michajlovič, 19. března 1629, Moskva – 29. ledna 1676, Moskva), syn Michaila I. Fjodoroviče (1613–1645) z dynastie Romanovců, byl v letech 1645 až 1676 ruským carem.

Nový!!: Moskva a Alexej I. Michajlovič · Vidět víc »

Alexej Iljič Čirikov

Alexej Iljič Čirikov (24. prosince 1703, selo Lužnoje, Tulská gubernie – 4. června 1748, Moskva) byl ruský mořeplavec a objevitel.

Nový!!: Moskva a Alexej Iljič Čirikov · Vidět víc »

Alexej Innokenťjevič Antonov

Alexej Innokent'jevič Antonov (rusky: Aлексей Iннокентьевич Aнтонов) (15. září 1896 Grodno – 18. června 1962 Moskva) byl sovětský generál, člen komunistické strany.

Nový!!: Moskva a Alexej Innokenťjevič Antonov · Vidět víc »

Alexej Ivanovič Musin-Puškin

Alexej Ivanovič Musin-Puškin (Moskva – Petrohrad) byl ruský šlechtic, vládní činitel, historik a sběratel umění, člen Ruské akademie věd (1789), předseda Akademie umění (1794—99).

Nový!!: Moskva a Alexej Ivanovič Musin-Puškin · Vidět víc »

Alexej Jakovlevič Červoněnkis

Alexej Jakovlevič Červoněnkis (rusky; 7. září 1938 – 22. září 2014) byl sovětský a ruský matematik, statistik pracující v oboru strojového učení.

Nový!!: Moskva a Alexej Jakovlevič Červoněnkis · Vidět víc »

Alexej Jelisejev

Alexej Stanislavovič Jelisejev, (* 13. července 1934 Žizdra, Kalužská oblast SSSR) je ruský vědecký pracovník, bývalý sovětský kosmonaut z lodí Sojuz.

Nový!!: Moskva a Alexej Jelisejev · Vidět víc »

Alexej Jemelin

Alexej Jemelin (* 16. října 1968, Moskva) je bývalý ruský atlet, výškař, který většinu svých úspěchů zaznamenal coby reprezentant Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Alexej Jemelin · Vidět víc »

Alexej Kim

Alexej Rostislavovič Kim (rusky: Алексей Ростиславович Ким; * 21. září 1958) je ruský generálplukovník pozemních vojsk.

Nový!!: Moskva a Alexej Kim · Vidět víc »

Alexej Kondraťjevič Savrasov

Alexej Kondraťjevič Savrasov, též psaný Aleksej Kondratěvič Savrasov (24. května 1830, Moskva – 8. října 1897 tamtéž) byl ruský realistický malíř, známý především jako autor krajinomaleb.

Nový!!: Moskva a Alexej Kondraťjevič Savrasov · Vidět víc »

Alexej Kosygin

Alexej Nikolajevič Kosygin (Petrohrad – 18. prosince 1980, Moskva) byl sovětský politik, funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Alexej Kosygin · Vidět víc »

Alexej Kozlov (filozof)

Alexej Alexandrovič Kozlov (Moskva – Petrohrad) byl ruský filozof a publicista, jeden z hlavních představitelů filozofie personalismu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Alexej Kozlov (filozof) · Vidět víc »

Alexej Kozlov (hudebník)

Alexej Semjonovič Kozlov (13. října 1935 Moskva) je ruský jazzový saxofonista a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Alexej Kozlov (hudebník) · Vidět víc »

Alexej Kručonych

Alexej Jelisejevič Kručonych (Chersonská gubernie – 17. června 1968 Moskva) byl ruský spisovatel, vůdčí představitel tzv.

Nový!!: Moskva a Alexej Kručonych · Vidět víc »

Alexej Leonťjev

Alexej Nikolajevič Leonťjev, rusky Алексе́й Никола́евич Лео́нтьев (18. února 1903, Moskva – 21. ledna 1979, Moskva) byl sovětský psycholog ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Alexej Leonťjev · Vidět víc »

Alexej Leonov

Alexej Archipovič Leonov (30. května 1934 Listvjanka, Kemerovská oblast – 11. října 2019 Moskva) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Alexej Leonov · Vidět víc »

Alexej Ljubimov

Alexej Ljubimov (* 16. září 1944, Moskva), rusky Алексей Борисович Любимов, Alexej Borisovič Ljubimov, je ruský pianista, fortepianista a cembalista.

Nový!!: Moskva a Alexej Ljubimov · Vidět víc »

Alexej Losev

Alexej Fjodorovič Losev (v Novočerkassku – 24. května 1988 v Moskvě) byl sovětský filosof, historik filosofie, vysokoškolský pedagog, doktor filologických věd (1943), profesor Moskevského pedagogického ústavu.

Nový!!: Moskva a Alexej Losev · Vidět víc »

Alexej Lukjaňuk

Alexej Vasiljevič Lukjaňuk (rusky Алексей Васильевич Лукьянюк; 12. prosinec 1980, Moskva, Ruská federace) je ruský automobilový závodník, mistr sportu mezinárodní třídy v rally, vítěz ruského poháru v rallye v roce 2011 (kategorie 2000N), Mistr Europy 2018 v roce 2018, Mistr Ruska v roce 2014 a také Mistr Estonska v roce 2014.

Nový!!: Moskva a Alexej Lukjaňuk · Vidět víc »

Alexej Makarov

Alexej Dmitrijevič Makarov (– 5. září 1976) byl sovětský filozof a historik filosofie, vysokoškolský pedagog, doktor filozofických věd, profesor na Vysoké stranické škole při ÚV KSSS.

Nový!!: Moskva a Alexej Makarov · Vidět víc »

Alexej Marčenko

Alexej Igorevič Marčenko, (* 2. ledna 1992 Moskva) je ruský hokejový obránce momentálně hrající v kontinentální hokejové lize (KHL) za tým Lokomotiv Jaroslavl.

Nový!!: Moskva a Alexej Marčenko · Vidět víc »

Alexej Michajlovič Remizov

Alexej Michajlovič Remizov (rusky: Алексей Михайлович Ремизов, 6. červencegreg. / 24. červnajul. 1877, Moskva, Rusko – 26. září 1957 Paříž, Francie) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Alexej Michajlovič Remizov · Vidět víc »

Alexej Mirančuk

Alexej Andrejevič Mirančuk (cyrilicí: Алексей Андреевич Миранчук; * 17. října 1995 Slavjansk na Kubani) je ruský profesionální fotbalista, který hraje na pozici ofensivního záložníka nebo křídelníka za italský klub Turín FC, kde je na hostování z Atalanty, a za ruský národní tým.

Nový!!: Moskva a Alexej Mirančuk · Vidět víc »

Alexej Morozov

Alexej Alexejevič Morozov (* 16. února 1977, Moskva) je bývalý ruský hokejový útočník a od února roku 2020 prezident KHL, předtím tuto funkci vykonával v juniorské MHL.

Nový!!: Moskva a Alexej Morozov · Vidět víc »

Alexej Navalnyj

Alexej Anatoljevič Navalnyj (* 4. června 1976 Butyň, Moskevská oblast) je ruský právník a politický opoziční aktivista.

Nový!!: Moskva a Alexej Navalnyj · Vidět víc »

Alexej Nikišin

Viktor Veržbickij Alexej Igorevič Nikišin (rus. Алексе́й И́горевич Ники́шин * 29. dubna 1976 Moskva) je ruský portrétní fotograf.

Nový!!: Moskva a Alexej Nikišin · Vidět víc »

Alexej Pažitnov

Alexej Leonidovič Pažitnov (rusky Алексей Леонидович Пажитнов, v angl. přepisu Alexey Pajitnov, * 14. března 1956 Moskva) je počítačový inženýr a herní vývojář z Ruska, od roku 1991 žijící v USA.

Nový!!: Moskva a Alexej Pažitnov · Vidět víc »

Alexej Petrovič

Alexej Petrovič Alexej Petrovič (28. února 1690 – 7. července 1718), byl synem ruského cara Petra I. Velikého a následníkem trůnu.

Nový!!: Moskva a Alexej Petrovič · Vidět víc »

Alexej Petrovič Jermolov

Alexej Petrovič Jermolov (4. června 1777 Moskva – 23. dubna 1861 tamtéž) byl ruský generál, který velel ruským vojskům během dobývání Kavkazu.

Nový!!: Moskva a Alexej Petrovič Jermolov · Vidět víc »

Alexej Petrovič Maresjev

Alexej Petrovič Maresjev (20. května 1916, Kamyšin – 19. května 2001, Moskva) byl legendární sovětský pilot z doby Velké vlastenecké války, který bojoval jako stíhač i po amputaci obou nohou.

Nový!!: Moskva a Alexej Petrovič Maresjev · Vidět víc »

Alexej Prudnikov

Alexej Pavlovič Prudnikov (rusky Алексей Павлович Прудников; * 20. března 1960 Moskva) je ruský fotbalový trenér a bývalý sovětský a ruský fotbalový brankář.

Nový!!: Moskva a Alexej Prudnikov · Vidět víc »

Alexej Rubcov

Alexej Rubcov (* 5. srpna 1988 Moskva) je ruský reprezentant v boulderingu, olympionik, vítěz Rock Masteru a mistr světa a vítěz Melloblocca.

Nový!!: Moskva a Alexej Rubcov · Vidět víc »

Alexej Rybnikov

Alexej Rybnikov (* 17. července 1945, Moskva) je ruský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Alexej Rybnikov · Vidět víc »

Alexej Rykov

Alexej Ivanovič Rykov (25. února 1881 Saratov – 15. března 1938 Moskva) byl sovětský politik, předseda Rady lidových komisařů a oběť Stalinových čistek.

Nový!!: Moskva a Alexej Rykov · Vidět víc »

Alexej Sergejevič Bogomolov

Alexej Sergejevič Bogomolov (20. srpna 1927 v Moskvě – 27. února 1983 tamtéž) byl sovětský filosof, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor katedry dějin zahraniční filosofie Filosofické fakulty Lomonosovovy univerzity, kde působil od roku 1958 až do konce života.

Nový!!: Moskva a Alexej Sergejevič Bogomolov · Vidět víc »

Alexej Sergejevič Mazurin

Moskva, náměstí Ljubjanskaja, asi 1900 Alexej Sergejevič Mazurin (10. prosince 1846 Moskva – po roce 1918, Reutov) byl ruský obchodník a fotograf; filantrop a čestný občan Moskvy.

Nový!!: Moskva a Alexej Sergejevič Mazurin · Vidět víc »

Alexej Stachanov

Alexej Grigorjevič Stachanov (rusky Алексей Григоревич Стаханов, 3. ledna 1906, Lugová, Ruské impérium – 5. listopadu 1977, Torez, Sovětský svaz) byl sovětský horník a národní hrdina SSSR, který měl reprezentovat SSSR jako socialistickou průmyslově vyspělou zemi.

Nový!!: Moskva a Alexej Stachanov · Vidět víc »

Alexej Terenin

Alexej Terenin (* 1969) je architekt, který se zabývá olejomalbou.

Nový!!: Moskva a Alexej Terenin · Vidět víc »

Alexej Uljukajev

Alexej Valentinovič Uljukajev (* 23. března 1956 Moskva) je ruský politik, doktor ekonomických věd, od 24. června 2013 do 15.

Nový!!: Moskva a Alexej Uljukajev · Vidět víc »

Alexej Valerjevič Děvotčenko

Alexej Valerjevič Děvotčenko (14. října 1965 Leningrad – 5. listopadu 2014 Moskva) byl sovětský a ruský divadelní i filmový herec (zasloužilý umělec Ruské federace) a politický aktivista.

Nový!!: Moskva a Alexej Valerjevič Děvotčenko · Vidět víc »

Alexej Vasiljevič Kolcov

Alexej Vasiljevič Kolcov (15. října 1809, Voroněž – 10. listopadu 1842) byl ruský romantický básník, označovaný za „ruského Burnse“.

Nový!!: Moskva a Alexej Vasiljevič Kolcov · Vidět víc »

Alexejevský rajón

Alexejevský rajón může být.

Nový!!: Moskva a Alexejevský rajón · Vidět víc »

Alexij (Jelisejev)

Alexij (rodným jménem: Alexandr Jemeljanovič Jelisejev; * 3. května 1969, Ivanovskij) je kněz ruské pravoslavné církve a biskup galičský a makarjevský.

Nový!!: Moskva a Alexij (Jelisejev) · Vidět víc »

Alexij (Kutěpov)

Alexij (světským jménem: Andrej Nikolajevič Kutěpov; * 10. května 1953, Moskva) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita tulský a jefremovský.

Nový!!: Moskva a Alexij (Kutěpov) · Vidět víc »

Alexij (Muljar)

Alexij (světským jménem: Olexandr Petrovyč Muljar; * 4. listopadu 1976, Luck) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup sajanský a nižněudinský.

Nový!!: Moskva a Alexij (Muljar) · Vidět víc »

Alexij (Polikarpov)

Alexij (světským jménem: Anatolij Stěpanovič Polikarpov; * 11. února 1948, Pervouralsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup solněčnogorský a vikář patriarchy moskevského a celé Rusi.

Nový!!: Moskva a Alexij (Polikarpov) · Vidět víc »

Alexij (Zanočkin)

Alexij (rodným jménem: Alexej Viktorovič Zanočkin; * 17. října 1975, Orel) je kněz ruské pravoslavné církve a biskup vídeňský a rakouský.

Nový!!: Moskva a Alexij (Zanočkin) · Vidět víc »

Alexij I.

Alexij I. (světským jménem: Sergej Vladimirovič Simanskij; 8. listopadu 1877, Moskva – 17. dubna 1970, Peredělkino) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Nový!!: Moskva a Alexij I. · Vidět víc »

Alexij II.

Alexij II. (rodným jménem Alexej Michajlovič Rüdiger –; 23. února 1929 Tallinn – 5. prosince 2008 Moskva) byl ruský pravoslavný duchovní, od roku 1990 16.

Nový!!: Moskva a Alexij II. · Vidět víc »

Alexin

Alexin je město v Tulské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Alexin · Vidět víc »

Alfréd Ressel

Alfréd Ressel (9. června 1900, Valašské Meziříčí farnost Valašské Meziříčí – 1. listopadu 1983, Praha) byl československý odbojář, generálmajor ve výslužbě.

Nový!!: Moskva a Alfréd Ressel · Vidět víc »

Alfred Kučevskij

Alfred Kučevskij (rusky:Альфред Иосифович Кучевский) (17. května 1931, Moskva – 15. května 2000, Moskva) byl sovětský reprezentační hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Alfred Kučevskij · Vidět víc »

Alfred Rosenberg

Alfred Ernst Rosenberg (12. ledna 1893 Tallinn – 16. října 1946 Norimberk) byl jedním z prvních a nejvlivnějších členů německé nacistické strany (NSDAP).

Nový!!: Moskva a Alfred Rosenberg · Vidět víc »

Alfred Schnittke

Alfred Garrijevič Schnittke (v češtině často též Šnitke,, 24. listopadu 1934, Engels – 3. srpna 1998, Hamburk) byl rusko-německý židovský skladatel.

Nový!!: Moskva a Alfred Schnittke · Vidět víc »

Alfred Ter-Mkrtčjan

Alfred Ter-Mkrtčjan (* 19. března 1971) je bývalý sovětský a ruský zápasník – klasik arméno-íránského původu, který od roku 1993 reprezentoval Německo.

Nový!!: Moskva a Alfred Ter-Mkrtčjan · Vidět víc »

Algirdas

Algirdas (litevsky Algirdas, polsky Olgierd, bělorus. Альгерд, rus. Ольгерд, 1296/1304 – 1377) byl litevský velkokníže, syn Gediminase z dynastie Gediminovců.

Nový!!: Moskva a Algirdas · Vidět víc »

Ali Asadov

Ali Hidajet oglu Asadov (* 30. listopadu 1956 Baku) je ázerbájdžánský politik, který zastává funkci předsedy vlády poté, co ho 8.

Nový!!: Moskva a Ali Asadov · Vidět víc »

Alim Gadanov

Alim Gadanov (* 20. října 1983) je bývalý ruský zápasník–judista a sambista tatarského původu.

Nový!!: Moskva a Alim Gadanov · Vidět víc »

Alipi Kostadinov

Alipi Kostadinov (* 16. dubna 1955 Petrovice, Československo) je český cyklista, reprezentant bývalého Československa, v jehož dresu vybojoval spolu s Michalem Klasou, Jiřím Škodou a Vlastiborem Konečným bronzovou medaili v silničním závodě mužstev na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Alipi Kostadinov · Vidět víc »

Alisa (hudební skupina)

Alisa je ruská hard rocková hudební skupina, která je považována za jednu z nejvlivnějších kapel ruského rockového hnutí.

Nový!!: Moskva a Alisa (hudební skupina) · Vidět víc »

Alisa Klejbanovová

Alisa Michajlovna Klejbanovová (rusky: Алиса Михайловна Клейбанова, * 15. července 1989 Moskva) je bývalá ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Alisa Klejbanovová · Vidět víc »

Alive 35 World Tour

Alive 35 World Tour bylo světové koncertní turné americké rockové skupiny Kiss k 35 letům její existence.

Nový!!: Moskva a Alive 35 World Tour · Vidět víc »

Aljaška

Aljaška (oficiálně) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA.

Nový!!: Moskva a Aljaška · Vidět víc »

Aljaksandra Sasnovičová

Aljaksandra Sasnovičová (bělorusky: Аляксандра Аляксандраўна Сасновіч, Aljaksandra Aljaksandrajna Sasnovič, * 22. března 1994 Minsk) je běloruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Aljaksandra Sasnovičová · Vidět víc »

Alla Alexandrovna Andrejevová

Alla Alexandrovna Andrejevová (za svobodna Bružesová, jméno po prvním muži – Ivaševová-Musatovová;, Moskva – 29. dubna 2005, Moskva) byla ruská výtvarnice, žena básníka a mystika Daniila Andrejeva, autora nábožensko-filosofického traktátu Růže Světa.

Nový!!: Moskva a Alla Alexandrovna Andrejevová · Vidět víc »

Alla Bajanovová

Alla Nikolajevna Bajanovová, roz.

Nový!!: Moskva a Alla Bajanovová · Vidět víc »

Alla Genrichovna Masevič

Alla Genrichovna Masevič (rusky Алла Генриховна Масевич; 9. října 1918, Tbilisi – 6. května 2008, Moskva) byla ruská astronomka.

Nový!!: Moskva a Alla Genrichovna Masevič · Vidět víc »

Alla Kudrjavcevová

Alla Alexandrovna Kudrjavcevová (rus. Алла Александровна Кудрявцева; * 3. listopadu 1987 Moskvě, Sovětský svaz) je současná ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Alla Kudrjavcevová · Vidět víc »

Alla Pugačova

Alla Borisovna Pugačova (česky přechýleně Pugačovová,, někdy nesprávně Alla Pugačeva, * 15. dubna 1949 Moskva, Sovětský svaz) je populární ruská zpěvačka pop music.

Nový!!: Moskva a Alla Pugačova · Vidět víc »

Alla Pugačova. Tot samyj koncert

Alla Pugačova.

Nový!!: Moskva a Alla Pugačova. Tot samyj koncert · Vidět víc »

Alma-Atinskaja (stanice metra v Moskvě)

Alma-Atinskaja je nejjižnější stanice Zamoskvorecké linky, nacházející se v jižní části Moskvy, ve čtvrti Bratějevo.

Nový!!: Moskva a Alma-Atinskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Almas Ordabajev

Almas Ordabajev (* 19. dubna 1938, Novosibirsk, SSSR) je kazašský architekt, grafický designér, historik hmotné kultury, profesor katedry architektury a designu Kaspické univerzity v Almaty.

Nový!!: Moskva a Almas Ordabajev · Vidět víc »

Almast

Almast (tj. Drahokam, v ruském originále, arménsky) je opera o čtyřech dějstvích arménského skladatele a zakladatele arménské moderní hudby Alexandra Spendiarjana (Spendiarova) na libreto básnířky Sofie Jakovlevny Parnokové podle básně Dobytí Tmkaberdu Hovhannese Tumanjana.

Nový!!: Moskva a Almast · Vidět víc »

Almaty

Almaty, dříve Alma-Ata, do roku 1921 Věrnyj je největší město v Kazachstánu s 1 854 556 obyvateli (ke dni 1. ledna 2019).

Nový!!: Moskva a Almaty · Vidět víc »

Alois Fišera

Div.

Nový!!: Moskva a Alois Fišera · Vidět víc »

Alois Jaroslav Pražák

Alois Jaroslav Pražák (14. února 1898 Brno farnosti při kostele sv.Petra a Pavla v Brně – 5. srpna 1981 Nambour, Queensland, Austrálie) byl český právník a vládní zmocněnec a příslušník československého zahraničního odboje ve druhé světové válce.

Nový!!: Moskva a Alois Jaroslav Pražák · Vidět víc »

Alsou

Alsou Ralifovna Abramovová (latinkou Alsu Rälif qızı Abramova,, rozená Safinová, * 27. června 1983 v Bugulmě, Sovětský svaz, dnes Ruská federace), známá pouze jako Alsou (rusky Алсу́), je populární tatarská a ruská zpěvačka a příležitostná herečka.

Nový!!: Moskva a Alsou · Vidět víc »

Altajská republika

Mapa Altaj, plným názvem Altajská republika (altajsky Алтай Республика) nebo Republika Altaj (rusky Респу́блика Алта́й), je republika v Sibiřském federálním okruhu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Altajská republika · Vidět víc »

Altajský kraj

Altajský kraj je kraj Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu.

Nový!!: Moskva a Altajský kraj · Vidět víc »

Altufjevo (stanice metra v Moskvě)

Altufjevo je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Altufjevo (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Alzamaj

Alzamaj je město v Irkutské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Alzamaj · Vidět víc »

Amanda Anisimovová

Amanda Anisimovová (nepřechýleně Anisimova, * 31. srpna 2001 Freehold Township, New Jersey) je americká profesionální tenistka a vítězka juniorky na US Open 2017.

Nový!!: Moskva a Amanda Anisimovová · Vidět víc »

Amazasp Ovakimovič Arutjunjan

Amazasp Ovakimovič Arutjunjan (14. října 1902 – 2. dubna 1971) byl sovětský diplomat, velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Amazasp Ovakimovič Arutjunjan · Vidět víc »

Ambako Vačadze

Ambako Vačadze (* 17. března 1983 v Kutaisi) je bývalý gruzínský a ruský zápasník – klasik.

Nový!!: Moskva a Ambako Vačadze · Vidět víc »

Ambrozie (Munteanu)

Ambrozie (světským jménem: Vitalie Petru Munteanu; * 25. října 1973, Taxobeni) je moldavský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup bogorodský a vikář Patriarchálního exarchy Západní Evropy.

Nový!!: Moskva a Ambrozie (Munteanu) · Vidět víc »

Amděrma

Amděrma je osada v Zapolárním okrese Něneckého autonomního okruhu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Amděrma · Vidět víc »

Amenemhet III.

Amenemhet III. byl faraonem z vrcholného období 12. dynastie, vládl v letech 1818–1773 př.

Nový!!: Moskva a Amenemhet III. · Vidět víc »

Americká hokejová reprezentace

FinskuAmerická hokejová reprezentace je národní reprezentací Spojených států amerických.

Nový!!: Moskva a Americká hokejová reprezentace · Vidět víc »

Americká hokejová reprezentace do 20 let

Americká hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších amerických hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Americká hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Americké Panenské ostrovy na letních olympijských hrách

Americké Panenské ostrovy na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Americké Panenské ostrovy na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Amfilochij (Bondarenko)

Amfilochij (světským jménem: Andrej Anatoljevič Bondarenko; * 24. června 1969, Kurčum) je kazašský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup usť-kamenogorský a semipalatinský.

Nový!!: Moskva a Amfilochij (Bondarenko) · Vidět víc »

Amguema (osada)

Amguema (rusky Амгуэма) je vesnice v Rusku v Čukotském autonomním okruhu.

Nový!!: Moskva a Amguema (osada) · Vidět víc »

Ammán

Ammán (arabsky عَمَّان, dříve řecky Φιλαδελφια Filadelfia, latinsky Philadelphia), je hlavním městem Jordánska.

Nový!!: Moskva a Ammán · Vidět víc »

Amurská oblast

Amurská oblast je federální subjekt Ruské federace (oblast).

Nový!!: Moskva a Amurská oblast · Vidět víc »

Amvrosij (Fedukovič)

Amvrosij (světským jménem: Artur Stěpanovič Fedukovič; * 17. června 1977, Mjory) je běloruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup trakajský a vikář vilniuské eparchie.

Nový!!: Moskva a Amvrosij (Fedukovič) · Vidět víc »

Amvrosij (Jermakov)

Amvrosij (světským jménem: Vitalij Anatoljevič Jermakov; * 15. června 1970, Lužki) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita tverský a kašinský.

Nový!!: Moskva a Amvrosij (Jermakov) · Vidět víc »

Amy Acuffová

Amy Lyn Acuffová, nepřechýleně Amy Lyn Acuff (* 14. července 1975 Port Arthur, Texas), je bývalá americká atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Amy Acuffová · Vidět víc »

Amy Johnsonová

Amy Johnsonová, anglicky: Amy Johnson (1. července 1903 Kingston upon Hull – 5. ledna 1941 ústí Temže do Severního moře) byla anglická pilotka, průkopnice ženského létání, která ve 30.

Nový!!: Moskva a Amy Johnsonová · Vidět víc »

Anadyr

Nejvýchodnější ruské město Anadyr (čuksky Кагыргын) je administrativní centrum Čukotského autonomního okruhu.

Nový!!: Moskva a Anadyr · Vidět víc »

Anapa

Anapa (rusky) je město na pobřeží Černého moře u severozápadního konce Kavkazu v Krasnodarském kraji v Rusku.

Nový!!: Moskva a Anapa · Vidět víc »

Anastasij (Metkin)

Anastasij (světským jménem: Alexandr Michajlovič Metkin; * 27. srpna 1944, Stolbovo) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a emeritní metropolita simbirský a novospasský.

Nový!!: Moskva a Anastasij (Metkin) · Vidět víc »

Anastasija Baburovová

Anastasia Baburovová (30. listopadu 1983, Sevastopol – 19. ledna 2009) byla novinářka píšící pro noviny Novaja gazeta a studentka žurnalistiky na Moskevské státní univerzitě.

Nový!!: Moskva a Anastasija Baburovová · Vidět víc »

Anastasija Davydovová

Anastasija Davydovová, Анастасия Семёновна Давыдова (* 2. února 1983 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá ruská synchronizovaná plavkyně.

Nový!!: Moskva a Anastasija Davydovová · Vidět víc »

Anastasija Ivanovna Abramova

Anastasija Ivanovna Abramova (Анастасия Ивановна Абрамова; 30. června 1902 Moskva – 26. června 1985 Moskva) byla ruská baletka.

Nový!!: Moskva a Anastasija Ivanovna Abramova · Vidět víc »

Anastasija Kapačinská

Anastasija Alexandrovna Kapačinská (* 21. listopadu 1979, Moskva, Sovětský svaz) je ruská atletka, běžkyně, jejíž specializací je běh na 200 metrů a hladká čtvrtka.

Nový!!: Moskva a Anastasija Kapačinská · Vidět víc »

Anastasija Myskinová

Anastasija Andrejevna Myskinová (* 8. července 1981, Moskva) je bývalá ruská profesionální tenistka a vítězka ženské dvouhry na French Open 2004, čímž se vůbec první ruskou tenistkou, která vyhrála grandslamový turnaj.

Nový!!: Moskva a Anastasija Myskinová · Vidět víc »

Anastasija Pavljučenkovová

Anastasija Sergejevna Pavljučenkovová, (* 3. července 1991 Samara) je ruská profesionální tenistka a olympijská vítězka smíšené čtyřhra z tokijských her.

Nový!!: Moskva a Anastasija Pavljučenkovová · Vidět víc »

Anastasija Pivovarovová

Anastasija Pivovarovová,, (* 16. června 1990 Čita) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Anastasija Pivovarovová · Vidět víc »

Anastasija Potapovová

Anastasija Potapovová (* 30. března 2001 Saratov) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Anastasija Potapovová · Vidět víc »

Anastasija Prychoďková

Anastasija „Nasťa“ Kosťantynivna Prychoďková (21. dubna 1987, Kyjev, Ukrajinská SSR, SSSR)Biografie na oficiálních stránkách http://anastasya-prihodko.com/ je ukrajinská folková a popová zpěvačka známá pro svůj hluboký kontraalt.

Nový!!: Moskva a Anastasija Prychoďková · Vidět víc »

Anastáz Ivanovič Mikojan

Anastáz Ivanovič Mikojan (25. listopadu 1895 Sanahin – 21. října 1978 Moskva) byl sovětský státník arménského původu, který byl politicky činný za éry Stalina a Chruščova.

Nový!!: Moskva a Anastáz Ivanovič Mikojan · Vidět víc »

Anatole Saderman

Anatole Saderman (6. března 1904, Moskva, Rusko – 31. října 1993, Buenos Aires, Argentina) byl argentinský fotograf ruského původu se specializací na portrétní fotografii.

Nový!!: Moskva a Anatole Saderman · Vidět víc »

Anatolie (Botnari)

Anatolie (rodným jménem: Gheorghe Tomici Botnari; * 3. května 1950, Pitușca) je moldavský duchovní Moldavské pravoslavné církve arcibiskup cahulský a comratský.

Nový!!: Moskva a Anatolie (Botnari) · Vidět víc »

Anatolij (Kuzněcov)

Anatolij (světským jménem: Jevgenij Vlasovič Kuzněcov; * 28. května 1930, Irkutsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní arcibiskup kerčský a vikář surožské eparchie.

Nový!!: Moskva a Anatolij (Kuzněcov) · Vidět víc »

Anatolij Alexejevič Karacuba

Anatolij Alexejevič Karacuba (31. ledna 1937 Groznyj – 28. září 2008 Moskva) byl ruský matematik, nejznámější díky Karacubovu násobení, asymptoticky rychlému násobení čísel.

Nový!!: Moskva a Anatolij Alexejevič Karacuba · Vidět víc »

Anatolij Arcebarskij

Anatolij Pavlovič Arcebarskij, rusky Арцебарский, Анатолий Павлович (* 9. září 1956 Prosjana, Dněpropetrovská oblast, Ukrajinská SSR) je ukrajinský kosmonaut, který má za sebou pět měsíců působení na orbitální stanici Mir.

Nový!!: Moskva a Anatolij Arcebarskij · Vidět víc »

Anatolij Arkaďjevič Blagonravov

Anatolij Arkaďjevič Blagonravov (1. června 1894 Aňkovo, Ruské impérium - 4. února 1975 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský vědec v oblasti mechaniky (balistiky), akademik.

Nový!!: Moskva a Anatolij Arkaďjevič Blagonravov · Vidět víc »

Anatolij Čepiga

Anatolij Vladimirovič Čepiga (* 5. dubna 1979 Nikolajevka) je plukovník ruské vojenské rozvědky GRU.

Nový!!: Moskva a Anatolij Čepiga · Vidět víc »

Anatolij Baranov

Anatolij Ivanovič Baranov (Анатолий Иванович Баранов:Баранов Анатолій Іванович) byl sovětský inženýr, vedoucí elektrotechnik v Černobylské jaderné elektrárně.

Nový!!: Moskva a Anatolij Baranov · Vidět víc »

Anatolij Berezovoj

Anatolij Nikolajevič Berezovoj, (11. dubna 1942 Enem, SSSR – 20. září 2014) byl voják – letec z povolání, kosmonaut ze Saljutu 7.

Nový!!: Moskva a Anatolij Berezovoj · Vidět víc »

Anatolij Charčev

Anatolij Georgijevič Charčev (2. května 1921 v Kalininské oblasti – 5. června 1987 v Moskvě) byl sovětský marxisticko-leninský sociolog a filosof, doktor filosofických věd, profesor.

Nový!!: Moskva a Anatolij Charčev · Vidět víc »

Anatolij Filipčenko

Anatolij Vasiljevič Filipčenko,, (26. února 1928, Davydovka, Voroněžská oblast RSFSR – 7. srpna 2022, Hvězdné městečko, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Anatolij Filipčenko · Vidět víc »

Anatolij Firsov

Anatolij Vasiljevič Firsov (1. února 1941 Moskva – 24. července 2000, tamtéž) byl sovětský hokejista.

Nový!!: Moskva a Anatolij Firsov · Vidět víc »

Anatolij Fomenko

Anatolij Timofejevič Fomenko, Анатолий Тимофеевич Фоменко (* 13. března 1945) je akademik na Ruské akademii věd, doktor fyzicko-matematických věd a profesor moskevské Lomonosovovy univerzity.

Nový!!: Moskva a Anatolij Fomenko · Vidět víc »

Anatolij Garanin

Leningrad, 9. října 1941archiv RIA Novosti Anatolij Garanin (rusky Анатолий Сергеевич Гаранин) (10. června 1912 – 7. dubna 1990) byl sovětský novinářský fotograf.

Nový!!: Moskva a Anatolij Garanin · Vidět víc »

Anatolij Iljin

Anatolij Michajlovič Iljin (27. června 1931, Moskva – 10. února 2016, Moskva) byl sovětský fotbalista.

Nový!!: Moskva a Anatolij Iljin · Vidět víc »

Anatolij Ivanišin

Anatolij Alexejevič Ivanišin (* 15. ledna 1969 v Irkutsku, RSFSR, SSSR) byl původně pilot ruského vojenského letectva, od května 2003 pak ruský kosmonaut, 522. člověk ve vesmíru. Třikrát navštívil Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) k dlouhodobému pobytu. Do vesmíru vzlétl 14. listopadu 2011 v lodi Sojuz TMA-22, jako palubní inženýr se zapojil do činnosti Expedice 30, přistál 27. dubna 2012. Podruhé byl na ISS od 7. července 2016 do 29. října 2016 jako palubní inženýr Expedice 48 a velitel Expedice 49. V roce 2020 byl na ISS v rámci Expedice 63 potřetí. Ve vesmíru strávil celkem 476 dní.

Nový!!: Moskva a Anatolij Ivanišin · Vidět víc »

Anatolij Kralickij

Anatolij Kralický (vlastním jménem Alexander Fjodorovič Kralickij; 12. února 1835, Vyšné Čabiny – 11. února 1894, Mukačevo) byl mnich baziliánského řádu svatého Basila Velikého, církevní činitel, pedagog, spisovatel, prozaik, etnograf, historik, literární vědec, folklorista, novinář, fotograf a významná osobnost národního obrození Rusínů.

Nový!!: Moskva a Anatolij Kralickij · Vidět víc »

Anatolij Krutikov

Anatolij Fjodorovič Krutikov, rusky Анатолий Фёдорович Крутиков (21. září 1933, Moskva – 8. listopadu 2019) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Anatolij Krutikov · Vidět víc »

Anatolij Larjukov

Anatolij Vladimirovič Larjukov (* 28. října 1970 Vladikavkaz) je bývalý ruský zápasník–judista, bronzový olympijský medailista z roku 2000.

Nový!!: Moskva a Anatolij Larjukov · Vidět víc »

Anatolij Levčenko

Anatolij Semjonovič Levčenko (21. května 1941 Krasnokutsk, Charkovská oblast – 6. srpna 1988 Moskva) byl sovětský zkušební letec a kosmonaut, v letech 1977–1988 člen skupiny letců Letecko-výzkumného institutu M. M. Gromova připravujících se ke kosmickým letům v roli pilotů raketoplánu Buran.

Nový!!: Moskva a Anatolij Levčenko · Vidět víc »

Anatolij Markovič Markuša

Anatolij Markovič Markuša, vlastním jménem Arnold Markovič Lurje (20. června 1921, Jekatěrinoslav, dnes Dnipro na Ukrajině – 30. srpna 2005, Moskva) byl ruský sovětský novinář, vojenský stíhač, zkušební pilot a spisovatel židovského původu.

Nový!!: Moskva a Anatolij Markovič Markuša · Vidět víc »

Anatolij Masljonkin

Anatolij Masljonkin (rusky Анатолий Евстигнеевич Маслёнкин; 29. červen 1930, Moskva – 16. květen 1988, Moskva) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Anatolij Masljonkin · Vidět víc »

Anatolij Papanov

Anatolij Dmitrijevič Papanov (rusky Анатолий Дмитриевич Папанов, 31. října 1922 Vjazma, Smolenská oblast – 7. srpna 1987 Moskva) byl sovětský divadelní a filmový herec, divadelní pedagog a dabér.

Nový!!: Moskva a Anatolij Papanov · Vidět víc »

Anatolij Petrovič Dněprov

Anatolij Petrovič Dněprov, vlastním jménem Anatolij Petrovič Mickevič (17. listopadu 1919, Sičeslav, dnes Dnipro, Ukrajina – 7. října 1975, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel vědeckofantastické literatury původem z Ukrajiny.

Nový!!: Moskva a Anatolij Petrovič Dněprov · Vidět víc »

Anatolij Pristavkin

Anatolij Ignaťjevič Pristavkin (rusky Анатолий Игнaтьевич Приставкин) (17. října 1931 Ljubercy, Moskevská oblast, Sovětský svaz - 11. července 2008 Moskva, Rusko) byl ruský spisovatel a bojovník za lidská práva.

Nový!!: Moskva a Anatolij Pristavkin · Vidět víc »

Anatolij Semjonov

Anatolij Anatoljevič Semjonov (rusky Анатолий Анатольевич Семёнов, * 5. března 1962 v Moskvě, SSSR) je bývalý ruský hokejový útočník, který odehrál 362 utkání v NHL.

Nový!!: Moskva a Anatolij Semjonov · Vidět víc »

Anatolij Sevasťjanov

Anatolij Alexandrovič Sevasťjanov (25. září 1931, Izoplit Tverská oblast – 2015 Moskva) byl ruský a sovětský spisovatel, fotograf a biolog.

Nový!!: Moskva a Anatolij Sevasťjanov · Vidět víc »

Anatolij Solonicyn

Anatolij Solonicyn (30. srpna 1934 Bogorodsk, Nižněnovgorodská oblast – 11. června 1982 Moskva) byl sovětský divadelní a filmový herec, který hrál ve filmech Svůj mezi cizími (1974), Osobní stráž (1979) a Stalker (1979).

Nový!!: Moskva a Anatolij Solonicyn · Vidět víc »

Anatolij Tarasov

Anatolij Vladimirovič Tarasov (10. prosince 1918 Moskva – 23. června 1995 Moskva) byl sovětský hokejový trenér, označovaný za „otce ruského hokeje“.

Nový!!: Moskva a Anatolij Tarasov · Vidět víc »

Anželika Sidorovová

Anželika Aleksandrovna Sidorovová (rusky: Анжелика Александровна Сидорова; * 28. června 1991 Moskva) je ruská atletka, specializující se na skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Anželika Sidorovová · Vidět víc »

Anžero-Sudžensk

Anžero-Sudžensk je město v Kemerovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Anžero-Sudžensk · Vidět víc »

Anđelko Runjić

Anđelko Runjić (31. července 1938 Perković – 15. září 2015) byl chorvatský politik, ekonom a diplomat.

Nový!!: Moskva a Anđelko Runjić · Vidět víc »

ANBO III

ANBO III (Antanas Nori Būti Ore, volně česky Antanas chce být ve vzduchu) byl dvoumístný vzpěrový hornoplošník, který byl určen pro pokračovací výcvik pilotů.

Nový!!: Moskva a ANBO III · Vidět víc »

Anděl (Praha)

Anděl (nebo také U Anděla) je významná levobřežní dopravní křižovatka v Praze, faktické centrum zdejší městské čtvrti Smíchov.

Nový!!: Moskva a Anděl (Praha) · Vidět víc »

Anděl (stanice metra)

Anděl (zkratka AN) je stanice metra v Praze na lince B. Nachází se ve čtvrti Smíchov v blízkosti odstřeleného domu U zlatého anděla, po němž je pojmenována.

Nový!!: Moskva a Anděl (stanice metra) · Vidět víc »

Anděl se zlatými vlasy

Anděl se zlatými vlasy je temperová ikona neznámého ruského umělce, namalovaná ve druhé polovině 12. století.

Nový!!: Moskva a Anděl se zlatými vlasy · Vidět víc »

Anders Berntsen Mol

Anders Mol také Anders Berntsen Mol (* 2. července 1997 Stord) je norský plážový volejbalista, olympijský vítěz z roku 2021, když spolu s Christian Sandlie Sorumem opanovali Olympijské hry v Tokiu.

Nový!!: Moskva a Anders Berntsen Mol · Vidět víc »

Andor Lilienthal

Andor (André, Andre, Andrej) Arnoldovič LilienthalReuben Fine, The World's Great Chess Games, Dover Publications, 1983, p. 216.

Nový!!: Moskva a Andor Lilienthal · Vidět víc »

Andorra na letních olympijských hrách

Andorra na letních olympijských hrách startuje od roku 1976.

Nový!!: Moskva a Andorra na letních olympijských hrách · Vidět víc »

André Niklaus

André Niklaus (* 30. srpna 1981, Berlín) je německý sportovec, jehož specializací je atletický víceboj.

Nový!!: Moskva a André Niklaus · Vidět víc »

André Simone

Certifikát na jméno Otto Katz opravňující svého majitele k dočasnému pobytu ve Velké Británii při návratu do vlasti v roce 1946 Detail fotografie z certifikátu na jméno Otto Katz opravňující svého majitele k dočasnému pobytu ve Velké Británii při návratu do vlasti v roce 1946 André Simone, vlastním jménem Otto Katz (27. května 1895 Jistebnice – 3. prosince 1952 Praha), byl český novinář, spisovatel a politický pracovník.

Nový!!: Moskva a André Simone · Vidět víc »

Andrea Bieniasová

Andrea Bieniasová, rozená Andrea Reichsteinová (* 11. listopadu 1959, Lipsko, Sasko) je bývalá východoněmecká atletka.

Nový!!: Moskva a Andrea Bieniasová · Vidět víc »

Andrea Demirović

Andrea Demirović (černohorsky cyrilicí Андреа Демировић; * 17. června 1985 Titograd, SR Černá Hora, Socialistická federativní republika Jugoslávie, dnes Podgorica, Černá Hora) je černohorská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Andrea Demirović · Vidět víc »

Andrea Minguzzi

Andrea Minguzzi (1. února 1982) je bývalý italský zápasník — klasik, olympijský vítěz z roku 2008.

Nový!!: Moskva a Andrea Minguzzi · Vidět víc »

Andreas Grassmann

Andreas Grassmann (23. února 1704 Ženklava – 15. března 1783 Berlín) první a jediný český biskup Moravské církve.

Nový!!: Moskva a Andreas Grassmann · Vidět víc »

Andreas Mogensen

Mogensen (druhý zprava) při akvanautickém výcviku NEEMO 19 v září 2014 Mogensem při cvičení v laboratorním modulu Destiny během svého prvního letu v září 2015 Andreas Enevold Mogensen (* 2. listopadu 1976 Kodaň) je dánský inženýr a astronaut, 541. člověk ve vesmíru.

Nový!!: Moskva a Andreas Mogensen · Vidět víc »

Andrej Alšan

Andrej Igorevič Alšan (* 18. března 1956 Baku, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Andrej Alšan · Vidět víc »

Andrej Alexejevič Amalrik

Andrej Alexejevič Amalrik (12. května 1938, Moskva – 12. listopadu 1980, nedaleko Guadalajary, Kastilie – La Mancha, Španělsko) byl ruský disident, spisovatel a publicista.

Nový!!: Moskva a Andrej Alexejevič Amalrik · Vidět víc »

Andrej Andrejev

Andrej Andrejevič Andrejev (30. října 1895, Kuzněcovo – 5. prosince 1971, Moskva) byl sovětský politik a v letech 1946—1953 místopředseda Rady ministrů SSSR.

Nový!!: Moskva a Andrej Andrejev · Vidět víc »

Andrej Andrejevič Gromyko

Andrej Andrejevič Gromyko (bělorusky Aндрэй Aндрэeвiч Гpaмыкa; Staryje Gromyki u Homelu – 2. července 1989 Moskva) byl sovětský politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Andrej Andrejevič Gromyko · Vidět víc »

Andrej Andrejevič Vlasov

Andrej Andrejevič Vlasov (Lomakino, Nižněnovgorodská oblast – 1. srpna 1946 Moskva) byl sovětský generál, který za druhé světové války v německém zajetí vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu (ROA), do jejíhož vedení ho jmenoval Heinrich Himmler.

Nový!!: Moskva a Andrej Andrejevič Vlasov · Vidět víc »

Andrej Andrejevič Vozněsenskij

Andrej Andrejevič Vozněsenskij (12. května 1933 Moskva – 1. června 2010, Moskva) byl ruský básník, okrajově též prozaik, občanským povoláním architekt.

Nový!!: Moskva a Andrej Andrejevič Vozněsenskij · Vidět víc »

Andrej Andrejevič Zolotov

Andrej Andrejevič Zolotov (Андрей Андреевич Золотов; * 13. prosince 1937 Moskva) je ruský historik umění, umělecký kritik, muzikolog, scenárista a pedagog.

Nový!!: Moskva a Andrej Andrejevič Zolotov · Vidět víc »

Andrej Antonovič Grečko

Andrej Antonovič Grečko (Гречко Андрей Антонович, Golodajevka u Rostova – 26. dubna 1976 Moskva) byl sovětský voják a politik ukrajinské národnosti, od roku 1967 ministr obrany, v roce 1973 byl zvolen do politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Andrej Antonovič Grečko · Vidět víc »

Andrej Šuvalov

Andrej Michajlovič Šuvalov (* 8. ledna 1965 Idrica, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm kordem.

Nový!!: Moskva a Andrej Šuvalov · Vidět víc »

Andrej Ždanov

Andrej Alexandrovič Ždanov (26. února 1896, Mariupol – 31. srpna 1948, Moskva) byl sovětský komunistický politik a ideolog.

Nový!!: Moskva a Andrej Ždanov · Vidět víc »

Andrej Čikatilo

Andrej Romanovič Čikatilo (16. října 1936, Jabločnoje, Sumská oblast – 14. února 1994, Novočerkassk) byl sovětský sériový vrah a kanibal, známý jako rostovský řezník, rudý nebo rostovský rozparovač, protože většinu svých vražd spáchal v Rostovské oblasti ruské SFSR.

Nový!!: Moskva a Andrej Čikatilo · Vidět víc »

Andrej Čochov

Čochovova Car-puška Andrej Čochov (kolem 1545–1629) byl ruský kovolitec.

Nový!!: Moskva a Andrej Čochov · Vidět víc »

Andrej Bachvalov

Andrej Pavlovič Bachvalov (* 13. dubna 1963 Moskva, Ruská SFSR) je bývalý sovětský a ruský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Andrej Bachvalov · Vidět víc »

Andrej Bělyj

Andrej Bělyj (1899) Andrej Bělyj (vlastním jménem Boris Nikolajevič Bugajev / Борис Николаевич Бугаев) (14.jul. / 26.greg. října 1880 Moskva – 8. ledna 1934 tamtéž) byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu.

Nový!!: Moskva a Andrej Bělyj · Vidět víc »

Andrej Borisovič Zubov

Andrej Borisovič Zubov, (* 16. ledna 1952, Moskva) je ruský historik, religionista a politolog.

Nový!!: Moskva a Andrej Borisovič Zubov · Vidět víc »

Andrej Bubnov

Andrej Sergejevič Bubnov (Ivanovo – 1. srpna 1938, Moskva) byl bolševický vůdce a člen Levé opozice.

Nový!!: Moskva a Andrej Bubnov · Vidět víc »

Andrej Chotějev

Andrej Ivanovič Chotějev (2. prosince 1946, Petrohrad – 28. listopadu 2021) byl ruský klavírní virtuos.

Nový!!: Moskva a Andrej Chotějev · Vidět víc »

Andrej Deněr

Andrej Ivanovič Deněr (rusky: Андрей (Генрих) Иванович Деньер, 1820 Moskva — 1892 Petrohrad) byl ruský portrétní fotograf švýcarského původu, jeden z prvních ruských fotografů a předních portrétistů 19.

Nový!!: Moskva a Andrej Deněr · Vidět víc »

Andrej Dmitrijevič Sacharov

Andrej Dmitrijevič Sacharov (21. května 1921 Moskva – 14. prosince 1989 Moskva) byl přední sovětský fyzik, disident a obránce lidských práv, nositel Nobelovy ceny míru a manžel Jeleny Bonnerové.

Nový!!: Moskva a Andrej Dmitrijevič Sacharov · Vidět víc »

Andrej Donatovič Siňavskij

Hrob Andreje Donatoviče Siňavského ve francouzském Fontenay-aux-Roses Andrej Donatovič Siňavskij (8. října 1925 Moskva – 25. února 1997 Paříž) byl ruský literární vědec, spisovatel a literární kritik.

Nový!!: Moskva a Andrej Donatovič Siňavskij · Vidět víc »

Andrej Ešpaj

Andrej Jakovlevič Ešpaj (Андрей Яковлевич Эшпай; 15. května 1925, Kozmoděmjansk, Marijsko, Sovětský svaz – 8. listopadu 2015 Moskva) byl ruský hudební skladatel marijského původu.

Nový!!: Moskva a Andrej Ešpaj · Vidět víc »

Andrej Grigorjevič Škuro

Andrej Grigorjevič Škuro (rusky Андрей Григорьевич Шкуро, ukrajinsky Андрій Григорович Шкуро; Paškovskaja – 16. ledna 1947 Moskva) byl v 1. světové válce velitel partyzánského oddílu, takzvané Vlčí sotně v občanské válce.

Nový!!: Moskva a Andrej Grigorjevič Škuro · Vidět víc »

Andrej Grušin

Andrej Olegovič Grušin (rusky Андре́й Оле́гович Гру́шин, * 29. března 1988) je bývalý ruský fotbalový brankář, naposledy působící v thajském celku TTM Lopburi FC.

Nový!!: Moskva a Andrej Grušin · Vidět víc »

Andrej Ivanovič Jeremenko

Andrej Ivanovič Jeremenko (správným přepisem Jerjomenko, do češtiny se vžil nefonetický přepis příjmení;; Markivka – 19. listopadu 1970, Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Andrej Ivanovič Jeremenko · Vidět víc »

Andrej Jurjevič Okuňkov

Andrej Jurjevič Okuňkov (* 26. července 1969 Moskva, Ruská SSR, SSSR) je ruský matematik.

Nový!!: Moskva a Andrej Jurjevič Okuňkov · Vidět víc »

Andrej Karlov

Andrej Gennaďjevič Karlov (4. února 1954, Moskva – 19. prosince 2016, Ankara) byl ruský diplomat.

Nový!!: Moskva a Andrej Karlov · Vidět víc »

Andrej Kolegajev

Andrej Lukič Kolegajev (rusky Андрей Лукич Колегаев, 22. března 1887, Surgut, Ruské impérium – 3. dubna 1937, Moskva, SSSR) byl ruský revolucionář a člen strany socialistů-revolucionářů, který později přistoupil k bolševikům.

Nový!!: Moskva a Andrej Kolegajev · Vidět víc »

Andrej Kolesnikov (novinář)

Andrej Vladimirovič Kolesnikov (rusky Андрей Владимирович Колесников; * 29. července 1965, Moskva) je ruský novinář, autor série knih o ruském ekonomovi Anatoliji Čubajsovi.

Nový!!: Moskva a Andrej Kolesnikov (novinář) · Vidět víc »

Andrej Kolkutin

Andrej Kolkutin (* 1957, Smoljaninowo, Přímořský kraj) je ruský malíř.

Nový!!: Moskva a Andrej Kolkutin · Vidět víc »

Andrej Končalovskij

Andrej Končalovskij, rodným jménem Andrej Sergejevič Michalkov-Končalovskij (* 20. srpna 1937, Moskva, Sovětský svaz) je ruský scenárista a režisér.

Nový!!: Moskva a Andrej Končalovskij · Vidět víc »

Andrej Korotajev

Andrej Vitaljevič Korotajev (Андрей Витальевич Коротаев) (17. února 1961, Moskva, Sovětský svazМилибанд С. Д. Востоковеды России: XX – начало XXI в. М.: Восточная литература, 2008. Т. 1. С. 694–695.) je ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog.

Nový!!: Moskva a Andrej Korotajev · Vidět víc »

Andrej Krob

Jeho manželka Anna Freimanová Andrej Krob (* 14. dubna 1938 Cheb) je český divadelní scenárista, herec a režisér, příslušník generace Divadla Na zábradlí šedesátých let.

Nový!!: Moskva a Andrej Krob · Vidět víc »

Andrej Kurajev

Andrej Kurajev Andrej Vjačeslavovič Kurajev (* 15. února 1963, Moskva) je ruský religionista, spisovatel, publicista a bývalý protodiakon v Ruské pravoslavné církvi, bývalý profesor Moskevské duchovní akademie.

Nový!!: Moskva a Andrej Kurajev · Vidět víc »

Andrej Kuzněcov

Andrej Alexandrovič Kuzněcov (narozený 22. února 1991 Tula) je ruský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Andrej Kuzněcov · Vidět víc »

Andrej Linde

Andrej Dmitrijevič Linde (Rusky: Андрей Дмитриевич Линде (* 2. března 1948) je rusko-americký teoretický fyzik a profesor fyziky na Stanfordově univerzitě. Linde je jedním z hlavních autorů teorie inflačního vesmíru, stejně jako teorie věčné inflace a inflačního multivesmíru. Bakalářský titul získal na Lomonosovově univerzitě. V roce 1975 získal doktorský titul Linde na Lebeděově fyzikálním institutu v Moskvě. Pracoval v Evropské organizaci pro jaderný výzkum. V roce 1989 se přestěhoval do USA, kde se stal profesorem fyziky na Stanfordově univerzitě. Za práci na inflaci získal řadu ocenění, v roce 2002 mu byla udělena Diracova medaile, spolu s ním ji získali Alan Guth z MIT a Paul Steinhardt z Princetonu. V roce 2004 získal spolu s Alanem Guthem Gruberovu cenu za rozvoj inflační kosmologie. Dále obdržel Kavliho cenu "za průkopnickou teorie kosmické inflace" společně s Alanem Guthem a Alexejem Starobinským.

Nový!!: Moskva a Andrej Linde · Vidět víc »

Andrej Lošak

Andrej Borisovič Lošak (Андре́й Бори́сович Лоша́к, * 20. listopadu 1972, Moskva) je ruský dokumentarista, novinář a reportér.

Nový!!: Moskva a Andrej Lošak · Vidět víc »

Andrej Luňov

Andrej Jevgeněvič Luňov (Rusky: Андрей Евгеньевич Лунёв, IPA:; 13. listopadu 1991) je ruský profesionální fotbalový brankář, který hraje za ázerbájdžánský klub FK Karabach a ruskou fotbalovou reprezentaci.

Nový!!: Moskva a Andrej Luňov · Vidět víc »

Andrej Lukanov

Andrej Karlov Lukanov (bulharsky Андрей Карлов Луканов; 26. září 1938, Moskva – 2. října 1996, Sofie) byl bulharský politik, poslední komunistický a první demokratický premiér Bulharska a důležitá postava bulharského přechodu k demokracii na počátku 90.

Nový!!: Moskva a Andrej Lukanov · Vidět víc »

Andrej Lvovič Kursanov

Andrej Lvovič Kursanov (8. listopadu 1902, Moskva – 20. září 1999, Moskva) byl sovětský fyziolog a biochemik.

Nový!!: Moskva a Andrej Lvovič Kursanov · Vidět víc »

Andrej Makarevič

Andrej Vadimovič Makarevič (* 11. prosince 1953, Moskva, Ruská SFSR, Sovětský svaz) je ruský rockový hudebník a zakladatel nejstarší ruské stále aktivní rockové skupiny Mašina Vremeni (Stroj času).

Nový!!: Moskva a Andrej Makarevič · Vidět víc »

Andrej Maratovič Babickij

Andrej Maratovič Babickij (26. září 1964 Moskva – 1. dubna 2022 Doněck) byl ruský novinář, v letech 1987–1989 pracoval v redakci časopisu Sergeje Grigorjance „Glasnost“, v letech 1989–2014 byl korespondentem Svobodné Evropy, v červenci 2015 vedl práci na spuštění televizního kanálu v Doněcku (DNR), od roku 2016 pravidelně přispíval na internetovém portálu Ukraine.ru (Украина.ру, vlastněném agenturou Rusko dnes), od listopadu 2016 psal pro internetové noviny Vzgljad, od prosince 2016 pro informační portál LifeNews.

Nový!!: Moskva a Andrej Maratovič Babickij · Vidět víc »

Andrej Nikolajevič Kolmogorov

Andrej Nikolajevič Kolmogorov (Андрей Николаевич Колмогоров) (25. dubna 1903 Tambov – 20. října 1987 Moskva) byl sovětský matematik, zakladatel moderní teorie pravděpodobnosti a teorie složitosti algoritmů.

Nový!!: Moskva a Andrej Nikolajevič Kolmogorov · Vidět víc »

Andrej Nikolajevič Tichonov

Andrej Nikolajevič Tichonov (30. října 1906, Gagarin, Smolenská oblast, Rusko, tehdy Gžatsk, Ruská říše – 8. listopadu 1993, Moskva, Rusko) byl ruský matematik a geofyzik.

Nový!!: Moskva a Andrej Nikolajevič Tichonov · Vidět víc »

Andrej Nikolajevič Tupolev

Andrej Nikolajevič Tupolev (– 23. prosince 1972) byl sovětský letecký konstruktér.

Nový!!: Moskva a Andrej Nikolajevič Tupolev · Vidět víc »

Andrej Pavlovič Kirilenko

Andrej Pavlovič Kirilenko (25. srpna jul. / 8. září greg. 1906 – 12. května 1990 Moskva) byl sovětský stranický činitel během studené války.

Nový!!: Moskva a Andrej Pavlovič Kirilenko · Vidět víc »

Andrej Piontkovskij

Andrej Andrejevič Piontkovskij (* 30. června 1940, Moskva) je ruský matematik a politický analytik, kritik ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Moskva a Andrej Piontkovskij · Vidět víc »

Andrej Platonov

Andrej Platonov (rusky:; vlastním jménem Andrej Platonovič Klimentov; 1899, Voroněž – 5. ledna 1951, Moskva) byl ruský prozaik, dramatik a publicista sovětské éry.

Nový!!: Moskva a Andrej Platonov · Vidět víc »

Andrej Rublev

Andrej Rublev, používá se též transkripcí převedený tvar Rubljov, rusky Андрей Рублёв, (1360 – 29. leden 1430) je považován za nejvýznamnějšího malíře pravoslavných ikon a fresek ruského středověku.

Nový!!: Moskva a Andrej Rublev · Vidět víc »

Andrej Rubljov (tenista)

Andrej Rubljov (rusky: Андрей Андреевич Рублёв, Andrej Andrejevič Rubljov, * 20. října 1997 Moskva) je ruský profesionální tenista a olympijský vítěz smíšené čtyřhra z tokijských her.

Nový!!: Moskva a Andrej Rubljov (tenista) · Vidět víc »

Andrej Semjonov

Andrej Sergejevič Semjonov (24. března 1989) je ruský profesionální fotbalista.

Nový!!: Moskva a Andrej Semjonov · Vidět víc »

Andrej Sergejevič Někrasov

Andrej Sergejevič Někrasov;, Moskva – 15. února 1987, tamtéž) byl ruský sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Andrej Sergejevič Někrasov · Vidět víc »

Andrej Tarkovskij

hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois Andrej Arseňjevič Tarkovskij (4. dubna 1932 Zavražje, Ivanovská oblast – 29. prosince 1986 Neuilly-sur-Seine) byl ruský režisér, scenárista a herec, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších filmařů sovětské éry a světové kinematografie vůbec.

Nový!!: Moskva a Andrej Tarkovskij · Vidět víc »

Andrej Těrešin

Andrej Těrešin (* 15. prosince 1982) je ruský atlet, výškař, jehož největším úspěchem je stříbrná medaile z halového MS 2006 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Andrej Těrešin · Vidět víc »

Andreu Nin

Pamětní deska v Barceloně Andrés Nin Pérez (4. února 1892 El Vendrell, Tarragona – 22. června 1937 Alcalá de Henares, Madrid), známý také pod podobou jména Andreu Nin, byl jednou z nejvýznamnějších postav revolučního marxismu v Katalánsku a Španělsku v době před španělskou občanskou válkou.

Nový!!: Moskva a Andreu Nin · Vidět víc »

Andrew Lloyd Webber

Andrew Lloyd Webber (* 22. března 1948 v Jižním Kensingtonu v Londýně, Velká Británie) je britský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Andrew Lloyd Webber · Vidět víc »

Andrew Schapiro

Andrew H. Schapiro (* 25. dubna 1963, Chicago, USA) je americký právník a bývalý velvyslanec Spojených států v České republice.

Nový!!: Moskva a Andrew Schapiro · Vidět víc »

Andrij Sokolovskyj

Andrij Volodymyrovyč Sokolovskyj (ukrajinsky: Андрій Володимирович Соколовський; * 16. července 1978 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý ukrajinský atlet, jehož specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Andrij Sokolovskyj · Vidět víc »

Andrija Hebrang (otec)

Andrija Hebrang (22. října 1899, Bačevac, Rakousko-Uhersko – 11. června 1949, Maruševac, Jugoslávie) byl chorvatský a jugoslávský komunistický politik a partyzán.

Nový!!: Moskva a Andrija Hebrang (otec) · Vidět víc »

Andrzej Zaucha

Andrzej Zaucha (* 1967 Zakliczyn) je novinář a spisovatel literatury faktu, od 1997 korespondent v Moskvě, nejprve Gazety Wyborcze a v současné době rozhlasové stanice RMF FM.

Nový!!: Moskva a Andrzej Zaucha · Vidět víc »

Aneta Voleská

Aneta Voleská, nebo také Anetta Voleská (* 9. května 1947, Praha) je česká tanečnice, choreografka, baletní mistryně a pedagožka.

Nový!!: Moskva a Aneta Voleská · Vidět víc »

Anett Kontaveitová

Anett Kontaveitová (nepřechýleně Kontaveit, * 24. prosince 1995 Tallinn) je bývalá estonská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Anett Kontaveitová · Vidět víc »

Angara 3

Rakety Angara 3 představují středně těžké nosiče vyvinuté moskevským Státním kosmickým vědeckovýrobním střediskem M. V. Chruničeva.

Nový!!: Moskva a Angara 3 · Vidět víc »

Angara 5

Angara 5 představuje těžkou konfiguraci nosiče Angara, který je vyvinut moskevským Státním kosmickým vědeckovýrobním střediskem M. V. Chruničeva.

Nový!!: Moskva a Angara 5 · Vidět víc »

Angarsk

Angarsk je město na jihovýchodní Sibiři.

Nový!!: Moskva a Angarsk · Vidět víc »

Angelina Golikovová

Angelina Romanovna Golikovová (* 17. září 1991 Moskva, Sovětský svaz) je ruská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Angelina Golikovová · Vidět víc »

Angelo d'Arrigo

Angelo d'Arrigo (3. duben 1961, Paříž – 26. března 2006, Comiso, Itálie) byl italský znalec ptáků, pilot rogala a padákového kluzáku (padáku).

Nový!!: Moskva a Angelo d'Arrigo · Vidět víc »

Angola na letních olympijských hrách

Angola na letních olympijských hrách startuje od roku 1980.

Nový!!: Moskva a Angola na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Ani Lorak

Karolina Myroslavivna Kujek,, vystupující jako Ani Lorak,, (* 27. září 1978 Kicmaň, Sovětský svaz, dnes Ukrajina), je ukrajinská popová zpěvačka, herečka, podnikatelka a bývalá velvyslankyně dobré vůle OSN.

Nový!!: Moskva a Ani Lorak · Vidět víc »

Ann Grantová

Ann-Mary Gwynne Grantová rozená Fletcherová (* 6. května 1955) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, kapitánka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Ann Grantová · Vidět víc »

Anna Andrejevna Achmatovová

Anna Andrejevna Achmatovová, rusky А́нна Андре́евна Ахма́това, vlastním jménem: Anna Andrejevna Gorenková, (Oděsa – 5. března 1966, Domodědovo) byla ruská básnířka, překladatelka a literární vědkyně, spoluzakladatelka a členka básnické skupiny akméistů.

Nový!!: Moskva a Anna Andrejevna Achmatovová · Vidět víc »

Anna Ščerbakovová

Anna Stanislavovna Ščerbakovová (rusky: Анна Станиславовна Щербакова; * 28. března 2004, Moskva) je ruská krasobruslařka.

Nový!!: Moskva a Anna Ščerbakovová · Vidět víc »

Anna Čakvetadzeová

Anna Džamalovna Čakvetadzeová (* 5. březen 1987, Moskva, SSSR) je bývalá ruská tenistka.

Nový!!: Moskva a Anna Čakvetadzeová · Vidět víc »

Anna Čičerovová

Anna Vladimirovna Čičerovová (* 22. července 1982, Jerevan, Arménská SSR) je ruská atletka, olympijská vítězka a bronzová olympijská medailistka, mistryně světa a halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Anna Čičerovová · Vidět víc »

Anna Barkovová

Anna Alexandrovna Barkovová, rusky Анна Александровна Баркова (16. července 1901, Ivanovo, Ruské impérium – 29. dubna 1976, Moskva, Sovětský svaz) byla ruská sovětská básnířka, dramatička a novinářka, která strávila téměř třicet let svého života v gulagu nebo ve vyhnanství.

Nový!!: Moskva a Anna Barkovová · Vidět víc »

Anna Baugová

Anna Baugová,, v českém zdroji též jako Anna Baugaová, (13. března 1905, Blīdene – 16. ledna 1991, Riga) byla lotyšská spisovatelka a překladatelka.

Nový!!: Moskva a Anna Baugová · Vidět víc »

Anna Bedyńska

Anna Bedyńska (* 1975) je polská fotografka a dokumentaristka.

Nový!!: Moskva a Anna Bedyńska · Vidět víc »

Anna Bessonovová

Hanna Volodymyrivna Bezsonovová (*29. července 1984, Kyjev) je ukrajinská moderní gymnastka, mistryně světa z roku 2007, bronzová na olympijských hrách 2004 v Aténách a Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu.

Nový!!: Moskva a Anna Bessonovová · Vidět víc »

Anna Blinkovová

Anna Blinkovová (rusky: Анна Владимировна Блинкова, Anna Vladimirovna Blinkova, * 10. září 1998 Moskva) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Anna Blinkovová · Vidět víc »

Anna Chapmanová

Anna Chapmanová (celým jménem Anna Vasiljevna Chapman, rozená Anna Vasiljevna Kuščenková,; * 23. února 1982, Volgograd, Sovětský svaz, dnes Rusko) je bývalá ruská špionka pracující pro Službu vnější rozvědky.

Nový!!: Moskva a Anna Chapmanová · Vidět víc »

Anna Danilinová

Anna Sergejevna Danilinová (* 20. srpna 1995 Moskva) je kazachstánská profesionální tenistka, která do roku 2010 reprezentovala rodné Rusko.

Nový!!: Moskva a Anna Danilinová · Vidět víc »

Anna Daučíková

Anna Daučíková (* 18. srpna 1950) je slovenská výtvarnice a vizuální umělkyně.

Nový!!: Moskva a Anna Daučíková · Vidět víc »

Anna Ivanovna

Anna Ivanovna Romanovová (též Anna Ioannovna, rusky Анна Иоанновна, 7. února 1693, Moskva – 28. října 1740, Petrohrad) byla vévodkyně kuronská a zemgalská v letech 1711–1731 a v letech 1730–1740 ruská carevna, dcera cara Ivana V. a Praskovji Fjodorovny Saltykovové.

Nový!!: Moskva a Anna Ivanovna · Vidět víc »

Anna Kalinská

Anna Kalinská (rusky: Анна Николаевна Калинская, Anna Nikolajevna Kalinskaja; * 2. prosince 1998 Moskva) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Anna Kalinská · Vidět víc »

Anna Kareninová

Anna Kareninová, nebo také Anna Karenina (Анна Каренина) je román Lva Nikolajeviče Tolstého poprvé vydaný na pokračování v letech 1873 až 1877, tedy krátce po návratu z Evropy a svatbě s jeho ženou.

Nový!!: Moskva a Anna Kareninová · Vidět víc »

Anna Kurnikovová

Anna Sergejevna Kurnikovová (Kurnikova, rusky:, narozená 7. června 1981, Moskva) je bývalá profesionální ruská tenistka a modelka, která později přijala americké občanství.

Nový!!: Moskva a Anna Kurnikovová · Vidět víc »

Anna Lapuščenkovová

Anna Alexandrovna Lapuščenkovová (rusky Анна Александровна Лапущенкова; * 24. října 1986) je bývalá ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Anna Lapuščenkovová · Vidět víc »

Anna Leonidovna Choroškevič

Anna Leonidovna Choroškevič (Анна Леонидовна Хорошкевич; 28. března 1931 Moskva – 1. května 2017 Moskva) byla ruská historička, expertka na středověké Rusko.

Nový!!: Moskva a Anna Leonidovna Choroškevič · Vidět víc »

Anna Mons

Anna Mons, též Anna Ivanovna Mons de la Croix (rusky Анна Ивановна Монс, 26. ledna 1672 - 15. srpna 1714, Moskva) byla milenka ruského cara Petra Velikého.

Nový!!: Moskva a Anna Mons · Vidět víc »

Anna Petrovna

Anna Petrovna (v Moskvě – v Kielu) byla ruská velkokněžna, dcera cara Petra Velikého a matka cara Petra III.

Nový!!: Moskva a Anna Petrovna · Vidět víc »

Anna Pjatychová

Anna Viktorovna Pjatychová (* 4. dubna 1981, Moskva) je ruská atletka, jejíž specializací je trojskok a okrajově skok daleký.

Nový!!: Moskva a Anna Pjatychová · Vidět víc »

Anna Pogorilaja

Anna Alexejevna Pogorilaja (přechýleně česky Anna Pogorilá, Анна Алексеевна Погорилая, * 10. dubna 1998, Moskva) je ruská krasobruslařka.

Nový!!: Moskva a Anna Pogorilaja · Vidět víc »

Anna Politkovská

Anna Stěpanovna Politkovská (30. srpna 1958 New York – 7. října 2006 Moskva) byla ruská novinářka, spisovatelka a politická aktivistka s ukrajinskými kořeny, dcera sovětských komunistických diplomatů, odpůrkyně ruského prezidenta Vladimira Putina a kritička ruského postupu během druhé čečenské války.

Nový!!: Moskva a Anna Politkovská · Vidět víc »

Anna Semenovičová

Anna Grigorjevna Semenovičová (rusky: Анна Григорьевна Семенович, * 1. března 1980 Moskva) je bývalá ruská krasobruslařka, po ukončení kariéry aktivní jako zpěvačka, herečka, moderátorka a modelka.

Nový!!: Moskva a Anna Semenovičová · Vidět víc »

Anna Sivkovová

Anna Vitaljevna Sivkovová (* 12. dubna 1982 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm kordem.

Nový!!: Moskva a Anna Sivkovová · Vidět víc »

Anna Vejrychová

Anna Vejrychová, rozená Procházková, podruhé provdaná Švabinská (30. ledna 1885 Praha – 14. dubna 1942 Praha) byla první manželka malíře Rudolfa Vejrycha a druhá manželka jeho švagra, malíře Maxe Švabinského, častá představitelka ženských postav na Švabinského malbách a grafikách.

Nový!!: Moskva a Anna Vejrychová · Vidět víc »

Anne Listerová

Anne Listerová (Lister; 3. duben 1791 Halifax – 22. září 1840 Kutaisi) byla anglická diaristka, cestovatelka a statkářka, která ve svých denících mimo jiné podrobně popsala svůj milostný život, a bývá proto nyní označována jako „první moderní lesba”.

Nový!!: Moskva a Anne Listerová · Vidět víc »

Annemarie Schwarzenbachová

Annemarie Minna Renée Schwarzenbachová (nepřechýleně Schwarzenbach; 23. května 1908 Curych – 15. listopadu 1942 Sils im Engadin/Segl) byla švýcarská spisovatelka, novinářka, fotografka a cestovatelka.

Nový!!: Moskva a Annemarie Schwarzenbachová · Vidět víc »

Annette Nesvadbová

Annette Nesvadbová (* 2. července 1992 v Praze) je česká herečka, která pochází z divadelní rodiny Nesvadbů.

Nový!!: Moskva a Annette Nesvadbová · Vidět víc »

Annika Becková

Annika Becková, nepřechýleně Annika Beck (* 16. února 1994 Gießen) je německá profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Annika Becková · Vidět víc »

Anri Džergenija

Anri Džergenija (plným jménem Anri Michail-ipa Džergenija,;, Leningrad – 5. ledna 2020, Moskva) byl abchazský právník, soudce, prokurátor, politik a bývalý premiér Abcházie v letech 2001 až 2002.

Nový!!: Moskva a Anri Džergenija · Vidět víc »

Ant Skalandis

Ant Skalandis nebo Anton Skalandis (rusky Ант Скаландис, Антон Скаландис), fantlab.ru jsou pseudonymy ruského spisovatele, prozaika, redaktora a scenáristy Antona Viktoroviče Molčanova (rusky Антон Викторович Молчанов, * 1. září 1960, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz).

Nový!!: Moskva a Ant Skalandis · Vidět víc »

Antanas Sniečkus

Antanas Sniečkus (vyslov) (7. ledna 1903, Būbleliai, okres Šakiai, Ruské impérium (dnes na území Litvy) – 22. ledna 1974 v Druskininkai) byl politik, spolupracující s režimem SSSR; od mládí člen Komunistické strany, dlouholetý vůdce Komunistické strany Litvy (litevská zkr.: LKP (Lietuvos Komunistų Partija) (1936 – 1974), Hrdina socialistické práce SSSR (1973). Jediný vůdce ze všech Sovětských republik, který se udržel v sovětské politice jak za Stalina, tak za N. Chruščova i za L. Brežněva.

Nový!!: Moskva a Antanas Sniečkus · Vidět víc »

António Agostinho Neto

António Agostinho Neto (17. září 1922 Catete, Portugalská západní Afrika – 10. září 1979 Moskva), byl prvním prezidentem Angoly.

Nový!!: Moskva a António Agostinho Neto · Vidět víc »

Anthea Stewartová

Anthea Dorine Stewartová (* 20. listopadu 1944) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Anthea Stewartová · Vidět víc »

Anthony Jenkinson

Mapa Ruského carství vypracovaná Anthony Jenkinsonem a Gerardem de Jode (1593) Anthony Jenkinson (1529 Market Harborough, Leicestershire – 1610/1611) byl anglický obchodník a diplomat, jeden z prvních Angličanů, který objevil Rusko pro Západní svět.

Nový!!: Moskva a Anthony Jenkinson · Vidět víc »

Antigua a Barbuda na letních olympijských hrách

Antigua a Barbuda na letních olympijských hrách startuje od roku 1976.

Nový!!: Moskva a Antigua a Barbuda na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Antimajdan

Evropském náměstí, 14. prosince 2014 Antimajdan byla série provládních demonstrací na Ukrajině, probíhající paralelně k protestnímu hnutí Euromajdan.

Nový!!: Moskva a Antimajdan · Vidět víc »

Antoaneta Stefanovová

Antoaneta Stefanovová (* 19. dubna 1979, Sofie, Bulharsko) je bulharská šachistka, mistryně světa v šachu z let 2004 až 2006.

Nový!!: Moskva a Antoaneta Stefanovová · Vidět víc »

Antoine de Saint-Exupéry

Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry (oficiálně Antoine Marie Jean-Baptiste Roger, hrabě de Saint Exupéry, 29. června 1900 Lyon – pravděpodobně 31. července 1944 blízko Île de Riou u Marseille) byl francouzský spisovatel, pilot, často je považován také za filozofa a humanistu.

Nový!!: Moskva a Antoine de Saint-Exupéry · Vidět víc »

Anton Antonov-Ovsejenko

Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko (rusky Антон Владимирович Антонов-Овсеенко, 23. února 1920 – 9. července 2013) byl ruský historik a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Anton Antonov-Ovsejenko · Vidět víc »

Anton Šunin

Anton Vladimirovič Šunin (cyrilicí: Антон Владимирович Шунин; * 27. ledna 1987 Moskva) je ruský profesionální fotbalový brankář, který za ruský klub Dynamo Moskva a za ruský národní tým.

Nový!!: Moskva a Anton Šunin · Vidět víc »

Anton Goroděckij

Anton Goroděckij je fiktivní postava v knižní sérii Hlídka ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka.

Nový!!: Moskva a Anton Goroděckij · Vidět víc »

Anton Ivanovič Děnikin

Anton Ivanovič Děnikin (16. prosince 1872, Włocławek – 8. srpna 1947, Ann Arbor) byl generál ruské carské armády a v době občanské války v Rusku jeden z bílých generálů.

Nový!!: Moskva a Anton Ivanovič Děnikin · Vidět víc »

Anton Kret

Anton Kret (1. dubna 1930 Smižany, Slovensko – 6. února 2019) byl slovenský spisovatel, dramaturg a nositel ceny Štefana Hozy (2006).

Nový!!: Moskva a Anton Kret · Vidět víc »

Anton Mirančuk

Anton Andrejevič Mirančuk (rusky: Антон Андреевич Миранчук, IPA:; * 17. října 1995) je ruský profesionální fotbalista, který hraje na pozici levého křídla nebo ofenzivního záložníka za Lokomotiv Moskva a ruský národní tým.

Nový!!: Moskva a Anton Mirančuk · Vidět víc »

Anton Pavlovič Čechov

Anton Pavlovič Čechov (Taganrog, Rusko – 15. července 1904, Badenweiler, Německo) byl ruský dramatik a prozaik.

Nový!!: Moskva a Anton Pavlovič Čechov · Vidět víc »

Anton Rubinstein

Anton Grigorijevič Rubinstein též Rubinštejn (28. listopadu 1829 – 20. listopadu 1894) byl ruský pianista, skladatel, dirigent období romantismu a hudební pedagog, zakladatel první konzervatoře v Petrohradu, první střední hudební školy v Rusku.

Nový!!: Moskva a Anton Rubinstein · Vidět víc »

Anton Volčenkov

Anton Alexejevič Volčenkov (rusky Анто́н Алексе́евич Волченко́в; * 25. února 1982 Moskva) je bývalý ruský hokejový obránce, který hrál naposledy v týmu Torpedo Nižnij Novgorod v KHL.

Nový!!: Moskva a Anton Volčenkov · Vidět víc »

Anton Zajíc Donato

Anton Zajíc Donato (vlastním jménem Antonín Zajíc, 15. června 1840 Golčův Jeníkov — po 1910 Spojené státy americké) byl česko-americký handicapovaný tanečník a cestovatel, později žijící ve Spojených státech.

Nový!!: Moskva a Anton Zajíc Donato · Vidět víc »

Antonín Barcal

Antonín Jan Barcal (též Barzal nebo Anton Ivanovič Barcal), (25. května 1847 České Budějovice – 24. června 1927 Šumperk) byl český pěvec, režisér a pedagog.

Nový!!: Moskva a Antonín Barcal · Vidět víc »

Antonín Drešl

Antonín Drešl (* 18. září 1934 Žerotín – 20. prosince 1993 Praha) byl československý a český všestranný sportovec, dlouholetý (1964-1978) šéftrenér československé reprezentace ve vzpírání a trenér zlaté generace bohumínských vzpěračů na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století.

Nový!!: Moskva a Antonín Drešl · Vidět víc »

Antonín Hasal

Pamětní deska na nižborské škole Antonín Hasal (7. ledna 1893 Nová Huť pod Nižborem – 22. dubna 1960 Washington, D.C.) byl československý armádní generál, ministr, který zemřel v emigraci.

Nový!!: Moskva a Antonín Hasal · Vidět víc »

Antonín Himl

Antonín Himl (23. března 1933 Březnice – 27. ledna 1988 Peking) byl český a československý sportovní funkcionář, za normalizace předseda ČSTV a Československého olympijského výboru, politik Komunistické strany Československa, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Nový!!: Moskva a Antonín Himl · Vidět víc »

Antonín Janoušek

Pamětní deska v Kladně v Unhošťské ulici od Ladislava Nováka Společný hrob na Olšanech Antonín Janoušek (22. srpna 1877 Nymburk farnosti Nymburk – 30. března 1941 Moskva) byl český novinář a komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Antonín Janoušek · Vidět víc »

Antonín Kurš

Antonín Kurš (6. dubna 1901 Praha farnost při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze – 23. září 1960 Praha) byl český divadelní režisér, herec, překladatel a pedagog.

Nový!!: Moskva a Antonín Kurš · Vidět víc »

Antonín Longa

Štábní kapitán Antonín Longa (1898–?) byl československý legionář a zpravodaj.

Nový!!: Moskva a Antonín Longa · Vidět víc »

Antonín Novotný

Hrob bývalého prezidenta Antonína Novotného na hřbitově Malvazinky. Antonín Josef Novotný (10. prosince 1904 Letňany – 28. ledna 1975 Praha) byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa.

Nový!!: Moskva a Antonín Novotný · Vidět víc »

Antonietta Di Martinová

Antonietta Di Martinová (* 1. června 1978 v Cava de' Tirreni) je bývalá italská atletka, výškařka, držitelka italského národního rekordu, jehož hodnota je 203 cm.

Nový!!: Moskva a Antonietta Di Martinová · Vidět víc »

Antonij (Azizov)

Antonij (světským jménem: Igor Šamsullajevič Azizov; * 18. června 1979, Astrachaň) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup volgodonský a salský.

Nový!!: Moskva a Antonij (Azizov) · Vidět víc »

Antonij (Čeremisov)

Antonij (světský jménem: Ivan Ivanovič Čeremisov; * 17. listopadu 1939, Těrnovka) je kněz ruské pravoslavné církve, biskup a emeritní metropolita orelský a bolchovský.

Nový!!: Moskva a Antonij (Čeremisov) · Vidět víc »

Antonij (Prostichin)

Antonij (světským jménem: Alexej Viktorovič Prostichin; * 20. října 1976, Glazov) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup slavgorodský a kamenský.

Nový!!: Moskva a Antonij (Prostichin) · Vidět víc »

Antonij (Sevrjuk)

Antonij (světským jménem: Anton Jurjevič Sevrjuk; * 12. října 1984, Kalinin) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, metropolita volokolamský, vikář patriarchy moskevského a celé Rusi a předseda Oddělení vnějších církevních vztahů Moskevského patriarchátu.

Nový!!: Moskva a Antonij (Sevrjuk) · Vidět víc »

Antonij Pogorelskij

Antonij Pogorelskij (vlastním jménem Alexej Alexejevič Perovskij,; 1787, Moskva –, Varšava) byl ruský romantický básník a prozaik.

Nový!!: Moskva a Antonij Pogorelskij · Vidět víc »

Antonina Ivanovna Abarinovová

Antonina Ivanovna Abarinovová (Abarinova,; 24. června 1842 Vladimir – 29. července 1901 Tulská oblast) byla ruská operní pěvkyně a herečka.

Nový!!: Moskva a Antonina Ivanovna Abarinovová · Vidět víc »

Antonina Krivošapková

Antonina Vladimirovna Krivošapková (rusky: Антонина Владимировна Кривошапка; * 21. července 1987, Rostov na Donu) je ruská atletka, sprinterka, jejíž specializací je běh na 400 metrů a štafetové běhy.

Nový!!: Moskva a Antonina Krivošapková · Vidět víc »

Antonio Denzio

Antonio Denzio, někdy též Denzi, Danzi či Danzio (23. září 1689 Benátky – po roce 1763) byl italský operní tenor, divadelní impresário a libretista.

Nový!!: Moskva a Antonio Denzio · Vidět víc »

Antonio Gades

Antonio Gades, vlastním jménem Antonio Esteve Ródenas, (14. listopadu 1936, Elda, Alicante – 20. července 2004, Madrid) byl španělský tanečník flamenca, choreograf a herec.

Nový!!: Moskva a Antonio Gades · Vidět víc »

Antonio Gramsci

Antonio Gramsci (23. ledna 1891, Ales – 27. dubna 1937, Řím) byl italský politik, publicista a marxistický filosof.

Nový!!: Moskva a Antonio Gramsci · Vidět víc »

Antonio Salieri

Antonio Salieri (18. srpna 1750, Legnago – 7. května 1825, Vídeň) byl italský hudební skladatel, pedagog a dirigent, ve své době patřil mezi nejznámější a nejvýznamnější.

Nový!!: Moskva a Antonio Salieri · Vidět víc »

Antonov An-10

Antonov An-10 Ukrajina (v kódu NATO "Cat") byl sovětský turbovrtulový čtyřmotorový dopravní letoun z druhé poloviny 50.

Nový!!: Moskva a Antonov An-10 · Vidět víc »

Antonov An-24

Antonov An-24 (a: Антонов Ан-24; v kódu NATO: Coke) je sovětský čtyřicetičtyřmístný dvoumotorový turbovrtulový celokovový transportní letoun.

Nový!!: Moskva a Antonov An-24 · Vidět víc »

Antti Kalliomäki

Antti Tapani Kalliomäki (* 8. ledna 1947, Siikainen) je bývalý finský sportovec, atlet a politik.

Nový!!: Moskva a Antti Kalliomäki · Vidět víc »

Anzor Boltukajev

Anzor Adamovič Boltukajev (* 5. dubna 1986) je ruský zápasník–volnostylař čečenské národnosti.

Nový!!: Moskva a Anzor Boltukajev · Vidět víc »

Apatity

Apatity je město v Murmanské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Apatity · Vidět víc »

Apollon Nikolajevič Majkov

Apollon Nikolajevič Majkov, rusky Аполлон Николаевич Майков, (23. května/4. června 1821 Moskva – 8. března/20. března 1897 Sankt-Petěrburg) byl ruský básník, jeden z nejvýznamnějších představitelů artistního proudu v ruském básnictví druhé poloviny 19.

Nový!!: Moskva a Apollon Nikolajevič Majkov · Vidět víc »

Aprelevka

Aprelevka je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Aprelevka · Vidět víc »

Apsny 67

Apsny 67 (abchazsky: Апсны 67) je abchazská popová hudební skupina, jež byla založena v roce 1967.

Nový!!: Moskva a Apsny 67 · Vidět víc »

Arabsko-izraelské války

Arabsko-izraelské války jsou označení pro války provázející arabsko-izraelský konflikt mezi státem Izrael a jeho arabskými sousedy od vyhlášení nezávislosti Izraele 14.

Nový!!: Moskva a Arabsko-izraelské války · Vidět víc »

Aram Chačaturjan

Aram Iljič Chačaturjan (Aram Chačatrjan) (Kodžori nebo Tiflis (Tbilisi) – 1. května 1978, Moskva) byl sovětsko-arménský hudební skladatel, klavírista a dirigent.

Nový!!: Moskva a Aram Chačaturjan · Vidět víc »

Arťom Dzjuba

Arťom Sergejevič Dzjuba (* 22. srpna 1988 Moskva) je ruský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka za turecký klub Adana Demirspor.

Nový!!: Moskva a Arťom Dzjuba · Vidět víc »

Arťom Mikojan

Arťom Ivanovič Mikojan (5. srpna 1905, Sanahin – 9. prosince 1970, Moskva) byl arménský letecký konstruktér, který se proslavil ve službách sovětského vojenského leteckého průmyslu, především jako spoluautor řady slavných stíhaček MiG (přičemž Mi v názvu stíhačky znamená právě Mikojan, G potom jméno jeho spolupracovníka Michaila Josifoviče Gurjeviče).

Nový!!: Moskva a Arťom Mikojan · Vidět víc »

Arťom Vesjolyj

Arťom Vesjolyj, rusky Артём Весёлый, česky též Artem Veselyj, vlastním jménem Nikolaj Ivanovič Kočkurov, rusky Николай Иванович Кочкуров (Samara — 8. dubna 1938 Moskva) byl sovětský spisovatel, popravený v době stalinských procesů.

Nový!!: Moskva a Arťom Vesjolyj · Vidět víc »

Aréna (rozcestník)

Slovo aréna má více významů nebo může také být součástí celého názvu.

Nový!!: Moskva a Aréna (rozcestník) · Vidět víc »

Aréna Mytišči

Aréna Mytišči (Арена Мытищи) je víceúčelová hala ve městě Mytišči v Rusku, přibližně 20 kilometrů od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Aréna Mytišči · Vidět víc »

Arbat

Arbat je název významné ulice v centru Moskvy.

Nový!!: Moskva a Arbat · Vidět víc »

Arbatské náměstí

náhled Arbatské náměstí je jedno z nejstarších náměstí v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Arbatské náměstí · Vidět víc »

Arbatsko-Pokrovskaja (linka metra v Moskvě)

Poloha linky na mapě města Arbatsko-Pokrovskaja je jedna z linek moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Arbatsko-Pokrovskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Archangelsk

Archangelsk je přístav, který se nachází na severu evropské části Ruska, a zároveň administrativní centrum Archangelské oblasti.

Nový!!: Moskva a Archangelsk · Vidět víc »

Archangelská oblast

Archangelská oblast je oblast na severním pobřeží evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Archangelská oblast · Vidět víc »

Archiv bezpečnostních složek

Archiv bezpečnostních složek byl zřízen zákonem č.

Nový!!: Moskva a Archiv bezpečnostních složek · Vidět víc »

Arcidiecéze Matky Boží v Moskvě

Arcidiecéze Matky Boží v Moskvě (rusky Архиепархия Матери Божией в Москве) je římskokatolická arcidiecéze na území Ruska se sídlem v Moskvě a katedrálou v Neposkvrněného Početí Panny Marie v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Arcidiecéze Matky Boží v Moskvě · Vidět víc »

Argentina na letních olympijských hrách

Argentina na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Argentina na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Argumenty i fakty

Argumenty i fakty (zkratka, AiF, v překladu Argumenty a fakta) je ruský novinový týdeník a zároveň stejnojmenné nakladatelství se sídlem v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Argumenty i fakty · Vidět víc »

Aria (hudební skupina)

Kapela Arija v roce 2013 Arija (rusky Ария) je ruská heavy metalová skupina založena v roce 1985 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Aria (hudební skupina) · Vidět víc »

Ariane Friedrichová

Ariane Friedrichová (* 10. ledna 1984, Nordhausen, Německo) je bývalá německá atletka, výškařka.

Nový!!: Moskva a Ariane Friedrichová · Vidět víc »

Ariel Šaron

Ariel Šaron (rodným jménem Ariel Scheinerman, přezdívaný Arik nebo Buldozer; 26. února 1928, Kfar Malal – 11. ledna 2014, Ramat Gan) byl izraelský politik a generál, který v letech 2001 až 2006 zastával úřad izraelského premiéra.

Nový!!: Moskva a Ariel Šaron · Vidět víc »

Aristarch (Jacurin)

Aristarch (světským jménem: Vladimir Petrovič Jacurin; * 16. října 1965, Zagorsk) je ruský duchovní Ruská pravoslavná církev a biskup vaninský a perejaslavský.

Nový!!: Moskva a Aristarch (Jacurin) · Vidět víc »

Aristarch Vasiljevič Lentulov

Aristarch Vasiljevič Lentulov (АристaрхВасильевич Лентулов), (16. ledna 1882 — 15. dubna 1943 Moskva) byl ruský a sovětský výtvarník, malíř, scénograf a jeden ze zakladatelů ruské avantgardy.

Nový!!: Moskva a Aristarch Vasiljevič Lentulov · Vidět víc »

Arje Eli'av

Arje Eli'av (אריה אליאב, neformálně též Arje Lova Eli'av, אריה לובה אליאב, narozen jako Lev Lipšic) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Ma'arach, Izraelská strana práce, Ma'arach, Sia'a soci'alistit acma'it, Machane smol le-Jisra'el, Ma'arach a Izraelská strana práce.

Nový!!: Moskva a Arje Eli'av · Vidět víc »

Arkadij (Jeršov)

Svatý Arkadij (světským jménem: Alexandr Pavlovič Jeršov; 27. srpna 1878, Kungur – 3. listopadu 1937, Kemerovská oblast) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup melekesský a vikarijní biskup uljanovské eparchie, mučedník.

Nový!!: Moskva a Arkadij (Jeršov) · Vidět víc »

Arkadij a Boris Strugačtí

Přední strana prvního svazku souborného ruského vydání díla bratří Strugačtích z roku 2017. Bratři Arkadij Natanovič Strugackij (28. srpna 1925 Batumi – 12. října 1991 Moskva) a Boris Natanovič Strugackij (15. dubna 1933 Leningrad – 19. listopadu 2012 Sankt Petěrburg) byli ruští spisovatelé, kteří se stali známí romány jako například Piknik u cesty, Poledne, 22. století, Je těžké být bohem nebo Špunt.

Nový!!: Moskva a Arkadij a Boris Strugačtí · Vidět víc »

Arkadij Alexandrovič Sobolev

Arkadij Alexandrovič Sobolev (1903 – 1964) byl sovětský diplomat, stálý zástupce Sovětského svazu při Organizaci spojených národů v letech 1955 až 1960.

Nový!!: Moskva a Arkadij Alexandrovič Sobolev · Vidět víc »

Arkadij Šajchet

Arkadij Samojlovič Šajchet (rusky: Аркадий Самойлович Шайхет) (9. září 1898, Nikolajev – 18. listopadu 1959, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf, jeden ze zakladatelů sovětské fotografie.

Nový!!: Moskva a Arkadij Šajchet · Vidět víc »

Arkadij Černyšov

Arkadij Ivanovič Černyšov (16. března 1914, Moskva, Rusko – 17. dubna 1992) byl sovětský lední hokejista a fotbalista.

Nový!!: Moskva a Arkadij Černyšov · Vidět víc »

Arkadij Babčenko

Arkadij Babčenko (* 18. březen 1977, Moskva) je ruský opoziční novinář, spisovatel a kritik prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Moskva a Arkadij Babčenko · Vidět víc »

Arkadij Dvorkovič

Arkadij Vladimirovič Dvorkovič (* 26. března 1972, Moskva) je ruský ekonom.

Nový!!: Moskva a Arkadij Dvorkovič · Vidět víc »

Arkadij Gajdamak

Arkadij Alexandrovič Gajdamak (ארקדי אלכסנדרוביץ' גאידמק, Аркадий Александрович Гайдамак; * 8. duben 1952) je izraelsko-ruský podnikatel, filantrop a nositel Řádu čestné legie.

Nový!!: Moskva a Arkadij Gajdamak · Vidět víc »

Arkadij Rajkin

Arkadij Isaakovič Rajkin (Арка́дий Исаа́кович Ра́йкин, 24. října 1911 Riga – 17. prosince 1987 Moskva) byl sovětský komik židovského původu.

Nový!!: Moskva a Arkadij Rajkin · Vidět víc »

Arkadij Strugackij

Arkadij Natanovič Strugackij (rusky Аркадий Натанович Стругацкий; 28. srpna 1925 Batumi – 12. října 1991 Moskva) byl ruský spisovatel, který se stal s bratrem Borisem známý řadou sci-fi románů.

Nový!!: Moskva a Arkadij Strugackij · Vidět víc »

Arkona (ruská hudební skupina)

Lazar Arkona je ruská pagan metalová skupina založená v roce 2002.

Nový!!: Moskva a Arkona (ruská hudební skupina) · Vidět víc »

Arlene Boxallová

Arlene Boxallová (* 9. října 1961) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Arlene Boxallová · Vidět víc »

Armagedon (hackerská skupina)

Armagedon je ruská hackerská skupina napojená na ruskou Federální službu bezpečnosti (FSB), zaměřená na kybernetické útoky proti Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Armagedon (hackerská skupina) · Vidět víc »

Arman Ter-Minasyan

Arman Ter-Minasyan (Арман Тер-Минасян;: Արման Տեր-Մինասյան; * 19. ledna 1992 Moskva) je ruský reprezentant ve sportovním lezení, juniorský vicemistr světa a juniorský mistr Ruska.

Nový!!: Moskva a Arman Ter-Minasyan · Vidět víc »

Armavir (Rusko)

Armavir (rusky) je město v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Armavir (Rusko) · Vidět víc »

Arménie

Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.

Nový!!: Moskva a Arménie · Vidět víc »

Armen Džigarchanjan

Armen Džigarchanjan (3. října 1935 Jerevan – 14. listopadu 2020 Moskva) byl sovětský a arménský herec.

Nový!!: Moskva a Armen Džigarchanjan · Vidět víc »

Armin van Buuren

Armin van Buuren (* 25. prosince 1976, Leiden, Nizozemsko) je producent a DJ tvořící a hrající trance.

Nový!!: Moskva a Armin van Buuren · Vidět víc »

Army of Lovers

Army of Lovers je švédská eurodance skupina, známá díky své excentrické a sexualizované image.

Nový!!: Moskva a Army of Lovers · Vidět víc »

Arno Babajanjan

Arno Babajanjan (arménsky: Առնո Բաբաջանյան; 22. ledna 1921 Jerevan - 11. listopadu 1983 Moskva) byl arménský hudební skladatel a klavírista.

Nový!!: Moskva a Arno Babajanjan · Vidět víc »

Arnošt Heidrich

Arnošt Heidrich (21. září 1889, Josefov – 12. února 1968, Washington, D. C.) byl československý diplomat a zahraniční politik.

Nový!!: Moskva a Arnošt Heidrich · Vidět víc »

Arnošt Vančura

Arnošt Vančura, psán také Vanžura, Vanžur, Wanciura, Wanzura de Rehnit, Wanschur, Wanskorn nebo van Schour, (* okolo roku 1750 Vamberk – 1802 Petrohrad) byl český hudební skladatel, klavírista a dirigent žijící v Rusku.

Nový!!: Moskva a Arnošt Vančura · Vidět víc »

Aron Gurevič

Aron Jakovlevič Gurevič (Moskva – tamtéž) byl ruský vědec, kulturolog a historik-medievalista.

Nový!!: Moskva a Aron Gurevič · Vidět víc »

Arsen Mekokišvili

Arsen Mekokišvili (12. dubna 1912 – 9. března 1972 Sagaredžo) byl sovětský a gruzínský zápasník, olympijský vítěz z roku 1952 ve volném stylu.

Nový!!: Moskva a Arsen Mekokišvili · Vidět víc »

Arsenij (Pěrevalov)

Arsenij (světským jménem: Denis Jurjevič Pěrevalov; * 15. února 1979, Olmaliq) je uzbekistánský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup pskovský a porchovský.

Nový!!: Moskva a Arsenij (Pěrevalov) · Vidět víc »

Arsenij Grigorjevič Golovko

Arsenij Grigorjevič Golovko (– 17. května 1962) byl sovětský námořní velitel a admirál.

Nový!!: Moskva a Arsenij Grigorjevič Golovko · Vidět víc »

Arsenij Tarkovskij

Arsenij Alexandrovič Tarkovskij (25. června 1907 Jelizavetgrad – 27. května 1989 Moskva) byl ruský básník a překladatel narozený na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Arsenij Tarkovskij · Vidět víc »

Arsk

Arsk je město v Tatarstánu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Arsk · Vidět víc »

Arso Jovanović

Arsenije „Arso“ Jovanović (v srbské cyrilici Арсо Јовановић, 24. března 1907, Zavala, Černá Hora – 12. srpna 1948, Vršac, Jugoslávie) byl černohorský partyzán.

Nový!!: Moskva a Arso Jovanović · Vidět víc »

ART4.RU

Muzeum aktuálního umění ART4.RU je soukromé muzeum výtvarného umění v Moskvě.

Nový!!: Moskva a ART4.RU · Vidět víc »

Artěmij Michajlovič Karapeťjanc

Artěmij Michajlovič Karapeťjanc (27. května 1943 Moskva – 26. prosince 2021) byl ruský sinolog a lingvista zabývající se historií čínské filozofie.

Nový!!: Moskva a Artěmij Michajlovič Karapeťjanc · Vidět víc »

Artemij (Kuzmin)

Artemij (světským jménem: Artem Andrejevič Kuzmin; * 12. května 1983, Vijnycja) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup taganrogský a vikář rostovské eparchie.

Nový!!: Moskva a Artemij (Kuzmin) · Vidět víc »

Artemij (Snigur)

Artemij (světským jménem: Alexandr Nikolajevič Snigur; * 5. září 1962, Dněprodzeržinsk) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita chabarovský a priamurský.

Nový!!: Moskva a Artemij (Snigur) · Vidět víc »

Artur Jusupov

Artur Jusupov (* 13. února 1960, Moskva, Sovětský svaz) je německý šachový velmistr, šachový spisovatel a šachový trenér.

Nový!!: Moskva a Artur Jusupov · Vidět víc »

Artur London

Artur London (1. února 1915 Ostrava – 7. listopadu 1986 Paříž) byl československý komunistický politik, diplomat a publicista.

Nový!!: Moskva a Artur London · Vidět víc »

Artur Mikhaylov

„Monstrum“ (23.3.2018) Artur Mikhaylov je baskytarista kapely Dymytry, ve které vystupuje v masce a pod jménem „R2R“.

Nový!!: Moskva a Artur Mikhaylov · Vidět víc »

Artur Mikvabija

Artur Mikvabija nebo Artur Amkvab (Артур Артиом-иԥа Амқәаб, Артур Артёмович Миквабия, რტურ მიქვაბია; * 2. května 1949 Suchumi) je abchazský ekonom, politik a bývalý fotbalista.

Nový!!: Moskva a Artur Mikvabija · Vidět víc »

Artur Najfonov

Artur Najfonov (Najfonty) (* 10. května 1997) je ruský zápasník–volnostylař osetské národnosti.

Nový!!: Moskva a Artur Najfonov · Vidět víc »

Artur Omarov

Artur Omarov (* 13. srpna 1988) je původem dagestánský (darginský) zápasník – klasik, který od roku 2010 reprezentuje Česko.

Nový!!: Moskva a Artur Omarov · Vidět víc »

Artur Smoljaninov

Artur Sergejevič Smoljaninov (* 27. října 1983, Moskva) je ruský divadelní, filmový, televizní a rozhlasový herec a divadelní režisér.

Nový!!: Moskva a Artur Smoljaninov · Vidět víc »

Arvīds Pelše

Arvīds Pelše (23. ledna jul. / 7. února greg. 1899 v Zālīte nad Iecavou, okres Bauska – 29. května 1983 Moskva) byl sovětský lotyšský stranický a státní činitel, historik, dvojnásobný hrdina socialistické práce (1969, 1979).

Nový!!: Moskva a Arvīds Pelše · Vidět víc »

Asbest

Asbest je město ve Sverdlovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Asbest · Vidět víc »

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Nový!!: Moskva a Asie · Vidět víc »

Aslan Bžanija

Generálmajor Aslan Bžanija (plným jménem Aslan Gjarg-ipa Bžanija,; *6. dubna 1963, Tamyš) je abchazský politik, bývalý agent a ředitel abchazských tajných služeb a od roku 2020 současný prezident Abcházie.

Nový!!: Moskva a Aslan Bžanija · Vidět víc »

Aslan Karacev

Aslan Kazbekovič Karacev (rusky: Аслан Казбекович Карацев, * 4. září 1993 Vladikavkaz) je ruský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Aslan Karacev · Vidět víc »

Únor 1948

Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.

Nový!!: Moskva a Únor 1948 · Vidět víc »

Únor 2006

;1. února – středa;2. února – čtvrtek;3. února – pátek;4. února – sobota;5. února – neděle;6. února – pondělí;7. února – úterý;8. února – středa;9. února – čtvrtek;10. února – pátek;11. února – sobota;12. února – neděle;13. února – pondělí;14. února – úterý;16. února – čtvrtek;17. února – pátek;18. února – sobota;19. února – neděle;20. února – pondělí;21. února – úterý;22. února – středa;23. února – čtvrtek Inaugurace Lubomíra Dvořáka rektorem. ''Vlevo:'' Předchozí rektorka Jana Mačáková.;25. února – sobota;26. února – neděle;27. února – pondělí;28. února – úterý.

Nový!!: Moskva a Únor 2006 · Vidět víc »

Únor 2007

;1. února – čtvrtek;2. února – pátek;3. února – sobota;4. února – neděle;5. února – pondělí;6. února – úterý;7. února – středa;9. února – pátek;11. února – neděle;12. února – pondělí;13. února – úterý;16. února – pátek;17. února – sobota;18. února – neděle;19. února – pondělí;20. února – úterý;21. února – středa;22. února – čtvrtek;23. února – pátek;24. února – sobota;25. února – neděle;26. února – pondělí;27. února – úterý;28. února – středa.

Nový!!: Moskva a Únor 2007 · Vidět víc »

Únor 2013

; 1. února – pátek; 2. února – sobota; 3. února – neděle; 5. února – úterý; 6. února – středa; 8. února – pátek; 9. února – sobota; 10. února – neděle; 11. února – pondělí; 12. února – úterý; 13. února – středa; 14. února – čtvrtek; 15. února – pátek; 17. února – neděle; 18. února – pondělí; 19. února – úterý; 20. února – středa; 22. února – pátek; 24. února – neděle; 25. února – pondělí; 26. února – úterý; 27. února – středa; 28. února – čtvrtek.

Nový!!: Moskva a Únor 2013 · Vidět víc »

Únor 2015

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a Únor 2015 · Vidět víc »

Únor 2019

Eva Samková; 1. února – pátek; 2. února – sobota; 3. února – neděle; 4. února – pondělí; 5. února – úterý Václav Vorlíček; 6. února – středa; 7. února – čtvrtek; 8. února – pátek; 9. února – sobota Martina Sáblíková a dnes získala zlatou medaili na trati 5 000 m.; 10. února – neděle; 11. února – pondělí; 12. února – úterý; 13. února – středa Opportunity, ilustrace; 14. února – čtvrtek Airbus A380; 15. února – pátek; 16. února – sobota; 18. února – pondělí ''Melomys rubicola''; 19. února – úterý Karl Lagerfeld; 20. února – středa; 21. února – čtvrtek; 22. února – pátek Sonda Hajabusa 2; 24. února – neděle Igor Dodon; 26. února – úterý; 27. února – středa; 28. února – čtvrtek Jiří Pecha.

Nový!!: Moskva a Únor 2019 · Vidět víc »

Únor 2023

;1. února – středa;2. února – čtvrtek;3. února – pátek;4. února – sobota;6. února – pondělí;10. února – pátek;11. února – sobota;12. února – neděle;13. února – pondělí;14. února – úterý;16. února – čtvrtek;18. února – sobota;19. února – neděle;20. února – pondělí;21. února – úterý;22. února – středa;23. února – čtvrtek;25. února – sobota;26. února – neděle;28. února – úterý.

Nový!!: Moskva a Únor 2023 · Vidět víc »

Únorová revoluce

Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.

Nový!!: Moskva a Únorová revoluce · Vidět víc »

Asociace umělců revolučního Ruska

Isaak Brodskij, ''V. I. Lenin ve Smolném v roce 1917'', 1930, olej na plátně, Treťjakovská galerie, Moskva. I. I. Brodskij patřil k představitelům ''Asociace umělců revolučního Ruska'' Asociace umělců revolučního Ruska (známá také pod označením achrovci vycházejícím ze zkratky АХРР) bylo umělecké sdružení ruských sovětských výtvarníků působící v letech 1922 - 1932.

Nový!!: Moskva a Asociace umělců revolučního Ruska · Vidět víc »

Ústav marxismu-leninismu ÚV KSSS

Ústav marxismu-leninismu při ÚV KSSS byl vědecko-výzkumným pracovištěm v SSSR.

Nový!!: Moskva a Ústav marxismu-leninismu ÚV KSSS · Vidět víc »

Ústav pro výzkum motorových vozidel

Logo ÚVMV Ústav pro výzkum motorových vozidel (zkráceně ÚVMV) byl vědeckotechnický institut v bývalém Československu, který měl za úkol spolupracovat s automobilkami a jinými strojírenskými podniky a poskytovat jim odbornou a vývojovou základnu pro ty výzkumné a vývojové práce, které by jeden podnik sám nezvládl, a rovněž řešení úkolů technického rozvoje zadaných nadřízenými orgány.

Nový!!: Moskva a Ústav pro výzkum motorových vozidel · Vidět víc »

Ústřední muzeum vojenského letectva

Ústřední muzeum vojenského letectva je muzeum ruského letectví nacházející se městě Monino, asi 35 km východně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Ústřední muzeum vojenského letectva · Vidět víc »

Ústřední politická škola Socialistického svazu mládeže Seč

Ústřední politická škola Socialistického svazu mládeže v Seči (ÚPŠ SSM) byla celostátní ústřední výchovně-vzdělávací instituce pro přípravu dětských a mládežnických kádrů, která vycházela z kádrové politiky KSČ.

Nový!!: Moskva a Ústřední politická škola Socialistického svazu mládeže Seč · Vidět víc »

Ústřední tibetská správa

Ústřední tibetská správa (zkratka CTA z anglického, před rokem 2011 oficiálně Ústřední tibetská správa Jeho Svatosti dalajlámy) je nezisková organizace Tibeťanů sídlící v Indii, která se považuje za oprávněnou a legitimní vládu Tibetu.

Nový!!: Moskva a Ústřední tibetská správa · Vidět víc »

Astana

Astana, známá též pod staršími názvy Akmola, Akmolinsk, Celinograd a Nur-Sultan, je od roku 1997 hlavním městem Kazachstánu.

Nový!!: Moskva a Astana · Vidět víc »

Útok v moskevském divadle na Dubrovce

Útok na moskevské divadlo na Dubrovce představuje velkou teroristickou akci, která se odehrávala od 23. do 26. října 2002 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Útok v moskevském divadle na Dubrovce · Vidět víc »

Astrachaň

Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře.

Nový!!: Moskva a Astrachaň · Vidět víc »

Astrachaňská oblast

Astrachaňská oblast je oblast patřící do Jižního federálního okruhu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Astrachaňská oblast · Vidět víc »

Atanas Tarev

Atanas Kirilov Tarev (* 31. ledna 1958, Plovdivská oblast) je bývalý bulharský sportovec, atlet, jehož specializací byl skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Atanas Tarev · Vidět víc »

Athénská charta

Návrh města Brasília - ovlivněný Athénskou chartou Aténská charta je soubor zásad „moderního urbanismu“, přijatý na konferenci CIAM roku 1933, vydané Le Corbusierem roku 1943 v Paříži.

Nový!!: Moskva a Athénská charta · Vidět víc »

Atkarsk

Atkarsk je město v Saratovské oblasti v Ruské federaci, správní středisko Atkarského rajónu.

Nový!!: Moskva a Atkarsk · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 1980

Atletika na Letních olympijských hrách v roce 1980, které se konaly v Moskvě, zahrnovala 38 atletických disciplín, z toho 24 pro muže a 14 pro ženy.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 100 metrů ženy

Běh na 100 metrů žen na Letních olympijských hrách 1980 se uskutečnil ve dnech 25.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 100 metrů ženy · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 100 metrů muži

Běh na 100 metrů mužů na Letních olympijských hrách 1980 se uskutečnil ve dnech 24.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 100 metrů muži · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 1500 metrů muži

Běh na 1500 metrů mužů na Letních olympijských hrách 1980 se uskutečnil ve dnech 30.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 1500 metrů muži · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 200 metrů ženy

Běh na 200 metrů žen na Letních olympijských hrách 1980 se uskutečnil ve dnech 29.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 200 metrů ženy · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 200 metrů muži

Běh na 200 metrů mužů na Letních olympijských hrách 1980 se uskutečnil ve dnech 27.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 200 metrů muži · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 400 metrů ženy

Běh na 400 metrů žen na Letních olympijských hrách 1980 se uskutečnil ve dnech 25., 27.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 400 metrů ženy · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 800 metrů muži

Běh na 800 metrů mužů na Letních olympijských hrách 1980 se uskutečnil ve dnech 24.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 1980 – 800 metrů muži · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – vrh koulí ženy

Vrh koulí žen na Letních olympijských hrách 2016 se uskutečnil 12.

Nový!!: Moskva a Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – vrh koulí ženy · Vidět víc »

Atomové ponorky vyplouvají

Atomové ponorky vyplouvají je román sovětského spisovatele Viktora Aleksandroviče Usťjanceva.

Nový!!: Moskva a Atomové ponorky vyplouvají · Vidět víc »

ATP Tour 2019

ATP Tour 2019 představoval jubilejní 50. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2019.

Nový!!: Moskva a ATP Tour 2019 · Vidět víc »

ATP Tour 2020

ATP Tour 2020 představoval 51. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2020.

Nový!!: Moskva a ATP Tour 2020 · Vidět víc »

ATP Tour 2021

ATP Tour 2021 představoval 52. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2021.

Nový!!: Moskva a ATP Tour 2021 · Vidět víc »

ATP Tour 2022

ATP Tour 2022 představoval 53. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2022.

Nový!!: Moskva a ATP Tour 2022 · Vidět víc »

ATP Tour 2023

ATP Tour 2023 představoval 54. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2023.

Nový!!: Moskva a ATP Tour 2023 · Vidět víc »

ATP Tour 250

ATP Tour 250 je tenisová kategorie mužského profesionálního okruhu ATP Tour hraná od sezóny 2009, která nahradila nejníže postavenou kategorii International Series, existující v letech 2000–2008.

Nový!!: Moskva a ATP Tour 250 · Vidět víc »

ATP World Tour 2009

ATP World Tour je elitní tenisový okruh pro profesionály, organizovaný ATP.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2009 · Vidět víc »

ATP World Tour 2010/červenec-prosinec

ATP World Tour 2010 byl elitní tenisový okruh pro profesionály v roce 2010, organizovaný Asociací profesionálních tenistů.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2010/červenec-prosinec · Vidět víc »

ATP World Tour 2010/leden-červen

ATP World Tour 2010 byl elitní tenisový okruh pro profesionály v roce 2010, organizovaný Asociací profesionálních tenistů.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2010/leden-červen · Vidět víc »

ATP World Tour 2012

ATP World Tour 2012 představoval nejvyšší úroveň mužského profesionálního tenisu v roce 2012.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2012 · Vidět víc »

ATP World Tour 2013

ATP World Tour 2013 představoval nejvyšší úroveň mužského profesionálního tenisu v roce 2013.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2013 · Vidět víc »

ATP World Tour 2014

ATP World Tour 2014 představovalo 45. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu hraného v roce 2014.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2014 · Vidět víc »

ATP World Tour 2015

Okruh ATP World Tour 2015 představoval 46. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2015.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2015 · Vidět víc »

ATP World Tour 2016

ATP World Tour 2016 představovala 47. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu hraný v roce 2016.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2016 · Vidět víc »

ATP World Tour 2017

ATP World Tour 2017 představovala 48. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2017.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2017 · Vidět víc »

ATP World Tour 2018

ATP World Tour 2018 představoval 49. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2018.

Nový!!: Moskva a ATP World Tour 2018 · Vidět víc »

Auchan

Země, kde byl Auchan v roce 2020 Auchan je francouzský maloobchodní řetězec převážně hypermarketů a obchodních center, který má obchody ve 14 zemích na světě.

Nový!!: Moskva a Auchan · Vidět víc »

August Albo

August Albo (11. září 1893 – 1963) byl estonský umělec, který studoval na Ruské Královské akademii umění, ale většinu svého života prožil v New Yorku.

Nový!!: Moskva a August Albo · Vidět víc »

August Davidov

August Davidov, celým jménem August Juljevič Davidov (Август Юльевич Давидов) (15. prosince 1823 Liepāja – 22. prosince 1885 Moskva byl ruský matematik.

Nový!!: Moskva a August Davidov · Vidět víc »

August Macke

August Robert Ludwig Macke (3. ledna 1887, Meschede, Německo – 26. září 1914 Perthes-lès-Hurlus, Francie) byl německý expresionistický malíř, člen skupiny Der Blaue Reiter.

Nový!!: Moskva a August Macke · Vidět víc »

August Weber

August Weber (rusky Август Егорович Вебер / Avgust Jegorovič Weber, 29. prosince 1836, Praha - 16. srpna 1903, Moskvě) byl česko-rakouský architekt působící zejména v Rusku.

Nový!!: Moskva a August Weber · Vidět víc »

Augustīns (Pētersons)

Augustīns (světským jménem: Augusts Pētersons; 1. března 1873, Ķēču pagasts – 4. října 1955, Gauting) byl lotyšský pravoslavný duchovní Lotyšské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita rižský a lotyšský.

Nový!!: Moskva a Augustīns (Pētersons) · Vidět víc »

Augustin Vološin

Msgre. Augustin Vološin, Dr.h.c. (17. března 1874 Kolečyn u města Mižhirja – 19. července 1945 Moskva; byl podkarpatskoruský duchovní řeckokatolické církve, učitel, československý politik, prezident Karpatské Ukrajiny.

Nový!!: Moskva a Augustin Vološin · Vidět víc »

Augustowský zátah

Kříž v Giby věnovaný památce zavražděných Augustowský zátah byla akce sovětské Rudé armády provedená během července 1945, která měla rozprášit antikomunistické tendence v oblasti Suwałki a Augustova.

Nový!!: Moskva a Augustowský zátah · Vidět víc »

Aurel Neagu

Aurel Neagu (* 8. července 1954 Văcăreni, Rumunsko) je bývalý rumunský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Aurel Neagu · Vidět víc »

Aurus Motors

Aurus Motors je ruská automobilka, zaměřená na luxusní vozy.

Nový!!: Moskva a Aurus Motors · Vidět víc »

Austrálie na letních olympijských hrách

Austrálie na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Austrálie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Austrálie na Letních olympijských hrách 1980

Austrálii na Letních olympijských hrách v roce 1980 v Moskvě reprezentovalo 120 sportovců v 17 sportech.

Nový!!: Moskva a Austrálie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Autochrom

Na autochromové fotografii je Louis Lumiére s mikroskopem, ve kterém testuje zkumavky s barevným roztokem Autochrom (autochromatický proces, Autochrome Lumière znamená automaticky barevný) je raný proces barevné fotografie patentovaný roku 1903 bratry Lumièrovými a komerčně vyráběný v letech 1907 až 1935.

Nový!!: Moskva a Autochrom · Vidět víc »

Autosalon

Autosalon Autosport International, leden 2004 Autosalon je veřejná přehlídka současných automobilových modelů, novinek nebo konceptů.

Nový!!: Moskva a Autosalon · Vidět víc »

Avala (vlak)

Vlak EC Avala v Bratislavě (2013) Avala je mezinárodní vlak EuroCity Rakouských spolkových drah, Maďarských státních železnic a Srbských železnic, pojmenovaný podle vrchu nad Bělehradem, hlavním městem Srbska.

Nový!!: Moskva a Avala (vlak) · Vidět víc »

Avangard (hypersonický kluzák)

Avangard (dříve známý jako Objekt 4202, Yu-71 a Yu-74) je ruský hypersonický kluzák (anglicky HGV – Hypersonic Glide Vehicle), který je vynášen mezikontinentálními balistickými raketami UR-100UTTKh, R-36M2 a RS-28 Sarmat.

Nový!!: Moskva a Avangard (hypersonický kluzák) · Vidět víc »

Averkij (Kedrov)

Svatý Averkij (světským jménem: Polikarp Petrovič Kedrov; 14. března 1879, Jaransk – 27. listopadu 1937, Ufa) byl ruský duchovní ruské pravoslavné církve a arcibiskup volyňský a žytomyrský.

Nový!!: Moskva a Averkij (Kedrov) · Vidět víc »

Avgust Jefimovič Javič

Avgust Jefimovič Javič (Август Ефимович Явич; 10. října 1900 Švenčionys – 7. května 1979 Moskva) byl ruský spisovatel a novinář.

Nový!!: Moskva a Avgust Jefimovič Javič · Vidět víc »

Avgustin (Anisimov)

Avgustin (vlastním jménem: Anatolij Ivanovič Anisimov, 14. ledna 1945, Moskva) je kněz Ruské pravoslavné církve a biskup Goroděcu a Vetlugy.

Nový!!: Moskva a Avgustin (Anisimov) · Vidět víc »

Avgustin (Běljajev)

Svatý Avgustin (světským jménem: Alexandr Alexandrovič Běljajev, rusky: Алекса́ндр Алекса́ндрович Беля́ев; 28. února 1886, Kaměnka – 23. listopadu 1937, Tulská oblast) byl ruský pravoslavný kněz, arcibiskup a mučedník.

Nový!!: Moskva a Avgustin (Běljajev) · Vidět víc »

Avgustin (Vinogradskij)

Avgustin (světským jménem: Alexej Vasiljevič Vinogradskij; 17. března 1766, Moskva – 15. března 1819, Moskva) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup moskevský a kolomenský.

Nový!!: Moskva a Avgustin (Vinogradskij) · Vidět víc »

Avia D

Avia D 75 Avia D 90 Avia D 120 Avia D byla řada lehkých nákladních automobilů, vyráběných českou společností Avia v pražských Letňanech.

Nový!!: Moskva a Avia D · Vidět víc »

Aviakompanija Moskva

Aviakompania Moskva (v azbuce Авиакомпания Москва, v angličtině Moscow Airlines), do roku 2010 Aviacionnaja kompanija Atlant-Sojuz (v azbuce Авиационная компания Атлант-Союз, v angličtině Atlant-Soyuz Airlines), je zanikající ruská letecká společnost vlastněná moskevskou vládou.

Nový!!: Moskva a Aviakompanija Moskva · Vidět víc »

Aviamotornaja (stanice metra v Moskvě)

Aviamotornaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Aviamotornaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Avraam (Šumilin)

Avraam (světským jménem: Alexej Fjodorovič Šumilin; 16. května 1761, Bystroje – 18. dubna 1844, Jaroslavl) byl ruský duchovní ruské pravoslavné církve a arcibiskup jaroslavský a rostovský.

Nový!!: Moskva a Avraam (Šumilin) · Vidět víc »

Avraham Suckever

Avraham Suckever (Abraham Sutzkever, přepisován též jako Avrom; 15. července 1913 – 19. ledna 2010) byl židovský básník a spisovatel píšící v jidiš a polštině a partyzán druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Avraham Suckever · Vidět víc »

Avtandil Džorbenadze

Avtandil Džorbenadze (gruzínsky: ავთანდილ ჯორბენაძე) (* 23. února 1951) je gruzínský politik a bývalý státní ministr.

Nový!!: Moskva a Avtandil Džorbenadze · Vidět víc »

Avtograf

Avtograf (Автограф) byla sovětská a ruská rocková skupina vytvořena v roce 1979 členy rozpadlé skupiny Visokosnoje leto.

Nový!!: Moskva a Avtograf · Vidět víc »

Ďábel mezi lidmi

Ďábel mezi lidmi (1993, Дьявол среди людей) je vědeckofantastický román, který za spolupráce se svým bratrem Borisem napsal ruský spisovatel Arkadij Strugackij pod pseudonymem S. Jaroslavcev.

Nový!!: Moskva a Ďábel mezi lidmi · Vidět víc »

Aziz Šaveršijan

Aziz Sergejevič Šaveršjan (rusky Азиз Серге́евич Шавершян; 24. března 1989, Moskva – 5. srpna 2011, Bangkok), známý pod označením/přezdívkou ZYZZ, byl v Rusku narozený australský kulturista kurdského původu, internetová celebrita, osobní trenér a model.

Nový!!: Moskva a Aziz Šaveršijan · Vidět víc »

Azov

Azov (dříve též Tanais, Tana, Azak) je město v Rostovské oblasti v jižním Rusku.

Nový!!: Moskva a Azov · Vidět víc »

Álvaro Cunhal

Álvaro Barreirinhas Cunhal (10. listopadu 1913 Coimbra – 13. června 2005 Lisabon) byl portugalský politik a spisovatel, přední funkcionář Portugalské komunistické strany (PCP) a jeden z hlavních odpůrců Salazarovy diktatury.

Nový!!: Moskva a Álvaro Cunhal · Vidět víc »

Ázerbájdžán na Eurovision Song Contest

Ázerbájdžán se zúčastnil 15 ročníků soutěže Eurovision Song Contest, poprvé v roce.

Nový!!: Moskva a Ázerbájdžán na Eurovision Song Contest · Vidět víc »

Ázerbájdžánská národní galerie

Ázerbájdžánská národní galerie (azersky Azərbaycan Milli İncəsənət Muzeyi) je největší galerie v Ázerbájdžánu.

Nový!!: Moskva a Ázerbájdžánská národní galerie · Vidět víc »

Ázerbájdžánské aerolinie

Ázerbájdžánské aerolinie - AZAL jsou ázerbájdžánským národním leteckým dopravcem, který má svou základnu na Mezinárodním letišti Hejdara Alijeva v Baku, Ázerbájdžánu.

Nový!!: Moskva a Ázerbájdžánské aerolinie · Vidět víc »

Írán na letních olympijských hrách

Írán na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Írán na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Šaban Sejdiu

Šaban Sejdi (* 6. května 1959) je bývalý jugoslávský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Šaban Sejdiu · Vidět víc »

Šabolovskaja (stanice metra v Moskvě)

Šabolovskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Šabolovskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Šabtaj Kalmanovič

Šabtaj Kalmanovič (שבתאי קלמנוביץ',: Šabtajus Kalmanovičius,: Шабтай Генрихович Калманович; 18. prosince 1947 – 2. listopadu 2009) byl špion sovětské tajné služby KGB a později ruský obchodník, promotér koncertů a sponzor basketbalových týmů.

Nový!!: Moskva a Šabtaj Kalmanovič · Vidět víc »

Šachťorsk

Šachťorsk je sídlo městského typu v uglegorském okrese v Sachalinské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Šachťorsk · Vidět víc »

Šachová olympiáda

Šachová olympiáda Bled 2002 Šachová olympiáda je šachová soutěž národních týmů, od roku 1927 se dvěma výjimkami organizovaná Mezinárodní šachovou federací FIDE.

Nový!!: Moskva a Šachová olympiáda · Vidět víc »

Šachový turnaj v Moskvě roku 1925

Mezinárodně velmi významný turnaj, který organizoval Nikolaj Vasiljevič Krylenko, byl pořádán v Moskvě, v Sovětském svazu, od 10. listopadu do 8. prosince roku 1925.

Nový!!: Moskva a Šachový turnaj v Moskvě roku 1925 · Vidět víc »

Šachový turnaj v New Yorku roku 1924

Partiář z utkání Réti vs. Capablanca. Šachový turnaj v New Yorku, který se konal ve dnech 16. 3. – 17. 4. 1924, byl jedním z nejslavnějších a nejlépe obsazených turnajů v šachové historii.

Nový!!: Moskva a Šachový turnaj v New Yorku roku 1924 · Vidět víc »

Šack (Rusko)

Šack je město ve Rjazaňské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Šack (Rusko) · Vidět víc »

Šad Küj-kagan

Šad Küj-kagan byl čtvrtý vládce Západoturkucké říše, jedné z nástupníckych států turkuckého kaganátu, (Turkuti), které vládl v letech 611 – † 618.

Nový!!: Moskva a Šad Küj-kagan · Vidět víc »

Šagonar

Šagonar (tuvinsky: Шагаан-Арыг) je město v Tuvinské republice v Rusku, ležící na levém břehu Jeniseje, 124 km západně od Kyzylu.

Nový!!: Moskva a Šagonar · Vidět víc »

Šakal obecný

Šakal obecný (Canis aureus) je druh psovité šelmy.

Nový!!: Moskva a Šakal obecný · Vidět víc »

Šalva Čichladze

Šalva Čichladze (12. července 1912 Kutaisi – 14. ledna 1997 Tbilisi) byl sovětský a gruzínský zápasník – klasik, stříbrný olympijský medailista z roku 1952.

Nový!!: Moskva a Šalva Čichladze · Vidět víc »

Šalva Eliava

Šalva Eliava (Gruzínsky: შალვა ელიავა; Rusky: Шалва Зурабович Элиава, Šalva Zurabovič Eliava) (30. září 1883 – 3. prosince 1937) byl gruzínský politik a sovětský činovník.

Nový!!: Moskva a Šalva Eliava · Vidět víc »

Šamil Basajev

Šamil Salmanovič Basajev (později nazývaný Abdalláh Šámil Abú-Idrís – s titulem emír; 14. ledna 1965, Dyšne-Veděno – 10. července 2006) byl viceprezidentem mezinárodně neuznávané separatistické vlády v Čečensku, polní velitel islámské guerilly bojující za nezávislost své země, mezinárodně působící terorista.

Nový!!: Moskva a Šamil Basajev · Vidět víc »

Šamil Kudijamagomedov

Šamil Kudijamagomedovič Kudijamagomedov (* 9, května 1993) je ruský zápasník–volnostylař avarské národnosti, který od roku 2018 reprezentuje Itálii.

Nový!!: Moskva a Šamil Kudijamagomedov · Vidět víc »

Šamil Omarov

Šamil Magomedovič Omarov (* 28. září 1936 Dagestán, Sovětský svaz) je ruský farmakolog, doktor medicíny, člen Národní akademie věd Dagestánu a emeritní profesor na Dagestánské lékařskě univerzitě.

Nový!!: Moskva a Šamil Omarov · Vidět víc »

Šamil Tarpiščev

Šamil Tarpiščev,, (* 7. března 1948 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý ruský tenista, současný politik, trenér, pedagog, publicista a sportovní funkcionář, člen Mezinárodního olympijského výboru a předseda ruské tenisové federace.

Nový!!: Moskva a Šamil Tarpiščev · Vidět víc »

Šarūnas Bartas

Šarūnas Bartas (* 16. srpna 1964 Šiauliai) je litevský filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Šarūnas Bartas · Vidět víc »

Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Šarlota Kristýna Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. srpna 1694, Wolfenbüttel – 2. listopadu 1715, Petrohrad) byla princeznou z dynastie Welfů a matka ruského cara Petra II.

Nový!!: Moskva a Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Šarlota Württemberská

Šarlota Württemberská, rozená Friederike Charlotte Marie von Württemberg, (9. ledna 1807 – 2. února 1873) byla jako velkokněžna Jelena Pavlovna Ruská manželkou velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky Marie Fjoforovny (Žofie Doroty Württemberské).

Nový!!: Moskva a Šarlota Württemberská · Vidět víc »

Šaroj (okres)

Okres Šaroj, leží v jihovýchodní části Čečenské autonomní republiky Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Šaroj (okres) · Vidět víc »

Šatura

Šatura je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Šatura · Vidět víc »

Šavarš Karapetjan

Šavarš Vladimirovič Karapetjan (rusky Шава́рш Влади́мирович Карапетя́н, arménsky Շավարշ Կարապետյան, * 19. května 1953, Vanadzor) je bývalý arménský závodník v ploutvovém plavání.

Nový!!: Moskva a Šavarš Karapetjan · Vidět víc »

Šavrov Š-1

Šavrov Š-1 (rusky: Шавров Ш-1) bylo první sovětské obojživelné letadlo.

Nový!!: Moskva a Šavrov Š-1 · Vidět víc »

Ščokino

Ščokino je město v Tulské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Ščokino · Vidět víc »

Ščolkovo

Ščolkovo je město v Moskevské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Ščolkovo · Vidět víc »

Šéfkuchařův stůl

Šéfkuchařův stůl (v anglickém originále Chef's Table) je americký dokumentární televizní seriál o kuchařích z produkce společnosti Netflix.

Nový!!: Moskva a Šéfkuchařův stůl · Vidět víc »

Šeng Š’-cchaj

Šeng Š’-cchaj (Wade-Gilesova transkripce Sheng Shih-ts’ai; 3. prosince 1895 Kchaj-jüan (provincie Liao-ning) – 13. července 1970 Tchaj-pej) byl vojenský vůdce, jenž spravoval Sin-ťiang (čínsky新疆; pinyin: Xīnjiāng) v období 1933–1944, které bylo poznamenáno sovětským vlivem.

Nový!!: Moskva a Šeng Š’-cchaj · Vidět víc »

Šenkursk

Šenkursk je město v Archangelské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Šenkursk · Vidět víc »

Šestidenní válka

Šestidenní válka (milchemet šešet ha‑jamim, resp. třetí arabsko-izraelská válka) z 5.–10.

Nový!!: Moskva a Šestidenní válka · Vidět víc »

Šigirský idol

Šigirský idol je nejstarší dochovaná dřevěná socha, zhotovená zhruba před 12 tisíci lety z modřínu sibiřského.

Nový!!: Moskva a Šigirský idol · Vidět víc »

Šikotan

Šikotan je ostrov na jihu Kurilského souostroví.

Nový!!: Moskva a Šikotan · Vidět víc »

Šilka (město)

Šilka je město v Zabajkalském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Šilka (město) · Vidět víc »

Šimanovsk

Šimanovsk je město v Amurské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Šimanovsk · Vidět víc »

Šimon Žďárský

Šimon Žďárský (* 16. ledna 1993 Trenčín) je slovenský moderátor, aktivista, sportovec, lékař a komunální politik.

Nový!!: Moskva a Šimon Žďárský · Vidět víc »

Širvan Muradov

Širvan Gadžikurbanovič Muradov (* 20. června 1985) je ruský zápasník–volnostylař lakecké národnosti, olympijský vítěz z roku 2008.

Nový!!: Moskva a Širvan Muradov · Vidět víc »

Škoda-Sanos S 200

DSZO v roce 1992 Trolejbus S 200 v provozu v Gottwaldově (Zlíně) (1989) Muzejní S 200 v Pardubicích (2005) Interiér pardubického historického trolejbusu Kabina řidiče pardubického Sanosu S 200 Škoda-Sanos S 200 (též Škoda-Sanos 01, někdy uváděn jako Škoda-Sanos 200Tr) je dvoučlánkový trolejbus, který byl v 80.

Nový!!: Moskva a Škoda-Sanos S 200 · Vidět víc »

Šlisselburg

Šlisselburg, v letech 1944-1992 Petrokreposť (rusky Петрокрепость), je město v Leningradské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Šlisselburg · Vidět víc »

Šmeral

Šmeral (ženská forma Šmeralová) je české příjmení těchto osob.

Nový!!: Moskva a Šmeral · Vidět víc »

Šošana Persic

Šošana Persic (שושנה פרסיץ, rodným jménem Šošana Zlatopolsky; 16. listopadu 1892 – 22. března 1969) byla sionistická aktivistka, pedagožka a izraelská politička.

Nový!!: Moskva a Šošana Persic · Vidět víc »

Šosse Entuziastov (stanice metra v Moskvě)

Šosse Entuziastov je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Šosse Entuziastov (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Španělsko na letních olympijských hrách

Španělsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Španělsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Španělsko na Letních olympijských hrách 1980

Španělsko se účastnilo Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Španělsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Špióni z Cambridge

Špióni z Cambridge (v anglickém originále Cambridge Spies) je britský televizní seriál z roku 2003, který pojednává o skupině špionů (tzv. cambridgeští špioni) působících v letech 1934–1951 ve Velké Británii ve prospěch Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Špióni z Cambridge · Vidět víc »

Štampachové ze Štampachu

Štampachové ze Štampachu (Kager ze Štampachu, byli český šlechtický rod s německými kořeny.

Nový!!: Moskva a Štampachové ze Štampachu · Vidět víc »

Štefan Major

Štefan Major, též István Major (13. prosince 1887 Vráble – 19. září 1963 Bratislava), byl československý politik maďarské národnosti, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, poválečný funkcionář KSČ.

Nový!!: Moskva a Štefan Major · Vidět víc »

Šuša

Šuša (Šuši) je město v Ázerbájdžánu, v oblasti Náhorní Karabach na Kavkaze.

Nový!!: Moskva a Šuša · Vidět víc »

Šuchovova věž

Šuchovova věž na Šabolovce v Moskvě (Rusko) je 160 m vysoká konstrukce nesoucí televizní a rozhlasový vysílač, sestává ze šesti na sebe posazených segmentů zborcených hyperboloidů.

Nový!!: Moskva a Šuchovova věž · Vidět víc »

Šuja (Ivanovská oblast)

Šuja je město v Ivanovské oblasti Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Šuja (Ivanovská oblast) · Vidět víc »

Šujští

Šujští (Шуйские) byl ruský knížecí a bojarský rod panovnické dynastie Rurikovců.

Nový!!: Moskva a Šujští · Vidět víc »

Šumerlja

Šumerlja je město v Čuvašské republice v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Šumerlja · Vidět víc »

Švédská hokejová reprezentace

Švédská hokejová reprezentace (nebo také Reprezentace tří korunek) patří mezi národní reprezentační mužstva v ledním hokeji, které hrají v elitní skupině Mistrovství světa v ledním hokeji a patří mezi nejlepší reprezentační týmy světa.

Nový!!: Moskva a Švédská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Švédská hokejová reprezentace do 20 let

Švédská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších švédských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Švédská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Švédsko na letních olympijských hrách

Švédsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Švédsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Švédsko na Letních olympijských hrách 1980

Švédsko na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 145 sportovců, z toho 122 mužů a 23 žen.

Nový!!: Moskva a Švédsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Švýcarská hokejová reprezentace

Švýcarský hokejový svaz (francouzsky Ligue Suisse de Hockey sur Glace, německy Schweizerischer Eishockeyverband) byl založen v roce 1908, členem IIHF je od 23. listopadu 1908 (jako čtvrtý člen v pořadí).

Nový!!: Moskva a Švýcarská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Švýcarská hokejová reprezentace do 20 let

Švýcarská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších švýcarských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Švýcarská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Švýcarsko na letních olympijských hrách

Švýcarsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Švýcarsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Švýcarsko na Letních olympijských hrách 1980

Švýcarsko se účastnilo Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Švýcarsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Ťiang Ťing-kuo

Čankajškem v roce 1948 Ťiang Ťing-kuo (27. dubna 1910 – 13. ledna 1988) byl prezident Čínské republiky a syn Čankajška.

Nový!!: Moskva a Ťiang Ťing-kuo · Vidět víc »

Ťumeň

Ťumeň je město v Rusku, hlavní město Ťumeňské oblasti, nejstarší ruské město na Sibiři.

Nový!!: Moskva a Ťumeň · Vidět víc »

Ťumeňská oblast

Ťumeňská oblast či Ťumenská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Ťumeňská oblast · Vidět víc »

Ķemeri

Ķemeri, někdy také psáno jako Kemeri, je čtvrť města Jūrmala a bývalé lázeňské letovisko ve Vidzeme v Lotyšsku.

Nový!!: Moskva a Ķemeri · Vidět víc »

Žanna Bičevská

Žanna Vladimirovna Bičevská (Жанна Владимировна Бичевская, * 17. června 1944, Moskva) je ruská písničkářka.

Nový!!: Moskva a Žanna Bičevská · Vidět víc »

Železniční doprava v Abcházii

Železniční doprava v Abcházii je spravována abchazskou státní společností Abchazské dráhy ((Apsny Ajhaamvja); (Abchazskaja Železnaja Doroga)).

Nový!!: Moskva a Železniční doprava v Abcházii · Vidět víc »

Železniční doprava v Lotyšsku

Nákladní vlak tažený lokomotivou 2M62UM dopravce LDZ CARGO V Lotyšsku je provozována osobní i nákladní železniční doprava. Většinu aktivit na železniční síti v zemi zprostředkovaně podniká tamní ministerstvo dopravy, které je výhradním akcionářem koncernu Latvijas dzelzceļš (Lotyšská železnice).

Nový!!: Moskva a Železniční doprava v Lotyšsku · Vidět víc »

Železniční doprava v Mongolsku

Hlavní nádraží v Ulánbátaru Železniční doprava v Mongolsku je významným druhem dopravy v této řídce zalidněné zemi, která má také relativně málo zpevněných silnic.

Nový!!: Moskva a Železniční doprava v Mongolsku · Vidět víc »

Železniční nehoda u Pokrova

Železniční nehoda u Pokrova se stala 6.

Nový!!: Moskva a Železniční nehoda u Pokrova · Vidět víc »

Železniční trať Dětmarovice–Zebrzydowice

Železniční trať Dětmarovice–Zebrzydowice (v jízdním řádu pro cestující je trať na českém území označena pro regionální dopravu jako větev trati 320, pro dálkovou dopravu jako větev tratě 272) je dvojkolejná železniční trať, která je využívána pro osobní a nákladní vlakovou dopravu jak v České republice, tak i Polsku, neboť trať přechází z českého území na polské.

Nový!!: Moskva a Železniční trať Dětmarovice–Zebrzydowice · Vidět víc »

Železniční trať Petrohrad–Moskva

Železniční trať Petrohrad–Moskva, také zvaná Nikolajevská železnice (– Nikolajevskaja železnaja doroga), je 650 kilometrů dlouhá vysokorychlostní trať v Rusku spojující hlavní město Moskvu s Petrohradem.

Nový!!: Moskva a Železniční trať Petrohrad–Moskva · Vidět víc »

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín

Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín o délce 73 km spojuje Prahu a Kolín přes Nymburk.

Nový!!: Moskva a Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín · Vidět víc »

Železnodorožnyj (Moskevská oblast)

Železnodorožnyj (do roku 1939 Obiralovka – Обираловка) bylo samostatné město v Moskevské oblasti v Ruské federaci, asi 20 km východně od Moskvy, které bylo v roce 2015 začleněno do sousední Balašichy.

Nový!!: Moskva a Železnodorožnyj (Moskevská oblast) · Vidět víc »

Žerděvka

Žerděvka je město v Tambovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Žerděvka · Vidět víc »

Žibřidovice (Polsko)

Žibřidovice jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice.

Nový!!: Moskva a Žibřidovice (Polsko) · Vidět víc »

Židé v Rusku

Ruské federace (zeleně) v rámci Eurasie. Pojem Židé v Rusku, respektive dějiny Židů v Rusku, případně ruští Židé, označuje historický vývoj židovské populace na území Ruska a zemí s Ruskem historicky spjatých.

Nový!!: Moskva a Židé v Rusku · Vidět víc »

Židovská autonomní oblast

Židovská autonomní oblast (Еврейская автономная область, Jevrejskaja avtonomnaja oblasť; ייִדישע אױטאָנאָמע געגנט, Jidiše ojtonome gegnt) je federální subjekt Ruské federace a její jedinou autonomní oblastí.

Nový!!: Moskva a Židovská autonomní oblast · Vidět víc »

Žiguljovská vodní elektrárna

Žiguljovská vodní elektrárna (rusky Жигулёвская ГЭС, Kуйбышевская ГЭС, Волжская ГЭС имени Ленина) je vodní dílo na řece Volha.

Nový!!: Moskva a Žiguljovská vodní elektrárna · Vidět víc »

Žizdra (město)

Žizdra je město v Kalužské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Žizdra (město) · Vidět víc »

Žmerynka

Žmerynka (ukrajinsky a rusky Жмеринка) je město na jihozápadní Ukrajině; leží v historickém kraji zvaném Podolí a administrativně spadá pod Vinnyckou oblast.

Nový!!: Moskva a Žmerynka · Vidět víc »

Žodzina

Žodzina (– Žodino) je město v Minské oblasti v Bělorusku.

Nový!!: Moskva a Žodzina · Vidět víc »

Žofie Alexejevna

Žofie, či Sofie Alexejevna (Софья Алексеевна, 27. září 1657 Moskva – 14. července 1704 tamt.) byla v letech 1682–1689 vladařkou Ruského carství.

Nový!!: Moskva a Žofie Alexejevna · Vidět víc »

Žofie Dorota Württemberská

Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Nový!!: Moskva a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Žofie Litevská

Nápis na hrobě Žofie Litevské. Žofie Litevská (známá také jako Sofia Vitovtovna, rusky Софья Витовтовна, 1371, Trakai –1453, Moskva), byla po sňatku s ruským velkoknížetem Vasilijem I. moskevskou velkokněžnou.

Nový!!: Moskva a Žofie Litevská · Vidět víc »

Žostovská malba

Žostovská malba (rus. Жостовская роспись) je druh ruské národní umělecké malby, kterou se dekorují podnosy z kovu (plechu).

Nový!!: Moskva a Žostovská malba · Vidět víc »

Ľuboš Kostelný

Ľuboš Kostelný (* 5. července 1981, Martin) je slovenský herec a komik.

Nový!!: Moskva a Ľuboš Kostelný · Vidět víc »

Žukov (město)

Žukov je město v Kalužské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Žukov (město) · Vidět víc »

Žukovskij

Žukovskij je město v Moskevské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Žukovskij · Vidět víc »

Žulebino (stanice metra v Moskvě)

Žulebino je stanice moskevského metra na Tagansko-Krasnopresněnské lince.

Nový!!: Moskva a Žulebino (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Žurnalnyj zal

Žurnalnyj zal (z ruštiny, azbukou Журнальный зал, česky volně přeloženo Časopisový portál) je ruský internetový literární portál, který prezentuje činnost tzv.

Nový!!: Moskva a Žurnalnyj zal · Vidět víc »

Žytomyr

Žytomyr nebo též počeštěně Žitomír (česky zastarale Žitoměř) je historické město ležící na severozápadě Ukrajiny na řece Teteriv, zhruba 130 km západně od Kyjeva; je střediskem Žytomyrské oblasti a největším městem i kulturním a hospodářským centrem regionu Volyň.

Nový!!: Moskva a Žytomyr · Vidět víc »

Čad na letních olympijských hrách

Čad na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Čad na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Čadan

Čadan (Чадан; tuvinsky Чаданaa) je město v Tuvinské republice v Rusku.

Nový!!: Moskva a Čadan · Vidět víc »

Čang Song-tchek

Čang Song-tchek (Čang Sŏng-tchäk, 2. února 1946, provincie Kangwon – 12. prosince 2013) byl severokorejský politik, strýc Kima Čong-una, vůdce Severní Koreje, a švagr bývalého vůdce Severní Koreje Kima Čong-ila, s jehož mladší sestrou Kim Kjong-hui se oženil.

Nový!!: Moskva a Čang Song-tchek · Vidět víc »

Čang Tok-rjong

Čang Tok-rjong (anglický přepis: Jang Dok-ryong; * 7. srpna 1953) je bývalý severokorejský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Čang Tok-rjong · Vidět víc »

Čang Wen-tchien

Čang Wen-tchien (tradiční čínština: 張聞天, zjednodušená čínština: 张闻天, pīnyīn: Zhāng Wéntiān) také známý jako Lou Fu (zjednodušená čínština: 洛甫, pīnyīn: Luò Fǔ) (30. srpna 1900 Šanghaj - 1. července 1976 Peking) byl čínský překladatel, spisovatel a politik, vysoce postavený vůdce Komunistické strany Číny.

Nový!!: Moskva a Čang Wen-tchien · Vidět víc »

Čaplygin (město)

Čaplygin je město v Lipecké oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Čaplygin (město) · Vidět víc »

Časová osa Čínské lidové republiky

Časová osa Čínské lidové republiky zahrnuje důležité události v historii Čínské lidové republiky od jejího vzniku až po současnost.

Nový!!: Moskva a Časová osa Čínské lidové republiky · Vidět víc »

Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)

Ve čtvrtek 24. února 2022 ráno zahájila Ruská federace invazi na Ukrajinu, čímž prudce eskalovala rusko-ukrajinská válka.

Nový!!: Moskva a Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023) · Vidět víc »

Časová pásma v Rusku

Kamčatský čas Časová pásma v Rusku pokrývají délkový rozsah 171°21', což odpovídá časovému rozdílu nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího cípu území Ruské federace 11,4 hodin.

Nový!!: Moskva a Časová pásma v Rusku · Vidět víc »

Časovka

prologu Tour de France v roce 2005 Časovka neboli závod na čas je druh závodu ve sportech, při nichž o vítězi může rozhodovat dosažený čas.

Nový!!: Moskva a Časovka · Vidět víc »

Čína na letních olympijských hrách

Čína na letních olympijských hrách startuje od roku 1932.

Nový!!: Moskva a Čína na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Čínská občanská válka

Čínská občanská válka byla občanská válka probíhající na území pevninské Číny mezi vládou Čínské republiky, vedené Kuomintangem, a Komunistickou stranou Číny.

Nový!!: Moskva a Čínská občanská válka · Vidět víc »

Čínská průmyslová a obchodní banka

Čínská průmyslová a obchodní banka (Industrial and Commercial Bank of China, ICBC) je banka sídlící v čínském hlavním městě Pekingu.

Nový!!: Moskva a Čínská průmyslová a obchodní banka · Vidět víc »

Čchen Jün

Čchen Jün (čínsky 陈云, pinyin: Chén Yún; 13. června 1905 Šanghaj – 10. dubna 1995 Peking) byl jedním z nejvlivnějších a nejmocnějších čínských vůdců 20.

Nový!!: Moskva a Čchen Jün · Vidět víc »

Čchen Po-ta

Čchen Po-ta (čínsky pchin-jinem Chén Bódá, znaky zjednodušené 陈伯达, Wade-Gilesova trankskripce Ch'en Po-ta; 29. července 1904 Chuej-an v provincii Fu-ťien – 20. září 1989 Peking) byl čínský propagandista, který se stal hlavním interpretem myšlenek Mao Ce-tunga.

Nový!!: Moskva a Čchen Po-ta · Vidět víc »

Čečensko

Mapa Čečenska Čečensko, někdy také Čečna, plným názvem Čečenská republika, je autonomní republika Ruské federace na severním Kavkaze o rozloze cca 16 tisíc km2.

Nový!!: Moskva a Čečensko · Vidět víc »

Čebarkul (město)

Čebarkul je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Čebarkul (město) · Vidět víc »

Čeboksarská přehradní nádrž

Čeboksarská přehradní nádrž je přehradní nádrž na řece Volze na území Nižněnovgorodské oblasti, Marijské republiky a Čuvašské republiky v Rusku.

Nový!!: Moskva a Čeboksarská přehradní nádrž · Vidět víc »

Čechov (město)

Čechov je město v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Čechov (město) · Vidět víc »

Čechov (Sachalin)

Čechov do roku 1947 Nodachō je osada v Rusku, na Dálném východě v Cholmském okrese v Sachalinské oblasti.

Nový!!: Moskva a Čechov (Sachalin) · Vidět víc »

Čeka

Emblém Čeky Členové kolegia VČK v roce 1921, zleva: Jakov Peters, Józef Unszlicht, Abram Belenkij (stojí), Felix Edmundovič Dzeržinskij a Vjačeslav Menžinskij. Čeka (fonetická podoba ruské zkratky ЧК, Črezvyčajnaja komissija, Mimořádná komise. Rusky: ЧК, ВЧК СНК РСФСР; celým názvem Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрареволюцией и саботажем при Совете народныхкомиссаров РСФСР, transkripcí Vsěrossijskaja črezvyčajnaja komissija po borbě s kontrarevoljucijej i sabotažem pri Sovětě narodnych komissarov RSFSR, česky Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR) byla první ze série tajných policií v Sovětském Rusku.

Nový!!: Moskva a Čeka · Vidět víc »

Čeljabinsk

Čeljabinsk (rusky Челя́бинск) je město v Ruské federaci, na východním úpatí pohoří Ural.

Nový!!: Moskva a Čeljabinsk · Vidět víc »

Čeljabinská oblast

Čeljabinská oblast je jedna z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Čeljabinská oblast · Vidět víc »

Čeněk Šercl

Čeněk Šercl (28. září 1843 Beroun – 4. prosince 1906 Lublaň) byl český lingvista a polyglot, profesor srovnávací jazykovědy v Charkově.

Nový!!: Moskva a Čeněk Šercl · Vidět víc »

Čeněk Hruška

Čeněk Hruška (17. ledna 1889 Smíchov farnost při kostele sv. Filipa a Jakuba na Smíchově – 12. prosince 1965 Praha) byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Nový!!: Moskva a Čeněk Hruška · Vidět víc »

Čerňachovsk

Čerňachovsk (Черняхо́вск; Insterburg; Įsrutis; Wystruć, Instruč) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 90 km východně od Kaliningradu s populací čítající v roce 2021 cca 35 tisíc obyvatel.

Nový!!: Moskva a Čerňachovsk · Vidět víc »

Čerňanka

Čerňanka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Čerňanka · Vidět víc »

Čerepovec

Čerepovec je město v Rusku, největší město Vologdské oblasti a administrativní centrum Čerepoveckého rajónu.

Nový!!: Moskva a Čerepovec · Vidět víc »

Čerkesk

Čerkesk (kabardsko-čerkesky Шэрджэс къалэ) je hlavní město Karačajsko-Čerkeska.

Nový!!: Moskva a Čerkesk · Vidět víc »

Černý blesk

Černý blesk (– Čornaja Molnija) je ruský film z roku 2009.

Nový!!: Moskva a Černý blesk · Vidět víc »

Černý leden

Černý leden (ázerbájdžánsky: Qara Yanvar) je obvyklé označení krvavých událostí v ázerbájdžánském Baku z 19.

Nový!!: Moskva a Černý leden · Vidět víc »

Černobyl (film, 2014)

Černobyl (ukrajinsky Метелики (Metelyky)) je rusko-ukrajinské romantické filmové drama z roku 2014, filmová verze dřívějšího seriálu Metelyky z roku 2013.

Nový!!: Moskva a Černobyl (film, 2014) · Vidět víc »

Černobyl. Zona otčužděnija

Černobyl.

Nový!!: Moskva a Černobyl. Zona otčužděnija · Vidět víc »

Černogolovka

Černogolovka je město v Moskevské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Černogolovka · Vidět víc »

Černohorská filharmonie

Černohorská filharmonie (černohorsky: Crnogorska filcharmonija) je nejvýznamnější hudební symfonický orchestr v Černé Hoře, uznávaný orchestr Balkánského poloostrova.

Nový!!: Moskva a Černohorská filharmonie · Vidět víc »

Černohorské království

Černohorské království (srbsky: Краљевина Црнa Горa, Kraljevina Crna Gora) byla konstituční monarchie v jihovýchodní Evropě na Balkáně, existující od 28. srpna 1910 do 28. listopadu 1918.

Nový!!: Moskva a Černohorské království · Vidět víc »

Červen 2005

; 1. června – středa.

Nový!!: Moskva a Červen 2005 · Vidět víc »

Červen 2010

;1. června – úterý.

Nový!!: Moskva a Červen 2010 · Vidět víc »

Červen 2011

;1. června – středa.

Nový!!: Moskva a Červen 2011 · Vidět víc »

Červen 2019

; 2. června − neděle; 3. června − pondělí; 6. června − čtvrtek část pohraniční zdi na mexicko-americké hranici; 8. června − sobota; 9. června − neděle Kasym-Žomart Tokajev; 11. června − úterý; 12. června − středa; 13. června − čtvrtek; 14. června − pátek Zuzana Čaputová; 15. června − sobota; 16. června − neděle; 17. června − pondělí; 18. června − úterý Muhammad Mursí; 19. června − středa; 20. června − středa; 21. června − pátek; 23. června − neděle Demonstrace na Letné; 26. června − středa; 27. června − čtvrtek; 29. června − sobota Boyan Slat; 30. června − neděle.

Nový!!: Moskva a Červen 2019 · Vidět víc »

Červen 2023

; 2. června – pátek | vlajka1.

Nový!!: Moskva a Červen 2023 · Vidět víc »

Červencová krize

''Serbien muss sterbien!'' (Srbsko musí zemřít!) Rakouská karikatura z roku 1914, ukazující Srba s dýkou a bombou, kterého drtí rakouská pěst Červencová krize byla vážná mezinárodní krize roku 1914, která předcházela vypuknutí první světové války.

Nový!!: Moskva a Červencová krize · Vidět víc »

Červenec 2003

; 3. července – čtvrtek; 4. července – pátek; 5. července – sobota; 15. července – úterý; 16. července – středa; 18. července – pátek; 22. července – úterý; 27. července – neděle.

Nový!!: Moskva a Červenec 2003 · Vidět víc »

Červenec 2005

; 1. července – pátek.

Nový!!: Moskva a Červenec 2005 · Vidět víc »

Červenec 2011

;1. červejaznce – pátek.

Nový!!: Moskva a Červenec 2011 · Vidět víc »

Červenec 2013

; 1. července – pondělí; 2. července – úterý; 3. července – středa; 4. července – čtvrtek; 5. července – pátek; 7. července – neděle; 8. července – pondělí; 10. července – středa; 11. července – čtvrtek; 12. července – pátek; 13. července – sobota; 15. července – pondělí; 16. července – úterý; 17. července – středa; 18. července – čtvrtek; 19. července – pátek; 20. července – sobota; 21. července – neděle; 22. července – pondělí; 24. července – středa; 25. července – čtvrtek; 26. července – pátek; 27. července – sobota; 28. července – neděle; 30. července – úterý; 31. července – středa.

Nový!!: Moskva a Červenec 2013 · Vidět víc »

Červenec 2017

; 1. července – sobota; 2. července – neděle Dlouhý pochod 5; 3. července – pondělí Paolo Villaggio; 5. července – středa; 6. července – čtvrtek; 8. července – sobota; 9. července – neděle Hajdar Abádí; 10. července – pondělí; 11. července – úterý; 12. července – středa; 13. července – čtvrtek; 14. července – pátek; 15. července – sobota Marjam Mírzácháníová; 16. července – neděle; 17. července – pondělí; 18. července – úterý; 19. července – středa; 20. července – čtvrtek Rám Náth Kóvind Chester Bennington; 21. července – pátek Nejméně tři osadníci byli ubodáni při útoku v izraelské osadě Chalamiš.

Nový!!: Moskva a Červenec 2017 · Vidět víc »

Červenec 2019

; 1. července − pondělí; 2. července − úterý; 3. července − středa; 4. července − čtvrtek Vladimír Kučera; 6. července − sobota Zlatý Kopec, štola Johannes; 9. července − úterý; 10. července − středa; 11. července − čtvrtek; 12. července − pátek; 13. července − sobota Raketa Proton; 15. července − pondělí; 16. července − úterý Ursula von der Leyenová; 18. července − čtvrtek; 19. července − pátek; 22. července − pondělí Boris Johnson; 23. července − úterý; 24. července − středa; 25. července − čtvrtek Luboš Perek; 26. července − pátek Je po něm pojmenován největší český dalekohled v Ondřejově.

Nový!!: Moskva a Červenec 2019 · Vidět víc »

Česká hokejová reprezentace do 20 let

Česká hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších českých hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Česká hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Česká národní rada (odboj)

Pražského květnového povstání 1945. Zleva doprava (bez titulů a hodností): Augusta Machoňová-Müllerová, Zdeněk Wirth, Josef Smrkovský, Albert Pražák, Josef Cyril Kotrlý, Jaromír Nechanský. Česká národní rada byl ilegální odbojový orgán působící v Protektorátu Čechy a Morava od února 1945 do konce 2. světové války.

Nový!!: Moskva a Česká národní rada (odboj) · Vidět víc »

České aerolinie

České aerolinie, a.s. (IATA: OK, ICAO: CSA) zkratka ČSA, anglicky Czech Airlines je česká letecká společnost s hlavní základnou na letišti Václava Havla v Praze a sídlem v Praze 6.

Nový!!: Moskva a České aerolinie · Vidět víc »

České železniční rekordy

Na rychlostní rekordy vozidel lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu – země původu vozidla a země, ve které bylo vozidlo provozováno.

Nový!!: Moskva a České železniční rekordy · Vidět víc »

České korunovační klenoty

Korunovační klenoty na výstavě v květnu 2016 Kresba klenotů z 19. století České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů.

Nový!!: Moskva a České korunovační klenoty · Vidět víc »

České rekordy v atletice – ženy

Seznam rekordů českých atletek podle atletických disciplín.

Nový!!: Moskva a České rekordy v atletice – ženy · Vidět víc »

České rekordy v atletice – muži

Seznam rekordů českých atletů podle atletických disciplín.

Nový!!: Moskva a České rekordy v atletice – muži · Vidět víc »

České rekordy ve vzpírání

Na této stránce se nachází přehled českých rekordů ve vzpírání.

Nový!!: Moskva a České rekordy ve vzpírání · Vidět víc »

České velvyslanectví v Moskvě

Velvyslanectví České republiky v Moskvě (Посольство Чехии в России) je oficiální diplomatická mise České republiky v Ruské federaci se sídlem v Moskvě na Presněnské části na ulici Julia Fučíka č.

Nový!!: Moskva a České velvyslanectví v Moskvě · Vidět víc »

Český úřad pro tisk a informace

Český úřad pro tisk a informace (ČÚTI, do roku 1969 Úřad pro tisk a informace, ÚTI) byl orgán státní správy v Československu v letech 1968–1990.

Nový!!: Moskva a Český úřad pro tisk a informace · Vidět víc »

Česko na Eurovision Song Contest

Česko se zúčastnilo 11 ročníků soutěže Eurovision Song Contest, poprvé v roce.

Nový!!: Moskva a Česko na Eurovision Song Contest · Vidět víc »

Česko na Halovém mistrovství světa v atletice 2006

Roman Šebrle, který vybojoval na HMS 2006 bronz Halového MS v atletice 2006 se ve dnech 10. – 12. března účastnilo 7 českých atletů (4 muži a 3 ženy).

Nový!!: Moskva a Česko na Halovém mistrovství světa v atletice 2006 · Vidět víc »

Česko proti soupeřům v play off na MS v ledním hokeji

Následující tabulky obsahují seznam zápasů v play off v jednotlivých ročnících mistrovství světa v ledním hokeji proti Česku.

Nový!!: Moskva a Česko proti soupeřům v play off na MS v ledním hokeji · Vidět víc »

Československá basketbalová liga 1953

Mistrovství Československa v basketbalu 1953 bylo v Československu nejvyšší ligovou basketbalovou soutěží mužů, v ročníku ligy hrálo 8 družstev, z toho 2 ze Slovenska.

Nový!!: Moskva a Československá basketbalová liga 1953 · Vidět víc »

Československá basketbalová liga 1964/1965

1. basketbalová liga 1964/1965 byla v Československu nejvyšší ligovou basketbalovou soutěží mužů, v ročníku 1.

Nový!!: Moskva a Československá basketbalová liga 1964/1965 · Vidět víc »

Československá basketbalová liga 1980/1981

1. basketbalová liga 1980/1981 byla v Československu nejvyšší ligovou basketbalovou soutěží mužů, v ročníku 1.

Nový!!: Moskva a Československá basketbalová liga 1980/1981 · Vidět víc »

Československá basketbalová liga žen 1959/1960

Československá basketbalová liga žen 1959/1960 byla nejvyšší ligovou basketbalovou soutěží žen v Československu.

Nový!!: Moskva a Československá basketbalová liga žen 1959/1960 · Vidět víc »

Československá basketbalová liga žen 1979/1980

Československá basketbalová liga žen 1979/1980 byla nejvyšší ligovou basketbalovou soutěží žen v Československu.

Nový!!: Moskva a Československá basketbalová liga žen 1979/1980 · Vidět víc »

Československá basketbalová liga žen 1980/1981

Československá basketbalová liga žen 1980/1981 byla nejvyšší ligovou basketbalovou soutěží žen v Československu.

Nový!!: Moskva a Československá basketbalová liga žen 1980/1981 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace do 20 let

Československá hokejová reprezentace do 20 let byla výběrem nejlepších československých hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1950/1951

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1950/1951 sehrála celkem 8 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1950/1951 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1952/1953

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1952/1953 sehrála celkem 10 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1952/1953 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1953/1954

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1953/1954 sehrála celkem 19 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1953/1954 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1954/1955

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1954/1955 sehrála celkem 8 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1954/1955 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1956/1957

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1956/1957 sehrála celkem 12 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1956/1957 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1961/1962

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1961/1962 sehrála celkem 9 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1961/1962 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1964/1965

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1964/1965 sehrála celkem 21 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1964/1965 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1966/1967

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1966/1967 sehrála celkem 23 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1966/1967 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1967/1968

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1967/1968 sehrála celkem 22 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1967/1968 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1969/1970

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1969/1970 sehrála celkem 27 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1969/1970 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1970/1971

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1970/1971 sehrála celkem 23 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1970/1971 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1971/1972

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1971/1972 sehrála celkem 36 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1971/1972 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1972/1973

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1972/1973 sehrála celkem 27 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1972/1973 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1973/1974

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1973/1974 sehrála celkem 28 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1973/1974 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1974/1975

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1974/1975 sehrála celkem 30 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1974/1975 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1975/1976

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1975/1976 sehrála celkem 31 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1975/1976 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1976/1977

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1976/1977 sehrála celkem 38 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1976/1977 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1977/1978

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1977/1978 sehrála celkem 30 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1977/1978 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1978/1979

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1978/1979 sehrála celkem 24 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1978/1979 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1979/1980

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1979/1980 sehrála celkem 27 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1979/1980 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1980/1981

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1980/1981 sehrála celkem 30 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1980/1981 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1981/1982

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1981/1982 sehrála celkem 35 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1981/1982 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1982/1983

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1982/1983 sehrála celkem 21 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1982/1983 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1983/1984

V sezóně 1983/84 odehrála československá reprezentace 23 zápasů s bilancí sedmnácti vítězství, jedné remízy a pěti porážek.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1983/1984 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1984/1985

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1984/1985 sehrála celkem 35 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1984/1985 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1985/1986

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1985/1986 sehrála celkem 28 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1985/1986 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1986/1987

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1986/1987 sehrála celkem 33 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1986/1987 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1987/1988

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1987/1988 sehrála celkem 39 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1987/1988 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1988/1989

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1988/1989 sehrála celkem 28 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1988/1989 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1989/1990

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1989/1990 sehrála celkem 28 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1989/1990 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1990/1991

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1990/1991 sehrála celkem 33 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1990/1991 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1992/1993

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1992/1993 sehrála celkem 10 zápasů.

Nový!!: Moskva a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1992/1993 · Vidět víc »

Československá mužská basketbalová reprezentace

Československá basketbalová reprezentace reprezentovala Československo v mezinárodních soutěžích basketbalu.

Nový!!: Moskva a Československá mužská basketbalová reprezentace · Vidět víc »

Československá vojenská mise v Koreji (1952–1956)

Československá vojenská mise v Koreji (1952–1956) představovala vojenskou nemocnici působící v korejské válce na straně Severní Koreje.

Nový!!: Moskva a Československá vojenská mise v Koreji (1952–1956) · Vidět víc »

Československé státní aerolinie

Československé státní aerolinie, po druhé světové válce obnoveny jako Československé aerolinie, v obojím případě se zkratkou ČSA, byla československá letecká společnost.

Nový!!: Moskva a Československé státní aerolinie · Vidět víc »

Československý odboj (1939–1945)

Reinharda Heydricha Petschkova paláce, uctívající památku umučených obětí okupace Československý odboj (1939–1945), zvaný též druhý československý odboj, bylo odbojové hnutí, které se začalo formovat bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy a založení Slovenského státu v březnu 1939 a skončil s porážkou nacistického Německa a osvobozením posledních částí Československa v roce 1945.

Nový!!: Moskva a Československý odboj (1939–1945) · Vidět víc »

Československý pavilon na Světové výstavě 1967

Československý pavilon na Světové výstavě 1967 je budova, v níž probíhala prezentace Československa na této výstavě (EXPO '67) v kanadském Montréalu.

Nový!!: Moskva a Československý pavilon na Světové výstavě 1967 · Vidět víc »

Československý státní soubor písní a tanců

Československý státní soubor písní a tanců, také ČSSPT, byl folklorní soubor, který téměř padesát let úspěšně rozvíjel tradiční lidové umění na scénách československých i zahraničních.

Nový!!: Moskva a Československý státní soubor písní a tanců · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Moskva a Československo · Vidět víc »

Československo na letních olympijských hrách

Československo se účastnilo olympijských her v letech 1920–1992.

Nový!!: Moskva a Československo na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Československo na Letních olympijských hrách 1980

Východní Německo, Československo na Letních olympijských hrách v Moskvě (1980). Československo na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentoval 209 sportovců, z toho 162 mužů a 47 žen.

Nový!!: Moskva a Československo na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Československo na olympijských hrách

Československo se účastnilo olympijských her v letech 1920 - 1992.

Nový!!: Moskva a Československo na olympijských hrách · Vidět víc »

Československo-sovětská smlouva

Československo-sovětských smluv bylo v historii Československa uzavřeno více.

Nový!!: Moskva a Československo-sovětská smlouva · Vidět víc »

Československo-sovětské přátelství

Milovicích, používané od roku 1968 sovětskou armádou. Nápis na tankovém hangáru, mezi sovětskou a čs. vlajkou hlásí: "Věčné, a nezničitelné přátelství!" Československo-sovětské přátelství byl v dobách normalizace (a též před ní) termín, jenž měl vykreslovat spolupráci a jednotu lidu Československa a Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Československo-sovětské přátelství · Vidět víc »

Čestmír Šimáně

Čestmír Šimáně (9. května 1919 Opava – 26. července 2012) byl jeden z nejvýznamnějších českých jaderných fyziků, zakladatel jaderného výzkumu v Česku.

Nový!!: Moskva a Čestmír Šimáně · Vidět víc »

Čingischánovo mezinárodní letiště

Čingischánovo mezinárodní letiště (IATA: ULN, ICAO: ZMUB) je mezinárodní letiště v Ulánbátaru v Mongolsku.

Nový!!: Moskva a Čingischánovo mezinárodní letiště · Vidět víc »

Čingiz Ajtmatov

Čingiz Torekulovič Ajtmatov,,, (12. prosince 1928 – 10. června 2008) byl kyrgyzský spisovatel, prozaik a publicista, píšící kyrgyzsky a rusky, jeden z představitelů tzv.

Nový!!: Moskva a Čingiz Ajtmatov · Vidět víc »

Čita

Čita (rusky Чита) je město v Rusku na Dálném východě.

Nový!!: Moskva a Čita · Vidět víc »

Čkalovskaja

Čkalovskaja je název několika stanic metra v ruských městech.

Nový!!: Moskva a Čkalovskaja · Vidět víc »

Čkalovskaja (stanice metra v Jekatěrinburgu)

Čkalovskaja je stanice na první lince jekatěrinburského metra.

Nový!!: Moskva a Čkalovskaja (stanice metra v Jekatěrinburgu) · Vidět víc »

Čkalovskaja (stanice metra v Moskvě)

Čkalovskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Čkalovskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Čkalovské schodiště

Čkalovské schodiště je monumentální schodiště v centru Nižního Novgorodu, které spojuje nábřeží Volhy s náměstím Minina a Požarského u Nižněnovgorodského kremlu.

Nový!!: Moskva a Čkalovské schodiště · Vidět víc »

Člověk v tísni

Člověk v tísni (anglicky People in Need) je česká humanitární, rozvojová, vzdělávací a lidskoprávní organizace.

Nový!!: Moskva a Člověk v tísni · Vidět víc »

Čop

Čop (ukrajinsky, rusínsky a rusky Чоп; maďarsky Csap; slovensky Čop) je město (do července 2020 město oblastního významu) v okrese Užhorod v jihozápadním cípu Zakarpatské oblasti na západní Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Čop · Vidět víc »

Čou En-laj

Elena Ceaușescu s Čouem během své návštěvy v Číně v červnu 1971. Čou En-laj (čínsky 周恩來, pinyin Zhōu Ēnlái, 5. března 1898, Chuaj-jin, Čínské císařství – 8. ledna 1976, Peking, ČLR) byl čínský politik, diplomat.

Nový!!: Moskva a Čou En-laj · Vidět víc »

Ču Ťien-chua

Ču Ťien-chua (pchin-jin Zhū Jiànhuá, znaky zjednodušené 朱建华, tradiční 朱建華; * 29. května 1963, Šanghaj) je bývalý čínský atlet, který se věnoval skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Ču Ťien-chua · Vidět víc »

Ču Čchen

Ču Čchen (* 30. března 1976, Wen-čou, Če-ťiang) je čínská šachistka, mistryně světa v šachu z let 2001 až 2004.

Nový!!: Moskva a Ču Čchen · Vidět víc »

Čuchloma

Čuchloma je město v Kostromské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Čuchloma · Vidět víc »

Čudovo

Čudovo je město v Novgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Čudovo · Vidět víc »

Čuk a Gek

Čuk a Gek (rusky Чук и Гек) je kniha pro děti ruského spisovatele Arkadije Gajdara z roku 1939.

Nový!!: Moskva a Čuk a Gek · Vidět víc »

Čukotský autonomní okruh

Čukotský autonomní okruh je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Dálnovýchodního federálního okruhu.

Nový!!: Moskva a Čukotský autonomní okruh · Vidět víc »

Čulpan Chamatovová

Čulpan Nailevna Chamatovová (Чулпан Наильевна Хаматова, Чулпан Наил кызы Хаматова, * 1. října 1975 Kazaň) je ruská herečka tatarského původu.

Nový!!: Moskva a Čulpan Chamatovová · Vidět víc »

Čuvaši

Čuvaši jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, zejména v Čuvašsku, kde tvoří 70 % obyvatel, dále v Tatarstánu a Baškortostánu a zemích bývalého SSSR.

Nový!!: Moskva a Čuvaši · Vidět víc »

Čuvašsko

250px Čuvašsko, plným názvem Čuvašská republika, je republika Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Čuvašsko · Vidět víc »

Řády, vyznamenání a medaile Sovětského svazu

Alexandru Vasilevskému Řády, vyznamenání a medaile Sovětského svazu byly navrženy tak, aby podporovaly a oceňovaly speciální služby při budování komunismu, při ochraně socialistické vlasti a další speciální služby státu a společnosti.

Nový!!: Moskva a Řády, vyznamenání a medaile Sovětského svazu · Vidět víc »

Říjen 2005

; 1. října – sobota.

Nový!!: Moskva a Říjen 2005 · Vidět víc »

Říjen 2015

2018-01-12 Více než sto lidí bylo zraněno při střetech s izraelskými bezpečnostními složkami na Západním břehu Jordánu.

Nový!!: Moskva a Říjen 2015 · Vidět víc »

Říjen 2017

; 1. října – neděle; 2. října – pondělí Tom Petty; 3. října – úterý Filip VI. Španělský; 4. října – středa; 5. října – čtvrtek Kazuo Ishiguro; 6. října – pátek; 7. října – sobota; 8. října – neděle; 9. října – pondělí Jean Rochefort; 10. října – úterý; 11. října – středa; 12. října – čtvrtek; 13. října – pátek Audrey Azoulayová; 14. října – sobota; 15. října – neděle Sebastian Kurz; 16. října – pondělí KRACK; 17. října – úterý; 19. října – čtvrtek; 21. října – sobota; 25. října – středa Fats Domino; 26. října – čtvrtek; 27. října – pátek; 28. října – sobota Borut Pahor; 29. října – neděle; 30. října – pondělí; 31. října – úterý Internační tábor na ostrově Manus.

Nový!!: Moskva a Říjen 2017 · Vidět víc »

Říjnová revoluce

Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.

Nový!!: Moskva a Říjnová revoluce · Vidět víc »

Říjnový manifest

Demonstrace 17. října 1905 (Ilja Repin)Říjnový manifest (rusky: Октябрьский Манифест или Манифест 17 октября) je fakticky první ruská ústava vydaná carem Mikulášem II. 17.

Nový!!: Moskva a Říjnový manifest · Vidět víc »

Řecko na letních olympijských hrách

Řecko na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Řecko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Řecko na Letních olympijských hrách 1980

Řecko se účastnilo Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Řecko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Óbščestvo skeptikov

Óbščestvo skeptikov (rusky Общество скептиков, Společnost skeptiků) je ruská skeptická společnost.

Nový!!: Moskva a Óbščestvo skeptikov · Vidět víc »

Ňandoma

Ňandoma je město v Archangelské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Ňandoma · Vidět víc »

Çesk Zadeja

Çesk Zadeja (8. června 1927 Skadar - 15. srpna 1997 Řím) byl albánský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Çesk Zadeja · Vidět víc »

Ňonoksa

Ňonoksa je vesnice v Archangelské oblasti Ruské federace, nedaleko od Severodvinsku na pobřeží Bílého moře.

Nový!!: Moskva a Ňonoksa · Vidět víc »

Étienne Macdonald

Étienne Jacques Joseph Alexandre Macdonald, vévoda z Tarentu (17. listopadu 1765 v Sedanu – 25. září 1840 zámek Courcelles u Gienu), byl francouzský voják a krátce i politik.

Nový!!: Moskva a Étienne Macdonald · Vidět víc »

Bašňa na Naberežnoj

Bašňa na Naberežnoj (rusky Башня на Набережной, anglicky Naberezhnaya Tower), česky doslova Věž na nábřeží, případně též Moscow Business Center (česky Moskevské obchodní centrum), je kancelářský komplex třídy „A“ (nejvyšší kvalita podle kritérií BOMA International) v Moskvě v Rusku, součástí prestižní obchodní čtvrti Moskva-City.

Nový!!: Moskva a Bašňa na Naberežnoj · Vidět víc »

Baškortostán

Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země.

Nový!!: Moskva a Baškortostán · Vidět víc »

Babrak Karmal

Babrak Karmal (rodným jménem Sultán Husajn, 6. ledna 1929 Kamari – 1. prosince 1996, Moskva) byl afghánský politik, který v letech 1979 až 1986 zastával funkci prezidenta.

Nový!!: Moskva a Babrak Karmal · Vidět víc »

Babuškin

Babuškin (burjatsky i), před rokem 1941 známý jako Mysovsk (Мысовск), je největší (ne však hlavní) město v Kabanském rajónu v Republice Burjatsko v Rusku.

Nový!!: Moskva a Babuškin · Vidět víc »

Baccarat (společnost)

Baccarat jsou francouzské sklárny, které se zabývají zpracováním křišťálu.

Nový!!: Moskva a Baccarat (společnost) · Vidět víc »

Back in the World tour

Back in the World tour bylo evropské turné Paula McCartneyho, které probíhalo na jaře roku 2003.

Nový!!: Moskva a Back in the World tour · Vidět víc »

Bagrationovskaja (stanice metra v Moskvě)

Bagrationovskaja (Багратионовская) je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Bagrationovskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Bahamy na letních olympijských hrách

Bahamy na letních olympijských hrách startuje od roku 1952.

Nový!!: Moskva a Bahamy na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Baikuntha Manandhar

Baikuntha Manandhar (* 24. prosince 1952) je bývalý nepálský reprezentant specializující se na maratonský běh.

Nový!!: Moskva a Baikuntha Manandhar · Vidět víc »

Bajadéra (balet)

Bajadéra (rusky: Баядерка) je velký balet, který byl poprvé uveden v Petrohradu v roce 1877.

Nový!!: Moskva a Bajadéra (balet) · Vidět víc »

Bajkalsk

Bajkalsk je město v Irkutské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Bajkalsk · Vidět víc »

Bakal (Rusko)

Bakal je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Bakal (Rusko) · Vidět víc »

Baku

Baku (někdy také jako Baky nebo Baki;,, persky باکو Badkube) je hlavní a největší město, obchodní a kulturní středisko a zároveň největší přístav Ázerbájdžánu.

Nový!!: Moskva a Baku · Vidět víc »

Balašicha

Balašicha (rusky: Балашиха, výslovnost) je město v Rusku, v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Balašicha · Vidět víc »

Balabanovo

Balabanovo je město v Kalužské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Balabanovo · Vidět víc »

Balaklija

Balaklija je město v Charkovské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Balaklija · Vidět víc »

Balakovo

Balakovo je ruské město v Saratovské oblasti, ležící na levém břehu řeky Volhy, asi 131 kilometrů od Saratova, administrativního centra oblasti.

Nový!!: Moskva a Balakovo · Vidět víc »

Balet v Rusku

Bajadéra'' (1877) Balet v Rusku (rusky: Русский балет) je hudební a taneční divadelní žánr, který se objevil v moskevském státě v 17.

Nový!!: Moskva a Balet v Rusku · Vidět víc »

Baletní soubor

Baletní soubor je sevřená skupina vyškolených profesionálních tanečníků, kteří pravidelně hrají již nacvičené balety.

Nový!!: Moskva a Baletní soubor · Vidět víc »

Balfolk

dresscode – každý tančí v tom, co je mu pohodlné, v čem zrovna přišel Balfolk, bal folk, či ve Francii též bal trad je označení pro tradiční (lidové) tance tančené zpravidla na živou hudbu a pro radost z tance.

Nový!!: Moskva a Balfolk · Vidět víc »

Baltijsk

Baltijsk, do roku 1946 Pillau (Pilava), je město v Kaliningradské oblasti, exklávě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Baltijsk · Vidět víc »

Baltika Cup 1997

Baltika Cup 1997 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Baltika Cup 1997 · Vidět víc »

Baltika Cup 1998

Baltika Cup 1998 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Baltika Cup 1998 · Vidět víc »

Baltika Cup 1999

Baltika Cup 1999 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Baltika Cup 1999 · Vidět víc »

Baltika Cup 2000

Baltika Cup 2000 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Baltika Cup 2000 · Vidět víc »

Baltika Cup 2001

Baltika Cup 2001 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Baltika Cup 2001 · Vidět víc »

Baltika Cup 2002

Baltika Cup 2002 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Baltika Cup 2002 · Vidět víc »

Baltika Cup 2003

Baltika Cup 2003 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Baltika Cup 2003 · Vidět víc »

Baltové

Baltové jsou indoevropská etnolingvistická skupina mluvící baltskými jazyky.

Nový!!: Moskva a Baltové · Vidět víc »

Balys Sruoga

Hlavní budova Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově Erb univerzity ve Vilniusu (Basreliéf v aule univerzity) Obálka knihy ''Litevské divadlo v Peterburgu'' (1930) Baráky koncentračního tábora Stutthof po osvobození (1945) Hrob Balyse Sruogy na hřbitově Rasos ve Vilniusu (Litva); sochař: Petras Aleksandravičius (1906–1997); architekt: Simonas Ramunis (1916–2002) Balys Sruoga (2. února 1896, Baibokai, Kaunaská gubernie, Ruské impérium – 16. října 1947, Vilnius) byl litevský spisovatel (autor 11 knih), básník, dramatik, literární kritik, univerzitní učitel, překladatel, zakladatel a jeden z čelných představitelů litevské moderní literatury 20.

Nový!!: Moskva a Balys Sruoga · Vidět víc »

Bangkok

Bangkok (úředně – Krung Thep Maha Nakhon, hovorově – Krung Thep) je hlavní město Thajska a nejlidnatější město v zemi.

Nový!!: Moskva a Bangkok · Vidět víc »

Banja Luka

Banja Luka (cyrilicí srbsky/bosensky Бања Лука) nebo zastarale Banjaluka (Бањалука) je druhým největším městem Bosny a Hercegoviny.

Nový!!: Moskva a Banja Luka · Vidět víc »

Baranavický rajón

Baranavický rajón (bělorusky Баранавіцкі раён, ukrajinsky Барановицький район, rusky Барановичский район) je územně-správní jednotkou na severu Brestské oblasti v Bělorusku.

Nový!!: Moskva a Baranavický rajón · Vidět víc »

Barbados na letních olympijských hrách

Barbados na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Barbados na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Barbara Brylská

Barbara Brylská (* 5. června 1941 Skotniki) je polská herečka známá rolemi Nadi ve filmu Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel (1975) či neurochiruržky Volejníkové v psychologickém snímku Jiřího Svobody Skalpel, prosím (1985).

Nový!!: Moskva a Barbara Brylská · Vidět víc »

Barbara Buchholz

Barbara Buchholz (8. prosince 1959 Duisburg – 10. dubna 2012 Berlín) byla německá hudebnice, hráčka na theremin a hudební skladatelka.

Nový!!: Moskva a Barbara Buchholz · Vidět víc »

Barbara Karinska

Barbara Karinska (čti Varvara Karinska), rozená Žmudska, ukrajinsky Варвара Андріївна Жмудська (3. října 1886 Charkov – 18. října 1983 New York), byla oscarová ukrajinsko – americká kostýmní výtvarnice pro filmy, balet a muzikály.

Nový!!: Moskva a Barbara Karinska · Vidět víc »

Barbara Krauseová

Barbara Krauseová, nepřechýleně Barbara Krause, (* 7. července 1959 Berlín) je bývalá východoněmecká plavkyně.

Nový!!: Moskva a Barbara Krauseová · Vidět víc »

Barbara Schettová

Barbara Schettová, nepřechýleně Barbara Schett (* 10. března 1976 Innsbruck) je bývalá rakouská tenistka, která zahájila svou profesionální kariéru v roce 1992 a ukončila ji na Australian Open 2005.

Nový!!: Moskva a Barbara Schettová · Vidět víc »

Barbora Šámalová

Barbora Šámalová (* 8. června 1974 Praha) je česká novinářka, reportérka a moderátorka, zahraniční zpravodajka České televize (v letech 2006 až 2010 v Bruselu, 2010 až 2011 v Rusku a od 2014 v Číně).

Nový!!: Moskva a Barbora Šámalová · Vidět víc »

Barbora Laláková

Barbora Laláková (* 2. května 1981, Brandýs nad Labem) je bývalá česká atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Barbora Laláková · Vidět víc »

Barbora Markéta Eliášová

Barbora Markéta Eliášová (2. listopadu 1874 Jiříkovice farnosti Šlapanice – 27. dubna 1957 Praha) byla česká cestovatelka, spisovatelka a učitelka.

Nový!!: Moskva a Barbora Markéta Eliášová · Vidět víc »

Barnaul

Barnaul je město v Rusku, na řece Ob v západní části Sibiře.

Nový!!: Moskva a Barnaul · Vidět víc »

Barnevernet

Barnevernet (v nové norštině; v norštině bokmål bez postpozitivního členu -et jen Barnevern, v překladu ochrana dětí) je instituce v Norsku, která zajišťuje sociálně-právní ochranu nezletilých dětí a mládeže.

Nový!!: Moskva a Barnevernet · Vidět víc »

Barrikadnaja (stanice metra v Moskvě)

Barrikadnaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Barrikadnaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Bart van Leeuwen

Bart van Leeuwen (5. února 1950 – 17. června 2017) byl nizozemský fotograf.

Nový!!: Moskva a Bart van Leeuwen · Vidět víc »

Bartholomaeus Scultetus

Bartholomaeus Scultetus (latinizovaná forma jména Schultheiß popř. Schultze(s) nebo Barthel Schulze či Schulte(s), (14. května 1540, Görlitz – 21. června 1614, Görlitz) byl zhořelecký radní a purkmistr, který byl činný i uznávaný také jako matematik, astronom, kartograf, kronikář a historiograf.

Nový!!: Moskva a Bartholomaeus Scultetus · Vidět víc »

Bartolomeo Rastrelli

Zimní palác kostel svatého Ondřeje v Kyjevě Francesco Bartolomeo Rastrelli (rusky:; 1700–1771) byl italský architekt působící v carském Rusku, představitel ukrajinského a ruského baroka.

Nový!!: Moskva a Bartolomeo Rastrelli · Vidět víc »

Baryš (Uljanovská oblast)

Baryš je město v Uljanovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Baryš (Uljanovská oblast) · Vidět víc »

Basketbal na Letních olympijských hrách 1980

Turnaj se odehrál v rámci XXII. olympijských her ve dnech 20. – 30. července 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Basketbal na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Batagaj

Batagaj (Батагай, jakutsky Баатаҕай) je sídlo městského typu v republice Sacha na Dálném východě v Rusku.

Nový!!: Moskva a Batagaj · Vidět víc »

Baturyn

Baturyn je město v Černihivské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Baturyn · Vidět víc »

Baumanova vozovna

Baumanova vozovna Baumanova vozovna je jedna z vozoven moskevských tramvají.

Nový!!: Moskva a Baumanova vozovna · Vidět víc »

Báň (střecha)

San Franciscu je typickým příkladem cibulové střechy Báň, také cibulová střecha, je dekorativní osově souměrná střecha, užívaná hlavně na věžích.

Nový!!: Moskva a Báň (střecha) · Vidět víc »

Bátú

Bátú (též Bátú-chán, 1205, Mongolsko – 1255, Saraj) byl mongolský princ, válečník a zakladatel Zlaté hordy (též chanát Kypčak, nebo Kypčacký chanát).

Nový!!: Moskva a Bátú · Vidět víc »

Bärbel Wöckelová

Bärbel Wöckelová, rozená Eckertová (* 21. března 1955, Lipsko, Sasko), je bývalá východoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně Evropy v běhu na 200 metrů.

Nový!!: Moskva a Bärbel Wöckelová · Vidět víc »

Béla Bakosi

Béla Bakosi (* 18. června 1957, Kemecse, Szabolcs-Szatmár-Bereg) je bývalý maďarský atlet, dvojnásobný halový mistr Evropy v trojskoku.

Nový!!: Moskva a Béla Bakosi · Vidět víc »

Bílá noc

Bílá noc v Petrohradu. 23. června 2004, čas 23:49 Bílá noc se označuje noc, během které slunce zapadá jen nízko pod obzor a proto jasný soumrak trvá celou noc.

Nový!!: Moskva a Bílá noc · Vidět víc »

Bílé hnutí

Propagandistický plakát bílého hnutí - Za jednotu Ruska Bílé hnutí (bílá věc, bílá idea) bylo vojensko-politické hnutí různorodých sil, které se zformovalo v průběhu ruské občanské války v letech 1917–1923 s cílem zastavení a svržení sovětské moci bolševiků.

Nový!!: Moskva a Bílé hnutí · Vidět víc »

Bílý dům (Moskva)

Bílý dům (rusky Белый дом) je neoficiální označení pro hlavní sídlo vlády Ruské federace v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Bílý dům (Moskva) · Vidět víc »

Bílý dům (rozcestník)

Bílý dům může být.

Nový!!: Moskva a Bílý dům (rozcestník) · Vidět víc »

Bílinská kyselka

Zřídelní komplex Bílinské kyselky v roce 2017. Bílinská kyselka je minerální voda silně mineralizovaná, uhličitá, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité a fluoridů, studená, hypotonická, stabilní, pro léčebné využití ve smyslu vyhlášky 432/2001 Sb.

Nový!!: Moskva a Bílinská kyselka · Vidět víc »

Běgovaja (stanice metra v Moskvě)

Běgovaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Běgovaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Běh na 100 metrů

Helsinky 2005) Univerziády (Kwangdžu 2015) Běh na 100 metrů je lehkoatletický sprint, který se běží maximálním úsilím od startu do cíle.

Nový!!: Moskva a Běh na 100 metrů · Vidět víc »

Běh na 3000 metrů

Běh na 3000 metrů je atletická disciplína, patřící mezi střední tratě.

Nový!!: Moskva a Běh na 3000 metrů · Vidět víc »

Běh na 4 × 800 metrů

Štafetový běh na 4 × 800 metrů je jednou z nepříliš často vypisovaných atletických tratí, běhaných jako týmová čtyřčlenná štafeta.

Nový!!: Moskva a Běh na 4 × 800 metrů · Vidět víc »

Běh na 400 metrů

Běh na 400 metrů (lidově též čtvrtka, neboť jde o běh na jednu čtvrtinu anglické míle) je nejdelší atletický sprint, který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle.

Nový!!: Moskva a Běh na 400 metrů · Vidět víc »

Běh na 400 metrů překážek

Běh na 400 metrů překážek je dlouhým překážkovým sprintem, delší tratí s překážkami je již pouze dlouhá trať tzv.

Nový!!: Moskva a Běh na 400 metrů překážek · Vidět víc »

Běh na 5000 metrů

Běh na 5000 metrů je atletickou běžeckou disciplínou, která je také součástí programu olympijských her.

Nový!!: Moskva a Běh na 5000 metrů · Vidět víc »

Běh na 800 metrů

Běh na 800 metrů se již nepočítá mezi sprinty, ale jedná se o běh na střední trati.

Nový!!: Moskva a Běh na 800 metrů · Vidět víc »

Bělaja Kalitva

Bělaja Kalitva je sídlo v Rusku, je správním střediskem Bělokalitvinského rajónu Rostovské oblasti.

Nový!!: Moskva a Bělaja Kalitva · Vidět víc »

Bělgorod

Bělgorod je město v evropské části Ruska, 30 km severně od ukrajinských hranic ve směru od Charkova.

Nový!!: Moskva a Bělgorod · Vidět víc »

Bělgorodská oblast

Bělgorodská oblast je oblast a federální subjekt Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Bělgorodská oblast · Vidět víc »

Běljajevo

Běljajevo může znamenat.

Nový!!: Moskva a Běljajevo · Vidět víc »

Bělogvardějci

Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.

Nový!!: Moskva a Bělogvardějci · Vidět víc »

Běloruská hokejová reprezentace

Běloruské národní hokejové mužstvo patří mezi národní reprezentační mužstva v ledním hokeji, která hraje v elitní A-kategorii Mistrovství světa.Na mistrovství světa 2018 po prohře s Rakouskem 4:0 sestoupil do B divize.

Nový!!: Moskva a Běloruská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Běloruská hokejová reprezentace do 20 let

Běloruská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších běloruských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Běloruská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Běloruské nádraží (Moskva)

Běloruské nádraží (rusky Белорусский вокзал) je hlavní osobní železniční nádraží v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Běloruské nádraží (Moskva) · Vidět víc »

Březen 2010

;1. března.

Nový!!: Moskva a Březen 2010 · Vidět víc »

Březen 2014

; 1. března – sobota | příjmení.

Nový!!: Moskva a Březen 2014 · Vidět víc »

Březen 2015

Moskvu zaplavily nápisy 'Já jsem Boris'.

Nový!!: Moskva a Březen 2015 · Vidět víc »

Březen 2017

; 1. března – středa Hynek Kmoníček; 2. března – čtvrtek; 3. března – pátek; 4. března – sobota; 5. března – neděle; 6. března – pondělí; 7. března – úterý Nosorožec; 8. března – středa Azurové okno; 9. března – čtvrtek Donald Tusk; 10. března – pátek; 11. března – sobota; 12. března – neděle Wolfgang Schäuble; 13. března – pondělí; 14. března – úterý; 15. března – středa; 16. března – čtvrtek Mark Rutte; 17. března – pátek; 18. března – sobota Miloslav Vlk; 19. března – neděle; 20. března – pondělí; 21. března – úterý; 22. března – středa; 23. března – čtvrtek; 24. března – pátek Uladzimir Njakljajev; 25. března – sobota; 26. března – neděle Alexej Navalnyj; 27. března – pondělí; 28. března – úterý Jiří Drahoš; 29. března – středa; 30. března – čtvrtek; 31. března – pátek.

Nový!!: Moskva a Březen 2017 · Vidět víc »

Březen 2020

; 1. března – neděle Jan Vyčítal Miroslav Kovářík; 4. března – středa; 6. března – pátek; 7. března – sobota; 8. března – neděle; 9. března – pondělí; 10. března – úterý; 11. března – středa; 12. března – čtvrtek; 13. března – pátek Dana Zátopková; 14. března – sobota Eva Pilarová; 15. března – neděle; 16. března – pondělí; 17. března – úterý lékař s ochrannou rouškou; 18. března – středa; 20. března – pátek; 21. března – sobota Kenny Rogers; 22. března – neděle; 23. března – pondělí; 24. března – úterý; 25. března – středa; 26. března – čtvrtek Krzysztof Penderecki; 27. března – pátek; 29. března – neděle zámek Kynžvart; 30. března – pondělí;31. března – úterý.

Nový!!: Moskva a Březen 2020 · Vidět víc »

Březnová vyjednávání

Březnová vyjednávání (srbochorvatsky Мартовски преговори/Martovski pregovori) jsou kontroverzní kapitolou druhé světové války na území balkánského poloostrova.

Nový!!: Moskva a Březnová vyjednávání · Vidět víc »

BBH, advokátní kancelář

BBH, advokátní kancelář, s.r.o., krátce BBH, je jedna z největších českých advokátních kanceláří z hlediska tržeb, obratu a zisku, která byla založena v roce 2000 v Praze, přičemž má pobočky také v Moskvě (2006-2017) a v Bratislavě (od roku 2007).

Nový!!: Moskva a BBH, advokátní kancelář · Vidět víc »

Beata Grigorjevna Voronova

Beata Grigorjevna Voronova (Беата Григорьевна Воронова; 8. listopadu 1926 Moskva – 12. ledna 2017 Moskva) byla ruská historička umění, japanoložka, vědecká pracovnice Puškinova muzea.

Nový!!: Moskva a Beata Grigorjevna Voronova · Vidět víc »

Bečići

Bečići je přímořské lázeňské sídlo v Černé Hoře.

Nový!!: Moskva a Bečići · Vidět víc »

Bedřich Štěpánek

Bedřich Štěpánek (5. února 1884 Praha – 1943 San Francisco, USA) byl český diplomat Rakouska-Uherska, posléze Československa, klíčový člen Maffie, organizace tzv.

Nový!!: Moskva a Bedřich Štěpánek · Vidět víc »

Bedřich Geminder

procesu s Rudolfem Slánským (20. - 27. listopadu 1952) Bedřich Geminder (19. listopadu 1901 Vítkovice – 3. prosince 1952 Praha) byl československý komunistický funkcionář židovského původu.

Nový!!: Moskva a Bedřich Geminder · Vidět víc »

Bedřich Homola

Zaoceánský parník Madawaska, kterým bylo (v rámci 19. transportu čs. legií) odvezeno z Vladivostoku do Terstu více než 2 tisíce osob Bedřich Homola, Sergej Vojcechovský a Oleg Svátek na legionářském shromáždění v roce 1927 gestapa z roku 1942 armádního generála Armádní generál Bedřich Homola (2. června 1887 Běleč – 5. ledna 1943 Berlín, věznice Plötzensee) byl československý voják, generál, legionář a vrchní velitel Obrany národa v období nacistické okupace Čech a Moravy.

Nový!!: Moskva a Bedřich Homola · Vidět víc »

Bedřich Jahn

Bedřich Jahn (8. března 1876, Praha farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 12. dubna 1942, Poděbrady) byl český advokát a divadelní ředitel.

Nový!!: Moskva a Bedřich Jahn · Vidět víc »

Bedřich Reicin

Bedřich Reicin (29. září 1911 Přerov – 3. prosince 1952 Praha), původním jménem Friedrich Reinzinger, byl československý voják, divizní generál, agent NKVD, přednosta Obranného zpravodajství (OBZ) a 5. oddělení Hlavního štábu, po únoru 1948 náměstek ministra obrany.

Nový!!: Moskva a Bedřich Reicin · Vidět víc »

Bedřich Vaníček

Bedřich Vaníček (30. května 1885, Krahulov – 29. července 1955, Třebíč) byl český malíř a překladatel.

Nový!!: Moskva a Bedřich Vaníček · Vidět víc »

Bejrút

Bejrút (Bajrút) je hlavní a největší město Libanonské republiky.

Nový!!: Moskva a Bejrút · Vidět víc »

Belgie na letních olympijských hrách

Belgie na letních olympijských hrách startuje od roku 1990.

Nový!!: Moskva a Belgie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Belgie na Letních olympijských hrách 1980

Belgie se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Belgie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Belize na letních olympijských hrách

Belize na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Belize na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Bella Achmadulinová

Bella (Isabella) Achatovna Achmadulina (10. dubna 1937, Moskva – 29. listopadu 2010, Peredělkino) byla ruská básnířka, spisovatelka, překladatelka, jeden z největších ruských lyrických básníků druhé poloviny 20.

Nový!!: Moskva a Bella Achmadulinová · Vidět víc »

Belomorsk

Belomorsk, též Bělomorsk, (karelsky Šuomua - "Bažinatá země", finsky Sorokka) je město v Karelské republice na severozápadě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Belomorsk · Vidět víc »

Belyj

Belyj je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Belyj · Vidět víc »

Benin na letních olympijských hrách

Benin na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Benin na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Benni Ljungbeck

Benni Ljungbeck (* 20. července 1958 Hässleholm, Švédsko) je bývalý švédský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Benni Ljungbeck · Vidět víc »

Beno Blachut

Hakenových Beno Blachut (14. června 1913,Vítkovice, nyní součást Ostravy – 10. ledna 1985 Praha) byl český operní pěvec, tenorista.

Nový!!: Moskva a Beno Blachut · Vidět víc »

BenQ

BenQ Corporation je tchajwanská firma prodávající spotřební elektroniku, výpočetní a komunikační techniku.

Nový!!: Moskva a BenQ · Vidět víc »

Berezniki

Berezniki je druhé největší město v Permském kraji v Povolžském federálním okruhu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Berezniki · Vidět víc »

Beringův ostrov

Beringův ostrov (dříve Awatscha) je největší ostrov Komandorských ostrovů.

Nový!!: Moskva a Beringův ostrov · Vidět víc »

Berkakit

Berkakit je sídlo městského typu v Republice Sacha v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Berkakit · Vidět víc »

Berlínská zeď

Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm, 1986 (http://sharemap.org/public/West_and_East_Berlin interaktivní mapa) českými ježky a strážní věží, 1977. Berlínská zeď byla betonová zeď s přilehlými střeženými pásmy, od její stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 nejznámější symbol studené války, rozdělení Berlína, Německa a celoevropského dělení na západní a východní blok.

Nový!!: Moskva a Berlínská zeď · Vidět víc »

Berlínské krize

Berlínské krize byly krize v období konfliktu Východ – Západ po druhé světové válce, které se týkaly rozděleného Berlína uprostřed sovětské sféry vlivu.

Nový!!: Moskva a Berlínské krize · Vidět víc »

Berliner Fernsehturm

Berliner Fernsehturm (Berlínská televizní věž) je televizní věž v centru Berlína nedaleko náměstí Alexanderplatz na adrese Panoramastraße 1A.

Nový!!: Moskva a Berliner Fernsehturm · Vidět víc »

Berliner U-Bahn-Museum

Berliner U-Bahn-Museum (Muzeum berlínské U-Bahn) je muzeum zasvěcené berlínskému metru.

Nový!!: Moskva a Berliner U-Bahn-Museum · Vidět víc »

Bermudy na letních olympijských hrách

Bermudy na letních olympijských hrách startuje od roku 1936.

Nový!!: Moskva a Bermudy na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Berna Carrascová

Berna Carrascová (někdy též psána jako Carasco; 19. prosince 1914, San Bernardo – 7. července 2013) byla chilská šachistka.

Nový!!: Moskva a Berna Carrascová · Vidět víc »

Bernardo Strozzi

Bernardo Strozzi, také Il Cappuccino, nebo Il Prete Genovese (kolem 1581 Janov – 2. srpna 1644 Benátky) byl italský mnich řádu kapucínů a malíř-figuralista raného baroka; byl autorem oltářních obrazů, portrétů, žánrů, alegorických i mytologických scén, ale také zátiší.

Nový!!: Moskva a Bernardo Strozzi · Vidět víc »

Bernd Jakubowski

Bernd Jakubowski (10. prosince 1952 – 25. července 2007) byl německý (NDR) fotbalový brankář.

Nový!!: Moskva a Bernd Jakubowski · Vidět víc »

Berta Hrubá

Berta Hrubá (8. dubna 1946 Praha – 24. července 1998 tamtéž) byla československá pozemní hokejistka, kapitánka stříbrného týmu na olympiádě v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Berta Hrubá · Vidět víc »

Bertolt Brecht

Bertolt Brecht (10. února 1898 Augsburg, Bavorsko – 14. srpna 1956 Východní Berlín), rovněž Bert Brecht, narozen jako Eugen Berthold Friedrich Brecht (uvádí se varianty Bertholt i Berthold), byl německý dramatik, básník, divadelní teoretik a režisér.

Nový!!: Moskva a Bertolt Brecht · Vidět víc »

Beslan

Beslan (rusky Бесла́н; osetsky Беслӕн) je město v Severní Osetii-Alanii, republice na jihu Ruské federace v Severokavkazském federálním okruhu.

Nový!!: Moskva a Beslan · Vidět víc »

Beslan Butba

Beslan Butba (Беслан Быҭәба, Беслан Тикович Бутба, ბესლან ბუთბა; nar. 7. února, 1960) je abchazský politik a podnikatel.

Nový!!: Moskva a Beslan Butba · Vidět víc »

Beslan Mudranov

Beslan Mudranov (* 7. července 1986 Baksan) je ruský zápasník kabardské národnosti, olympijský vítěz z roku 2016.

Nový!!: Moskva a Beslan Mudranov · Vidět víc »

Beta Hydrae

Beta Hydrae (β Hydrae, Beta Hya, β Hya) je dvojhvězda v souhvězdí Hydry.

Nový!!: Moskva a Beta Hydrae · Vidět víc »

Bethel Henry Strousberg

Dr. Bethel Henry baron von Strousberg Rodinná hrobka v Berlíně Bethel Henry Strousberg (20. listopadu 1823 Neidenburg – 31. května 1884 Berlín), rodným jménem Baruch Hirsch, později poangličtěným Bethel Henry, byl německý podnikatel židovského původu, který později konvertoval ke křesťanství.

Nový!!: Moskva a Bethel Henry Strousberg · Vidět víc »

Bettine Jahnová

Bettine Jahnová, rozená Gärtzová (* 3. srpna 1958, Magdeburg, Sasko-Anhaltsko), je bývalá východoněmecká atletka, sprinterka, která se věnovala krátkým překážkovým běhům.

Nový!!: Moskva a Bettine Jahnová · Vidět víc »

Bi-2

Bi-2 (rusky Би-2) je běloruská rocková skupina založena v roce 1988 ve městě Babrujsk.

Nový!!: Moskva a Bi-2 · Vidět víc »

Bibirjevo (stanice metra v Moskvě)

Bibirjevo je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Bibirjevo (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Bidzina Ivanišvili

Bidzina Ivanišvili (gruzínsky: ბიძინა ივანიშვილი) (nar. 18. února 1956) je gruzínský politik, podnikatel a filantrop, od října 2012 do listopadu 2013 premiér Gruzie.

Nový!!: Moskva a Bidzina Ivanišvili · Vidět víc »

Bijsk

Bijsk je město v Altajském kraji Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Bijsk · Vidět víc »

Bilal Machov

Bilal Valerijevič Machov (Machua) (* 20. září 1987 Nalčik) je ruský zápasník kabardské národností, olympijský medailista z roku 2012.

Nový!!: Moskva a Bilal Machov · Vidět víc »

Bilibino

Bilibino (Били́бино) je město na ruském Dálném východě.

Nový!!: Moskva a Bilibino · Vidět víc »

Billie Jean King Cup

Billie Jean King Cup (česky: Pohár Billie Jean Kingové) je ženská týmová soutěž v tenise, založená k 50. výročí vzniku Mezinárodní tenisové federace, která ji organizuje.

Nový!!: Moskva a Billie Jean King Cup · Vidět víc »

Biologická zbraň

Výstražný symbol biologického nebezpečí Bakterie anthraxu Projev nákazy morem Biologická zbraň, také bakteriální zbraň je zbraň založená na principu určitého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu).

Nový!!: Moskva a Biologická zbraň · Vidět víc »

Birjusinsk

Birjusinsk je město v Irkutské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Birjusinsk · Vidět víc »

Birobidžan

Birobidžan je město na ruském Dálném východě – na jižní Sibiři, nedaleko čínských hranic.

Nový!!: Moskva a Birobidžan · Vidět víc »

Bitcevský park

Bitcevský park Bitcevský park je jedním z největších a nejvýznamnějších lesoparků v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Bitcevský park · Vidět víc »

Bitcevskij park (stanice metra v Moskvě)

Bitcevskij park je severní konečnou stanicí Butovské linky moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Bitcevskij park (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Bitva na Voži

Bitva na Voži byl vojenský střet mezi ruskou armádou pod velením velkoknížete Dmitrije Ivanoviče a armádou Zlaté hordy pod velením murzy Begiče, který se odehrál 11. srpna 1378 nedaleko města Glebov v Rjazaňském knížectví.

Nový!!: Moskva a Bitva na Voži · Vidět víc »

Bitva o Gagru

Bitva o Gagru se odehrála 1. až 6. října 1992 během války v Abcházii mezi abchazskými separatisty (jimž pomáhali bojovníci militanti z Konfederace kavkazských národů) a gruzínskou armádou krátce poté, co ztroskotala mírová jednání v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Bitva o Gagru · Vidět víc »

Bitva o Kyjevský kotel

Bitva o Kyjev, též kyjevská obranná operace, byla vojenská operace ve velké vlastenecké válce v rámci operace Barbarossa, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk v okolí Kyjeva.

Nový!!: Moskva a Bitva o Kyjevský kotel · Vidět víc »

Bitva o Mariupol

Bitva o Mariupol (také obléhání Mariupolu) bylo vojenské střetnutí mezi Ruskou federací a Ukrajinou, které začalo 25. února 2022 během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 a skončilo ruským dobytím města 20. května, kdy kapitulovali poslední ukrajinští obránci v rozsáhlém areálu železáren Azovstal.

Nový!!: Moskva a Bitva o Mariupol · Vidět víc »

Bitva o západní břeh Viipurského zálivu

Karelské šíji 13. března 1940 Bitva o západní břeh Viipurského zálivu (dnešní Vyborský záliv) 7. března 1940 – 11. března 1940 měla být vyvrcholením druhé ofenzivy sovětského svazu v zimní válce a podle operačního plánu Hlavního stanu hlavního velení (Stavka) se měla Rudá armáda zmocnit dvojitým obchvatem města Viipuri (dnešní Vyborg).

Nový!!: Moskva a Bitva o západní břeh Viipurského zálivu · Vidět víc »

Bitva před Moskvou

Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.

Nový!!: Moskva a Bitva před Moskvou · Vidět víc »

Bitva u Bělostoku a Minsku

Bělostocko-Minská bitva byla německá strategická operace prováděná Skupinou armád Střed pod vedením Fedora von Bock.

Nový!!: Moskva a Bitva u Bělostoku a Minsku · Vidět víc »

Bitva u Bezenčuku

Bitva u Bezenčuku byla válečným střetem mezi jednotkami čs. legionářů a vojáky bolševiků v rámci rané fáze Sibiřské anabáze legionářských vojsk.

Nový!!: Moskva a Bitva u Bezenčuku · Vidět víc »

Bitva u Borodina

Bitka pri Borodine (nebo též bitva u Moskvy) proběhla 7. září 1812.

Nový!!: Moskva a Bitva u Borodina · Vidět víc »

Bitva u jezera Chasan

Bitva u jezera Chasan (Čókohó džiken, Chasanskie Boj) byla jedním ze střetnutí v průběhu sovětsko-japonských pohraničních konfliktů.

Nový!!: Moskva a Bitva u jezera Chasan · Vidět víc »

Bitva u Lesné

Bitva u Lesné byla jednou z rozhodujících bitev Severní války.

Nový!!: Moskva a Bitva u Lesné · Vidět víc »

Bitva u Malojaroslavce

Bitva u Malojaroslavce byla jedním ze střetnutí napoleonských válek, které se odehrálo 24. října 1812.

Nový!!: Moskva a Bitva u Malojaroslavce · Vidět víc »

Bitva u Stalingradu

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Bitva u Stalingradu · Vidět víc »

Blažej Konvalina

Blažej Konvalina (3. ledna 1919 Blížkovice – 22. ledna 1942 Purfeelt Farm, Hornchurch) byl český zámečník a pilot.

Nový!!: Moskva a Blažej Konvalina · Vidět víc »

Blagověščensk

Blahověščensk je ruské město, administrativní centrum Amurské oblasti.

Nový!!: Moskva a Blagověščensk · Vidět víc »

Blahočiní

Blahočiní (благочи́ние), příp.

Nový!!: Moskva a Blahočiní · Vidět víc »

Blanka Vlašičová

Blanka Vlašič (* 8. listopadu 1983 Split) je bývalá chorvatská atletka, závodnice ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Blanka Vlašičová · Vidět víc »

Bliny

Bliny (polsky: bliny; hornolužicky: blinc; rusky: блины; bělorusky: бліны; ukrajinsky: млинці; litevsky: blynai; jidiš: בלינצע) jsou placky velmi podobné palačinkám, oblíbené zejména v kuchyních slovanských zemí a také židovské kuchyni.

Nový!!: Moskva a Bliny · Vidět víc »

Bljuma Zeigarniková

Bljuma Vulfovna Zeigarniková, rozená Gerštejnová (9. listopadu 1900 Prienai – 24. února 1988 Moskva), byla sovětská psycholožka, která se kromě psychologického výzkumu věnovala i psychopatologii.

Nový!!: Moskva a Bljuma Zeigarniková · Vidět víc »

Božena Holečková-Seidlová

Božena Holečková-Seidlová (18. listopadu 1897 Praha-Smíchov – ???) byla česká spisovatelka, překladatelka a publicistka, v mládí žijící s rodinou v Kišiněvě, zdravotní sestra, členka Sokola a tzv.

Nový!!: Moskva a Božena Holečková-Seidlová · Vidět víc »

Božena Machačová-Dostálová

Božena Machačová-Dostálová (25. září 1903 Německý Brod – 20. května 1973 Praha) byla česká a československá politička Komunistické strany Československa, meziválečná i poválečná poslankyně nejvyšších zákonodárných sborů a ministryně vlád Československa.

Nový!!: Moskva a Božena Machačová-Dostálová · Vidět víc »

Bob Sapp

Bob Sapp (* 22. září 1973 Colorado Springs, Colorado, USA) je americký wrestler, kickboxer a bojovník MMA, příležitostný herec a bývalý hráč amerického fotbalu.

Nový!!: Moskva a Bob Sapp · Vidět víc »

Bobby Fischer

Robert James „Bobby“ Fischer (9. března 1943 Chicago, Illinois – 17. ledna 2008 Reykjavík, Island) byl americký šachista, mistr světa v šachu v letech 1972–1975.

Nový!!: Moskva a Bobby Fischer · Vidět víc »

Bobina

Bobina, vlastním jménem Dmitrij Almazov (* 11. března 1982 Moskva) je ruský diskžokej a hudební producent.

Nový!!: Moskva a Bobina · Vidět víc »

Bogoljubovo

Bogoljubovo (rusky Боголю́бово – Bogoljúbovo) je ruská vesnice v Suzdalském rajónu Vladimirské oblasti.

Nový!!: Moskva a Bogoljubovo · Vidět víc »

Bogusław Mamiński

Bogusław Mamiński (* 18. prosince 1955, Kamień Pomorski, Západopomořanské vojvodství) je bývalý polský atlet, jehož specializací byl běh na 3000 metrů překážek.

Nový!!: Moskva a Bogusław Mamiński · Vidět víc »

Bohdan Bondarenko

Bohdan Viktorovyč Bondarenko (ukrajinsky: Богдан Вікторович Бондаренко; * 30. srpna 1989 Charkov, Ukrajinská SSR) je ukrajinský atlet, mistr světa skoku do výšky z roku 2013.

Nový!!: Moskva a Bohdan Bondarenko · Vidět víc »

Bohumír Šmeral

Bohumír Šmeral (25. října 1880 Třebíč – 8. května 1941 Moskva) byl rakouský a československý politik, novinář, předseda československé sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany Československa a teoretik dělnického hnutí.

Nový!!: Moskva a Bohumír Šmeral · Vidět víc »

Bohumír Fiala

Bohumír Fiala (6. srpna 1915, Biała – 27. června 1979, Ostrava-Zábřeh) byl český spisovatel a lékař.

Nový!!: Moskva a Bohumír Fiala · Vidět víc »

Bohumil Čermák (diplomat)

Bohumil Václav Čermák (18. prosince 1870 Plzeň – 24. února 1921 Sète) byl český obchodník, ředitel tabákového závodu v Petrohradě a diplomat dlouhodobě žijící a působící v Rusku, později 1.

Nový!!: Moskva a Bohumil Čermák (diplomat) · Vidět víc »

Bohumil Boček

Armádní generál Bohumil Boček, někdy uváděn i jako Bohumil Boček-Chodský (4. listopadu 1894, Sivice – 16. října 1952, Valdice) byl československý generál, legionář v Rusku (1916 – 1920), příslušník protinacistického odboje, náčelník Hlavního štábu československé branné moci (1945 – 1948) a jedna z obětí komunistického teroru.

Nový!!: Moskva a Bohumil Boček · Vidět víc »

Bohumil Klepl

Bohumil Klepl v roce 2013 Bohumil Klepl, známý také pod přezdívkou Bob Klepl, (* 31. března 1958 Moskva) je český herec.

Nový!!: Moskva a Bohumil Klepl · Vidět víc »

Bohumil Němeček (boxer)

Bohumil Němeček (2. ledna 1938 Tábor – 2. května 2010, Ústí nad Labem) byl český boxer, olympijský vítěz a mistr Evropy.

Nový!!: Moskva a Bohumil Němeček (boxer) · Vidět víc »

Bohumil Pták

Bohumil Pták, 1929 Bohumil Pták (14. června 1869 Praha – 4. února 1933 Praha) byl český operní pěvec, tenorista.

Nový!!: Moskva a Bohumil Pták · Vidět víc »

Bohumil Tomášek

Bohumil Tomášek (21. června 1936 – 2. listopadu 2019) byl trenér, sportovní funkcionář a československý basketbalista, účastník Olympijských her 1960, dvakrát stříbrný medailista z Mistrovství Evropy 1959, 1967 a dvojnásobný mistr Československa 1960 a 1969.

Nový!!: Moskva a Bohumil Tomášek · Vidět víc »

Bohumil Turek

Bohumil Turek (26. května 1901 Dvůr Králové – 18. ledna 1972) byl československý prvorepublikový motocyklový a automobilový závodník.

Nový!!: Moskva a Bohumil Turek · Vidět víc »

Bohuslav Kučera

Bohuslav Kučera (26. března 1923 Lomnice nad Popelkou – 11. března 2006 Praha) byl český a československý politik Československé strany socialistické, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace a ministr vlád Československa.

Nový!!: Moskva a Bohuslav Kučera · Vidět víc »

Bohuslav Vrbenský

Bohuslav Vrbenský (29. března 1882 Opočnice – 25. listopadu 1944 Moskva) byl český stomatolog, novinář a politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění; člen Československé socialistické strany, později zakladatel Neodvislé socialistické strany dělnické a nakonec politik Komunistické strany Československa.

Nový!!: Moskva a Bohuslav Vrbenský · Vidět víc »

Bolšije Vjazjomy

Bolšije Vjazjomy (doslova Velké Vjazjomy) jsou sídlo městského typu v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Bolšije Vjazjomy · Vidět víc »

Bolívie na letních olympijských hrách

Bolívie na letních olympijských hrách startuje od roku 1936.

Nový!!: Moskva a Bolívie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Bolchov

Bolchov je město v Orelské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Bolchov · Vidět víc »

Bolesław Bierut

Boleslaw Bierut (18. dubna 1892 – 12. března 1956) byl polský komunistický politik, jeden z klíčových představitelů socialistického režimu v Polsku po druhé světové válce.

Nový!!: Moskva a Bolesław Bierut · Vidět víc »

Bolotné náměstí

Kreml Bolotné náměstí (v překladu Blatné náměstí; v letech 1962–1993 Repinovo náměstí) je jedno z náměstí v centru Moskvy.

Nový!!: Moskva a Bolotné náměstí · Vidět víc »

Bolotnoje

Bolotnoje je město v Novosibirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Bolotnoje · Vidět víc »

Bombové útoky na obytné domy v Rusku

Záchranné práce po útoku z 13. září 1999 Bombové útoky na obytné domy v Rusku představují sérii čtyř velkých teroristických útoků uskutečněných v září 1999 v ruských městech Bujnaksk, Moskva a Volgodonsk.

Nový!!: Moskva a Bombové útoky na obytné domy v Rusku · Vidět víc »

Bor (Nižněnovgorodská oblast)

Bor je město v Nižněnovgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Bor (Nižněnovgorodská oblast) · Vidět víc »

Boris (Baranov)

Boris (světským jménem: Michail Michajlovič Baranov; * 14. září 1964, Tugolesskij Bor) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup kostomukšský a kemský.

Nový!!: Moskva a Boris (Baranov) · Vidět víc »

Boris Akunin

322x322pixelů Boris Akunin (rusky Борис Акунин), rodným jménem Grigorij Šalvovič Čchartišvili (Григорий Шалвович Чхартишвили; * 20. května 1956 Tbilisi, Gruzie) je populární ruský spisovatel historických detektivních románů, autor rozsáhlé série knih o dějinách Ruska (История Российского государства) a překladatel z japonštiny.

Nový!!: Moskva a Boris Akunin · Vidět víc »

Boris Andrejev

Boris Dmitrijevič Andrejev (6. října 1940 – 9. července 2021) byl ruský kosmonaut.

Nový!!: Moskva a Boris Andrejev · Vidět víc »

Boris Andrejevič Pilňak

Boris Andrejevič Pilňak, česky též Piľnjak (11. října 1894, Možajsk – 21. dubna 1938, Moskva, popraviště Kommunarka), byl sovětský spisovatel, popravený v období stalinských procesů.

Nový!!: Moskva a Boris Andrejevič Pilňak · Vidět víc »

Boris Šachlin

Boris Anfijanovič Šachlin (Борис Анфиянович Шахлин; 27. ledna 1932, Išim, Sovětský svaz – 30. května 2008, Kyjev, Ukrajina) byl sovětský sportovní gymnasta.

Nový!!: Moskva a Boris Šachlin · Vidět víc »

Boris Ščerbina

Boris Jevdokimovič Ščerbina (5. říjen 1919 Debalceve – 22. srpna 1990 Moskva) byl sovětský politik, který zastával místo místopředsedy Rady ministrů v letech 1984–1989.

Nový!!: Moskva a Boris Ščerbina · Vidět víc »

Boris Čagin

Boris Alexandrovič Čagin (1899 v Moskvě – 10. prosince 1987 v Petrohradu) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor Petrohradské státní univerzity, kde v letech 1940–1941 zastával funkci děkana Filozofické fakulty.

Nový!!: Moskva a Boris Čagin · Vidět víc »

Boris Berezovskij

Boris Abramovič Berezovskij, (23. ledna 1946 Moskva, Sovětský svaz – 23. března 2013 Ascot, Spojené království) byl ruský matematik a podnikatel židovského původu.

Nový!!: Moskva a Boris Berezovskij · Vidět víc »

Boris Carmi

Boris Carmi (1. ledna 1914, Moskva, jako Boris Winograd – 18. září 2002, Tel Aviv) byl izraelský fotograf ruského původu.

Nový!!: Moskva a Boris Carmi · Vidět víc »

Boris Chlebnikov

Boris Igorjevič Chlebnikov (rusky Борис Игоревич Хлебников; * 28. srpna 1972 Moskva) je ruský režisér a scenárista.

Nový!!: Moskva a Boris Chlebnikov · Vidět víc »

Boris Cybin

Boris Alexandrovič Cybin (14. června 1928 Ržev, Ruská SFSR – 7. srpna 2011 Moskva) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Boris Cybin · Vidět víc »

Boris Dmitrijevič Parygin

Boris Dmitrijevič Parygin (rusky: Борис Дмитриевич Парыгин; 19. června 1930, Petrohrad – 9. dubna 2012, Petrohrad) byl ruský filozof a psycholog.

Nový!!: Moskva a Boris Dmitrijevič Parygin · Vidět víc »

Boris Dobašin

Boris Alexejevič Dobašin (rusky Борис Алексеевич Добашин; * 8. dubna 1966) je bývalý sovětský fotbalový obránce či záložník ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Boris Dobašin · Vidět víc »

Boris Fjodorovič Godunov

Boris Fjodorovič Godunov (12. srpna 1552 – 23. dubna 1605)Data podle současného gregoriánského kalendáře; podle tehdy platného juliánského kalendáře to bylo 2. srpna 1952 – 13. dubna 1605.

Nový!!: Moskva a Boris Fjodorovič Godunov · Vidět víc »

Boris Giltburg

Boris Giltburg (* 1984 Moskva) je rusko-izraelský pianista.

Nový!!: Moskva a Boris Giltburg · Vidět víc »

Boris Godunov (Puškin)

Boris Godunov (1825, Борис Годунов) je historická tragédie ruského romantického básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina (1799 – 1837) zabývající se společenskou i individuální problematikou moci.

Nový!!: Moskva a Boris Godunov (Puškin) · Vidět víc »

Boris Ignatovič

Boris Vsevolodovič Ignatovič (rusky Борис Всеволодович Игнатович; 4. dubna 1899 Sluck - 4. dubna 1976 Moskva) byl sovětský novinářský fotograf.

Nový!!: Moskva a Boris Ignatovič · Vidět víc »

Boris Ivanovič Čeranovskij

Boris Ivanovič Čeranovskij (rusky Борис Иванович Черановский, 13. července 1896 Pavloviči – 17. prosince 1960 Moskva) byl sovětský letecký konstruktér, významný jako tvůrce prvních letuschopných samokřídel.

Nový!!: Moskva a Boris Ivanovič Čeranovskij · Vidět víc »

Boris Jefimov

Boris Jefimovič Jefimov, vlastním příjmením Fridljand (Záznam o narození Boris Friedland v metrické knize Kiev rabbinate za rok 1900 (ЦГИАК Украины. Ф. 1164. Оп. 1. Д. 454. Л. 435об—436.). (rusky), Kyjev – 1. října 2008, Moskva) byl sovětský karikaturista, známý především svými propagandistickými kresbami z období 2. světové a později studené války.

Nový!!: Moskva a Boris Jefimov · Vidět víc »

Boris Jegorov

Boris Borisovič Jegorov (26. listopadu 1937 Moskva – 12. září 1994 Moskva) byl sovětský kosmonaut ruské národnosti, lékař.

Nový!!: Moskva a Boris Jegorov · Vidět víc »

Boris Jelcin

Boris Nikolajevič Jelcin (1. února 1931, Butka – 23. dubna 2007 Moskva) byl ruský politik.

Nový!!: Moskva a Boris Jelcin · Vidět víc »

Boris Jevgeňjevič Vdověnko

Spojaři pokládají v lese telefonní kabel, listopad 1942 Moskvané budují obranná opevnění. Rusko Moskva, říjen 1941 Boris Jevgeňjevič Vdověnko (1909 Jalta – 1995) byl sovětský fotoreportér.

Nový!!: Moskva a Boris Jevgeňjevič Vdověnko · Vidět víc »

Boris Kjulleněn

Boris Kjulleněn, jinak též uváděn jako Boris Kjulleněn st. (* 8. dubna 1944 Vytěgra, Rusko), je český malíř, grafik a restaurátor.

Nový!!: Moskva a Boris Kjulleněn · Vidět víc »

Boris Krajný

Boris Krajný (* 28. listopadu 1945 Kroměříž) je český pianista a pedagog.

Nový!!: Moskva a Boris Krajný · Vidět víc »

Boris Kramarenko

Boris Grigorjevič Kramarenko (* 1. listopadu 1955) je bývalý sovětský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Boris Kramarenko · Vidět víc »

Boris Kuzněcov (historik)

Boris Grigorjevič Kuzněcov (vlastním jménem Šapiro; 5. října 1903, Jekatěrinoslav, Ruské impérium – 5. září 1984, Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský elektroinženýr, historik, filozof a historik filosofie židovského původu.

Nový!!: Moskva a Boris Kuzněcov (historik) · Vidět víc »

Boris Lagutin

Boris Nikolajevič Lagutin (Борис Николаевич Лагутин; 24. června 1938 Moskva – 4. září 2022) byl sovětský boxer, dvojnásobný olympijský vítěz v lehkotěžké váze.

Nový!!: Moskva a Boris Lagutin · Vidět víc »

Boris Leonidovič Pasternak

Boris Leonidovič Pasternak (Moskva – 30. května 1960 Peredělkino) byl ruský básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1958.

Nový!!: Moskva a Boris Leonidovič Pasternak · Vidět víc »

Boris Majorov

Vjačeslavem Staršinovem (vpravo) Boris Alexandrovič Majorov (rusky Борис Александрович Майоров; * 11. února 1938) je bývalý ruský hokejista, který v šedesátých letech 20. století úspěšně reprezentoval Sovětský svaz a později působil jako hokejový trenér.

Nový!!: Moskva a Boris Majorov · Vidět víc »

Boris Makojev

Boris Makojev (Makoty) (* 22. ledna 1993 Čikola) je ruský zápasník–volnostylař osetské (digorské) národnosti, který od roku 2017 reprezentuje Slovensko.

Nový!!: Moskva a Boris Makojev · Vidět víc »

Boris Michajlov

Boris Petrovič Michajlov (rusky Борис Петрович Михайлов) (* 6. října 1944, Moskva) je bývalý ruský hokejový útočník, který reprezentoval Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Boris Michajlov · Vidět víc »

Boris Michajlovič Šapošnikov

Boris Michajlovič Šapošnikov (1882 Zlatoust, Ufimská gubernie – 26. března 1945, Moskva) byl sovětský voják, maršál Sovětského svazu (1940), vojenský pedagog (profesor 1935), významný sovětský vojenský teoretik, náčelník generálního štábu Rudé armády v letech 1928–1931, 1937–1940 a 1941–1942.

Nový!!: Moskva a Boris Michajlovič Šapošnikov · Vidět víc »

Boris Michajlovič Jarustovskij

Boris Michajlovič Jarustovskij (rusky Борис Михайлович Ярустовский; 15. května 1911, Moskva – 12. července 1978, Moskva) byl ruský muzikolog.

Nový!!: Moskva a Boris Michajlovič Jarustovskij · Vidět víc »

Boris Mironov

Boris Olegovič Mironov (* 21. března 1972 v Moskvě) je ruský hokejový trenér a bývalý obránce.

Nový!!: Moskva a Boris Mironov · Vidět víc »

Boris Morukov

Boris Vladimirovič Morukov (1. října 1950 Moskva, RSFSR, SSSR – 1. ledna 2015) byl lékař, specializující se na kosmickou medicínu, a sovětský (od 1992 ruský) kosmonaut, v letech 1989–2007 člen oddílu kosmonautů Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP).

Nový!!: Moskva a Boris Morukov · Vidět víc »

Boris Němcov

Boris Jefimovič Němcov (9. října 1959 Soči – 27. února 2015 Moskva) byl ruský liberální opoziční politik, kritik administrativy prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Moskva a Boris Němcov · Vidět víc »

Boris Nikolajevič Jurjev

Boris Nikolajevič Jurjev (rusky Борис Николаевич Юрьев, 29. říjnajul./10. listopadugreg. 1889, Smolensk – 14. března 1957, Moskva) byl ruský letecký průkopník a konstruktér, který se zabýval především návrhy vrtulníků.

Nový!!: Moskva a Boris Nikolajevič Jurjev · Vidět víc »

Boris Nikolajevič Pastuchov

Boris Nikolajevič Pastuchov (10. října 1933 Moskva – 19. ledna 2021) byl sovětský a ruský stranický a státní činitel a diplomat.

Nový!!: Moskva a Boris Nikolajevič Pastuchov · Vidět víc »

Boris Nikolajevič Ponomarjov

Boris Nikolajevič Ponomarjov (Zarajsk – 21. prosince 1995 Moskva) byl ruský historik a vysoký sovětský stranický činitel: kandidát politbyra ÚV KSSS (1972–86), tajemník ÚV KSSS pro styky se zahraničím (1961–86), člen-korespondent AV SSSR (1958), akademik AV SSSR (1962), hrdina socialistické práce (1975).

Nový!!: Moskva a Boris Nikolajevič Ponomarjov · Vidět víc »

Boris Pantělejmonovič Mirošničenko

Boris Pantělejmonovič Mirošničenko (30. května 1911 – 25. září 1987) byl sovětský diplomat, ekonom a velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Boris Pantělejmonovič Mirošničenko · Vidět víc »

Boris Petrovič Šeremetěv

Boris Petrovič Šeremeťjev (5. května 1652 Moskva – 28. února 1719 Moskva) byl ruský vojenský velitel (vojvoda) během severní války, diplomat, jeden z prvních ruských polních maršálů.

Nový!!: Moskva a Boris Petrovič Šeremetěv · Vidět víc »

Boris Polevoj

Boris Nikolajevič Polevoj (vlastním jménem Kampov;, Moskva – 12. června 1981, tamtéž) byl ruský sovětský spisovatel a novinář.

Nový!!: Moskva a Boris Polevoj · Vidět víc »

Boris Rybakov

Boris Alexandrovič Rybakov (rusky Бори́с Алекса́ндрович Рыбако́в, 3. června 1908 Moskva – 27. prosince 2001) byl ruský historik, oponent normanské teorie.

Nový!!: Moskva a Boris Rybakov · Vidět víc »

Boris Savinkov

Boris Viktorovič Savinkov (rusky Борис Викторович Савинков,, Charkov, Ruské impérium – 7. května 1925, Moskva, SSSR) byl ruský spisovatel, revolucionář, člen strany socialistů-revolucionářů a terorista.

Nový!!: Moskva a Boris Savinkov · Vidět víc »

Boris Semjonovič Markov

Boris Semjonovič Markov (7. března 1924, Chodyakovo – 25. března 1977, Moskva) byl čuvašský umělec, herec, režisér a politik.

Nový!!: Moskva a Boris Semjonovič Markov · Vidět víc »

Boris Sluckij

Boris Abramovič Sluckij (7. května 1919 Slovjansk, nyní Ukrajina – 23. února 1986 Tula) byl sovětský básník židovského původu píšící rusky.

Nový!!: Moskva a Boris Sluckij · Vidět víc »

Boris Stürmer

Baron Boris Vladimirovič Stürmer (–) byl ruský politik, ministerský předseda z roku 1916.

Nový!!: Moskva a Boris Stürmer · Vidět víc »

Boris Stěpanovič Žitkov

Boris Stěpanovič Žitkov (11. září 1882, Novgorod – 19. října 1938, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel, především knih pro děti a mládež.

Nový!!: Moskva a Boris Stěpanovič Žitkov · Vidět víc »

Boris Stenin

Boris Andrianovič Stenin (17. ledna 1935 Sverdlovsk, Ruská SFSR – 18. ledna 2001 Moskva) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Boris Stenin · Vidět víc »

Boris Vladimirovič Asafjev

Boris Vladimirovič Asafjev, literární pseudonym Igor Glebov (Petrohrad – 27. ledna 1949, Moskva) byl ruský muzikolog, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Moskva a Boris Vladimirovič Asafjev · Vidět víc »

Boris Vladimirovič Zachoder

Boris Vladimirovič Zachoder (9. září 1918 Kagul – 7. listopadu 2000 Moskva) byl ruský sovětský spisovatel dětské literatury, básník, scenárista a překladatel.

Nový!!: Moskva a Boris Vladimirovič Zachoder · Vidět víc »

Boris Vyšeslavcev

Boris Petrovič Vyšeslavcev (v Moskvě – 5. října 1954 v Ženevě) byl ruský filosof, náboženský myslitel a právník.

Nový!!: Moskva a Boris Vyšeslavcev · Vidět víc »

Borisovka (Belgorodská oblast)

Borisovka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Borisovka (Belgorodská oblast) · Vidět víc »

Borisovo (stanice metra v Moskvě)

Borisovo je stanice moskevského metra na Ljublinsko-Dmitrovské lince.

Nový!!: Moskva a Borisovo (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Born This Way Ball Tour

The Born This Way Ball bylo třetí koncertní turné americké zpěvačky Lady Gaga na podporu svého druhého studiového alba Born This Way (2011).

Nový!!: Moskva a Born This Way Ball Tour · Vidět víc »

Boro Primorac

Boro Primorac (* 5. prosince 1954 v Mostaru) je bývalý chorvatský a jugoslávský fotbalista a manažer, který v současné době působí jako trenér prvního týmu v anglickém Arsenalu.

Nový!!: Moskva a Boro Primorac · Vidět víc »

Borodino

Borodino (Бородино́) je vesnice v Rusku, poblíž Moskvy a 12 km od Možajsku s 60 obyvateli.

Nový!!: Moskva a Borodino · Vidět víc »

Borovsk

Borovsk je město v Kalužské oblasti Ruské federace, kde leží na řece Protvě u hranice s Moskevskou oblastí a ve vzdálenosti zhruba sto kilometrů na jihozápad od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Borovsk · Vidět víc »

Borzna

Borzna je město v Černihivské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Borzna · Vidět víc »

Botswana na letních olympijských hrách

Botswana na letních olympijských hrách startuje od roku 1980.

Nový!!: Moskva a Botswana na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Bouřlivý večer

Bouřlivý večer (ve francouzském originále) je opéra comique („comédie mêlée d'ariettes“) o jednom dějství francouzského skladatele Nicolase Dalayraca na libreto francouzského dramatika Jeana-Baptista Radeta.

Nový!!: Moskva a Bouřlivý večer · Vidět víc »

Boucheron

Boucheron (výslovnost: ) je francouzská zlatnická, klenotnická a hodinářská firma, v současnosti ji vlastní firma Kering.

Nový!!: Moskva a Boucheron · Vidět víc »

Boulevard des Capucines

Boulevard des Capucines (bulvár Kapucínek) je bulvár v Paříži.

Nový!!: Moskva a Boulevard des Capucines · Vidět víc »

Brad Walker

Brad Walker (* 21. června 1981, Aberdeen, Jižní Dakota) je americký atlet, jehož specializací je skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Brad Walker · Vidět víc »

Brandon Bochenski

Brandon Bochenski (* 4. dubna 1982, Blaine) je bývalý americký profesionální hokejista s kazachstánským občanstvím.

Nový!!: Moskva a Brandon Bochenski · Vidět víc »

Branické skály

Branické skály jsou přírodní památka v Praze-Braníku, která byla vyhlášena 29.

Nový!!: Moskva a Branické skály · Vidět víc »

Bratři Karamazovi

Bratři Karamazovi (někdy také Bratři Karamazovovi) je sociálně filozofický román ruského spisovatele F. M. Dostojevského, vydán roku 1880.

Nový!!: Moskva a Bratři Karamazovi · Vidět víc »

Bratislava

Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.

Nový!!: Moskva a Bratislava · Vidět víc »

Bratr Julian

Mapa Julianovy cesty Bratr Julian (Julianus barát, Iulianus Hungarus) byl maďarský dominikánský mnich a cestovatel, který žil ve 13. století.

Nový!!: Moskva a Bratr Julian · Vidět víc »

Bratrství (plynovod)

Ruské plynovody (Bratrství s popiskem ''Brotherhood''). Bratrství je plynovod na zemní plyn, který začíná ve Lvovské oblasti na Ukrajině a vede přes Slovensko do České republiky na jižní Moravu.

Nový!!: Moskva a Bratrství (plynovod) · Vidět víc »

Bratsk

Bratsk je město v Rusku, v jeho sibiřské části v Irkutské oblasti, jíž je druhým největším sídlem.

Nový!!: Moskva a Bratsk · Vidět víc »

Bratuchin

Bratuchin (rusky Братухин) neboli OKB-3 bylo konstrukční oddělení Moskevského leteckého institutu (MAI) zabývající se vývojem vrtulníků.

Nový!!: Moskva a Bratuchin · Vidět víc »

Bratuchin B-10

Bratuchin B-10 (jiným označením VNP - Vozdušnyj Nabludatelnyj Punk, rusky Братухин Б-10) byl prototyp sovětského dělostřeleckého pozorovacího vrtulníku vyvinutý konstrukční kanceláří OKB-3 Bratuchin v roce 1947.

Nový!!: Moskva a Bratuchin B-10 · Vidět víc »

Bratuchin B-11

Bratuchin B-11 (rusky Братухин Б-11) byl prototyp sovětského transportního vrtulníku zkonstruovaný konstrukční kanceláří OKB-3 Bratuchin v roce 1948, zároveň její poslední typ předtím, než byla OKB v roce 1951 zrušena.

Nový!!: Moskva a Bratuchin B-11 · Vidět víc »

Bratuchin B-5

Bratuchin B-5 (rusky Братухин Б-5) byl prototyp sovětského transportního vrtulníku vyvinutý konstrukční kanceláří OKB-3 Bratuchin v roce 1947.

Nový!!: Moskva a Bratuchin B-5 · Vidět víc »

Bratuchin G-3

Bratuchin G-3 byl sovětský dělostřelecký pozorovací vrtulník vyvinutý konstrukční kanceláří OKB-3 Bratuchin z předchozího typu Bratuchin Omega II.

Nový!!: Moskva a Bratuchin G-3 · Vidět víc »

Bratuchin G-4

Bratuchin G-4 byl sovětský třímístný dělostřelecký pozorovací vrtulník vyvinutý konstrukční kanceláří OKB-3 Bratuchin z předchozího typu Bratuchin G-3 koncem 40. let 20. století.

Nový!!: Moskva a Bratuchin G-4 · Vidět víc »

Bratuchin Omega

Bratuchin 2MG „Omega“ (2MG – 2Motornyj Gelikopter, dvoumotorová helikoptéra) byl sovětský experimentální vrtulník vyvinutý konstrukční kanceláří OKB-3 Bratuchin v roce 1940.

Nový!!: Moskva a Bratuchin Omega · Vidět víc »

Brazílie na letních olympijských hrách

Brazílie na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Brazílie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Brazílie na Letních olympijských hrách 1980

Brazílie se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Brazílie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Brenda Phillipsová

Brenda Joan Phillipsová (nepřechýleně Phillips; * 18. ledna 1958) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Brenda Phillipsová · Vidět víc »

Brest (Bělorusko)

Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug.

Nový!!: Moskva a Brest (Bělorusko) · Vidět víc »

Brestská pevnost (film)

Brestská pevnost (rusky Брестская крепость, transkripcí Brestskaja kreposť, bělorusky Берасьцейская крэпасьць) je rusko-běloruský válečný film z roku 2010 režiséra Alexandra Kotta.

Nový!!: Moskva a Brestská pevnost (film) · Vidět víc »

Brestský rajón

Brestský rajón (bělorusky Брэсцкі раён, Берасьцейскі раён, ukrajinsky Берестейський район, rusky Брестский район) je územně-správní jednotkou na jihozápadě Brestské oblasti v Bělorusku.

Nový!!: Moskva a Brestský rajón · Vidět víc »

Bridges to Babylon Tour

Bridges to Babylon Tour bylo koncertní turné britské rockové skupiny The Rolling Stones, které sloužilo jako propagace studiového alba Bridges to Babylon.

Nový!!: Moskva a Bridges to Babylon Tour · Vidět víc »

Brigitte Wujaková

Brigitte Wujaková, rozená Künzelová (* 6. března 1955, Karl-Marx-Stadt, Sasko) je bývalá východoněmecká atletka, jejíž specializací byl skok daleký.

Nový!!: Moskva a Brigitte Wujaková · Vidět víc »

British Council

British Council, v překladu Britská rada, je organizace zřízená ministerstvem zahraničních věcí Spojeného království k propagaci britské kultury a šíření angličtiny ve světě.

Nový!!: Moskva a British Council · Vidět víc »

Brjansk

Brjansk (rusky Брянск) je město na západě evropské části Ruské federace na řece Desna, 379 km jihozápadně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Brjansk · Vidět víc »

Brjanská oblast

Brjanská oblast (Бря́нская о́бласть) je jedna z oblastí Ruska.

Nový!!: Moskva a Brjanská oblast · Vidět víc »

Brno

Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.

Nový!!: Moskva a Brno · Vidět víc »

Bronnicy

Bronnicy jsou město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Bronnicy · Vidět víc »

Bronto

Bronto byl ruský výrobce automobilů.

Nový!!: Moskva a Bronto · Vidět víc »

Broučci

Josefa Weniga, cca 1919 Broučci (1876) je česká pohádka Jana Karafiáta.

Nový!!: Moskva a Broučci · Vidět víc »

Broumov (meteorit)

Kresba obou částí broumovského meteoritu z knihy C. Ch. Beinerta Kopie křinického kusu je umístěna v muzeu Broumov. Broumov (německý Braunau) je označení pro meteorit, respektive dva meteority vzniklé rozpadem jednoho tělesa, které dopadly 14.

Nový!!: Moskva a Broumov (meteorit) · Vidět víc »

Bruno Köhler

Bruno Köhler (16. července 1900 Nové Město pod Smrkem farnost Nové Město pod Smrkem – 21. března 1989 Praha) byl československý politik česko-německého původu a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Nový!!: Moskva a Bruno Köhler · Vidět víc »

Bruno Matykiewicz

Bruno Matykiewicz (* 21. dubna 1959 Stonava) je bývalý československý a český vzpěrač polské národnosti.

Nový!!: Moskva a Bruno Matykiewicz · Vidět víc »

Bruno Taut

Skleněný pavilon Hufeisensiedlung Různorodé barevné řešení dveří v obytném komplexu Hufeisensiedlung Bruno Taut, celým jménem Bruno Julius Florian Taut (4. května 1880 Kaliningrad – 24. prosince 1938 Istanbul) byl německý architekt a urbanista židovského původu.

Nový!!: Moskva a Bruno Taut · Vidět víc »

Brusel

Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.

Nový!!: Moskva a Brusel · Vidět víc »

BTR-70

BTR-70 je sovětské, resp.

Nový!!: Moskva a BTR-70 · Vidět víc »

București Nord

București Nord (česky Bukurešť sever) je hlavní železniční stanice v hlavním městě Rumunska, Bukurešti.

Nový!!: Moskva a București Nord · Vidět víc »

Bugulma

Bugulma je město v Rusku, založené v roce 1739.

Nový!!: Moskva a Bugulma · Vidět víc »

Buj (Rusko)

Buj je město v Kostromské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Buj (Rusko) · Vidět víc »

Bukurešť

Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.

Nový!!: Moskva a Bukurešť · Vidět víc »

Bulat Okudžava

Bulat Okudžava Bulat Šalvovič Okudžava, rusky, (9. května 1924, Moskva, Sovětský svaz – 12. června 1997, Paříž, Francie) byl básník, prozaik a šansoniér arménsko-abchazsko-gruzínského původu.

Nový!!: Moskva a Bulat Okudžava · Vidět víc »

Buldozerová výstava

Buldozerová výstava je zlidovělý název nejvýznamnější akce sovětské výtvarné avantgardy za Brežněvovy vlády.

Nový!!: Moskva a Buldozerová výstava · Vidět víc »

Bulharská hymna

Hymna Bulharska je píseň Mila Rodino.

Nový!!: Moskva a Bulharská hymna · Vidět víc »

Bulharská komunistická strana

Bulharská komunistická strana (Българска Комунистическа Партия) byla marxisticko-leninská komunistická strana v Bulharsku.

Nový!!: Moskva a Bulharská komunistická strana · Vidět víc »

Bulharská lidová republika

Bulharská lidová republika (bulharsky Народна Република България, česká zkratka BLR, bulharsky НРБ) byl státní útvar existující od konce druhé světové války až do roku 1990.

Nový!!: Moskva a Bulharská lidová republika · Vidět víc »

Bulharsko na letních olympijských hrách

Bulharsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1924.

Nový!!: Moskva a Bulharsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Bulharsko na Letních olympijských hrách 1980

Bulharsko na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 271 sportovců, z toho 183 mužů a 88 žen.

Nový!!: Moskva a Bulharsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Buljaři

Migrace Bulharů po rozpadu Velkého Bulharska Buljaři nebo Büläři (Bilärler) byli jedním ze starověkých historických kmenů Ogurských Turků (Turkité) žijících na středním Itilu (Volha).

Nový!!: Moskva a Buljaři · Vidět víc »

Bulvar admirala Ušakova (stanice lehkého metra v Moskvě)

Bulvar admirala Ušakova je jednou ze stanic moskevského metra, v jižním sídlišti Butovo na Butovské lince.

Nový!!: Moskva a Bulvar admirala Ušakova (stanice lehkého metra v Moskvě) · Vidět víc »

Burglinde Pollaková

Burglinde Pollaková, rozená Grimmová (* 10. června 1951, Werder, Braniborsko) je bývalá německá atletka, která se věnovala tehdejšímu pětiboji pod otevřeným nebem.

Nový!!: Moskva a Burglinde Pollaková · Vidět víc »

Burjatsko

Burjatsko, plným názvem Republika Burjatsko (burjatsky Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас, rusky Респу́блика Буря́тия), je republika Ruské federace v Dálněvýchodním federálním okruhu.

Nový!!: Moskva a Burjatsko · Vidět víc »

Burkina Faso na letních olympijských hrách

Burkina Faso na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Burkina Faso na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Busse (jezero)

Busse je lagunové jezero v Sachalinské oblasti na ostrově Sachalin v Rusku.

Nový!!: Moskva a Busse (jezero) · Vidět víc »

Butovo

Butovo je část Moskvy, nacházející se na jejím samotném jižním okraji, až za MKADem (městským dálničním okruhem).

Nový!!: Moskva a Butovo · Vidět víc »

Buza

Buza (rusky Буза, Buzá) je ruský bojový styl, zaměřující se na pěstní zápas, boj s nožem a jinými zbraněmi.

Nový!!: Moskva a Buza · Vidět víc »

Buzuluk

Buzuluk je město v západní části Orenburské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Buzuluk · Vidět víc »

Bylina (pověst)

Gorynyčem''. Bylina (mn. č. byliny, také bylyny nebo stariny) je žánr ruských epických hrdinských básní, které obvykle popisují hrdinské činy bohatýrů (například Ilja Muromec, Dobryňa Nikitič, Aljoša Popovič, Volch Vseslajevič, Mikula Seljanovič, či Svjatogor).

Nový!!: Moskva a Bylina (pověst) · Vidět víc »

C++11

Moskvě C++11 (dříve C++0x) je standard programovacího jazyka C++.

Nový!!: Moskva a C++11 · Vidět víc »

C. C. Catch

Kazani, 2011 Caroline Catherine Müller, uměleckým jménem C. C.

Nový!!: Moskva a C. C. Catch · Vidět víc »

CAGI

CAGI. Institut CAGI. Nalevo budova s vertikálním větrným tunelem T-105 postaveným roku 1941. CAGI. Detail vertikálního větrného tunelu T-105. CAGI je zkratka ruského názvu Центральный аэрогидродинамический институт - ЦАГИ (transkripcí Centralnyj aerogidrodinamičeskij institut, česky Ústřední aerohydrodynamický institut) významného ruského a dříve sovětského leteckého institutu.

Nový!!: Moskva a CAGI · Vidět víc »

CAGI 1-EA

CAGI 1-EA (rusky ЦАГИ 1-ЭА, EA transkripcí Eksperimentalnyj Apparat, česky experimentální stroj) byl první sovětský vrtulník.

Nový!!: Moskva a CAGI 1-EA · Vidět víc »

CAGI A-7

CAGI A-7 (nebo též CAGI 7-EA, rusky A-7) byl sovětský dvoumístný vírník z 30. let 20. století.

Nový!!: Moskva a CAGI A-7 · Vidět víc »

Caio Mario Garrubba

Caio Mario Garrubba (19. prosince 1923 – 3. května 2015) byl italský fotograf.

Nový!!: Moskva a Caio Mario Garrubba · Vidět víc »

Calaverit

Calaverit (Genth, 1861), chemický vzorec AuTe2, je jednoklonný minerál.

Nový!!: Moskva a Calaverit · Vidět víc »

Call of Duty: Modern Warfare 2

Call of Duty: Modern Warfare 2 (zkratka CoD: MW2) je v pořadí šestý díl úspěšné série 3D akčních her Call of Duty a druhý díl minisérie Modern Warfare.

Nový!!: Moskva a Call of Duty: Modern Warfare 2 · Vidět víc »

Cam Ward

Cameron Kenneth Ward (* 29. února 1984, Saskatoon, Saskatchewan, Kanada) je bývalý kanadský hokejový brankář, naposledy hrající v týmu Chicago Blackhawks v severoamerické lize NHL.

Nový!!: Moskva a Cam Ward · Vidět víc »

Cannes

Cannes (česká výslovnost, nesklonné) je luxusní letovisko ležící u Azurového pobřeží na jihu Francie v departmentu Alpes-Maritimes a regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.

Nový!!: Moskva a Cannes · Vidět víc »

Car Kalojan

Car Kalojan, op.

Nový!!: Moskva a Car Kalojan · Vidět víc »

Car tank

Car tank (rusky) jinak také Lebeděnkův tank či Netopýr bylo kolové obrněné vozidlo experimentální konstrukce navržené a zkonstruované v Rusku inženýrem Nikolajem Lebeděnkem a jeho spolupracovníky mezi lety 1914–1915.

Nový!!: Moskva a Car tank · Vidět víc »

Car-puška

Car-dělo Car-puška (správný překlad do češtiny je car-dělo) je mamutí dělo vyrobené roku 1586 v Moskvě Rusem Andrejem Čechovem pro cara Fjodora.

Nový!!: Moskva a Car-puška · Vidět víc »

Carevič Dimitrij

Carevič Dimitrij Ivanovič (Moskva –, Uglič) byl syn cara Ivana Hrozného.

Nový!!: Moskva a Carevič Dimitrij · Vidět víc »

Caricyno

Caricyno (doslovně carevnino) je přírodně-historický park na jihu Moskvy.

Nový!!: Moskva a Caricyno · Vidět víc »

Caricyno (rozcestník)

Caricyno má více významů.

Nový!!: Moskva a Caricyno (rozcestník) · Vidět víc »

Carl Fabergé

Peter Carl Fabergé (30. května 1846 Petrohrad – 24. září 1920 Pully u Lausanne) byl ruský zlatník hugenotsko-německého původu známý především pro svá klenotnická dílka, proslulá jako Fabergého vejce.

Nový!!: Moskva a Carl Fabergé · Vidět víc »

Carlos Chinin

Carlos Eduardo Bezerra Chinin (nar. 3. května 1985 v São Paulo) je brazilský vícebojař a současný držitel jihoamerického kontinentálního rekordu v desetiboji výkonem 8393 bodů (2013).

Nový!!: Moskva a Carlos Chinin · Vidět víc »

Carlos Torre Repetto

Carlos Torre Repetto (23. listopadu 1904 Mérida, Yucatán – 19. března 1978 tamtéž) byl mexický mezinárodní velmistr v šachu.

Nový!!: Moskva a Carlos Torre Repetto · Vidět víc »

Carmen (suita)

Suita Carmen je název jednoaktového baletu z roku 1967 kubánského choreografa Alberta Alonsa.

Nový!!: Moskva a Carmen (suita) · Vidět víc »

Carola Häggkvist

Carola Maria Häggkvist, známější jako Carola (narozena 8. září 1966 ve Stockholm), je švédská zpěvačka a skladatelka.

Nový!!: Moskva a Carola Häggkvist · Vidět víc »

Carola Neherová

Carola Neherová (občanským jménem Katharina Karolina Neherová, 2. listopadu 1900 Mnichov – 26. června 1942 Sol-Ileck) byla německá herečka a zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Carola Neherová · Vidět víc »

Carolina Kostnerová

Carolina Kostner (* 8. února 1987 Bolzano, Itálie) je italská krasobruslařka, mistryně světa pro rok 2012, sedminásobná mistryně Itálie a pětinásobná mistryně Evropy z let 2007, 2008, 2010, 2012 a 2013.

Nový!!: Moskva a Carolina Kostnerová · Vidět víc »

Caterine Ibargüenová

Caterine Ibargüenová (* 12. února 1984 Apartadó) je kolumbijská atletka, dvojnásobná mistryně světa a olympijská vítězka v trojskoku.

Nový!!: Moskva a Caterine Ibargüenová · Vidět víc »

Cech básníků

Cech básníků byl ruský literární spolek, který vznikl v Petrohradu v první polovině 20.

Nový!!: Moskva a Cech básníků · Vidět víc »

Cena Anny Politkovské

Cena Anny Politkovské byla založena na památku novinářky Anny Politkovské, jenž byla 7.

Nový!!: Moskva a Cena Anny Politkovské · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1969

Třetí ročník Ceny Izvestijí se konal od 1. do 8. prosince 1969 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1969 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1970

Čtvrtý ročník Ceny Izvestijí se konal od 6. do 13. prosince 1970 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1970 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1971

Pátý ročník Ceny Izvestijí se konal od 17. do 20. prosince 1971 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1971 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1972

Šestý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 23. prosince 1972 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1972 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1973

Sedmý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. prosince 1973 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1973 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1974

Osmý ročník Ceny Izvestijí se konal od 10. září 1974 do 28. března 1975.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1974 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1975

Devátý ročník Ceny Izvestijí se konal od 17. – 21. 12. 1975 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1975 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1976

Desátý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. prosince 1976 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1976 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1977

Jedenáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 17. – 22. 12. 1977 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1977 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1978

Dvanáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 22. 12. 1978 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1978 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1979

Třináctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1979 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1979 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1980

Čtrnáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1980 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1981

Patnáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1981 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1981 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1982

Šestnáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 22. 12. 1982 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1982 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1983

Sedmnáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1983 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1983 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1984

Osmnáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1984 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1984 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1985

Devatenáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1985 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1985 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1986

Dvacáctý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1986 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1986 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1987

Dvacáctýprvní ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 22. 12. 1987 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1987 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1988

Dvacátý druhý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1988 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1988 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1989

Dvacátý třetí ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 22. 12. 1989 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1989 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1990

Dvacátý čtvrtý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 22. 12. 1990 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1990 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1992

Dvacátý pátý ročník Ceny Izvestijí se konal od 15. do 21. 12. 1992 v Moskvě a Petrohradu.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1992 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1993

Dvacátý šestý ročník Ceny Izvestijí se konal od 15. do 21. 12. 1993 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1993 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1994

Dvacátý sedmý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 20. 12. 1994 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1994 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1995

Dvacátý osmý ročník Ceny Izvestijí se konal od 16. do 21. 12. 1995 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1995 · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1996

Cena Izvestijí 1996 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Cena Izvestijí 1996 · Vidět víc »

Cenci

Cenci nebo též Cenciové (1819, The Cenci) je tragédie o pěti jednáních napsaná v blankversu od anglického romantického básníka a dramatika Percyho Bysshe Shelleyho inspirovaná skutečnými událostmi z renesanční Itálie konce 16.

Nový!!: Moskva a Cenci · Vidět víc »

Centrální banka Ruské federace

Centrální banka Ruské federace (rusky – Centralnyj bank Rossijskoj Feděracii, krátce – Bank Rossii) je centrální banka Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Centrální banka Ruské federace · Vidět víc »

Centrální federální okruh

Centrální federální okruh Ruské federace je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Moskva a Centrální federální okruh · Vidět víc »

Centre national de la recherche scientifique

Národní výzkumné centrum (fr. Centre national de la recherche scientifique), častěji označované pouze zkratkou CNRS, je největší evropskou výzkumnou a vývojovou organizací se sídlem ve Francii.

Nový!!: Moskva a Centre national de la recherche scientifique · Vidět víc »

Centrum raně středověkých studií

Centrum raně středověkých studií je pracoviště v rámci Semináře dějin umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, které se věnuje výuce, prezentaci a výzkumu v oblasti umění od 4.

Nový!!: Moskva a Centrum raně středověkých studií · Vidět víc »

Ceny Benois de la danse

Ceny Benois de la danse (též jako) jsou mezinárodní výroční ceny, které uděluje nekomerční centrum Benois se sídlem v Moskvě baletním umělcům, zejména choreografům a tanečníkům a tanečnicím.

Nový!!: Moskva a Ceny Benois de la danse · Vidět víc »

Cestovní ruch

Masa turistů na Karlově mostě v Praze Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech (destinacích) a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.

Nový!!: Moskva a Cestovní ruch · Vidět víc »

Ch-47M2 Kinžal

Ch-47M2 Kinžal (– „dýka“) je ruská letecká hypersonická balistická raketa.

Nový!!: Moskva a Ch-47M2 Kinžal · Vidět víc »

Chabarovsk

Chabarovsk (rusky Хабаровск) je město v Rusku, hlavní a největší město Chabarovského kraje.

Nový!!: Moskva a Chabarovsk · Vidět víc »

Chabarovský kraj

Chabarovský kraj je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Ochotského moře a nejsevernější části Japonského moře.

Nový!!: Moskva a Chabarovský kraj · Vidět víc »

Chabib Nurmagomedov

Chabib Abdulmanapovič Nurmagomedov (rusky: Хаби́б Абдулмана́пович Нурмагоме́дов, avarsky: ГӀабдулманапил ХӀабиб НурмухӀамадов; * 20. září 1988 Sil’di) je ruský promotér smíšených bojových umění (MMA) a bývalý profesionální mistr smíšených bojových umění. Zápasil v lehké váze organizace Ultimate Fighting Championship (UFC), kde byl nejdéle vládnoucím šampionem - titul držel od dubna 2018 až do března 2021. Do důchodu odešel s neporaženým rekordem o 29 výhrách a žádných porážkách. Nurmagomedov je dvojnásobný mistr světa v sambu, přičemž má zkušenosti z juda a zápasu. Jeho styl grapplingu z něj udělal jednoho z nejdominantnějších sportovců v historii MMA. Nurmagomedov byl v době svého odchodu do sportovního důchodu a až do odebrání titulu v březnu 2021 na prvním místě mužského žebříčku UFC v kategorii pound-for-pound (bez rozdílu vah). Žebříček Fight Matrix ho řadí jako nejlepšího bojovníka v lehké váze všech dob. Pochází z Dagestánu v Rusku a je prvním muslimem, který získal titul UFC. Je nejsledovanějším Rusem na Instagramu, od června 2021 ho sleduje více než 29 milionů lidí. Jako promotér je známý propagací organizace Eagle Fighting Championship (EFC).

Nový!!: Moskva a Chabib Nurmagomedov · Vidět víc »

Chadžimurad Magomedov

Chadžimurad Magomedov nebo, (* 24. února 1974 v Machačkale, Dagestán, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník – volnostylař dagestánské (avarské) národnosti, olympijský vítěz z roku 1996.

Nový!!: Moskva a Chadžimurad Magomedov · Vidět víc »

Chajim Hazaz

Chajim Hazaz,: חיים הזז, ‎(16. září 1898 – 24. března 1973) byl izraelský romanopisec.

Nový!!: Moskva a Chajim Hazaz · Vidět víc »

Chakasie

Chakasie či Chakasko, plným názvem Chakaská republika (rusky Республика Хакасия, Respublika Chakasija; chakasky Хакас Республиказы, Chakas Respublikazy), je republikou Ruské federace ležící na jižní Sibiři, v povodí řeky Jeniseje, jež tvoří východní hranici této země.

Nový!!: Moskva a Chakasie · Vidět víc »

Channel One Cup 2006

Channel One Cup 2006 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2006 · Vidět víc »

Channel One Cup 2007

Channel One Cup 2007 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2007 · Vidět víc »

Channel One Cup 2008

Channel One Cup 2008 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2008 · Vidět víc »

Channel One Cup 2009

Channel One Cup 2009 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2009 · Vidět víc »

Channel One Cup 2010

Channel One Cup 2010 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2010 · Vidět víc »

Channel One Cup 2011

Channel One Cup 2011, turnaj ze série Euro Hockey Tour byl hrán od 15. do 18. prosince 2011.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2011 · Vidět víc »

Channel One Cup 2012

Channel One Cup 2012 byl turnaj v rámci série Euro Hockey Tour 2012/2013, který probíhal od 13. do 16. prosince 2012.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2012 · Vidět víc »

Channel One Cup 2015

Channel One Cup 2015 (nebo Pohár prvního programu) byl turnaj v rámci série Euro Hockey Tour 2015/2016, který probíhal od 17. do 20. prosince 2015.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2015 · Vidět víc »

Channel One Cup 2016

Channel One Cup 2016 (nebo Pohár prvního programu) byl turnaj v rámci série Euro Hockey Tour 2016/2017, který probíhal od 15. do 18. prosince 2016.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2016 · Vidět víc »

Channel One Cup 2017

Chennel One Cup, tento hokejový reprezentační turnaj se odehrává každý rok 13.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2017 · Vidět víc »

Channel One Cup 2018

Chennel One Cup, tento hokejový reprezentační turnaj se odehrává každý rok 13.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2018 · Vidět víc »

Channel One Cup 2019

Chennel One Cup, tento hokejový reprezentační turnaj se odehrává každý rok 12.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2019 · Vidět víc »

Channel One Cup 2020

Chennel One Cup, tento hokejový reprezentační turnaj se odehrává každý rok 17.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2020 · Vidět víc »

Channel One Cup 2021

Chennel One Cup je hokejový reprezentační turnaj, jenž se odehrál mezi 15.

Nový!!: Moskva a Channel One Cup 2021 · Vidět víc »

Chantal Chaudé de Silans

Chantal Chaudé de Silans (9. března 1919, Versailles - 5. května 2001, Grasse, Grasse) byla francouzská šachistka a průkopnice ženského šachu.

Nový!!: Moskva a Chantal Chaudé de Silans · Vidět víc »

Chanty-Mansijsk

Chanty-Mansijsk (chantyjsky Ёмвош, mansijsky Абга) je město v Rusku.

Nový!!: Moskva a Chanty-Mansijsk · Vidět víc »

Chantymansijský autonomní okruh – Jugra

Chantymansijský autonomní okruh – Jugra je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Ťumeňské oblasti.

Nový!!: Moskva a Chantymansijský autonomní okruh – Jugra · Vidět víc »

Charif Bahbouh

Charif Bahbouh (8. září 1941 Al-Nabek – 29. prosince 2020) byl arabista a překladatel, který od roku 1959 působil v Československu a následně České republice.

Nový!!: Moskva a Charif Bahbouh · Vidět víc »

Charkov

Charkov je druhé největší město Ukrajiny (žije zde přibližně 1,42 milionů obyvatel).

Nový!!: Moskva a Charkov · Vidět víc »

Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka

Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka, známé pod zkratkou ChNATOB, je divadlo věnované opeře a baletu v ukrajinském městě Charkově.

Nový!!: Moskva a Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka · Vidět víc »

Charles Misner

Charles Misner (13. června 1932 – 24. července 2023) byl americký fyzik, jeden z autorů knihy Gravitace.

Nový!!: Moskva a Charles Misner · Vidět víc »

Charles White

Charles Wilbert White, Jr. (2. dubna 1918 Chicago, Illinois – 3. října 1979 Los Angeles, Kalifornie) byl americký malíř, který ve svých dílech zachycoval témata související s životy Afroameričanů.

Nový!!: Moskva a Charles White · Vidět víc »

Chasan (město)

Chasan (rusky: Хаса́н, korejsky: 하산) je město v Rusku.

Nový!!: Moskva a Chasan (město) · Vidět víc »

Chasan Barojev

Chasan Barojev (Barojty) (* 1. prosince 1982 Dušanbe, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník klasik osetského původu, olympijský vítěz z roku 2004.

Nový!!: Moskva a Chasan Barojev · Vidět víc »

Chasavjurt

Chasavjurt (– Chasu-elva) je město v Dagestánu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Chasavjurt · Vidět víc »

Chelsea FC

Chelsea FC (celým názvem: Chelsea Football Club) je anglický fotbalový klub, který sídlí v londýnské jihozápadní čtvrti Fulham.

Nový!!: Moskva a Chelsea FC · Vidět víc »

Chemická olympiáda

Chemická olympiáda (ChO) je česká nejvyšší chemická soutěž pořádaná MŠMT (Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy).

Nový!!: Moskva a Chemická olympiáda · Vidět víc »

Cherson

Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře.

Nový!!: Moskva a Cherson · Vidět víc »

Chersonská oblast

Chersonská oblast (někdy též Херсонщина / Chersonščyna) je jednou ze 24 samosprávných oblastí Ukrajiny.

Nový!!: Moskva a Chersonská oblast · Vidět víc »

Chertek Ančimaa-Toka

Chertek Amyrbitovna Ančimaa-Toka, rusky, (1. ledna 1912 Baj-Tajginský chošún – 4. listopadu 2008 Kyzyl) byla sovětská tuvinská politička, která byla v letech 1940–1944 předsedkyní Malého churalu Tuvinské lidové republiky.

Nový!!: Moskva a Chertek Ančimaa-Toka · Vidět víc »

Chetag Cabolov

Chetag Cabolov (Cabolty) (* 17. listopadu 1991) je ruský zápasník–volnostylař osetské národnosti.

Nový!!: Moskva a Chetag Cabolov · Vidět víc »

Chiara

Chiara Siracusa, známá též jako Chiara (* 25. září 1976, Valleta), je maltská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Chiara · Vidět víc »

Chile na letních olympijských hrách

Chile na letních olympijských hrách startuje od roku 1912.

Nový!!: Moskva a Chile na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Chilok (město)

Chilok je město v Zabajkalském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Chilok (město) · Vidět víc »

Chimki

Chimki jsou město v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Chimki · Vidět víc »

Chimkinská přehradní nádrž

Chimkinská přehrada je přehradní nádrž na území Moskevské oblasti a hlavního města Moskvy v Rusku.

Nový!!: Moskva a Chimkinská přehradní nádrž · Vidět víc »

Chimkinský les

Mapa Chimkiského lesa u Moskvy na základě data projektu OpenStreetMap. Chimkiský les je chráněný smíšený les v Moskevské oblasti v Ruské federaci o rozloze zhruba 1000 hektarů.

Nový!!: Moskva a Chimkinský les · Vidět víc »

Chitrovka

Kreml, rok 1884 Chitrovské náměstí po demolici školní budovy, leden 2010 Chitrovka (Хитро́вка, Хитро́в рынок) byla čtvrť Moskvy ležící na rozhraní dnešního Taganského a Basmanného rajónu.

Nový!!: Moskva a Chitrovka · Vidět víc »

Chodynská tragédie

Oběti paniky Chodynská tragédie nebo též Tragédie na chodynském poli byla davová panika, ke které došlo na Chodynském poli v Moskvě během oslav následujících po korunovaci posledního ruského cara Mikuláše II. a která ve výsledku přinesla smrt 1 389 osob.

Nový!!: Moskva a Chodynská tragédie · Vidět víc »

Cholmogory

Cholmogory je vesnice (do roku 1925 město) v Archangelské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Cholmogory · Vidět víc »

Cholmsk

Cholmsk (rusky Холмск), před rokem 1905 Muaka, od roku 1905 do roku 1946 Maoka (真岡), je město v Rusku, na Dálném východě v Sachalinské oblasti.

Nový!!: Moskva a Cholmsk · Vidět víc »

Chorlogín Čojbalsan

Chorlogín Čojbalsan (8. února 1895 – 26. ledna 1952 Moskva) byl komunistický vůdce Mongolské lidové republiky od 30.

Nový!!: Moskva a Chorlogín Čojbalsan · Vidět víc »

Chotkovo

Chotkovo je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Chotkovo · Vidět víc »

Chovanština

Chovanština (rusky Хованщина, německy Die Fürsten Chowanski) je opera Modesta Musorgského, o pěti dějstvích a šesti obrazech, založená na autentických událostech z historie Ruska, které se udály v letech 1682 až 1689. Libreto napsal sám skladatel podle námětu Vladimíra Stassova (Владимир Васильевич Стасов).

Nový!!: Moskva a Chovanština · Vidět víc »

Chrám Životodárné Trojice (Moskva)

Chrám Životodárné Trojice ve Starých Čerjomuškách (rusky: Храм Живоначальной Троицы в СтарыхЧерёмушках) je pravoslavný chrám v Akademičeském rajónu Moskvy.

Nový!!: Moskva a Chrám Životodárné Trojice (Moskva) · Vidět víc »

Chrám Ikony Matky Boží Kazaňské

Původní chrám v roce 1882 Chrám Ikony Matky Boží Kazaňské (rusky Собор Казанской иконы Божией Матери) je chrám ruské pravoslavné církve, který se nachází na Rudém náměstí v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Chrám Ikony Matky Boží Kazaňské · Vidět víc »

Chrám Krista Spasitele

Chrám Krista Spasitele je více sakrálních staveb v různých zemích.

Nový!!: Moskva a Chrám Krista Spasitele · Vidět víc »

Chrám Kristova vzkříšení (Odincovský rajón)

Chrám Kristova vzkříšení, též Hlavní chrám ozbrojených sil Ruska je kostel Ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu postavený u Moskvy ku chvále Ježíše Krista.

Nový!!: Moskva a Chrám Kristova vzkříšení (Odincovský rajón) · Vidět víc »

Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad)

Mozaiky v chrámu Chrám Kristova vzkříšení - Spasitele na krvi je petrohradský pravoslavný chrám.

Nový!!: Moskva a Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad) · Vidět víc »

Chrám Matky Boží Vlachernské

Chrám Matky Boží Vlachernské, Istanbul Chrám Matky Boží Vlachernské (nebo také Blachernské, řecky Θεοτόκος των Βλαχερνών /pr. Theotókos ton Vlachernón/; turecky Meryem Ana Kilisesi) je východní pravoslavný chrám ve čtvrti Fatih v Istanbulu, přímo uvnitř starých hradeb.

Nový!!: Moskva a Chrám Matky Boží Vlachernské · Vidět víc »

Chrám Nanebevstoupení Páně (Almaty)

Pohled na katedrálu v zimě Chrám Nanebevstoupení Páně je chrámem Ruské pravoslavné církve v kazašském městě Almaty.

Nový!!: Moskva a Chrám Nanebevstoupení Páně (Almaty) · Vidět víc »

Chrám Nanebevstoupení Páně (Kolomenskoje)

Chrám Nanebevstoupení Páně v Kolomenském je pravoslavný chrám Moskevské eparchie, zanesený roku 1994 na seznam světového dědictví UNESCO.

Nový!!: Moskva a Chrám Nanebevstoupení Páně (Kolomenskoje) · Vidět víc »

Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie (Moskva)

Oltář v katedrále Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie je římskokatolická katedrála v hlavním městě Ruska, Moskvě.

Nový!!: Moskva a Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie (Moskva) · Vidět víc »

Chrám Proměnění Páně (Toljatti)

Chrám Proměnění Páně, Спасо-Преображенский собор je pravoslavný chrám ve ruském městě Toljatti, nesoucí název křesťanského svátku Proměnění Páně, který se slaví 6. srpna (19. srpna podle Juliánského kalendáře).

Nový!!: Moskva a Chrám Proměnění Páně (Toljatti) · Vidět víc »

Chrám svatého Alexandra Něvského (Jalta)

Chrám svatého Alexandra Něvského (rusky Собо́р Свято́го благове́рного кня́зя Алекса́ндра Не́вского) je pravoslavný chrám v přímořském městečku Jaltě, na Krymu.

Nový!!: Moskva a Chrám svatého Alexandra Něvského (Jalta) · Vidět víc »

Chrám svatého Alexandra Něvského (Prešov)

Chrám svatého Alexandra Něvského (Katedrální chrám sv. Knížete Alexandra Něvského) je hlavním katedrálním chrámem pravoslavné církve na Slovensku.

Nový!!: Moskva a Chrám svatého Alexandra Něvského (Prešov) · Vidět víc »

Chrám svatého Klementa mučedníka

Pravoslavný Chrám svatého mučedníka a papeže Klementa I., který se nachází na křižovatce ulic Pjatnickaya a Klimentovskij pereulok, spadá pod správu Moskevské městské eparchie a je největším chrámem ve svém rajónu.

Nový!!: Moskva a Chrám svatého Klementa mučedníka · Vidět víc »

Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (Sofie)

Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (bulharsky, rusky) v hlavním městě Bulharska Sofii je pravoslavným chrámem ruské pravoslavné církve (patriarchát Moskva).

Nový!!: Moskva a Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (Sofie) · Vidět víc »

Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (Tallinn)

Chrám svatého Mikuláše divotvorecká (estonsky Püha Nikolause kirik, Püha Nikolai kirik, rusky Церковь Святителя Николая Чудотворца) v hlavním městě Estonska Tallinnu je chrámem Ruské pravoslavné církve v Estonsku (patriarchát Moskva).

Nový!!: Moskva a Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce (Tallinn) · Vidět víc »

Chrám svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary)

Pravoslavný chrám svatých apoštolů Petra a Pavla (Це́рковь Святы́хпервоверхо́вныхапо́столов Петра́ и Па́вла, či jen Петропавловская церковь в КарловыхВарах), je chrám Ruské pravoslavné církve v Karlových Varech.

Nový!!: Moskva a Chrám svatého Petra a Pavla (Karlovy Vary) · Vidět víc »

Chrám Vasila Blaženého

Chrám Vasila Blaženého (oficiálně Sobor ochrany přesvaté Bohorodice na rovu) je významná památka ruské architektury a součást kulturního světového dědictví.

Nový!!: Moskva a Chrám Vasila Blaženého · Vidět víc »

Chrám Všech svatých (Moskva)

Chrám Všech svatých na Kuliškách (rusky) je pravoslavný chrám v Moskvě na Slovanském náměstí nedaleko Kitaj-gorodu.

Nový!!: Moskva a Chrám Všech svatých (Moskva) · Vidět víc »

Chrám Všech svatých na krvi

Chrám na krvi k poctě Všech svatých působících na Rusi (Храм-на-Крови́ во и́мя Всехсвяты́х, в земле́ Росси́йской просия́вших) je ruský pravoslavný chrám vystavěný na místě někdejšího Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu, místě, kde byli zavražděni členové ruské carské rodiny bolševiky v době občanské války v Rusku.

Nový!!: Moskva a Chrám Všech svatých na krvi · Vidět víc »

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Moskva)

Uspenský chrám, též Uspenskij sobor v Moskvě je jeden z největších pravoslavných chrámů zasvěcený svátku Zesnutí Panny Marie (Bohorodičky), který se nachází na Chrámovém náměstí v moskevském Kremlu.

Nový!!: Moskva a Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Moskva) · Vidět víc »

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vladimir)

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, či Uspěnský chrám je pravoslavný chrám v ruském Vladimiru z 12.

Nový!!: Moskva a Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vladimir) · Vidět víc »

Chrám Zjevení Páně (Moskva)

Katedrální chrám Zjevení Páně v Jelochově (rusky: Богоявле́нский кафедра́льный собо́р в Ело́хове) je pravoslavný chrám v rajónu Basmannyj v Moskvě, postavený roku 1845.

Nový!!: Moskva a Chrám Zjevení Páně (Moskva) · Vidět víc »

Chrám Zvěstování (Kazaň)

náhled Chrám Zvěstování v noci Chrám Zvěstování v Kazaňském kremlu (rusky Благовещенский собор Kазанского кремля) je hlavním pravoslavným chrámem města Kazaň a kazaňského Kremlu.

Nový!!: Moskva a Chrám Zvěstování (Kazaň) · Vidět víc »

Chrám Zvěstování (Moskva)

Chrám Zvěstování (Blagoveščenskij sobor) Moskvě Chrám Zvěstování, známý také pod názvem Blagoveščenskij sobor, je jedním ze šesti pravoslavných chrámů, které se nacházejí na Chrámovém náměstí v moskevském Kremlu.

Nový!!: Moskva a Chrám Zvěstování (Moskva) · Vidět víc »

Chrámová mešita v Moskvě

Chrámová mešita v Moskvě je hlavní mešita v centru Moskvy s kapacitou 10 tisíc věřících.

Nový!!: Moskva a Chrámová mešita v Moskvě · Vidět víc »

Chrámy pskovské architektonické školy

Chrámy pskovské architektonické školy je souhrnný název, pod kterým UNESCO roku 2019 zaneslo na seznam světového dědictví 10 sakrálních staveb Pskova z 12.

Nový!!: Moskva a Chrámy pskovské architektonické školy · Vidět víc »

Chris Brown (atlet)

Christopher "Chris" Brown (* 15. října 1978, Nassau) je bahamský atlet, sprinter, který se věnuje hladké čtvrtce a štafetovým běhům.

Nový!!: Moskva a Chris Brown (atlet) · Vidět víc »

Chris Joseph

Robin Christopher Joseph (* 10. září 1969, Burnaby, Kanada) je bývalý kanadský hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Chris Joseph · Vidět víc »

Christian Goldbach

Christian Goldbach (18. března 1690 Kaliningrad – 20. listopadu 1764 Moskva) byl německo-ruský matematik.

Nový!!: Moskva a Christian Goldbach · Vidět víc »

Christian Rakovskij

Christian Georgijevič Rakovskij (1. srpna 1873, Gradec – 11. září 1941, Orel) byl bulharský revolucionář a sovětský politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Christian Rakovskij · Vidět víc »

Christiane Wartenbergová

Christiane Wartenbergová, rozená Stollová (* 27. října 1956, Prenzlau, Braniborsko) je bývalá východoněmecká atletka, jejíž specializací byl běh na 1500 metrů.

Nový!!: Moskva a Christiane Wartenbergová · Vidět víc »

Christina Lathanová

Christina Lathanová, rozená Brehmerová (* 28. února 1958, Altdöbern, Braniborsko) je bývalá východoněmecká atletka, jejíž specializací byl běh na 400 metrů.

Nový!!: Moskva a Christina Lathanová · Vidět víc »

Christina Metaxa

Christina Metaxa řecky Χριστίνα Μεταξά (* 4. dubna 1992 v Limassol, Kypr) je kyperská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Christina Metaxa · Vidět víc »

Christine Arronová

Christine Arronová (* 13. září 1973, Les Abymes, Guadeloupe) je francouzská atletka, sprinterka, jejíž specializací je běh na 100 a 200 metrů.

Nový!!: Moskva a Christine Arronová · Vidět víc »

Christine Prinsloová

Christine Seraphine „Chris“ Prinsloová (nepřechýleně Prinsloo; * 3. května 1952) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Christine Prinsloová · Vidět víc »

Christophe de Margerie

Christophe de Margerie (6. srpna 1951 Mareuil-sur-Lay-Dissais, Francie – 20. října 2014 Moskva, Rusko) byl francouzský byznysmen.

Nový!!: Moskva a Christophe de Margerie · Vidět víc »

Chrizostom (Martiškin)

Chrizostom (světským jménem: Georgij Fjodorovič Martiškin; * 3. května 1934, Kazinka) je ruský duchovní a emeritní metropolita vilniuský a litevský.

Nový!!: Moskva a Chrizostom (Martiškin) · Vidět víc »

Chtíč po svobodě

Chtíč po svobodě: První roky po sametové revoluci je kniha fotografií českého fotografa Pavla Hrocha s textem spisovatele Jáchyma Topola.

Nový!!: Moskva a Chtíč po svobodě · Vidět víc »

Chu Lan-čchi

Chu Lan-čchi (znaky zjednodušené: 胡兰畦; pchin-jin: Hú Lánqí; Wade–Giles: Hu Lan-ch'i; 1901 – 13. prosince 1994), také přepisována jako Chu Lan-si (pchin-jin: Hu Lanxi), byla čínská spisovatelka a vojenská velitelka.

Nový!!: Moskva a Chu Lan-čchi · Vidět víc »

Chusejn Erkenov

Chusejn Erkenov (rusky Хусейн Салаватович Эркенов, karačajsko-balkarsky Эрикгенланы Салауатны джашы Хусейн, v anglické transkripci Hussein Erkenov nebo Khuseyn Erkenov) je ruský filmový režisér karačajské národnosti.

Nový!!: Moskva a Chusejn Erkenov · Vidět víc »

Chvalynsk

Chvalynsk je město v Saratovské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Chvalynsk · Vidět víc »

Cima da Conegliano

náhled náhled náhled Giovanni Battista Cima, nazývaný také Cima da Conegliano (1459, Conegliano - 1517 nebo 1518) byl italský renesanční malíř.

Nový!!: Moskva a Cima da Conegliano · Vidět víc »

Cirkusová princezna

Cirkusová princezna (Die Zirkusprinzessin) je opereta o třech dějstvích Emmericha Kálmána (1882–1953).

Nový!!: Moskva a Cirkusová princezna · Vidět víc »

Citizenfour

Trailer dokumentu Citizenfour je americký dokumentární film režisérky Laury Poitras, který zobrazuje příběh odhalení masového sledování elektronické komunikace, především americkou vládní agenturou NSA, whistleblowerem Edwardem Snowdenem.

Nový!!: Moskva a Citizenfour · Vidět víc »

City of Capitals

City of Capitals (rusky: Город Столиц) je multifunkční komplex dvou mrakodrapů, který se nachází v obchodní čtvrti Moskva-Siti v Moskvě.

Nový!!: Moskva a City of Capitals · Vidět víc »

Civilsk

Civilsk je město v Čuvašské republice Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Civilsk · Vidět víc »

CKAD

CKAD, zkratka z (Centralnaja kolcevaja avtomobilnaja doroga) je plánovaný druhý dálniční okruh kolem Moskvy.

Nový!!: Moskva a CKAD · Vidět víc »

Clarice Beniniová

Clarice Beniniová (8. ledna 1905, Florencie – 8. září 1976, Rufina) byla italská šachistka, jedna z předních světových hráček před druhou světovou válkou.

Nový!!: Moskva a Clarice Beniniová · Vidět víc »

Claude Jade

Claude Jade (8. října 1948 Dijon – 1. prosince 2006 Boulogne-Billancourt), přechýleně Claude Jadeová, byla francouzská filmová herečka.

Nový!!: Moskva a Claude Jade · Vidět víc »

Cobenzlové

Cobenzlové (též Kobenzl nebo Cobentzel) byl rakouský šlechtický rod.

Nový!!: Moskva a Cobenzlové · Vidět víc »

Confessions Tour

Confessions Tour bylo sedmé koncertní turné americké zpěvačky a skladatelky Madonny, propagující desáté studiové album Confessions on a Dance Floor.

Nový!!: Moskva a Confessions Tour · Vidět víc »

Conodonta

Konodonti (Conodonta) nebo také konodontochordáti (Conodontochordata) jsou vyhynulý taxon (většinou považovaný za třídu) mořských organismů se sporným systematickým zařazením.

Nový!!: Moskva a Conodonta · Vidět víc »

Constantin Alexandru

Constantin Alexandru (15. prosince 1953 Constanța, Rumunsko – 10. srpna 2014) byl rumunský zápasník.

Nový!!: Moskva a Constantin Alexandru · Vidět víc »

Cornelia Politová

Cornelia Politová, nepřechýleně Cornelia Polit (* 18. února 1963, Teutschenthal) je bývalá východoněmecká plavkyně.

Nový!!: Moskva a Cornelia Politová · Vidět víc »

Cornelia Popescuová

Cornelia Popescuová, provdaná Cornelia Popová (* 27. srpna 1950, Bukurešť) je bývalá rumunská atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Cornelia Popescuová · Vidět víc »

Cornelis de Bruijn

Cornelis de Bruijn (1652 Haag – 1726/1727 Utrecht) byl holandský umělec a cestovatel.

Nový!!: Moskva a Cornelis de Bruijn · Vidět víc »

COSPAR

COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky.

Nový!!: Moskva a COSPAR · Vidět víc »

Cristiano Ronaldo

Cristiano Ronaldo dos Santos Aveiro (výslovnost, * 5. února 1985 Funchal, Madeira) je portugalský fotbalista, útočník saúdskoarabského klubu Al-Nassr FC a kapitán portugalské reprezentance, s níž vyhrál Mistrovství Evropy 2016 a premiérový ročník Ligy národů 2018/2019.

Nový!!: Moskva a Cristiano Ronaldo · Vidět víc »

Cristina-Adela Foișorová

Cristina-Adela Foișorová (7. června 1967, Petrosani – 21. ledna 2017, Temešvár) byla rumunská šachistka, dvanáctinásobná účastnice šachové olympiády žen s družstvem Rumunska.

Nový!!: Moskva a Cristina-Adela Foișorová · Vidět víc »

Crystal Island

Crystal Island (Křišťálový ostrov, Хрустальный Остров) byla stavba navržená architektem Normanem Fosterem, která byla po vyprojektováni nabídnuta Moskvě.

Nový!!: Moskva a Crystal Island · Vidět víc »

CSKA Aréna

CSKA Aréna (rusky ЦСКА Арена), dříve známá jako VTB Ice Palace (česky Ledový palác) a jako Aréna Legend je krytá multifunkční sportovní aréna, která se nachází v Moskvě v Rusku.

Nový!!: Moskva a CSKA Aréna · Vidět víc »

CUM (Moskva)

CUM (zkratka) je obchodní dům v Moskvě.

Nový!!: Moskva a CUM (Moskva) · Vidět víc »

Curling na Zimních olympijských hrách 2002 – turnaj ženy

Turnaj žen v curlingu na Zimních olympijských hrách 2002 byla soutěž hraná v hale The Ice Sheet at Ogden.

Nový!!: Moskva a Curling na Zimních olympijských hrách 2002 – turnaj ženy · Vidět víc »

Curling na Zimních olympijských hrách 2010 – turnaj ženy

Turnaj žen v curlingu na Zimních olympijských hrách 2010 byla soutěž hraná v hale Hillcrest Center.

Nový!!: Moskva a Curling na Zimních olympijských hrách 2010 – turnaj ženy · Vidět víc »

Curling na Zimních olympijských hrách 2014 – turnaj ženy

Curling žen na Zimních olympijských hrách 2014 je soutěž hraná v hale Leďanoj kub.

Nový!!: Moskva a Curling na Zimních olympijských hrách 2014 – turnaj ženy · Vidět víc »

Curling na Zimních olympijských hrách 2014 – turnaj muži

Curling mužů na Zimních olympijských hrách 2014 je soutěž hraná v hale Leďanoj kub.

Nový!!: Moskva a Curling na Zimních olympijských hrách 2014 – turnaj muži · Vidět víc »

Curzonova linie

Linie je vyznačena zeleně George Curzon jako indický místokrál Curzonova linie byla návrhem demarkační linie mezi druhou polskou republikou a Sovětským svazem, dvěma novými státy, které vznikly po první světové válce.

Nový!!: Moskva a Curzonova linie · Vidět víc »

Cvětnoj bulvar (stanice metra v Moskvě)

Cvětnoj bulvar je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Cvětnoj bulvar (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Czech Connect Airlines

Czech Connect Airlines a.s. (od svého vzniku do 24. srpna 2007 CENTRAL CONNECT AIRLINES a.s., poté do 22. února 2010 CENTRAL AVIATION ASSETS a.s. a následně od 28. prosince 2010 Central Charter Airlines a.s.) byla česká letecká společnost, se sídlem na letišti Leoše Janáčka v Ostravě a dalšími základnami na letištích v Karlových Varech, Brně a v Praze.

Nový!!: Moskva a Czech Connect Airlines · Vidět víc »

Czech Hockey Games 2008

Hokejový turnaj byl odehrán od 17.4.2008 - do 20.4.2008 v Liberci.

Nový!!: Moskva a Czech Hockey Games 2008 · Vidět víc »

Czesław Kiszczak

Czesław Jan Kiszczak (19. října 1925 Roczyny – 5. listopadu 2015 Varšava) byl polský voják a vlivný politik komunistické éry v Polsku.

Nový!!: Moskva a Czesław Kiszczak · Vidět víc »

Czesław Michniewicz

Czesław Michniewicz (polská výslovnost:; * 12. února 1970) je polský fotbalový trenér a bývalý brankář, který vedl polský národní tým v roce 2022.

Nový!!: Moskva a Czesław Michniewicz · Vidět víc »

Daša Žukovová

Darja Alexandrovna Žukovová, také Daša Žukovová (Дарья Александровна Жукова) (*8. června 1981 Moskva) je ruská podnikatelka, milionářka, sběratelka moderního umění a bývalá modelka židovského původu.

Nový!!: Moskva a Daša Žukovová · Vidět víc »

Dagestán

Dagestán, plným názvem Republika Dagestán nebo Dagestánská republika, je nejjižnější republika Ruské federace, ležící na západním pobřeží Kaspického moře.

Nový!!: Moskva a Dagestán · Vidět víc »

Dagmar Hubálková

Dagmar Hubálková (4. února 1932 – 5. května 2019) v Praze byla československá hráčka basketbalu (vysoká 175 cm).

Nový!!: Moskva a Dagmar Hubálková · Vidět víc »

Dagmar Pecková

Dagmar Pecková (* 4. dubna 1961 Medlešice) je česká operní pěvkyně, mezzosopranistka.

Nový!!: Moskva a Dagmar Pecková · Vidět víc »

Daidalos

Daidalos (řecky Δαίδαλος, latinsky Daedalus) je v řecké mytologii 2.

Nový!!: Moskva a Daidalos · Vidět víc »

Dalia Grybauskaitė

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová, * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Nový!!: Moskva a Dalia Grybauskaitė · Vidět víc »

Damian Warner

Damian David George Warner (* 4. listopadu 1989) je kanadský atlet – vícebojař – původem z městečka London v provincii Ontario.

Nový!!: Moskva a Damian Warner · Vidět víc »

Dan Karabin

Dan Karabin (* 18. února 1955 Nitra, Československo) je slovenský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Dan Karabin · Vidět víc »

Dan Svátek

Dan Svátek (* 29. října 1975 Dačice, Československo) je český filmový režisér, scenárista a producent.

Nový!!: Moskva a Dan Svátek · Vidět víc »

Daniel (Nuširo)

Daniel (vlastním jménem: Ikuo Nuširo; 5. září 1938 – 10. srpen 2023) byl kněz Japonské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita Tokia a celého Japonska.

Nový!!: Moskva a Daniel (Nuširo) · Vidět víc »

Daniel Counihan

Daniel John Patrick Counihan (14. prosince 1917, Londýn - 25. března 2001, Hastings) byl britský novinář, také královský a válečný korespondent BBC.

Nový!!: Moskva a Daniel Counihan · Vidět víc »

Daniel Machek

Daniel Machek (* 10. listopadu 1959 Praha) je bývalý československý sportovní plavec, účastník olympijských her v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Daniel Machek · Vidět víc »

Daniil (Dorovskich)

Daniil (světským jménem: Alexandr Grigorjevič Dorovskich; * 27. prosince 1960, Voroněž) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita kurganský a belozerský.

Nový!!: Moskva a Daniil (Dorovskich) · Vidět víc »

Daniil (Kuzněcov)

Daniil (světským jménem: Semjon Olegovič Kuzněcov; * 16. února 1980, Čjornaja Cholunica) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup gurjevský a vikář kemerovské eparchie.

Nový!!: Moskva a Daniil (Kuzněcov) · Vidět víc »

Daniil Andrejev

Daniil Leonidovič Andrejev (Даниил Леонидович Андреев, 2. listopadu 1906, Berlín – 30. března 1959, Moskva) byl ruský spisovatel, básník a mystik.

Nový!!: Moskva a Daniil Andrejev · Vidět víc »

Daniil Antonovič Avdusin

Daniil Antonovič Avdusin, rusky Даниил Антонович Авдусин, (20. srpna 1918, Syčovka – 3. června 1994, Moskva) byl ruský archeolog, doktor historických věd (1968), profesor katedry archeologie na Moskevské státní univerzitě.

Nový!!: Moskva a Daniil Antonovič Avdusin · Vidět víc »

Daniil Čornyj

Daniil Čornyj, překládá se též Danil Černý, (kolem roku 1360–1428) byl ruský mnich, malíř středověkých ikon a současníkem Andreje Rubleva a Theophana Řeka.

Nový!!: Moskva a Daniil Čornyj · Vidět víc »

Daniil Dubov

Daniil Dmitrijevič Dubov (Даниил Дмитриевич Дубов; * 18. dubna 1996, Moskva, Rusko) je ruský šachový velmistr.

Nový!!: Moskva a Daniil Dubov · Vidět víc »

Daniil Medveděv

Daniil Medveděv (* 11. února 1996 Moskva) je ruský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Daniil Medveděv · Vidět víc »

Daniil Sagal

Hrob Daniila Sagala na Vveděnském hřbitově v Moskvě Daniil Lvovič Sagal (27. října 1909 Jekatěrinoslav, Ruské impérium – 18. července 2002 Moskva, Rusko) byl sovětský divadelní a filmový herec.

Nový!!: Moskva a Daniil Sagal · Vidět víc »

Daniil Trifonov

Daniil Trifonov (* 5. března 1991, Nižnij Novgorod) je ruský koncertní klavírní virtuóz a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Daniil Trifonov · Vidět víc »

Danilov

Danilov je město v Jaroslavské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Danilov · Vidět víc »

Danny Ecker

Danny Ecker (* 21. července 1977, Leverkusen) je bývalý německý sportovec, atlet, jehož specializací byl skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Danny Ecker · Vidět víc »

Danuta Bułkowská

Danuta Bułkowská-Milejová, pol.

Nový!!: Moskva a Danuta Bułkowská · Vidět víc »

Darja Doncovová

Darja Arkadijevna Doncovová (rusky Дарья Аркадьевна Донцова, vlastním jménem Агриппина Аркадьевна Донцова, nepřechýleně Doncova; * 7. června 1952, Moskva, SSSR) je ruská spisovatelka a novinářka.

Nový!!: Moskva a Darja Doncovová · Vidět víc »

Darja Duginová

Darja Alexandrovna Duginová (nepřechýleně Dugina,, 15. prosince 1992 Moskva – 20. srpna 2022 Velké Vjazjomy) byla ruská novinářka a propagandistka, dcera politologa Alexandra Dugina, označovaného za ideologa režimu Vladimira Putina.

Nový!!: Moskva a Darja Duginová · Vidět víc »

Darja Kasatkinová

Darja Kasatkinová (rusky: Дарья Сергеевна Касаткина; Darja Sergejevna Kasatkina, * 7. května 1997 Toljatti) je ruská profesionální tenistka a juniorská šampionka French Open 2014.

Nový!!: Moskva a Darja Kasatkinová · Vidět víc »

Darja Petrovna Saltykovová

Darja Petrovna Saltykovová, rozená Černyševová, rusky: Графиня Дарья Петровна Салтыкова (20. září 1739 – 23. prosince 1802, Moskva) byla ruská dvorní dáma, šlechtična a dáma Řádu sv. Kateřiny prvního stupně.

Nový!!: Moskva a Darja Petrovna Saltykovová · Vidět víc »

Darja Saltykovová (vražedkyně)

Darja Nikolajevna Saltykovová (Дарья Николаевна Салтыкова;, Moskva – tamtéž) byla ruská šlechtična, která vešla do historie jako sériová vražedkyně a sadistka.

Nový!!: Moskva a Darja Saltykovová (vražedkyně) · Vidět víc »

Darja Savilleová

Darja Savilleová (rozená Darja Alexejevna Gavrilovová,, * 5. března 1994 Moskva) je australská profesionální tenistka, která do sezóny 2015 reprezentovala rodné Rusko.

Nový!!: Moskva a Darja Savilleová · Vidět víc »

Darja Strokous

Darja Vladimirovna Strokous (rusky Дарья Владимировна Строкоус; * 25. září 1990 v Moskvě Rusko (dříve ještě Sovětský svaz) je ruská modelka, filmová herečka a fotografka.http://www.style.com/vogue/voguedaily/2009/09/model-wall-daria-strokous/.

Nový!!: Moskva a Darja Strokous · Vidět víc »

Dauren Kuruglijev

Dauren Chalidovič Kuruglijev (* 12. července 1992) je ruský zápasník–volnostylař lezginské národnosti.

Nový!!: Moskva a Dauren Kuruglijev · Vidět víc »

David Možný

Instalace Davida Možného Limbo Hardware. David Možný (* 19. července 1963 Brno) je současný český vizuální umělec.

Nový!!: Moskva a David Možný · Vidět víc »

David Musulbes

David Musulbes (Čocheli), a, (* 28. května 1972 v Ordžonikidze, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník volnostylař gruzínského původu, olympijský vítěz z roku 2000.

Nový!!: Moskva a David Musulbes · Vidět víc »

David Oistrach

David Fjodorovič Oistrach (přepisem z ruštiny Ojstrach, v ruštině Давид Фёдорович Ойстрах; 30. září 1908, Oděsa, Ruské impérium – 24. října 1974, Amsterdam, Nizozemsko) byl světoznámý ruský houslista, dirigent a pedagog židovského původu.

Nový!!: Moskva a David Oistrach · Vidět víc »

David Pojkar

David Pojkar (* 4. června 1981 v Praze) je bývalý český hokejista hrající na postu obránce.

Nový!!: Moskva a David Pojkar · Vidět víc »

David Rudman

David Rudman (13. dubna 1943 Kujbyšev – 8. února 2022) byl sovětský zápasník–sambista a judista a podnikatel židovského původu.

Nový!!: Moskva a David Rudman · Vidět víc »

David Tyšler

David Abramovič Tyšler (* 13. července 1927 Cherson – 7. června 2014 Moskva, Rusko) byl sovětský sportovní šermíř židovského původu, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a David Tyšler · Vidět víc »

David Vála

David Vála (* 17. února 1978 Liberec) je bývalý český zápasník – klasik, účastník olympijských her v roce 2000, 2008 a 2012.

Nový!!: Moskva a David Vála · Vidět víc »

Davis Cup 2006

Davis Cup 2006 byl 95.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2006 · Vidět víc »

Davis Cup 2008 – Světová skupina

Světová skupina byla nejvyšší úrovní Davisova poháru, z níž vzešel celkový vítěz soutěže.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2008 – Světová skupina · Vidět víc »

Davis Cup 2010

Davis Cup 2010 byl 99.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2010 · Vidět víc »

Davis Cup 2010 – Světová skupina

Světová skupina 2010 byla nejvyšší úrovní Davisova poháru, z níž vzešel celkový vítěz soutěže.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2010 – Světová skupina · Vidět víc »

Davis Cup 2013

Jonny Marray. Davis Cup 2013, oficiálně se jménem sponzora Davis Cup by BNP Paribas 2013, byl 102. ročník nejdůležitější týmové soutěže mužů v tenise, jejíž první kolo se konalo 1. – 3. února.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2013 · Vidět víc »

Davis Cup 2014

Davis Cup 2014, oficiálně se jménem sponzora Davis Cup by BNP Paribas 2014, byl 103. ročník nejdůležitější týmové soutěže mužů v tenise, které se účastnilo 121 národních družstev.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2014 · Vidět víc »

Davis Cup 2016

Davis Cup 2016, oficiálně se jménem sponzora Davis Cup by BNP Paribas 2016, představoval 105. ročník nejdůležitější týmové soutěže mužů v tenise, které se účastnilo 135 národních družstev.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2016 · Vidět víc »

Davis Cup 2016 – baráž

Baráž Světové skupiny Davis Cupu 2016 představovala osm mezistátních utkání hraných mezi 16.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2016 – baráž · Vidět víc »

Davis Cup 2018

Chorvatska v lillské aréně Stade Pierre-Mauroy Davis Cup 2018, oficiálně se jménem sponzora Davis Cup by BNP Paribas 2018, představoval 107. ročník nejdůležitější týmové soutěže mužů v tenise, které se účastnilo přes sto třicet národních družstev.

Nový!!: Moskva a Davis Cup 2018 · Vidět víc »

Daviscupový tým Argentiny

historii soutěže Daviscupový tým Argentiny reprezentuje Argentinu v Davisově poháru od roku 1923 pod vedením národní tenisové federace Asociación Argentina de Tenis.

Nový!!: Moskva a Daviscupový tým Argentiny · Vidět víc »

Davit Čakvetadze

Davit Čakvetadze (* 18. října 1992 Kutaisi) je gruzínský zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 2016, který od roku 2013 reprezentuje Rusko.

Nový!!: Moskva a Davit Čakvetadze · Vidět víc »

Dálkový vlak

Kupé v dálkovém vlaku. Dálkový vlak je souhrnné označení vlaků překonávající delší vzdálenosti.

Nový!!: Moskva a Dálkový vlak · Vidět víc »

Dálněvýchodní federální okruh

Dálněvýchodní federální okruh Ruské federace (rusky Дальневосточный федеральный округ) je jedním z osmi federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Moskva a Dálněvýchodní federální okruh · Vidět víc »

Dálnice v Rusku

309x309pixelů Ruské federální dálnice a silnice představují síť nejdůležitějších automobilových tras v Rusku.

Nový!!: Moskva a Dálnice v Rusku · Vidět víc »

Dámský gambit (seriál)

Dámský gambit (v anglickém originále The Queen's Gambit) je americká dramatická televizní minisérie z roku 2020, jejíž tvůrci jsou Scott Frank a Allan Scott.

Nový!!: Moskva a Dámský gambit (seriál) · Vidět víc »

Dánská hokejová reprezentace

Dánský hokejový svaz (Danmarks Ishockey Union) byl založen 27. listopadu 1949, předtím v rámci Federace zimních sportů.

Nový!!: Moskva a Dánská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Dánsko na letních olympijských hrách

Dánsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Dánsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Dánsko na Letních olympijských hrách 1980

Dánsko se účastnilo Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Dánsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Démonologie

'''Buer''' je démon, který učí "Morálku a přírodní filosofii", obrázek z knihy ''Lemegeton Clavicula Salomonis''. Hieronymus Bosch, Sedm smrtelných hříchů, r. 1485 Démonologie je systematická nauka, která se zabývá démony, jejich vlivem na lidský život a lidské hříchy.

Nový!!: Moskva a Démonologie · Vidět víc »

Dívka u okna čtoucí dopis

''Dívka čtoucí dopis u okna'', obraz po restaurování roku 2021 ''Dívka čtoucí dopis u okna'' (fragment), dřívější podoba se zamalovaným Kupidem Pieter de Hooch, ''Pijící žena se dvěma muži a služkou'', kolem 1658, National Gallery v Londýně Dívka u okna čtoucí dopis (nizozemsky Brieflezend Meisje bij het Venster) je obraz Jana Vermeera datovaný do let 1657-1659.

Nový!!: Moskva a Dívka u okna čtoucí dopis · Vidět víc »

Dům Konstantina Melnikova

Dům Konstantina Melnikova je rodinný dům s ateliérem v Moskvě, jedna z předních staveb sovětské avantgardy.

Nový!!: Moskva a Dům Konstantina Melnikova · Vidět víc »

Dům na nábřeží

Dům na nábřeží (oficiální název: Vládní dům; další názvy: První dům Sovětů nebo Dům Ústřední volební komise a Rady lidových komisařů SSSR) je komplex budov na Berseněvském nábřeží řeky Moskvy na Bolotném ostrově, na adrese: ulice Serafimoviče, dům 2.

Nový!!: Moskva a Dům na nábřeží · Vidět víc »

Dům odborů (Moskva)

Dům odborů je klasicistní budova v Moskvě, původně sloužící shromáždění ruských stavů.

Nový!!: Moskva a Dům odborů (Moskva) · Vidět víc »

Düsseldorf

Düsseldorf je hlavním městem německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko (německy Nordrhein-Westfalen).

Nový!!: Moskva a Düsseldorf · Vidět víc »

Džamal Otarsultanov

Džamal Otarsultanov nebo, (14. dubna 1987 v Bujnaksku, Dagestán, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník – volnostylař dagestáské (čečenské) národnosti, olympijský vítěz z roku 2012.

Nový!!: Moskva a Džamal Otarsultanov · Vidět víc »

Džamaladdin Alijev

Džamaladdin Alijev (Djamaldin Aliev) (* 1. února 1984 Karačajevsk) je bývalý ruský zápasník – judista a sambista, který od roku 2005 reprezentoval Spojené státy.

Nový!!: Moskva a Džamaladdin Alijev · Vidět víc »

Džamáluddín Afghání

Džamáluddín Afghání, celým jménem Sajjid Muhammad ibn Safdar Džamáluddín Afghání (1838–9. března 1897 Istanbul), byl politický aktivista, islámský nacionalista a jeden ze zakladatelů islámského modernismu.

Nový!!: Moskva a Džamáluddín Afghání · Vidět víc »

Džambolat Tedejev

Džambolat Tedejev (Dzambolat Tedety) nebo, (* 23. srpen 1968 Cchinvali Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský zápasník volnostylař osetské národnosti, který v letech 1993 až 1996 reprezentoval Ukrajinu.

Nový!!: Moskva a Džambolat Tedejev · Vidět víc »

Džamcin Davaadžav

Džamcin Davaadžav (28. června 1955 – 2000) byl mongolský zápasník, který se věnoval oběma stylům, výranějších úspěchů však dosáhl jako volnostylař.

Nový!!: Moskva a Džamcin Davaadžav · Vidět víc »

Džamila Stehlíková

Džamila Stehlíková před zasedáním vlády 11. dubna 2007 Džamila Stehlíková na krajské konferenci SZ v Praze v roce 2007 Džamila Stehlíková (rozená Ordabajeva; * 6. února 1962 Almaty, Kazachstán) je lékařka, univerzitní pedagožka, blogerka a politička kazašské národnosti žijící od roku 1988 v České republice.

Nový!!: Moskva a Džamila Stehlíková · Vidět víc »

Džankoj

Džankoj (ukrajinsky a rusky Джанкой, krymskotatarsky a v dalších turkických jazycích Canköy) je město na severu Krymského poloostrova, sporného území považovaného za část Ukrajiny, ale ovládaného od Krymské krize Ruskem.

Nový!!: Moskva a Džankoj · Vidět víc »

Džansuch Nanba

Džansuch Nanba, též Džansuch Eduardovič Nanba (abchazsky: ЏьансухЕдуард-иԥа Нанба; * v Suchumi) je abchazský ekonom a politik, který v letech 2018 až 2020 zastával funkci ministra financí Abcházie.

Nový!!: Moskva a Džansuch Nanba · Vidět víc »

Džungarský chanát

Džungarský chanát (Dzűngaryn chánt uls) byla poslední velká nomádská říše ve stepích Střední Asie.

Nový!!: Moskva a Džungarský chanát · Vidět víc »

Dědovsk

Dědovsk je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Dědovsk · Vidět víc »

Dějiny Arménie

Státní znak Arménské republiky Dějiny Arménie jsou dějinami území současné Arménské republiky, ale také arménského národa, jehož etnogeneze je předmětem diskusí a legend (pověst o praotci Haykovi), nicméně zhruba od 9.

Nový!!: Moskva a Dějiny Arménie · Vidět víc »

Dějiny Česka

Dějiny Česka jsou historií jak dnešní České republiky, tak států, které jí předcházely, a území, na kterém republika leží.

Nový!!: Moskva a Dějiny Česka · Vidět víc »

Dějiny Československa

Československo vzniklo 28. října 1918 rozpadem Rakousko-Uherska jako jeden z výsledků první světové války.

Nový!!: Moskva a Dějiny Československa · Vidět víc »

Dějiny Běloruska

Kyjevská Rus v 9. století Dějiny Běloruska jsou spíše dějinami slovansky („starobělorusky“) mluvícího pravoslavného obyvatelstva na území dnešního Běloruska, které až do konce 1. světové války nemělo vlastní stát (do konce 19. století nebyli Bělorusové zpravidla považováni ani za samostatný národ).

Nový!!: Moskva a Dějiny Běloruska · Vidět víc »

Dějiny Estonska během druhé světové války

Tallinu v srpnu 1941 Před vypuknutím druhé světové války podepsalo Německo a Sovětský svaz pakt Ribbentrop–Molotov, který se týkal rozdělení sfér vlivu v severní a východní Evropě, včetně Estonska.

Nový!!: Moskva a Dějiny Estonska během druhé světové války · Vidět víc »

Dějiny filmu

Dějiny filmu jako nezávislé umělecké formy začínají po roce 1895, kdy byl s velkým ohlasem v Paříži předveden kinematograf bratří Lumièrů.

Nový!!: Moskva a Dějiny filmu · Vidět víc »

Dějiny filosofie (Dynnik aj.)

Dějiny filosofie je sovětské šestisvazkové dílo, které bylo vydáno usnesením Prezidia Akademie věd SSSR.

Nový!!: Moskva a Dějiny filosofie (Dynnik aj.) · Vidět víc »

Dějiny Izraele

Stát Izrael (hebrejsky:, Medinat Jisra'el) byl založen 14. května 1948 po téměř dvou tisících let židovského rozptýlení v diaspoře.

Nový!!: Moskva a Dějiny Izraele · Vidět víc »

Dějiny Kosova

Území Kosova se ve starověku nacházelo na rozhraní tří indoevropských skupin: Illyrů, Thráků a Řeků.

Nový!!: Moskva a Dějiny Kosova · Vidět víc »

Dějiny Kuby

Kapitolu, postaveného v roce 1929, který byl do konce 50. let 20. století sídlem kubánského parlamentu. Dnes v něm pracuje Kubánská akademie věd. Hermana Molla z roku 1736 Počátky dějin Kuby se začínají odvíjet již v letech 10 000 až 8000 let př. n. l., kdy podle soudu většiny dnešních archeologů začalo docházet k jejímu osídlování.

Nový!!: Moskva a Dějiny Kuby · Vidět víc »

Dějiny Litvy

Státní znak Litevské republiky Dějiny Litvy počínají příchodem Baltů asi 3000–2000 př.

Nový!!: Moskva a Dějiny Litvy · Vidět víc »

Dějiny Maďarska

Státní znak Maďarské republiky Dějiny Maďarska se odvíjejí od 10. století, kdy vznikl na území rozpadlé Velkomoravské říše nový státní útvar ze sedmi kočovných kmenů Maďarů, nazvaných dle nejsilnějšího kmene Megyeri v oblasti Panonie, kam přišly z oblasti na severozápad od Černého moře.

Nový!!: Moskva a Dějiny Maďarska · Vidět víc »

Dějiny metra v Praze

Souprava typu Ečs ve stanici Háje; první série těchto vozů byla do Prahy dodána z SSSR roku 1973 Rozšiřování metra v Praze Dějiny pražského metra sahají až do 19. století, kdy se začalo hovořit o potřebě podzemní dráhy.

Nový!!: Moskva a Dějiny metra v Praze · Vidět víc »

Dějiny Moldavska

Státní znak Moldavské republiky Dějiny Moldavska lze vysledovat do poloviny 14.

Nový!!: Moskva a Dějiny Moldavska · Vidět víc »

Dějiny Německa

Státní znak Spolkové republiky Německo Pojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna.

Nový!!: Moskva a Dějiny Německa · Vidět víc »

Dějiny Organizace spojených národů

276x276pixelů Organizace spojených národů (OSN) je mezinárodní organizace založená v roce 1945, jejímž cílem je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy a podporovat hospodářskou, kulturní a humanitní spolupráci.

Nový!!: Moskva a Dějiny Organizace spojených národů · Vidět víc »

Dějiny Ruska

Moskevského velkoknížectví Ruského carství Ruského impéria Státní znak Ruské federace Dějiny Ruska jako státu začínají ve 13.

Nový!!: Moskva a Dějiny Ruska · Vidět víc »

Dějiny ruských Němců

Dějiny ruských Němců, tzn.

Nový!!: Moskva a Dějiny ruských Němců · Vidět víc »

Dějiny Sovětského svazu

Srp a kladivo Dějiny Sovětského svazu začínají po říjnové revoluci 1917 a občanské válce roku 1922 založením Svazu sovětských socialistických republik (SSSR).

Nový!!: Moskva a Dějiny Sovětského svazu · Vidět víc »

Dějiny Ukrajiny

Ukrajinský znak Území Ukrajiny bylo nejméně 44 000 let obýváno Neandrtálci.

Nový!!: Moskva a Dějiny Ukrajiny · Vidět víc »

Dělník a kolchoznice

Dělník a kolchoznice je monumentální sousoší (výška 24,5 m) ve stylu socialistického realismu.

Nový!!: Moskva a Dělník a kolchoznice · Vidět víc »

Dělovoj centr (stanice metra v Moskvě)

Dělovoj centr je stanice moskevského metra na Kalininsko-Solncevské lince, i když po otevření v roce 2014 na linku nenavazuje.

Nový!!: Moskva a Dělovoj centr (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Děmjan Bědnyj

Děmjan Bědnyj (vlastním jménem Jefim Alexejevič Pridvorov (Ефим Алексеевич Придворов);, Gubovka – 25. května 1945, Moskva) byl ruský a sovětský spisovatel, básník, publicista a člen bolševické strany.

Nový!!: Moskva a Děmjan Bědnyj · Vidět víc »

Děnis Carguš

Děnis (Dinislam) Carguš (* 1. září 1987 Gudauta) je bývalý abchazský zápasník–volnostylař, který od rozpadu Sovětského svazu reprezentoval Rusko.

Nový!!: Moskva a Děnis Carguš · Vidět víc »

Děnis Davydov (fotbalista)

Děnis Alexejevič Davydov (* 22. března 1995 Moskva, Rusko) je ruský fotbalový útočník a reprezentant, hráč klubu FK Spartak Moskva od února 2016 na hostování v FK Mladá Boleslav.

Nový!!: Moskva a Děnis Davydov (fotbalista) · Vidět víc »

Děsnogorsk

Děsnogorsk je město ve Smolenské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Děsnogorsk · Vidět víc »

DDT (hudební skupina)

DDT (v azbuce ДДТ) je populární sovětská a ruská rocková skupina založená v Ufě roku 1980.

Nový!!: Moskva a DDT (hudební skupina) · Vidět víc »

Debbie Brillová

Deborah "Debbie" Brillová (* 10. března 1953, Mission, Britská Kolumbie) je bývalá kanadská atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Debbie Brillová · Vidět víc »

Deep Purple: The Songs That Built Rock Tour

The Songs That Built Rock Tour bylo koncertní turné britské hard rockové skupiny Deep Purple.

Nový!!: Moskva a Deep Purple: The Songs That Built Rock Tour · Vidět víc »

Dejme hlavy dohromady

Dejme hlavy dohromady („Let's Get Together“) je sci-fi povídka spisovatele Isaaca Asimova, která vyšla v únoru 1957 v časopise Infinity Science Fiction.

Nový!!: Moskva a Dejme hlavy dohromady · Vidět víc »

Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968

Za vaši a naši svobodu Lobnoje mesto, 2005 Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968 se konala 25.

Nový!!: Moskva a Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968 · Vidět víc »

Den vítězství (9. května)

Oslavná vojenská přehlídka v Moskvě (2010). Den vítězství (Děň Pobědy) je státní svátek, slavený 9.

Nový!!: Moskva a Den vítězství (9. května) · Vidět víc »

Deník Anne Frankové

Deník Anne Frankové je kniha vzniklá na základě nizozemsky psaných deníkových záznamů Anne Frankové, dívky z německé židovské rodiny, z let 1942–1944, kdy se rodina schovávala před nacisty v zadním traktu jednoho domu v Amsterdamu.

Nový!!: Moskva a Deník Anne Frankové · Vidět víc »

Deník Anny Frankové (opera)

Deník Anny Frankové (Dnevnik Anny Frank) je monodrama o 21 scénách pro soprán a komorní orchestr zkomponované v roce 1969.

Nový!!: Moskva a Deník Anny Frankové (opera) · Vidět víc »

Denis Abljazin

Denis Michajlovič Abljazin (rusky Денис Михайлович Аблязин; * 3. srpna 1992, Penza) je ruským sportovním gymnastou.

Nový!!: Moskva a Denis Abljazin · Vidět víc »

Denis Ivanovič Fonvizin

'''Denis Ivanovič Fonvizin''' Denis Ivanovič Fonvizin (vl. Denis von Wiesen, Денис Иванович Фонвизин, 14. dubna 1745 v Moskvě - 12. prosince 1792 v Petrohradu) byl nejvýznamnější ruský dramatik 18. století.

Nový!!: Moskva a Denis Ivanovič Fonvizin · Vidět víc »

Denis Juskov

Denis Igorevič Juskov (* 11. října 1989 Moskva, Ruská SFSR) je ruský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Denis Juskov · Vidět víc »

Denis Macujev

Denis Leonidovič Macujev (* 11. červen 1975 Irkutsk) je ruský klavírista věnující se klasické hudbě.

Nový!!: Moskva a Denis Macujev · Vidět víc »

Denis Matvějev

Denis Vladimirovič Matvějev (* 25. dubna 1983 v Leningradu, RSFSR, nyní Sankt-Petěrburg, Rusko), je ruský kosmonaut, 580. člověk ve vesmíru.

Nový!!: Moskva a Denis Matvějev · Vidět víc »

Denis Pušilin

Denis Vladimirovič Pušilin nebo také Děnis Pušilin (* 9. května 1981, Makijivka) je od září 2022 gubernátor Ruskem anektované Doněcké oblasti.

Nový!!: Moskva a Denis Pušilin · Vidět víc »

Denis Ten

ZOH 2010 Denis Ten na soutěži "Rostelecom Cup" v roce 2012 Denis Jurjevič Ten (13. červen 1993, Almaty – 19. července 2018, Almaty) byl kazašský krasobruslař soutěžící v mužské sólové kategorii.

Nový!!: Moskva a Denis Ten · Vidět víc »

Denisa Rosolová

Denisa Helceletová, dříve Rosolová, rozená Ščerbová, (* 21. srpna 1986 Karviná) je bývalá česká atletka, závodící za atletický klub USK Praha pod vedením trenérky Martiny Blažkové.

Nový!!: Moskva a Denisa Rosolová · Vidět víc »

Denní hlídka (film)

Denní hlídka (Дневной Дозор) je ruský fantasy film.

Nový!!: Moskva a Denní hlídka (film) · Vidět víc »

Deportace Krymských Tatarů

Černého moře Židé Deportace Krymských Tatarů byla v roce 1944 násilným přemístěním zhruba 230 000 osob tatarské národnosti z Krymu především do Uzbecké sovětské socialistické republiky.

Nový!!: Moskva a Deportace Krymských Tatarů · Vidět víc »

Derbent

Derbent () je město v Dagestánské republice Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Derbent · Vidět víc »

Derval O'Rourkeová

Derval O'Rourkeová (* 28. května 1981, Cork) je irská atletka, překážkářka, jejíž specializací je běh na 60 a 100 metrů překážek.

Nový!!: Moskva a Derval O'Rourkeová · Vidět víc »

Desider Quastler

Desider Quastler (3. ledna 1889, Bratislava – 1944, Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau, Polsko) byl slovenský architekt a stavitel.

Nový!!: Moskva a Desider Quastler · Vidět víc »

Destinace Českých aerolinií

České aerolinie (ČSA) k roku 2018 létaly do přibližně 50 pravidelných a sezónních destinací v Evropě a Asii.

Nový!!: Moskva a Destinace Českých aerolinií · Vidět víc »

Detlef Kühn

Detlef Kühn (* 3. ledna 1959 Königstein, Německo) je bývalý východoněmecký zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Detlef Kühn · Vidět víc »

Development Cup

Development Cup je turnaj národních družstev v ledním hokeji, který je určen pro týmy, jejichž národní hokejové federace jsou členy IIHF a nezúčastní se v daném roce turnaje Mistrovství světa.

Nový!!: Moskva a Development Cup · Vidět víc »

Devlet I. Geraj

Devlet I. Geraj (1512–1577) byl vládce Krymského chanátu v letech 1551–1577 z významného rodu Gerajů.

Nový!!: Moskva a Devlet I. Geraj · Vidět víc »

Di varhajt

Di varhajt (česky: Pravda) byl první komunistický novinový deník, psaným v židovském jazyce jidiš.

Nový!!: Moskva a Di varhajt · Vidět víc »

Diamantový fond Ruské federace

Zbrojnice moskevského Kremlu, v níž je dnes umístěna expozice Diamantového fondu Diamantový fond Ruské federace (Almaznyj fond Rossijskoj federacii) je státní sbírka drahých kamenů, drahých ryzích kovů a šperků s vysokou uměleckou, materiální a historickou hodnotou ve vlastnictví Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Diamantový fond Ruské federace · Vidět víc »

Diana Šnajderová

Diana Maximovna Šnajderová (* 2. dubna 2004 Žiguljovsk, Samarská oblast) je ruská profesionální tenistka hrající levou rukou.

Nový!!: Moskva a Diana Šnajderová · Vidět víc »

Diana Jakovlevová

Diana Jakovlevová (* 13. dubna 1988 Moskva, Sovětský svaz) je ruská sportovní šermířka, která se specializuje na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Diana Jakovlevová · Vidět víc »

Dianne Wiestová

Dianne Wiestová (* 28. březen 1948, Kansas City, Missouri, USA) je americká herečka, která se po divadelních úspěších na Broadwayi stala i uznávanou filmovou a televizní herečkou.

Nový!!: Moskva a Dianne Wiestová · Vidět víc »

Diego Rivera

Diego María de la Concepción Juan Nepomuceno Estanislao de la Rivera y Barrientos Acosta y Rodríguez (8. prosince 1886 – 24. listopadu 1957), zkráceně Diego Rivera, byl významný mexický malíř, aktivní komunista a v letech 1929–1939 a 1940–1954 manžel malířky Fridy Kahlo.

Nový!!: Moskva a Diego Rivera · Vidět víc »

Dikson

Dikson je sídlo městského typu nacházející se na severu Krasnojarského kraje v Rusku na pobřeží Karského moře, severně od ústí Jeniseje.

Nový!!: Moskva a Dikson · Vidět víc »

Dilidžan

Dilidžan je lázeňské město v provincii Tavuš na severozápadě Arménie.

Nový!!: Moskva a Dilidžan · Vidět víc »

Dillí

Dillí je největší město Indie (po něm následuje Bombaj).

Nový!!: Moskva a Dillí · Vidět víc »

Dimaš Kudajbergen

Dimaš Kudajbergen, rozený Dinmuchammed Kanatuly Kudajbergen (zkráceně Dimaš či Dimash, anglickým přepisem Dimash Qudaibergen; * 24. května 1994 Aktobe) je kazašský zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista.

Nový!!: Moskva a Dimaš Kudajbergen · Vidět víc »

Dimitri Pätzold

Dimitri Andrejevič Pätzold (* 3. února 1983, Öskemen, Sovětský svaz) je německý hokejový brankář hrající v týmu Hannover Scorpions v německé lize DEL.

Nový!!: Moskva a Dimitri Pätzold · Vidět víc »

Dimitrij (Jelisejev)

Dimitrij (světským jménem: Vitalij Viktorovič Jelisejev; * 1. listopadu 1961, Szolnok) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita čitský a petrovsk-zabajkalský.

Nový!!: Moskva a Dimitrij (Jelisejev) · Vidět víc »

Dimitrij (Kapalin)

Dimitrij (světským jménem: Alexej Michajlovič Kapalin; * 11. března 1952, Udělnaja) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita tobolský a ťumenský.

Nový!!: Moskva a Dimitrij (Kapalin) · Vidět víc »

Dimitrij Rostovskij

Svatý Dimitrij Rostovskij, vlastním jménem Danila Savvyč Tuptalo, také Daniil Savič Tuptalo (23. prosince 1651, Makariv – 28. října 1709) byl ukrajinský pravoslavný mnich, archimandrita, v letech 1701–1709 metropolita ruské pravoslavné církve, z toho v letech 1701–1702 eparchie tobolské a celé Sibiře a v letech 1702–1709 metropolita rostovské a jaroslavské eparchie.

Nový!!: Moskva a Dimitrij Rostovskij · Vidět víc »

Dimitrij Slonim

Dimitrij Slonim (4. srpna 1925, Praha – 3. ledna 2017, Praha) byl český virolog a imunolog.

Nový!!: Moskva a Dimitrij Slonim · Vidět víc »

Dinara Safinová

Dinara Michajlovna Safinová (tatarsky: Динара Мөбин кызы Сафина, rusky: Динáра Михáйловна (Мубиновна) Сáфина, narozená 27. dubna 1986 Moskva) je bývalá ruská profesionální tenistka tatarské národnosti, v roce 2009 světová jednička ve dvouhře po 26 týdnů a stříbrná olympijská medailistka z Letních her 2008 v Pekingu.

Nový!!: Moskva a Dinara Safinová · Vidět víc »

Dinijar Biljaletdinov

Dinijar Rinatovič Biljaletdinov (* 27. února 1985, Moskva) je bývalý ruský fotbalista.

Nový!!: Moskva a Dinijar Biljaletdinov · Vidět víc »

Dinmuchamed Konajev

Dinmuchamed Achmetuly Konajev (kazašsky: Дінмұхаммед Ахметұлы Қонаев), v minulosti v Československu uváděn podle ruského přepisu svého jména jako Dinmuchamed Achmedovič Kunajev (rusky: Динмухаммед Ахмедович Кунаев) (12. ledna 1912 Almaty – 22. srpna 1993 Almaty) byl kazašský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Dinmuchamed Konajev · Vidět víc »

Diodor (Isajev)

Diodor (světským jménem: Dmitrij Jurjevič Isajev; * 7. května 1976, Jazykovo) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup melekesský a čerdaklinský.

Nový!!: Moskva a Diodor (Isajev) · Vidět víc »

Dionisij (Šumilin)

Dionisij (světským jménem: Pavel Sergejevič Šumilin; * 28. dubna 1979, Alexin) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup rossošský a ostrogožský.

Nový!!: Moskva a Dionisij (Šumilin) · Vidět víc »

Dionisij (Porubaj)

Dionisij (světským jménem: Pjotr Nikolajevič Porubaj; * 1. října 1975, Rjazaň) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita omský a tavričeský.

Nový!!: Moskva a Dionisij (Porubaj) · Vidět víc »

Dioráma Útok na horu Sapun 7. května 1944

Dioráma Útok na horu Sapun 7.

Nový!!: Moskva a Dioráma Útok na horu Sapun 7. května 1944 · Vidět víc »

Divadelní provoz

Divadelní provoz je forma praktické organizace umělecké činnosti, která fakticky i formálně zajišťuje fungování divadelního umění a/nebo divadelní budovy.

Nový!!: Moskva a Divadelní provoz · Vidět víc »

Divadlo Gešer

Divadlo Gešer (תיאטרון גשר, Te'atron Gešer, doslova Divadlo Most) je divadlo v Tel Avivu v Izraeli fungující od roku 1991.

Nový!!: Moskva a Divadlo Gešer · Vidět víc »

Divadlo koryfejů

url.

Nový!!: Moskva a Divadlo koryfejů · Vidět víc »

Divadlo Mossovětu

Státní akademické divadlo Mossovětu (Госуда́рственный академи́ческий теа́тр и́мени Моссове́та) je činoherní divadlo v ruské metropoli Moskvě.

Nový!!: Moskva a Divadlo Mossovětu · Vidět víc »

Divadlo na Tagance

Moskevské divadlo dramatu a komedie na Tagance (Московский театр драмы и комедии на Таганке) je divadelní scéna v Taganském rajónu východně od centra Moskvy.

Nový!!: Moskva a Divadlo na Tagance · Vidět víc »

Divadlo opery a baletu (Sofie)

Divadlo opery a baletu v Sofii (bulharsky: Национална опера и балет) je bulharská instituce pro operní a baletní představení v bulharském hlavním městě Sofii.

Nový!!: Moskva a Divadlo opery a baletu (Sofie) · Vidět víc »

Divadlo Radost

Divadlo Radost, sídlící v Brně mezi ulicemi Bratislavská a Cejl, zahájilo svoji profesionální činnost roku 1947, a to pod vedením Vladimíra Matouška.

Nový!!: Moskva a Divadlo Radost · Vidět víc »

Divadlo U mostu

Divadlo U mostu (rusky Театр У моста) ve městě Perm je jedno z nejvýznamnějších malých divadel současnosti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Divadlo U mostu · Vidět víc »

Dmitrij Alexandrovič Bilenkin

Dmitrij Alexandrovič Bilenkin (Дмитрий Александрович Биленкин), (21. září 1933, Moskva – 28. července 1987, tamtéž) byl ruský sovětský spisovatel vědeckofantastické literatury.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Alexandrovič Bilenkin · Vidět víc »

Dmitrij Alexejevič Komar

Dmitrij Alexejevič Komar (6. listopadu 1968, Něstěrovo – 21. srpna 1991, Moskva) byl řidič vysokozdvižného vozíku zaměstnaný v podniku Interiér v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Alexejevič Komar · Vidět víc »

Dmitrij Ševčenko

Dmitrij Stěpanovič Ševčenko (* 13. listopadu 1967 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Ševčenko · Vidět víc »

Dmitrij Šostakovič

Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (25. září 1906 Petrohrad – 9. srpna 1975 Moskva) byl ruský a sovětský skladatel a klavírista, jeden z nejvýznamnějších představitelů hudební moderny 20. století.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Šostakovič · Vidět víc »

Dmitrij Baltermanc

Dmitrij Nikolajevič Baltermanc (rusky Дмитрий Николаевич Бальтерманц) (13. května 1912, Varšava – 11. června 1990, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Baltermanc · Vidět víc »

Dmitrij Borisovič Rezvan

Dmitrij Borisovič Rezvan: Z uměleckého projektu ''Mobilografija'' Dmitrij B. Rezvan: Z uměleckého projektu ''Mobilografija'' Dmitrij B. Rezvan: Z uměleckého projektu ''Mobilografija'' Dmitrij Borisovič Rezvan (* 31. července 1969 Moskva) je ruský malíř a profesionální fotograf, člen Unie ruských umělců (rusky: Cоюз художников России).

Nový!!: Moskva a Dmitrij Borisovič Rezvan · Vidět víc »

Dmitrij Bykov

Dmitrij Lvovič Bykov (* 20. prosince 1967, Moskva) je ruský spisovatel, básník a novinář.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Bykov · Vidět víc »

Dmitrij Charin

Dmitrij Viktorovič Charin (rusky Дмитрий Викторович Харин; * 16. srpna 1968 Moskva) je bývalý ruský fotbalový brankář.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Charin · Vidět víc »

Dmitrij Danilovič Leljušenko

Dmitrij Danilovič Leljušenko (rusky: Дмитрий Данилович Лелюшенко, Novokuzněckij (dnes v Rostovské oblasti) – 20. července 1987, Moskva) byl sovětský vojevůdce, hrdina SSSR a hrdina ČSSR, od roku 1959 v hodnosti armádního generála.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Danilovič Leljušenko · Vidět víc »

Dmitrij Donský

Dmitrij Ivanovič řečený Donský (12. října 1350 – 19. května 1389) byl kníže moskevský a velkokníže vladimirský.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Donský · Vidět víc »

Dmitrij Fjodorovič Lavriněnko

Dmitrij Fjodorovič Lavriněnko (14. října 1914 – 18. prosince 1941) byl sovětský tankový velitel ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Fjodorovič Lavriněnko · Vidět víc »

Dmitrij Fjodorovič Ustinov

Dmitrij Fjodorovič Ustinov (30. října 1908 Samara – 20. prosince 1984 Moskva) byl sovětským politikem, maršálem SSSR a od roku 1976 do své smrti ministrem obrany Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Fjodorovič Ustinov · Vidět víc »

Dmitrij Georgijevič Děbabov

Dmitrij Georgijevič Děbabov (1899, Moskva – 1949) byl sovětský fotograf a novinář.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Georgijevič Děbabov · Vidět víc »

Dmitrij Gluchovskij

Dmitrij Alexejevič Gluchovskij (* 12. června 1979 Moskva) je ruský spisovatel a žurnalista.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Gluchovskij · Vidět víc »

Dmitrij Grigorjevič Pavlov

Dmitrij Grigorjevič Pavlov (– 22. července 1941) byl sovětský generál, který během počáteční invaze do Sovětského svazu v červnu 1941 (operace Barbarossa) velel sovětskému Západnímu frontu.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Grigorjevič Pavlov · Vidět víc »

Dmitrij Grigorovič

Dmitrij Pavlovič Grigorovič; v Kyjevě – 26. července 1938 v Moskvě) byl ruský a později sovětský letecký konstruktér.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Grigorovič · Vidět víc »

Dmitrij Ivanovič Jermakov

Dmitrij Ivanovič Jermakov (rusky Ермаков Дмитрий Иванович) (1845 Tbilisi – 1916, Tbilisi) byl ruský fotograf, orientalista a etnolog.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Ivanovič Jermakov · Vidět víc »

Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Dmitrij Ivanovič Mendělejev, (Tobolsk – Petrohrad) byl ruský vědec mimořádně širokého záběru.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Ivanovič Mendělejev · Vidět víc »

Dmitrij Jurevič Arapov

Dmitrij Jurevič Arapov (Дмитрий Юрьевич Арапов; 16. května 1943 Jerevan – 14. prosince 2015 Moskva) byl ruský historik orientalista, specialista na historii islámu v Rusku a dějiny střední Asie.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Jurevič Arapov · Vidět víc »

Dmitrij Kabalevskij

Dmitrij Borisovič Kabalevskij, rusky Дмитрий Борисович Кабалевский (30. prosince 1904, Petrohrad – 14. února 1987, Moskva) byl ruský hudební skladatel, klavírista, hudební teoretik a pedagog.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Kabalevskij · Vidět víc »

Dmitrij Kiseljov

Dmitrij Konstantinovič Kiseljov (* 26. dubna 1954 Moskva) je ultrakonzervativní ruský novinář a moderátor.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Kiseljov · Vidět víc »

Dmitrij Kombarov

Dmitrij Vladimirovič Kombarov (rusky Дмитрий Владимирович Комбаров; * 22. ledna 1987, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz) je ruský fotbalový záložník a reprezentant, který hraje od roku 2010 za klub FK Spartak Moskva.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Kombarov · Vidět víc »

Dmitrij Konstantinovič Beljajev

Dmitrij Konstantinovič Beljajev (ves Protasovo, Kostromská gubernie - 14. listopadu 1985, Novosibirsk) byl ruský sovětský vědec-genetik, od roku 1972 člen Akademie věd SSSR.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Konstantinovič Beljajev · Vidět víc »

Dmitrij Kovtun

Dmitrij Vladimirovič Kovtun (1965 – 4. června 2022) (rusky Дмитрий Владимирович Ковтун) byl ruský obchodník a někdejší agent sovětské tajné služby KGB.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Kovtun · Vidět víc »

Dmitrij Medveděv

Dmitrij Anatoljevič Medveděv (často též: Medvěděv; * 14. září 1965 Leningrad) je ruský politik a podnikatel, v letech 2008–2012 prezident Ruské federace a poté do roku 2020 předseda vlády.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Medveděv · Vidět víc »

Dmitrij Mironov

Dmitrij Olegovič Mironov (* 25. prosince 1965, Moskva) je bývalý ruský hokejový obránce a trenér.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Mironov · Vidět víc »

Dmitrij Nikolajevič Medvěděv

Dmitrij Nikolajevič Medvěděv (22. srpna 1898, Běžica, nyní část Brjanska – 14. prosince 1954, Moskva) byl jedním z velitelů sovětských partyzánů na Ukrajině během druhé světové války, plukovník NKVD, hrdina Sovětského svazu a ruský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Nikolajevič Medvěděv · Vidět víc »

Dmitrij Nosov

Dmitrij Nosov (Дмитрий Носов), (* 9. dubna 1980 Čita-46 (Gornyj), Sovětský svaz) je bývalý reprezentant Ruska v judu a sambu.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Nosov · Vidět víc »

Dmitrij Peskov

Dmitrij Sergejevič Peskov (* 17. října 1967 Moskva) je ruský diplomat a od roku 2012 tiskový mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Peskov · Vidět víc »

Dmitrij Rogozin

Dmitrij Olegovič Rogozin (* 21. prosince 1963, Moskva) je ruský politik.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Rogozin · Vidět víc »

Dmitrij Sergejevič Dochturov

Dmitrij Sergejevič Dochturov (1. jul. / 13. září greg. 1759–14. / 26. listopadu 1816) byl ruský generál, který je znám zejména ve spojitosti s napoleonskými válkami, v České republice pak především s tažením roku 1805 a bitvou u Slavkova.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Sergejevič Dochturov · Vidět víc »

Dmitrij Timofejevič Jazov

Dmitrij Timofejevič Jazov (8. listopadu 1924, Jazovo – 25. února 2020, Moskva) byl ruský voják, důstojník, politik a jediný maršál Sovětského svazu narozený na Sibiři.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Timofejevič Jazov · Vidět víc »

Dmitrij Tursunov

Dmitrij Igorevič Tursunov rus. Дми́трий И́горевич Турсу́нов (* 12. prosince 1982 v Moskvě, Sovětský svaz) je současný profesionální ruský tenista.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Tursunov · Vidět víc »

Dmitrij Ukolov

Dmitrij Ukolov (23. října 1929, Moskva – 25. listopadu 1992, Moskva) byl sovětský reprezentační hráč ledního hokeje.

Nový!!: Moskva a Dmitrij Ukolov · Vidět víc »

Dmitrov

Dmitrov je město v Moskevské oblasti v Rusku, ležící 65 km od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Dmitrov · Vidět víc »

Dmitrovsk

Dmitrovsk je město v Orelské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Dmitrovsk · Vidět víc »

Dmytro Ivanovyč Javornyckyj

Dmytro Ivanovyč Javornyckyj (– Dmitrij Ivanovič Javornickij, Soncivka – 5. srpna 1940 Dnipropetrovsk) byl ukrajinský etnograf, historik a lexikograf.

Nový!!: Moskva a Dmytro Ivanovyč Javornyckyj · Vidět víc »

Dněperská vodní elektrárna

Dněperská vodní elektrárna, DniproHES (zkratka z), DněproGES (zkratka z) je největší a nejznámější vodní elektrárna na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Dněperská vodní elektrárna · Vidět víc »

Dnipro

Dnipro, také Dněpr (nebo Днепр, Dněpr) je ukrajinské město a centrum stejnojmenné oblasti, 400 km jihovýchodně od Kyjeva na soutoku Dněpru a Samary.

Nový!!: Moskva a Dnipro · Vidět víc »

Do Começo ao Fim

Do Começo ao Fim (tj. Od začátku do konce) je brazilský hraný film z roku 2009, který režíroval Aluizio Abranches podle vlastního scénáře.

Nový!!: Moskva a Do Começo ao Fim · Vidět víc »

Dohody z Osla

Washingtonu, 13. září 1993 Krátké video o dohodě (Israeli News Company) Dohody z Osla jsou dvě dohody mezi vládou Izraele a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP), konkrétně dohoda z Osla I, podepsaná ve Washingtonu v DC v roce 1993 a dohoda z Osla II, podepsaná v egyptské Tabě v roce 1995.

Nový!!: Moskva a Dohody z Osla · Vidět víc »

Doktor Živago

Román Doktor Živago (rusky: "Доктор Живаго") je nejvýznamnější prózou ruského autora Borise Leonidoviče Pasternaka.

Nový!!: Moskva a Doktor Živago · Vidět víc »

Dolgoprudnyj

Dolgoprudnyj je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Dolgoprudnyj · Vidět víc »

Dolgorukovové

Podmoklovu, rodovém sídle Dolgorukovů z let 1714–1722. Dolgorukovové, či Dolgorucí (Долгоруковы) je knížecí ruský šlechtický rod z rozrodu Rurikovců.

Nový!!: Moskva a Dolgorukovové · Vidět víc »

Dominik Hašek

Dominik Hašek, rodným příjmením Kaštánek (* 29. ledna 1965 Pardubice), známý také pod přezdívkou Dominátor, je bývalý český hokejový brankář.

Nový!!: Moskva a Dominik Hašek · Vidět víc »

Dominikánská republika na letních olympijských hrách

Dominikánská republika na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Dominikánská republika na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Domodědovo

Domodědovo je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Domodědovo · Vidět víc »

Don Quijote (balet)

Don Quijote je balet v původní moskevské verzi o čtyřech dějstvích a osmi obrazech založený na příbězích románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha od španělského spisovatele Miguela de Cervantese.

Nový!!: Moskva a Don Quijote (balet) · Vidět víc »

Donald Quarrie

Donald O'Riley Quarrie (* 25. února 1951, Kingston) je bývalý jamajský atlet, sprinter, účastník pěti olympijských her.

Nový!!: Moskva a Donald Quarrie · Vidět víc »

Donští kozáci

Donští kozáci, respektive Donské kozácké vojsko (rusky донско́е каза́чье во́йско) je nejstarší část z početně podskupiny kozáků.

Nový!!: Moskva a Donští kozáci · Vidět víc »

Donský klášter

Donský monastýr (též Donský klášter, rusky Донской монастырь), je klášter náležející ruské pravoslavné církvi, se nachází v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Donský klášter · Vidět víc »

Dopingový skandál ruské atletiky

Dopingový skandál ruské atletiky (2015) odstartovala Světová antidopingová agentura (WADA), která vydala 9.

Nový!!: Moskva a Dopingový skandál ruské atletiky · Vidět víc »

Doprava v Baku

Baku je důležitým přístavem v Kaspickém moři a je zde také důležité mezinárodní letiště.

Nový!!: Moskva a Doprava v Baku · Vidět víc »

Doprava v Moskvě

Domodědovo Moskva má jako hlavní a největší město Ruska i jako jedno z největších měst světa rozsáhlý dopravní systém.

Nový!!: Moskva a Doprava v Moskvě · Vidět víc »

Dorians

Dorians je arménská rocková hudební skupina založena v roce 2008 Vahagnem Gevorgyanem.

Nový!!: Moskva a Dorians · Vidět víc »

Dorotej (arcibiskup)

Metropolita Dorotej občanským jménem Dimitrij Georgievič Filip (20. října 1913, Nankovo – 30. prosince 1999, Praha) byl československý pravoslavný duchovní, v letech 1964–1999 metropolita českých zemí a Slovenska a arcibiskup pražský.

Nový!!: Moskva a Dorotej (arcibiskup) · Vidět víc »

Doručovací robot

Doručovací robot estonské firmy Starship Technologies v estonském městě Tartu (květen 2017) Video (červen 2022, Tallinn Doručovací roboti jsou autonomní roboti, kteří slouží k přepravě zboží nebo jídla.

Nový!!: Moskva a Doručovací robot · Vidět víc »

Dostaňte agenta Smarta

Anne Hathawayová na premiéře Dostaňte agenta Smarta, v anglickém originále Get Smart, je americká akční filmová komedie z roku 2008 režiséra Petera Segala se Stevem Carellem a Anne Hathawayovou v hlavních rolích.

Nový!!: Moskva a Dostaňte agenta Smarta · Vidět víc »

Dostojevskaja

Dostojevskaja je název stanic metra v ruských městech.

Nový!!: Moskva a Dostojevskaja · Vidět víc »

Draft juniorů KHL

Draft juniorů KHL byla událost Kontinentální hokejové ligy, ve které týmy mohly získat práva na dostupné amatérské a mládežnické hráče na základě modelu vstupního draftu NHL.

Nový!!: Moskva a Draft juniorů KHL · Vidět víc »

Drezna (město)

Drezna je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Drezna (město) · Vidět víc »

Družba

Družba může být.

Nový!!: Moskva a Družba · Vidět víc »

Družba (město)

Družba je město v Sumské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Družba (město) · Vidět víc »

Družba 84

Družba 84 je společný název pro mezinárodní sportovní akce uskutečněné roku 1984 v Sovětském svazu a osmi dalších státech, které v roce 1984 bojkotovaly olympiádu v Los Angeles.

Nový!!: Moskva a Družba 84 · Vidět víc »

Druhá čečenská válka

Druhá čečenská válka, v pozdější fázi známa jako válka v severním Kavkazu, byla zahájena Ruskou federací 8. srpna 1999, kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region Čečenska a ukončena 16. dubna 2009 zrušením stavu antiteroristické operace.

Nový!!: Moskva a Druhá čečenská válka · Vidět víc »

Druhá Moskevská konference

Molotov při jednání Druhá Moskevská konference je známa jako druhé oficiální jednání nejvyšších představitelů Sovětského svazu a Velké Británie za 2. světové války.

Nový!!: Moskva a Druhá Moskevská konference · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Moskva a Druhá světová válka · Vidět víc »

Druhé oddělení Hlavního štábu

Druhé oddělení hlavního štábu (též generálního štábu) byla vojenská zpravodajská služba Československé republiky působící v letech 1919–1939.

Nový!!: Moskva a Druhé oddělení Hlavního štábu · Vidět víc »

Dušan Poliačik

Dušan Poliačik (* 11. února 1955 Dobroč) je bývalý československý vzpěrač slovenské národnosti (podpoľanec), bronzový olympijský medailista z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Dušan Poliačik · Vidět víc »

Dušan Spáčil (diplomat)

Dušan Spáčil (17. května 1929, Brno – 3. března 2003, Praha) byl československý komunistický diplomat, velvyslanec v USA (1971–1975), náměstek ministra zahraničí (1975–1983) a velvyslanec v SRN (1983–1988).

Nový!!: Moskva a Dušan Spáčil (diplomat) · Vidět víc »

Duben 2005

; 1. dubna – pátek.

Nový!!: Moskva a Duben 2005 · Vidět víc »

Duben 2006

Uherském Brodě Tornádem zničené domy ve státě Gallatin ve Spojených státech Ariel Šaron, byl prohlášen za neschopného výkonu premiérského úřadu, protože 4. ledna utrpěl těžkou mozkovou mrtvici a upadl do přetrvávajícího kómatu Ruská letecká společnost Aeroflot se přidala ke globální alianci SkyTeam;2. dubna – neděle;5. dubna – středa;6. dubna – čtvrtek;7. dubna – pátek;8. dubna – sobota;9. dubna – neděle;10. dubna – pondělí;11. dubna – úterý;12. dubna – středa;13. dubna – čtvrtek;16. dubna – neděle;17. dubna – pondělí;18. dubna – úterý;19. dubna – středa;20. dubna – čtvrtek;21. dubna – pátek;23. dubna – neděle;24. dubna – pondělí;25. dubna - úterý;26. dubna – středa;27. dubna – čtvrtek;29. dubna – sobota.

Nový!!: Moskva a Duben 2006 · Vidět víc »

Duben 2015

Rekordní nález.

Nový!!: Moskva a Duben 2015 · Vidět víc »

Duben 2020

;1. dubna – středa;3. dubna – pátek socha maršála Koněva;4. dubna – sobota;5. dubna – neděle;6. dubna – pondělí;7. dubna – úterý Zdeněk Jičínský;8. dubna – čtvrtek;9. dubna – čtvrtek Stirling Moss;12. dubna – neděle;13. dubna – pondělí;15. dubna – středa;16. dubna – čtvrtek;17. dubna – pátek Netajahu a Gantz;20. dubna – pondělí;22. dubna – středa;23. dubna – čtvrtek;26. dubna – neděle;27. dubna – pondělí;28. dubna – úterý Milan Šamánek;29. dubna – středa;30. dubna – čtvrtek.

Nový!!: Moskva a Duben 2020 · Vidět víc »

Dubna (Moskevská oblast)

Dubna (rusky Дубна) je město v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Dubna (Moskevská oblast) · Vidět víc »

Dubna 48K

Dubna 48K Dubna 48K (Дубна 48К) jednou z variant počítače Sinclair ZX Spectrum vzniklé v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Dubna 48K · Vidět víc »

Dubovka (Rusko)

Dubovka je malé město ve Volgogradské oblasti, 52 km severně od Volgogradu.

Nový!!: Moskva a Dubovka (Rusko) · Vidět víc »

Dubrovka (stanice metra v Moskvě)

Dubrovka je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Dubrovka (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Dubrovskij (opera)

Dubrovskij (dříve hráno pod názvem Dubrovský, v ruském originále Дубровский) je třetí a nejúspěšnější opera (Op. 58) českého skladatele a dirigenta Eduarda Nápravníka působícího v Petrohradu.

Nový!!: Moskva a Dubrovskij (opera) · Vidět víc »

Dugarsürengín Ojúnbold

Dugarsurengijn Ojuunbold (25. prosince 1957 Süchbátar, Mongolsko – 2002) byl mongolský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Dugarsürengín Ojúnbold · Vidět víc »

Dumitru Prunariu

Dumitru Dorin Prunariu (* 27. září 1952 Brašov) je bývalý rumunský kosmonaut, který se v roce 1981 zúčastnil letu do vesmíru v rámci programu Interkosmos.

Nový!!: Moskva a Dumitru Prunariu · Vidět víc »

Dvorec Sporta Junosť

Dvorec Sporta Junosť (česky Sportovní palác Junosť, rusky Юность) je ledová aréna v Čeljabinsku ve východním Rusku.

Nový!!: Moskva a Dvorec Sporta Junosť · Vidět víc »

Dynamo (rozcestník)

Dynamo je typ elektrického generátoru.

Nový!!: Moskva a Dynamo (rozcestník) · Vidět víc »

Dzeržinskij

Dzeržinskij je město v Rusku, v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Dzeržinskij · Vidět víc »

Ečmiadzinská katedrála

Ečmiadzinská katedrála (arménsky Էջմիածնի մայր տաճար) je sídelní chrám katolika Arménské apoštolské církve v arménském městě Vagaršapat (do roku 1995 Ečmiadzin).

Nový!!: Moskva a Ečmiadzinská katedrála · Vidět víc »

Ešera

Ešera, někdy také Dolní Ešera (Ешыра nebo Лбаатәи Ешыра, Эшера nebo Нижная Эшера, ეშერა – Ešera) je vesnice v Abcházii v okrese Suchumi na pobřeží Černého moře.

Nový!!: Moskva a Ešera · Vidět víc »

Echo Moskvy

Echo Moskvy (rusky Эхо Москвы), od 3.

Nový!!: Moskva a Echo Moskvy · Vidět víc »

Edinburgh

Edinburgh (anglická výslovnost, výslovnost v češtině, skotskou gaelštinou Dùn Èideann), též Edinburk, je hlavní město Skotska, konstituční součásti Spojeného království.

Nový!!: Moskva a Edinburgh · Vidět víc »

Edmond Keosajan

Edmond Keosajan, arménsky Էդմոնդ Քյոսայան, (9. října 1936, Gjumri - 21. dubna 1994, Moskva) byl sovětský filmový režisér a scenárista arménského původu.

Nový!!: Moskva a Edmond Keosajan · Vidět víc »

Edmund Kirsch

Edmund Kirsch (16. listopadu 1866, Brno – 8. ledna 1954, Praha) byl český podnikatel.

Nový!!: Moskva a Edmund Kirsch · Vidět víc »

Eduard Čech

Eduard Čech (29. června 1893, Stračov – 15. března 1960, Praha) byl český matematik.

Nový!!: Moskva a Eduard Čech · Vidět víc »

Eduard Bagrickij

Eduard Georgijevič Bagrickij (rusky Эдуа́рд Гео́ргиевич Багри́цкий, vlastním jménem Eduard Dzjubin, 3. listopad 1895, Oděsa – 16. únor 1934, Moskva) byl sovětský básník židovského původu narozený na území dnešní Ukrajiny, významný příslušník literární avantgardy.

Nový!!: Moskva a Eduard Bagrickij · Vidět víc »

Eduard Guščin

Eduard Viktorovič Guščin (27. července 1940, Motygino, Krasnojarský kraj – 14. března 2011, Moskva) byl sovětský atlet ruské národnosti, jehož specializací byl vrh koulí.

Nový!!: Moskva a Eduard Guščin · Vidět víc »

Eduard Karel

Eduard Karel, křtěný Eduard Ernest Karel (20. ledna 1861 SmiřiceSOA Zámrsk, Matrika narozených ve Smiřicích (1836–1864), sign. 2465, ukn 2465, str.239. Dostupné online. – 18. října 1950 Turnov), byl český rytec, grafik, malíř a pedagog.

Nový!!: Moskva a Eduard Karel · Vidět víc »

Eduard Kokojty

Eduard Džabejevič Kokojty (osetsky Кокойты Джабейы фырт Эдуард, rusky Эдуа́рд Джабе́евич Коко́йты), někdy také Kokojev (* 31. října 1964) je bývalý prezident republiky Jižní Osetie, jednostranně vyhlášené v severní části Gruzie.

Nový!!: Moskva a Eduard Kokojty · Vidět víc »

Eduard Kosmel

Eduard Kosmel (16. listopadu 1922 Vavrečka - 8. června 1985 Nitra) byl československý generál, politik Komunistické strany Československa (slovenské národnosti ale zvolený v českých zemích) a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Nový!!: Moskva a Eduard Kosmel · Vidět víc »

Eduard Limonov

Eduard Limonov (Эдуард Вениаминович Лимонов, pravým jménem Eduard Veniaminovič Savenko; 22. února 1943 Dzeržinsk, Nižněnovgorodská oblast – 17. března 2020 Moskva) byl ruský spisovatel, disident a nakonec politik Národně bolševické strany Ruska.

Nový!!: Moskva a Eduard Limonov · Vidět víc »

Eduard Mudrik

Eduard Mudrik, rusky Эдуард Николаевич Мудрик, (18. července 1939 Starobilsk – 27. března 2017 Moskva) byl ruský fotbalista, obránce, jenž reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Eduard Mudrik · Vidět víc »

Eduard Prandstetter

Eduard Prandstetter (* 15. prosince 1948, Praha) je český šachový mezinárodní mistr (od roku 1979), dvakrát vítěz československého šachového mistrovství (1976, 1978).

Nový!!: Moskva a Eduard Prandstetter · Vidět víc »

Eduard Sibirjakov

Eduard Fjodorovič Sibirjakov (Едуард Фёдорович Сибиряков; 27. listopadu 1941, Čeljabinsk, Sovětský svaz – 4. ledna 2004) byl sovětský volejbalista.

Nový!!: Moskva a Eduard Sibirjakov · Vidět víc »

Eduard Strelcov

Eduard Anatoljevič Strelcov (rusky Эдуард Анатольевич Стрельцов; 21. července 1937, Perovo u Moskvy — 22. července 1990, Moskva) byl ruský fotbalový útočník, známý jako sovětský Pelé.

Nový!!: Moskva a Eduard Strelcov · Vidět víc »

Eduard Weyr

Eduard Weyr (22. června 1852 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 23. července 1903 Záboří nad Labem) byl český matematik a univerzitní profesor.

Nový!!: Moskva a Eduard Weyr · Vidět víc »

Edvard Radzinskij

Edvard Stanislavovič Radzinskij (rusky: Эдвард Станиславович Радзинский; narozen 29. září 1936, Moskva, Sovětský svaz) je ruský spisovatel, historik, autor biografií, historických próz, divadelních her a filmových scénářů.

Nový!!: Moskva a Edvard Radzinskij · Vidět víc »

Edvin Marton

Edvin Marton (17. února 1974 Ujlak, Ukrajina) vlastním jménem Lajos Edvin Csüry je maďarský hudební skladatel a houslista.

Nový!!: Moskva a Edvin Marton · Vidět víc »

Edward Osóbka-Morawski

Edward Bolesław Osóbka-Morawski, vlastním jménem Edward Osóbka (5. října 1909, Bližyn, Ruské impérium – 9. ledna 1997, Varšava, Polsko) byl polský socialistický politik.

Nový!!: Moskva a Edward Osóbka-Morawski · Vidět víc »

Edward Snowden

Protest v Hongkongu zastávající se Snowdena: transparent s nápisem "hanba americké vládě; respektovat lidská práva; podpora Snowdenovi" (2013) Edward Joseph Snowden (* 21. června 1983) je americký disident, whistleblower, bývalý zaměstnanec CIA a sub-kontraktor pracující pro Dell na zakázce pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA), který do tisku vynesl informace o masivním a do té chvíle před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA.

Nový!!: Moskva a Edward Snowden · Vidět víc »

Efrém Ešba

Efrém Alexejevič Ešba (7. března 1893 – 15. července 1939) byl abchazský bolševický politik a revolucionář.

Nový!!: Moskva a Efrém Ešba · Vidět víc »

Efrem (Barbineagră)

Efrem (světským jménem: Efrem Aleksandrovici Barbineagră; * 1. května 1941, Handrabury) je moldavský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup borovičský a pestovský.

Nový!!: Moskva a Efrem (Barbineagră) · Vidět víc »

Egon Morgenstern

Egon Morgenstern (27. července 1914 Mohelnice – 18. února 2016 Vilnius) byl českým rodákem židovského původu a sovětským občanem, rovněž zajatcem Gulagu.

Nový!!: Moskva a Egon Morgenstern · Vidět víc »

Egvekinot

Egvekinot (rusky Эгвекинот) je osada městského typu a přístav v Rusku v Čukotském autonomním okruhu.

Nový!!: Moskva a Egvekinot · Vidět víc »

Egypt

Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.

Nový!!: Moskva a Egypt · Vidět víc »

Egypt na letních olympijských hrách

Egypt na letních olympijských hrách startuje od roku 1920.

Nový!!: Moskva a Egypt na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Ekonomika Ruska

Ruská ekonomika je ekonomikou smíšeného typu silně závislou na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu.

Nový!!: Moskva a Ekonomika Ruska · Vidět víc »

Ekran

Ekran byl systém satelitní televize vyvinutý a provozovaný v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Ekran · Vidět víc »

Ekvádor na letních olympijských hrách

Ekvádor na letních olympijských hrách startuje od roku 1924.

Nový!!: Moskva a Ekvádor na letních olympijských hrách · Vidět víc »

El Al

El Al (hebrejsky: אל על, doslova „k obloze“) je izraelský národní letecký dopravce.

Nový!!: Moskva a El Al · Vidět víc »

El Lisickij

El Lisickij, vlastním jménem Lazar Markovič Lisickij (23. listopadu 1890 Počinok – 30. prosince 1941 Moskva) byl ruský a sovětský výtvarný umělec.

Nový!!: Moskva a El Lisickij · Vidět víc »

Ela Slavíková

Ela Slavíková (5. května 1912 Praha – 5. srpna 2005 Rio de Janeiro) byla československá automobilová závodnice.

Nový!!: Moskva a Ela Slavíková · Vidět víc »

Elda Grin

Elda Grin (10. března 1928 Tbilisi, Gruzie – 27. října 2016, Jerevan, Arménie) byla arménská spisovatelka, psycholožka a soudní expertka.

Nový!!: Moskva a Elda Grin · Vidět víc »

Eldar Rjazanov

Eldar Alexandrovič Rjazanov, rusky Эльда́р Алекса́ндрович Ряза́нов (18. listopadu 1927, Samara – 30. listopadu 2015, Moskva) byl ruský a sovětský filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Eldar Rjazanov · Vidět víc »

Eleazar Michajlovič Langman

''Skok do vody'', 1932 Eleazar Michajlovič Langman (rusky Елеазар Михайлович Лангман, 1895 Oděsa – 1940 Moskva) byl sovětský fotograf.

Nový!!: Moskva a Eleazar Michajlovič Langman · Vidět víc »

Elefter Luarsabovič Andronikašvili

Elefter Luarsabovič Andronikašvili (25. prosince 1910 Petrohrad – 9. září 1989 Tbilisi) byl sovětský experimentální fyzik gruzínské národnosti, akademik Gruzínské akademie věd, který přispěl k výzkumu supratekutého hélia II.

Nový!!: Moskva a Elefter Luarsabovič Andronikašvili · Vidět víc »

Elektrogorsk

Elektrogorsk je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Elektrogorsk · Vidět víc »

Elektrougli

Elektrougli je město v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Elektrougli · Vidět víc »

Elem Klimov

Elem Germanovič Klimov (9. července 1933, Stalingrad, SSSR – 26. října 2003, Moskva, Rusko) byl sovětský filmový režisér a scenárista, tajemník Unie filmařů SSSR (1986–1988), Národní umělec Ruské Federace (1997).

Nový!!: Moskva a Elem Klimov · Vidět víc »

Elena Gheorghe

Elena Gheorghe (* 30. července 1985, Clinceni, Rumunsko) je rumunská zpěvačka arumunského původu.

Nový!!: Moskva a Elena Gheorghe · Vidět víc »

Eliáš Galajda

Eliáš Galajda (1. srpna 1931, Čertižné – 10. srpen 2017, Košice) byl slovenský spisovatel ukrajinské národnosti.

Nový!!: Moskva a Eliáš Galajda · Vidět víc »

Eliška Klučinová

Eliška Klučinová (* 14. dubna 1988, Praha) je bývalá česká atletka, vícebojařka závodící za atletický oddíl USK Praha.

Nový!!: Moskva a Eliška Klučinová · Vidět víc »

Elista

Elista (rusky Элиста́; kalmycky Элст / Elst) je hlavní město Kalmycka, republiky na jihu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Elista · Vidět víc »

Elizabeth Chaseová

Elizabeth „Liz“ Chaseová (26. dubna 1950 – 10. května 2018) byla zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Elizabeth Chaseová · Vidět víc »

Elizabeth Olsen

Elizabeth Chase Olsen (* 16. února 1989 Los Angeles, Kalifornie) je americká herečka, mladší sestra dvojčat Ashley a Mary-Kate Olsenových.

Nový!!: Moskva a Elizabeth Olsen · Vidět víc »

Elsa Trioletová

Elsa Trioletová, rozená Elza Jurjevna Kagan, pseudonym Laurent Daniel (12. září 1896, Moskva, Rusko – 16. června 1970, Paříž, Francie) byla francouzská spisovatelka a překladatelka ruského původu.

Nový!!: Moskva a Elsa Trioletová · Vidět víc »

Elvira Kuhn

Elvira Kuhn nebo Elvira Kuhnová (6. července 1895 Jáchymov farnost Jáchymov – 1974) byla československá politička německé národnosti a meziválečná poslankyně Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Nový!!: Moskva a Elvira Kuhn · Vidět víc »

Emanuel Ranný

Emanuel Ranný, případně též Emanuel Ranný ml., (3. února 1943 Brno – 31. srpna 2022) byl český malíř a grafik, působící v Třebíči.

Nový!!: Moskva a Emanuel Ranný · Vidět víc »

Emanuel Stěpanovič Šiffers

Emanuel Stěpanovič Šiffers, rusky Эммануил Степанович Шифферс (4. května 1850, Petrohrad – 12. prosince 1904, tamtéž) byl ruský šachový mistr, přítel a učitel Michaila Ivanoviče Čigorina.

Nový!!: Moskva a Emanuel Stěpanovič Šiffers · Vidět víc »

Emīls Dārziņš

Emīls Dārziņš (3. listopad 1875, Jaunpiebalga – 31. srpen 1910, Riga) byl lotyšský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Emīls Dārziņš · Vidět víc »

Emil Gilels

Emil Gilels (Emil Grigorjevič Gilels; 19. října 1916, Oděsa – 14. října 1985, Moskva) byl ruský klavírista, se Svatoslavem Richterem nejvýznamnější sovětský klavírista své generace.

Nový!!: Moskva a Emil Gilels · Vidět víc »

Emil Loteanu

Emil Loteanu (6. listopad 1936, Clocusna - 18. duben 2003, Moskva) byl moldavský filmový režisér a básník, režisér slavného filmu Cikáni jdou do nebe z roku 1975.

Nový!!: Moskva a Emil Loteanu · Vidět víc »

Emil Sutovsky

Emil Sutovsky (* 19. září 1977) je izraelský šachový velmistr.

Nový!!: Moskva a Emil Sutovsky · Vidět víc »

Emil Weyr

Emil Weyr, křtěný Emilius (1. července 1848 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 25. ledna 1894 Vídeň), byl český matematik, syn matematika Františka Weyra, otec právníka Františka Weyra a starší bratr matematika Eduarda Weyra.

Nový!!: Moskva a Emil Weyr · Vidět víc »

Emilie Řepíková

Emilie Řepíková (* 16. května 1925, Malovaná, Volyň) je česká válečná veteránka.

Nový!!: Moskva a Emilie Řepíková · Vidět víc »

Emma Dumont

Emma Durnont, rodným jménem Emma Noelle Roberts (* 15. listopadu 1994 Seattle, Washington) je americká herečka, modelka a tanečnice.

Nový!!: Moskva a Emma Dumont · Vidět víc »

Emma Greenová

Emma Anna-Maria Greenová, provdaná Tregarová (* 8. prosince 1984 Bergsjön, Göteborg) je bývalá švédská atletka, která se specializovala na skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Emma Greenová · Vidět víc »

Emma Jefimovová

Emma Kornějevna Jefimovová (* 28. září 1931 Moskva, Sovětský svaz – 12. července 2004) byla sovětská a ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Emma Jefimovová · Vidět víc »

Emmanuel de Grouchy

Emmanuel, markýz de Grouchy (23. října 1766, Paříž – 29. března 1847 Saint-Étienne) byl francouzský generál, maršál Francie.

Nový!!: Moskva a Emmanuel de Grouchy · Vidět víc »

Emmanuelle Béart

Emmanuelle Béart (* 14. srpna 1963 Gassin, Var, Provence-Alpes-Côte d'Azur) je francouzská herečka, držitelka Césara za nejlepší ženský výkon ve vedlejší roli, jenž předvedla ve filmu Manon od pramene.

Nový!!: Moskva a Emmanuelle Béart · Vidět víc »

Emmy Noetherová

Amalie Emmy Noetherová, nepřechýleně Emmy Noether, (23. března 1882 – 14. dubna 1935) byla německá matematička, která významně přispěla na poli abstraktní algebry a teoretické fyziky.

Nový!!: Moskva a Emmy Noetherová · Vidět víc »

End of the Road World Tour

End of the Road World Tour bylo poslední koncertní turné americké hardrockové skupiny Kiss.

Nový!!: Moskva a End of the Road World Tour · Vidět víc »

Endre Szemerédi

Endre Szemerédi (* 21. srpna 1940 v Budapešti) je maďarský matematik v oboru kombinatoriky a teoretické informatiky.

Nový!!: Moskva a Endre Szemerédi · Vidět víc »

Engels (město)

Engels (Энгельс) je druhé největší město Saratovské oblasti v jižním Povolží v Rusku.

Nový!!: Moskva a Engels (město) · Vidět víc »

Enrico Berlinguer

Enrico Berlinguer (25. května 1922 Sassari – 11. června 1984 Padova) byl italský politik, národní tajemník Komunistické strany Itálie (Partito Comunista Italiano) od roku 1972 až do své smrti.

Nový!!: Moskva a Enrico Berlinguer · Vidět víc »

Enrique Stanko Vráz

Enrique Stanko Vráz (18. února nebo 8. dubna 1860 – 20. února 1932 Praha) byl český cestovatel a fotograf, možná bulharského původu.

Nový!!: Moskva a Enrique Stanko Vráz · Vidět víc »

Eparchie bělgorodská

Eparchie Bělgorod je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie bělgorodská · Vidět víc »

Eparchie jakutská

Eparchie Jakutsk je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie jakutská · Vidět víc »

Eparchie jekatěrinburská

Eparchie Jekatěrinburg je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie jekatěrinburská · Vidět víc »

Eparchie kišiněvská

Eparchie Kišiněv je eparchie moldavské pravoslavné církve.

Nový!!: Moskva a Eparchie kišiněvská · Vidět víc »

Eparchie kolomenská

Eparchie Kolomna je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie kolomenská · Vidět víc »

Eparchie kyjevská

Eparchie Kyjev je eparchie ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.

Nový!!: Moskva a Eparchie kyjevská · Vidět víc »

Eparchie minusinská

Eparchie Minusinsk je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie minusinská · Vidět víc »

Eparchie moskevská

Eparchie Moskva je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie moskevská · Vidět víc »

Eparchie novgorodská

Eparchie Novgorod je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie novgorodská · Vidět víc »

Eparchie petropavlovská

Eparchie Petropavlovsk je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie petropavlovská · Vidět víc »

Eparchie simbirská

Eparchie Simbirsk je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie simbirská · Vidět víc »

Eparchie syzraňská

Eparchie Syzraň je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Moskva a Eparchie syzraňská · Vidět víc »

Eparchie vilniuská a litevská

Eparchie Vilnius a Litva je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Litvě.

Nový!!: Moskva a Eparchie vilniuská a litevská · Vidět víc »

Epigramy

Epigramy je dílo Karla Havlíčka Borovského z roku 1845.

Nový!!: Moskva a Epigramy · Vidět víc »

EPrix Moskvy 2015

ePrix Moskvy 2015 (formálně nazývána 2015 Formula E Moscow ePrix) se konala dne 6. června 2015 a byla devátým závodem sezóny 2014/15 šampionátu Formule E. Zároveň byla tato ePrix první ePrix Moskvy v historii.

Nový!!: Moskva a EPrix Moskvy 2015 · Vidět víc »

Erast Fandorin

Erast Petrovič Fandorin (rus. Эраст Петрович Фандорин) (1856 Moskva – 1919/20 Krym) je hlavní hrdina série detektivních knih současného ruského spisovatele Borise Akunina (* 1956).

Nový!!: Moskva a Erast Fandorin · Vidět víc »

Ergo Proxy

Ergo Proxy je japonský televizní anime seriál, za jehož produkcí stojí studio Manglobe.

Nový!!: Moskva a Ergo Proxy · Vidět víc »

Erich Hoepner

Erich Hoepner (14. září 1886, Frankfurt nad Odrou – 8. srpna 1944, Berlín) byl generálplukovníkem německého Wehrmachtu.

Nový!!: Moskva a Erich Hoepner · Vidět víc »

Erich Kulka

Erich Kulka (אריך קולקה) (18. února 1911 Vsetín – 12. července 1995 Jeruzalém) byl česko-izraelský spisovatel, historik a novinář, přeživší holokaust.

Nový!!: Moskva a Erich Kulka · Vidět víc »

Erich Mielke

Erich Fritz Emil Mielke (28. prosince 1907, Berlín – 21. května 2000, Berlín) byl od roku 1957 do 9.

Nový!!: Moskva a Erich Mielke · Vidět víc »

Erich Solovjov

Erich Jurjevič Solovjov (* 20. dubna 1934 v Nižním Tagilu) je sovětský a ruský filozof a historik filosofie, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor.

Nový!!: Moskva a Erich Solovjov · Vidět víc »

Erik Best

Erik Stallings Best (* 11. října 1962, Severní Karolína, USA) je český novinář a vydavatel amerického původu.

Nový!!: Moskva a Erik Best · Vidět víc »

Erika Andrejevová

Erika Andrejevová (* 24. června 2004 Krasnojarsk) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Erika Andrejevová · Vidět víc »

Erika Kadlecová

Erika Kadlecová (20. června 1924, Spittal an der Drau – 15. prosince 2014, Praha) byla česká marxistická socioložka, chartistka a vedoucí oddělení teorie a sociologie náboženství v Sociologickém ústavu Československé akademie věd.

Nový!!: Moskva a Erika Kadlecová · Vidět víc »

Erika Kirpuová

Erika Kirpuová (* 22. června 1992 Moskva, Rusko) je estonská sportovní šermířka, která se specializuje na šerm kordem.

Nový!!: Moskva a Erika Kirpuová · Vidět víc »

Ernest Neuschul

Ernest Neuschul či též Ernst Neuschul (17. května 1895, Ústí nad Labem židovské náboženské obce v Ústí nad Labem – 14. září 1968, Londýn) byl německý malíř a tanečník židovského původu, který se řadí mezi zástupce uměleckého stylu nové věcnosti.

Nový!!: Moskva a Ernest Neuschul · Vidět víc »

Ernst Fischer

Ernst Fischer (* 3. července 1899 Chomutov — 31. července 1972 Deutschfeistritz, Štýrsko) byl rakouský marxistický spisovatel, novinář, literární vědec a politik.

Nový!!: Moskva a Ernst Fischer · Vidět víc »

Ernst Johann von Biron

Arnošt Jan Biron (německy Ernst Johann von Biron, původně Ernest Johann Bühren, lotyšsky Ernests Johans Bīrons, rusky Эрнст Иоганн Бирон, 23. listopadu 1690, Kalnciems – 29. prosince 1772, Jelgava) byl baltsko-německý říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1737–1741 a 1763–1769, pan sycovský od 1734, favorit a rádce ruské carevny Anny Ivanovny.

Nový!!: Moskva a Ernst Johann von Biron · Vidět víc »

Erotologie

Erotologie je zkoumání otázek týkajících se erótu, lásky pohlavního typu a jejích projevů.

Nový!!: Moskva a Erotologie · Vidět víc »

Esperanto

Varšavě roku 1887 Esperanto (původně Lingvo Internacia – „mezinárodní jazyk“) je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem.

Nový!!: Moskva a Esperanto · Vidět víc »

Esperantský klub

Esperantský klub či klub esperantistů (v esperantu Esperanto-klubo, Esperantista klubo) je spolek mluvčích jazyka esperanto (tzv. esperantistů).

Nový!!: Moskva a Esperantský klub · Vidět víc »

Et Cetera

"Et Cetera" je píseň irské zpěvačky Sinéad Mulvey a rockové kapely Black Daisy, se kterou reprezentovali Irsko v Eurovision Song Contest 2009 v Moskvě, v Rusku.

Nový!!: Moskva a Et Cetera · Vidět víc »

Eteri Tutberidze

Eteri Georgijevna Tutberidze (* 24. února 1974, Moskva), přechýleně Tutberidzeová,, je ruská krasobruslařská trenérka, která pracuje především s jednotlivkyněmi.

Nový!!: Moskva a Eteri Tutberidze · Vidět víc »

Etiopie na letních olympijských hrách

Etiopie na letních olympijských hrách startuje od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Etiopie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Etiopie na Letních olympijských hrách 1980

Etiopie se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě ve dvou sportech.

Nový!!: Moskva a Etiopie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Eugen Horniak

Eugen Horniak (28. srpna 1926 Ružindol – 6. října 2004 Bratislava) byl československý basketbalista, účastník Olympijských her 1952 a vicemistr Evropy 1955.

Nový!!: Moskva a Eugen Horniak · Vidět víc »

Eurasia (budova)

Eurasia je mrakodrap ve čtvrti Moskva-City v Moskvě, který měří 309 metrů a je 7. nejvyšší budovou v Evropě, v době dokončení byl 4.

Nový!!: Moskva a Eurasia (budova) · Vidět víc »

Eurasijský ekonomický svaz

Eurasijská ekonomická unie (zkratka EAEU), případně též Eurasijský hospodářský svaz (EAHU), zkracováno Eurasijská unie (EEU), je ekonomická unie sdružující Bělorusko, Ruskou federaci, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán.

Nový!!: Moskva a Eurasijský ekonomický svaz · Vidět víc »

Euro Hockey Tour

Euro Hockey Tour je série hokejových turnajů, na kterých se střetávají reprezentační výběry Česka, Finska, Švédska a Švýcarska (od roku 2022), do roku 2021 Ruska.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 1996/1997

Euro Hockey Tour 1996/1997 byl 1.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 1996/1997 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 1997/1998

Euro Hockey Tour 1997/1998 byl 2.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 1997/1998 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 1998/1999

Euro Hockey Tour 1998/1999 je 3.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 1998/1999 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 1999/2000

Euro Hockey Tour 1999/2000 je 4.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 1999/2000 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2000/2001

Euro Hockey Tour 2000/2001 je 5.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2000/2001 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2001/2002

Euro Hockey Tour 2001/2002 je 6.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2001/2002 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2002/2003

Euro Hockey Tour 2002/2003 je 7.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2002/2003 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2003/2004

Euro Hockey Tour 2003/2004 je 8.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2003/2004 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2004/2005

Euro Hockey Tour 2004/2005 je 9.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2004/2005 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2005/2006

Euro Hockey Tour 2005/2006 je 10.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2005/2006 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2006/2007

Euro Hockey Tour 2006/2007 je 11.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2006/2007 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2007/2008

Euro Hockey Tour 2007/2008 je 12.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2007/2008 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2008/2009

Euro Hockey Tour 2008/2009 je 13.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2008/2009 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2015/2016

Euro Hockey Tour 2015/2016 byl 20. ročník hokejové soutěže Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2015/2016 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2016/2017

Euro Hockey Tour 2016/2017 byl 21. ročník hokejové soutěže Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2016/2017 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2017/2018

Euro Hockey Tour 2017/2018 byl 22. ročník hokejové soutěže Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2017/2018 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2018/2019

Euro Hockey Tour 2018/2019 byl 23. ročník hokejové soutěže Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2018/2019 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2019/2020

Euro Hockey Tour 2019/2020 byl 24.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2019/2020 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2020/2021

Euro Hockey Tour 2020/2021 byl 25.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2020/2021 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2021/2022

Euro Hockey Tour 2021/2022 byl 26.

Nový!!: Moskva a Euro Hockey Tour 2021/2022 · Vidět víc »

EuroVelo

Plán sítě Cetvinách EuroVelo je síť evropských cyklotras, kterou organizuje Evropská cyklistická federace jako projekt 12 dálkových tras napříč celým evropským kontinentem.

Nový!!: Moskva a EuroVelo · Vidět víc »

Eurovision Song Contest 2008

Eurovision Song Contest 2008 byl 53.

Nový!!: Moskva a Eurovision Song Contest 2008 · Vidět víc »

Eurovision Song Contest 2009

Eurovision Song Contest 2009 byl 54.

Nový!!: Moskva a Eurovision Song Contest 2009 · Vidět víc »

Eurovision Song Contest 2018

Eurovision Song Contest 2018 byl 63.

Nový!!: Moskva a Eurovision Song Contest 2018 · Vidět víc »

Eva Bosáková

Eva Bosáková-Hlaváčková, rozená Věchtová (18. prosince 1931 Mladá Boleslav – 10. ledna 1991 Praha) byla česká sportovní gymnastka, olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa.

Nový!!: Moskva a Eva Bosáková · Vidět víc »

Eva Jiřička

Eva Jiřička (* 25. srpna 1979 Praha) je česká umělkyně, videoartistka a performenka.

Nový!!: Moskva a Eva Jiřička · Vidět víc »

Eva Křížová (basketbalistka)

Eva Křížová (Škutinová, roz. Dobiášová; * 25. prosince 1933) je bývalá československá hráčka basketbalu, vysoká 174 cm.

Nový!!: Moskva a Eva Křížová (basketbalistka) · Vidět víc »

Eva Romanová

Eva Romanová (* 27. ledna 1946, Olomouc, provdaná Eva Graham) je bývalá československá krasobruslařka, ženská polovina tanečního páru sourozenců Romanových.

Nový!!: Moskva a Eva Romanová · Vidět víc »

Eva Vančurová

Eva Vančurová (roz. Fragnerová) (* 22. září 1928) je bývalá československá hráčka basketbalu a psycholožka.

Nový!!: Moskva a Eva Vančurová · Vidět víc »

Evakuace kvůli pandemii covidu-19

Tento článek obsahuje seznam států, které se rozhodly pro evakuaci svých občanů kvůli pandemii virové choroby covid-19.

Nový!!: Moskva a Evakuace kvůli pandemii covidu-19 · Vidět víc »

Evžen Fried

Evžen Fried, znám také jako Eugen Fried (13. března 1900 Trnava – 17. srpna 1943 Brusel), byl československý komunista, který měl jako reprezentant Komunistické internacionály ve 30.

Nový!!: Moskva a Evžen Fried · Vidět víc »

Evžen Musil

Evžen Musil (* 10. září 1958 Pardubice) je bývalý český profesionální hokejista a reprezentant Československa.

Nový!!: Moskva a Evžen Musil · Vidět víc »

Evžen Oněgin (opera)

Premiéra Evžena Oněgina, Praha 1888, dirigent P. I. Čajkovskij (inzerát Národní listy) Opera Evžen Oněgin (rusky: Евгений Онегин, Jevgenij Oněgin), Opus 24, s podtitulem „lyrické scény o třech jednáních“ je jedno z nejznámějších děl skladatele Petra Iljiče Čajkovského.

Nový!!: Moskva a Evžen Oněgin (opera) · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Moskva a Evropa · Vidět víc »

Evropská asociace čínských studií

Evropská asociace čínských studií (EACS,: European Association for Chinese Studies,: 歐洲漢學學會/欧洲汉学学会, Ōuzhōu Hànxué Xuéhuì) je mezinárodní sdružení evropských sinologů.

Nový!!: Moskva a Evropská asociace čínských studií · Vidět víc »

Evropská hokejová liga

Evropská hokejová liga (European Hockey League) byla evropská mezinárodní klubová soutěž pořádaná od roku 1996 do roku 2000.

Nový!!: Moskva a Evropská hokejová liga · Vidět víc »

Evropská hokejová liga 1998/1999

Evropská hokejová liga 1998/1999 byla třetím ročníkem evropské klubové soutěže, která nahradila Pohár mistrů evropských zemí.

Nový!!: Moskva a Evropská hokejová liga 1998/1999 · Vidět víc »

Evropská integrace

Nějaké smlouvy: 0 zemí Evropská integrace je „proces vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy“.

Nový!!: Moskva a Evropská integrace · Vidět víc »

Evropská liga UEFA

Evropská liga UEFA, do roku 2009 Pohár UEFA, je klubová fotbalová soutěž mezi evropskými týmy pořádaná organizací UEFA.

Nový!!: Moskva a Evropská liga UEFA · Vidět víc »

Evropská liga UEFA 2021/2022

Sezóna Evropské ligy UEFA 2021/22 je 51.

Nový!!: Moskva a Evropská liga UEFA 2021/2022 · Vidět víc »

Evropská silnice

Značka „silnice pro mezinárodní provoz“ Mezinárodní silniční systém Evropská mezinárodní silnice (někdy označovaná též jako eurosilnice) je silnice či dálnice zařazená do evropské sítě mezinárodních silnic.

Nový!!: Moskva a Evropská silnice · Vidět víc »

Evropská silnice E101

Evropská silnice E101 je součástí evropské sítě mezinárodních silnic.

Nový!!: Moskva a Evropská silnice E101 · Vidět víc »

Evropská silnice E105

Evropská silnice E105 je evropskou silnicí 1.

Nový!!: Moskva a Evropská silnice E105 · Vidět víc »

Evropská silnice E115

Evropská silnice E115 je evropskou silnicí 1.

Nový!!: Moskva a Evropská silnice E115 · Vidět víc »

Evropská silnice E22

Evropská silnice E22 je evropskou silnicí 1.

Nový!!: Moskva a Evropská silnice E22 · Vidět víc »

Evropská silnice E30

Evropská silnice E30 je evropskou silnicí 1.

Nový!!: Moskva a Evropská silnice E30 · Vidět víc »

Evropská silnice E93

Mezinárodní silnice E93 je zrušená evropská silnice, která vedla v délce asi 960 km v trase dnešních evropských silnic E391 (celé), E101 (z Chomutovky) a E95 (Kipti – Kyjev – Oděsa).

Nový!!: Moskva a Evropská silnice E93 · Vidět víc »

Evropská vysílací unie

Evropská vysílací unie, zkratkou EVU (anglicky: European Broadcasting Union, EBU; francouzsky: Union Européenne de Radio-Télévision, UER) je nezisková asociace převážně veřejnoprávních, ale i komerčních (které plní funkci veřejné služby) rozhlasových a televizních stanic.

Nový!!: Moskva a Evropská vysílací unie · Vidět víc »

Evropské fórum křesťanských LGBT skupin

Ilustrativní snímek: Episkopální kněz účastníkem gay-pride průvodu v roce 2007 v Bostnu, tedy spíše než v Anglii v Americe. Evropské fórum křesťanských LGBT skupin (anglicky: European Forum of LGBT Christian Groups, či přesněji European Forum of Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender Christian Groups) je organizace pro vzájemnou pomoc a výměnu informací mezi národními organizacemi křesťanských gayů, leseb, bisexuálů a translidí.

Nový!!: Moskva a Evropské fórum křesťanských LGBT skupin · Vidět víc »

Evropské město stromů

Evropské město stromů (European City of the Trees) je ocenění, které od roku 2007 každoročně uděluje European Arboricultural Council (EAC) evropským městům jako uznání jejich péče o stromy.

Nový!!: Moskva a Evropské město stromů · Vidět víc »

Evropské rekordy v atletice – dráha – ženy

Seznam evropských rekordů atletek podle atletických disciplín: Kategorie:Rekordy v atletice.

Nový!!: Moskva a Evropské rekordy v atletice – dráha – ženy · Vidět víc »

Evropské rekordy ve vzpírání

Tato stránka nabízí aktuální přehled evropských rekordů ve vzpírání.

Nový!!: Moskva a Evropské rekordy ve vzpírání · Vidět víc »

Evropský halový pohár v atletice

Evropský halový pohár byl atletický šampionát pořádaný s malou výjimkou každé dva roky pod záštitou Evropské atletické asociace.

Nový!!: Moskva a Evropský halový pohár v atletice · Vidět víc »

Evropský pohár juniorů ve sportovním lezení 2012

Evropský pohár juniorů ve sportovním lezení 2012 se uskutečnil v sedmi zemích.

Nový!!: Moskva a Evropský pohár juniorů ve sportovním lezení 2012 · Vidět víc »

Evropský pohár klubů v šachu

Evropský pohár klubů v šachu je hlavní evropská soutěž šachových klubů.

Nový!!: Moskva a Evropský pohár klubů v šachu · Vidět víc »

Evropský pohár v atletice

Evropský pohár v atletice byla atletická týmová soutěž evropských družstev pořádaná v letech 1965 – 2008 Evropskou atletickou asociací.

Nový!!: Moskva a Evropský pohár v atletice · Vidět víc »

Ewald von Kleist

Generalfeldmarschal Paul Ludwig Ewald von Kleist (8. srpna 1881 Braunfels v Hesensku – 13. listopadu 1954 Vladimir v Rusku) byl vysoce postavený druhoválečný německý vojevůdce.

Nový!!: Moskva a Ewald von Kleist · Vidět víc »

Excalibur Almaz

Excalibur Almaz je soukromá společnost zabývající se vesmírnými lety.

Nový!!: Moskva a Excalibur Almaz · Vidět víc »

Exciter Tour

Exciter Tour bylo v roce 2001 koncertní turné anglické elektronické kapely Depeche Mode na podporu desátého studiového alba skupiny Exciter, které vyšlo 14.

Nový!!: Moskva a Exciter Tour · Vidět víc »

Expo 2030

Expo 2030 (arabsky) bude světová výstava, která se bude konat v roce 2030 v Rijádu v Saúdské Arábii.

Nový!!: Moskva a Expo 2030 · Vidět víc »

Ștefan Rusu

Ștefan Rusu (* 2. února 1956 Rădăuți, Rumunsko) je bývalý rumunský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Ștefan Rusu · Vidět víc »

Fabergého vejce

Fabergého vejce „Na památku Alexandra III.“. (Zmizelo po ruské revoluci) Fabergého vejce jsou zlaté klenoty ve tvaru velikonočního vejce, které vytvořil ruský zlatník a klenotník Carl Fabergé z rodiny původem hugenotských uprchlíků z Německa a jeho spolupracovníci (zlatníci a glyptici) v původně rodinné klenotnické dílně v Petrohradu v období let 1885–1917.

Nový!!: Moskva a Fabergého vejce · Vidět víc »

Faina Georgijevna Raněvská

Faina Georgijevna Raněvská (narozena jako Faina Girševna Feldman; 27. srpna 1896 Taganrog – 19. července 1984 Moskva) byla sovětská herečka, která úspěšně hrála v tragédiích i komediích, na jevišti i ve filmu.

Nový!!: Moskva a Faina Georgijevna Raněvská · Vidět víc »

Fairey Fantôme

Fairey Fantôme byl britsko-belgický jednomístný jednomotorový stíhací dvouplošník s pevným kapotovaným podvozkem a otevřeným kokpitem.

Nový!!: Moskva a Fairey Fantôme · Vidět víc »

Falešný raketový poplach 1983

K falešnému raketovému poplachu došlo dne 26.

Nový!!: Moskva a Falešný raketový poplach 1983 · Vidět víc »

Fancy Bear

Fancy Bear (známá také jako APT28, Pawn Storm, Sofacy Group, Sednit a STRONTIUM) je hackerská a špionážní skupina.

Nový!!: Moskva a Fancy Bear · Vidět víc »

Fanny Kaplanová

Fanny nebo též Fanja Kaplanová (rodným jménem Fejga Jefimovna Rojtmanová nebo též Fejga Chaimovna Rojtblatová; 10. února 1890 Volyňská gubernie – 3. září 1918 Moskva) byla ruská revolucionářka, která údajně spáchala neúspěšný atentát na Vladimira Iljiče Lenina.

Nový!!: Moskva a Fanny Kaplanová · Vidět víc »

Fatali khan Khoyski

Fatalikhan Isgandar oglu Khoyski nebo Fatali khan Khoyski (nebo Fatali khan Khoylu; 1875–1920) byl ázerbájdžánský politik, poslanec druhé státní dumy (dolní komora parlamentu) Ruské říše; Komisař pro veřejné školství na Zakavkazském komisariátu (1917–1918), Ministr spravedlnosti Zakavkazské demokratické federace (1918).

Nový!!: Moskva a Fatali khan Khoyski · Vidět víc »

Fazetový palác

moskevském Kremlu Fazetový palác (Granovitaja palata) je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších světských staveb v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Fazetový palác · Vidět víc »

Fazyl Abdulovič Iskander

Fazyl Abdulovič Iskander (6. března 1929, Suchumi, Abchazská SSSR – 31. července 2016, Peredělkino nedaleko Moskvy) byl sovětsko-ruský spisovatel abchazského původu, píšící rusky.

Nový!!: Moskva a Fazyl Abdulovič Iskander · Vidět víc »

Fátin Hamámaová

Fátin Hamámaová فاتن حمامة, rodným jménem Faten Ahmed Hamama (27. května 1931, Al-Mansura, Egypt – 17. ledna 2015, Káhira, Egypt) byla egyptská filmová producentka a filmová a televizní herečka.

Nový!!: Moskva a Fátin Hamámaová · Vidět víc »

Fed Cup 2007

baráži 2. světové skupiny v Košicích proti Slovensku Fed Cup 2007, oficiálně se jménem sponzora Fed Cup by BNP Paribas 2007, byl 45. ročník ženské tenisové týmové soutěže ve Fed Cupu, největší každoročně pořádané kolektivní události v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2007 · Vidět víc »

Fed Cup 2007 – Světová skupina

Světová skupina Fed Cupu 2007 představovala nejvyšší úroveň soutěže – elitní osmičlennou skupinu, z níž vzešel celkový vítěz 45. ročníku.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2007 – Světová skupina · Vidět víc »

Fed Cup 2008

Fed Cup byl 46.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2008 · Vidět víc »

Fed Cup 2008 – Světová skupina

Světová skupina byla nejvyšší úrovní Fed Cupu, z níž vzešel celkový vítěz soutěže.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2008 – Světová skupina · Vidět víc »

Fed Cup 2009

Fed Cup byl 47.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2009 · Vidět víc »

Fed Cup 2009 – Světová skupina

Světová skupina byla nejvyšší úrovní ve Fed Cupu, z níž vzešel celkový vítěz soutěže.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2009 – Světová skupina · Vidět víc »

Fed Cup 2011

Fed Cup 2011, oficiálně se jménem sponzora Fed Cup by BNP Paribas 2011, byl 49. ročník ženské tenisové týmové soutěže ve Fed Cupu, v němž startovalo 80 účastníků.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2011 · Vidět víc »

Fed Cup 2011 – Světová skupina

Světová skupina představovala nejvyšší úroveň Fed Cupu 2011, z níž vzešel celkový vítěz soutěže.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2011 – Světová skupina · Vidět víc »

Fed Cup 2012

baráži Světové skupiny na ukrajinské antuce Fed Cup 2012, oficiálně se jménem sponzora Fed Cup by BNP Paribas 2012, byl jubilejní 50. ročník ženské tenisové týmové soutěže ve Fed Cupu, největší kolektivní soutěže v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2012 · Vidět víc »

Fed Cup 2012 – Světová skupina

Světová skupina Fed Cupu 2012 představovala nejvyšší úroveň soutěže, elitní skupinu, z níž vzešel celkový vítěz.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2012 – Světová skupina · Vidět víc »

Fed Cup 2013

Německo–Srbsko o udržení ve Světové skupině, Porsche-Arena, Stuttgart Fed Cup 2013, oficiálně se jménem sponzora Fed Cup by BNP Paribas 2013, byl 51. ročník ženské tenisové týmové soutěže ve Fed Cupu, největší kolektivní soutěže v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2013 · Vidět víc »

Fed Cup 2013 – Světová skupina

Světová skupina Fed Cupu 2013 představovala nejvyšší úroveň soutěže – elitní osmičlennou skupinu, z níž vzešel celkový vítěz 51. ročníku.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2013 – Světová skupina · Vidět víc »

Fed Cup 2016

Fed Cup 2016, oficiálně se jménem sponzora Fed Cup by BNP Paribas 2016, představoval 54. ročník ženské tenisové týmové soutěže ve Fed Cupu, největší každoročně pořádané kolektivní události v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2016 · Vidět víc »

Fed Cup 2016 – baráž Světové skupiny

Baráž Světové skupiny Fed Cupu 2016 představovala čtyři mezistátní zápasy, které se uskutečnily 16.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2016 – baráž Světové skupiny · Vidět víc »

Fed Cup 2016 – Světová skupina

Světová skupina Fed Cupu 2016 představovala nejvyšší úroveň soutěže – elitní osmičlennou skupinu, z níž vzešel celkový vítěz 54. ročníku.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2016 – Světová skupina · Vidět víc »

Fed Cup 2017

čtvrtfinále světové skupiny proti Španělsku Fed Cup 2017, oficiálně se jménem sponzora Fed Cup by BNP Paribas 2017, představoval 55. ročník ženské tenisové týmové soutěže ve Fed Cupu, největší každoročně pořádané kolektivní události v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2017 · Vidět víc »

Fed Cup 2017 – baráž Světové skupiny

Baráž Světové skupiny Fed Cupu 2017 představovala čtyři mezistátní zápasy, které se uskutečnily mezi 22. a 23. dubnem 2017.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2017 – baráž Světové skupiny · Vidět víc »

Fed Cup 2017 – Světová skupina II

Světová skupina II Fed Cupu 2017 představovala druhou nejvyšší úroveň ženské tenisové soutěže.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2017 – Světová skupina II · Vidět víc »

Fed Cup 2019

Fed Cup 2019, oficiálně se jménem sponzora Fed Cup by BNP Paribas 2019, představoval 57. ročník ženské tenisové týmové soutěže ve Fed Cupu, největší každoročně pořádané kolektivní události v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2019 · Vidět víc »

Fed Cup 2019 – baráž Světové skupiny II

Baráž Světové skupiny II Fed Cupu 2019 představovala čtyři mezistátní zápasy, které se hrály mezi 20. a 21. dubnem 2019.

Nový!!: Moskva a Fed Cup 2019 – baráž Světové skupiny II · Vidět víc »

Fedcupový tým Španělska

Španělsko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Španělsko v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1972 pod vedením národního svazu Real Federación Española de Tenis.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Španělska · Vidět víc »

Fedcupový tým České republiky

Česko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Českou republiku v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1994 pod vedením národního tenisového svazu.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým České republiky · Vidět víc »

Fedcupový tým Belgie

Belgie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Belgii v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1963 pod vedením národního svazu Královské belgické tenisové federace.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Belgie · Vidět víc »

Fedcupový tým Francie

Francie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Francii v tenisové soutěži ženských týmů od jejího založení v roce 1963 pod vedením národního tenisového svazu Fédération Française de tennis.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Francie · Vidět víc »

Fedcupový tým Itálie

Itálie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Itálii v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1963 pod vedením národního tenisového svazu Federazione Italiana Tennis e Padel.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Itálie · Vidět víc »

Fedcupový tým Nizozemska

Nizozemsko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Nizozemsko v tenisové soutěži ženských týmů od premiérového ročníku 1963 pod vedením národního svazu Koninklijke Nederlandse Lawn Tennis Bond.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Nizozemska · Vidět víc »

Fedcupový tým Ruska

Rusko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Rusko v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1993 pod vedením národního svazu Ruské tenisové federace.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Ruska · Vidět víc »

Fedcupový tým Slovenska

Slovensko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Slovensko v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1994 pod vedením Slovenského tenisového zväzu.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Slovenska · Vidět víc »

Fedcupový tým Spojených států amerických

Spojené státy americké v Billie Jean King Cupu reprezentují Spojené státy americké v tenisové soutěži ženských týmů od roku 1963 pod vedením národního tenisového svazu United States Tennis Association.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Spojených států amerických · Vidět víc »

Fedcupový tým Srbska

Srbsko v Billie Jean King Cupu reprezentuje Srbsko v tenisové soutěži ženských týmů od roku 2007 pod vedením národního svazu Teniski Savez Srbije.

Nový!!: Moskva a Fedcupový tým Srbska · Vidět víc »

Federace proletářské tělovýchovy

Federace proletářské tělovýchovy (známá pod zkratkou FPT) byla levicově orientovaná tělovýchovná organizace existující v Československu v letech 1926 až 1938.

Nový!!: Moskva a Federace proletářské tělovýchovy · Vidět víc »

Federální města Ruské federace

Ruská federace je rozdělena na 85 administrativních subjektů, z nichž tři jsou federální města (rusky Города федерального значения Российской Федерации, Goroda federalnogo značenija Rossijskoj federacii).

Nový!!: Moskva a Federální města Ruské federace · Vidět víc »

Federální okruhy Ruska

Federální okruhy Ruské federace (rusky федеральные округа Российской Федерации) jsou jednotkou státní správy Ruska.

Nový!!: Moskva a Federální okruhy Ruska · Vidět víc »

Federální shromáždění (Rusko)

Federální shromáždění Ruské federace (rusky: Федера́льное Собра́ние) je dle ruské ústavy (od roku 1993) národním zákonodárným orgánem Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Federální shromáždění (Rusko) · Vidět víc »

Federální služba bezpečnosti

Federální služba bezpečnosti (zkratka FSB, – Feděralnaja služba bezopasnosti Rossijskoj Feděracii, zkratka ФСБ Росси́и) je hlavní domácí bezpečnostní služba Ruské federace, hlavní nástupnická agentura KGB.

Nový!!: Moskva a Federální služba bezpečnosti · Vidět víc »

Federální služba státní statistiky

Federální služba státní statistiky (– Feděralnaja služba gosudarstvennoj statistiki, známá také jako Rosstat) je vládní statistický úřad Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Federální služba státní statistiky · Vidět víc »

Federální subjekty Ruska

autonomní okruhy Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. říjnu 2022 z 89 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (Senátu, horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci.

Nový!!: Moskva a Federální subjekty Ruska · Vidět víc »

Fedor von Bock

Východní frontě Moritz Albrecht Franz Friedrich Fedor von Bock (3. prosince 1880, Küstrin, Německé císařství – 4. května 1945, Oldenburg, Velkoněmecká Říše) byl německý polní maršál v období druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Fedor von Bock · Vidět víc »

Felice de Giardini

Felice de Giardini (Degiardino), (12. dubna 1716, Turín – 8. června 1796, Moskva), italský houslista a hudební skladatel, příslušník neapolské operní školy.

Nový!!: Moskva a Felice de Giardini · Vidět víc »

Felicitas Hoppe

Felicitas Hoppe (2012) Felicitas Hoppe (* 22. prosince 1960, Hameln) je německá spisovatelka, laureátka ceny Georga Büchnera za rok 2012.

Nový!!: Moskva a Felicitas Hoppe · Vidět víc »

Felix Edmundovič Dzeržinskij

Felix Edmundovič Dzeržinskij (– Feliks Edmundovič Dzeržinskij, rodným jménem Feliks Dzierżyński; 11. září 1877, Oziembłow – 20. července 1926, Moskva) byl ruský revolucionář a sovětský politik polského původu.

Nový!!: Moskva a Felix Edmundovič Dzeržinskij · Vidět víc »

Feminnem

Feminnem byla bosensko–chorvatská dívčí skupina, kterou před rozpadem tvořili Pamela Ramljak, Neda Parmać a Nika Antolos.

Nový!!: Moskva a Feminnem · Vidět víc »

Femme Fatale Tour

Femme Fatale Tour je sedmé koncertní turné americké zpěvačky Britney Spears.

Nový!!: Moskva a Femme Fatale Tour · Vidět víc »

Feodor (Belkov)

Feodor (světským jménem: Alexandr Michajlovič Belkov; * 9. května 1960, Drážďany) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, lékař a biskup alatyrský a porecký.

Nový!!: Moskva a Feodor (Belkov) · Vidět víc »

Feodor (Těkučjov)

Feodor (světským jménem: Dmitrij Vasiljevič Těkučjov; 26. května 1908, Maňkovo-Kalitvenskaja – 3. dubna 1985, Pečory) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup sanfranciský a kalifornský.

Nový!!: Moskva a Feodor (Těkučjov) · Vidět víc »

Feodosij (Ivaščenko)

Feodosij (rodným jménem: Jevgenij Sergejevič Ivaščenko; * 8. června 1964, Kyjev) je kněz Ruské pravoslavné církve v zahraničí, biskup seattlejský a vikář sanfranciské a západoamerické eparchie.

Nový!!: Moskva a Feodosij (Ivaščenko) · Vidět víc »

Feraliminální lykantropizér

Titulní stránka brožury„Feraliminal Lycanthropizer“ z roku 1990 Feraliminální lykantropizér je psychotechnografický stroj,Connor, S., Dream Machines (Londýn: Open Humanities Press, 2017),.

Nový!!: Moskva a Feraliminální lykantropizér · Vidět víc »

Ferdinand Čatloš

Ferdinand Čatloš (7. října 1895 Liptovský Peter – 16. prosince 1972 Martin) byl příslušníkem československých legií v Rusku v hodnosti velitele bataliónu, slovenský generál, Ministr národní obrany Slovenského státu, po ukončení druhé světové války úředník.

Nový!!: Moskva a Ferdinand Čatloš · Vidět víc »

Ferdinand David

Ferdinand David (19. června 1810, Hamburk – 18. července 1873, Klosters, Švýcarsko) byl německý houslový virtuóz a skladatel.

Nový!!: Moskva a Ferdinand David · Vidět víc »

Ferdinand Laub

Ferdinand Antonín Laub (19. ledna 1832 Praha-Malá Strana – 17. března 1875 Gries-Quirein, Itálie) byl český houslista, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Moskva a Ferdinand Laub · Vidět víc »

Ferdinand Marek

Ferdinand Marek (25. ledna 1881 Karlín – 4. května 1947 Moskva) byl rakouský diplomat.

Nový!!: Moskva a Ferdinand Marek · Vidět víc »

Ferenc Kocsis

Ferenc Kocsis (* 8. července 1953 Budapešť, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Ferenc Kocsis · Vidět víc »

Ferenc Liszt

Franz Liszt (křtěn, maďarsky Ferenc; 22. října 1811 Raiding (Doborján), tehdy Uhersko v rámci Rakouského císařství, dnes Burgenland, Rakousko – 31. července 1886 Bayreuth, Bavorsko, Německé císařství) byl rakousko-uherský klavírní virtuos a hudební skladatel, jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a jeden z nejproduktivnějších skladatelů 19. století.

Nový!!: Moskva a Ferenc Liszt · Vidět víc »

Ferenc Seres

Ferenc Seres (* 3. listopadu 1945 Újkécske, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Ferenc Seres · Vidět víc »

Ferenc Szabó (skladatel)

Ferenc Szabó (27. prosince 1902 Budapešť – 4. listopadu 1969 Budapešť) maďarský skladatel, držitel Kossutovy ceny.

Nový!!: Moskva a Ferenc Szabó (skladatel) · Vidět víc »

Ferreira Gullar

Ferreira Gullar, rodným jménem José Ribamar Ferreira (10. září 1930, São Luís – 4. prosince 2016, Rio de Janeiro) byl brazilský komunistický básník.

Nový!!: Moskva a Ferreira Gullar · Vidět víc »

Ferruccio Busoni

Ferruccio Dante Michelangelo Benvenuto Busoni (1. dubna 1866, Empoli – 27. července 1924, Berlín) byl italsko-německý hudební skladatel, pedagog, teoretik hudby a klavírní virtuos.

Nový!!: Moskva a Ferruccio Busoni · Vidět víc »

FIA GT

Mercedes-Benz CLK-GTR (1997) Ferrari 550 Maranello týmu BMS Scuderia Italia (2005) Vůz Maserati MC12 GT1 týmu Vitaphone Racing (2006) Vozy Ferrari F430 kategorie GT2 (2008) Nissan GT-R týmu Sumo Power (2011) McLaren MP4-12C GT3 (2014) BMW Z4 GT3 týmu ROAL Motorsport (2014) FIA GT je název seriálu závodů sportovních GT vozů, jehož kořeny sahají do roku 1994.

Nový!!: Moskva a FIA GT · Vidět víc »

Fidži na letních olympijských hrách

Fidži na letních olympijských hrách startuje od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Fidži na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Fidelio

Fidelio (z latiny fidelis.

Nový!!: Moskva a Fidelio · Vidět víc »

Fidelio Fritz Finke

hrob česko-německého skladatele Fidelia F.Finkeho na drážďanském hřbitově „Heidefriedhof“ Fidelio Fritz Finke (také Friedrich) (22. října 1891 Josefův Důl farnosti Josefův Důl – 12. června 1968, Drážďany) byl česko-německý hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Fidelio Fritz Finke · Vidět víc »

Fița Lovinová

Fița Lovinová (* 14. ledna 1951 Braniștea, Galați) je bývalá rumunská atletka, běžkyně, která se specializovala na střední tratě.

Nový!!: Moskva a Fița Lovinová · Vidět víc »

Filatov Lug (stanice metra v Moskvě)

Filatov Lug je stanice moskevského metra na Sokolničeské lince.

Nový!!: Moskva a Filatov Lug (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Filip Bandžak

Filip Bandžak (* 10. září 1983 Pardubice), je český operní pěvec, baryton.

Nový!!: Moskva a Filip Bandžak · Vidět víc »

Filipíny na letních olympijských hrách

Filipíny na letních olympijských hrách startuje od roku 1924.

Nový!!: Moskva a Filipíny na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Filipp Isajevič Gološčokin

Filipp Isajevič Gološčokin (pravým jménem Isaj Isaakovič – Исай Исаакович, narozen 26. února 1876, Něvel, Vitebská gubernie – popraven 28. října 1941, Varboš, Kujbyševská oblast) byl ruský revolucionář a sovětský státní a partajní činovník, předseda Výkonného výboru v Samarské gubernii (губернский исполнительный комитет) a sekretář Kazašského oblastního výboru (РКП).

Nový!!: Moskva a Filipp Isajevič Gološčokin · Vidět víc »

Filipp Ivanovič Golikov

Filip Ivanovič Golikov (Kurganská oblast, západní Sibiř – 29. července 1980, Moskva) byl maršál Sovětského svazu, vyjednavač a vojevůdce v období druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Filipp Ivanovič Golikov · Vidět víc »

Filjovskij park (stanice metra v Moskvě)

Filjovskij park je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Filjovskij park (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Filosof Nikolajevič Ornatskij

Svatý Filosof Nikolajevič Ornatskij (Novaja Jerga – srpen 1918, Petrohrad) byl ruský protojerej Ruské pravoslavné církve a mučedník.

Nový!!: Moskva a Filosof Nikolajevič Ornatskij · Vidět víc »

Filozofická diskuse roku 1947

Filozofická diskuse roku 1947 byla veřejná všesvazová diskuse v sovětské filozofii.

Nový!!: Moskva a Filozofická diskuse roku 1947 · Vidět víc »

Filozofický ústav RAV

Filosofický ústav RAV je jeden z ústavů Ruské akademie věd.

Nový!!: Moskva a Filozofický ústav RAV · Vidět víc »

Filozofie lásky (Patrizi)

Filozofie lásky (orig.) je nedokončený dialog Franceska Patriziho, kde chorvatský filosof vyjádřil své etické názory.

Nový!!: Moskva a Filozofie lásky (Patrizi) · Vidět víc »

Finále Fed Cupu 2012

Finále Fed Cupu 2012 se stalo vyvrcholením jubilejního 50. ročníku největší každoročně hrané týmové soutěže v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Finále Fed Cupu 2012 · Vidět víc »

Finále Fed Cupu 2015

Finále Fed Cupu 2015 představovalo vyvrcholení 53. ročníku největší každoročně hrané týmové soutěže v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Finále Fed Cupu 2015 · Vidět víc »

Finále Fed Cupu 2018

Finále Fed Cupu 2018 představovalo vyvrcholení 56. ročníku největší každoročně hrané týmové soutěže v ženském sportu.

Nový!!: Moskva a Finále Fed Cupu 2018 · Vidět víc »

Finále Grand Prix IAAF

Finále Grand Prix IAAF bylo pořádáno Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF) v letech 1985 až 2002.

Nový!!: Moskva a Finále Grand Prix IAAF · Vidět víc »

Finále Grand Prix IAAF 1998

14.

Nový!!: Moskva a Finále Grand Prix IAAF 1998 · Vidět víc »

Finále mistrovství světa ve fotbale 2018

Vítězný francouzský tým při oslavě čerstvého vítězství na hřišti Finále mistrovství světa ve fotbale 2018 proběhlo mezi týmy Francie a Chorvatska 15.

Nový!!: Moskva a Finále mistrovství světa ve fotbale 2018 · Vidět víc »

Finská hokejová reprezentace

Finská (bílá) a ruská hokejová reprezentace při vzájemném zápase Finské národní hokejové mužstvo patří mezi nejlepší národní reprezentační mužstva v ledním hokeji v současnosti.

Nový!!: Moskva a Finská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Finská hokejová reprezentace do 20 let

Kanady v roce 2009 Finská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších finských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Finská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Finsko na letních olympijských hrách

Finsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1908.

Nový!!: Moskva a Finsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Finsko na Letních olympijských hrách 1980

Finsko na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 105 sportovců, z toho 99 mužů a 6 žen.

Nový!!: Moskva a Finsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Finsko-sovětská smlouva z roku 1948

Josif Stalin. Nalevo od Stalina je premiér Finska Mauno Pekkala. Originál finsko-sovětské smlouvy Dohoda o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci z roku 1948, známá také jako smlouva YYA (zkratka odvozena z finského názvu smlouvy) byla základem finsko–sovětských vztahů v letech 1948 až 1992.

Nový!!: Moskva a Finsko-sovětská smlouva z roku 1948 · Vidět víc »

Fiodor Černych

Fiodor Černych (rusky Фёдор Иванович Черных, Fjodor Ivanovič Černych; * 21. května 1991 Moskva) je litevský profesionální fotbalista ruského původu, který hraje na pozici křídelníka kyperský klub AEL Limassol a za litevský národní tým, jehož je kapitánem.

Nový!!: Moskva a Fiodor Černych · Vidět víc »

Firebird (film)

Firebird je britsko-estonský válečný romantický film z roku 2021 na námět románu a skutečného příběhu vojáka Sergeje Fetišova.

Nový!!: Moskva a Firebird (film) · Vidět víc »

Fitzroy Maclean

Fitzroy Maclean (11. března 1911 – 15. června 1996) byl skotský voják, politik a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Fitzroy Maclean · Vidět víc »

Fjodor Alexandrovič Vasiljev

Fjodor Alexandrovič Vasiljev, rusky Фёдор Александрович Васильев (Gatčina –, Jalta) byl ruský malíř-krajinář, představitel romantismu, člen uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: Moskva a Fjodor Alexandrovič Vasiljev · Vidět víc »

Fjodor Alexejevič Minin

Fjodor Alexejevič Minin (Фёдор Алексеевич Минин, okolo 1709 Moskva - 1765) byl důstojník ruského carského námořnictva, navigátor, hydrograf, zeměpisec a účastník Velké severní expedice.

Nový!!: Moskva a Fjodor Alexejevič Minin · Vidět víc »

Fjodor Čerenkov

Fjodor Čerenkov (25. července 1959 Moskva – 4. října 2014 Moskva) byl ruský fotbalista, záložník, jenž reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Fjodor Čerenkov · Vidět víc »

Fjodor Filippovič Koňuchov

Fjodor Filippovič Koňuchov, (* 12. prosince 1951 Záporožská oblast) je ruský cestovatel, spisovatel, umělec a kněz ukrajinské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát).

Nový!!: Moskva a Fjodor Filippovič Koňuchov · Vidět víc »

Fjodor I.

Fjodor I. Ivanovič, zvaný „Blažený“ (31. května 1557 Moskva – 17. ledna 1598 Moskva), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584–1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců.

Nový!!: Moskva a Fjodor I. · Vidět víc »

Fjodor II. Borisovič

Fjodor II.

Nový!!: Moskva a Fjodor II. Borisovič · Vidět víc »

Fjodor III. Alexejevič

Fjodor III.

Nový!!: Moskva a Fjodor III. Alexejevič · Vidět víc »

Fjodor Isakovič Bajkov

Fjodor Isakovič Bajkov (kolem 1612 – 1663/64) byl ruský šlechtic a diplomat, v 50.

Nový!!: Moskva a Fjodor Isakovič Bajkov · Vidět víc »

Fjodor Isidorovič Kuzněcov

Generálplukovník Fjodor Isidorovič Kuzněcov (29. září 1898 Bałbieczyno – 22. března 1961 Moskva) byl sovětský vojevůdce, který ve druhé světové válce velel frontům a armádám, několikanásobný držitel Řádu rudého praporu, nositel Leninova řádu a mnohých dalších sovětských řádů a medailí.

Nový!!: Moskva a Fjodor Isidorovič Kuzněcov · Vidět víc »

Fjodor Ivanovič Šaljapin

Fjodor Ivanovič Šaljapin (13. února 1873, Kazaň – 12. dubna 1938, Paříž) byl ruský operní pěvec-basista.

Nový!!: Moskva a Fjodor Ivanovič Šaljapin · Vidět víc »

Fjodor Ivanovič Ťutčev

Fjodor Ivanovič Ťutčev (rusky Фёдор Иванович Тютчев) (5. prosinec greg. / 23. listopad jul. 1803 Ovstug, Rusko – 27. červenec greg. / 15. červenec jul. 1873 Carskoje Selo, Rusko) byl ruský romantický básník a diplomat, považovaný po Puškinovi a Lermontovovi za třetího nejvýznamnějšího ruského romantického básníka.

Nový!!: Moskva a Fjodor Ivanovič Ťutčev · Vidět víc »

Fjodor Ivanovič Sojmonov

Fjodor Ivanovič Sojmonov (Фёдор Иванович Соймонов, 1692, Moskva – 22. července 1780, Moskva) byl ruský námořní důstojník, kartograf, hydrograf, cestovatel, senátor a později gubernátor Sibiře.

Nový!!: Moskva a Fjodor Ivanovič Sojmonov · Vidět víc »

Fjodor Jemeljaněnko

Vladimirem Putinem v březnu 2012 ''Pride 32 - The Real Deal'': Fjodor Jemeljaněnko vs Mark Coleman sambu nad Ivanem Frolovem Fjodor dává přednost obyčejnému tréninku Schůzky mezi Fjodorem a ruským olympijský týmem se zúčastnil i Hollywoodský herec Steven Seagal Aleksandr Rogersem rozdává na letišti autogramy Fjodor Vladimirovič Jemeljaněnko (v anglickém přepisu do latinky Fedor Emelianenko, přezdívka „Last Emperor“ – „Poslední císař“; * 28. září 1976 v Rubižne, Ukrajina) je ruský MMA bojovník a sambista od roku 2010 aktivní v politice za stranu Jednotné Rusko.

Nový!!: Moskva a Fjodor Jemeljaněnko · Vidět víc »

Fjodor Konstantinov

Fjodor Vasiljevič Konstantinov (2.jul./21. února 1901, Nižněnovgorodská oblast – 8. prosince 1991 Moskva) byl sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog, zakladatel a od roku 1971 prezident Filosofické společnosti SSSR.

Nový!!: Moskva a Fjodor Konstantinov · Vidět víc »

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.

Nový!!: Moskva a Fjodor Michajlovič Dostojevskij · Vidět víc »

Fjodor Michajlovič Rtiščev

Fjodor Michajlovič Rtiščev „Veliký“ (Фёдор Миха́йлович Рти́щев «Большой», 6. dubna 1626Informace ve Velké sovětské encyklopedie/Большой советской энциклопедии - 21. června 1673, Moskva) byl ruský šlechtic a filantrop a blízký přítel a rádce cara Alexeje I. Jakova Prokopjeviče Turlygina, počátek 20. století. Michajloviče, okolničij, vedoucí různých prikazů, vychovatel, filantrop a mecenáš.

Nový!!: Moskva a Fjodor Michajlovič Rtiščev · Vidět víc »

Fjodor Osipovič Šechtěl

Fjodor Osipovič Šechtěl (rusky Фёдор Осипович Шехтель; 7. srpna 1859, Petrohrad – 7. července 1926, Moskva) byl ruský architekt, grafik, malíř a scénograf.

Nový!!: Moskva a Fjodor Osipovič Šechtěl · Vidět víc »

Fjodor Tarasovič Gusev

Fjodor Tarasovič Gusev (29. dubna 1905 – 9. března 1987) byl sovětský diplomat, velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Fjodor Tarasovič Gusev · Vidět víc »

Fjodor Tolbuchin

Fjodor Ivanovič Tolbuchin (16. červen 1894 – 17. říjen 1949, Moskva) byl sovětský vojevůdce ruského původu v období druhé světové války, maršál Sovětského svazu (1944).

Nový!!: Moskva a Fjodor Tolbuchin · Vidět víc »

Fjodor Vasiljevič Tokarev

Fjodor Vasiljevič Tokarev, rusky Фёдор Васильевич Токарев (1871–1968) byl ruský a sovětský konstruktér zbraní a optické techniky.

Nový!!: Moskva a Fjodor Vasiljevič Tokarev · Vidět víc »

Fjodot Alexejev Popov

Koč na které se výprava Fjodota Alexejeva vydala Severním ledovým oceánem k Beringovu průlivu a na Kamčatku Fjodot Alexejev Popov (Федот Алексеевич Попов) (Cholmogory - 1648 až 1654 Kamčatka) byl ruský lovec, kupec a průzkumník, který organizoval první evropskou expedici přes Beringův průliv a objevil Kamčatku.

Nový!!: Moskva a Fjodot Alexejev Popov · Vidět víc »

FK Dynamo Kyjev

Futbolnyj klub Dynamo Kyjev (ukrajinsky: Футбольний клуб «Динамо» Київ) je klub nejvyšší ukrajinské fotbalové soutěže, sídlící ve městě Kyjev.

Nový!!: Moskva a FK Dynamo Kyjev · Vidět víc »

FK Dynamo Moskva

FK Dynamo Moskva je ruský fotbalový klub, který hraje ruskou Superligu.

Nový!!: Moskva a FK Dynamo Moskva · Vidět víc »

FK Lokomotiv Moskva

FK Lokomotiv Moskva (rusky: Футбольный клуб «Локомотив» Москва, Futbolnyj klub Lokomotiv Moskva) je ruský fotbalový klub sídlící v Moskvě.

Nový!!: Moskva a FK Lokomotiv Moskva · Vidět víc »

FK Moskva

FK Moskva byl ruský fotbalový klub z Moskvy.

Nový!!: Moskva a FK Moskva · Vidět víc »

FK Orenburg

Futbolnyj klub Orenburg (rusky: Футбольный клуб «Оренбург») je ruský fotbalový klub sídlící ve městě Orenburg v Orenburské oblasti, které leží 1 478 km jihovýchodně od Moskvy a 150 km severně od hranic s Kazachstánem.

Nový!!: Moskva a FK Orenburg · Vidět víc »

FK Soljaris Moskva

Futbolnyj klub Soljaris Moskva je ruský fotbalový klub sídlící v hlavním městě Moskva, v sezóně 2014/15 hrající ruskou Vtoroj divizion.

Nový!!: Moskva a FK Soljaris Moskva · Vidět víc »

FK Spartak Moskva

FK Spartak Moskva (rusky: Футбольный клуб «Спартак» Москва, tj. Futboľnyj klub Spartak Moskva) je ruský fotbalový klub z Moskvy, který hraje ruskou Premier Ligu.

Nový!!: Moskva a FK Spartak Moskva · Vidět víc »

FK Torpedo Moskva

FK Torpedo Moskva (rusky ФК "Торпедо" Москва) je ruský fotbalový klub z hlavního města Ruské federace Moskvy.

Nový!!: Moskva a FK Torpedo Moskva · Vidět víc »

FK Znamja Truda Orechovo-Zujevo

FK Znamja Truda Orechovo-Zujevo (v originále ФК «Зна́мя Труда́», doslova Prapor práce) je ruský amatérský fotbalový klub z města Orechovo-Zujevo, Moskevská oblast.

Nový!!: Moskva a FK Znamja Truda Orechovo-Zujevo · Vidět víc »

Flor-de-Lis

Flor-de-Lis je portugalská folková skupina, známá díky reprezentaci Portugalska na Eurovision Song Contest 2009 v Moskvě, kde s písní "Todas As Ruas Do Amor" získali 15.

Nový!!: Moskva a Flor-de-Lis · Vidět víc »

Florian Zapletal

Florian Zapletal (10. června 1884, Bochoř – 16. října 1969, Praha) byl moravský historik umění, novinář, fotograf a voják.

Nový!!: Moskva a Florian Zapletal · Vidět víc »

Fobos 1

Fobos 1 (rusky Фобос-1, v západních jazycích přepisováno Phobos 1) byla planetární sonda, určená k průzkumu planety Marsu a jejího měsíce Phobosu.

Nový!!: Moskva a Fobos 1 · Vidět víc »

Fobos 2

Fobos 2 (rusky Фобос-2, v západních jazycích přepisováno Phobos 2) byla planetární sonda, určená k průzkumu planety Marsu a jejího měsíce Phobosu.

Nový!!: Moskva a Fobos 2 · Vidět víc »

Fokker F.28 Fellowship

Fokker F.28 Fellowship je nizozemský dvoumotorový proudový dopravní dolnoplošník s příďovým zatahovacím podvozkem.

Nový!!: Moskva a Fokker F.28 Fellowship · Vidět víc »

Foma (Demčuk)

Foma (vlastním jménem: Vadim Borisovič Demčuk; * 9. března 1983, Bălți) je kněz ruské pravoslavné církve a biskup sergijevoposadský a dmitrovský.

Nový!!: Moskva a Foma (Demčuk) · Vidět víc »

Fond boje s korupcí

Fond boje s korupcí (rusky Фонд борьбы с коррупцией, ФБК; Fond borby s korrupcijej, FBK) je ruská nezisková organizace, jejímž cílem je odhalování korupce mezi vysoce postavenými vládními činiteli v Rusku.

Nový!!: Moskva a Fond boje s korupcí · Vidět víc »

Fond Dynastie

Fond Dynastie (Nezisková organizace Dynastie, Fond Dynastie на сайте Фонда Династия, Fond Dynastie Dmitrije Zimina) byl v postsovětském Rusku první rodinná nezisková nadace založená Dmitrijem Ziminem pro podporu a rozvoj ruské vědy.

Nový!!: Moskva a Fond Dynastie · Vidět víc »

Formační tanec

Formační tanec je stylem společenského tance.

Nový!!: Moskva a Formační tanec · Vidět víc »

Formule E 2014/2015

Sezóna 2014/15 závodů Formule E (oficiálním názvem 2014–15 FIA Formula E season) byla historicky první sezónou šampionátu Formule E pořádaného Mezinárodní automobilovou federací FIA, který je nejvyšším mistrovství v kategorii monopostů na elektrický pohon.

Nový!!: Moskva a Formule E 2014/2015 · Vidět víc »

Fotbal na letních olympijských hrách

Fotbal na letních olympijských hrách byl pro muže na programu všech letních olympijských her kromě let 1896 a 1932.

Nový!!: Moskva a Fotbal na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Fotbal na Letních olympijských hrách 1980

Fotbalový turnaj na Letních olympijských hrách 1980 konaný v Moskvě a dalších městech Sovětského svazu ve dnech 20. července až 2. srpna byl 15.

Nový!!: Moskva a Fotbal na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Fotij (Jevtichejev)

Fotij (vlastním jménem: Ivan Vladimirovič Jevtichejev; * 31. května 1962, Kirovsk) je kněz ruské pravoslavné církve a biskup jugorský a ňagaňský.

Nový!!: Moskva a Fotij (Jevtichejev) · Vidět víc »

Fotografický časopis

Titulní strana časopisu ''Camera Notes'' č. 4 (1898) Titulní strana prvního čísla časopisu ''Amateur Photographer'', 10. října 1884 Berliner Illustrirte Zeitung, titulní strana vydání z 27. srpna 1936 Titulní strana časopisu Camera Work č. 2 (1903) Se'' s Birgitou Tengrothovou Fotografický časopis je populárně-odborné médium, jehož hlavním tématem je fotografie, fotografování a fotoaparáty.

Nový!!: Moskva a Fotografický časopis · Vidět víc »

Fotografie v Dánsku

Peter Faber: ''Náměstí Gråbrødretorv'', 1840, nejstarší dochovaná dánská fotografie Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie v Dánsku mimo jiné důsledkem změny technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznání fotografie jako svéprávné formy umění.

Nový!!: Moskva a Fotografie v Dánsku · Vidět víc »

François Boucher

François Boucher (29. září 1703, Paříž – 30. května 1770, Paříž) byl francouzský malíř, jeden z hlavních představitelů rokokové malby.

Nový!!: Moskva a François Boucher · Vidět víc »

François Le Fort

François Jacques Le Fort (německy  Franz Jakob Lefort), (12. ledna 1656 Ženeva - 12. března 1699 Moskva) byl ruský státník a vojenský vůdce ženevského původu a kalvínského náboženství, byl blízkým přítelem a poradcem ruského cara Petra I. Velikého.

Nový!!: Moskva a François Le Fort · Vidět víc »

Franc Leskošek

Frank Leskošek (pseudonym Luka; 9. prosince 1897 Celje – 5. července 1983 Lublaň) byl jugoslávský politik, partyzán a národní hrdina slovinského původu.

Nový!!: Moskva a Franc Leskošek · Vidět víc »

Francesca da Rimini (Čajkovskij)

Francesca da Rimini, Op.

Nový!!: Moskva a Francesca da Rimini (Čajkovskij) · Vidět víc »

Francesca da Rimini (Rachmaninov)

Francesca da Rimini, Op.

Nový!!: Moskva a Francesca da Rimini (Rachmaninov) · Vidět víc »

Francie na Eurovision Song Contest

Francie se zúčastnila 65 ročníků soutěže Eurovision Song Contest, poprvé v roce, byla tak jedním ze sedmi států, které se účastnily prvního ročníku.

Nový!!: Moskva a Francie na Eurovision Song Contest · Vidět víc »

Francie na letních olympijských hrách

Francie na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Francie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Francie na Letních olympijských hrách 1980

Francii na Letních olympijských hrách v roce 1980 v Moskvě reprezentovala výprava 121 sportovců (98 mužů a 23 žen) ve 13 sportech.

Nový!!: Moskva a Francie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Franco Cardini

Franco Cardini (* 5. srpna 1940 Florencie, Itálie) je italský historik a profesor středověkých dějin na univerzitě ve Florencii.

Nový!!: Moskva a Franco Cardini · Vidět víc »

Frank Lampl

Sir Frank Lampl, dr. h. c. mult., rodným jménem František Lampl (6. dubna 1926, Brno – 23. března 2011https://www.vutbr.cz/aktuality-f19528/zemrel-sir-frank-lampl-d51717) byl český a anglický manažer, doživotní prezident a bývalý generální ředitel jedné z největších stavebních firem světa Bovis Lend Lease, emeritní rektor univerzity v Kingstonu, předseda Prague Heritage Fund a řady charitativních nadací.

Nový!!: Moskva a Frank Lampl · Vidět víc »

Frank Schaffer

Frank Schaffer (* 23. října 1958, Eisenhüttenstadt, Braniborsko) je bývalý východoněmecký atlet, jehož specializací byl běh na 400 metrů.

Nový!!: Moskva a Frank Schaffer · Vidět víc »

Frank Wartenberg

Frank Wartenberg (* 29. května 1955, Bülzig, Sasko-Anhaltsko) je bývalý východoněmecký atlet, který se specializoval na skok daleký.

Nový!!: Moskva a Frank Wartenberg · Vidět víc »

František Antonín Gerstner

František Antonín Gerstner, od roku 1810 rytíř Gerstner, (19. dubna 1796 Praha – 12. dubna 1840 Filadelfie), byl český dopravní inženýr, první profesor praktické geometrie (geodezie) Polytechnického ústavu ve Vídni a průkopník stavby železnic v Čechách, Rakousku a Rusku.

Nový!!: Moskva a František Antonín Gerstner · Vidět víc »

František August Brauner

František August Brauner (22. ledna 1810 LitomyšlSOA Zámrsk, Matrika narozených 1802-1816 v Litomyšli, sign.1304, ukn.5570, str.73. Dostupné online – 21. června 1880 Roztoky u Prahy farnost Roztoky) byl český právník a politik.

Nový!!: Moskva a František August Brauner · Vidět víc »

František Šíp

František Šíp (3. července 1881 Sousedovice – 22. října 1935 dvůr Vrchy u Třeboně) byl český voják, československý legionář v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv.

Nový!!: Moskva a František Šíp · Vidět víc »

František Černý (1830–1900)

František Černý, také Franz Czerny (29. března 1830 Chvalkovice – 18. dubna 1900 Petrohrad) byl český hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a František Černý (1830–1900) · Vidět víc »

František Bílkovský

František Bílkovský (10. srpna 1909 Mrákotín farnost Mrákotín – 18. října 1998 Brno) byl český akademický malíř, grafik a ilustrátor.

Nový!!: Moskva a František Bílkovský · Vidět víc »

František Břečka

František Břečka (* 21. června 1958, Gottwaldov je bývalý československý atlet, sprinter, který se věnoval běhu na 200 metrů a hladké čtvrtce. V roce 1978 vybojoval na mistrovství Evropy v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického společně s Josefem Lomickým, Miroslavem Tulisem a Karlem Kolářem bronzovou medaili ve štafetě na 4 × 400 metrů. O dva roky později reprezentoval na letních olympijských hrách v Moskvě, kde skončil se štafetou ve finále na sedmém místě. V závodě na 200 metrů postoupil z úvodního rozběhu do čtvrtfinále, kde však skončil s časem 21,47 v poli poražených. 9. září 1984 zaběhl v Cagliari dvoustovku v čase 20,61 s a vytvořil nový československý rekord. Jeho rekord překonal až v roce 2008 Jiří Vojtík, který na atletické extralize v Praze vylepšil hodnotu českého rekordu o jednu setinu na 20,60 s.

Nový!!: Moskva a František Břečka · Vidět víc »

František Dastich

František Dastich (28. září 1895, Hejčín farnost Hejčín – 16. února 1964, Astoria) byl československý legionář.

Nový!!: Moskva a František Dastich · Vidět víc »

František de Paula Adam Vratislav z Mitrovic

František de Paula Adam hrabě Vratislav z Mitrovic (německy Franz de Paula Adam Graf Wratislaw von Mitrowitz, 23. června 1732 – 19. července 1788, Praha) byl český šlechtic z rodu Vratislavů z Mitrovic a významný mecenáš umění.

Nový!!: Moskva a František de Paula Adam Vratislav z Mitrovic · Vidět víc »

František Fridrich (fotograf)

František Fridrich (21. května 1829, Mělník farnosti Mělník – 23. března 1892, Praha) byl český fotograf a vydavatel druhé poloviny 19. století, který v té době jako jediný fotograf z Čech získal skutečně mezinárodní věhlas.

Nový!!: Moskva a František Fridrich (fotograf) · Vidět víc »

František Hála

František Hála (20. června 1893 Dražovice farnost Dražovice u Vyškova – 24. srpna 1952 Roželov) byl římskokatolický kněz a přední politik Československé strany lidové v období třetí republiky.

Nový!!: Moskva a František Hála · Vidět víc »

František Jansa

František Jansa (* 12. září 1962) je bývalý československý a později český sportovec, který se věnoval atletice.

Nový!!: Moskva a František Jansa · Vidět víc »

František Josef II.

František Josef II., kníže z Lichtenštejna (německy Franz Joseph Maria Aloys Alfred Karl Johannes Heinrich Michael Georg Ignaz Benediktus Gerhardus Majella, Fürst von und zu Liechtenstein; 16. srpna 1906, zámek Frauenthal, Rakousko-Uhersko – 13. listopadu 1989, Grabs) byl lichtenštejnským knížetem od roku 1938 až do své smrti.

Nový!!: Moskva a František Josef II. · Vidět víc »

František Josef Studnička

František Josef Studnička (27. června 1836 Janov – 21. února 1903 Praha) byl český matematik, učitel a spisovatel.

Nový!!: Moskva a František Josef Studnička · Vidět víc »

František Karel Vratislav z Mitrovic

František Karel hrabě Vratislav z Mitrovic (1. září 1679 Kadov – 23. dubna 1750, Jince) byl český šlechtic ze starobylého rodu Vratislavů z Mitrovic.

Nový!!: Moskva a František Karel Vratislav z Mitrovic · Vidět víc »

František Konečný (voják)

Plukovník František Konečný (15. února 1918 Horní Suchá – 28. září 2006) byl český důstojník, voják wehrmachtu a poté voják československé zahraniční armády.

Nový!!: Moskva a František Konečný (voják) · Vidět víc »

František Koukal

František Koukal (* 11. dubna 1949, Praha) je bývalý československý a český sportovní šermíř, který se specializoval na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a František Koukal · Vidět víc »

František Kriegel

František Kriegel (10. dubna 1908 Stanislaviv, Halič – 3. prosince 1979 Praha) byl československý lékař, politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Nový!!: Moskva a František Kriegel · Vidět víc »

František Kubr

František Kubr (3. prosince 1905 ve Slaném – 23. května 1958 v Praze), byl český divadelník a organizátor dělnického ochotnického divadla ve 20.

Nový!!: Moskva a František Kubr · Vidět víc »

František Kunzo

František Kunzo (* 17. září 1954 Spišský Hrušov) je bývalý slovenský fotbalový obránce, československý reprezentant a držitel zlaté medaile z letních olympijských her 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a František Kunzo · Vidět víc »

František Moravec (generál)

Brigádní generál František Moravec (23. července 1895 Čáslav – 26. července 1966 Washington D.C.) byl československý legionář, důstojník Československé armády a přednosta druhého oddělení Hlavního štábu (vojenská zpravodajská služba).

Nový!!: Moskva a František Moravec (generál) · Vidět víc »

František Němec (hudebník)

František Němec (4. července 1825 Chválenice – 20. listopadu 1892 Andrejevka, Vovčanský okruh Charkovské gubernie, Ruské impérium) byl český hudebník, houslista, dirigent, skladatel a profesor hudby působící v Praze, Moskvě, Vídni a Charkově.

Nový!!: Moskva a František Němec (hudebník) · Vidět víc »

František Nedvěd (vzpěrač)

František Nedvěd (27. října 1950 Plesná – 27. února 2010 tamtéž) byl československý vzpěrač, mistr Československa v letech 1972, 1973, 1976 a 1980.

Nový!!: Moskva a František Nedvěd (vzpěrač) · Vidět víc »

František Raboň

František Raboň v prologu Kolem Romandie 2007František Raboň (* 26. září 1983, Praha) je bývalý český profesionální silniční cyklista.

Nový!!: Moskva a František Raboň · Vidět víc »

František Skála (1923)

František Skála (16. března 1923 Tuchlovice, Československo – 1. září 2011 Nové Strašecí, Česká republika) byl český sochař, malíř, grafik a ilustrátor, především dětských knih.

Nový!!: Moskva a František Skála (1923) · Vidět víc »

František Táborský

František Táborský (16. ledna 1858 Bystřice pod Hostýnem – 21. června 1940 Praha) byl moravský básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění.

Nový!!: Moskva a František Táborský · Vidět víc »

František Tröster

František Tröster (20. prosince 1904, Vrbičany – 14. prosince 1968, Praha) byl český jevištní výtvarník, své stopy zanechal i v mnoha dalších oblastech, především v pedagogické činnosti, ale i v malířství, ilustrátorství, filmu a výstavnictví.

Nový!!: Moskva a František Tröster · Vidět víc »

František Uhlíř (politik)

František Uhlíř (11. srpna 1900 Lhota u Vyškova – 1980 Kanada) byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.

Nový!!: Moskva a František Uhlíř (politik) · Vidět víc »

František Věnceslav Jeřábek

matriční zápis o narození a křtu Františka Jeřábka (matrika N 1828-1836 Sobotka (SOA Zámrsk)) František Věnceslav Jeřábek (25. ledna 1836 SobotkaSOA Zámrsk, Matrika narozených 1828-1836 v Sobotce, sign.5229, ukn.8930, str.105. Dostupné online – 31. března 1893 Královské Vinohrady) byl český dramatik, básník, pedagog, novinář a politik.

Nový!!: Moskva a František Věnceslav Jeřábek · Vidět víc »

František Zatloukal

František Zatloukal (2. dubna 1863, Doubravice u Mohelnice – 2. dubna 1926, Plzeň) byl lékař, urolog a balneolog.

Nový!!: Moskva a František Zatloukal · Vidět víc »

František Zelenka

František Zelenka (8. června 1904 Kutná Hora Židovské náboženské obce v Kutné Hoře – 19. října 1944 při transportu z Terezína do koncentračního tábora Osvětim nebo v Gleiwitzu v říjnu 1944) byl význačný český architekt, grafik, jevištní a kostýmní výtvarník.

Nový!!: Moskva a František Zelenka · Vidět víc »

Franz Hilverding

Franz Anton Christoph Hilverding Van Wewen (17. listopadu 1710, Vídeň - 29. května 1768 tamtéž) byl rakouský tanečník, choreograf, baletní mistr a pedagog.

Nový!!: Moskva a Franz Hilverding · Vidět víc »

Franz Josef Kreibich

Franz Josef Kreibich (1868, Kamenický Šenov – 1920, Kamenický Šenov) byl významným a velice známým členem rodiny Kreibichů v Kamenickém Šenově.

Nový!!: Moskva a Franz Josef Kreibich · Vidět víc »

Franz Joseph, hrabě z Kagenecku

Franz Joseph z Kagenecku (8. ledna 1915, Berlín – 29. prosince 1941, Kalinin) byl německý šlechtic a hrabě z Kagenecku.

Nový!!: Moskva a Franz Joseph, hrabě z Kagenecku · Vidět víc »

Franz Koritschoner

Franz Koritschoner (23. února 1891 Vídeň – 9. června 1941 Osvětim) byl rakouský politik a jeden ze zakladatelů Komunistické strany Rakouska (Kommunistische Partei Österreichs; KPÖ).

Nový!!: Moskva a Franz Koritschoner · Vidět víc »

Frýdlantská rozhledna

Frýdlantská rozhledna je zděná vyhlídková věž vybudovaná na Frýdlantské výšině (399 m n. m.), severně od Frýdlantu, města ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje na severu České republiky.

Nový!!: Moskva a Frýdlantská rozhledna · Vidět víc »

Frederik II. Dánský

Frederik II.

Nový!!: Moskva a Frederik II. Dánský · Vidět víc »

Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský

Fridrich III.

Nový!!: Moskva a Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský · Vidět víc »

Friedrich Revertera

Friedrich hrabě Revertera de Salandra (Friedrich Karl Maria Graf Revertera von Salandra) (21. ledna 1827, Lvov, Halič – 27. dubna 1904, Brixen, Tyrolsko) byl rakousko-uherský diplomat ze šlechtické rodiny španělského původu.

Nový!!: Moskva a Friedrich Revertera · Vidět víc »

Frjazino

Frjazino je město v Moskevské oblasti Ruska, na řece Ljubosejevce.

Nový!!: Moskva a Frjazino · Vidět víc »

Frunzeho ústřední letiště v Moskvě

Frunzeho ústřední letiště je bývalé letiště v Moskvě, hlavním městě Ruska.

Nový!!: Moskva a Frunzeho ústřední letiště v Moskvě · Vidět víc »

Funkcionalismus

Ludwiga Mies van der Roheho z konce 20. let 20. století.Památka UNESCO Pisárkách, pavilon ''A'' z roku 1928 Evropě Bohuslava Fuchse a dalších Holešovicích Bellavista Klampenborg (Kodaň), Dánsko od Arne Jacobsena z roku 1934 Bellavista Klampenborg (Kodaň), Dánsko od Arne Jacobsena z roku 1934 Funkcionalismus je architektonický směr, který lze zařadit do obecného pojmu moderní architektura.

Nový!!: Moskva a Funkcionalismus · Vidět víc »

G7

Předseda Evropské komise Ursula von der Leyenová G7 (anglicky Group of Seven), v různých obdobích také G6 nebo G8, je sdružení velkých ekonomicky vyspělých států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Nový!!: Moskva a G7 · Vidět víc »

Gabon na letních olympijských hrách

Gabon na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Gabon na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Gabriel Hart

Gabriel Hart, vlastním jménem Gabriel Benhardt, (13. února 1894, Domažlice – 13. listopadu 1961, Praha) byl český divadelní a filmový herec a divadelní režisér.

Nový!!: Moskva a Gabriel Hart · Vidět víc »

Gabriel Konstantinovič Romanov

Gabriel Konstantinovič Romanov (15. července 1887, palác Pavlovsk – 28. února 1955, Paříž) byl druhý syn ruského velkoknížete Konstantina Konstantinoviče Romanova a jeho manželky Alžběty.

Nový!!: Moskva a Gabriel Konstantinovič Romanov · Vidět víc »

Gabriela Beňačková

Gabriela Beňačková-Čápová (* 25. března 1947 Bratislava) je světově proslulá slovenská operní pěvkyně – sopranistka.

Nový!!: Moskva a Gabriela Beňačková · Vidět víc »

Gabriela Preissová

Vyšehradském hřbitově Plaňanech. Gabriela Preissová, rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová (23. března 1862 Kutná Hora farnost Kutná Hora – 27. března 1946 Praha), byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.

Nový!!: Moskva a Gabriela Preissová · Vidět víc »

Gadži Nabijev

Gadži Kamilovič Nabijev (* 5. června 1995) je ruský zápasník–volnostylař andalské (botlich) národnosti.

Nový!!: Moskva a Gadži Nabijev · Vidět víc »

Gadžimurad Rašidov

Gadžimurad Gazigandovič Rašidov (* 30. října 1995) je ruský zápasník-volnostylař darginské národnosti.

Nový!!: Moskva a Gadžimurad Rašidov · Vidět víc »

Gagarin (město)

Gagarin, do roku 1968 Gžatsk, je ruské město, administrativní centrum Gagarinského rajónu Smolenské oblasti.

Nový!!: Moskva a Gagarin (město) · Vidět víc »

Galerie umění

National Gallery of Art Metropolitní muzeum umění, New York Puškinovo muzeum umění Moskva Museo del Prado, Madrid Louvre v Paříži Galerie umění je obecné označení místa pro výstavy uměleckých děl, obvykle z oboru vizuální kultury Jde například o obrazy, sochy, fotografie, ilustrace, nová média a produkty užitého umění.

Nový!!: Moskva a Galerie umění · Vidět víc »

Galič

Galič je město v Kostromské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Galič · Vidět víc »

Galina Gorochovová

Galina Jevgeněvna Gorochovová (* 31. srpna 1938 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá sovětská a ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Galina Gorochovová · Vidět víc »

Galina Prozumenščikovová

Galina Prozumenščikovová (26. listopad 1948 Sevastopol – 19. červenec 2015 Moskva) byla ruská plavkyně, která získala v letech 1964–1972 jako reprezentantka Sovětského svazu pět olympijských medailí a v letech 1964–1966 také pětkrát překonala světové rekordy ve stylu prsa na 100 a 200 metrů.

Nový!!: Moskva a Galina Prozumenščikovová · Vidět víc »

Galina Saňková

Ruské děti ve finském transportním táboře v Petrozavodsku na konci června 1944 poté, co se 28. června 1944 Finové stáhli z Petrozavodsku, s prvními sovětskými jednotkami dorazila také sovětská válečná korespondentka Galina Saňková, která pořídila tento obrázek a několik dalších. Fotografie byla poprvé publikována v roce 1966 v ''I. M. Batser: Eto bylo na Karelskom frontě'' a poté v několika sovětských a zahraničních novinách, čímž se stala jednou z jejích nejznámějších. Galina Saňková, Галина Санько (1904–1981, Moskva) byla sovětská novinářská fotografka.

Nový!!: Moskva a Galina Saňková · Vidět víc »

Galina Timčenková

Galina Timčenková (Галина Тимченко, * 8. května 1962, Moskva) je ruská novinářka a ředitelka internetového zpravodajského portálu Meduza.

Nový!!: Moskva a Galina Timčenková · Vidět víc »

Galina Ulanovová

Galina Sergejevna Ulanovová (rusky: Гали́на Серге́евна Ула́нова; 8. ledna 1910 Petrohrad – 21. března 1998 Moskva), byla ruská baletka, žačka Agrippiny Vaganovové.

Nový!!: Moskva a Galina Ulanovová · Vidět víc »

Galina Višněvskaja

Galina Pavlovna Višněvskaja, česky též Višněvská (25. října 1926, Leningrad, Sovětský svaz – 11. prosince 2012 Moskva), byla ruská operní pěvkyně, sopranistka.

Nový!!: Moskva a Galina Višněvskaja · Vidět víc »

Galina Voskobojevová

Galina Olegovna Voskobojevová (rusky Галина Олеговна Воскобоева; 18. prosince 1984 Moskva) je bývalá kazachstánská profesionální tenistka, která do roku 2008 reprezentovala rodné Rusko.

Nový!!: Moskva a Galina Voskobojevová · Vidět víc »

Galvanické pokovování

Zařízení na galvanické pokovování desek plošných spojů mědí. Galvanické pokovování nebo také galvanostegie je pokovovací proces, při kterém se kationty kovu v roztoku pohybují v elektrickém poli od anody ke katodě.

Nový!!: Moskva a Galvanické pokovování · Vidět víc »

Gandan (klášter)

Klášter Gandantegčenlin, také známý jako klášter Gandan, je buddhistický klášter v Ulánbátaru.

Nový!!: Moskva a Gandan (klášter) · Vidět víc »

Gants Hill (stanice metra v Londýně)

Gants Hill je stanice metra v Londýně, otevřená 14. prosince 1947.

Nový!!: Moskva a Gants Hill (stanice metra v Londýně) · Vidět víc »

Garage (muzeum)

Muzeum současného umění Garage je soukromé muzeum v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Garage (muzeum) · Vidět víc »

Garegin I.

Garegin I. (arménsky Գարեգին Ա. Սարգիսյան; 27. srpna 1932, Kessab – 29. června 1999, Vagharšapat) byl patriarcha Arménské apoštolské církve a Katolikos všech Arménů.

Nový!!: Moskva a Garegin I. · Vidět víc »

Garegin Nzhdeh

Garegin Ter-Harutjunjan (arménsky: Գարեգին Տէր Յարութիւնեան) známější pod svým odbojovým pseudonymem Garegin Nzhdeh (arménsky: Գարեգին Նժդեհ; 1. ledna 1886 Güznüt - 21. prosince 1955 Vladimir) byl arménský politik, voják a ideolog.

Nový!!: Moskva a Garegin Nzhdeh · Vidět víc »

Garrett Reisman

Garrett Erin Reisman (* 10. února 1968 v Morristownu, New Jersey, USA) je inženýr, od června 1998 je americký astronaut, člen oddílu astronautů NASA.

Nový!!: Moskva a Garrett Reisman · Vidět víc »

Gatčina

Gatčina (ižorsky a finsky Hatsina; v letech 1923–1929 Trock (Троцк), 1929–1944 Krasnogvardějsk (Красногварде́йск)) je město v Leningradské oblasti v severozápadním Rusku.

Nový!!: Moskva a Gatčina · Vidět víc »

Gavriil Kačalin

Gavriil Kačalin (17. ledna 1911 Moskva – 23. května 1995 Moskva) byl sovětský fotbalista a fotbalový trenér.

Nový!!: Moskva a Gavriil Kačalin · Vidět víc »

Gazprom

Gazprom (rusky Газпром; dlouhá verze: Публичное акционерное общество «Газпром») je největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě.

Nový!!: Moskva a Gazprom · Vidět víc »

Gérard Philipe

Gérard Philipe (4. prosince 1922 Cannes – 25. listopadu 1959 Paříž) byl francouzský herec, který se v Československu proslavil především titulní rolí ve snímku Fanfán Tulipán.

Nový!!: Moskva a Gérard Philipe · Vidět víc »

Günter Schabowski

Günter Schabowski (4. ledna 1929 v Anklamu – 1. listopadu 2015) byl jedním z předních funkcionářů SED v NDR, zejména jejích reformních části.

Nový!!: Moskva a Günter Schabowski · Vidět víc »

Gžel

Soukromá sbírka gželi Gžel (rus. Гжель) je honosné národní řemeslo z odvětví výroby keramiky a porcelánu.

Nový!!: Moskva a Gžel · Vidět víc »

Gedeon (Hubka)

Gedeon (světským jménem: Vasyl Ivanovyč Hubka; * 9. prosince 1962, Vaslovivci) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup georgijevský a praskovejský.

Nový!!: Moskva a Gedeon (Hubka) · Vidět víc »

Gediminas

Gediminas či počeštěle Gedymín (kolem 1275–1341) byl v letech 1316–1341 litevským velkoknížetem, prvním z dynastie Gediminovců (vládnoucí rod byl nazván podle Gediminase samého, ačkoliv podle analogie s jeho vnukem Jogailou by měl být posledním členem dynastie předchozí).

Nový!!: Moskva a Gediminas · Vidět víc »

Generální guvernér

Generální guvernér (anglicky governor-general, resp. governor general, francouzsky gouverneur général, rusky генера́л-губерна́тор) je právně-politický titul, který označuje úřední osobu, která plní funkci zástupce hlavy státu, resp.

Nový!!: Moskva a Generální guvernér · Vidět víc »

Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu

Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu byl předsedou Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS).

Nový!!: Moskva a Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu · Vidět víc »

Gennadij Ajgi

Gennadij Nikolajevič Ajgi (Генна́дий Никола́евич Айги́, 21. srpna 1934 Šajmurzino – 21. února 2006 Moskva) byl ruský básník a překladatel čuvašské národnosti, výrazná osobnost samizdatové literatury.

Nový!!: Moskva a Gennadij Ajgi · Vidět víc »

Gennadij Židko

Gennadij Valerijevič Židko (12. září 1965, Jangiabad, Uzbecká SSR – 16. srpna 2023, Moskva) byl ruský generál.

Nový!!: Moskva a Gennadij Židko · Vidět víc »

Gennadij Batygin

Gennadij Semjonovič Batygin (19. února 1951 ve Lvově, Sovětský svaz – 1. června 2003 v Moskvě, Rusko) byl ruský sociolog.

Nový!!: Moskva a Gennadij Batygin · Vidět víc »

Gennadij Janajev

Gennadij Ivanovič Janajev (26. srpna 1937 Perevoz – 24. září 2010 Moskva) byl sovětský politik, který působil jako první a jediný viceprezident Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Gennadij Janajev · Vidět víc »

Gennadij Majorov

Gennadi Georgijevič Majorov (* 8. března 1941 v Moskvě) je sovětský a ruský historik filosofie se specializací na středověkou filozofii, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity, kde mu v roce 2003 byl udělen čestný titul „Zasloužilý profesor“.

Nový!!: Moskva a Gennadij Majorov · Vidět víc »

Gennadij Nikolajevič Pospelov

Gennadij Nikolajevič Pospelov (Kostroma – 12. dubna 1992, Moskva) byl ruský sovětský literární teoretik a historik, profesor Moskevské státní univerzity.

Nový!!: Moskva a Gennadij Nikolajevič Pospelov · Vidět víc »

Gennadij Nikolajevič Rožděstvenskij

Gennadij Nikolajevič Rožděstvenskij (rusky Генна́дий Никола́евич Рожде́ственский, 4. května 1931, Moskva — 16. června 2018, tamtéž) byl sovětský a ruský dirigent, klavírista, hudební skladatel, pedagog, hudebně-veřejný činitel.

Nový!!: Moskva a Gennadij Nikolajevič Rožděstvenskij · Vidět víc »

Gennadij Salov

Gennadij Vjačeslavovič Salov (rusky Геннадий Вячеславович Салов; * 11. února 1960, Moskva) je bývalý sovětský a ruský fotbalový obránce.

Nový!!: Moskva a Gennadij Salov · Vidět víc »

Gennadij Sarafanov

Gennadij Vasiljevič Sarafanov, (*1. ledna 1942 vesnice Siněnkije, Saratovská oblast SSSR – † 29. září 2005 Ščolkovo, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Gennadij Sarafanov · Vidět víc »

Gennadij Strekalov

Gennadij Michajlovič Strekalov, (28. října 1940 Mytišči u Moskvy, SSSR – 25. prosince 2004 Moskva) byl sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti, který létal na Sojuzech a letěl i v americkém raketoplánu.

Nový!!: Moskva a Gennadij Strekalov · Vidět víc »

Genndy Tartakovsky

Genndy Tartakovsky (* 17. ledna 1970 Moskva) je rusko-americký animátor, filmový režisér, scenárista a producent.

Nový!!: Moskva a Genndy Tartakovsky · Vidět víc »

Genrich Jagoda

Genrich Grigorijevič Jagoda (rodným jménem Jenoch Gerševič Jeguda;, Rybinsk – 15. března 1938, Moskva) byl velitel NKVD a iniciátor několika moskevských procesů.

Nový!!: Moskva a Genrich Jagoda · Vidět víc »

Genrich Ljuškov

Genrich Samojlovič Ljuškov (Ге́нрихСамо́йлович Люшко́в; 1900 – 19. srpna 1945) byl důstojníkem sovětské tajné policie a jejím nejvýše postaveným přeběhlíkem.

Nový!!: Moskva a Genrich Ljuškov · Vidět víc »

Genrich Nejgauz

Genrich Gustavovič Nejgauz (ГенрихГуставович Нейгауз, jméno je často uváděno v německé podobě Heinrich Felix Neuhaus; 12. dubna 1888 Jelizavetgrad – 10. října 1964 Moskva) byl ukrajinsko-ruský klavírista a klavírní pedagog.

Nový!!: Moskva a Genrich Nejgauz · Vidět víc »

Genrich Sidorenkov

Genrich Ivanovič Sidorenkov (11. srpna 1931, Bedstvenka – 5. ledna 1990, Moskva) byl sovětský reprezentační hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Genrich Sidorenkov · Vidět víc »

Geografie Ruska

Březový les v Novosibirsku Ostrov Olchol na Bajkale Rusko se nachází na východě Evropy a severu Asie, pokrývá asi třetinu Eurasie a devítinu rozlohy Země.

Nový!!: Moskva a Geografie Ruska · Vidět víc »

Georg Franz Kreybich

Skleněný pohár datovaný do let 1700 až 1730. Autorem je nejspíše Georg Franz Kreybich Georg Franz Kreybich (17. dubna 1662, Kamenický Šenov – 1736, Kamenický Šenov) byl jedním ze špičkových rytců barokního skla konce 17.

Nový!!: Moskva a Georg Franz Kreybich · Vidět víc »

Georg Ots

Georg Ots (21. března 1920 Petrohrad - 5. září 1975 Tallinn) byl estonský operní pěvec a herec.

Nový!!: Moskva a Georg Ots · Vidět víc »

Georg Tectander z Jablonného

Georg Tectander z Jablonného (německy Georg Tectander von der Jabel, 1581 Jablonné v Podještědí – 14. srpna 1614 Budyšín) byl česko-německý diplomat, člen vyslanectví Ištvána Kakase vyslaného na počátku 17. století císařem Rudolfem II. do Persie.

Nový!!: Moskva a Georg Tectander z Jablonného · Vidět víc »

George Catlett Marshall

George Catlett Marshall (31. prosince 1880, Uniontown, Pensylvánie, USA – 16. října 1959, Washington, D.C.) byl americký armádní generál a politik.

Nový!!: Moskva a George Catlett Marshall · Vidět víc »

George Herbert, 11. hrabě z Pembroke

George Augustus Herbert, 11.

Nový!!: Moskva a George Herbert, 11. hrabě z Pembroke · Vidět víc »

George Volkoff

George Michael Volkoff (23. února 1914 Moskva – 24. dubna 2000 Vancouver) byl kanadský fyzik, který společně s Robertem Oppenheimerem předpověděl existenci neutronových hvězd.

Nový!!: Moskva a George Volkoff · Vidět víc »

George Zweig

George Zweig (* 30. květen 1937, Moskva) je americký fyzik ruského původu a neurobiolog.

Nový!!: Moskva a George Zweig · Vidět víc »

Georges Catoire

Georges Catoire či Georgy Catoire nebo Georgij Lvovič Katuar (rusky Гео́ргий Льво́вич Катуа́р; 27. dubna 1861 Moskva – 21. května 1926 tamtéž) byl ruský hudební skladatel francouzského původu.

Nový!!: Moskva a Georges Catoire · Vidět víc »

Georgi Dimitrov

Georgi Dimitrov Michajlov (uváděný někdy po ruském způsobu jako Georgi Michajlovič Dimitrov a v češtině též jako Jiří Dimitrov, 18. června 1882 Kovačevci u Perniku – 2. července 1949 sanatorium Barvicha u Moskvy) byl bulharský komunistický politik, státník, revolucionář a bojovník komunistického hnutí.

Nový!!: Moskva a Georgi Dimitrov · Vidět víc »

Georgi Rajkov

Georgi Petkov Rajkov (18. října 1953 Sofie, Bulharsko – 12. srpna 2006 Koprivšica, Bulharsko) byl bulharský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Georgi Rajkov · Vidět víc »

Georgian Airways

Georgian Airways (gruzínsky: ჯორჯიან ეარვეისი) (dříve Airzena) jsou národní leteckou společností Gruzie.

Nový!!: Moskva a Georgian Airways · Vidět víc »

Georgij (Danilov)

Georgij (světským jménem: Vasilij Timofejevič Danilov; * 14. srpna 1964, Žlobin) je běloruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita nižněnovgorodský a arzamaský.

Nový!!: Moskva a Georgij (Danilov) · Vidět víc »

Georgij Alexandrov

Georgij Fjodorovič Alexandrov (v Petrohradu – 21. července 1961 v Moskvě) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, historik filozofie, vysokoškolský pedagog, doktor filozofických věd.

Nový!!: Moskva a Georgij Alexandrov · Vidět víc »

Georgij Anatolevič Zelma

Georgij Anatolevič Zelma (1906 Taškent, Uzbekistán – 1984 Moskva) byl sovětský fotograf a fotožurnalista.

Nový!!: Moskva a Georgij Anatolevič Zelma · Vidět víc »

Georgij Ščennikov

Georgij Michajlovič Ščennikov (rusky Георгий Михайлович Щенников; * 27. dubna 1991, Moskva) je ruský fotbalový obránce a reprezentant, který v současnosti hraje za ruský klub CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Georgij Ščennikov · Vidět víc »

Georgij Šonin

Georgij Stěpanovič Šonin (3. srpna 1935 Roveňki, Luhanská oblast Ukrajinské SSR – 7. dubna 1997 Hvězdné městečko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti pocházející z Ukrajiny.

Nový!!: Moskva a Georgij Šonin · Vidět víc »

Georgij Žilenkov

Georgij Nikolajevič Žilenkov (rusky Георгий Николаевич Жиленков, 25. října 1910, Voroněž, Ruské impérium - 2. srpna 1946, Moskva, SSSR) byl generál za druhé světové války, který se dostal do zajetí nepřítele a stal se členem Ruské osvobozenecké armády (ROA).

Nový!!: Moskva a Georgij Žilenkov · Vidět víc »

Georgij Beregovoj

Georgij Timofejevič Beregovoj (/ Heorhij Tymofijovyč Berehovyj) (15. dubna 1921 Fjodorovka v Poltavské oblasti Ukrajinské SSR – 30. června 1995 Moskva) byl sovětský kosmonaut ukrajinského původu.

Nový!!: Moskva a Georgij Beregovoj · Vidět víc »

Georgij Chosrojevič Šachnazarov

Georgij Chosrojevič Šachnazarov (arménsky Գեորգի Խոսրովի Շահնազարով) (4. října 1924, Baku – 15. ledna 2001, Tulská oblast) byl ruský sovětský právník, politolog, politik, novinář a spisovatel arménského původu.

Nový!!: Moskva a Georgij Chosrojevič Šachnazarov · Vidět víc »

Georgij Danělija

Georgij Danělija, gruzínsky გიორგი დანელია (* 25. srpna 1930, Tbilisi - 4. dubna 2019, Moskva) byl gruzínský filmový režisér, který se prosadil především v sovětské kinematografii svými "smutnými komediemi" (Chodím po Moskvě, Jeden navíc, Nebuď smutný, Muž na svém místě, Slzy padaly, Kin-Dza-Dza!. Roku 1990 byl jmenován národním umělcem SSSR.

Nový!!: Moskva a Georgij Danělija · Vidět víc »

Georgij Grečko

Georgij Michajlovič Grečko,, (25. května 1931 Leningrad – 8. dubna 2017), byl sovětský kosmonaut.

Nový!!: Moskva a Georgij Grečko · Vidět víc »

Georgij Katys

Georgij Petrovič Katys (31. srpna 1926 Moskva – 7. srpna 2017) byl sovětský kosmonaut.

Nový!!: Moskva a Georgij Katys · Vidět víc »

Georgij Konstantinovič Žukov

Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany.

Nový!!: Moskva a Georgij Konstantinovič Žukov · Vidět víc »

Georgij Lvov

Georgij Jevgeňjevič Lvov (rusky Георгий Евгеневич Львов;, Drážďany, Sasko – 7. března 1925, Paříž, Francie) byl ruský kníže ze šlechtického rodu Lvovů, politik a předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.

Nový!!: Moskva a Georgij Lvov · Vidět víc »

Georgij Maximilianovič Malenkov

Georgij Maximilianovič Malenkov (Orenburg – 14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953–1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).

Nový!!: Moskva a Georgij Maximilianovič Malenkov · Vidět víc »

Georgij Michajlovič Berijev

Georgij Michajlovič Berijev (Beriašvili) (uváděný nesprávně též jako Berjev;,; 13. února 1903, Tbilisi – 12. července 1979, Moskva) byl sovětský letecký konstruktér.

Nový!!: Moskva a Georgij Michajlovič Berijev · Vidět víc »

Georgij Michajlovič Brjancev

Georgij Michajlovič Brjancev (stanice Alexandrijskaja, Severní Kavkaz, dnes Stavropolský kraj – 26. prosince 1960, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a scenárista.

Nový!!: Moskva a Georgij Michajlovič Brjancev · Vidět víc »

Georgij Michajlovič Romanov

Georgij Michajlovič Romanov (23. srpna 1863 – 28. lednaDatum úmrtí není zcela bezpečně určeno, uvádí se i noc ze 23. na 24. ledna či 29./30. ledna. 1919) byl synem velkoknížete Michaila Nikolajeviče a bratrancem Alexandra III.

Nový!!: Moskva a Georgij Michajlovič Romanov · Vidět víc »

Georgij Milljar

Georgij Francevič Milljar (7. listopadu 1903 Moskva – 4. června 1993 tamtéž) byl ruský filmový a divadelní herec, představitel komických a záporných rolí, známý svojí oblíbenou stylizací do ženských postav.

Nový!!: Moskva a Georgij Milljar · Vidět víc »

Georgij Mokejevič Markov

Georgij Mokejevič Markov (6. dubna jul. / 19. dubna greg. 1911 – 26. září 1991 Moskva) byl ruský sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Georgij Mokejevič Markov · Vidět víc »

Georgij Nikolajevič Babakin

Georgij Nikolajevič Babakin (13. listopadu 1914, Moskva – 3. srpna 1971, Moskva) byl sovětský radiotechnik a letecký konstruktér.

Nový!!: Moskva a Georgij Nikolajevič Babakin · Vidět víc »

Georgij Nikolajevič Zarubin

Georgij Nikolajevič Zarubin, (6. května 1900 Golicino – 24. listopadu 1958 Moskva) byl sovětský diplomat, velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Georgij Nikolajevič Zarubin · Vidět víc »

Georgij Otyrba

Georgij Anatoljevič Otyrba je abchazský historik, akademik a politik, který působil na ministerstvu zahraničí Abcházie.

Nový!!: Moskva a Georgij Otyrba · Vidět víc »

Georgij Petrusov

Georgij Petrusov: Velitel ukazuje partyzánům zbraň, 23. srpna 1941 Georgij Grigorevič Petrusov (rusky Георгий Григорьевич Петрусов; 1903 Rostov na Donu – 1973 Moskva) byl sovětský novinářský fotograf nejznámější ve dvacátých a třicátých letech 20.

Nový!!: Moskva a Georgij Petrusov · Vidět víc »

Georgij Pinchasov

Georgij Pinchasov (rusky: Георгий Пинхасов nebo Гарик Пинхасов) (* 12. srpna 1952, Moskva) je současný ruský novinářský fotograf, držitel mezinárodních ocenění a také člen legendární fotografické agentury Magnum Photos.

Nový!!: Moskva a Georgij Pinchasov · Vidět víc »

Georgij Pjatakov

GeorgijNěkdy je označován také jako Jurij (Юрий) Leonidovič Pjatakov (Čerkassy – 30. ledna 1937, Moskva) byl sovětský politik a člen Levé opozice.

Nový!!: Moskva a Georgij Pjatakov · Vidět víc »

Georgij Semjonovič Špagin

Georgij Semjonovič Špagin, rusky Георгий Семёнович Шпа́гин, (1897–1952) byl ruský a sovětský konstruktér ručních palných zbraní.

Nový!!: Moskva a Georgij Semjonovič Špagin · Vidět víc »

Georgij Sviridov

Georgij Vasiljevič Sviridov, rusky Георгий Васильевич Свиридов (16. prosince 1915 Fatež - 6. ledna 1998 Moskva) byl ruský a sovětský hudební skladatel, představitel neoromantismu.

Nový!!: Moskva a Georgij Sviridov · Vidět víc »

Georgij Vasiljevič Čičerin

Georgij Vasiljevič Čičerin (24. listopadu 1872, Karaul – 7. července 1936, Moskva) byl ruský revolucionář a sovětský lidový komisař pro zahraniční věci v letech 1918–1930.

Nový!!: Moskva a Georgij Vasiljevič Čičerin · Vidět víc »

Georgios Akropolites

Georgios Akropolites (1217 nebo 1220 – 1282) byl byzantský státní úředník, profesor a historik.

Nový!!: Moskva a Georgios Akropolites · Vidět víc »

Georgios Chatziioannidis

Georgios Chatziioannidis (* 22. února 1951) je bývalý řecký zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Georgios Chatziioannidis · Vidět víc »

Geostorm: Globální nebezpečí

Geostorm: Globální nebezpečí (v originále Geostorm) je americký akční/sci-fi film z roku 2017, který režíroval, napsal a koprodukoval Dean Devlin.

Nový!!: Moskva a Geostorm: Globální nebezpečí · Vidět víc »

Gerasim (Ševcov)

Gerasim (světským jménem: Vitalij Nikolajevič Ševcov; * 8. září 1971, Moskva) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup vladikavkazský a alanský.

Nový!!: Moskva a Gerasim (Ševcov) · Vidět víc »

Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie

Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie (Всероссийский государственный университет кинематографии имени С. А. Герасимова) je vysoká škola v Rusku, zaměřená na vzdělávání filmových tvůrců.

Nový!!: Moskva a Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie · Vidět víc »

Gerd Kaiser

Gerd Kaiser (* 1933) je německý historik, který se zaměřuje zejména na druhou světovou válku a vojenskou historii a politiku.

Nový!!: Moskva a Gerd Kaiser · Vidět víc »

Gerd Wessig

Gerd Wessig (* 16. července 1959, Lübz, Meklenbursko-Přední Pomořansko) je bývalý východoněmecký sportovec, atlet, který získal na letních olympijských hrách v roce 1980 v Moskvě zlatou medaili ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Gerd Wessig · Vidět víc »

Gerhard Friedrich Müller

Gerhard Friedrich Müller (29. října 1705, Herford – 22. října (11. října podle juliánského kalendáře) 1783, Moskva) byl německý historik, cestovatel a geograf působící v Rusku.

Nový!!: Moskva a Gerhard Friedrich Müller · Vidět víc »

Gerhard Vormwald

''Láhve a skleničky'', 1995 ''Uschi a balónky'', 1975 ''Jeden kubík brambor, jeden kubík Barbín'', 1993 Gerhard Vormwald (6. března 1948 Heidelberg Německo – 9. března 2016 Paříž) byl německý fotograf.

Nový!!: Moskva a Gerhard Vormwald · Vidět víc »

German (Moralin)

German (světským jménem: Lev Gennadijevič Moralin; * 24. prosince 1956, Novo-Jazykovo) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita kurský a rylský.

Nový!!: Moskva a German (Moralin) · Vidět víc »

German Apuchtin

German Apuchtin, rusky Герман Николаевич Апухтин (12. červen 1936, Moskva – 2003) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a German Apuchtin · Vidět víc »

German Titov

German Stepanovič Titov (11. září 1935, Verchněje Žilino, Altajská oblast SSSR – 20. září 2000, Moskva, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut, který se během své mise Vostok 2 stal druhým člověkem na oběžné dráze Země.

Nový!!: Moskva a German Titov · Vidět víc »

Germogen (Seryj)

Germogen (světským jménem: Vladimir Ivanovič Seryj;* 22. února 1973, Pjatiletka) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup mičurinský a moršanský.

Nový!!: Moskva a Germogen (Seryj) · Vidět víc »

Ghana na letních olympijských hrách

Ghana na letních olympijských hrách startuje od roku 1952.

Nový!!: Moskva a Ghana na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Gheorghe Rașovan

Gheorghe Rașovan (* 6. března 1955 Gârliste, Rumunsko) je bývalý rumunský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Gheorghe Rașovan · Vidět víc »

Giacomo Casanova

Giacomo Girolamo Casanova (2. dubna 1725, Benátky – 4. června 1798, Duchcov) byl benátský spisovatel, intrikán, špión a diplomat.

Nový!!: Moskva a Giacomo Casanova · Vidět víc »

Giacomo Quarenghi

Giacomo Quarenghi (20. září 1744 Rota d'Imagna v provincii Bergamo - 2. března 1817 Petrohrad) byl italský architekt a malíř, který žil a pracoval v Rusku.

Nový!!: Moskva a Giacomo Quarenghi · Vidět víc »

Gidon Kremer

Gidon Kremer (lotyšsky Gidons Krēmers, rusky Гидо́н Ма́ркусович Кре́мер, * 27. února 1947, Riga) je lotyšský houslista a dirigent.

Nový!!: Moskva a Gidon Kremer · Vidět víc »

Giedrė Lukšaitė-Mrázková

Giedrė Lukšaitė-Mrázková (* 17. prosince 1944, Kaunas, Litevská SSR) je česko-litevská cembalistka a varhanice, která od roku 1976 trvale žije v Česku.

Nový!!: Moskva a Giedrė Lukšaitė-Mrázková · Vidět víc »

Giles Milton

Giles Milton (* 15. ledna 1966 Buckinghamshire) je britský novinář a spisovatel, zaměřující se na narativní historii.

Nový!!: Moskva a Giles Milton · Vidět víc »

Gill Cowleyová

Gillian „Gill“ Cowleyová (* 8. července 1955) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Gill Cowleyová · Vidět víc »

Giordano Bruno

Giordano Bruno, původně Filippo Bruno, též Nolan nebo Nolanus (leden 1548, Nola u Neapole – 17. února 1600, Řím) byl italský dominikánský mnich, filozof (představitel renesančního hermetismu), spisovatel (básník a komediograf), teoretický kosmolog, zabýval se rovněž mnemotechnikou.

Nový!!: Moskva a Giordano Bruno · Vidět víc »

Giorgi Gogšelidze

Giorgi Gogšelidze (* 7. listopadu 1979 Gori) je bývalý gruzínský zápasník–volnostylař, dvojnásobný olympijský medailista, který mezi lety 1998-2004 reprezentoval Rusko.

Nový!!: Moskva a Giorgi Gogšelidze · Vidět víc »

Giorgi Koguašvili

Giorgi Koguašvili (* 26. dubna 1969) je bývalý sovětský a gruzínský zápasník – klasik, který od roku 1992 reprezentoval Rusko.

Nový!!: Moskva a Giorgi Koguašvili · Vidět víc »

Giovanni Antonio Canal

Giovanni Antonio Canal, zvaný Canaletto (říjen 1697 Benátky – 19.

Nový!!: Moskva a Giovanni Antonio Canal · Vidět víc »

Gipsy.cz

Gipsy.cz je kapela kombinující prvky popu, rapu a hip-hopu, tradiční romské hudby, jazzu a balkan brass band.

Nový!!: Moskva a Gipsy.cz · Vidět víc »

Giulio Cesare Vanini

Rodný dům Vaniniho v městě Taurisano Giulio Cesare Vanini neboli Lucilio Vanini (1585 Taurisano, provincie Lecce – 9. února 1619 Toulouse) byl italský renesanční filosof, jenž hlásal naturalistický panteismus.

Nový!!: Moskva a Giulio Cesare Vanini · Vidět víc »

Giuseppe Abbagnale

Giuseppe Abbagnale (* 24. července 1959, Pompeje) je bývalý italský veslař, který získal společně se svým bratrem Carminem a kormidelníkem Giuseppe Di Capuou v kategorii dvojek s kormidelníkem dvě zlaté a jednu stříbrnou olympijskou medaili a řadu medailí z mistrovství světa mezi lety 1981 – 1993.

Nový!!: Moskva a Giuseppe Abbagnale · Vidět víc »

Giuseppe Sarti

Giuseppe Sarti, také Sardi, (pokřtěn 1. prosince 1729 Faenza – 28. července 1802 Berlín) byl italský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Giuseppe Sarti · Vidět víc »

Gjandža

Gjandža je třetí největší město Ázerbájdžánu.

Nový!!: Moskva a Gjandža · Vidět víc »

GKNPC Chruničeva

GKNPC Chruničeva, celým názvem Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva je ruská společnost raketového a kosmického průmyslu.

Nový!!: Moskva a GKNPC Chruničeva · Vidět víc »

Glazov

Glazov (Глазов, udmurtsky Глаз) je město v Ruské federaci, administrativní centrum glazovského okresu v Udmurtské republice.

Nový!!: Moskva a Glazov · Vidět víc »

Gleb Panfilov

Gleb Panfilov (Глеб Анатольевич Панфилов; 21. května 1934 Magnitogorsk – 26. srpna 2023 Moskva) byl ruský filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Gleb Panfilov · Vidět víc »

Gleb Pavlovskij

Gleb Olegovič Pavlovskij (5. března 1951 Oděsa – 26. února 2023 Moskva) byl ruský politolog, který sám sebe označoval také za „politického technologa“.

Nový!!: Moskva a Gleb Pavlovskij · Vidět víc »

Global Spirit Tour

Global Spirit Tour bylo celosvětové koncertní turné britské hudební skupiny Depeche Mode na podporu jejího čtrnáctého studiového alba, Spirit.

Nový!!: Moskva a Global Spirit Tour · Vidět víc »

Globus (obchodní řetězec)

Globus je německá maloobchodní skupina, která provozuje hypermarkety Globus, hobbymarkety Baumarkt a obchody s elektronikou AlphaTecc.

Nový!!: Moskva a Globus (obchodní řetězec) · Vidět víc »

Gluk’oZa

Natalja Iljinična Čisťakovová-Ionovová (* 7. června 1986 Moskva, Sovětský svaz), v uměleckém světě známá jako Gluk’oZa (česky doslovně glukóza), je ruská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Gluk’oZa · Vidět víc »

Goa'uldské technologie ve Hvězdné bráně

Goa'uldové jsou hlavním nepřítelem lidí ze Země v prvních řadách seriálu Hvězdná brána.

Nový!!: Moskva a Goa'uldské technologie ve Hvězdné bráně · Vidět víc »

Goša Rubčinskij

Georgij Alexandrovič Rubčinskij (29. června 1984, Moskva, SSSR) je ruský módní návrhář, street artový umělec a zakladatel módní značky nesoucí jeho jméno ГОША РУБЧИНСКИЙ.

Nový!!: Moskva a Goša Rubčinskij · Vidět víc »

Golda Meirová

Golda Meirová (rodným jménem Golda Mabovyčová,; 3. května 1898 – 8. prosince 1978; v letech 1969 až 1974 známá též jako Golda Meyersonová) byla ministerskou předsedkyní Státu Izrael.

Nový!!: Moskva a Golda Meirová · Vidět víc »

Golicyno

Golicyno je město v Moskevké oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Golicyno · Vidět víc »

Golicynové

Golicynové (v různých variantách též Galicynové, Galitzinové, Gallitzinové, apod., rusky Голицыны) je ruský knížecí rod původem z Litvy, jehož předkové byli v mužské linii rodu spřízněni s velkoknížetem Gediminasem, zakladatelem panovnického rodu Jagellonců a linie knížat Trubeckých.

Nový!!: Moskva a Golicynové · Vidět víc »

Gollova škola

Jaroslav Goll Tzv.

Nový!!: Moskva a Gollova škola · Vidět víc »

Gombyn Chišigbátar

Gombyn Chišigbátar (* 24. srpna 1953) je bývalý mongolský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Gombyn Chišigbátar · Vidět víc »

Gomulkovské tání

Paláce kultury ve Varšavě, 24. října 1956 Gomulkovské tání, v Polsku nejčastěji Październik, Październik '56 čili Polský říjen, byla změna politiky v Polské lidové republice v druhé polovině roku 1956, spolu s nástupem W. Gomulky do čela vlády a liberalizací politického systému.

Nový!!: Moskva a Gomulkovské tání · Vidět víc »

Gorděj Kolesov

Gorděj Kolesov (* 18. srpna 2008 v Moskvě) se stal vítězem talentové show v Číně v roce 2015 v čínské centrální televizi CCTV-1 (ve věku 6 let a 5 měsíců).

Nový!!: Moskva a Gorděj Kolesov · Vidět víc »

Gorki Leninskije

Gorki Leninskije (rusky Горки Ленинские) je sídlo městského typu v Moskevské oblasti ležící na řece Pachra, nedaleko města Vidnoje, přibližně 10 km od Moskevského dálničního okruhu směrem na město Kašira Nalézá se zde architektonicko-umělecký komplex poslední čtvrtiny 18. století.

Nový!!: Moskva a Gorki Leninskije · Vidět víc »

Gorkovskaja

Gorkovskaja je název stanic metra v ruských městech.

Nový!!: Moskva a Gorkovskaja · Vidět víc »

Gorno-Altajsk

Gorno-Altajsk (rusky Го́рно-Алта́йск) je hlavní město Altajské republiky v jihozápadní části Sibiře v Rusku.

Nový!!: Moskva a Gorno-Altajsk · Vidět víc »

Gornozavodsk

Gornozavodsk do roku 1947 Najhoro je osada v Rusku, na Dálném východě v Sachalinské oblasti.

Nový!!: Moskva a Gornozavodsk · Vidět víc »

Gorodomlja

Gorodomlja je největší ostrov jezera Seliger (Tverská oblast, Rusko).

Nový!!: Moskva a Gorodomlja · Vidět víc »

Gotthard Heinrici

Gotthard Heinrici (25. prosince 1886, Gumbinnen – 13. prosince 1971, Waiblingen, Německo) byl německý generál ve druhé světové válce.

Nový!!: Moskva a Gotthard Heinrici · Vidět víc »

Graffiti

''Writer'' při práci Graffiti je v obecném smyslu druh projevu ve veřejném prostoru rytím, psaním nebo malbou, v současnosti především technikou nanášení barev, často ve formě spreje nebo fixy, případně škrábání, leptání.

Nový!!: Moskva a Graffiti · Vidět víc »

Grand Prix moderních gymnastek 2009

Mezinárodní série Grand Prix moderních gymnastek 2009 odstartovala úvodním podnikem v Moskvě a finále Grand Prix pak proběhlo v listopadu v Berlíně.

Nový!!: Moskva a Grand Prix moderních gymnastek 2009 · Vidět víc »

Grande Armée

Grande Armée, česky Velká armáda byla pozemní císařská armáda Napoleona Bonaparte během napoleonských válek.

Nový!!: Moskva a Grande Armée · Vidět víc »

Great Seal bug

Replika reliéfu státního znaku Spojených států amerických - ve sbírkách Národního kryptologického muzea. Uvnitř originálu se nacházelo odposlouchávací zařízení. Great Seal bug, označovaný také v angličtině jako „The Thing“, bylo bezdrátové pasivní odposlouchávací zařízení, které pracovalo v pásmu ultrakrátkých vln.

Nový!!: Moskva a Great Seal bug · Vidět víc »

Greg Rusedski

Greg Rusedski (* 6. září 1973 v Montrealu, Kanada) je bývalý britský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Greg Rusedski · Vidět víc »

Greg Rutherford

Gregory James "Greg" Rutherford, MBE (* 17. listopadu 1986, Milton Keynes, Anglie) je britský atlet, olympijský vítěz a mistr světa ve skoku dalekém.

Nový!!: Moskva a Greg Rutherford · Vidět víc »

Gribovskij G-10

Gribovskij G-10 (rusky: ГРИБОВСКИЙ Г-10) bylo sportovní a cvičné letadlo navržené a postavené v Sovětském svazu začátkem 30.

Nový!!: Moskva a Gribovskij G-10 · Vidět víc »

Gribovskij G-8

Gribovskij G-8 (rusky: ГРИБОВСКИЙ Г-8) bylo jednomístné sportovní a cvičné letadlo navržené a postavené v Sovětském svazu začátkem 30.

Nový!!: Moskva a Gribovskij G-8 · Vidět víc »

Grigorij (Petrov)

Grigorij (světským jménem: Andrej Vladimirovič Petrov; * 26. prosince 1974, Ljubim) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, metropolita voskresenský a vedoucí záležitostí Moskevského patriarchátu.

Nový!!: Moskva a Grigorij (Petrov) · Vidět víc »

Grigorij (Poletajev)

Grigorij (světským jménem: Lev Ivanovič Petrov-Poletajev; 1826/1831, Ljapňa – 29. března 1914, Moskva) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup omský a semipalatinský.

Nový!!: Moskva a Grigorij (Poletajev) · Vidět víc »

Grigorij Alexandrov

Grigorij Vasiljevič Alexandrov (Григо́рий Васи́льевич Алекса́ндров, původní příjmení Мормоне́нко (Mormoněnko); 23. ledna 1903 Jekatěrinburg – 16. prosince 1983 Moskva) byl prominentní sovětský filmový režisér, který byl jmenován národním umělcem SSSR v roce 1947 a hrdinou socialistické práce v roce 1973.

Nový!!: Moskva a Grigorij Alexandrov · Vidět víc »

Grigorij Alexandrovič Mačtet

Grigorij Alexandrovič Mačtet (15. září 1852 Luck – 27. srpna 1901 Jalta) byl ruský spisovatel, revoluční nacionalista, básník a novinář.

Nový!!: Moskva a Grigorij Alexandrovič Mačtet · Vidět víc »

Grigorij Alexandrovič Margulis

Grigorij Alexandrovič Margulis (* 24. února 1946 Moskva, Ruská SFSR, SSSR) je ruský matematik.

Nový!!: Moskva a Grigorij Alexandrovič Margulis · Vidět víc »

Grigorij Andrejevič Rečkalov

Grigorij Andrejevič Rečkalov (9. února 1920 Irbitský újezd – 22. prosince 1990 Moskva) byl sovětský generál letectva, druhé nejúspěšnější sovětské a spojenecké letecké eso druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Grigorij Andrejevič Rečkalov · Vidět víc »

Grigorij Baklanov

Grigorij Jakovlevič Baklanov (Григо́рий Я́ковлевич Бакла́нов, 11. září 1923 Voroněž – 23. prosince 2009 Moskva) byl ruský spisovatel a filmový scenárista.

Nový!!: Moskva a Grigorij Baklanov · Vidět víc »

Grigorij Bojarinov

Grigorij Ivanovič Bojarinov (15. listopadu 1922, Sukromlja, RSFSR – 27. prosince 1979, Kábul, Afghánistán) byl plukovník KGB.

Nový!!: Moskva a Grigorij Bojarinov · Vidět víc »

Grigorij Davidovič Bajsogolov

Grigorij Davidovič Bajsogolov (rusky Григорий Давидович Байсоголов, 7. června 1921, Tbilisi – 14. září 2003) byl ruský radiolog a vědec v oboru profesní patologie, hematologie a radiační medicíny, jeden ze zakladatelů filiálky biofyzikálního ústavu v Čeljabinsku-40.

Nový!!: Moskva a Grigorij Davidovič Bajsogolov · Vidět víc »

Grigorij Děgťarjov

Grigorij Grigorjevič Děgťarjov (16. srpna 1958 Vorkuta – 7. března 2011) byl někdejší sovětský atlet, reprezentant v atletickém víceboji.

Nový!!: Moskva a Grigorij Děgťarjov · Vidět víc »

Grigorij Gorin

Grigorij Gorin, vlastním jménem Grigorij Izrailjevič Ofštejn (12. března 1940 Moskva – 15. června 2000 tamtéž) byl ruský humorista.

Nový!!: Moskva a Grigorij Gorin · Vidět víc »

Grigorij Grabovoj

Grigorij Petrovič Grabovoj (rusky Григо́рий Петро́вич Грабово́й), narozen 14.

Nový!!: Moskva a Grigorij Grabovoj · Vidět víc »

Grigorij Grigorjevič Orlov

Grigorij Grigorjevič Orlov (Григорий Григорьевич Орлов, 17. října 1734, Ljutkino, Tverská gubernie – 24. dubna 1783, Moskva) byl důstojník ruské carské armády z hraběcího rodu Orlovů.

Nový!!: Moskva a Grigorij Grigorjevič Orlov · Vidět víc »

Grigorij Grinko

Grigorij Fjodorovič Grinko (Štepovka – 15. března 1938, Moskva) byl sovětský a ukrajinský politik popravený za velkých čistek.

Nový!!: Moskva a Grigorij Grinko · Vidět víc »

Grigorij Kirijenko

Grigorij Anatoljevič Kirijenko (* 29. září 1965 Novosibirsk, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Grigorij Kirijenko · Vidět víc »

Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze

Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze (– Grigol (Sergo) Ordžonikidze,, znám také pod jménem Sergo Ordžonikidze; 24. října 1886, Ghoreša, Charagauli – 18. února 1937, Moskva) byl gruzínský a sovětský politik, člen sovětského politbyra a blízký Stalinův přítel.

Nový!!: Moskva a Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze · Vidět víc »

Grigorij Kulik

Grigorij Ivanovič Kulik (9. listopadu 1890, Dudnikove u Poltavy – 24. srpna 1950, Moskva) byl sovětský vojenský velitel, maršál Sovětského svazu a velitel dělostřelectva a modernizace Rudé armády.

Nový!!: Moskva a Grigorij Kulik · Vidět víc »

Grigorij Mkrtyčan

Grigorij Mkrtičevič Mkrtyčan (rusky:Григорий Мкртычевич Мкртычан / Grigorij Mkrtyčevič Mkrtyčan) (arménsky:Կրիկոր Մկրտիչյան / Krikor Mkrtič'yan) (* 3. ledna 1925, Krasnodar - † 14. února 2003, Moskva) byl sovětský (arménské národnosti) reprezentační hokejový brankář.

Nový!!: Moskva a Grigorij Mkrtyčan · Vidět víc »

Grigorij Musatov

Grigorij Alexejevič Musatov (29. ledna 1889 Buzuluk – 8. listopadu 1941 Praha) byl československý malíř ruského původu.

Nový!!: Moskva a Grigorij Musatov · Vidět víc »

Grigorij Novak

Grigorij Irmovič Novak (5. března 1919 Černobyl – 10. července 1980 Moskva) nebo také Hiršl Novak byl sovětský vzpěrač.

Nový!!: Moskva a Grigorij Novak · Vidět víc »

Grigorij Pjatigorskij

Grigorij Pavlovič Pjatigorskij (Григо́рий Па́влович Пятиго́рский; 17. dubna 1903, Jekatěrinoslav, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 6. srpna 1976, Los Angeles, USA) byl ukrajinský violoncellista židovského původu působící v USA.

Nový!!: Moskva a Grigorij Pjatigorskij · Vidět víc »

Grigorij Rodčenkov

Grigorij Rodčenkov (* 24. října 1958, Moskva) je bývalý ředitel ruské antidopingové agentury RUSADA.

Nový!!: Moskva a Grigorij Rodčenkov · Vidět víc »

Grigorij Samujlovič Frid

Grigorij Samuilovič Frid také Grigori Fried (22. září 1915 Petrohrad – 22. září 2012 Moskva) byl ruský hudební skladatel mnoha hudebních žánrů, včetně komorní opery.

Nový!!: Moskva a Grigorij Samujlovič Frid · Vidět víc »

Grigorij Sokolnikov

Sokolnikov (vpravo) odjíždí jako člen sovětské delegace na Ženevskou konferenci roku 1927 Grigorij Jakovlevič Sokolnikov (vlastním jménem Girš Jankelevič Brilliant (Бриллант); 15. srpna 1888, Romny – 21. května 1939, Moskva) byl sovětský politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Grigorij Sokolnikov · Vidět víc »

Grigorij Sokolov

Grigorij Lipmanovič Sokolov (rusky: Григо́рий Ли́пманович Соколо́в; * 18. dubna 1950 Leningrad) je španělský klavírní virtuos ruského původu žijící v Itálii.

Nový!!: Moskva a Grigorij Sokolov · Vidět víc »

Grigorij Vaseckij

Grigorij Stepanovič Vaseckij (—1983) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, historik filozofie, vysokoškolský pedagog, doktor filozofických věd.

Nový!!: Moskva a Grigorij Vaseckij · Vidět víc »

Grigorij Zinovjev

Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv,, rodným jménem Hirsch Apfelbaum (Гирш Апфельбаум), známý také pod jménem Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Овсей-Гершон Аронович Радомысльский); 23. září 1883 Jelizavetgrad – 25. srpna 1936, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.

Nový!!: Moskva a Grigorij Zinovjev · Vidět víc »

Grigorovičův parimejník

Grigorovičův parimejník Grigorovičův parimejník je bulharský středověký pergamenový rukopis z přelomu 12. a 13. století.

Nový!!: Moskva a Grigorovičův parimejník · Vidět víc »

Grjazi

Grjazi je město v Lipecké oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Grjazi · Vidět víc »

Grozný

Grozný (čečensky Соьлжа-ГӀала, , Groznyj) je hlavní město Čečenské autonomní republiky Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Grozný · Vidět víc »

GRU

GRU (z ruského akronymu znamenajícího, Glavnoje razvedyvatělnoje upravlenije,: Hlavní správa rozvědky) je ruská, dříve sovětská vojenská zpravodajská služba.

Nový!!: Moskva a GRU · Vidět víc »

Gruzínská jaderná elektrárna

Gruzínská jaderná elektrárna byla plánovaná jaderná elektrárna v Gruzii.

Nový!!: Moskva a Gruzínská jaderná elektrárna · Vidět víc »

Gruzínská vlajka

Zlevadoprava Gruzínská vlajkaPoměr stran: 2:3 Zlevadoprava Vlajka gruzínských ozbrojených sil Poměr stran: 2:3 Zlevadoprava Gruzínská námořní válečná vlajkaPoměr stran: 2:3 Vlajka Gruzie, známá též pod názvem vlajka s pěti kříži, je tvořena bílým listem o poměru stran 2:3, s červeným, středovým, svatojiřským křížem o šířce 1/5 šířky vlajky.

Nový!!: Moskva a Gruzínská vlajka · Vidět víc »

Gruzínsko-abchazský konflikt

Lokace Gruzie v Eurasii Lokace Abcházie v Gruzii Gruzínsko-abchazský konflikt je občanský ozbrojený konflikt mezi gruzínskými a abchazskými etnickými skupinami, který má své počátky ve 30.

Nový!!: Moskva a Gruzínsko-abchazský konflikt · Vidět víc »

Gruzínsko-osetský konflikt

Gruzínsko-osetský konflikt je etnicko-politický konflikt o gruzínskou bývalou autonomní oblast Jižní Osetie, který se vyvinul v roce 1989 a rozvinul se ve válku.

Nový!!: Moskva a Gruzínsko-osetský konflikt · Vidět víc »

Grygoryj Aleksandrovyč Galycyn

Grygoryj Aleksandrovyč Galycyn (rusky: Григорий Александрович Галицын, také známý jako A. Obolenski; 1957, Rozdilna, Ukrajinská SSR – 13. listopadu 2021), byl ruský fotograf glamouru.

Nový!!: Moskva a Grygoryj Aleksandrovyč Galycyn · Vidět víc »

Guatemala na letních olympijských hrách

Guatemala na letních olympijských hrách startuje od roku 1932.

Nový!!: Moskva a Guatemala na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Gubernie

Gubernie byla vyšší administrativně-územní jednotka Ruského impéria, zavedená carem Petrem I. Velikým při oblastní reformě roku 1708.

Nový!!: Moskva a Gubernie · Vidět víc »

Gubkin

Gubkin je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Gubkin · Vidět víc »

Guido Kratschmer

Guido Kratschmer (* 10. ledna 1953 Klotzenhof) je bývalý západoněmecký atlet, závodící v desetiboji.

Nový!!: Moskva a Guido Kratschmer · Vidět víc »

Guinea na letních olympijských hrách

Guinea na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Guinea na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Gukovo

Gukovo je město v Rostovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Gukovo · Vidět víc »

Gulžan Moldažanová

Gulžan Talapovna Moldažanová (Гульжан Талаповна Молдажанова; * 11. června 1966, Almaty, Kazašská ASSR, Sovětský svaz) je ruská podnikatelka kazašského původu.

Nový!!: Moskva a Gulžan Moldažanová · Vidět víc »

GUM

GUM (zkratka (státní obchodní dům) do roku 1921) je obchodní dům na Rudém náměstí v centru Moskvy.

Nový!!: Moskva a GUM · Vidět víc »

Gurij (Fjodorov)

Gurij (světským jménem: Vladislav Albertovič Fjodorov; * 8. listopadu 1960, Kaliningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup arseňjevský a dalněgorský.

Nový!!: Moskva a Gurij (Fjodorov) · Vidět víc »

Gurij (Stěpanov)

Svatý Gurij (světským jménem: Alexej Ivanovič Stěpanov; 15. října 1880, Čeboksary – 1. listopadu 1937, Gorkij) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup suzdalský, vikarijní biskup vladimirské eparchie a mučedník.

Nový!!: Moskva a Gurij (Stěpanov) · Vidět víc »

Gurjevsk (Kaliningradská oblast)

Gurjevsk, do roku 1946 Neuhausen je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, ležící 7 km severovýchodně od Kaliningradu.

Nový!!: Moskva a Gurjevsk (Kaliningradská oblast) · Vidět víc »

Gurjevsk (Kemerovská oblast)

Gurjevsk (rusky) je město v Kemerovské oblasti v Rusku s přibližně pětadvaceti tisíci obyvateli.

Nový!!: Moskva a Gurjevsk (Kemerovská oblast) · Vidět víc »

Gus Hall

Gus Hall (8. října 1910 – 13. října 2000) byl americký politik, předseda Komunistické strany USA v letech 1959 až 2000.

Nový!!: Moskva a Gus Hall · Vidět víc »

Gus-Chrustalnyj

Gus-Chrustalnyj (česky Křišťálová husa) je město ve Vladimirské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Gus-Chrustalnyj · Vidět víc »

Gusev

Gusev, do roku 1946 je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, poblíž hranice s Litvou a Polskem.

Nový!!: Moskva a Gusev · Vidět víc »

Guslar

Guslar (celým jménem Guslar Veliký) je smyšlené město ruského/sovětského spisovatele vědeckofantastické literatury Kira Bulyčova, které se objevuje v desítkách povídek.

Nový!!: Moskva a Guslar · Vidět víc »

Gustav Švédský (1568–1607)

Gustav (28. ledna 1568, Nyköping – únor 1607, Kašin) byl švédský princ, syn Erika XIV. a Karin Månsdotter.

Nový!!: Moskva a Gustav Švédský (1568–1607) · Vidět víc »

Gustav Bihl

Gustav Bihl (3. října 1847 Künzelsau – 19. února 1917 Most) byl německý důlní inženýr, průmyslník a podnikatel působící v oborech těžby hnědého uhlí a výrobě keramiky zejména v severních Čechách v okolí Mostu (Mostecké pánve).

Nový!!: Moskva a Gustav Bihl · Vidět víc »

Gustav Mahler

Gustav Mahler (7. července 1860 Kaliště – 18. května 1911 Vídeň) byl česko-rakouský hudební skladatel a dirigent židovského původu.

Nový!!: Moskva a Gustav Mahler · Vidět víc »

Gustav Naan

Gustav Naan (17. května 1919 Bolšoj Kameň – 12. ledna 1994 Tallinn) byl estonský fyzik a filozof, člen Estonské akademie věd.

Nový!!: Moskva a Gustav Naan · Vidět víc »

Gustav Skála

Gustav Skála (* 11. červenec 1964, Liberec) je český režisér a choreograf a autor.

Nový!!: Moskva a Gustav Skála · Vidět víc »

Gustáv Husák

Gustáv Husák (původním křestním jménem Augustín, 10. ledna 1913 Dúbravka – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý politik slovenského původu, vrcholný představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa.

Nový!!: Moskva a Gustáv Husák · Vidět víc »

Guyana na letních olympijských hrách

Guyana na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Guyana na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Guyana na Letních olympijských hrách 1980

Guyana se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Guyana na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Guzel Šamilevna Jachinová

Guzel Šamilevna Jachinová (* 1. června 1977, Kazaň) je ruská spisovatelka, autorka oceňovaného románu Zulejka otevírá oči o represích na sovětském venkově ve 30. letech 20. století.

Nový!!: Moskva a Guzel Šamilevna Jachinová · Vidět víc »

Gvardějsk

Gvardějsk (do roku 1946 Tapiau) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Gvardějsk · Vidět víc »

György Lukács

György Lukács (maďarsky Lukács György; 13. dubna 1885 – 4. června 1971) byl židovsko-maďarský marxistický filosof a literární kritik.

Nový!!: Moskva a György Lukács · Vidět víc »

György Szalai

György Szalai (14. února 1951 Gádoros, župa Békés) je bývalý maďarský vzpěrač.

Nový!!: Moskva a György Szalai · Vidět víc »

Gymnázium Mojmírovo náměstí

Gymnázium Mojmírovo náměstí je soukromé všeobecné gymnázium sídlící v Brně-Králově Poli na adrese Mojmírovo náměstí 10.

Nový!!: Moskva a Gymnázium Mojmírovo náměstí · Vidět víc »

Gyula Molnár (politik)

Gyula Molnár (* 17. srpen 1961, Budapest) je maďarský levicový politik, od června 2016 předseda Maďarské socialistické strany (MSZP), v letech 1994 až 2010 poslanec maďarského parlamentu, v období 2002 až 2010 starosta XI.

Nový!!: Moskva a Gyula Molnár (politik) · Vidět víc »

Gyula Szekfű

Hrob Gyuly Szekfűho na hřbitově v Budapešti Gyula Szekfű (23. května 1883 Székesfehérvár – 29. června 1955 Budapešť) byl maďarský historik a publicista.

Nový!!: Moskva a Gyula Szekfű · Vidět víc »

Gyula Thürmer

Gyula Thürmer (* 14. dubna 1953, Budapešť) je maďarský komunistický politik a nepřetržitě od roku 1989 předseda Maďarské dělnické strany.

Nový!!: Moskva a Gyula Thürmer · Vidět víc »

H&M

H & M Hennes & Mauritz AB (H&M) je švédská oděvní společnost, známá jako prodejce módního oblečení pro muže, ženy, teenagery a děti.

Nový!!: Moskva a H&M · Vidět víc »

Ha-Bima

Národní divadlo ha-Bima (hebrejsky: הבימה התיאטרון הלאומי, doslova: „pódium“), často přepisováno Habima, je izraelské národní divadlo sídlící v Tel Avivu, jedno z prvních hebrejských divadel.

Nový!!: Moskva a Ha-Bima · Vidět víc »

Hadise

Hadise Açıkgöz, známá též jako Hadise (* 22. října 1985 Mol, Belgie), je turecko-belgická populární zpěvačka a příležitostná moderátorka.

Nový!!: Moskva a Hadise · Vidět víc »

Haiti na letních olympijských hrách

Haiti na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Haiti na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Hakapelité

Hakapelité (finsky hakkapeliitat) bylo označení pro finskou jízdu vojska švédského krále Gustava II. Adolfa během třicetileté války.

Nový!!: Moskva a Hakapelité · Vidět víc »

Halové evropské rekordy v atletice – muži

Seznam evropských halových rekordů v atletice podle disciplín.

Nový!!: Moskva a Halové evropské rekordy v atletice – muži · Vidět víc »

Halové mistrovství světa v atletice

Halové mistrovství světa v atletice je mezinárodní atletický šampionát, který se odehrává pod záštitou IAAF, s malou výjimkou každé dva roky.

Nový!!: Moskva a Halové mistrovství světa v atletice · Vidět víc »

Halové mistrovství světa v atletice 2006

Hala při pořádání Kremlin Cupu 11.

Nový!!: Moskva a Halové mistrovství světa v atletice 2006 · Vidět víc »

Halové světové rekordy v atletice – ženy

Přehled halových světových atletických rekordů žen podle disciplín.

Nový!!: Moskva a Halové světové rekordy v atletice – ženy · Vidět víc »

Halové světové rekordy v atletice – muži

Přehled halových světových atletických rekordů mužů podle disciplín.

Nový!!: Moskva a Halové světové rekordy v atletice – muži · Vidět víc »

Halový pětiboj

HMS 2012 v Istanbulu Halový pětiboj je ženská halová lehkoatletická soutěžní disciplína, skládající se z pěti různých disciplín.

Nový!!: Moskva a Halový pětiboj · Vidět víc »

Halový sedmiboj

HMS 2012 v Istanbulu, kde zvítězil v halovém sedmiboji ve světovém rekordu Halový sedmiboj je mužská halová lehkoatletická soutěžní disciplína, skládající se ze sedmi různých disciplín, které sedmibojaří absolvují během dvou závodních dnů:;1.

Nový!!: Moskva a Halový sedmiboj · Vidět víc »

Hamit Kaplan

Hamit Kaplan (Čiča) (20. září 1934 – 5. ledna 1976) byl turecký zápasník, olympijský vítěz z roku 1956.

Nový!!: Moskva a Hamit Kaplan · Vidět víc »

Hamleys

Hamleys v Malmö ve Švédsku Hamleys v Londýně na Regent Street Interiér Prodejny v londýnském Westminsteru Hamleys je britský hračkárenský řetězec, založený roku 1760 jako nejstarší na světě.

Nový!!: Moskva a Hamleys · Vidět víc »

Hana Ezrová

Hana Kopáčková-Ezrová (26. března 1927 – 19. ledna 2020) byla československá hráčka a funkcionářka basketbalu (vysoká 167 cm).

Nový!!: Moskva a Hana Ezrová · Vidět víc »

Hana Myslilová

Hana Myslilová, rozená Havlíková (2. března 1930 – 11. března 2014), byla československá hráčka basketbalu (vysoká 166 cm).

Nový!!: Moskva a Hana Myslilová · Vidět víc »

Hanna Melnyčenková

Hanna Anatolijivna Melnyčenková (ukrajinsky: Ганна Анатоліївна Мельниченко; * 24. dubna 1983 Tbilisi, Gruzínská SSR) je ukrajinská atletka, jejíž specializací je halový pětiboj a sedmiboj pod širým nebem.

Nový!!: Moskva a Hanna Melnyčenková · Vidět víc »

Hannes Meyer

Sídliště Freidorf v Muttenz Pavlačovové domy na sídlišti Törten, Dessau Hans Emil "Hannes" Meyer (18. listopad 1889, Basilej – 19. červenec 1954, Crocifisso di Lugano) byl švýcarský architekt, představitel modernismu a funkcionalismu, spjatý s idejemi marxismu.

Nový!!: Moskva a Hannes Meyer · Vidět víc »

Hanns Eisler

Hanns Eisler (6. července 1898 Lipsko – 6. září 1962 Berlín) byl rakouský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Hanns Eisler · Vidět víc »

Hanoj

Nejvyšší budova Vietnamu 'Keangnam Hanoi Landmark Tower' Hanoj (vietnamsky) je hlavní město a důležité politické, hospodářské a kulturní centrum Vietnamu.

Nový!!: Moskva a Hanoj · Vidět víc »

Hans Baur

Johann Peter Baur, uváděný jako Hans Baur (19. červen 1897 – 17. únor 1993), byl válečný pilot za první světové války a Hitlerův osobní pilot za druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Hans Baur · Vidět víc »

Hans Blohm

Hans Blohm s dětmi Inuitů během Inuit Circumpolar conference, 2002, Kuujjuaq (Nunavik) Hans Blohm, Liard River Hot Springs, Alaska Highway, 2009 Hans-Ludwig Blohm, C.M. (12. listopadu 1927 Rendsburg, Německo – 4. prosince 2021) byl kanadský fotograf a umělec německého původu.

Nový!!: Moskva a Hans Blohm · Vidět víc »

Hans Hauska

Hans Hauska (* 18. května 1901 Mašťov – 7. května 1965 Berlín) byl hudební skladatel a politický vězeň.

Nový!!: Moskva a Hans Hauska · Vidět víc »

Hans Krebs (generál)

Hans Krebs (4. březen 1898, Helmstedt – 1. květen 1945, Berlín) byl generálem pěchoty německého wehrmachtu.

Nový!!: Moskva a Hans Krebs (generál) · Vidět víc »

Hans Modrow

Hans Modrow (27. ledna 1928 Jasenitz, dnes Jasienica v Polsku – 10. února 2023 Berlín) byl funkcionář východoněmecké SED, který byl po pádu Berlínské zdi zvolen ministerským předsedou NDR.

Nový!!: Moskva a Hans Modrow · Vidět víc »

Hans Pfitzner

Hans Erich Pfitzner (5. května 1869 Moskva – 22. května 1949 Salcburk) byl německý hudební skladatel, klavírista, dirigent a hudební pedagog.

Nový!!: Moskva a Hans Pfitzner · Vidět víc »

Hans Zdražila

Hans Zdražila (* 3. října 1941 Velká Ostrava) je bývalý československý a český vzpěrač, olympijský vítěz z roku 1964.

Nový!!: Moskva a Hans Zdražila · Vidět víc »

Hansjörg Kunze

Hansjörg Kunze (* 28. prosince 1959, Rostock, Meklenbursko-Přední Pomořansko) je bývalý východoněmecký atlet, běžec, který se věnoval středním, převážně však dlouhým tratím.

Nový!!: Moskva a Hansjörg Kunze · Vidět víc »

Harlem Globetrotters

Hráči Harlem Globetrotters Harlem Globetrotters (Harlemští světoběžníci) je americký basketbalový tým, provozující exhibiční zápasy.

Nový!!: Moskva a Harlem Globetrotters · Vidět víc »

Harold (Nápravník)

Harold (v ruském originále Гарольд) je druhá opera českého skladatele a dirigenta Eduarda Nápravníka působícího v Petrohradu.

Nový!!: Moskva a Harold (Nápravník) · Vidět víc »

Harrier Jump Jet

Harrier Jump Jet (v Severní Americe Jump Jet) je počítačová hra typu letecký simulátor, kterou vydala společnost MicroProse v roce 1992 pro MS-DOS.

Nový!!: Moskva a Harrier Jump Jet · Vidět víc »

Hartmut Reich

Hartmut Reich (* 5. července 1956 Apolda) je bývalý východoněmecký zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Hartmut Reich · Vidět víc »

Hartwig Gauder

Hartwig Gauder (10. listopadu 1954 Vaihingen an der Enz, Bádensko-Württembersko – 22. dubna 2020 Erfurt) byl východoněmecký atlet, olympijský vítěz, mistr světa a mistr Evropy v chůzi na 50 km.

Nový!!: Moskva a Hartwig Gauder · Vidět víc »

Hassan Bechara

Hassan Ali Bechara (17. března 1945 Bejrút, Libanon – 24. července 2017) byl libanonský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Hassan Bechara · Vidět víc »

Havana

kubánských dějin Havana (španělsky: San Cristóbal de La Habana, obvykle zkracováno na La Habana, IPA) je hlavní město Kuby.

Nový!!: Moskva a Havana · Vidět víc »

Havárie Falconu 50 v Moskvě

K havárii francouzského letounu Dassault Falcon 50 EX na moskevském letišti Vnukovo došlo 20. října 2014 v 23:57 moskevského času.

Nový!!: Moskva a Havárie Falconu 50 v Moskvě · Vidět víc »

Havárie Tu-154 ruského ministerstva obrany 2016

K havárii Tu-154 ruského ministerstva obrany (rusky Катастрофа Ту-154 под Сочи) došlo 25.

Nový!!: Moskva a Havárie Tu-154 ruského ministerstva obrany 2016 · Vidět víc »

Havárie Tu-154 u Smolenska

K havárii polského letounu Tu-154M Lux blízko Smolenské letecké základny ve Smolenské oblasti nedaleko Smolenska u vsi Pečersk došlo 10. dubna 2010 v 10:41 moskevského času.

Nový!!: Moskva a Havárie Tu-154 u Smolenska · Vidět víc »

Házená na Letních olympijských hrách 1980

Turnaj se odehrál v rámci XXII. olympijských her ve dnech 20. – 30. července 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Házená na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Hülya Avşar

Hülya Avşar (* 10. října 1963) je kurdsko-turecká herečka, folklórová zpěvačka, businessmanka, fejetonistka, módní návrhářka, redaktorka časopisu a držitelka titulu královny krásy.

Nový!!: Moskva a Hülya Avşar · Vidět víc »

Hřbitov u Kremelské zdi

Hřbitov u Kremelské zdi byl národním hřbitovem Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Hřbitov u Kremelské zdi · Vidět víc »

HC CSKA Moskva

HC CSKA Moskva (ru: ЦСКА Москва) je hokejový klub z Moskvy, který hraje Kontinentální hokejovou ligu v Rusku.

Nový!!: Moskva a HC CSKA Moskva · Vidět víc »

HC MVD Balašicha

HC MVD Balašicha (ХК МВД Балашиха) byl profesionální ruský hokejový tým.

Nový!!: Moskva a HC MVD Balašicha · Vidět víc »

He-Chaluc

Josef Trumpeldor – jeden ze zakladatelů hnutí Členky he-Chaluc zajaté nacisty během Povstání ve varšavském ghettu He-Chaluc (החלוץ, doslova „Průkopník“) byla židovská sionistická mládežnická organizace v 1.

Nový!!: Moskva a He-Chaluc · Vidět víc »

Hearts of Iron II: Doomsday

Hearts of Iron II: Doomsday je stand-alone expansion pack pro globální válečnou strategickou hru z období druhé světové války Hearts of Iron II.

Nový!!: Moskva a Hearts of Iron II: Doomsday · Vidět víc »

Hedwig Kohnová

Hedwig Kohnová (nepřechýleně Kohn; 5. dubna 1887, Vratislav, Prusko – 26. března 1964, Durham, Spojené státy americké) byla fyzička, která byla jednou z pouze tří žen, jež získaly před druhou světovou válkou habilitaci (kvalifikaci pro univerzitní vyučování v Německu) ve fyzice.

Nový!!: Moskva a Hedwig Kohnová · Vidět víc »

Heidemarie Bártová

Heidemarie Bártová (roz. Grecká) (* 13. března 1965, Ústí nad Labem) je bývalá československá reprezentantka ve skocích do vody.

Nový!!: Moskva a Heidemarie Bártová · Vidět víc »

Heidi Neururerová

Heidi Neururerová (* 5. ledna 1979) je bývalá rakouská snowboardistka.

Nový!!: Moskva a Heidi Neururerová · Vidět víc »

Heiki Nabi

Heiki Nabi (* 6. června 1985 Kärdla) je estonský zápasník – klasik, stříbrný olympijský medailista z roku 2012.

Nový!!: Moskva a Heiki Nabi · Vidět víc »

Heinkel He 177

Heinkel He 177 Greif (Gryf) byl německý těžký bombardér.

Nový!!: Moskva a Heinkel He 177 · Vidět víc »

Heinrich Hitler

Heinrich „Heinz“ Hitler (14. března 1920 – 21. února 1942, Moskva) byl syn Aloise Hitlera mladšího a jeho druhé ženy Hedwigy Heidemannové.

Nový!!: Moskva a Heinrich Hitler · Vidět víc »

Heinrich Otto Meisner

Heinrich Otto Meisner (1. dubna 1890, Berlín – 26. listopadu 1976, Postupim) byl německý historik a archivář.

Nový!!: Moskva a Heinrich Otto Meisner · Vidět víc »

Helen Volková

Helen Volková (* 29. dubna 1954) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Helen Volková · Vidět víc »

Helena Adamírová

Helena Adamírová (rozená Mázlová) (23. července 1929 – 2003) byla československá hráčka basketbalu.

Nový!!: Moskva a Helena Adamírová · Vidět víc »

Helena Moskevská

Helena Ivanovna Moskevská (polsky: Helena Moskiewska, rusky Елена Ивановна, Jelena Ivanovna; 19. května 1476 – 20. ledna 1513) byla polská královna a litevská velkokněžna, manželka Alexandra Jagellonského.

Nový!!: Moskva a Helena Moskevská · Vidět víc »

Helena Turcerová Devečková

Helena Turcerová-Devečková (18. února 1886 Slovany – 3. listopadu 1964 Bratislava) byla slovenská literární historička, spisovatelka, učitelka, překladatelka, diplomatka, politička, slovenská slavistka, kulturní historička, tlumočnice, dobrovolnice, ochotnická divadelní herečka a režisérka.

Nový!!: Moskva a Helena Turcerová Devečková · Vidět víc »

Heliodor Píka

Generál (armádní generál i. m.) Heliodor Prokop Píka (3. července 1897 Štítina – 21. června 1949 Plzeň) byl československý voják a legionář, významný představitel zahraničního československého protinacistického odboje a po únorovém převratu oběť komunistického režimu.

Nový!!: Moskva a Heliodor Píka · Vidět víc »

Helmholtzova společnost

Helmholtzova společnost, plným názvem Helmholtzova společnost německých výzkumných center (německy: Helmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren) je německá vědecká organizace.

Nový!!: Moskva a Helmholtzova společnost · Vidět víc »

Helmut Kohl

Helmut Josef Michael Kohl (3. dubna 1930 Ludwigshafen – 16. června 2017 Ludwigshafen) byl německý konzervativní politik, státník, dlouholetý předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Nový!!: Moskva a Helmut Kohl · Vidět víc »

Helmuts Balderis

Helmuts Balderis-Sildedzis (* 31. července 1952) je bývalý lotyšský lední hokejista, který většinu své kariéry odehrál za dob Sovětského svazu a úspěšně reprezentoval v sovětském týmu.

Nový!!: Moskva a Helmuts Balderis · Vidět víc »

Heničesk

Heničesk (Geničesk) je přístavní město na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Heničesk · Vidět víc »

Henri Barbusse

Henri Barbusse (17. květen 1873, Asnières-sur-Seine, Francie – 30. srpen 1935, Moskva, Rusko) byl francouzský prozaik, levicově orientovaný novinář a politik.

Nový!!: Moskva a Henri Barbusse · Vidět víc »

Henri Matisse

Henri-Émile-Benoit Matisse (31. prosince 1869 – 3. listopadu 1954) byl francouzský malíř, sochař a grafik, proslulý svou prací s barvou a svým brilantním kreslířským uměním.

Nový!!: Moskva a Henri Matisse · Vidět víc »

Henryk Bobiński

Henryk Bobiński (1. února 1861 Varšava Polsko – 24. dubna 1914 tamtéž) byl ukrajinský a polský klavírista a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Henryk Bobiński · Vidět víc »

Henryk Hektor Siemiradzki

Henryk Hektor Siemiradzki (24. října 1843 Novo Belgorod, dnes Peczenihy – 23. srpna 1902, Strzałkow) byl polský malíř.

Nový!!: Moskva a Henryk Hektor Siemiradzki · Vidět víc »

Henryk Wieniawski

Henryk Wieniawski (10. červenec 1835 Lublin – 31. březen 1880 Moskva) byl polský houslista a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Henryk Wieniawski · Vidět víc »

Herbert von Karajan

Herbert von Karajan, (5. dubna 1908, Salcburk – 16. července 1989, Anif, Rakousko) byl rakouský dirigent.

Nový!!: Moskva a Herbert von Karajan · Vidět víc »

Hermann Huber

Hermann Huber (29. ledna 1930, Mnichov – 4. května 2018, Grafing bei München) byl německý právník, diplomat a velvyslanec na západoněmeckém velvyslanectví v Praze a Madridu.

Nový!!: Moskva a Hermann Huber · Vidět víc »

Hermann Joseph Muller

Hermann Joseph Muller (21. prosince 1890 – 5. dubna 1967) byl americký genetik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1946.

Nový!!: Moskva a Hermann Joseph Muller · Vidět víc »

Hertta Kuusinenová

Hertta Kuusinenová (14. února 1904, Luhanka – 18. března 1974, Moskva) byla finská komunistická politička, dcera Otto Ville Kuusinena, předsedy finské komunistické vlády z Terijoki.

Nový!!: Moskva a Hertta Kuusinenová · Vidět víc »

Heuschrecke

Heuschrecke 10 (kobylka 10) byl prototyp samohybného děla vytvořený firmou Krupp v letech 1942.

Nový!!: Moskva a Heuschrecke · Vidět víc »

Hildegard Körnerová

Hildegard Körnerová rozená Ullrichová (* 20. prosince 1959, Urnshausen, Durynsko) je bývalá východoněmecká atletka, běžkyně, jejíž specializací byly střední tratě.

Nový!!: Moskva a Hildegard Körnerová · Vidět víc »

Historie esperanta

Historie esperanta začíná nápadem Ludvíka Lazara Zamenhofa na vytvoření mezinárodního jazyka.

Nový!!: Moskva a Historie esperanta · Vidět víc »

Historie Generálního štábu Armády České republiky

Insignie Generálního štábu Znak Armády České republiky Budova Generálního štábu AČR v Praze 6 – Dejvicích na Vítězném náměstí Historii Generálního štábu Armády České republiky (GŠ AČR) lze sledovat od roku 1919, kdy vyvstala naléhavě potřeba ústředního velitelského orgánu nově vzniklé československé armády v samostatném Československu.

Nový!!: Moskva a Historie Generálního štábu Armády České republiky · Vidět víc »

HK Dynamo Moskva

HK Dynamo Moskva (ru: Динамо Москва) je hokejový klub z Moskvy, který hraje Kontinentální hokejovou ligu v Rusku.

Nový!!: Moskva a HK Dynamo Moskva · Vidět víc »

HK Spartak Moskva

HK Spartak Moskva (ХК Спартак Москва) je profesionální ruský hokejový tým.

Nový!!: Moskva a HK Spartak Moskva · Vidět víc »

Hlavní filosofické směry

Hlavní filosofické směry: teoretická analýza historicko-filosofického procesu je monografie Teodora Ojzermana.

Nový!!: Moskva a Hlavní filosofické směry · Vidět víc »

Hlavní město

Hlavní město představuje správní středisko a symbol určitého území, typicky státu nebo většího správního nebo samosprávného celku.

Nový!!: Moskva a Hlavní město · Vidět víc »

Hlavní město módy

Escada Sport v Berlínském týdnu módy jaro/léto 2013 Hlavní město módy je město, které má zásadní vliv na mezinárodní módní trendy, design, výrobu a maloobchod s módními výrobky.

Nový!!: Moskva a Hlavní město módy · Vidět víc »

Hlavní město Ruska

Hlavní město, respektive hlavní města Ruska (Столица России) jsou hlavní města ruského státu, politické a administrativní centrum země.

Nový!!: Moskva a Hlavní město Ruska · Vidět víc »

Hlavní vojenská politická správa Ozbrojených sil Ruské federace

Hlavní vojenská politická správa Ozbrojených sil Ruské federace, zkratkou GVPU VS RF (ГВПУ ВС РФ), je ústřední vojensko-politický orgán ozbrojených sil Ruské federace, odpovědný za vštěpování ideologické loajality k vládnoucímu režimu v armádě.

Nový!!: Moskva a Hlavní vojenská politická správa Ozbrojených sil Ruské federace · Vidět víc »

Hlavní zkušební středisko zkoušek a správy kosmických prostředků G. S. Titova

Hlavní zkušební středisko zkoušek a správy kosmických prostředků (GICIU KS) je důležitou složkou ruských kosmických vojsk.

Nový!!: Moskva a Hlavní zkušební středisko zkoušek a správy kosmických prostředků G. S. Titova · Vidět víc »

Hluchiv

Hluchiv (– Gluchov) je město v Sumské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Hluchiv · Vidět víc »

Ho Či Min

Hanoji je místem, kde je uchováno Ho Či Minovo balzamované tělo Ho Či Minově Městě, v pozadí stará městská radnice Ho Či Min (vietnamsky psáno Hồ Chí Minh, 19. května 1890 Hoàng Trù, Francouzská Indočína – 2. září 1969 Hanoj, vlastním jménem Nguyễn Sinh Cung) byl vietnamský prezident, vůdce boje za národní osvobození.

Nový!!: Moskva a Ho Či Min · Vidět víc »

Ho Či Minovo mauzoleum

Ho Či Minovo mauzoleum (vietnamsky Lăng Chủ tịch Hồ Chí Minh) je mauzoleum, které slouží jako místo odpočinku vietnamského revolučního vůdce a prezidenta Ho Či Mina v Hanoji, hlavním městě Vietnamu.

Nový!!: Moskva a Ho Či Minovo mauzoleum · Vidět víc »

Ho Či Minovo Město

jazyk.

Nový!!: Moskva a Ho Či Minovo Město · Vidět víc »

Hoře z rozumu

Konstantin Sergejevič Stanislavkij v roli Famusova Hoře z rozumu (1824, Горе от ума) je veršovaná komedie ruského diplomata, překladatele a dramatika období romantismu Alexandra Sergejeviče Gribojedova (1795–1829), vyznačující se krutou, smutnou a hořkou satirou na mravně devastovanou a podlézavou společnost bez pevného vnitřního přesvědčení a postoje, která dodnes patří k nejvýznamnějším hrám světového, evropského a ruského dramatu 19. století.

Nový!!: Moskva a Hoře z rozumu · Vidět víc »

Hod diskem

Kopie antické sochy Diskobola z kodaňské botanické zahrady Hod diskem je sportovní atletická disciplína, ve které je cílem sportovce odhodit malý těžký disk do co největší vzdálenosti.

Nový!!: Moskva a Hod diskem · Vidět víc »

Hod kladivem

Krisztián Pars při hodu kladivem Hod kladivem je atletická disciplína, ve které se sportovci snaží odhodit tzv.

Nový!!: Moskva a Hod kladivem · Vidět víc »

Hokejová rvačka v Piešťanech 1987

Hokejová rvačka v Piešťanech 1987 je nechvalně proslulá rvačka mezi juniorskými hokejovými týmy Kanady a Sovětského svazu během závěrečného zápasu Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji roku 1987, který se hrál 4. ledna toho roku v Piešťanech.

Nový!!: Moskva a Hokejová rvačka v Piešťanech 1987 · Vidět víc »

Home Credit and Finance Bank

Home Credit and Finance Bank je ruská komerční banka, která na ruském trhu patří mezi přední banky specializující se na spotřebitelské úvěry.

Nový!!: Moskva a Home Credit and Finance Bank · Vidět víc »

Hon na ponorku

Hon na ponorku (v anglickém originále The Hunt for Red October), je americký akční film z roku 1990, který vznikl na základě románu Toma Clancyho, přičemž režie se ujal režisér John McTiernan.

Nový!!: Moskva a Hon na ponorku · Vidět víc »

Honduras na letních olympijských hrách

Honduras na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Honduras na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Hongkong na letních olympijských hrách

Hongkong na letních olympijských hrách startuje od roku 1952.

Nový!!: Moskva a Hongkong na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Horace François Sébastiani

Horace-François-Bastien,hrabě Sébastiani de la Porta (17. listopadu 1772, Porta u Bastie, Korsika – 20. července 1851, Paříž) byl francouzský generál a politik, maršál Francie.

Nový!!: Moskva a Horace François Sébastiani · Vidět víc »

Horká linka Moskva–Washington

Komunikační linka byla mediálně označována jako „''Rudý telefon''“, přestože spojení nebylo telefonické Horká linka, přesněji Přímá komunikační linka Moskva–Washington, je označení pro bezpečné komunikační spojení mezi představiteli Spojených států amerických – Bílým domem a Sovětského svazu – Kremlem v době studené války i poté.

Nový!!: Moskva a Horká linka Moskva–Washington · Vidět víc »

Hormizd IV.

Hormizd IV. (středopersky Óhrmazd) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců panující v letech 579–590.

Nový!!: Moskva a Hormizd IV. · Vidět víc »

Horní Libchava (zámek)

Horní Libchava je renesanční zámek ve stejnojmenné obci v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Nový!!: Moskva a Horní Libchava (zámek) · Vidět víc »

Hornosvirská vodní elektrárna

Hornosvirská vodní elektrárna (rusky Верхне-Свирская ГЭС) je vodní dílo na řece Svir v Rusku.

Nový!!: Moskva a Hornosvirská vodní elektrárna · Vidět víc »

Horochiv

Horochiv, je město v Luckém rajónu v jižní části Volyňské oblasti na Ukrajině, asi 100 km severovýchodně od Lvova.

Nový!!: Moskva a Horochiv · Vidět víc »

Hotel Hang Nga

Hằng Nga Hotel Hằng Nga, známý též jako Bláznivý dům je nekonvenční stavba ve vietnamském městě Đà Lạt na adrese 3 Huynh Thuc Khang.

Nový!!: Moskva a Hotel Hang Nga · Vidět víc »

Hotel Moskva

Hotel Moskva může znamenat.

Nový!!: Moskva a Hotel Moskva · Vidět víc »

Hotel Olympik

Hotel Olympik je dominantní výšková budova v Karlíně v Praze 8, na adrese Sokolovská 615/138, Nekvasilova 615/30.

Nový!!: Moskva a Hotel Olympik · Vidět víc »

Hotel Ukrajina

Hotel Ukrajina, známý také jako Radisson Collection Hotel, je pětihvězdičkový luxusní hotel v centru Moskvy.

Nový!!: Moskva a Hotel Ukrajina · Vidět víc »

Hovhannes Tumanjan

Hovhannes Tumanjan (arménsky: Հովհաննես Թումանյան) (19. února 1869 Dsegh – 23. března 1923 Moskva) byl arménský spisovatel a veřejný aktivista.

Nový!!: Moskva a Hovhannes Tumanjan · Vidět víc »

Hradec Králové hlavní nádraží

Hradec Králové hlavní nádraží je železniční stanice v Hradci Králové.

Nový!!: Moskva a Hradec Králové hlavní nádraží · Vidět víc »

Hráči (divadelní hra)

Hráči jsou jednou ze tří dokončených divadelních her Nikolaje Vasilijeviče Gogola.

Nový!!: Moskva a Hráči (divadelní hra) · Vidět víc »

Hráčské statistiky Petry Kvitové

Hráčské statistiky Petry Kvitové zahrnují výsledky tenisové kariéry profesionální tenistky, která se stala třetí Češkou figurující na druhém místě žebříčku WTA.

Nový!!: Moskva a Hráčské statistiky Petry Kvitové · Vidět víc »

Hrál jsem, tančil jsem

Hrál jsem, tančil jsem (v lotyšském originále) je opera o třech dějstvích a čtyřech obrazech lotyšského skladatele Imantse Kalniņše na libreto Imantse Ziedonise podle stejnojmenné Rainisovy činohry.

Nový!!: Moskva a Hrál jsem, tančil jsem · Vidět víc »

Hrob příslušníků 1. divize ROA v Jinonicích

Popravení vlasovci pod Vidoulí v Jinonicích (10. května 1945) Hrob příslušníků 1.

Nový!!: Moskva a Hrob příslušníků 1. divize ROA v Jinonicích · Vidět víc »

Hry dobré vůle

Jane Fondovou) Hry dobré vůle byly mezinárodní sportovní akce pro zvané špičkové sportovce, pořádané nepravidelně v letech 1986–2001.

Nový!!: Moskva a Hry dobré vůle · Vidět víc »

Hryhorij Skovoroda

Hryhorij Savyč Skovoroda (rusky před reformou pravopisu;;; 1722, Čornuchy, Poltavská gubernie – 1794, Ivanivka, Charkovská gubernie) byl ukrajinský osvícenec-humanista, filosof, spisovatel, duchovní lyrik, bajkař, překladatel antických autorů.

Nový!!: Moskva a Hryhorij Skovoroda · Vidět víc »

Huť Poldi

Huť Poldi Kladno je ochranná známka a název několika podniků v Kladně.

Nový!!: Moskva a Huť Poldi · Vidět víc »

Hudba Prvního (Rusko)

Muzika Pervogo (rusky Музыка Первого, český překlad Hudba Prvního) je ruská státní hudební televizní stanice.

Nový!!: Moskva a Hudba Prvního (Rusko) · Vidět víc »

Hugh Willoughby

Sir Hugh Willoughby (1500 Risley, Derbyshire - 1554 Varzina, poloostrov Kola) byl anglický mořeplavec a průzkumník.

Nový!!: Moskva a Hugh Willoughby · Vidět víc »

Hugo Andrian-Belcredi

Hugo Andrian-Belcredi (13. května 1923 Líšeň – 29. června 2012) pocházel ze šlechtického rodu Belcredi.

Nový!!: Moskva a Hugo Andrian-Belcredi · Vidět víc »

Hugo Sonnenschein

Hugo Sonnenschein (Egon Schiele, 1917 Hugo Sonnenschein (pseudonym Sonka) (25. května 1889, Kyjov židovské náboženské obce v Kyjově – 20. července 1953 v Mírově) byl český, německy píšící básník a anarchista.

Nový!!: Moskva a Hugo Sonnenschein · Vidět víc »

Husní Mubárak

Muhammad Husní Mubárak (4. května 1928 Kafr el-Meselha – 25. února 2020 Káhira) byl egyptský politik, který byl prezidentem Egypta v letech 1981–2011.

Nový!!: Moskva a Husní Mubárak · Vidět víc »

Hvězdárna a planetárium dr. Zdeňka Kvíze

Hvězdárna a planetárium dr.

Nový!!: Moskva a Hvězdárna a planetárium dr. Zdeňka Kvíze · Vidět víc »

Hvězdné městečko

Hvězdné městečko (Zvjozdnyj Gorodok) je sídlo městského typu severovýchodně od Moskvy, které vyrostlo okolo Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (současný oficiální název je Vědeckovýzkumné středisko přípravy kosmonautů J.A.Gagarina) založeného roku 1960.

Nový!!: Moskva a Hvězdné městečko · Vidět víc »

I. ilegální ÚV KSČ

I.

Nový!!: Moskva a I. ilegální ÚV KSČ · Vidět víc »

Iakov (Tislenko)

Iakov (světským jménem: Jevgenij Ivanovič Tislenko; * 19. srpna 1960, Miněralnyje Vody) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup narjan-marský a mezenský.

Nový!!: Moskva a Iakov (Tislenko) · Vidět víc »

IAMX

IAMX je sólový projekt hudebníka Chrise Cornera založený v roce 2003.

Nový!!: Moskva a IAMX · Vidět víc »

Ian Fleming

Ian Lancaster Fleming (28. května 1908 – 12. srpna 1964) byl námořní důstojník, novinář, bankovní úředník a po dobu druhé světové války pobočník šéfa tajné služby v britském námořnictvu.

Nový!!: Moskva a Ian Fleming · Vidět víc »

Ian Millar

Ian Millar (* 6. ledna 1947, Halifax) je bývalý kanadský reprezentant v jezdectví, specializující se na parkurové skákání.

Nový!!: Moskva a Ian Millar · Vidět víc »

IATA kód letiště

IATA kódy se používají pro označení letišť v letových řádech aerolinek, rezervačních systémech, označení zavazadel apod.

Nový!!: Moskva a IATA kód letiště · Vidět víc »

Išim (město)

Išim je město v Ťumenské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Išim (město) · Vidět víc »

Išimbaj

Išimbaj je město v Ruské federaci, v republice Baškortostán, 166 km od Ufy.

Nový!!: Moskva a Išimbaj · Vidět víc »

Iževsk

Iževsk (udmurtsky Ижкар Ižkar) je město na východě evropské části Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Iževsk · Vidět víc »

Ida Hubáčková

Ida Hubáčková (* 1. října 1954 Praha, Československo) je bývalá československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympiády v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Ida Hubáčková · Vidět víc »

Ida Mettová

Ida Mettová (vlastním jménem Ida Gilmanová; 20. července 1901 Smarhoň, Ruské impérium – 27. června 1973 Paříž, Francie) byla ruská anarchistická spisovatelka.

Nový!!: Moskva a Ida Mettová · Vidět víc »

IDG Technology Airlines

IDG Technology Airlines byla česká dovolenková charterová letecká společnost se základnou na Ruzyňském letišti v Praze, vznikla 1. června 1997.

Nový!!: Moskva a IDG Technology Airlines · Vidět víc »

Igarka

Igarka je město okresního významu v Ruské federaci v Turuchanském rajónu v Krasnojarském kraji.

Nový!!: Moskva a Igarka · Vidět víc »

Ignatij (Golinčenko)

Ignatij (světským jménem: Fedor Vladimirovič Golinčenko; * 21. června 1989, Krylovskaja) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup jenisejský a lesosibirský.

Nový!!: Moskva a Ignatij (Golinčenko) · Vidět víc »

Ignatij (Pologrudov)

Ignatij (světský jménem: Sergej Gennaděvič Pologrudov; * 25. března 1956, Irkutsk) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a emeritní metropolita argentinský a jihoamerický.

Nový!!: Moskva a Ignatij (Pologrudov) · Vidět víc »

Ignatij (Sidorenko)

Ignatij (světským jménem: Igor Alexandrovič Sidorenko; * 24. prosince 1965, Frunze) je kyrgyzský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup aktobský a kyzylordský.

Nový!!: Moskva a Ignatij (Sidorenko) · Vidět víc »

Igor Andrejev

Igor Valerjevič Andrejev (rusky: Игорь Валерьевич Андреев, * 14. červenec 1983, Moskva, Sovětský svaz, dnes Ruská federace) je bývalý ruský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Igor Andrejev · Vidět víc »

Igor Ardašev

Igor Ardašev (* 2. srpna 1967 v Brně) je český virtuóz ve hře na klavír.

Nový!!: Moskva a Igor Ardašev · Vidět víc »

Igor Šesťorkin

Igor Šesťorkin (* 30. prosince 1995 Moskva) je ruský lední hokejista hrající na postu brankáře.

Nový!!: Moskva a Igor Šesťorkin · Vidět víc »

Igor Čislenko

Igor Leonidovič Čislenko, rusky Игорь Леонидович Численко (4. leden 1939, Moskva — 22. září 1994) byl ruský fotbalista, jenž reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Igor Čislenko · Vidět víc »

Igor Balalajev

Igor Vladimirovič Balalajev (rusky Игорь Владимирович Балалаев; * 10. prosince 1969, Omsk), je divadelní a filmový herec a přední umělec moskevského muzikálu, který se zúčastnil produkcí, jako 12 židlí; CATS; Notre Dame de Paris; Romeo a Julie; Hrabě Monte Cristo; Kabaret; Hrabě Orlov nebo třeba Anna Karenina.

Nový!!: Moskva a Igor Balalajev · Vidět víc »

Igor Cholin

Igor Sergejevič Cholin (rusky:; 11. ledna 1920, Moskva – 15. června 1999 tamtéž) byl sovětský a později ruský básník, prozaik a disident.

Nový!!: Moskva a Igor Cholin · Vidět víc »

Igor Cukrov

Igor Cukrov a Andrea Šušnjara na Eurovizi 2009 Igor Cukrov (narozen 6. června 1984) je chorvatský popový a operní zpěvák a hudebník.

Nový!!: Moskva a Igor Cukrov · Vidět víc »

Igor Dmitrijevič Novikov

Igor Dmitrijevič Novikov (* 10. listopadu 1935 v Moskvě) je ruský (sovětský) teoretický fyzik, astrofyzik a kosmolog.

Nový!!: Moskva a Igor Dmitrijevič Novikov · Vidět víc »

Igor Domnikov

Igor Domnikov (29. května 1959 – 16. července 2000) byl ruský novinář a redaktor moskevského deníku Novaja Gazeta, zaměřující se převážně na téma korupce v podnikání.

Nový!!: Moskva a Igor Domnikov · Vidět víc »

Igor Girkin

Igor Vsevolodovič Girkin (* 17. prosince 1970 Moskva), známý také jako Igor Ivanovič Strelkov, je bývalý ruský vojenský důstojník, který do 14. srpna 2014 působil jako vojenský velitel Doněcké lidové republiky a Novoruska.

Nový!!: Moskva a Igor Girkin · Vidět víc »

Igor Grabar

Igor Emmanuilovič Grabar (Игорь Эммануилович Грабарь, 25. března 1871 Budapešť – 16. května 1960 Moskva) byl ruský postimpresionistický malíř, vydavatel, restaurátor, politik a historik umění.

Nový!!: Moskva a Igor Grabar · Vidět víc »

Igor Jakovlevič Pomerancev

Praze Igor Jakovlevič Pomerancev (* 11. ledna 1948, Saratov, SSSR) je sovětský, respektive posléze ruský básník a novinář.

Nový!!: Moskva a Igor Jakovlevič Pomerancev · Vidět víc »

Igor Jevgeněvič Tamm

Igor Jevgeněvič Tamm (Vladivostok, Rusko – 12. dubna 1971 Moskva, SSSR) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Moskva a Igor Jevgeněvič Tamm · Vidět víc »

Igor Kanygin

Igor Vladimirovič Kanygin (* 6. července 1956 Vitebsk, Sovětský svaz) je bývalý sovětský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Igor Kanygin · Vidět víc »

Igor Khoroshev

Igor Petrovich Khoroshev (Rusky: Игорь Пeтpoвич Хорошев; * 14. července 1965, Moskva, SSSR) je ruský klávesista žijící ve Spojených státech, nejvíce se proslavil jako člen skupiny Yes, v letech 1997 až 2001.

Nový!!: Moskva a Igor Khoroshev · Vidět víc »

Igor Kon

Igor Semjonovič Kon (21. května 1928, Leningrad, Rusko – 27. dubna 2011 Moskva) byl sovětský a ruský vědec, doktor historických věd, doktor filosofických věd, vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Moskva a Igor Kon · Vidět víc »

Igor Kornějev

Igor Vladimirovič Kornějev (rusky Игорь Владимирович Корнеев, * 4. září 1967, Moskva, Sovětský svaz) je bývalý ruský fotbalový záložník.

Nový!!: Moskva a Igor Kornějev · Vidět víc »

Igor Koroljov

Igor Borisovič Koroljov (rusky Игорь Борисович Королёв, * 6. září 1970 v Moskvě, SSSR – 7. září 2011, Jaroslavl, Rusko) byl ruský hokejový útočník, který působil i v NHL.

Nový!!: Moskva a Igor Koroljov · Vidět víc »

Igor Kurčatov

Igor Vasiljevič Kurčatov (И́горь Васи́льевич Курча́тов; – 7. února 1960) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Moskva a Igor Kurčatov · Vidět víc »

Igor Kurnosov

Igor Kurnosov (30. května 1985 – 8. srpna 2013, Čeljabinsk) byl ruský šachista.

Nový!!: Moskva a Igor Kurnosov · Vidět víc »

Igor Markin

Igor Nikolajevič Markin (1967, Moskva, Sovětský svaz) je ruský podnikatel, multimilionář a sběratel umění.

Nový!!: Moskva a Igor Markin · Vidět víc »

Igor Muchin

Moskva 1986, Viktor Coj Leningrad 1987, Boris Grebenščikov Tatjána Drubin, make-up při natáčení filmu ''Moskva'', 1997 Igor Vladimirovič Muchin (rus. Игорь Владимирович Мухин, 19. listopadu 1961 Moskva) je sovětský a ruský fotograf.

Nový!!: Moskva a Igor Muchin · Vidět víc »

Igor Narskij

Igor’ Sergejevič Narskij (18. listopadu 1920 v Moršansku – 7. srpna 1993 v Moskvě) byl sovětský historik filozofie, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor, držitel čestného titulu "Zasloužilý vědec RSFSR".

Nový!!: Moskva a Igor Narskij · Vidět víc »

Igor Netto

Igor Alexandrovič Netto, rusky Игорь Александрович Нетто (9. ledna 1930, Moskva – 30. března 1999, Moskva) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Igor Netto · Vidět víc »

Igor Pavlov

Igor Vladimirovič Pavlov (* 18. července 1979, Moskva) je ruský atlet, halový mistr světa a halový mistr Evropy ve skoku o tyči.

Nový!!: Moskva a Igor Pavlov · Vidět víc »

Igor Rausis

Igor Rausis (rozený Igor Kondylev; * 7. dubna 1961, Kommunarsk, Luhanská oblast, Ukrajinská SSR), po své první ženě a Isa Kasimi po své druhé ženě, je bývalý šachový velmistr s ukrajinsko-kazašsko-lotyšskými kořeny.

Nový!!: Moskva a Igor Rausis · Vidět víc »

Igor Rostislavovič Šafarevič

Igor Rostislavovič Šafarevič (3. června 1923, Žytomyr, Ukrajina - 19. února 2017, Moskva) byl ruský matematik pracující zejména v oborech teorie čísel, algebry a algebraické geometrie.

Nový!!: Moskva a Igor Rostislavovič Šafarevič · Vidět víc »

Igor Sergejevič Ivanov

Igor Sergejevič Ivanov (* 23. září 1945, Moskva) je ruský politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Igor Sergejevič Ivanov · Vidět víc »

Igor Sergun

Igor Dmitrijevič Sergun (28. března 1957, Moskva – 3. ledna 2016) byl ruský generálplukovník, který v letech 2011 až 2016 sloužil jako náčelník Hlavní správy rozvědky Generálního štábu Ozbrojených sil Ruska (GRU).

Nový!!: Moskva a Igor Sergun · Vidět víc »

Igor Sláma

Igor Sláma (* 8. května 1959 Brno) patřil na přelomu 70.

Nový!!: Moskva a Igor Sláma · Vidět víc »

Igor Spasovchodskij

Igor Igorevič Spasovchodskij (* 1. srpna 1979, Moskva) je ruský atlet, který se v roce 2005 stal v Madridu halovým mistrem Evropy v trojskoku.

Nový!!: Moskva a Igor Spasovchodskij · Vidět víc »

Igor Stělnov

Igor Stělnov (12. února 1963, Moskva – 24. března 2009, Moskva) byl sovětský lední hokejista.

Nový!!: Moskva a Igor Stělnov · Vidět víc »

Igor Tichomirov

Igor Tichomirov (* 4. května 1963 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý sovětský, ruský a kanadský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm kordem.

Nový!!: Moskva a Igor Tichomirov · Vidět víc »

Igor Viktorovič Panin

Igor Viktorovič Panin, rusky Игорь Викторович Панин, (* 9. listopadu 1972 Toljatti) je ruský básník, literární kritik a novinář.

Nový!!: Moskva a Igor Viktorovič Panin · Vidět víc »

Igors Kazanovs

Igors Kazanovs (Rus. Игорь Яковлевич Казанов * 24. září 1963, Daugavpils) je bývalý sovětský, později lotyšský atlet lotyšské národnosti, který se věnoval krátkým překážkovým běhům.

Nový!!: Moskva a Igors Kazanovs · Vidět víc »

Ihor Jakubovskyj

Ihor Kuzmyč Jakubovskyj (ukrajinsky Ігор Кузьмич Якубовський; rusky Игорь Кузьмич Якубовский (Igor Kuzmič Jakubovskij); * 29. ledna 1960 Vilnius) je bývalý sovětský a ukrajinský fotbalový záložník či útočník.

Nový!!: Moskva a Ihor Jakubovskyj · Vidět víc »

Ikona

archanděla Gabriela (Treťjakovská galerie, Moskva) archanděla Michaela (Treťjakovská galerie, Moskva) Kristus a svatý Menas, ikona, Egypt, 6. století Ikona je náboženský obraz (přenosný nebo součást ikonostasu) užívaný v oblasti východního křesťanství, tedy v pravoslavné a řeckokatolické církvi.

Nový!!: Moskva a Ikona · Vidět víc »

Ikonostas

Moskvě Litoměřicích Ikonostas je dřevěná nebo mramorová stěna s průchody, která v pravoslavných a řeckokatolických chrámech odděluje presbyterium od lodi (tedy nejsvatější, oltářní prostor chrámu od prostoru pro laiky) a na níž jsou podle závazného systému v několika řadách upevňovány ikony.

Nový!!: Moskva a Ikonostas · Vidět víc »

Ilan Șor

llan Șor (také Ilan Šor) je moldavský oligarcha a politik narozený v Izraeli.

Nový!!: Moskva a Ilan Șor · Vidět víc »

Ilarion (Alfejev)

Ilarion Alfejev (* 24. června 1966) je biskup Ruské pravoslavné církve (RPC), v současnosti působící jako metropolita budapešťský a maďarský, teolog, církevní historik a skladatel.

Nový!!: Moskva a Ilarion (Alfejev) · Vidět víc »

Ilgar Šaban ogly Džafarov

Ilgar Šaban ogly Džafarov (ázerb. İlqar Şaban oğlu Cəfərov, * 28. listopadu 1960, Kirovabad, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika) je ázerbájdžánský fotoreportér, zaměstnanec Státní informační agentury AzerTAj.

Nový!!: Moskva a Ilgar Šaban ogly Džafarov · Vidět víc »

Ilham Alijev

Ilham Alijev (– Ilcham Gejdarovič Alijev; * 24. prosince 1961, Baku) je ázerbájdžánský politik, prezident Ázerbájdžánu od 31. října 2003.

Nový!!: Moskva a Ilham Alijev · Vidět víc »

Ilia Vekua

Ilia Vekua (gruzínsky: ლია ვეკუა; 23. dubna 1907 Šašalat, Ruské impérium – 2. prosince 1977 Tbilisi, Gruzínská SSR) byl gruzínský matematik.

Nový!!: Moskva a Ilia Vekua · Vidět víc »

Ilian (Vostrjakov)

Ilian (světským jménem: Gennadij Michajlovič Vostrjakov; * 16. října 1945, Čeljabinsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní biskup serpuchovský a vikář moskevské eparchie.

Nový!!: Moskva a Ilian (Vostrjakov) · Vidět víc »

Ilias Iliadis

Ilias Iliadis rodným jménem Džardži Zviadauri (10. listopadu 1986 Achmeta) je původem gruzínský zápasník – judista, olympijský vítěz v judu z roku 2004, který od roku 2002 reprezentoval Řecko.

Nový!!: Moskva a Ilias Iliadis · Vidět víc »

Ilich Ramírez Sánchez

Ilich Ramírez Sánchez (Iljič Ramirez Sánchez, známý také pod přezdívkami Carlos či Carlos Šakal) (* 12. října 1949, Caracas, Venezuela) je jeden z nejznámějších světových teroristů, původem z Venezuely, který je od roku 1994 ve výkonu doživotního trestu odnětí svobody.

Nový!!: Moskva a Ilich Ramírez Sánchez · Vidět víc »

Ilijas Bekbulatov

Ilijas Idrisovič Bekbulatov (* 12. srpna 1990 Dagestán) je ruský zápasník–volnostylař kumycké národnosti.

Nový!!: Moskva a Ilijas Bekbulatov · Vidět víc »

Ilja Čiževskij

Ilja Pětrovič Čiževskij (5. února 1978, Petrohrad, Sovětský svaz) je ruský podnikatel a bankéř.

Nový!!: Moskva a Ilja Čiževskij · Vidět víc »

Ilja Frank

Iľja Michajlovič Frank (23. října 1908, Petrohrad, Rusko – 22. června 1990, Moskva, RSFSR, SSSR) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Moskva a Ilja Frank · Vidět víc »

Ilja Grigorjevič Erenburg

Ilja Grigorjevič Erenburg (26. ledna 1891, Kyjev – 31. srpna 1967, Moskva) byl sovětský spisovatel, básník a publicista židovského původu.

Nový!!: Moskva a Ilja Grigorjevič Erenburg · Vidět víc »

Ilja Jašin

Ilja Jašin (* 29. června 1983 Moskva) je ruský politický vězeň, opoziční politik, aktivista a blogger, jeden z lídrů politické strany Republikánská strana Ruska – Strana národní svobody (RPR-PARNAS).

Nový!!: Moskva a Ilja Jašin · Vidět víc »

Ilja Kulik

Ilja Kulik (* 23. května 1977, Moskva) je bývalý ruský krasobruslař, olympijský šampion a mistr Evropy.

Nový!!: Moskva a Ilja Kulik · Vidět víc »

Ilja Nikulin

Ilja Vladimirovič Nikulin (Илья Владимирович Никулин; * 12. března 1982, Moskva, Sovětský svaz) je ruský hokejový obránce hrající v KHL za Ak Bars Kazaň.

Nový!!: Moskva a Ilja Nikulin · Vidět víc »

Ilja Pjatěckij-Šapiro

Ilja Pjatěckij-Šapiro (איליה פיאטצקי-שפירו, Илья́ Ио́сифович Пяте́цкий-Шапи́ро; 30. března 1929 – 21. února 2009) byl rusko-izraelský matematik a refusenik.

Nový!!: Moskva a Ilja Pjatěckij-Šapiro · Vidět víc »

Ilja Ponomarjov

Ilja Ponomarjov (* 4. srpna 1975, Moskva) je ruský levicový opoziční politik a IT podnikatel.

Nový!!: Moskva a Ilja Ponomarjov · Vidět víc »

Ilja Prigogine

Ilja Prigogine (někdy psán českou transkripcí jako Prigožin, rusky Илья́ Рома́нович Приго́жин, Ilja Romanovič Prigožin, 25. ledna 1917 Moskva, Rusko – 28. května 2003 Brusel, Belgie) byl rusko-belgický fyzikální chemik a filozof známý svými výzkumy disipativních struktur, komplexních systémů a ireverzibility.

Nový!!: Moskva a Ilja Prigogine · Vidět víc »

Ilja Repin

Ilja Jefimovič Repin (ukrajinsky Ілля Юхимович Рєпін, rusky Илья Ефимович Репин; 5. srpna 1844 Čuhujiv, Ruské impérium – 29. září 1930 Kuokkala, Finsko) byl ruský malíř a pedagog, představitel kritického realismu.

Nový!!: Moskva a Ilja Repin · Vidět víc »

Iljušin Il-12

Iljušin Il-12 (V kódu NATO „Coach“) byl sovětský dvoumotorový celokovový dopravní a transportní letoun s příďovým zatahovacím podvozkem, který měl nahradit stroje Lisunov Li-2.

Nový!!: Moskva a Iljušin Il-12 · Vidět víc »

Iljušin Il-18

Iljušin Il-18 (V kódu NATO "Coot") je sovětský víceúčelový turbovrtulový letoun z poloviny 50.

Nový!!: Moskva a Iljušin Il-18 · Vidět víc »

Iljušin Il-276

Iljušin Il-276 (SVTS) dříve také známé jako Iljušin Il-214 (Multipurpose Transport Aircraft − MTA) je ruský střední transportní letoun vyvíjený Sjednocenou leteckou korporací (UAC) jako alternativa k letounům Antonov An-12 nebo C-130 Hercules.

Nový!!: Moskva a Iljušin Il-276 · Vidět víc »

Iljušin Il-38

Iljušin Il-38 (kódové jméno NATO: "May") je námořní hlídkový a protiponorkový letoun navržený v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Iljušin Il-38 · Vidět víc »

Iljušin Il-62

Iljušin Il-62 (V kódu NATO „Classic“) je sovětský úzkotrupý dopravní proudový letoun s dlouhým doletem z první poloviny šedesátých let 20. století.

Nový!!: Moskva a Iljušin Il-62 · Vidět víc »

Iljušin Il-86

Il-86 - výstup cestujících Il-86 společnosti Pulkovo Iljušin Il-86 (V kódu NATO "Camber") byl sovětský proudový dopravní letoun.

Nový!!: Moskva a Iljušin Il-86 · Vidět víc »

Ilteber

Ilteber anebo Elteber (staroturecky: RBTLI, ilteber) byl následníkem krále autonomního ale poplatného kmene, nebo politického zřízení v hierarchii Turkuckých kaganátů a Chazarské říše.

Nový!!: Moskva a Ilteber · Vidět víc »

Ilumináti

Symbol iluminátů. Poprvé byl symbol použit Bavorskými Ilumináty v jejich titulu „Minerva“ v roce 1776. Ilumináti nebo iluminismus, iluminátství (někdy se používá pravopis s -ll- či český překlad osvícení, z latinského illuminatio – osvícení) je označení pro mnoho skupin, současných i historických, skutečných i fiktivních.

Nový!!: Moskva a Ilumináti · Vidět víc »

Imants Ziedonis

Imants Ziedonis (3. května 1933 Ragaciems – 27. února 2013 Riga) byl lotyšský básník, publicista, spisovatel, překladatel a autor krátké prózy tzv.

Nový!!: Moskva a Imants Ziedonis · Vidět víc »

Immanuel Velikovsky

Immanuel Velikovsky (10. června 1895, Bělorusko – 17. listopadu 1979) byl psychiatr, lékař a vědec.

Nový!!: Moskva a Immanuel Velikovsky · Vidět víc »

Imperia Tower

Imperia Tower je mrakodrap v obchodní čtvrti Moskva-City v Moskvě, ve kterém se nachází kanceláře, hotel a soukromé apartmány. Design věže byl vytvořen architekty NBBJ, jsou použity eliptické a hi-tech prvky, byla dostavěna v roce 2011.

Nový!!: Moskva a Imperia Tower · Vidět víc »

Imre Nagy

Imre Nagy (7. června 1896 Kaposvár – 16. června 1958 Budapešť) byl maďarský komunistický politik a premiér, který se během Maďarského povstání v roce 1956 postavil na stranu povstalců a vyhlásil neutralitu Maďarska.

Nový!!: Moskva a Imre Nagy · Vidět víc »

Imrich Andrejčák

Imrich Andrejčák (12. července 1941, Haniska – 5. září 2018, Trenčín) byl československý generál, ministr obrany ČSFR a od března 1993 do března 1994 ministr obrany Slovenska.

Nový!!: Moskva a Imrich Andrejčák · Vidět víc »

Imrich Bugár

Imrich Bugár (* 14. dubna 1955, v obci Ohrady poblíž města Dunajská Streda, nynější Slovenská republika) je bývalý československý atlet maďarské národnosti (maďarská varianta jeho jména je Bugár Imre), diskař, stříbrný z olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Imrich Bugár · Vidět víc »

In the Flesh (turné)

In the Flesh bylo třetí sólové turné britského baskytaristy a zpěváka Rogera Waterse.

Nový!!: Moskva a In the Flesh (turné) · Vidět víc »

Inal Tasojev

Inal Tasojev (Tasojty) (* 5. února 1998) je ruský zápasník–judista a sambista osetské národnosti.

Nový!!: Moskva a Inal Tasojev · Vidět víc »

Incident u holešovských kasáren

Incident u holešovských kasáren byl konflikt mezi Sovětskou armádou a 7. výsadkovým plukem zvláštního určení Československé lidové armády, který během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa zabránil sovětským vojákům vstup do holešovských kasáren.

Nový!!: Moskva a Incident u holešovských kasáren · Vidět víc »

Incident v Tonkinském zálivu

Incident v Tonkinském zálivu nebo zjednodušeně Tonkinský incident je název pro dvě vojenská střetnutí (jedno z nich nebylo potvrzené) mezi Spojenými státy a Vietnamskou demokratickou republikou (Severní Vietnam) ve vodách Tonkinského zálivu.

Nový!!: Moskva a Incident v Tonkinském zálivu · Vidět víc »

Indická fotbalová reprezentace

Indická fotbalová reprezentace reprezentuje Indii na mezinárodních fotbalových akcích, jako je mistrovství světa nebo Mistrovství Asie ve fotbale.

Nový!!: Moskva a Indická fotbalová reprezentace · Vidět víc »

Indie na letních olympijských hrách

Indie na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Indie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Indie na Letních olympijských hrách 1980

Indie se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Indie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Indonésie na letních olympijských hrách

Indonésie na letních olympijských hrách startuje od roku 1952.

Nový!!: Moskva a Indonésie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Inessa Armandová

Inessa Fjodorovna Armandová (Ине́сса Фёдоровна Арма́нд), francouzsky Inès Elizabeth Armand rozená Elisabeth Pécheux d'Herbenville, pseudonym Jelena Blonina (8. května 1874 Paříž – 24. září 1920 Nalčik) byla rusko-francouzská komunistická revolucionářka a feministka, spolupracovnice a milenka Lenina.

Nový!!: Moskva a Inessa Armandová · Vidět víc »

Inessa Kravecová

Inessa Mykolajivna Kravecová (* 5. října 1966, Dněpropetrovsk) je bývalá ukrajinská atletka, olympijská vítězka, mistryně světa a dvojnásobná halová mistryně světa v trojskoku.

Nový!!: Moskva a Inessa Kravecová · Vidět víc »

Inga Voroninová

Inga Grigorjevna Voroninová (29. srpna 1936 Moskva, Ruská SFSR – 4. ledna 1966 Moskva, Ruská SFSR), rozená Artamonovová, byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Inga Voroninová · Vidět víc »

Ingeborga Dapkūnaitė

V roce 2009 na premiéře filmu Černý blesk Ingeborga Edmundovna Dapkūnaitė (* 20. ledna 1963 Vilnius, Litevská SSR) je litevská divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Moskva a Ingeborga Dapkūnaitė · Vidět víc »

Ingolstadt

Ingolstadt (latinsky zmiňován jako Auripolis) je německé velkoměsto a městský okres.

Nový!!: Moskva a Ingolstadt · Vidět víc »

Ingrid Auerswaldová

Ingrid Auerswaldová, rozená Brestrichová, rozvedená Langeová (* 2. září 1957, Jena, Durynsko) je bývalá východoněmecká atletka, sprinterka.

Nový!!: Moskva a Ingrid Auerswaldová · Vidět víc »

Ingrid Larsenová (šachistka)

Ingrid Larsenová (1957) Ingrid Larsenová (1. července 1909 – 25. února 1990) byla dánská šachistka.

Nový!!: Moskva a Ingrid Larsenová (šachistka) · Vidět víc »

Ingušsko

Mapa Ingušsko, plným názvem Republika Ingušsko (Республика Ингушетия, ГIалгIай Мохк), je autonomní vnitrozemskou republikou Ruské federace v předhůří Kavkazu.

Nový!!: Moskva a Ingušsko · Vidět víc »

Inna Čurikovová

Inna Čurikovová (rusky: И́нна Миха́йловна Чу́рикова, Inna Michajlovna Čurikova; 5. října 1943 Belebej, SSSR – 14. ledna 2023 Moskva, Rusko) byla sovětská a ruská divadelní a filmová herečka, národní umělkyně Sovětského svazu, držitelka státního vyznamenání Ruska.

Nový!!: Moskva a Inna Čurikovová · Vidět víc »

Inna Děvjatko

Inna Felixovna Děvjatko je ruská socioložka.

Nový!!: Moskva a Inna Děvjatko · Vidět víc »

Inna Janovská

Inna Janovská rozená Gaponěnková (* 22. června 1976), je ukrajinská šachistka, účastnice devíti šachových olympiád žen, přičemž s družstvem Ukrajiny v roce 2006 zvítězila.

Nový!!: Moskva a Inna Janovská · Vidět víc »

Inna Lasovská

Inna Alexandrovna Lasovská (* 17. prosince 1969, Moskva) je bývalá ruská atletka, která se věnovala trojskoku.

Nový!!: Moskva a Inna Lasovská · Vidět víc »

Innokentij (Jakovlev)

Innokentij (světským jménem: Jakov Jakovlevič Jakovlev; * 30. dubna 1947, Južno-Sachalinsk) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup alexandrovský a jurjev-polský.

Nový!!: Moskva a Innokentij (Jakovlev) · Vidět víc »

Innokentij (Solodčin)

Innokentij (světským jménem: Ivan Vasiljevič Solodčin; 1842, Malejevo – 23. října 1919, Moskva) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup priamurský a blagověščenský.

Nový!!: Moskva a Innokentij (Solodčin) · Vidět víc »

Institut lékařsko-biologických problémů

Institut lékařsko-biologických problémů (IMBP), plným názvem Státní vědecké středisko Ruské federace – Institut lékařsko-biologických problémů RAN je vědecký ústav, začleněný do Ruské akademie věd, soustřeďující se na výzkum vlivu extrémních podmínek na lidi i jiné organizmy.

Nový!!: Moskva a Institut lékařsko-biologických problémů · Vidět víc »

Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd

Novomichajlovský palác na Palácovém nábřeží, sídlo Institutu orientálních rukopisů Institut či Ústav orientálních rukopisů Ruské akademie věd (IOR, Institut vostočnych rukopisej) je od roku 2007 samostatný institut Ruské akademie věd se sídlem v Petrohradu, před tím Petrohradská pobočka Institutu orientalistiky Ruské akademie věd.

Nový!!: Moskva a Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd · Vidět víc »

Inta

Inta je město v republice Komi v Rusku.

Nový!!: Moskva a Inta · Vidět víc »

Intars Busulis

Intars Busulis (* 2. května 1978 Talsi, Lotyšská SSR, Sovětský svaz) je lotyšský zpěvák.

Nový!!: Moskva a Intars Busulis · Vidět víc »

Intercity-Express

Takt a rychlosti německé sítě ICE (2018) Intercity-Express (zkráceně ICE) je označení vysokorychlostních vlaků, provozovaných společností Deutsche Bahn (DB) na území Německa a v sousedních zemích (Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Francie).

Nový!!: Moskva a Intercity-Express · Vidět víc »

Interfoto

Interfoto (rusky ИнтерФото) je fotografický festival profesionální novinářské fotografie, který se koná v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Interfoto · Vidět víc »

Interkosmos

Východoněmecká poštovní známka s motivem Interkosmosu. Interkosmos je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990.

Nový!!: Moskva a Interkosmos · Vidět víc »

Intersputnik

Intersputnik byl telekomunikační systém států východního bloku vzniklý v roce 1971.

Nový!!: Moskva a Intersputnik · Vidět víc »

Invaze Rudé armády do Gruzie

Invaze Rudé armády do Gruzie, neboli sovětsko-gruzínská válka, byl vojenský konflikt, který vedlo sovětské Rusko proti první nezávislé Gruzínské republice od 15. února do 17. března 1921.

Nový!!: Moskva a Invaze Rudé armády do Gruzie · Vidět víc »

Inza

Inza je město v Uljanovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Inza · Vidět víc »

Ioanes Petrici

Ioanes' (či Ioane) Petrici (kolem 1055–1130) byl gruzínský filosof.

Nový!!: Moskva a Ioanes Petrici · Vidět víc »

Ion Chicu

Ion Chicu (* 28. února 1972) je moldavský ekonom a politik, který byl od roku 2019 do své rezignace v roce 2020 předsedou vlády Moldavské republiky.

Nový!!: Moskva a Ion Chicu · Vidět víc »

Ion Druce

Ion Druce, moldavsky/rumunsky Ion Druță (3. září 1928 Horodiște – 28. září 2023 Moskva) byl moldavský prozaik, dramatik a publicista, čestný člen Rumunské akademie.

Nový!!: Moskva a Ion Druce · Vidět víc »

Iosif (Balabanov)

Iosif (světským jménem: Igor Anatoljevič Balabanov; * 31. ledna 1954, Kašira) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita ulan-udenský a burjatský.

Nový!!: Moskva a Iosif (Balabanov) · Vidět víc »

Ipatij (Golubjev)

Ipatij (světským jménem: Valerij Jurjevič Golubjev; * 17. července 1966, Kujbyšev) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup anadyrský a čukotský.

Nový!!: Moskva a Ipatij (Golubjev) · Vidět víc »

Irák na letních olympijských hrách

Irák na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Irák na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Irbek Farnijev

Irbek Farnijev (Farnijaty) (nebo; * 12. ledna 1980Někdy uváděn rok 1982. Na olympijských hrách v Pekingu vystupoval s datem narození 1980. v Ordžonikidze, Sovětský svaz) je ruský zápasník volnostylař osetské národnosti.

Nový!!: Moskva a Irbek Farnijev · Vidět víc »

Irena Fleissnerová

Irena Fleissnerová provdaná Svobodová (* 25. listopadu 1958 Plzeň) je vysokoškolská pedagožka PedF UK, diplomovaná trenérka plavání a bývalá československá sportovní plavkyně, účastnice olympijských her v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Irena Fleissnerová · Vidět víc »

Irena Pavlovicová

Irena Pavlovicová (narozená 28. září 1988 Bělehrad) je francouzská profesionální tenistka srbského původu.

Nový!!: Moskva a Irena Pavlovicová · Vidět víc »

Irena Vdovinová

Irena Sergejevna Vdovinová (* 3. prosince 1937, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz) je sovětská a ruská historička filozofie.

Nový!!: Moskva a Irena Vdovinová · Vidět víc »

Irina Begljakovová

Irina Anatoljevna Begljakovová (26. února 1933 – 19. března 2018 Moskva) byla sovětská atletka, která startovala hlavně v hodu diskem.

Nový!!: Moskva a Irina Begljakovová · Vidět víc »

Irina Chakamadová

Irina Mucuovna Chakamadová (* 13. dubna 1955 Moskva) je ruská politička a žurnalistka.

Nový!!: Moskva a Irina Chakamadová · Vidět víc »

Irina Chromačovová

Irina Chromačovová (* 12. května 1995 Moskva) je ruská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří juniorských grandslamů ve čtyřhře.

Nový!!: Moskva a Irina Chromačovová · Vidět víc »

Irina Davydovová

Irina Davydovová (* 27. května 1988) je ruská atletka, mistryně Evropy v běhu na 400 metrů překážek.

Nový!!: Moskva a Irina Davydovová · Vidět víc »

Irina Godunovová

Irina Fjodorovna Godunova později Alexandra (Ирина Фёдоровна Годунова), (1557 Moskva – 29. října 1603 Novoděvičí klášter) byla ruská carevna, manželka ruského cara Fjodora I. Ivanoviče v letech 1584–1598 a sestra Borise Godunova.

Nový!!: Moskva a Irina Godunovová · Vidět víc »

Irina Jegorovová

Irina Nikolajevna Jegorovová (* 8. dubna 1940 Moskva, Ruská SFSR) je bývalá sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Irina Jegorovová · Vidět víc »

Irina Pressová

Irina Pressová (10. březen 1939 Charkov – 21. února 2004 Moskva) byla sovětská atletka, dvojnásobná olympijská vítězka.

Nový!!: Moskva a Irina Pressová · Vidět víc »

Irina Rodninová

Irina Konstantinovna Rodninová, rusky: Ирина Константиновна Роднина (*12. září 1949, Moskva, Sovětský svaz) je bývalá ruská krasobruslařka závodící v kategorii sportovních dvojic.

Nový!!: Moskva a Irina Rodninová · Vidět víc »

Irina Slucká

Irina Eduardovna Slucká, rusky Ирина Эдуардовна Слуцкая) (* 9. únor 1979, Moskva, SSSR, dnes Rusko) je bývalá ruská krasobruslařka. Je dvojnásobnou mistryní světa (2002, 2005), dvojnásobnou olympijskou medailistkou (2002 stříbro, 2006 bronz), sedminásobnou mistryní Evropy (1996, 1997, 2000, 2001, 2003, 2005, 2006), čtyřnásobnou vítězkou finále Grand Prix (2000, 2001, 2002, 2005) a čtyřnásobnou mistryní Ruska (2000, 2001, 2002, 2005). Během své kariéry získala celkem 40 zlatých, 21 stříbrných a 18 bronzových medailí. Vymyslela Biellmannovu piruetu s výměnou nohou. Jako první ruská krasobruslařka vyhrála titul mistryně Evropy. Je první ženou, která skočila kombinaci trojitý lutz s trojitým rittbergerem a první ženou, která skočila kombinaci trojitý salchow s trojitým rittbergerem a dvojitým toeloopem. Je též první ruskou sólovou krasobruslařkou, která vyhrála stříbrnou medaili na Zimních olympijských hrách a první (a jedinou) ženou, která vyhrála sedmkrát Mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Moskva a Irina Slucká · Vidět víc »

Irina Staršenbaum

Irina Vladimirovna Staršenbaum (* 30. března 1992 Moskva) je ruská filmová a televizní herečka a dabérka.

Nový!!: Moskva a Irina Staršenbaum · Vidět víc »

Irina Turovová

Irina Robertovna Turovová, později známá jako Irina Bočkarjovová ((14. května 1935 Leningrad – 8. února 2012 Moskva) byla sovětská atletka, sprinterka. Jijím synem je tyčkař Pjotr Bočkarjov.

Nový!!: Moskva a Irina Turovová · Vidět víc »

Irkutsk

Irkutsk je město v Rusku.

Nový!!: Moskva a Irkutsk · Vidět víc »

Irkutská oblast

Irkutská oblast je federální subjekt Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Irkutská oblast · Vidět víc »

Irsko na letních olympijských hrách

Irsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1924.

Nový!!: Moskva a Irsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Irsko na Letních olympijských hrách 1980

Irsko se účastnilo Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Irsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Irving Saladino

Irving Saladino (* 23. ledna 1983, Colón) je panamský sportovec, atlet, olympijský vítěz a mistr světa ve skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Irving Saladino · Vidět víc »

Iryna Kovalenková

Iryna Kovalenková (– Iryna Kovalenko, * 12. června 1986) je ukrajinská atletka, výškařka, která své největší úspěchy zaznamenala především v juniorských kategoriích.

Nový!!: Moskva a Iryna Kovalenková · Vidět víc »

Iryna Melnykovová

Iryna Melnykovová (24. října 1918 Mena – 3. listopadu 2010 Kyjev) byla ukrajinská historička zabývající se dějinami Československa, doktorka historických věd a členka korespondentka Národní akademie věd Ukrajiny.

Nový!!: Moskva a Iryna Melnykovová · Vidět víc »

Irynej (Serednij)

Irynej (světským jménem: Ivan Petrovyč Serednij; * 10. května 1939, Stovpyn) je ukrajinský duchovní Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, arcibiskup a metropolita dnipropetrovský a pavlohradský.

Nový!!: Moskva a Irynej (Serednij) · Vidět víc »

IS-4

IS-4 (Objekt 701) byl sovětský těžký tank z 40.

Nový!!: Moskva a IS-4 · Vidět víc »

Isaac Bashevis Singer

Isaac Bashevis Singer (21. listopadu 1902 Leoncin, Varšavská gubernie, Ruské impérium (dnes v Polsku) – 24. července 1991 Miami, USA) byl americký spisovatel polskožidovského původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1978).

Nový!!: Moskva a Isaac Bashevis Singer · Vidět víc »

Isaak Babel

Isaak Emmanuelovič Babel (Исаак Эммануилович Бабель,, Oděsa – 27. ledna 1940, věznice Butyrka, Moskva) byl ruský spisovatel a dramatik.

Nový!!: Moskva a Isaak Babel · Vidět víc »

Isaak Iljič Levitan

Isaak Iljič Levitan, též psaný Izák Levitan nebo Jicchak Levitan (30. srpna 1860 u Kybartai – 4. srpna 1900, Moskva) byl ruský malíř litevského původu, známý především jako autor krajinomaleb.

Nový!!: Moskva a Isaak Iljič Levitan · Vidět víc »

Isaak Markovič Chalatnikov

Isaak Markovič Chalatnikov (17. října 1919 – 9. ledna 2021) byl sovětský, později ruský fyzik, známý díky jeho podílu na BCHL domněnce v obecné teorii relativity.

Nový!!: Moskva a Isaak Markovič Chalatnikov · Vidět víc »

Isaak Osipovič Dunajevskij

Isaak Osipovič Dunajevskij, rusky Исаак Осипович Дунаевский (30. ledna 1900 Lochvycja, Poltavská gubernie – 25. července 1955 Moskva) byl ruský hudební skladatel a dirigent židovského původu.

Nový!!: Moskva a Isaak Osipovič Dunajevskij · Vidět víc »

Islam Jašujev

Islam Jašujev (* 23. ledna 1993) je ruský zápasník–judista čečenské národnosti.

Nový!!: Moskva a Islam Jašujev · Vidět víc »

Islambek Albijev

Islambek Saidcilimovič Albijev (* 28. prosince 1988) je ruský zápasník – klasik čečenské národnosti, olympijský vítěz z roku 2008.

Nový!!: Moskva a Islambek Albijev · Vidět víc »

Island na letních olympijských hrách

Island na letních olympijských hrách startuje od roku 1908.

Nový!!: Moskva a Island na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Islám v Lotyšsku

Islám v Lotyšsku představuje velmi minoritní náboženství.

Nový!!: Moskva a Islám v Lotyšsku · Vidět víc »

Islám v Rusku

Oblasti v Rusku s muslimskou většinou Mešita v Petrohradu Islám je v Rusku po křesťanství druhým nejrozšířenějším náboženstvím v zemi.

Nový!!: Moskva a Islám v Rusku · Vidět víc »

Ismail Abilov

Ismail Abilov (* 9. května 1951 Lopušna, Bulharsko) je bývalý bulharský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Ismail Abilov · Vidět víc »

Ismail Kadare

Ismail Halit Kadare (* 28. ledna 1936 Gjirokastër) je albánský básník a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Ismail Kadare · Vidět víc »

ISO 3166-2:RU

Kódy ISO 3166-2 pro Rusko identifikují 21 republik, 9 krajů, 46 oblastí, 2 federální města, 1 autonomní oblast a 4 autonomní okruhy (stav v roce 2015).

Nový!!: Moskva a ISO 3166-2:RU · Vidět víc »

Isolde Beidler

Isolde Josefa Ludovika Beidler (rozená von Bülow; 10. dubna 1865 – 7. února 1919) byla prvním dítětem hudebního skladatele Richarda Wagnera a jeho ženy Cosimy Wagner (sňatek proběhl až v roce 1870).

Nový!!: Moskva a Isolde Beidler · Vidět víc »

Israel Jošua Singer

Israel Jošua Singer (‎30. listopadu 1893 Biłgoraj, Polsko – 10. února 1944 New York, USA) byl židovský spisovatel píšící v jidiš, bratr nositele Nobelovy ceny Isaaca Bashevise Singera a spisovatelky Esther Kreitman.

Nový!!: Moskva a Israel Jošua Singer · Vidět víc »

Israil Kasumov

Israil Asludijevič Kasumov (* 2. června 1990) je ruský zápasník–volnostylař čečenské národnosti.

Nový!!: Moskva a Israil Kasumov · Vidět víc »

Istra (řeka)

Istra je řeka ve Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Istra (řeka) · Vidět víc »

Istra (město)

Istra je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Istra (město) · Vidět víc »

István Örkény

István Örkény (5. dubna 1912, Budapešť, Maďarsko – 24. června 1979, tamtéž) byl maďarský dramatik a prozaik.

Nový!!: Moskva a István Örkény · Vidět víc »

István Bethlen

Hrabě István Bethlen (8. října 1874 Gernyeszeg – 5. října 1946 Moskva) byl maďarský politik, ve 20.

Nový!!: Moskva a István Bethlen · Vidět víc »

István Kovács (zápasník)

István Kovács (* 27. června 1950, Nádudvar, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a István Kovács (zápasník) · Vidět víc »

István Tóth (zápasník)

István Tóth (* 3. října 1951 Szolnok, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a István Tóth (zápasník) · Vidět víc »

Italia

Stolpu, 1928 Italia byla poloztužená vzducholoď, na které podnikl její konstruktér a kapitán Umberto Nobile výzkumné výpravy do severních polárních oblastí.

Nový!!: Moskva a Italia · Vidět víc »

Italská hokejová reprezentace

Italští hokejisté v bílých dresech v zápase proti Slovinsku v roce 2003Italská hokejová reprezentace se účastnila Mistrovství světa v ledním hokeji, Mistrovství Evropy v ledním hokeji a Olympijských her.

Nový!!: Moskva a Italská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Itálie na letních olympijských hrách

Itálie na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Itálie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Itálie na Letních olympijských hrách 1980

Itálii na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 158 sportovců, z toho 120 mužů a 38 žen.

Nový!!: Moskva a Itálie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Iultin

Iultin (někdy psáno jako Iuľtin), rusky Иультин (Iuľtin), je bývalá osada městského typu v Rusku v Čukotském autonomním okruhu.

Nový!!: Moskva a Iultin · Vidět víc »

Iva Budařová

Iva Budařová (* 31. července 1960 Duchcov) je bývalá československá tenistka, která mezi profesionálkami hrála v letech 1978–1991.

Nový!!: Moskva a Iva Budařová · Vidět víc »

Iva Straková

Iva Straková (* 4. srpna 1980, Tábor) je bývalá česká atletka, výškařka, závodící za PSK Olymp Praha.

Nový!!: Moskva a Iva Straková · Vidět víc »

Ivaňkovská vodní elektrárna

Ivaňkovská vodní elektrárna (rusky Иваньковская ГЭС) je vodní dílo na řece Volze.

Nový!!: Moskva a Ivaňkovská vodní elektrárna · Vidět víc »

Ivacevičy

Ivacevičy (– Ivaceviči) je město v Brestské oblasti Běloruska, správní středisko Ivacevického rajónu.

Nový!!: Moskva a Ivacevičy · Vidět víc »

Ivan Ajvazovskij

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (29. července 1817, Feodosija – 2. května 1900, Feodosija) byl ruský malíř arménského původu, známý především svými malbami moře, sběratel výtvarného umění, mecenáš a filantrop.

Nový!!: Moskva a Ivan Ajvazovskij · Vidět víc »

Ivan Andrejevič Krylov

Monument Ivanu A. Krylovovi v Letní zahradě (1854–1855), od Petera Klodta von Urgensburga Ivan Andrejevič Krylov (Moskva –, Petrohrad) byl nejznámější ruský autor bajek, publicista a satirik.

Nový!!: Moskva a Ivan Andrejevič Krylov · Vidět víc »

Ivan Antonovič Jefremov

Ivan Antonovič Jefremov (Vyrica u Petrohradu – 5. října 1972 Leningrad) byl sovětský paleontolog a spisovatel sci-fi.

Nový!!: Moskva a Ivan Antonovič Jefremov · Vidět víc »

Ivan Ščipanov

Ivan Jakovlevič Ščipanov (v Uralské oblasti Ruského impéria – 5. dubna 1983 Moskva) byl sovětský marxisticko-leninský historik filosofie, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity, držitel čestného titulu "Zasloužilý vědec RSFSR" a nositel Řádu rudého praporu práce.

Nový!!: Moskva a Ivan Ščipanov · Vidět víc »

Ivan Šmeljov

Ivan Šmeljov (celým jménem Ivan Sergejevič Šmeljov,; 3. října 1873, Moskva, Rusko – 24. června 1950 Bussy-en-Othe v Burgundsku, Francie) byl ruský spisovatel, člen moskevské literární skupiny Sreda.

Nový!!: Moskva a Ivan Šmeljov · Vidět víc »

Ivan Štoll

Ivan Štoll (10. prosince 1935 Moskva – 5. září 2017 Praha) byl český fyzik, pedagog a popularizátor vědy, veřejnosti známý jako odborník na kulový blesk a autor desítek populárních publikací z fyziky a jejích dějin.

Nový!!: Moskva a Ivan Štoll · Vidět víc »

Ivan Štraus (houslista)

Ivan Štraus (* 13. února 1937 Teplice-Šanov) je houslový virtuos a profesor Akademie múzických umění v Praze.

Nový!!: Moskva a Ivan Štraus (houslista) · Vidět víc »

Ivan Babuškin

Ivan Vasiljevič Babuškin (Vologda –, Mysovsk) byl ruský revolucionář a žurnalista.

Nový!!: Moskva a Ivan Babuškin · Vidět víc »

Ivan Barbašov

Ivan Dmitrijevič Barbašov (* 14. prosince 1995 Moskva) je profesionální ruský hokejový útočník momentálně hrající v týmu Vegas Golden Knights v severoamerické lize NHL.

Nový!!: Moskva a Ivan Barbašov · Vidět víc »

Ivan Bella

Plukovník Ivan Bella (* 21. května 1964, Dolná Lehota) je první kosmonaut nezávislého Slovenska.

Nový!!: Moskva a Ivan Bella · Vidět víc »

Ivan Bodjul

Ivan Ivanovič Bodjul (3. ledna 1918 Oleksandrivka – 27. ledna 2013 Moskva) byl sovětský a moldavský politik, významný představitel Moldavské SSR, zejména v Brežněvově éře.

Nový!!: Moskva a Ivan Bodjul · Vidět víc »

Ivan Bolotnikov

Ernsta Lissnera Ivan Isajevič Bolotnikov (Иван Исаевич Болотников, asi 1565 – 18. října 1608) byl ruský rolník, vůdce velkého povstání v období smuty.

Nový!!: Moskva a Ivan Bolotnikov · Vidět víc »

Ivan Buchinger

Ivan "Buki" Buchinger (* 14. února 1986, Gabčíkovo) je slovenský bojovník smíšených bojových umění (MMA).

Nový!!: Moskva a Ivan Buchinger · Vidět víc »

Ivan Christoforovič Bagramjan

Ivan Christoforovič Bagramjan (Čardachly u Jelizavetpole, dnes v Ázerbájdžánu – 21. září 1982 v Moskvě) byl sovětský maršál arménského původu.

Nový!!: Moskva a Ivan Christoforovič Bagramjan · Vidět víc »

Ivan Cočev

Ivan Ivanov Cočev (* 9. července 1954 Sofie, Bulharsko) je bývalý bulharský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Ivan Cočev · Vidět víc »

Ivan Dmitrijevič Papanin

Ivan Dmitrijevič Papanin, (26. listopadu 1894 Sevastopol – 30. ledna 1986 Moskva) byl sovětský polární badatel, geograf a oceánograf, kontradmirál námořnictva SSSR, dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Ivan Dmitrijevič Papanin · Vidět víc »

Ivan Feďuninskij

Ivan Ivanovič Feďuninskij (Иван Иванович Федюнинский); (30. července 1900 Ťumeň – 17. října 1977 Moskva) byl sovětský vojenský velitel a Hrdina Sovětského svazu v roce 1939.

Nový!!: Moskva a Ivan Feďuninskij · Vidět víc »

Ivan Fjodorov

Ivan Fjodorov (17. století – 1733 Nižněkamčatsk) byl ruský mořeplavec, navigátor a v roce 1732 velící důstojník expedice k břehům severní Aljašky.

Nový!!: Moskva a Ivan Fjodorov · Vidět víc »

Ivan Fjodorovič Mičurin

Ivan Fjodorovič Mičurin (1700 – 1763) byl ruský barokní architekt, který navrhl výrazné změny ruské architektury od časné moskevské po vrcholnou rastrelliho architekturu.

Nový!!: Moskva a Ivan Fjodorovič Mičurin · Vidět víc »

Ivan Frgić

Ivan Frgić (18. července 1953 Sombor, Jugoslávie – 31. října 2015) byl jugoslávský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském, stříbrný z olympijských her a mistrovství světa, mistr Evropy.

Nový!!: Moskva a Ivan Frgić · Vidět víc »

Ivan Gavrilovič Alexandrov

Ivan Gavrilovič Alexandrov (1. září 1875, Moskva – 2. května 1936 Moskva) byl ruský a sovětský vědec v oboru vodní energetiky, akademik.

Nový!!: Moskva a Ivan Gavrilovič Alexandrov · Vidět víc »

Ivan Golunov

Ivan Valentinovič Golunov (* 19. ledna 1983, Moskva) je ruský investigativní novinář, který se zabývá případy korupce mezi vysoce postavenými moskevskými politiky.

Nový!!: Moskva a Ivan Golunov · Vidět víc »

Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581

Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16.

Nový!!: Moskva a Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1581 · Vidět víc »

Ivan II. Ivanovič

Ivan II.

Nový!!: Moskva a Ivan II. Ivanovič · Vidět víc »

Ivan III.

Ivan III.

Nový!!: Moskva a Ivan III. · Vidět víc »

Ivan Iljin

Ivan Alexandrovič Iljin (v Moskvě – 21. prosince 1954 v Zollikonu) byl ruský filosof, náboženský myslitel a publicista.

Nový!!: Moskva a Ivan Iljin · Vidět víc »

Ivan IV. Hrozný

Ivan IV.

Nový!!: Moskva a Ivan IV. Hrozný · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Šuvalov

Hrabě Ivan Ivanovič Šuvalov (rusky Иван Иванович Шувалов,, Moskva -, Petrohrad) byl ruský šlechtic, oblíbenec ruské carevny Alžběty Petrovny.

Nový!!: Moskva a Ivan Ivanovič Šuvalov · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Dmitrijev

Ivan Ivanovič Dmitrijev (Bogorodskoje, dnes Trojickoje, Kazaňská gubernie – Moskva) byl ruský preromantický básník, voják a politik, člen Ruské akademie od roku 1797.

Nový!!: Moskva a Ivan Ivanovič Dmitrijev · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Lapšin

Ivan Ivanovič Lapšin, Ива́н Ива́нович Лапши́н (11. října 1870 v Moskvě — 17. listopadu 1952 v Praze) byl ruský spisovatel a filosof.

Nový!!: Moskva a Ivan Ivanovič Lapšin · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Panajev

Ivan Ivanovič Panajev (Petrohrad –, tamtéž) byl ruský pozdně romantický prozaik a žurnalista.

Nový!!: Moskva a Ivan Ivanovič Panajev · Vidět víc »

Ivan Jakubovskij

Ivan Ignaťjevič Jakubovskij (7. leden 1912, Zaicava – 30. listopad 1976, Moskva) byl běloruský sovětský voják, maršál, který organizoval invazi do Československa v srpnu 1968.

Nový!!: Moskva a Ivan Jakubovskij · Vidět víc »

Ivan Jankov

Ivan Jankov Marinov (* 7. června 1951 Orešak, Bulharsko) je bývalý bulharský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Ivan Jankov · Vidět víc »

Ivan Jefimovič Petrov

Ivan Jefimovič Petrov (Trubčevsk – 7. dubna 1958 Moskva) byl sovětský vojenský velitel ruského původu, od roku 1944 armádní generál, známý díky vedení obranných operací při Oděse a Sevastopolu v letech 1941 a 1942.

Nový!!: Moskva a Ivan Jefimovič Petrov · Vidět víc »

Ivan Jevstafjevič Vlasov

Ivan Jevstafjevič Vlasov (1628–1710) byl ruský úředník a šlechtic řeckého původu, vojevoda v Irkutsku a Něrčinsku, účastník jednání vedoucích k uzavření Něrčinské smlouvy.

Nový!!: Moskva a Ivan Jevstafjevič Vlasov · Vidět víc »

Ivan Kirillovič Naryškin

Ivan Kirillovič Naryškin (1658 -, Moskva) byl ruský šlechtic, bojar a mladší bratr ruské carevny Natálie Kirillovny.

Nový!!: Moskva a Ivan Kirillovič Naryškin · Vidět víc »

Ivan Konstantinovič Matrosov

Ivan Konstantinovič Matrosov (16. červnajul. / 28. červnagreg.1886 – 30. října 1965) byl ruský inženýr a vynálezce v oblasti kolejových vozidel.

Nový!!: Moskva a Ivan Konstantinovič Matrosov · Vidět víc »

Ivan Ljuljukin

Ivan Ljuljukin je ruský horolezec a reprezentant v ledolezení, vicemistr Evropy v ledolezení na obtížnost.

Nový!!: Moskva a Ivan Ljuljukin · Vidět víc »

Ivan Maček

Ivan Maček-Matija (28. května 1908 – 1. dubna 1993) byl jugoslávský politik slovinského původu, účastník jugoslávského národněosvobozeneckého boje a národní hrdina Jugoslávie.

Nový!!: Moskva a Ivan Maček · Vidět víc »

Ivan Matvejevič Vinogradov

Ivan Matvejevič Vinogradov (14. září 1891 v Pskovské oblasti – 20. března 1983 v Moskvě) byl ruský matematik, jeden ze zakladatelů moderní teorie čísel.

Nový!!: Moskva a Ivan Matvejevič Vinogradov · Vidět víc »

Ivan Michajlovič Jevrejnov

Ivan Michajlovič Jevrejnov (1694 – 3. únor 1724 Chlynov) byl ruský námořní objevitel, geodet, cestovatel a průzkumník Kamčatky a Kurilských ostrovů.

Nový!!: Moskva a Ivan Michajlovič Jevrejnov · Vidět víc »

Ivan Michajlovič Sečenov

Ivan Michajlovič Sečenov (rusky Иван Михайлович Сеченов; 13. srpna 1829 – 15. listopadu 1905), byl ruský fyziolog a neurolog, od roku 1869 člen-korespondent a od roku 1904 řádný člen Petrohradské akademie.

Nový!!: Moskva a Ivan Michajlovič Sečenov · Vidět víc »

Ivan Mikojan

Ivan Anastasovič Mikojan (1. září 1927, Moskva – 25. listopad 2016, Moskva) byl arménský letecký konstruktér a spoluautor několika letounů konstrukční kanceláře MiG, například známého stíhacího letounu MiG-29.

Nový!!: Moskva a Ivan Mikojan · Vidět víc »

Ivan Mjartan

Ivan Mjartan (31. srpna 1958 – 9. dubna 2018, Bratislava) byl slovenský politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za HZDS, v 90.

Nový!!: Moskva a Ivan Mjartan · Vidět víc »

Ivan Moskvitin

Ivan Jurjevič Moskvitin (Иван Юрьевич Москвитин, - po roce 1647) byl ruský průzkumník, tomský kozák, pravděpodobně rodák z Moskvy, objevitel Ochotského moře a první Rus, který dosáhl Tichého oceánu.

Nový!!: Moskva a Ivan Moskvitin · Vidět víc »

Ivan Nikitovič Kožedub

Ivan Nikitovič Kožedub (8. června 1920, Obražijevka – 8. srpna 1991) byl sovětský pilot a spojenecké letecké eso druhé světové války s 62 samostatnými sestřely.

Nový!!: Moskva a Ivan Nikitovič Kožedub · Vidět víc »

Ivan Nikolajevič Gorožankin

Ivan Nikolajevič Gorožankin (rusky Иван Николаевич Горожанкин, anglicky Ivan Nikolaevich Gorozhankin; 28. srpna 1848, Voroněž – 20. listopadu 1904, Moskva) byl ruský botanik.

Nový!!: Moskva a Ivan Nikolajevič Gorožankin · Vidět víc »

Ivan Pavlovič Bratuchin

Ivan Pavlovič Bratuchin (rusky Иван Павлович Братухин, 12.jul./25.greg. února 1903, Jaščery (rusky Ящеры) v nynější Kirovské oblasti – 4. června 1985) byl hlavní konstruktér sovětské konstrukční kanceláře OKB-3, která se zabývala konstrukcí vrtulníků nesoucích jeho jméno Bratuchin.

Nový!!: Moskva a Ivan Pavlovič Bratuchin · Vidět víc »

Ivan Petrovič Kozyrevskij

Ivan Petrovič Kozyrevskij (1688 Jakutsk - Moskva) byl sibiřský kozák a objevitel Kurilských ostrovů.

Nový!!: Moskva a Ivan Petrovič Kozyrevskij · Vidět víc »

Ivan Petrovič Larionov

Ivan Petrovič Larionov (4. února 1830, Perm – 4. května 1889, Saratov) byl ruský hudební skladatel, literát a folklorista.

Nový!!: Moskva a Ivan Petrovič Larionov · Vidět víc »

Ivan Pop

Ivan Pop (26. května 1938 Strabičovo, Podkarpatská Rus, Československo, dnes Ukrajina – 14. září 2023 Cheb) byl historik, bohemista, rusínista, kulturolog a politolog, který svými díly přispíval k posilování národní svébytnosti rusínského národa.

Nový!!: Moskva a Ivan Pop · Vidět víc »

Ivan Safronov

Ivan Ivanovič Safronov (* 18. května 1990, Moskva) je ruský novinář.

Nový!!: Moskva a Ivan Safronov · Vidět víc »

Ivan Safronov (1956)

Ivan Ivanovič Safronov (16. ledna 1956 – 2. března 2007) byl ruský novinář a publicista, který se věnoval vojenským tématům v deníku Kommersant.

Nový!!: Moskva a Ivan Safronov (1956) · Vidět víc »

Ivan Sergejevič Turgeněv

Ivan Sergejevič Turgeněv (Spasskoje u Orlu – Bougival) byl ruský realistický spisovatel, prozaik, básník, dramatik, publicista a překladatel.

Nový!!: Moskva a Ivan Sergejevič Turgeněv · Vidět víc »

Ivan Smirnov

Ivan Smirnov (1881 Rjazaňská oblast – 25. srpna 1936 Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Ivan Smirnov · Vidět víc »

Ivan Stěpanovič Isakov

Ivan Stěpanovič Isakov (rusky Иван Степанович Исаков) (22. srpna 1894, Adžikend (Ázerbájdžán) - 11. října 1967, Moskva) byl admirál loďstva Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Ivan Stěpanovič Isakov · Vidět víc »

Ivan Stěpanovič Koněv

Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.

Nový!!: Moskva a Ivan Stěpanovič Koněv · Vidět víc »

Ivan Těrenťjevič Peresypkin

Ivan Těrenťjevič Peresypkin (Protasovo, Orelská gubernie – 12. října 1978 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál spojovacích vojsk (1944), náčelník spojů Rudé armády za druhé světové války i po ní až do roku 1957.

Nový!!: Moskva a Ivan Těrenťjevič Peresypkin · Vidět víc »

Ivan Uchov

Ivan Sergejevič Uchov (* 4. dubna 1986 v Čeljabinsku) je ruský atlet, výškař.

Nový!!: Moskva a Ivan Uchov · Vidět víc »

Ivan Udalcov

Ivan Ivanovič Udalcov (Ива́н Ива́нович Удальцо́в, 12. března 1918 Moskva – 20. března 1995 tamtéž) byl sovětský diplomat, publicista a historik.

Nový!!: Moskva a Ivan Udalcov · Vidět víc »

Ivan V.

Ivan V. Alexejevič (rusky Иван V Алексеевич Романов) (27. srpna/6. září 1666 – 29. ledna/8. února 1696) byl ruský car, syn cara Alexeje I. Michajloviče z dynastie Romanovců.

Nový!!: Moskva a Ivan V. · Vidět víc »

Ivan Vasiljevič Boldin

Ivan Vasiljevič Boldin (Vysokaja – 28. března 1965, Kyjev) byl sovětský generál během druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Ivan Vasiljevič Boldin · Vidět víc »

Ivan Vasiljevič Kapitonov

Ivan Vasiljevič Kapitonov (10. únorajul. / 23. únoragreg. 1915 Serovskoje Tambovská gubernie – 28. května 2005 Moskva) byl sovětský stranický a státní činitel.

Nový!!: Moskva a Ivan Vasiljevič Kapitonov · Vidět víc »

Ivan Vasiljevič Kirejevskij

Ivan Vasiljevič Kirejevskij (Ива́н Васи́льевич Кире́евский;, Moskva –, Petrohrad) byl ruský spisovatel a publicista, spolu s Alexejem Chomjakovem zakladatel a hlavní teoretik slavjanofilství.

Nový!!: Moskva a Ivan Vasiljevič Kirejevskij · Vidět víc »

Ivan Vasiljevič Panfilov

Ivan Vasiljevič Panfilov (20. prosince 1892jul./1. ledna 1893greg. Petrovsk – 19. listopadu 1941 u Volokolamsku) byl sovětský voják.

Nový!!: Moskva a Ivan Vasiljevič Panfilov · Vidět víc »

Ivana Čeňková

Ivana Čeňková (* 21. ledna 1954, Praha) je česká konferenční tlumočnice, překladatelka, translatoložka a profesorka působící na Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Nový!!: Moskva a Ivana Čeňková · Vidět víc »

Ivana Loudová

Ivana Loudová (8. března 1941 Chlumec nad Cidlinou – 25. července 2017 Praha) byla česká hudební skladatelka a pedagožka.

Nový!!: Moskva a Ivana Loudová · Vidět víc »

Ivande Kaija

Ivande Kaija (panství Jumpravmuiža, farnost Jumprava, gubernie Livonská, Ruské impérium –, Riga, Lotyšská republika) je pseudonym,, vlastním jménem Antonija Lūkina, rozená Antonija Melder-Millerová byla lotyšská spisovatelka, publicistka, feministka a politická aktivistka.

Nový!!: Moskva a Ivande Kaija · Vidět víc »

Ivangorod

Ivangorod nebo Ivanohrad (rusky Ивангород, estonsky Jaanilinn, finsky Iivananlinna) je město v ingrijské části Leningradské oblasti Ruska.

Nový!!: Moskva a Ivangorod · Vidět víc »

Ivanovo

Ivanovo (rusky Ива́ново), dříve Ivanovo-Vozněsensk je oblastní město v Rusku, ležící severovýchodně od Moskvy, v evropské části země.

Nový!!: Moskva a Ivanovo · Vidět víc »

Ivanovská oblast

Ivanovská oblast je federální subjekt Ruské federace jedná se o druhou nejmenší ruskou oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu.

Nový!!: Moskva a Ivanovská oblast · Vidět víc »

Ivanovský monastýr

Ivanovský klášter, či Ivanovský monastýr (Ивановский монастырь) je rozlehý stavropegiální pravoslavný monastýr.

Nový!!: Moskva a Ivanovský monastýr · Vidět víc »

Ivčenko D-436

Ivčenko D-436 nebo též Progres D-436 je sovětský, resp.

Nový!!: Moskva a Ivčenko D-436 · Vidět víc »

Ivňa

Ivňa je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ivňa · Vidět víc »

Iveta Šranková

Iveta Šranková (* 1. října 1963 Zlaté Moravce, Československo) je bývalá slovenská pozemní hokejistka, hráčka Calexu Zlaté Moravce, československá reprezentantka, nejmladší členka stříbrného týmu na olympiádě v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Iveta Šranková · Vidět víc »

Ivo Žďárek

Ivo Žďárek (6. listopadu 1960 Trutnov – 20. září 2008 Islámábád, Pákistán) byl český diplomat, velvyslanec České republiky ve Vietnamu (2004-2008) a Pákistánu (srpen až září 2008).

Nový!!: Moskva a Ivo Žďárek · Vidět víc »

Ivo Hána

Ivo Hána (11. března 1928 Beroun – 29. listopadu 2017) byl český lékař, klinický imunolog a alergolog, spoluzakladatel vědního oboru imunologie v Československu a v letech 1990–1994 ředitel Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů.

Nový!!: Moskva a Ivo Hána · Vidět víc »

Ivo Medek Kopaninský

Ivo Medek Kopaninský (* 26. prosince 1936 Domažlice) je český malíř, kolážista, restaurátor a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Ivo Medek Kopaninský · Vidět víc »

Izrael na letních olympijských hrách

Izrael na letních olympijských hrách startuje od roku 1952.

Nový!!: Moskva a Izrael na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Izrail Abramovič Ozerskij

''Práce vojáka'', voják kráčí po cestě, za ním dělostřelectvo zvedá mraky prachu a tlačí 45 mm protitankové dělo, Rusko, 1. srpna 1943. Fotografie se stala klasikou sovětské válečné dokumentární fotografie. Izrail Abramovič Ozerskij (Израиль Абрамович Озерский, 28. března 1904, Smolenská oblast Počinkovskij – 1971) byl ruský válečný fotograf pracující pro RIA Novosti.

Nový!!: Moskva a Izrail Abramovič Ozerskij · Vidět víc »

Izvestija

Izvestija (rusky Известия – „zprávy“, „zvěsti“) je ruský celostátní deník, jedno z nejstarších a nejpopulárnějších periodik v Rusku.

Nový!!: Moskva a Izvestija · Vidět víc »

Jaak Uudmäe

Jaak Uudmäe (* 3. září 1954 Tallinn, Estonská sovětská socialistická republika) je bývalý sovětský atlet estonské národnosti, olympijský vítěz v trojskoku.

Nový!!: Moskva a Jaak Uudmäe · Vidět víc »

Jaan Kärner

Jaan Kärner (27. května 1891 Käo, tehdy obec Kirepi, dnes Rõngu, Tartumaa – 3. dubna 1958 Tartu) byl estonský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Jaan Kärner · Vidět víc »

Jabloko

Jabloko (celým názvem Ruská sjednocená demokratická strana "Jabloko", rusky Российская объединённая демократическая партия "Яблоко") je ruská středově-liberální politická strana vzniklá roku 1993.

Nový!!: Moskva a Jabloko · Vidět víc »

Jacek Wszoła

Jacek Roman Wszoła (* 30. prosince 1956, Varšava) je bývalý polský sportovec, atlet, jehož specializace byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Jacek Wszoła · Vidět víc »

Jachroma (město)

Jachroma je město v Moskevské oblasti Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Jachroma (město) · Vidět víc »

Jack Ryan

John Patrick Ryan je fiktivní postava stvořená Tomem Clancym pro jeho romány.

Nový!!: Moskva a Jack Ryan · Vidět víc »

Jack Ryan (seriál)

Jack Ryan (v anglickém originále také Tom Clancy's Jack Ryan) je americký akční špionážní seriál vysílaný od roku 2018 prostřednictvím VOD služby Amazon Prime Video.

Nový!!: Moskva a Jack Ryan (seriál) · Vidět víc »

Jacksonův ostrov

Jacksonův ostrov je arktický ostrov ve střední části souostroví Země Františka Josefa v Severním ledovém oceánu.

Nový!!: Moskva a Jacksonův ostrov · Vidět víc »

Jade Ewen

Jade Louise Ewen (* 24. ledna 1988 Londýn, Spojené království) je anglická zpěvačka, písničkářka a herečka.

Nový!!: Moskva a Jade Ewen · Vidět víc »

Jadel Gregório

Jadel Abdul Ghani Gregório (* 16. září 1980, Jandaia do Sul, Paraná) je brazilský atlet, jehož hlavní disciplínou je trojskok.

Nový!!: Moskva a Jadel Gregório · Vidět víc »

Jadrin

Jadrin (– Jetěrne) je město v Čuvašsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Jadrin · Vidět víc »

Jagdpanther

Jagdpanther (Lovecký panther), Panzerjäger Panther (Stíhač tanků Panther) nebo Sd.Kfz.

Nový!!: Moskva a Jagdpanther · Vidět víc »

Jagmander Balyan Singh

Jagmander Balyan Singh (* 1. března 1956) je bývalý indický zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Jagmander Balyan Singh · Vidět víc »

Jakob Michael Reinhold Lenz

Jakob Michael Reinhold Lenz (23. ledna 1751 Cesvaine, Lotyšsko – 4. června 1792) byl německý spisovatel a básník, hodně ovlivněný lidovou poezií, která se odráží v jeho díle.

Nový!!: Moskva a Jakob Michael Reinhold Lenz · Vidět víc »

Jakov Alexandrovič Malik

Jakov Alexandrovič Malik (6. prosince 1906 – 11. února 1980) byl sovětský diplomat, stálý zástupce Sovětského svazu při Organizaci spojených národů v letech 1948 až 1952 a znovu 1968 až 1976.

Nový!!: Moskva a Jakov Alexandrovič Malik · Vidět víc »

Jakov Borisovič Zeldovič

Jakov Borisovič Zeldovič (8. března 1914 Minsk – 2. prosince 1987 Moskva) byl sovětský fyzik běloruského původu, který se podílel na vývoji ruských jaderných zbraní, ale je též autorem řady významných prací z oblasti adsorbce a katalýzy, šíření rázových vln, jaderné fyziky, astrofyziky, obecné relativity, částicové fyziky a kosmologie.

Nový!!: Moskva a Jakov Borisovič Zeldovič · Vidět víc »

Jakov Džugašvili

Jakov Josifovič Džugašvili (18. března 1907 – 14. dubna 1943) byl jedním ze tří dětí Josifa Vissarionoviče Stalina.

Nový!!: Moskva a Jakov Džugašvili · Vidět víc »

Jakov Jurovskij

Jakov Michajlovič Jurovskij (19. června 1878 Tomsk – 2. srpna 1938 Moskva) byl bolševický revolucionář a sovětský politik.

Nový!!: Moskva a Jakov Jurovskij · Vidět víc »

Jakov Melnikov

Jakov Fjodorovič Melnikov (13. ledna 1896 Moskva – 12. července 1960 Moskva) byl ruský a sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Jakov Melnikov · Vidět víc »

Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin

Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin (Яков Михайлович Колокольников-Воронин; 1782 Ostaškov – 1845 tamtéž) byl ruský malíř, působící jako portrétista a ikonograf v ruském městě Ostaškov, v gubernii Tver.

Nový!!: Moskva a Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin · Vidět víc »

Jakov Rylskij

Jakov Anufrijevič Rylskij (* 25. října 1928 – 9. prosince 1999 Moskva, Rusko) byl sovětský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Jakov Rylskij · Vidět víc »

Jakov Sannikov

Jakov Sannikov (asi 1749, vesnice Usť-Jansk – 1825) byl ruský obchodník z Jakutska, lovec, sběratel mamutích klů a průzkumník Novosibiřských ostrovů.

Nový!!: Moskva a Jakov Sannikov · Vidět víc »

Jakov Sinaj

Jakov Grigorijevič Sinaj (* 21. září 1935, Moskva) je ruský matematik židovského původu.

Nový!!: Moskva a Jakov Sinaj · Vidět víc »

Jakov Vladimirovič Štejnberg

Mladý obránce Petrohradu, 1919 Baletní tanečnice Tamara Platonovna Karsavinová, 1910–1914 Jakov Vladimirovič Štejnberg (rusky: Яков Владимирович Штейнберг 1880–1942) byl ruský fotograf, mistr reportážní a portrétní fotografie a učitel.

Nový!!: Moskva a Jakov Vladimirovič Štejnberg · Vidět víc »

Jakovlev AIR-3

Jakovlev AIR-3 Pionýrská pravda (rusky: АИР-3 Пионерская правда) byl sportovní, dvoumístný vzpěrový hornoplošník navržený Alexandrem Sergejevičem Jakovlevem koncem 20.

Nový!!: Moskva a Jakovlev AIR-3 · Vidět víc »

Jakovlev Jak-15

Jakovlev Jak-15 (Як-15, kód v rámci USAF/DOD: Type 2, v kódu NATO "Feather") byl jeden z prvních sovětských proudových stíhacích letounů.

Nový!!: Moskva a Jakovlev Jak-15 · Vidět víc »

Jakovlev Jak-40

Jakovlev Jak-40 (V kódu NATO "Codling") je malý sovětský, třímotorový dopravní letoun z poloviny 60.

Nový!!: Moskva a Jakovlev Jak-40 · Vidět víc »

Jakovlev Jak-7

Jakovlev Jak-7 byl sovětský jednomotorový stíhací dolnoplošník se zatahovacím podvozkem z období druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Jakovlev Jak-7 · Vidět víc »

Jakub Cigler

Jakub Cigler (* 26. ledna 1962) je český architekt.

Nový!!: Moskva a Jakub Cigler · Vidět víc »

Jakub Kolas

Jakub Kolas (3. listopadu 1882 – 13. srpna 1956, Minsk) byl běloruský básník, prozaik, dramaturg, kritik, publicista, překladatel a spolutvůrce současné běloruské gramatiky.

Nový!!: Moskva a Jakub Kolas · Vidět víc »

Jakub Krejčík

Jakub Krejčík (* 25. června 1991, Praha) je český hokejový obránce hrající v týmu HC Sparta Praha.

Nový!!: Moskva a Jakub Krejčík · Vidět víc »

Jakub Kulhánek

Jakub Kulhánek (* 30. června 1984 Mělník) je český politik a úředník, od dubna do prosince 2021 ministr zahraničních věcí ve druhé vládě Andreje Babiše.

Nový!!: Moskva a Jakub Kulhánek · Vidět víc »

Jakutia (letecká společnost)

Jakutia (rusky: Авиакомпания Якутия, anglicky: Yakutia Airlines) je ruská letecká společnost zabývající se přepravou osob.

Nový!!: Moskva a Jakutia (letecká společnost) · Vidět víc »

Jakutsk

Jakutsk (jakutsky Дьокуускай) je město v Rusku, které se nachází ve východní Sibiři, je hlavním městem republiky Sacha (neboli Jakutska) a přístavem na řece Leně.

Nový!!: Moskva a Jakutsk · Vidět víc »

Jamajka na letních olympijských hrách

Jamajka na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Jamajka na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Jamajka na Letních olympijských hrách 1980

Jamajka se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Jamajka na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Jamalo-něnecký autonomní okruh

Jamalo-něnecký autonomní okruh (něnecky Ямалы-Ненёцие автономной ӈокрук) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Ťumenské oblasti.

Nový!!: Moskva a Jamalo-něnecký autonomní okruh · Vidět víc »

Jan Šverma

Olšanských hřbitovech Jan Šverma (23. března 1901 Mnichovo Hradiště – 10. listopadu 1944 Chabenec) byl český novinář a komunistický politik, manžel komunistické političky a funkcionářky Marie Švermové.

Nový!!: Moskva a Jan Šverma · Vidět víc »

Jan Březina (letec)

Jan Březina (5. ledna 1914, Kolín – 16. srpna 1938, Moskva) byl český polární letec, nejmladší a jediný zahraniční účastník slavné Papaninovy výpravy na severní pól.

Nový!!: Moskva a Jan Březina (letec) · Vidět víc »

Jan Beránek (duchovní)

Jan Beránek (okolo 1550 – 17. března 1622 Ždánice) byl český kněz Jednoty bratské a duchovní správce českobratrské komunity v jihomoravských Ždánicích, centru ve své době největší komunity Jednoty bratské na Moravě.

Nový!!: Moskva a Jan Beránek (duchovní) · Vidět víc »

Jan Bervida

Ing. Jan Bervida (4. září 1893, Radkov – 26. ledna 1962, New York, USA) byl letecký odborník působící v předsednictvech mezinárodních organizací FAI, ICAN a ICAO.

Nový!!: Moskva a Jan Bervida · Vidět víc »

Jan Berzin

Jan Karlovič Berzin (Jaunpils – 29. července 1938, Moskva) byl sovětský vojenský i politický činitel, v letech 1924 až1935 šéf sovětské vojenské rozvědky (GRU).

Nový!!: Moskva a Jan Berzin · Vidět víc »

Jan Bidrman

Jan Bidrman (* 2. dubna 1966 Rakovník) je profesionální plavecký trenér české národnosti a bývalý československý a švédský sportovní plavec.

Nový!!: Moskva a Jan Bidrman · Vidět víc »

Jan Burian (režisér)

Jan Burian (* 5. března 1959 Moskva) je český divadelní ředitel, režisér a vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Moskva a Jan Burian (režisér) · Vidět víc »

Jan Dvořáček (ministr)

Jan Dvořáček (12. listopadu 1887 Letovice – 22. července 1956 ve vlaku na cestě z Moskvy do Kyjeva) byl československý politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii.

Nový!!: Moskva a Jan Dvořáček (ministr) · Vidět víc »

Jan Falandys

Jan Falandys (* 18. června 1956 Sokołów Małopolski, Polsko) je bývalý polský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Jan Falandys · Vidět víc »

Jan Ferák

Jan Ferák (8. července 1913 Ústí – 14. května 1942 Barentsovo moře) byl československý vojenský pilot, který se na straně republikánů zúčastnil španělské občanské války.

Nový!!: Moskva a Jan Ferák · Vidět víc »

Jan Frček

Doc.

Nový!!: Moskva a Jan Frček · Vidět víc »

Jan Hamáček

Jan Hamáček (* 4. listopadu 1978 Mladá Boleslav) je český politik, od června 2018 do prosince 2021 první místopředseda vlády a ministr vnitra ČR ve druhé vládě Andreje Babiše, v níž byl také dvakrát pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Nový!!: Moskva a Jan Hamáček · Vidět víc »

Jan Hřímalý

Jan Hřímalý, Иван Войцехович Гржимали (13. dubna 1844 Plzeň – 11. ledna 1915 Moskva) byl český houslista a hudební pedagog.

Nový!!: Moskva a Jan Hřímalý · Vidět víc »

Jan Kaláb

Jan Kaláb (přezdívky Splesh, Point, Cakes; * 20. června 1978 Praha) je český výtvarník věnující se graffiti, street artu a mural artu.

Nový!!: Moskva a Jan Kaláb · Vidět víc »

Jan Kumpera

Jan Kumpera (* 2. prosince 1946 Plzeň) je český historik, odborník na raný novověk.

Nový!!: Moskva a Jan Kumpera · Vidět víc »

Jan Lipavský

Jan Lipavský (* 2. července 1985 Praha) je český politik, analytik a manažer v oblasti informačních technologií v bankovnictví.

Nový!!: Moskva a Jan Lipavský · Vidět víc »

Jan Lukas

Jan Lukas (10. srpna 1915, České Budějovice – 28. srpna 2006, New York) byl český fotograf, který se stal legendou české fotografie.

Nový!!: Moskva a Jan Lukas · Vidět víc »

Jan Malík

Jan Malík (15. února 1904, Příbram farnost Příbram – 24. července 1980, Praha) byl český loutkář.

Nový!!: Moskva a Jan Malík · Vidět víc »

Jan Moláček

Jan Moláček (* 24. května 1972 Brno) je český investigativní novinář působící pro Deník N, reportér a moderátor, v minulosti zahraniční zpravodaj ČT v Berlíně, Moskvě a Vídni, reportér pořadu Reportéři ČT.

Nový!!: Moskva a Jan Moláček · Vidět víc »

Jan Něpomňaščij

Jan Něpomňaščij (* 14. července 1990), často přezdívaný Nepo, je ruský šachista židovského původu patřící do světové špičky.

Nový!!: Moskva a Jan Něpomňaščij · Vidět víc »

Jan Rajlich mladší

Jan Rajlich ml. (* 10. června 1950, Vyškov) je český výtvarný umělec, grafik, grafický designér, malíř, a pedagog.

Nový!!: Moskva a Jan Rajlich mladší · Vidět víc »

Jan Rejžek

Jan Rejžek (* 21. června 1954 České Budějovice) je český hudební i filmový kritik a novinář, který vydal dvě básnické sbírky.

Nový!!: Moskva a Jan Rejžek · Vidět víc »

Jan Rejchart Štampach ze Štampachu

Jan Rejchart Štampach ze Štampachu (okolo roku 1550 – před rokem 1615) byl český šlechtic z rytířského rodu Štampachů ze Štampachu.

Nový!!: Moskva a Jan Rejchart Štampach ze Štampachu · Vidět víc »

Jan Sten

Jan Ernestovič Sten (1899 ve vesnice Vendene Livonské gubernie, Ruské impérium – 20. června 1937) byl sovětský politik, filozof a revolucionář lotyšského původu.

Nový!!: Moskva a Jan Sten · Vidět víc »

Jan Studlar

Zbytky vojenského materiálu z první světové války pod vrcholem hory Doss Alto di Nago Pomníčky na vrcholu hory Doss Alto di Nago Milton Hall, Cambridgeshire, Anglie Vysoké školy válečné v Praze Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ) Obálka blahopřání s vizitkou Jana Studlara v hodnosti podplukovníka dělostřelectva Jan Studlar (4. května 1896, Čichtice u Bavorova – 17. července 1969, New York) byl příslušníkem československých legií v Itálii, prvorepublikovým důstojníkem československé armády a po obsazení Čech a Moravy Hitlerem aktivním účastníkem domácího protiněmeckého odboje.

Nový!!: Moskva a Jan Studlar · Vidět víc »

Jan Tomáš Fischer

Jan Tomáš Fischer (25. listopadu 1912 Znojmo – 7. března 1957 Znojmo) byl český sochař a medailér.

Nový!!: Moskva a Jan Tomáš Fischer · Vidět víc »

Jan Volf (diplomat)

Jan Volf (též Jan Volf-Olbramovický, 21. listopadu 1883 Olbramovice u Znojma – 27. srpna 1919 Kyjev) byl český obchodník dlouhodobě žijící a působící v tehdy ruském Kyjevě a významný člen zdejší buňky tzv.

Nový!!: Moskva a Jan Volf (diplomat) · Vidět víc »

Jan Zika

Jan Zika (Chodouň farnost Zdice u Hořovic – Praha) byl československý komunistický funkcionář, novinář, politik a protinacistický bojovník.

Nový!!: Moskva a Jan Zika · Vidět víc »

Jan Zlatoústý

Svatý Jan Zlatoústý (347 nebo 349 Antiochie, Antakya, Římská říše (dnes Turecko) – 14. září 407, Komana v Pontu, Byzantská říše (dnes Turecko); řecky Ιωάννης ο Χρυσόστομος, Ioannés Chrýsostomos) byl konstantinopolský arcibiskup známý pro svou řečnickou a kazatelskou zdatnost (právě díky ní byl k jeho jménu posmrtně přidán přídomek Zlatoústý).

Nový!!: Moskva a Jan Zlatoústý · Vidět víc »

Jana Čerešněvová

Jana Olegovna Čerešněvová (Яна Олеговна Черешнева, * 9. února 1989 Krasnojarsk) je bývalá ruská reprezentantka ve sportovním lezení.

Nový!!: Moskva a Jana Čerešněvová · Vidět víc »

Jana Bellinová

Jana Bellinová, rozená Malypetrová (* 9. prosince, 1947, Praha) je anglická mezinárodní velmistryně,FIDE karta - Bellin, Jana M do roku 1969 reprezentující Československo.

Nový!!: Moskva a Jana Bellinová · Vidět víc »

Jana Brhlíková

Jana Brhlíková, rozená Haľková, (* 1964) je bývalá československá a slovenská sportovní plavkyně.

Nový!!: Moskva a Jana Brhlíková · Vidět víc »

Jana Jonášová

Jana Jonášová (* 28. dubna 1943 Plzeň) je česká operní pěvkyně–sopranistka a hudební pedagožka.

Nový!!: Moskva a Jana Jonášová · Vidět víc »

Jana Komrsková

Jana Komrsková (* 6. května 1983, Roudnice nad Labem) je bývalá česká sportovní gymnastka.

Nový!!: Moskva a Jana Komrsková · Vidět víc »

Jana Kudrjavcevová

Jana Kudrjavcevová,, (* 30. září 1997 Moskva) je ruská moderní gymnastka, vítězka mistrovství Evropy juniorek v sestavě s míčem pro rok 2012 a trojnásobná mistryně Ruska v kategorii juniorek.

Nový!!: Moskva a Jana Kudrjavcevová · Vidět víc »

Jana Lahodová

Jana Lahodová provdaná Vudmasková (4. června 1957 Hradec Králové – 15. října 2010) byla československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympiády v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Jana Lahodová · Vidět víc »

Jana Sizikovová

Jana Dmitrijevna Sizikovová (rusky: Яна Дмитриевна Сизикова, Jana Dmitrijevna Sizikova, * 12. listopadu 1994 Moskva) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Jana Sizikovová · Vidět víc »

Jana Vagnerová

Jana Vagnerová (rj. Яна Вагнер, * 8. října 1973 Moskva) je ruská spisovatelka a překladatelka.

Nový!!: Moskva a Jana Vagnerová · Vidět víc »

Jana Velďáková

Jana Velďáková (*) je slovenská atletka, věnující se skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Jana Velďáková · Vidět víc »

Jang Šang-kchun

Jang Šang-kchun,; 5. července 1907 – 14. září 1998) byl čínský komunistický politik, v letech 1988–1993 prezident Čínské lidové republiky a místopředseda vlivné Ústřední vojenské komise. Ve 20. letech patřil ke skupině zvané „Osmadvacet bolševiků“, což byli studenti marxismu na čínské univerzitě, kterou v Moskvě založila Kominterna. Patřil tak k ideovým oporám rodící se Komunistické strany Číny. Původně podporoval Čang Kuo-tchaa, jednoho z předních vůdců KS Číny, ale roku 1935, během Dlouhého pochodu, přešel ke skupině Čou En-laje a Mao Ce-tunga. Po vzniku Čínské lidové republiky roku 1949 zastával řadu významných funkcí, generálního tajemníka Ústřední vojenské komise ÚV KS Číny (1945–1954), vedoucího kanceláře ÚV (1945–1965), kandidáta sekretariátu ÚV. Z nich byl odstraněn během tzv. kulturní revoluce roku 1966. Až do roku 1978 se o něm veřejně nemluvilo, teprve když moc pevně uchopil Teng Siao-pching, označil Janga za jednoho z „osmi stařešinů“ strany, tedy za jednoho z otců zakladatelů ČLR, jimž patří největší úcta. Neformální vliv byl potvrzen roku 1988 i prezidentskou funkcí, tedy funkcí hlavy státu. (Nejvlivnější osobou v zemi však zůstal Teng Siao-pching, jenž byl v pozici, kterou anglosaská politologie označuje termínem „paramount leader“ (nejvyšší vůdce)). Jang podporoval Tengovy ekonomické reformy, odmítal však politickou liberalizaci. Prezidentem byl jedno funkční období, do roku 1993. Jeho vliv opadl, když na sebe moc soustředil Ťiang Ce-min, vůči němuž byl Jang dlouhodobě v opozici.

Nový!!: Moskva a Jang Šang-kchun · Vidět víc »

Japonská hokejová reprezentace

Japonská hokejová reprezentace se účastnila Mistrovství světa v ledním hokeji a Olympijských her.

Nový!!: Moskva a Japonská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Japonsko na letních olympijských hrách

Japonsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1912.

Nový!!: Moskva a Japonsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Jar-sale

Jar-sale je osada v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Rusku, správní centrum Jamalského okresu.

Nový!!: Moskva a Jar-sale · Vidět víc »

Jarcevo

Jarcevo je město v Ruské federaci, kde spadá do Smolenské oblasti.

Nový!!: Moskva a Jarcevo · Vidět víc »

Jardin des Poètes

Jardin des Poètes (česky Zahrada básníků) je veřejný park, který se nachází na jihozápadním okraji Paříže v 16. obvodu.

Nový!!: Moskva a Jardin des Poètes · Vidět víc »

Jarmil Proněk

Jarmil Proněk (* 19. března 1966 Jihlava) je bývalý československý sportovní plavec.

Nový!!: Moskva a Jarmil Proněk · Vidět víc »

Jarmila Šulcová

Jarmila Šulcová roz.

Nový!!: Moskva a Jarmila Šulcová · Vidět víc »

Jarmila Glazarová

Informační tabule u hrobu Jarmily Glazarové na lesním hřbitově v Malé Skále Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, (7. září 1901, Malá Skála – 20. února 1977, Praha) byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně.

Nový!!: Moskva a Jarmila Glazarová · Vidět víc »

Jarmila Jeřábková

Jarmila Jeřábková (* 21. listopadu 1945, Pelhřimov) je česká návrhářka dřevěných hraček.

Nový!!: Moskva a Jarmila Jeřábková · Vidět víc »

Jarmila Kratochvílová

Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov) je bývalá československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích, nejlepší československá běžkyně všech dob.

Nový!!: Moskva a Jarmila Kratochvílová · Vidět víc »

Jarmila Králíčková

Jarmila Králíčková (* 11. května 1944 Praha) je bývalá československá pozemní hokejistka, hrající na brankářském postu.

Nový!!: Moskva a Jarmila Králíčková · Vidět víc »

Jarmila Nygrýnová

Jarmila Nygrýnová, provdaná Strejčková (15. února 1953, Plzeň – 5. ledna 1999, tamtéž) byla československá atletka, dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Jarmila Nygrýnová · Vidět víc »

Jaromír Fajkus

Jaromír Fajkus (25. března 1924, Pstruží, Československo - 30. června 2009, Havířov, Česko) byl český malíř a výtvarník, tvůrce ve stylu realismu a imprese.

Nový!!: Moskva a Jaromír Fajkus · Vidět víc »

Jaromír Hecht

Jaromír Hecht (rodným jménem Jaromír Lahůlek, 22. října 1923 Praha – 6. srpna 1946 Humenné) byl důstojníkem 1. československoho armádního sboru.

Nový!!: Moskva a Jaromír Hecht · Vidět víc »

Jaromír Janoušek

Jaromír Janoušek (19. března 1931, Police nad Metují – 10. října 2017) byl emeritní profesor na Univerzitě Karlově a přední český psycholog s mezinárodním působením, který se ve své vědecké i pedagogické práci zaměřil na obecnou a sociální psychologii.

Nový!!: Moskva a Jaromír Janoušek · Vidět víc »

Jaromír Obzina

Jaromír Obzina (22. května 1929 Brodek u Přerova – 28. ledna 2003 Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a ministr vnitra vlád Československa za normalizace.

Nový!!: Moskva a Jaromír Obzina · Vidět víc »

Jaromír Vošahlík

Jaromír Vošahlík (9. března 1899 Pečky – 29. listopadu 1958 Moskva) byl český a československý politik Komunistické strany Československa; poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a velvyslanec v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Jaromír Vošahlík · Vidět víc »

Jaromíra Kolárová

Hrob Jaromíry Kolárové – české spisovatelky na hřbitově v Bubenčim Jaromíra Kolárová, rozená Setničková (24. srpna 1919 Praha – 21. ledna 2006 Praha), byla česká spisovatelka, dramatička a scenáristka.

Nový!!: Moskva a Jaromíra Kolárová · Vidět víc »

Jaroslav Červinka mladší

Jaroslav Červinka (25. června 1889 Riga – 3. dubna 1985 Praha) byl důstojník ruské armády, československý legionář, generál a odbojář z období druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Červinka mladší · Vidět víc »

Jaroslav Bába

Jaroslav Bába (* 2. září 1984 v Karviné, Československo) je bývalý český atlet, jehož specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Bába · Vidět víc »

Jaroslav Bejvl

Sylvestru (Silvestru) Krnkovi Český 20haléř Jaroslav Bejvl (13. dubna 1941 Janovice nad Úhlavou – 28. června 2016) byl český výtvarník a medailér.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Bejvl · Vidět víc »

Jaroslav Chudomel

Jaroslav Chudomel (7. února 1929 Praha – 3. srpna 2016 Praha) byl český grafik a malíř.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Chudomel · Vidět víc »

Jaroslav Fajfr

Jaroslav Fajfr (původním příjmením Pfeifer) 5. března 1883 Louny – 8. srpna 1974 Praha) byl český voják, posléze československý legionář v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv. Sibiřské anabáze, posléze pak důstojník Československého letectva a před 2. světovou válkou jeho velitel, příslušník protinacistického odboje a politický vězeň československého komunistického režimu.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Fajfr · Vidět víc »

Jaroslav Fiala (politik KSČ)

Jaroslav Fiala (13. dubna 1900, Osek farnost Dlouhá Louka – 2. května 1945, Terezín) byl funkcionář KSČ, který se stal jedním z nejvýznamnějších konfidentů německého gestapa.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Fiala (politik KSČ) · Vidět víc »

Jaroslav Foltýn (ekonom)

Doc. Ing. Jaroslav Rudolf Foltýn, DrSc., (23. srpna 1936 Náchod – 15. června 2015 Praha) byl český ekonom, specialista v oboru světová ekonomika a mezinárodní ekonomické vztahy se zaměřením na rozvojové země.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Foltýn (ekonom) · Vidět víc »

Jaroslav Frič

Jaroslav Frič (9. června 1924 Penčice – 28. ledna 2000 Unhošť) byl český audiovizuální umělec.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Frič · Vidět víc »

Jaroslav Hašek

Busta na rodném domě ve Školské ulici v Praze Jarmila Hašková, Haškova první žena c.k. armády, rok 1915 Rudé armádě roku 1920 Pomník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou Karolíny Neprašové Obálka prvního německého vydání Švejka Haškův hrob v Lipnici nad Sázavou Památník Hlava XXII nedaleko Lipnice Jaroslav Hašek (30. dubna 1883 Praha – Nové Město farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském – 3. ledna 1923 Lipnice nad Sázavou) byl český spisovatel, publicista a novinář, autor druhé nejpřekládanější knihy české literatury (58 jazyků v roce 2013), proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Hašek · Vidět víc »

Jaroslav Jevdokimov

Jaroslav Oleksandrovič Jevdokimov (22. listopadu, 1946, Rovno, Ukrajinská SSR, Sovětský svaz) je zpěvák, barytonista, Národní umělec Běloruské SSR a také zasloužilý umělec Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Jevdokimov · Vidět víc »

Jaroslav Kožešník

Jaroslav Kožešník (8. června 1907 Kněžice – 26. června 1985 Praha) byl český a československý vědec, odborník na kybernetiku, předseda Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Kožešník · Vidět víc »

Jaroslav Kučera (fotograf)

Titulní strana knihy '''''SAMETOVÁ REVOLUCE''''', která vyšla ke 30. výročí pádu komunistické vlády v roce 2019 ve vydavatelství ''JAKURA.'' Jaroslav Kučera: ''Z cyklu '''Kameny a násilím proti globalizaci''''', Praha, Lumírova ulice, 2000, Hlavní cena Czech Press Photo 2000, 1. cena Euro Press Photo 2001 firmy Fujifilm Jaroslav Kučera: ''Havel a Dubček'', Praha, Laterna Magica 24. listopad 1989 KŘÍŽOVÁ CESTA'' Lom u Mostu, 1994, ''MILAN A IVANA'' Moldávie, Coropceni, 1979, POP NIKOLAJ, ZPĚVÁK A ZVONÍK Praha, Staroměstské náměstí, 1996, ARTISTI Praha, Střešovice, 1970, ''RADANA''Slovensko, 1974, ''ROZJÍMÁNÍ'' Praha, Podchod na Václavském náměstí, 1972, MILENCI NA JEDNU NOC Rumunsko 1968 - Cluj Napoca ŽEBRÁCI Praha, Lublaňská ulice 1974 PASŤÁK náhled Praha, Kyje 2000 - V hospodě Za horou ANDREA Praha 1975, Letenská pláň - 1. máj MILICIONÁŘ Praha, Michalská ulice 1973 U vinárny Blatnička okraj Jaroslav Kučera (* 19. prosince 1946, Ředhošť) je český fotograf.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Kučera (fotograf) · Vidět víc »

Jaroslav Kulhavý

Jaroslav Kulhavý (* 8. ledna 1985 Ústí nad Orlicí) je český cyklista jezdící na horském kole (disciplína cross country).

Nový!!: Moskva a Jaroslav Kulhavý · Vidět víc »

Jaroslav Kuzminov

Jaroslav Ivanovič Kuzminov (* 26. května 1956 Moskva) je ruský ekonom, veřejný činitel, zakladatel a rektor Národní výzkumné univerzity „Vysoka škola ekonomická“.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Kuzminov · Vidět víc »

Jaroslav Lukavský (malíř)

Jaroslav Lukavský (11. března 1924, Praha – 12. prosince 1984, tamtéž) byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Lukavský (malíř) · Vidět víc »

Jaroslav Netolička

Jaroslav Netolička (* 3. března 1954, Opava) je bývalý český fotbalový brankář, držitel bronzové medaile z mistrovství Evropy 1980 a zlaté medaile z letních olympijských her 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Netolička · Vidět víc »

Jaroslav Nikodým

Jaroslav Nikodým (* 14. března 1950) je bývalý československý a český zápasník – judista, účastník olympijských her v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Nikodým · Vidět víc »

Jaroslav Rybakov

Jaroslav Vladimirovič Rybakov (* 22. listopadu 1980, Mogilev, dnešní Bělorusko) je ruský atlet, jehož specializací je skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Rybakov · Vidět víc »

Jaroslav Selner (generál)

Jaroslav Selner (5. května 1906 Štěpánov farnost Kladno – 11. ledna 1973 Praha) byl československý voják z povolání.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Selner (generál) · Vidět víc »

Jaroslav Suk

Jaroslav Suk (* 27. prosince 1948) je český lingvista a autor slangových slovníků.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Suk · Vidět víc »

Jaroslav Svatoš (diplomat)

Jaroslav Svatoš (15. května 1871 Luže – 22. července 1932 Praha-Dejvice) byl český pedagog, ředitel škol a diplomat dlouhodobě žijící a působící v Gruzii.

Nový!!: Moskva a Jaroslav Svatoš (diplomat) · Vidět víc »

Jaroslava Švedovová

Jaroslava Švedovová na US Open 2010 Jaroslava Švedovová, rusky: Ярослава Вячеславовна Шведова, Jaroslava Vjačeslavovna Švedova (* 12. září 1987 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá profesionální tenistka, naposledy reprezentující Kazachstán, vítězka dvou grandslamů v ženské čtyřhře na Wimbledonu 2010 a US Open 2010, kde byla její spoluhráčkou Američanka Vania Kingová.

Nový!!: Moskva a Jaroslava Švedovová · Vidět víc »

Jaroslava Dubská

Jaroslava Dubská (roz. Čechová) (* 30. října 1933) je bývalá československá hráčka basketbalu (vysoká 169 cm).

Nový!!: Moskva a Jaroslava Dubská · Vidět víc »

Jaroslavl

Jaroslavl (řidčeji také Jaroslav) je město v Rusku, ležící 250 km severovýchodně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Jaroslavl · Vidět víc »

Jaroslavská oblast

Jaroslavská oblast je federální subjekt Ruské federace – oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu.

Nový!!: Moskva a Jaroslavská oblast · Vidět víc »

Jaroslavské nádraží

Jaroslavské nádraží je jedno z nádraží v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Jaroslavské nádraží · Vidět víc »

Jasem Sultan

Jasem Yacoub Sultan (arabsky جاسميعقوب سلطان, narozen 25. října 1953, Kuvajt) je bývalý kuvajtský fotbalový útočník a reprezentant.

Nový!!: Moskva a Jasem Sultan · Vidět víc »

Jasná Poljana

Jasná Poljana, případně Jasnaja Poljana (rusky Ясная Поляна) je vesnice v Rusku, v jeho evropské části, 190 km jižně od Moskvy, 14 km jižně od Tuly, proslavená tím, že se zde narodil, žil, tvořil a je pochován spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj.

Nový!!: Moskva a Jasná Poljana · Vidět víc »

Jasnogorsk

Jasnogorsk je město v Tulské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Jasnogorsk · Vidět víc »

JaTB-3

JaTB-3 (ЯТБ-3) byl dvoupodlažní trolejbus vyrobený Jaroslavským automobilovým závodem, který byl provozován v Moskvě v letech 1939 až 1953.

Nový!!: Moskva a JaTB-3 · Vidět víc »

Jaunutis

Jaunutis (polsky: Jawnuta; doslova mladý muž; pokřtěný: Ioann, „Jawnuta“, nebo „Ivan“; cca 1300 – po roce 1366) byl litevský velkokníže panující od smrti svého otce Gediminase v roce 1341 až do roku 1345, kdy byl sesazen svými staršími bratry Algirdasem a Kęstutisem.

Nový!!: Moskva a Jaunutis · Vidět víc »

Jauza

Jauza může znamenat.

Nový!!: Moskva a Jauza · Vidět víc »

Jauza (přítok Moskvy)

Jauza je řeka v Moskvě a v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Jauza (přítok Moskvy) · Vidět víc »

Javier Moracho

Javier Moracho Torrente (* 18. srpna 1957, Monzón) je bývalý španělský atlet, jehož specializací byly krátké překážkové běhy.

Nový!!: Moskva a Javier Moracho · Vidět víc »

Jānis (Sičevskis)

Jānis (světským jménem: Vladimirs Sičevskis; * 12. července 1978, Valmiera) je lotyšský duchovní Lotyšské pravoslavné církve, biskup jelgavský a vikarijní biskup rižské eparchie.

Nový!!: Moskva a Jānis (Sičevskis) · Vidět víc »

Jānis Akuraters

Jānis Akuraters (13. ledna 1876 okres Jēkabpils – 25. července 1937 Riga) byl lotyšský básník, spisovatel a politik.

Nový!!: Moskva a Jānis Akuraters · Vidět víc »

Jānis Poruks

Jānis Poruks (13. října 1871 Prēdeļi, Ruská říše – 25. července 1911 Tartu, Ruská říše), byl lotyšský spisovatel, básník a dramatik, lze jej považovat za zakladatele romantické větve lotyšské literatury.

Nový!!: Moskva a Jānis Poruks · Vidět víc »

Jānis Sudrabkalns

Jānis Sudrabkalns (skutečným jménem Arvīds Peine, od roku 1925 užíval jména Arvīds Sudrabkalns (17. května 1894 – 4. září 1975) byl lotyšský básník. Za svou činnost získal čestný titul Lidového básníka Lotyšské SSR (1947). Akademik na lotyšské Akademii věd SSR (1973).

Nový!!: Moskva a Jānis Sudrabkalns · Vidět víc »

Jáchym Topol

Jáchym Topol (* 4. srpna 1962 Praha) je český básník, prozaik, hudebník a žurnalista, jenž se stal v říjnu roku 2017 za román Citlivý člověk laureátem Státní ceny za literaturu.

Nový!!: Moskva a Jáchym Topol · Vidět víc »

Ján Báňas

Ing. Ján Báňas (* 3. června 1947) je slovenský šachový mezinárodní mistr, titul získal v roce 1979.

Nový!!: Moskva a Ján Báňas · Vidět víc »

Ján Botto

Ján Botto (27. ledna 1829, Vyšný Skálnik, Malohont, Gemersko - Malohontská župa, Uhersko – 28. dubna 1881, Banská Bystrica) byl slovenský romantický básník, autor balad a pověstí inspirovaných lidovou poezií.

Nový!!: Moskva a Ján Botto · Vidět víc »

Ján Hluchý

Ján Hluchý (7. února 1925 – 13. července 1994) byl československý basketbalista, mistr Evropy, trenér a funkcionář basketbalu.

Nový!!: Moskva a Ján Hluchý · Vidět víc »

Ján Jamnický

Ján Jamnický, pseudonym Gustáv Marro (20. května 1908, Jasenová, Uhersko – 4. srpna 1972, Poprad, Československo) byl slovenský herec, režisér, scenárista a pedagog.

Nový!!: Moskva a Ján Jamnický · Vidět víc »

Ján Kostra

Ján Kostra (pseudonymy Ján Medník, Ján Robur, Kristián Benko – společný pseudonym s Kristou Bendovou; 4. prosince 1910, Turčianska Štiavnička, Slovensko – 5. listopadu 1975, Bratislava) byl slovenský básník, malíř, esejista, překladatel a autor literatury pro děti a mládež.

Nový!!: Moskva a Ján Kostra · Vidět víc »

Ján Kubiš

Ján Kubiš (* 12. listopadu 1952 Bratislava) je slovenský diplomat, od července 2006 do ledna 2009 ministr zahraničních věcí Slovenské republiky.

Nový!!: Moskva a Ján Kubiš · Vidět víc »

Ján Paško

Ján Paško (11. června 1925 Slovenská Ľupča – 27. února 1978 Bratislava) byl funkcionář KSČ a veřejný činitel.

Nový!!: Moskva a Ján Paško · Vidět víc »

Ján Riško

Ján Riško (6. února 1930 Lúky – 3. září 2001 Bratislava) byl slovenský a československý novinář, ředitel Československého rozhlasu, politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Nový!!: Moskva a Ján Riško · Vidět víc »

Ján Rombauer

Ján Rombauer (* 28. května 1782, Levoča - † 12. února 1849, Prešov) byl malíř-portrétista německého původu, který působil v Petrohradě a později v Prešově.

Nový!!: Moskva a Ján Rombauer · Vidět víc »

Ján Ursíny

Ján Ursíny (11. října 1896 Rakša – 8. ledna 1972 Rakša) byl slovenský a československý politik, v meziválečném období člen agrární strany, po válce předák Demokratické strany, církevní (evangelický) hodnostář a účastník protifašistického odboje.

Nový!!: Moskva a Ján Ursíny · Vidět víc »

Ján Zvara

Ján Zvara (* 12. února 1963, Banská Bystrica) je bývalý československý atlet slovenské národnosti, jehož specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Ján Zvara · Vidět víc »

János Boldóczki

János Boldóczki (22. srpna 1912, Tótkomlós — 23. prosince 1988, Budapešť) byl maďarský komunistický diplomat a politik slovenského původu, mezi lety 1950 až 1953 velvyslanec Maďarské lidové republiky v Československu, poté ministr zahraničních věcí v první vládě Imre Nagye a vládě Andráse Hegedűse.

Nový!!: Moskva a János Boldóczki · Vidět víc »

János Esterházy

Hrabě János Esterházy nebo Ján Esterházi (14. března 1901 Veľké Zálužie, Uhersko – 8. března 1957 Mírov, Československo) byl významný politický činitel maďarské menšiny v Československu a v období Slovenského státu.

Nový!!: Moskva a János Esterházy · Vidět víc »

János Kádár

János Kádár (26. května 1912, Rijeka – 6. července 1989, Budapešť) byl maďarský komunistický politik, generální tajemník Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP) a premiér Maďarské lidové republiky v letech 1956–1958 a 1961–1965.

Nový!!: Moskva a János Kádár · Vidět víc »

Jóhanna Guðrún Jónsdóttir

Yohanna, celým jménem Jóhanna Guðrún Jónsdóttir (* 16. října 1990 Kodaň), je islandsko-dánská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Jóhanna Guðrún Jónsdóttir · Vidět víc »

Józef Antoni Poniatowski

Józef Antoni kníže Poniatowski (7. května 1763 ve Vídni – 19. října 1813 u Lipska) byl polský šlechtic, generál a ministr.

Nový!!: Moskva a Józef Antoni Poniatowski · Vidět víc »

Józef Gosławski

Józef Jan Gosławski (narozen 24. dubna 1908 v Polanóvce, zemřel 23. ledna 1963 ve Varšavě) byl polský sochař a medailér.

Nový!!: Moskva a Józef Gosławski · Vidět víc »

Józef Haller de Hallenburg

Józef Haller de Hallenburg (13. srpna 1873, Jurczyce u Krakova – 14. července 1960, Londýn) byl polský generál.

Nový!!: Moskva a Józef Haller de Hallenburg · Vidět víc »

Józef Unszlicht

Unszlicht (druhý vlevo) s ostatními členy kolegia VČK v roce 1921 Józef Unszlicht (též Josif Stanislavovič Unšlicht,; 31. prosince 1879, Mława – 28. července 1938, Moskva) byl ruský revolucionář polského původu a sovětský politik.

Nový!!: Moskva a Józef Unszlicht · Vidět víc »

József Farkas

József Farkas (* 17. března 1952 Budapešť, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a József Farkas · Vidět víc »

Jörg Freimuth

Jörg Freimuth (* 10. září 1961, Rathenow) je bývalý východoněmecký sportovec, jehož specializací byla atletická disciplína skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Jörg Freimuth · Vidět víc »

Jörg Woithe

Jörg Woithe (* 11. dubna 1963, Berlín) je bývalý východoněmecký plavec.

Nový!!: Moskva a Jörg Woithe · Vidět víc »

Július Humaj

Generálporučík Ing.

Nový!!: Moskva a Július Humaj · Vidět víc »

Július Varga

Július Varga (* 7. července 1931 Nesvady) je bývalý československý politik slovenské národnosti.

Nový!!: Moskva a Július Varga · Vidět víc »

Jean Blot

Alexandre Blokh, řečený Jean Blot (31. března 1923, Moskva – 23. prosince 2019), byl francouzský spisovatel a překladatel ruského původu.

Nový!!: Moskva a Jean Blot · Vidět víc »

Jean Galfione

Jean Galfione (* 9. června 1971, Paříž) je bývalý francouzský atlet, který se věnoval skoku o tyči.

Nový!!: Moskva a Jean Galfione · Vidět víc »

Jean Rapp

Jean, hrabě Rapp (27. dubna 1771 v Colmaru, departement Haut-Rhin, Francie – 8. listopadu 1821 v Rheinweileru, části obce Bad Bellingen v Bádensku, dnes spolková země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa) byl francouzský generál doby prvního císařství.

Nový!!: Moskva a Jean Rapp · Vidět víc »

Jean-Baptiste Bessières

Jean Baptiste Bessières (6. srpna 1768 v Prayssacu (Francie) — 1. května 1813 Rippach u Lützenu, dnes SRN), vévoda z Istrie.

Nový!!: Moskva a Jean-Baptiste Bessières · Vidět víc »

Jean-Baptiste Tavernier

Jean-Baptiste Tavernier (1605 Paříž – 1689 Moskva) byl francouzský obchodník s drahokamy, cestovatel a autor cestopisu.

Nový!!: Moskva a Jean-Baptiste Tavernier · Vidět víc »

Jean-Michel Jarre

Jean-Michel André Jarre (čti: Žán-Mišél Žár, * 24. srpna, 1948 v Lyonu, Francie) je francouzský skladatel elektronické hudby.

Nový!!: Moskva a Jean-Michel Jarre · Vidět víc »

Jeřábi táhnou

Jeřábi táhnou (– Leťat žuravli) je sovětský film režiséra Michaila Kalatozova z roku 1957.

Nový!!: Moskva a Jeřábi táhnou · Vidět víc »

Jedni a druzí

Jedni a druzí (v originále Les Uns et les Autres) je francouzský hraný film z roku 1981, který režíroval Claude Lelouch podle vlastního scénáře.

Nový!!: Moskva a Jedni a druzí · Vidět víc »

Jednolodní stanice metra mělkého založení

Stanice Kanavinskaja v Nižním Novgorodě Wierzbno ve Varšavě Jednolodní stanice metra mělkého založení je jedna z typů stanic metra.

Nový!!: Moskva a Jednolodní stanice metra mělkého založení · Vidět víc »

Jednotné Rusko

12. kongres Jednotného Ruska voleb 2007 Petrohradě Jednotné Rusko (Единая Россия, Jedinaja Rassija) je ruská parlamentní konzervativní politická strana, která byla založena v prosinci 2001.

Nový!!: Moskva a Jednotné Rusko · Vidět víc »

Jefim Ickovič Bajkovskij

Jefim Ickovič Bajkovskij (Ефим Ицкович Байковский; 31. března 1928 Sverdlovsk – 14. dubna 2015 Moskva) byl ruský herec.

Nový!!: Moskva a Jefim Ickovič Bajkovskij · Vidět víc »

Jefrem (Prosjanok)

Jefrem (světským jménem: Roman Vasiljevič Prosjanok; * 27. června 1977, Gukovo) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup birobidžanský a kuldurský.

Nový!!: Moskva a Jefrem (Prosjanok) · Vidět víc »

Jeghiše Čarenc

Jeghiše Čarenc Jeghiše Čarenc, arménsky Եղիշե Չարենց, vlastním jménem Jeghiše Soghomonjan (Kars, Ruské impérium, nyní v Turecku – 29. listopadu 1937, Jerevan) byl arménský básník, zakladatel moderní arménské literatury.

Nový!!: Moskva a Jeghiše Čarenc · Vidět víc »

Jegor Gajdar

Jegor Gajdar (19. březen 1956, Moskva, SSSR, RSFSR – 16. prosinec 2009, Odincovský rajón, Moskevská oblast) byl sovětský a ruský ekonom a politik, od 15. června 1992 do 14. prosince 1992 úřadující premiér Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Jegor Gajdar · Vidět víc »

Jegor Ligačov

Jegor Kuzmič Ligačov (rusky Егор Кузьмич Лигачёв; 29. listopadu 1920 – 7. května 2021 Moskva) byl sovětský a ruský politik, ideologický tajemník ÚV KSSS, svého času považovaný za muže číslo dvě po Michailu Gorbačovovi.

Nový!!: Moskva a Jegor Ligačov · Vidět víc »

Jegor Mechoncev

Jegor Leonidovič Mechoncev (* 14. listopadu 1984, Asbest, Sovětský svaz) je bývalý ruský profesionální boxer, nastupující v polotěžké váze.

Nový!!: Moskva a Jegor Mechoncev · Vidět víc »

Jegor Sozonov

Jegor Sergejevič Sozonov (Sazonov) (rusky Егор Сергеевич Созонов;, Vjatka, Ruské impérium –, Krasnokamensk, Ruské impérium), ruský revolucionář, člen strany socialistů-revolucionářů a vrah ministra vnitra Vjačeslava von Pleve.

Nový!!: Moskva a Jegor Sozonov · Vidět víc »

Jegorjevsk

Jegorjevsk je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Jegorjevsk · Vidět víc »

Jejsk

Jejsk je lázeňské město v Krasnodarském kraji Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Jejsk · Vidět víc »

Jekatěrina Andrjušinová

Jekatěrina Sergejevna Andrjušinová (* 17. srpna 1985, Moskva, Sovětský svaz) je ruská házenkářka.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Andrjušinová · Vidět víc »

Jekatěrina Breško-Breškovská

Jekatěrina Konstantinovna Breško-Breškovská (Ivanovo, Ruské impérium - 12. září 1934, Chvaly u Prahy, Československo) byla ruská revolucionářka a jednou ze zakladatelů strany socialistů-revolucionářů.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Breško-Breškovská · Vidět víc »

Jekatěrina Byčkovová

Jekatěrina Andrejevna Byčkovová (rusky: Екатерина Андреевна Бычкова; narozená 5. června 1985, Moskva) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Byčkovová · Vidět víc »

Jekatěrina Daškovová

Jekatěrina Romanovna Daškovová rozená Voroncovová (Petrohrad – Moskva) byla ruská kněžna z rodu Voroncovů, přítelkyně a spolupracovnice Kateřiny II. Veliké.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Daškovová · Vidět víc »

Jekatěrina Gordějevová

Jekatěrina Alexandrovna Gordějevová (* 28. května 1971 Moskva) je bývalá sovětská a ruská krasobruslařka.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Gordějevová · Vidět víc »

Jekatěrina Makarovová

Jekatěrina Makarovová (* 7. června 1988 Moskva) je bývalá ruská profesionální tenistka hrající levou rukou.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Makarovová · Vidět víc »

Jekatěrina Nikolajevna Vilmontová

Jekatěrina Nikolajevna Vilmontová (24. dubna 1946, Moskva – 16. května 2021) byla ruská spisovatelka a překladatelka, autorka ironické ženské prózy a dětských detektivek.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Nikolajevna Vilmontová · Vidět víc »

Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová

Hraběnka Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová (rusky Екатерина Павловна Шереметева, 12. října 1849, Istanbul - 24. ledna 1929, Ostafjevo poblíž Moskvy) byla ruská šlechtična, dvorní dáma a mecenáška umění a dobrodinka.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Pavlovna Šeremetěvová · Vidět víc »

Jekatěrina Podkopajevová

Jekatěrina Podkopajevová (* 11. června 1952, Moskva) je bývalá sovětská a později ruská atletka, jejíž specializací byla trať na 1500 metrů.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Podkopajevová · Vidět víc »

Jekatěrina Vladimirovna Vystavkina

Jekatěrina Vladimirovna Vystavkina (rusky Екатерина Владимировна Выставкина, 6. prosince 1877, Grešněvo – 4. března 1957, Moskva) byla ruská spisovatelka a překladatelka.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Vladimirovna Vystavkina · Vidět víc »

Jekatěrina Vlasovová

Jekatěrina Vlasovová (Екатерина Власова; * 10. října 1986 Prochladnyj) je ruská horolezkyně a reprezentantka v ledolezení, vicemistryně Evropy v ledolezení na obtížnost.

Nový!!: Moskva a Jekatěrina Vlasovová · Vidět víc »

Jekatěrinburg

Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.

Nový!!: Moskva a Jekatěrinburg · Vidět víc »

Jelec (město)

Jelec je město v Lipecké oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Jelec (město) · Vidět víc »

Jelena Abramovna Davidovič

Jelena Abramovna Davidovič (rusky Елена Абрамовна Давидович; 24. prosince 1922 Krasnojarsk – 5. prosince 2013 Moskva) byla ruská archeoložka a numizmatička.

Nový!!: Moskva a Jelena Abramovna Davidovič · Vidět víc »

Jelena Afanasjevová

Jelena Alexandrovna Afanasjevová (* 1. března 1967, Kulebaki, Nižněnovgorodská oblast) je bývalá ruská atletka, mistryně Evropy v běhu na 800 metrů.

Nový!!: Moskva a Jelena Afanasjevová · Vidět víc »

Jelena Baturinová

Jelena Baturinová (* 8. března 1963) je nejbohatší žena Ruska a také jediná žena, která v této zemi disponovala majetkem přesahujícím 1 miliardu dolarů.

Nový!!: Moskva a Jelena Baturinová · Vidět víc »

Jelena Beljakovová

Jelena Anatoljevna Beljakovová (* 7. dubna 1976, Moskva) je bývalá ruská atletka, jejíž specializací byl skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Jelena Beljakovová · Vidět víc »

Jelena Bonnerová

Jelena Georgijevna Bonnerová (rusky Елена Георгиевна Боннэр; 15. února 1923 Merv, Chórezmská LSR – 18. června 2011 Boston, Massachusetts, USA) byla sovětská disidentka a aktivistka v oblasti lidských práv, manželka sovětského fyzika Andreje Sacharova.

Nový!!: Moskva a Jelena Bonnerová · Vidět víc »

Jelena Bovinová

Jelena Olegovna Bovinová rus.: Елена Олеговна Бовина (* 22. ledna 1983 v Moskva, Rusko tehdy Sovětský svaz) je současná ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Jelena Bovinová · Vidět víc »

Jelena Buninová

Jelena Igorevna Buninová (* 12. května 1976, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz) je ruská matematička a manažerka, doktorka fyzikálních a matematických věd, profesorka katedry vyšší algebry na Fakultě mechaniky a matematiky Lomonosovy univerzity v Moskvě, do ruské invaze na Ukrajinu generální ředitelka společnosti Yandex v Rusku (od 1. prosince 2017 do 15. března 2022 a od 16. března do 2. dubna 2022).

Nový!!: Moskva a Jelena Buninová · Vidět víc »

Jelena Dementěvová

Jelena Vjačeslavovna Dementěvová (rusky:, * 15. říjen 1981, Moskva, Sovětský svaz, dnes Ruská federace) je ruská sportovní funkcionářka a bývalá profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Jelena Dementěvová · Vidět víc »

Jelena Glinská

Jelena Vasiljevna Glinská (asi 1510 – 4. dubna 1538, Moskva) byla druhá žena velkoknížete Vasilije III., matka cara Ivana Hrozného a v letech 1533-1538 regentka moskevského státu.

Nový!!: Moskva a Jelena Glinská · Vidět víc »

Jelena Gněsina

Jelena Fabianovna Gněsinová, (asi 30. května 1874, Rostov na Donu – 4. června 1967, Moskva) byla ruská hudební pedagožka, pianistka a skladatelka.

Nový!!: Moskva a Jelena Gněsina · Vidět víc »

Jelena Gorčakovová

Jelena Jegorovna Gorčakovová (Елена Егоровна Горчакова; * 17. května 1933 Moskva – 27. ledna 2002 Moskva) byla sovětská oštěpařka, která získala bronzové medaile na olympijských hrách 1952 a 1964.

Nový!!: Moskva a Jelena Gorčakovová · Vidět víc »

Jelena Grišinová

Jelena Borisovna Grišinová (* 6. listopadu 1968 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá sovětská a ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Jelena Grišinová · Vidět víc »

Jelena Guljajevová

Jelena Guljajevová, rozená Rodinová ((Родинова); * 14. srpna 1967, Moskva) je bývalá ruská atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Jelena Guljajevová · Vidět víc »

Jelena Jelesinová

Jelena Borisovna Jelesinová (rusky: Елена Борисовна Елесина; * 4. dubna 1970 Čeljabinsk) je bývalá sovětská a později ruská atletka, jejíž specializace byla skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Jelena Jelesinová · Vidět víc »

Jelena Jurjevna Gagarinová

Jelena Jurjevna Gagarinová (* 17. dubna 1959 Zapoljarnyj) je od roku 2001 generální ředitelka muzea „Moskevský Kreml“.

Nový!!: Moskva a Jelena Jurjevna Gagarinová · Vidět víc »

Jelena Lichovcevová

Jelena Alexandrovna Lichovcevová, (rusky: Елена Александровна Лиховцева) (* 8. září 1975, Alma-Ata, je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Jelena Lichovcevová · Vidět víc »

Jelena Nikolajevová (novinářka)

Jelena Sergejevna Nikolajevová (*25. prosince 1985 Taškent) je ruská novinářka, televizní moderátorka, filmová herečka a modelka.

Nový!!: Moskva a Jelena Nikolajevová (novinářka) · Vidět víc »

Jelena Obrazcovová

Jelena Obrazcovová (7. července 1939 v Leningradu, Sovětský svaz – 12. ledna 2015 Lipsko, Německo) byla ruská operní pěvkyně-mezzosopranistka a hudební pedagožka.

Nový!!: Moskva a Jelena Obrazcovová · Vidět víc »

Jelena Osipovová

Jelena Vladimirovna Osipovová (11. listopadu 1927, Moskva, Sovětský svaz – 26. října 2018) byla ruská socioložka a filosofka.

Nový!!: Moskva a Jelena Osipovová · Vidět víc »

Jelena Podkaminská

Jelena Podkaminská (* 10. dubna 1979 Moskva) je ruská divadelní a filmová herečka, která na filmovém plátně debutovala v roce 2002 ve filmu Poirotův neúspěch.

Nový!!: Moskva a Jelena Podkaminská · Vidět víc »

Jelena Radionovová

Jelena Igorevna Radionovová, Елена Игоревна Радионова, (* 6. ledna 1999, Moskva) je ruská krasobluslařka.

Nový!!: Moskva a Jelena Radionovová · Vidět víc »

Jelena Rybakinová

Jelena Rybakinová (rusky: Елена Андреевна Рыбакина, Jelena Andrejevna Rybakina; * 17. června 1999 Moskva) je kazachstánská profesionální tenistka, která do června 2018 reprezentovala rodné Rusko.

Nový!!: Moskva a Jelena Rybakinová · Vidět víc »

Jelena Slesarenková

Jelena Vladimirovna Slesarenková (* 28. února 1982, Volgograd, SSSR) je ruská atletka, olympijská vítězka a dvojnásobná halová mistryně světa ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Jelena Slesarenková · Vidět víc »

Jelena Sobolevová

Jelena Vladimirovna Sobolevová (* 3. srpna 1982, Brjansk, Brjanská oblast) je ruská atletka, běžkyně, jejíž hlavní disciplínou je běh na 1500 metrů, ve které drží od roku 2006 halový světový rekord.

Nový!!: Moskva a Jelena Sobolevová · Vidět víc »

Jelena Sokolovová

Jelena Alexandrovna Sokolovová, rozená Kremněvová (* 23. července 1986 Belgorod) je ruská atletka, jejíž specializací je skok daleký.

Nový!!: Moskva a Jelena Sokolovová · Vidět víc »

Jelena Tomaševićová

Jelena Tomaševićová (srbskou cyrilicí; * 1. listopadu 1983 Negotin, SR Srbsko, Socialistická federativní republika Jugoslávie, dnes Srbsko) je srbská popová zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Jelena Tomaševićová · Vidět víc »

Jelena Valerijevna Milašinová

Jelena Valerijevna Milašinová (* 28. října 1977, Dalněgorsk, Přímořský kraj, SSSR) je ruská lidskoprávní aktivistka a investigativní novinářka, pracující pro ruský opoziční deník Novaja gazeta.

Nový!!: Moskva a Jelena Valerijevna Milašinová · Vidět víc »

Jelevferij (Voroncov)

Metropolita Jelevferij (Eleuterius), občanským jménem Venjamin Alexandrovič Voroncov, (30. října 1892, Romaškovo – 27. října 1959, Leningrad) byl biskup Ruské pravoslavné církve, metropolita leningradský a ladožský.

Nový!!: Moskva a Jelevferij (Voroncov) · Vidět víc »

Jelisej (Fomkin)

Jelisej (světským jménem: Alexandr Jevgeněvič Fomkin; * 8. května 1963, Volgograd) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup urjupinský a novoanninský.

Nový!!: Moskva a Jelisej (Fomkin) · Vidět víc »

Jelisej (Ganaba)

Jelisej (světským jménem: Ilja Vladimirovič Ganaba; * 1. srpna 1962, Leningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup haagský a nizozemský.

Nový!!: Moskva a Jelisej (Ganaba) · Vidět víc »

Jelizaveta Bagrjancevová

Jelizaveta Petrovna Bagrjancevová (27. srpna 1929 Usolje-Sibirskoje – 24. ledna 1996) byla sovětská diskařka, která získala stříbrnou medaili na Letních olympijských hrách v Helsinkách (1952).

Nový!!: Moskva a Jelizaveta Bagrjancevová · Vidět víc »

Jelizaveta Bykovová

Jelizaveta Ivanovna Bykovová (– Jelizaveta Ivanovna Bykova; 4. listopadu 1913, Bogoljubovo – 8. března 1989, Moskva) byla ruská a sovětská šachistka, v pořadí třetí žena, která si po Věře Menčíkové a Ljudmile Ruděnkové vybojovala titul mistryně světa v šachu (titul držela v letech 1953 až 1956 a 1958 až 1962).

Nový!!: Moskva a Jelizaveta Bykovová · Vidět víc »

Jemanželinsk

Jemanželinsk je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Jemanželinsk · Vidět víc »

Jemeck

Jemeck je vesnice (do roku 1925 město) v cholmogorském okrese v Archangelské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Jemeck · Vidět víc »

Jemeljan Jaroslavskij

Jemeljan Michajlovič Jaroslavskij (narozený Minej Izrailjevič Gubelman (Мине́й Изра́илевич Губельма́н); 3. března 1878 Čita – 4. prosince 1943 Moskva) byl ruský bolševický revolucionář židovského původu, novinář a historik.

Nový!!: Moskva a Jemeljan Jaroslavskij · Vidět víc »

Jemeljan Pugačov

Jemeljan Ivanovič Pugačov (18. století) ''Pugačov soudí zajaté šlechtice''(Vasilij Grigorjevič Perov, 1879) Sovětská známka z roku 1973 Jemeljan Ivanovič Pugačov (či nesprávně Pugačev,, * přibližně 1742, Zimovejskaja na Donu (Зимовейская на Дону) – v Moskvě) byl kozáckým vůdcem selského povstání v letech 1773–1775, které bylo podle něj pojmenováno.

Nový!!: Moskva a Jemeljan Pugačov · Vidět víc »

Jemeljan Sofronovič Basov

Jemeljan Sofronovič Basov (1705 - 1765 Něrčinsk) byl sibiřský kozák a ruský průzkumník Kamčatky a Komandorských ostrovů.

Nový!!: Moskva a Jemeljan Sofronovič Basov · Vidět víc »

Jen počkej, zajíci!

Jen počkej, zajíci! (rusky, transkripce Nu, pogodi! – česky doslovně Jen počkej!) je sovětská série krátkých kreslených příběhů, které režíroval Vjačeslav Kotěnočkin.

Nový!!: Moskva a Jen počkej, zajíci! · Vidět víc »

Jennifer Suhrová

Jennifer Lynn Suhrová, rozená Stuczynská (* 5. února 1982, Fredonia, New York) je bývalá americká atletka, olympijská vítězka a stříbrná olympijská medailistka ve skoku o tyči.

Nový!!: Moskva a Jennifer Suhrová · Vidět víc »

Jenny Rissvedsová

Jenny Rissvedsová (* 6. června 1994 Falun) je švédská cyklistka, která se věnuje cross-country.

Nový!!: Moskva a Jenny Rissvedsová · Vidět víc »

Jeremias II.

Jeremias II.

Nový!!: Moskva a Jeremias II. · Vidět víc »

Jerevanský automobilový závod

Jerevanský automobilový závod (zkratka JerAZ nebo ErAZ) byl výrobce dodávkových automobilů a minibusů se sídlem v Jerevanu.

Nový!!: Moskva a Jerevanský automobilový závod · Vidět víc »

Jeronim Jasinskij

Jeronim Jeronimovič Jasinskij (30. dubna 1850 Charkov – 31. prosince 1931 Leningrad) byl polsko-ukrajinský romanopisec, básník, překladatel a literární kritik.

Nový!!: Moskva a Jeronim Jasinskij · Vidět víc »

Jeronim Uborevič

Jeronim Petrovič Uborevič (14. ledna 1896 poblíž Užpaliai, Utenský kraj – 12. června 1937 Moskva) byl carský důstojník a posléze sovětský vojenský velitel a armádní velitel (komandarm) 1.

Nový!!: Moskva a Jeronim Uborevič · Vidět víc »

Jeruzalémská ikona Boží Matky

Jeruzalémská ikona Matky Boží Jeruzalémská ikona Matky Boží je jedna z nejuctívanějších svatyní křesťanského světa a je ctěná také věřícími jiných vyznání.

Nový!!: Moskva a Jeruzalémská ikona Boží Matky · Vidět víc »

Jerzy Adamski

Jerzy Adamski (14. března 1937, Sierpc – 6. prosince 2002, Bydhošť) byl polský amatérský boxer, držitel stříbrné olympijské medaile v pérové váze z Letních olympijských her 1960 v Římě.

Nový!!: Moskva a Jerzy Adamski · Vidět víc »

Jerzy Grotowski

Jerzy Marian Grotowski (11. srpen 1933, Řešov – 14. leden 1999, Pontedera u Pisy) byl polský divadelní režisér a teoretik.

Nový!!: Moskva a Jerzy Grotowski · Vidět víc »

Jessentuki

Jessentuki je město na jihu Ruska.

Nový!!: Moskva a Jessentuki · Vidět víc »

JetBrains

JetBrains s.r.o. (dříve IntelliJ Software s.r.o.) je česká společnost vyvíjející software pro programátory a projektové manažery.

Nový!!: Moskva a JetBrains · Vidět víc »

Jevdokija Borisovna Jusupovová

Jevdokija Borisovna Jusupovová (rusky Евдокия Борисовна Бирон урождённая Юсупова, 5. května 1743, Moskva – 19. července 1780, Petrohrad) byla jako manželka Petra Birona kuronskou vévodkyní.

Nový!!: Moskva a Jevdokija Borisovna Jusupovová · Vidět víc »

Jevdokija Lopuchinová

Jevdokija Fjodorovna Lopuchinová (Moskva – tamtéž) byla v letech 1689–1698 ruská carevna, první manželka ruského cara Petra Velikého.

Nový!!: Moskva a Jevdokija Lopuchinová · Vidět víc »

Jevdokija Lukjanovna Strešněvová

Jevdokija Lukjanovna Strešněvová (rusky Евдоки́я Лукья́новна Стрешнёва, 1608, Měščovsk, Rusko – 18. srpna 1645, Moskva) byla jako manželka ruského cara Michaila Fjodoroviče ruská carevna v letech 1626–1645.

Nový!!: Moskva a Jevdokija Lukjanovna Strešněvová · Vidět víc »

Jevfimij (Maksimenko)

Jevfimij (světským jménem: Viktor Petrovič Maksimenko; * 30. dubna 1975, Hluchiv) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup usmanský a vikář lipecké eparchie.

Nový!!: Moskva a Jevfimij (Maksimenko) · Vidět víc »

Jevfimij (Moisejev)

Jevfimij (světským jménem: Dmitrij Alexandrovič Moisejev; * 30. srpna 1972, Kaliningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup luchovický a vikář patriarchy moskevského a celé Rusi.

Nový!!: Moskva a Jevfimij (Moisejev) · Vidět víc »

Jevgenij (Kulberg)

Jevgenij (světským jménem: Alexej Sergejevič Kulberg; * 25. září 1972, Moskva) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita jekatěrinburský a věrchoturský.

Nový!!: Moskva a Jevgenij (Kulberg) · Vidět víc »

Jevgenij Abramovič Baratynskij

Jevgenij Abramovič Baratynskij nebo Boratynskij (rusky Евге́ний Абра́мович Бараты́нский nebo Бораты́нский, 2. března 1800 – 11. července 1844, obě data jsou podle gregoriánského kalendáře) byl ruský básník.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Abramovič Baratynskij · Vidět víc »

Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko

Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko (18. července 1932, Nižněudinsk/Zima, Irkutská oblast – 1. dubna 2017 Tulsa, USA) byl ruský básník, scenárista a režisér šlechtického původu s ruskými, baltsko-německými, ukrajinskými, polskými, běloruskými a tatarskými kořeny.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko · Vidět víc »

Jevgenij Alexejev

Jevgenij Vladimirovič Alexejev (Евгений Владимирович Алексеев) (* 28. listopadu 1985, Puškin, Sovětský svaz) je ruský šachista a od roku 2002 šachový velmistr.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Alexejev · Vidět víc »

Jevgenij Arťuchin

Jevgenij Jevgeňjevič Arťuchin (* 4. duben 1983 Moskva, Sovětský svaz) je ruský profesionální hokejista, který obléká dres týmu HK Viťaz v KHL.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Arťuchin · Vidět víc »

Jevgenij Babič

Jevgenij Babič (rusky: Евгений Макарович Бабич) (7. ledna 1921, Moskva – 11. července 1972, Moskva) byl sovětský reprezentační hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Babič · Vidět víc »

Jevgenij Bělošejkin

Jevgenij Vladimirovič Bělošejkin (rusky Евгений Владимирович Белошейкин, * 17. dubna 1966 na Sachalinu, SSSR – 18. listopadu 1999, Petrohrad, Rusko) byl ruský hokejový brankář.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Bělošejkin · Vidět víc »

Jevgenij Chrunov

Jevgenij Vasiljevič Chrunov, (10. září 1933 obec Prudy, Tulská oblast, SSSR – 19. května 2000, Moskva, Rusko) byl sovětský kosmonaut.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Chrunov · Vidět víc »

Jevgenij Donskoj

Jevgenij Jevgeňjevič Donskoj (* 9. května 1990 Moskva) je ruský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Donskoj · Vidět víc »

Jevgenij Francevič Vitáček

Jevgenij Francevič Vitáček (Евгений Францевич Вита́чек, rodným jménem Jindřich Evžen Vitáček; 29. dubna 1880 Sklenařice – 16. února 1946 Moskva) byl ruský a sovětský houslař českého původu.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Francevič Vitáček · Vidět víc »

Jevgenij Gorstkov

Jevgenij Nikolajevič Gorstkov (26. května 1950 Orsk, Sovětský svaz – 12. září 2020 Moskva Zelenograd) byl sovětský a ruský rohovník/boxer.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Gorstkov · Vidět víc »

Jevgenij Grišin (rychlobruslař)

Jevgenij Romanovič Grišin (23. března 1931 Tula, Ruská SFSR – 9. července 2005 Moskva) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Grišin (rychlobruslař) · Vidět víc »

Jevgenij Igorjevič Kissin

Jevgenij Igorjevič Kissin (* 10. října 1971 Moskva) je původem ruský klavírista.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Igorjevič Kissin · Vidět víc »

Jevgenij Karlovič Miller

Jevgenij Karlovič Miller, (rusky Евгений Карлович Миллер, 25. září 1867, Daugavpils, Rusko – 11. května 1939, Moskva, SSSR), byl ruský generál a jeden z vůdců bělogvardějců během Ruské občanské války.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Karlovič Miller · Vidět víc »

Jevgenij Kiseljov

Jevgenij Alexejevič Kiseljov, rusky Евге́ний Алексе́евич Киселёв (* 15. června 1956, Moskva), je přední ruský novinář, nyní žijící a pracující na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Kiseljov · Vidět víc »

Jevgenij Koroljov

Jevgenij Jevgeňjevič Koroljov rus. Евгений Евгеньевич Королёв (* 14. února 1988 v Moskvě, Rusko, tehdy Sovětský svaz) je současný kazašský profesionální tenista a bratranec bývalé tenistky Anny Kurnikovové.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Koroljov · Vidět víc »

Jevgenij Leonov

Jevgenij Pavlovič Leonov (2. září 1926, Moskva – 29. ledna 1994, Moskva) byl sovětský a ruský herec.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Leonov · Vidět víc »

Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij

Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij (3. listopadu 1894 v Ivanovcích u Čorného Chutoru, Ukrajina - 27. května 1961, Praha) byl překladatel české literatury do ruštiny.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij · Vidět víc »

Jevgenij Lvovič Švarc

Jevgenij Lvovič Švarc (Kazaň, Rusko – 15. ledna 1958, Leningrad, Sovětský svaz) byl ruský dramatik, prozaik, básník, filmový scenárista a autor knih pro děti.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Lvovič Švarc · Vidět víc »

Jevgenij Majorov

Jevgenij Alexandrovič Majorov (rusky Евгений Александрович Майоров; * 11. února 1938 Moskva, † 10. prosince 1997, Moskva) byl ruský lední hokejista hrající v dobách Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Majorov · Vidět víc »

Jevgenij Něstěrenko

Jevgenij Jevgeňjevič Něstěrenko (8. ledna 1938 Moskva – 20. března 2021 Vídeň) byl ruský operní pěvec, přední basista své generace.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Něstěrenko · Vidět víc »

Jevgenij Nikulin

Jevgenij Nikulin (* 1988) je ruský občan, který byl v USA obviněn z hackerských útoků na servery různých amerických sociálních sítí v letech 2012 a 2013.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Nikulin · Vidět víc »

Jevgenij Novikov

Jevgenij Maximovič Novikov (rusky Евгений Максимович Новиков, * 19. září 1990, Moskva, SSSR) je ruský závodník rallye, syn slavného ruského závodníka Maxima Novikova, vítěz Mistrovství Ruska v rallye z roku 2006.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Novikov · Vidět víc »

Jevgenij Orlov

Jevgenij Vjačeslavovič Orlov nebo ukrajinsky Jevhen Vjačeslavovyč Orlov (* 30. ledna 1989) je bývalý ukrajinský a ruský zápasník – klasik a sumista.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Orlov · Vidět víc »

Jevgenij Pašukanis

Jevgenij Bronislavovič Pašukanis (23. února 1891, Starica – 4. září 1937, Moskva) byl sovětský právník a teoretik práva.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Pašukanis · Vidět víc »

Jevgenij Pečurov

Jevgenij Alexandrovič Pečurov (* 28. srpna 1966) je bývalý sovětský a ruský zápasník–judista a sambista.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Pečurov · Vidět víc »

Jevgenij Prigožin

Jevgenij Viktorovič Prigožin (1. června 1961 Leningrad – 23. srpna 2023 Tverská oblast) byl ruský oligarcha z okruhu Vladimira Putina, přezdívaný „Putinův šéfkuchař“.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Prigožin · Vidět víc »

Jevgenij Primakov

Jevgenij Maximovič Primakov (29. října 1929, Kyjev – 26. června 2015, Moskva) byl ruský politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Primakov · Vidět víc »

Jevgenij Světlanov

Jevgenij Fjodorovič Světlanov (6. září 1928 Moskva – 3. května 2002 Moskva), byl ruský dirigent, hudební skladatel a klavírista.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Světlanov · Vidět víc »

Jevgenij Vachtangov

Jevgenij Bagrationovič Vachtangov (rusky Евгений Багратионович Вахтангов; 13. února 1883, Vladikavkaz – 29. května 1922, Moskva) byl ruský divadelní režisér a herec.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Vachtangov · Vidět víc »

Jevgenij Valentinovič Kasperskij

Jevgenij Valentinovič Kasperskij (rusky Евгений Валентинович Касперский, anglicky Eugene Kaspersky, narozen 4. října 1965 v Novorossijsku, v bývalém SSSR) je jedním z předních světových expertů na bezpečnost informačních technologií.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Valentinovič Kasperskij · Vidět víc »

Jevgenij Vučetič

Jevgenij Viktorovič Vučetič (28. prosince 1908 Jekatěrinoslav, Ruské impérium – 12. dubna 1974 Moskva) byl sovětský sochař, představitel monumentálního socialistického realismu a pedagog.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Vučetič · Vidět víc »

Jevgenij Zimin

Jevgenij Vladimirovič Zimin ((6. srpna 1947 Moskva – 28. prosince 2018 Moskva) byl ruský hokejový útočník. Po skončení aktivní kariéry působil jako trenér.

Nový!!: Moskva a Jevgenij Zimin · Vidět víc »

Jevgenija Ginzburgová

Jevgenija Semjonovna (Solomonovna) Ginzburgová, rusky Евгения Семёновна (Соломоновна) Гинзбург (20. prosince 1904 Moskva – 25. května 1977 Moskva) byla ruská a sovětská politička a spisovatelka židovského původu.

Nový!!: Moskva a Jevgenija Ginzburgová · Vidět víc »

Jevgenija Kanajevová

Jevgenija Olegovna Kanajevová (* 2. dubna 1990, Omsk) je ruská moderní gymnastka.

Nový!!: Moskva a Jevgenija Kanajevová · Vidět víc »

Jevgenija Krjukovová

Jevgenija Vladislavovna Krjukovová, (* 11. června 1971 Moskva) je ruská filmová a divadelní herečka.

Nový!!: Moskva a Jevgenija Krjukovová · Vidět víc »

Jevgenija Liněcká

Jevgenija Simonovna Liněcká, rusky Евгения Симоновна Линецкая (* 30. listopadu 1986, Moskva, Ruská sovětská federativní socialistická republika), je ruská profesionální tenistka izraelského občanství, reprezentující Izrael.

Nový!!: Moskva a Jevgenija Liněcká · Vidět víc »

Jevgenija Medveděvová (krasobruslařka)

Jevgenija Armanovna Medveděvová, Евгения Армановна Медведева, (* 19. listopadu 1999, Moskva), známá také jako Zhenya Medvedeva (rusky: Женя Медведева), je ruská krasobruslařka.

Nový!!: Moskva a Jevgenija Medveděvová (krasobruslařka) · Vidět víc »

Jevgenija Poljakovová

Jevgenija Jevgenijevna Poljakovová (* 29. května 1983, Moskva) je ruská atletka, která se věnuje nejkratším sprintům.

Nový!!: Moskva a Jevgenija Poljakovová · Vidět víc »

Jevgenija Rodinová

Jevgenija Sergejevna Rodinová (rusky: Евгения Сергеевна Родина; * 4. února 1989, Moskva, Sovětský svaz) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Jevgenija Rodinová · Vidět víc »

Jevhen Malanjuk

Jevhen Filimonovič Malanjuk (1. února 1897, Novoarchangelsk – 16. února 1968, New York) byl ukrajinský básník, esejista, kulturolog, literární kritik, překladatel, hydrotechnologický inženýr; byl výraznou osobností tzv.

Nový!!: Moskva a Jevhen Malanjuk · Vidět víc »

Jevhen Rudakov

Jevhen Vasyljovyč Rudakov, ukrajinsky Євген Васильович Рудаков, v časech své hráčské kariéry v Československu známý pod poruštěnou verzí svého jména Jevgenij Rudakov (2. ledna 1942, Moskva – 21. prosince 2011, Kyjev) byl ukrajinský fotbalista, brankář, který reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Jevhen Rudakov · Vidět víc »

Jevlogij (Smirnov)

Jevlogij (světským jménem: Jurij Vasiljevič Smirnov; 13. ledna 1937, Kemerovo – 22. července 2020, Moskva) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita vladimirský a suzdalský.

Nový!!: Moskva a Jevlogij (Smirnov) · Vidět víc »

Jevpatorija

Jevpatorija je lázeňské město v mělkém Kalamitském zálivu Černého moře v rovinaté západní části Krymu založené Ruskem v roce 1784.

Nový!!: Moskva a Jevpatorija · Vidět víc »

Jevsevij (Savvin)

Jevsevij (světským jménem: Nikolaj Afanasjevič Savvin; * 15. května 1939, Stěgalovka) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní metropolita pskovský a porchovský.

Nový!!: Moskva a Jevsevij (Savvin) · Vidět víc »

Jevstafij (Jevdokimov)

Jevstafij (světský jménem: Jevgenij Vladimirovič Jevdokimov; * 1. listopadu 1951, Kaltasy) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní arcibiskup alexandrovský a jurjev-polský.

Nový!!: Moskva a Jevstafij (Jevdokimov) · Vidět víc »

Jižní federální okruh

Jižní federální okruh Ruské federace (rusky Южный федеральный округ Российской Федерации) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Moskva a Jižní federální okruh · Vidět víc »

Jižní Korea na letních olympijských hrách

Jižní Korea na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Jižní Korea na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Jiří

Jiří je nejčastější české mužské jméno.

Nový!!: Moskva a Jiří · Vidět víc »

Jiří Adam

Jiří Adam (* 12. října 1950 Praha, Československo) je bývalý československý reprezentant v moderním pětiboji a šermu.

Nový!!: Moskva a Jiří Adam · Vidět víc »

Jiří Škoda

Jiří Škoda (* 27. března 1956 Brno) je bývalý český cyklista, reprezentant bývalého Československa.

Nový!!: Moskva a Jiří Škoda · Vidět víc »

Jiří Beneš (novinář)

Jiří Beneš (16. dubna 1898 Praha – 22. června 1966 Praha) byl novinář, politický činitel a autor vzpomínek na koncentrační tábor Mittelbau-Dora, kterým prošel za druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Jiří Beneš (novinář) · Vidět víc »

Jiří Blažek (tanečník)

Jiří Blažek (5. července 1923 Pardubice – 8. srpna 2017 Ústí nad Labem) byl český tanečník a choreograf.

Nový!!: Moskva a Jiří Blažek (tanečník) · Vidět víc »

Jiří Brauner

Jiří Brauner (9. ledna 1905 Petrohrad – 23. ledna 2008 Brno) byl druhý děkan dnešní Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (VUT) a specialista v oblasti elektrárenství a energetického průmyslu.

Nový!!: Moskva a Jiří Brauner · Vidět víc »

Jiří Horák (etnograf)

Jiří Eduard Horák (4. prosince 1884 Benešov – 14. srpna 1975 Martin) byl český slavista, folklorista, literární komparatista, vysokoškolský pedagog, akademik ČSAV a diplomat.

Nový!!: Moskva a Jiří Horák (etnograf) · Vidět víc »

Jiří Jindřich Kosina

Jiří Kosina, křtěný Jindřich-Litobor, (15. července 1894, Moskva – 17. srpna 1966, Praha) byl český legionář, starodružiník, diplomovaný důstojník generálního štábu a podplukovník.

Nový!!: Moskva a Jiří Jindřich Kosina · Vidět víc »

Jiří Just (novinář)

Jiří Just (* 1983) je český politolog, rusista a novinář žijící od roku 2007 dlouhodobě v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Jiří Just (novinář) · Vidět víc »

Jiří Kylián

Jiří Kylián (* 21. března 1947, Praha) je český choreograf, tanečník a fotograf.

Nový!!: Moskva a Jiří Kylián · Vidět víc »

Jiří Machalický

Jiří Machalický (* 16. května 1952, Praha) je český teoretik výtvarného umění, kurátor, výtvarný kritik, publicista a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Jiří Machalický · Vidět víc »

Jiří Pokorný (cyklista)

Jiří Pokorný (* 14. října 1956 Brno) je český cyklista, reprezentant bývalého Československa, v jehož dresu vybojoval spolu s Martinem Pencem, Teodorem Černým a Igorem Slámou bronzovou medaili ve stíhacím závodě mužstev na 4000 metrů v dráhové cyklistice na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Jiří Pokorný (cyklista) · Vidět víc »

Jiří Pokorný (lední hokejista)

Jiří Pokorný (* 16. června 1932) je bývalý československý hokejový útočník, hodnocen jako technický a houževnatý hráč pečlivě dbající na dietu.

Nový!!: Moskva a Jiří Pokorný (lední hokejista) · Vidět víc »

Jiří Procházka (bojovník)

Jiří „BJP“ Procházka (* 14. října 1992 Hostěradice) je český bojovník ve smíšených bojových uměních.

Nový!!: Moskva a Jiří Procházka (bojovník) · Vidět víc »

Jiří Reinberger

Jiří Reinberger (14. dubna 1914 Brno – 28. května 1977 Praha) byl český varhanní virtuos, varhanní a varhanářský expert, hudební pedagog a skladatel.

Nový!!: Moskva a Jiří Reinberger · Vidět víc »

Jiří Sýkora (běžec)

Jiří Sýkora (* 1. července 1954 Opava, Československo) je bývalý československý atlet, běžec, který se věnoval středním a dlouhým tratím.

Nový!!: Moskva a Jiří Sýkora (běžec) · Vidět víc »

Jiří Sequens

Hrob Jiřího Sequense - českého režiséra na hřbitově v Bubenči. Jiří Sequens (23. dubna 1922 Brno – 21. ledna 2008 Praha) byl český filmový a televizní režisér a scenárista.

Nový!!: Moskva a Jiří Sequens · Vidět víc »

Jiří Tabák

Jiří Tabák (8. srpna 1955, Karviná) je československý gymnasta, držitel bronzové medaile z Olympijských her v Moskvě 1980 za sestavu na kruzích – zatím poslední olympijské medaile ve sportovní gymnastice pro Česko.

Nový!!: Moskva a Jiří Tabák · Vidět víc »

Jiří Zeman (filozof)

Jiří Zeman (5. září 1926 Tábor – 18. listopadu 1996) byl český filozof.

Nový!!: Moskva a Jiří Zeman (filozof) · Vidět víc »

Jiřička obecná

Jiřička obecná (Delichon urbicum) je druh ptáka z čeledi vlaštovkovitých a společně s vlaštovkou obecnou a břehulí říční a skalní jeden ze čtyř zástupců této čeledi, který se vyskytuje ve střední Evropě.

Nový!!: Moskva a Jiřička obecná · Vidět víc »

Jiřina Čermáková

Jiřina Čermáková (17. listopadu 1944 Praha – 17. listopadu 2019) byla československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympiády v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Jiřina Čermáková · Vidět víc »

Jiřina Hájková

Jiřina Hájková (* 31. ledna 1954 Děčín) je bývalá československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympiády v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Jiřina Hájková · Vidět víc »

Jiřina Kadlecová

Jiřina Kadlecová (* 1. června 1948 Praha, Československo) je bývalá československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympiády v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Jiřina Kadlecová · Vidět víc »

Jiřina Křížová

Jiřina Křížová (* 21. února 1948 Jirkov, Československo) je bývalá československá pozemní hokejistka, hráčka Slavie Praha.

Nový!!: Moskva a Jiřina Křížová · Vidět víc »

Jiřina Kopoldová

Pplk.

Nový!!: Moskva a Jiřina Kopoldová · Vidět víc »

Jicchak Šamir

Jicchak Šamir (rodným jménem Jicchak Jizernicki,: יצחק יזרניצקי;‎ 15. října 1915 – 30. června 2012) byl izraelský politik, vůdce předstátní organizace Lechi a agent Mosadu.

Nový!!: Moskva a Jicchak Šamir · Vidět víc »

Jicchak Perlman

Jicchak Perlman (‏יצחק פרלמן‎, * 31. srpna 1945) je izraelsko-americký houslista, dirigent, pedagog a několikanásobný držitel cen Grammy.

Nový!!: Moskva a Jicchak Perlman · Vidět víc »

Jie Ťien-jing

Jie Ťien-jing (tradiční čínština: 葉劍英; zjednodušená čínština: 叶剑英; pīnyīn: Yè Jiànyīng; 28. dubna 1897, Mej-sien, provincie Kuan-tung – 22. října 1986, Peking) byl čínský komunistický revoluční vůdce a politik, jeden ze zakládajících deseti maršálů Čínské lidové osvobozenecké armády. Ačkoliv byl v období Kulturní revoluce kritizován, brzy se vrátil do politiky a stal se nástupcem Lin Piaa ve funkci ministra obrany. Napomohl svrhnutí takzvaného gangu čtyř a následného ukončení Kulturní revoluce. Jie Ťien-jing se narodil do bohaté obchodní rodiny v okrese Mej-sien v provincii Kuang-tung. V roce 1919 po absolvování Jü-nanské vojenské akademie vstoupil do Kuomitangu. Stal se instruktorem Vojenské akademie Chuang-pchu a v roce 1927 vstoupil do Komunistické strany. Po neúspěšném povstání v Nan-čchangu (1927) uprchl spolu se dvěma dalšími povstaleckými vůdci, Čou En-lajem a Jie Tchingem do Hongkongu, následně studoval v Moskvě. Po návratu do Číny v roce 1932 sloužil jako náčelník štábu čtvrté frontové armády Čanga Kuo-tchaa. Během Dlouhého pochodu se střetli se skupinou Maa Ce-tunga, kde Jie Ťien-jing vyjádřil souhlas s Maem ohledně dalšího přesunu Rudé armády. Čang trval na přesunu na jih, což se později ukázalo jako katastrofa. Přežil Dlouhý pochod a stal se ředitelem kanceláří, které se spojily s Kuomintangem po roce 1936, nejprve v Si-anu, následně v Nankingu a nakonec v Čchung-čchingu. V této funkci spolupracoval se Čou En-lajem. Po založení Čínské lidové republiky byl Jie pověřen vedením Kuan-tungu. Všiml si, že ekonomické podmínky v provincii byly velmi odlišné od zbytku Číny, rozhodl se chránit rolníky. Jeho politika však odporovala obecným směrnicím pozemkové reformy pověřené stranou, která zdůrazňovala třídní boj, byl proto nahrazen Lin Piaem a jeho politická kariéra skončila, zachoval si ovšem své vojenské pozice, v roce 1955 se stal maršálem. Poté, co byl Lin Piao v roce 1971 svržen, Jieův vliv vzrostl a v roce 1975 byl jmenován ministrem obrany. Od roku 1973 byl také místopředsedou Ústředního výboru Komunistické strany Číny. Vedl spiknutí, které svrhlo Gang čtyř. V roce 1977 na Jedenáctém národním kongresu Komunistické strany Číny mu byla potvrzena funkce místopředsedy Strany, ovšem jeho fyzické zdraví už mu nedovolilo funkci plně vykonávat a následně rezignoval. V roce 1978 byl jmenován předsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců a obsadil místo, které nebylo obsazeno od smrti Ču Teho v roce 1976. V roce 1983 z této funkce odešel a v roce 1985 se z politbyra zcela stáhl. O rok později zemřel ve věku 89 let.

Nový!!: Moskva a Jie Ťien-jing · Vidět víc »

Jihoafrická republika na letních olympijských hrách

Jihoafrická republika na letních olympijských hrách startuje od roku 1904.

Nový!!: Moskva a Jihoafrická republika na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Jihoosetská autonomní oblast

Jihoosetská autonomní oblast, ve starších mapách uváděna jako Jihoosetinská autonomní oblast, (osetsky: Хуссар Ирыстоны автономон бӕстӕ; gruzínsky: სამხრეთ ოსეთის ავტონომიური ოლქი; rusky: Юго-Осетинская автономная область) byla autonomní oblast (AO) v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Jihoosetská autonomní oblast · Vidět víc »

Jimramov

Jimramov (německy moderně Ingrowitz) je městys rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Moravy a Čech, 14 km severovýchodně od Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina.

Nový!!: Moskva a Jimramov · Vidět víc »

Jiné Rusko

Někteří představitelé Jiného Ruska Jiné Rusko (rusky: Другая Россия) byla široká koalice některých ruských politických uskupení, stojících v opozici vůči politice Vladimira Putina založená roku 2006.

Nový!!: Moskva a Jiné Rusko · Vidět víc »

Jindřich Štreit

Jindřich Štreit v archivu výstavních fotografií ve svém domě, Sovinec, 2023 Jindřich Štreit: ''Těchanov'', 1965 Jindřich Štreit: ''Těchanov'', 1981 Jindřich Štreit: ''Albrechtice'', 1983 Jindřich Štreit: ''Arnoltice'', 1987 Jindřich Štreit (* 5. září 1946 Vsetín) je český dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života.

Nový!!: Moskva a Jindřich Štreit · Vidět víc »

Jindřich Jindříšek

Jindřich Jindříšek (ruským/ukrajinským jménem Ignát Ignatijevič, 26. července 1857 Poniklá – 28. srpna 1924 Praha-Smíchov) byl český obchodník, podnikatel a mecenáš dlouhodobě žijící v Kyjevě, majitel obchodu s hudebninami a dílen na opravu a výrobu hudebních nástrojů v Kyjevě a zakladatel kyjevské nahrávací společnosti Extraphone.

Nový!!: Moskva a Jindřich Jindříšek · Vidět víc »

Jindřich Karel z Osteinu

Jindřich Karel hrabě z Osteinu (Johann Franz Heinrich Karl Sebastian Reichsgraf von Ostein) (2. února 1693, Amorbach – 29. dubna 1742, Frankfurt nad Mohanem) byl německý šlechtic, politik a diplomat ve službách Habsburků.

Nový!!: Moskva a Jindřich Karel z Osteinu · Vidět víc »

Jindřich Kinský

Jindřich Kinský (27. června 1927 Praha - 8. dubna 2008) byl československý basketbalista, účastník Olympijských her 1960, stříbrný medailista z vicemistr Evropy 1951 a dvojnásobný mistr Československa 1954 a 1960.

Nový!!: Moskva a Jindřich Kinský · Vidět víc »

Jindřich Svoboda (fotbalista)

Jindřich Svoboda (* 14. září 1952 Brno) je bývalý český fotbalový obránce a reprezentant Československa.

Nový!!: Moskva a Jindřich Svoboda (fotbalista) · Vidět víc »

Jindřich Václav Alexander

Jindřich Václav Alexander v matrice narozených Jindřich Antonín (17. ledna 1867 Praha-Hradčany – 2. prosince 1941 Praha-Vršovice) byl český spisovatel, nakladatel a redaktor.

Nový!!: Moskva a Jindřich Václav Alexander · Vidět víc »

Jindřich Vondra

Jindřich Vondra (* 15. dubna 1957, Karlovy Vary) je bývalý československý atlet, jehož specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Jindřich Vondra · Vidět víc »

Jindřich Zogata

Jindřich Zogata (6. srpna 1941 Javořinka, Slezsko) je básník a prozaik.

Nový!!: Moskva a Jindřich Zogata · Vidět víc »

Jindra Kramperová

Jindra Kramperová (* 28. září 1940 Praha) je česká krasobruslařka, klavíristka, pedagožka, manželka dirigenta a skladatele Víta Micky.

Nový!!: Moskva a Jindra Kramperová · Vidět víc »

Jména mezinárodních vlaků v Československu

Jména mezinárodních vlaků v Československu.

Nový!!: Moskva a Jména mezinárodních vlaků v Československu · Vidět víc »

Jošicugu Tatekawa

Jošicugu Tatekawa (3. října 1880, Niigata – 9. září 1945, Fučú) byl generálporučík v japonské císařské armádě ve druhé světové válce.

Nový!!: Moskva a Jošicugu Tatekawa · Vidět víc »

Joškar-Ola

Joškar-Ola (rusky Йошкар-Ола, do roku 1919 Carjovokokšajsk Царёвококшайск, 1919–1927 Krasnokokšajsk Краснококшайск), v překladu Rudé město je město v Rusku, hlavní město Marijska.

Nový!!: Moskva a Joškar-Ola · Vidět víc »

Joe Mullen

Joseph Patrick Mullen (* 26. února 1957) je bývalý americký hokejista, který hrával v National Hockey League a patří k nejúspěšnějším americkým hokejistům historie.

Nový!!: Moskva a Joe Mullen · Vidět víc »

Johan Eurén

Johan Eurén (* 18. května 1985 Göteborg) je bývalý švédský zápasník – klasik, bronzový olympijský medailista z roku 2012.

Nový!!: Moskva a Johan Eurén · Vidět víc »

Johann Ernst Glück

Johann Ernst Glück (také Ernst Glükk,,, Iogann Ernst Gljuk; 18. května 1654, Wettin – 5. května 1705, Moskva) byl německý luterský teolog a duchovní; překladatel bible do lotyštiny.

Nový!!: Moskva a Johann Ernst Glück · Vidět víc »

Johann Fischer von Waldheim

Johann Gotthelf Fischer von Waldheim (13. října 1771 Waldheim – 18. října 1853 Moskva) byl německý a ruský anatom, entomolog a paleontolog.

Nový!!: Moskva a Johann Fischer von Waldheim · Vidět víc »

Johann Reinhold Patkul

Johann Reinhold Patkul (27. července 1660 Stockholm – 10. října 1707 Kazimierz Biskupi) byl livonský šlechtic, politik a bojovník za výsady Baltských Němců.

Nový!!: Moskva a Johann Reinhold Patkul · Vidět víc »

Johann Strauss mladší

Johann Baptist Strauss, také znám jako Johann Strauss mladší, Johann Strauss syn (25. října 1825 Sankt Ulrich (dnes součást Vídně) – 3. června 1899 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Johann Strauss mladší · Vidět víc »

Johanna Schallerová

Johanna Schallerová, provdaná Klierová (* 13. září 1952, Artern, Durynsko) je bývalá východoněmecká atletka.

Nový!!: Moskva a Johanna Schallerová · Vidět víc »

John Agyekum Kufuor

John Kofi Agyekum Kufuor (* 8. prosince 1938) byl prezidentem Ghany od 7. ledna 2001 do 7. ledna 2009.

Nový!!: Moskva a John Agyekum Kufuor · Vidět víc »

John Cale

John Davies Cale, OBE (* 9. března 1942 Garnant) je velšský hudebník – multiinstrumentalista, zpěvák, hudební producent, skladatel a občasný herec, známý především jako zakládající člen americké experimentální rockové skupiny The Velvet Underground.

Nový!!: Moskva a John Cale · Vidět víc »

John Field

John Field (26. července 1782 Dublin – 23. ledna 1837 Moskva) byl irský hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog.

Nový!!: Moskva a John Field · Vidět víc »

John Fitzgerald Kennedy

John Fitzgerald Kennedy, známý jako Jack Kennedy či JFK, (29. května 1917 – 22. listopadu 1963) byl americký politik za demokratickou stranu, v letech 1961–1963 prezident Spojených států amerických, první římskokatolický.

Nový!!: Moskva a John Fitzgerald Kennedy · Vidět víc »

John McAslan

John Renwick McAslan, CBE (* 15. února 1954 Dunoon) je britský architekt a ředitel společnosti John McAslan + Partners.

Nový!!: Moskva a John McAslan · Vidět víc »

John Reed

John „Jack“ Silas Reed (22. října 1887, Portland, USA – 17. října 1920, Moskva, Sovětské Rusko) byl americký novinář, básník a komunistický aktivista.

Nový!!: Moskva a John Reed · Vidět víc »

Jolanda Čenová

Jolanda Jevgeňjevna Čenová (* 26. července 1961, Moskva) je bývalá ruská atletka, která se věnovala trojskoku.

Nový!!: Moskva a Jolanda Čenová · Vidět víc »

Jolanta (opera)

Opera Jolanta (rusky), opus 69, je poslední z operních děl ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského z roku 1891.

Nový!!: Moskva a Jolanta (opera) · Vidět víc »

Jomkipurská válka

Jomkipurská válka (milchemet Jom ha-kipurim nebo, milchemet Jom kipur), známá též jako válka ze dne smíření, říjnová válka (ḥarb uktúbar nebo, ḥarb tišrín), v muslimském světě také ramadánová válka, byla pátá arabsko-izraelská válka.

Nový!!: Moskva a Jomkipurská válka · Vidět víc »

Jomo Kenyatta

Jomo Kenyatta (1889 Gatundu – 22. srpna 1978 Mombasa) byl první předseda vlády a první prezident Keni.

Nový!!: Moskva a Jomo Kenyatta · Vidět víc »

Jon Bernthal

Jonathan Edward "Jon" Bernthal (* 20. září 1976) je americký herec nejvíce známý pro svou roli jako Shane Walsh v televizním seriálu od AMC, Živí mrtví, ve filmu Železná srdce, a jako Frank Castle v seriálech Daredevil a Punisher.

Nový!!: Moskva a Jon Bernthal · Vidět víc »

Jona Jakir

Jona Emanuilovič Jakir (3. srpna 1896, Kišiněv – 11. června 1937, Moskva) byl komunistický politik, sovětský vojenský velitel a vojenský teoretik, armádní velitel I.třídy a náčelník Kyjevského vojenského okruhu.

Nový!!: Moskva a Jona Jakir · Vidět víc »

Jonathan Edwards (teolog)

Jonathan Edwards (5. října 1703 East Windsor – 22. března 1758 Princeton) byl severoamerický evangelikální teolog a filozof, duchovní kongregační církve v Massachusetts.

Nový!!: Moskva a Jonathan Edwards (teolog) · Vidět víc »

Jonathan Littell

Jonathan Littel (* 10. října 1967, New York, USA) je francouzsky píšící americký spisovatel v současnosti žijící v Barceloně.

Nový!!: Moskva a Jonathan Littell · Vidět víc »

Joni Huntleyová

Johanna Luann "Joni" Huntley (* 4. srpna 1956 McMinnville, Oregon) je bývalá americká atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Joni Huntleyová · Vidět víc »

Jordan Peterson

Jordan Bernt Peterson (* 12. června 1962 Edmonton) je kanadský klinický psycholog a profesor psychologie na Torontské univerzitě.

Nový!!: Moskva a Jordan Peterson · Vidět víc »

Jordánsko na letních olympijských hrách

Jordánsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1980.

Nový!!: Moskva a Jordánsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Josafat Kuncevič

Svatý Josafat Kuncevič (1580–1623) byl arcibiskup polocký, světec katolické církve byzantského obřadu, mučedník sjednocení pravoslaví a katolictví.

Nový!!: Moskva a Josafat Kuncevič · Vidět víc »

José Manuel Abascal

José Manuel Abascal Gómez (* 17. března 1958, Alceda, Kantábrie) je bývalý španělský atlet, běžec, držitel bronzové olympijské medaile v běhu na 1500 metrů.

Nový!!: Moskva a José Manuel Abascal · Vidět víc »

José Raúl Capablanca

José Raúl Capablanca y Graupera (19. listopadu 1888 Havana – 8. března 1942 New York), přezdívaný Capa, byl kubánský šachista, mistr světa v šachu v letech 1921–1927.

Nový!!: Moskva a José Raúl Capablanca · Vidět víc »

Josef Šenkýř

Josef Šenkýř, (* 23. květen 1956 Zlín, Československo – 21. červenec 2000, Polsko) byl reprezentant Československa v jachtingu.

Nový!!: Moskva a Josef Šenkýř · Vidět víc »

Josef Šilhavý

Josef Šilhavý (* 13. června 1946 Petrovice u Měčína) je český trenér, bývalý československý atlet, diskař a olympionik.

Nový!!: Moskva a Josef Šilhavý · Vidět víc »

Josef Šprincak

Josef Šprincak (יוסף שפרינצק, žil 8. prosince 1885 – 28. ledna 1959) byl vůdčí sionistický aktivista první poloviny 20. století, izraelský politik a první předseda Knesetu.

Nový!!: Moskva a Josef Šprincak · Vidět víc »

Josef Švagrovský

Josef Švagrovský (30. prosince 1878 Roudnice nad Labem farnost Roudnice nad Labem – 5. června 1943 Praha) byl český právník, legionář a diplomat.

Nový!!: Moskva a Josef Švagrovský · Vidět víc »

Josef Balabán

Generálmajor i. m. Josef Balabán (4. června 1894 – 3. října 1941) byl legionář, československý voják, příslušník odbojové organizace Obrana národa a její zpravodajsko-sabotážní skupiny známé jako Tři králové.

Nový!!: Moskva a Josef Balabán · Vidět víc »

Josef Berounský

Pamětní deska v rodném Slaném Josef Berounský (31. srpna 1895 Slaný – 30. dubna 1942 Barentsovo moře) byl účastník 1. a 2. československého odboje a letec RAF.

Nový!!: Moskva a Josef Berounský · Vidět víc »

Josef Brož (sportovec)

Josef Brož (24. dubna 1927, Radotín u Prahy – 19. března 2005, Praha) byl československý volejbalový reprezentant, mistr světa a mistr Evropy, úspěšný reprezentační trenér, zasloužilý mistr sportu a zasloužilý trenér.

Nový!!: Moskva a Josef Brož (sportovec) · Vidět víc »

Josef Dittrich (politik)

Josef Dittrich (24. července 1818 Praha-Malá Strana farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze – 3. července 1898 Praha farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze) byl český lékárník a politik, v 2.

Nový!!: Moskva a Josef Dittrich (politik) · Vidět víc »

Josef Dobrovský

Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.

Nový!!: Moskva a Josef Dobrovský · Vidět víc »

Josef Doležal (novinář)

Josef Doležal (24. července 1893 Litomyšl – 27. prosince 1965 Praha) byl český právník, redaktor deníků Československé strany lidové, autor prací z katolické politiky.

Nový!!: Moskva a Josef Doležal (novinář) · Vidět víc »

Josef Girsa

Josef Girsa (6. října 1874 Šepetovka – 22. listopadu 1967 Praha) byl český hospodář, politik a diplomat dlouhodobě žijící a působící v Ruském impériu, později de facto 1. československý vyslanec v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Josef Girsa · Vidět víc »

Josef Haken

Josef Haken (20. května 1880 Markvartice – 3. května 1949 Praha) byl československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění, zpočátku za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa, ve 20.

Nový!!: Moskva a Josef Haken · Vidět víc »

Josef Hüttel

Josef Hüttel (18. července 1893 Mělník farnosti Mělník – 6. července 1951 Plzeň) byl český dirigent a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Josef Hüttel · Vidět víc »

Josef Hladký

Josef „Jožko“ Hladký (* 18. června 1962 Praha) je bývalý československý a německý sportovní plavec.

Nový!!: Moskva a Josef Hladký · Vidět víc »

Josef Horn

Josef Horn (21. února 1899 Plzeň farnosti Plzeň – 17. října 1973 Moskva) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.

Nový!!: Moskva a Josef Horn · Vidět víc »

Josef Huppmann von Valbella

Josef Huppmann von Valbella (26. srpna 1814 Olesko v Haliči – 2. června 1897 Merano) byl zakladatel cigaretového průmyslu.

Nový!!: Moskva a Josef Huppmann von Valbella · Vidět víc »

Josef Jireček

Josef Jireček (9. října 1825 Vysoké MýtoSOA Zámrsk, Matrika narozených 1816-1826 ve Vysokém Mýtě, sign. 2285, ukn. 10800, str.459. Dostupné online – 25. listopadu 1888 Praha farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulic na Novém Městě v Praze) byl český etnograf, literární historik, vydavatel staročeské literatury a politik.

Nový!!: Moskva a Josef Jireček · Vidět víc »

Josef Kořenský

Josef Kořenský v Knize narozených Jozef Korzensky (26. července 1847 Sušno – 8. října 1938 Praha) byl český cestovatel, pedagog a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Josef Kořenský · Vidět víc »

Josef Kolář

Josef Kolář (15. března 1830 Sylvárův ÚjezdSOA Zámrsk, Matrika narozených 1815-1848 v Sylvárově Újezdě, sign.91-2, ukn.5552, str.88. Dostupné online – 22. dubna 1910 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském) byl český slavista, překladatel a pedagog.

Nový!!: Moskva a Josef Kolář · Vidět víc »

Josef Kotas

Josef Kotas (12. září 1891 Slezská Ostrava – 11. července 1966 Ostrava) byl komunistický politik působící na Ostravsku a bývalý starosta Ostravy.

Nový!!: Moskva a Josef Kotas · Vidět víc »

Josef Krosnář

Josef Krosnář (19. října 1891 Praha – 25. prosince 1968 Praha) byl československý politik, ministr československých vlád a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Nový!!: Moskva a Josef Krosnář · Vidět víc »

Josef Kuchinka

Josef Kuchinka (21. října 1925, Praha – 12. ledna 2015) byl český dirigent.

Nový!!: Moskva a Josef Kuchinka · Vidět víc »

Josef Kurz

Josef Kurz (3. února 1901 Praha farnosti při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze – 6. prosince 1972 Praha) byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských památek a vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Moskva a Josef Kurz · Vidět víc »

Josef Muzika

Josef Muzika (24. května 1894 Plavy – 13. února 1982 Nová Paka) byl český houslový virtuos a pedagog.

Nový!!: Moskva a Josef Muzika · Vidět víc »

Josef Němec

Josef Němec (25. září 1933 České Budějovice – 10. září 2013 České Budějovice) byl český boxer (těžká váha), zasloužilý mistr sportu, mistr Evropy z Moskvy (1963), bronzový olympionik z Říma (1960), jedenáctinásobný mistr Československa.

Nový!!: Moskva a Josef Němec · Vidět víc »

Josef Novotný (hejtman)

Josef Novotný (* 14. prosince 1952 České Budějovice) je český politik a pedagog, v letech 2010 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od listopadu 2008 do ledna 2015 hejtman Karlovarského kraje, v letech 2002 až 2014 zastupitel města Sokolova, bývalý člen ČSSD.

Nový!!: Moskva a Josef Novotný (hejtman) · Vidět víc »

Josef Paukner

Josef Paukner (25. února 1847 Sedlec farnost Sedlec – 2. února 1906 Praha farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze) byl český hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Josef Paukner · Vidět víc »

Josef Pavel (1908)

Josef Pavel (18. září 1908, Novosedly – 9. dubna 1973, BenešovTéž uváděno 10. dubna 1973, Praha.) byl československý komunistický funkcionář a politik.

Nový!!: Moskva a Josef Pavel (1908) · Vidět víc »

Josef Přibík

Josef Přibík, rusky Иосиф (Иозеф) Вячеславович Прибик, křtěný Josef Jan (11. března 1855 Svatá Hora u Příbrami farnost Svatá Hora, Rakousko-Uhersko – 20. října 1937 Oděsa, Ukrajina), byl hudební skladatel, dirigent, absolvent Pražské konzervatoře.

Nový!!: Moskva a Josef Přibík · Vidět víc »

Josef Přibyl (šachista)

Josef Přibyl (* 12. října 1947) je český mezinárodní mistr (IM) (1972) a medailista mistrovství Československa (1971, 1972, 1980, 1982, 1983).

Nový!!: Moskva a Josef Přibyl (šachista) · Vidět víc »

Josef Poláček (afrikanista)

Josef Poláček (29. ledna 1931 Starý Plzenec – 10. února 2012 Praha) byl český afrikanista.

Nový!!: Moskva a Josef Poláček (afrikanista) · Vidět víc »

Josef Prošek (fotograf)

Josef Prošek (19. října 1923 Podol u města Mšené-lázně – 9. prosince 1992 Praha) byl český umělecký fotograf.

Nový!!: Moskva a Josef Prošek (fotograf) · Vidět víc »

Josef Rejfíř

Josef Rejfíř (22. září 1909 Praha – 4. května 1962 Praha) byl československý šachista, mistr Ústřední jednoty československých šachistů od roku 1929, mezinárodní mistr od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Josef Rejfíř · Vidět víc »

Josef Robotka

Josef Robotka (25. února 1906 Tasov – 12. listopadu 1952 Praha) byl podplukovník generálního štábu Československé armády a v době druhé světové války účastník protinacistického odboje kdy byl spoluzakladatelem Rady tří.

Nový!!: Moskva a Josef Robotka · Vidět víc »

Josef Sýkora

Josef Sýkora (Josif Josifovič Sikora, rusky Иосиф Иосифович Сикора, 16. leden 1870 v Chrudimi nebo Charkově – 23. února 1944 v Benešově) byl český astronom a astrofyzik působící v Rusku, pak v Čechách.

Nový!!: Moskva a Josef Sýkora · Vidět víc »

Josef Schnitter

Josef Václav Schnitter (16. října 1852 Nový BydžovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1848-1855 v Novém Bydžově, sign. 115-14, ukn. 6871, str.251. Dostupné online – 19. května 1914 Plovdiv) byl český stavitel, který většinu svého života strávil Bulharsku, kde je znám jako Josif Šniter (Йосиф Шнитер).

Nový!!: Moskva a Josef Schnitter · Vidět víc »

Josef Slabý (generál)

Josef Slabý (20. srpna 1912 Černčice – 22. dubna 2003 Praha) byl český a československý voják, účastník protinacistického odboje, náčelník Správy vojenských lázeňských a rekreačních zařízení Ministerstva obrany Československa Československé lidové armády, oběť politických čistek v Československé lidové armádě.

Nový!!: Moskva a Josef Slabý (generál) · Vidět víc »

Josef Stolařík

Josef Stolařík (6. září 1933, Bojkovice) byl československý volejbalový reprezentant, dvojnásobný vicemistr světa, zasloužilý mistr sportu a úspěšný trenér.

Nový!!: Moskva a Josef Stolařík · Vidět víc »

Josef Teska

Josef Teska (9. března 1868 Ostrov – 31. července 1945 Praha) byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Nový!!: Moskva a Josef Teska · Vidět víc »

Josef Vágner (zpěvák)

Josef Vágner (* 17. července 1990 Praha) je český zpěvák a herec.

Nový!!: Moskva a Josef Vágner (zpěvák) · Vidět víc »

Josef Zieleniec

Josef Zieleniec (* 28. dubna 1946 Moskva) je český politik, první ministr zahraničních věcí samostatné České republiky, člen Poslanecké sněmovny a místopředseda ODS, který po rozkolu v letech 1997–1998 odešel z ODS.

Nový!!: Moskva a Josef Zieleniec · Vidět víc »

Josefa Faimonová

Josefa Faimonová (18. srpna 1911 Líšeň – 12. října 1943 Praha-Pankrác) byla česká komunistická mládežnická politička, za Protektorátu Čechy a Morava aktivní účastnice protiněmeckého (II.) odboje.

Nový!!: Moskva a Josefa Faimonová · Vidět víc »

Joseph Paul-Boncour

Augustin Alfred Joseph Paul-Boncour (4. srpna 1873 Saint-Aignan, Loir-et-Cher – 28. března 1972 Paříž) byl francouzský politik a diplomat třetí republiky.

Nový!!: Moskva a Joseph Paul-Boncour · Vidět víc »

Josi Benajun

Josi Šaj Benajun (יוסף שי בניון,: Yossi Benayoun; * 5. květen 1980 Dimona) je bývalý izraelský profesionální fotbalista, který hrával na pozici křídelníka.

Nový!!: Moskva a Josi Benajun · Vidět víc »

Josif Samuilovič Šklovskij

Josif Samuilovič Šklovskij (– 3. března 1985) byl sovětský astronom a astrofyzik.

Nový!!: Moskva a Josif Samuilovič Šklovskij · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Nový!!: Moskva a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »

Josip Broz Tito

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Josip Broz Tito · Vidět víc »

Jozef Kvasnica

Jozef Kvasnica (17. března 1930 Tunežice, Československo – 23. listopadu 1992 Praha) byl československý teoretický fyzik, profesor Univerzity Karlovy v Praze, kde působil na Katedře teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty.

Nový!!: Moskva a Jozef Kvasnica · Vidět víc »

Jozef Lenárt

Jozef Lenárt (3. dubna 1923 Liptovská Porúbka – 11. února 2004 Praha) byl komunistický funkcionář, československý premiér v letech 1963–1968.

Nový!!: Moskva a Jozef Lenárt · Vidět víc »

Jozef Migaš

Jozef Migaš (* 7. ledna 1954, Pušovce) je slovenský levicový politik, diplomat a podnikatel.

Nový!!: Moskva a Jozef Migaš · Vidět víc »

Jozef Nálepka

Jozef Nálepka (27. března 1925 Smižany, Československo – 29. září 2014) byl slovenský partyzán a československý diplomat.

Nový!!: Moskva a Jozef Nálepka · Vidět víc »

Jozef Pribilinec

Jozef Pribilinec (* 6. července 1960 Kopernica, Slovensko) je československý sportovní chodec a olympijský vítěz slovenské národnosti, později též politik a podnikatel.

Nový!!: Moskva a Jozef Pribilinec · Vidět víc »

Jozef Styk

Jozef Styk, též Jozef Juraj Styk (19. března 1897 Dolný Kubín – 28. srpna 1965 Sučany), byl slovenský a československý národohospodář, člen druhého odboje, poválečný politik za Demokratickou stranu, poslanec Prozatímního Národního shromáždění, Slovenské národní rady a Ústavodárného Národního shromáždění a člen Sboru pověřenců.

Nový!!: Moskva a Jozef Styk · Vidět víc »

Jozef Tuchyňa

Jozef Tuchyňa (11. listopadu 1941 Krásna Ves – 9. listopadu 2019) byl slovenský generál, bývalý ministr vnitra Slovenska a bývalý náčelník generálního štábu.

Nový!!: Moskva a Jozef Tuchyňa · Vidět víc »

Južnaja (stanice metra v Moskvě)

Južnaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Južnaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Južno-Kurilsk

Južno-Kurilsk (rusky: Южно-Курильск; japonsky ユジノクリリスク Judžino Kuririsuku, příp. Rujóbecu) je sídlo městského typu v Rusku a správní středisko Južnokurilského distriktu.

Nový!!: Moskva a Južno-Kurilsk · Vidět víc »

Južno-Sachalinsk

Južno-Sachalinsk (do roku 1946 Tojohara; Tojohara-ši), je město v Rusku, na Dálném východě, na ostrově Sachalin.

Nový!!: Moskva a Južno-Sachalinsk · Vidět víc »

Južnouralsk

Južnouralsk je město v Čeljabinské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Južnouralsk · Vidět víc »

Juchnov

Juchnov je město v Rusku, kde patří do Kalužské oblasti.

Nový!!: Moskva a Juchnov · Vidět víc »

Judo na akademické půdě

Judo patří mezi základní univerzitní sporty.

Nový!!: Moskva a Judo na akademické půdě · Vidět víc »

Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – bez rozdílu hmotnosti

Zápasy v judu na XXII. Letních olympijských hrách v kategorii bez rozdílu vah proběhly v Moskvě, 2. srpna 1980.

Nový!!: Moskva a Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – bez rozdílu hmotnosti · Vidět víc »

Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – lehká váha

Zápasy v judu na XXII. Letních olympijských hrách v kategorii lehkých vah mužů proběhly v Moskvě, 30. července 1980.

Nový!!: Moskva a Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – lehká váha · Vidět víc »

Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – pololehká váha

Zápasy v judu na XXII. Letních olympijských hrách v kategorii pololehkých vah mužů proběhly v Moskvě, 31. července 1980.

Nový!!: Moskva a Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – pololehká váha · Vidět víc »

Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – polostřední váha

Zápasy v judu na XXII. Letních olympijských hrách v kategorii polostřevních vah mužů proběhly v Moskvě, 29. července 1980.

Nový!!: Moskva a Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – polostřední váha · Vidět víc »

Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – polotěžká váha

Zápasy v judu na XXII. Letních olympijských hrách v kategorii polotěžkých vah mužů proběhly v Moskvě, 27. července 1980.

Nový!!: Moskva a Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – polotěžká váha · Vidět víc »

Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – střední váha

Zápasy v judu na XXII. Letních olympijských hrách v kategorii středních vah mužů proběhly v Moskvě, 28. července 1980.

Nový!!: Moskva a Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – střední váha · Vidět víc »

Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – superlehká váha

Zápasy v judu na XXII. Letních olympijských hrách v kategorii superlehkých vah mužů proběhly v Moskvě, 1. srpna 1980.

Nový!!: Moskva a Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – superlehká váha · Vidět víc »

Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – těžká váha

Zápasy v judu na XXII. Letních olympijských hrách v kategorii těžkých vah mužů proběhly v Moskvě, 26. července 1980.

Nový!!: Moskva a Judo na Letních olympijských hrách 1980 – muži – těžká váha · Vidět víc »

Jugend debattiert international

Varšavě (Polsko), 17.10.2014 Jugend debattiert international / Mezinárodní debaty mládeže - soutěž pro žáky ve střední a východní Evropě je mezinárodní debatní soutěž probíhající v České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rusku, a na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Jugend debattiert international · Vidět víc »

Jugo-Zapadnaja (stanice metra v Moskvě)

Stanice metra Jugo-Zapadnaja Jugo-Zapadnaja je stanice moskevského metra, do roku 2014 konečná Sokolničeské linky.

Nový!!: Moskva a Jugo-Zapadnaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Jugoslávští partyzáni

Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.

Nový!!: Moskva a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »

Jugoslávie na letních olympijských hrách

Jugoslávie na letních olympijských hrách startovala v letech 1920 až 2000.

Nový!!: Moskva a Jugoslávie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Jugoslávie na Letních olympijských hrách 1980

Jugoslávii na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 164 sportovců, z toho 136 mužů a 28 žen.

Nový!!: Moskva a Jugoslávie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Jugoslávsko-sovětské vztahy

Jugoslávie a Sovětský svaz na mapě Jugoslávsko-sovětské vztahy byly vzájemné vztahy mezi Jugoslávií (1918-2003) a Sovětským svazem (1922-1991).

Nový!!: Moskva a Jugoslávsko-sovětské vztahy · Vidět víc »

Juho Kusti Paasikivi

Juho Kusti Paasikivi (27. listopadu 1870 Hämeenkoski – 14. prosince 1956 Helsinky) byl v letech 1946–1956 prezidentem Finska, předtím vykonával funkci předsedy vlády (v roce 1918 a poté znovu mezi lety 1944 a 1946).

Nový!!: Moskva a Juho Kusti Paasikivi · Vidět víc »

Jukums Vācietis

Jukums Vācietis (23. listopadu 1873 Jaunmuiža – 28. července 1938 Kommunarka) byl lotyšský vojenský velitel.

Nový!!: Moskva a Jukums Vācietis · Vidět víc »

Julia (film)

Julia, český název Julie / Julia, je americký film z roku 1977.

Nový!!: Moskva a Julia (film) · Vidět víc »

Julia Hartwigová

Julia Hartwigová (nepřechýleně Julia Hartwig-Międzyrzecka; 14. srpna 1921, Lublin – 14. července 2017, Pensylvánie) byla polská překladatelka a spisovatelka.

Nový!!: Moskva a Julia Hartwigová · Vidět víc »

Julia Leonidovna Latynina

Julia Leonidovna Latynina Julia Leonidovna Latynina (* 16. června 1966, Moskva) je ruská novinářka, spisovatelka a rozhlasová moderátorka, spolupracující s ruským opozičním deníkem Novaja gazeta, či rozhlasovou stanicí Echo Moskvy.

Nový!!: Moskva a Julia Leonidovna Latynina · Vidět víc »

Julia Lermontova

Julia Lermontova, Юлия Всеволодовна Лермонтова (21. prosince 1846 Petrohrad – 16. prosince 1919 Moskva) byla první žena na světě, která získala doktorát z chemie.

Nový!!: Moskva a Julia Lermontova · Vidět víc »

Julia Mancusová

Julia Mancusová (* 9. března 1984 Reno, Nevada) je bývalá americká lyžařka v alpském lyžování, olympijská vítězka v obřím slalomu ze ZOH 2006 v Turíně, dvojnásobná stříbrná medailistka z mistrovství světa 2007 v Åre v superkombinaci a také v Super-G na MS 2011.

Nový!!: Moskva a Julia Mancusová · Vidět víc »

Julia Putincevová

Julia Putincevová (* 7. ledna 1995 Moskva) je ruská profesionální tenistka, od června 2012 reprezentující Kazachstán.

Nový!!: Moskva a Julia Putincevová · Vidět víc »

Julia Volkovová

Julia Volkovová (* 20. února 1985 Moskva) je ruská zpěvačka, bývalá členka dívčího hudebního dua t.A.T.u. Volkovová je známá pro svůj charakteristický hlas.

Nový!!: Moskva a Julia Volkovová · Vidět víc »

Juliana Jakovlevna Jachnina

Juliana Jakovlevna Jachnina (rusky Юлиана Яковлевна Яхнина, 6. března 1928, Moskva – 4. srpna 2004, Moskva) byla ruská překladatelka, neteř Julija Osipoviče Martova.

Nový!!: Moskva a Juliana Jakovlevna Jachnina · Vidět víc »

Julianna Avdějevová

Julianna Andrejevna Avdějevová (rusky Юлиа́нна Андре́евна Авде́ева, * 3. července 1985, Moskva) je ruská koncertní klavíristka.

Nový!!: Moskva a Julianna Avdějevová · Vidět víc »

Julie Žižlavská

Julie Žižlavská roz.

Nový!!: Moskva a Julie Žižlavská · Vidět víc »

Julij Markovič Daniel

Julij Markovič Daniel (15. listopadu 1925, Moskva, Sovětský svaz – 30. prosince 1988 tamtéž) byl sovětský spisovatel, básník, překladatel, disident a politický vězeň.

Nový!!: Moskva a Julij Markovič Daniel · Vidět víc »

Julij Michajlovič Voroncov

Julij Michajlovič Voroncov (7. října 1929 – 12. prosince 2007) byl sovětský a ruský diplomat, stálý zástupce Sovětského svazu a Ruské federace při Organizaci spojených národů v letech 1990 až 1994.

Nový!!: Moskva a Julij Michajlovič Voroncov · Vidět víc »

Julija Čermošanská

Julija Igorevna Čermošanská (* 6. ledna 1986, Brjansk) je ruská atletka, sprinterka.

Nový!!: Moskva a Julija Čermošanská · Vidět víc »

Julija Fomenková

Julija Nikolajevna Fomenková (rozená Julija Čiženková; * 30. srpna 1979, Archangelsk, Archangelská oblast) je ruská atletka, běžkyně, jejíž hlavní disciplínou je běh na 1500 metrů.

Nový!!: Moskva a Julija Fomenková · Vidět víc »

Julija Golubčikovová

Julija Alexejevna Golubčikovová (* 27. března 1983, Moskva) je ruská atletka, specializující se na skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Julija Golubčikovová · Vidět víc »

Julija Navalná

Julija Borisovna Navalná (* 24. července 1976, Moskva, Sovětský svaz) je ruská ekonomka a aktivistka.

Nový!!: Moskva a Julija Navalná · Vidět víc »

Julija Pečonkinová

Julija Sergejevna Pečonkinová, rozená Nosovová (* 21. dubna 1978, Krasnojarsk) je bývalá ruská atletka, mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek z roku 2005.

Nový!!: Moskva a Julija Pečonkinová · Vidět víc »

Julija Peresildová

Julija Sergejevna Peresildová (* 5. září 1984, Pskov, SSSR) je ruská herečka.

Nový!!: Moskva a Julija Peresildová · Vidět víc »

Julija Ryžovová

Julija Ryžovová, (* 7. října 1988 v Kalininu (Tver), Sovětský svaz) je ruská zápasnice – judistka.

Nový!!: Moskva a Julija Ryžovová · Vidět víc »

Julija Siněokaja

Julija Vadimovna Siněokaja (* 1. března 1969 v Moskvě, RSFSR, SSSR) je ruská historička filozofie, profesor Ruské akademie věd (2015), žakyně Nelli Motrošilovové.

Nový!!: Moskva a Julija Siněokaja · Vidět víc »

Julius a Ethel Rosenbergovi

Julius Rosenberg se svou manželkou Ethel Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953 New York) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953 New York) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Nový!!: Moskva a Julius a Ethel Rosenbergovi · Vidět víc »

Julius Fučík

Julius Fučík (23. února 1903 Smíchov, dnes čtvrť města Praha – 8. září 1943 Berlín, Plötzensee) byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji.

Nový!!: Moskva a Julius Fučík · Vidět víc »

Julius Tandler

Pamětní deska na budově Rodinného centra Julia Tandlera ve Vídni Julius Tandler (16. února 1869 Jihlava židovské náboženské obce v Jihlavě – 25. srpna 1936 Moskva) byl rakouský lékař moravského původu, anatom a sociálně-demokratický politik, zakladatel moderní sociální politiky, zakladatel prvního ministerstva zdravotnictví na světě a systému pediatrického poradenství, manželských poraden, mateřských škol a očkování v tehdejším Rakousko-Uhersku a meziválečném Rakousku.

Nový!!: Moskva a Julius Tandler · Vidět víc »

Julius Volek-Choráz

Julius Volek-Choráz (20. června 1888 Hustopeče nad Bečvou - 24. srpna 1928 Moskva) byl český učitel, novinář a komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Julius Volek-Choráz · Vidět víc »

Jumdžágín Cedenbal

Jumdžágín Cedenbal (17. září 1916 Ulángom - 24. dubna 1991 Moskva, mongolsky Юмжаагийн Цэдэнбал), byl mongolský politik, který stál v čele Mongolské lidové republiky přes 30 let.

Nový!!: Moskva a Jumdžágín Cedenbal · Vidět víc »

Juniorské světové rekordy v atletice (dráha)

Seznam juniorských světových rekordů atletů a atletek podle atletických disciplín.

Nový!!: Moskva a Juniorské světové rekordy v atletice (dráha) · Vidět víc »

Junkers F 13

Junkers F.13 (také známý jako F 13) bylo německé jednomotorové dopravní letadlo, které poprvé vzlétlo 25. června 1919.

Nový!!: Moskva a Junkers F 13 · Vidět víc »

Junkers Ju 352

Junkers Ju 352 Herkules byl německý třímotorový transportní letoun smíšené konstrukce z období druhé světové války, který byl pokračovatelem typu Junkers Ju 252.

Nový!!: Moskva a Junkers Ju 352 · Vidět víc »

Juno a Avos

Juno a Avos (Юнона и Авось) je původní ruská rocková opera o dvou dějstvích Alexeje Rybnikova (hudba) a Andreje Andrejeviče Vozněsenského (libreto).

Nový!!: Moskva a Juno a Avos · Vidět víc »

Juraj Križanić

Juraj Križanić (Obrh u Bihaće 1618 – 12. září1683 Vídeň) byl chorvatský misionář, filolog, filozof, spisovatel a barokní panslavista.

Nový!!: Moskva a Juraj Križanić · Vidět víc »

Jurgis Kairys

Jurgis Kairys (* 6. května 1952 v Šarypovu, Krasnojarský kraj, SSSR v rodině poválečných vyhnanců do GULAGů v Sibiři) je litevský pilot, letec akrobat, letecký konstruktér, mistr akrobatického létání, šampión evropských i světových přeborů v akrobatickém létání, mnohonásobný vítěz těchto přeborů, který vyhrál nejvíce soutěží FAI World Grand Prix.

Nový!!: Moskva a Jurgis Kairys · Vidět víc »

Juri Štern

Juri Štern (יורי שטרן, původním jménem v ruštině: Юрий Штерн, Jurij Štern) byl izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Jisra'el Bejtejnu.

Nový!!: Moskva a Juri Štern · Vidět víc »

Jurij Abramovič Golfand

Jurij Abramovič Golfand (10. ledna 1922 – 17. února 1994) byl rusko-izraelský fyzik narozený v Charkově, známý pro svou práci z roku 1971 v níž navrhl supersymetrii mezi bosony a fermiony rozšířením Poincarého algebry antikomutačními spinorovými generátory.

Nový!!: Moskva a Jurij Abramovič Golfand · Vidět víc »

Jurij Alexandrovič Orlov

Jurij Alexandrovič Orlov (rusky Юрий Александрович Орлов; 12. června 1893, Tomyševo, Simbirská gubernie – 2. října 1966, Moskva) byl ruský zoolog–paleontolog.

Nový!!: Moskva a Jurij Alexandrovič Orlov · Vidět víc »

Jurij Andropov

Jaruzelskím Jurij Vladimirovič Andropov (rusky Юрий Владимирович Андропов; 15. června 1914, Nagutskaja, dnes Soluno-Dmitrijevskoje – 9. února 1984, Moskva) byl sovětský politik a státník, nejvyšší představitel Sovětského svazu a předseda prezídia Nejvyššího sovětu od 12. listopadu 1982 až do své smrti o patnáct měsíců později.

Nový!!: Moskva a Jurij Andropov · Vidět víc »

Jurij Arťuchin

Jurij Petrovič Arťuchin (22. července 1930 v Peršutinu u Moskvy – 4. srpna 1998 v Hvězdném městečku) byl sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Jurij Arťuchin · Vidět víc »

Jurij Averbach

Jurij Averbach (8. února 1922, Kaluga – 7. května 2022, Moskva) byl ruský a sovětský šachista a šachový spisovatel.

Nový!!: Moskva a Jurij Averbach · Vidět víc »

Jurij Ščekočichin

Jurij Petrovič Ščekočichin (rusky Юрий Петрович Щекочихин, 9. června 1950, Kirovabad, dnes Gandža – 3. července 2003, Moskva) byl ruský politik a investigativní novinář, redaktor opozičního listu Novaja Gazeta.

Nový!!: Moskva a Jurij Ščekočichin · Vidět víc »

Jurij Česnokov

Jurij Borisovič Česnokov (rusky: Юрий Борисович Чесноков; 22. ledna 1933 Moskva – 30. května 2010 Moskva) byl ruský volejbalista, který reprezentoval Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Jurij Česnokov · Vidět víc »

Jurij Baturin

Jurij Michajlovič Baturin, (* 12. června 1949 v Moskvě, SSSR), je ruský politik a kosmonaut, který dvakrát letěl do vesmíru v lodích Sojuz, poprvé na vesmírnou stanici Mir a podruhé na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Nový!!: Moskva a Jurij Baturin · Vidět víc »

Jurij Bujda

Jurij Bujda (rusky: Юрий Васильевич Буйда) (* 29. srpna 1954, Znamensk, Kaliningradská oblast) je ruský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Jurij Bujda · Vidět víc »

Jurij Dolgorukij

Jurij Dolgorukij (1090 – 15. května 1157) byl veliký kníže kyjevský z rodu Rurikovců, šestý syn Vladimíra II. Monomacha.

Nový!!: Moskva a Jurij Dolgorukij · Vidět víc »

Jurij Duď

Jurij Aleksandrovič Duď (* 11. října 1986, Postupim, Německá demokratická republika) je ruský novinář ukrajinského původu, dokumentarista, video bloger a televizní a rozhlasový moderátor.

Nový!!: Moskva a Jurij Duď · Vidět víc »

Jurij Dumčev

Jurij Eduardovič Dumčev (5. srpna 1958 Rossoš – 10. února 2016 Adler) byl ruský atlet reprezentující Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Jurij Dumčev · Vidět víc »

Jurij Fjodorovič Orlov

Jurij Fjodorovič Orlov (13. srpna 1924, Moskva, SSSR – 27. září 2020, Ithaca, New York, USA) byl ruský jaderný fyzik, sovětský disident a aktivista vystupující na obranu lidských práv.

Nový!!: Moskva a Jurij Fjodorovič Orlov · Vidět víc »

Jurij Gagarin

Jurij Alexejevič Gagarin (9. března 1934 Klušino – 27. března 1968, Novoselovo, Vladimirská oblast) byl sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru.

Nový!!: Moskva a Jurij Gagarin · Vidět víc »

Jurij Gazinskij

Jurij Alexandrovič Gazinskij (* 20. července 1989) je ruský profesionální fotbalista, který hraje na pozici defenzivního záložníka za FK Ural Jekatěrinburg.

Nový!!: Moskva a Jurij Gazinskij · Vidět víc »

Jurij Glazkov

Jurij Nikolajevič Glazkov,, (2. října 1939 Moskva, SSSR – 9. prosince 2008 Moskva, Ruská federace) byl sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Jurij Glazkov · Vidět víc »

Jurij Istomin

Jurij Istomin, ukrajinsky Юрій Васильович Істомин, rusky Юрий Васильевич Истомин (3. července 1944 Charkov – 6. února 1999 Moskva) byl ukrajinský fotbalista, obránce, jenž reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Jurij Istomin · Vidět víc »

Jurij Kovaljov

Jurij Fjodorovič Kovaljov, rusky Юрий Фёдорович Ковалёв (6. únor 1934, Orechovo-Zujevo – 25. září 1979, Moskva) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Jurij Kovaljov · Vidět víc »

Jurij Krjaněv

Jurij Vitaljevič Krjaněv (* 31. října 1933 v Omsku) je sovětský a ruský filosof, religionista a vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor, odborník pro axiologii, globalistiku, filosofii náboženství a filosofii vědy.

Nový!!: Moskva a Jurij Krjaněv · Vidět víc »

Jurij Krylov

Jurij Krylov (rusky: Юрий Николаевич Крылов) (11. března 1930, selo Okťabrskaja fabrika Krasnogorský rajón – 4. listopadu 1979, Moskva) byl sovětský reprezentační hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Jurij Krylov · Vidět víc »

Jurij Lebeděv

Jurij Vasiljevič Lebeděv, Юрий Васильевич Лебедев (* 1. března 1951 v Moskvě) je bývalý ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Jurij Lebeděv · Vidět víc »

Jurij Litujev

Jurij Litujev (rusky Юрий Николаевич Литуев) (11. dubna 1925 Irbit – 2. března 2000 Moskva) byl sovětský atlet.

Nový!!: Moskva a Jurij Litujev · Vidět víc »

Jurij Ljubimov

Jurij Petrovič Ljubimov (30. září 1917 Jaroslavl – 5. října 2014 Moskva) byl ruský divadelní herec, režisér, zakladatel a dlouholetý ředitel divadla Na Tagance.

Nový!!: Moskva a Jurij Ljubimov · Vidět víc »

Jurij Logviněnko

Jurij Logviněnko (cyrilicí Юрий Анатольевич Логвиненко, Jurij Anatoljevič Logviněnko; * 22. července 1988, Akťubinsk, Kazašská SSR, SSSR) je kazašský fotbalový záložník a reprezentant, momentálně hráč klubu FK Aktobe.

Nový!!: Moskva a Jurij Logviněnko · Vidět víc »

Jurij Lužkov

Jurij Michajlovič Lužkov (21. září 1936, Moskva – 10. prosince 2019, Mnichov) byl ruský politik, člen politické strany Jednotné Rusko.

Nový!!: Moskva a Jurij Lužkov · Vidět víc »

Jurij Mazurok

Jurij Antonovič Mazurok (18. července 1931 Kraśnik – 1. dubna 2006 Moskva) byl ruský operní pěvec (baryton) ukrajinského původu.

Nový!!: Moskva a Jurij Mazurok · Vidět víc »

Jurij Melvil

Jurij Konstantinovič Melvil (27. dubna 1912 – 4. června 1993) byl sovětský historik filosofie, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity.

Nový!!: Moskva a Jurij Melvil · Vidět víc »

Jurij Michajlovič Stěklov

Jurij Michajlovič Stěklov (vlastním jménem Ovšij Moisejevič Nachamkis;, Oděsa – 15. září 1941, Moskva) byl sovětský historik a novinář.

Nový!!: Moskva a Jurij Michajlovič Stěklov · Vidět víc »

Jurij Nikolajevič Babajev

Jurij Nikolajevič Babajev (Юрий Николаевич Бабаев; 21. května 1928 Moskva – 6. října 1986 Moskva) byl ruský fyzik, specialista v oblasti jaderné fyziky.

Nový!!: Moskva a Jurij Nikolajevič Babajev · Vidět víc »

Jurij Nikulin

Jurij Vladimirovič Nikulin (Юрий Владимирович Никулин, 18. prosince 1921 Demidov – 21. srpna 1997 Moskva) byl sovětský komik a filmový herec.

Nový!!: Moskva a Jurij Nikulin · Vidět víc »

Jurij Oleša

Jurij Karlovič Oleša (3. března 1899 Kropyvnyckyj – 10. května 1960 Moskva) byl rusky píšící sovětský spisovatel polského původu narozený na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Jurij Oleša · Vidět víc »

Jurij Ozerov

Jurij Nikolajevič Ozerov (26. ledna 1921, Moskva, Sovětské Rusko – 15. října 2001, Moskva, Rusko) byl ruský herec a filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Jurij Ozerov · Vidět víc »

Jurij Sedych

Jurij Georgijevič Sedych (rusky Юрий Геopгиевич Седых, 11. června 1955 Novočerkassk, Rostovská oblast, SSSR, dnešní Ruská federace – 14. září 2021) byl sovětský atlet ukrajinské národnosti, specializující se na hod kladivem.

Nový!!: Moskva a Jurij Sedych · Vidět víc »

Jurij Senkjevič

Jurij Alexandrovič Senkjevič (4. března 1937 – 25. září 2003) byl sovětský lékař a vědec.

Nový!!: Moskva a Jurij Senkjevič · Vidět víc »

Jurij Surov

Jurij Alexejevič Surov (rusky Юрий Алексеевич Суров; * 13. května 1963 Voroněž) je bývalý sovětský a ruský fotbalový záložník.

Nový!!: Moskva a Jurij Surov · Vidět víc »

Jurij Vasiljevič Abramočkin

Jurij Vasiljevič Abramočkin (Юрий Васильевич Абрамочкин; 11. prosince 1936 Moskva – 5. dubna 2018 Moskva) byl ruský fotograf a fotožurnalista.

Nový!!: Moskva a Jurij Vasiljevič Abramočkin · Vidět víc »

Jurij Vasiljevič Šatunov

Jurij Vasiljevič Šatunov (Юрий Васильевич Шатунов; 6. září 1973 Kumertau, Sovětský svaz – 23. června 2022 Domodědovo, Moskevská oblast, Rusko) byl ruský zpěvák a sólista skupiny Laskovij Maj.

Nový!!: Moskva a Jurij Vasiljevič Šatunov · Vidět víc »

Jurij Vasiljevič Bondarev

Jurij Vasiljevič Bondarev (15. března 1924, Orsk – 29. března 2020, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel, představitel ruské válečné prózy.

Nový!!: Moskva a Jurij Vasiljevič Bondarev · Vidět víc »

Jurij Vasiljevič Jakovlev

Jurij Vasiljevič Jakovlev (Ю́рий Васи́льевич Я́ковлев, 25. dubna 1928 Moskva – 30. listopadu 2013 Moskva) byl sovětský a ruský herec, působící v divadle, filmu a dabingu.

Nový!!: Moskva a Jurij Vasiljevič Jakovlev · Vidět víc »

Jurij Venelin

Jurij Venelin, narozen jako Юрий Гуца, Georgius Hutza, (22. dubna 1802 Tybava – 26. března 1839 Moskva) byl historik a publicista, jeden ze zakladatelů slavistiky.

Nový!!: Moskva a Jurij Venelin · Vidět víc »

Jurij Vladimirovič Dubinin

Jurij Vladimirovič Dubinin, (7. října 1930 Nalčik – 20. prosince 2013 Moskva) byl sovětský a ruský diplomat, stálý zástupce Sovětského svazu při Organizaci spojených národů krátce v roce 1986.

Nový!!: Moskva a Jurij Vladimirovič Dubinin · Vidět víc »

Jurij Vladimirovič Matijasevič

Jurij Vladimirovič Matijasevič (* 2. března 1947 Leningrad) je ruský matematik a informatik.

Nový!!: Moskva a Jurij Vladimirovič Matijasevič · Vidět víc »

Jurijs Ševļakovs

Jurijs Ševļakovs (rusky Ю́рий Влади́мирович Шевляко́в; * 24. ledna 1959, Moskva, RSFSR, SSSR) je bývalý lotyšský fotbalový obránce ruského původu a pozdější trenér.

Nový!!: Moskva a Jurijs Ševļakovs · Vidět víc »

Jurjev-Polskij

Jurjev-Polskij je město ve Vladimirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Jurjev-Polskij · Vidět víc »

Jurodiví

Vasilij Ivanovič Surikov: Jurodivý sedící ve sněhu Blázni pro Krista často používají šokující nekonvenční chování napadající přijaté standardní normy. Jurodivý Basil se modlí nahý na sněhu. Jurodivý (řecky μωρός;;; francouzsky fols-en-Christ), původní význam řeckého slova μωρός byl mrzák (mrzák od narození).

Nový!!: Moskva a Jurodiví · Vidět víc »

Justin Reiter

Justin Reiter (* 2. února 1981 Truckee) je bývalý americký snowboardista, v současnosti trenér snowboardistů.

Nový!!: Moskva a Justin Reiter · Vidět víc »

Justinian (Ovčinnikov)

Justinian (vlastním jménem: Viktor Ivanovič Ovčinnikov; * 28. ledna 1961, Kostěrjovo) je kněz ruské pravoslavné církve a arcibiskup elistenský a kalmycký.

Nový!!: Moskva a Justinian (Ovčinnikov) · Vidět víc »

Jusupovové

Jusupovové (rusky Юсу́повы / Jusupovy) byli ruský šlechtický rod pocházející z panovnické dynastie Nogajců, proslulá svým nesmírným bohatstvím, filantropií a uměleckými sbírkami v 18.

Nový!!: Moskva a Jusupovové · Vidět víc »

Jutta Kirstová

Jutta Kirstová, rozená Krautwurstová (* 11. listopadu 1954, Drážďany) je bývalá východoněmecká atletka, bronzová olympijská medailistka ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Jutta Kirstová · Vidět víc »

Juvenalij (Pojarkov)

Juvenalij (světským jménem: Vladimir Kirillovič Pojarkov; * 22. září 1935, Jaroslavl) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní metropolita krutický a kolomenský.

Nový!!: Moskva a Juvenalij (Pojarkov) · Vidět víc »

Juvenalij (Tarasov)

Juvenalij (světským jménem: Spiridon Alexejevič Tarasov; 29. dubna 1929, Bolšemečetnyj – 13. ledna 2013, Kursk) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita kurský a rylský.

Nový!!: Moskva a Juvenalij (Tarasov) · Vidět víc »

Kašin

Kašin je město v Tverské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kašin · Vidět víc »

Kašira

Kašira je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kašira · Vidět víc »

Kabardsko-Balkarsko

Kabardsko-Balkarsko (rusky Кабардино-Балкарская республика, zkráceně Кабардино-Балкария, kabardsko-čerkesky Къэбэрдей-Балъкъэр Республикэ, karačajsko-balkarsky Къабарты-Малкъар Республика) je republika Ruské federace na severním okraji Kavkazu.

Nový!!: Moskva a Kabardsko-Balkarsko · Vidět víc »

Kachovskaja

Kachovskaja označuje v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Kachovskaja · Vidět víc »

Kachovskaja (linka metra v Moskvě)

Kachovskaja byla jedna z linek Moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Kachovskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Kadi

Kadi je jezero na pravém břehu řeky Amur v severních výběžcích Sichote Alini v Chabarovském kraji v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kadi · Vidět víc »

Kadykčan

Kadykčan (evensky znamená „malá roklina“) je opuštěné sídlo městského typu v Susumanském rajónu v Magadanské oblasti v asijské části Ruské federace, které leží 65 km severozápadně od Susumanu.

Nový!!: Moskva a Kadykčan · Vidět víc »

Kajerkan

Kajerkan je sídlo v Rusku v severní části Krasnojarského kraje, od Krasnojarsku je vzdálen asi 1560 km.

Nový!!: Moskva a Kajerkan · Vidět víc »

Kajmanské ostrovy na letních olympijských hrách

Kajmanské ostrovy na letních olympijských hrách startuje od roku 1976.

Nový!!: Moskva a Kajmanské ostrovy na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kalač na Donu

Kalač na Donu je ruské město nacházející se v evropské části Ruska ve Volgogradské oblasti asi 80 kilometrů západně od Volgogradu na řece Donu u Cimljanské přehradní nádrže nedaleko od Volžsko-donského kanálu.

Nový!!: Moskva a Kalač na Donu · Vidět víc »

Kalačinsk

Kalačinsk je město v Omské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kalačinsk · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Nový!!: Moskva a Kaliningrad · Vidět víc »

Kaliningradská oblast

Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře, nazvaná podle svého střediska Kaliningradu.

Nový!!: Moskva a Kaliningradská oblast · Vidět víc »

Kalininská jaderná elektrárna

Kalininská jaderná elektrárna (Kalininskaja AES) leží v Rusku, asi 200 kilometrů severně od Moskvy v Tverské oblasti, poblíž města Udomlja.

Nový!!: Moskva a Kalininská jaderná elektrárna · Vidět víc »

Kalininsko-Solncevskaja (linka metra v Moskvě)

Vůz metra na lice Kalininsko-Solncevskaja Kalininsko-Solncevskaja je jedna z linek moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Kalininsko-Solncevskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Kaljazin

Kaljazin je město v Tverské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kaljazin · Vidět víc »

Kalmycko

upright.

Nový!!: Moskva a Kalmycko · Vidět víc »

Kalmykové

Kalmykové (kalmycky хальмг, хальмгуд, калмыки, халимаг) je západomongolský národ žijící převážně v Kalmycké republice, která je součástí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kalmykové · Vidět víc »

Kalužskaja (stanice metra v Moskvě)

Nástupiště stanice Kalužskaja je stanice moskevského metra na Kalužsko-Rižské lince.

Nový!!: Moskva a Kalužskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Kalužská oblast

Kalužská oblast je federální subjekt Ruské federace – oblast, která patří do Centrálního federálního okruhu.

Nový!!: Moskva a Kalužská oblast · Vidět víc »

Kalužsko-Rižskaja (linka metra v Moskvě)

Poloha linky na mapě města Kalužsko-Rižskaja je jedna z linek moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Kalužsko-Rižskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Kaluga

Kaluga je město ležící v centrální části Ruska na řece Oka, 180 km jihozápadně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Kaluga · Vidět víc »

Kama

Kama (udmurtsky Кам) je řeka v Permském kraji, v Udmurtsku a v Tatarstánu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kama · Vidět víc »

Kamčatka

Poloostrov Kamčatka na mapě Ruska vpravo Kamčatka je 1 250 km dlouhý poloostrov na ruském Dálném východě o rozloze 270 000 km².

Nový!!: Moskva a Kamčatka · Vidět víc »

Kamčatský kraj

Kamčatský kraj je federální subjekt Ruské federace, jenž zaujímá především území Kamčatského poloostrova.

Nový!!: Moskva a Kamčatský kraj · Vidět víc »

Kambodža na letních olympijských hrách

Kambodža na letních olympijských hrách startuje od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Kambodža na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kamenný kvítek

Kamenný kvítek (rusky Сказ о каменном цветке) je balet Sergeje Prokofjeva o třech jednáních a osmi obrazech podle námětu stejnojmenné pohádky Pavla Petroviče Bažova.

Nový!!: Moskva a Kamenný kvítek · Vidět víc »

Kamensk-Šachtinskij

Kamensk-Šachtinskij je město v Rostovské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kamensk-Šachtinskij · Vidět víc »

Kamerun na letních olympijských hrách

Kamerun na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Kamerun na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kamil Ibragimov

Kamil Anvarovič Ibragimov (* 13. srpna 1993 Moskva, Rusko) je ruský sportovní šermíř baškirského původu, který se specializuje na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Kamil Ibragimov · Vidět víc »

Kamil Mikulčík

Kamil Mikulčík (* 18. listopadu 1977 Trnava) je slovenský zpěvák, herec, skladatel a hudebník.

Nový!!: Moskva a Kamil Mikulčík · Vidět víc »

Kamila Lićwinková

Kamila Lićwinková (rozená Stepaniuková; * 22. března 1986, Bielsk Podlaski) je polská atletka, jež se specializuje na skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Kamila Lićwinková · Vidět víc »

Kamila Valijevová

Kamila Valerijevna Valijevová (* 26. dubna 2006, Kazaň) je ruská krasobruslařka tatarské národnosti, závodící v soutěži jednotlivkyň.

Nový!!: Moskva a Kamila Valijevová · Vidět víc »

Kamov

Kamov (tovární prefix Ka) je ruská konstrukční kancelář zabývající se především vývojem vrtulníků.

Nový!!: Moskva a Kamov · Vidět víc »

Kamov Autogyro

Kamov Autogyro (Камов Автожир) byl projekt sovětského lehkého víceúčelového vírníku navržený konstrukční kanceláří Kamov v roce 1972.

Nový!!: Moskva a Kamov Autogyro · Vidět víc »

Kamov Ka-10

Kamov Ka-10 (kód NATO „Hat“) byl sovětský jednomístný pozorovací vrtulník, který vycházel z typu Kamov Ka-8.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-10 · Vidět víc »

Kamov Ka-137

Kamov Ka-137 během vývoje označovaný jako MBVK-137 (rusky МБВК-137, Мнoгoцeлeвoй Бeспилoтный Вepтoлeтный Кoмплeкс, transkripcí Mnogocelevoj Bespilotnyj Vertoletnyj Kompleks, česky Mnohoúčelový bezpilotní vrtulníkový komplex) je ruské víceúčelové bezpilotní letadlo (neboli UAV z anglického Unmanned Aerial Vehicle) určené pro různé role včetně civilních.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-137 · Vidět víc »

Kamov Ka-15

Kamov Ka-15 (V kódu NATO: "Hen") byl sovětský lehký víceúčelový vrtulník z poloviny padesátých let 20. století.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-15 · Vidět víc »

Kamov Ka-22

Kamov Ka-22 Vintokryl (Vintokryl - vrtulové křídlo,: Камов Ка-22 Bинтокрыл, v kódu NATO "Hoop") byl ruský těžký transportní konvertoplán/gyrodyn z přelomu 50. a 60. let 20. století postavený konstrukční kanceláří Kamov.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-22 · Vidět víc »

Kamov Ka-25

Kamov Ka-25 (V kódu NATO: "Hormone") byl námořní vrtulník, který byl vyvinut v 60.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-25 · Vidět víc »

Kamov Ka-26

Kamov Ka-26 (kód NATO "Hoodlum") je sovětský, resp.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-26 · Vidět víc »

Kamov Ka-27

Kamov Ka-27 (v kódu NATO „Helix“) je sovětský, resp.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-27 · Vidět víc »

Kamov Ka-34

Kamov Ka-34 (Камов Ка-34) byl projekt sovětského těžkého transportního konvertoplánu navržený konstrukční kanceláří Kamov.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-34 · Vidět víc »

Kamov Ka-35

Kamov Ka-35 (Камов Ка-35) byl projekt sovětského těžkého transportního konvertoplánu navržený konstrukční kanceláří Kamov.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-35 · Vidět víc »

Kamov Ka-50

Kamov Ka-50 „Černý žralok“ (Камов Ка-50 „Черная акула“; kód NATO: „Hokum A“- Nesmysl A) je sovětský, resp.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-50 · Vidět víc »

Kamov Ka-52

Kamov Ka-52 Alligator (v kódu NATO: „Hokum-B“) je ruský dvoumístný bitevní vrtulník, schopný operací za každého počasí, odvozený z jednomístného typu Kamov Ka-50 (v kódu NATO: „Hokum-A“).

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-52 · Vidět víc »

Kamov Ka-60

Kamov Ka-60 Kasatka (Камов Ка-60 Касатка, Kosatka) je ruský víceúčelový vrtulník z 90.

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-60 · Vidět víc »

Kamov Ka-8

Kamov Ka-8 pojmenovaný „Irkutjanin“ (rusky Ка-8 „Иркутянин“, neboli obyvatel Irkutsku, na počest Kamovova rodiště) byl malý nekapotovaný sovětský experimentální vrtulník, na němž konstruktér Nikolaj Iljič Kamov úspěšně uplatnil konstrukci rotoru se dvěma protiběžnými rotory (tzv. koaxiální konstrukce).

Nový!!: Moskva a Kamov Ka-8 · Vidět víc »

Kanaš

Kanaš (čuvašsky i) je město v Čuvašsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kanaš · Vidět víc »

Kanada na letních olympijských hrách

Kanada na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Kanada na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kanadská hokejová reprezentace

Kanadská hokejová reprezentace je jedním z šesti nejsilnějších hokejových týmů světa (vedle reprezentací Ruska, Finska, Švédska, USA a Česka – tato skupina bývá označována jako „Velká šestka“).

Nový!!: Moskva a Kanadská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Kanadská hokejová reprezentace do 20 let

Finska a Kanady v roce 2009, hrálo se v Calgary Kanadská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších kanadských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Kanadská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Kandalakša

Kandalakša (rusky: Кандала́кша, finsky Kantalahti, karelsky: Kannanlakši) je město v Rusku, v Murmanské oblasti.

Nový!!: Moskva a Kandalakša · Vidět víc »

Kanoistika na Letních olympijských hrách 1980

Závody v kanoistice na Letních olympijských her 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Kanoistika na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Kansk

Kansk je město v Krasnojarském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kansk · Vidět víc »

Kao Č'-šeng

Kao Č'-šeng (čínsky 高智晟, pinyin Gao Zhisheng) (* 1964, Šan-si, Čína) je čínský armádní veterán a právník-samouk.

Nový!!: Moskva a Kao Č'-šeng · Vidět víc »

Kara Issik

Kara Issik byl druhý vládce Gökturecké říše, které vládl v letech 552 – † 553 titulem Issik (Ildži)-kagan.

Nový!!: Moskva a Kara Issik · Vidět víc »

Kara Karajev

Kara Karajev, ázerbájdžánsky Qara Qarayev, (5. února 1918, Baku, Ázerbájdžán – 13. května 1982, Moskva) byl sovětský hudební skladatel a pedagog ázerbájdžánského původu.

Nový!!: Moskva a Kara Karajev · Vidět víc »

Karačajsko-Čerkesko

Karačajsko-Čerkesko, plným názvem Karačajsko-čerkeská republika, je republika Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Karačajsko-Čerkesko · Vidět víc »

Karel Štrégl

Mjr.

Nový!!: Moskva a Karel Štrégl · Vidět víc »

Karel Šváb

Karel Šváb (13. května 1904 Praha – 3. prosince 1952 Praha) byl československý komunistický funkcionář a představitel Státní bezpečnosti.

Nový!!: Moskva a Karel Šváb · Vidět víc »

Karel Babka

Karel Babka (24. října 1880 Královské Vinohrady farnost při kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích – 26. března 1953 Praha), byl český sochař, medailér, konzervátor a československý legionář.

Nový!!: Moskva a Karel Babka · Vidět víc »

Karel Brož

Karel Brož (6. prosince 1925, Horoměřice – 17. srpna 2009, Praha) byl československý volejbalový reprezentant, mistr světa a dvojnásobný mistr Evropy.

Nový!!: Moskva a Karel Brož · Vidět víc »

Karel Drahotín Villani

Karel Drahotín Villani (23. ledna 1818 Sušice – 24. března 1883 Střížkov, obec Struhařov), křtěný Karel Boromejský Ignác baron Villani de Castelo Pilonico, byl český šlechtic, liberální politik, vlastenec a básník.

Nový!!: Moskva a Karel Drahotín Villani · Vidět víc »

Karel Elsnic

Karel Elsnic (1. června 1905 Dříň – 1. října 1941 Praha) byl český komunista a odbojář popravený nacisty.

Nový!!: Moskva a Karel Elsnic · Vidět víc »

Karel Halíř

Karel Halíř (1. února 1859, Vrchlabí – 21. prosince 1909, Berlín) byl český houslista a pedagog.

Nový!!: Moskva a Karel Halíř · Vidět víc »

Karel Hvížďala

Karel Hvížďala (* 16. srpna 1941 Praha) je český novinář, dramatik a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Karel Hvížďala · Vidět víc »

Karel Jech

Karel Jech (4. ledna 1929 Hodětice – 6. února 2012 Praha) byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova.

Nový!!: Moskva a Karel Jech · Vidět víc »

Karel Kolář

Karel Kolář (16. prosince 1955, Jindřichův Hradec – 4. října 2017) byl československý atlet, běžec, sprinter.

Nový!!: Moskva a Karel Kolář · Vidět víc »

Karel Kroupa (malíř)

Karel Kroupa (* v Praze) je český výtvarník, sochař, malíř a grafik.

Nový!!: Moskva a Karel Kroupa (malíř) · Vidět víc »

Karel Láznička

Karel Láznička (12. června 1928, Skorotice – 12. června 2010, Brno) byl československý volejbalový reprezentant, mistr světa a dvojnásobný mistr Evropy.

Nový!!: Moskva a Karel Láznička · Vidět víc »

Karel Láznička (výtvarník)

Karel Láznička (14. března 1935, Veselí nad Lužnicí – 13. října 2004, Třebíč) byl český malíř a textilní výtvarník.

Nový!!: Moskva a Karel Láznička (výtvarník) · Vidět víc »

Karel Macháň

Karel Macháň (28. března 1867 Holice v okrese Pardubice – 1935 Rusko) byl český hudební skladatel, folklorista, spisovatel a pedagog.

Nový!!: Moskva a Karel Macháň · Vidět víc »

Karel Mareš (vojenský letec)

Karel Mareš kolem roku 1918 Karel Mareš (3. listopadu 1898, Tábor – 10. června 1960 Praha) byl brigádní generál, vojenský pilot, první velitel 311. československé bombardovací perutě RAF.

Nový!!: Moskva a Karel Mareš (vojenský letec) · Vidět víc »

Karel Mejta (1951)

Karel Mejta (* 2. července 1951, Třeboň) je bývalý reprezentant Československa ve veslování.

Nový!!: Moskva a Karel Mejta (1951) · Vidět víc »

Karel Nejedlý (1896)

Pamětní deska Karla Nejedlého v Praze, Dejvicích Karel Nejedlý, známý pod přezdívkou kapitán Nemo (10. května 1896, Praha farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskal na Novém Městě pražském – 19. února 1945, Malá pevnost, Terezín), byl jednou z vůdčích osobností československého protinacistického odboje.

Nový!!: Moskva a Karel Nejedlý (1896) · Vidět víc »

Karel Opočenský

Karel Opočenský (7. února 1892 Most – 16. listopadu 1975 Praha) byl český šachový mezinárodní mistr a mezinárodní šachový rozhodčí, mistr Československa z let 1927, 1929 a 1938 (ještě v roce 1956 se dělil o třetí místo) a mistr Čech a Moravy z roku 1944.

Nový!!: Moskva a Karel Opočenský · Vidět víc »

Karel Paulus

Karel Paulus (3. ledna 1933 Dolní Brusnice – 31. října 2003 Bílá Třemešná) byl český volejbalový hráč a trenér, reprezentant Československa.

Nový!!: Moskva a Karel Paulus · Vidět víc »

Karel Purkert

Karel Purkert (* 25. dubna 1959) je bývalý československý a český zápasník – judista.

Nový!!: Moskva a Karel Purkert · Vidět víc »

Karel Rožánek

Karel Rožánek (* 28. března 1972 Konstantinovy Lázně) je český novinář a reportér, dlouholetý pracovník domácí redakce České televize, od července 2021 zahraniční zpravodaj České televize v Rusku.

Nový!!: Moskva a Karel Rožánek · Vidět víc »

Karel Schramek

Karel šlechtic Schramek (uváděn též česky jako Karel Šrámek) (15. prosince 1851 Praha – 20. dubna 1913 Praha) byl český právník a soudce.

Nový!!: Moskva a Karel Schramek · Vidět víc »

Karel Urbánek (politik)

Karel Urbánek (* 22. března 1941 Bojkovice) je bývalý český komunistický politik, který byl v období sametové revoluce v listopadu 1989 zvolen posledním generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Nový!!: Moskva a Karel Urbánek (politik) · Vidět víc »

Karel Vopička

Karel Josef Vopička (3. listopadu 1857 Dolní HbitySOA Praha, Matrika narozených Dolní Hbity 04, s. 44. – 3. září 1935 ChicagoCook County Clerk's Office – Genealogy Online, file 6023989.; do formuláře nutno zadat Vopicka J Charles a zaškrtnout "Death". Datum se zobrazuje v americkém formátu M/D/Y.), v anglických textech Charles J. Vopicka, byl americký průmyslník a diplomat českého původu.

Nový!!: Moskva a Karel Vopička · Vidět víc »

Karel Zapletal (geolog)

Prof.

Nový!!: Moskva a Karel Zapletal (geolog) · Vidět víc »

Karelská republika

Karélie, plným názvem Karelská republika (karelsky Karjalan Tazavalta), je republika na severozápadě Ruska.

Nový!!: Moskva a Karelská republika · Vidět víc »

Karen Chačanov

Karen Chačanov (rusky: Карен Абгарович Хачанов, Karen Abgarovič Chačanov, * 21. května 1996 Moskva) je ruský profesionální tenista arménského původu a stříbrný medailista mužské dvouhry z tokijské olympiády.

Nový!!: Moskva a Karen Chačanov · Vidět víc »

Karin Lohnická

Karin Lohnická, provdaná Hodoňová, (* 7. září 1968 Bojnice) je bývalá československá sportovní plavkyně.

Nový!!: Moskva a Karin Lohnická · Vidět víc »

Karin Ruckstuhlová

Karin Nathalie Ruckstuhlová (* 2. listopadu 1980, Baden, Švýcarsko) je bývalá nizozemská atletka, jež se věnovala víceboji a později skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Karin Ruckstuhlová · Vidět víc »

Karjala Cup 2008

Hokejový turnaj byl odehrán od 6.

Nový!!: Moskva a Karjala Cup 2008 · Vidět víc »

Karl Davydov

Karl Juljevič Davydov, Карл Юльевич Давидов (*1838 Kuldīga – †1889 Moskva), byl ruský violoncellista.

Nový!!: Moskva a Karl Davydov · Vidět víc »

Karl Heidler von Heilborn

Karl Joseph Heidler Edler von Heilborn (26. leden 1792 Falkenau an der Eger farnosti v Sokolově, jako Joseph Karl Heidler – 13. května 1866 Praha), byl český lázeňský lékař, příznivec a propagátor Mariánských Lázní a autor nejméně 25 lékařských odborných publikací.

Nový!!: Moskva a Karl Heidler von Heilborn · Vidět víc »

Karl Kautsky

Karl Johann Kautsky (16. října 1854, Praha farnost při Kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském – 17. října 1938, Amsterdam) byl rakousko-český socialistický politik a přední teoretik marxismu.

Nový!!: Moskva a Karl Kautsky · Vidět víc »

Karl Kreibich

Karl Kreibich (14. prosince 1883 Cvikov farnosti Cvikov – 2. srpna 1966 Praha) byl československý politik německé národnosti, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR, později za KSČ.

Nový!!: Moskva a Karl Kreibich · Vidět víc »

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.

Nový!!: Moskva a Karl Marx · Vidět víc »

Karl Muck

Karl Muck, též psáno Carl Muck, (22. října 1859 Darmstadt – 4. března 1940 Stuttgart) byl německý dirigent.

Nový!!: Moskva a Karl Muck · Vidět víc »

Karla Souza

Karla Olivares Souza (* 11. prosince 1985, Ciudad de México, Mexiko) je mexická herečka.

Nový!!: Moskva a Karla Souza · Vidět víc »

Karol Šmidke

Busta předního představitele Slovenského národního povstání Karola Šmidkeho od slovenského sochaře Vojtecha Remeňa Karol Šmidke (21. ledna 1897 Ostrava-Vítkovice farnost Vítkovice – 15. prosince 1952 Bratislava), rodným jménem Karl Schmidke, byl slovenský a československý politik, funkcionář Komunistické strany Československa, respektive Komunistické strany Slovenska.

Nový!!: Moskva a Karol Šmidke · Vidět víc »

Karol Martinka

Karol Martinka (5. července 1923 Púchov – 13. února 1985 Bratislava) byl slovenský a československý ekonom, politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady za normalizace, člen vlád ČSSR a Slovenské socialistické republiky.

Nový!!: Moskva a Karol Martinka · Vidět víc »

Karol Modzelewski

Karol Modzelewski Karol Cyryl Modzelewski (23. listopadu 1937 Moskva – 28. dubna 2019 Varšava) byl polský historik, medievalista, profesor humanitních oborů, opoziční aktivista během Polské lidové republiky, senátor prvního období, Rytíř Řádu Bílého orla.

Nový!!: Moskva a Karol Modzelewski · Vidět víc »

Karola Franková

Karola Franková, roz.

Nový!!: Moskva a Karola Franková · Vidět víc »

Karolína Erbanová

Karolína Erbanová (* 27. října 1992 Vrchlabí) je česká lední hokejistka, florbalistka a bývalá rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Karolína Erbanová · Vidět víc »

Karoline Käferová

Karoline Käferová (31. října 1954 – 11. března či před 11. březnem 2023) byla rakouská atletka, běžkyně, která se věnovala hladké čtvrtce.

Nový!!: Moskva a Karoline Käferová · Vidět víc »

Karpatsko-dukelská operace

Karpatsko-dukelská operace byla útočná operace sovětských a československých vojsk v jihovýchodním Polsku a na severovýchodním Slovensku na podzim roku 1944, která měla spojit povstalecké síly Slovenského národního povstání se sovětskými armádami.

Nový!!: Moskva a Karpatsko-dukelská operace · Vidět víc »

Karymskoje

Karymskoje je sídlo městského typu v Zabajkalském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Karymskoje · Vidět víc »

Kasimov

Kasimov, historicky Xankirmän (rusky Хан-Кермень, tatarsky Ханкирмән) a poté do roku 1376 Goroděc Meščorskij (rusky Городец-Мещёрский) a později do roku 1471 Novyj Nizovoj Gorod (rusky Новый Низовой Город), je město v centrální oblasti Ruska, 262 km východně od Moskvy, v Rjazaňské oblasti, na levém břehu řeky Oky, sloužící jako administrativní centrum Kasimovského okresu.

Nový!!: Moskva a Kasimov · Vidět víc »

Kasino

Mirage Casino, ležící na Las Vegas Strip, patří k největším na světě Las Vegas Strip nabízí největší koncentraci kasin Monte Carlu (''Casino de Monte Carlo'') Kasino je podnik, kde se provozují určité typy hazardních her.

Nový!!: Moskva a Kasino · Vidět víc »

KASKR

KASKR (rusky КАСКР) je označení sovětských experimentálních vírníků KASKR-1 a KASKR-2.

Nový!!: Moskva a KASKR · Vidět víc »

Kaspersky Lab

Kaspersky Lab je mezinárodní společnost, která se zabývá vývojem ochranného softwaru proti počítačovým virům, spamu, útoky hackerů a jinými kybernetickými hrozbami.

Nový!!: Moskva a Kaspersky Lab · Vidět víc »

Kaspické ekonomické fórum

Kaspické ekonomické fórum (zkráceně CEF) se konalo poprvé v roce 2019 a slouží výměně a spolupráci zemí sousedících s Kaspickým mořem.

Nový!!: Moskva a Kaspické ekonomické fórum · Vidět víc »

Kaspijsk

Kaspijsk je město v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kaspijsk · Vidět víc »

Katarzyna Kobrová

Katarzyna Kobrová, nepřechýleně Katarzyna Kobro (26. ledna 1898, Moskva – 21. února 1951, Lodž) byla polsko-ruská sochařka.

Nový!!: Moskva a Katarzyna Kobrová · Vidět víc »

Katastrofy a neštěstí 2006

Tento článek obsahuje seznam katastrof a neštěstí, které proběhly roku 2006.

Nový!!: Moskva a Katastrofy a neštěstí 2006 · Vidět víc »

Kateřina Kalistová

Kateřina Kalistová (* 11. dubna 1975 Praha) je česká politička a manažerka, v letech 2006 až 2007 a opět 2014 až 2019 náměstkyně ministra kultury ČR, v letech 2009 až 2014 členka a předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, od roku 2020 ředitelka PKF - Prague Philharmonia, bývalá členka ČSSD.

Nový!!: Moskva a Kateřina Kalistová · Vidět víc »

Kateřina Pavlovna Ruská

Kateřina Pavlovna Ruská (rusky Екатерина Павловна) (10. května 1788 Carské Selo – 9. ledna 1819 Stuttgart) byla rodem ruská velkokněžna a jako manželka württemberského krále Viléma I. württemberská královna.

Nový!!: Moskva a Kateřina Pavlovna Ruská · Vidět víc »

Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem je akademické pracoviště a součást Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Nový!!: Moskva a Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem · Vidět víc »

Katedrála Krista Spasitele (Moskva)

Katedrála Krista Spasitele v Moskvě je největší pravoslavný kostel na světě.

Nový!!: Moskva a Katedrála Krista Spasitele (Moskva) · Vidět víc »

Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)

Katedrála Panny Marie Kazaňské, či jen Kazaňská katedrála, je katedrální chrám ruské pravoslavné církve v ruském Petrohradě.

Nový!!: Moskva a Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad) · Vidět víc »

Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie)

Interiér katedrály Katedrála sv.

Nový!!: Moskva a Katedrála svatého Alexandra Něvského (Sofie) · Vidět víc »

Katedrála svatého Ducha (Minsk)

Katedrála svatého Ducha (bělorusky Кафедральны сабор Сашэсця Святога Духа) je hlavním pravoslavným chrámem v běloruské metropoli Minsk.

Nový!!: Moskva a Katedrála svatého Ducha (Minsk) · Vidět víc »

Katedrála tří svatých Doktorů a svatého Tichona Zadonského

Katedrála tří svatých Doktorů a svatého Tichona Zadonského (fr. Cathédrale des Trois-Saints-Docteurs-et-Saint-Tikhon-de-Zadonsk) je katedrální chrám ruské pravoslavné církve v Paříži v 15. obvodu, v ulici Rue Pétel.

Nový!!: Moskva a Katedrála tří svatých Doktorů a svatého Tichona Zadonského · Vidět víc »

Kateryna Baindlová

Kateryna Ihorivna Baindlová (ukrajinsky Катерина Ігорівна Баіндль, rozená Kozlova (Козлова), * 20. února 1994 Mykolajiv) je ukrajinská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Kateryna Baindlová · Vidět víc »

Katovice

Katovice (slezsky Katowicy,, v letech 1953–1956 Stalinogród) jsou město v jižním Polsku, sídlo Slezského vojvodství.

Nový!!: Moskva a Katovice · Vidět víc »

Katzenjammer (hudební skupina)

Katzenjammer je ženská skupina z Osla, Norsko.

Nový!!: Moskva a Katzenjammer (hudební skupina) · Vidět víc »

Kauza Čapí hnízdo

Rekreační areál Čapí hnízdo Kauza Čapí hnízdo je dotační aféra týkající se Andreje Babiše a dalších osob.

Nový!!: Moskva a Kauza Čapí hnízdo · Vidět víc »

Kauza Diag Human

Kauza Diag Human je mediálně sledovaný spor mezi českým státem a firmou Diag Human ohledně státní zakázky na obchod s krevní plazmou, která měla být realizována na začátku devadesátých let.

Nový!!: Moskva a Kauza Diag Human · Vidět víc »

Kazaňské letecké výrobní sdružení

Kazaňské letecké výrobní sdružení S. P. Gorbunova (KAPO) je letecký výrobce se sídlem v Kazani v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kazaňské letecké výrobní sdružení · Vidět víc »

Kazaňský chanát

Kazaňský chanát (arabsky قازان خانليغى; rusky Казанское ханство, Kazanskoe chanstvo; tatarsky Казан ханлыгы, Qazan xanlığı) byl tatarský stát existující na území dřívějšího Volžského Bulharska, tedy současné Čuvašsko, Marijsko, Mordvinsko, Tatarstán a část Udmurtska a Baškortostánu.

Nový!!: Moskva a Kazaňský chanát · Vidět víc »

Kazaňský kreml

Kazaňský kreml je historický kreml v centru Kazaně, sídlo prezidenta Tatarstánu a unikátní příklad prolínání křesťanské a muslimské kultury v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kazaňský kreml · Vidět víc »

Kazachstánská fotbalová reprezentace

Kazachstánská fotbalová reprezentace (kazašsky Футболдан Қазақстан Ұлттық құрамасы) reprezentuje Kazachstán v mezinárodních fotbalových soutěžích.

Nový!!: Moskva a Kazachstánská fotbalová reprezentace · Vidět víc »

Kazachstánská hokejová reprezentace

Kazašská poštovní známka z roku 1999, zobrazující dobovou hokejovou reprezentaci. Kazachstánskou hokejovou reprezentaci kontroluje Kazachstánská federace ledního hokeje.

Nový!!: Moskva a Kazachstánská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Kazachstánská hokejová reprezentace do 20 let

Kazachstánská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších kazachstánských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Kazachstánská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Kazbek Kilov

Kazbek Kilov (* 23. ledna 1992) je ruský zápasník klasik balkarské národnosti, který od roku 2010 reprezentuje Bělorusko.

Nový!!: Moskva a Kazbek Kilov · Vidět víc »

Kazimierz Adach

Kazimierz Piotr Adach (* 9. května 1957, Ustka) je bývalý polský boxer, trenér a majitel boxerského oddílu, držitel bronzové olympijské medaile z Letních olympijských her 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Kazimierz Adach · Vidět víc »

Kazimierz Bartel

Kazimierz Władysław Bartel (3. března 1882 Lvov – 26. července 1941 Lvov) byl polský matematik, diplomat a politik narozený na území dnešní Ukrajiny (tehdy Rakouska-Uherska).

Nový!!: Moskva a Kazimierz Bartel · Vidět víc »

Kazimir Malevič

Kazimir Severinovič Malevič, (23. únor (gregoriánský kalendář) /11. únor (juliánský kalendář) 1879 Kyjev // ЦГИАК Украины, ф. 1268, оп. 1, д. 26, л. 13об—14. – 15. května 1935 Leningrad) byl polsko-ukrajinsko-ruský malíř a teoretik umění, průkopník geometrického abstraktního umění a zakladatel avantgardního hnutí suprematismu.

Nový!!: Moskva a Kazimir Malevič · Vidět víc »

Kārlis Zāle

Kārlis Zāle (28. říjen 1888, Mažeikiai – 19. únor 1942, Inčukalns) byl lotyšský sochař.

Nový!!: Moskva a Kārlis Zāle · Vidět víc »

Káhira

Klimadiagram Káhiry Káhira (arabsky: القاهرة, Al-Qáhira („Vítězná“), v hovorové egyptské arabštině obvykle Masr) je hlavní město Egypta a po Lagosu druhé nejlidnatější město Afriky.

Nový!!: Moskva a Káhira · Vidět víc »

Käbi Lareteiová

Käbi Lareteiová (est. Käbi Alma Laretei; 14. července 1922 Tartu, Estonsko – 31. října 2014) byla estonská koncertní pianistka.

Nový!!: Moskva a Käbi Lareteiová · Vidět víc »

Käthe Kollwitzová

Käthe Kollwitzová, rozená Schmidt (8. července 1867 v Královci – 22. dubna 1945 v Moritzburgu), byla německá grafička, sochařka a malířka, jedna z nejslavnějších německých umělkyň 20.

Nový!!: Moskva a Käthe Kollwitzová · Vidět víc »

Kůň Převalského

Kůň Převalského (Equus przewalskii Poliakov, 1881) neboli kertak (někdy psáno kertag) je údajně jediný do současnosti přeživší divoce žijící druh koně.

Nový!!: Moskva a Kůň Převalského · Vidět víc »

Křížové procesí v Kurské gubernii

Křížové procesí v Kurské gubernii (rusky Крестный ход в Курской губернии) je název obrazu ruského malíře Ilji Repina, namalovaného v letech 1880–1883.

Nový!!: Moskva a Křížové procesí v Kurské gubernii · Vidět víc »

Křídla Sovětů Moskva

Křídla Sovětů Moskva (ru: Крылья Советов Москва) je hokejový klub z Moskvy, který hraje Ruskou ligu ledního hokeje (2. liga po Kontinentální hokejové lize) v Rusku.

Nový!!: Moskva a Křídla Sovětů Moskva · Vidět víc »

Keňa na letních olympijských hrách

Keňa na letních olympijských hrách startuje od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Keňa na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kehra

Kehra video Kehra (německy Kedder) je estonské město v kraji Harjumaa.

Nový!!: Moskva a Kehra · Vidět víc »

Kejsi Tola

Kejsi Tola (* 5. února 1992 Tirana, Albánie) je albánská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Kejsi Tola · Vidět víc »

Kellie Suttleová

Kellie Suttleová (* 9. května 1973, St. Peters, Missouri, USA) je bývalá americká atletka, jež se specializovala na skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Kellie Suttleová · Vidět víc »

Kem (Karelská republika)

Kem (rusky Кемь; finsky a karelsky Vienan Kemi) je historické přístavní město u Bílého moře (poblíž ústí stejnojmenné řeky) v autonomní Karelské republice v severozápadním Rusku.

Nový!!: Moskva a Kem (Karelská republika) · Vidět víc »

Kemerovo

Kemerovo je průmyslové město v sibiřské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Kemerovo · Vidět víc »

Kemerovská oblast

Kemerovská oblast je federálním subjektem a jednou z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kemerovská oblast · Vidět víc »

Kenan Karaman

Kenan Karaman (* 5. března 1994 Stuttgart) je turecký profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka či křídelníka za turecký klub Beşiktaş JK a za turecký národní tým.

Nový!!: Moskva a Kenan Karaman · Vidět víc »

Kerim Kerimov

Kerim Kerimov, ázerbájdžánsky Kərim Əli oğlu Kərimov (14. listopad 1917, Baku - 29. březen 2003, Moskva) byl ázerbájdžánský raketový konstruktér, který sehrával klíčovou roli v sovětském vesmírném programu, byť jeho jméno bylo veřejnosti dlouho neznámé.

Nový!!: Moskva a Kerim Kerimov · Vidět víc »

Kesova Gora

Kesova Gora je sídlo městského typu v Rusku, v Tverské oblasti.

Nový!!: Moskva a Kesova Gora · Vidět víc »

Kielce

Kielce je město ve středním Polsku, od roku 1999 je hlavním městem Svatokřížského vojvodství, předtím bylo hlavním městem Kieleckého vojvodství (1919–1939, 1945–1998).

Nový!!: Moskva a Kielce · Vidět víc »

Kieran Trippier

Kieran John Trippier (* 19. září 1990, Bury, Anglie) je anglický profesionální fotbalista, který hraje na pozici pravého obránce za klub Newcastle United a za anglický národní tým.

Nový!!: Moskva a Kieran Trippier · Vidět víc »

Kimberley Mickleová

Kimberley Mickleová (* 28. prosince 1984 Perth) je bývalá australská atletka, oštěpařka.

Nový!!: Moskva a Kimberley Mickleová · Vidět víc »

Kimbo Slice

Kimbo Slice, vlastním jménem Kevin Ferguson (8. února 1974 Nassau, Bahamy – 6. června 2016 Margate, Florida), byl americký profesionální boxer, příležitostný herec a bojovník MMA v těžké váze, původem z Baham.

Nový!!: Moskva a Kimbo Slice · Vidět víc »

Kiněšma

Kiněšma je město v Ivanovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kiněšma · Vidět víc »

Kiněl

Kiněl je město v Samarské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kiněl · Vidět víc »

Kingisepp

Kingisepp (rusky Кингисепп, finsky Jaama) je město ležící v Kingiseppském rajónu v Leningradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kingisepp · Vidět víc »

Kings of Metal MMXIV

Kings of Metal MMXIV, je třinácté studiové album kapely Manowar, které oslavuje 25.

Nový!!: Moskva a Kings of Metal MMXIV · Vidět víc »

Kipělov

Kipělov (rusky Кипелoв) je ruská hudební skupina, pod vedením Valerije Kipělova, která byla založena v roce 2002.

Nový!!: Moskva a Kipělov · Vidět víc »

Kiprovo

Kiprovo je vesnice v kargopolském okrese v Archangelské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kiprovo · Vidět víc »

Kirill (patriarcha moskevský)

Patriarcha Kirill, světským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev (* 20. listopadu 1946, Leningrad) je ruský náboženský činitel, biskup Ruské pravoslavné církve, od 1. února 2009 patriarcha moskevský a veškeré Rusi, nejvyšší představitel Ruské pravoslavné církve, úřadující archijerej moskevské eparchie.

Nový!!: Moskva a Kirill (patriarcha moskevský) · Vidět víc »

Kirill Afanasjevič Mereckov

Kirill Afanasjevič Mereckov (Zarajsk – 30. prosince 1968, Moskva) byl sovětský vojenský velitel, maršál Sovětského svazu (od října 1944) a Hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Kirill Afanasjevič Mereckov · Vidět víc »

Kirill Kombarov

Kirill Kombarov (2015) Kirill Vladimirovič Kombarov (rusky Кирилл Владимирович Комбаров; * 22. ledna 1987, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz) je ruský fotbalový záložník či obránce, který hraje od roku 2010 za klub FK Spartak Moskva.

Nový!!: Moskva a Kirill Kombarov · Vidět víc »

Kirill Minovalov

Kirill Vadimovič Minovalov (22. dubna 1971, Moskva, Sovětský svaz) je ruský podnikatel a bankéř.

Nový!!: Moskva a Kirill Minovalov · Vidět víc »

Kirill Nababkin

Kirill Anatoljevič Nababkin (rusky Кирилл Анатольевич Набабкин; * 8. září 1986, Moskva, Sovětský svaz) je ruský fotbalový obránce a reprezentant, který hraje za klub CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Kirill Nababkin · Vidět víc »

Kirill Semjonovič Moskalenko

Kiril Semjonovič Moskalenko (obec Grišino u Doněcku (dnes Pokrovsk) na Ukrajině – 17. června 1985 v Moskvě) byl sovětský vojevůdce, maršál SSSR, hrdina SSSR, hrdina ČSSR, hlavní velitel sovětských strategických raketových sil, generální inspektor ministerstva obrany SSSR.

Nový!!: Moskva a Kirill Semjonovič Moskalenko · Vidět víc »

Kirill Serebrennikov

Kirill Semjonovič Serebrennikov (rusky Кирилл Семёнович Серебренников; * 7. září 1969 Rostov na Donu, SSSR) je ruský divadelní a filmový režisér, ředitel moskevského divadla Gogol-centr, kritizující politiku Kremlu.

Nový!!: Moskva a Kirill Serebrennikov · Vidět víc »

Kirill Vladimirovič Ruský

Velkokníže Kirill Vladimirovič (Carské Selo – 12. října 1938, Neuilly-sur-Seine, Francie) byl ruský velkokníže, hlava ruské carské rodiny a titulární imperátor Vší Rusi od roku 1924 do své smrti.

Nový!!: Moskva a Kirill Vladimirovič Ruský · Vidět víc »

Kirov

Kirov (rusky Киров) je oblastní město v Rusku; leží na severovýchodě evropské části země (950 km od Moskvy).

Nový!!: Moskva a Kirov · Vidět víc »

Kirovská oblast

Kirovská oblast, založená roku 1934, je jednou z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kirovská oblast · Vidět víc »

Kislovodsk

Kislovodsk je co do počtu sanatorií největší lázeňské město v Rusku, které se nachází v Stavropolském kraji, v lázeňském regionu Kavkazskije miněralnyje vody.

Nový!!: Moskva a Kislovodsk · Vidět víc »

Kitaj-gorod

Kitaj-gorod je historický rajón v samém centru Moskvy.

Nový!!: Moskva a Kitaj-gorod · Vidět víc »

Kitaj-gorod (stanice metra v Moskvě)

Kitaj-gorod (někdy mylně přeložené jako Čínské město nebo také Čínská čtvrť) je přestupní stanicí mezi Kalužsko-Rižskou a Tagansko-Krasnopresněnskou linkou v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Kitaj-gorod (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Kiziljurt

Kiziljurt, někdy Kizil-Jurt, (Кизилю́рт) je město v Dagestánu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kiziljurt · Vidět víc »

Kizljar

Kizljar je město v Dagestánu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kizljar · Vidět víc »

Kjachta

Kjachta (burjatsky Хяагта,, pchin-jin Qiàkètú v české transkripci Čchia-kche-tchu), je město v Burjatské republice Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kjachta · Vidět víc »

Klara Gusevová

Klara Ivanovna Gusevová (8. března 1937 Rasskazovo, Ruská SFSR – 12. května 2019 Moskva), provdaná Něstěrovová, byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Klara Gusevová · Vidět víc »

Klaus-Dieter Kurrat

Klaus-Dieter Kurrat (* 16. ledna 1955, Nauen, Braniborsko, Německá demokratická republika), je bývalý atlet sprinter, který získal stříbrnou olympijskou medaili ve štafetě běhu 4×100 metrů na LOH 1976 v Montrealu.

Nový!!: Moskva a Klaus-Dieter Kurrat · Vidět víc »

Klavírní koncert č. 1 b moll (Čajkovskij)

Klavírní koncert č.

Nový!!: Moskva a Klavírní koncert č. 1 b moll (Čajkovskij) · Vidět víc »

Klavírní koncert č. 2 (Rachmaninov)

Prvních osm akordů koncertu První téma (od 11. taktu) Klavírní koncert č. 2 c moll, op. 18 (zkratka Rach 2) je klavírní koncert ruského hudebního skladatele a klavírního virtuóza Sergeje Rachmaninova z let 1900–1901, nejoblíbenější z jeho čtyř klavírních koncertů.

Nový!!: Moskva a Klavírní koncert č. 2 (Rachmaninov) · Vidět víc »

Klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice (Svijažsk)

Klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice je mužský pravoslavný klášter v ruském Svijažsku, kolébka pravoslaví v Povolží.

Nový!!: Moskva a Klášter Zesnutí přesvaté Bohorodice (Svijažsk) · Vidět víc »

Klára Zetkinová

Klára Zetkinová (německy Clara Zetkin; 5. července 1857, Wiederau, Saské království – 20. června 1933, nedaleko Moskvy, Ruská socialistická federativní sovětská republika) byla prominentní německá socialistická politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva.

Nový!!: Moskva a Klára Zetkinová · Vidět víc »

Klement I.

Svatý Klement I. či Kliment I. či Klement Římský je v tradici katolické církve považován za čtvrtého římského biskupa, a tedy čtvrtého papeže.

Nový!!: Moskva a Klement I. · Vidět víc »

Klim Šipenko

Klim Alexejevič Šipenko (* 16. června 1983, Moskva, SSSR) je ruský filmový režisér, scenárista, herec a producent.

Nový!!: Moskva a Klim Šipenko · Vidět víc »

Kliment Jefremovič Vorošilov

Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.

Nový!!: Moskva a Kliment Jefremovič Vorošilov · Vidět víc »

Kliment Timirjazev

Kliment Arkaďjevič Timirjazev (3. června 1843 Petrohrad – 28. dubna 1920 Moskva) byl ruský přírodovědec, botanik, specialista na fyziologii rostlin, významný výzkumník fotosyntézy, jeden z prvních propagandistů Darwinových myšlenek o evoluci v Rusku, popularizátor a historik vědy.

Nový!!: Moskva a Kliment Timirjazev · Vidět víc »

Klimovsk

Klimovsk je část města Podolsk v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Klimovsk · Vidět víc »

Klin

Klin je ruské město ležící v Moskevské oblasti na řece Sestře.

Nový!!: Moskva a Klin · Vidět víc »

Klincy

Klincy (rusky Клинцы) je město na západě evropské části Ruské federace na řece Turosně, asi 500 km jihozápadně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Klincy · Vidět víc »

Ključi (Kamčatský kraj)

Ključi (rusky) jsou obec (v letech 1979 až 2004 město) v Kamčatském kraji Dálněvýchodního federálního okruhu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Ključi (Kamčatský kraj) · Vidět víc »

Klony počítače Sinclair ZX Spectrum

Počítače kompatibilní s počítači Sinclair ZX Spectrum byly vyráběny nejen společnostmi Sinclair Research a Timex Sinclair.

Nový!!: Moskva a Klony počítače Sinclair ZX Spectrum · Vidět víc »

Kníže-biskup

Atributy užívané knížaty-biskupy: klobouk s šesti střapci, kříž a berla reprezentuje duchovní správu biskupovu, meč, knížecí klobouk a plášť odkazuje na světskou správu Arcidiecéze a volební diecéze, stav z roku 1500 augsburský (1591–1598) Kníže-biskup (kníže biskup, německy Fürstbischof, latinsky Princeps Episcopus), popřípadě kníže-arcibiskup (německy Fürsterzbischof, latinsky Princeps Archiepiscopus) byl biskup (nebo arcibiskup), kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu.

Nový!!: Moskva a Kníže-biskup · Vidět víc »

Košický vládní program

Župní dům, v období 1945–1990 Dům Košického vládního programu Jako Košický vládní program je označován programový dokument, který po příchodu na československé území schválila tehdejší vláda 5. dubna 1945 na zasedání v Košicích.

Nový!!: Moskva a Košický vládní program · Vidět víc »

Kožuchovskaja (stanice metra v Moskvě)

Kožuchovskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Kožuchovskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Kobra pod poduškou

Kobra pod poduškou (podtitul Anglická rozvědka zasahuje; v originále) je špionážní román sovětského spisovatele Romana Kima.

Nový!!: Moskva a Kobra pod poduškou · Vidět víc »

Koce Efremov

Koce Efremov (17. března 1956 – 7. října 2018) byl jugoslávský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Koce Efremov · Vidět víc »

Kogalym

Kogalym (chantyjsky Когым) je město v Chantymansijském autonomním okruhu – Jugře v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kogalym · Vidět víc »

Kokčetau

Kokčetau je hlavní město Akmolské oblasti v severním Kazachstánu.

Nový!!: Moskva a Kokčetau · Vidět víc »

Kolčugino

Kolčugino je město ve Vladimirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kolčugino · Vidět víc »

Kolbenova (Praha)

Kolbenova je ulice ve Vysočanech a Hloubětíně na Praze 9 a 14, která spojuje náměstí Organizace spojených národů a tedy i křižovatku ulic Freyova, Sokolovská, Jandova, Pod Pekárnami s ulicí Poděbradskou.

Nový!!: Moskva a Kolbenova (Praha) · Vidět víc »

Kolejový zepelín

Kolejový zepelín v Berlíně(ráno 21. 6. 1931) Detail zadní části vrtulového vozu Kolejový zepelín (německy Schienenzeppelin) je přezdívka kolejového vozidla konstruktéra Franze Kruckenberga, které bylo netradičně poháněno vrtulí.

Nový!!: Moskva a Kolejový zepelín · Vidět víc »

Kologriv

Kologriv je město v Kostromské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kologriv · Vidět víc »

Kolomenský kreml

Kolomenský kreml je jedna z největších a nejmohutnějších pevností své doby, vystavěná mezi lety 1525–1531 v ruské Kolomně za panování velkoknížete Vasilije III. Roku 1521 vyplenili Kolomnu Krymští Tataři pod velením chána Mehmeda I. Geraje.

Nový!!: Moskva a Kolomenský kreml · Vidět víc »

Kolomenskoje

Kolomenskoje (Коломенское) je muzeum v přírodě nacházející se na jihovýchodním předměstí Moskvy.

Nový!!: Moskva a Kolomenskoje · Vidět víc »

Kolomna

Kolomna je město v Rusku, v Moskevské oblasti, na řece Oce.

Nový!!: Moskva a Kolomna · Vidět víc »

Kolumbie na letních olympijských hrách

Kolumbie na letních olympijských hrách startuje od roku 1932.

Nový!!: Moskva a Kolumbie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Komandorské ostrovy

Komandorské ostrovy je malé souostroví v Kamčatské oblasti v Rusku ležící u východního břehu Kamčatky v Beringově moři.

Nový!!: Moskva a Komandorské ostrovy · Vidět víc »

Komar a Melamid

Komar a Melamid je dvojice amerických umělců narozených v Moskvě, kterou tvoří Vitalij Komar (* 11. září 1943) a Alexandr Melamid (* 14. července 1945).

Nový!!: Moskva a Komar a Melamid · Vidět víc »

Komijská republika

Komi, plným názvem Komijská republika nebo Republika Komi (v jazyce komi Коми Республика), je jedna z autonomních republik v rámci Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Komijská republika · Vidět víc »

Kominterna

Kominterna (Komunistická internacionála), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919.

Nový!!: Moskva a Kominterna · Vidět víc »

Kommersant

Kommersant (rusky Коммерсантъ – „obchodník“) je ruský nezávislý deník, vycházející od pondělí do soboty.

Nový!!: Moskva a Kommersant · Vidět víc »

Kommunarka

brána areálu Speciální objekt Kommunarka (rus. Спецобъект Коммунарка) je bývalé popraviště a hřbitov v blízkosti obce Butovo a kolchozu Kommunarka, 24 km od Kalužské dálnice v Novomoskevském administrativním okruhu Moskvy, jihozápadně od centra města.

Nový!!: Moskva a Kommunarka · Vidět víc »

Komsomol

Komunistický svaz mládeže, často zkracovaný podle prvních písmen ruského pojmenování na komsomol (KOMunističeskij SOjuz MOLoděži), byla politická a výchovná organizace sovětské bolševické strany.

Nový!!: Moskva a Komsomol · Vidět víc »

Komsomolsk na Amuru

Komsomolsk na Amuru (rusky Комсомо́льск-на-Аму́ре) je město nacházející se na levém břehu řeky Amur, v Chabarovském kraji Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Komsomolsk na Amuru · Vidět víc »

Komunistická strana Abcházie

Komunistická strana Abcházie, zkráceně KPRA (КПРА), je politická strana v Abcházii, jejíž vznik se datuje do začátku 20. let 20. století, kdy se formoval Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Komunistická strana Abcházie · Vidět víc »

Komunistická strana Kuby

Komunistická strana Kuby (španělsky Partido Comunista de Cuba, zkratka PCC) je v současné době jediná legálně působící politická strana na Kubě.

Nový!!: Moskva a Komunistická strana Kuby · Vidět víc »

Komunistická strana Spojených států amerických

Komunistická strana USA (Communist Party of the United States of America, CPUSA) je marxisticko-leninistická politická strana ve Spojených státech.

Nový!!: Moskva a Komunistická strana Spojených států amerických · Vidět víc »

Komunistický režim

Nicolae Ceaușesca. Komunistický režim je politický režim států ovládaných komunistickými stranami, které budují stát na ideologických základech marxismu-leninismu a ideích socialismu.

Nový!!: Moskva a Komunistický režim · Vidět víc »

Komunistický režim v Československu

Komunistický režim, komunistická diktatura nebo také komunistická totalita je označení pro období, po které v Československu vládla Komunistická strana Československa (KSČ).

Nový!!: Moskva a Komunistický režim v Československu · Vidět víc »

Konakovo

Konakovo je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Konakovo · Vidět víc »

Konakovský okres

Vlajka Konakovského okresu Konakovský okres (Rusky: Конако́вский райо́н) je jednou z šestatřiceti administrativních, municipálních jednotek Tverské oblasti v evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Konakovský okres · Vidět víc »

Konžská demokratická republika na letních olympijských hrách

Konžská demokratická republika na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Konžská demokratická republika na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Konžská republika na letních olympijských hrách

Konžská republika na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Konžská republika na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Koncert (film, 2009)

Koncert (v originále Le Concert) je francouzsko-italsko-rumunsko-belgický hraný film z roku 2009, který režíroval Radu Mihaileanu podle vlastního scénáře.

Nový!!: Moskva a Koncert (film, 2009) · Vidět víc »

Kondrovo

Kondrovo (rusky) je město v Kalužské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kondrovo · Vidět víc »

Konfederační pohár FIFA 2017

Konfederační pohár FIFA 2017 byl 10.

Nový!!: Moskva a Konfederační pohár FIFA 2017 · Vidět víc »

Konfederace horských národů Kavkazu

Konfederace horských národů Kavkazu (Конфедерация горскихнародов Кавказа) je severokavkazská vojenská a politická organizace, která byla založena v době rozpadu Sovětského svazu v roce 1990.

Nový!!: Moskva a Konfederace horských národů Kavkazu · Vidět víc »

Konference druhé světové války

Během druhé světové války proběhla série konferencí, během nichž byla uzavřena řada důležitých dohod.

Nový!!: Moskva a Konference druhé světové války · Vidět víc »

Konotop

Konotop (Konotop) je město na severovýchodě Ukrajiny, s 83 tisíci obyvatel druhé největší sídlo Sumské oblasti.

Nový!!: Moskva a Konotop · Vidět víc »

Konrad Ernst Ackermann

Konrad Ernst Ackermann (1. února 1712, Schwerin, Německo – 13. listopadu 1771, Hamburk) byl německý divadelní herec a ředitel vlastního divadla.

Nový!!: Moskva a Konrad Ernst Ackermann · Vidět víc »

Konstantin Alexejevič Korovin

Konstantin Alexejevič Korovin, též psaný Constantin Korovin (5. prosince 1861 Moskva – 11. září 1939 Paříž) byl ruský malíř, známý především impresionistickými obrazy.

Nový!!: Moskva a Konstantin Alexejevič Korovin · Vidět víc »

Konstantin Černěnko

Konstantin Ustinovič Černěnko (24. srpna 1911 – 10. března 1985) byl sovětský politik a státník, nejvyšší představitel Sovětského svazu v období třinácti měsíců od 13. února 1984, kdy nahradil zesnulého Jurije Andropova, až do své smrti.

Nový!!: Moskva a Konstantin Černěnko · Vidět víc »

Konstantin Babickij

Konstantin Babickij rusky Бабицкий, Константин Иосифович (* 15. září 1929, Moskva - 14. září 1993, Moskva) byl ruský disident a lingvista, účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.

Nový!!: Moskva a Konstantin Babickij · Vidět víc »

Konstantin Badigin

Konstantin Sergejevič Badigin (30. listopadu 1910, Penza – 17. března 1984, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby.

Nový!!: Moskva a Konstantin Badigin · Vidět víc »

Konstantin Balmont

Konstantin Balmont (1892) Konstantin Dmitrijevič Balmont (Gumnišči (Гумнищи), Šujský újezd, Vladimirská gubernie – 23. prosinec 1942, Noisy-le-Grand, Francie) byl ruský symbolistický básník a překladatel.

Nový!!: Moskva a Konstantin Balmont · Vidět víc »

Konstantin Beskov

Konstantin Ivanovič Beskov (Константи́н Ива́нович Бе́сков, 18. listopadu 1920 Moskva – 6. května 2006 tamtéž) byl sovětský fotbalista, hrající na postu útočníka, který se po skončení hráčské kariéry stal trenérem.

Nový!!: Moskva a Konstantin Beskov · Vidět víc »

Konstantin Borisov

Konstantin Sergejevič Borisov (* 14. srpna 1984) je ruský ekonom, manažer a civilní kosmonaut, 604. člověk ve vesmíru.

Nový!!: Moskva a Konstantin Borisov · Vidět víc »

Konstantin Chabenskij

Konstantin Jurjevič Chabenskij (rusky:; * 11. ledna 1972, Leningrad, SSSR; v současnosti Petrohrad, Ruská federace) je ruský divadelní a filmový herec a režisér.

Nový!!: Moskva a Konstantin Chabenskij · Vidět víc »

Konstantin Dmitrijevič Ušinskij

Konstantin Dmitrijevič Ušinskij, rusky Константин Дмитриевич Ушинский, (2. března 1824 Tula – 3. ledna 1871 Oděsa) byl ruský učitel a pedagogický teoretik ukrajinského původu.

Nový!!: Moskva a Konstantin Dmitrijevič Ušinskij · Vidět víc »

Konstantin Eduardovič Ciolkovskij

Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (Iževskoje – 19. září 1935, Kaluga) byl ruský a sovětský pedagog a vědec, průkopník teorie raketových letů.

Nový!!: Moskva a Konstantin Eduardovič Ciolkovskij · Vidět víc »

Konstantin Fedin

Konstantin Alexandrovič Fedin (Saratov – 27. ledna 1977 Moskva) byl ruský spisovatel a funkcionář sovětského režimu.

Nový!!: Moskva a Konstantin Fedin · Vidět víc »

Konstantin Feoktistov

Konstantin Petrovič Feoktistov, (* 7. února 1926, Voroněž – 21. listopadu 2009 Moskva), byl sovětský vědec a vedoucí konstruktér kosmických lodí (Vostok, Voschod a Sojuz) a orbitálních stanic řady Saljut.

Nový!!: Moskva a Konstantin Feoktistov · Vidět víc »

Konstantin G. Mostras

Konstantin Georgijevič Mostras (16. dubna 1886 Ardzhenka - 6. září 1965 Moskva) byl ruský houslista, pedagog a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Konstantin G. Mostras · Vidět víc »

Konstantin Konstantinovič Rokossovskij

Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, také Konstantin Rokossovský (Varšava – 3. srpna 1968, Moskva) byl sovětský a polský maršál a polský ministr obrany.

Nový!!: Moskva a Konstantin Konstantinovič Rokossovskij · Vidět víc »

Konstantin Kravčuk

Konstantin Kravčuk,, (* 23. února 1985 Moskva) je ruský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Konstantin Kravčuk · Vidět víc »

Konstantin Kuzakov

Konstantin Stěpanovič Kuzakov (rusky: Константин Степанович Кузаков; 4. září 1908, Solvyčegodsk – 12. září 1996, Moskva) byl sovětský novinář a politik, jeden z funkcionářů sovětské televize, rozhlasu a filmu a hlavní redaktor literárně dramatických pořadů sovětské televize.

Nový!!: Moskva a Konstantin Kuzakov · Vidět víc »

Konstantin Makovskij

Konstantin Jegorovič Makovskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský malíř a zakládající člen skupiny peredvižniků.

Nový!!: Moskva a Konstantin Makovskij · Vidět víc »

Konstantin Melnikov

Konstantin Stěpanovič Melnikov ((Moskva, Rusko – 28. listopadu 1974, Moskva, Sovětský svaz) byl ruský architekt, malíř a pedagog, jeden z vůdčích představitelů sovětské avantgardy v architektuře v letech 1923–1933. O Melnikovově významu vypovídá skutečnost, že organizace UNESCO vyhlásila rok 1990 rokem Melnikova. Přestože si již ve své době vydobyl celosvětového uznání, ve 30. letech byl v Sovětském svazu podroben ostré kritice za údajný formalismus a v podstatě mu bylo znemožněno vykonávat profesi (poslední jeho projekt byl realizován roku 1936). Mezi jeho nejvýznamnější projekty patří jeho vlastní dům, Dům kultury I. V. Rusakova, Bachmetěvská garáž či Garáž na Novorjazaňské ulici.

Nový!!: Moskva a Konstantin Melnikov · Vidět víc »

Konstantin Michajlovič Simonov

Konstantin Michajlovič Simonov (rusky Константин Михайлович Симонов; Petrohrad – 28. srpna 1979 Moskva) byl sovětský spisovatel, básník, dramatik a překladatel.

Nový!!: Moskva a Konstantin Michajlovič Simonov · Vidět víc »

Konstantin Nikolajevič Igumnov

Konstantin Nikolajevič Igumnov (1. května 1873 Lebeďaň, Tambovská gubernie, Rusko – 24. března 1948 Moskva) byl ruský klavírista a učitel mnoha předních ruských klavíristů.

Nový!!: Moskva a Konstantin Nikolajevič Igumnov · Vidět víc »

Konstantin Paustovskij

Konstantin Georgijevič Paustovskij (rusky: Константин Георгиевич Паустовский, 31. května greg. / 19. května jul. 1892, Moskva – 14. července 1968, Moskva) byl ruský a sovětský spisovatel ukrajinského (kozáckého) původu, dramatik a publicista.

Nový!!: Moskva a Konstantin Paustovskij · Vidět víc »

Konstantin Petrovič Pobědonoscev

Konstantin Petrovič Pobědonoscev (21. května 1827 Moskva – 23. března 1907 Petrohrad) byl vrchní prokurátor Posvátného synodu ruské pravoslavné církve.

Nový!!: Moskva a Konstantin Petrovič Pobědonoscev · Vidět víc »

Konstantin Sergejevič Semjonov

Konstantin Sergejevič Semjonov (* 9. června 1989, Tokmak) je ruský volejbalista a reprezentant v plážovém volejbalu, hráč surgutského Gazprom-Jugra, držitel čestného titulu Zasloužilý mistr sportu.

Nový!!: Moskva a Konstantin Sergejevič Semjonov · Vidět víc »

Konstantin Sergejevič Stanislavskij

Konstantin Sergejevič Stanislavskij, vlastním jménem Konstantin Sergejevič Alexejev, (17. ledna 1863 Moskva – 7. srpna 1938 Moskva) byl ruský herec, podnikatel, divadelní režisér, divadelní teoretik a pedagog, který společně s Vladimírem Ivanovičem Němirovičem-Dančenkem spoluzaložil legendární Moskevské umělecké akademické divadlo (MCHAT).

Nový!!: Moskva a Konstantin Sergejevič Stanislavskij · Vidět víc »

Konstantin Volkov

Konstantin Jurjevič Volkov (rusky: Константин Юрьевич Волков) (* 28. února 1960, Irkutsk) je bývalý sovětský atlet ruské národnosti, jehož specializací byl skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Konstantin Volkov · Vidět víc »

Konstantine Koberidze

Konstantine Koberidze (* 5. ledna 1917 Signagi – 1964) byl sovětský, gruzínský a ruský zápasník.

Nový!!: Moskva a Konstantine Koberidze · Vidět víc »

Konstanty Ildefons Gałczyński

Konstanty Ildefons Gałczyński, pseudonym Karakuliambro (23. ledna 1905 Varšava – 6. prosince 1953 tamtéž) byl polský básník, satirik a dramatik.

Nový!!: Moskva a Konstanty Ildefons Gałczyński · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga

Kontinentální hokejová liga (KHL) je mezinárodní profesionální hokejová liga.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2012/2013

Sezóna 2012/2013 byla pátým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2012/2013 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2013/2014

Sezóna 2013/2014 byla šestým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2013/2014 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2014/2015

Sezóna 2014/2015 byla sedmým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2014/2015 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2015/2016

Sezóna 2015/2016 byla osmým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2015/2016 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2016/2017

Sezóna 2016/2017 byla devátým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2016/2017 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2017/2018

Sezóna 2017/2018 byla desátým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2017/2018 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2018/2019

Sezóna 2018/2019 byla jedenáctým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2018/2019 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2019/2020

Sezóna 2019/2020 byla dvanáctým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2019/2020 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2020/2021

Sezóna 2020/2021 byla třináctým ročníkem KHL.

Nový!!: Moskva a Kontinentální hokejová liga 2020/2021 · Vidět víc »

Korejská válka

Korejská válka byl válečný konflikt, který probíhal od 25. června 1950 do 27. července 1953 mezi Jižní Koreou podporovanou OSN a Korejskou lidově demokratickou republikou neformálně podporovanou Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou.

Nový!!: Moskva a Korejská válka · Vidět víc »

Korenovsk

Korenovsk je město v Krasnodarském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Korenovsk · Vidět víc »

Koroğlu

Koroğlu (též psáno jen Koroglu nebo Körogly) je hrdinská opera o pěti dějstvích ázerbájdžánského skladatele Uzeira Abdula Husejn-oglyho Hadžibekova (Üzeyira Hacıbəyova) na libreto Habiba İsmayılova a Məmməda Səida Ordubadidira.

Nový!!: Moskva a Koroğlu · Vidět víc »

Koroljov (město)

Koroljov je město v Moskevské oblasti Ruska, dříve známé jako Podlipki či Kaliningrad u Moskvy.

Nový!!: Moskva a Koroljov (město) · Vidět víc »

Koroun bezzubý

Koroun bezzubý, jinými názvy koroun severní, koroun Stellerův nebo mořská kráva (Hydrodamalis gigas), je vyhynulý savec z řádu sirén.

Nový!!: Moskva a Koroun bezzubý · Vidět víc »

Korrozija Metalla

Korrozija Metalla (v cyrilici: Коррозия Металла, česky koroze kovu) je ruská heavymetalová skupina.

Nový!!: Moskva a Korrozija Metalla · Vidět víc »

Korunovace

Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.

Nový!!: Moskva a Korunovace · Vidět víc »

Korunovace ruských panovníků

Alexandry Fjodorovny, 1896 Korunovace ruských panovníků je někdejší církevní obřad Ruské pravoslavné církve, státní církve Ruského impéria, při kterém byl ruský panovník (obvykle car) korunován, byly mu svěřeny panovnické symboly a poté byl pomazán křižmem, čímž byl formálně stvrzen a duchovně požehnán počátek jeho vlády.

Nový!!: Moskva a Korunovace ruských panovníků · Vidět víc »

Kosovo

Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Moskva a Kosovo · Vidět víc »

Kosovská osvobozenecká armáda

Členové Kosovské osvobozenecké armády Kosovská osvobozenecká armáda (albánsky: Ushtria Çlirimtare e Kosovës, UÇK) byla separatistická paramilitantní organizace kosovských Albánců, jejímž cílem byla nezávislost Kosova na Srbsku.

Nový!!: Moskva a Kosovská osvobozenecká armáda · Vidět víc »

Kostarika na letních olympijských hrách

Kostarika na letních olympijských hrách startuje od roku 1936.

Nový!!: Moskva a Kostarika na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kostěrjovo

Kostěrjovo je město ve Vladimirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kostěrjovo · Vidět víc »

Kostel svatého Ludvíka (Moskva)

Socha sv. Ludvíka v chrámu Kostel svatého Ludvíka (rusky Церковь Святого Людовика Французского) je římskokatolickým chrámem v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Kostel svatého Ludvíka (Moskva) · Vidět víc »

Kostroma

Kostroma (rusky: Кострома) je město v Rusku, centrum Kostromské oblasti.

Nový!!: Moskva a Kostroma · Vidět víc »

Kostromská oblast

Kostromská oblast je oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kostromská oblast · Vidět víc »

Kotělnič

Kotělnič je město v Kirovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kotělnič · Vidět víc »

Kotělniki

Kotělniki je město v Rusku, v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Kotělniki · Vidět víc »

Kotlas

Kotlas (Котлас) je město, které se nachází na severu evropské části Ruska v jižní části Archangelské oblasti při soutoku řek Severní Dvina a Vyčegda.

Nový!!: Moskva a Kotlas · Vidět víc »

Kotrag

Kotrag (Kătra Pattăr, Atyrach-Katrag, Kodrak, Kedra chan, Kotrag baltavar, Kotrag ilteber, Kutrag) byl prabulharský vládce z rodu Dulo na přelomu 7. a 8. století.

Nový!!: Moskva a Kotrag · Vidět víc »

Kovrov

Kovrov je město ve Vladimirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kovrov · Vidět víc »

Kovylkino

Kovylkino (– Lašma) je město v Mordvinsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kovylkino · Vidět víc »

Kozáci

dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.

Nový!!: Moskva a Kozáci · Vidět víc »

Krasnaja Jaruga

Krasnaja Jaruga je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Krasnaja Jaruga · Vidět víc »

Krasnaja pleseň

Krasnaja pleseň (Красная плесень; Červená plíseň) je hudební skupina, kterou v kdysi ukrajinském městě Jalta založil Pavel Jacyna.

Nový!!: Moskva a Krasnaja pleseň · Vidět víc »

Krasnaja Poljana

Krasnaja Poljana (v překladu Červená paseka) je sídlo městského typu na Krasnodarském kraji v Rusku.

Nový!!: Moskva a Krasnaja Poljana · Vidět víc »

Krasnoarmejsk (Moskevská oblast)

Krasnoarmejsk je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Krasnoarmejsk (Moskevská oblast) · Vidět víc »

Krasnodar

Krasnodar je město v Ruské federaci; leží na jihu její evropské části mezi Rostovem na Donu a pobřežím Černého moře.

Nový!!: Moskva a Krasnodar · Vidět víc »

Krasnodarský kraj

Krasnodarský kraj je samosprávný kraj Ruské federace, součást Jižního federálního okruhu.

Nový!!: Moskva a Krasnodarský kraj · Vidět víc »

Krasnogorsk (Moskevská oblast)

Krasnogorsk je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Krasnogorsk (Moskevská oblast) · Vidět víc »

Krasnogorský rajón (Moskevská oblast)

Krasnogorský rajón je jedním z rajónů Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Krasnogorský rajón (Moskevská oblast) · Vidět víc »

Krasnojarsk

Krasnojarsk je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části.

Nový!!: Moskva a Krasnojarsk · Vidět víc »

Krasnojarský kraj

Krasnojarský kraj je federální subjekt Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Krasnojarský kraj · Vidět víc »

Krasnoslobodsk (Mordvinsko)

Krasnoslobodsk (– Oš) je město v Mordvinsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Krasnoslobodsk (Mordvinsko) · Vidět víc »

Krasnoznamensk (Kaliningradská oblast)

Krasnoznamensk (Lasdehnen, v letech 1938–1946 Hasselberg; Lazdynai; Łoździenie) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 163 km severovýchodně od Kaliningradu v blízkosti hranice s Litvou.

Nový!!: Moskva a Krasnoznamensk (Kaliningradská oblast) · Vidět víc »

Krasnoznamensk (Moskevská oblast)

Krasnoznamensk (do roku 1994 Golicyno-2) je uzavřené město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Krasnoznamensk (Moskevská oblast) · Vidět víc »

Krasnyj Sulin

Krasnyj Sulin je město v Rostovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Krasnyj Sulin · Vidět víc »

Krútňava

Krútňava (slovenský nářeční výraz pro "vír") je opera slovenského skladatele Eugena Suchoně, poprvé provedená roku 1949.

Nový!!: Moskva a Krútňava · Vidět víc »

Kreml

náhled Kreml je označení pro ruské městské pevnosti, budované až do 18.

Nový!!: Moskva a Kreml · Vidět víc »

Kremlin Cup

Třetí dvorec ze čtyř soutěžních kurtů Kremlin Cup (česky Kremelský pohár, rusky Кубок Кремля), oficiálním názvem VTB Kremlin Cup, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen, hraný v ruském hlavním městě Moskvě od roku 1990.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup · Vidět víc »

Kremlin Cup 2007 – ženy

Tenisový turnaj WTA Kremlin Cup 2007 se konal ve dnech 8. – 14. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2007 – ženy · Vidět víc »

Kremlin Cup 2007 – muži

Tenisový turnaj ATP Kremlin Cup 2007 se konal ve dnech 8. – 14. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2007 – muži · Vidět víc »

Kremlin Cup 2008 – ženy

Tenisový turnaj WTA Kremlin Cup 2008 se konal ve dnech 4. – 12. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2008 – ženy · Vidět víc »

Kremlin Cup 2008 – muži

Tenisový turnaj ATP Kremlin Cup 2008 se konal ve dnech 4. - 12. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2008 – muži · Vidět víc »

Kremlin Cup 2009 – ženy

Tenisový turnaj WTA Kremlin Cup 2009 se konal ve dnech 19. – 25. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2009 – ženy · Vidět víc »

Kremlin Cup 2009 – muži

Tenisový turnaj ATP Kremlin Cup 2009 se konal ve dnech 19. - 25. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2009 – muži · Vidět víc »

Kremlin Cup 2010 – ženy

Tenisový turnaj WTA Kremlin Cup 2010 se konal ve dnech 18. - 24. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2010 – ženy · Vidět víc »

Kremlin Cup 2010 – muži

Tenisový turnaj ATP Kremlin Cup 2010 se konal ve dnech 18. - 24. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2010 – muži · Vidět víc »

Kremlin Cup 2011 – ženy

Tenisový turnaj WTA Kremlin Cup 2011 se konal ve dnech 15. – 23. října v Moskvě v hale na kurtech s tvrdým povrchem jako součást kategorie WTA Premier Tournaments.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2011 – ženy · Vidět víc »

Kremlin Cup 2011 – muži

Tenisový turnaj ATP Kremlin Cup 2011 se konal ve dnech 15. – 23. října v Moskvě na Olympijském stadiónu, na kurtech s tvrdým povrchem jako součást kategorie ATP World Tour 250 Series.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2011 – muži · Vidět víc »

Kremlin Cup 2012 – ženy

Tenisový turnaj WTA Kremlin Cup 2012 se konal ve dnech 13. až 21. října na tvrdých dvorcích Olympijského stadionu v Moskvě, hlavním městě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2012 – ženy · Vidět víc »

Kremlin Cup 2012 – muži

Tenisový turnaj ATP Kremlin Cup 2012 se konal ve dnech 13. až 21. října na Olympijském stadiónu v Moskvě, hlavním městě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2012 – muži · Vidět víc »

Kremlin Cup 2013

Kremlin Cup 2013 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Olympijského stadionu.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2013 · Vidět víc »

Kremlin Cup 2014

Kremlin Cup 2014 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Olympijského stadionu.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2014 · Vidět víc »

Kremlin Cup 2015

Kremlin Cup 2015, oficiálně se jménem sponzora Kremlin Cup by Bank of Moscow 2015, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Olympijského stadionu.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2015 · Vidět víc »

Kremlin Cup 2016

Kremlin Cup 2016, oficiálně se jménem sponzora VTB Kremlin Cup 2016, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Olympijského stadionu.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2016 · Vidět víc »

Kremlin Cup 2017

Kremlin Cup 2017, oficiálně se jménem sponzora VTB Kremlin Cup 2017, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Olympijského stadionu.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2017 · Vidět víc »

Kremlin Cup 2018

Kremlin Cup 2018, oficiálně se jménem sponzora VTB Kremlin Cup 2018, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Olympijského stadionu.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2018 · Vidět víc »

Kremlin Cup 2019

Kremlin Cup 2019, oficiálně se jménem sponzora VTB Kremlin Cup 2019, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, poprvé hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Ledového paláce Krylatskoje.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2019 · Vidět víc »

Kremlin Cup 2021

Kremlin Cup 2021, oficiálně se jménem sponzora VTB Kremlin Cup 2021, byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný na krytých dvorcích s tvrdým povrchem v Paláci gymnastiky Iriny Vinerové-Usmanové a Paláci sportu Lužniki.

Nový!!: Moskva a Kremlin Cup 2021 · Vidět víc »

Kresťanskaja Zastava (stanice metra v Moskvě)

Kresťanskaja Zastava je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Kresťanskaja Zastava (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Kristýna Ljuben-Morfová

Kristýna Ljuben-Morfová, psaná též Kristina nebo Christina (6. května 1889 Stara Zagora, Bulharsko – 1. června 1936 u Karlova, Bulharsko) byla bulharská a česká operní pěvkyně a pedagožka zpěvu.

Nový!!: Moskva a Kristýna Ljuben-Morfová · Vidět víc »

Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská

Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská (30. června 1653 – 16. května 1722) byla rodem hesensko-homburská lankraběnka a sňatkem meklenburská vévodkyně.

Nový!!: Moskva a Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská · Vidět víc »

Kristián Ludvík Meklenburský

Kristián Ludvík Meklenburský (Kristián Ludvík Arnošt August Maxmiláan Jan Albrecht Adolf Fridrich; 29. září 1912, Ludwigslust – 18. července 1996, Gut Hemmelmark) byl druhým synem posledního vládnoucího meklenbursko-zvěřínského velkovévody Fridricha Františka IV.

Nový!!: Moskva a Kristián Ludvík Meklenburský · Vidět víc »

Kristina Orbakaite

Kristina Orbakaite (Кристина Эдмундовна Орбакайте, * 25. května 1971 Moskva) je ruská zpěvačka pop music a herečka.

Nový!!: Moskva a Kristina Orbakaite · Vidět víc »

Kristina Ozganová

Kristina Konstantinovna Ozganová (* v Suchumi) je abchazská politička a ekonomka.

Nový!!: Moskva a Kristina Ozganová · Vidět víc »

Kristina Rezcovová

Kristina Rezcovová, rusky Кристина Леонидовна Резцова (* 27. dubna 1996 Moskva) je ruská reprezentantka v biatlonu.

Nový!!: Moskva a Kristina Rezcovová · Vidět víc »

Kritika a kontroverze Zimních olympijských her 2014

Konání Zimních olympijských her 2014 v Soči vyvolalo řadu obav a kontroverzí.

Nový!!: Moskva a Kritika a kontroverze Zimních olympijských her 2014 · Vidět víc »

Krolevec

Krolevec je průmyslové město na severu Sumské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Krolevec · Vidět víc »

Kronštadt

Kronštadt (z německého Krone (koruna) a Stadt (město)) je opevněné město na ostrově Kotlin v Baltském moři.

Nový!!: Moskva a Kronštadt · Vidět víc »

Kropotkin (město)

Kropotkin je ruské město v Krasnodarském kraji, nacházející se na pravém břehu řeky Kubáň.

Nový!!: Moskva a Kropotkin (město) · Vidět víc »

Kryštof (arcibiskup)

Jeho Blaženost vladyka Kryštof, občanským jménem prof. ThDr. Radim Pulec, Ph.D., (* 29. června 1953 Praha) byl od července 2000 arcibiskup pražský a českých zemí (stál v čele pražské pravoslavné eparchie) a od roku 2006 metropolita českých zemí a Slovenska v pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku.

Nový!!: Moskva a Kryštof (arcibiskup) · Vidět víc »

Krym

Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.

Nový!!: Moskva a Krym · Vidět víc »

Krymští Tataři

Krymští Tataři (v ruštině a ukrajinštině označovaní těž jako Krymci) jsou národ turkického původu, obývající především Krymský poloostrov.

Nový!!: Moskva a Krymští Tataři · Vidět víc »

Krymský federální okruh

Krymský federální okruh byl krátkodobě federální okruh Ruské federace, vytvořený dekretem prezidenta Ruska Vladimira Putina ze dne 21. března 2014 po ruské anexi poloostrova během Krymské krize.

Nový!!: Moskva a Krymský federální okruh · Vidět víc »

Krymský most (Moskva)

Krymský most (rusky) je visutý silniční most v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Krymský most (Moskva) · Vidět víc »

Kryptografie

Šifrovací stroj Enigma Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.

Nový!!: Moskva a Kryptografie · Vidět víc »

Krystal Boyd

Krystal Boyd (* 14. dubna 1993 v Moskvě) je ruská pornoherečka a fetiš modelka.

Nový!!: Moskva a Krystal Boyd · Vidět víc »

Krzysztof Komeda

Krzysztof Komeda, rodným jménem Krzysztof Trzciński (27. dubna 1931, Poznaň – 23. dubna 1969, Varšava) byl polský hudební skladatel a jazzový klavírista.

Nový!!: Moskva a Krzysztof Komeda · Vidět víc »

Krzysztof Zanussi

Krzysztof Pius Zanussi (* 17. června 1939 ve Varšavě) je jeden z nejvýznamnějších polských režisérů a scenáristů.

Nový!!: Moskva a Krzysztof Zanussi · Vidět víc »

Ksenia Svetlova

Ksenia Svetlova,, (narozena 28. července 1977 Moskva), je izraelská politička; poslankyně Knesetu za Sionistický tábor.

Nový!!: Moskva a Ksenia Svetlova · Vidět víc »

Kstovo

Kstovo je město, které se nachází ve střední evropské části Ruska v Nižněnovgorodské oblasti, asi 30 km od Nižního Novgorodu, pátého největšího města Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kstovo · Vidět víc »

KTM-30

Prototyp tramvaje KTM-30 KTM-30 (podle unifikovaného označení 71-630) je prototyp ruské tramvaje, navržené a vyrobené společností UKVZ.

Nový!!: Moskva a KTM-30 · Vidět víc »

KTM-6

KTM-6 (podle unifikovaného číslovaní 71-606, jiný název je Ural-6) byl sovětský prototyp tramvaje podniku UKVZ, která měla nahradit masově rozšířený typ KTM-5.

Nový!!: Moskva a KTM-6 · Vidět víc »

Kuba na letních olympijských hrách

Kuba na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Kuba na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kuba na Letních olympijských hrách 1980

Kubu na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 271 sportovců, z toho 183 mužů a 88 žen.

Nový!!: Moskva a Kuba na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Kubinka

Kubinka je město s přibližně s dvaceti tisíci obyvatel v Moskevské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kubinka · Vidět víc »

Kudymkar

Kudymkar (a komi-permjacky Куды́мкар) je město v Rusku, bylo střediskem Komi-permjackého autonomního okruhu před jeho zrušením.

Nový!!: Moskva a Kudymkar · Vidět víc »

Kujbyšev (Novosibirská oblast)

Kujbyšev (rusky Ку́йбышев) je město v Novosibirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kujbyšev (Novosibirská oblast) · Vidět víc »

Kulebaki

Kulebaki jsou město v Nižněnovgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kulebaki · Vidět víc »

Kultura se šňůrovou keramikou

Kultura se šňůrovou keramikou (červeně) Kultura se šňůrovou keramikou (též kultura šňůrové keramiky, zkratkou KŠK, anglicky Corded Ware, německy Schnurkeramik, francouzsky ceramique cordée, nizozemsky touwbekercultuur) zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př.

Nový!!: Moskva a Kultura se šňůrovou keramikou · Vidět víc »

Kumar Vishwanathan

Kumar Vishwanathan (* 15. listopadu 1963 Quilon) je aktivista, pedagog a sociální pracovník indického původu, který se od roku 1997 v České republice, zejména na Ostravsku, věnuje romské menšině a usiluje o zlepšení jejího soužití s majoritní společností.

Nový!!: Moskva a Kumar Vishwanathan · Vidět víc »

Kuramagomed Kuramagomedov

Kuramagomed Šaripovič Kuramagomedov (* 21. března 1976) je bývalý ruský zápasník–volnostylař avarské národnosti.

Nový!!: Moskva a Kuramagomed Kuramagomedov · Vidět víc »

Kurčatov (Kurská oblast)

Kurčatov je město ve středním Rusku.

Nový!!: Moskva a Kurčatov (Kurská oblast) · Vidět víc »

Kurčatovův institut

Kurčatovův institut je ústav, zabývající se výzkumem a vývojem v oboru jaderné fyziky a chemie.

Nový!!: Moskva a Kurčatovův institut · Vidět víc »

Kurgan (město)

Kurgan je město v Uralském federálním okruhu v Rusku, administrativní centrum Kurganské oblasti.

Nový!!: Moskva a Kurgan (město) · Vidět víc »

Kurganská oblast

Kurganská oblast je federální subjekt Ruské federace (oblast).

Nový!!: Moskva a Kurganská oblast · Vidět víc »

Kurilsk

Kurilsk (Šana-mura) je správním střediskem oblasti Kurilského distriktu.

Nový!!: Moskva a Kurilsk · Vidět víc »

Kurovskoje

Kurovskoje je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kurovskoje · Vidět víc »

Kursk

Kursk je město ve středním Rusku, správní středisko Kurské oblasti.

Nový!!: Moskva a Kursk · Vidět víc »

Kurská oblast

Kurská oblast je federální subjekt Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Kurská oblast · Vidět víc »

Kurské nádraží

Restaurace ve staré budově nádraží Kurské nádraží je jeden z devíti moskevských železničních terminálů osobní dopravy.

Nový!!: Moskva a Kurské nádraží · Vidět víc »

Kurt Zeitzler

Kurz Zeitler (9. června 1895, Heideblick - 25. září 1963, Aschau im Chiemgau) byl vysoký německý generálporučík německé Třetí říše během druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Kurt Zeitzler · Vidět víc »

Kuvajt na letních olympijských hrách

Kuvajt na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Kuvajt na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kuvrat

Kuvratovo Velké Bulharsko Kuvrat (? – mezi 641 a 668, také latinsky Qubrat xan, bulharsky: Кробат – Krobat, či Кубрат – Kubrat, Куртъ – Kurt, řecky: Χουβρατις – Choubratis, Курт – Kurt, marijsky: Чумбылат – Čumbylat, čuvašsky: Купрат – Kuprat, doslova: vlk z turkického „böri“) byl prabulharský vládce (kagan), později vládce i ostatních kočovníků mezi Kubání a Azovským mořem.

Nový!!: Moskva a Kuvrat · Vidět víc »

Kuzma Petrov-Vodkin

Kuzma Sergejevič Petrov-Vodkin (5. listopadu 1878 Chvalynsk – 15. února 1939 Petrohrad) byl ruský a sovětský malíř a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Kuzma Petrov-Vodkin · Vidět víc »

Kuzminki (stanice metra v Moskvě)

Kuzminki je stanice moskevského metra na Tagansko-Krasnopresněnské lince.

Nový!!: Moskva a Kuzminki (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Kuzněck

Kuzněck je město v Penzenské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Kuzněck · Vidět víc »

Kuzněckij most (stanice metra v Moskvě)

Kuzněckij most je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Kuzněckij most (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

KV (tank)

KV-1 s věží z typu KV-1S v muzeu velké vlastenecké války v Moskvě. KV-1 model 1939 muzeu v Bovingtonu. KV-2, v pozadí tank KV-1 KV-85 Srovnání typu KV-2 a KV-5 KV (též Kliment Vorošilov) je označení řady sovětských těžkých tanků pojmenovaných po maršálu Vorošilovi.

Nový!!: Moskva a KV (tank) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1960

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1960 probíhala od září 1958 do května 1960.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1960 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1964

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1964 probíhala od června 1962 do května 1964.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1964 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1968

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1968 probíhala od září 1966 do května 1968.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1968 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1972

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1972 probíhala v letech 1970 až 1972.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1972 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1980

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1980 probíhala v letech 1978 až 1980.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1980 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1984 – skupina 2

Zápasy kvalifikační skupiny 2 na Mistrovství Evropy ve fotbale 1984 se konaly v letech 1982 a 1983.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1984 – skupina 2 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1988 – skupina 3

Zápasy kvalifikační skupiny 3 na Mistrovství Evropy ve fotbale 1988 se konaly v letech 1986 a 1987.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1988 – skupina 3 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1992 – skupina 3

Zápasy 3.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1992 – skupina 3 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1996 – skupina 8

Zápasy 8.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1996 – skupina 8 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2000 – skupina 4

Zápasy této kvalifikační skupiny na Mistrovství Evropy ve fotbale 2000 se konaly v letech 1998 a 1999.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2000 – skupina 4 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 probíhala v letech 2002 a 2003.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 – skupina 10

Kvalifikační hra UEFA Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2004 mezi Švýcarskem a Albanii 3-2 Zápasy této kvalifikační skupiny na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 se konaly v letech 2002 a 2003.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2004 – skupina 10 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 – skupina E

Zápasy této kvalifikační skupiny na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 se konaly v letech 2006 a 2007.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 – skupina E · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina B

Skupina B kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 byla jednou z 9 kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina B · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 – skupina G

Skupina G kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 byla jednou z 9 kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2016 – skupina G · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina I

Skupina I kvalifikace na mistrovství Evropy ve fotbale 2020 byla jednou z 10 kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina I · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1958 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1958 zóny UEFA určila 9 účastníků finálového turnaje.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1958 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1962 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1962 zóny UEFA určila 8 účastníků finálového turnaje a dva účastníky mezikontinentální baráže.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1962 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1966 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1966 zóny UEFA určila 9 účastníků finálového turnaje.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1966 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1970 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1970 zóny UEFA určila 8 účastníků finálového turnaje.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1970 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1974

V kvalifikaci na Mistrovství světa ve fotbale 1974 se národní týmy ze šesti fotbalových konfederací ucházely o 14 postupových míst na závěrečný turnaj.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1974 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1974 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1974 zóny UEFA určila 8 účastníků finálového turnaje a jednoho účastníka mezikontinentální baráže proti celku ze zóny CONMEBOL.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1974 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1978 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1978 zóny UEFA určila 8 účastníků finálového turnaje a jednoho účastníka mezikontinentální baráže proti třetímu celku zóny CONMEBOL.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1978 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1982 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1982 zóny UEFA určila 13 účastníků finálového turnaje.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1982 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1986 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1986 zóny UEFA určila 12 účastníků finálového turnaje a účastníka mezikontinentální baráže proti vítězi zóny OFC.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1986 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1990 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1990 zóny UEFA určila 13 účastníků finálového turnaje.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1990 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1994 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1994 zóny UEFA určila 12 účastníků finálového turnaje.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1994 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1998 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1998 zóny UEFA určila 14 účastníků finálového turnaje.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1998 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1998 (UEFA) – skupina 5

Zápasy této kvalifikační skupiny na Mistrovství světa ve fotbale 1998 se konaly v letech 1996 a 1997.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1998 (UEFA) – skupina 5 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2002 (UEFA) – skupina 1

Zápasy této kvalifikační skupiny na Mistrovství světa ve fotbale 2002 se konaly v letech 2000 a 2001.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2002 (UEFA) – skupina 1 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2006 (UEFA) – skupina 3

Zápasy této kvalifikační skupiny na Mistrovství světa ve fotbale 2006 se konaly v letech 2004 a 2005.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2006 (UEFA) – skupina 3 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2010 (UEFA) – baráž

Do baráže postoupilo nejlepších 8 týmů na druhých místech skupinové fáze.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2010 (UEFA) – baráž · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2010 (UEFA) – skupina 4

V kvalifikaci na Mistrovství světa ve fotbale 2010 ve skupině 4 hrálo 6 národních týmů: Německo, Rusko, Finsko, Wales, Ázerbajdžán a Lichtenštejnsko.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2010 (UEFA) – skupina 4 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (UEFA) – skupina F

Skupina F kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 byla jednou z 9 evropských kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (UEFA) – skupina F · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 (UEFA) – skupina H

Skupina H kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 je jednou z 9 evropských kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Moskva a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 (UEFA) – skupina H · Vidět víc »

Květa Peschkeová

Květoslava „Květa“ Peschkeová, nepřechýleně Peschke, rozená Hrdličková (* 9. července 1975 Bílovec), je česká profesionální tenistka a bývalá deblová světová jednička, která se po ukončení své singlové kariéry specializuje na čtyřhru.

Nový!!: Moskva a Květa Peschkeová · Vidět víc »

Květen 1968 ve Francii

Květen 1968 (též nazývaný jako Pařížský květen nebo Pařížské studentské nepokoje apod.) je historické označení pro občanské nepokoje a hnutí roku 1968, které vzešlo původně ze studentského prostředí, ale zasáhlo postupně celou společnost ve Francii.

Nový!!: Moskva a Květen 1968 ve Francii · Vidět víc »

Květen 2005

; 1. května – neděle.

Nový!!: Moskva a Květen 2005 · Vidět víc »

Květen 2006

;1. května – pondělí;3. května – středa;4. května – čtvrtek;5. května – pátek;6. května – sobota;7. května – neděle;8. května – pondělí;9. května – úterý;10. května – středa;12. května – pátek;14. května – neděle;15. května – pondělí;16. května – úterý;17. května – středa;18. května – čtvrtek;19. května – pátek;20. května – sobota;21. května – neděle;22. května – pondělí;23. května – úterý;24. května – středa;25. května – čtvrtek;26. května – pátek;27. května – sobota;29. května – pondělí;30. května – úterý;31. května – středa.

Nový!!: Moskva a Květen 2006 · Vidět víc »

Květen 2007

;3. května – čtvrtek;4. května – pátek;5. května – sobota;6. května – neděle;7. května – pondělí;8. května – úterý;9. května – středa;10. května – čtvrtek;11. května – pátek;13. května – neděle;14. května – pondělí;15. května – úterý;16. května – středa;17. května – čtvrtek;18. května – pátek;19. května – sobota;21. května – pondělí;23. května – středa;24. května – čtvrtek;25. května – pátek;26. května – sobota;27. května – neděle;28. května – pondělí;30. května – středa;31. května – čtvrtek.

Nový!!: Moskva a Květen 2007 · Vidět víc »

Květen 2010

;3. května.

Nový!!: Moskva a Květen 2010 · Vidět víc »

Květen 2011

;1. května – neděle.

Nový!!: Moskva a Květen 2011 · Vidět víc »

Květen 2015

V Miláně začalo Expo 2015.

Nový!!: Moskva a Květen 2015 · Vidět víc »

Květen 2017

; 2. května – úterý Chálid Mašál; 3. května – středa; 5. května – pátek; 4. května – čtvrtek; 6. května – sobota Emmanuel Macron; 7. května – neděle; 9. května – úterý; 10. května – středa Přehrada Tabka; 11. května – čtvrtek; 12. května – pátek; 13. května – sobota Salvador Sobral; 15. května – pondělí; 17. května – středa Chelsea Manningová; 18. května – čtvrtek; 19. května – pátek Julian Assange; 20. května – sobota; 21. května – neděle; 22. května – pondělí; 23. května – úterý Roger Moore; 24. května – středa; 25. května – čtvrtek; 26. května – pátek Zbigniew Brzezinski; 27. května – sobota; 28. května – neděle Irkut MS-21; 29. května – pondělí; 30. května – úterý Manuel Noriega; 31. května – středa.

Nový!!: Moskva a Květen 2017 · Vidět víc »

Květen 2021

;2. května – neděle;3. května – pondělí;4. května – úterý;8. května – sobota Norman Lloyd;9. května – neděle;11. května – úterý;12. května – středa;14. května – pátek;15. května – sobota;17. května – pondělí | wikizprávy.

Nový!!: Moskva a Květen 2021 · Vidět víc »

Květoslava Petříčková

Květoslava Petříčková (* 17. července 1952 Praha, Československo) je bývalá československá pozemní hokejistka, hrající na brankářském postu.

Nový!!: Moskva a Květoslava Petříčková · Vidět víc »

KVN

KVN (rusky: Клуб Весёлыхи Находчивых, Klub věsjolych i nachodčivych nebo Ka-Ve-En, Klub vtipných a pohotových) je televizní humoristická soutěž, ve které různé týmy (ze školských zařízení, vysokých škol, podniků, měst atd.) soupeří ve vtipných odpovědích na otázky, improvizacích na zadaná témata a předvádí scénky, které si předem připravili.

Nový!!: Moskva a KVN · Vidět víc »

Kyje

Kyje jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy v městské části Praha 14, v obvodu Praha 9.

Nový!!: Moskva a Kyje · Vidět víc »

Kyjevská Rus

Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.

Nový!!: Moskva a Kyjevská Rus · Vidět víc »

Kyjevská společnost amatérských fotografů Daguerre

Louis Daguerre, francouzský průkopník fotografie Kyjevská asociace amatérských fotografů Daguerre na ulici Prorizna 23 Kyjevská společnost amatérských fotografů Daguerre (1901–1917) byla společnost pro podporu rozvoje teorie a praxe fotografie, přispěla k rozvoji a šíření umělecké, technické a vědecké fotografie.

Nový!!: Moskva a Kyjevská společnost amatérských fotografů Daguerre · Vidět víc »

Kyjevské nádraží

Nástupiště Kyjevské nádraží, dříve Brjanské nádraží je jedno z nejvýznamnějších železničních nádraží v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Kyjevské nádraží · Vidět víc »

Kylian Mbappé

Kylian Sanmi Mbappé Lottin (* 20. prosince 1998 Paříž) je francouzský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka či křídelníka za francouzský klub Paris Saint-Germain FC a za francouzský národní tým, se kterým v roce 2018 vyhrál mistrovství světa v Rusku.

Nový!!: Moskva a Kylian Mbappé · Vidět víc »

Kypr na letních olympijských hrách

Kypr na letních olympijských hrách startuje od roku 1980.

Nový!!: Moskva a Kypr na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Kyzyl

Kyzyl (tuvinsky i) je město ležící v Ruské federaci a hlavní město Tuvinské republiky.

Nový!!: Moskva a Kyzyl · Vidět víc »

La Resistenza

Vlajka Výboru národního osvobození Italské hnutí odporu proti fašistickému režimu a německé okupaci, obvykle nazývané italsky La Resistenza, je zastřešující termín pro italské odbojové skupiny, které bojovaly proti německým nacistům a italským fašistům během druhé světové války (1939–1945).

Nový!!: Moskva a La Resistenza · Vidět víc »

Labutí jezero

Labutí jezero (rusky Лебединое oзеро) je jeden z nejznámějších baletů, který napsal ruský hudební skladatel Petr Iljič Čajkovskij.

Nový!!: Moskva a Labutí jezero · Vidět víc »

Lachta Centr

Lachta Centr je mrakodrap, který se nachází v ruském městě Petrohradu ve čtvrti Lachta na břehu Finského zálivu.

Nový!!: Moskva a Lachta Centr · Vidět víc »

Ladislav Adamec

Ladislav Adamec (10. září 1926 Frenštát pod Radhoštěm – 14. dubna 2007 Praha) byl český a československý politik, dlouholetý funkcionář Komunistické strany Československa, za normalizace místopředseda i předseda vlád České socialistické republiky a Československé socialistické republiky, poslanec České národní rady a člen Ústředního výboru KSČ, v době sametové revoluce představitel pragmatického křídla KSČ, které vyjednávalo s nastupující mocí Občanského fóra, počátkem 90.

Nový!!: Moskva a Ladislav Adamec · Vidět víc »

Ladislav Alster

Ladislav Alster (2. června 1927 Rakovník – 11. ledna 1991 Praha) byl český šachista a šachový publicista.

Nový!!: Moskva a Ladislav Alster · Vidět víc »

Ladislav Štoll

Ladislav Štoll (26. června 1902 Jablonec nad Nisou farnost Jablonec nad Nisou – 6. ledna 1981 Praha) byl český marxistický literární kritik, představitel stalinistického (ždanovského) pojetí teorie umění, československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa.

Nový!!: Moskva a Ladislav Štoll · Vidět víc »

Ladislav Daniel (hudební pedagog)

Ladislav Daniel (29. května 1922 Sendražice – 16. února 2015 Olomouc) byl český hudební pedagog, amatérský nástrojař a hudebník, který se zasloužil o to, že Čechy lze nazvat národem hráčů na zobcovou flétnu.

Nový!!: Moskva a Ladislav Daniel (hudební pedagog) · Vidět víc »

Ladislav Ferebauer

Ladislav Ferebauer (* 25. duben 1957 České Budějovice) je bývalý český cyklista.

Nový!!: Moskva a Ladislav Ferebauer · Vidět víc »

Ladislav Kováč (odbojář)

Ladislav Kováč (14. ledna 1913 Banská Belá – 1987 Trenčín), byl slovenský důstojník, protifašistický bojovník.

Nový!!: Moskva a Ladislav Kováč (odbojář) · Vidět víc »

Laduškin

Laduškin (Ludwigsort; Liudvigsortas; Ludwinów) je město v Kaliningradské oblasti náležící Rusku.

Nový!!: Moskva a Laduškin · Vidět víc »

Lady Macbeth Mcenského újezdu

Lady Macbeth Mcenského újezdu (rusky: Леди Макбет Мценского уезда) je opera o čtyřech dějstvích v devíti obrazech Dmitrije Šostakoviče a Alexandra Preise podle stejnojmenné povídky Nikolaje Leskova.

Nový!!: Moskva a Lady Macbeth Mcenského újezdu · Vidět víc »

Lagaň

Laganas je město v Rusku, druhé největší město Kalmycké republiky a její jediný přístav na pobřeží Kaspického moře.

Nový!!: Moskva a Lagaň · Vidět víc »

Lajos Rácz

Lajos Rácz (* 1. července 1952 Budapešť, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Lajos Rácz · Vidět víc »

Lajos Szabó

Lajos Szabó (* 23. dubna 1956 Berettyóújfalu, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Lajos Szabó · Vidět víc »

Lajsat Bajsarovová

Lajsat Bajsarovová, rozená Tangijevová, pracovníky NKVD přezdívaná „Panter“ (1920 v Galaški, Ingušsko, Horská republika – 2005 v Itum-Kali, Čečensko) byla ingušskou pracovnicí Komunistické strany Sovětského svazu, která se poté, kdy byla v roce 1944 nadřízenými požádána o spolupráci při vykonání deportace Čečenců a Ingušů a dalších vajnachských národů z Kavkazu, obrátila proti nim a stala se abrekyní neboli, dle kavkazských tradic, mstitelkou.

Nový!!: Moskva a Lajsat Bajsarovová · Vidět víc »

Langův dům

Langův dům je jednopatrový měšťanský dům v Litovli stojící na rohu náměstí Přemysla Otakara a Masarykovy ulice.

Nový!!: Moskva a Langův dům · Vidět víc »

Laos na letních olympijských hrách

Laos na letních olympijských hrách startuje od roku 1980.

Nový!!: Moskva a Laos na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Larisa Bogorazová

Larisa Josifovna Bogorazová, rusky Лариса Иосифовна Богораз-Брухман (8. srpna 1929 Charkov - 6. dubna 2004 Moskva) byla ruská lingvistka, disidentka a organizátorka demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968.

Nový!!: Moskva a Larisa Bogorazová · Vidět víc »

Larisa Pelešenková

Larisa Pelešenková (* 29. února 1964, Slancy) je bývalá ruská atletka, halová mistryně světa a Evropy ve vrhu koulí.

Nový!!: Moskva a Larisa Pelešenková · Vidět víc »

Lars-Erik Skiöld

Lars-Erik Skiöld (19. března 1952 Malmö, Švédsko – 21. května 2017) byl švédský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Lars-Erik Skiöld · Vidět víc »

LaShawn Merritt

LaShawn Merritt (* 27. června 1986 Portsmouth, Virginie) je americký atlet, olympijský vítěz, jehož specializací je běh na 400 metrů.

Nový!!: Moskva a LaShawn Merritt · Vidět víc »

Laskerova léčka

Laskerova léčka je léčka, kterou lze použít v úvodu šachové partie při Albinově protigambitu.

Nový!!: Moskva a Laskerova léčka · Vidět víc »

Lasse Virén

Lasse Artturi Virén (* 22. července 1949, Myrskylä) je bývalý finský atlet a běžec na střední a dlouhé tratě, čtyřnásobný olympijský vítěz Olympiády 1972 a 1976. Díky Virénovým běžeckým úspěchům opět vešel ve známost pojem Létající Finové, kterým byli označováni nejúspěšnější běžci dvacátých let 20.

Nový!!: Moskva a Lasse Virén · Vidět víc »

Laurence Steinhardt

Laurence Adolph Steinhardt (6. října 1892 – 28. března 1950) byl diplomat Spojených států.

Nový!!: Moskva a Laurence Steinhardt · Vidět víc »

Laurent Gouvion de Saint-Cyr

Laurent, markýz Gouvion de Saint-Cyr (13. dubna 1764 v Toul, Francie – 17. března 1830 Hyères, Francie) byl francouzský generál, maršál Francie v době prvního císařství a ministr války i ministr námořnictva Francie v době restaurace.

Nový!!: Moskva a Laurent Gouvion de Saint-Cyr · Vidět víc »

Lavočkin La-5

Lavočkin La-5 byl sovětský jednomotorový stíhací letoun masově vyráběný a nasazený během druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Lavočkin La-5 · Vidět víc »

Lavočkin La-7

Lavočkin La-7 (Лавочкин Ла-7) byl jednomístný sovětský stíhací letoun s pístovým motorem smíšené konstrukce vyvinutý během druhé světové války konstrukční kanceláří Lavočkin.

Nový!!: Moskva a Lavočkin La-7 · Vidět víc »

Lavrentij Pavlovič Berija

Lavrentij Pavlovič Berija (Lavrenti Pavles dze Beria;;, Marchaul – 23. prosince 1953, Moskva) byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti, za Stalina během druhé světové války šéfem sovětské tajné služby NKVD a lidového komisariátu vnitra (ministerstvo vnitra).

Nový!!: Moskva a Lavrentij Pavlovič Berija · Vidět víc »

Lazar Kaganovič

Lazar Mojsejevič Kaganovič (Kabany, poblíž Radomyšle, Ruské impérium – 25. července 1991 Moskva) byl sovětský politik a blízký spolupracovník Josifa Stalina.

Nový!!: Moskva a Lazar Kaganovič · Vidět víc »

Lazebník sibiřský

Lazebník sibiřský je ruský film režiséra Nikity Michalkova natočený v roce 1998 v rusko-francouzsko-italsko-české koprodukci.

Nový!!: Moskva a Lazebník sibiřský · Vidět víc »

Láska ke třem pomerančům

Láska ke třem pomerančům, (francouzsky: L'amour des trois oranges, rusky: Любовь к трём апельсинам), Op.

Nový!!: Moskva a Láska ke třem pomerančům · Vidět víc »

László Bíró (zápasník)

László Bíró (* 9. června 1960 Tura, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník.

Nový!!: Moskva a László Bíró (zápasník) · Vidět víc »

László Szalma

László Szalma (* 22. října 1957, Nagymaros, Pest) je bývalý maďarský atlet, jehož hlavní disciplínou byl skok daleký.

Nový!!: Moskva a László Szalma · Vidět víc »

Léto (film, 2018)

Léto (rusky Лето) je ruský hudební a životopisný film z roku 2018 zobrazující leningradskou undergroundovou rockovou scénu na počátku 80.

Nový!!: Moskva a Léto (film, 2018) · Vidět víc »

Lůžkový vůz

Trojmístné kupé v lůžkovém voze. Lůžkové a lehátkové vozy jsou osobní vozy určené hlavně pro noční cesty a cesty na velmi dlouhé vzdálenosti.

Nový!!: Moskva a Lůžkový vůz · Vidět víc »

Lžidimitrij

Michaila Vasiljeviče Něstěrova z roku 1899. Lžidimitrij i. Lžidimitrij je souhrnné označení pro několik samozvanců, kteří po vymření ruské dynastie Rurikovců smrtí cara Fjodora I. roku 1597 o sobě tvrdili, že jsou synem cara Ivana Hrozného, carevičem Dimitrijem, respektive jeho synem, a domáhali se carského trůnu.

Nový!!: Moskva a Lžidimitrij · Vidět víc »

Lžidimitrij I.

Nikolaje Něvreva z roku 1874 Carla Weniga z roku 1879 Lžidimitrij I. (asi po 1575 –), známý také pod mnišským jménem Grigorij, vládl jako ruský car v letech 1605–1606.

Nový!!: Moskva a Lžidimitrij I. · Vidět víc »

Le Corbusier

Le Corbusier, vlastním jménem Charles-Édouard Jeanneret (6. října 1887 La Chaux-de-Fonds, Švýcarsko – 27. srpna 1965 Cap Martin, Francie) byl původem švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř.

Nový!!: Moskva a Le Corbusier · Vidět víc »

Leah Feldman

Leah Feldman, (v jidiš: לאה פֿעלדמאן; září 1898 Oděsa – 3. ledna 1993 Londýn) známá také jako Leah Downes, byla dělnice a anarchistka.

Nový!!: Moskva a Leah Feldman · Vidět víc »

Leden 2011

; 1. ledna – sobota.

Nový!!: Moskva a Leden 2011 · Vidět víc »

Leden 2015

; 1. ledna – čtvrtek | titul.

Nový!!: Moskva a Leden 2015 · Vidět víc »

Leden 2016

Rychlostní silnice se brzy změní na dálnice.

Nový!!: Moskva a Leden 2016 · Vidět víc »

Leden 2021

;3. ledna – neděle;4. ledna – pondělí Michal Mejstřík;5. ledna – úterý;6. ledna – středa;7. ledna – čtvrtek;8. ledna – pátek;9. ledna – sobota;10. ledna – neděle;12. ledna – úterý;13. ledna – středa;14. ledna – čtvrtek | titul.

Nový!!: Moskva a Leden 2021 · Vidět víc »

Lefortovský tunel

Lefortovský tunel (rusky Лефо́ртовский тонне́ль) je silniční tunel na jihovýchodě Moskvy, součást třetího silničního okruhu.

Nový!!: Moskva a Lefortovský tunel · Vidět víc »

Leif Andersson (zápasník)

Leif Andersson (* 13. října 1949 Arboga, Švédsko) je bývalý švédský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Leif Andersson (zápasník) · Vidět víc »

Lejla Mammadbejová

Lejla Mammadbejová, rozená Zejnalová (1909, Baku, Ázerbájdžán – 1989, tamtéž) byla první ázerbájdžánská pilotka, a zároveň tak první letkyně na Kavkazu a Jihozápadní Asii.

Nový!!: Moskva a Lejla Mammadbejová · Vidět víc »

Lena Katinová

Jelena Sergejevna Katinová (Елена Сергеевна Катина, Jelena Sergejevna Katina; * 4. října 1984 Moskva, Sovětský svaz) je ruská zpěvačka, bývalá členka pěveckého dua Tatu.

Nový!!: Moskva a Lena Katinová · Vidět víc »

Leningrad (hudební skupina)

Skupina Leningrad (Gruppirovka Leningrad) je rocková skupina z Petrohradu (bývalém Leningradu – odtud název), nejznámější představitel ruského ska-rocku, třebaže její repertoár namnoze přesahuje toto žánrové vymezení.

Nový!!: Moskva a Leningrad (hudební skupina) · Vidět víc »

Leningradská oblast

Leningradská oblast je oblast na severozápadě evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Leningradská oblast · Vidět víc »

Leningradské nádraží

Leningradské nádraží (původní název byl Nikolajevské nádraží) je jedno z nádraží v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Leningradské nádraží · Vidět víc »

Leningradský prospekt

Leningradský prospekt je jedna z významných tříd v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Leningradský prospekt · Vidět víc »

Lenka Šírková

Lenka Šírková (rodným jménem Kučerová; 14. ledna 1929, Lhotka u Berouna – 13. června 2015, Beroun) byla česká volejbalistka, která reprezentovala Československo.

Nový!!: Moskva a Lenka Šírková · Vidět víc »

Lenka Ptáčníková

Lenka Ptáčníková (*16. ledna 1976) je islandská šachová mezinárodní velmistryně.

Nový!!: Moskva a Lenka Ptáčníková · Vidět víc »

Lenka Vymazalová

Lenka Vymazalová (* 15. června 1959 Litoměřice, Československo) je bývalá československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympiády v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Lenka Vymazalová · Vidět víc »

Lenkom

Lenkom je městské divadlo v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Lenkom · Vidět víc »

Lennonova zeď

Podoba zdi v listopadu 2014, 14 dnů po zabílení Lennonova zeď je zeď zahrady paláce maltézského velkopřevorství na severní straně Velkopřevorského náměstí v Praze na Malé Straně, na které se s odkazem na zpěváka Johna Lennona od 70.

Nový!!: Moskva a Lennonova zeď · Vidět víc »

Leo Birinski

Leo Birinski (patrně 8. června 1884 Lisjanka, Ukrajina, Ruské impérium – 23. října 1951 Bronx, New York City, USA) byl dramatik, filmový scenárista a režisér židovského původu.

Nový!!: Moskva a Leo Birinski · Vidět víc »

Leo Borchard

Leo Borchard (31. května 1899 – 23. srpna 1945) byl německý dirigent.

Nový!!: Moskva a Leo Borchard · Vidět víc »

Leo Marian Vodička

Leo Marian Vodička (* 8. dubna 1950, Brno) je český operní pěvec – tenorista, vystupující na operních scénách a koncertních pódiích v Česku i zahraničí.

Nový!!: Moskva a Leo Marian Vodička · Vidět víc »

Leo Rudolf Raubal

Leo Rudolf Raubal (2. října 1906 Linec – 18. srpna 1977 Španělsko) byl synovec diktátora Adolfa Hitlera, který během druhé světové války sloužil v německé Luftwaffe.

Nový!!: Moskva a Leo Rudolf Raubal · Vidět víc »

Leo van Doeselaar

Leo van Doeselaar je nizozemský varhaník, cembalista a klavírista.

Nový!!: Moskva a Leo van Doeselaar · Vidět víc »

Leon Chwistek

Leon Chwistek (13. června 1884 Krakov – 20. srpna 1944 Barvicha u Moskvy) byl polský malíř, filosof, matematik a teoretik umění.

Nový!!: Moskva a Leon Chwistek · Vidět víc »

Leonid (Antoščenko)

Svatý Leonid (světským jménem: Lavrentij Jevtichijevič Antoščenko; 18. srpna 1872, Malaja Nikolajevka – 7. ledna 1938, Joškar-Ola) byl ukrajinský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup marijský a vikarijní biskup gorkovské eparchie, mučedník.

Nový!!: Moskva a Leonid (Antoščenko) · Vidět víc »

Leonid (Gorbačov)

Leonid (světským jménem: Leonid Eduardovič Gorbačov; * 26. října 1968, Stavropol) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita klinský.

Nový!!: Moskva a Leonid (Gorbačov) · Vidět víc »

Leonid (Soldatov)

Leonid (světským jménem: Stěpan Gennaděvič Soldatov; * 8. července 1984, Alapajevsk) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup argentinský a jihoamerický.

Nový!!: Moskva a Leonid (Soldatov) · Vidět víc »

Leonid Alexandrovič Govorov

Leonid Alexandrovič Govorov (Butyrki (Kirovská oblast) – 19. března 1955 Moskva) byl sovětský maršál, velitel Leningradského frontu za Velké vlastenecké války, po válce zastával vysoké funkce na ministerstvu obrany.

Nový!!: Moskva a Leonid Alexandrovič Govorov · Vidět víc »

Leonid Alexandrovič Vesnin

Leonid A. Vesnin (asi v roce 1890), třetí zprava Leonid Alexandrovič Vesnin (1880, Nižnij Novgorod – 1933, Moskva) byl sovětský architekt, tvořící v duchu konstruktivismu.

Nový!!: Moskva a Leonid Alexandrovič Vesnin · Vidět víc »

Leonid Dorenskij

Leonid Dorenskij (Леонид Доренский, 1910–1962) byl ruský fotograf a fotoreportér.

Nový!!: Moskva a Leonid Dorenskij · Vidět víc »

Leonid Fjodorovič Těplov

Leonid Fjodorovič Těplov (1909 – 28. února 1988) byl sovětský diplomat, velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Leonid Fjodorovič Těplov · Vidět víc »

Leonid Gajdaj

Leonid Jovič Gajdaj (rusky Леони́д И́ович Гайда́й; 30. ledna 1923, Svobodnyj – 19. listopadu 1993, Moskva) byl sovětský a ruský filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Leonid Gajdaj · Vidět víc »

Leonid Gozman

Leonid Jakovlevič Gozman (* 13. července 1950, Leningrad) je ruský politik a prezident politického hnutí Svaz pravicových sil.

Nový!!: Moskva a Leonid Gozman · Vidět víc »

Leonid Hurwicz

Leonid "Leo" Hurwicz (21. srpna 1917 Moskva – 24. června 2008 Minneapolis) byl americký židovský ekonom a matematik polského původu narozený v Rusku.

Nový!!: Moskva a Leonid Hurwicz · Vidět víc »

Leonid Iljič Brežněv

Leonid Iljič Brežněv (Kamenskoje (Каменское), Ruské impérium – 10. listopadu 1982, Moskva) byl sovětský politik, nejvyšší představitel Sovětského svazu (SSSR) v období let 1964–1982.

Nový!!: Moskva a Leonid Iljič Brežněv · Vidět víc »

Leonid Isaakovič Mandelštam

Leonid Isaakovič Mandelštam (4. května 1879 Mogilev – 27. listopadu 1944 Moskva) byl sovětský fyzik bělorusko-židovského původu.

Nový!!: Moskva a Leonid Isaakovič Mandelštam · Vidět víc »

Leonid Ivašov

Leonid Grigorjevič Ivašov (* 31. srpna 1943, Frunze, Sovětský svaz) je ruský generálplukovník v záloze.

Nový!!: Moskva a Leonid Ivašov · Vidět víc »

Leonid Jengibarov

Leonid Georgijevič Jengibarov (Леонид Георгиевич Енгибаров, Լեոնիդ Ենգիբարյան) (15. března 1935, Moskva – 25. července 1972, Moskva), byl sovětský arménsko-ruský scenárista, herec, klaun a mim.

Nový!!: Moskva a Leonid Jengibarov · Vidět víc »

Leonid Kantorovič

Leonid Vitaljevič Kantorovič (19. ledna 1912 Petrohrad – 7. dubna 1986 Moskva) byl sovětský matematik a ekonom, který v roce 1975 získal spolu s Tjallingem Koopmansem Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za „příspěvek k teorii optimální alokace zdrojů“.

Nový!!: Moskva a Leonid Kantorovič · Vidět víc »

Leonid Kizim

Leonid Děnisovič Kizim (5. srpna 1941 Krasnyj Lyman, Doněcká oblast Ukrajinské SSR – 14. června 2010 Moskva) byl vojenský letec a sovětský kosmonaut ukrajinské národnosti.

Nový!!: Moskva a Leonid Kizim · Vidět víc »

Leonid Kogan

Leonid Borisovič Kogan (14. listopadu 1924 Dnipro – 17. prosince 1982 Mytišči) byl sovětský houslista, jeden z nejvýznamnějších představitelů sovětské houslové školy.

Nový!!: Moskva a Leonid Kogan · Vidět víc »

Leonid Lakerbaja

Leonid Lakerbaja, též Leonid Lakrba (*) je abchazský politik, který od roku 2011 až do masových protivládních protestů v roce 2014 zastával funkci premiéra Abcházie.

Nový!!: Moskva a Leonid Lakerbaja · Vidět víc »

Leonid Maximovič Leonov

Leonid Maximovič Leonov (Moskva – 8. srpna 1994), byl ruský a sovětský spisovatel a dramatik.

Nový!!: Moskva a Leonid Maximovič Leonov · Vidět víc »

Leonid Michajlovič Batkin

Leonid Michajlovič Batkin (29. června 1932, Charkov – 29. listopadu 2016, Moskva) byl ruský historik a literární vědec.

Nový!!: Moskva a Leonid Michajlovič Batkin · Vidět víc »

Leonid Nikolajevič Lazarev

Leonid Nikolaevič Lazarev (14. července 1937, Moskva – 4. května 2021) byl ruský fotograf a fotoreportér.

Nový!!: Moskva a Leonid Nikolajevič Lazarev · Vidět víc »

Leonid Pasečnik

Leonid Ivanovič Pasečnik (15. března 1970, Luhansk) je od září 2022 gubernátor Ruskem anektované Luhanské oblasti.

Nový!!: Moskva a Leonid Pasečnik · Vidět víc »

Leonid Petrovič Tatarinov

Leonid Petrovič Tatarinov (rusky Леонид Петрович Татаринов; 12. listopadu 1926, Tula – 24. srpna 2011, Moskva) byl ruský paleontolog.

Nový!!: Moskva a Leonid Petrovič Tatarinov · Vidět víc »

Leonid Romanov

Leonid Michajlovič Romanov (* 13. února 1947 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Leonid Romanov · Vidět víc »

Leonid Volkov

Leonid Michajlovič Volkov (* 10. listopadu 1980, Jekatěrinburg) je ruský opoziční politik a IT specialista.

Nový!!: Moskva a Leonid Volkov · Vidět víc »

Leonilla Ivanovna Barjatinská

Leonilla Ivanovna Barjatinskaja, kněžna ze Sayn-Wittgensteinu (9. května 1816 Moskva – 1. února 1918 Lausanne) byla ruská šlechtična, která se vdala za Ludvíka, knížete ze Sayn-Wittgensteinu.

Nový!!: Moskva a Leonilla Ivanovna Barjatinská · Vidět víc »

Leopold Chmela

Leopold Chmela (29. října 1894, Třebíč – 1962) byl důstojníkem prvorepublikové československé armády.

Nový!!: Moskva a Leopold Chmela · Vidět víc »

Leopold Kovalčík

Leopold Kovalčík (25. května 1921 Karviná – 14. února 1980) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, vedoucí tajemník KV KSČ pro Severomoravský kraj, předseda Ústřední rady družstev ČSSR a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Nový!!: Moskva a Leopold Kovalčík · Vidět víc »

Leopold Okulicki

Leopold Okulicki (12. listopadu 1898 Bratucice – 24. prosince 1946 Moskva) byl polský generál, poslední velitel Zemské armády.

Nový!!: Moskva a Leopold Okulicki · Vidět víc »

Leopoldina Thunová

Hraběnka Leopoldina z Lamberka provdaná z Thunu-Hohensteinu (9. května 1825, Brno – 10. dubna 1902, Praha) byla česká šlechtična z rodu pánů z Lamberka, manželka rakouského diplomata Fridricha Františka z Thunu.

Nový!!: Moskva a Leopoldina Thunová · Vidět víc »

Lermontovskij prospekt (stanice metra v Moskvě)

Lermontovskij prospekt je stanice moskevského metra na Tagansko-Krasnopresněnské lince.

Nový!!: Moskva a Lermontovskij prospekt (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Les Kurbas

Les Kurbas, rodným jménem Oleksandr-Zenon Stepanovyč Kurbas (ukrajinsky: Олександр-Зенон Степанович Курбас; 24. února 1887, Sambir – 30. listopadu 1937, Sandarmoh) byl ukrajinský filmový a zejména divadelní režisér, mnohými považován za nejvýznamnějšího ukrajinského divadelního režiséra 20.

Nový!!: Moskva a Les Kurbas · Vidět víc »

Lesotho na letních olympijských hrách

Lesotho na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Lesotho na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Lesozavodsk

Lesozavodsk je město v Přímořském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Lesozavodsk · Vidět víc »

Let Aeroflot 593

Let Aeroflot 593 se odehrál 23.

Nový!!: Moskva a Let Aeroflot 593 · Vidět víc »

Let Air Canada 143

Gimli Glider („kluzák z Gimli“) je pojmenování letadla Boeing 767-200, který se stal při svém letu číslo 143 společnosti Air Canada z Ottawy do Edmontonu hlavním aktérem slavné letecké nehody (výjimečně se šťastným koncem).

Nový!!: Moskva a Let Air Canada 143 · Vidět víc »

Let Aviakompanija Tatarstan 363

Let Aviakompanija Tatarstan 363 byl let stroje Boeing 737-500 letecké společnosti Aviakompanija Tatarstan na lince společnosti Ak Bars Aero z mezinárodního letiště Domodědovo v Moskvě do Kazaně v Rusku.

Nový!!: Moskva a Let Aviakompanija Tatarstan 363 · Vidět víc »

Let L-200 Morava

Let L-200 Morava je československý dvoumotorový letoun s dvojitou SOP a zatahovacím podvozkem příďového typu.

Nový!!: Moskva a Let L-200 Morava · Vidět víc »

Let PLK 9560

Let PLK 9560 provozovala letecká společnost Pulkovo na trase Petrohrad–Moskva–Soči–Moskva–Petrohrad.

Nový!!: Moskva a Let PLK 9560 · Vidět víc »

Let Ural Airlines 178

Let Ural Airlines 178 byl pravidelný osobní let společnosti Ural Airlines z Moskvy do Simferopolu, který 15.

Nový!!: Moskva a Let Ural Airlines 178 · Vidět víc »

Letecká nehoda u Dubence

Letecká nehoda u Dubence je letecká nehoda dopravního letadla Tu–154M letecké společnosti Aeroflot, k níž došlo v sobotu 17. listopadu 1990.

Nový!!: Moskva a Letecká nehoda u Dubence · Vidět víc »

Letectvo carského Ruska

Znak carského letectva Letectvo carského Ruska bylo založeno v roce 1912 pro Ruské impérium.

Nový!!: Moskva a Letectvo carského Ruska · Vidět víc »

Letiště Žukovskij

Letiště Žukovskij (IATA: ZIA, ICAO: UUBW), dříve známé jako letiště Ramenskoje (Аэропорт Жуковский), je jedno ze čtyř mezinárodních letišť, která obsluhují Moskvu.

Nový!!: Moskva a Letiště Žukovskij · Vidět víc »

Letiště Brno-Tuřany

Letiště Brno-Tuřany (ICAO: LKTB, IATA: BRQ) je veřejné mezinárodní letiště v Jihomoravském kraji v Česku.

Nový!!: Moskva a Letiště Brno-Tuřany · Vidět víc »

Letiště Frédérica Chopina

Mezinárodní letiště Frédérica Chopina, Varšava - Okęcie (IATA: WAW, ICAO: EPWA; polsky: Lotnisko Chopina w Warszawie) je mezinárodní veřejné civilní letiště, nacházející se v Okęcie, čtvrti Varšavy, hlavního města Polské republiky.

Nový!!: Moskva a Letiště Frédérica Chopina · Vidět víc »

Letiště Hévíz–Balaton

Mezinárodní letiště Hévíz–Balaton,, IATA: SOB, ICAO: LHSM, je třetí nejvýznamnější mezinárodní veřejné letiště v Maďarsku.

Nový!!: Moskva a Letiště Hévíz–Balaton · Vidět víc »

Letiště Leoše Janáčka Ostrava

Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava (do prosince 2006 Letiště Ostrava-Mošnov) je třetí největší letiště v České republice s pravidelným mezinárodním provozem.

Nový!!: Moskva a Letiště Leoše Janáčka Ostrava · Vidět víc »

Letiště Moskva-Šeremeťjevo

Logo letiště Mezinárodní letiště Šeremeťjevo, přepisováno též jako Šeremetěvo (rusky Шереметьево) (IATA: SVO, ICAO: UUEE), oficiálně Mezinárodní Letiště Šeremeťjevo A. S. Puškina, je největší letiště v Moskevské oblasti i v celém Rusku, a to jak počtem cestujících, tak i počtem pohybů.

Nový!!: Moskva a Letiště Moskva-Šeremeťjevo · Vidět víc »

Letiště Moskva-Domodědovo

Mezinárodní letiště Moskva-Domodědovo (IATA: DME, ICAO: UUDD) oficiálně Mezinárodní letiště Domodědovo M. V. Lomonosova, rusky: Международный аэропорт Домодедово имени М.

Nový!!: Moskva a Letiště Moskva-Domodědovo · Vidět víc »

Letiště Moskva-Tušino

Letiště Moskva-Tušino (ICAO: UUUS) je původní moskevské letiště otevřené pro provoz v roce 1935.

Nový!!: Moskva a Letiště Moskva-Tušino · Vidět víc »

Letiště Moskva-Vnukovo

Letecký pohled na Vnukovo Letiště Moskva-Vnukovo (IATA: VKO, ICAO: UUWW), oficiálně Letiště Vnukovo A. N. Tupoleva, je mezinárodní letiště ležící zhruba 28 kilometrů na jihozápad od centra Moskvy, hlavního města Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Letiště Moskva-Vnukovo · Vidět víc »

Letiště Pardubice

Letiště Pardubice je vojenské letiště se statusem veřejného mezinárodního letiště.

Nový!!: Moskva a Letiště Pardubice · Vidět víc »

Letiště Pulkovo

Letiště Pulkovo (- Aeroport Pulkovo; IATA: LED, ICAO: ULLI) je mezinárodní letiště obsluhující ruské město Petrohrad.

Nový!!: Moskva a Letiště Pulkovo · Vidět víc »

Letiště Tunošna

Letiště Tunošna (– Aeroport Tunošna, IATA: IAR, ICAO: UUDL) je veřejné letiště v Jaroslavské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Letiště Tunošna · Vidět víc »

Letiště Vladivostok

Letiště Vladivostok (IATA: VVO, ICAO: UHWW) je mezinárodní letiště, které leží v blízkosti města Arťom v Přímořském kraji v Rusku asi 44 km severně od centra města Vladivostok.

Nový!!: Moskva a Letiště Vladivostok · Vidět víc »

Letní škola esperanta

Logo Letní školy esperanta Letní škola esperanta (v esperantu Somera Esperanto-Studado, zkráceně SES; doslova Letní esperantské studium), je letní setkání studentů a uživatelů jazyka esperanto.

Nový!!: Moskva a Letní škola esperanta · Vidět víc »

Letní olympijské hry

Letní olympijské hry (též letní olympiáda, zkráceně LOH) jsou jedna z nejdůležitějších mezinárodních sportovních událostí.

Nový!!: Moskva a Letní olympijské hry · Vidět víc »

Letní olympijské hry 1976

Sovětská poštovní známka s motivem her XXI.

Nový!!: Moskva a Letní olympijské hry 1976 · Vidět víc »

Letní olympijské hry 1980

vpravo XXII.

Nový!!: Moskva a Letní olympijské hry 1980 · Vidět víc »

Letní olympijské hry 2008

Hry XXIX.

Nový!!: Moskva a Letní olympijské hry 2008 · Vidět víc »

Letní olympijské hry 2012

Letní olympijské hry 2012, oficiálně Hry XXX.

Nový!!: Moskva a Letní olympijské hry 2012 · Vidět víc »

Letní olympijské hry mládeže 2010

Letní olympijské hry mládeže 2010, oficiálně I. letní olympijské hry mládeže, se konaly v Singapuru.

Nový!!: Moskva a Letní olympijské hry mládeže 2010 · Vidět víc »

Letní paralympijské hry 2012

Letní paralympijské hry 2012, oficiálně XIV.

Nový!!: Moskva a Letní paralympijské hry 2012 · Vidět víc »

Lev (Cerpickij)

Lev (světským jménem: Nikolaj Lvovič Cerpickij; * 13. dubna 1946, Zalužža) je běloruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita novgorodský a starorusský.

Nový!!: Moskva a Lev (Cerpickij) · Vidět víc »

Lev Alexandrovič Mej

Lev Alexandrovič Mej (Moskva –, Petrohrad) byl ruský básník, prozaik, dramatik a překladatel.

Nový!!: Moskva a Lev Alexandrovič Mej · Vidět víc »

Lev Ďomin

Lev Stěpanovič Ďomin (11. ledna 1926 Moskva – 18. prosince 1998) byl sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Lev Ďomin · Vidět víc »

Lev Šestov

Lev Isakovič Šestov, rusky Лев Исаакович Шестов, vlastním jménem Jehuda Leib Schwarzmann (13. února 1866 Kyjev – 20. listopadu 1938 Paříž) byl ruský spisovatel a existencialistický filosof.

Nový!!: Moskva a Lev Šestov · Vidět víc »

Lev Černyj

Lev Černyj (rusky Лев Чëрный, 1878 – 21. září 1921) byl ruský anarchistický básník, uvězněný carským režimem na Sibiři pro své anarchistické aktivity.

Nový!!: Moskva a Lev Černyj · Vidět víc »

Lev Berinski

Lev Berinski (jidiš:, rusky:, * 6. dubna 1939 Căușeni / Kaušany v Besarábii) je židovský básník, spisovatel, novinář a překladatel žijící v Izraeli.

Nový!!: Moskva a Lev Berinski · Vidět víc »

Lev Borodulin

Lev Abramovič Borodulin (rusky: Лев Абрамович Бородулин; 25. ledna 1923, Moskva – 21. prosince 2018, Tel Aviv) byl sovětský a izraelský fotograf, specialista na sportovní fotografii.

Nový!!: Moskva a Lev Borodulin · Vidět víc »

Lev Davidovič Landau

Lev Davidovič Landau (rusky: Ле́в Дави́дович Ланда́у; 22. ledna 1908, Baku – 1. dubna 1968, Moskva) byl sovětský fyzik židovského původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky.

Nový!!: Moskva a Lev Davidovič Landau · Vidět víc »

Lev Grigorjevič Dejč

Lev Grigorjevič Dejč (rusky Лев Григоревич Дейч, 26. září 1855, Tulčin, Ruské impérium – 5. srpna 1941, Moskva, SSSR), znám také jako Leo Deutsch, byl ruský revolucionář a člen frakce menševiků.

Nový!!: Moskva a Lev Grigorjevič Dejč · Vidět víc »

Lev Gudkov

Lev Dmitrijevič Gudkov (rusky Лев Дмитриевич Гудков; 6. prosince 1946 Moskva) je ruský sociolog, ředitel analytického centra Levada a šéfredaktor časopisu Вестник общественного мнения (angl. The Russian Public Opinion Herald).

Nový!!: Moskva a Lev Gudkov · Vidět víc »

Lev Jašin

Rio de Janeiru Lev Ivanovič Jašin (rusky Лев Ива́нович Я́шин, 22. října 1929 Moskva, SSSR – 20. března 1990 Moskva, SSSR) byl sovětský fotbalový brankář ruského původu.

Nový!!: Moskva a Lev Jašin · Vidět víc »

Lev Jakovlevič Leonidov

F. I. Šaljapin se svou rodinou ve vojenské nemocnici, 1915 Fjodor Ivanovič Šaljapin, 1911, jako Ivan Hrozný ve hře Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova ''Pskovanka'' Fjodor Ivanovič Šaljapin, 1912 jako Don Basilio Lev Jakovlevič Leonidov (1889–1952, Moskva) byl ruský fotograf, mistr portrétní fotografie a fotoreportáže, autor známých obrazů Fjodora Ivanoviče Šaljapina a Vladimira Iljiče Lenina, fotoreportér časopisů Ogoňok a Sovětskoje foto.

Nový!!: Moskva a Lev Jakovlevič Leonidov · Vidět víc »

Lev Kameněv

Lev Borisovič Kameněv (vlastním jménem Leo Rosenfeld; 18. července 1883 Moskva, Ruské impérium – 25. srpna 1936 Moskva, SSSR) byl přední sovětský politik a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Lev Kameněv · Vidět víc »

Lev Kopelev

Lev Zinovjevič Kopelev (9. dubna 1912 Kyjev – 18. června 1997 Kolín nad Rýnem) byl sovětský spisovatel, disident a humanista.

Nový!!: Moskva a Lev Kopelev · Vidět víc »

Lev Kuzněcov

Lev Fjodorovič Kuzněcov (* 1. června 1930 – 16. března 2015 Moskva, Rusko) byl sovětský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Lev Kuzněcov · Vidět víc »

Lev Leščenko

Lev Valerjanovič Leščenko (Лев Валерьянович Лещенко, * 1. února 1942 Moskva) je ruský zpěvák, barytonista, významný představitel žánru estrádní písně.

Nový!!: Moskva a Lev Leščenko · Vidět víc »

Lev Lobodin

Lev Alexejevič Lobodin (* 1. dubna 1969, Voroněž) je bývalý ruský sportovec, který se věnoval atletickému víceboji.

Nový!!: Moskva a Lev Lobodin · Vidět víc »

Lev Lopatin

Lev (Leo) Michajlovič Lopatin (Moskva – 21. března 1920 tamtéž) byl ruský filozof a psycholog, jeden z hlavních představitelů filozofie personalismu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Lev Lopatin · Vidět víc »

Lev Nikolajevič Mitrochin

Akad. Lev Nikolajevič Mitrochin (1. března 1930 ve vesnici Dětčino Moskevské oblasti – 7. ledna 2005 v Moskvě) byl sovětský filosof a akademik Ruské akademie věd se zájmem o religionistiku, filozofii náboženství, nová náboženská hnutí a dějiny filozofie.

Nový!!: Moskva a Lev Nikolajevič Mitrochin · Vidět víc »

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.

Nový!!: Moskva a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »

Lev Rudněv

Lev Vladimirovič Rudněv (rusky Лев Владимирович Ру́днев; 13. března 1885, Veliký Novgorod, Rusko – 19. listopadu 1956, Moskva, SSSR) byl ruský architekt stalinistických budov.

Nový!!: Moskva a Lev Rudněv · Vidět víc »

Lev Sergejevič Těrmen

Lev Sergejevič Těrmen (na Západě známý jako Leon Theremin; Sankt-Petěrburg – 3. listopadu 1993 Moskva) byl ruský fyzik, průkopník elektroniky, vynálezce a hudebník.

Nový!!: Moskva a Lev Sergejevič Těrmen · Vidět víc »

Lev Vladimirovič Ščerba

Lev Vladimirovič Ščerba (3. března 1880, Petrohrad – 26. prosince 1944, Moskva) byl ruský a sovětský jazykovědec, akademik, který měl velký přínos pro rozvoj psycholingvistiky, lexikografie a fonologie.

Nový!!: Moskva a Lev Vladimirovič Ščerba · Vidět víc »

Lev Vygotskij

Lev Semjonovič Vygotskij, rusky Лев Семёнович Вы́готский, rodným jménem Lev Simchovič Vygodskij, rusky Лев Симхович Выгодский (17. listopadu 1896, Orša – 11. června 1934, Moskva) byl sovětský psycholog židovské národnosti narozený na území dnešního Běloruska.

Nový!!: Moskva a Lev Vygotskij · Vidět víc »

Lev Zacharovič Mechlis

Lev Zacharovič Mechlis (13. ledna 1889, Oděsa, Carské Rusko – 13. února 1953, Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský komunistický politický pracovník, novinář, vojenský komisař, v době velké Vlastenecké války působil i jako vojenský velitel v hodnosti generálplukovníka.

Nový!!: Moskva a Lev Zacharovič Mechlis · Vidět víc »

Lewis Carroll

Charles Lutwidge Dodgson (27. ledna 1832 Daresbury, Cheshire – 14. ledna 1898 Guildford, Surrey), známý pod pseudonymem Lewis Carroll, byl anglický spisovatel, matematik, logik, učenec, anglikánský diakon a fotograf.

Nový!!: Moskva a Lewis Carroll · Vidět víc »

LG Hockey Games 2011

Turnaj byl hrán od 10. do 13. února 2011 ve švédském Stockholmu, v Ericsson Globe Areně.

Nový!!: Moskva a LG Hockey Games 2011 · Vidět víc »

LGBT historie v Rusku

Dějiny leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT) v Rusku a jeho předchůdcích, tj.

Nový!!: Moskva a LGBT historie v Rusku · Vidět víc »

LGBT práva v Rusku

Duhová mapa Ruska duhovým motivem Petropavlovské pevnosti Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Rusku setkávají s ostrakizací a právními nepříjemnostmi neznámými pro zbytkové obyvatelstvo.

Nový!!: Moskva a LGBT práva v Rusku · Vidět víc »

Li Li-san

Li Li-san (18. listopadu 1899 – 22. června 1967), vlastním jménem Li Lung-č’ byl čínský revolucionář vzdělaný ve Francii, jeden z prvních předních představitelů Komunistické strany Číny, člen politbyra a později člen ústředního výboru KS Číny.

Nový!!: Moskva a Li Li-san · Vidět víc »

Liamine Zéroual

Liamine Zéroual (* 3. července 1941) je alžírský politik a voják, čtvrtý prezident nezávislého Alžírska, který zemi vládl v letech 1994–1999.

Nový!!: Moskva a Liamine Zéroual · Vidět víc »

Liškat ha-kešer

Liškat ha-kešer (hebrejsky, Liškat ha-kešer li-jhudej Brit ha-mo'acot, Úřad pro spojení se sovětskými Židy), krycí název Nativ (- cesta), je izraelská organizace, která během tzv.

Nový!!: Moskva a Liškat ha-kešer · Vidět víc »

Libanon na letních olympijských hrách

Libanon na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Libanon na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Libanon na Letních olympijských hrách 1980

Libanon na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 15 sportovců.

Nový!!: Moskva a Libanon na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Libérie na letních olympijských hrách

Libérie na letních olympijských hrách startuje od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Libérie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Liberálně-demokratická strana Ruska

Liberálně-demokratická strana Ruska (rusky Либерально-демократическая партия России, ЛДПР) je ruská parlamentní strana vzniklá roku 1989.

Nový!!: Moskva a Liberálně-demokratická strana Ruska · Vidět víc »

Libor Havlíček

Libor Havlíček (* 13. říjen 1953, Třebíč) je bývalý český hokejista.

Nový!!: Moskva a Libor Havlíček · Vidět víc »

Libuše Bělunková

Libuše Bělunková (* 31. března 1973 v Novém Jičíně) je česká novinářka, literární kritička a rusistka; bývalá šéfredaktorka A2 kulturního týdeníku a zástupkyně šéfredaktorky internetového časopisu iLiteratura.cz.

Nový!!: Moskva a Libuše Bělunková · Vidět víc »

Libuše Domanínská

Libuše Domanínská (4. července 1924 Brno-Královo Pole – 2. února 2021 Hodonín), vlastním jménem Libuše Klobásková, provdaná Vyčichlová, byla česká operní pěvkyně, sopranistka lyrického a mladodramatického oboru s tvořivým, kultivovaným hlasem.

Nový!!: Moskva a Libuše Domanínská · Vidět víc »

Libye na letních olympijských hrách

Libye na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Libye na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Lichoslavl

Lichoslavl je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Lichoslavl · Vidět víc »

Lichtenštejnsko na letních olympijských hrách

Lichtenštejnsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1936.

Nový!!: Moskva a Lichtenštejnsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Lida

Lida je okresní město v západním Bělorusku, asi 160 km od Minsku, 112 km od Hrodna.

Nový!!: Moskva a Lida · Vidět víc »

Lidia Chojecká

Lidia Chojecká-Leandro (* 25. ledna 1977, Siedlce) je bývalá polská atletka, běžkyně na střední tratě.

Nový!!: Moskva a Lidia Chojecká · Vidět víc »

Lidia Kopania

Lidia Kopania-Przebindowska (* 12. května 1978 Koluszki, Polsko) je polská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Lidia Kopania · Vidět víc »

Lidija Alfejevová

Lidija Nikolajevna Alfejevová (rusky: Лидия Николаевна Алфеева, ukrajinsky: Лiдiя Николiевна Алфеева – Lidija Mykolajivna Alfjejeva; 17. ledna 1946 Dněpropetrovsk, Ukrajinská SSR – 18. dubna 2022) byla sovětská atletka ruské národnosti, bronzová olympijská medailistka a halová mistryně Evropy ve skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Lidija Alfejevová · Vidět víc »

Lidija Andrejevna Ruslanova

Lidija Andrejevna Ruslanova (cyrilicí: Ли́дия Андре́евна Русла́нова; 27. října 1900 v Černavce, Saratovská gubernie Ruské říše – 21. září 1973 v Moskvě, SSSR), rodným jménem Agafja Andrejevna Lejkina (cyrilicí: Ага́фья Андре́евна Ле́йкина) byla ruská a sovětská zpěvačka lidových písní.

Nový!!: Moskva a Lidija Andrejevna Ruslanova · Vidět víc »

Lidija Ponomarenko

Lidija Antonivna Ponomarenko,; / Lidija Antonovna Ponomarenko, (19. února 1922 Arťomovsk – 3. prosince 2013 Kyjev byla ukrajinská místní historička, badatelka v oblasti historické topografie a městské toponymie, zaměřená zejména na Kyjev. Je spoluautorkou encyklopedie názvů kyjevských ulic.

Nový!!: Moskva a Lidija Ponomarenko · Vidět víc »

Lidija Vladimirovna Litvjaková

Lidija Vladimirovna Litvjaková (18. srpna 1921, Moskva – 1. srpna 1943, Donbas) byla sovětská stíhací pilotka v době druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Lidija Vladimirovna Litvjaková · Vidět víc »

Lidzija Marozavová

Lidzija Marozavová (bělorusky: Лідзія Аляксандраўна Марозава, Lidzija Aljaksandrajna Marozava; * 2. října 1992 Minsk) je běloruská profesionální tenistka a deblová specialistka.

Nový!!: Moskva a Lidzija Marozavová · Vidět víc »

Liga mistrů UEFA

Liga mistrů UEFA (anglicky UEFA Champions League) je fotbalová soutěž pořádaná Evropskou fotbalovou asociací (UEFA) pro nejlepší kluby evropských lig.

Nový!!: Moskva a Liga mistrů UEFA · Vidět víc »

Liga mistrů UEFA 2007/2008

Sezóna 2007/08 Ligy mistrů byla 53.

Nový!!: Moskva a Liga mistrů UEFA 2007/2008 · Vidět víc »

Liga mistrů UEFA 2009/2010 – skupinová část

Skupinová fáze Ligy mistrů UEFA 2009/10 proběhla od 15. září do 9. prosince 2009.

Nový!!: Moskva a Liga mistrů UEFA 2009/2010 – skupinová část · Vidět víc »

Liga mistrů UEFA 2009/2010 – vyřazovací část

Vyřazovací fáze Ligy mistrů UEFA 2009/10 začala 16. února 2010 a skončila závěrečným finále na stadionu Estadio Santiago Bernabéu v Madridu dne 22. května 2010, kde Inter Milán porazil FC Bayern Mnichov.

Nový!!: Moskva a Liga mistrů UEFA 2009/2010 – vyřazovací část · Vidět víc »

Liga národů UEFA 2022/2023 – Liga B

Liga národů UEFA 2022/23 – Liga B je druhou nejvyšší ze čtyř výkonnostních úrovní Ligy národů UEFA 2022/23, která je třetí sezónou Ligy národů UEFA, mezinárodní fotbalové soutěže pro národní mužské fotbalové týmy z členských asociací UEFA.

Nový!!: Moskva a Liga národů UEFA 2022/2023 – Liga B · Vidět víc »

Lijepa Tena

„Lijepa Tena“ (do češtiny přeloženo jako Krásná Tena) je píseň chorvatského zpěváka Igora Cukrova, se kterou spolu s Andreou reprezentoval Chorvatsko na Eurovision Song Contest 2009 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Lijepa Tena · Vidět víc »

Likino-Duljovo

Likino-Duljovo je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Likino-Duljovo · Vidět víc »

Lila Tretikovová

Lila Tretikovová (rozená Lajla Treťjakovová,, * 25. ledna 1978 Moskva) je americká softwarová vývojářka ruského původu.

Nový!!: Moskva a Lila Tretikovová · Vidět víc »

Lilija Šobuchovová

Lilija Bulatovna Šobuchovová (rozená Volkovová; * 13. listopadu 1977, Běloreck, Baškortostán) je ruská atletka, běžkyně, jejíž specializací jsou střední a dlouhé tratě.

Nový!!: Moskva a Lilija Šobuchovová · Vidět víc »

Lima

Lima (Lima) je hlavním městem Peru.

Nový!!: Moskva a Lima · Vidět víc »

Lin Jaldati

Lin Jaldati (rodným jménem Rebekka Brilleslijperová; 13. prosince 1912 – 31. srpna 1988) byla východoněmecká zpěvačka jidiš písní narozená v Holandsku.

Nový!!: Moskva a Lin Jaldati · Vidět víc »

Lin Piao

Lin Piao (v přepisu pinyin Lin Biao, původním jménem Lin Jü-žung – 5. prosince 1907 – pravděpodobně 13. září 1971) byl čínský komunistický vojevůdce v občanské válce proti Kuomintangu a ve válce proti Japonsku.

Nový!!: Moskva a Lin Piao · Vidět víc »

Linda Watsonová

Linda Watsonová (* 15. září 1955) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Linda Watsonová · Vidět víc »

Linus Thörnblad

Carl Linus Thörnblad (* 6. března 1985, Lund) je bývalý švédský sportovec, atlet, jehož specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Linus Thörnblad · Vidět víc »

Linus Torvalds

Linus Torvalds v roce 2002 Linus Benedict Torvalds (* 28. prosince 1969) je finsko-americký programátor, známý především zahájením vývoje jádra operačního systému Linux a pozdější koordinací projektu.

Nový!!: Moskva a Linus Torvalds · Vidět víc »

Lion Feuchtwanger

Lion Feuchtwanger Lion Feuchtwanger (foneticky Lijon Fojchtvang(e)r) (7. července 1884 Mnichov, Německo – 21. prosince 1958 Los Angeles, USA) byl německý židovský spisovatel romanopisec, dramatik, překladatel a divadelní kritik.

Nový!!: Moskva a Lion Feuchtwanger · Vidět víc »

Liou Šao-čchi

Liou Šao-čchi (pchin-jinem Liu Shaoqi; 24. listopadu 1898, Ning-siang, Chu-nan – 12. listopadu 1969, Kchaj-feng) byl čínský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Liou Šao-čchi · Vidět víc »

Lipeck

Lipeck je město ve středním Rusku.

Nový!!: Moskva a Lipeck · Vidět víc »

Lipecká oblast

Lipecká oblast je jednou z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Lipecká oblast · Vidět víc »

Liri Belishova

Liri Belishova (14. října 1926, Belishovë, Albánie – 23. dubna 2018) byla albánskou političkou a členkou politbyra Albánské strany práce.

Nový!!: Moskva a Liri Belishova · Vidět víc »

Lise London

Lise London (15. února 1916 Montceau-les-Mines – 31. března 2012 Paříž) byla francouzská komunistická odbojářka a aktivistka.

Nový!!: Moskva a Lise London · Vidět víc »

Liski

Liski jsou město v Rusku, správní středisko Liseckého rajónu Voroněžské oblasti a významný železniční uzel.

Nový!!: Moskva a Liski · Vidět víc »

Listopad 2007

;1. listopadu – čtvrtek;2. listopadu – pátek;3. listopadu – sobota;4. listopadu – neděle;5. listopadu – pondělí;6. listopadu – úterý;7. listopadu – středa;8. listopadu – čtvrtek;9. listopadu – pátek;10. listopadu – sobota;11. listopadu – neděle;13. listopadu – úterý;16. listopadu – pátek;18. listopadu – neděle;22. listopadu – čtvrtek;24. listopadu – sobota;26. listopadu – pondělí;27. listopadu – úterý;28. listopadu – středa;29. listopadu – čtvrtek;30. listopadu – pátek.

Nový!!: Moskva a Listopad 2007 · Vidět víc »

Listopad 2009

;1. listopadu.

Nový!!: Moskva a Listopad 2009 · Vidět víc »

Listopad 2011

; 4. listopadu – pátek.

Nový!!: Moskva a Listopad 2011 · Vidět víc »

Listopad 2014

; 1. listopadu – sobota; 2. listopadu – neděle; 3. listopadu – pondělí; 4. listopadu – úterý; 5. listopadu – středa; 6. listopadu – čtvrtek; 7. listopadu – pátek; 8. listopadu – sobota; 9. listopadu – neděle; 10. listopadu – pondělí; 11. listopadu – úterý; 12. listopadu – středa vpravo; 13. listopadu – čtvrtek; 14. listopadu – pátek; 15. listopadu – sobota; 16. listopadu – neděle; 17. listopadu – pondělí; 18. listopadu – úterý; 19. listopadu – středa; 20. listopadu – čtvrtek; 21. listopadu – pátek; 22. listopadu – sobota; 23. listopadu – neděle; 24. listopadu – pondělí; 25. listopadu – úterý; 26. listopadu – středa; 27. listopadu – čtvrtek; 29. listopadu – sobota; 30. listopadu – neděle.

Nový!!: Moskva a Listopad 2014 · Vidět víc »

Listopad 2020

;1. listopadu – neděle | titul.

Nový!!: Moskva a Listopad 2020 · Vidět víc »

Litevské národní muzeum

Litevské národní muzeum (litevsky: Lietuvos nacionalinis muziejus) je historické a archeologické muzeum v litevském hlavním městě Vilniusu.

Nový!!: Moskva a Litevské národní muzeum · Vidět víc »

Litevské velkoknížectví

Litevské velkoknížectví (běloruština: Вялікае Княства Літоўскае; stará literární litevština: Didi Kunigystė Lietuvos nebo didi Kunigiſte Lietuwos – autentický starolitevský název je předmětem dohadů, rutensky Великое князство Литовъское, Vialikoje Kniazstvo Litovskoje) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Nový!!: Moskva a Litevské velkoknížectví · Vidět víc »

Little Angels (korejský dětský lidový balet)

Little Angels nebo je tradiční korejský umělecký a taneční soubor složený z dětí základníc a středních škol, založený v roce 1962 Son-mjong Munem, zakladatelem Církve sjednocení.

Nový!!: Moskva a Little Angels (korejský dětský lidový balet) · Vidět víc »

Liturgie svatého Tichona

Pravoslavný misál Anglické misály, pravoslavný první zleva Liturgie svatého Tichona je jednou z božských liturgií schválených pro použití vikariátem západního obřadu Antiochie (AWRV) Antiochijské pravoslavné arcidiecéze Severní Ameriky, která je sama součástí společenství pravoslavných církví.

Nový!!: Moskva a Liturgie svatého Tichona · Vidět víc »

Live 8

Hyde Parku Live 8 byla série benefičních koncertů zorganizovaných Bobem Geldofem a hudebníkem Midgem Urem, které se uskutečnily 2. července 2005 v Londýně, Paříži, Berlíně, Římě, Philadelphii, Ontariu, Tokiu, Johannesburgu, Moskvě, Cornwallu a 6. července také v Edinburghu, dvacet let po obdobné akci s názvem Live Aid a dva roky před tím, než se opět udála podobná akce, rovněž s podobným názvem Live Earth.

Nový!!: Moskva a Live 8 · Vidět víc »

Live Aid

Live Aid (česky doslova „živá pomoc“) byl benefiční dvojkoncert, který se konal v sobotu 13. července 1985, stejně jako probíhající hudební sbírková iniciativa.

Nový!!: Moskva a Live Aid · Vidět víc »

Live to Tell

„Live to Tell“„Live to Tell“ v češtině „Žiji, abych řekla“.

Nový!!: Moskva a Live to Tell · Vidět víc »

Livets Ord

Livets Ord (jinak také Word of Life, doslova "Slovo života") je největší církev švédského hnutí víry, založená v roce 1983 v Uppsale Ulfem Ekmanem.

Nový!!: Moskva a Livets Ord · Vidět víc »

Livij Stěpanovič Ščipačov

Livij Stěpanovič Ščipačov (4. srpna 1926, Moskva – 21. ledna 2001, tamtéž) byl ruský sovětský malíř, výtvarník a herec.

Nový!!: Moskva a Livij Stěpanovič Ščipačov · Vidět víc »

Ljubaň (město v Leningradské oblasti)

Ljubaň je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Ljubaň (město v Leningradské oblasti) · Vidět víc »

Ljuben Karavelov

Pamětní deska v Bukurešti Ljuben Stojčev Karavelov (bulharsky Любен Стойчев Каравелов, 1834 – 21. ledna 1879) byl bulharský spisovatel a osobnost obrozeneckého hnutí.

Nový!!: Moskva a Ljuben Karavelov · Vidět víc »

Ljubercký rajón

Ljubercký rajón je jedním z rajónů Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ljubercký rajón · Vidět víc »

Ljubercy

Ljubercy je město v Moskevské oblasti Ruska, centrum Ljuberckého rajónu.

Nový!!: Moskva a Ljubercy · Vidět víc »

Ljubim

Ljubim je město v Jaroslavské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Ljubim · Vidět víc »

Ljublino (stanice metra v Moskvě)

Ljublino je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Ljublino (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Ljublinsko-Dmitrovskaja (linka metra v Moskvě)

Poloha linky na mapě města Ljublinsko-Dmitrovskaja je linka moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Ljublinsko-Dmitrovskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Ljubo Kojo

Ljubo Kojo (v srbské cyrilici Љубо Којо/Љубомир Којо; 6. června 1920, Sarajevo, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – 6. ledna 1993, Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl starostou Sarajeva v letech 1955–1962 a člen vlády Bosny a Hercegoviny v letech 1962–1966.

Nový!!: Moskva a Ljubo Kojo · Vidět víc »

Ljubov Dmitrijevna Bloková

Ljubov Dmitrijevna Bloková roz.

Nový!!: Moskva a Ljubov Dmitrijevna Bloková · Vidět víc »

Ljubov Gurinová

Ljubov Gurinová (* 6. srpna 1957, Matuškino, Kirovská oblast) je bývalá sovětská a později ruská atletka, mistryně Evropy a halová mistryně Evropy v běhu na 800 metrů.

Nový!!: Moskva a Ljubov Gurinová · Vidět víc »

Ljubov Kozyrevová

Ljubov Vladimirovna Kozyrevová (rusky Любо́вь Влади́мировна Ко́зырева, rodným jménem Ljubov Baranová; 27. srpna 1929, Bugry – 22. června 2015, Moskva) byla ruská běžkyně na lyžích reprezentující Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Ljubov Kozyrevová · Vidět víc »

Ljubov Orlovová

Ljubov Petrovna Orlovová (11. února 1902 Zvenigorod – 26. ledna 1975 Moskva) byla první uznávaná hvězda sovětské kinematografie, slavná i jako divadelní herečka a nadaná zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Ljubov Orlovová · Vidět víc »

Ljubov Popovová

Ljubov Sergejevna Popovová (6. května greg. / 24. dubna jul. 1889, Ivanovskoje – 25. května 1924, Moskva) byla ruská a sovětská malířka, avantgardní umělkyně (suprematismus, kubismus, kubofuturismus,konstruktivismus), grafička, designérka, scénografka a pedagožka.

Nový!!: Moskva a Ljubov Popovová · Vidět víc »

Ljudmila Alexejevová

Ljudmila Michajlovna Alexejevová (rusky Людмила Михайловна Алексеева; 20. července 1927, Jevpatorija, SSSR – 8. prosince 2018 Moskva) byla ruská historička, aktivistka na poli ochrany lidských práv a zakládající člen Moskevské helsinské skupiny.

Nový!!: Moskva a Ljudmila Alexejevová · Vidět víc »

Ljudmila Galkinová

Ljudmila Ivanovna Galkinová (* 20. ledna 1972, Saratov) je bývalá ruská atletka, mistryně světa (1997) a halová mistryně světa (1995) ve skoku dalekém.

Nový!!: Moskva a Ljudmila Galkinová · Vidět víc »

Ljudmila Gurčenková

Ljudmila Markovna Gurčenková (Людмила Марковна Гурченко, Людмила Марківна Гурченко, 12. listopadu 1935 Charkov – 30. března 2011 Moskva) byla sovětská a ruská herečka, zpěvačka, skladatelka, režisérka a spisovatelka.

Nový!!: Moskva a Ljudmila Gurčenková · Vidět víc »

Ljudmila Kondraťjevová

Ljudmila Andrejevna Kondraťjevová (rusky: Людмила Андреевна Кондратьева – Ljudmila Andrejevna Kondraťjeva; * 11. dubna 1958 Šachty, Rostovská oblast, Sovětský svaz) je bývalá sovětská atletka ruské národnosti, olympijská vítězka v běhu na 100 metrů a mistryně Evropy v běhu na 200 metrů.

Nový!!: Moskva a Ljudmila Kondraťjevová · Vidět víc »

Ljudmila Ninovová

Ljudmila Ninovová (* 25. června 1960, Kula) je bývalá bulharská atletka, která od roku 1991 reprezentovala Rakousko.

Nový!!: Moskva a Ljudmila Ninovová · Vidět víc »

Ljudmila Pavličenková

Ljudmila Pavličenková (rodným jménem Bělovová,; 12. července 1916 Bila Cerkva, Kyjevská gubernie, Ruské impérium – 27. října 1974 Moskva) byla nejúspěšnější sovětská odstřelovačka ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Ljudmila Pavličenková · Vidět víc »

Ljudmila Ruděnková

Ljudmila Vladimirovna Ruděnková (– Ljudmila Vladimirovna Ruděnko, – Ljudmila Volodimirivna Ruděnko; 27. července 1904, Lubny – 4. března 1986, Leningrad) byla sovětská šachistka, po Věře Menčíkové v pořadí druhá žena, která si vybojovala titul mistryně světa v šachu (titul držela v letech 1950 až 1953).

Nový!!: Moskva a Ljudmila Ruděnková · Vidět víc »

Ljudmila Stefanovna Petruševská

Ljudmila Stefanovna Petruševská (rusky Людмила Стефановна Петрушевская; * 26. května 1938, Moskva, SSSR) je ruská spisovatelka, dramatička a scenáristka.

Nový!!: Moskva a Ljudmila Stefanovna Petruševská · Vidět víc »

Ljudmila Zykinová

Ljudmila Georgijevna Zykinová (Людми́ла Гео́ргиевна Зы́кина, 10. června 1929 Moskva – 1. července 2009 tamtéž) byla ruská zpěvačka (mezzosopranistka), jejíž repertoár se pohyboval v žánrovém rozpětí od ruských lidových písní po estrádní hudbu.

Nový!!: Moskva a Ljudmila Zykinová · Vidět víc »

LK-1

LK-1 byl první trolejbus zkonstruovaný a vyrobený v někdejším Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a LK-1 · Vidět víc »

LM-2000

Jediný vůz ev. č. 3001 na moskevské lince č. 28 LM-2000 (podle unifikovaného označení 71-139) je model ruské třídveřové tramvaje klasické koncepce (tj. s vysokou podlahou a délkou cca 14 m).

Nový!!: Moskva a LM-2000 · Vidět víc »

LM-99

LM-99 v Petrohradu LM-99 v Kolomně Modernizovaná LM-99A v Petrohradu LM-99 (podle unifikovaného označení 71-134) je model ruské čtyřdveřové tramvaje klasické koncepce (tj. s vysokou podlahou a délkou 15 m).

Nový!!: Moskva a LM-99 · Vidět víc »

Lobňa

Lobňa je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Lobňa · Vidět víc »

Lokomotiva 140

Lokomotiva řady 140 je univerzální elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro osobní vlaky, rychlíky i nákladní vlaky.

Nový!!: Moskva a Lokomotiva 140 · Vidět víc »

Lokomotiva ČME3

Lokomotiva řady ČME3 je dieselelektrická lokomotiva, vyráběná v letech 1963–1994 v ČKD Praha pro sovětské železnice SŽD (a její pozdější nástupnické společnosti).

Nový!!: Moskva a Lokomotiva ČME3 · Vidět víc »

Lokomotiva ČS2

ČS2 (jako ЧехоСловакия (ČeskoSlovensko), tovární označení 25E, 34E, 53E, 54E) je elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud.

Nový!!: Moskva a Lokomotiva ČS2 · Vidět víc »

Lokomotiva ČS200

ČS200 (jako československá) je rychlíková dvojdílná elektrická lokomotiva vyráběná v letech 1974 a 1979 v Československu ve Škodě (tovární typ 66E) pro export do Sovětského svazu a pro provoz rychlíků na prominentní trati Moskva–Petrohrad při cestovní rychlosti 200 km/h.

Nový!!: Moskva a Lokomotiva ČS200 · Vidět víc »

Lokomotiva ČS7

ČS7 (jako ЧехоСловакия (ČeskoSlovensko), tovární typ 82E) je dvoudílná elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro vozbu těžkých rychlíků.

Nový!!: Moskva a Lokomotiva ČS7 · Vidět víc »

Lokomotiva ČS8

ČS8 (jako československá) je elektrická lokomotiva vyráběná v letech 1983–1989 v Československu ve Škodě Plzeň (tovární typ 81E) pro export do Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Lokomotiva ČS8 · Vidět víc »

Lomonosov

Lomonosov je ruské příjmení a název objektů pojmenovaných po jeho nositelích.

Nový!!: Moskva a Lomonosov · Vidět víc »

Lomonosov (město)

Lomonosov, do roku 1948 Oranienbaum, je město v západním Rusku na pobřeží Finského zálivu, dnes součást Petrohradu.

Nový!!: Moskva a Lomonosov (město) · Vidět víc »

Lomonosovova univerzita

Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova (Moskovskij gosudarstvennyj universitet imeni M. V. Lomonosova; zkratka MGU) je nejstarší a největší univerzita v Rusku.

Nový!!: Moskva a Lomonosovova univerzita · Vidět víc »

Lomonosovský prospekt

Lomonosovský prospekt je jedním z moskevských prospektů.

Nový!!: Moskva a Lomonosovský prospekt · Vidět víc »

Lomonosovskij prospekt (stanice metra v Moskvě)

Lomonosovskij prospekt je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Lomonosovskij prospekt (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Lord Killanin

Lord Killanin, MBE známý také jako Michael Morris, třetí baron Killanin (30. července 1914 Londýn – 25. dubna 1999 Dublin) byl irský novinář a sportovní funkcionář, šestý předseda MOV.

Nový!!: Moskva a Lord Killanin · Vidět víc »

Lorenz Saladin

Lorenz Saladin (28. října 1896 – 17. září 1936) byl švýcarský horolezec, novinář, fotograf a cestovatel.

Nový!!: Moskva a Lorenz Saladin · Vidět víc »

Lorraine-Dietrich

Emblém firmy Lorraine-Dietrich byl francouzský výrobce automobilů, leteckých motorů, těžké techniky a železničních vozidel.

Nový!!: Moskva a Lorraine-Dietrich · Vidět víc »

Losino-Petrovskij

Losino-Petrovskij je město v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Losino-Petrovskij · Vidět víc »

Lotte Stam-Beese

Charlotte Ida Anna „Lotte“ Stam-Beese (rozená Beese, 28. ledna 1903 Reisicht, okres Goldberg, Slezsko – 18. listopadu 1988 Krimpen aan den Ijssel) byla německá fotografka, architektka a urbanistka.

Nový!!: Moskva a Lotte Stam-Beese · Vidět víc »

Lotyšská akademie věd

Lotyšská akademie věd (lotyšsky: Latvijas Zinātņu akadēmija) je národní učená společnost Lotyšské republiky sídlící v Rize.

Nový!!: Moskva a Lotyšská akademie věd · Vidět víc »

Louis Valtat

''Krajina'', ukázka fauvismu, olej na plátně, Museum, Louisville, Kentucky ''Květiny před zrcadlem'' Louis Valtat (8. srpna 1869, Dieppe (Seine-Maritime), Normandie – 2. ledna 1952, Paříž, Francie) byl francouzský malíř a grafik, ovlivněný impresionismem a fauvismem.

Nový!!: Moskva a Louis Valtat · Vidět víc »

Louis Wagner

Louis Wagner při velké ceně Francie 1914 Louis Wagner za volantem vozu Peugeot 174S, před závodem 24 hodin Le Mans 1926 Louis Wagner (5. února 1882 Le Pré-Saint-Gervais – 13. března 1960 Montlhéry) byl francouzský automobilový závodník, průkopník automobilismu i letectví a fotbalista.

Nový!!: Moskva a Louis Wagner · Vidět víc »

Louna

Louna je ruská rocková kapela z Moskvy.

Nový!!: Moskva a Louna · Vidět víc »

Lovebugs

Lovebugs (též The Lovebugs) je švýcarská britpopová kapela.

Nový!!: Moskva a Lovebugs · Vidět víc »

Lovro Zovko

Lovro Zovko (* 18. března 1981, Záhřeb, Jugoslávie) je chorvatský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Lovro Zovko · Vidět víc »

LR Health & Beauty Systems

LR Health & Beauty Systems GmbH (LR) byla založena v roce 1985 Helmutem Spikkerem a Achimem Hickmannem ve městě Ahlen pod názvem LR Cosmetic & Marketing GmbH.

Nový!!: Moskva a LR Health & Beauty Systems · Vidět víc »

Lstivá Daredžan

Lstivá Daredžan (původně Lstivá Tamara, v gruzínštině, v ruštině) je opera o třech dějstvích a čtyřech obrazech gruzínského skladatele Melitona Balančivadzeho (1862–1937).

Nový!!: Moskva a Lstivá Daredžan · Vidět víc »

Lužniki

Stadion Lužniki (rusky: Стадион Лужники) v Moskvě je největší sportovní stadion v Rusku.

Nový!!: Moskva a Lužniki · Vidět víc »

Lužniki (stanice Moskevského centralního okruhu)

Lužniki je stanice na Moskevském centrálním okruhu.

Nový!!: Moskva a Lužniki (stanice Moskevského centralního okruhu) · Vidět víc »

Luboš Říha

Luboš Říha (* 5. září 1969, Žatec) je český podnikatel v přímém prodeji, byl zakladatel a prezident společnosti DIAMONDS INTERNATIONAL CORPORATION - D.I.C. https://www.dicholding.com Na webu iROZHLAS byl publikován článek s titulkem „Firma nabízí kryptoměnu platoncoin.

Nový!!: Moskva a Luboš Říha · Vidět víc »

Luboš Novák

Luboš Novák (15. prosince 1911, Třebíč – 20. dubna 1969) byl český voják.

Nový!!: Moskva a Luboš Novák · Vidět víc »

Luboš Sluka

Luboš Sluka (* 13. září 1928 Opočno) je český hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Luboš Sluka · Vidět víc »

Lubok

Dřevěný obrázek (''lubok'') Lubok je označení staršího ruského lidového tisku doplněného kresbou či rytinou na papíře, dřevě či textilu.

Nový!!: Moskva a Lubok · Vidět víc »

Lubomír Štrougal

Lubomír Štrougal (19. října 1924 Mezimostí nad Nežárkou – 6. února 2023) byl komunistický politik, ministr zemědělství a ministr vnitra a pozdější československý premiér v letech 1970–1988.

Nový!!: Moskva a Lubomír Štrougal · Vidět víc »

Lubomír Dobrý

Emeritní profesor PhDr. Lubomír Dobrý, CSc.

Nový!!: Moskva a Lubomír Dobrý · Vidět víc »

Lucembursko na letních olympijských hrách

Lucembursko na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Lucembursko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Luchovicy

Luchovicy jsou město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Luchovicy · Vidět víc »

Lucie Šafářová

Lucie Šafářová (úředním příjmením Plekanec Šafářová, * 4. února 1987 Brno) je bývalá česká tenistka hrající levou rukou, která se na profesionálních okruzích pohybovala v letech 2001–2019.

Nový!!: Moskva a Lucie Šafářová · Vidět víc »

Lucie Hradecká

Lucie Hradecká (* 21. května 1985 Praha) je bývalá česká profesionální tenistka, která se na okruzích ITF a WTA Tour pohybovala mezi lety 2002 až 2022. Spolu s Andreou Hlaváčkovou vyhrála ženskou čtyřhru na French Open 2011 a US Open 2013. Obě se také probojovaly do finále Wimbledonu 2012, kde je zdolaly Venus a Serena Williamsovy. Následně získaly stříbrnou medaili na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, když v boji o zlatý kov opět nestačily na sestry Williamsovy. Třetí grandslamové finále debla odehrály na US Open 2012, kde je porazily Italky Erraniová s Vinciovou. Po boku Františka Čermáka získala grandslamový titul ve smíšené čtyřhře French Open 2013 po výhře nad dvojicí Kristina Mladenovicová a Daniel Nestor. Ve finále Australian Open 2013 naopak nestačili na australský pár Gajdošová a Ebden. Na okruhu WTA Tour vyhrála dvacet šest turnajů ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF pak devatenáct událostí ve dvouhře a třicet čtyři v deblu. Na žebříčku byla nejvýše klasifikována pro dvouhru v červnu 2011 na 41. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2012 na 4. místě. Prvním tenisovým oddílem byly Vodní Stavby Praha, z nichž k roku 2001 přestoupila do klubu I. ČLTK Praha. V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2010 brněnským utkáním ve čtvrtfinále Světové skupiny proti Německu, v němž vyhrála dvouhru proti Andree Petkovicové i čtyřhru spolu s Peschkeovou a přispěla tak k vítězství družstva v poměru 3:2 na zápasy. Dne 6. listopadu 2011 získala společně s Květou Peschkeovou třetí rozhodující bod ze čtyřhry ve fedcupovém finále proti Rusku a stala se tak vítězkou této týmové soutěže. Členkou vítězného českého týmu se stala i v letech 2012, 2014, 2015 a 2016. V soutěži nastoupila k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 1–3 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře. V ženské čtyřhře Riodejaneirské olympiády 2016 odešla s Hlaváčkovou poražena ze zápasu o bronz, když je zdolaly krajanky Barbora Strýcová s Lucií Šafářovou. Následující den s Radkem Štěpánkem vybojovali bronz ve smíšené čtyřhře proti páru Mirzaová a Bopanna. Na lednovém Hopmanově poháru 2017 reprezentovala Českou republiku po boku Adama Pavláska, když 19. prosince 2016 nahradila zraněnou a původně nominovanou světovou jedenáctku Petru Kvitovou. Ve dvouhře postupně podlehla Coco Vandewegheové a porazila Darju Gavrilovovou i Laru Arruabarrenovou. Český tým obsadil konečné 3. místo základní skupiny B s bilancí mezistátních zápasů 1:2. Sportovní kariéru ukončila v listopadu 2022 v 37 letech. Její posledním turnajem se stalo Guadalajara Open, kde po boku Čan Chao-čching prohrála v prvním kole.

Nový!!: Moskva a Lucie Hradecká · Vidět víc »

Luděk Macela

Luděk Macela (3. října 1950 Černolice, Československo – 16. června 2016) byl československý resp.

Nový!!: Moskva a Luděk Macela · Vidět víc »

Ludmila Blonská

Ludmila Leonidivna Blonská, rozená Ševčuková (* 9. listopadu 1977, Simferopol) je bývalá ukrajinská atletka, vícebojařka.

Nový!!: Moskva a Ludmila Blonská · Vidět víc »

Ludmila Köhlerová

Ludmila Köhlerová (rozená Pavlíková, 1. června 1904 Trhové Sviny – po roce 1989) byla česká úřednice, členka KSČ, zaměstnankyně Kanceláře prezidenta republiky a osobní sekretářka komunistického politika a pozdějšího prezidenta Československé republiky Klementa Gottwalda, od doby druhé světové války až do jeho smrti roku 1953.

Nový!!: Moskva a Ludmila Köhlerová · Vidět víc »

Ludmila Ordnungová

Ludmila Ordnungová rozená Lundáková (* 16. srpna 1934) je československá hráčka basketbalu (vysoká 177 cm).

Nový!!: Moskva a Ludmila Ordnungová · Vidět víc »

Ludmila Pacnerová

Ludmila Pacnerová (20. července 1925, Třebíč – 24. června 2008, Brno) byla česká slavistka a paleoslavistka.

Nový!!: Moskva a Ludmila Pacnerová · Vidět víc »

Ludmila Zelenková

Ludmila Zelenková (27. března 1873 Opočno u Loun – 1950 Zdislava) byla ošetřovatelkou a činovnicí Československého Červeného kříže, legionářka vyznamenaná Československou revoluční medailí, spisovatelka.

Nový!!: Moskva a Ludmila Zelenková · Vidět víc »

Ludvík Hlavačka

Ludvík Hlavačka (16. srpna 1911 Staré Město u Uherského Hradiště – září 2005 Humpolec) byl český komunistický politik, generál Státní bezpečnosti (StB), v letech 1948 až 1950 velitel StB v Uherském Hradišti, v letech 1950 až 1954 velitel Pohraniční stráže.

Nový!!: Moskva a Ludvík Hlavačka · Vidět víc »

Ludvík I. Hesenský

Ludvík I. Hesenský (14. června 1753, Prenzlau – 6. dubna 1830, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtský lankrabě (jako Ludvík X.) a později první hesenský velkovévoda.

Nový!!: Moskva a Ludvík I. Hesenský · Vidět víc »

Ludvík Kuba

Ludvík Kuba (16. dubna 1863 Poděbrady farnosti Poděbrady – 30. listopadu 1956 Praha) byl český folklorista, spisovatel a malíř.

Nový!!: Moskva a Ludvík Kuba · Vidět víc »

Ludvík Lazar Zamenhof

Ludvík Lazar Zamenhof (pol. Ludwik Łazarz Zamenhof) (15. prosince 1859 Bělostok – 14. dubna 1917 Varšava) byl oční lékař, filolog a tvůrce esperanta, umělého jazyka určeného pro mezinárodní komunikaci.

Nový!!: Moskva a Ludvík Lazar Zamenhof · Vidět víc »

Ludvík Svoboda

Ludvík Svoboda, KCB (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979 Praha) byl československý voják a politik, účastník prvního a druhého odboje a v letech 1968–1975 sedmý prezident Československa.

Nový!!: Moskva a Ludvík Svoboda · Vidět víc »

Lufthansa

Deutsche Lufthansa AG je německý národní letecký dopravce.

Nový!!: Moskva a Lufthansa · Vidět víc »

Luftwaffe (Wehrmacht)

Prapor „Regimentu Göring“ s modifikovanou nacistickou orlicí, která byla znakem Luftwaffe v letech 1933–1945. Luftwaffe (z německého Luft – vzduch a Waffe – zbraň) je název německého válečného letectva, letecké odnože kombinovaných německých vojenských sil známých jako Wehrmacht během druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Luftwaffe (Wehrmacht) · Vidět víc »

Luga

Luga (rusky Луга, finsky Laukaa, votsky Laugaz) je město v Leningradské oblasti v severozápadním Rusku, zhruba 140 km jižně od Petrohradu.

Nový!!: Moskva a Luga · Vidět víc »

Luis Carlos Prestes

Luis Carlos Prestes (3. ledna 1898 v Porto Alegre v brazilském státě Rio Grande do Sul – 7. března 1990 v Rio de Janeiro) byl v létech 1943 až 1980 generální tajemník Brazilské komunistické strany.

Nový!!: Moskva a Luis Carlos Prestes · Vidět víc »

Luis Ocaña (zápasník)

Luis Ocaña Zulueta (* 3. ledna 1955) je bývalý kubánský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Luis Ocaña (zápasník) · Vidět víc »

Lukáš Krpálek

Lukáš Krpálek (* 15. listopadu 1990 Jihlava) je český zápasník-judista, dvojnásobný olympijský vítěz z let 2016 a 2021, mistr světa z let 2014 a 2019 a trojnásobný mistr Evropy mezi seniory.

Nový!!: Moskva a Lukáš Krpálek · Vidět víc »

Lukoil

Lukoil (rusky: Лукойл) je největší ruská firma podnikající v oblasti těžby a zpracování ropy, která byla založena v roce 1991.

Nový!!: Moskva a Lukoil · Vidět víc »

Lutz Dombrowski

Lutz Dombrowski (* 25. června 1959, Zwickau) je bývalý německý atlet, olympijský vítěz a mistr Evropy ve skoku do dálky, který reprezentoval tehdejší NDR.

Nový!!: Moskva a Lutz Dombrowski · Vidět víc »

Lyskovo

Lyskovo je město v Nižněnovgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Lyskovo · Vidět víc »

Lytkarino

Lytkarino je město v Rusku, v Moskevské oblasti, na západním břehu řeky Moskvy.

Nový!!: Moskva a Lytkarino · Vidět víc »

M-72

M72 M-72 byl motocykl, který byl vyráběn v Sovětském svazu a užíván zejména v době Velké vlastenecké války.

Nový!!: Moskva a M-72 · Vidět víc »

Maďarská fotbalová reprezentace

Maďarská fotbalová reprezentace zastupuje Maďarsko v mezinárodních fotbalových soutěžích.

Nový!!: Moskva a Maďarská fotbalová reprezentace · Vidět víc »

Maďarská hokejová reprezentace

Maďarská hokejová reprezentace je mužská národní reprezentace Maďarska v ledním hokeji.

Nový!!: Moskva a Maďarská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Maďarská komunistická strana

Vlajka strany Maďarská komunistická strana (maďarsky: Magyar Kommunista Párt) byla maďarská politická strana komunistické orientace, která existovala v letech 1918-1948.

Nový!!: Moskva a Maďarská komunistická strana · Vidět víc »

Maďarská lidová republika

Maďarská lidová republika, zkráceně MLR, (Magyar Népköztársaság) byl socialistický stát ve střední Evropě existující v letech 1949–1989.

Nový!!: Moskva a Maďarská lidová republika · Vidět víc »

Maďarské povstání

Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956.

Nový!!: Moskva a Maďarské povstání · Vidět víc »

Maďarsko na letních olympijských hrách

Maďarsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Maďarsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Maďarsko na Letních olympijských hrách 1980

Maďarsko na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 263 sportovců, z toho 182 mužů a 81 žen.

Nový!!: Moskva a Maďarsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Machačkala

Machačkala je město v Rusku na břehu Kaspického moře, hlavní město Dagestánské republiky.

Nový!!: Moskva a Machačkala · Vidět víc »

Madagaskar na letních olympijských hrách

Madagaskar na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Madagaskar na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Madlena Wanklová

Madlena Wanklová také Madlenka Wanklová (22. července 1865 Blansko – 14. března 1922 Brno) byla česká etnografka a autorka odborných článků o lidovém umění.

Nový!!: Moskva a Madlena Wanklová · Vidět víc »

Madona

Černá madona montserratská v Barceloně Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (Madonna má paní; srov. Notre Dame a Our Lady naše paní a Unsere Liebe Frau, česky také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro sochu nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem.

Nový!!: Moskva a Madona · Vidět víc »

Madridská konference

Madridská konference byla třídenní mírová konference pořádaná ve španělském Madridu pod patronací Spojených států a Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Madridská konference · Vidět víc »

Magadan

Magadan je přístavní město na ruském Dálném východě, na pobřeží Ochotského moře v Kolymském pohoří.

Nový!!: Moskva a Magadan · Vidět víc »

Magadanská oblast

Magadanská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Magadanská oblast · Vidět víc »

Magas

Magas (cyrilicí Мага́с, v inguštině „Sluneční město“) je hlavní město Ingušska, podkavkazské republiky na jihu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Magas · Vidět víc »

Magda Lokvencová

Magda Lokvencová, provdaná Magda Husáková, (13. září 1916 Pacov – 17. ledna 1966 Bratislava) byla slovenská právnička, herečka a režisérka českého původu, první žena Gustáva Husáka.

Nový!!: Moskva a Magda Lokvencová · Vidět víc »

Magnitogorsk

Magnitogorsk (rusky Магнитого́рск) je město v Rusku na řece Ural na předělu mezi Evropskou a Asijskou částí země.

Nový!!: Moskva a Magnitogorsk · Vidět víc »

Magnus Carlsen

Sven Magnus Øen Carlsen (* 30. listopadu 1990) je norský šachový velmistr, od roku 2013 do roku 2023 byl mistrem světa v šachu.

Nový!!: Moskva a Magnus Carlsen · Vidět víc »

Magnus Hirschfeld

Magnus Hirschfeld (14. května 1868 Kolberg – 14. května 1935 Nice) byl německý lékař a sexuolog židovského původu, vzdělaný též v humanitních oborech, zakladatel sexuologického ústavu v Berlíně.

Nový!!: Moskva a Magnus Hirschfeld · Vidět víc »

Magomed Ibragimov (volnostylař, 1974)

Magomed Ibragimov, nebo, (* 22. července 1974 v Uradě, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník volnostylař dagestáské (avarské) národnosti, olympijský medailista z roku 2000.

Nový!!: Moskva a Magomed Ibragimov (volnostylař, 1974) · Vidět víc »

Magomed Kurbanalijev

Magomed Magomedovič Kurbanalijev (* 6. srpna 1992) je ruský zápasník–volnostylař bežtské národnosti.

Nový!!: Moskva a Magomed Kurbanalijev · Vidět víc »

Magomed Tolbojev

Magomed Omarovič Tolbojev (* 20. ledna 1951) je sovětský kosmonaut a testovací pilot, známý především jako člen kosmonautů vybraných pro raketoplán Buran.

Nový!!: Moskva a Magomed Tolbojev · Vidět víc »

Mahabir Singh

Mahabir Singh (* 1. září 1964) je bývalý indický zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Mahabir Singh · Vidět víc »

Mahmúd Abbás

Mahmúd Abbás (* 15. listopadu 1935 Safed), známý také jako Abú Mázin, je palestinský politik, prezident Státu Palestina a Palestinské národní správy.

Nový!!: Moskva a Mahmúd Abbás · Vidět víc »

Maja Plisecká

Maja Plisecká (1961) Maja Plisecká (rusky: Ма́йя Миха́йловна Плисе́цкая) (20. listopadu 1925, Moskva, SSSR – 2. května 2015, Mnichov, Německo) byla významná ruská baletka, primabalerína Velkého divadla v Moskvě (1960–1989), národní umělkyně SSSR.

Nový!!: Moskva a Maja Plisecká · Vidět víc »

Majakovskaja (stanice metra v Moskvě)

Majakovskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Majakovskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Majkop

Majkop (adygejsky Мыекъуапэ) je hlavní město Adygejska, ležící na severním úpatí Kavkazu, na pravém břehu řeky Belaja, přítoku Kubáně.

Nový!!: Moskva a Majkop · Vidět víc »

Majnilo

Majnilo je vesnice ve Vyborském rajónu v Leningradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Majnilo · Vidět víc »

Majskij (Bělgorodská oblast)

Majskij je osada v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Majskij (Bělgorodská oblast) · Vidět víc »

Makarij (Něvskij)

Svatý Makarij (světským jménem: Michail Andrejevič Něvskij, rozený Parvickij; 13. října 1835, Šapkino – 1. března 1926, Kotělniki) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita altajský.

Nový!!: Moskva a Makarij (Něvskij) · Vidět víc »

Makarij Glucharev

Makarij Glucharev (1792 - 1847) byl ruským pravoslavným archimandritou, misionářem Altaje a je pokládán za zakladatele ruského pravoslavného ekumenického hnutí.

Nový!!: Moskva a Makarij Glucharev · Vidět víc »

Maksym Rylskyj

Maksym Tadejovyč Rylskyj (ukrajinsky: Максим Тадейович Рильський; 19. března 1895, Kyjev – 24. července 1964, Kyjev) byl ukrajinský básník, překladatel a filolog.

Nový!!: Moskva a Maksym Rylskyj · Vidět víc »

Malachovka

Malachovka je sídlo v Ljuberckém rajónu Moskevské oblasti Ruska.

Nový!!: Moskva a Malachovka · Vidět víc »

Malaja Višera

Malaja Višera je město v Novgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Malaja Višera · Vidět víc »

Malajsie na letních olympijských hrách

Malajsie na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Malajsie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Malawi na letních olympijských hrách

Malawi na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Malawi na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Malév

MALÉV Hungarian Airlines (maďarsky: Magyar Légiközlekedési Vállalat, česky: Maďarské aerolinie MALÉV) byla maďarská národní letecká společnost, sídlící na mezinárodním letišti Ferihegy v Budapešti.

Nový!!: Moskva a Malév · Vidět víc »

Malířství

Jan Vermeer: Alegorie malířství (kolem 1666) Paul Cézanne: Mont Sainte-Victoire Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění.

Nový!!: Moskva a Malířství · Vidět víc »

Malý nikolajevský palác

Malý nikolajevský palác byl jeden z paláců Moskevského kremlu.

Nový!!: Moskva a Malý nikolajevský palác · Vidět víc »

Malena Ernman

Sara Magdalena "Malena" Ernman (* 4. listopadu 1970, Uppsala) je švédská operní pěvkyně (mezzosoprán).

Nový!!: Moskva a Malena Ernman · Vidět víc »

Mali na letních olympijských hrách

Mali na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Mali na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Malokurilskoje

Malokurilskoje je vesnice v Južnokurilském rajónu, v Sachalinské oblasti na pobřeží Malokurilské zátoky na kurilském ostrově Šikotan v Rusku.

Nový!!: Moskva a Malokurilskoje · Vidět víc »

Malta na letních olympijských hrách

Malta na letních olympijských hrách startuje od roku 1928.

Nový!!: Moskva a Malta na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Mamadou Sakho (zápasník)

Mamadou Sakho (* 25. ledna 1951) je bývalý senegalský zápasník, reprezentant v nejtěžších váhových kategoriích obou stylů.

Nový!!: Moskva a Mamadou Sakho (zápasník) · Vidět víc »

Manana Todadzeová

Manana Todadzeová je gruzínská zpěvačka a herečka.

Nový!!: Moskva a Manana Todadzeová · Vidět víc »

Maniža

Maniža, celým jménem Maniža Dalerovna Sangin (v azbuce Манижа Далeровна Сангин), narozená jako Maniża Dalerovna Chamrajeva (Хамрaева či tádžicky Хамрoева) 8.

Nový!!: Moskva a Maniža · Vidět víc »

Manila

Manila (tagalogsky: Maynila) je hlavní město Filipín.

Nový!!: Moskva a Manila · Vidět víc »

Manowar

Manowar je americká heavy metalová skupina z města Auburn ve státě New York založená v roce 1980 Joeym DeMaiem, Ericem Adamsem, Ross the Bossem a Carlem Canedym.

Nový!!: Moskva a Manowar · Vidět víc »

Manuel Curado

Manuel Curado (* 1967) je portugalský esejista a filosof, který se věnuje biomedicínské etice, filozofii mysli a historii idejí (termíny označující konkrétní filosofickou a historiografickou školu).

Nový!!: Moskva a Manuel Curado · Vidět víc »

Marat Nikolajevič Tiščenko

Marat Nikolajevič Tiščenko (rusky Марат Николаевич Тищенко; 18. února 1931, Charkov, Sovětský svaz – 13. března 2015, Moskva, Rusko) byl ruský letecký konstruktér a bývalý šéfkonstruktér OKB Mil zabývající se především návrhy vrtulníků.

Nový!!: Moskva a Marat Nikolajevič Tiščenko · Vidět víc »

Marat Safin

Marat Safin (* 27. ledna 1980) je bývalý profesionální ruský tenista tatarské národnosti.

Nový!!: Moskva a Marat Safin · Vidět víc »

Maršál Francie

Hodnostní označení maršála Maršál Francie (fr. Maréchal de France), je v moderní francouzské armádě spíše čestným titulem udělovaným generálům za výjimečné úspěchy než vojenskou hodností.

Nový!!: Moskva a Maršál Francie · Vidět víc »

María Teresa Moraová

María Teresa Moraová Iturralde (15. října 1902, Havana – 3. října 1980, tamtéž) byla kubánská šachistka.

Nový!!: Moskva a María Teresa Moraová · Vidět víc »

Marc Chagall

Marc Chagall (vlastním jménem, Movša Chackelevič Šagalov, později i, Mark Zacharovič Šagalov, Ljosna u Vitebska, Ruské impérium, dnes Bělorusko – 28. března 1985, Saint-Paul-de-Vence, Francie) byl židovský bělorusko-francouzský malíř.

Nový!!: Moskva a Marc Chagall · Vidět víc »

Marcel Géry

Marcel Géry (* 15. března 1965 Smolenice) je bývalý československý a kanadský sportovní plavec.

Nový!!: Moskva a Marcel Géry · Vidět víc »

Marcela Koblasová

Marcela Koblasová (Neckářová) (* 15. června 1956, Plzeň) je bývalá československá atletka, vícebojařka.

Nový!!: Moskva a Marcela Koblasová · Vidět víc »

Marcela Machotková

Marcela Machotková (12. října 1931 Turnov – 7. prosince 2021 Brandýs nad Labem) byla česká operní pěvkyně (soprán).

Nový!!: Moskva a Marcela Machotková · Vidět víc »

Marcela Skuherská

Marcela Skuherská, vdaná Marcela Davidová, (* 14. února 1961 Přerov) je bývalá československá profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Marcela Skuherská · Vidět víc »

Marchel (Mihăescu)

Marchel (rodným jménem: Nicolae Vladimirovici Mihăescu; * 18. srpna 1959, Pîrlița) je moldavský duchovní Moldavské pravoslavné církve a arcibiskup bălțijský făleştijský.

Nový!!: Moskva a Marchel (Mihăescu) · Vidět víc »

Marco Ruffo

Marco Ruffo (údaje o narození a úmrtí nejsou známy) byl známý italský architekt 15. století.

Nový!!: Moskva a Marco Ruffo · Vidět víc »

Mare Moscoviense

Mare Moscoviense. Mare Moscoviense (česky Moře moskevské nebo Moskevské moře) je měsíční moře rozkládající se severoseverovýchodně od rozlehlého kráteru Mendělejev na odvrácené straně Měsíce a tudíž není pozorovatelné přímo ze Země.

Nový!!: Moskva a Mare Moscoviense · Vidět víc »

Marek Čulen

Marek Čulen (8. března 1887 Brodské – 26. prosince 1957 Brodské) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, v 50.

Nový!!: Moskva a Marek Čulen · Vidět víc »

Marek Vokáč

Marek Vokáč (6. prosince 1958 Praha – 14. listopadu 2021) byl český mezinárodní šachový velmistr (od roku 2000), mistr České republiky z roku 1999 a druhý z roku 1995.

Nový!!: Moskva a Marek Vokáč · Vidět víc »

Marfa Matvejevna Apraksina

Marfa Matvejevna Apraksinová (1664, Moskva –, Petrohrad) byla ruská carevna, druhá manželka cara Fjodora III. Alexejeviče.

Nový!!: Moskva a Marfa Matvejevna Apraksina · Vidět víc »

Margarete Schütte-Lihotzky

Margarete Schütte-Lihotzky (23. ledna 1897 Vídeň-Margareten – 18. ledna 2000 Vídeň) byla rakouská architektka.

Nový!!: Moskva a Margarete Schütte-Lihotzky · Vidět víc »

Margarita Betovová

Margarita Betovová (rozená Gasparjan (Гаспаря́н), * 1. září 1994 Moskva) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Margarita Betovová · Vidět víc »

Margarita Mamunová

Margarita Mamunová (Маргарита Мамун, * 1. listopadu 1995 Moskva) je ruská moderní gymnastka, olympijská vítězka z roku 2016.

Nový!!: Moskva a Margarita Mamunová · Vidět víc »

Margit Pappová

Margit Pappová (* 30. dubna 1948) je bývalá maďarská atletka, vícebojařka.

Nový!!: Moskva a Margit Pappová · Vidět víc »

Margitta Pufeová

Margitta Pufeová (rozená Ludewigová, rozvedená Droeseová; * 10. září 1952, Gera, Durynsko) je bývalá východoněmecká atletka, jež se specializovala na vrh koulí a hod diskem.

Nový!!: Moskva a Margitta Pufeová · Vidět víc »

Mari Krajmbreri

Mari Krajmbreri (Mezi fanoušky je nazývaná zdrobnělinou Krajmerami, vlastním jménem Marina Vadimovna Žadan), je ruská zpěvačka, autorka písní ukrajinského původu.

Nový!!: Moskva a Mari Krajmbreri · Vidět víc »

Maria Butyrská

Maria Viktorovna Butyrská (Мария Викторовна Бутырская, * 28. června 1972 Moskva) je bývalá ruská krasobruslařka.

Nový!!: Moskva a Maria Butyrská · Vidět víc »

Maria Fedecka

Maria Fedecka (rozená Krzywiecka, 1904 Moskva – 21. prosince 1977) byla polská sociální pracovnice, odbojářka a členka antikomunistického sdružení Komitet Obrony Robotników.

Nový!!: Moskva a Maria Fedecka · Vidět víc »

Maria Kirilenková

Maria Jurjevna Kirilenková (rusky Мария Юрьевна Кириленко, Marija Jurjevna Kirilenko; narozená 25. ledna 1987 Moskva) je ruská profesionální tenistka a bronzová olympijská medailistka z ženské čtyřhry londýnských her.

Nový!!: Moskva a Maria Kirilenková · Vidět víc »

Maria Tallchiefová

Maria Tallchiefová, rodným jménem Elizabeth Marie Tall Chief (24. ledna 1925, Fairfax – 11. dubna 2013, Chicago) byla americká baletní tanečnice indiánského původu.

Nový!!: Moskva a Maria Tallchiefová · Vidět víc »

Mariam Aslamazjanová

Mariam Aršaki Aslamazjanová (arménsky: Մարիամ Ասլամազյան; 20. října 1907 Gjumri – 16. července 2006 Moskva) byla arménská malířka a keramička.

Nový!!: Moskva a Mariam Aslamazjanová · Vidět víc »

Marian Lupu

Marian Lupu (* 20. června 1966) je moldavský politik, v letech 2010 až 2012 byl prozatímním prezidentem Moldavska.

Nový!!: Moskva a Marian Lupu · Vidět víc »

Marian Oprea

Marian Oprea (* 6. června 1982, Pitești) je rumunský atlet, jehož specializací je trojskok.

Nový!!: Moskva a Marian Oprea · Vidět víc »

Mariana Sadovská

Mariana Sadovská (* 23. dubna 1972 Lvov, Ukrajina) je ukrajinská herečka, zpěvačka, hudebnice a skladatelka žijící v Kolíně nad Rýnem.

Nový!!: Moskva a Mariana Sadovská · Vidět víc »

Marianna Arzumanova

Marianna Arzumanova (1. ledna 1977, Moskva) je divadelní režisérka, autorka, herečka, pedagožka, tanečnice a lektorka argentinského tanga, zakladatelka a ředitelka Divadla MA, Letního divadla v Grébovce a bývalá redaktorka Rádia Svobodná Evropa.

Nový!!: Moskva a Marianna Arzumanova · Vidět víc »

Marián Horský

Marián Horský (28. srpna 1945, Pribeník – 11. prosince 2020) byl slovenský generál, bývalý zástupce velitele Východního vojenského okruhu.

Nový!!: Moskva a Marián Horský · Vidět víc »

Marián Mikluš

Generálmajor Ing.

Nový!!: Moskva a Marián Mikluš · Vidět víc »

Maricica Puicăová

Maricica Puicăová (* 29. července 1950, Jasy) je bývalá rumunská atletka, běžkyně, která se specializovala na střední tratě.

Nový!!: Moskva a Maricica Puicăová · Vidět víc »

Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu

Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu (německy Maria Elisabeth von Thun und Hohenstein, po sňatku též v ruském přepise jako Елизавета Осиповна Разумовская / Jelizaveta Osipovna Razumovskaja, 26. dubna 1764, Vídeň - 23. prosince 1806) byla česko-rakouská šlechtična z významného rodu Thun-Hohensteinů na přelomu 18. a 19. století.

Nový!!: Moskva a Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu · Vidět víc »

Marie Šechtlová

Galerii Leica, Praha, 2010 Marie Šechtlová (25. března 1928 Chomutov jako Marie Kokešová – 5. července 2008 Praha) byla česká fotografka, jedna z představitelek stylu „poezie všedního dne“.

Nový!!: Moskva a Marie Šechtlová · Vidět víc »

Marie Červená

Marie Červená (rozená Znojemská, 29. dubna 1854 – 1. března 1932 Praha) byla česká spolková činovnice, překladatelka a zdravotnice, členka tzv.

Nový!!: Moskva a Marie Červená · Vidět víc »

Marie Bittnerová

Marie Bittnerová, rozená Boubínová, či starším pravopisem Baubinová, někdy uváděna jako Bittnerová-Boubínová (10. února 1854 Praha farnost při kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie v Libni – 2. ledna 1898 Praha) byla česká herečka.

Nový!!: Moskva a Marie Bittnerová · Vidět víc »

Marie Iljinična Miloslavská

Marie Iljinična Miloslavská (rusky Мария Ильинична Милославская; 1625, Moskva, Ruské carství – 3. března (13. března) 1669 tamtéž) byla jako manželka ruského cara Alexeje I. Michajloviče ruská carevna v letech 1648–1669.

Nový!!: Moskva a Marie Iljinična Miloslavská · Vidět víc »

Marie Kvapilová

Plk.

Nový!!: Moskva a Marie Kvapilová · Vidět víc »

Marie Michajlovna Ruská

Marie Michajlovna Ruská (9. března 1825 Moskva – 19. listopadu 1846 Vídeň) byla prvorozeným dítětem velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna cara Pavla I., a jeho manželky, princezny Šarloty Württemberské, nejstarší dcery prince Pavla Württemberského, která po konverzi k ruskému pravoslaví přijala jméno Jelena.

Nový!!: Moskva a Marie Michajlovna Ruská · Vidět víc »

Marie Pavlovna Ruská (1890–1958)

Marie Pavlovna Ruská (Rusky: Великая Княгиня Мария Павловна; 18. dubna 1890, Petrohrad – 13. prosince 1958, Mainau), známá jako Marie Pavlovna mladší, byla vnučkou ruského cara Alexandra II. Byla také sestřenicí posledního ruského cara Mikuláše II. a prince Philipa, vévody z Edinburghu, manžela britské královny Alžběty II. Její dětství bylo poznamenáno smrtí matky a otcovým vypovězením z Ruska, když se v roce 1902 oženil s ženou z lidu.

Nový!!: Moskva a Marie Pavlovna Ruská (1890–1958) · Vidět víc »

Marie Sýkorová

Marie Sýkorová (18. listopadu 1952 České Budějovice, Československo – březen 2018) byla československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympiády v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Marie Sýkorová · Vidět víc »

Marie Skuratovová-Bělská

Vražda Fjodora Godunova a jeho matky. Obraz K.E. Makovského z roku 1862 Marie Skuratovová-Bělská (rusky Мария Григорьевна Скуратова-Бельская), (okolo r. 1552 — 20. červen 1605) byla jako manželka ruského cara Borise Godunova ruská carevna v letech 1598–1605.

Nový!!: Moskva a Marie Skuratovová-Bělská · Vidět víc »

Marie Vladimirovna Dolgorukovová

Marie Vladimirovna Dolgorukovová (rusky Мария Владимировна Долгорукова, 1608, Moskva – 17. ledna 1625) byla ruská carevna v letech 1624–1625 coby manželka ruského cara Michaila I. Fjodoroviče.

Nový!!: Moskva a Marie Vladimirovna Dolgorukovová · Vidět víc »

Marie Vladimirovna Ruská

Marie Vladimirovna Romanovová (rusky Мари́я Влади́мировна Рома́нова, * 23. prosince 1953 v Madridu) je ruská velkokněžna a veřejně činná osobnost trvale žijící ve Španělsku.

Nový!!: Moskva a Marie Vladimirovna Ruská · Vidět víc »

Marietta Omarovna Čudakova

Marietta Omarovna Čudakova (2. ledna 1937 Moskva – 21. listopadu 2021 Moskva) byla ruská historička literatury a textoložka.

Nový!!: Moskva a Marietta Omarovna Čudakova · Vidět víc »

Mariinská vodní cesta

Mariinská vodní cesta či Mariinský vodní systém (rusky Мариинская водная система) byla vodní cesta z Rybinsku do Petrohradu.

Nový!!: Moskva a Mariinská vodní cesta · Vidět víc »

Marija Abakumovová

Marija Vasiljevna Abakumovová (* 15. ledna 1986, Stavropol, Sovětský svaz) je ruská atletka, oštěpařka.

Nový!!: Moskva a Marija Abakumovová · Vidět víc »

Marija Alexandrovna Fortusová

Marija Alexandrovna Fortusová (1900 Cherson – 1981 Moskva) byla sovětská zpravodajská důstojnice, partyzánka, účastnice tří válek.

Nový!!: Moskva a Marija Alexandrovna Fortusová · Vidět víc »

Marija Aljochinová

Marija Vladimirovna Aljochinová (* 6. června 1988 Moskva) je ruská nezávislá umělkyně a politická aktivistka.

Nový!!: Moskva a Marija Aljochinová · Vidět víc »

Marija Anikanovová

Marija Michailovna Anikanovová (25. listopadu 1916 – 2005 Moskva), rozená Kulakovová, byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Marija Anikanovová · Vidět víc »

Marija Archipova

Marija Archipova (přechýleně Archipovová) (* 9. ledna 1983 Moskva) je ruská zpěvačka, skladatelka a textařka pagan/metalové hudební skupiny Arkona.

Nový!!: Moskva a Marija Archipova · Vidět víc »

Marija Isakovová

Marija Grigorjevna Isakovová (5. července 1918 Vjatka, Rusko – 25. března 2011 Moskva, Rusko) byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Marija Isakovová · Vidět víc »

Marija Lasickeneová

Marija Alexandrovna LasickenePůvodní podoba příjmení Lasickene již obsahuje litevskou manželskou přechylovací příponu -ene, připojování českého -ová je z tohoto hlediska nadbytečné.

Nový!!: Moskva a Marija Lasickeneová · Vidět víc »

Marija Mazinová

Marija Valerjevna Mazinová (rusky Мария Мазина) (* 18. dubna 1964 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá sovětská a ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm kordem.

Nový!!: Moskva a Marija Mazinová · Vidět víc »

Marija Nikolajevna Volkonská

Podobizna z roku 1821 Marija Nikolajevna Volkonská (rusky: Мария Николаевна Волконская) (rozená Rajevská 25.12.1805/06/07 - 10.08.1863 na panství Voronki v Černigovské gubernii) - dcera N. N. Rajevského, manželka děkabristy S. G. Volkonského (od 11. ledna 1825, Kyjev), s nímž i přes odmítavý postoj své rodiny odjela na Sibiř.

Nový!!: Moskva a Marija Nikolajevna Volkonská · Vidět víc »

Marija Prymačenko

Marija Oksentijivna Prymačenko (ukrajinsky Марія Оксентіївна Примаченко, 12. ledna 1909 – 18. srpna 1997) byla ukrajinská lidová naivistická malířka.

Nový!!: Moskva a Marija Prymačenko · Vidět víc »

Marija Savinovová

Marija Sergejevna Savinovová (* 13. srpna 1985, Čeljabinsk) je ruská atletka, běžkyně, která se věnuje středním tratím.

Nový!!: Moskva a Marija Savinovová · Vidět víc »

Marija Timofejevová

Marija Timofejevová (* 18. listopadu 2003 Moskva) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Marija Timofejevová · Vidět víc »

Marija Voroncovová

Marija Vladimirovna Voroncovová (‎; * 28. dubna 1985 Leningrad), známá také jako Maria Faassen, je ruská dětská endokrinoložka.

Nový!!: Moskva a Marija Voroncovová · Vidět víc »

Marija Zacharovová

Marija Zacharovová (bez přechýlení Marija Zacharova;; * 24. prosince 1975, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz) je ruská diplomatka, první žena ve funkci mluvčí ruského ministerstva zahraničí.

Nový!!: Moskva a Marija Zacharovová · Vidět víc »

Marijsko

250px Marijsko, je republika na východě evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Marijsko · Vidět víc »

Marina Anissinová

Marina Anissinová,, francouzsky Marina Anissina, (* 30. srpna 1975, v Moskvě) je francouzská krasobruslařka ruského původu, tanečnice na ledě.

Nový!!: Moskva a Marina Anissinová · Vidět víc »

Marina Cvětajevová

Marina Cvětajevová (1917) Marina Ivanovna Cvětajevová (Moskva – 31. srpna 1941, Jelabuga, Tatarstán) byla ruská spisovatelka a básnířka.

Nový!!: Moskva a Marina Cvětajevová · Vidět víc »

Marina Kupcovová

Marina Gennaďjevna Kupcovová (rusky: Марина Геннадьевна Купцова – Marina Gennaďjevna Kupcovo; * 22. prosince 1981, Moskva) je bývalá ruská atletka, skokanka do výšky.

Nový!!: Moskva a Marina Kupcovová · Vidět víc »

Marina Mniszková

Marina Mniszková rysky též Marina Jurjevna (polsky Maryna Mniszchówna, rusky Марина Мнишек, 1588, Murovane – 1614, Kolomenský kreml) byla polská šlechtična a na krátkou dobu také ruská carevna, coby manželka Lžidimitrije I.

Nový!!: Moskva a Marina Mniszková · Vidět víc »

Marina Solodkin

Marina Solodkin (מרינה סולודקין,: Марина Солодкина, Marina Solodkina; 31. května 1952 – 16. března 2013) byla izraelská politička a poslankyně Knesetu za strany Kadima a Likud.

Nový!!: Moskva a Marina Solodkin · Vidět víc »

Marino (stanice metra v Moskvě)

Marino je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Marino (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Mario Rodríguez Cobos

Mario Luis Rodríguez Cobos (pseudonym Silo; 6. ledna 1938, Mendoza –16. září 2010, Mendoza, Argentina) byl argentinský spisovatel a zakladatel Humanistického hnutí.

Nový!!: Moskva a Mario Rodríguez Cobos · Vidět víc »

Mariupol

Mariupol, v letech 1948–1989 Ždanov, je přístavní a průmyslové město na severním pobřeží Azovského moře, resp.

Nový!!: Moskva a Mariupol · Vidět víc »

Mark (Tužikov)

Mark (světským jménem: Alexej Viktorovič Tužikov; * 26. září 1961, Moskva) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita vjatský a slobodský.

Nový!!: Moskva a Mark (Tužikov) · Vidět víc »

Mark Borisovič Markov-Grinberg

Mark Borisovič Markov-Grinberg (7. listopadu 1907, Rostov na Donu – 1. listopadu 2006, Moskva) byl sovětský fotograf, výtvarný fotograf a fotoreportér zpravodajské agentury TASS.

Nový!!: Moskva a Mark Borisovič Markov-Grinberg · Vidět víc »

Mark Dunbar

Mark Anthony Dunbar (* 1. června 1961 Blackburn, Velká Británie) je bývalý britský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Mark Dunbar · Vidět víc »

Mark Dvoreckij

Mark Izrailjevič Dvoreckij (9. prosince 1947, Moskva – 26. září 2016, Moskva) byl ruský šachový trenér.

Nový!!: Moskva a Mark Dvoreckij · Vidět víc »

Mark Galperin

Mark Galperin (* 1968/1969) je ruský opoziční politik.

Nový!!: Moskva a Mark Galperin · Vidět víc »

Mark Madsen

Mark Overgaard Madsen (23. září 1984) je dánský zápasník.

Nový!!: Moskva a Mark Madsen · Vidět víc »

Mark Midler

Mark Midler (* 24. září 1931 – 31. května 2012 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský a ruský sportovní šermíř židovského původu, který se specializoval na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Mark Midler · Vidět víc »

Mark Minkov

Mark Anatoljevič Minkov, Марк Анатольевич Минков (25. listopadu 1944 Moskva, SSSR – 29. května 2012) byl ruský hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Mark Minkov · Vidět víc »

Mark Mitin

Mark Borisovič Mitin (– 15. ledna 1987) byl sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog, profesor Filozofické fakulty Moskevské státní univerzity (1964—1968, 1978—1985).

Nový!!: Moskva a Mark Mitin · Vidět víc »

Mark Rakita

Mark Rakita (* 22. července 1938 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř židovského původu, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Mark Rakita · Vidět víc »

Mark Rozental

Mark Moisejevič Rozental (1906 ve vesnici Ustje, dnes Vinnycká oblast – 1975 v Moskvě) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, historik filozofie, doktor filosofických věd, profesor, držitel čestného titulu "Zasloužilý vědec RSFSR".

Nový!!: Moskva a Mark Rozental · Vidět víc »

Mark Tajmanov

Mark Jevgeňjevič Tajmanov (Марк Евгеньевич Тайманов, 7. února 1926 Charkov – 28. listopadu 2016 Petrohrad) byl ruský šachový velmistr a klavírní virtuóz.

Nový!!: Moskva a Mark Tajmanov · Vidět víc »

Mark Vladimirovič Kabakov

Mark Vladimirovič Kabakov, rusky Марк Владимирович Кабаков (24. dubna 1924 Leningrad – 13. června 2016 Moskva) byl ruský a izraelský spisovatel a básník.

Nový!!: Moskva a Mark Vladimirovič Kabakov · Vidět víc »

Markian Popov

Markian Michajlovič Popov (15. listopadu 1902 – 22. dubna 1969) byl sovětský vojenský velitel, armádní generál (26. srpna 1943) a Hrdina Sovětského svazu (1965).

Nový!!: Moskva a Markian Popov · Vidět víc »

Marko Yli-Hannuksela

Marko Juhani Yli-Hannuksela (* 21. prosince 1973 Ilmajoki) je bývalý finský zápasník – klasik, olympijský medailista z roku 2000 a 2004.

Nový!!: Moskva a Marko Yli-Hannuksela · Vidět víc »

Marksistskaja (stanice metra v Moskvě)

Marksistskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Marksistskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Markus Ryffel

Markus Ryffel (* 5. února 1955, Bern) je bývalý švýcarský atlet, běžec, který se věnoval středním a dlouhým tratím.

Nový!!: Moskva a Markus Ryffel · Vidět víc »

Markus Schulz

Markus Schulz (* 3. února 1975) je německý hudební producent a DJ, který v současnosti žije v Miami na Floridě, USA.

Nový!!: Moskva a Markus Schulz · Vidět víc »

Marlen Chucijev

Marlen Chucijev (4. října 1925 Tbilisi – 19. března 2019 Moskva) byl sovětský a gruzínský filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Marlen Chucijev · Vidět víc »

Maroš Šefčovič

Maroš Šefčovič (* 24. července 1966, Bratislava) je slovenský diplomat a evropský politik, od listopadu 2014 místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii v Evropské komisi vedené Jean-Claude Junckerem.

Nový!!: Moskva a Maroš Šefčovič · Vidět víc »

Maroko na letních olympijských hrách

Maroko na letních olympijských hrách startuje od roku 1960.

Nový!!: Moskva a Maroko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Mars 1

Mars 1 (Марс 1) byla první sovětská sonda z programu Mars k planetě Mars z roku 1962.

Nový!!: Moskva a Mars 1 · Vidět víc »

Mars 500

Logo projektu Mars 500 MARS 500 byl mezinárodní výzkumný projekt v jehož rámci proběhla od 3. června 2010 do 4. listopadu 2011 v moskevském Pozemním experimentálním komplexu (Nazemnyj experimentalnyj komplex – NEK) v Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP) Ruské akademie věd v Moskvě první plná simulace kosmického letu šestičlenné posádky na planetu Mars.

Nový!!: Moskva a Mars 500 · Vidět víc »

Mars Rafikov

Mars Zakirovič Rafikov (29. září 1933 – 23. července 2000) byl člen prvního oddílu sovětských kosmonautů, ze kterého byl z disciplinárních důvodů propuštěn.

Nový!!: Moskva a Mars Rafikov · Vidět víc »

Marta Čepičková

Marta Čepičková, rozená Gottwaldová, (5. srpna 1920, Kopřivnice – 18. února 1998, Praha) byla česká novinářka a komunistická funkcionářka, dcera Klementa Gottwalda a Marty Gottwaldové a manželka Alexeje Čepičky.

Nový!!: Moskva a Marta Čepičková · Vidět víc »

Marta Boháčová

Marta Boháčová (8. května 1936, Brno – 12. srpna 2014, Praha) byla česká operní pěvkyně, v letech 1970–91 členka souboru Národního divadla v Praze.

Nový!!: Moskva a Marta Boháčová · Vidět víc »

Marta Drottnerová-Blažková

Marta Drottnerová-Blažková (* 26. srpna 1941 v Kvasicích) je česká tanečnice, baletka, taneční choreografka a pedagožka.

Nový!!: Moskva a Marta Drottnerová-Blažková · Vidět víc »

Marta Urbanová

Marta Urbanová, provdaná Daňhelová (* 14. října 1960 České Budějovice, Československo), je bývalá česká pozemní hokejistka, členka stříbrného československého družstva na olympiádě v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Marta Urbanová · Vidět víc »

Martěmjan Rjutin

Martěmjan Nikitič Rjutin (13. února 1890 Věrchněje Rjutino, Irkutská gubernie – 10. ledna 1937 Moskva) byl ruský komunistický politik, zastřelený jako Stalinův odpůrce.

Nový!!: Moskva a Martěmjan Rjutin · Vidět víc »

Martin Štrbák

Martin Štrbák (* 15. ledna 1975 v Prešově, v Československu) je bývalý slovenský hokejový obránce a trenér.

Nový!!: Moskva a Martin Štrbák · Vidět víc »

Martin Buss

Martin Buss (* 7. dubna 1976, Berlín) je bývalý německý sportovec, atlet, který se v roce 2001 stal mistrem světa ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Martin Buss · Vidět víc »

Martin Dvořák (triatlonista)

Martin Dvořák (* 30. července 1960) je český podnikatel, sportovní manažer a bývalý československý a český sportovní plavec, triatlonista a kvadriatlonista.

Nový!!: Moskva a Martin Dvořák (triatlonista) · Vidět víc »

Martin Faltýn

Martin Faltýn (* 3. června 1957, Praha) je český režisér a herec.

Nový!!: Moskva a Martin Faltýn · Vidět víc »

Martin Fuksa

Martin Fuksa (* 30. dubna 1993 Nymburk) je český reprezentant v rychlostní kanoistice.

Nový!!: Moskva a Martin Fuksa · Vidět víc »

Martin Glaessner

Martin Fritz Glaessner (25. prosince 1906 Ústí nad Labem židovské náboženské obce v Ústí nad Labem – 23. listopadu 1989 Melbourne) byl australský geolog a paleontolog.

Nový!!: Moskva a Martin Glaessner · Vidět víc »

Martin Jazairi

Martin Jazairi (3. dubna 1969rozhovor s iráckým ministrem kultury, otcem M.Jazairiho Praha) je český novinář.

Nový!!: Moskva a Martin Jazairi · Vidět víc »

Martin Lacis

Martin Ivanovič Lacis, vlastním jménem Jānis Sudrabs, (16. prosince 1888, Rosenbeck, Vendenský újezd – nyní Rozula, Cēsiský kraj – 20. března 1938, Moskva) byl sovětský politik.

Nový!!: Moskva a Martin Lacis · Vidět víc »

Martin Mičura

Martin Mičura (17. září 1883 Dlhé Pole – 31. května 1946 Moskva) byl slovenský právník, politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou, který vedl na Slovensku samostatnou organizaci převážně českých lidovců jako konkurenci slovenských ľudáků.

Nový!!: Moskva a Martin Mičura · Vidět víc »

Martin Mutschmann

Martin Mutschmann (9. března 1879 Hirschberg - 14. února 1947 Moskva) byl německý politik, v dobách nacizmu Gauleiter v Sasku (Gau Sachsen).

Nový!!: Moskva a Martin Mutschmann · Vidět víc »

Martin Netolický

Martin Netolický (* 22. září 1982 Ústí nad Orlicí) je český politik, od roku 2012 hejtman Pardubického kraje, od roku 2006 zastupitel města Česká Třebová, v letech 2018 až 2019 a opět od prosince 2021 místopředseda SOCDEM.

Nový!!: Moskva a Martin Netolický · Vidět víc »

Martin Penc

Martin Penc (* 21. května 1957 Praha) je český cyklista, reprezentant bývalého Československa, v jehož dresu vybojoval spolu s Teodorem Černým, Jiřím Pokorným a Igorem Slámou bronzovou medaili ve stíhacím závodě mužstev na 4 000 metrů v dráhové cyklistice na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Martin Penc · Vidět víc »

Martin Prusek

Martin Prusek (* 11. prosince 1975, Ostrava) je český trenér brankářů v klubu HC Olomouc a bývalý hokejový brankář. Po odchodu Jakuba Štěpánka do týmu SKA Petrohrad KHL hledaly HC Vítkovice Steel novou brankářskou jedničku. Po vypršení smlouvy s Dinamo Riga KHL se vrátil zpět do České republiky do HC Vítkovice Steel. Ze sezóny však příliš neužil, doléčoval zánět srdečního svalu a do tréninkového procesu se zapojil až na konci roku 2010. Z toho důvodu byl klub Vítkovic nucen sehnat brankářskou náhradu alespoň do doby, než se Prusek vrátí do očekávané formy. Nicméně narychlo sehnaná náhrada Roman Málek předváděla natolik dobré výkony, že své náhradníky Šindeláře a (po doléčení) Pruska do branky téměř nepouštěl. Martin Prusek nastoupil v ročníku 2010/11, který se později ukázal jako jeho poslední v aktivní kariéře hráče, pouze ke dvěma soutěžním utkáním v české Extralize za Vítkovice a šesti v prvoligové Olomouci. Přesto se stal držitelem stříbrné medaile za druhé místo v Mistrovství České republiky v ledním hokeji(Extraliga) s Vítkovicemi. Následně nastoupil do předsezónní přípravy Vítkovic jako hráč, ale v jejím průběhu přijal nabídku stát se ve Vítkovicích trenérem brankářů a ukončil profesionální hráčskou kariéru.

Nový!!: Moskva a Martin Prusek · Vidět víc »

Martina Strutzová

Martina Strutzová (* 4. listopadu 1981, Schwerin, Meklenbursko-Přední Pomořansko) je německá atletka, jejíž specializací je skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Martina Strutzová · Vidět víc »

Marussia

Marussia (rusky: Маруся) byl ruský výrobce sportovních vozů založený v roce 2007.

Nový!!: Moskva a Marussia · Vidět víc »

Marx (město)

Marx je město v Saratovské oblasti v jižním Rusku.

Nový!!: Moskva a Marx (město) · Vidět víc »

Marxistická dialektika

Marxistická dialektika je součást marxisticko-leninské filozofie — dialektického a historického materialismu.

Nový!!: Moskva a Marxistická dialektika · Vidět víc »

Marxisticko-leninská filozofie

Marxisticko-leninská filozofie je filozofický systém, který fungoval v bývalém Sovětském svazu a evropských zemích východního bloku jako státem přikázaná ideologie.

Nový!!: Moskva a Marxisticko-leninská filozofie · Vidět víc »

Mary Bainová

Mary Bainová (8. srpna 1904, Uhry – 26. října 1972, New York) byla americká šachistka.

Nový!!: Moskva a Mary Bainová · Vidět víc »

Maryna Zanevská

Maryna Volodymyrivna Zanevská, (* 28. září 1993 Oděsa) je belgická profesionální tenistka, která do října 2016 reprezentovala rodnou Ukrajinu.

Nový!!: Moskva a Maryna Zanevská · Vidět víc »

Masha Tokareva

Masha Tokareva (* 3. května 1981, Moskva, Rusko) je německá herečka.

Nový!!: Moskva a Masha Tokareva · Vidět víc »

Mat na poslední řadě

Mat na poslední řadě je označení pro jednoduchý mat, při němž věž nebo dáma stojící na první nebo osmé řadě soupeře útočí na soupeřova krále na této řadě a úniku krále ze šachu v tomto případě brání jeho vlastní pěšci.

Nový!!: Moskva a Mat na poslední řadě · Vidět víc »

Matador (film, 2005)

Matador (v anglickém originále The Matador) je černá komedie z roku 2005.

Nový!!: Moskva a Matador (film, 2005) · Vidět víc »

Matematika starověkého Egypta

Matematika starověkého Egypta se rozvíjí společně s rozvojem egyptské civilizace od 4.

Nový!!: Moskva a Matematika starověkého Egypta · Vidět víc »

Mathias Rust

Mathias Rust (* 1. června 1968 Wedel, Šlesvicko-Holštýnsko, NSR) je německý amatérský letec, profesionální hráč pokeru a finanční analytik.

Nový!!: Moskva a Mathias Rust · Vidět víc »

Mathilda Nostitzová

Mathilda Nostitzová, provdaná Quagliotti, původním jménem Mathilda Marie z Nostic-Rienecku (12. června 1936 zámek Planá — 20. července 2021) byla česká šlechtična z rodu Nosticů, zakladatelka Nadačního fondu Mathilda, jehož smyslem je zlepšení kvality života slabozrakých a nevidomých lidí.

Nový!!: Moskva a Mathilda Nostitzová · Vidět víc »

Matija Murko

hřbitově ve Vokovicích) Matija Murko známý také jako Mathias Murko (10. února 1861 Drstelja – 11. února 1952 Praha) byl slovinský literární historik, etnolog, slavista a redaktor.

Nový!!: Moskva a Matija Murko · Vidět víc »

Matka Boží Vlachernská

Matka Boží Vlachernská (řecky: Theotokos z Blachernae Θεοτόκος των Βλαχερνών, Θεοτόκος η Βλαχερνίτισσα) nebo Panna Maria Blachernská (Παναγία η Βλαχερνίτισσα) je enkaustická ikona ze 7.

Nový!!: Moskva a Matka Boží Vlachernská · Vidět víc »

Matka Boží Vladimirská

Vladimirská ikona Matky Boží Ikona Matka Boží Vladimirská je jedna z nejznámějších a nejuctívanějších ikon ruského pravoslaví.

Nový!!: Moskva a Matka Boží Vladimirská · Vidět víc »

Matka Boží Znamení

Matka Boží Znamení, 18. století, chrám Proměnění, monastýr Kiži, Karélie, Rusko. Ikona Matka Boží Znamení je typ ikony Theotokos, jež se dívá zpříma v pozici oranta a je zobrazená v celé postavě nebo do půl pasu s vyobrazením Dítěte Ježíše v kulaté aureole na jejích prsou.

Nový!!: Moskva a Matka Boží Znamení · Vidět víc »

Matrjoška

Rozložená matrjoška Ruská matrjoška (''Русская матрёшка'') Matrjoška (rusky матрёшка matrjoška, slovensky matrioška, anglicky matryoshka doll), někdy zvaná též babuška, je název tradiční ruské duté dřevěné soustružené a malované panenky vejčitého tvaru, kterou lze rozložit a jež v sobě skrývá několik dalších čím dál menších dřevěných panenek, které lze rovněž rozložit, s výjimkou nejmenší, která je zcela ve středu této soustavy panenek.

Nový!!: Moskva a Matrjoška · Vidět víc »

Mats Traat

Mats Traat (23. listopadu 1936 Arula, kraj Tartu – 28. června 2022) byl estonský spisovatel, básník, prozaik a překladatel.

Nový!!: Moskva a Mats Traat · Vidět víc »

Matteo Maria Zuppi

Matteo Maria Zuppi (11. října 1955, Řím) je italský římskokatolický kardinál a arcibiskup boloňský.

Nový!!: Moskva a Matteo Maria Zuppi · Vidět víc »

Matus Bisnovat

Matus Ruvimovič Bisnovat (23. října 1905 Nikopol - 6. listopadu 1977 Moskva) byl sovětský konstruktér letecké a raketové techniky.

Nový!!: Moskva a Matus Bisnovat · Vidět víc »

Matvěj Vasiljevič Zacharov

Matvěj Vasiljevič Zacharov (17. srpna 1898 Tver – 31. ledna 1972 Moskva) byl sovětský generál a později maršál během druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Matvěj Vasiljevič Zacharov · Vidět víc »

Matvějevskaja (železniční zastávka)

Matvějevskaja je železniční zastávka v Moskvě, na trati vycházející z Kyjevského nádraží směrem na Smolensk.

Nový!!: Moskva a Matvějevskaja (železniční zastávka) · Vidět víc »

Matvej Škirjatov

Matvej Fjodorovič Škirjatov (15. srpna 1883 Tulská gubernie – 18. ledna 1954 Moskva) byl sovětský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Matvej Škirjatov · Vidět víc »

Matvej Jelisejev

Matvej Jelisejev, plným jménem Matvej Pavlovič Jelisejev (rusky Матвей Павлович Елисеев; anglickou transkripcí Matvey Eliseev, * 31. března 1993, Moskva-Zelenograd) je ruský biatlonista.

Nový!!: Moskva a Matvej Jelisejev · Vidět víc »

Maud Allan

Maud Allan, rozená Beulah Maude Durrant nebo Ulah Maud Alma DurranBirthname given as Ulah Maud Alma Durrant McConnell, Virginia A. Sympathy for the Devil: The Emmanuel Baptist Murders of Old San Francisco, University of Nebraska Press (January 1, 2005), page 294 (27. srpna 1873 Toronto – 7. října 1956 Los Angeles) byla kanadsko-americká tanečnice, známá pro svůj „Tanec sedmi závojů”.

Nový!!: Moskva a Maud Allan · Vidět víc »

Maureen Georgeová

Maureen Jean Georgeová (* 1. září 1955) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Maureen Georgeová · Vidět víc »

Mauzoleum

(Ravenna, 520) Mauzoleum jugoslávských vojínů v Olomouci Moskvě Mauzoleum je monumentální hrobka nebo také monumentální náhrobní stavba.

Nový!!: Moskva a Mauzoleum · Vidět víc »

Max Alpert

Max Vladimirovič Alpert (18. března 1899, Simferopol – 30. listopadu 1980, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf, jeden z průkopníků sériové reportážní fotografie.

Nový!!: Moskva a Max Alpert · Vidět víc »

Max Manus

Max Manus, vlastním jménem Maximo Guillermo Manus (9. prosince 1914 v norském Bergenu - 20. září 1996 ve městě Bærum u Oslo) byl nejúspěšnější a nejproslulejší norský odbojář v období německé okupace Norska za 2. světové války.

Nový!!: Moskva a Max Manus · Vidět víc »

Maxim (Krocha)

Maxim (světským jménem: Boris Ivanovič Krocha; 25. prosince 1928, Černigovka – 27. února 2002, Mogilev) byl ruský pravoslavný duchovní Běloruské pravoslavné církve a arcibiskup mogilevský a mstislavský.

Nový!!: Moskva a Maxim (Krocha) · Vidět víc »

Maxim Afinogenov

Maxim Sergejevič Afinogenov (rus.: Максим Сергеевич Афиногенов, ang. Maxim Afinogenov, * 4. září 1979, v Moskvě, Sovětský svaz) je ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Maxim Afinogenov · Vidět víc »

Maxim Dunajevskij

Maxim Isaakovič Dunajevskij (do roku 1961 Paškov, * 15. ledna 1945 Moskva) je ruský skladatel filmové hudby, od roku 2015 umělecký ředitel a předseda Umělecké rady Moskevské regionální filharmonie.

Nový!!: Moskva a Maxim Dunajevskij · Vidět víc »

Maxim Galkin

Maxim Galkin (* 18. června 1976, Moskevská oblast) je ruský herec, televizní moderátor, komik a zpěvák.

Nový!!: Moskva a Maxim Galkin · Vidět víc »

Maxim Gorkij

Maxim Gorkij Maxim Gorkij, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov – (28. března 1868, Nižnij Novgorod – 18. června 1936, Gorki-10, Moskevská oblast) byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář.

Nový!!: Moskva a Maxim Gorkij · Vidět víc »

Maxim Lvovič Koncevič

Maxim Lvovič Koncevič (* 25. srpna 1964 Chimki, Moskevská oblast, Ruská SFSR, SSSR) je rusko-francouzský matematik známý především pro své výsledky v teorii strun, nositel řady vědeckých ocenění včetně Fieldsovy medaile.

Nový!!: Moskva a Maxim Lvovič Koncevič · Vidět víc »

Maxim Maximovič Litvinov

Maxim Maximovič Litvinov (rodným jménem Meir Henoch Mojsejevič Wallach-Finkelstein; 17. července 1876, Bělostok – 31. prosince 1951, Moskva) byl ruský židovský revolucionář a třetí sovětský lidový komisař pro zahraniční věci v letech 1930–1939.

Nový!!: Moskva a Maxim Maximovič Litvinov · Vidět víc »

Maxim Staviski

Maxim Staviski (bulharsky: Максим Стависки, * 16. listopadu 1977 Rostov na Donu) je bývalý bulharský krasobruslař.

Nový!!: Moskva a Maxim Staviski · Vidět víc »

Maxime Dethomas

Maxime-Pierre Jules Dethomas (13. října 1867 Garges-lès-Gonesse – 21. ledna 1929 Paříž) byl francouzský malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor a byl také jedním z nejznámějších divadelních a kostýmních návrhářů své doby.

Nový!!: Moskva a Maxime Dethomas · Vidět víc »

Maxmilián I. Habsburský

Maxmilián I., v české literatuře též jako Maximilián I. (německy Maximilian I., 22. března 1459, Vídeňské Nové Město – 12. ledna 1519, Wels) byl rakouský arcivévoda z rodu Habsburků, syn císaře Fridricha III. a Eleonory Portugalské.

Nový!!: Moskva a Maxmilián I. Habsburský · Vidět víc »

Máša Gessenová

Máša Gessenová (nepřech. Gessen, * 13. ledna 1967 Moskva) je americká publicistka a aktivistka za práva LGBT komunity rusko-židovského původu, dlouhodobá kritička ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Moskva a Máša Gessenová · Vidět víc »

Mášeňka

Mášeňka je první román ruského spisovatele Vladimira Vladimiroviče Nabokova z roku 1926.

Nový!!: Moskva a Mášeňka · Vidět víc »

Mário Pečalka

Mário Pečalka někdy nesprávně uváděný jako Mário Pečálka (* 28. prosince 1980, Rudina, Československo) je bývalý slovenský fotbalový obránce, který naposledy působil ve slovenském klubu ŠK Slovan Bratislava (do května 2013), kde byl na hostování z izraelského klubu Hapoel Tel Aviv.

Nový!!: Moskva a Mário Pečalka · Vidět víc »

Mátyás Szűrös

Mátyás Szűrös (* 11. září 1933 Püspökladány) je maďarský socialistický politik, diplomat, bývalý předseda Národního shromáždění a prozatímní prezident republiky, který dne 23. října 1989, v den svého zvolení, vyhlásil v pravé poledne z balkónu Országházu svobodnou Maďarskou republiku (Třetí Maďarská republika).

Nový!!: Moskva a Mátyás Szűrös · Vidět víc »

Måns Zelmerlöw

Måns Petter Albert Zelmerlöw (narozen 13. června 1986 v Lundu) je švédský popový zpěvák a moderátor.

Nový!!: Moskva a Måns Zelmerlöw · Vidět víc »

Míša (maskot)

Míša při závěrečném ceremoniálu OH 1980 Míša byl maskot Letních olympijských her 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Míša (maskot) · Vidět víc »

Místodržitelský palác (Brno)

Místodržitelský palác je barokní budova stojící na Moravském náměstí v Brně.

Nový!!: Moskva a Místodržitelský palác (Brno) · Vidět víc »

Měsíc fotografie

Středoevropský dům fotografie, 2011 Jaroslava Žiaka ''Desať rokov'', kurátor: Jozef Sedlák, 2011 Jaroslava Žiaka ''Desať rokov'', kurátor: Jozef Sedlák, 2011 Jindřicha Marca, kurátor: Vladimír Birgus, 2011 Měsíc fotografie (slovensky Mesiac fotografie) je festival současné fotografie, který se každoročně koná v Bratislavě od roku 1990.

Nový!!: Moskva a Měsíc fotografie · Vidět víc »

Město-hrdina

Obelisk Gorod-Geroj v Petrohradu Město-hrdina (rus. город-герой, ukr. Місто-герой, bělor. горад-герой) je oficiální čestný titul udělovaný v éře Sovětského svazu městům, která se vyznamenala ve Velké vlastenecké válce v boji proti nacistickému Německu.

Nový!!: Moskva a Město-hrdina · Vidět víc »

Městská autobusová doprava v Moskvě

Současný autobus typu Ikarus 435 Moskevský autobus typu Ikarus 280 Autobusová síť doplňuje v Moskvě další dvě (metro, tramvaje).

Nový!!: Moskva a Městská autobusová doprava v Moskvě · Vidět víc »

Městská hromadná doprava v Rusku

Městská hromadná doprava v Rusku je tvořena sedmi provozy metra, desítkami tramvajovými a dalšími desítkami trolejbusovými.

Nový!!: Moskva a Městská hromadná doprava v Rusku · Vidět víc »

Mcensk

Mcensk je město v Orelské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Mcensk · Vidět víc »

Meščerové

Meščerové (мещера́) byli příslušníci ugrofinského národa obývajícího ve středověku oblast v povodí řeky Oky, východně od Moskvy a západně od Mordvinců.

Nový!!: Moskva a Meščerové · Vidět víc »

Meščorská nížina

Meščorská nížina (– Meščorskaja nizmennosť, případně zkrátka – Meščora) je nížina v Moskevské, Vladimirské a Rjazaňské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Meščorská nížina · Vidět víc »

Mežgorje (Baškortostán)

Mežgorje je uzavřené město (rusky закрытое административно-территориальное образование – ЗАТО) v Baškortostánu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Mežgorje (Baškortostán) · Vidět víc »

Medaile Rudolfa Diesela

Medaile Rudolfa Diesela (německy Rudolf-Diesel-Medaille) je ocenění udělované od 24.

Nový!!: Moskva a Medaile Rudolfa Diesela · Vidět víc »

Medailové pořadí na Letních olympijských hrách 1980

Olympijská vlajka Toto je medailové pořadí zemí na Letních olympijských hrách 1980, které se konaly v Moskvě v Sovětském svazu od 19.

Nový!!: Moskva a Medailové pořadí na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Mefodij (Němcov)

Mefodij (světským jménem: Nikolaj Fjodorovič Němcov; * 16. února 1949, Roveňky) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita permský a kungurský.

Nový!!: Moskva a Mefodij (Němcov) · Vidět víc »

Mefodij (Zajcev)

Mefodij (světským jménem: Dmitrij Anatoljevič Zajcev; * 25. října 1978, Kazaň) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup almeťjevský a bugulminský.

Nový!!: Moskva a Mefodij (Zajcev) · Vidět víc »

Megasport Arena

Aréna Chodynka je multifunkční aréna v Moskvě v Rusku, postavená při příležitosti konání 71.

Nový!!: Moskva a Megasport Arena · Vidět víc »

Mehdí Kulí Beg

Mehdí Kulí Beg (někdy do češtiny přepisováno i jako Mehdíkulí Beg, Mehdí Kulíbek nebo Mechtichuli Beeg) byl jedním z turkických velitelů Chorásánu z kmene Čagataj a vojenským a politickým vůdcem, který vykonával pro perského šáha Abbáse I. diplomatické úkoly.

Nový!!: Moskva a Mehdí Kulí Beg · Vidět víc »

Meliton Kantaria

Meliton Varlamovič Kantaria, (5. října 1920 Džvari, Gruzie – 27. prosince 1993 Moskva, Rusko), Hrdina Sovětského svazu (8. května 1946) byl gruzínský seržant sovětské armády, který společně s Jegorovem a Berestem vztyčil sovětskou vlajku vítězství nad berlínským ''Reichstagem'' 30.

Nový!!: Moskva a Meliton Kantaria · Vidět víc »

Memorial

Memorial je sdružení ruských nevládních neziskových organizací, které se věnují dokumentaci politických represí a vyrovnávání se se sovětskou totalitní minulostí.

Nový!!: Moskva a Memorial · Vidět víc »

Memoriál Valentina Granatkina

Valentin Granatkin Memorial je každoroční fotbalový turnaj mládežnických reprezentací, který se koná v Petrohradě.

Nový!!: Moskva a Memoriál Valentina Granatkina · Vidět víc »

Menachem Elkind

Menachem Elkind též Mendl Elkind (מנחם אלקינד,: Мендл Менахем Элькинд) byl sionistický a komunistický aktivista.

Nový!!: Moskva a Menachem Elkind · Vidět víc »

Menachem Usiškin

Menachem Usiškin, plným jménem Avraham Menachem Mendel Usiškin (אברהם מנחם-מנדל אוּסישְקין,: Аврахам Менахем Мендл Усышкин) byl ruskožidovský sionistický aktivista a předseda Židovského národního fondu v mandátní Palestině.

Nový!!: Moskva a Menachem Usiškin · Vidět víc »

Menševizující idealismus

Menševizující idealismus či děborismus je označení, které v roce 1930 vymyslel Stalin pro filozofa Abrama Děborina a jeho přívržence, do té doby označované jako dialektici.

Nový!!: Moskva a Menševizující idealismus · Vidět víc »

Mendělejevův vodopád

Mendělejevův vodopád je vodopád v podhůří Kavkazu na území Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Mendělejevův vodopád · Vidět víc »

Mercury City Tower

Mercury City Tower (rusky Меркурий Сити Тауэр) je mrakodrap postavený v Moskvě v Rusku.

Nový!!: Moskva a Mercury City Tower · Vidět víc »

Merja

Ruska okolo roku 800. Území Merjů je vybarveno fialově. Merja či merjanština je vymřelý ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny.

Nový!!: Moskva a Merja · Vidět víc »

Meteorit Sichote-Aliň

inkluzí troilitu Železný meteorit Sichote-Aliň spadl v roce 1947 do stejnojmenného pohoří v jihovýchodní části Ruska.

Nový!!: Moskva a Meteorit Sichote-Aliň · Vidět víc »

Metro

Ečs - nejstarší typ vozů pražského metra Metro (franc. Chemin de fer métropolitain, angl. Metropolitan Railway – metropolitní železnice), neboli podzemní dráha, je druh kolejové dráhy a na ní provozované městské hromadné dopravy.

Nový!!: Moskva a Metro · Vidět víc »

Metro (deník)

AMC Metro je celosvětově vydávaný bezplatně distribuovaný deník.

Nový!!: Moskva a Metro (deník) · Vidět víc »

Metro 2033 (kniha)

Metro 2033 je postapokalyptický román spisovatele Dmitrije Gluchovského, který popisuje život přeživších v moskevském metru po skončení jaderné války na Zemi.

Nový!!: Moskva a Metro 2033 (kniha) · Vidět víc »

Metro 2033 (videohra)

Metro 2033 (celým názvem Metro 2033: The Last Refuge) je počítačová first-person shooter hra s prvky stealth a survival hororů vytvořená podle stejnojmenné knihy.

Nový!!: Moskva a Metro 2033 (videohra) · Vidět víc »

Metro Exodus

Metro Exodus je first-person shooter hra vyvinutá společností 4A Games a vydáno společností Deep Silver.

Nový!!: Moskva a Metro Exodus · Vidět víc »

Metro sovětského typu

Jednolodní stanice ve Varšavě Jako metro sovětského typu se označují ty podzemní dráhy, které byly postaveny technologií vyvíjenou v bývalém SSSR od 30.

Nový!!: Moskva a Metro sovětského typu · Vidět víc »

Metro v Almaty

Almatské metro je metro v největším kazašském městě Almaty.

Nový!!: Moskva a Metro v Almaty · Vidět víc »

Metro v Baku

Metro v Baku tvoří v současnosti základ sítě městské hromadné dopravy.

Nový!!: Moskva a Metro v Baku · Vidět víc »

Metro v Bukurešti

Vlak metra staršího typu ve stanici Universității Koňkovu) Metro v Bukurešti, Bukurešťské metro tvoří čtyři linky podzemní dráhy pod hlavním městem Rumunska Bukureští.

Nový!!: Moskva a Metro v Bukurešti · Vidět víc »

Metro v Ciudad de México

Vlak metra v Cd. México na povrchové trati Vlak metra ve stanici Vchod do metra vybudovaný v pařížském stylu Metro México 2015 Schéma sítě Informační sloupek u každé stanice metra. Zde stanice Bellas Artes Mexiko jako jedno z největších měst na světě a hlavní město Mexika provozuje rozsáhlou síť podzemní dráhy.

Nový!!: Moskva a Metro v Ciudad de México · Vidět víc »

Metro v Kyjevě

Metro v Kyjevě tvoří systém tří linek podzemní dráhy pod Kyjevem, hlavním městem Ukrajiny.

Nový!!: Moskva a Metro v Kyjevě · Vidět víc »

Metro v Minsku

Současná síť metra v Minsku Metro v Minsku (bělorusky: Мінскі метрапалітэн; rusky: Минский метрополитен) tvoří systém podzemní dráhy pod běloruským hlavním městem Minskem.

Nový!!: Moskva a Metro v Minsku · Vidět víc »

Metro v Moskvě

Metro v Moskvě neboli Moskevské metro tvoří síť patnácti, většinou podzemních, linek metra pod hlavním městem Ruské federace, Moskvou a městem Krasnogorsk ležícím v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Metro v Moskvě · Vidět víc »

Metro v Nižním Novgorodě

Síť nižněnovgorodského metra stanice Moskovskaja Metromost Metro v Nižním Novgorodě je síť dvou linek podzemní dráhy, vedoucí pod čtvrtým největším městem Ruska, Nižným Novgorodem.

Nový!!: Moskva a Metro v Nižním Novgorodě · Vidět víc »

Metro v Novém Athosu

Elektrická jednotka Ep-563 Modernizovaná elektrická jednotka EP „Turist“ Metro v Novém Atosu je ve skutečnosti podzemní elektrická železnice v jeskyni Nový Athos (– Afon Čyc, – Novyj Afon) v gruzínské autonomní republice Abcházii.

Nový!!: Moskva a Metro v Novém Athosu · Vidět víc »

Metro v Petrohradu

Petrohrad, druhé největší velkoměsto v Rusku, má vlastní systém podzemní dráhy.

Nový!!: Moskva a Metro v Petrohradu · Vidět víc »

Metro v Tbilisi

Metro (Tbilisis Metropoliteni) tvoří v hlavním městě Gruzie, Tbilisi, velmi důležitou součást MHD.

Nový!!: Moskva a Metro v Tbilisi · Vidět víc »

Metrogorodok

Metrogorodok je jedním z rajónů Moskvy.

Nový!!: Moskva a Metrogorodok · Vidět víc »

Metropol (almanach)

Úvodní strana Metropolu Literární almanach MetrOpol (rusky Альманах«МетрОполь») je nejslavnější publikací ruského samizdatu.

Nový!!: Moskva a Metropol (almanach) · Vidět víc »

Metropolita moskevský a celé Rusi

Metropolita moskevský a celé Rusi byl v letech 1461-1589 titul představeného severovýchodní (moskevské) části Ruské pravoslavné církve (a hlavního biskupa moskevského), v době působení Feodosije (Byvalceva) v moskevské eparchii až do zavedení úřadu patriarchy metropolitou Jóbem.

Nový!!: Moskva a Metropolita moskevský a celé Rusi · Vidět víc »

Metrovagonmaš

Dvě generace vozů metra z Vagonmaše ve stanici Moskevské podzemní dráhy Aleksandrovskij sad Metrovagonmaš (do roku 1992 Mytiščinský strojírenský závod) je strojírenský podnik v Mytišči nedaleko Moskvy.

Nový!!: Moskva a Metrovagonmaš · Vidět víc »

Mexiko na letních olympijských hrách

thumbnail thumbnail Mexiko na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Mexiko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Mexiko na Letních olympijských hrách 1980

Mexiko se účastnilo Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Mexiko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Mezinárodní astronomická unie

Bývalá prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky a vedle ní sedící bývalý generální sekretář Karel van der Hucht na 26. astronomickém kongresu v Praze Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, zkráceně IAU) je mezinárodní organizace, která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní astronomická unie · Vidět víc »

Mezinárodní chemická olympiáda

Mezinárodní chemická olympiáda (IChO, international chemistry olympiad) je celosvětově nejvyšší možné kolo chemické olympiády pro žáky gymnázií.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní chemická olympiáda · Vidět víc »

Mezinárodní den kosmonautiky

Alexejem Leonovem, 1967 Mezinárodní den kosmonautiky, se slaví každý rok 12. dubna.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní den kosmonautiky · Vidět víc »

Mezinárodní federace hudebního průmyslu

Mezinárodní federace hudebního průmyslu (International Federation of the Phonographic Industry, IFPI) je nezisková organizace, která reprezentuje tzv.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní federace hudebního průmyslu · Vidět víc »

Mezinárodní filmový festival v Moskvě

Kino na Puškinově náměstí v prosinci 2009 Puškinovo náměstí se známým Puškinovým pomníkem a kinem Rossija v roce 1984 Mezinárodní filmový festival v Moskvě (zkráceně MIFF), je filmový festival, který se poprvé konal v Moskvě v roce 1935 a pravidelně je pořádán od roku 1959.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní filmový festival v Moskvě · Vidět víc »

Mezinárodní geografická unie

Mezinárodní geografická unie (UGI;, IGU) je mezinárodní asociace zeměpisných organizací.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní geografická unie · Vidět víc »

Mezinárodní gymnastická federace

Mezinárodní gymnastická federace (FIG) je hlavní řídící světová organizace sedmi gymnastických disciplín: sportovní gymnastiky, mužské sportovní gymnastiky a ženské sportovní gymnastiky, moderní gymnastiky, sportovního aerobiku,akrobatické gymnastiky, skoky na trampolíně a tumblingu.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní gymnastická federace · Vidět víc »

Mezinárodní investiční banka

Mezinárodní investiční banka (MIB) je multilaterální rozvojová banka založená v roce 1970 za účelem podpory hospodářského rozvoje a kooperace mezi členskými státy komunistického bloku.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní investiční banka · Vidět víc »

Mezinárodní letiště Banja Luka

Mezinárodní letiště Banja Luka (IATA: BNX, ICAO: LQBK) je mezinárodní civilní letiště u města Banja Luka v Republice srbské v Bosně a Hercegovině.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní letiště Banja Luka · Vidět víc »

Mezinárodní letiště Boryspil

Mezinárodní letiště Boryspil (IATA: KBP, ICAO: UKBB) je největší mezinárodní i vnitrostátní letiště na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní letiště Boryspil · Vidět víc »

Mezinárodní matematická olympiáda

Mezinárodní matematická olympiáda (IMO) je nejvyšším stupněm matematických soutěží pro neuniverzitní studenty mladší 20 let.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní matematická olympiáda · Vidět víc »

Mezinárodní rudá pomoc

Mezinárodní rudá pomoc (také známá pod ruskou zkratkou MOPR) byla organizace mezinárodní solidarity založená Komunistickou internacionálou.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní rudá pomoc · Vidět víc »

Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu

Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (International Board on Books for Young People, zkratkou IBBY) je mezinárodní nevládní organizace UNESCO se sídlem ve Švýcarsku v Curychu.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu · Vidět víc »

Mezinárodní soutěž – festival „Hudební období“

Mezinárodní soutěž – festival „Hudební období“ (angl. International Competition – Festival „Musical Seasons“) je známá mezinárodní hudební akademicko-soutěžní akce pravidelně se konající v Evropě, spojující akademické hudebníky z evropských zemí a zemí Společenství nezávislých států, s orientací na mezinárodní kulturní spolupráci krajanů v cizině.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní soutěž – festival „Hudební období“ · Vidět víc »

Mezinárodní soutěž Petra Iljiče Čajkovského

Mezinárodní hudební soutěž Petra Iljiče Čajkovského je hudební soutěž v oboru vážné hudby, pořádaná v Moskvě od roku 1958 jednou za čtyři roky.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní soutěž Petra Iljiče Čajkovského · Vidět víc »

Mezinárodní turnaj v ledním hokeji 1968 (SSSR)

Mezinárodní turnaj v ledním hokeji se konal od 1. do 4. prosince 1968 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní turnaj v ledním hokeji 1968 (SSSR) · Vidět víc »

Mezinárodní turnaj v ledním hokeji na počest 50. výročí VŘSR 1967

Turnaj na počest 50.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní turnaj v ledním hokeji na počest 50. výročí VŘSR 1967 · Vidět víc »

Mezinárodní unie socialistické mládeže

Mezinárodní unie socialistické mládeže (IUSY) je sdružením socialistických a sociálně demokratických mládežnických organizací z více než 100 zemí světa.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní unie socialistické mládeže · Vidět víc »

Mezinárodní výbor pro klasifikaci virů

Mezinárodní výbor pro klasifikaci virů (ICTV, z angl. International Committee on Taxonomy of Viruses) je vědecká komise zřízená při International Union of Microbiological Societies.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní výbor pro klasifikaci virů · Vidět víc »

Mezinárodní vztahy

národního státu Mezinárodní vztahy (MV) jsou sociálněvědná politologická disciplína, která zkoumá společenské jevy odehrávající se v rámci mezinárodního systému.

Nový!!: Moskva a Mezinárodní vztahy · Vidět víc »

Mezistátní letecký výbor

Mezistátní letecký výbor, zkráceně MAK ((МАК)) je letecký úřad současných i bývalých členů Společenství nezávislých států, založený 30.

Nový!!: Moskva a Mezistátní letecký výbor · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1993/1994

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1993/1994 bylo celkem 27 s bilancí 13 vítězství, 4 remízy a 10 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1993/1994 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1994/1995

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1994/1995 bylo celkem 27 (včetně jednoho neoficiálního) s celkovou bilancí 17 vítězství, 3 remízy a 10 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1994/1995 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1995/1996

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1995/1996 bylo celkem 32 s celkovou bilancí 19 vítězství, 3 remízy a 10 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1995/1996 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1996/1997

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1996/1997 bylo celkem 33 s celkovou bilancí 14 vítězství, 2 remízy a 17 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1996/1997 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1997/1998

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1997/1998 bylo celkem 34 s celkovou bilancí 22 vítězství, 5 remíz a 7 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1997/1998 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1998/1999

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1998/1999 bylo celkem 36 (včetně 2 neoficiálních) s celkovou bilancí 20 vítězství, 7 remíz a 9 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1998/1999 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1999/2000

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1999/2000 bylo celkem 32 s celkovou bilancí 21 vítězství, 4 remízy a 7 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1999/2000 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2000/2001

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2000/2001 bylo celkem 29 s celkovou bilancí 16 vítězství, 1 remíza a 12 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2000/2001 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2001/2002

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2001/2002 bylo celkem 33 s celkovou bilancí 19 vítězství, 3 remízy a 11 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2001/2002 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2002/2003

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2002/2003 bylo celkem 31 s celkovou bilancí 16 vítězství, 3 remízy a 12 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2002/2003 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2003/2004

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2003/2004 bylo celkem 25 s celkovou bilancí 16 vítězství a 9 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2003/2004 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2004/2005

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2004/2005 bylo celkem 34 s celkovou bilancí 20 vítězství, 2 remízy a 12 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2004/2005 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2005/2006

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2005/2006 bylo celkem 33 s celkovou bilancí 13 vítězství, 3 remízy a 17 porážek.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2005/2006 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2006/2007

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2006/2007 bylo celkem 28.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2006/2007 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2007/2008

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2007/2008 bylo celkem 27.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2007/2008 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2008/2009

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2008/2009 bylo celkem 24.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2008/2009 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2009/2010

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2009/2010 bylo celkem 32.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2009/2010 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2010/2011

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2010/2011 bylo celkem 28.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2010/2011 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2011/2012

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2011/2012 bylo celkem 28.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2011/2012 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2012/2013

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2012/2013.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2012/2013 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2015/2016

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2015/2016 bylo celkem 25.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2015/2016 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2016/2017

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2016/2017 bylo celkem 30.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2016/2017 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2017/2018

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2017/2018 bylo celkem 25.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2017/2018 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2018/2019

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2018/2019 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2019/2020

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2019/2020 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2020/2021

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2020/2021 · Vidět víc »

MHC Křídla Sovětů

MHC Křídla Sovětů (ru: МХК Крылья Советов) byl hokejový klub z Moskvy, který hrával Ruskou ligu ledního hokeje (2. liga po Kontinentální hokejové lize) v Rusku.

Nový!!: Moskva a MHC Křídla Sovětů · Vidět víc »

MIAT Mongolian airlines

MIAT Mongolian Airlines (mongolsky: Монголын Иргэний Агаарын Тээвэр, česky: mongolské aerolinie MIAT) je mongolská národní letecká společnost.

Nový!!: Moskva a MIAT Mongolian airlines · Vidět víc »

Mičurinsk

Mičurinsk je město v Tambovské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Mičurinsk · Vidět víc »

Mičurinská biologie

Mičurinská biologie (nebo mičurinismus) je pseudovědní učení, které postupně vzniklo během 19.

Nový!!: Moskva a Mičurinská biologie · Vidět víc »

Michael Bártek

Michael Bártek (* 1984 v Brně) je český varhaník, pedagog a sbormistr.

Nový!!: Moskva a Michael Bártek · Vidět víc »

Michael Gold

Michael Mike Gold, vlastním jménem Itzok Isaac Granich (12. dubna 1884 New York – 14. května 1967 Kalifornie), byl americký spisovatel, novinář, literární kritik a člen Komunistické strany Spojených států amerických.

Nový!!: Moskva a Michael Gold · Vidět víc »

Michael Lucas

Michael Lucas (* 10. března 1972, Moskva) je umělecké jméno herce, modela, režiséra a producenta s americkým občanstvím a rusko-židovským původem, s občanským jménem Andrej Lvovič Trejvas.

Nový!!: Moskva a Michael Lucas · Vidět víc »

Michael Randle

Michael Randle (* 1933 Worcester Park) je anglický mírový aktivista a badatel, známý svou účastí na nenásilných protestních akcích ve Velké Británii, kvůli nimž byl dvakrát vězněn, a také pomocí sovětskému špionu Georgei Blakeovi při útěku z britského vězení.

Nový!!: Moskva a Michael Randle · Vidět víc »

Michael Romancov

Michael Romancov (* 19. prosince 1969 Praha) je český politický geograf, pedagog a publicista.

Nový!!: Moskva a Michael Romancov · Vidět víc »

Michaela Kirchgasserová

Michaela Kirchgasserová (* 18. března 1985 Schwarzach im Pongau, Salcbursko) je rakouská reprezentantka v alpském lyžování, specializující se především na technické disciplíny slalom a obří slalom.

Nový!!: Moskva a Michaela Kirchgasserová · Vidět víc »

Michail Alexandrovič Šolochov

Michail Alexandrovič Šolochov (Михаил Александрович Шолохов;, Kružilino ve Věršenské stanici, Ruské impérium – 21. února 1984, Věšenská, Sovětský svaz) byl sovětský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Nový!!: Moskva a Michail Alexandrovič Šolochov · Vidět víc »

Michail Alexandrovič Karcev

Michail Alexandrovič Karcev (10. května 1923 Kyjev, SSSR – 23. dubna 1983 Moskva, SSSR) byl nepříliš známý sovětský konstruktér počítačové techniky a patřil k průkopníkům vývoje počítačů v tehdejším východním bloku.

Nový!!: Moskva a Michail Alexandrovič Karcev · Vidět víc »

Michail Ščennikov

Michail Anatoljevič Ščennikov (* 24. prosince 1967, Sverdlovsk) je bývalý sovětský a později ruský atlet.

Nový!!: Moskva a Michail Ščennikov · Vidět víc »

Michail Šiškin

Michail Pavlovič Šiškin (* 18. ledna 1961, Moskva) je ruský spisovatel, žijící od roku 1995 ve Švýcarsku a v Německu.

Nový!!: Moskva a Michail Šiškin · Vidět víc »

Michail Bogdanovič Barclay de Tolly

Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (Pamūšis, Kuronské a zemgalské vévodství, dnes Litva – Insterburg, Východní Prusko) byl ruský generál, který v době napoleonských válek zmodernizoval carskou armádu a zrealizoval ve své době kontroverzní strategii, která při Vlastenecké válce v roce 1812 nesporně přispěla k porážce Napoleonovy půlmilionové armády.

Nový!!: Moskva a Michail Bogdanovič Barclay de Tolly · Vidět víc »

Michail Botvinnik

Michail Mojsejevič Botvinnik (Kuokkala (dnes Repino) – 5. května 1995, Moskva) byl sovětský vědec, šachový velmistr, mistr světa v letech 1948 – 1957, 1958 – 1960 a 1961 – 1963.

Nový!!: Moskva a Michail Botvinnik · Vidět víc »

Michail Bulgakov

Michail Afanasjevič Bulgakov (Михаил Афанасьевич Булгаков, 15. května 1891NEFELOV, K. S.. Russkaja literatura v biografijach i obrazcach: (S portretami pisatelej). Praga: Chutor, 1946, s. 365 – 10. března 1940) byl ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař první poloviny 20. století.

Nový!!: Moskva a Michail Bulgakov · Vidět víc »

Michail Burcev

Michail Ivanovič Burcev (* 21. června 1956 – 16. října 2015 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Michail Burcev · Vidět víc »

Michail Byčkov

Michail Byčkov (rusky: Михаил Иванович Бычков) (22. května 1926, Ljuberzy – 17. května 1997, Moskva) byl sovětský reprezentační hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Michail Byčkov · Vidět víc »

Michail Cchakaja

Michail Grigorijevič Cchakaja (4. května 1865, Martvili – 19. března 1950, Moskva) byl gruzínský revolucionář a sovětský politik též známý pod přezdívkou Barsov.

Nový!!: Moskva a Michail Cchakaja · Vidět víc »

Michail Chodorkovskij

Michail Borisovič Chodorkovskij, (* 26. června 1963 Moskva, Sovětský svaz) je ruský podnikatel a manažer, zakladatel hnutí Otevřené Rusko.

Nový!!: Moskva a Michail Chodorkovskij · Vidět víc »

Michail Cvět

Michail Semjonovič Cvět (Михаил Семёнович Цвет, často psán jako Tswett, což je jeho botanická zkratka, ale i Tsvett, Tswet, Tsvet, Zwet nebo Cvet; 19. května 1872 Asti - 26. června 1919 Voroněž) byl italsko-ruský botanik a vynálezce chromatografie.

Nový!!: Moskva a Michail Cvět · Vidět víc »

Michail Dmitrijevič Skobelev

Michail Dmitrijevič Skobelev (Petrohrad – Moskva) byl ruský generál.

Nový!!: Moskva a Michail Dmitrijevič Skobelev · Vidět víc »

Michail Dynnik

Michail Alexandrovič Dynnik (v Kyjevě – 16. března 1971 v Moskvě) byl sovětský filosof, historik filosofie, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity.

Nový!!: Moskva a Michail Dynnik · Vidět víc »

Michail Fradkov

Michail Jefimovič Fradkov (* 1. září 1950) byl ruský premiér od března 2004 do září 2007.

Nový!!: Moskva a Michail Fradkov · Vidět víc »

Michail Frunze

Michail Vasiljevič Frunze (2. února 1885 Biškek – 31. října 1925 Moskva) byl sovětský politik, vojenský činitel a významná osobnost ruské občanské války.

Nový!!: Moskva a Michail Frunze · Vidět víc »

Michail Gorbačov

Michail Sergejevič Gorbačov (někdy nesprávně Gorbačev), rusky, (2. března 1931 Privolnoje, Stavropolský kraj – 30. srpna 2022 Moskva, Rusko) byl ruský a sovětský komunistický politik, který byl v letech 1985–1991 generálním tajemníkem a tedy vůdcem Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Michail Gorbačov · Vidět víc »

Michail Grigorievič Zemcov

Kostel sv. Šimona a Anny (1734) Michail Grigorievič Zemcov (rusky Михаил Григорьевич Земцов) (1688, Moskva, Rusko – 28. září 1743, Petrohrad, Rusko) byl ruský barokní architekt, který praktikoval střídmý, zdrženlivý petrovský barokní sloh, který se naučil od svého švýcarského druha Domenica Trezziniho.

Nový!!: Moskva a Michail Grigorievič Zemcov · Vidět víc »

Michail Grigorjevič Prechněr

Moskva, Sucharevské náměstí a Sucharevova věž Michail Grigorjevič Prechněr (1911, Varšava – 1941, Tallinn) byl sovětský fotograf.

Nový!!: Moskva a Michail Grigorjevič Prechněr · Vidět víc »

Michail I. Fjodorovič

Michail I. Fjodorovič Romanov (22. července 1596, Moskva – 23. července 1645 tamtéž) byl první ruský car z dynastie Romanovců (vládl od 24. března 1613).

Nový!!: Moskva a Michail I. Fjodorovič · Vidět víc »

Michail Igolnikov

Michail Sergejevič Igolnikov (* 15. října 1996 Tuapse) je ruský zápasník–judista.

Nový!!: Moskva a Michail Igolnikov · Vidět víc »

Michail Illarionovič Kutuzov

Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.

Nový!!: Moskva a Michail Illarionovič Kutuzov · Vidět víc »

Michail Iovčuk

Michail Trifonovič Iovčuk (Brestská oblast Běloruska – 9. ledna 1990 Moskva) byl sovětský marxisticko-leninský filosof a politik, zástupce Aleksandrovovy skupiny v sovětské filozofii, člen korespondent Akademie věd SSSR (od 4. prosince 1946 roku), nositel řady sovětských vyznamenání.

Nový!!: Moskva a Michail Iovčuk · Vidět víc »

Michail Ivanovič Čigorin

Michail Ivanovič Čigorin (rusky Михаил Иванович Чигорин;, Gatčina u Petrohradu –, Lublin) byl ruský šachista, jeden z nejlepších světových hráčů své doby, mistr Ruska z let 1899 až 1905.

Nový!!: Moskva a Michail Ivanovič Čigorin · Vidět víc »

Michail Jangel

Michail Kuzmič Jangel (7. listopadu 1911 – 25. října 1971) byl sovětský inženýr původem z Irkutsku, který byl vedoucím konstruktérem raketového programu bývalého Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Michail Jangel · Vidět víc »

Michail Jaroslavič Tverský

Michail Jaroslavič Tverský (rusky Михаил I Ярославич; 1271 – 22. listopadu 1318) byl kníže tverský v letech 1285–1318 a velkokníže vladimirský v letech 1304–1318.

Nový!!: Moskva a Michail Jaroslavič Tverský · Vidět víc »

Michail Jefimovič Katukov

Michail Jefimovič Katukov (17. září 1900 Bolšoje Uvarovo, Ozjorský kraj, Moskevská oblast, Ruské impérium – 8. června 1976 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský voják, důstojník, velitel a vojevůdce tankových a mechanizovaných vojsk, generálplukovník Rudé armády v době Velké vlastenecké války, od roku 1959 maršál tankových vojsk SSSR.

Nový!!: Moskva a Michail Jefimovič Katukov · Vidět víc »

Michail Jevstafjev

Uprchlíci z Jižní Osetie Dům ve vesnici, Jevstafjevův obraz Ruský cirkus Michail Jevstafjev (rusky: Михаил Александрович Евстафьев) (* 1963, Moskva) je současný ruský novinářský fotograf, malíř a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Michail Jevstafjev · Vidět víc »

Michail Josifovič Averbach

Michail Josifovič Averbach (rusky Михаил Иосифович Авербах; 29. května 1872, Mariupol – 29. července 1944, Moskva) byl ruský oftalmolog, člen Akademie věd SSSR.

Nový!!: Moskva a Michail Josifovič Averbach · Vidět víc »

Michail Južnyj

Michail Michajlovič Južnyj (* 25. června 1982) je bývalý profesionální ruský tenista.

Nový!!: Moskva a Michail Južnyj · Vidět víc »

Michail Jurjevič Lermontov

Michail Lermontov v roce 1834 Michail Jurjevič Lermontov (rusky Михаил Юрьевич Лермонтов; 15. října 1814 – 27. července 1841) byl ruský básník, prozaik, dramatik, představitel romantismu.

Nový!!: Moskva a Michail Jurjevič Lermontov · Vidět víc »

Michail Kalatozov

Michail Kalatozov (rusky: Михаил Константинович Калатозов; 28. prosince 1903 Tbilisi – 26. března 1973 Moskva) byl sovětský a gruzínský filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Michail Kalatozov · Vidět víc »

Michail Kalinin

Michail Ivanovič Kalinin (Verchnaja Troica, Tverská gubernie – 3. června 1946, Moskva) byl ruský komunistický revolucionář a posléze sovětský politik a státník.

Nový!!: Moskva a Michail Kalinin · Vidět víc »

Michail Kasjanov

Michail Kasjanov (* 8. prosince 1957 Moskva) je ruský politik.

Nový!!: Moskva a Michail Kasjanov · Vidět víc »

Michail Kaufman

Záběry z vlaku Michail Abramovič Kaufman (4. září 1897, Bělostok – 11. března 1980, Moskva) byl ruský filmař a fotograf.

Nový!!: Moskva a Michail Kaufman · Vidět víc »

Michail Koškin

Michail Iljič Koškin (rus. Михаил Ильич Кошкин, 3. prosince (21. listopadu st. stylu) 1898, Brynčagi, Jaroslavská oblast, Ruské impérium - 26. září 1940, Charkov, SSSR) byl sovětský tankový konstruktér.

Nový!!: Moskva a Michail Koškin · Vidět víc »

Michail Leonťjevič Mil

Michail Leonťjevič Mil (rusky Михаил Леонтьевич Миль; 22. listopadu 1909 v Irkutsku – 31. ledna 1970 v Moskvě) byl zakladatel a hlavní konstruktér sovětské konstrukční kanceláře Mil (tovární prefix Mi), celosvětově proslulé zejména výrobou vrtulníků.

Nový!!: Moskva a Michail Leonťjevič Mil · Vidět víc »

Michail Leonovič Gasparov

Michail Leonovič Gasparov, rusky Михаил Леонович Гаспаров (13. dubna 1935, Moskva – 7. listopadu 2005, Moskva) byl ruský filolog, versolog, literární historik, spisovatel a překladatel starověké, středověké i moderní poezie a prózy.

Nový!!: Moskva a Michail Leonovič Gasparov · Vidět víc »

Michail Lesin

Michail Jurjevič Lesin (11. července 1958, Moskva – 5. listopadu 2015, Washington, USA) byl ruský politik a v letech 2004 až 2009 mediální poradce prezidenta Putina.

Nový!!: Moskva a Michail Lesin · Vidět víc »

Michail Lomonosov

Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech.

Nový!!: Moskva a Michail Lomonosov · Vidět víc »

Michail Maslin

Michail Alexandrovič Maslin (* 16. července 1947 v Moskvě, Sovětský svaz) je ruský (sovětský) historik filosofie, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity, syn Alexandra Maslina.

Nový!!: Moskva a Michail Maslin · Vidět víc »

Michail Mišustin

Michail Vladimirovič Mišustin (* 3. března 1966 Moskva) je ruský ekonom a politik, od ledna 2020 předseda vlády Ruska, když nahradil Dmitrije Medveděva.

Nový!!: Moskva a Michail Mišustin · Vidět víc »

Michail Michajlovič Šemjakin

Michail Michajlovič Šemjakin (4. května 1943, Moskva) je ruský malíř, sochař, grafik, pedagog a restaurátor.

Nový!!: Moskva a Michail Michajlovič Šemjakin · Vidět víc »

Michail Michajlovič Bachtin

Michail Michajlovič Bachtin (17. listopadu 1895, Orel – 7. března 1975, Moskva) byl ruský literární vědec a teoretik kultury, původce pojmů chronotop, monologičnost/polyfoničnost, karnevalismus.

Nový!!: Moskva a Michail Michajlovič Bachtin · Vidět víc »

Michail Michajlovič Golicyn

Michail Michajlovič kníže Golicyn (11. listopad 1684 – 5. červen 1764, Moskva) byl ruský šlechtic z knížecího rodu Golicynových.

Nový!!: Moskva a Michail Michajlovič Golicyn · Vidět víc »

Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov

Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov (19. listopadu 1859, Gatčina, Rusko – 28. ledna 1935, Moskva, SSSR) byl ruský skladatel, dirigent, hudební pedagog a organizátor hudebního života.

Nový!!: Moskva a Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov · Vidět víc »

Michail Michajlovič Prišvin

Michail Michajlovič Prišvin,, (– 16. ledna 1954) byl ruský sovětský spisovatel, autor básnických próz o přírodě ruského severu.

Nový!!: Moskva a Michail Michajlovič Prišvin · Vidět víc »

Michail Nikolajevič Čisťakov

Michail Nikolajevič Čisťakov (18. listopadu 1896 Moskva, Ruské impérium – 26. dubna 1980) byl sovětský vojenský velitel, maršál dělostřelectva Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Michail Nikolajevič Čisťakov · Vidět víc »

Michail Ovsjannikov

Michail Fedotovič Ovsjannikov (21. listopadu 1915 ve vesnici Puzači Kurské gubernie – 11. srpna 1987 v Moskvě) byl sovětský estetik, historik filosofie, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity.

Nový!!: Moskva a Michail Ovsjannikov · Vidět víc »

Michail Pavlovič Ruský

Michail Pavlovič Ruský (8. února 1798 Petrohrad – 9. září 1849 Varšava) byl ruským princem, desátým dítětem a čtvrtým synem Pavla I. Ruského a Žofie Doroty Württemberské.

Nový!!: Moskva a Michail Pavlovič Ruský · Vidět víc »

Michail Perchin

Michail Jevlampijevič Perchin; rus.

Nový!!: Moskva a Michail Perchin · Vidět víc »

Michail Petrovič Pogodin

Michail Petrovič Pogodin (rusky Михаил Петрович Погодин;, Moskva –, Moskva) byl ruský historik, filosof, spisovatel a profesor Moskevské univerzity.

Nový!!: Moskva a Michail Petrovič Pogodin · Vidět víc »

Michail Petrovič Simonov

Michail Petrovič Simonov (19. října 1929, Rostov na Donu – 4. března 2011, Moskva) byl sovětský a ruský konstruktér letadel, generální konstruktér OKB Suchoj od roku 1983, pracoval ve vývojové konstrukční kanceláři, účastnil se vývoje útočného letounu Su-24, bojového letounu letoun blízké palebné podpory Su-25, řídil stavbu sportovních letounů značky „Su“, nejvíce je však znám jako jeden z hlavních konstruktérů přepadového stíhacího letounu Su-27 a některých jeho modifikací.

Nový!!: Moskva a Michail Petrovič Simonov · Vidět víc »

Michail Posochin

Michail Vasiljevič Posochin (Михаи́л Васи́льевич Посо́хин, Tomsk – 22. ledna 1989 Moskva) byl ruský architekt, vedoucí představitel poválečného sovětského modernismu.

Nový!!: Moskva a Michail Posochin · Vidět víc »

Michail Prochorov

Michail Dmitrijevič Prochorov (Михаил Дмитриевич Прохоров; * 3. května 1965), je ruský podnikatel, miliardář a politik.

Nový!!: Moskva a Michail Prochorov · Vidět víc »

Michail Rudakov

Michail Zacharevič Rudakov (8. července 1914, Poltavská gubernie, Ruské impérium – 27. srpna 1985, Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský malíř a grafik.

Nový!!: Moskva a Michail Rudakov · Vidět víc »

Michail Spiridonovič Gvozděv

Michail Spiridonovič Gvozděv (1700/1704 – po roce 1759) byl ruský vojenský zeměměřič, námořník, kartograf a průzkumník Ochotského moře.

Nový!!: Moskva a Michail Spiridonovič Gvozděv · Vidět víc »

Michail Suslov

Michail Andrejevič Suslov (Šachovskoje, Ruské impérium – 25. ledna 1982, Moskva) byl sovětský politik, člen ÚV KSSS 1941–1982; člen politického byra ÚV KSSS (1952–1953, 1955–1982).

Nový!!: Moskva a Michail Suslov · Vidět víc »

Michail Tal

Michail Něchemjevič Tal (9. listopadu 1936, Riga – 28. června 1992, Moskva), přezdívaný Čaroděj z Rigy, byl sovětský lotyšský šachový velmistr, mistr světa v šachu (1960–1961) a mistr světa v bleskovém šachu (1988).

Nový!!: Moskva a Michail Tal · Vidět víc »

Michail Timofejevič Preobraženskij

Michail Timofejevič Preobraženskij (Михаил Тимофеевич Преображенский, starorusky Михаилъ Тимофеевичъ Преображенскiй),, město Bobalniky, Ponevěžský ujezd, Kovenská gubernie, Ruské impérium — 25. září 1930, Leningrad, SSSR) byl ruský architekt, restaurátor, pedagog, historik staroruské architektury, akademik architektury, profesor a řádný člen Carské akademie umění, člen Carské pravoslavné palestinské společnosti Byl autorem mnoha pravoslavných chrámů v Rusku i zahraničí, např. v Petrohradu, Moskvě, Florencii, Nice, Sofii, Buenos Aires, Reveli (Tallinn), Nikšići, Bukurešti aj.

Nový!!: Moskva a Michail Timofejevič Preobraženskij · Vidět víc »

Michail Trachman

Němečtí zajatci v Moskvě, 15. června 1944 Michail Anatoljevič Trachman (rusky Михаил Анатольевич Трахман) (10. října 1918 – 27. listopadu 1976, Moskva) byl sovětský novinářský fotograf.

Nový!!: Moskva a Michail Trachman · Vidět víc »

Michail Tuchačevskij

Michail Nikolajevič Tuchačevskij (Alexandrovskoje – 12. června 1937 Moskva) byl ruský a posléze sovětský vojenský velitel.

Nový!!: Moskva a Michail Tuchačevskij · Vidět víc »

Michail Uljanov

Michail Alexandrovič Uljanov, (20. listopadu 1927, Bergamak – 26. března 2007, Moskva) byl sovětský a ruský herec.

Nový!!: Moskva a Michail Uljanov · Vidět víc »

Michail Vasiljevič Něstěrov

Michail Vasiljevič Něstěrov (Ufa – 18. říjen 1942, Moskva) byl ruský malíř, vedoucí reprezentant religiózního symbolismu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Michail Vasiljevič Něstěrov · Vidět víc »

Michail Vasiljevič Staduchin

Severovýchodní Sibiř, kde cestoval Staduchin. Michail Vasiljevič Staduchin (rusky Михаил Васильевич Стадухин, - zemřel 1666) byl kupec, sibiřský kozák a ruský průzkumník severovýchodní Sibiře, jeden z prvních, který se dostal k řekám Kolymě, Anadyr, Penžině a Gižize a do severní části Ochotského moře.

Nový!!: Moskva a Michail Vasiljevič Staduchin · Vidět víc »

Michail Vasiljevič Zimjanin

Michail Vasiljevič Zimjanin (21. listopadu 1914 Vitebsk – 1. května 1995 Moskva) byl sovětský stranický a státní činitel, diplomat, hrdina socialistické práce.

Nový!!: Moskva a Michail Vasiljevič Zimjanin · Vidět víc »

Michail Vistickij

Michail Vistickij (* 18. dubna 1966, Moskva) je předseda Všeruského hnutí veteránů V. A. Ačalova (ve zkratce) zvaného "Výsadek svobody" a rockový protiputinovský protestní písničkář.

Nový!!: Moskva a Michail Vistickij · Vidět víc »

Michail von Kotten

Michail Fridrichovič von Kotten (rusky Михаил Фридрихович фон Коттен, 1870 – 4. března 1917) byl ruský policejní administrátor.

Nový!!: Moskva a Michail von Kotten · Vidět víc »

Michail Zygar

Michail Viktorovič Zygar (* 31. ledna 1981, Moskva) je ruský novinář a spisovatel, v letech 2010 až 2015 šéfredaktor nezávislé televizní stanice Dožď.

Nový!!: Moskva a Michail Zygar · Vidět víc »

Michajlov (město)

Michajlov je město v Rjazaňské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Michajlov (město) · Vidět víc »

Michajlovo-Tězikovo

Michajlovo-Tězikovo, Миха́йлово-Те́зиково (dříve Stajore Tězikovo / Старое Тезиково) je vesnička v Narovčatském rajónu Penzenské oblasti, je také součástí Viljanského venkovského sdružení obcí.

Nový!!: Moskva a Michajlovo-Tězikovo · Vidět víc »

Michal (arcibiskup)

Michal Dandár (* 9. ledna 1947, Zemplínske Hradište) je slovenský pravoslavný duchovní a současný arcibiskup pražský Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Nový!!: Moskva a Michal (arcibiskup) · Vidět víc »

Michal Antonín Kotler

Antonína Marka, Františka Marka a Michala Kotlera v Turnově Michal Antonín Kotler (29. září 1800 Turnov – 18. listopadu 1879 tamtéž) byl český podnikatel – obchodník s drahokamy.

Nový!!: Moskva a Michal Antonín Kotler · Vidět víc »

Michal Doležal (fotograf)

Michal Doležal (* 26. září 1954 Praha) je český fotoreportér ČTK.

Nový!!: Moskva a Michal Doležal (fotograf) · Vidět víc »

Michal Franek

Michal Franek nebo česky Michal Franěk (* 18. ledna 1967 Žilina) je bývalý československý a slovenský boxer, účastník letních olympijských her v roce 1988 a 1992.

Nový!!: Moskva a Michal Franek · Vidět víc »

Michal Gondek

Michal Gondek (* 6. září 1934 Tisinec, Bardějov– 26. srpna 2017 Praha) byl československý generál, Náčelník tankové a automobilové služby MNO.

Nový!!: Moskva a Michal Gondek · Vidět víc »

Michal Kaňka

Michal Kaňka (* 23. května 1960, Praha) je český violoncellista z významného rodu Kaňků.

Nový!!: Moskva a Michal Kaňka · Vidět víc »

Michal Klasa

Michal Klasa (* 19. prosince 1953 Praha) je český cyklista, reprezentant bývalého Československa, v jehož dresu vybojoval spolu s Alipi Kostadinovem, Jiřím Škodou a Vlastiborem Konečným bronzovou medaili v silničním závodě mužstev na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Michal Klasa · Vidět víc »

Michal Kudzej

Michal Kudzej (7. března 1923 – 28. února 1973) byl československý politik Komunistické strany Slovenska ze Slovenska ukrajinské respektive rusínské národnosti a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Nový!!: Moskva a Michal Kudzej · Vidět víc »

Michal Reiman

Michal Reiman (14. července 1930 Moskva – 10. března 2023 Berlín) byl český historik, specializující se na komunistický totalitarismus a politické dějiny SSSR.

Nový!!: Moskva a Michal Reiman · Vidět víc »

Michal Sedláček (architekt)

Michal Sedláček (* 14. září 1963 Brno) je český architekt, který od roku 2016 do konce roku 2022 zastával jako ředitel Kanceláře architekta města Brna pozici hlavního architekta města Brna.

Nový!!: Moskva a Michal Sedláček (architekt) · Vidět víc »

Michas Padhorny

Michas Padhorny (v běloruském originále, op. 18) je běloruská opera z roku 1938 o čtyřech dějstvích.

Nový!!: Moskva a Michas Padhorny · Vidět víc »

Micho Dukov

Micho Ivanov Dukov (* 29. října 1955 Šivočevo, Bulharsko) je bývalý bulharský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Micho Dukov · Vidět víc »

MiG-105

Mikojan-Gurevič MiG-105, součást sovětského programu známého jako Spiral, byl zkušební letoun sloužící ke zkoumání ovladatelnosti v nízké rychlosti letu a přistání.

Nový!!: Moskva a MiG-105 · Vidět víc »

MiG-15

Mikojan-Gurevič MiG-15 (kód v rámci USAF/DOD: Type 14, označení NATO "Fagot", MiG-15UTI "Midget") je proudový stíhací letoun, vyvinutý v Sovětském svazu v konstrukční kanceláři vedené konstruktéry Arťomem Mikojanem a Michailem Gurevičem.

Nový!!: Moskva a MiG-15 · Vidět víc »

MiG-21

Mikojan-Gurevič MiG-21 (V kódu NATO „Fishbed“) je sovětská nadzvuková víceúčelová stíhačka používaná od začátku 60.

Nový!!: Moskva a MiG-21 · Vidět víc »

MiG-29

Mikojan-Gurevič MiG-29 (МиГ-29, v kódu NATO „Fulcrum“) je lehký dvoumotorový, proudový stíhací letoun k vybojování vzdušné nadvlády v prostoru fronty.

Nový!!: Moskva a MiG-29 · Vidět víc »

MiG-31

MiG-31 (МиГ-31, v kódu NATO "Foxhound") je sovětské dvoumístné nadzvukové stíhací letadlo vytvořené pro získání a udržení nadvlády ve vzduchu.

Nový!!: Moskva a MiG-31 · Vidět víc »

Miha Marinko

Miha Marinko (8. září 1900 – 19. srpen 1983) byl slovinský a jugoslávský politik, účastník národněosvobozeneckého boje a národní hrdina Jugoslávie.

Nový!!: Moskva a Miha Marinko · Vidět víc »

Mijaín López

Mijaín López Núñez (* 20. srpna 1982) je kubánský zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 2008, 2012,2016 a 2020.

Nový!!: Moskva a Mijaín López · Vidět víc »

Mikael Agricola

Mikael Agricola (1510, Pernaja – 9. dubna 1557, Kuolemajärvi) byl finský pastor, biskup, církevní reformátor, básník, tvůrce spisovné finštiny, jemuž je přezdíváno „otec finské literatury“.

Nový!!: Moskva a Mikael Agricola · Vidět víc »

Mikaela Shiffrinová

Mikaela Pauline Shiffrinová (nepřechýleně Shiffrin, * 13. března 1995 Vail, Colorado) je americká alpská lyžařka specializující se především na točivé disciplíny – obří slalom a slalom.

Nový!!: Moskva a Mikaela Shiffrinová · Vidět víc »

Mikajel Nalbandjan

Mikajel Nalbandjan (arménsky: Միքայել Նալբանդյան, (Rostov na Donu –, Kamyšin) byl arménský filozof, revoluční demokrat, utopický socialista a osvícenec, básník a publicista. Za svou revoluční činnost, za šíření zakázaných londýnských (Gercenových) výtisků byl Nalbandjan uvězněn v Petropavlovské pevnosti a potom zemřel ve vyhnanství.

Nový!!: Moskva a Mikajel Nalbandjan · Vidět víc »

Mike Buckna

Mike Buckna, zvaný Matej i Matěj, (5. září 1913 Trail, Kanada – 6. ledna 1996 Milwaukee, USA) byl lední hokejista a trenér, který dosáhl mnoha úspěchů v Československu.

Nový!!: Moskva a Mike Buckna · Vidět víc »

Mike Conley

Michael Alexander "Mike" Conley (* 5. října 1962 Chicago, Illinois) je bývalý americký atlet, olympijský vítěz, mistr světa a dvojnásobný halový mistr světa v trojskoku.

Nový!!: Moskva a Mike Conley · Vidět víc »

Mikko Huhtala

Mikko Kustaa Huhtala (* 30. března 1952 Lapua, Finsko) je bývalý finský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Mikko Huhtala · Vidět víc »

Mikuláš Galanda

''Pamätná tabuľa na rodnom dome maliara Mikuláša Galandu (1895-1938) v Turčianskych Tepliciach'' ''Pamětní deska Mikuláše Galandy v lázních Turčianské Teplice'' Mikuláš Galanda (4. května 1895, Turčianske Teplice, Uhersko – 5. června 1938, Bratislava, Československo) byl slovenský malíř, grafik a ilustrátor.

Nový!!: Moskva a Mikuláš Galanda · Vidět víc »

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

Nový!!: Moskva a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Nový!!: Moskva a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »

Mil Mi-1

Mil Mi-1 (v kódovém označení NATO Hare, zajíc, kód v rámci USAF/DOD: Type 32, označení licenční verze PZL SM-1) je lehký jednomotorový víceúčelový užitkový vrtulník s třílistým nosným rotorem a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem.

Nový!!: Moskva a Mil Mi-1 · Vidět víc »

Mil Mi-12

V-12. Mi-28 (vepředu) ve vrtulníkovém závodu Panki-Tomilino. Ústřední muzeum vojenského letectva v Moninu. V-12 lze vidět v pravém dolním rohu fotografie. Ilustrace V-12. Mil V-12, někdy označován jako Mil Mi-12 (v kódu NATO „Homer“) byl sovětský gigantický vrtulník z konce 60.

Nový!!: Moskva a Mil Mi-12 · Vidět víc »

Mil Mi-30

Mil Mi-30 Vintoplan (rusky Миль Ми-30 «винтоплан») byl sovětský projekt víceúčelového konvertoplánu s překlopnými rotory navržený OKB Mil v roce 1972 pod vedením hlavního konstruktéra Marata Nikolajeviče Tiščenka.

Nový!!: Moskva a Mil Mi-30 · Vidět víc »

Milada Blažková

Milada Blažková (* 30. května 1958 Praha) je bývalá československá pozemní hokejistka, držitelka stříbrné medaile z olympiády v Moskvě z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Milada Blažková · Vidět víc »

Milan Bakeš (střelec)

Milan Bakeš (* 26. ledna 1963 Chrudim) je bývalý český sportovní střelec, specialista na puškové disciplíny.

Nový!!: Moskva a Milan Bakeš (střelec) · Vidět víc »

Milan Doleček

Milan Doleček je jméno dvou českých veslařů, otce a syna.

Nový!!: Moskva a Milan Doleček · Vidět víc »

Milan Doleček (1957)

Milan Doleček starší (* 30. listopadu 1957, Praha) je bývalý český veslař, po skončení závodnické kariéry pak úspěšný veslařský trenér.

Nový!!: Moskva a Milan Doleček (1957) · Vidět víc »

Milan Dvořák (překladatel)

Milan Dvořák (* 29. září 1949 Praha) je český tlumočník a překladatel z angličtiny a ruštiny.

Nový!!: Moskva a Milan Dvořák (překladatel) · Vidět víc »

Milan Kadlec (moderní pětibojař)

Milan Kadlec (3. prosince 1958 Kladno – 24. srpna 2001 Bělá pod Bezdězem) byl československý a český moderní pětibojař, který patřil do světové špičky 80.

Nový!!: Moskva a Milan Kadlec (moderní pětibojař) · Vidět víc »

Milan Langer

Milan Langer (* 10. července 1955, Praha) je český klavírista a hudební pedagog, jeho interpretační činnost je spjata především s Českým triem.

Nový!!: Moskva a Milan Langer · Vidět víc »

Milan Majerský

Milan Majerský (* 12. května 1971, Levoča) je slovenský konzervativní politik, pedagog a sportovec, od roku 2020 předseda politického hnutí KDH a od 1.

Nový!!: Moskva a Milan Majerský · Vidět víc »

Milan Mixa

Milan Mixa (17. září 1875, Příbram – 21. března 1959, Karlovy Vary) byl lékař, internista a balneolog, a též vědec působící v Karlových Varech v období let 1905–1959, tedy v letech Zlatého věku Karlových Varů i raného poválečného období druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Milan Mixa · Vidět víc »

Milan Zelenka

Milan Zelenka (* 4. června 1939, Praha) je český koncertní kytarista.

Nový!!: Moskva a Milan Zelenka · Vidět víc »

Milán AC 2002/2003

Tento článek se podrobně zabývá událostmi ve fotbalovém klubu AC Milán (tehdy naposledy pod názvem Milán AC) v sezoně 2002/2003 a jeho působení v nejvyšší lize, domácího poháru a v Lize mistrů UEFA.

Nový!!: Moskva a Milán AC 2002/2003 · Vidět víc »

Milena Foltýnová

Milena Foltýnová (14. května 1950 – 24. prosince 1993) byla československá reprezentantka v házené.

Nový!!: Moskva a Milena Foltýnová · Vidět víc »

Milena Vecková

Milena Vecková roz.

Nový!!: Moskva a Milena Vecková · Vidět víc »

Milij Alexejevič Balakirev

Milij Alexejevič Balakirev (rusky: Милий Алексеевич Балакирев) (2. ledna 1837, Nižnij Novgorod – 29. května 1910, Petrohrad) byl ruský skladatel, klavírista, dirigent, hudební pedagog, přední osobnost ruského hudebního romantismu, člen a vedoucí osobnost skupiny zvané Mocná hrstka.

Nový!!: Moskva a Milij Alexejevič Balakirev · Vidět víc »

Millerovo

Millerovo je město v Rostovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Millerovo · Vidět víc »

Miloš Karous

Miloš Karous (* 12. prosince 1943, Praha) je český geofyzik a pedagog, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nový!!: Moskva a Miloš Karous · Vidět víc »

Miloš Krno

Miloš Krno (25. července 1922 Bratislava – 21. července 2007 Bratislava) byl slovenský spisovatel, překladatel a publicista, otec politologa Svetozára Krna a publicisty Martina Krna.

Nový!!: Moskva a Miloš Krno · Vidět víc »

Miloš Zeman

Miloš Zeman (* 28. září 1944 Kolín) je český politik, ekonom a prognostik, v období 1996–1998 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, v letech 1998–2002 předseda vlády České republiky a mezi roky 2013 a 2023 třetí prezident České republiky.

Nový!!: Moskva a Miloš Zeman · Vidět víc »

Miloslav Balun

MUDr. Miloslav Balun, (14. prosince 1920, Tešice u Hodonína - 25. prosince 1994, Vídeň) byl československým reprezentantem v krasobruslení.

Nový!!: Moskva a Miloslav Balun · Vidět víc »

Miloslav Gajdoš

Miloslav Gajdoš (* 13. dubna 1948 Město Albrechtice) je český kontrabasista, učitel hudby a skladatel.

Nový!!: Moskva a Miloslav Gajdoš · Vidět víc »

Miloslav Holman

Miloslav Holman (12. května 1919 Praha – 8. února 1998 tamtéž) byl český fotbalista, sportovní redaktor a reportér.

Nový!!: Moskva a Miloslav Holman · Vidět víc »

Miloslav Roľko

Miloslav „Miťo“ Roľko v zahraničí známější jako Mitsch Rolko (* 13. října 1960 Bratislava) je bývalý československý a později německý sportovní plavec, účastník olympijských her v roce 1976 a 1980.

Nový!!: Moskva a Miloslav Roľko · Vidět víc »

Milton Campbell

Milton Campbell (* 15. května 1976 Atlanta, Georgie) je bývalý americký atlet, běžec, který se věnoval sprintům a středním tratím.

Nový!!: Moskva a Milton Campbell · Vidět víc »

Miluji jen tebe

Miluji jen tebe (také Tebe miluji) je ruský hraný film z roku 2004, který natočily Olga Stolpovská a Dmitrij Trojckij.

Nový!!: Moskva a Miluji jen tebe · Vidět víc »

Mimotělní oběh

Názorný příklad způsobu připojení mimotělního oběhu k tepnám a cévám v blízkosti srdce. Mimotělní oběh (Cardiopulmonary bypass (CPB)) je komplexní metoda, která přímým spojením krevního oběhu nemocného s externím technickým zařízením umožňuje po určitou dobu zcela nahradit činnost srdce a plic v jejich základních funkcích.

Nový!!: Moskva a Mimotělní oběh · Vidět víc »

Mindaugas Mizgaitis

Mindaugas Mizgaitis (* 14. října 1979 Kaunas) je bývalý litevský zápasník – klasik, stříbrný olympijský medailista z roku 2008.

Nový!!: Moskva a Mindaugas Mizgaitis · Vidět víc »

Minerál

300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.

Nový!!: Moskva a Minerál · Vidět víc »

Mini-metro (větev linky metra v Moskvě)

Mini-metro je název větve Filjovské linky Moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Mini-metro (větev linky metra v Moskvě) · Vidět víc »

Ministerstvo obrany Ruska

Ministerstvo obrany Ruské federace (hovorově – Minoborony) je ministerstvo obrany Ruska a jedno z ministerstev vlády Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Ministerstvo obrany Ruska · Vidět víc »

Ministerstvo spravedlnosti Ruska

Vlajka ministerstva spravedlnosti Ruska Ministerstvo spravedlnosti Ruské federace (rusky: Министе́рство юсти́ции Росси́йской Федера́ции, zkráceně Миню́ст Росси́и, Minjust Rosíji) je federální výkonný orgán, který předkládá návrhy a provádí politiku ruské vlády v justiční oblasti.

Nový!!: Moskva a Ministerstvo spravedlnosti Ruska · Vidět víc »

Minsk

Minsk (bělorusky:; ukrajinsky: Мінськ; rusky:; polsky) je hlavní a největší město Běloruska.

Nový!!: Moskva a Minsk · Vidět víc »

Minskaja (stanice metra v Moskvě)

Minskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Minskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Minusinsk

Minusinsk je město v Krasnojarském kraji Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Minusinsk · Vidět víc »

Mir

Mir (Мир, čili „svět“ nebo „mír“) byla sovětská (později ruská) vesmírná stanice, první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země.

Nový!!: Moskva a Mir · Vidět víc »

Mira Awad

Mīrā ’Anwar ‘Awaḍ (arabsky ميرا أنور عوض, transkribováno jako Mīrā ’Anwar ʕawaḍ) (hebrejsky מירה אנואר עווד) (bulharsky Мира Ануар Ауад) (narozena 11. června 1975) je izraelská arabská zpěvačka, herečka, skladatelka a aktivistka žijící v Tel Avivu V roce 2009 spolu s židovskou izraelskou zpěvačkou Achinoam Nini reprezentovala Izrael na Eurovizi 2009 v Moskvě s písní "There Must Be Another Way".

Nový!!: Moskva a Mira Awad · Vidět víc »

Miran Arutjunjan

Miran Arutjunjan (* 25. března 1989 Ečmiadzin) je ruský a arménský zápasník – klasik, stříbrný olympijský medailista z roku 2016, který reprezentuje rodnou Arménii od roku 2013.

Nový!!: Moskva a Miran Arutjunjan · Vidět víc »

Mirko Hanák

Mirko Hanák (26. června 1921 Turčianský Svatý Martin – 4. listopadu 1971 Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor, jenž proslul zejména svými osobitými ilustracemi, litografiemi s přírodními náměty.

Nový!!: Moskva a Mirko Hanák · Vidět víc »

Mirko Vesel

Hrob Veselovců v Banské Bystrici Mirko Vesel (23. května 1903, Zvolen – 6. června 1976, Weil der Stadt) byl slovenský generál, vojenský velitel, protifašistický bojovník, účastník SNP.

Nový!!: Moskva a Mirko Vesel · Vidět víc »

Miroslav Karas (novinář)

Miroslav Karas (* 1962 Karviná) je český novinář a reportér, od roku 2020 ředitel televizního studia Ostrava, před tím zahraniční zpravodaj České televize v Polsku (1998 až 2012; 2016 až 2017) a v Rusku (2012 až 2016; 2018 až 2020).

Nový!!: Moskva a Miroslav Karas (novinář) · Vidět víc »

Miroslav Lajčák

Miroslav Lajčák (* 20. března 1963 Poprad) je slovenský politik a diplomat rusínského původu.

Nový!!: Moskva a Miroslav Lajčák · Vidět víc »

Miroslav Pangrác

Miroslav Pangrác (16. října 1924 Rakovník – 19. června 2012 Rakovník) byl český akademický sochař a malíř, čestný občan královského města Rakovníka a Prahy 11.

Nový!!: Moskva a Miroslav Pangrác · Vidět víc »

Miroslav Stoch

Miroslav Stoch (* 19. říjen 1989, Nitra) je slovenský fotbalový záložník a bývalý reprezentant, od léta 2023 hráč klubu FK Motorlet Praha.

Nový!!: Moskva a Miroslav Stoch · Vidět víc »

Miroslava Štaudová

Miroslava Štaudová rozená Tomášková (19. února 1927 – 18. června 2002) byla československá hráčka basketbalu (vysoká 175 cm).

Nový!!: Moskva a Miroslava Štaudová · Vidět víc »

Miroslava Genčiová

Miroslava Genčiová (5. dubna 1923, Kutná Hora – 2012) byla česká literární teoretička a překladatelka.

Nový!!: Moskva a Miroslava Genčiová · Vidět víc »

Miroslava Pešíková

Miroslava Pešíková (* 11. srpna 1946 Praha) je česká sólová tanečnice a baletní mistryně.

Nový!!: Moskva a Miroslava Pešíková · Vidět víc »

Mirra Andrejevová

Mirra Andrejevová (* 29. dubna 2007 Krasnojarsk) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Mirra Andrejevová · Vidět víc »

Miruts Yifter

Miruts Yifter (Muruse Yefter, pravděpodobně 15. května 1944 Adigrat, Etiopie – 22. prosince 2016 Toronto, Kanada) byl etiopský běžec na dlouhých tratích, dvojnásobný olympijský vítěz.

Nový!!: Moskva a Miruts Yifter · Vidět víc »

Mischa Zverev

Mikhail "Mischa" Zverev (* 22. srpen 1987 v Moskvě, Rusko dříve Sovětský svaz) je současný německý profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Mischa Zverev · Vidět víc »

Misha Rachlevsky

Misha Rachlevsky (rusky Михаил „Миша“ Львович Рахлевский, česká transkripce Michail „Miša“ Lvovič Rachlevskij; * 13. listopadu 1946, Moskva, SSSR) je ruský dirigent.

Nový!!: Moskva a Misha Rachlevsky · Vidět víc »

Mission: Impossible – Ghost Protocol

267x267pixelů Mission: Impossible – Ghost Protocol je americký film z roku 2011 režírovaný Bradem Birdem.

Nový!!: Moskva a Mission: Impossible – Ghost Protocol · Vidět víc »

Mistr a Markétka (muzikál, 2014)

Mistr a Markétka (v originálu jako мастер и маргарита - Master i Margarita) je ruský muzikál vytvořený na motivy stejnojmenného románu ruského spisovatele Michaila Bulgakova, jež byl napsán v letech 1928 až 1940.

Nový!!: Moskva a Mistr a Markétka (muzikál, 2014) · Vidět víc »

Mistrovství Československa v atletice 1980

Mistrovství Československa mužů a žen v atletice 1980 v kategoriích mužů a žen se konalo v sobotu 12. července a v neděli 13. července v Praze na stadionu Evžena Rošického a bylo poslední možností ke splnění kvalifikačních limitů na Letní olympijské hry 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Československa v atletice 1980 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy bez rozdílu vah v judu

Mistrovství Evropy bez rozdílu vah je původní judistická soutěž, ve které se utkávají soupeři bez rozdílu výkonnosti nebo váhy.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy bez rozdílu vah v judu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy juniorů v plavání

Mistrovství Evropy juniorů v plavání je soutěž pořádaná LEN (Evropskou plaveckou federací), rozdělená do pěti dnů.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy juniorů v plavání · Vidět víc »

Mistrovství Evropy MTB

Mistrovství Evropy MTB se koná v několika disciplínách (cross country, downhill, fourcross, marathon).

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy MTB · Vidět víc »

Mistrovství Evropy týmů v judu

Mistrovství Evropy týmů je původní judistická soutěž, ve které se utkávají dvě skupiny judistů v počtu pěti (čtyř až osmi) na obou stranách.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy týmů v judu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v šermu

Mistrovství Evropy v šermu je turnaj v šermu, organizovaný Evropskou konfederací šermu (European Fencing Confederation) (EFC).

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v šermu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1952

3.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1952 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1953

Moskva 1953, utkání Izraele 8.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1953 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1965

14.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1965 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v curlingu

Mistrovství Evropy v curlingu je turnaj v curlingu, který je organizovaný (World Curling Federation) (WCF).

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v curlingu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v judu 2005

Mistrovství Evropy se konalo v Ahoy Rotterdam v Rotterdamu, Nizozemsko, ve dnech 20.-22.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v judu 2005 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v karate

Mistrovství Evropy v karate je turnaj v karate, organizovaný Evropskou federací karate (European Karate Federation) (EKF).

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v karate · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v krasobruslení

ME 2008, kde zlatou medaili vyhrál Tomáš Verner Mistrovství Evropy v krasobruslení je každoročně pořádaná soutěž o titul Mistra Evropy ve čtyřech kategoriích.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v krasobruslení · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v krasobruslení 2018

Mistrovství Evropy v krasobruslení 2018 byl 110.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v krasobruslení 2018 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v ledním hokeji

Mistrovství Evropy v ledním hokeji bylo mezinárodní soutěží evropských reprezentačních mužstev členských zemí IIHF.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v ledním hokeji · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v plážovém volejbalu

Mistrovství Evropy v plážovém volejbalu je turnaj v plážovém volejbalu, organizovaný Evropskou volejbalovou konfederací (European Volleyball Confederation) (CEV).

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v plážovém volejbalu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu

Mistrovství Evropy v zápasu (FILA Wrestling European Championships nebo European Wrestling Championships) je turnaj, organizovaný Mezinárodní zápasnickou federací (UWW, United World Wrestling), resp.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v zápasu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském je sportovní akce pořádaná každou zápasnickou sezonu Mezinárodní zápasnickou federací.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 2000

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 2000 se konalo v Moskvě, Rusko.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 2000 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 2006

Mistrovství Evropy v zápasu v řecko-římském za rok 2006 proběhlo v Olympijském sportovním komplexu v Moskvě, Rusko ve dnech 27.-28.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 2006 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu

Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu je sportovní akce pořádaná každou zápasnickou sezonu Mezinárodní zápasnickou federací s přestávkami od roku 1929.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 2006

Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu za rok 2006 proběhlo v Olympijském sportovním komplexu v Moskvě, Rusko ve dnech 25.-30.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 2006 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve sportovní střelbě

Mistrovství Evropy ve sportovní střelbě (anglicky European Championships) je hlavní kontinentální soutěží Evropy ve sportovní střelbě, která se koná od roku 1955 každý rok.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy ve sportovní střelbě · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve sportovním lezení

Mistrovství Evropy ve sportovním lezení (IFSC European Championship,: Championnats d'Europe d'escalade,: Campionato europeo di arrampicata,: Kletter-Europameisterschaft) jsou dvouleté mistrovství Evropy v soutěžním lezení, pořádané Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC).

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy ve sportovním lezení · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve stolním tenise

Mistrovství Evropy ve stolním tenise je turnaj ve stolním tenisu, organizovaný Evropskou unií stolního tenisu (European Table Tennis Union) (ETTU).

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy ve stolním tenise · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2007

25.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2007 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve vzpírání

Mistrovství Evropy ve vzpírání je nejvýznamnější pravidelně pořádaná seniorská soutěž ve vzpírání na evropském kontinentě.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy ve vzpírání · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve vzpírání 2011

90.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Evropy ve vzpírání 2011 · Vidět víc »

Mistrovství Sovětského svazu v šachu

Účastníci 4. ročníku Mistrovství Sovětského svazu v šachu se hrálo v letech 1921–1991.

Nový!!: Moskva a Mistrovství Sovětského svazu v šachu · Vidět víc »

Mistrovství světa amatérů v boxu

Mistrovství světa amatérů v boxu je soutěž pořádaná v lichých letech Mezinárodní boxerskou federací (AIBA).

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa amatérů v boxu · Vidět víc »

Mistrovství světa bez rozdílu vah v judu

Mistrovství světa bez rozdílu vah je původní judistická soutěž, ve které se utkávají soupeři bez rozdílu výkonnosti nebo váhy.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa bez rozdílu vah v judu · Vidět víc »

Mistrovství světa jednotlivců na ledové ploché dráze

Mistrovství světa jednotlivců na ledové ploché dráze je každoroční soutěž pořádaná od roku 1966 pod záštitou Mezinárodní federace motocyklistů (FIM).

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa jednotlivců na ledové ploché dráze · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji

Mistrovství světa juniorů je soutěž juniorských reprezentačních mužstev do 20 let členských zemí IIHF.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1988

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1988 se konalo 26. prosince 1987 až 4. ledna 1988 v sovětské Moskvě.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1988 · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2001

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2001 bylo 23.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2001 · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení (anglicky IFSC World Youth Championships, dříve UIAA World Youth Championships) jsou juniorská mistrovství světa (MSJ) ve sportovním lezení juniorů a mládeže od 14 do 19 let, pořádané zpravidla každoročně od roku 1992 Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC) ve třech kategoriích, nekonala se pouze v letech 1993 a 1996.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1996

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1996 (UIAA Youth Worldchampionship) se uskutečnilo jako čtvrtý ročník v Moskvě 2.-3. listopadu v lezení na obtížnost a rychlost (týden po finále Evropského poháru juniorů 1996), toto město hostilo Mistrovství světa juniorů poprvé.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1996 · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1998

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1998 (UIAA World Youth Championship) se uskutečnilo jako šestý ročník 16.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 1998 · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 2018

Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 2018 (IFSC World Youth Championship) se uskutečnilo jako dvacátý šestý ročník 7. srpna - 19. srpna v Moskvě v lezení na obtížnost, rychlost a v boulderingu.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa juniorů ve sportovním lezení 2018 · Vidět víc »

Mistrovství světa v atletice

Mistrovství světa v atletice je sportovní akce celosvětového významu pořádaná Mezinárodní asociací atletických federací (IAAF).

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v atletice · Vidět víc »

Mistrovství světa v atletice 2011

13.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v atletice 2011 · Vidět víc »

Mistrovství světa v atletice 2013

400 m překážek 14.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v atletice 2013 · Vidět víc »

Mistrovství světa v atletice 2015 – Muži desetiboj

Desetiboj na MS v atletice 2015 v Pekingu (28. - 29. srpna 2015) se odehrál ve znamení úspěšné snahy amerického vícebojaře Ashtona Eatona o obhajobu titulu z MS 2013 v Moskvě a zejména pak o vytvoření nového světového rekordu.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v atletice 2015 – Muži desetiboj · Vidět víc »

Mistrovství světa v šachu

Sergej Karjakin - Magnus Carlsen Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu konaná od roku 1886.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v šachu · Vidět víc »

Mistrovství světa v šachu žen

Chou I-fan – Humpy Koneru, Tirana 2011 Zápasy a turnaje o titul mistryně světa v šachu – přehled šachových událostí, ve kterých se bojovalo o titul nejlepší šachistky na světě – mistryně světa v šachu.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v šachu žen · Vidět víc »

Mistrovství světa v šachu žen 1949/1950

Osmý turnaj mistrovství světa v šachu žen proběhl od 19. prosince 1949 do 19. ledna 1950 v Moskvě v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v šachu žen 1949/1950 · Vidět víc »

Mistrovství světa v šachu žen 1956

Turnaj třech mistrovství světa v šachu žen proběhl od 21. srpna do 25. září 1956 v Moskvě v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v šachu žen 1956 · Vidět víc »

Mistrovství světa v šermu

Mistrovství světa v šermu (World Fencing Championships) je turnaj v šermu organizovaný Mezinárodní šermířskou federací (Fédération Internationale d'Escrime) (FIE).

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v šermu · Vidět víc »

Mistrovství světa v šermu 2015

Mistrovství světa v šermu za rok 2015 se konalo v Moskvě v Rusku ve dnech 13.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v šermu 2015 · Vidět víc »

Mistrovství světa v bandy

náhled MS 2012, Medeo, Kazachstán Mistrovství světa v bandy je vrcholný mezinárodní turnaj v bandy hokeji.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v bandy · Vidět víc »

Mistrovství světa v basketbalu žen 1959

3.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v basketbalu žen 1959 · Vidět víc »

Mistrovství světa v basketbalu žen 1986

10.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v basketbalu žen 1986 · Vidět víc »

Mistrovství světa v judu

Mistrovství světa v judu je sportovní akce s velmi dlouhou historií od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v judu · Vidět víc »

Mistrovství světa v judu 1983

XII.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v judu 1983 · Vidět víc »

Mistrovství světa v krasobruslení

Mistrovství světa v krasobruslení je každoročně pořádaná soutěž v krasobruslení o titul Mistra světa ve čtyřech kategoriích.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v krasobruslení · Vidět víc »

Mistrovství světa v krasobruslení 2011

Mistrovství světa v krasobruslení 2011 v Moskvě se konalo v aréně Megasport s kapacitou 14 126 diváků mezi 24. dubnem až 1. květnem 2011 ve čtyřech kategoriích muži, ženy, taneční páry a sportovní dvojice.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v krasobruslení 2011 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji

MS 2001Mistrovství světa v ledním hokeji je soutěž mužských reprezentačních mužstev členských zemí Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF).

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledním hokeji · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 1957

24.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledním hokeji 1957 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 1973

40. mistrovství světa a 51. mistrovství Evropy v ledním hokeji probíhalo ve dnech 31. března – 15. dubna 1973 v Moskvě v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledním hokeji 1973 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 1979

46.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledním hokeji 1979 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 1986

51.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledním hokeji 1986 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 2007

Mistrovství světa v ledním hokeji 2007 se konalo od 27. dubna do 13. května 2007 v Moskvě a v Mytišči v Rusku.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledním hokeji 2007 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 2012

Mistrovství světa v ledním hokeji 2012 bylo 76.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledním hokeji 2012 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 2016

80.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledním hokeji 2016 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledolezení

Mistrovství světa v ledolezení (UIAA Ice Climbing World Championship) je mezinárodní mistrovství v ledolezení, první ročník se konal v roce 2002.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledolezení · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledolezení 2018

Mistrovství světa v ledolezení 2018 v kombinaci (anglicky UIAA Ice Climbing World Championships) bylo prvním mistrovstvím světa v ledolezení (drytooling) v kombinaci disciplín v ledolezení na obtížnost a rychlost (v olympijském formátu), celkově pak jedenácté.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v ledolezení 2018 · Vidět víc »

Mistrovství světa v lyžařském orientačním běhu

Mistrovství světa v lyžařském orientačním běhu – (World Ski-orienteering Championships - Ski-WOC) je oficiálním šampionátem v lyžařském orientačním běhu.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v lyžařském orientačním běhu · Vidět víc »

Mistrovství světa v moderní gymnastice

Mistrovství světa v moderní gymnastice se poprvé konalo v Budapešti v roce 1963, rok po uznání moderní (umělecké) gymnastiky právoplatným sportovním odvětvím.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v moderní gymnastice · Vidět víc »

Mistrovství světa v moderním pětiboji

Mistrovství světa v moderním pětiboji je vrcholná celosvětová každoroční soutěž v moderním pětiboji.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v moderním pětiboji · Vidět víc »

Mistrovství světa v plavání v krátkém bazénu

Mistrovství světa v plavání v krátkém bazénu je šampionát pořádaný každé dva roky světovou plaveckou federací FINA.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v plavání v krátkém bazénu · Vidět víc »

Mistrovství světa v plážovém fotbale 2021

Mistrovství světa v plážovém fotbale 2021 bylo 21.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v plážovém fotbale 2021 · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů

Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů pořádá Mezinárodní bruslařská unie každoročně od roku 1972, přičemž první dva ročníky byly testovací.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2010

Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2010 se konalo od 12.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 2010 · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení juniorek

Mistrovství světa v rychlobruslení juniorek pořádá Mezinárodní bruslařská unie každoročně od roku 1973, přičemž první ročník byl testovací.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení juniorek · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2009

Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2009 se uskutečnilo ve dnech 17.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2009 · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu žen

Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu žen je každoročně pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií od roku 1970 společně s mužským šampionátem.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu žen · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu mužů

Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu mužú je každoročně pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií od roku 1970 společně se ženským šampionátem.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu mužů · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2005

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2005 se konalo ve dnech 5.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2005 · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2012

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2012 se konalo ve dnech 18.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji 2012 · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji žen

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji žen je pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií každoročně od roku 1936 s výjimkou válečných let.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji žen · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů je pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií každoročně od roku 1893 s výjimkou válečných let.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlostní kanoistice

Známka s touto tematikou. Mistrovství světa v rychlostní kanoistice je mezinárodní soutěž nejvyšší úrovně v rychlostní kanoistice.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlostní kanoistice · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2014

Veslařský kanál "Krylatskoje" v Moskvě Mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2014 se konalo v ruské Moskvě od 6.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2014 · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2015

Mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2015 se konalo v italském Miláně od 19.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v rychlostní kanoistice 2015 · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu

Mistrovství světa v zápasu (UWW United World Wrestling nebo World Wrestling Championships) je turnaj organizovaný (United World Wrestling) (UWW).

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v zápasu · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu řecko-římském

Mistrovství světa v zápasu řecko-římském je sportovní akce pořádaná každou zápasnickou sezonu Mezinárodní zápasnickou federací mimo olympijského roku.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v zápasu řecko-římském · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu řecko-římském 2002

Mistrovství světa v zápasu řecko-římském proběhlo v Moskvě, Rusko v roce 2002.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v zápasu řecko-římském 2002 · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu řecko-římském 2010

Mistrovství světa v zápasu řecko-římském proběhlo v Moskvě, Rusko v roce 2010.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v zápasu řecko-římském 2010 · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu sambo

Mistrovství světa v zápasu sambo je sportovní akce s historií od roku 1973.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v zápasu sambo · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu

Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu je sportovní akce pořádaná každou zápasnickou sezonu Mezinárodní zápasnickou federací.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1995

Mistrovství světa v zápase ve volném stylu 1995 se uskutečnilo v Atlantě, Spojené státy americké.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1995 · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 2010

Mistrovství světa v zápase ve volném stylu se uskutečnilo v Moskvě od 6.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 2010 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve fotbale 2018

ruských rublů vydaných na památku mistrovství (vyobrazen je zde Lev Jašin) Mistrovství světa ve fotbale 2018 bylo 21. mistrovstvím asociace FIFA, poprvé v historii probíhalo v Rusku.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve fotbale 2018 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve fotbale 2026

Mistrovství světa ve fotbale 2026 bude 23.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve fotbale 2026 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2006

Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2006 bylo třetím ročníkem tohoto turnaje.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2006 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 1985

Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 1985 bylo pátým ročníkem tohoto turnaje.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 1985 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve sportovní gymnastice

Mistrovství světa ve sportovní gymnastice je vrcholná sportovní událost, světový šampionát ve sportovní gymnastice, který se poprvé uskutečnil v roce 1903.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve sportovní gymnastice · Vidět víc »

Mistrovství světa ve sportovní střelbě

Mistrovství světa ve sportovní střelbě (ISSF World Shooting Championships) je turnaj ve sportovní střelbě, organizovaný Mezinárodní střeleckou federací (International Shooting Sport Federation) (ISSF).

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve sportovní střelbě · Vidět víc »

Mistrovství světa ve sportovním lezení

Mistrovství světa ve sportovním lezení (IFSC Climbing World Championships,: Championnats du monde d'escalade,: Campionato del mondo di arrampicata,: Kletterweltmeisterschaft) jsou dvouletá mistrovství světa ve sportovním lezení, pořádané Mezinárodní federací sportovního lezení (IFSC), střídají se s kontinentálními šampionáty.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve sportovním lezení · Vidět víc »

Mistrovství světa ve stolním tenise

Mistrovství světa ve stolním tenise (anglicky World Table Tennis Championships) je turnaj organizovaný Mezinárodní federací stolního tenisu (International Table Tennis Federation, zkr. ITTF).

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve stolním tenise · Vidět víc »

Mistrovství světa ve volejbale žen 1952

1.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve volejbale žen 1952 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve volejbale mužů 1952

Utkání SSSR - Izrael Nástup sovětských reprezentantů Nástup izraelských reprezentantů 2.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve volejbale mužů 1952 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve volejbale mužů 1962

5.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve volejbale mužů 1962 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve vzpírání

Mistrovství světa ve vzpírání je nejvýznamnější neolympijská světová soutěž ve vzpírání.

Nový!!: Moskva a Mistrovství světa ve vzpírání · Vidět víc »

Mitinský hřbitov

Mitinský hřbitov (rusky Ми́тинское кла́дбище) je hřbitov v Severozápadním správním obvodu Moskvy.

Nový!!: Moskva a Mitinský hřbitov · Vidět víc »

Mitrofan (Griňov)

Mitrofan (světským jménem: Vasilij Vasiljevič Griňov; 17. ledna 1873, Voroněž – 17. února 1938, Uljanovsk) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup arzamaský a vikarijní biskup gorkovské eparchie.

Nový!!: Moskva a Mitrofan (Griňov) · Vidět víc »

Mitrofan Ivanovič Nedělin

Mitrofan Ivanovič Nedělin (Borisoglebsk, Voroněžská gubernie – 24. října 1960 kosmodrom Bajkonur) byl sovětský maršál ruské národnosti, první velitel Strategických raketových sil Sovětské armády.

Nový!!: Moskva a Mitrofan Ivanovič Nedělin · Vidět víc »

Mjakinino (stanice metra v Moskvě)

Strohý vzhled stanice Mjakinino Mjakinino je stanice Arbatsko-Pokrovské trasy moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Mjakinino (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Mladá garda (kniha)

Mladá garda je válečný román ruského sovětského spisovatele Alexandra Fadějeva.

Nový!!: Moskva a Mladá garda (kniha) · Vidět víc »

Mladá garda (odbojová organizace)

Mladá garda byla sovětská ilegální odbojová organizace, která bojovala v roce 1942, v době druhé světové války, proti nacistům v okupovaném ukrajinském městě Krasnodonu.

Nový!!: Moskva a Mladá garda (odbojová organizace) · Vidět víc »

Mladen Mladenov

Mladen Venelinov Mladenov (* 10. března 1957 Sofie, Bulharsko) je bývalý bulharský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Mladen Mladenov · Vidět víc »

Mládežnická hokejová liga

Mládežnická hokejová liga (MHL) (Молодежная хоккейная лига (МХЛ)) je kontinentální juniorská hokejová liga, kde hrají týmy z šesti evropských zemí, ale převážně z Ruska.

Nový!!: Moskva a Mládežnická hokejová liga · Vidět víc »

Mnacakan Iskandarjan

Mnacakan Iskandarjan (* 15. května 1967 Leninakan) je bývalý sovětský a arménský zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 1992, který od roku 1994 reprezentoval Rusko.

Nový!!: Moskva a Mnacakan Iskandarjan · Vidět víc »

Mnoholetí

Mnoholetí (Многолетие, многолетствование, či полихрония z řeckého Πολυχρόνιον/polychronion) je slavnostní zvolání duchovního: „многая лета!“ po skončení pravoslavné liturgie.

Nový!!: Moskva a Mnoholetí · Vidět víc »

Moše Flimann

Moše Flimann (משה פלימן, Moše Fliman, žil 1905 – 1973) byl izraelský politik a starosta města Haifa.

Nový!!: Moskva a Moše Flimann · Vidět víc »

Možajsk

Možajsk je město v Rusku, asi 90 km západně od Moskvy, v Moskevské oblasti a je cennrem Možajského rajónu.

Nový!!: Moskva a Možajsk · Vidět víc »

Možajská přehrada

Možajská přehrada je přehradní nádrž na území Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Možajská přehrada · Vidět víc »

Možná že odcházíme

Možná že odcházíme je sbírka dvaceti existenciálních povídek, které napsal Jan Balabán, poprvé kniha vyšla roku 2004 (v nakladatelství Host).

Nový!!: Moskva a Možná že odcházíme · Vidět víc »

Mobilizace v Rusku (2022)

Jaltě na Krymu Mobilizaci v Rusku vyhlásil dne 21.

Nový!!: Moskva a Mobilizace v Rusku (2022) · Vidět víc »

Moderní dějiny

George, Orlando, Clemencau a Wilson, tvůrci evropského meziválečného systému Moderní dějiny jsou časové období za jehož počátek se udává rok 1789, vypuknutí Velké francouzské revoluce.

Nový!!: Moskva a Moderní dějiny · Vidět víc »

Modest Iljič Čajkovskij

Modest Iljič Čajkovskij (rusky Модест Ильич Чайковский), (13. května 1850, Alapajevsk – 15. ledna 1916, Moskva) byl ruský dramatik, operní libretista a překladatel.

Nový!!: Moskva a Modest Iljič Čajkovskij · Vidět víc »

Modrá divize

Modrá divize (španělsky División Azul, oficiálně División Española de Voluntarios, německy Blaue Division), také známá jako 250.

Nový!!: Moskva a Modrá divize · Vidět víc »

Mogoča

Mogoča je město v Zabajkalském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Mogoča · Vidět víc »

Mohamed Farrah Aidid

Mohamed Farrah Aidid (15. prosince 1934 – 1. srpna 1996) byl kontroverzním samozvaným somálským vůdcem.

Nový!!: Moskva a Mohamed Farrah Aidid · Vidět víc »

Mohamed Hachaichi

Mohamed Hachaichi (26. února 1951 – 6. červen 2013) byl alžírský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Mohamed Hachaichi · Vidět víc »

Mohammed Aman

Mohammed Aman Geleto (* 10. leden 1994 Asella, Etiopie) je etiopský atlet, běžec na střední tratě, mistr světa v běhu na 800 metrů z roku 2013.

Nový!!: Moskva a Mohammed Aman · Vidět víc »

Moisej Salomonovič Nappelbaum

Poštovní známka s Leninem, 1918 Moisej Salomonovič Nappelbaum (26. prosince 1869 Minsk – 13. června 1958 Moskva) byl ruský fotograf a umělec.

Nový!!: Moskva a Moisej Salomonovič Nappelbaum · Vidět víc »

Moisej Samuilovič Vajnberg

Moisej Samuilovič Vajnberg, též Mieczysław Weinberg, Моисей Самуилович Вайнберг, Mojsze Wajnberg (8. prosince 1919 Varšava – 26. února 1996 Moskva) byl sovětský skladatel polského původu.

Nový!!: Moskva a Moisej Samuilovič Vajnberg · Vidět víc »

Mojmír Bártek

Mojmír Bártek (* 26. dubna 1942 Zlín) je český hudební skladatel, trombonista a pedagog.

Nový!!: Moskva a Mojmír Bártek · Vidět víc »

Moldavané

Moldavané (moldavsky/rumunsky Moldoveni; cyrilicí oficiálně používanou pouze v separatistickém Podněstří Молдовень) jsou východorománský národ žijící v jihovýchodní Evropě, jehož dějiny jsou úzce spjaté s dějinami Rumunů, s nimiž bývá často ztotožňován; některé státy, instituce, úřady či vědecké studie (především rumunské) rumunskou a moldavskou národnost nerozlišují.

Nový!!: Moskva a Moldavané · Vidět víc »

Moldavsko

Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.

Nový!!: Moskva a Moldavsko · Vidět víc »

Molitovský most

Pohled na most z levého břehu. Na protějším břehu vlevo od mostu je vidět serpentina Okského sjezdu. Molitovský most je druhý nejstarší (po Kanavinském) silniční most v Nižním Novgorodě přes řeku Oku.

Nový!!: Moskva a Molitovský most · Vidět víc »

Mologa (město)

Pohled na Mologu kolem roku 1910 Afanasjevský klášter v Moloze se ponořuje pod hladinu v roce 1941 Mologa (rusky Моло́га) je zaniklé město v Jaroslavské oblasti v Rusku, dříve ležící na soutoku řek Mologa a Volga.

Nový!!: Moskva a Mologa (město) · Vidět víc »

Mona Hatoumová

Mona Hatoumová (* 11. února 1952, Bejrút, Libanon) je palestinsko–britská umělkyně, která vešla ve známost v 80.

Nový!!: Moskva a Mona Hatoumová · Vidět víc »

Mona May Karffová

Mona May Karffová (20. října 1911 nebo 1914, Besarábie – 10. ledna 1998, New York) byla americká šachistka,Jeremy Gaige: Chess Personalia, A Biobibliography, McFarland 2005, str.

Nový!!: Moskva a Mona May Karffová · Vidět víc »

Monako na letních olympijských hrách

Monako na letních olympijských hrách startuje od roku 1920.

Nový!!: Moskva a Monako na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Monastýr Danilov

Monastýr Danilov (také monastýr svatého Daniela či Danilovský monastýr) je stavropegiální mužský monastýr Ruské pravoslavné církve nacházející se v Moskvě na pravém břehu řeky Moskvy.

Nový!!: Moskva a Monastýr Danilov · Vidět víc »

Mončegorsk

Mončegorsk je město oblastního významu v Murmanské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Mončegorsk · Vidět víc »

Mongolský vpád na Rus

Jako mongolský vpád na Rus (mongolsko-tatarská invaze) je označováno podrobení ruských knížectví vojsky chána Bátú v letech 1237 až 1240.

Nový!!: Moskva a Mongolský vpád na Rus · Vidět víc »

Mongolsko na letních olympijských hrách

Mongolsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Mongolsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Mongolsko na Letních olympijských hrách 1980

Mongolsko se účastnilo Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Mongolsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Monino

Monino je sídlo městského typu ležící v Ščolkovském rajónu Moskevské oblasti 23 km na východ od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Monino · Vidět víc »

Monorail v Moskvě

Vlak přijíždějící do stanice Telecentr Monorail na trati Monorail v Moskvě tvoří jedna linka nadzemní jednokolejné trati v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Monorail v Moskvě · Vidět víc »

Montenegro Airlines

Montenegro Airlines (IATA: YM, ICAO: MGX) byla národní leteckou společností a vlajkovým dopravcem Černé Hory.

Nový!!: Moskva a Montenegro Airlines · Vidět víc »

Mor

Mor v širším, resp.

Nový!!: Moskva a Mor · Vidět víc »

Moravské a Slezské informační centrum

Moravské a Slezské informační centrum, ve zkratce MaSIC, byl jeden z nejradikálnějších moravistických politických a informačních subjektů, působící v Československu a Česku od června 1992.

Nový!!: Moskva a Moravské a Slezské informační centrum · Vidět víc »

Mordechaj Namir

Mordechaj Namir (מרדכי נמיר‎, rodným jménem Mordechaj Nemirovsky; 23. února 1897 – 22. února 1975 byl izraelský politik a poslanec Knesetu, který v druhé polovině 50. let 20. století zastával post ministra práce v izraelské vládě. V témže období byl mimo to rovněž předsedou odborového svazu Histadrut a 60. letech pak starostou Tel Avivu.

Nový!!: Moskva a Mordechaj Namir · Vidět víc »

Mordvinsko

Mordvinsko je jedna z republik Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Mordvinsko · Vidět víc »

Morfeus

Ovidiových Proměn Morfeus (latinsky Morpheus) je v řecké mytologii synem boha spánku Hypna a jeho manželky Pásithey, nejmladší z Charitek.

Nový!!: Moskva a Morfeus · Vidět víc »

Morganova linie

Morganova linie Morganova linie byla demarkační čára vytyčená na území Přímoří po druhé světové válce, která oddělovala oblasti vojenské správy Spojenců a jugoslávské armády.

Nový!!: Moskva a Morganova linie · Vidět víc »

Moritz Czikann von Wahlborn

Moritz Karl Ferdinand Freiherr Czikann von Wahlborn (Mořic Karel Ferdinand svobodný pán Czikann z Wahlbornu) (23. dubna 1847, Vídeň – 19. dubna 1909, Bratislava) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Moskva a Moritz Czikann von Wahlborn · Vidět víc »

Morové povstání v Moskvě

Morové povstání v Moskvě (rusky Чумной бунт, Čumnoj bunt) bylo spontánní lidové povstání proti úřadům, lékařům i církvi, které vypuklo v roce 1771 v Moskvě za velké morové epidemie, při níž jen v samotné Moskvě zemřelo snad až sto tisíc lidí.

Nový!!: Moskva a Morové povstání v Moskvě · Vidět víc »

Morozovsk

Morozovsk je město v Rostovské oblasti v Rusku, ležící na řece Bystraje (levý přítok Severního Doňce), 265 km severovýchodně od Rostova na Donu.

Nový!!: Moskva a Morozovsk · Vidět víc »

Mosambik na letních olympijských hrách

Mosambik na letních olympijských hrách startuje od roku 1980.

Nový!!: Moskva a Mosambik na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Moschino

Moschino je italský módní dům a výrobce dámské, pánské a dětské módy.

Nový!!: Moskva a Moschino · Vidět víc »

Moscow River Cup

Moscow River Cup byl profesionální tenisový turnaj žen hraný v ruském hlavním městě Moskvě.

Nový!!: Moskva a Moscow River Cup · Vidět víc »

Moscow River Cup 2018

Moscow River Cup 2018, oficiálním sponzorským názvem Moscow River Cup presented by Ingrad 2018, byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se odehrával na otevřených antukových dvorcích Národního tenisového centra Juana Antonia Samaranche.

Nový!!: Moskva a Moscow River Cup 2018 · Vidět víc »

Moskevská (Praha)

Moskevská ulice v Praze ve Vršovicích je významná komunikace, procházející s mnoha zatáčkami ve směru od severozápadu k jihovýchodu celými Vršovicemi.

Nový!!: Moskva a Moskevská (Praha) · Vidět víc »

Moskevská dohoda (1920)

Moskevská dohoda (rusky: Московский договор, Moskovskij dogovor; gruzínsky: მოსკოვის ხელშეკრულება, moskovis chelšekruleba) je mírová dohoda, kterou uzavřelo sovětské Rusko (RSFSR) s Gruzínskou demokratickou republikou v Moskvě dne 7. května 1920.

Nový!!: Moskva a Moskevská dohoda (1920) · Vidět víc »

Moskevská duchovní akademie

Moskevská duchovní akademie, někdy též Moskevská teologická akademie (rusky Московская духовная академия, zkr. МДА/MDA) je vysokoškolská instituce Ruské pravoslavné církve, jejímž cílem je školení duchovních, učitelů, teologů a zaměstnanců pro činnost pravoslavné církve.

Nový!!: Moskva a Moskevská duchovní akademie · Vidět víc »

Moskevská gubernie

Mapa gubernie Moskevská gubernie byla jedna z gubernií Ruského impéria zřízená nařízením Petra I. dne 12. prosince 1708 společně s dalšími sedmi guberniemi.

Nový!!: Moskva a Moskevská gubernie · Vidět víc »

Moskevská Helsinská skupina

Moskevská Helsinská skupina (rusky. Московская Хельсинкская группа, MHG) byla nejstarší lidskoprávní organizací v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Moskevská Helsinská skupina · Vidět víc »

Moskevská matematická společnost

Moskevská matematická společnost (– Moskovskoje matěmatičeskoje obščestvo, MMO) je matematická společnost sídlící v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Moskevská matematická společnost · Vidět víc »

Moskevská oblast

Moskevská oblast, nebo také Podmoskoví je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města).

Nový!!: Moskva a Moskevská oblast · Vidět víc »

Moskevská společnost

Znak Moskevské společnosti s lodí plující na východ. Moskevská společnost, také nazývaná Ruská společnost nebo Moskevská obchodní společnost byla anglická obchodní společnost založená v roce 1555.

Nový!!: Moskva a Moskevská společnost · Vidět víc »

Moskevská státní konzervatoř

Moskevská státní konzervatoř P. I. Čajkovského je nejvýznamnější hudební vzdělávací instituce v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Moskevská státní konzervatoř · Vidět víc »

Moskevská zoologická zahrada

Moskevská zoologická zahrada patří mezi největší v Rusku.

Nový!!: Moskva a Moskevská zoologická zahrada · Vidět víc »

Moskevské oslavy Dne vítězství 2010

Logo oslav Polská jednotka na přehlídce Moskevské oslavy Dne vítězství v roce 2010 se konaly 9.

Nový!!: Moskva a Moskevské oslavy Dne vítězství 2010 · Vidět víc »

Moskevské velkoknížectví

Moskevské knížectví, od roku 1328 Moskevské velkoknížectví (Velikoje Kňažestvo Moskovskoje), též nazýváno jako Moskevská Rus, byl historický státní útvar, existující mezi roky 1276 a 1547 na severovýchodní Rusi.

Nový!!: Moskva a Moskevské velkoknížectví · Vidět víc »

Moskevský čas

UTC+3 Moskevský čas (MSK) GMT (UTC) Moskevský čas (zkratkou MSK) je časové pásmo v Rusku, které pokrývá téměř celou jeho evropskou část s výjimkou Kaliningradské oblasti a sedmi federálních subjektů (Astrachaňská oblast, Samarská oblast, Udmurtsko, Uljanovská oblast, Permský kraj, Baškirsko, Orenburská oblast) mezi Volhou a Uralem.

Nový!!: Moskva a Moskevský čas · Vidět víc »

Moskevský centrální okruh

Moskevský centrální okruh (– Moskovskoje centralnoje kolco) je 54 kilometrů dlouhá okružní železniční trať v Moskvě, hlavním městě Ruské federace, fakticky fungující jako pozemní linka metra.

Nový!!: Moskva a Moskevský centrální okruh · Vidět víc »

Moskevský dálniční okruh

MKAD Okruh na mapě Moskvy Moskevský dálniční okruh (Moskovskaja kolcevaja avtomobilnaja doroga, zkratka), lidově kalcó je dálniční okruh, vedený kolem hlavního města Ruska, Moskvy.

Nový!!: Moskva a Moskevský dálniční okruh · Vidět víc »

Moskevský duchovní seminář

Moskevský duchovní seminář (rusky: Моско́вская духо́вная семина́рия) byla specializovaná vzdělávací instituce Ruské pravoslavné církve na úrovni střední školy.

Nový!!: Moskva a Moskevský duchovní seminář · Vidět víc »

Moskevský fyzikálně-technický institut

Moskevský fyzikálně-technický institut (– Moskovskij Fiziko-Těchničeskij institut) je univerzita v Rusku zaměřená především na fyziku a související vědy.

Nový!!: Moskva a Moskevský fyzikálně-technický institut · Vidět víc »

Moskevský Kreml

Moskevský Kreml je středověký kreml v centru Moskvy založený středověkou ruskou vládnoucí dynastií Rurikovců.

Nový!!: Moskva a Moskevský Kreml · Vidět víc »

Moskevský mír

Oblasti postoupené Finskem Sovětskému svazu Moskevská mírová smlouva byla podepsaná Finskem a Sovětským svazem 12. března 1940.

Nový!!: Moskva a Moskevský mír · Vidět víc »

Moskevský městský znak

Moskevský městský znak Znak Moskvy, hlavního města Ruské federace, je tvořen tmavočerveným štítem o poměru šířky k výšce 8:9.

Nový!!: Moskva a Moskevský městský znak · Vidět víc »

Moskevský průplav

Mapa polohy průplavu Moskevský průplav (– Kanal imeni Moskvy), do roku 1947 nazývaný průplav Moskva-Volha (– Kanal Moskva-Volga), je průplav v Rusku v Moskevské a v Tverské oblasti spojující řeky Volhu a Moskvu.

Nový!!: Moskva a Moskevský průplav · Vidět víc »

Moskevský protokol

Hořící sovětský tank v ulicích Prahy Moskevský protokol, plným názvem Protokol o jednání delegace SSSR a ČSSR, je dokument podepsaný 27.

Nový!!: Moskva a Moskevský protokol · Vidět víc »

Moskevský summit (1998)

Moskevský summit v roce 1998 byl summit, který se konal 1.

Nový!!: Moskva a Moskevský summit (1998) · Vidět víc »

Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila

Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila, označovaný často pouze jako Mil nebo Mil Helicopters (zkratka Mi), je ruský, do roku 1991 sovětský, výrobce vrtulníků.

Nový!!: Moskva a Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila · Vidět víc »

Moskovskaja (stanice metra v Nižním Novgorodě)

Moskovskaja je jedna ze stanic metra Nižního Novgorodu.

Nový!!: Moskva a Moskovskaja (stanice metra v Nižním Novgorodě) · Vidět víc »

Moskva (1979)

Moskva byl raketový křižník ruského námořnictva a vedoucí loď třídy projektu 1164 Atlant.

Nový!!: Moskva a Moskva (1979) · Vidět víc »

Moskva (řeka)

Moskva je řeka, která protéká stejnojmennou ruskou metropolí, Moskevskou a částečně také Smolenskou oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Moskva (řeka) · Vidět víc »

Moskva (rozcestník)

Slovo Moskva se používá ve více významech.

Nový!!: Moskva a Moskva (rozcestník) · Vidět víc »

Moskva 24

Logo Moskvy-24 Moskva 24 je ruská zpravodajská televizní stanice se sídlem v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Moskva 24 · Vidět víc »

Moskva – třetí Řím

Byzantské říši Moskva – třetí Řím je myšlenka, že město Moskva se po pádu Říma (476) a pádu Konstantinopole (1453) stalo světovým centrem a ochráncem křesťanství, přesněji jeho „pravověrné“ neboli pravoslavné části (východní církev).

Nový!!: Moskva a Moskva – třetí Řím · Vidět víc »

Moskva-City

Moskva-City, v popředí Bašňa na Naberežnoj Plánek Moskva-City (někdy také dlouze – Moskovskij měždunarodnyj dělovoj centr) je projektovaná a částečně již rozestavěná obchodní čtvrť v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Moskva-City · Vidět víc »

Moskva-Petušky

Moskva-Petušky je postmoderní surrealisticky laděná a částečně autobiografická novela ruského sovětského spisovatele Venědikta Vasiljeviče Jerofejeva.

Nový!!: Moskva a Moskva-Petušky · Vidět víc »

Moskvič

Moskvič (rusky: Москвич) je ruské označení obyvatele Moskvy (Moskvana), které bylo od roku 1947 použito k pojmenování čtyř generací automobilů.

Nový!!: Moskva a Moskvič · Vidět víc »

Mrakodrap

Burdž Chalífa, nejvyšší mrakodrap světa Mrakodrap je souvisle obyvatelná výšková budova, která má přes 40 pater a je vyšší než přibližně 150 metrů.

Nový!!: Moskva a Mrakodrap · Vidět víc »

Mstislav Keldyš

Mstislav Vsevolodovič Keldyš (Riga – 24. června 1978, Moskva) byl význačný sovětský vědec, matematik, fyzik a pedagog, v letech 1961–1975 předseda Akademie věd SSSR, jeden z hlavních teoretiků sovětského kosmického programu, blízký spolupracovník Sergeje Koroljova, profesor Moskevské univerzity, člen ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, od roku 1962 také poslanec Nejvyššího sovětu SSSR.

Nový!!: Moskva a Mstislav Keldyš · Vidět víc »

Mstislav Rostropovič

Mstislav Leopoldovič Rostropovič (27. března 1927 Baku, Zakavkazská SFSR, dnes Ázerbájdžán – 27. dubna 2007 Moskva, Ruská federace) byl ruský violoncellista a dirigent.

Nový!!: Moskva a Mstislav Rostropovič · Vidět víc »

MTB-82

MTB-82, muzejní vůz z Nižního Novgorodu Autobus GM ze čtyřicátých let, který byl vzhledově předlohou pro MTB-82 Autobus ZiS-154 se shodnou karoserií jako MTB-82 Tramvaj MTV-82, současník trolejbusu MTB-82 MTB-82 byl sovětský trolejbus střední velikosti s vysokou podlahou.

Nový!!: Moskva a MTB-82 · Vidět víc »

Muž na svém místě

Muž na svém místě nebo Muž jak se patří nebo v originále Mimino je sovětské filmové drama s nádechem komedie natočeno gruzínským režisérem Giorgi Danelijou v roce 1977.

Nový!!: Moskva a Muž na svém místě · Vidět víc »

Muž, který se vypařil

Muž, který se vypařil je druhým dílem z desetidílné série Románů o zločinu s hlavním hrdinou policejním komisařem Martinem Beckem, od švédské autorské dvojice Maj Sjöwallová – Per Wahlöö.

Nový!!: Moskva a Muž, který se vypařil · Vidět víc »

Muchova nadace

Alfons Mucha – Jaro (1896) Alfons Mucha – Léto (1896) Alfons Mucha – Podzim (1896) Alfons Mucha – Zima (1896) Muchova nadace (anglicky: Mucha Foundation) je nezávislá, obecně prospěšná společnost s mezinárodní působností založená v roce 1992.

Nový!!: Moskva a Muchova nadace · Vidět víc »

Muchtar Auezov

Muchtar Omarchanovič Auezov (kazašsky Muhtar Omarhanuly Áýezov, Мұхтар Омарханұлы Әуезов; 28. září 1897 — 27. června 1961 Moskva) byl kazachstánský a sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Muchtar Auezov · Vidět víc »

Muhammad Rezá Pahlaví

Muhammad Rezá Šáh Pahlaví Árjamehr (26. října 1919 – 27. července 1980) byl íránský šáh z dynastie Pahlaví a zároveň poslední monarcha na perském pavím trůně.

Nový!!: Moskva a Muhammad Rezá Pahlaví · Vidět víc »

Mumio

Mumio nebo mumijo (lidově též horská pryskyřice, slzy skal, slzy hor apod., rusky, anglicky nebo) je hutná, lepkavá hmota připomínající dehet s rozsahem barvy od bílé po tmavě hnědou (druhá varianta je nejrozšířenější).

Nový!!: Moskva a Mumio · Vidět víc »

Mumraj (divadelní hra)

Cedule ke světové premiéře ''Mumraje'' v divadle Lessing-Theater v Berlíně (28. září 1912). Mumraj je nejúspěšnější divadelní hra židovského dramatika a scenáristy Lea Birinského.

Nový!!: Moskva a Mumraj (divadelní hra) · Vidět víc »

Murat Kardanov

Murat Kardanov (* 4. ledna 1971) je bývalý ruský zápasník – klasik kabardské národnosti, olympijský vítěz z roku 2000.

Nový!!: Moskva a Murat Kardanov · Vidět víc »

Muriel Hurtisová

Muriel Hurtisová-Houairiová (* 25. března 1979, Bondy) je bývalá francouzská atletka, sprinterka.

Nový!!: Moskva a Muriel Hurtisová · Vidět víc »

Murielle Ahouréová

Murielle Ahouré (* 23. srpna 1987, Abidžan, Pobřeží slonoviny) je atletka z Pobřeží slonoviny.

Nový!!: Moskva a Murielle Ahouréová · Vidět víc »

Murmansk

Murmansk (rusky Мурманск, sámsky: Murmanska) je přístavní město na severozápadě Ruska, na poloostrově Kola, blízko hranic s Norskem a Finskem.

Nový!!: Moskva a Murmansk · Vidět víc »

Murmanská oblast

Murmanská oblast je oblast na severozápadě Ruska.

Nový!!: Moskva a Murmanská oblast · Vidět víc »

Murom

Murom je starobylé město ve Vladimirské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Murom · Vidět víc »

Musa Jovlojev

Musa Gilanijevič Jovlojev (Jovloj) (* 31. března 1993) je ruský zápasník–klasik ingušské národnosti.

Nový!!: Moskva a Musa Jovlojev · Vidět víc »

Muslim Magomajev

Muslim Magomajev (Müslüm Məhəmməd oğlu Maqomayev,: Муслим Магометович Магомаев, 17. srpna 1942, Baku – 25. října 2008, Moskva) byl ázerbájdžánský a ruský zpěvák populární hudby.

Nový!!: Moskva a Muslim Magomajev · Vidět víc »

Mustafa Golubić

Mustafa Golubić (24. října 1889, Stolac – 29. července 1941, Bělehrad) byl jugoslávský komunistický politik, člen Černé ruky a později i partyzán.

Nový!!: Moskva a Mustafa Golubić · Vidět víc »

Mususi

Mususi (to znamená Sukničkář, v gruzínském originále) je komická opera o dvou dějstvích (v první verzi jednom dějství) gruzínského skladatele Otara Vasiljeviče Taktakišviliho (1924–1989) na vlastní libreto podle stejnojmenné novely spisovatele Micheila Džavachišviliho (1880–1937) s využitím veršů M. Tarchnišviliho.

Nový!!: Moskva a Mususi · Vidět víc »

Muzeum

Praze Ashmoleovo muzeum, vchod Louvre v noci Vatikánská muzea, Řím Guggenheimovo muzeum, Bilbao Muzejní ostrov v Berlíně Námořní muzeum ve Štětíně, Polsko Guggenheimovo museum v New Yorku Muzeum (musaion.

Nový!!: Moskva a Muzeum · Vidět víc »

Muzeum fotožurnalistiky a fototechniky

Muzeum fotožurnalistiky a fototechniky je muzeum působící v Doněcku.

Nový!!: Moskva a Muzeum fotožurnalistiky a fototechniky · Vidět víc »

Muzeum Josifa Stalina v Gori

Expozice pracovny J. V. Stalina Exponáty v Muzeu Josifa V. Stalina Muzeum Josifa V. Stalina v Gori je muzeum ve městě Gori v regionu Šida Kartli věnované životu J. V. Stalina, vůdce Sovětského svazu, který se v Gori narodil.

Nový!!: Moskva a Muzeum Josifa Stalina v Gori · Vidět víc »

Muzeum Michaila Bulgakova (Kyjev)

Muzeum Michaila Bulgakova (ukrajinsky a rusky Музей М. Булгакова) se nachází v Kyjevě.

Nový!!: Moskva a Muzeum Michaila Bulgakova (Kyjev) · Vidět víc »

Muzeum Michaila Bulgakova (Moskva)

Muzeum Michaila Bulgakova (rusky Музей М. Булгакова) se nachází v Moskvě, na adrese Bolšaja Sadovaja 10, byt č.

Nový!!: Moskva a Muzeum Michaila Bulgakova (Moskva) · Vidět víc »

Muzeum RKK Eněrgija

Muzeum RKK Eněrgija je muzeum věnované začátečním pokusům sovětského vesmírného programu.

Nový!!: Moskva a Muzeum RKK Eněrgija · Vidět víc »

Myanmar na letních olympijských hrách

Myanmar na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Myanmar na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Myškin

Myškin je město v Jaroslavské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Myškin · Vidět víc »

Mychajlo Hruševskyj

Mychajlo Serhijovyč Hruševskyj (29. září 1866 Chełm, Polsko — 24., 25. nebo 26. listopadu 1934 Kislovodsk, SSSR) byl ukrajinský historik, publicista a politik, první hlava Ukrajinské lidové republiky.

Nový!!: Moskva a Mychajlo Hruševskyj · Vidět víc »

Mychajlo Olefirenko

Mychajlo Volodymyrovyč Olefirenko (ukrajinsky Михайло Володимирович Олефіренко; rusky Михаил Владимирович Олефиренко (Michail Vladimirovič Olefirenko); * 6. června 1960 Nikolajev) je bývalý sovětský a ukrajinský fotbalový obránce.

Nový!!: Moskva a Mychajlo Olefirenko · Vidět víc »

Mykola Lysenko

Mykola Lysenko Hrob na hřbitově Bajkove v Kyjevě Mykola Vitalijovyč Lysenko, ukrajinsky Микола Віталійович Лисенко (22. březen 1842, Hrynky, dnes Poltavská oblast – 6. listopad 1912) byl ukrajinský hudební skladatel, pianista a dirigent, sběratel a vydavatel lidových písní.

Nový!!: Moskva a Mykola Lysenko · Vidět víc »

Mykola Oleksijovyč Skrypnyk

Mykola Oleksijovyč Skrypnyk (– Nikolaj Alexejevič Skripnik; 25. ledna 1872, Jasynuvata – 7. července 1933, Charkov) byl ukrajinský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Mykola Oleksijovyč Skrypnyk · Vidět víc »

Mys-Kamennyj

Mys-Kamennyj je osada v Jamalském okrese v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Mys-Kamennyj · Vidět víc »

Mysłowice

Trojmezí tří císařů kdysi. Myslovice (latinsky Mislovia) jsou město a městský okres v jižním Polsku ve Slezském vojvodství, součást katovické konurbace.

Nový!!: Moskva a Mysłowice · Vidět víc »

Mytišči

Mytišči (s výslovností) je město v Mytiščinském rajónu Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Mytišči · Vidět víc »

Myzinský most

Myzinský most (občas hovorově taky Karpovský) je silniční most v Nižním Novgorodě.

Nový!!: Moskva a Myzinský most · Vidět víc »

Na Tichém oceánu

Vydání sbírky z roku 1900 Saschy Schneidera Vydání sbírky z roku 1914 Na Tichém oceánu (1894, Am Stillen Ozean) je sbírka dobrodružných povídek německého spisovatele Karla Maye.

Nový!!: Moskva a Na Tichém oceánu · Vidět víc »

Na'omi Ben Ami

Na'omi Ben Ami (‎‎; * 1960 Černovice, Sovětský svaz) je izraelská diplomatka, která působila jako ředitelka organizace Liškat ha-kešer.

Nový!!: Moskva a Na'omi Ben Ami · Vidět víc »

NAŠE rádio

NAŠE rádio je ruská rozhlasová stanice, zaměřující se na ruskojazyčný rock.

Nový!!: Moskva a NAŠE rádio · Vidět víc »

Nachičevan

Nachičevan je hlavní město Nachičevanské autonomní republiky, což je autonomní republika Ázerbájdžánu.

Nový!!: Moskva a Nachičevan · Vidět víc »

Nachodka

Nachodka (rusky Находка) je přístavní město v ruském Přímořském kraji na Dálném východě.

Nový!!: Moskva a Nachodka · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nový!!: Moskva a Nacistické Německo · Vidět víc »

Naděžda Allilujevová

Naděžda Sergejevna Allilujevová (rusky Надежда Сергеевна Аллилуева, 22. září 1901 Baku – 9. listopadu 1932 Moskva) byla druhá žena Josifa Stalina.

Nový!!: Moskva a Naděžda Allilujevová · Vidět víc »

Naděžda Galljamovová

Naděžda Galljamovová (Надежда Галлямова; * 30. dubna 1988 Jekatěrinburg) je ruská horolezkyně a reprezentantka v ledolezení, vicemistryně světa v ledolezení na rychlost.

Nový!!: Moskva a Naděžda Galljamovová · Vidět víc »

Naděžda Kramářová

Naděžda Nikolajevna Kramářová, v prvním manželství Abrikosovová, rozená Chludovová (30. září 1862 Moskva – 3. prosince 1936 Praha), manželka československého premiéra Karla Kramáře.

Nový!!: Moskva a Naděžda Kramářová · Vidět víc »

Naděžda Krupská

Naděžda Konstantinovna Krupská (Petrohrad –, Moskva) byla ruská politička a pedagožka.

Nový!!: Moskva a Naděžda Krupská · Vidět víc »

Naděžda Mandelštamová

Naděžda Jakovlevna Mandelštamová (30. října 1899, Saratov – 29. prosince 1980 Moskva) byla ruská spisovatelka, manželka básníka Osipa Mandelštama zavražděného v sovětském gulagu.

Nový!!: Moskva a Naděžda Mandelštamová · Vidět víc »

Naděžda Petrovová

Naděžda Petrovová (- Naděžda Viktorovna Petrova), někdy též Nadia nebo česky Naďa (* 8. června 1982 Moskva) je bývalá ruská profesionální tenistka, bronzová medailistka z londýnské olympijské čtyřhry.

Nový!!: Moskva a Naděžda Petrovová · Vidět víc »

Naděžda Tolokonnikovová

Naděžda Andrejevna Tolokonnikova (* 7. listopadu 1989 Norilsk) je ruská studentka filozofie, nezávislá umělkyně a politická aktivistka.

Nový!!: Moskva a Naděžda Tolokonnikovová · Vidět víc »

Nadia Russ

Nadia Russ (* 13. prosince 1959 Konotop), vlastním jménem Naděžda Ivanovna Maloletněva (Надежда Ивановна Малолетнева), je rusko-ukrajinská malířka.

Nový!!: Moskva a Nadia Russ · Vidět víc »

Nadija Savčenková

Nadija Viktorivna Savčenková (nar. 11. května 1981 v Kyjevě) je ukrajinská pilotka-operátorka bitevního vrtulníku Mi-24 Ukrajinského armádního letectva a od listopadu 2014 poslankyně ukrajinského parlamentu.

Nový!!: Moskva a Nadija Savčenková · Vidět víc »

Nadija Tkačenková

Nadija Volodymyrivna Tkačenková, později Sapronovová ((Сапронова),; * 19. září 1948 Kremenčuk, Ukrajinská SSR) je bývalá sovětská atletka ukrajinské národnosti, olympijská vítězka a mistryně Evropy v pětiboji.

Nový!!: Moskva a Nadija Tkačenková · Vidět víc »

Nadine Kleinertová

Nadine Kleinertová-Schmittová (* 20. října 1975, Magdeburg) je bývalá německá atletka, jejíž specializací je vrh koulí.

Nový!!: Moskva a Nadine Kleinertová · Vidět víc »

Nadym (město)

Nadym je město v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Nadym (město) · Vidět víc »

Naftalij Aronovič Frenkel

Naftalij Aronovič Frenkel, (1883–1960) byl ruský židovský podnikatel a člen sovětské tajné policie, který proslul jako organizátor práce v Gulagu, počínaje Soloveckým táborem zvláštního určení na Soloveckých ostrovech, který je považován za jeden z prvních Gulagů.

Nový!!: Moskva a Naftalij Aronovič Frenkel · Vidět víc »

Nako Spiru

Nako Spiru (4. ledna 1918, Drač, Albánie – 20. listopadu 1947, Tirana, Albánie) byl albánský politik a člen Albánské komunistické strany (PKSh).

Nový!!: Moskva a Nako Spiru · Vidět víc »

Nalčik

Nalčik (nebo také Nal'čik, v ruštině pak На́льчик a v kabardo-čerkeštině Налшык) je hlavní město Kabardsko-balkarské republiky Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Nalčik · Vidět víc »

Nambaryn Enchbajar

Nambaryn Enchbajar, mongolsky: Намбарын Энхбаяр, (* 1. června 1958 v Ulánbátaru) je mongolský politik, v letech 2000–2004 předseda vlády a v letech 2005–2009 prezident Mongolské republiky.

Nový!!: Moskva a Nambaryn Enchbajar · Vidět víc »

Nandzadyn Buregdá

Nandzadyn Buregdá (* 8. června 1955) je bývalý mongolský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Nandzadyn Buregdá · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Nový!!: Moskva a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »

Napoleonovo ruské tažení

Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.

Nový!!: Moskva a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

Nový!!: Moskva a Napoleonské války · Vidět víc »

Narjan-Mar

Narjan-Mar (něnecky: Няръянa мар) je přístav ležící poblíž severního pobřeží evropské části Ruska (asi 110 km od Barentsova moře) a administrativní centrum Něneckého autonomního okruhu.

Nový!!: Moskva a Narjan-Mar · Vidět víc »

Naro-Fominsk

Naro-Fominsk je město v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Naro-Fominsk · Vidět víc »

Narodnaja volja

Dva z atentátníků Sofie Perovská a Andrej Željabov při soudním procesu, jenž nad nimi vynesl tresty smrti Narodnaja volja (Наро́дная во́ля,: Svoboda lidu) byla ruská levicová teroristická organizace, vzniklá na konci sedmdesátých let devatenáctého století rozštěpením organizace Půda a svoboda.

Nový!!: Moskva a Narodnaja volja · Vidět víc »

Naryškinové

Naryškinové (rusky Нарышкины) je starý ruský šlechtický rod moskevských bojarů, krymskotatarského původu.

Nový!!: Moskva a Naryškinové · Vidět víc »

Naryškinské baroko

Kostel ve Fili, příklad naryškinského baroka Naryškinské baroko, někdy též moskevské baroko, je specifický styl barokní architektury, který se rozvíjel zejména v Moskvě od konce 17.

Nový!!: Moskva a Naryškinské baroko · Vidět víc »

Nastia Liukinová

Nastia Liukinová (Анастасия Валерьевна Люкина, * 30. října 1989 Moskva) je bývalá americká sportovní gymnastka ruského původu.

Nový!!: Moskva a Nastia Liukinová · Vidět víc »

Natalia Troická

Natalia Troická (Troitskaya, – Natalja Leonidovna Troickaja; 18. května 1951 Bělehrad – 9. dubna 2006 Moskva) byla ruská operní pěvkyně (sopranistka), členka Vídeňské státní opery.

Nový!!: Moskva a Natalia Troická · Vidět víc »

Natalia Vodianova

Natalia Vodianova (* 28. února 1982 Gorkij, Sovětský svaz, dnes Nižnij Novgorod, Rusko); přezdívaná Supernova, je ruská modelka, filantropka a příležitostná herečka.

Nový!!: Moskva a Natalia Vodianova · Vidět víc »

Natalija Gemperleová

Natalija Gemperleová (* 9. prosinec 1990) je původně ruská reprezentantka a od roku 2023 švýcarská reprezentantka v orientačním běhu, protože v roce 2022 získala spolu s manželem švýcarské občanství.

Nový!!: Moskva a Natalija Gemperleová · Vidět víc »

Natalja Anťuchová

Natalja Nikolajevna Anťuchová (* 26. června 1981, Leningrad) je ruská atletka, jejíž specializací je hladká čtvrtka a štafety.

Nový!!: Moskva a Natalja Anťuchová · Vidět víc »

Natalja Dončenková

Natalja Sergejevna Dončenková (25. srpna 1932 Moskva, Ruská SFSR – 11. července 2022 Nižnij Novgorod) byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Natalja Dončenková · Vidět víc »

Natalja Durickaja

Natalja Ivanovna Durickaja (Наталья Ивановна Дурицкая) je ruská umělkyně, členka Svazu umělců Ruska.

Nový!!: Moskva a Natalja Durickaja · Vidět víc »

Natalja Gorbaněvská

Natalja Jevgeňjevna Gorbaněvská, (26. května 1936 Moskva – 29. listopadu 2013 Paříž) byla ruská básnířka, disidentka a účastnice demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968.

Nový!!: Moskva a Natalja Gorbaněvská · Vidět víc »

Natalja Kurovová

Natalja Kurovová (* 22. dubna 1962 Moskva, Ruská SFSR), provdaná Artamonovová, je bývalá sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Natalja Kurovová · Vidět víc »

Natalja Lebeděvová

Natalja Lebeděvová (* 24. srpna 1949 Moskva) je bývalá sovětská atletka, která startovala hlavně na 100 m překážek.

Nový!!: Moskva a Natalja Lebeděvová · Vidět víc »

Natalja Lisovská

Natalja Venediktovna Lisovská (* 16. července 1962, Alegazy, Baškortostán) je bývalá sovětská atletka, olympijská vítězka, mistryně světa a výkonem 22,63 metru držitelka světového rekordu ve vrhu koulí.

Nový!!: Moskva a Natalja Lisovská · Vidět víc »

Natalja Michněvičová

Natalja Michněvičová, rozená Choroněková (* 25. květen 1982 Nevinnomyssk, Sovětský svaz) je běloruská atletka, koulařka.

Nový!!: Moskva a Natalja Michněvičová · Vidět víc »

Natalja Nazarovová

Natalja Viktorovna Nazarovová (* 26. května 1979, Moskva) je ruská atletka, jejíž specializací je hladká čtvrtka a štafetové běhy.

Nový!!: Moskva a Natalja Nazarovová · Vidět víc »

Natalja Něgodová

Natalja Igorjevna Něgodová (Ната́лья И́горевна Него́да, * 12. listopadu 1963 Moskva) je ruská herečka a modelka.

Nový!!: Moskva a Natalja Něgodová · Vidět víc »

Natalja Poklonská

Natalja Vladimirovna Poklonská (rusky Наталья Владимировна Поклонская, ukrajinsky Наталія Володимирівна Поклонська, * 18. března 1980 Mychajlivka) je rusko-ukrajinská právnička, politička a diplomatka, bývalá poslankyně Státní dumy, bývalá vrchní státní zástupkyně republiky Krym, jedna z osobností krymské krize a státní rada 3. třídy.

Nový!!: Moskva a Natalja Poklonská · Vidět víc »

Natalja Sedychová

Natalja Sedychová (* 10. července 1948) je sovětská a ruská baletka a divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Moskva a Natalja Sedychová · Vidět víc »

Natalja Voronovová

Natalja Vladislavovna Pomoščnikovová-Voronovová (rusky: Наталья Владиславовна Помощникова-Воронова – Natalja Vladislavovna Pomoščnikova-Voronova; * 9. července 1965 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá sovětská a později ruská atletka, sprinterka, jejíž specializací byl běh na 100 a 200 metrů.

Nový!!: Moskva a Natalja Voronovová · Vidět víc »

Natan Šaransky

Natan Šaransky nebo Natan Šaranský (נתן שרנסקי‎, rodným jménem Anatolij Borisovič Ščaranskij,: Анатолий Борисович Щаранский; * 20. ledna 1948) je sovětský disident a izraelský politik.

Nový!!: Moskva a Natan Šaransky · Vidět víc »

Natálie Alexejevna Ruská

Velkokněžna Natálie Alexejevna Ruská (rusky,, Petrohrad -, Moskva) byla ruská velkokněžna starší sestra ruského cara Petra II.

Nový!!: Moskva a Natálie Alexejevna Ruská · Vidět víc »

Natálie Kirillovna Naryškinová

Natálie Kirillovna Naryškinová (rusky Ната́лья Кири́лловна Нары́шкина; 1. září 1651, Moskva – 4. únor 1694, Moskevský kreml) byla ruská šlechtična z rodu Naryškinů.

Nový!!: Moskva a Natálie Kirillovna Naryškinová · Vidět víc »

Natela Dzalamidzeová

Natela Dzalamidzeová (rusky: Натела Георгиевна Дзаламидзе, Natela Georgijevna Dzalamidze, * 27. února 1993 Moskva) je gruzínská profesionální tenistka ruského původu.

Nový!!: Moskva a Natela Dzalamidzeová · Vidět víc »

Nathalie Sarrautová

Nathalie Sarrautová, rozená Natalia Iljinična Černiovskaja (18. července 1900 Ivanovo– 19. října 1999 Paříž) – jako datum narození bývá někdy uváděn 5.

Nový!!: Moskva a Nathalie Sarrautová · Vidět víc »

Nathalie Tauziatová

Nathalie Tauziatová (* 17. října 1967 Bangui, Středoafrická republika) je bývalá tenistka.

Nový!!: Moskva a Nathalie Tauziatová · Vidět víc »

Naučit se učit němčinu

Naučit se učit němčinu (v originálu německy: Deutsch Lehren Lernen, ve zkratce DLL) je program dalšího vzdělávání učitelů němčiny jako cizího jazyka, který nabízí instituce Goethe-Institut v Mnichově a jeho regionální instituty na celém světě.

Nový!!: Moskva a Naučit se učit němčinu · Vidět víc »

Nauški

Nauški je sídlo městského typu v Burjatsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Nauški · Vidět víc »

Nauka (modul ISS)

Nauka (doslovně „Věda”), známá také jako MLM-U nebo Víceúčelový laboratorní modul – pokročilý, je součástí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Nový!!: Moskva a Nauka (modul ISS) · Vidět víc »

Naukograd

Naukograd (rusky наукоград, doslova vědní město) je termín pro sídla v souvislosti s vysokou koncentrací výzkumných a vývojových zařízení, která se v nich nacházejí.

Nový!!: Moskva a Naukograd · Vidět víc »

Navašino

Navašino je město v Nižněnovgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Navašino · Vidět víc »

Nazraň

Nazraň (ingušsky: На́на-Наьсаре) je město v Ingušsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Nazraň · Vidět víc »

Nájif Hawátma

Nájif Hawátma (* 1935 Salt) je palestinský politik.

Nový!!: Moskva a Nájif Hawátma · Vidět víc »

Náměstí Borise Němcova

Náměstí Borise Němcova (do 27. února 2020 náměstí Pod kaštany) je náměstí v Bubenči v Praze 6, na kterém sídlí velvyslanectví Ruska.

Nový!!: Moskva a Náměstí Borise Němcova · Vidět víc »

Národní centrum řízení obrany

Národní centrum řízení obrany (– Nacionalnyj centr upravlenija oboronoj RF) je velitelské a řídící centrum ruského ministerstva obrany a ruských ozbrojených sil.

Nový!!: Moskva a Národní centrum řízení obrany · Vidět víc »

Národní knihovna Běloruska

Národní knihovna Běloruska (celým názvem — Státní instituce "Národní knihovna Běloruska", bělorusky — Дзяржаўная ўстанова «Нацыянальная бібліятэка Беларусі) je národní a největší knihovna v Bělorusku.

Nový!!: Moskva a Národní knihovna Běloruska · Vidět víc »

Národní komunismus

Národní komunismus je varianta marxistického učení, která neuznává zásadní podíl internacionalismu při budování socialismu a vítězství komunistické revoluce.

Nový!!: Moskva a Národní komunismus · Vidět víc »

Národní park Losí ostrov

Národní park Losí ostrov (Национальный парк «Лосиный Остров») je národní park, nacházející se v Rusku na severovýchodním okraji Moskvy.

Nový!!: Moskva a Národní park Losí ostrov · Vidět víc »

Národní raketová obrana

USA Národní raketová obrana (někdy též Protiraketový deštník) je obecný termín pro označení vojenských strategií a s tím spojených technologických a jiných systémů sloužících k obraně celé země před mezikontinentálními balistickými raketami, ať už prostřednictvím jiných střel nebo laseru.

Nový!!: Moskva a Národní raketová obrana · Vidět víc »

Národní sportovní komplex Olimpijskyj

Národní sportovní komplex „Olimpijskyj“ je velký sportovní komplex v Kyjevě, postavený v roce 1923, poté přestavěn v letech 1941, 1966, 1978, 1999.

Nový!!: Moskva a Národní sportovní komplex Olimpijskyj · Vidět víc »

Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly

União Nacional para a Independência Total de Angola (UNITA) (Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly) je jedno z nejvýznamnějších osvobozeneckých hnutí v historii Angoly a současná politická strana v této jihoafrické zemi.

Nový!!: Moskva a Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly · Vidět víc »

Nâzım Hikmet

Nâzım Hikmet Ran nebo Nâzım Hikmet Borzecki (15. ledna 1902, Soluň – 3. června 1963, Moskva) byl pokrokový turecký básník, dramatik a prozaik narozený na území dnešního Řecka.

Nový!!: Moskva a Nâzım Hikmet · Vidět víc »

Nótová krize

Nótová krize je název pro krizi vztahů mezi Finskem a SSSR z 30.

Nový!!: Moskva a Nótová krize · Vidět víc »

Někrasovskaja (linka metra v Moskvě)

Někrasovskaja je linka moskevského metra označována růžovou barvou, alternativně číslem 15 a je v provozu od roku 2019.

Nový!!: Moskva a Někrasovskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Nělidovo

Nělidovo je město ve Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Nělidovo · Vidět víc »

Něman (město)

Něman (rusky Неман; německy Ragnit; litevsky Ragainė; polsky Ragneta) je město v Kaliningradské oblasti (bývalé Východní Prusko) v Rusku ležící na hranici s Litvou, vzdálené 130 km severovýchodně od Kaliningradu (Königsbergu) a 10 km od Sovětsku (Tylže).

Nový!!: Moskva a Něman (město) · Vidět víc »

Německá demokratická republika na letních olympijských hrách

Německá demokratická republika na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Německá demokratická republika na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Německá hokejová reprezentace do 20 let

Německá hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších německých hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Německá hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Moskva a Německo · Vidět víc »

Německo na Eurovision Song Contest

Německo se oficiálně zúčastnilo všech ročníků soutěže Eurovision Song Contest vyjma roku, kdy se země plánovala zúčastnit, ale neprošla kvalifikačním kolem.

Nový!!: Moskva a Německo na Eurovision Song Contest · Vidět víc »

Německo na letních olympijských hrách

Německo na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Německo na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie

Zóny zájmů Sovětského svazu a Třetí říše na území druhé polské republiky v souladu s ustanoveními tajného dodatkového protokolu k paktu Molotov–Ribbentrop ze dne 23. srpna 1939: Hnědá barva – zájmové území III. Říše, červená – zájmové území SSSR Zóny zájmů Sovětského svazu a Třetí říše na území druhé polské republiky v souladu s Německo–sovětskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie ze dne 28. září 1939: Hnědá barva – zájmové území III. Říše, červená – zájmové území SSSR Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie je mezinárodní dohoda uzavřená v Moskvě mezi Třetí říší a Svazem sovětských socialistických republik 28.

Nový!!: Moskva a Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie · Vidět víc »

Něnecký autonomní okruh

Něnecký autonomní okruh (něnecky Ненёцие автономной ӈокрук) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) v rámci Archangelské oblasti a součást Severozápadního federálního okruhu.

Nový!!: Moskva a Něnecký autonomní okruh · Vidět víc »

Něrjungri

Něrjungri (evensky Ньируунгра) je město v Republice Sacha v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Něrjungri · Vidět víc »

Něvská maškaráda

Něvská maškaráda (Neva Masquerade,, Něvskaja maskaradnaja) je sibiřská kočka ve zbarvení s odznaky (neboli colorpoint).

Nový!!: Moskva a Něvská maškaráda · Vidět víc »

Něvskoje

Něvskoje je lagunové jezero v Sachalinské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Něvskoje · Vidět víc »

Neal Skupski

Neal Skupski (* 1. prosince 1989 Liverpool) je britský profesionální tenista, deblový specialista a trojnásobný vítěz Wimbledonu, když dvakrát ovládl smíšenou a jednou mužskou čtyřhru.

Nový!!: Moskva a Neal Skupski · Vidět víc »

Nebe na zemi

Nebe na zemi, Osvobozené divadlo o prologu a jedenácti obrazech je 23.

Nový!!: Moskva a Nebe na zemi · Vidět víc »

Nejsvětější Trojice

Andrej Rublev, ''Návštěva u Abraháma'', 1410, Treťjakovská galerie, Moskva – symbolické vyjádření Nejsvětější Trojice Svatá Trojice, Nejsvětější Trojice, Přesvatá Trojice, Boží Trojice či trojjediný Bůh je společné označení Boha v křesťanském dogmatu o trojjedinosti, třech božských osobách, totiž Bohu Otci (Bůh, stvořitel světa), Bohu Synu (Ježíš Kristus, vykupitel světa) a Bohu Duchu Svatém (posvětitel světa), které sdílejí jediné božství.

Nový!!: Moskva a Nejsvětější Trojice · Vidět víc »

Nela Pocisková

Nela Pocisková (* 4. října 1990, Bratislava, Slovensko) je slovenská televizní a muzikálová herečka a zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Nela Pocisková · Vidět víc »

Nelli Motrošilovová

Nelli (Nelja) Vasiljevna Motrošilovová (21. února 1934 ve vesnici Staroverovo Charkovské oblasti, Ukrajinská SSR, SSSR – 23. června 2021 v Moskvě) byla sovětsko-ruská historička filosofie a vysokoškolská pedagožka.

Nový!!: Moskva a Nelli Motrošilovová · Vidět víc »

Nelly Ciobanu

Nelly Ciobanu (* 28. října 1974, Cantemir, Sovětský svaz) je moldavská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Nelly Ciobanu · Vidět víc »

Nemovité archeologické prameny

Jeskyně pekárna Nemovité archeologické prameny jsou všechny hmotné předměty, které nesou nepsanou informaci o lidském světě v minulosti, a není možné s nimi manipulovat (na rozdíl od movitých archeologických pramenů).

Nový!!: Moskva a Nemovité archeologické prameny · Vidět víc »

Nenávist (povídka)

Nenávist (anglicky Hate) je sci-fi povídka britského spisovatele Arthura C. Clarka, která vyšla v ČR ve sbírce Zkazky z planety Země (Knižní klub 1996 a Baronet 1996, 2011) a ve sbírce Povídky z deseti světů (Baronet, 2007).

Nový!!: Moskva a Nenávist (povídka) · Vidět víc »

Nepál na letních olympijských hrách

Nepál na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Nepál na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Nepokoje v Suchumi (1989)

Nepokoje v Suchumi se staly v druhé polovině července roku 1989 v Suchumi, hlavním městě tehdejší Abchazské autonomní sovětské socialistické republiky v rámci Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Nepokoje v Suchumi (1989) · Vidět víc »

Nermedin Selimov

Nermedin Selimov Chjuseinov (* 3. ledna 1954 Biserci, Bulharsko) je bývalý bulharský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Nermedin Selimov · Vidět víc »

Nestěrov

Nestěrov, též Něstěrov (Не́стеров; Stallupönen v letech 1938 až 1946 Ebenrode; Stalupėnai; Stołupiany) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 140 km východně od Kaliningradu v blízkosti hranice s Litvou.

Nový!!: Moskva a Nestěrov · Vidět víc »

Nestor Machno

Nestor Ivanovyč Machno (Huljajpole – 25. července 1934 Paříž), také známý jako „baťko Machno“ (otec Machno), byl ukrajinský anarchista, vůdce Revoluční povstalecké ukrajinské armády a jeden z hlavních představitelů svobodného území Machnovščyny, autor teoretických anarchistických statí.

Nový!!: Moskva a Nestor Machno · Vidět víc »

Neva Towers

Neva Towers (rusky, tj. Něvské věže), dříve Renaissance Moscow Towers je soubor dvou mrakodrapů v hlavním městě Ruska Moskvě.

Nový!!: Moskva a Neva Towers · Vidět víc »

NEWSru

NEWSru (NEWSru.com) je nezávislý ruský internetový zpravodajský server.

Nový!!: Moskva a NEWSru · Vidět víc »

Next Time

Next Time (v makedonské cyrilici někdy „Некст Тајм“) je severomakedonské bratrské rockové duo.

Nový!!: Moskva a Next Time · Vidět víc »

Nižněkamčatsk

Nižněkamčatsk (česky též někdy uváděno jako Nižní Kamčatsk) je zaniklé město v Rusku, které se nacházelo na Kamčatském poloostrově, při dolním toku řeky Kamčatky (odtud název města), 30 km od moderního Usť-Kamčatsku.

Nový!!: Moskva a Nižněkamčatsk · Vidět víc »

Nižněnovgorodská oblast

Nižněnovgorodská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Nižněnovgorodská oblast · Vidět víc »

Nižněnovgorodský jarmark

Nižněnovgorodský jarmark je hlavní výstavní a obchodní komplex Nižního Novgorodu, situovaný na břehu řeky Oky při jejím ústí do Volhy.

Nový!!: Moskva a Nižněnovgorodský jarmark · Vidět víc »

Nižněnovgorodský letecký závod Sokol

Nižněnovgorodský letecký závod Sokol je letecká továrna Sjednocené letecké korporace v ruském Nižním Novgorodu.

Nový!!: Moskva a Nižněnovgorodský letecký závod Sokol · Vidět víc »

Nižněudinsk

Nižněudinsk je město v Irkutské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Nižněudinsk · Vidět víc »

Nižnij Novgorod

Nižnij Novgorod (hovorově často Nižnij, v letech 1932—1990 Gorkij) je město v centrálním Rusku, hlavní město Povolžského federálního okruhu a Nižněnovgorodské oblasti.

Nový!!: Moskva a Nižnij Novgorod · Vidět víc »

Nižnij Tagil

Nižnij Tagil (rusky Ни́жний Таги́л) je město v Ruské federaci, na Urale.

Nový!!: Moskva a Nižnij Tagil · Vidět víc »

Nicholas Fandorin

Nicholas Fandorin je ústřední postava tří románů ruského spisovatele Borise Akunina.

Nový!!: Moskva a Nicholas Fandorin · Vidět víc »

Nick Mason's Saucerful of Secrets Tour 2018–2021

Nick Mason's Saucerful of Secrets Tour 2018–2021 je turné britské rockové skupiny Nick Mason's Saucerful of Secrets, které probíhá od května 2018.

Nový!!: Moskva a Nick Mason's Saucerful of Secrets Tour 2018–2021 · Vidět víc »

Nick Symmonds

Nicholas Symmonds (* 30. prosince 1983, Blytheville, Arkansas, USA) je bývalý americký běžec na střední tratě z Boise, Idaho, během kariéry se specializoval na vzdálenosti 800 metrů a 1500 metrů.

Nový!!: Moskva a Nick Symmonds · Vidět víc »

Nicodim (Vulpe)

Nicodim (rodným jménem: Ioan (Ion) Vasilievici Vulpe; * 4. září 1956, Chiperceni) je moldavský duchovní Moldavské pravoslavné církve a arcibiskup edineţský a bricenijský.

Nový!!: Moskva a Nicodim (Vulpe) · Vidět víc »

Nicolae Rusu

Nicolae Mircea Rusu (* 26. února 1948 V některých pramenech se udává datum narození 28. října 1938., Risipeni, Fălești, Brašov, Moldávie) je rumunský spisovatel, literární historik a kritik, žijící v Moldavsku.

Nový!!: Moskva a Nicolae Rusu · Vidět víc »

Nicole Vaidišová

Nicole Vaidišová (* 23. dubna 1989 Norimberk) je bývalá česká profesionální tenistka, která na okruh ITF vstoupila v roce 2003 a kdy se téhož roku stala profesionální tenistkou.

Nový!!: Moskva a Nicole Vaidišová · Vidět víc »

Nicu Gângă

Nicu Gângă (* 10. března 1953 Grănicerii, Rumunsko) je bývalý rumunský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Nicu Gângă · Vidět víc »

Niels Brinck

Niels Brinck Kristensen (* 24. září 1974 v Aabyhøj) je dánský zpěvák, skladatel a písničkář.

Nový!!: Moskva a Niels Brinck · Vidět víc »

Nigérie na letních olympijských hrách

Nigérie na letních olympijských hrách startuje od roku 1952.

Nový!!: Moskva a Nigérie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Niger na letních olympijských hrách

Niger na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Niger na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Nika (ocenění)

Nika je filmová cena udělovaná každoročně od roku 1987 Ruskou filmovou akademií v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Nika (ocenění) · Vidět víc »

Nikaragua na letních olympijských hrách

Nikaragua na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Nikaragua na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Nikšić

Nikšić je s téměř 60 000 obyvateli druhé největší město Černé Hory, v západní části země pod vrcholem Trebjesa.

Nový!!: Moskva a Nikšić · Vidět víc »

Nikósie

Nikósie, satelitní pohled na město Nikósie respektive Lefkósie je hlavní a také největší město ostrova Kypru.

Nový!!: Moskva a Nikósie · Vidět víc »

Nikifor Černigovskij

Nikifor Romanovič Černigovskij († 1675) byl ruský sibiřský kozák, původem z polsko-litevského státu.

Nový!!: Moskva a Nikifor Černigovskij · Vidět víc »

Nikita Filatov

Nikita Vasiljevič Filatov (* 25. května 1990, Moskva, SSSR) je bývalý ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Nikita Filatov · Vidět víc »

Nikita Georgijevič Šervašidze

Nikita Šervašidze, plným jménem Nikita Georgijevič Šervašidze, někdy také Nikita Čačba-Šervašidze (a Никита Георгиевич Шервашидзе, Ниқита Георг-иԥа Чачба; 1941 – KUČUBERIOVÁ, A. В Софии скончался представитель Абхазии в Болгарии Никита Георгиевич Шервашидзе-Чачба. Kavkazskyj Uzel. 17. července 2008..) byl bulharský politik а energetik.

Nový!!: Moskva a Nikita Georgijevič Šervašidze · Vidět víc »

Nikita Gusev

Nikita Andrejevič Gusev (* 8. července 1992) je ruský hokejový útočník momentálně bez angažmá.

Nový!!: Moskva a Nikita Gusev · Vidět víc »

Nikita Kučerov

Nikita Igorevič Kučerov (* 17. června 1993, Moskva) je ruský hokejový útočník hrající v severoamerické National Hockey League za tým Tampa Bay Lightning, který ho v roce 2011 draftoval z 58.

Nový!!: Moskva a Nikita Kučerov · Vidět víc »

Nikita Mazepin

Nikita Dmitrijevič Mazepin (* 2. března 1999, Moskva) je ruský jezdec Formule 1, v ročníku 2021 jezdec Haas F1 Team.

Nový!!: Moskva a Nikita Mazepin · Vidět víc »

Nikita Michalkov

Nikita Sergejevič Michalkov (* 21. října 1945 Moskva) je ruský herec, scenárista a filmový režisér, režisér oscarového filmu z roku 1994, resp.

Nový!!: Moskva a Nikita Michalkov · Vidět víc »

Nikita Najďonov

Nikita Ivanovič Najďonov (18. dubna 1892 – 19. září 1961 Moskva) byl ruský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Nikita Najďonov · Vidět víc »

Nikita Pavlovič Šalaurov

Nikita Pavlovič Šalaurov (- zemřel 1764, Čukotka) byl ruský kupec z Velikého Usťugu, námořník a arktický průzkumník severní Sibiře.

Nový!!: Moskva a Nikita Pavlovič Šalaurov · Vidět víc »

Nikita Pokrovskij

Nikita Jevgenjevič Pokrovskij (* 4. března 1951 v Moskvě, Sovětský svaz) je ruský (sovětský) sociolog a historik filosofie, profesor Vysoké školy ekonomické v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Nikita Pokrovskij · Vidět víc »

Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).

Nový!!: Moskva a Nikita Sergejevič Chruščov · Vidět víc »

Niko Hurme

Niko Hurme přezdívaný Kalma (* 19. listopadu 1974 Karkkila, Finsko) byl třetím baskytaristou finské hard rockové a heavy metalové skupiny Lordi.

Nový!!: Moskva a Niko Hurme · Vidět víc »

Nikodim (Čibisov)

Nikodim (světským jménem: Jurij Valerjevič Čibisov; * 30. prosince 1969, Pavlovskij Posad) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita novosibirský a běrdský.

Nový!!: Moskva a Nikodim (Čibisov) · Vidět víc »

Nikolai von Krüdener

Baron Nikolai Karl Gregor von Krüdener (10. březnagreg.26. února podle tehdy užívaného juliánského kalendáře. 1811 Reval – 17. únoragreg.5. února podle tehdy užívaného juliánského kalendáře. 1891 Moskva), znám také v ruské formě jména Nikolaj Pavlovič Kriděněr byl ruský generál z livonské šlechtické rodiny, jejíž původ sahá až do počátku 16. století.

Nový!!: Moskva a Nikolai von Krüdener · Vidět víc »

Nikolaj (Ašimov)

Nikolaj (světským jménem: Děnis Jurjevič Ašimov; * 3. prosince 1980, Millerovo) je kněz ruské pravoslavné církve a biskup amurský a čegdomynský.

Nový!!: Moskva a Nikolaj (Ašimov) · Vidět víc »

Nikolaj Alexandrovič Alexejev

Nikolaj Alexandrovič Alexejev (rusky Николай Александрович Алексеев, * 23. prosince 1977, Moskva, SSSR) je ruský novinář, právník a LGBT aktivista.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Alexandrovič Alexejev · Vidět víc »

Nikolaj Alexandrovič Bulganin

Nikolaj Alexandrovič Bulganin (Nižnij Novgorod – 24. února 1975, Moskva) byl prominentní sovětský politik, který působil jako ministr obrany (1953–1955) a předseda rady ministrů SSSR (1955–1958).

Nový!!: Moskva a Nikolaj Alexandrovič Bulganin · Vidět víc »

Nikolaj Alexandrovič Semaško

Nikolaj Alexandrovič Semaško (20. září 1874 – 18. května 1949) byl sovětský politik a lékař.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Alexandrovič Semaško · Vidět víc »

Nikolaj Alexandrovič Tichonov

Nikolaj Alexandrovič Tichonov (rusky Николай Александрович Тихонов, 14. května 1905 Charkov – 1. června 1997 Moskva) byl sovětský politik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Alexandrovič Tichonov · Vidět víc »

Nikolaj Šeptulin

Nikolaj Alexandrovič Šeptulin (29. června 1969 Moskva – 16. ledna 2018 tamtéž) byl ruský filmový režisér a scenárista.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Šeptulin · Vidět víc »

Nikolaj Ťutčev

Nikolaj Sergejevič Ťutčev (Moskva – 18. ledna 1924 Petrohrad) byl ruský revolucionář a člen strany socialistů-revolucionářů.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Ťutčev · Vidět víc »

Nikolaj Bogoljubov

Nikolaj Nikolajevič Bogoljubov (21. srpna 1909 Nižnij Novgorod – 13. února 1992 Moskva) byl ruský a sovětský matematik a fyzik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Bogoljubov · Vidět víc »

Nikolaj Brašman

Nikolaj Brašman, také Nikolaj Dmitrijevič Brašman, Никола́й Дми́триевич Бра́шман (14. června 1796, Rousínov – 25. května 1866, Moskva) byl česko-rakousko-ruský matematik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Brašman · Vidět víc »

Nikolaj Bucharin

Nikolaj Ivanovič Bucharin (rusky Николай Иванович Бухарин, 9. října 1888, Moskva – 15. března 1938, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik, filosof, žurnalista a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Bucharin · Vidět víc »

Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev

Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev (31. prosince 1898 Staraja Russa, Novgorodská oblast – 9. května 1972 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál dělostřelectva.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Dmitrijevič Jakovlev · Vidět víc »

Nikolaj Dolležal

Nikolaj Antonovič Dolležal (Omelnyk Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 20. listopadu 2000 Moskva, Rusko) byl sovětský vědec, energetik, profesor.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Dolležal · Vidět víc »

Nikolaj Ernestovič Bauman

Nikolaj Ernestovič Bauman (Николай Эрнестович Бауман, Kazaň – Moskva) byl ruský revolucionář, vystupující také pod pseudonymem Grač („Havran"), příslušník bolševické frakce zabitý za revoluce v roce 1905.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Ernestovič Bauman · Vidět víc »

Nikolaj Fjodorovič Fjodorov

Nikolaj Fjodorovič Fjodorov nebo také Fedorov, rusky Николай Фёдорович Фёдоров (7. června 1829 Ključi – (15.) 28. prosince 1903 Moskva) byl originální ruský náboženský myslitel a filosof, představitel ruského kosmismu a předchůdce transhumanismu.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Fjodorovič Fjodorov · Vidět víc »

Nikolaj Fjodorovič Pogodin

Nikolaj Fjodorovič Pogodin (16. listopadu 1900, Gondorovskaja na Donu – 19. září 1962, Moskva) byl sovětský dramatik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Fjodorovič Pogodin · Vidět víc »

Nikolaj Gavrilovič Spafarij

Nikolaj Gavrilovič Spafarij (1636–1708) byl moldavský šlechtic a diplomat, od začátku 70.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Gavrilovič Spafarij · Vidět víc »

Nikolaj Gennadijevič Basov

Nikolaj Genadijevič Basov (rusky Николай Геннадиевич Басов) (14. prosince 1922, Usmaň, Lipecká oblast – 1. července 2001, Moskva) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Gennadijevič Basov · Vidět víc »

Nikolaj Gerasimovič Kuzněcov

Nikolaj Gerasimovič Kuzněcov (24. července 1904, Medvedki – 6. prosince 1974, Moskva) byl ruský admirál loďstva Sovětského svazu a lidový komisař námořnictva v letech 1939–1948 a 1951–1953.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Gerasimovič Kuzněcov · Vidět víc »

Nikolaj Grjazin

Nikolaj Grjazin (* 7. října 1997) je ruský jezdec rally.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Grjazin · Vidět víc »

Nikolaj Iljič Kamov

Nikolaj Iljič Kamov (rusky Николай Ильич Камов,, Irkutsk - 24. listopadu 1973, Moskva) byl zakladatel a hlavní konstruktér sovětské konstrukční kanceláře Kamov (rusky Особое Конструкторское Бюро Камов, zkráceně ОКБ Камов, tovární prefix Ka), proslulé zejména výrobou vrtulníků s koaxiálním rotorem.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Iljič Kamov · Vidět víc »

Nikolaj Ivanovič Korotějev

Nikolaj Ivanovič Korotějev (1927, Tver – 1978) byl ruský sovětský novinář a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Ivanovič Korotějev · Vidět víc »

Nikolaj Ivanovič Krylov

Nikolaj Ivanovič Krylov (Goljajevka, Penzenská oblast – 9. února 1972 Moskva) byl sovětský maršál ruské národnosti, velitel armád za druhé světové války, po válce velel několika vojenským okruhům a od roku 1963 stál v čele strategických raketových sil Sovětské armády.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Ivanovič Krylov · Vidět víc »

Nikolaj Ivanovič Něbogatov

Nikolaj Ivanovič Něbogatov (20. dubna 1849 – 4. srpna 1922 Moskva byl kontradmirál ruského carského námořnictva. Byl jedním z velitelů v bitvě u Cušimy v Rusko-japonské válce. Poté, co byl viceadmirál Rožestvenskij zraněn, převzal velení nad 2. tichomořskou eskadrou. Aby zabránil úplnému zničení ruské flotily, přijal podmínky kapitulace a 28. května 1905 se s pěti zbývajícími bitevními loděmi vzdal japonskému císařskému námořnictvu pod vedením admirála Heihačira Tóga. Po jeho návratu do Ruska byl s přeživšími důstojníky za neúspěšnou bitvu souzen. Původně byl odsouzen k trestu smrti zastřelením, ale trest byl změněn na deset let vězení. Do roku 1909 byl vězněn v Petropavlovské pevnosti. Následně se odstěhoval do Moskvy, kde roku 1922 zemřel.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Ivanovič Něbogatov · Vidět víc »

Nikolaj Jakovenko

Nikolaj Ivanovič Jakovenko (5. listopadu 1941 Ovoščesovchoz, Rostovská oblast – 22. prosince 2006 Moskva) byl sovětský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Jakovenko · Vidět víc »

Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij

Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij (Modlin, dnes Nowy Dwór Mazowiecki v Polsku – 8. srpna 1950, Moskva) byl ruský sovětský hudební skladatel a kritik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij · Vidět víc »

Nikolaj Ježov

Nikolaj Ivanovič Ježov (1. května 1895 Petrohrad – 5. února 1940 Moskva, kvůli malému vzrůstu - pouhých 151 cm - přezdívaný krvavý skrček) byl sovětský politik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Ježov · Vidět víc »

Nikolaj Jefgrafovič Osipov

Nikolaj Jefgrafovič Osipov (12. listopadu 1877, Moskva – 19. února 1934, Praha-Vinohrady) byl český psychiatr ruského původu.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Jefgrafovič Osipov · Vidět víc »

Nikolaj Jegorovič Žukovskij

Nikolaj Jegorovič Žukovskij (17. ledna 1847 – 17. března 1921) byl ruský vědec, zakladatel moderní hydromechaniky a aeromechaniky.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Jegorovič Žukovskij · Vidět víc »

Nikolaj Jevmenov

Nikolaj Anatoljevič Jevmenov (rusky: Николай Анатольевич Евменов; * 2. dubna 1962) je ruský admirál, který v současné době slouží jako vrchní velitel ruského námořnictva.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Jevmenov · Vidět víc »

Nikolaj Judenič

Nikolaj Nikolajevič Judenič (– 5. října 1933) byl ruský generál a jeden z nejúspěšnějších generálů ruské carské armády během první světové války.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Judenič · Vidět víc »

Nikolaj Kamenskij

Nikolaj Andrejevič Kamenskij (rusky Николай Андреевич Каменский; 17. října 1931 Moskva – 21. července 2017 Moskva) byl sovětský skokan na lyžích, který závodil především v druhé polovině 50.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Kamenskij · Vidět víc »

Nikolaj Karlovič Metner

Nikolaj Karlovič Metner (Никола́й Ка́рлович Ме́тнер; Nikolai Medtner; 5. ledna 1880 Moskva – 13. listopadu 1951 Londýn) byl ruský klavírista a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Karlovič Metner · Vidět víc »

Nikolaj Karlovič von Meck

Nikolaj Karlovič von Meck (rusky Николай Карлович фон Мекк, 28. dubna 1863 – 24. květen 1929) byl ruský a sovětský specialista na provoz a budování železnic.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Karlovič von Meck · Vidět víc »

Nikolaj Konstantinovič Romanov

Nikolaj Konstantinovič Romanov rusky Великий князь Николай Константинович (Sankt-Petěrburg –, Taškent) byl ruský velkokníže, člen ruského panovnického domu.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Konstantinovič Romanov · Vidět víc »

Nikolaj Koršunov

Nikolaj Borisovič Koršunov (23. dubna 1978 v Moskvě) je ruský rockový hudebník a žurnalista.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Koršunov · Vidět víc »

Nikolaj Kornějevič Čukovskij

Nikolaj Kornějevič Čukovskij (Oděsa – 4. listopadu 1965, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a překladatel, syn spisovatele Korněje Ivanoviče Čukovského.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Kornějevič Čukovskij · Vidět víc »

Nikolaj Krestinskij

Nikolaj Nikolajevič Krestinskij (Mogilev – 15. března 1938, Moskva) byl bolševický revolucionář a sovětský politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Krestinskij · Vidět víc »

Nikolaj Krylenko

Nikolaj Vasiljevič Krylenko (Никола́й Васи́льевич Крыле́нко; 14. května 1885 Bechtějevo – 29. července 1938 Moskva) byl sovětský voják, právník a politik, jeden ze starých bolševiků, kteří se podíleli na komunistickém teroru raných let sovětského režimu a které pak zlikvidovaly stalinské čistky.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Krylenko · Vidět víc »

Nikolaj Latyšev

Nikolaj Gavrilovič Latyšev (Николай Гаврилович Латышев, 22. listopadu 1913 Moskva – 18. února 1999 tamtéž) byl sovětský fotbalista a rozhodčí.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Latyšev · Vidět víc »

Nikolaj Manošin

Nikolaj Manošin; (6. března 1938 Moskva – 10. února 2022) byl ruský fotbalista, záložník, jenž reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Manošin · Vidět víc »

Nikolaj Michajlovič Švernik

Nikolaj Michajlovič Švernik (Petrohrad – 24. prosince 1970, Moskva) byl sovětský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Michajlovič Švernik · Vidět víc »

Nikolaj Michajlovič Karamzin

Nikolaj Michajlovič Karamzin (Michajlovka, Orenburská oblast – Petrohrad) byl ruský preromantický spisovatel a historik, známý především svými dvanáctisvazkovými Dějinami Říše ruské, ve kterých zpracoval ruské dějiny do počátku 17. století.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Michajlovič Karamzin · Vidět víc »

Nikolaj Morozov

Nikolaj Alexandrovič Morozov (– 30. července 1946) byl ruský revolucionář-narodnik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Morozov · Vidět víc »

Nikolaj Někrasov

Nikolaj Vissarionovič Někrasov (Petrohrad, Ruské impérium – 7. května 1940, Moskva, SSSR) byl ruský politik a poslední generální guvernér Finského velkoknížectví.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Někrasov · Vidět víc »

Nikolaj Nenovsky

Nikolaj Nenovsky (* 26. června 1963 Veliko Tarnovo) je bulharský ekonom, jehož základní oblasti zkoumání je měnová politika a teorie, dějiny měnových systémů, dějiny ekonomického uvažování a politická ekonomie.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nenovsky · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Žukov

Nikolaj Nikolajevič Žukov (2. prosince 1908, Moskva – 24. září 1973, tamtéž) byl ruský sovětský malíř, grafik a ilustrátor.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nikolajevič Žukov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Blochin

Nikolaj Nikolajevič Blochin (21. dubnajul. / 4. května greg. 1912 – 16. května 1993 Moskva) byl sovětský lékař – chirurg a onkolog, hrdina socialistické práce (1972).

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nikolajevič Blochin · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Luzin

Nikolaj Nikolajevič Luzin (9. prosince 1883 – 28. února 1950) byl sovětský matematik pracující zejména v oboru teorie množin a v matematické analýze.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nikolajevič Luzin · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj

Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj (Николай Николаевич Миклухо-Маклай, ukrajinsky Микола Миколайович Миклухо-Маклай, anglicky Nicolai Nicolaevich Miklouho-Maclay) ((5.) 17. července 1846, Rožděstvenskoje – (2.) 14. dubna 1888) byl ruský etnograf, antropolog a cestovatel ukrajinského původu, který zkoumal původní obyvatele jihovýchodní Asie, Austrálie a Oceánie včetně domorodců severovýchodního břehu Nové Guineje.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Polikarpov

Nikolaj Nikolajevič Polikarpov (8. června 1892, vesnice Georgijevskoje, Orlovská gubernie – 30. července 1944, Moskva) byl sovětský letecký konstruktér.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nikolajevič Polikarpov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Rachmanov (fotograf)

Nikolaj Nikolajevič Rachmanov (26. září 1932, Moskva – 8. února 2021) byl uznávaný klasik sovětské fotografie a fotoreportér.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nikolajevič Rachmanov (fotograf) · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Suchanov

Nikolaj Nikolajevič Suchanov (vlastním jménem; 9. prosince 1882, Moskva, Ruské impérium – 29. června 1940, Omsk, SSSR) byl sovětský ekonom, historik, novinář a také revolucionář – menševik, účastnící se tzv.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nikolajevič Suchanov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Zlatovratskij

N. N. Zlatovratskij na smrtelném loži. Nikolaj Nikolajevič Zlatovratskij (Vladimir – Moskva) byl ruský spisovatel, představitel slavjanofilského křídla narodnictví.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nikolajevič Zlatovratskij · Vidět víc »

Nikolaj Nosov

Nikolaj Nikolajevič Nosov (22. listopadu 1908 Kyjev – 26. července 1976 Moskva) byl ruský autor dětských knih.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Nosov · Vidět víc »

Nikolaj Ogarkov

Nikolaj Vasiljevič Ogarkov (30. října 1917, Molokovo – 23. ledna 1994 v Moskvě) byl maršál Sovětského svazu, náčelník Generálního štábu Sovětské armády a velitel vojsk Západního strategického směru.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Ogarkov · Vidět víc »

Nikolaj Patrušev

Nikolaj Platonovič Patrušev (* 11. července 1951, Leningrad) je generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace (od roku 2008), dlouholetý pracovník sovětské tajné služby KGB a v letech 1999 až 2008 ředitel nástupnické ruské tajné služby FSB.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Patrušev · Vidět víc »

Nikolaj Pavlovič Dileckij

Nikolay Pavlovič Dileckij (Микола Павлович Дилецький, Николай Павлович Дилецкий, kolem roku 1630, Kyjev – po roce 1680, Moskva) byl ukrajinsko-ruský hudební teoretik a skladatel.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Pavlovič Dileckij · Vidět víc »

Nikolaj Peskov

Nikolaj Dmitrijevič Peskov (známý též jako Nikolaj Čoulz; * 3. února 1990 Moskva) je ruský podnikatel a syn tiskového mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Peskov · Vidět víc »

Nikolaj Petrovič Kamanin

Nikolaj Kamanin při záchraně Čeljuskinců na poštovní známce Nikolaj Petrovič Kamanin (18. října 1908 Melenki, nyní Vladimirská oblast – 12. března 1982 Moskva) byl sovětský letec a vojevůdce, generálplukovník letectva a hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Petrovič Kamanin · Vidět víc »

Nikolaj Platonovič Ogarjov

Nikolaj Platonovič Ogarjov (Petrohrad, Ruské impérium –, Greenwich, Spojené království) byl ruský socialista, publicista a básník.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Platonovič Ogarjov · Vidět víc »

Nikolaj Pučkov

Nikolaj Pučkov (rusky:Николай Георгиевич Пучков) (30. ledna 1930, Moskva – 9. srpna 2005, Petrohrad) byl sovětský reprezentační hokejový brankář.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Pučkov · Vidět víc »

Nikolaj Robertovič Erdman

Nikolaj Robertovič Erdman (rusky Никола́й Ро́бертович Э́рдман, Moskva – 10. srpna 1970 Moskva) byl sovětský dramatik a scenárista, známý především svou spoluprací s režisérem Vsevolodem Mejercholdem ve dvacátých letech 20.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Robertovič Erdman · Vidět víc »

Nikolaj Rubinstein

Nikolaj Grigorjevič Rubinstein (Moskva – 23. března 1881 Paříž) byl ruský klavírista, dirigent a skladatel.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Rubinstein · Vidět víc »

Nikolaj Rukavišnikov

Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov, rusky Рукавишников, Николай Николаевич,(18. září 1932 Tomsk, SSSR – 19. října 2002 Moskva), sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Rukavišnikov · Vidět víc »

Nikolaj Savvič Abaza

Nikolaj Savvič Abaza (– Mykola Savovyč Abaza, 1837 Moskva – 1901 tamtéž) byl ruský lékař, voják, úředník a politik ukrajinského původu.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Savvič Abaza · Vidět víc »

Nikolaj Sedorjak

Nikolaj Sedorjak, též Nykolaj Sedorjak (2. nebo 3. října 1891 Velykyj Byčkiv – 18. září 1934 Moskva), byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa na Podkarpatské Rusi.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Sedorjak · Vidět víc »

Nikolaj Semjonovič Kardašov

Nikolaj Semjonovič Kardašov (25. dubna 1932 Moskva – 3. srpna 2019) byl sovětský astrofyzik, doktor fyzikálních a matematických věd, zástupce ředitele Astrokosmického centra na Lebeděvově fyzikálním ústavu Ruské akademie věd v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Semjonovič Kardašov · Vidět víc »

Nikolaj Sergejevič Trubeckoj

Kníže Nikolaj Sergejevič Trubeckoj ((15. dubna 1890 Moskva – 25. června 1938 Vídeň) byl ruský jazykovědec a etnolog, zakladatel fonologie jako vědecké disciplíny, zakládající člen Pražského lingvistického kroužku.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Sergejevič Trubeckoj · Vidět víc »

Nikolaj Smirnov

Nikolaj Grigorjevič Smirnov (15. března 1890, Vjazma – 27. června 1933, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Smirnov · Vidět víc »

Nikolaj Storonskij

Nikolaj Nikolajevič Storonskij (* 21. července 1984, Moskva) je britský podnikatel ruského původu.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Storonskij · Vidět víc »

Nikolaj Strunnikov

Nikolaj Vasiljevič Strunnikov (4. prosince(jul.)/16. prosince(greg.) 1886 Sknjatino – 12. ledna 1940 Moskva, Ruská SFSR) byl ruský rychlobruslař a cyklista.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Strunnikov · Vidět víc »

Nikolaj Sviščev-Paola

Nikolaj Sviščev-Paola: Žebrák s lyrou, asi 1900 Nikolaj Ivanovič Sviščev-Paola (rus. Николай Иванович Свищев-Паола, 1874 Moskva - 1964) byl sovětský fotograf.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Sviščev-Paola · Vidět víc »

Nikolaj Telešov

Nikolaj Dmitrijevič Telešov (10. listopadu 1867 Moskva – 14. března 1957 Moskva) byl ruský spisovatel, básník, organizátor slavného okruhu moskevských spisovatelů "Среда" (1899–1916).

Nový!!: Moskva a Nikolaj Telešov · Vidět víc »

Nikolaj Umov

Nikolaj Alexejevič Umov (Simbirsk, dnes Uljanovsk – Moskva) byl ruský fyzik, zabývající se především přenosy a přeměnami energie.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Umov · Vidět víc »

Nikolaj Vasiljevič Basargin

Nikolaj Vasiljevič Basargin (rusky Николай Васильевич Басаргин) byl děkabrista, odsouzený v roce 1826 jako umírněný člen Jižní sekce děkabristů ke ztrátě majetku, šlechtického titulu a ke dvaceti letům nucených prací na Sibiři.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Vasiljevič Basargin · Vidět víc »

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Sergej Lvovič Levickij: Nikolaj Vasiljevič Gogol, 1849, daguerrotypie Busta dramatika v Petrohradu Nikolaj Vasiljevič Gogol (– Mykola Vasyľovyč Hohoľ;, Soročynce, dnes Velyki Soročynci –, Moskva) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Vasiljevič Gogol · Vidět víc »

Nikolaj Vasiljevič Věreščagin

Nikolaj Vasiljevič Věreščagin (rusky Никола́й Васильевич Верещагин) byl ruský vědec a průmyslník, žák Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Vasiljevič Věreščagin · Vidět víc »

Nikolaj Vavilov

Nikolaj Ivanovič Vavilov,, (Moskva – 26. ledna 1943, Saratov) byl sovětský biolog a propagátor genetiky v SSSR.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Vavilov · Vidět víc »

Nikolaj Viktorovič Podgornyj

Nikolaj Viktorovič Podgornyj (Nikolaj Viktorovič Podgornyj,, Mykola Viktorovyč Pidhornyj;, Karlovka – 11. ledna 1983, Kyjev) byl sovětský komunistický politik ukrajinské národnosti.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Viktorovič Podgornyj · Vidět víc »

Nikolaj Vladimirovič Někrasov

Nikolaj Vladimirovič Někrasov (18. prosince 1900, Moskva - 4. října 1938, popraven) byl ruský novinář.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Vladimirovič Někrasov · Vidět víc »

Nikolaj Vladimirovič Toman

Nikolaj Vladimirovič Toman (Orel – 6. srpna 1974, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Vladimirovič Toman · Vidět víc »

Nikolaj Zelinskij

Nikolaj Dmitrievič Zelinskij (rusky: Николай Дмитриевич Зелинский; 6. února 1861 Tiraspol - 31. července 1953 Moskva) byl moldavský a sovětský chemik.

Nový!!: Moskva a Nikolaj Zelinskij · Vidět víc »

Nikolajevsk na Amuru

Nikolajevsk na Amuru (rusky Никола́евск-на-Аму́ре, do roku 1926 pouze Nikolajevsk) je město nacházející se na levém břehu řeky Amur, v Chabarovském kraji Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Nikolajevsk na Amuru · Vidět víc »

Nikolina Šterevová

Nikolina Pavlova Šterevová (bulharsky: Николина Павлова Щерева; 21. ledna 1955 Sofie, Bulharská lidová republika) je bývalá bulharská atletka, běžkyně, stříbrná olympijská medailistka a dvojnásobná halová mistryně Evropy v běhu na 800 metrů.

Nový!!: Moskva a Nikolina Šterevová · Vidět víc »

Nikoloz Basilašvili

Nikoloz Basilašvili, gruzínsky: ნიკოლოზ ბასილაშვილი, (* 23. února 1992 Tbilisi) je gruzínský profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Nikoloz Basilašvili · Vidět víc »

Nikoloz Lekišvili

Nikoloz Lekišvili, znám také jako Niko Lekišvili (Gruzínsky: ნიკოლოზ "ნიკო" ლეკიშვილი) (*20. dubna 1947) je gruzínský politik a bývalý Státní ministr.

Nový!!: Moskva a Nikoloz Lekišvili · Vidět víc »

Nikolskoje (Kamčatský kraj)

Nikolskoje (rusky Нико́льское) je vesnice v Kamčatském kraji Dálněvýchodního federálního okruhu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Nikolskoje (Kamčatský kraj) · Vidět víc »

Nikon (patriarcha)

Nikon, rusky Ни́кон, vlastním jménem Nikita Minin, rusky Никита Минин (7. května 1605 – 17. srpna 1681, Jaroslavl) byl pravoslavný duchovní, šestý patriarcha moskevský a celé Rusi, církevní reformátor.

Nový!!: Moskva a Nikon (patriarcha) · Vidět víc »

Nil Chasevyč

Nil Antonovyč Chasevyč (13. listopadu 1905 – 4. března 1951) byl ukrajinský malíř, grafik, exlibrista; člen umělecké skupiny „Spokij“.

Nový!!: Moskva a Nil Chasevyč · Vidět víc »

Nil Sorský

Sv. Nil Sorský v poustevně Sv.

Nový!!: Moskva a Nil Sorský · Vidět víc »

Nina Alexejevna Lobkovská

Nina Alexejevna Lobkovská (rusky: Нина Алексеевна Лобковская) (* 1925) byla velitelka roty žen-odstřelovaček Rudé armády.

Nový!!: Moskva a Nina Alexejevna Lobkovská · Vidět víc »

Nina Chruščovová

Nina Petrovna Chruščovová, roz.

Nový!!: Moskva a Nina Chruščovová · Vidět víc »

Nina Hrušková-Bělská

Nina Hrušková-Bělská (5. května 1925, Novočerkassk, Sovětský svaz – 30. listopadu 2015, Praha, Česko) byla šachistka, která reprezentovala Československo.

Nový!!: Moskva a Nina Hrušková-Bělská · Vidět víc »

Nina Ponomarjovová

Nina Apollonovna Ponomarjovová (27. dubna 1929 Smyčka, Sverdlovská oblast – 19. srpna 2016 Moskva) byla sovětská atletka, jejíž specializací byl hod diskem.

Nový!!: Moskva a Nina Ponomarjovová · Vidět víc »

Nina Sergejevna Pavlova

Nina Sergejevna Pavlova (rusky Нина Сергеевна Павлова; 14. června 1932, Moskva – 23. srpna 2021) byla ruská filoložka a překladatelka.

Nový!!: Moskva a Nina Sergejevna Pavlova · Vidět víc »

Nina Stojanovićová

Nina Stojanovićová, srbsky: Nina Stojanović/Нина Стојановић (* 30. července 1996 Bělehrad), je srbská profesionální tenistka praktikující útočný styl.

Nový!!: Moskva a Nina Stojanovićová · Vidět víc »

Nino Burdžanadze

Nino Burdžanadze (gruzínsky: ნინო ბურჯანაძე, *16. července 1964 Kutaisi Gruzie) je gruzínská právnička a politička, od ledna 2001 do června 2008 předsedkyně gruzínského parlamentu.

Nový!!: Moskva a Nino Burdžanadze · Vidět víc »

Nizozemské Antily na letních olympijských hrách

Nizozemské Antily na letních olympijských hrách startovaly mezi lety 1952 a 2008.

Nový!!: Moskva a Nizozemské Antily na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Nizozemsko na letních olympijských hrách

Nizozemsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Nizozemsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Nizozemsko na Letních olympijských hrách 1980

Nizozemsko na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovala výprava 75 sportovců, z toho 57 mužů a 18 žen v 10 sportech.

Nový!!: Moskva a Nizozemsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Njuša

Anna Vladimirovna Šuročkinová, (* 15. srpna 1990, Moskva, Sovětský svaz, dnes Rusko) známá pod uměleckým pseudonymem Njuša, (Nyusha) je ruská populární zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Njuša · Vidět víc »

NKVD

NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl,, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).

Nový!!: Moskva a NKVD · Vidět víc »

Noční hlídka (film)

Noční hlídka je ruský fantasy film režiséra Timura Bekmambetova natočený na motivy stejnojmenné knihy spisovatele Sergeje Lukjaněnka.

Nový!!: Moskva a Noční hlídka (film) · Vidět víc »

Noční orel

Noční orel (Ночной Орел) je rusky napsaný vědeckofantastický román pro mládež českého spisovatele Václava Kličky, který vytvořil pod pseudonymem Alexandr Lomm (Александр Ломм).

Nový!!: Moskva a Noční orel · Vidět víc »

Noční vlci

Noční vlci (– Nočnyje Volki, původním názvem —) je kontroverzní ruský nacionalistický motorkářský klub.

Nový!!: Moskva a Noční vlci · Vidět víc »

Nodar Chašba

Nodar Chašba (plným jménem Nodar Vladimirovič Chašba, abchazsky: Нодар Хашба, gruzínsky: ნოდარ ხაშბა, rusky: Нодар Владимирович Хашба; nar.) je abchazský a ruský politik, bývalý premiér Abcházie a bývalý starosta Suchumi.

Nový!!: Moskva a Nodar Chašba · Vidět víc »

Noginsk

Noginsk je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Noginsk · Vidět víc »

Nogliki

Nogliki je sídlo městského typu v Sachalinské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Nogliki · Vidět víc »

Nona Gaprindašviliová

Nona Gaprindašviliová (* 3. května 1941, Zugdidi) je dříve sovětská a poté gruzínská šachistka, pětinásobná mistryně světa v šachu, když titul držela od roku 1962 do roku 1978 a jedenáctinásobná vítězka šachové olympiády žen s družstvy Sovětského svazu (10) a Gruzie (1).

Nový!!: Moskva a Nona Gaprindašviliová · Vidět víc »

Noor Inayat Khanová

Noor-un-Nisa Inayat Khanová (1. ledna 1914 – 13. září 1944) byla britská špionka za druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Noor Inayat Khanová · Vidět víc »

Norbert Növényi

Norbert Növényi (* 15. května 1957 Budapešť, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Norbert Növényi · Vidět víc »

Nord Stream

Nord Stream, případně Severní proud (– Severnyj potok a), je soustava neaktivních podmořských plynovodů na dně Baltského moře, které jsou určeny k přepravě zemního plynu z Ruska do Německa.

Nový!!: Moskva a Nord Stream · Vidět víc »

Norman Foster

Norman Robert Foster (Lord Foster of Thames Bank) (* 1. června 1935, Manchester, Spojené království) je britský architekt a designér.

Nový!!: Moskva a Norman Foster · Vidět víc »

Norsko na letních olympijských hrách

Norsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Norsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Norsko na Letních olympijských hrách 2020

Norsko na Letních olympijských hrách 2020 reprezentovalo 93 sportovců v 15 sportech.

Nový!!: Moskva a Norsko na Letních olympijských hrách 2020 · Vidět víc »

Nova

Nova (lat. nova, čes. nová), zastarale též nová hvězda, je označení pro astronomický jev, při němž v důsledku náhlého spuštění termonukleární reakce (kataklyzmického výbuchu), způsobeného nahromaděním vodíkového a heliového plazmatu na povrchu bílého trpaslíka v soustavě těsné dvojhvězdy, hvězdný objekt prudce zvýší asi stotisíckrát až milionkrát svoji jasnost, tedy o 13 až 15 magnitud.

Nový!!: Moskva a Nova · Vidět víc »

Nova Borba

Nova Borba (v srbské cyrilici Нова Борба) byl deník, který vydávali členové informbyrovské emigrace v Praze.

Nový!!: Moskva a Nova Borba · Vidět víc »

Novaja gazeta

Jelena Valerijevna Milašinová, novinářka deníku ''Novaja gazeta'' Novaja gazeta jsou ruské liberální a opoziční noviny.

Nový!!: Moskva a Novaja gazeta · Vidět víc »

Nové muzeum

Nové muzeum (německy Neues Museum) je jedno z pěti muzeí v Berlíně v Německu, soustředěných na Muzejním ostrově.

Nový!!: Moskva a Nové muzeum · Vidět víc »

Nový Arbat

Nový Arbat je název významné ulice v centru Moskvy.

Nový!!: Moskva a Nový Arbat · Vidět víc »

Nový Zéland na letních olympijských hrách

Nový Zéland na letních olympijských hrách startuje od roku 1920.

Nový!!: Moskva a Nový Zéland na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Novgorodská oblast

Novgorodská oblast je jednou z oblastí Ruské federace a nachází se v její severozápadní části.

Nový!!: Moskva a Novgorodská oblast · Vidět víc »

Novlene Williamsová-Millsová

Novlene Williamsová-Millsová, rozená Novlene Williams (* 26. dubna 1982, Saint Ann Parish) je jamajská atletka, sprinterka.

Nový!!: Moskva a Novlene Williamsová-Millsová · Vidět víc »

Novo-Ogarjovo

Novo-Ogarjovo (rusky Ново-Огарёво) je panské sídlo (v ruskojazyčných oblastech je tento typ sídla označován jako усадьба), zahrnující celý komplex staveb – ústřední panské sídlo, hospodářské budovy, parkové stavby včetně samotného parku a další objekty.

Nový!!: Moskva a Novo-Ogarjovo · Vidět víc »

Novočeboksarsk

Novočeboksarsk je město v Čuvašsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Novočeboksarsk · Vidět víc »

Novočerkassk

Novočerkassk je město v Ruské federaci, které spadá do Rostovské oblasti na jihozápadě země.

Nový!!: Moskva a Novočerkassk · Vidět víc »

Novoděvičí hřbitov

Novoděvičí hřbitov, vstupní brána Novoděvičí hřbitov (nebo hřbitov Novoděvičí, rusky Новодевичье кладбище) je jedno z nejvýznamnějších pohřebišť v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Novoděvičí hřbitov · Vidět víc »

Novoděvičí klášter

Novoděvičí klášter je pravoslavný ženský klášter v Moskvě na Děvičím poli u řeky Moskvy.

Nový!!: Moskva a Novoděvičí klášter · Vidět víc »

Novogirejevo (stanice metra v Moskvě)

Novogirejevo je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Novogirejevo (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Novojaseněvskaja (stanice metra v Moskvě)

Novojaseněvskaja, dříve Bitcevskij park, je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Novojaseněvskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Novokosino (stanice metra v Moskvě)

Novokosino je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Novokosino (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Novokuzněck

Novokuzněck (rusky Новокузне́цк) je město v Kemerovské oblasti na Sibiři v Rusku.

Nový!!: Moskva a Novokuzněck · Vidět víc »

Novokuzněckaja (stanice metra v Moskvě)

Novokuzněckaja (projektový název byl Klementovskij pereulok) je přestupní stanice metra v Moskvě, na Zamoskvorecké lince.

Nový!!: Moskva a Novokuzněckaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Novomoskovsk (Rusko)

Novomoskovsk, do roku 1933 Bobriki (Бобрики) a poté do roku 1961 Stalinogorsk (Сталиногорск), je město v Rusku, v jeho evropské části, 220 km jižně od Moskvy, má 130 000 obyvatel.

Nový!!: Moskva a Novomoskovsk (Rusko) · Vidět víc »

Novorossijsk

Novorossijsk (rusky Новороссийск, ukrajinsky Новоросійськ) je přístavní město v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Novorossijsk · Vidět víc »

Novosibirsk

Novosibirsk (do roku 1925 Novonikolajevsk) je ruské město na řece Ob v jihovýchodní části Západosibiřské roviny, administrativní centrum Sibiřského federálního okruhu a Novosibirské oblasti.

Nový!!: Moskva a Novosibirsk · Vidět víc »

Novosibirská oblast

Novosibirská oblast je jedna z oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Novosibirská oblast · Vidět víc »

Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu

Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu je divadlo v ruském Novosibirsku.

Nový!!: Moskva a Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu · Vidět víc »

Novyj Oskol

Novyj Oskol je město v Bělgorodské oblasti v Rusku, žije zde 18 359 obyvatel (2021).

Nový!!: Moskva a Novyj Oskol · Vidět víc »

Novyj Port

Novyj Port (česky též Nový Port) je ruský arktický přístav a vesnický okres v Jamalském okrese Jamalsko-něneckého autonomního okruhu Ruska.

Nový!!: Moskva a Novyj Port · Vidět víc »

Novyj Urengoj

Novyj Urengoj je město v Jamalo-něneckém autonomním okruhu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Novyj Urengoj · Vidět víc »

Novyje Čerjomuški

Novyje Čerjomuški může znamenat.

Nový!!: Moskva a Novyje Čerjomuški · Vidět víc »

NPO Energomaš

NPO Energomaš je hlavní ruský výrobce raketových motorů.

Nový!!: Moskva a NPO Energomaš · Vidět víc »

NTC aréna

NTC aréna, oficiálně od roku 2019 AXA aréna NTC, dříve Sibamac Arena a Aegon aréna, je víceúčelová aréna se zatahovací střechou ve slovenské metropoli Bratislavě.

Nový!!: Moskva a NTC aréna · Vidět víc »

Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu

kulaky Nucené přesuny skupin obyvatel byla politika uplatňovaná v Sovětském svazu, a to především ve 30.–50.

Nový!!: Moskva a Nucené přesuny obyvatel v Sovětském svazu · Vidět víc »

O Srdce Mladého světa 1990

Turnaj o Srdce Mladého světa uspořádaný roku 1990 byl posledním (24.) ročníkem československé fotbalové soutěže ženských družstev, která se od roku 1966 konala pod záštitou tuzemského týdeníku Mladý svět.

Nový!!: Moskva a O Srdce Mladého světa 1990 · Vidět víc »

Občanská válka v Sýrii

Syrská občanská válka je trvající vnitřní ozbrojený konflikt v Sýrii.

Nový!!: Moskva a Občanská válka v Sýrii · Vidět víc »

Občanská válka v Tádžikistánu

Tádžická občanská válka vypukla v květnu 1992 povstáním tádžických klanů z Gharmu a Horského Badachšánu proti vládě Rachmóna Nabíjeva, ve které dominovali představitelé Leninabádu a Kulje.

Nový!!: Moskva a Občanská válka v Tádžikistánu · Vidět víc »

Obchod se slonovinou

Obchod se slonovinou v Africe kolem roku 1912 Obchod se slonovinou je komerční a často ilegální obchod se slonovinovými kly a výrobky z nich.

Nový!!: Moskva a Obchod se slonovinou · Vidět víc »

OBI

OBI je německý řetězec hobbymarketů, který působí v 10 zemích Evropy včetně Česka.

Nový!!: Moskva a OBI · Vidět víc »

Obměkčení zlých srdcí

Ikona Matky Boží Obměkčení zlých srdcí Ikona Matky Boží Obměkčení zlých srdcí je podobná svým obsahem s ikonami Sedmistřelná a Strastná ikona Matky Boží: i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.

Nový!!: Moskva a Obměkčení zlých srdcí · Vidět víc »

Obninsk

Obninsk (rusky Обнинск) je město, ležící v centrální části Ruska na řece Protvě 100 km jihozápadně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Obninsk · Vidět víc »

Obojaň

Obojaň je město v Kurské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Obojaň · Vidět víc »

Obrazárna

Obrazárna je sbírka obrazů.

Nový!!: Moskva a Obrazárna · Vidět víc »

Obyvatelstvo Estonska

Tento článek se zabývá tématem obyvatel Estonska.

Nový!!: Moskva a Obyvatelstvo Estonska · Vidět víc »

Obyvatelstvo evropských zemí

Čísla vystihující populační situaci v Evropě se liší podle definice evropských hranic.

Nový!!: Moskva a Obyvatelstvo evropských zemí · Vidět víc »

Obyvatelstvo Ruska

Graf vývoje počtu obyvatel Ruska Tento článek poskytuje základní informace o demografii Ruska.

Nový!!: Moskva a Obyvatelstvo Ruska · Vidět víc »

Ochotsk

Ochotsk (Охотск) je přístav a sídlo městského typu v Chabarovském kraji u ústí řeky Ochoty při pobřeží Ochotského moře.

Nový!!: Moskva a Ochotsk · Vidět víc »

Ochranný systém metra

Ládví v Praze Hermetické dveře ve stanici Opatov Ochranný systém metra je speciální vybavení sítě metra v některých městech (například Praha, Moskva, Minsk, Taškent, Pchjongjang, Singapur), které umožňuje podzemní část systému v případě ohrožení uzavřít a zajistit její fungování jako krytu civilní obrany (či případného zázemí některých organizací za možné války apod.). Historicky poprvé sloužilo metro ochraně civilního obyvatelstva v dobách občanské války ve Španělsku v 30.

Nový!!: Moskva a Ochranný systém metra · Vidět víc »

Ocnița

Ocnița (rumunsky Ocnița; rusky Окница, Oknica; ukrajinsky Окниця, Oknycja) je město na severu Moldavska a sídlo stejnojmenného okresu, nejsevernějšího v Moldavsku.

Nový!!: Moskva a Ocnița · Vidět víc »

Oděsa

Oděsa je město na jižní Ukrajině, hlavní město Oděské oblasti se dvěma největšími ukrajinskými přístavy na pobřeží Černého moře, 440 km jižně od Kyjeva a 45 km východně od moldavských hranic.

Nový!!: Moskva a Oděsa · Vidět víc »

Oddíl astronautů NASA

Oddíl astronautů NASA je součást amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), která vybírá, trénuje a zařazuje astronauty do posádek amerických a mezinárodních vesmírných misí.

Nový!!: Moskva a Oddíl astronautů NASA · Vidět víc »

Oddíl kosmonautů CPK

Oddíl kosmonautů CPK je jedním z oddílů kosmonautů v Rusku, resp.

Nový!!: Moskva a Oddíl kosmonautů CPK · Vidět víc »

Odincovo

Odincovo je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Odincovo · Vidět víc »

Odsun sovětských vojsk z Československa

Sovětští vojáci během odsunu Odsun sovětských vojsk z Československa spočíval v nenásilném postupném odchodu Střední skupiny vojsk, která byla na československém území vytvořena 24.

Nový!!: Moskva a Odsun sovětských vojsk z Československa · Vidět víc »

OGAE

OGAE (francouzsky Organisation Générale des Amateurs de l'Eurovision, anglicky: General Organization of Eurovision Fans) je nevládní a nezisková mezinárodní organizace, kterou tvoří 42 fanklubů Eurovision Song Contest z celé Evropy i mimo ni.

Nový!!: Moskva a OGAE · Vidět víc »

Ogoňok

''Ogoňok'', 20. září 1942 Ogoňok (Огонёк, česky Ohníček) byl ruský týdenní ilustrovaný časopis, který byl v SSSR ve své době velmi populární.

Nový!!: Moskva a Ogoňok · Vidět víc »

Ojmjakon

Ojmjakon (anglicky Oymyakon) je vesnice nacházející se na Dálném východě v ruské republice Sacha (Jakutsko).

Nový!!: Moskva a Ojmjakon · Vidět víc »

OK-GLI

OK-GLI v muzeu ve Špýru OK-GLI (v programu Buran označen BTS-02) je testovací raketoplán programu Buran.

Nový!!: Moskva a OK-GLI · Vidět víc »

Oka (přítok Volhy)

Oka je řeka v Tulské, Orelské, Moskevské, Kalužské, Rjazaňské, Vladimirské a v Nižněnovgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Oka (přítok Volhy) · Vidět víc »

Okťabrskij (Belgorodská oblast)

Okťabrskij je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Okťabrskij (Belgorodská oblast) · Vidět víc »

Okťabrskij (město v Baškortostánu)

Okťabrskij je město v Baškortostánu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Okťabrskij (město v Baškortostánu) · Vidět víc »

OKO

OKO je komplex dvou mrakodrapů mezinárodního obchodního centra (Moskva-City) v Moskvě, vybudovaný mezi lety 2011 – 2015.

Nový!!: Moskva a OKO · Vidět víc »

Oko (rozcestník)

Slovo oko má více významů.

Nový!!: Moskva a Oko (rozcestník) · Vidět víc »

Okruh (územní jednotka)

Okruh (a) slouží nebo sloužil jako označení pro územněsprávní jednotku v některých východoevropských státech.

Nový!!: Moskva a Okruh (územní jednotka) · Vidět víc »

Okruh k objíždění obce

Městský okruh v Praze-Smíchově Karviná, značení okruhu na sloupu uličního osvětlení Okruh (často městský okruh) je v silniční dopravě označení pozemní komunikace (zpravidla silnice nebo místní komunikace), která je určena k objíždění obce nebo její části, většinou proto, aby centrum obce nebylo zahlceno množstvím vozidel.

Nový!!: Moskva a Okruh k objíždění obce · Vidět víc »

Olaf Beyer

Olay Beyer (* 4. srpna 1957, Grimma, Sasko) je bývalý východoněmecký atlet, běžec, který se věnoval středním tratím, zejména půlce.

Nový!!: Moskva a Olaf Beyer · Vidět víc »

Oldřich Černík

Oldřich Černík (27. října 1921, Ostrava – 19. října 1994, Praha) byl český komunistický politik, československý premiér v letech 1968–1970.

Nový!!: Moskva a Oldřich Černík · Vidět víc »

Oldřich Burda

Oldřich Burda (14. prosince 1924 Staré Město – 17. listopadu 1988) byl český a československý voják, pracovník bezpečnostních složek (ředitel vojenské rozvědky), v hodnosti generálmajora, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.

Nový!!: Moskva a Oldřich Burda · Vidět víc »

Oldřich Leška

Oldřich Leška (16. června 1927, Jablonec nad Nisou – 9. srpna 1997, Praha) byl český lingvista, rusista a slavista.

Nový!!: Moskva a Oldřich Leška · Vidět víc »

Oldřich Rott

Oldřich Rott (* 26. května 1951, Třebechovice pod Orebem) je bývalý československý fotbalový reprezentant, záložník.

Nový!!: Moskva a Oldřich Rott · Vidět víc »

Ole Ålgård

Ole Ålgård (9. září 1921, Ålgård – 26. ledna 1995) byl norský velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Ole Ålgård · Vidět víc »

Oleg Aťkov

Oleg Jurjevič Aťkov, rusky Олег Юрьевич Атьков (* 9. května 1949, Chvorosjanka, Kujbyševská oblast, SSSR, nyní Rusko), je sovětský lékař, bývalý kosmonaut ze Saljutu 7.

Nový!!: Moskva a Oleg Aťkov · Vidět víc »

Oleg Alexandrovič Lavrenťjev

Oleg Alexandrovič Lavrenťjev ((7. července 1926 – 10. února 2011) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Moskva a Oleg Alexandrovič Lavrenťjev · Vidět víc »

Oleg Alexandrovič Trojanovskij

Oleg Alexandrovič Trojanovskij (24. listopadu 1919 – 21. prosince 2003) byl sovětský diplomat, stálý zástupce Sovětského svazu při Organizaci spojených národů v letech 1976 až 1986.

Nový!!: Moskva a Oleg Alexandrovič Trojanovskij · Vidět víc »

Oleg Artěmjev

Oleg Germanovič Artěmjev (* 28. prosince 1970 Riga, Lotyšská SSR, SSSR) je ruský kosmonaut, 534. člověk ve vesmíru.

Nový!!: Moskva a Oleg Artěmjev · Vidět víc »

Oleg Šarapov

Oleg Lvovič Šarapov (rusky Олег Львович Шарапов; 9. ledna 1967 Moskva – 23. března 2007 Moskva) byl sovětský fotbalový útočník ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Oleg Šarapov · Vidět víc »

Oleg Božjev

Oleg Felevič Božjev (* 25. srpna 1961 Moskva, Ruská SFSR) je bývalý sovětský a ruský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Oleg Božjev · Vidět víc »

Oleg Dmitrijevič Baklanov

Oleg Dmitrijevič Baklanov, (17. března 1932 Charkov, Ukrajinská SSR – 28. července 2021 Moskva) byl sovětský politik, v 80.

Nový!!: Moskva a Oleg Dmitrijevič Baklanov · Vidět víc »

Oleg Drobnickij

Oleg Grigorijevič Drobnickij (18. ledna 1933 Mytišči, Moskevská oblast – 3. března 1973) byl sovětský filosof a vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd.

Nový!!: Moskva a Oleg Drobnickij · Vidět víc »

Oleg Gončarenko

Oleg Georgijevič Gončarenko (18. srpna 1931 Charkov, Ukrajinská SSSR – 16. prosince 1986 Moskva, Ruská SFSR) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Oleg Gončarenko · Vidět víc »

Oleg Homola (1948)

Oleg Homola (* 22. srpna 1948 Praha) je český fotograf, hudebník, publicista, vysokoškolský pedagog a multimediální tvůrce.

Nový!!: Moskva a Oleg Homola (1948) · Vidět víc »

Oleg Ivanov

Oleg Alexandrovič Ivanov (rusky: Олег Александрович Иванов; * 4. srpna 1986) je ruský fotbalový záložník, který hraje na pozici středního záložníka za Rubin Kazaň.

Nový!!: Moskva a Oleg Ivanov · Vidět víc »

Oleg Jankovskij

Oleg Ivanovič Jankovskij (Оле́г Ива́нович Янко́вский, 23. února 1944 Žezkazgan – 20. května 2009 Moskva) byl ruský herec a režisér.

Nový!!: Moskva a Oleg Jankovskij · Vidět víc »

Oleg Knorring

Sovětští vojáci podminovávají železniční trať poblíž Moskvy Rusko, Moskva, prosinec 1941 Oleg Knorring (1907–1968) byl ruský válečný dokumentární fotograf agentury RIA Novosti známý jako fotograf Velké vlastenecké války.

Nový!!: Moskva a Oleg Knorring · Vidět víc »

Oleg Kulik

Oleg Borisovič Kulik (Оле́г Бори́сович Кули́к, * 15. dubna 1961 Kyjev) je ruský performer.

Nový!!: Moskva a Oleg Kulik · Vidět víc »

Oleg Makarov

Oleg Grigorjevič Makarov (6. ledna 1933 obec Udomlja poblíž Moskvy, dnes Tverská oblast – 29. května 2003 v Moskvě) byl sovětský konstruktér a kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Oleg Makarov · Vidět víc »

Oleg Malevič

Oleg Michajlovič Malevič (24. června 1928 Leningrad, SSSR – 13. června 2013) byl ruský básník a překladatel, oceněný za své překlady z češtiny cenou Premia Bohemica (společně se svou ženou Viktorií Kamenskou) v roce 1998.

Nový!!: Moskva a Oleg Malevič · Vidět víc »

Oleg Miťajev

Oleg Jurjevič Miťajev (rusky: Олег Юрьевич Митяев; 1974 – 15. března 2022) byl ruský generálmajor, který byl podle ukrajinských představitelů zabit během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 dne 15.

Nový!!: Moskva a Oleg Miťajev · Vidět víc »

Oleg Navalnyj

Oleg Navalnyj (rusky Олег Навальный, * 9. dubna 1983 Butyň, Moskevská oblast) je bývalý ruský poštovní úředník a podnikatel.

Nový!!: Moskva a Oleg Navalnyj · Vidět víc »

Oleg Orlov

Oleg Petrovič Orlov (* 4. dubna 1953 Moskva, SSSR) je ruský biolog, aktivista v oblasti lidských práv a předseda výboru střediska pro lidská práva Memorial.

Nový!!: Moskva a Oleg Orlov · Vidět víc »

Oleg Pašinin

Oleg Pašinin (* 12. září 1974) je bývalý uzbecký fotbalista.

Nový!!: Moskva a Oleg Pašinin · Vidět víc »

Oleg Peňkovskij

Oleg Vladimirovič Peňkovskij (rusky Олег Владимирович Пеньковский 23. dubna 1919, Vladikavkaz – 16. května 1963 Moskva) byl plukovník vojenské zpravodajské služby Sovětského svazu (GRU), který od roku 1960 pracoval jako dvojitý agent také pro západní demokratické země (Spojené státy americké a Velkou Británii).

Nový!!: Moskva a Oleg Peňkovskij · Vidět víc »

Oleg Sokolov

Oleg Valerjevič Sokolov (* 9. července 1956) je ruský historik, který se specializuje na napoleonské období.

Nový!!: Moskva a Oleg Sokolov · Vidět víc »

Oleg Tabakov

Oleg Pavlovič Tabakov (17. srpna 1935 Saratov, Sovětský svaz – 12. března 2018 Moskva) byl ruský herec, režisér, divadelní manažer a pedagog, jeden ze světově nejznámějších i nejuznávanějších ruských divadelníků.

Nový!!: Moskva a Oleg Tabakov · Vidět víc »

Oleg Vladimirovič Kašin

Oleg Vladimirovič Kašin (17. červen 1980 Kaliningrad) je ruský investigativní novinář, významný mimo jiné svou prací pro Kommersant a pro svůj politický aktivismus.

Nový!!: Moskva a Oleg Vladimirovič Kašin · Vidět víc »

Oleh Krjoka

Oleh Olehovyč Krjoka (* 17. ledna 1987) je bývalý ukrajinský zápasník – klasik.

Nový!!: Moskva a Oleh Krjoka · Vidět víc »

Oleksandr Černeckyj

Oleksandr Stepanovyč Černeckyj (* 17. února 1984 Dolyna) je ukrajinský zápasník – klasik.

Nový!!: Moskva a Oleksandr Černeckyj · Vidět víc »

Oleksandr Chvošč

Oleksandr Petrovyč Chvošč (* 1. října 1981 Kadijivka (Stachanov)) je bývalý ukrajinský zápasník – klasik.

Nový!!: Moskva a Oleksandr Chvošč · Vidět víc »

Oleksandr Ponomarjov

Oleksandr Semenovyč Ponomarjov, ukrajinsky Олександр Семенович Пономарьов, rusky Александр Семёнович Пономарёв, Alexandr Semjonovič Ponomarjov (3. července 1918 Horlivka – 7. června 1973 Moskva) byl ukrajinský fotbalista, útočník.

Nový!!: Moskva a Oleksandr Ponomarjov · Vidět víc »

Oleksandr Syrskyj

Oleksandr Stanislavovyč Syrskyj (* 26. července 1965) je ukrajinský generálplukovník, od roku 2019 velitel ukrajinských pozemních sil.

Nový!!: Moskva a Oleksandr Syrskyj · Vidět víc »

Oleksandr Tymofijovyč Bormotov

Oleksandr Tymofijovyč Bormotov (6. dubna 1926, Smolenská oblast, RSFSR — 1. ledna 2001, Kyjev) byl ukrajinský fotograf, fotokorespondent RATAU – TARS, člen Svazu novinářů Ukrajiny a SSSR.

Nový!!: Moskva a Oleksandr Tymofijovyč Bormotov · Vidět víc »

Oleksandr Usyk

Oleksandr Usyk (ukrajinsky Олександр Усик, * 17. ledna 1987 v Simferopolu, SSSR) je ukrajinský profesionální boxer, nastupující v těžké váze.

Nový!!: Moskva a Oleksandr Usyk · Vidět víc »

Olena Apanovičová

Olena Apanovičová (ukrajinsky Олена Михайлівна Апанович) (9. listopadu 1919 – 21. února 2000 Kyjev) byla ukrajinská historička, badatelka zabývající se Záporožskými kozáky.

Nový!!: Moskva a Olena Apanovičová · Vidět víc »

Olesja Forševová

Olesja Alexandrovna Forševová rozená Krasnomovecová (rusky Олеся Александровна Форшева (Красномовец); * 8. července 1979, Nižnij Tagil) je bývalá ruská atletka, jejíž specializací byla hladká čtvrtka.

Nový!!: Moskva a Olesja Forševová · Vidět víc »

Olesja Syrevová

Olesja Syrevová (* 25. listopadu 1983, Novosibirsk) je ruská atletka, běžkyně, která se věnuje středním a dlouhým tratím.

Nový!!: Moskva a Olesja Syrevová · Vidět víc »

Olesja Zykinová

Olesja Nikolajevna Zykinová (rusky: Олеся Николаевна Зыкина – Olesja Nikolajevna Zykina; * 7. října 1980 Kaluga, Sovětský svaz) je ruská atletka, jejíž specializací je hladká čtvrtka a štafetové běhy.

Nový!!: Moskva a Olesja Zykinová · Vidět víc »

Olesya Rulin

Olesya Yurivna Rulin (rus: Олеся Юрьевна Рулина - Olesya Jurivna Rulin, *17. březen 1986, Moskva, Rusko, Sovětský svaz) je rusko-americká herečka, známá ze všech třech dílech dětského komedie Muzikál ze střední, kde si zahrála postavu Kelsi Nielsen.

Nový!!: Moskva a Olesya Rulin · Vidět víc »

Olexandr Dovženko

Oleksandr Petrovyč Dovženko (v české literatuře Olexandr Dovženko nebo také Alexandr Dovženko, 10. září 1894 Sosnycja u Černihiva – 25. listopadu 1956 Peredělkino u Moskvy) byl sovětský filmový scenárista, producent a režisér ukrajinské národnosti.

Nový!!: Moskva a Olexandr Dovženko · Vidět víc »

Olga Arefjeva

Olga Viktorovna Arefjeva (О́льга Ви́кторовна Аре́фьева) (* 21. září 1966 Verchňaja Salda, Sverdlovská oblast, RSFSR, SSSR) je ruská zpěvačka, hudebnice, básnířka, vokalistka skupiny Raut, zakladatelka a vedoucí skupiny Kovčeg.

Nový!!: Moskva a Olga Arefjeva · Vidět víc »

Olga Arntgolc

Olga Albertovna Arntgolc (О́льга Альбе́ртовна Арнтго́льц; * 18. března 1982, Kaliningrad, Sovětský svaz) je ruská divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Moskva a Olga Arntgolc · Vidět víc »

Olga Bell

Olga Bell (* 1983) je ruská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Olga Bell · Vidět víc »

Olga Borisovna Lepešinská

Olga Borisovna Lepešinská (za svobodna Protopopova, Perm – 22. října 1963 Moskva) byla sovětská bioložka, s vazbami na J. V. Stalina.

Nový!!: Moskva a Olga Borisovna Lepešinská · Vidět víc »

Olga Butenop

Olga Viktorovna Butenop (* ?, Moskva) je ruská fotografka a fotožurnalistka.

Nový!!: Moskva a Olga Butenop · Vidět víc »

Olga Ivinská

Olga Vsevolodovna Ivinská (16. června 1912, Tambov – 8. září 1995, Moskva) byla ruská básnířka a spisovatelka.

Nový!!: Moskva a Olga Ivinská · Vidět víc »

Olga Kabo

Olga Igorjevna Kabo (narozená 28. ledna 1968 Moskva, Sovětský svaz) je ruská divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Moskva a Olga Kabo · Vidět víc »

Olga Kaliturinová

Olga Viktorovna Kaliturinová (rusky: Ольга Викторовна Калитурина; * 9. března 1976 Rjazaň, Sovětský svaz) je bývalá ruská atletka, skokanka do výšky.

Nový!!: Moskva a Olga Kaliturinová · Vidět víc »

Olga Knipperová

Olga Leonardovna Knipperová-Čechovová (Ольга Леонардовна Книппер-Чехова; 21. září 1868 Glazov – 22. března 1959 Moskva) byla ruská herečka.

Nový!!: Moskva a Olga Knipperová · Vidět víc »

Olga Kurylenko

Olga Kostjantynivna Kurylenko (* 14. listopadu, 1979) je ukrajinsko-francouzská modelka a herečka.

Nový!!: Moskva a Olga Kurylenko · Vidět víc »

Olga Menčíková

Olga Menčíková (provdaná), (* 16. února 1908, Moskva, Rusko - 26. června 1944, Londýn, Spojené království) byla československá šachistka, mladší sestra sedminásobné mistryně světa v šachu Věry Menčíkové.

Nový!!: Moskva a Olga Menčíková · Vidět víc »

Olga Morozovová

Olga Vasiljevna Morozovová, provdaná Olga Rubinovová (rusky: Ольга Васильевна Морозова; * 22. února 1949, Moskva) je bývalá sovětská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Olga Morozovová · Vidět víc »

Olga Nikolajevna Larionovová

Olga Nikolajevna Larionovová (* 16. března 1935 Leningrad) je ruská a sovětská spisovatelka literatury science fiction.

Nový!!: Moskva a Olga Nikolajevna Larionovová · Vidět víc »

Olga Perovská

Olga Vasiljevna Perovská (О́льга Васи́льевна Перо́вская, 9. dubna 1902 Vasiljevka (Tavrická gubernie) — 18. září 1961 Moskva) byla ruská autorka dětských knih.

Nový!!: Moskva a Olga Perovská · Vidět víc »

Olga Podčufarovová

Olga Podčufarovová (* 24. března 1992, Mnichov) je ruská biatlonistka, bronzová medailistka ze smíšené štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2017 a několikanásobná medailistka z juniorských šampionátů.

Nový!!: Moskva a Olga Podčufarovová · Vidět víc »

Olga Pučkovová

Olga Pučkovová (narozená 27. září 1987 Moskva) je ruská profesionální tenistka a modelka, Poutchkova.com.

Nový!!: Moskva a Olga Pučkovová · Vidět víc »

Olga Rubcovová

Olga Nikolajevna Rubcovová (– Olga Nikolajevna Rubcova; 20. srpna 1909, Moskva – 13. prosince 1994, tamtéž) byla ruská a sovětská šachistka, v pořadí čtvrtá žena, která si vybojovala titul mistryně světa v šachu (titul držela v letech 1956 až 1958).

Nový!!: Moskva a Olga Rubcovová · Vidět víc »

Olga Rukavišnikovová

Olga Alexandrovna Rukavišnikovová (Ольга Александровна Рукавишникова, * 13. března 1955 Molotovsk) je bývalá sovětská atletka, která soutěžila především v ženském pětiboji.

Nový!!: Moskva a Olga Rukavišnikovová · Vidět víc »

Olga Savojsko-Aostská

Princezna Olga, vévodkyně z Aosty, také známá jako princezna Olga Isabela Řecká (řecky: Πριγκίπισσα Όλγα της Ελλάδας; * 17. listopadu 1971 Athény, Řecké království), se narodila jako dcera prince Michaela Řeckého a Dánského a jeho manželky Mariny Karellaové, umělkyně a dcery řeckého obchodního magnáta Theodora Karelly.

Nový!!: Moskva a Olga Savojsko-Aostská · Vidět víc »

Olga Scheps

Olga Scheps (* 4. ledna 1986 v Moskvě, SSSR) je ruská klavíristka, žijící v německém Kolíně nad Rýnem,.

Nový!!: Moskva a Olga Scheps · Vidět víc »

Olga Skabejevová

Olga Skabejevová (bez přechýlení Olga Skabejeva,; * 11. prosince 1984, Volžskij, Volgogradská oblast) je ruská novinářka, propagandistka a televizní moderátorka.

Nový!!: Moskva a Olga Skabejevová · Vidět víc »

Olga Skálová

Olga Skálová (* 25. dubna 1928 Brno) je česká tanečnice, choreografka, baletní mistryně a pedagožka.

Nový!!: Moskva a Olga Skálová · Vidět víc »

Olga Slavnikovová

Olga Alexandrovna Slavnikovová (rusky Ольга Александровна Славникова, * 23. října 1957, Jekatěrinburg (dříve Sverdlovsk), SSSR) je ruská novinářka a spisovatelka, která se stala v roce 2006 laureátkou prestižní ruské Bookerovy ceny za román 2017.

Nový!!: Moskva a Olga Slavnikovová · Vidět víc »

Olga Vasiljevna Lepešinská

Olga Vasiljevna Lepešinská (28. září 1916, Kyjev – 20. prosince 2008, Moskva) byla sovětská tanečnice a taneční pedagožka.

Nový!!: Moskva a Olga Vasiljevna Lepešinská · Vidět víc »

Olga Veličková

Olga Jevgenijevna Veličková (* 20. listopadu 1965) je bývalá sovětská a ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Olga Veličková · Vidět víc »

Olga Zajcevová

Olga Alexejevna Zajcevová (* 16. května 1978, Moskva, Sovětský svaz) je bývalá ruská biatlonistka, dvojnásobná olympijská vítězka a několikanásobná medailistka z mistrovství světa.

Nový!!: Moskva a Olga Zajcevová · Vidět víc »

Olympijské hry

LOH 2004 Olympijské hry (zkratkou OH, anglicky nebo, francouzsky), též olympiáda, jsou mezinárodní sportovní akce, jejichž součástí jsou soutěže v letních a zimních sportech s účastí tisíců sportovců z celého světa.

Nový!!: Moskva a Olympijské hry · Vidět víc »

Olympijské skandály a kontroverze

Olympijské schodiště (Hong Kong) Olympijské skandály a kontroverze se týkají prakticky všech olympijských sportů.

Nový!!: Moskva a Olympijské skandály a kontroverze · Vidět víc »

Olympijský oheň

Olympijský oheň při zimních olympijských hrách v roce 2002. Olympijský oheň, ztvárněný také ve formě olympijské pochodně, je jedním ze základních symbolů olympijských her.

Nový!!: Moskva a Olympijský oheň · Vidět víc »

Olympijský stadion

Pod pojmem olympijský stadion se všeobecně rozumí stadion, kde se odehrávají olympijské hry.

Nový!!: Moskva a Olympijský stadion · Vidět víc »

Omsk

Omsk je město v Ruské federaci, na jižní Sibiři.

Nový!!: Moskva a Omsk · Vidět víc »

Omská oblast

Omská oblast je federální subjekt Ruské federace (oblast).

Nový!!: Moskva a Omská oblast · Vidět víc »

Oněga (město)

Oněga je město v Archangelské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Oněga (město) · Vidět víc »

Ondřej Bobola

Svatý Ondřej Bobola (pol.: Andrzej Bobola, 1591, Strachocina, Polsko – 16. května 1657, Ivanava, dnes Bělorusko) byl polský jezuitský kněz, misionář a mučedník.

Nový!!: Moskva a Ondřej Bobola · Vidět víc »

Ondřej Felcman

Ondřej Felcman (* 10. listopadu 1950, Vysoké Mýto) je český historik a vysokoškolský pedagog, zabývající se zejména na období pražského jara a dějiny Kladska.

Nový!!: Moskva a Ondřej Felcman · Vidět víc »

Ondřej Kadlec

Ondřej Kadlec, Андрей-Карль Вячеславич (18. února 1859 Dobříš farnost Dobříš – 6. února 1928 Samara) byl český houslista, dirigent a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Ondřej Kadlec · Vidět víc »

Opel Kadett

Opel Kadett byl osobní automobil vyráběný německou automobilkou Opel mezi lety 1936–1940 a 1962–1991 (kabriolet do roku 1993) coby jedna předválečná a pět poválečných generací.

Nový!!: Moskva a Opel Kadett · Vidět víc »

Operace Bagration

Operace Bagration, součást sovětské letní ofenzívy 1944 byla jedna z největších bitev Velké vlastenecké války.

Nový!!: Moskva a Operace Bagration · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Operace Barbarossa · Vidět víc »

Operace Bouře 333

Operace bouře 333 («Шторм-333») bylo kódové označení operace sovětských speciálních jednotek, která proběhla 27. prosince 1979.

Nový!!: Moskva a Operace Bouře 333 · Vidět víc »

Operace Clay

Operace Clay (též uváděný jako Clay-Eva; Eva byl krycí název jejich radiostanice) byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava.

Nový!!: Moskva a Operace Clay · Vidět víc »

Operace Krkonoše

Operace Krkonoše (či Akce Krkonoše) byla chystaná invaze armád Varšavské smlouvy do Polska v prosinci 1980.

Nový!!: Moskva a Operace Krkonoše · Vidět víc »

Operace Lité olovo

Válka v Gaze, kódovým označením Operace Lité olovo (hebrejsky: מבצע עופרת יצוקה, Mivca Oferet Jecuka), byla třítýdenní vojenskou invazí, která byla zahájena 27. prosince 2008 v 11:30 izraelského času (10:30 SEČ) proti cílům organizace Hamas v Pásmu Gazy.

Nový!!: Moskva a Operace Lité olovo · Vidět víc »

Operace Pramen míru

Operace Pramen míru (turecky: Barış Pınarı Harekâtı) je krycí název pro vpád ozbrojených sil Turecka do severní Sýrie, která je pod kontrolou kurdských milic, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci.

Nový!!: Moskva a Operace Pramen míru · Vidět víc »

Operace Severní štít

Operace Severní štít (ang. Operation Northern Shield, hebr. מבצע מגן צפוני) je název vojenské operace zahájené izraelskou armádou 4.

Nový!!: Moskva a Operace Severní štít · Vidět víc »

Operace Suvorov

Operace Suvorov, nazvaná též jako Druhá bitva o Smolensk či Smolenská operace probíhala od 7. srpna do 2. října 1943. Jednalo se o zdlouhavé a těžké boje, které skončily osvobozením Smolenska a okolí od německé okupace.

Nový!!: Moskva a Operace Suvorov · Vidět víc »

Operace Unthinkable

spojeneckých sil 10. května roku 1945 Operace Unthinkable (nemyslitelná) byla navržena premiérem Spojeného království Winstonem Churchillem v květnu 1945.

Nový!!: Moskva a Operace Unthinkable · Vidět víc »

Operace Wolfram

Operace Wolfram byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava Štábem pro vybudování branné moci (ŠVBM).

Nový!!: Moskva a Operace Wolfram · Vidět víc »

Opočka

Opočka je město v Pskovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Opočka · Vidět víc »

Opotřebovací válka

Opotřebovací válka, též čtvrtá arabsko-izraelská válka, vyčerpávací válka, v Egyptě nazývaná válka za vyčerpání Izraele (harb al-istinzaf) byla arabsko-izraelskou válkou v letech 1967–1970.

Nový!!: Moskva a Opotřebovací válka · Vidět víc »

Oral

Oral je město v severozápadním Kazachstánu, jež je správním centrem Západokazachstánské oblasti.

Nový!!: Moskva a Oral · Vidět víc »

Orša

Orša (odvozené přídavné jméno oršanský) je město ve Vitebské oblasti v severovýchodním Bělorusku, blízko hranic s Ruskem.

Nový!!: Moskva a Orša · Vidět víc »

Orechovo-Zujevo

Orechovo-Zujevo (Орехово-Зуево) je ruské město ležící v Moskevské oblasti na řece Kljazmě asi 90 km východně od Moskvy v nadmořské výšce 120 metrů.

Nový!!: Moskva a Orechovo-Zujevo · Vidět víc »

Orel (město)

Orel, též Orjol (výslovnost) je město v západním Rusku, 325 km jižně od Moskvy a 160 km od rusko-ukrajinské hranice.

Nový!!: Moskva a Orel (město) · Vidět víc »

Orelská oblast

Orelská oblast, (rusky Орло́вская о́бласть) je oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Orelská oblast · Vidět víc »

Orelsko-kromská operace

Orelsko-kromská operace (rusky Орловско-Кромская операция) byla akce rudoarmějců (11. října – 18. listopadu 1919) během občanské války, která pomohla zastavit generála Děnikina.

Nový!!: Moskva a Orelsko-kromská operace · Vidět víc »

Orenburg

Orenburg je město v evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Orenburg · Vidět víc »

Orenburská oblast

Orenburská oblast je oblast a federální subjekt Ruska.

Nový!!: Moskva a Orenburská oblast · Vidět víc »

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (zkratka OSKB; Организация Договора о коллективной безопасности, ОДКБ) je mezinárodní regionální organizací pro oblast obrany a bezpečnosti, která zahrnuje 6 zemí bývalého SSSR: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a (od r. 2006) Uzbekistán, který však své členství v roce 2012 suspendoval a je tak neaktivní.

Nový!!: Moskva a Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti · Vidět víc »

Orjol (kosmická loď)

Orjol, v letech 2016–2019 nazývaná Federacija, předtím označovaná jako PPTS (Perspektivní pilotovaný dopravní systém) je ruská pilotovaná kosmická loď vyvíjená pro Roskosmos společností RKK Energija.

Nový!!: Moskva a Orjol (kosmická loď) · Vidět víc »

Orlan

Mezinárodní vesmírné stanici. Viz též Orlan (umělkyně) Orlan je sada polopevných skafandrů zkonstruovaných firmou NPP Zvezda pro použití v sovětském a později ruském vesmírném programu.

Nový!!: Moskva a Orlan · Vidět víc »

Ornella Muti

Ornella Muti (* 9. března 1955, Řím), rodným jménem Francesca Romana Rivelli, je italská herečka a bývalá modelka.

Nový!!: Moskva a Ornella Muti · Vidět víc »

Oscar Loya

Joseph Oscar Loya (narozen 12. června 1979 v Indio, Kalifornii) je americký zpěvák a herec působící v divadle Broadway.

Nový!!: Moskva a Oscar Loya · Vidět víc »

Osinniki

Osinniki jsou hornické město v Rusku, v Kemerovské oblasti.

Nový!!: Moskva a Osinniki · Vidět víc »

Osip Brik

Osip Maximovič Brik (Осип Максимович Брик; Moskva – 22. února 1945 Moskva) byl ruský avantgardní spisovatel, literární vědec a filmový scenárista židovského původu.

Nový!!: Moskva a Osip Brik · Vidět víc »

Osip Mandelštam

Osip Emiljevič Mandelštam (rodné jméno Iosif,; 15. lednagreg./ 3. lednajul. 1891, Varšava, Polské království, Ruské impérium – 27. prosince 1938, vězeňský tábor Vtoraja rečka u Vladivostoku) byl ruský básník, prozaik, esejista, překladatel a literární kritik židovského původu, jeden z největších ruských básníků 20.

Nový!!: Moskva a Osip Mandelštam · Vidět víc »

Oskar Fischer (politik)

Oskar Fischer (19. března 1923 Aš – 2. dubna 2020 Berlín) byl německý politik za Sjednocenou socialistickou stranu Německa, v letech 1975–1990 ministr zahraničních věcí Německé demokratické republiky.

Nový!!: Moskva a Oskar Fischer (politik) · Vidět víc »

Oskar Rabin

Oskar Jakovlevič Rabin (rusky Оскар Яковлевич Рабин; 2. ledna 1928, Moskva – 7. listopadu 2018 Florencie) byl ruský malíř žijící v Paříži, významný představitel sovětského undergroundu.

Nový!!: Moskva a Oskar Rabin · Vidět víc »

Osmadvacet bolševiků

Osmadvacet bolševiků (čínsky: 二十八个半布尔什维克 èrshíbāgè Bù'ěrshíwéikè) byla skupina čínských studentů studujících v Moskvě na Sunjatsenově univerzitě v první polovině dvacátého století.

Nový!!: Moskva a Osmadvacet bolševiků · Vidět víc »

Osmany Laffita

Osmany Laffita rodným jménem Osmany Rodriguez Laffita (* 3. října 1965 Havana) je kubánský módní návrhář žijící a působící v Česku.

Nový!!: Moskva a Osmany Laffita · Vidět víc »

Ostap Bender

Ostap Bender (rusky Остап Бендер, samozvaný Ostap Sulejman Berta Maria Bender Bej, Bender Zadunajskyj, později také Ostap Ibragimovič Bender) je literární postava podvodníka ze satirického románu Ilfa a Petrova Dvanáct křesel, který vyšel poprvé knižně v Moskvě roku 1928 a od té doby se dočkal desítek vydání po celém světě, divadelních i rozhlasových dramatizací, filmového a televizního zpracování.

Nový!!: Moskva a Ostap Bender · Vidět víc »

Ostrov Čkalova

Ostrov Čkalova (či jen Чкалов) je ostrov v Sachalinském zálivu Ochotského moře, který odděluje záliv Štěstí od volného moře.

Nový!!: Moskva a Ostrov Čkalova · Vidět víc »

Osvětimské album

Žena se svými dětmi Selekce nově příchozích Židů na rampě smrti Maďarští Židé na Židovské rampě po vystoupení z vlaků, květen 1944 Nic netušící Židé jdoucí k plynovým komorám poblíž krematorií II a III, 27. května 1944. Fotografie dokumentuje příjezd Židů z jiného gheta do Birkenau. Osvětimské album (německy Auschwitz Album) je jedinečný fotografický záznam holocaustu z druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Osvětimské album · Vidět víc »

Osvobozené divadlo

Osvobozené divadlo byla pražská avantgardní divadelní scéna založená jako divadelní sekce Devětsilu v závěru roku 1925 a oficiálně vystupující od února roku 1926.

Nový!!: Moskva a Osvobozené divadlo · Vidět víc »

Ota Zaremba

Ota Zaremba (* 22. dubna 1957 Havířov) je bývalý československý sportovec, olympijský vítěz z roku 1980 ve vzpírání.

Nový!!: Moskva a Ota Zaremba · Vidět víc »

Otakar Červený

Otakar Červený (14. ledna 1850 Hradec Králové – 8. září 1930 Praha) byl český publicista, vydavatel rusko-české revue a memoárové literatury ze života v Ruském impériu.

Nový!!: Moskva a Otakar Červený · Vidět víc »

Otakar Batlička

Otakar Batlička (12. března 1895 Královské Vinohrady farnosti Vinohrady (kostel sv. Ludmily) – 13. února 1942 Mauthausen) byl český radioamatér (volací značka OK1CB), světoběžník, spisovatel a bojovník proti nacismu.

Nový!!: Moskva a Otakar Batlička · Vidět víc »

Otakar Ferfecký

Ing.

Nový!!: Moskva a Otakar Ferfecký · Vidět víc »

Otakar Hřímalý

Otakar Hřímalý, Отакар Гржимали (20. prosince 1883 Černovice (Ukrajina) – 10. července 1945 Praha) byl český hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Moskva a Otakar Hřímalý · Vidět víc »

Otakar Jaroš

Kapitán in memoriam Otakar Jaroš (1. srpna 1912 Louny farnost Louny – 8. března 1943 Sokolovo) byl československý důstojník, účastník zahraničního odboje, který padl v bitvě u Sokolova.

Nový!!: Moskva a Otakar Jaroš · Vidět víc »

Otakar Rytíř

Otakar Rytíř (původním příjmením Richter; 26. června 1913 Vysoké Mýto – 6. května 1979 Ostrava) byl československý voják, náčelník generálního štábu, armádní generál.

Nový!!: Moskva a Otakar Rytíř · Vidět víc »

Otilie Malybrok-Stielerová

Otilie Malybrok-Stielerová (2. října 1836 Mnichov — 19. září 1913 Tegnersee, Bavorsko), vl.

Nový!!: Moskva a Otilie Malybrok-Stielerová · Vidět víc »

Otkrytije Arena

Stadion 27. srpna 2014 Otkrytije Arena je stadion v Moskvě a zároveň domácí stánek fotbalového klubu Spartak Moskva.

Nový!!: Moskva a Otkrytije Arena · Vidět víc »

Otrava Alexandra Litviněnka

Alexandr Litviněnko byl bývalý důstojník ruských tajných služeb FSB a KGB, který před soudním stíháním utekl z Ruska a získal politický azyl ve Velké Británii.

Nový!!: Moskva a Otrava Alexandra Litviněnka · Vidět víc »

Otroctví

náhled Otrok v Zanzibaru. 'Trest arabského pána za drobný přečin.' cca 1890. Otroctví je označení pro stav nesvobody, při kterém jsou lidé (otroci) po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody a je využíváno jejich práce; takový společenský řád se pak nazývá otrokářství.

Nový!!: Moskva a Otroctví · Vidět víc »

Otto Šmidt

Otto Juljevič Šmidt, uváděn též jako Otto Juljevič Schmidt, rusky Отто Юльевич Шмидт (Mogilev – 7. září 1956, Moskva) byl běloruský a sovětský matematik, astronom, geofyzik, filozof, jazykovědec, encyklopedista a polárník.

Nový!!: Moskva a Otto Šmidt · Vidět víc »

Otto Hieronimus

Otto Hieronimus (26. července 1879 Kolín nad Rýnem – 8. května 1922 Štýrský Hradec) byl rakouský konstruktér automobilů a motorů, pilot a automobilový závodník německého původu.

Nový!!: Moskva a Otto Hieronimus · Vidět víc »

Otto John Maenchen-Helfen

Otto John Maenchen-Helfen (Otto Mänchen-Helfen) (26. července 1894 Vídeň – 29. ledna 1969 Berkeley, Kalifornie) byl rakouský akademický sinolog, historik, spisovatel a cestovatel.

Nový!!: Moskva a Otto John Maenchen-Helfen · Vidět víc »

Otto Lilienthal

Let u Berlína v roce 1891 Karl Wilhelm Otto Lilienthal (23. května 1848, Anklam, Pomořansko – 10. srpna 1896, Berlín) byl německý průkopník letectví a konstruktér.

Nový!!: Moskva a Otto Lilienthal · Vidět víc »

Otto Ville Kuusinen

Otto Ville (Wilhelm) Kuusinen (4. října 1881, Laukaa, Finsko – 17. května 1964, Moskva) byl finský a sovětský politik, marxistický teoretik, literární historik a básník.

Nový!!: Moskva a Otto Ville Kuusinen · Vidět víc »

Oxana Jad

Oxana Jad (* 1979 Moskva) je ruská umělecká fotografka, která se specializuje na psychologické portréty a malebné krajiny.

Nový!!: Moskva a Oxana Jad · Vidět víc »

Oxana Selechmetěvová

Oxana Selechmetěvová (Oxana Olegovna Selechmetěva, * 13. ledna 2003 Kamenka, Penzenská oblast) je ruská profesionální tenistka hrající levou rukou.

Nový!!: Moskva a Oxana Selechmetěvová · Vidět víc »

Ozernovskij

Ozernovskij (Озерновский) je osada v Usť-Bolšereckém okrese v Kamčatském kraji v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ozernovskij · Vidět víc »

Ozjorsk (Čeljabinská oblast)

Ozjorsk (/azjorsk/) je uzavřené město v Čeljabinské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Ozjorsk (Čeljabinská oblast) · Vidět víc »

Ozjorsk (Kaliningradská oblast)

Ozjorsk, do roku 1938 Darkehmen a v letech 1938–1946 Angerapp je město na jihu Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, poblíž hranice s Polskem.

Nový!!: Moskva a Ozjorsk (Kaliningradská oblast) · Vidět víc »

Paasikiviho–Kekkonenova linie

Paasikiviho–Kekkonenova linie je označení pro politiku Finska během druhé poloviny 20. století, hlavně za úřadování prezidentů Paasikiviho a Kekkonena.

Nový!!: Moskva a Paasikiviho–Kekkonenova linie · Vidět víc »

Pafnutij Lvovič Čebyšev

Pafnutij Lvovič Čebyšov (častěji uváděn s méně správným přepisem Pafnutij Lvovič Čebyšev vlivem chybné interpretace historického ruského pravopisu; * 16. května 1821 v Okatově v Kalužské oblasti, zemřel 8. prosince 1894 v Petrohradě) byl ruský matematik.

Nový!!: Moskva a Pafnutij Lvovič Čebyšev · Vidět víc »

Pak Un-sik

Pak Un-sik (hanča 朴殷植; 30. září 1859 – 1. listopadu 1925) byl korejský myslitel, historik a publicista.

Nový!!: Moskva a Pak Un-sik · Vidět víc »

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.

Nový!!: Moskva a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »

Palana

Palana,, je osada městského typu v Rusku na severní Kamčatce.

Nový!!: Moskva a Palana · Vidět víc »

Palác kratochvíle

Palác kratochvíle je jeden z paláců Moskevského kremlu.

Nový!!: Moskva a Palác kratochvíle · Vidět víc »

Palác kultury a vědy

Palác kultury a vědy ((zkratkou PKiN), do destalinizace – Palác Josefa Stalina) je výšková budova ve Varšavě, vybudovaná v Śródmieście, v centrální části metropole.

Nový!!: Moskva a Palác kultury a vědy · Vidět víc »

Palác patriarchů a chrám Dvanácti apoštolů

Palác patriarchů a chrám Dvanácti apoštolů je komplex budov na území Moskevského kremlu, situovaný severně od chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice a zvonice Ivana Velikého.

Nový!!: Moskva a Palác patriarchů a chrám Dvanácti apoštolů · Vidět víc »

Palác sovětů

Známka z roku 1937 s konečným návrhem Paláce sovětů Palác sovětů byl nedokončený sovětský architektonický projekt gigantické administrativní budovy v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Palác sovětů · Vidět víc »

Palác sportu Lužniki

Palác sportu Lužniki (rusky Дворец спорта Лужники) je sportovní areál v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Palác sportu Lužniki · Vidět víc »

Palech

Palech (Па́лех) je město v Rusku.

Nový!!: Moskva a Palech · Vidět víc »

Památník Mininovi a Požarskému

Památník Mininovi a Požarskému v Moskvě Památník Mininovi a Požarskému je bronzová plastika sochaře Ivana Martose, která je umístěna před Chrámem Vasila Blaženého na Rudém náměstí v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Památník Mininovi a Požarskému · Vidět víc »

Památník padlým partyzánům výsadku Jana Koziny

Památník padlým partyzánům, slavnostně odhalený 15. září 1946, se nachází na návrší Mělce poblíž města Louny v místech, kde v boji s Němci 17. října 1944 padli tři sovětští výsadkáři ze skupiny Jana Koziny.

Nový!!: Moskva a Památník padlým partyzánům výsadku Jana Koziny · Vidět víc »

Památník pokořitelů kosmu

Památník pokořitelů kosmu je památník v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Památník pokořitelů kosmu · Vidět víc »

Pamětní medaile 800. výročí Moskvy

Pamětní medaile 800.

Nový!!: Moskva a Pamětní medaile 800. výročí Moskvy · Vidět víc »

Pamětní medaile 850. výročí Moskvy

Pamětní medaile 850.

Nový!!: Moskva a Pamětní medaile 850. výročí Moskvy · Vidět víc »

Panama na letních olympijských hrách

Panama na letních olympijských hrách startuje od roku 1928.

Nový!!: Moskva a Panama na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Panda velká

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca – doslovně „kočičí-stopa černá-a-bílá“, čínsky TZ:, ZZ:; pchin-jin: dàxióngmāo; český přepis: ta-siung-mao) je savec, větší druh medvěda řazený do čeledi medvědovití (Ursidae) a jediný žijící zástupce rodu Ailuropoda (panda).

Nový!!: Moskva a Panda velká · Vidět víc »

Pandemie covidu-19

Pandemie virové choroby covid-19 je pandemie koronavirové choroby covid-19, způsobená akutním respiračním syndromem koronaviru SARS-CoV-2.

Nový!!: Moskva a Pandemie covidu-19 · Vidět víc »

Pandemie covidu-19 v Rusku

Pandemie covidu-19 se do Ruska rozšířila dne 31. ledna 2020, když byli dva čínští občané ve městech Ťumeň a Čita pozitivně testováni na koronavirus.

Nový!!: Moskva a Pandemie covidu-19 v Rusku · Vidět víc »

Panevropské koridory

Mapa deseti koridorů Evropský projekt Panevropských dopravních koridorů byl zahájen 1991 na konferenci v Praze.

Nový!!: Moskva a Panevropské koridory · Vidět víc »

Pangody

Pangody je sídlo městského typu v Nadymském okrese v Jamalsko-něneckém autonomním okruhu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Pangody · Vidět víc »

Panteleimon (Dolganov)

Panteleimon (světským jménem: Anatolij Ivanovič Dolganov; * 12. září 1941, Rudňa) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a emeritní metropolita jaroslavský a rostovský.

Nový!!: Moskva a Panteleimon (Dolganov) · Vidět víc »

Papua Nová Guinea na letních olympijských hrách

Papua Nová Guinea na letních olympijských hrách startuje od roku 1976.

Nový!!: Moskva a Papua Nová Guinea na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Paradise Tour

Paradise Tour je druhé koncertní turné americké zpěvačky Lany Del Rey na podporu jejího třetího EP Paradise.

Nový!!: Moskva a Paradise Tour · Vidět víc »

Paraguay na letních olympijských hrách

Paraguay na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Paraguay na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Paramilitantní jednotka

Moskvě Paramilitantní jednotka (též paramilitantní skupina) je jednotka, která má jinou funkci a organizaci než běžná profesionální armáda suverénního státu.

Nový!!: Moskva a Paramilitantní jednotka · Vidět víc »

Pardubice hlavní nádraží

Pardubice hlavní nádraží je železniční stanice v Pardubicích.

Nový!!: Moskva a Pardubice hlavní nádraží · Vidět víc »

Paris-Est

Paris–Est (česky doslovně Paříž východ) je železniční stanice v Paříži.

Nový!!: Moskva a Paris-Est · Vidět víc »

Park Kultury (stanice metra v Moskvě)

Eskalátorový tunel na nástupiště Kolcevské linky Park Kultury je přestupní stanice moskevského metra na Sokolničeské a Kolcevské lince.

Nový!!: Moskva a Park Kultury (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Park Pobědy (stanice metra v Moskvě)

Nástupiště stanice Nejdelší eskalátorový tunel Park Pobědy (do češtiny pak přeložitelné jako Park Vítězství) je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Park Pobědy (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Park Sokolniki

Sokolniki jsou velký park, který se rozkládá v severovýchodní části Moskvy, na území stejnojmenného rajónu.

Nový!!: Moskva a Park Sokolniki · Vidět víc »

Parlamentní volby v Itálii 1948

Parlamentní volby v Itálii roku 1948 byly historickým mezníkem moderních italských dějin.

Nový!!: Moskva a Parlamentní volby v Itálii 1948 · Vidět víc »

Parlamentní volby v Rusku 2016

Ruský volební lístek (2016) Parlamentní volby v Rusku 2016 (rusky Выборы депутатов Государственной думы Федерального собрания Российской Федерации в 2016 году) se konaly v neděli 18. září.

Nový!!: Moskva a Parlamentní volby v Rusku 2016 · Vidět víc »

Parlamentní volby v Rusku 2021

Parlamentní volby v Rusku 2021 se konaly ve dnech 17. až 19. září 2021.

Nový!!: Moskva a Parlamentní volby v Rusku 2021 · Vidět víc »

Parnaoz Čikviladze

Parnaoz Čikviladze (ანზორ კიკნაძე), (* 14. duben 1941, Čabinaani - 14. červen 1966, Moskva, Sovětský svaz) byl reprezentant Sovětského svazu v judu.

Nový!!: Moskva a Parnaoz Čikviladze · Vidět víc »

Parník filozofů

Parník filozofů anebo Loď filozofů je souhrnný název nejméně pěti osobních lodí, včetně německých parníků „Oberbürgermeister Haken” a „Preußen”, použitých k deportaci 81 opozičních představitelů inteligence, mimo jiné filozofů, vyhnaných ze sovětského Ruska.

Nový!!: Moskva a Parník filozofů · Vidět víc »

Pasažérka

Pasažérka (v ruském originále Пассажирка, polsky Pasażerka) je první opera sovětského skladatele polského původu Moiseje Samuiloviče Vajnberga (též polsky Mieczysław Weinberg), která vznikla v roce 1968 na libreto Alexandra Medvěděva podle rozhlasové hry Pasažérka z kabiny číslo 45 Zofie Posmysz.

Nový!!: Moskva a Pasažérka · Vidět víc »

Pascal Behrenbruch

Pascal Behrenbruch (* 19. ledna 1985 Offenbach am Main, Hesensko, Západní Německo) je německý atlet, mistr Evropy v desetiboji z roku 2012.

Nový!!: Moskva a Pascal Behrenbruch · Vidět víc »

Patriarší rybníky

Patriarší rybníky (rusky Патриаршие пруды) je park v moskevské čtvrti Presňa.

Nový!!: Moskva a Patriarší rybníky · Vidět víc »

Patriarcha moskevský a celé Rusi

Patriarcha moskevský a celé Rusi (rusky Патриа́рхМоско́вский и всея́ Руси́) je titul současného nejvyššího představitele Ruské pravoslavné církve.

Nový!!: Moskva a Patriarcha moskevský a celé Rusi · Vidět víc »

Patricia Kaas

Patricia Kaas (* 5. prosince 1966) je francouzská zpěvačka, skladatelka a příležitostná herečka.

Nový!!: Moskva a Patricia Kaas · Vidět víc »

Patricia McKillopová

Patricia Jean „Pat“ McKillopová (* 15. července 1956) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Patricia McKillopová · Vidět víc »

Patrick Ouchène

Patrick Ouchène (*5. prosince 1966, Brusel, Belgie) je belgický rockabilly zpěvák známý jako leader skupiny Runnin' Wild a reprezentant Belgie na Eurovizi 2009 v Moskvě, kde s písní "Copycat" obsadil předposlední 17.

Nový!!: Moskva a Patrick Ouchène · Vidět víc »

Patrik Kincl

Patrik Kincl (* 21. července 1989 Hradec Králové) je český profesionální bojovník smíšených bojových umění (MMA) ve welterové (do 77 kg) a střední váze (do 84 kg).

Nový!!: Moskva a Patrik Kincl · Vidět víc »

Paul Edward Anderson

Paul Edward Anderson (17. října 1932, Toccoa, Georgie, USA — 15. srpna 1994, Vidalia, Georgie, USA) byl americký vzpěrač, vítěz kategorie nad 90 kg na olympiádě 1956.

Nový!!: Moskva a Paul Edward Anderson · Vidět víc »

Paul Fleming

Vyobrazení Paula Fleminga v Lübbenu (Paul-Gerhardt-Kirche Lübben) Paul Fleming, též Flemming, (5. října 1609 Hartenstein, Sasko – 2. dubna 1640 Hamburk) byl jeden z nejnadanějších německých lyrických básníků z období baroka a lékař.

Nový!!: Moskva a Paul Fleming · Vidět víc »

Paul Kammerer

Paul Kammerer (17. srpna 1880 Vídeň – 23. září 1926 Puchberg am Schneeberg) byl rakouský biolog a zoolog.

Nový!!: Moskva a Paul Kammerer · Vidět víc »

Paul Karrer

Paul Karrer (21. dubna 1889 Moskva – 18. června 1971 Curych) byl švýcarský organický chemik nejznámější pro svůj výzkum vitamínů.

Nový!!: Moskva a Paul Karrer · Vidět víc »

Paul Keres

Paul Keres (7. ledna 1916 – 5. června 1975) byl estonský šachový velmistr.

Nový!!: Moskva a Paul Keres · Vidět víc »

Paula Kaniová

Paula Kaniová, nepřechýleně Paula Kania (* 6. listopadu 1992 Sosnovec) je polská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Paula Kaniová · Vidět víc »

Pauls Mincs

Pauls Mincs, Па́уль Минц, Paul Mintz (30. června 1868 Daugavpils – 28. prosince 1941) byl lotyšský právník a politik, ministr.

Nový!!: Moskva a Pauls Mincs · Vidět víc »

Pavel Alexandrov

Pavel Sergejevič Alexandrov (7. května 1896 Noginsk – 16. listopadu 1982 Moskva) byl ruský a sovětský matematik.

Nový!!: Moskva a Pavel Alexandrov · Vidět víc »

Pavel Alexejevič Čerenkov

Pavel Alexejevič Čerenkov (Voroněž – 6. ledna 1990) byl ruský (sovětský) fyzik, který objasnil tzv.

Nový!!: Moskva a Pavel Alexejevič Čerenkov · Vidět víc »

Pavel Alexejevič Rotmistrov

Pavel Alexejevič Rotmistrov (6. července 1901, Skovorkovo – 6. dubna 1982) byl sovětský voják, hlavní maršál tankových vojsk, hrdina SSSR a vojenský pedagog.

Nový!!: Moskva a Pavel Alexejevič Rotmistrov · Vidět víc »

Pavel Andrejevič Žilin

Pavel Andrejevič Žilin (18. března 1913 Vorobjovka, Voroněžská gubernie – 6. února 1987 Moskva) byl ruský vojenský historik.

Nový!!: Moskva a Pavel Andrejevič Žilin · Vidět víc »

Pavel Arsenov

Pavel Oganezovič Arsenov ((5. leden 1936, Тbilisi – 12. duben 1999, Moskva) byl gruzínský a ruský filmový herec, scenárista a filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Pavel Arsenov · Vidět víc »

Pavel Augustovič Pabst

Pavel Augustovič Pabst (rodným jménem Христиан Георг Пауль Пабст; 27. května 1854 Königsberg – 9. června 1897 Moskva) byl ruský klavírista, hudební skladatel a pedagog německého původu.

Nový!!: Moskva a Pavel Augustovič Pabst · Vidět víc »

Pavel Žiburtovič

Pavel Nikolajevič Žiburtovič (8. září 1925, Kujbyšev – 21. února 2006, Moskva) byl sovětský reprezentační hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Pavel Žiburtovič · Vidět víc »

Pavel Batickij

Pavel Fjodorovič Batickij (27. červen 1910, Charkov – 17. únor 1984, Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu ukrajinského původu.

Nový!!: Moskva a Pavel Batickij · Vidět víc »

Pavel Brunclík

Pavel Brunclík, výstava ''Češi'', Museum Kampa, 2011 Pavel Brunclík, výstava ''Češi'', Museum Kampa, 2011 Pavel Brunclík, výstava ''Češi'', Museum Kampa, 2011 Pavel Brunclík, výstava ''Češi'', Museum Kampa, 2011 Pavel Brunclík (* 27. října 1950, Znojmo) je český fotograf, známý v Česku i v cizině.

Nový!!: Moskva a Pavel Brunclík · Vidět víc »

Pavel Bure

Pavel Vladimirovič Bure (přezdívaný ruská raketa; * 31. března 1971, Moskva) je bývalým profesionálním hráčem ledního hokeje.

Nový!!: Moskva a Pavel Bure · Vidět víc »

Pavel Durdík

MUDr.

Nový!!: Moskva a Pavel Durdík · Vidět víc »

Pavel Dybenko

Pavel Jefimovič Dybenko (Ljudkovo, poblíž Černihiva – 29. července 1938, Moskva) byl sovětský politik a vojenský činitel.

Nový!!: Moskva a Pavel Dybenko · Vidět víc »

Pavel Gan

Pavel Gan (* 8. března 1933 Český Těšín) je literární vědec a prozaik.

Nový!!: Moskva a Pavel Gan · Vidět víc »

Pavel Grigorjevič Šeremet

Pavel Grigorjevič Šeremet (– Pavel Ryhoravič Šaramet, – Pavlo Hryhorovyč Šeremet, 28. listopadu 1971 Minsk – 20. července 2016 Kyjev) byl běloruský novinář.

Nový!!: Moskva a Pavel Grigorjevič Šeremet · Vidět víc »

Pavel Grigorjevič Česnokov

Pavel Grigorjevič Česnokov (rusky Па́вел Григо́рьевич Чесноко́в, podle starého kalendáře 24. října, podle nového 12. listopadu 1877, Zvěnigorodský ujezd, Moskevská gubernie — 14. března 1944, Moskva) byl ruský hudební skladatel, sbormistr, autor mnoha pravoslavných sborových duchovních skladeb.

Nový!!: Moskva a Pavel Grigorjevič Česnokov · Vidět víc »

Pavel Ivanovič Batov

Pavel Ivanovič Batov (1. června 1897, Filisovo – 19. dubna 1985, Moskva) byl sovětský generál během druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Pavel Ivanovič Batov · Vidět víc »

Pavel Ivanovič Filicin

Svatý Pavel Ivanovič Filicin či Felicyn (1894, Karpovo – 17. ledna 1941) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, jerej a mučedník.

Nový!!: Moskva a Pavel Ivanovič Filicin · Vidět víc »

Pavel Ivanovič Novgorodcev

Pavel Ivanovič Novgrorodcev (Па́вел Ива́нович Новгоро́дцев, v Bachmutu, Ruské impérium (dnešní Ukrajina) – 23. dubna 1924 v Praze, Československo) byl ruský právník-advokát, filosof, veřejný a politický činitel, historik (autor knih o historii filosofie práva).

Nový!!: Moskva a Pavel Ivanovič Novgorodcev · Vidět víc »

Pavel Judin

Akad. Pavel Fjodorovič Judin (ve vesnici Apraksino, dnes Nižněnovgorodská oblast – 10. dubna 1968 v Moskvě) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, diplomat a politik, doktor filozofických věd (1936), profesor (1935).

Nový!!: Moskva a Pavel Judin · Vidět víc »

Pavel Karlovič Šternberg

Pavel Karlovič Šternberg (2. dubna 1865, Orel, Ruské impérium – 1. února 1920, Moskva, Sovětský svaz) byl ruský astronom, revolucionář, bolševik a státník.

Nový!!: Moskva a Pavel Karlovič Šternberg · Vidět víc »

Pavel Khek (vzpěrač)

Pavel Khek (* 6. dubna 1958 Lanškroun) je bývalý československý a český vzpěrač, účastník olympijský her v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Pavel Khek (vzpěrač) · Vidět víc »

Pavel Kohout

Pavel Kohout (* 20. července 1928 Praha) je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později spisovatel samizdatu v exilu.

Nový!!: Moskva a Pavel Kohout · Vidět víc »

Pavel Kolobkov

Pavel Anatoljevič Kolobkov (* 22. září 1969 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm kordem.

Nový!!: Moskva a Pavel Kolobkov · Vidět víc »

Pavel Koutenský

Pavel Koutenský (21. ledna 1944, Nové Město na Moravě – 20. ledna 2021, Nové Město na Moravě) byl český voják.

Nový!!: Moskva a Pavel Koutenský · Vidět víc »

Pavel Litvinov

Pavel Litvinov rusky Павел Михайлович Литвинов (* 6. července 1940, Moskva) je ruský fyzik, disident a účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968.

Nový!!: Moskva a Pavel Litvinov · Vidět víc »

Pavel Mamajev

Pavel Konstantinovič Mamajev (* 17. září 1988, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz) je bývalý ruský fotbalový záložník a reprezentant, který hraje od roku 2013 za klub FK Krasnodar.

Nový!!: Moskva a Pavel Mamajev · Vidět víc »

Pavel Maslák

Pavel Maslák (* 21. února 1991 Havířov) je český atlet, sprinter, trojnásobný halový mistr světa (2014, 2016, 2018) a také trojnásobný halový mistr Evropy (2013, 2015, 2017) v běhu na 400 metrů.

Nový!!: Moskva a Pavel Maslák · Vidět víc »

Pavel Miljukov

Pavel Nikolajevič Miljukov (Moskva, Ruské impérium – 31. březen 1943, Aix-les-Bains, Francie) byl ruský historik, liberálně-demokratický politik, zakladatel a vůdce Konstitučně demokratické strany (tzv. Kadetů), v roce 1917 ministr zahraničí první prozatímní vlády.

Nový!!: Moskva a Pavel Miljukov · Vidět víc »

Pavel Nikolajevič Jabločkov

Pavel Nikolajevič Jabločkov (Павел Николаевич Яблочков, Jabločkovo, Saratovská gubernie – Saratov) byl ruský elektrotechnik.

Nový!!: Moskva a Pavel Nikolajevič Jabločkov · Vidět víc »

Pavel Pavlov (zápasník)

Pavel Pavlov Strachilov (* 9. června 1953 Kostinbrod, Bulharsko) je bývalý bulharský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Pavel Pavlov (zápasník) · Vidět víc »

Pavel Pegov

Pavel Georgijevič Pegov (* 29. listopadu 1956 Moskva, Ruská SFSR) je bývalý sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Pavel Pegov · Vidět víc »

Pavel Petřikov mladší

Pavel Petřikov mladší (* 20. června 1986 Hořice, Československo) je český zápasník judista, dvojnásobný účastník olympijských her a mistr Evropy do 23 let z roku 2008.

Nový!!: Moskva a Pavel Petřikov mladší · Vidět víc »

Pavel Pogrebňak

Pavel Viktorovič Pogrebňak (* 8. listopadu 1983 Moskva) je ruský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka.

Nový!!: Moskva a Pavel Pogrebňak · Vidět víc »

Pavel Postyšev

Pavel Petrovič Postyšev (Ivanovo – 26. února 1939, Moskva) byl sovětský státní i stranický činitel, organizátor stranické propagandy a publicista.

Nový!!: Moskva a Pavel Postyšev · Vidět víc »

Pavel Reiman

Pavel Reiman, německy také Paul Reimann (12. října 1902 Brno – 1. listopadu 1976 Praha), byl česko-německý germanista, novinář, literární historik, spisovatel a komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Pavel Reiman · Vidět víc »

Pavel Roman

Pavel Roman (25. ledna 1943 Olomouc – 31. ledna 1972 Tennessee, USA) byl československý krasobruslař, mužská polovina tanečního páru sourozenců Romanových.

Nový!!: Moskva a Pavel Roman · Vidět víc »

Pavel Semjonovič Rybalko

Pavel Semjonovič Rybalko (Malyj Istopol v Charkovské gubernii – 28. srpna 1948 Moskva) byl sovětský vojevůdce, velitel tankové armády za druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Pavel Semjonovič Rybalko · Vidět víc »

Pavel Suchoj

Pavel Osipovič Suchoj (Hlybokaje – 15. září 1975, Moskva) byl běloruský a sovětský letecký konstruktér.

Nový!!: Moskva a Pavel Suchoj · Vidět víc »

Pavel Sudoplatov

Pavel Anatoljevič Sudoplatov (rusky Па́вел Анато́льевич Судопла́тов;, Melitopol, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 26. září 1996, Moskva, Rusko) byl sovětský generál a špion.

Nový!!: Moskva a Pavel Sudoplatov · Vidět víc »

Pavel Táborský

Pavel Táborský (* 16. února 1968 v Hradci Králové) je bývalý český hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Pavel Táborský · Vidět víc »

Pavel Trachanov

Pavel Sergejevič Trachanov (rusky: Павел Серге́евич Траханов) (21. března 1978 – 7. září 2011) byl ruský hokejový obránce, který hrál v Kontinentální hokejové lize (KHL) za Lokomotiv Jaroslavl.

Nový!!: Moskva a Pavel Trachanov · Vidět víc »

Pavel Treťjakov

Pavel Michajlovič Treťjakov (Moskva –, Moskva) byl ruský podnikatel, mecenáš, sběratel uměleckých děl, zakladatel a první ředitel Treťjakovské galerie.

Nový!!: Moskva a Pavel Treťjakov · Vidět víc »

Pavlína Kourková

Pavlína Kourková (* 1980 Jihlava) je česká malířka, ilustrátorka a zahradní architektka.

Nový!!: Moskva a Pavlína Kourková · Vidět víc »

Pavlo Teteria

Pavlo Teteria (ukrajinsky: Павло́ Тете́ря; rusky: Па́вел Ива́нович Тете́ря, polsky: Paweł Morzkowski herbu Ślepowron) (asi 1620, Perejaslav – 1670, Edirne) byl hejtman Pravobřežní Ukrajiny (1663–1665).

Nový!!: Moskva a Pavlo Teteria · Vidět víc »

Pavlohrad

Pavlohrad je průmyslové město na středovýchodní Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Pavlohrad · Vidět víc »

Pavlovskij Posad

Pavlovskij Posad je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Pavlovskij Posad · Vidět víc »

Pavol Kopp

Pavel Kopp (* 27. prosince 1978, Kláštor pod Znievom) je slovenský sportovní střelec, reprezentující Slovensko na Letních olympijských hrách 2012 v disciplínách vzduchová pistole na 60 m, libovolná pistole.

Nový!!: Moskva a Pavol Kopp · Vidět víc »

Pákistán na letních olympijských hrách

Pákistán na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Pákistán na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Pátrání a záchrana

Kanadě SAR (také letecká pátrací a záchranná služba) je pátrací a záchranná služba, která byla zřízena v roce 1947.

Nový!!: Moskva a Pátrání a záchrana · Vidět víc »

Péter Baczakó

Péter Baczakó (27. září 1951, Ercsi – 1. dubna 2008, Budapešť) byl maďarský vzpěrač, držitel dvou olympijských medailí.

Nový!!: Moskva a Péter Baczakó · Vidět víc »

Pēteris Stučka

Pjotr Ivanovič Stučka (rodným jménem,; Koknese – 25. ledna 1932, Moskva) byl lotyšsko-sovětský spisovatel, právník a politik.

Nový!!: Moskva a Pēteris Stučka · Vidět víc »

Příběh opravdového člověka

Příběh opravdového člověka (1947, Повесть о настоящем чело­веке) je román ruského sovětského spisovatele Borise Nikolajeviče Polevého z období Velké vlastenecké války.

Nový!!: Moskva a Příběh opravdového člověka · Vidět víc »

Příběhy obyčejného šílenství (divadelní hra)

Příběhy obyčejného šílenství je divadelní hra Petra Zelenky z roku 2001.

Nový!!: Moskva a Příběhy obyčejného šílenství (divadelní hra) · Vidět víc »

Přímořský kraj

Přímořský kraj je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Japonského moře.

Nový!!: Moskva a Přímořský kraj · Vidět víc »

Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR

Státní znak SSSR Předseda prezídia Nejvyššího sovětu Sovětského svazu (Председа́тель Прези́диума Верхо́вного Сове́та СССР) byla nejvyšší státní funkce v někdejším SSSR, a to v letech 1936 až 1989.

Nový!!: Moskva a Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR · Vidět víc »

Přehled českých medailí na mistrovství světa v atletice

Přehled českých medailí na mistrovství světa v atletice na dráze a na halovém mistrovství světa.

Nový!!: Moskva a Přehled českých medailí na mistrovství světa v atletice · Vidět víc »

Přehled československých medailí na olympijských hrách v atletice

Přehled československých medailí na Letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Přehled československých medailí na olympijských hrách v atletice · Vidět víc »

Přerov

Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².

Nový!!: Moskva a Přerov · Vidět víc »

Pchjongjang

Pchjongjang (korejsky: 평양시 – Pchjŏngjang, anglickým přepisem Pyongyang; dříve (japonsky) Heidžó (平壤市); dříve česky Fenjan) je hlavní a největší město Korejské lidově demokratické republiky.

Nový!!: Moskva a Pchjongjang · Vidět víc »

Pečenga

Pečenga (rusky Пече́нга/Pečenga, norsky Petsjenga, a švédsky Petsamo, severosámsky Beahcán, skoltskou sámštinou Peäccam) je sídlo městského typu s asi 2 000 obyvateli v Murmanské oblasti v Pečengském rajónu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Pečenga · Vidět víc »

Pečora (město)

Pečora (Печо́ра, komi Печӧра) je město v republice Komi v Ruské federaci, ležící na stejnojmenné řece blízko severního Uralu.

Nový!!: Moskva a Pečora (město) · Vidět víc »

Pedro Pichardo

Pedro Pablo Pichardo Peralta (* 30. června 1993 Santiago de Cuba) je portugalsko-kubánský trojskokan, jeden ze sedmi mužů, kteří v historii této disciplíny dokázali překonat hranici osmnácti metrů.

Nový!!: Moskva a Pedro Pichardo · Vidět víc »

Peering

Peering je pojmenování pro vzájemné propojení počítačové sítě dvou telekomunikačních společností za účelem výměny datového provozu.

Nový!!: Moskva a Peering · Vidět víc »

Peking

Peking je hlavní město Čínské lidové republiky.

Nový!!: Moskva a Peking · Vidět víc »

Pekingské nádraží

Budova pekingského nádraží Pekingské železniční nádraží nebo krátce Pekingské nádraží je železniční stanice v centru Pekingu, hlavního města Čínské lidové republiky.

Nový!!: Moskva a Pekingské nádraží · Vidět víc »

Penny Marshall (novinářka)

Penny Marshall (* 7. listopadu 1962) je anglická novinářka.

Nový!!: Moskva a Penny Marshall (novinářka) · Vidět víc »

Penza

Penza (rusky Пе́нза) je město v Rusku, ležící v Povolží, 709 km od Moskvy (po železnici).

Nový!!: Moskva a Penza · Vidět víc »

Penzenská oblast

Penzenská oblast (rusky Пе́нзенская о́бласть) je oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Penzenská oblast · Vidět víc »

Perec Markiš

Perec Markiš (jidiš: פּרץ מאַרקיש / Perets Markish; 7. prosince 1895, Polonne – 12. srpna 1952, věznice Lubjanka, Moskva) byl ruský a sovětský básník píšící v jidiš.

Nový!!: Moskva a Perec Markiš · Vidět víc »

Peredělkino

Peredělkino je chatová oblast na jihozápadním předměstí Moskvy, která patří k Novomoskevskému administrativnímu okruhu.

Nový!!: Moskva a Peredělkino · Vidět víc »

Peredělkino (železniční zastávka)

Peredělkino je železniční zastávka v Moskvě na trati z Kyjevského nádraží do Brjansku.

Nový!!: Moskva a Peredělkino (železniční zastávka) · Vidět víc »

Peredvižnici

I. N. Kramskoj na autoportrétu z roku 1867 Peredvižnici je název pro členy Sdružení putovních výstav, ruské umělecké společnosti, která byla založena roku 1870 z podnětu malířů G. G. Mjasojedova, I. N. Kramského, V. G. Perova a N. N. Ge pro pořádání společných výstav.

Nový!!: Moskva a Peredvižnici · Vidět víc »

Pereslavl-Zalesskij

Pereslavl-Zalesskij je město v Jaroslavské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Pereslavl-Zalesskij · Vidět víc »

Perm (město)

Perm (mužský rod;, ženský rod) je přístavní město na řece Kama na samém východě evropské části Ruské federace, poblíž pohoří Ural.

Nový!!: Moskva a Perm (město) · Vidět víc »

Permský kraj

Permský kraj je kraj na východě evropské části Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Permský kraj · Vidět víc »

Perovo (stanice metra v Moskvě)

Perovo je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Perovo (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Peru na letních olympijských hrách

Peru na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Peru na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Pervomajskaja (stanice metra v Moskvě)

Nástupiště stanice Pervomajskaja je stanice metra v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Pervomajskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Pervomajskyj

Pervomajskyj (– Pervomajskij) je páté největší město Charkovské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Pervomajskyj · Vidět víc »

Pestovo

Pestovo je město v Novgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Pestovo · Vidět víc »

Peter Arnott

Peter Arnott (* 1962, Glasgow) je skotský dramatik.

Nový!!: Moskva a Peter Arnott · Vidět víc »

Peter Gajdoš

Peter Gajdoš (* 9. dubna 1959, Nitra, Československo) je slovenský politik, voják z povolání, člen Národní rady Slovenské republiky a také Slovenské národní strany (SNS), zastávající od 23.

Nový!!: Moskva a Peter Gajdoš · Vidět víc »

Peter Jilemnický

Pamětní deska na rodném domě v Letohradu Peter Jilemnický (pseudonymy Al Arm, Peter Malý, Peter Hron; 18. března 1901 Kyšperk – 19. května 1949 Moskva) byl slovenský spisovatel, novinář, učitel a komunistický politik českého původu.

Nový!!: Moskva a Peter Jilemnický · Vidět víc »

Peter Nižňanský

Peter Nižňanský (7. července 1956 Dunajská Streda, Slovensko) je akademický sochař, restaurátor a medailér.

Nový!!: Moskva a Peter Nižňanský · Vidět víc »

Petljakov Pe-2

Petljakov Pe-2 byl sovětský dvoumotorový střemhlavý bombardér používaný během druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Petljakov Pe-2 · Vidět víc »

Petr Čaadajev

Čaadajevův hrob v Moskvě Petr Jakovlevič Čaadajev (Moskva –, tamtéž) byl ruský křesťanský filosof a politický myslitel, ostrý kritik ruské společnosti a autor Filosofických listů.

Nový!!: Moskva a Petr Čaadajev · Vidět víc »

Petr Čech

Petr Čech (* 20. května 1982 Plzeň) je bývalý český fotbalový brankář.

Nový!!: Moskva a Petr Čech · Vidět víc »

Petr Bříza

Petr Bříza (* 9. prosince 1964 Praha) je bývalý český hokejový brankář, bývalý manažer Sparty Praha a v letech 2010 až 2018 zastupitel hlavního města Prahy (nejprve nestraník za ODS, později nestraník za TOP 09).

Nový!!: Moskva a Petr Bříza · Vidět víc »

Petr Bogatyrev

Petr Bogatyrev, též Pjotr Grigorjevič Bogatyrjov, rusky Пё́тр Григо́рьевич Богатырё́в, (28. ledna 1893 Saratov – 18. března 1971 Moskva) byl ruský folklorista, etnolog, jazykovědec, literární vědec, teatrolog a překladatel Haška do ruštiny.

Nový!!: Moskva a Petr Bogatyrev · Vidět víc »

Petr Elfimov

Petr Elfimov (bělorusky Пётр Ялфімаў, transkribováno Pjotr Jalfimau; * 15. února 1980) je běloruský zpěvák.

Nový!!: Moskva a Petr Elfimov · Vidět víc »

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Nový!!: Moskva a Petr I. Veliký · Vidět víc »

Petr II. Ruský

Petr II.

Nový!!: Moskva a Petr II. Ruský · Vidět víc »

Petr Jákl starší

Petr Jákl starší (* 16. prosince 1941 Písek, Protektorát Čechy a Morava) je český mistr bojových umění (8. Dan ČSJu), intelektuál, spisovatel, producent a herec – kaskadér, bývalý zápasník–judista a profesionální trenér, účastník olympijských her jako závodník i jako trenér.

Nový!!: Moskva a Petr Jákl starší · Vidět víc »

Petr Křička

Petr Ladislav Křička (4. prosince 1884 Kelč – 25. července 1949 Okarec) byl moravský středoškolský učitel, knihovník, básník, autor literatury pro děti a překladatel.

Nový!!: Moskva a Petr Křička · Vidět víc »

Petr Konaševič-Sahajdačnyj

Petr Konaševič-Sahajdačnyj (ukrajinsky: Петро Конашевич-Сагайдачний; polsky: Piotr Konaszewicz-Sahajdaczny; narozen kolem roku 1582 v Kulčici, dnešním Sambirském rajóně – 20. dubna 1622 v Kyjevě) byl ukrajinský politik a vůdčí osobnost, hejtman záporožských kozáků během let 1616 až 1622, vynikající vojenský velitel Polsko-litevské unie jak na souši, tak i na vodě.

Nový!!: Moskva a Petr Konaševič-Sahajdačnyj · Vidět víc »

Petr Kropotkin

Kníže Petr Alexejevič Kropotkin (Moskva – 8. února 1921, Dmitrov) byl ruský revolucionář a publicista, geograf a geolog a zároveň jeden z předních ruských anarchistů a jeden z prvních zastánců a teoretiků anarchokomunismu.

Nový!!: Moskva a Petr Kropotkin · Vidět víc »

Petr Matoušek (plavec)

Petr Matoušek (* 19. září 1966 Brno) je bývalý československý sportovní plavec.

Nový!!: Moskva a Petr Matoušek (plavec) · Vidět víc »

Petr Němec

Petr Němec (* 7. června 1957) je český trenér a bývalý fotbalista, držitel bronzové medaile z mistrovství Evropy 1980 (byť na šampionátu do bojů přímo nezasáhl) a zlaté medaile z letních olympijských her 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Petr Němec · Vidět víc »

Petr Pavlásek

Petr Pavlásek (31. ledna 1947 Týn nad Vltavou – 3. ledna 2023) byl československý a český vzpěrač, účastník dvou olympijských her.

Nový!!: Moskva a Petr Pavlásek · Vidět víc »

Petr Sýkora (1978)

Petr Sýkora (* 21. prosince 1978, Pardubice) je bývalý český hokejový útočník a trenér, momentálně pracuje jako skaut pro HC Dynamo Pardubice.

Nový!!: Moskva a Petr Sýkora (1978) · Vidět víc »

Petr Semjonovič Saltykov

Generál Pjotr Semjonovič hrabě Saltykov (rusky Пётр Семёнович Салтыков, / podle jiných pramenů 1697 nebo 1700 / Kogajevo -, Marfino) byl ruský šlechtic a polní maršál imperiální armády.

Nový!!: Moskva a Petr Semjonovič Saltykov · Vidět víc »

Petr Uspenskij

Petr Děmjanovič Uspenskij, rusky Пётр Демьянович Успенский (Moskva – 2. říjen 1947, Lyne Place) byl ruský matematik a ezoterik.

Nový!!: Moskva a Petr Uspenskij · Vidět víc »

Petr Velkoborský

Petr Velkoborský (* 21. června 1938 Praha) je český fotograf, fyzik a teoretik fotografie.

Nový!!: Moskva a Petr Velkoborský · Vidět víc »

Petr Wagner

Petr Wagner (13. června 1969 Praha – 30. prosince 2019 tamtéž) byl český virtuos na violu da gamba, kapelník a dirigent.

Nový!!: Moskva a Petr Wagner · Vidět víc »

Petra Kvitová

mísou Venus Rosewater Petra Kvitová (Vaňková Kvitová, * 8. března 1990 Bílovec) je česká tenistka, která do profesionálního tenisu vstoupila v roce 2006.

Nový!!: Moskva a Petra Kvitová · Vidět víc »

Petra Lammertová

Petra Lammertová (3. března 1984, Freudenstadt, Bádensko-Württembersko) je bývalá německá atletka, jejíž hlavní disciplínou je vrh koulí.

Nový!!: Moskva a Petra Lammertová · Vidět víc »

Petre Dicu

Petre Dicu (* 27. května 1954 Gostavățu, Rumunsko) je bývalý rumunský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Petre Dicu · Vidět víc »

Petro Šelest

Petro Juchymovyč Šelest (Петро Юхимович Шелест, Пётр Ефимович Шелест, 14. února 1908 Andrijivka – 22. ledna 1996 Moskva) byl ukrajinský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Petro Šelest · Vidět víc »

Petro Hryhorenko

Petro Hryhorovič Hryhorenko, též Pjotr Grigorovič Grigorenko (* 16. října 1907, Borysivka, Tavrická gubernie, Záporožská oblast (později součást Ukrajinské SSR- 21. února 1987, New York, USA) byl sovětský generálmajor, ukrajinský lidskoprávní aktivista, disident. Zakládající člen Moskevské helsinské skupiny a Ukrajinské Helsinské skupiny. Zastával se krymských Tatarů a dalších deportovaných národů. V roce 1964 byl za své aktivity v oblasti lidských práv degradován na vojína a zbaven všech státních vyznamenání. Byl vězněn šest a půl roku v sovětských psychiatrických zařízeních a vězeních. Od roku 1977 žil v USA. Zemřel v New Yorku a byl pohřben na St. Andrew's Ukrainian Cemetery v New Jersey.

Nový!!: Moskva a Petro Hryhorenko · Vidět víc »

Petrodvorec

Petrodvorec (v letech 1944–1997) je město v Rusku; spadá pod federální město Petrohrad, v jehož rámci tvoří centrum Petrodvoreckého rajónu.

Nový!!: Moskva a Petrodvorec · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Nový!!: Moskva a Petrohrad · Vidět víc »

Petronij Gaj Amatuni

Petronij Gaj Amatuni (arménsky Պետրոնիյ Գայ Ամատունի, rusky Петроний Гай Аматуни) (29. června 1916, kozácká stanice Velikokňažeskaja, oblast Donského vojska, dnes Proletarsk, Rostovská oblast – 29. dubna 1982, Rostov na Donu) byl ruský sovětský spisovatel arménské národnosti, autor knih pro děti a mládež.

Nový!!: Moskva a Petronij Gaj Amatuni · Vidět víc »

Petropavlovsk-Kamčatskij

Petropavlovsk-Kamčatskij (Петропа́вловск-Камча́тский) je hlavní město Kamčatského kraje, do 1.

Nový!!: Moskva a Petropavlovsk-Kamčatskij · Vidět víc »

Petrovsk-Zabajkalskij

Petrovsk-Zabajkalskij je město v Zabajkalském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Petrovsk-Zabajkalskij · Vidět víc »

Petrozavodsk

Petrozavodsk, (karelsky Petroskoi) je město na severozápadě Ruské federace, 300 km sv.

Nový!!: Moskva a Petrozavodsk · Vidět víc »

Petru (Musteață)

Petru (rodným jménem: Valeriu Musteață; * 29. října 1967, Lupa-Recea) je moldavský duchovní Moldavské pravoslavné církve a arcibiskup unghenský a nisporenský.

Nový!!: Moskva a Petru (Musteață) · Vidět víc »

Petru Ciarnău

Petru Ciarnău (* 5. srpna 1943) je bývalý rumunský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Petru Ciarnău · Vidět víc »

Petru Lucinschi

Petru Lucinschi (* 27. ledna 1940, Rădulenii Vechi, Besarábie, Velké Rumunsko; dnes Moldavsko) byl druhý prezident Moldavska, funkci zastával v letech 1997 až 2001.

Nový!!: Moskva a Petru Lucinschi · Vidět víc »

Petru Pascari

Petru Pascari (*) je sovětský a moldavský politik.

Nový!!: Moskva a Petru Pascari · Vidět víc »

Pevek

Pevek (čuksky Пээкин) je město v ruském Dálněvýchodním federálním okruhu, nejsevernější město na území celé Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Pevek · Vidět víc »

PFK Arsenal Tula

Professionalnyj futbolnyj klub Arsenal Tula (rusky Профессиональный футбольный клуб «Арсенал» Тула) je ruský fotbalový klub z města Tula v Tulské oblasti jižně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a PFK Arsenal Tula · Vidět víc »

PFK CSKA Moskva

PFK CSKA Moskva (rusky: Профессиональный футбольный клуб ЦСКА Москва, Professionalnyj futbolnyj klub CSKA Moskva) je klub ruské Premier-Ligy, sídlící v hlavním městě Moskvě.

Nový!!: Moskva a PFK CSKA Moskva · Vidět víc »

Phnompenh

Phnompenh (khmersky: ភ្នំពេញ Phnum Pénh; správná výslovnost v češtině, původní khmerská výslovnost) je hlavní a největší město Kambodže, politické, hospodářské a kulturní centrum.

Nový!!: Moskva a Phnompenh · Vidět víc »

Pia Lindman

Pia Maria Lindman (* 11. června 1965, Espoo) je finská výtvarnice, performerka, fotografka a video umělkyně.

Nový!!: Moskva a Pia Lindman · Vidět víc »

Pižmovka velká

Pižmovka velká (Cairina moschata) je jihoamerický druh kachny z řádu vrubozobých.

Nový!!: Moskva a Pižmovka velká · Vidět víc »

Pierre Rode

Jacques Pierre Joseph Rode (16. února 1774 – 25. listopadu 1830) byl francouzský houslista a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Pierre Rode · Vidět víc »

Pietro Antonio Solari

Pietro Antonio Solari (asi 1450, Milán – 1493, Moskva) byl italský architekt a sochař.

Nový!!: Moskva a Pietro Antonio Solari · Vidět víc »

Piknik (hudební skupina)

Piknik (rusky Пикник) je sovětská a ruská rocková skupina zaležena v roce 1978.

Nový!!: Moskva a Piknik (hudební skupina) · Vidět víc »

Piková dáma (opera)

Piková dáma (rusky Пиковая дама) je předposlední opera ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského.

Nový!!: Moskva a Piková dáma (opera) · Vidět víc »

Pimen (patriarcha moskevský)

Pimen (světským jménem: Sergej Michajlovič Izvekov; 23. července 1910, Kobylino – 3. května 1990, Moskva) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Nový!!: Moskva a Pimen (patriarcha moskevský) · Vidět víc »

Pinchas Goldschmidt

Pinchas Goldschmidt (* 21. července 1963, Curych, Švýcarsko) je od roku 1993 vrchním rabínem Moskvy.

Nový!!: Moskva a Pinchas Goldschmidt · Vidět víc »

Pinchas Rutenberg

Pinchas Rutenberg (פנחס רוטנברג, rodným jménem Pjotr Mojsejevič Rutenberg,: Пë́тр Моисе́евич Ру́тенберг; 5. února 1879, Romny, Ruské impérium – 22. prosince 1942, Jeruzalém, Britský mandát Palestina) byl prominentní inženýr a podnikatel, člen strany socialistů-revolucionářů a sionistický vůdce.

Nový!!: Moskva a Pinchas Rutenberg · Vidět víc »

Pioněrskij

Pioněrskij, do roku 1946 Neukuhren, je město v Kaliningradské oblasti, exklávě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Pioněrskij · Vidět víc »

Piotr Nurowski

Piotr Jan Nurowski (20. června 1945, Sandomierz, Polsko – 10. dubna 2010, Pečersk, Rusko) byl polský podnikatel a prezident Polského olympijského výboru.

Nový!!: Moskva a Piotr Nurowski · Vidět víc »

Pirátská strana Ruska

Pirátská strana Ruska (zkratkou) je politická strana v Rusku založená po vzoru švédské Pirátské strany.

Nový!!: Moskva a Pirátská strana Ruska · Vidět víc »

Pivovar Nová Paka

Pivovar Nová Paka je jeden z významných pivovarů krkonošské, resp.

Nový!!: Moskva a Pivovar Nová Paka · Vidět víc »

Pivovar Rakovník

Tradiční pivovar v Rakovníku, také Pivovar Bakalář, je pivovar v Rakovníku, který funguje již od 15.

Nový!!: Moskva a Pivovar Rakovník · Vidět víc »

Pjatigorsk

Pjatigorsk (doslova „Pětihoří“) je město na jihu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Pjatigorsk · Vidět víc »

Pjotr Aršinov

Pjotr Andrejevič Aršinov (26. července 1887 Andrejevka – 9. září 1938 Moskva) byl ruský revolucionář, zpočátku bolševik a později anarchista.

Nový!!: Moskva a Pjotr Aršinov · Vidět víc »

Pjotr Besčastnov

Pjotr Nikolaevič Besčastnov v roce 2019 Pjotr Nikolaevič Besčastnov (4. července 1978, Moskva – 27. prosince 2023, tamtéž) byl ruský umělecký fotograf, umělecký kritik, učitel, autor monografií, učebnic a učebních pomůcek o fotografii a designu.

Nový!!: Moskva a Pjotr Besčastnov · Vidět víc »

Pjotr Bočkarjov

Pjotr Vladimirovič Bočkarjov (* 3. listopadu 1967, Moskva) je bývalý ruský atlet, dvojnásobný halový mistr Evropy ve skoku o tyči.

Nový!!: Moskva a Pjotr Bočkarjov · Vidět víc »

Pjotr Dmitrijevič Boborykin

Pjotr Dmitrijevič Boborykin (27. srpna 1836 Nižnij Novgorod – 12. srpna 1921 Lugano) byl ruský spisovatel, novinář, kritik a historik literatury, publicista, divadelník, memoárista, překladatel.

Nový!!: Moskva a Pjotr Dmitrijevič Boborykin · Vidět víc »

Pjotr Durnovo

Pjotr Nikolajevič Durnovo (rusky Пëтp Николаевич Дуpново;, Moskva –  Petrohrad) byl ruský politik a ministr vnitra během revoluce roku 1905.

Nový!!: Moskva a Pjotr Durnovo · Vidět víc »

Pjotr Fjodorovič Anžu

Pjotr Fjodorovič Anžu (Vyšnij Voločok – Petrohrad) byl ruský admirál (1866), člen rady ministra státního majetku a polárník.

Nový!!: Moskva a Pjotr Fjodorovič Anžu · Vidět víc »

Pjotr Koševoj

Pjotr Kirillovič Koševoj (Alexandrija, Ruská říše, dnes Oleksandrija, Kirovohradská oblast, Ukrajina – 30. srpen 1976, Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Pjotr Koševoj · Vidět víc »

Pjotr Nalič

Pjotr Andrejevič Nalič (rusky Пётр Андреевич Налич, * 30. dubna 1981 Moskva, Rusko) je ruský zpěvák a skladatel, který reprezentoval Rusko na Eurovision Song Contest 2010 v Oslu.

Nový!!: Moskva a Pjotr Nalič · Vidět víc »

Pjotr Nikolajevič Krasnov

Pjotr Nikolajevič Krasnov (Petrohrad – 16. ledna 1947 Moskva) byl doněcký historik a úředník, později generál Ruské armády a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Pjotr Nikolajevič Krasnov · Vidět víc »

Pjotr Pospelov

Pjotr Nikolajevič Pospelov (Kuznecovo – 22. dubna 1979 Moskva) byl sovětský historik a vysoký stranický činitel: tajemník ÚV KSSS (1953–1960) a kandidát předsednictva ÚV KSSS (1957–1961).

Nový!!: Moskva a Pjotr Pospelov · Vidět víc »

Pjotr Stolypin

Pjotr Arkaďjevič Stolypin (14. dubna 1862 Drážďany, Sasko – 18. září 1911 Kyjev, Ruské impérium) byl ruský předrevoluční politik a ministerský předseda Ruska v letech 1906 až 1911.

Nový!!: Moskva a Pjotr Stolypin · Vidět víc »

Pjotr Tavrin-Šilo

Pjotr Ivanovič Tavrin-Šilo „Politov“ (rusky Пëтр Иванович Таврин-Шило; 5. dubna 1909, Bobrik, Ruské impérium – 28. března 1952, Moskva, SSSR) byl německý špion, který měl roku 1944 zabít sovětského diktátora Stalina.

Nový!!: Moskva a Pjotr Tavrin-Šilo · Vidět víc »

Pjotr Todorovskij

Pjotr Jefimovič Todorovskij (Пётр Ефи́мович Тодоро́вский, 26. srpna 1925 Bobrynec – 24. května 2013 Moskva) byl sovětský filmový režisér, kameraman, scenárista, herec a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Pjotr Todorovskij · Vidět víc »

Plameny Paříže

Plameny Paříže aneb Triumf Republiky (rusky Пламя Парижа, или Триумф Республики) je ruský balet o čtyřech aktech, jehož hudbu složil Boris Vladimirovič Asafjev v roce 1932 na libreto Nikolaje Volkova a Vladimira Vladimiroviče Dmitrijeva.

Nový!!: Moskva a Plameny Paříže · Vidět víc »

Planěrnaja (stanice metra v Moskvě)

Planěrnaja (doslovně Plachtařská) je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Planěrnaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Platon (Lobankov)

Platon (světským jménem: Pjotr Jegorovič Lobankov; 5. listopadu 1927, Kazinka – 27. října 1975, Voroněž) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup voroněžský a lipecký.

Nový!!: Moskva a Platon (Lobankov) · Vidět víc »

Platon (Udovenko)

Platon (světským jménem: Volodymyr Petrovyč Udovenko; * 17. listopadu 1940, Uspenka) je ukrajinský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita feodosijský a kerčský.

Nový!!: Moskva a Platon (Udovenko) · Vidět víc »

Platon Alexejevič Lečickij

Platon Alexejevič Lečickij (v české literatuře někdy uváděn také jako Lešický, Lečický, Lišickij, Lečickij; 18. března 1856, Grodno – 18. února 1921, Moskva) byl generál ruské carské armády.

Nový!!: Moskva a Platon Alexejevič Lečickij · Vidět víc »

Plácido Domingo

Plácido Domingo 2014 José Plácido Domingo Embil, KBE (* 21. ledna 1941, Madrid, Španělsko) je světoznámý operní pěvec a dirigent.

Nový!!: Moskva a Plácido Domingo · Vidět víc »

Plán 19

Plán 19 někdy nazývaný také Modifikovaný plán 18, byl ruský strategický plán pro válku proti Německu a Rakousku-Uhersku použitý při vypuknutí první světové války v roce 1914.

Nový!!: Moskva a Plán 19 · Vidět víc »

Pleven

Pleven (předreformním pravopisem,, česky též Plevno) je sedmé nejlidnatější město Bulharska a má obyvatel.

Nový!!: Moskva a Pleven · Vidět víc »

Pljos

Pljos je město v Ivanovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Pljos · Vidět víc »

Ploščaď Iljiča (stanice metra v Moskvě)

Ploščaď Iljiča je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Ploščaď Iljiča (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Ploščaď Revoljucii

Ploščaď Revoljucii má více významů.

Nový!!: Moskva a Ploščaď Revoljucii · Vidět víc »

Ploščaď Revoljucii (stanice metra v Moskvě)

Ploščaď RevoljuciiPloščaď Revoljucii (v českém překladu Náměstí Revoluce nebo Revoluční náměstí) je stanice moskevského metra na Arbatsko-Pokrovské lince.

Nový!!: Moskva a Ploščaď Revoljucii (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Ploutis Servas

Ploutis Servas (22. května 1907 – 14. února 2001) byl kyperský politik a novinář.

Nový!!: Moskva a Ploutis Servas · Vidět víc »

Počátky pionýrského hnutí v Československu

Počátky pionýrského hnutí v Československu jsou spojeny s budováním jednotné mládežnické organizace Československý svaz mládeže, jež měla vládnoucí KSČ usnadňovat působení na mládež ve věku školáků základních škol.

Nový!!: Moskva a Počátky pionýrského hnutí v Československu · Vidět víc »

Požár nákupního centra v Kemerovu

Dne 25. března 2018 v 17 hodin místního času došlo k požáru nákupního centra Zimní višeň v Kemerovu na Sibiři v Ruské federaci, během kterého zemřelo 60 lidí, z toho 41 dětí.

Nový!!: Moskva a Požár nákupního centra v Kemerovu · Vidět víc »

Požár v klubu Chromaja lošaď

Požár v klubu Chromaja lošaď byl co do počtu obětí nejhorším požárem v postsovětském Rusku.

Nový!!: Moskva a Požár v klubu Chromaja lošaď · Vidět víc »

Požáry

Požáry jsou národní přírodní památka na území hlavního města Prahy nacházející se v katastru městské části Praha Řeporyje.

Nový!!: Moskva a Požáry · Vidět víc »

Požáry lesů a rašelinišť v Rusku 2010

Smog v Moskvě; vlevo 17. června, vpravo 7. srpna 2010 Na konci července a začátkem srpna 2010 vznikla v Rusku a v celém centrálním federálním svazu řada požárů kvůli vlně veder a nedostatku srážek, které místo toho způsobily povodně v Pákistánu.

Nový!!: Moskva a Požáry lesů a rašelinišť v Rusku 2010 · Vidět víc »

Pobřeží slonoviny na letních olympijských hrách

Pobřeží slonoviny na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Pobřeží slonoviny na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Pobeda (letecká společnost)

Pobeda (rusky: Победа) je ruská nízkonákladová letecká společnost vlastněná národní společností Aeroflot.

Nový!!: Moskva a Pobeda (letecká společnost) · Vidět víc »

Pochod za rovnost

Pochod za rovnost (případně též Pochod rovnosti) jsou různé akce typu gay pride v zemích východní Evropy.

Nový!!: Moskva a Pochod za rovnost · Vidět víc »

Pochvistněvo

Pochvistněvo je město v Samarské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Pochvistněvo · Vidět víc »

Podgorica

Podgorica (černohorsky v cyrilici: Подгорица) je hlavní a největší město Černé Hory a zároveň ekonomické, kulturní a vzdělávací centrum země.

Nový!!: Moskva a Podgorica · Vidět víc »

Podkarpatská Rus

Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.

Nový!!: Moskva a Podkarpatská Rus · Vidět víc »

Podnebí Ruska

Köppenovy klasifikace. Podnebí Ruska je vzhledem k velikosti státu různorodé.

Nový!!: Moskva a Podnebí Ruska · Vidět víc »

Podolsk

Podolsk  (Подо́льск) je město v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Podolsk · Vidět víc »

Pohár Lokomotivu

Pohár Lokomotivu je trofej udělovaná vítězi prvního zápasu KHL, ve kterém proti sobě hraje poslední držitel Gagarinova poháru a finalista play-off KHL.

Nový!!: Moskva a Pohár Lokomotivu · Vidět víc »

Pohár mistrů evropských zemí v basketbalu žen 1986-87

Sezóna 1986-87 byla 29.

Nový!!: Moskva a Pohár mistrů evropských zemí v basketbalu žen 1986-87 · Vidět víc »

Pohár UEFA 1998/1999

Sezóna 1998/99 Poháru UEFA byla 41.

Nový!!: Moskva a Pohár UEFA 1998/1999 · Vidět víc »

Pohřebiště ruských panovníků

Znak Ruského carství Znak Ruského impéria Tento seznam pohřebišť ruských panovníků zahrnuje panovníky Ruského carství (existovalo v letech 1328 až 1721), a imperátory („císaře“) Ruského impéria (v letech 1721 až 1917).

Nový!!: Moskva a Pohřebiště ruských panovníků · Vidět víc »

Pohraniční stráž

Pohraniční stráž (PS) byla československá ozbrojená složka, která měla na starost ostrahu a kontrolu státní hranice.

Nový!!: Moskva a Pohraniční stráž · Vidět víc »

Pohraniční stráž Znojmo

Československé socialistické republice Útvary Pohraniční stráže vznikaly od začátku roku 1951.

Nový!!: Moskva a Pohraniční stráž Znojmo · Vidět víc »

Pokrov (Rusko)

Pokrov je ruské město v Petušinském rajónu ve Vladimirské oblasti.

Nový!!: Moskva a Pokrov (Rusko) · Vidět víc »

Pokrov přesvaté Bohorodice

Pokrov přesvaté Bohorodice (ukrajinsky Покрова Пресвятої Богородиці), také Ochrana přesvaté Bohorodice je svátkem pláště Panny Marie Ochranitelky, jedním z velkých svátků liturgického roku řeckokatolické a pravoslavné církve.

Nový!!: Moskva a Pokrov přesvaté Bohorodice · Vidět víc »

Poležajevskaja (stanice metra v Moskvě)

Poležajevskaja je stanice metra v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Poležajevskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Polessk

Polessk (rusky Поле́сск; německy Labiau; litevsky Labguva; polsky Labiawa, česky Labiava) je město v Kaliningradské oblasti v Rusku ležící 46 km severovýchodně od Kaliningradu.

Nový!!: Moskva a Polessk · Vidět víc »

Polikarpov I-5

Polikarpov I-5 (rusky Поликарпов И-5) byl sovětský jednomotorový jednomístný stíhací vzpěrový dvouplošník smíšené konstrukce z období mezi světovými válkami.

Nový!!: Moskva a Polikarpov I-5 · Vidět víc »

Polina Žemčužinová

Polina Semjonovna Žemčužinová (rodným jménem Perl Semjonovna Karpovská,; 11. března 1897 – 1. duben 1970, Moskva, SSSR) byla představitelka komunistické strany Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Polina Žemčužinová · Vidět víc »

Polina Daškovová

Polina Daškovová (rusky Полина Дашкова; vlastním jménem Taťjana Viktorovna Poljačenko (Татьяна Викторовна Поляченко); * 14. července 1960, Moskva, SSSR) je ruská spisovatelka a novinářka.

Nový!!: Moskva a Polina Daškovová · Vidět víc »

Polina Gagarinová

Polina Sergejevna Gagarinová (Поли́на Серге́евна Гага́рина, * 27. března 1987 Moskva) je ruská zpěvačka pop music a skladatelka.

Nový!!: Moskva a Polina Gagarinová · Vidět víc »

Polina Pechovová

Polina Sergejevna Pechovová,; (* 21. března 1992 Minsk) je běloruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Polina Pechovová · Vidět víc »

Polina Semionovová

Polina Semionovová (* 13. září 1984, Moskva) je ruská baletka, primabalerina Státního baletu Berlín.

Nový!!: Moskva a Polina Semionovová · Vidět víc »

Polní maršálové nacistického Německa

Hodnost generál polní maršál (německy Generalfeldmarschall) byla nejvyšší hodnost dvou složek německého Wehrmachtu – Heeru (pozemní vojsko) a Luftwaffe (letectvo).

Nový!!: Moskva a Polní maršálové nacistického Německa · Vidět víc »

Polská armáda

Polský voják v Iráku Ozbrojené síly Polské republiky (zkratka SZ RP) je jméno ozbrojeného sboru Polska.

Nový!!: Moskva a Polská armáda · Vidět víc »

Polská hokejová reprezentace

ZOH 1928 Polské národní hokejové mužstvo patří mezi národní reprezentační mužstva v ledním hokeji.

Nový!!: Moskva a Polská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Polská hokejová reprezentace do 20 let

Polská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších polských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Polská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Polská opera

Národní opera Polská opera případně polská národní opera je koncept, který může být definován několika způsoby.

Nový!!: Moskva a Polská opera · Vidět víc »

Polský výbor národního osvobození

Manifest PKWN. Polský výbor národního osvobození (polsky Polski Komitet Wyzwolenia Narodowego, zkr PKWN) byl politický orgán, představující dočasnou vládou na území Polska v období osvobození země od nacismu v roce 1945.

Nový!!: Moskva a Polský výbor národního osvobození · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Moskva a Polsko · Vidět víc »

Polsko na letních olympijských hrách

Polsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1912.

Nový!!: Moskva a Polsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Polsko na Letních olympijských hrách 1980

Polsko na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 306 sportovců, z toho 232 mužů a 74 žen.

Nový!!: Moskva a Polsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Poltava (Puškin)

Poltava (1829, Полтава) je historická poema ruského romantického básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina (1799–1837), která je oslavou velikého ruského panovníka cara Petra Velikého, který svými činy, vítězstvím nad Švédy i nad povstalcem Mazepou (ukrajinský hejtman v letech 1687 až 1708) uvedl Rusko na cestu slávy.

Nový!!: Moskva a Poltava (Puškin) · Vidět víc »

Pomník maršála Koněva v Praze

Pomník maršála Koněva byl v letech 1980–2020 žulový pomník s bronzovou sochou na náměstí Interbrigády v Praze 6-Bubenči.

Nový!!: Moskva a Pomník maršála Koněva v Praze · Vidět víc »

Porúří

Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.

Nový!!: Moskva a Porúří · Vidět víc »

Porcelán

Míšeňský porcelán, J.J.Kändler: Pár sojek, 1735–1740 Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta, tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva.

Nový!!: Moskva a Porcelán · Vidět víc »

Poronaj

Poronaj je řeka na ostrově Sachalin v Sachalinské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Poronaj · Vidět víc »

Port Moresby

Port Moresby je hlavní město Papuy Nové Guineje.

Nový!!: Moskva a Port Moresby · Vidět víc »

Portoriko na letních olympijských hrách

Portoriko na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Portoriko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Portugalsko na letních olympijských hrách

Portugalsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1912.

Nový!!: Moskva a Portugalsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Posad

Moskvy, kolem roku 1900. Posad (rusky Посад) byla osada v Ruské říši, často obklopená hradbami a příkopem, sousedící s městem nebo kremlem, ale mimo něj, nebo sousedící s klášterem v 10.

Nový!!: Moskva a Posad · Vidět víc »

Poslušnica II.

Poslušnica II. byla sovětská dojnice, která v roce 1948 vytvořila rekord, když denně nadojila 16,292 litru mléka s tučností 3,9 %. Její ošetřovatelka za to na celostátním sjezdu dojiček dostala vyznamenání „Vzorná dojička“ a poukázku v hodnotě 100 rublů na nákup zboží, kterou mohla uplatnit v moskevském obchodním domě GUM.

Nový!!: Moskva a Poslušnica II. · Vidět víc »

Postupimská deklarace

Postupimská deklarace je výzva Japonsku ke kapitulaci v druhé světové válce, kterou vydaly Spojené státy, Spojené království a Čína v průběhu postupimské konference.

Nový!!: Moskva a Postupimská deklarace · Vidět víc »

Pouť na Rus

Palacký a Rieger Pouť na Rus, nebo také Pouť Čechů do Moskvy, je název pro cestu skupiny českých politiků v roce 1867 po carském Rusku s cílem v Moskvě, kde se v té době konala Národopisná výstava.

Nový!!: Moskva a Pouť na Rus · Vidět víc »

Povodí Volhy

Mapa povodí Volhy Povodí Volhy je povodí řeky 1.

Nový!!: Moskva a Povodí Volhy · Vidět víc »

Povolžský federální okruh

Povolžský federální okruh Ruské federace (rusky Приволжский федеральный округ) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Moskva a Povolžský federální okruh · Vidět víc »

Povstání střeleckých pluků (1682)

Povstání střeleckých pluků 1682 označuje krvavé události z léta 1682, ke kterým došlo v ulicích Moskvy za účasti střeleckých pluků, moskevských vojenských jednotek.

Nový!!: Moskva a Povstání střeleckých pluků (1682) · Vidět víc »

Povstání střeleckých pluků (1698)

Vzpoura střeleckých pluků roku 1698 bylo povstání moskevských střeleckých pluků během nepřítomnosti Petra I. v době jeho zahraniční mise.

Nový!!: Moskva a Povstání střeleckých pluků (1698) · Vidět víc »

Pozemní hokej na Letních olympijských hrách 1980

Pozemní hokej na LOH 1980 v Moskvě zahrnoval turnaj mužů a poprvé v historii i turnaj žen.

Nový!!: Moskva a Pozemní hokej na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Poznań Główny

Poznań Główny je hlavní nádraží v Poznani, nachází se ve Velkopolském vojvodství.

Nový!!: Moskva a Poznań Główny · Vidět víc »

Pražskaja (stanice metra v Moskvě)

Pražskaja (Pražská) je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Pražskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Pražské dětské divadlo

Ředitelka a režisérka divadla Míla Mellanová (foto před rokem 1941) Pražské dětské divadlo (Míla Mellanová a skupina) byla divadelní scéna založená v roce 1935 českou herečkou a režisérkou Mílou Mellanovou.

Nový!!: Moskva a Pražské dětské divadlo · Vidět víc »

Pražské jaro

Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968.

Nový!!: Moskva a Pražské jaro · Vidět víc »

Pranas Eidukevičius

Pranas Eidukevičius, litevsky Pranas Eidukevičius, (Vinco), krycí jméno: Marcelka, (Virbalis, Kybartský valsčius (historická administrativně-územní jednotka, přibližně na úrovni gminy), Ruské impérium – 7. března 1926, Moskva, SSSR) byl litevský politik, nejvíce známý jako jeden z organizátorů a první vůdce Komunistické strany Litvy, jinak také činitel Polské socialistické strany, Litevské strany sociálně-demokratické (LSDP) a Sociálně demokratické dělnické strany Ruska.

Nový!!: Moskva a Pranas Eidukevičius · Vidět víc »

Praskovja Fjodorovna Saltykovová

Praskovja Fjodorovna Saltykovová (rusky Прасковья Фёдоровна Салтыкова;, Moskva –, Petrohrad) byla ruská carevna jako manželka Ivana V. a matka Anny Ivanovny.

Nový!!: Moskva a Praskovja Fjodorovna Saltykovová · Vidět víc »

Pravda (noviny)

Pravda (rusky) byl přední sovětský novinový deník, vydávaný Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu, mezi lety 1912 až 1991.

Nový!!: Moskva a Pravda (noviny) · Vidět víc »

Pravdinsk

Pravdinsk, do roku 1946 Friedland (česky) je město v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, ležící od Kaliningradu přes 50 km na jihovýchod.

Nový!!: Moskva a Pravdinsk · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Nový!!: Moskva a Pravoslaví · Vidět víc »

Pravoslavná církev

Pravoslavná církev, oficiálně pravoslavná katolická církev, „Východní pravoslaví, oficiální název, používaný i v britské angličtině, je ortodoxní katolická církev, jedna ze tří hlavních doktrinálních a jurisdikčních skupin křesťanství.“ „Pravoslavné církve se správně nazývají,Pravoslavná katolická církevʻ.“ „Plný název naší církve je,Pravoslavná katolická církevʻ.“ je druhou největší křesťanskou církvíProtestantismus jako celek není jediná církev ani jediná denominace.

Nový!!: Moskva a Pravoslavná církev · Vidět víc »

Pravoslavný patriarchát jeruzalémský

Pravoslavný patriarchát jeruzalémský je součástí řecké pravoslavné církve.

Nový!!: Moskva a Pravoslavný patriarchát jeruzalémský · Vidět víc »

Prêt-à-Porter

Prêt-à-Porter je americký hraný film z roku 1994, který režíroval Robert Altman podle vlastního scénáře.

Nový!!: Moskva a Prêt-à-Porter · Vidět víc »

Prežihov Voranc

Prežihov Voranc, občanským jménem Lovro Kuhar (10. srpna 1893 Podgora – 18. února 1950 Maribor), byl slovinský spisovatel a komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Prežihov Voranc · Vidět víc »

Premjer-liha

Premjer-liha (ukrajinsky: Прем'єр-ліга; v minulosti pod názvem Vyšča liha, ukrajinsky Ви́ща лі́га) je nejvyšší ukrajinská fotbalová soutěž.

Nový!!: Moskva a Premjer-liha · Vidět víc »

Preobraženskaja ploščaď (stanice metra v Moskvě)

Preobraženskaja ploščaď je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Preobraženskaja ploščaď (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Presněnský rajón

Pohled na Presňu z vyhlídkové věže Imperial Tower Presněnský rajón, zkráceně Presňa, je část ruského hlavního města Moskvy.

Nový!!: Moskva a Presněnský rajón · Vidět víc »

Prezidentské volby v Abcházii 2019

Volba prezidenta Abcházie v roce 2019 byla v pořadí osmá volba prezidenta této částečně mezinárodně uznané kavkazské země a v pořadí sedmá přímá volba hlavy státu.

Nový!!: Moskva a Prezidentské volby v Abcházii 2019 · Vidět víc »

Prezidentské volby v Abcházii 2020

Volba prezidenta Abcházie v roce 2020 byla v pořadí devátá volba prezidenta této částečně mezinárodně uznané kavkazské země a v pořadí osmá přímá volba hlavy státu.

Nový!!: Moskva a Prezidentské volby v Abcházii 2020 · Vidět víc »

Prezidentské volby v Rusku 2004

Prezidentské volby v Rusku se uskutečnily 14.

Nový!!: Moskva a Prezidentské volby v Rusku 2004 · Vidět víc »

Prezidentské volby v Rusku 2018

Výsledky voleb Ruské prezidentské volby se uskutečnily v neděli dne 18.

Nový!!: Moskva a Prezidentské volby v Rusku 2018 · Vidět víc »

Primorsk (Kaliningradská oblast)

Primorsk (rusky Приморск, dříve německy Fischhausen, polsky Rybaki, litevsky Žuvininkai) je malé město v Kaliningradské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Primorsk (Kaliningradská oblast) · Vidět víc »

Privodino

Privodino je sídlo městského typu v Kotlaském okrese Archangelské oblasti v evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Privodino · Vidět víc »

Problémy historicko-filosofické vědy

Problémy historicko-filosofické vědy je monografie Teodora Ojzermana.

Nový!!: Moskva a Problémy historicko-filosofické vědy · Vidět víc »

Proces s československými hokejisty 1950

Pamětní tabule Proces s československými hokejisty patří k největším nezákonnostem padesátých let.

Nový!!: Moskva a Proces s československými hokejisty 1950 · Vidět víc »

Proces se Slánským

Proces se Slánským, znám pod delším úředním názvem Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, byl vykonstruovaný politický proces, konaný na nátlak Stalina roku 1952.

Nový!!: Moskva a Proces se Slánským · Vidět víc »

Program Eněrgija-Buran

Program Buran ("Bouře") byl sovětský a později ruský opakovatelně použitelný projekt kosmoplánu, který začal v roce 1974 v Ústředním aerohydrodynamickém institutu v Moskvě a formálně byl ukončen v roce 1993 Borisem Jelcinem pro nedostatek peněz a kvůli složité politické situaci.

Nový!!: Moskva a Program Eněrgija-Buran · Vidět víc »

Prohibice

Prohibice Prohibice (lat. prohibitio – zákaz) je zákaz, obvykle se prohibicí rozumí absolutní zákaz produkce a distribuce alkoholu v rámci boje proti alkoholismu, snížení ekonomických škod či z bezpečnostních, náboženských nebo jiných důvodů.

Nový!!: Moskva a Prohibice · Vidět víc »

Prokšino (stanice metra v Moskvě)

Prokšino je stanice moskevského metra na Sokolničeské lince.

Nový!!: Moskva a Prokšino (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Prokletí vojáci

„Prokletí vojáci“ protikomunistického odboje v červnu 1947. Zleva: Henryk Wybranowski (zabit r. 1948), Edward Taraszkiewicz (zabit r. 1951), Mieczysław Małecki (zabit r. 1947) a Stanisław Pakuła Jako prokletí vojáci byli označováni příslušníci protikomunistických polských odbojových hnutí, zformovaných v závěrečných fázích druhé světové války či po jejím skončení.

Nový!!: Moskva a Prokletí vojáci · Vidět víc »

Prokop Kumpošt

Brig.

Nový!!: Moskva a Prokop Kumpošt · Vidět víc »

Proletarskaja (stanice metra v Moskvě)

Proletarskaja je stanice metra v Moskvě, v centrální části Tagansko-Krasnopresněnské linky.

Nový!!: Moskva a Proletarskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Proletarskij (Bělgorodská oblast)

Proletarskij je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Proletarskij (Bělgorodská oblast) · Vidět víc »

Promenáda Raoula Wallenberga

Promenáda Raoula Wallenberga je název cesty v Praze 1.

Nový!!: Moskva a Promenáda Raoula Wallenberga · Vidět víc »

Prosinec 2006

;1. prosince – pátek;2. prosince – sobota;3. prosince – neděle;4. prosince – pondělí;5. prosince – úterý;6. prosince – středa;7. prosince – čtvrtek;8. prosince – pátek;9. prosince – sobota;10. prosince – neděle;11. prosince – pondělí;13. prosince – středa;14. prosince – čtvrtek;15. prosince – pátek;17. prosince – neděle;18. prosince – pondělí;19. prosince – úterý;21. prosince – čtvrtek;22. prosince – pátek;23. prosince – sobota;24. prosince – neděle;25. prosince – pondělí;26. prosince – úterý;27. prosince – středa;28. prosince – čtvrtek;29. prosince – pátek;30. prosince – sobota.

Nový!!: Moskva a Prosinec 2006 · Vidět víc »

Prosinec 2008

;1. prosince – pondělí;2. prosince – úterý;3. prosince – středa;4. prosince – čtvrtek;5. prosince – pátek.

Nový!!: Moskva a Prosinec 2008 · Vidět víc »

Prosinec 2011

; 2. prosince – pátek.

Nový!!: Moskva a Prosinec 2011 · Vidět víc »

Prosinec 2012

; 1. prosince – sobota; 2. prosince – neděle; 3. prosince – pondělí; 5. prosince – středa; 6. prosince – čtvrtek; 7. prosince – pátek; 9. prosince – neděle; 10. prosince – pondělí; 11. prosince – úterý; 12. prosince – středa; 13. prosince – čtvrtek; 14. prosince – pátek; 16. prosince – neděle; 17. prosince – pondělí; 18. prosince – úterý; 19. prosince – středa; 20. prosince – čtvrtek; 21. prosince – pátek; 22. prosince – sobota; 23. prosince – neděle; 24. prosince – pondělí; 25. prosince – úterý; 26. prosince – středa; 27. prosince – čtvrtek; 28. prosince – pátek; 29. prosince – sobota; 30. prosince – neděle.

Nový!!: Moskva a Prosinec 2012 · Vidět víc »

Prosinec 2017

; 1. prosince – pátek; 2. prosince – sobota Trojská lávka po kolapsu; 3. prosince – neděle; 4. prosince – pondělí; 5. prosince – úterý Michal I. Rumunský; 6. prosince – středa; 7. prosince – čtvrtek; 8. prosince – pátek Mateusz Morawiecki; 9. prosince – sobota; 10. prosince – neděle; 11. prosince – pondělí ministr Daniel Herman; 12. prosince – úterý; 13. prosince – středa; 14. prosince – čtvrtek Brněnské letiště; 15. prosince – pátek Alexej Uljukajev; 16. prosince – sobota; 17. prosince – neděle Sojuz MS-07; 18. prosince – pondělí Sebastián Piñera; 19. prosince – úterý; 20. prosince – středa Rajko Doleček; 21. prosince – čtvrtek ponorka HMAS AE1; 22. prosince – pátek; 23. prosince – sobota Bruce McCandless; 24. prosince – neděle Alexej Navalnyj Jimmy Morales; 25. prosince – pondělí Let L-410; 26. prosince – úterý; 27. prosince – středa; 28. prosince – čtvrtek Sergio Mattarella; 29. prosince – pátek; 30. prosince – sobota; 31. prosince – neděle.

Nový!!: Moskva a Prosinec 2017 · Vidět víc »

Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu

Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu zahájené 24. února 2022 se objevily na mnoha místech po celém světě, včetně Ruska.

Nový!!: Moskva a Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu · Vidět víc »

Protesty v Rusku (2011–2013)

Nižním Novgorodu Povolební protesty v Rusku 2011–2013 začaly ve velkých městech po celém Rusku v důsledku podezření, že volby do Státní dumy byly na více místech zmanipulované a doprovázené volebními podvody.

Nový!!: Moskva a Protesty v Rusku (2011–2013) · Vidět víc »

Protiletadlový kanón

Německý 88mm kanón Flak během druhé světové války (1943) Protiletadlový kanón (neodborně též flak) je obvykle speciálně konstruován ke střelbě na vzdušné cíle – pilotované i bezpilotní letouny, helikoptéry, řízené střely a balóny.

Nový!!: Moskva a Protiletadlový kanón · Vidět víc »

Protokoly sionských mudrců

Reprodukce z roku 1905 Novodobé vydání ''Protokolů'' v knihkupectví v Malajsii Protokoly sionských mudrců (či) je jeden z mnoha názvů, které označují text plánu na dosažení globální nadvlády židovského národa.

Nový!!: Moskva a Protokoly sionských mudrců · Vidět víc »

Protopop Avvakum

Svatý Avvakum Petrovič Kondratěv zvaný Avvakum Petrov (20. listopadu 1621 – 14. dubna 1682), často uváděný také jako protopop Avvakum, byl ruský duchovní, zakladatel pravoslavné sekty starověrců.

Nový!!: Moskva a Protopop Avvakum · Vidět víc »

Protvino

Protvino je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Protvino · Vidět víc »

Providěnija

Providěnija je sídlo městského typu a hlavní přístav v Čukotském autonomním okruhu, umístěném v Komsomolském zálivu (části Zátoky prozřetelnosti).

Nový!!: Moskva a Providěnija · Vidět víc »

Prutské tažení

Prutské tažení, známé jako Rusko-turecká válka 1710–1711/13, bylo vedeno ruským carem Petrem I. proti Osmanské říši během severní války.

Nový!!: Moskva a Prutské tažení · Vidět víc »

První kanál (Rusko)

První kanál (rusky Первый канал, anglicky Channel One Russia) je nejsledovanější televizní stanice v Rusku.

Nový!!: Moskva a První kanál (Rusko) · Vidět víc »

První pětiletka (Jugoslávie)

První pětiletka v Jugoslávii (srbochorvatsky петолетка/petoljetka) probíhala v letech 1947-1952.

Nový!!: Moskva a První pětiletka (Jugoslávie) · Vidět víc »

První pětiletka (SSSR)

„Pětiletku zvládneme za čtyři roky!“ poštovní známka SSSR (1930) První pětiletka, tedy první pětiletý plán (rusky Первая пятилетка) byl seznam cílů těžkého průmyslu v Sovětském svazu, první z třinácti pětiletých plánů rozvoje národního hospodářství SSSR.

Nový!!: Moskva a První pětiletka (SSSR) · Vidět víc »

První trolejbus

První trolejbus (Pervyj trollejbus) je ruský sovětský celovečerní film z roku 1963 režiséra Isidora Markoviče Anněnského.

Nový!!: Moskva a První trolejbus · Vidět víc »

První turkutský kaganát

První turkutský kaganát (staroturecky Znak písmene KZnak písmene UZnak písmene RZnak písmene UZnak písmene TZnak písmene KZnak písmene UZnak písmene K → Kök Türük, čínsky 突厥 汗国, pchin-jin: Tūjué hánguó) neboli Göktürkský kaganát byl středověký staroturecký stát na území Mongolska, Střední Asie (dnešní Kazachstán), Číny (Vnitřní Mongolsko) a Ruska v oblasti Ötükenu, s centrem v Ordu, na břehu řeky Orchon.

Nový!!: Moskva a První turkutský kaganát · Vidět víc »

Psí srdce

Psí srdce je novela ruského autora Michaila Bulgakova.

Nový!!: Moskva a Psí srdce · Vidět víc »

Pskov

Pskov (starší název Пльсковъ / Pľskov;;; německy zastarale Pleskau) je město v západním Rusku, středisko Pskovské oblasti, na řece Veliké nedaleko jejího ústí do Pskovského jezera.

Nový!!: Moskva a Pskov · Vidět víc »

Pskovská oblast

Pskovská oblast je jednou z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Pskovská oblast · Vidět víc »

Ptačí chřipka

virus ptačí chřipky (HPAIV) pod elektronovým mikroskopem Ptačí chřipka (poangl. aviární influenza, dříve také klasický mor drůbeže) je onemocnění ptáků způsobované chřipkovými viry typu A, které postihuje primárně ptactvo a pouze výjimečně může být přeneseno na některé druhy savců.

Nový!!: Moskva a Ptačí chřipka · Vidět víc »

PTS-DOS

PTS-DOS je diskový operační systém, klon DOSu, vyvíjený v Rusku PhysTechSoftem.

Nový!!: Moskva a PTS-DOS · Vidět víc »

Puščino

Puščino (rusky) je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Puščino · Vidět víc »

Puškin (město)

Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.

Nový!!: Moskva a Puškin (město) · Vidět víc »

Puškin (rozcestník)

Puškin je původně ruské příjmení.

Nový!!: Moskva a Puškin (rozcestník) · Vidět víc »

Puškino

Puškino (Пу́шкино) je ruské město ležící severovýchodně od Moskvy, je vzdáleno 30 km od Rudého náměstí.

Nový!!: Moskva a Puškino · Vidět víc »

Puškinovo muzeum

Puškinovo muzeum, celým názvem Státní muzeum výtvarných umění Alexandra Sergejeviče Puškina, je umělecko-historické muzeum v hlavním městě Ruska Moskvě, jedno z nejvýznamnějších muzeí umění v zemi.

Nový!!: Moskva a Puškinovo muzeum · Vidět víc »

Puškinskaja (stanice metra v Moskvě)

Puškinskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Puškinskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Pugačovovo povstání

Vasilij Perov: Pugačov soudí zajatého šlechtice (1875) Pugačovovo povstání (rusky Крестьянская война 1773—1775 годов под предводительством Емельяна Пугачёва, či zkráceně Пугачёвщина, Пугачёвское восстание, Пугачёвский бунт) byla rebelie části kozáků, rolníků a nevolníků na jihovýchodě Ruska v letech 1773–1775.

Nový!!: Moskva a Pugačovovo povstání · Vidět víc »

Purovsk

Purovsk je vesnická osada v Purovském okrese Jamalsko-něneckého autonomního okruhu Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Purovsk · Vidět víc »

Pussy Riot

Pussy Riot v Moskvě  Pussy Riot // je ruská feministická punk rocková protestní skupina se sídlem v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Pussy Riot · Vidět víc »

Pustoška

Pustoška je město v Pskovské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Pustoška · Vidět víc »

Putin musí odejít

Účastník demonstrace požadující odchod Putina Putin musí odejít (Putin dolžen ujti) byla ruská opoziční politická kampaň, jejímž cílem byl odchod Vladimira Putina z funkce ruského prezidenta (dříve premiéra).

Nový!!: Moskva a Putin musí odejít · Vidět víc »

Quartier de l'Europe

Place de l'Europe Quartier de l'Europe (Evropská čtvrť) je 32.

Nový!!: Moskva a Quartier de l'Europe · Vidět víc »

Queen

Queen je britská rocková hudební skupina, založená roku 1970 v Londýně.

Nový!!: Moskva a Queen · Vidět víc »

Queen of the World

Queen of the World (Královna světa) je mezinárodní soutěž krásy.

Nový!!: Moskva a Queen of the World · Vidět víc »

R. Bojko

R.

Nový!!: Moskva a R. Bojko · Vidět víc »

Rašid Behbudov

Rašid Behbudov, v Československu dříve známý pod ruskou verzí svého jména Rašid Bejbutov (ázerbájdžánsky: Rəşid Behbudov, rusky: Рашид Бейбутов; 14. prosince 1915 Tbilisi - 9. června 1989 Moskva) byl ázerbájdžánský zpěvák a herec narozený v Gruzii.

Nový!!: Moskva a Rašid Behbudov · Vidět víc »

Rašid Gallakberov

Rašid Rachmatullovič Gallakberov, uváděný i jako Gallagberov (rusky Рашид Рахматуллович Галлакберов, příp. Галлагберов; * 12. dubna 1966 Moskva), je bývalý sovětský a ruský fotbalový záložník.

Nový!!: Moskva a Rašid Gallakberov · Vidět víc »

Rašid Nurgalijev

Rašid Nurgalijev Rašid Gumarovič Nurgalijev (* 8. října 1956 v Žitikara, Kazašská SSR, Sovětský svaz) je ruský generál a politik tatarské národnosti, v letech 2003 až 2012 ruský ministr vnitra.

Nový!!: Moskva a Rašid Nurgalijev · Vidět víc »

Rašismus

ruské invaze na Ukrajinu Rašismus (zkratka pro ruský fašismus, neologismus přejatý především z ukrajinského рашизм (rašyzm), složenina z anglického slova Russia, vyslovováno, a slova fašismus) je označení pro ideologii a politiku Ruska za vlády Vladimira Putina, hodnotící jej jako fašistickou či neofašistickou zemi.

Nový!!: Moskva a Rašismus · Vidět víc »

Rachel Kohen-Kagan

Rachel Kohen-Kagan (רחל כהן-כגן, rodným jménem Rachel Lubersky; 19. února 1888 – 15. října 1982) byla sionistická aktivistka a izraelská politička.

Nový!!: Moskva a Rachel Kohen-Kagan · Vidět víc »

Rachim Čachkijev

Rachim Ruslanovič Čachkijev (rusky Рахим Русланович Чахкиев, * 11. ledna 1983 v Tobolsku, SSSR) je ruský bývalý profesionální boxer, nastupující v křížové váze.

Nový!!: Moskva a Rachim Čachkijev · Vidět víc »

Rada Billerová

Rada Billerová nepřechýleně Biller (rusky Рада Биллер, rozená Raisa Čachmachčevová, rusky Раиса Чахмахчева * 1930/1931, Baku, SSSR - 11. září 2019, Hamburk) byla ruská ekonomická geografka a spisovatelka žijící v Německu.

Nový!!: Moskva a Rada Billerová · Vidět víc »

Rada federace

Rada federace je horní komora Federálního shromáždění Ruské federace. Každý z 89 federálních subjektů vysílá do Rady dva členy.

Nový!!: Moskva a Rada federace · Vidět víc »

Rada vzájemné hospodářské pomoci

RVHP neboli Rada vzájemné hospodářské pomoci (rusky: СЭВ, Совет Экономической Взаимопомощи, Sovět ekonomičeskoj vzaimopomošči, anglicky: Comecon, The Council for Mutual Economic Assistance) byla obchodní organizace, sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku, založena v Moskvě v roce 1949 na popud sovětského vůdce Josifa Visarionoviče Stalina.

Nový!!: Moskva a Rada vzájemné hospodářské pomoci · Vidět víc »

Radim Cvrček

Radim Cvrček (30. listopadu 1931 Zvírotice u Sedlčan – 29. dubna 2004 ve Zlíně) byl český režisér, scenárista a herec.

Nový!!: Moskva a Radim Cvrček · Vidět víc »

Radim Drejsl

Radim Drejsl (29. dubna 1923 Dobruška – 20. dubna 1953 Praha) byl český hudební skladatel, klavírista a dirigent.

Nový!!: Moskva a Radim Drejsl · Vidět víc »

Radim Kočvara

Radim Kočvara (* 28. února 1951) je přední český urolog, specializující se na dětskou urologii.

Nový!!: Moskva a Radim Kočvara · Vidět víc »

Radužnyj (Vladimirská oblast)

Radužnyj je uzavřené město ve Vladimirské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Radužnyj (Vladimirská oblast) · Vidět víc »

RAF-2203 Latvija

RAF-2203 Latvija byl mikrobus vyráběný v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a RAF-2203 Latvija · Vidět víc »

Rafael (archanděl)

Archanděl Rafael s biskupem Domonte, Bartolomè Esteban Murillo (1618-1682), Puškinovo Muzeum Umění, Moskva, Rusko Rafael (hebr. רפאל Refáél, „Bůh uzdravuje“) je jméno jednoho ze Sedmi andělů, připravených pohotově vcházet před slávu Páně (Tobijáš 12,15), přičemž sedmice andělů vytváří hierarchii andělů oddělených od ostatních.

Nový!!: Moskva a Rafael (archanděl) · Vidět víc »

Raimund Mrázek

Raimund Mrázek (29. srpna 1897 v Oplocanech u Přerova – 11. srpna 1972 v Praze) byl za první světové války příslušníkem československých legií v Rusku.

Nový!!: Moskva a Raimund Mrázek · Vidět víc »

Raisa Gorbačovová

Raisa Maximovna Gorbačovová (roz. Titarenkova, rusky Раиса Максимовна Горбачёва, 5. ledna 1932, Rubcovsk, SSSR – 20. září 1999, Münster, Německo) byla ruská socioložka, manželka ruského politika Michaila Sergejeviče Gorbačova.

Nový!!: Moskva a Raisa Gorbačovová · Vidět víc »

Rajko Nahtigal

Rajko Nahtigal (14. dubna 1877 Novo mesto – 29. března 1958 Lublaň) byl slovinský filolog, slavista, rektor Univerzity v Lublani a první ředitel Slovinské akademie věd a umění.

Nový!!: Moskva a Rajko Nahtigal · Vidět víc »

Rakety Angara

Rakety Angara představují rodinu nosných raket vyvinutých moskevským Státním kosmickým vědeckovýrobním střediskem M.V.Chruničeva a provozovaná agenturou Roskosmos.

Nový!!: Moskva a Rakety Angara · Vidět víc »

Rakitnoje

Rakitnoje je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Rakitnoje · Vidět víc »

Rakouská hokejová reprezentace

ZOH 2002 v Salt Lake City Rakouská hokejová reprezentace zastupuje v ledním hokeji na mezinárodní scéně od roku 1912 se dvěma několikaletými přestávkami Rakousko.

Nový!!: Moskva a Rakouská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Rakouská služba na památku holokaustu

Rakouská služba na památku holokaustu (německy Österreichischer Gedenkdienst) je rakouský spolek, jehož členové se zabývají otázkami holokaustu.

Nový!!: Moskva a Rakouská služba na památku holokaustu · Vidět víc »

Rakouské kulturní fórum

Rakouské kulturní fórum (Österreichisches Kulturforum označované též austria kulturint nebo zkratkou ÖKF) je souhrnné označení rakouského institutu pro vědu a kulturu v různých zemích světa.

Nový!!: Moskva a Rakouské kulturní fórum · Vidět víc »

Rakouské velvyslanectví v Praze

Rakouské velvyslanectví v Praze (Österreichische Botschaft in Prag) je stálé bilaterální diplomatické zastoupení Rakouské republiky v Česku.

Nový!!: Moskva a Rakouské velvyslanectví v Praze · Vidět víc »

Rakousko na letních olympijských hrách

Rakousko na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Rakousko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Rakousko na Letních olympijských hrách 1980

Rakousko na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 83 sportovců, z toho 64 mužů a 19 žen.

Nový!!: Moskva a Rakousko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Ralf Haber

Ralf Haber (* 18. srpna 1962, Altenburg, Durynsko) je bývalý východoněmecký atlet, jehož specializací byl hod kladivem.

Nový!!: Moskva a Ralf Haber · Vidět víc »

Ramenki (stanice metra v Moskvě)

Ramenki je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Ramenki (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Ramenskoje

Ramenskoje je město v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ramenskoje · Vidět víc »

Rammstein

náhled Rammstein je německá Neue Deutsche Härte hudební skupina, která vznikla v lednu 1994.

Nový!!: Moskva a Rammstein · Vidět víc »

Rammstein Stadium Tour

Rammstein Stadium Tour bylo sedmé koncertní turné německé Neue Deutsche Härte kapely Rammstein, které začalo 27. května 2019 v německém Gelsenkirchenu a skončilo 5. srpna 2023 v belgickém Bruselu.

Nový!!: Moskva a Rammstein Stadium Tour · Vidět víc »

Raoul Wallenberg

Raoul Gustav Wallenberg (4. srpna 1912 – 16. července 1947/31. července 1952) byl švédský diplomat a člen vlivné rodiny Wallenbergů.

Nový!!: Moskva a Raoul Wallenberg · Vidět víc »

Raphael Holzdeppe

Raphael Holzdeppe (* 28. září 1989, Kaiserslautern) je německý atlet, jehož specializací je skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Raphael Holzdeppe · Vidět víc »

Rasputica

''Rasputica (Moře bláta)'', 1894, Alexej Savrasov Rasputica označuje jev vyskytující se pravidelně dvakrát do roka, kdy lze po nezpevněných cestách v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině projít jen s velkými obtížemi.

Nový!!: Moskva a Rasputica · Vidět víc »

Ravil Maganov

Ravil Ulfatovič Maganov (25. září 1954, Almeťjevsk, Tatarská ASSR – 1. září 2022, Moskva) byl ruský oligarcha, který byl předsedou představenstva národní ropné společnosti Lukoil.

Nový!!: Moskva a Ravil Maganov · Vidět víc »

Razumnoje

Razumnoje je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Razumnoje · Vidět víc »

Rádio Svobodná Jugoslávie

Rádio Svobodná Jugoslávie (Radio Slobodna Jugoslavija/Радио Слободна Југославија) vysílalo od listopadu 1941 do ledna 1945.

Nový!!: Moskva a Rádio Svobodná Jugoslávie · Vidět víc »

Rákócziho povstání

Rákócziho povstání bylo protihabsburské povstání v Maďarsku v letech 1703–1711, vyvolané a vedené magnátem Františkem II. Rákóczim.

Nový!!: Moskva a Rákócziho povstání · Vidět víc »

Rákeš Šarma

Rákeš Šarma (angl. přepis Rakesh Sharma; * 13. ledna 1949 Patiála, Indie) je první indický kosmonaut.

Nový!!: Moskva a Rákeš Šarma · Vidět víc »

Ráno v borovicovém lese

Ráno v borovicovém lese (rusky Утро в сосновом лесу) je obraz ruských malířů Ivana Ivanoviče Šiškina a Konstantina Apollonoviče Savického.

Nový!!: Moskva a Ráno v borovicovém lese · Vidět víc »

Rändajad

"Rändajad" (do češtiny přeloženo jako Nomádi nebo Cestovatelé) je píseň estonské skupiny Urban Symphony, kterou složil ji slavný estonský skladatel Sven Lõhmus.

Nový!!: Moskva a Rändajad · Vidět víc »

Růžena Maturová

Růžena Maturová (2. září 1869 Praha farnost při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském – 25. února 1938 Praha) byla česká operní pěvkyně, sopranistka.

Nový!!: Moskva a Růžena Maturová · Vidět víc »

Růžena Mazalová

Růžena Mazalová, rozená Růžena Feixová (20. srpna 1926, Újezd – 13. března 2019, Praha) byla česká tanečnice, choreografka, baletní mistryně a pedagožka.

Nový!!: Moskva a Růžena Mazalová · Vidět víc »

Růžena Suchá

Růžena Suchá (19. října 1907 – 7. října 1989), také Růžena Suchá-Dobiášová, byla československá mezinárodní mistryně v šachu (WIM, 1954).

Nový!!: Moskva a Růžena Suchá · Vidět víc »

Rıza Kaya'alp

Rıza Kaya'alp (* 10. října 1989 Yozgat) je turecký zápasník – klasik, olympijský medailista z roku 2012 a 2016.

Nový!!: Moskva a Rıza Kaya'alp · Vidět víc »

Róża Hermanowá

Róża Maria Hermanowá (16. ledna 1902, Lodž – 7. března 1995, Lodž) byla polská šachistka,Jeremy Gaige: Chess Personalia, A Biobibliography, McFarland 2005, str.

Nový!!: Moskva a Róża Hermanowá · Vidět víc »

Róbert Tibenský

Róbert Tibenský (16. srpna 1960, Bratislava – 29. května 2015, Bratislava) byl slovenský šachový mezinárodní mistr.

Nový!!: Moskva a Róbert Tibenský · Vidět víc »

Róbert Vittek

Róbert Vittek (* 1. dubna 1982, Bratislava, skslovan.com) je bývalý slovenský fotbalový útočník a reprezentant, naposledy působící v týmu ŠK Slovan Bratislava.

Nový!!: Moskva a Róbert Vittek · Vidět víc »

Ržev

Ržev je první město na horním toku Volhy v centrálním Rusku.

Nový!!: Moskva a Ržev · Vidět víc »

Rēzekne

Rēzekne (latgalsky Rēzne, česky zastarale Režica) je město ve východním Lotyšsku v regionu Latgale, 242 km východně od hlavního města Rigy.

Nový!!: Moskva a Rēzekne · Vidět víc »

Rečnoj vokzal

Rečnoj vokzal, česky Říční nádraží, se nachází ve více městech.

Nový!!: Moskva a Rečnoj vokzal · Vidět víc »

Reese Hoffa

Reese Hoffa (* 8. října 1977, Evans, Georgie) je americký atlet, mistr světa a halový mistr světa ve vrhu koulí.

Nový!!: Moskva a Reese Hoffa · Vidět víc »

Regina Spektor

Regina Spektor (* 18. února 1980 Moskva) je americká písničkářka a klavíristka.

Nový!!: Moskva a Regina Spektor · Vidět víc »

Reijo Ståhlberg

Reijo Ståhlberg (* 21. září 1952, Ekenäs, Uusimaa) je bývalý finský atlet, trojnásobný halový mistr Evropy ve vrhu koulí.

Nový!!: Moskva a Reijo Ståhlberg · Vidět víc »

Reinhold Glier

Reinhold Moricevič Glier, též Glière, rodným jménem Reinhold Ernest Glier, ukrajinsky Рейнгольд Моріцевич Гліер (11. leden 1875, Kyjev – 23. červen 1956, Moskva) byl ruský a sovětský hudební skladatel a hudební pedagog německo-polského původu.

Nový!!: Moskva a Reinhold Glier · Vidět víc »

Reklama na Pizza Hut s Michailem Gorbačovem

Michail Gorbačov, poslední vůdce Sovětského svazu, se v roce 1998 objevil v televizní reklamě na americký řetězec restaurací Pizza Hut.

Nový!!: Moskva a Reklama na Pizza Hut s Michailem Gorbačovem · Vidět víc »

Rekonstrukce (stavebnictví)

Rekonstrukce budovy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Rekonstrukce je v architektuře a stavebnictví výraz pro fyzický návrat ke staršímu nedochovanému stavu nebo pro znázornění takového stavu (kresebná rekonstrukce zaniklé podoby hradu).

Nový!!: Moskva a Rekonstrukce (stavebnictví) · Vidět víc »

Rekordy halového mistrovství světa v atletice

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a Rekordy halového mistrovství světa v atletice · Vidět víc »

Rekordy mistrovství světa v atletice

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a Rekordy mistrovství světa v atletice · Vidět víc »

Renata Kalloshová

Renata Ernestovna Kallosh (* 1943) je teoretická fyzička.

Nový!!: Moskva a Renata Kalloshová · Vidět víc »

Renata Scottová

Renata Scottová, nepřechýleně Scotto (24. února 1934, Savona – 16. srpna 2023), byla italská operní pěvkyně – sopranistka a následně také operní režisérka.

Nový!!: Moskva a Renata Scottová · Vidět víc »

Renaud Lavillenie

Renaud Lavillenie (* 18. září 1986, Barbezieux-Saint-Hilaire, Poitou-Charentes) je francouzský atlet, olympijský vítěz, halový mistr světa, světový rekordman, trojnásobný mistr Evropy a čtyřnásobný halový mistr Evropy ve skoku o tyči.

Nový!!: Moskva a Renaud Lavillenie · Vidět víc »

Renault

Renault S.A. je francouzská automobilka vyrábějící osobní i nákladní automobily, traktory, autobusy a v minulosti i motorové železniční vozy.

Nový!!: Moskva a Renault · Vidět víc »

Renessans Kredit

Renessans Kredit je ruská komerční banka, která na ruském trhu patří mezi přední banky specializující se na spotřebitelské úvěry.

Nový!!: Moskva a Renessans Kredit · Vidět víc »

Republika Krym

Zátoka u města Sudak Republika Krym či Krymská republika je z pohledu mezinárodního práva sporná republika Ruské federace rozkládající se na větší části Krymského poloostrova, který si nárokuje Ukrajina jako Autonomní republiku Krym.

Nový!!: Moskva a Republika Krym · Vidět víc »

Republiky Ruské federace

Ruské federace Na území Ruské federace se nachází celkem 85 územních subjektů, z nichž je 22 republik.

Nový!!: Moskva a Republiky Ruské federace · Vidět víc »

Republiky v Sovětském svazu

Vývoj svazových republik od roku 1922 do roku 1990 Svazové republiky byly nejvyšší autonomní administrativní celky, na které se dělil Sovětský svaz (SSSR, 1922–1991).

Nový!!: Moskva a Republiky v Sovětském svazu · Vidět víc »

Reutov

Reutov je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Reutov · Vidět víc »

Rezidence A. P. Jermolova

Rezidence A. P. Jermolova je budova v Centrálním administrativním okruhu v rajónu Chamovniki v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Rezidence A. P. Jermolova · Vidět víc »

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 338

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.

Nový!!: Moskva a Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 338 · Vidět víc »

RIA Novosti

Newsroom RIA Novosti Moskva RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международныхновостей «РИА Новости») byla ruská státní zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě.

Nový!!: Moskva a RIA Novosti · Vidět víc »

Rica Reinischová

Rica Reinischová, nepřechýleně Rica Reinisch (* 6. dubna 1965, Seifhennersdorf) je bývalá východoněmecká plavkyně.

Nový!!: Moskva a Rica Reinischová · Vidět víc »

Riccardo Muti

Riccardo Muti (* 28. července 1941 Neapol) je italský dirigent a od roku 2010 hudební ředitel Chicagského symfonického orchestru.

Nový!!: Moskva a Riccardo Muti · Vidět víc »

Richard Aldington

Richard Aldington (8. července 1892 Portsmouth, Anglie – 27. července 1962 Sury-en-Vaux, Francie) byl britský básník a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Richard Aldington · Vidět víc »

Richard Chancellor

Richard Chancellor (1521 Bristol – 10. listopadu 1556 Severní moře) byl anglický mořeplavec a navigátor, který položil základ obchodních vztahů mezi Ruskem a Anglií.

Nový!!: Moskva a Richard Chancellor · Vidět víc »

Richard Hooker

Hiester Richard Hornberger ml. (1. února 1924 Trenton, New Jersey, USA – 4. listopadu 1997 Waterville, Maine) byl americký spisovatel a chirurg, píšící pod pseudonymem Richard Hooker.

Nový!!: Moskva a Richard Hooker · Vidět víc »

Richard Knill Freeman

Freemanova budova Derbského muzea, galerie a knihovny, 1876 Richard Knill Freeman (1840, Londýn – 24. června 1904) byl britský architekt, který svou kariéru začal ve městě Derby a na konci 60.

Nový!!: Moskva a Richard Knill Freeman · Vidět víc »

Richard Lintner

Richard Lintner (* 15. listopad 1977, Trenčín) je bývalý slovenský hokejový obránce, řadil se mezi výrazně ofenzivní typy.

Nový!!: Moskva a Richard Lintner · Vidět víc »

Richard Slánský

Richard Slánský (14. srpna 1904 Nezvěstice – 23. února 1973 Praha) byl československý novinář, politik a diplomat, mladší bratr popraveného generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského.

Nový!!: Moskva a Richard Slánský · Vidět víc »

Richard Sorge

Richard Sorge (4. října 1895, Baku – 7. listopadu 1944, Tokio) byl sovětský špion v Japonsku za druhé světové války a Hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Richard Sorge · Vidět víc »

Richard Tesařík (generál)

Miloše Hrušky Městském hřbitově v Příbrami Richard Tesařík (* 3. prosince 1915 Praha – 27. března 1967 Ústí nad Labem) byl československý generálmajor, Hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Richard Tesařík (generál) · Vidět víc »

Richard Wagner

Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.

Nový!!: Moskva a Richard Wagner · Vidět víc »

Riga

Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.

Nový!!: Moskva a Riga · Vidět víc »

Rimskaja (stanice metra v Moskvě)

Rimskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Rimskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Rinat Biljaletdinov

Rinat Sajarovič Biljaletdinov (rusky Ринат Саярович Билялетдинов; * 17. srpna 1957 Moskva) je ruský fotbalový trenér a bývalý sovětský a ruský fotbalový záložník tatarského původu.

Nový!!: Moskva a Rinat Biljaletdinov · Vidět víc »

Rita Kirstová

Rita Kirstová, rozená Rita Schmidtová (* 21. října 1950 Großgrimma, Sasko-Anhaltsko) je bývalá východoněmecká atletka, trojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Rita Kirstová · Vidět víc »

Rita Ora

Rita Sahatçiu Ora (* 26. listopadu 1990 Priština), známá jako Rita Ora, je britská zpěvačka, textařka a herečka.

Nový!!: Moskva a Rita Ora · Vidět víc »

Riva Krieglová

Riva Krieglová (Riva Kriegelová, Riva Friedová-Kriegelová, Riva Friedová-Krieglová) rozená Lubecká (5. června 1908 Ňasviž, dnešní Bělorusko – 21. dubna 2001 Praha) byla politička, odbojářka, členka KSČ, manželka Františka Kriegla, autorka vzpomínek a poslední očitý svědek zatčení novináře a komunistického odbojáře Julia Fučíka.

Nový!!: Moskva a Riva Krieglová · Vidět víc »

Rjažsk

Rjažsk je město v Rjazaňské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Rjažsk · Vidět víc »

Rjazaň

Rjazaň (rusky Ряза́нь) je starobylé město uprostřed evropské části Ruské federace, při řece Oka 196 km jihovýchodně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Rjazaň · Vidět víc »

Rjazaňská oblast

Rjazaňská oblast je jednou z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Rjazaňská oblast · Vidět víc »

Rjazaňské knížectví

Rjazaňské knížectví (Velikoje kňjažestvo Rjazanskoje) bylo středověké ruské knížectví s hlavním městem Rjazaň (starou Rjazaň zničili Mongolové v roce 1237) náležící ke Kyjevské Rusi a jako Muromsko-rjazaňské knížectví tvořilo personální unii s knížectvím muromským.

Nový!!: Moskva a Rjazaňské knížectví · Vidět víc »

Rjazanskij prospekt (stanice metra v Moskvě)

Rjazanskij prospekt je stanice moskevského metra na Tagansko-Krasnopresněnské lince, v její jihovýchodní části.

Nový!!: Moskva a Rjazanskij prospekt (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Rošal

Rošal je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Rošal · Vidět víc »

Robbie Williams

Robbie Williams, rodným jménem Robert Peter Williams, (* 13. února 1974, Stoke-on-Trent, Anglie, Spojené království) je anglický zpěvák-skladatel popové hudby, oceněný mnoha BRIT Awards.

Nový!!: Moskva a Robbie Williams · Vidět víc »

Robert C. Tucker

Robert C. Tucker (29. května 1918, Kansas City, Missouri, USA – 29. července 2010, Princeton, New Jersey, USA) byl americký politolog, historik, pedagog a diplomat, expert na dějiny a politiku Sovětského svazu a Ruska.

Nový!!: Moskva a Robert C. Tucker · Vidět víc »

Robert Hanssen

Robert Philip Hanssen (18. dubna 1944 Chicago – 5. června 2023) byl americký agent FBI a špión více než 20 let pracující pro Sovětský svaz a Rusko.

Nový!!: Moskva a Robert Hanssen · Vidět víc »

Robert Ludvigovič Bartini

Robert Ludvigovič Bartini, též Roberto Oros di Bartini (14. května 1897, Fiume, Itálie (nyní Rijeka, Chorvatsko) – 6. prosince 1974, Moskva) byl sovětský letecký konstruktér a vědec italského šlechtického původu (z rodiny barona).

Nový!!: Moskva a Robert Ludvigovič Bartini · Vidět víc »

Robert Merkulov

Robert Viktorovič Merkulov (9. srpna 1931 Moskva, Ruská SFSR – 6. listopadu 2022) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Robert Merkulov · Vidět víc »

Roberta Vinciová

budapešťském turnaji, 2011 Roberta Vinciová, vlastním jménem Roberta Vinci (* 18. února 1983 Taranto) je bývalá italská profesionální tenistka a světová jednička ve čtyřhře, když na této pozici od zavedení světové klasifikace strávila 110 týdnů, což představuje 7. nejdelší období.

Nový!!: Moskva a Roberta Vinciová · Vidět víc »

Robertas Žulpa

Robertas Žulpa (* 20. března 1960 Vilnius) je bývalý litevský plavec, který reprezentoval Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Robertas Žulpa · Vidět víc »

Robin Scherbatská

Robin Charles Scherbatská junior je fiktivní postava z amerického seriálu Jak jsem poznal vaši matku, kterou vytvořili Carter Bays a Craig Thomas.

Nový!!: Moskva a Robin Scherbatská · Vidět víc »

Robur Dobyvatel

Robur Dobyvatel (1886, Robur le Conquérant) je dobrodružný vědeckofantastický román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires).

Nový!!: Moskva a Robur Dobyvatel · Vidět víc »

Rochus Misch

Rochus Misch (29. července 1917 Stare Siołkowice – 5. září 2013 Berlín) byl německý poddůstojník (Oberscharführer).

Nový!!: Moskva a Rochus Misch · Vidět víc »

Rockwell B-1 Lancer

Rockwell B-1 LancerJméno "Lancer" se vztahuje pouze na verzi B-1B po obnovení programu.

Nový!!: Moskva a Rockwell B-1 Lancer · Vidět víc »

Rodion Azarkhin

Rodion Michajlovič Azarkhin (22. března 1931 – 26. března 2007) byl ruský kontrabasista.

Nový!!: Moskva a Rodion Azarkhin · Vidět víc »

Rodion Ščedrin

Rodion Konstantinovič Ščedrin, rusky Родион Константинович Щедрин (16. prosinec 1932, Moskva) je ruský hudební skladatel a klavírista.

Nový!!: Moskva a Rodion Ščedrin · Vidět víc »

Rodion Jakovlevič Malinovskij

Rodion Jakovlevič Malinovskij (Oděsa – 31. března 1967, Moskva) byl sovětský vojenský velitel během II. světové války, maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Rodion Jakovlevič Malinovskij · Vidět víc »

Rodniki

Rodniki jsou město v Ivanovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Rodniki · Vidět víc »

Rodnověří

zbručského idolu (Svantovít) Rodnověří neboli rodná víra, či jazyčnictví (tradiční ruský výraz), je novopohanské náboženství a nové náboženské hnutí hlásící se k odkazu slovanského předkřesťanského náboženství (historicky nazývaného pohanstvím), které kompletně vymizelo už v období středověku.

Nový!!: Moskva a Rodnověří · Vidět víc »

Roger Federer

Roger Federer (výslovnost:, * 8. srpna 1981 Basilej) je bývalý švýcarský profesionální tenista, olympijský vítěz v mužské čtyřhře z Pekingských her 2008 a stříbrný medailista v mužské dvouhře na Letní olympiádě 2012 v Londýně. Mezi profesionály se na okruhu pohyboval od července 1998 do září 2022. Členem elitní světové desítky žebříčku ATP byl nepřetržitě od října 2002 do listopadu 2016, vrátil se do ní po lednovém triumfu na Australian Open 2017 a setrval do října 2021. Na okruhu ATP Tour vyhrál sto tři turnajů ve dvouhře a čtyřicet devětkrát odešel jako poražený finalista. Ve čtyřhře si připsal osm trofejí a zaznamenal šest finálových proher. Na nejvyšší grandslamové úrovni získal dvacet singlových titulů, čímž v historických statistikách ztrácí dvě trofeje na vedoucího Nadala. Jako jediný muž osmkrát vyhrál Wimbledon. Šestkrát ovládl Australian Open a pětkrát US Open, kde v otevřené éře spoludrží rekord. Pařížským titulem z French Open 2009 zkompletoval jako šestý hráč historie kariérní Grand Slam. Patří mu řada rekordů. Od Wimbledonu 2005 do Australian Open 2010 se objevil v osmnácti z devatenácti finále. Zůstává jediným, jenž si bez přerušení zahrál ve dvaceti třech semifinále a třiceti šesti čtvrtfinále. Na Australian Open 2016 završil rekordní sérii 65. grandslamů bez absence. Startem na Australian Open 2018 navýšil rekordní zápis 52. čtvrtfinálem a 43. semifinálem z turnajů „velké čtyřky“. S počtem 369 vítězných zápasů z grandslamové dvouhry zůstává na čele historických statistik. Jako první si připsal více než 65 výher z každého majoru. Stal se vůbec prvním švýcarským mužem, který získal trofej v jakékoli grandslamové soutěži. Na Turnaji mistrů vyhrál rekordních šest titulů ve dvouhře a nejvyšší počet 59 utkání, stejně jako se kvalifikoval do jeho 18 ročníků. V rámci série ATP Masters 1000 si zahrál finále všech devíti aktuálně pořádaných událostí a vybojoval dvacet osm trofejí. V kategorii ATP 500 drží rekord 24 trofejí. Dosáhl také nejvyššího počtu devatenácti titulů ATP z akcí hraných na trávě a sedmdesáti jednoho na tvrdém povrchu. Na žebříčku ATP byl pro dvouhru nejvýše klasifikován v únoru 2004 na 1. místě a pro čtyřhru pak v červnu 2003 na 24. místě. Na čele singlového žebříčku strávil v pěti obdobích historicky druhý nejdelší časový úsek 309 týdnů, z toho mezi lety 2004–2008 opět rekordních 237 týdnů bez přerušení. Osm sezón v řadě (2003–2010) skončil do 2. místa světové klasifikace a deset sezón za sebou (2003–2012) nezakončil hůře než na 3. příčce. Jako první tenista překročil na odměnách hranici 50, a v květnu 2015, také 90 miliónů dolarů a zůstává první v historické statistice s více než stopatnácti milionovým výdělkem. Na zahajovacích ceremoniálech Athénské olympiády 2004 a Pekingské olympiády 2008 byl vlajkonošem švýcarské výpravy. Trénoval ho kapitán švýcarského daviscupového týmu Severin Lüthi, s nímž spolupracoval od léta 2007. V říjnu 2013 tak nahradil Američana Paula Annacona, jenž byl hlavním koučem od léta 2010. Od počátku sezóny 2016 se druhým trenérem stala bývalá světová trojka Ivan Ljubičić z Chorvatska. V roli fyzioterapeuta působí Daniel Troxler a kondiční přípravu vede Pierre Paganini. V dubnu 2009 se po téměř devítiletém vztahu oženil s bývalou švýcarskou tenistkou slovenského původu Miroslavou Vavrincovou (* 1978). Do manželství se 23. července 2009 narodily dcery, dvojčata Myla Rose a Charlene Riva Federerovy. Druhá dvojčata, synové Leo a Lenny, přišla na svět 6. května 2014. Věnuje se také filantropii a charitě. Založil nadaci na pomoc znevýhodněných lidí a za účelem propagace sportu. UNICEF jej roku 2006 jmenoval velvyslancem dobré vůle. Jako reprezentant země helvetského kříže dovedl tým k vítězství v Davisově poháru 2014. Spolu s Martinou Hingisovou vyhrál Hopmanův pohár 2001 a po boku Belindy Bencicové Hopmanův pohár 2018. Během své kariéry obdržel řadu ocenění. Pětkrát se stal mistrem světa ITF ve dvouhře mužů a ATP Tour jej pětkrát vyhlásila nejlepším tenistou, stejně jako hráčem prvního desetiletí třetího milénia. Pětkrát také převzal cenu pro nejlepšího sportovce Evropy. Jako první vyhrál čtyřikrát sportovní cenu Laureus pro nejlepšího sportovce světa. Výkony na dvorci mu opakovaně zajistily trofej pro nejlepšího švýcarského sportovce a v roce 2003 byl zvolen Švýcarem roku.

Nový!!: Moskva a Roger Federer · Vidět víc »

Roger Federer jako reprezentant Švýcarska

del Potro (bronz)Roger Federer jako reprezentant Švýcarska nastoupil během své kariéry do několika soutěží.

Nový!!: Moskva a Roger Federer jako reprezentant Švýcarska · Vidět víc »

Roger Fenton

Autoportrét Rogera Fentona jazyk.

Nový!!: Moskva a Roger Fenton · Vidět víc »

Roland Gehrke

Roland Gehrke (* 17. ledna 1954 Woldegk) je bývalý východoněmecký zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Roland Gehrke · Vidět víc »

Role panturkismu v postsovětském prostoru

Panturkismus je prototypem panideologie, která se snaží o vytvoření tzv.

Nový!!: Moskva a Role panturkismu v postsovětském prostoru · Vidět víc »

Roman Codreanu

Roman Codreanu (* 17. listopadu 1952 Vața de Sus – 26. května 2001 Arad) byl rumunský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Roman Codreanu · Vidět víc »

Roman Dmitrijev

Roman Michajlovič Dmitrijev (7. března 1949 Bestjach, SSSR – 11. února 2010 Moskva, Rusko) byl sovětský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Roman Dmitrijev · Vidět víc »

Roman Dobrochotov

Roman Dobrochotov, demonstrace na obranu svobody shromažďování, 2009 Roman Alexandrovič Dobrochotov (* 6. srpna 1983 Moskva, Sovětský svaz) je ruský veřejný činitel, aktivista, novinář a učitel politických věd s oficiálním označením „zahraniční agent“.

Nový!!: Moskva a Roman Dobrochotov · Vidět víc »

Roman Eremenko

Roman Eremenko (transkripcí Roman Alexejevič Jerjomenko; * 19. března 1987, Moskva, Sovětský svaz) je finský fotbalový záložník a reprezentant ruského původu, který od roku 2014 hraje v ruském klubu CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Roman Eremenko · Vidět víc »

Roman Jakobson

Roman Osipovič Jakobson (v USA Roman Jakobson, 23. října 1896, Moskva, Rusko – 18. července 1982, Boston, USA) byl ruský lingvista, představitel strukturalismu a jeden z nejvýraznějších představitelů lingvistiky 20.

Nový!!: Moskva a Roman Jakobson · Vidět víc »

Roman Jebavý

Roman Jebavý (* 16. listopadu 1989 Turnov) je český profesionální tenista.

Nový!!: Moskva a Roman Jebavý · Vidět víc »

Roman Lvovič Merklin

Roman Lvovič Merklin (rusky Роман Львович Мерклин; 11. srpna 1909, Orša – 15. února 1971, Moskva) byl ruský paleontolog.

Nový!!: Moskva a Roman Lvovič Merklin · Vidět víc »

Roman Malinovskij

Roman Vaclavovič Malinovskij (18. března 1876 – 5. listopadu 1918, Moskva) byl ruský revolucionář, politik a agent carské policie Ochranky.

Nový!!: Moskva a Roman Malinovskij · Vidět víc »

Roman Moravec

Roman Moravec (30. prosince 1950, Bratislava – 4. listopadu 2009, Bratislava) byl československý atlet slovenské národnosti, který se specializoval na skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Roman Moravec · Vidět víc »

Roman Ruděnko

Roman Andrijovyč Ruděnko (Nosivka – 23. ledna 1981, Moskva) byl ukrajinský sovětský právník.

Nový!!: Moskva a Roman Ruděnko · Vidět víc »

Roman Vishniac

Roman a Edita Vishniacovi, 1977 Roman Vishniac v roce 1981 Pozdější model fotoaparátu Rolleiflex, který Vishniac používal ve východní Evropě Roman Vishniac (19. srpna 1897 Pavlovsk, Rusko – 22. ledna 1990 New York, USA) byl rusko‑americký fotograf známý svými obrazy kultury Židů ve střední a východní Evropě a holokaustu.

Nový!!: Moskva a Roman Vishniac · Vidět víc »

Romana Frýdlová

Romana Frýdlová, provdaná Černá, (* 6. prosince 1967 Praha) je bývalá československá sportovní plavkyně.

Nový!!: Moskva a Romana Frýdlová · Vidět víc »

Rome (stanice metra v Paříži)

Nástupiště na stanici Rome je nepřestupní stanice pařížského metra na lince 2.

Nový!!: Moskva a Rome (stanice metra v Paříži) · Vidět víc »

Romeo a Julie (balet)

Romeo a Julie je balet o třech dějstvích na motivy stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara.

Nový!!: Moskva a Romeo a Julie (balet) · Vidět víc »

Romové

Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.

Nový!!: Moskva a Romové · Vidět víc »

Romy Müllerová

Romy Müllerová, rozená Schneiderová (* 26. července 1958, Lübbenau, Braniborsko) je bývalá východoněmecká atletka, sprinterka.

Nový!!: Moskva a Romy Müllerová · Vidět víc »

Ron Arad (pilot)

Ron Arad (רון ארד;‎ * 5. května 1958 Hod ha-Šaron) je podplukovník, bojový pilot, navigátor a zbraňový důstojník Izraelského vojenského letectva, který je od října 1986 oficiálně klasifikován jako nezvěstný v boji.

Nový!!: Moskva a Ron Arad (pilot) · Vidět víc »

Ronald F. Inglehart

Ronald F. Inglehart (5. září 1934 – 8. května 2021) byl americký politolog a emeritní profesor University of Michigan.

Nový!!: Moskva a Ronald F. Inglehart · Vidět víc »

Ronald Reagan

Ronald Wilson Reagan (6. února 1911 Tampico, Illinois – 5. června 2004 Los Angeles, Kalifornie) byl 40.

Nový!!: Moskva a Ronald Reagan · Vidět víc »

Ropná burza

Ropná burza je komoditní burza, jejíž obchodovanou komoditou jsou ropné produkty.

Nový!!: Moskva a Ropná burza · Vidět víc »

Rory Peck

Rory Peck, celým jménem Rory Forbes Arbuthnott Peck, (13. prosince 1956 – 3. října 1993) byl válečný kameraman.

Nový!!: Moskva a Rory Peck · Vidět víc »

Rosemarie Ackermannová

Rosemarie Ackermannová rozená Witschasová (* 4. dubna 1952, Lohsa) je bývalá východoněmecká sportovkyně, atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a trojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Rosemarie Ackermannová · Vidět víc »

Rosenthalovy děti

Rosenthalovy děti (v originální ruštině, Děti Rozentalja) je opera ve dvou dějstvích ruského skladatele Leonida Děsjatnikova na libreto spisovatele Vladimira Sorokina.

Nový!!: Moskva a Rosenthalovy děti · Vidět víc »

Roskomnadzor

Roskomnadzor (plným názvem – Feděralnaja služba po nadzoru v sfere svjazi, informacionnych těchnologij i massovych kommunikacij – tj.) je federální úřad Ruské federace založený roku 2008, sídlící v Moskvě a spadající pod ministerstvo komunikací.

Nový!!: Moskva a Roskomnadzor · Vidět víc »

Roskosmos

Státní korporace pro kosmické aktivity „Roskosmos“ (oficiální zkrácený název Roskosmos), je státní korporace zodpovědná za ruský kosmický program.

Nový!!: Moskva a Roskosmos · Vidět víc »

Roslavl

Roslavl (rusky) je město ve Smolenské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Roslavl · Vidět víc »

Rosněfť

Rosněfť je největší ruská ropná společnost, vlastněná z 50 % ruskou vládou, ze zbývajících 50 % jinými i zahraničními akcionáři (např. britský koncern British Petroleum vlastní 7 % akcií, čínská společnost CEFC 14 %).

Nový!!: Moskva a Rosněfť · Vidět víc »

Rosno Cup 2004

Rosno Cup 2004 byl turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Rosno Cup 2004 · Vidět víc »

Rosno Cup 2005

Rosno Cup 2005 byl hokejový turnaj ze série Euro Hockey Tour.

Nový!!: Moskva a Rosno Cup 2005 · Vidět víc »

Rossijskaja gazeta

Logo Rossijské gazety Rossijskaja gazeta (rusky Российская газета – „ruské noviny“) je ruský deník a úřední list ruské vlády.

Nový!!: Moskva a Rossijskaja gazeta · Vidět víc »

Rossijskije železnyje dorogi

Rossijskije železnyje dorogi (RŽD,, РЖД) je státem vlastněná železniční společnost Ruska, s cca 1,2 mil.

Nový!!: Moskva a Rossijskije železnyje dorogi · Vidět víc »

Rossiya Airlines

Rossiya Airlines (rusky: Авиакомпания „Россия“», Aviakompaniya "Rossiya, česky „Ruské aerolinie") je ruská letecká společnost se sídlem v Petrohradu a hlavní leteckou základnou na letišti Pulkovo poblíž.

Nový!!: Moskva a Rossiya Airlines · Vidět víc »

ROSTA

Jedno z Majakovského oken ROSTA (překlad textu: ''Chceš? Vstup! Chceš porazit zimu? Chceš porazit hlad? Chceš mít co jíst? Chceš mít co pít? Rychle vstup do údernické skupiny příkladné práce.'' ROSTA (rusky РОСТА, celým jménem Российское телеграфное агенство, tj. Ruská telegrafní agentura) byla první státní zpravodajská agentura v SSSR, fungující v letech 1918–1935.

Nový!!: Moskva a ROSTA · Vidět víc »

Rostov

Rostov je starobylé město v Jaroslavské oblasti Ruské federace, jedno z turistických center Zlatého kruhu Ruska.

Nový!!: Moskva a Rostov · Vidět víc »

Rostov na Donu

Rostov na Donu (– v ukrajinské literatuře též Ростів) je město na jihu evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Rostov na Donu · Vidět víc »

Rostovská jaderná elektrárna

Rostovská jaderná elektrárna (– Rostovskaja AES), do roku 2010 též známa jako Volgodonská jaderná elektrárna je jaderná elektrárna v Rusku přibližně 800 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, poblíž města Volgodonsk.

Nový!!: Moskva a Rostovská jaderná elektrárna · Vidět víc »

Rostovská oblast

Rostova na Donu Rostovská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Rostovská oblast · Vidět víc »

Roveňki (Bělgorodská oblast)

Roveňki je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Roveňki (Bělgorodská oblast) · Vidět víc »

Roxette

Roxette bylo švédské duo, které tvořili skladatel, zpěvák a kytarista Per Gessle (* 12. ledna 1959 Halmstad) a zpěvačka Marie Fredriksson (30. května 1958 – 9. prosince 2019 Östra-Ljungby).

Nový!!: Moskva a Roxette · Vidět víc »

Rozpad Sovětského svazu

pokusu o puč v roce 1991 Rozpad Sovětského svazu či rozpad SSSR byl proces, který byl zakončen formálním zánikem Svazu sovětských socialistických republik dne 26. prosince 1991.

Nový!!: Moskva a Rozpad Sovětského svazu · Vidět víc »

RT (televizní stanice)

RT (dříve známá jako Russia Today) je vícejazyčná ruská zpravodajská televizní síť se sídlem v Moskvě a financovaná z ruského státního rozpočtu. Byla spuštěna 10. října 2005. Do roku 2013 byla provozována tiskovou agenturou RIA Novosti, která byla oficiálním orgánem Ruské federace. Po reorganizaci se tato tisková agentura nazývá Rusko dnes (anglicky Russia Today), není však nyní s televizní stanicí RT propojena. Stanici byla z důvodu manipulace, zkreslování faktů a podpory nevyprovokované agrese vůči Ukrajině koncem února 2022 odňata možnost vysílat na území Evropské unie.

Nový!!: Moskva a RT (televizní stanice) · Vidět víc »

Rtiščevo

Rtiščevo je město v Saratovské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Rtiščevo · Vidět víc »

Rušení radiového signálu

Rušení radiového signálu je způsob vysílání rádiových vln, mající za cíl zabránit nebo znemožnit příjem srozumitelného radiového signálu vysílaného na určité frekvenci, obvykle stejné, na které je vysílán rušící signál.

Nový!!: Moskva a Rušení radiového signálu · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Nový!!: Moskva a Ruština · Vidět víc »

Rubén Gallego

Rubén David González Gallego (* 20. září 1968, Moskva, SSSR) je ruský spisovatel a novinář španělského původu.

Nový!!: Moskva a Rubén Gallego · Vidět víc »

Rubljovka

Typické vily v Rubljovce Rubljovka (Рублёвка) je neoficiální označení pro oblast na západním okraji Moskvy, kde mají své residence prominentní Rusové.

Nový!!: Moskva a Rubljovka · Vidět víc »

Ruchama

Ruchama (רֻחָמָה‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Ruhama) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Jižním distriktu, v Oblastní radě Ša'ar ha-Negev.

Nový!!: Moskva a Ruchama · Vidět víc »

Ruda Sieger

Ruda Sieger, vlastním jménem Rudolf Antonín Sieger (21. listopadu 1905 Kladno – 21. května 1987 Praha) byl český estrádní a kabaretní umělec, konferenciér, dramaturg, textař, zpěvák, skladatel, sportovec a sportovní redaktor.

Nový!!: Moskva a Ruda Sieger · Vidět víc »

Rudá (rozcestník)

Slovo rudá, rudé nebo rudý označuje rudou barvu.

Nový!!: Moskva a Rudá (rozcestník) · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Nový!!: Moskva a Rudá armáda · Vidět víc »

Rudá kapela

Rudá kapela (či Rudý orchestr, německy Die Rote Kapelle) byla komunistická protinacistická skupina působící v letech 1938 až 1942 na území Německa a na Německem okupovaných územích.

Nový!!: Moskva a Rudá kapela · Vidět víc »

Rudé horko

Rudé horko je americký film z roku 1988, režírovaný Walterem Hillem.

Nový!!: Moskva a Rudé horko · Vidět víc »

Rudé náměstí

Rudé náměstí (Красная площадь – Krasnaja ploščaď) je hlavní náměstí v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Rudé náměstí · Vidět víc »

Rudý mák

Rudý mák (rusky: Красный мак) je balet o třech dějstvích (8 scén) a závěrečné apoteóze.

Nový!!: Moskva a Rudý mák · Vidět víc »

Rudolf Appelt

Rudolf Appelt (5. prosince 1900 Dolní Hanychov farnost Rochlice u Liberce – 2. července 1955 Moskva) byl československý levicový politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, po válce politik a diplomat v Německé demokratické republice.

Nový!!: Moskva a Rudolf Appelt · Vidět víc »

Rudolf Dölling

Rudolf Dölling (4. listopadu 1902 Hranice farnost Hranice – 3. srpna 1973 Berlín) byl československý odborář a politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, poválečný politik a důstojník v Německé demokratické republice.

Nový!!: Moskva a Rudolf Dölling · Vidět víc »

Rudolf Dupkala

Rudolf Dupkala (* 27. srpna 1956 Žilina) je slovenský filozof a vysokoškolský pedagog, bývalý děkan Filozofické fakulty Prešovské univerzity v Prešově.

Nový!!: Moskva a Rudolf Dupkala · Vidět víc »

Rudolf Hribernik

Rudolf Hribernik (pseudonym Svarun; 10. dubna 1921, Horjul – 10. ledna 2002, dálnice u Logatce) byl slovinský generál, historik, politik, komunista a jugoslávský národní hrdina.

Nový!!: Moskva a Rudolf Hribernik · Vidět víc »

Rudolf II.

Rudolf II.

Nový!!: Moskva a Rudolf II. · Vidět víc »

Rudolf Ivanovič Abel

Rudolf Ivanovič Abel (narozen jako William August Fisher, známý též jako Willie, 11. července 1903 Newcastle upon Tyne – 15. listopadu 1971 Moskva) byl zpravodajský důstojník (tzv. nelegál) pracující na území USA pro sovětskou zpravodajskou službu MGB, resp.

Nový!!: Moskva a Rudolf Ivanovič Abel · Vidět víc »

Rudolf Koppitz

Rudolf Koppitz (3. ledna 1884 Skrbovice u Bruntálu – 8. července 1936 Perchtoldsdorf, Rakousko) byl rakouský fotograf českého původu.

Nový!!: Moskva a Rudolf Koppitz · Vidět víc »

Rudolf Margolius

Rudolf Margolius (31. srpna 1913 Královské Vinohrady – 3. prosince 1952 Praha) byl český ekonom a právník, náměstek ministra zahraničního obchodu v letech 1949–1952, oběť Slánského procesu.

Nový!!: Moskva a Rudolf Margolius · Vidět víc »

Rudolf Nurejev

Rudolf Chametovič Nurejev (17. března 1938 poblíž Bajkalu – 6. ledna 1993, Levallois-Perret) byl jeden z nejvýznamnějších baletních tanečníků 20. století.

Nový!!: Moskva a Rudolf Nurejev · Vidět víc »

Rudolf Procházka (voják)

Rudolf Procházka (10. dubna 1913 – 11. dubna 1973) byl český velitel partyzánského oddílu Prokop Holý.

Nový!!: Moskva a Rudolf Procházka (voják) · Vidět víc »

Rudolf Slánský

Rudolf Slánský (31. července 1901 Nezvěstice – 3. prosince 1952 Praha) byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ (1945–1951).

Nový!!: Moskva a Rudolf Slánský · Vidět víc »

Rudolf Stanček

Rudolf Stanček (23. května 1928 – 8. října 2014) byl československý basketbalista, účastník Mistrovství Evropy 1953, trenér a funkcionář.

Nový!!: Moskva a Rudolf Stanček · Vidět víc »

Rudolf Strejček

Rudolf Strejček (* 30. listopadu 1950 Pardubice) je bývalý československý a český vzpěrač, účastník tří olympijských her.

Nový!!: Moskva a Rudolf Strejček · Vidět víc »

Rudolf Urc

Rudolf Urc (* 12. června 1937, Zvolen) je slovenský režisér, dramaturg, filmový publicista, externí pedagog, zakladatelská osobnost slovenského animovaného filmu.

Nový!!: Moskva a Rudolf Urc · Vidět víc »

Rudolf Viest

Rudolf Viest (24. září 1890, Revúca – 1944/1945) byl slovenský divizní generál, velitel povstalecké armády na Slovensku v době Slovenského národního povstání, československý legionář v první světové válce a jediný slovenský generál v předválečné ČSR.

Nový!!: Moskva a Rudolf Viest · Vidět víc »

Rudolf Vsevolodovič Vjatkin

Rudolf Vsevolodovič Vjatkin (6. března 1910, Basilej, Švýcarsko – 10. října 1995 Moskva, Rusko) byl sovětský a ruský sinolog a překladatel z čínštiny.

Nový!!: Moskva a Rudolf Vsevolodovič Vjatkin · Vidět víc »

Rumen Jordanov

Rumen Jordanov (* 17. října 1958 Popovo, Bulharsko – 2. srpna 2010) byl bulharský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Rumen Jordanov · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Nový!!: Moskva a Rumunsko · Vidět víc »

Rumunsko na letních olympijských hrách

Rumunsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Rumunsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Rumunsko na Letních olympijských hrách 1980

Rumunsko se účastnilo Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Rumunsko na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Rurikovci

bitvě na Čudském jezeře v dubnu 1242 Řád německých rytířů Rurikovci byli vládnoucí dynastií založenou varjažským knížetem Rurikem.

Nový!!: Moskva a Rurikovci · Vidět víc »

Rus-M

Rus-M byla navržená ruská nosná raketa určená jako hlavní nosič nové kosmické lodě pro lety s lidskou posádkou PPTS, která má nahradit loď Sojuz.

Nový!!: Moskva a Rus-M · Vidět víc »

Rusal

Rusal, oficiálně Spojená společnost Rusal (Объединённая компания «РУСАЛ»), zkratkou OK Rusal (ОК РУСАЛ), jiné názvy Rossijskij aljuminij (Российский алюминий), United Company RUSAL a UC Rusal, je ruská firma zaměřená na těžbu a výrobu hliníku.

Nový!!: Moskva a Rusal · Vidět víc »

Ruská akademie divadelního umění

Ruská akademie divadelního umění (Rossijskaja akademia teatralnogo iskustva) dříve GITIS (Gosudarstvenyj institut teatralnogo iskustva Státní institut divadelního umění) sídlí v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Ruská akademie divadelního umění · Vidět víc »

Ruská akademie věd

Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Ruská akademie věd · Vidět víc »

Ruská řeckokatolická církev

Ruská řeckokatolická církev je jedna z východních katolických církví, která používá byzantský ritus.

Nový!!: Moskva a Ruská řeckokatolická církev · Vidět víc »

Ruská hokejová reprezentace do 20 let

Ruská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších ruských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Ruská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Ruská invaze na Ukrajinu

Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka), v Rusku pouze pod legálním označením „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu.

Nový!!: Moskva a Ruská invaze na Ukrajinu · Vidět víc »

Ruská kuchyně

Ruská kuchyně je tak bohatá a rozmanitá, jako sama rozloha a rozmanitost Ruska.

Nový!!: Moskva a Ruská kuchyně · Vidět víc »

Ruská národní jednota

Vlajka RNJ Ruská národní jednota je polovojenská organizace a neo-nacistická politická strana, která byla založena v roce 1990 v Moskvě neonacistou Alexandrem Barkašovem.

Nový!!: Moskva a Ruská národní jednota · Vidět víc »

Ruská národní knihovna

Něvském prospektu č.p. 37 Ruská národní knihovna (Российская национальная библиотека) se nalézá v Petrohradě, je jednou ze dvou nevýznamnějších knihoven v Rusku a jednou z předních knihoven světa.

Nový!!: Moskva a Ruská národní knihovna · Vidět víc »

Ruská národní univerzita v Praze

Ruská národní univerzita, nebo též Ruská lidová univerzita (rusky Русский народный университет, zkr. RNU, někdy také Русский Свободный университет – Ruská svobodná univerzita) je někdejší vzdělávací instituce v Praze.

Nový!!: Moskva a Ruská národní univerzita v Praze · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Nový!!: Moskva a Ruská občanská válka · Vidět víc »

Ruská osvobozenecká armáda

Ruská osvobozenecká armáda – ROA (německy Russische Befreiungsarmee, rusky Русская освободительная армия – РОА, Russkaja osvoboditel'naja armija – ROA) byla v době druhé světové války organizace několika vojenských jednotek ruských zajatců, zběhů, zrádců, bývalých emigrantů a odpůrců režimu, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně bojovali proti Sovětskému svazu.

Nový!!: Moskva a Ruská osvobozenecká armáda · Vidět víc »

Ruská pravoslavná církev

Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu či jen Ruská pravoslavná církev (RPC, Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ), oficiálně též Moskevský patriarchát či Patriarchát Moskvy a vší Rusi, je největší autokefální pravoslavnou církví, s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví.

Nový!!: Moskva a Ruská pravoslavná církev · Vidět víc »

Ruská revoluce (1905)

Jízdní oddíly před Zimním palácem, leden 1905 Ruská revoluce roku 1905 (Революция 1905—1907 годов в России/Revoljucija 1905-1907 godov v Rossii) byla řada revolučních nepokojů, které proběhly v letech 1905 až 1907 v Ruském impériu.

Nový!!: Moskva a Ruská revoluce (1905) · Vidět víc »

Ruská sovětská federativní socialistická republika

Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Vidět víc »

Ruská státní Gubkinova univerzita ropy a plynu

Ruská státní Gubkinova univerzita ropy a plynu (Российский государственный университет нефти и газа имени И. М. Губкина) je veřejná výzkumná univerzita nacházející se v Moskvě v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ruská státní Gubkinova univerzita ropy a plynu · Vidět víc »

Ruská státní knihovna

Ruská státní knihovna, rusky Российская государственная библиотека, je knihovna v Moskvě, v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ruská státní knihovna · Vidět víc »

Ruská tenisová federace

Ruská tenisová federace (rusky: Федерация тенниса России, zkratka FTR) je sportovní organizace založená v roce 2002 se sídlem v Moskvě, která organizuje tenisové aktivity na území Ruska.

Nový!!: Moskva a Ruská tenisová federace · Vidět víc »

Ruská univerzita družby národů Patrice Lumumby

Ruská univerzita družby národů Patrice Lumumby, zkratkou RUDN (Российский университет дружбы народов) je instituce vysokoškolského vzdělávání v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ruská univerzita družby národů Patrice Lumumby · Vidět víc »

Ruská vlajka

23px Ruská vlajkaPoměr stran: 2:3 23px Ruská námořní válečná vlajkaPoměr stran: 2:3 Vlajka Ruska je trojbarevná trikolóra tvořená třemi vodorovnými pruhy se stejnou šířkou bílé, modré a červené barvy.

Nový!!: Moskva a Ruská vlajka · Vidět víc »

Ruské carství

Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.

Nový!!: Moskva a Ruské carství · Vidět víc »

Ruské dobytí Sibiře

Ruské dobytí Sibiře proběhlo během 16. a 17. století.

Nový!!: Moskva a Ruské dobytí Sibiře · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Nový!!: Moskva a Ruské impérium · Vidět víc »

Ruské námořní letectvo

Ruské námořní letectvo (oficiálně: Letectvo Vojenského námořnictva Ozbrojených sil Ruské federace) tvoří leteckou složku ruského námořnictva a je přímým nástupcem sovětského námořního letectva.

Nový!!: Moskva a Ruské námořní letectvo · Vidět víc »

Ruské velvyslanectví v Praze

Jeden ze vchodů ruské ambasády a také ruská střední škola Velvyslanectví Ruska v Praze je zastupitelským úřadem Ruské federace v České republice.

Nový!!: Moskva a Ruské velvyslanectví v Praze · Vidět víc »

Ruské vrtulníky

Ruské vrtulníky (rusky Вертолёты России, anglicky Russian Helicopters) je ruský státní holding, sjednocující všechny ruské výrobce vrtulníků.

Nový!!: Moskva a Ruské vrtulníky · Vidět víc »

Ruský balet

Ballets russes, scéna z baletu ''Apollon musagèt'', 1928. Tanečníci (zpředu dozadu): Serge Lifar, Danilova, Černyševa, Dubrovska, Petrova. Max Dupain: Valentina Blinova ve hře ''L'oiseau de feu (Pták Ohnivák)'', Sydney, 1936-1937 Vaclav Fomič Nižinskij Ruský balet byl baletní soubor z Ruska, vedený impresáriem Sergejem Pavlovičem Ďagilevem.

Nový!!: Moskva a Ruský balet · Vidět víc »

Ruský orbitální segment

Složení ruského orbitálního segmentu od 26. listopadu 2021 - na vodorovné ose zleva moduly Zarja a Zvezda, svisle připojen vlevo Rassvet a vpravo Nauka s čerstvě připojeným kulovým modulem Pričal na dolním konci; za solárním panelem Zvezdy dokovací modul Poisk. 300x300pixelů 300x300pixelů Ruský orbitální segment (angl.) nebo ROS je název pro část Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) postavené Ruskem a provozované Ruskou federální kosmickou agenturou (Roskosmos).

Nový!!: Moskva a Ruský orbitální segment · Vidět víc »

Ruský rubl

Ruský rubl je zákonné platidlo Ruska.

Nový!!: Moskva a Ruský rubl · Vidět víc »

Ruský státní vojenský archiv

Ruský státní vojenský archiv, budova v ulici Admirala Makarova Ruský státní vojenský archiv (RGVA, rusky, РГВА) je ruský federální archiv specializovaný na vojenskou historii Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Ruský státní vojenský archiv · Vidět víc »

Ruský Superpohár 2009

Sedmý ročník Ruského Superpoháru byl odehrán 7. března 2009 na moskevském stadionu Lužniki.

Nový!!: Moskva a Ruský Superpohár 2009 · Vidět víc »

Ruský toy

Ruský toy (rusky Русский той, někdy uváděn jako toychik či ruský toy teriér) je velmi malé plemeno psa původem z Ruska.

Nový!!: Moskva a Ruský toy · Vidět víc »

Ruský volební den 2014

Volební den se v Rusku uskutečnil 14. září 2014.

Nový!!: Moskva a Ruský volební den 2014 · Vidět víc »

Ruský zákon proti LGBT propagandě

Nikolaje Alexandroviče Alexejeva Ruský zákon proti LGBT propagandě (také známý jako zákon proti gay propagandě nebo dle západních médií zjednodušeně antigay zákon) je novela ruského federálního zákona na ochranu dětí a mládeže před sociálně patologickými jevy, neboli „za účelem ochrany dětí a mládeže před informacemi potírajícími tradiční rodinné hodnoty“.

Nový!!: Moskva a Ruský zákon proti LGBT propagandě · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Moskva a Rusko · Vidět víc »

Rusko budoucnosti

Rusko budoucnosti je ruská opoziční politická strana.

Nový!!: Moskva a Rusko budoucnosti · Vidět víc »

Rusko na letních olympijských hrách

Rusko na letních olympijských hrách startuje od roku 1900.

Nový!!: Moskva a Rusko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Rusko-Baltská vagónka

RBVZ, Riga 1909 Rusko-Baltská vagónka (RBVZ) byla továrna na výrobu železničních vagónů, založená v Rize v roce 1869 jako pobočka německé firmy Van der Zypen und Charlier.

Nový!!: Moskva a Rusko-Baltská vagónka · Vidět víc »

Rusko-litevské války

Jana Matejka Rusko-litevské války byla série ozbrojených konfliktů mezi Litevským velkoknížectvím a Moskevským velkoknížectvím, později Ruským carstvím, v letech 1369–1583.

Nový!!: Moskva a Rusko-litevské války · Vidět víc »

Rusko-turecká válka (1877–1878)

Rusko-turecká válka (1877–1878), známá také jako bulharská osvobozenecká válka, byl válečný konflikt mezi Ruskou říší a Osmanskou říší.

Nový!!: Moskva a Rusko-turecká válka (1877–1878) · Vidět víc »

Rusko-ukrajinská válka

Rusko-ukrajinská válka je označení pro činnost Ozbrojených sil Ruské federace, která od roku 2014 probíhá na území Ukrajiny. Válka je vyústěním ukrajinské krize, jejíž podstatou byla otázka zahraniční orientace Ukrajiny a odhodlání Ruska vměšovat se do jejích vnitřních záležitostí. Konflikt propukl v reakci na ukrajinské události, které vedly k sesazení proruských představitelů země a jsou známy pod označením Euromajdan. Rusko vojensky ovládlo ukrajinský poloostrov Krym a na základě uspořádaného referenda jej anektovalo. Současně také propukla válka na východní Ukrajině, kde proruští separatisté vyhlásili samostatnou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a která se proměnila ve vleklý konflikt. Rusko účast v obou případech popíralo. Do nové fáze se válka dostala v únoru 2022, kdy Rusko uznalo obě samozvané republiky a zahájilo invazi na Ukrajinu, částečně i z území Běloruska. Oficiálním cílem invaze je „denacifikace a demilitarizace Ukrajiny“, což prozápadní média interpretují jako přetvoření v loutkový stát dosazením proruské vlády a zbavení možnosti se vojensky bránit dalším intervencím.

Nový!!: Moskva a Rusko-ukrajinská válka · Vidět víc »

Ruslan Ponomarjov

Ruslan Ponomarjov Ruslan Olegovič Ponomarjov (* 11. října 1983, Horlivka, Ukrajinská SSR, Sovětský svaz) je ukrajinský šachový velmistr a mistr světa FIDE v letech 2002–2004.

Nový!!: Moskva a Ruslan Ponomarjov · Vidět víc »

Ruslana Koršunovová

Ruslana Sergejevna Koršunovová (2. července 1987 Alma-Ata – 28. června 2008 New York) byla kazašská modelka ruského původu.

Nový!!: Moskva a Ruslana Koršunovová · Vidět víc »

Rusové

Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.

Nový!!: Moskva a Rusové · Vidět víc »

Russia Tower

Věž Rusko byl plánovaný moskevský mrakodrap.

Nový!!: Moskva a Russia Tower · Vidět víc »

Russian Penguins

Russian Penguins byl profesionální ruský klub ledního hokeje, který sídlil v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Russian Penguins · Vidět víc »

Russian Standard (banka)

Russian Standard Bank je ruská komerční banka, která patří do korporace Russian Standard.

Nový!!: Moskva a Russian Standard (banka) · Vidět víc »

Russian Standard (korporace)

Russian Standard je ruská holdingová společnost, vlastněná ruským magnátem tatarského původu Roustamem Tarikem.

Nový!!: Moskva a Russian Standard (korporace) · Vidět víc »

Russkoje radio

Russkoje radio je ruská mezinárodní rozhlasová stanice vysílající i v některých zemích SNS a blízkého zahraničí.

Nový!!: Moskva a Russkoje radio · Vidět víc »

Russo-Balt

sovětská poštovní známka z roku 1973 Rusko-Baltská vagónka (RBVZ, 1909) Russo-Balt С-24/40 (1910) Russo-Baltique Expression (2007) Russo-Balt (také Russo-Baltique) byl v letech 1909 až 1923 ruský výrobce automobilů sídlící v Rize.

Nový!!: Moskva a Russo-Balt · Vidět víc »

Rutenština

Rutenština (latinsky lingua ruthenica) či rusínština (neplést s karpatskou rusínštinou), též nazýváno jako staroběloruština (v Bělorusku), staroukrajinština (Ukrajina) nebo západoruština (v Rusku), byl historický východoslovanský jazyk, kterým se mluvilo, psalo a úřadovalo na Litvě před i po roce 1569 ve východní (litevské) části Polsko-litevské unie.

Nový!!: Moskva a Rutenština · Vidět víc »

Ruth Beitiaová

Ruth Beitiaová (* 1. dubna 1979 v Santanderu) celým jménem Ruth Beitia Vila je bývalá španělská atletka, výškařka s osobním maximem 202 cm a příležitostná dálkařka.

Nový!!: Moskva a Ruth Beitiaová · Vidět víc »

Ruth Fuchsová

Ruth Fuchsová, rozená Gammová (14. prosince 1946, Egeln, Sasko-Anhaltsko – 20. září 2023) byla východoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy v hodu oštěpem.

Nový!!: Moskva a Ruth Fuchsová · Vidět víc »

Ruza (město)

Ruza je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Ruza (město) · Vidět víc »

Ruza (přítok Moskvy)

Ruza je řeka v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ruza (přítok Moskvy) · Vidět víc »

RVZ-6

Tramvaj typu RVZ-6 v Nižním Novgorodě RVZ-6 je typ sovětské tramvaje, vyráběné mezi lety 1960 a 1990 závodem Rižskij vagonostrojitělnyj zavod.

Nový!!: Moskva a RVZ-6 · Vidět víc »

Rybinsk

Rybinsk (dříve Ščerbakov a Andropov) je město v Ruské federaci, druhé největší město Jaroslavské oblasti.

Nový!!: Moskva a Rybinsk · Vidět víc »

Rybinská vodní elektrárna

Rybinská vodní elektrárna (rusky Рыбинская ГЭС) je vodní dílo na řece Volha.

Nový!!: Moskva a Rybinská vodní elektrárna · Vidět víc »

Rybnoje (město)

Rybnoje je město ve Rjazaňské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Rybnoje (město) · Vidět víc »

Rychlost světla

Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.

Nový!!: Moskva a Rychlost světla · Vidět víc »

S-25 Berkut

Znamensk S-25 Berkut (česky orel skalní) je řízená střela země-vzduch a první protiletadlový raketový komplet zavedený v SSSR do služby.

Nový!!: Moskva a S-25 Berkut · Vidět víc »

S-300

S-300 (v kódu NATO SA-10 Grumble, SA-12 Giant/Gladiator, nebo SA-20 Gargoyle) je rodina ruských protiletadlových raketových systémů (země-vzduch) dlouhého dosahu.

Nový!!: Moskva a S-300 · Vidět víc »

S7 Space

S7 Space je ruská společnost patřící do skupiny S7 Group stejně jako ruské aerolinky S7 Airlines, jejíž hlavní činnosti je provozování kosmických startů a vynášení nákladů na oběžnou dráhu.

Nový!!: Moskva a S7 Space · Vidět víc »

Saša Lussová

Alexandra „Saša“ Alexejevna Lussová (* 6. června 1992, Magadan) je ruská modelka a herečka.

Nový!!: Moskva a Saša Lussová · Vidět víc »

Saša Sokolov

Saša Sokolov (rusky Саша Соколов; vlastním jménem Alexandr Vsevolodovič Sokolov, rusky Александр Всеволодович Соколов; * 6. listopadu 1943 Ottawa, Kanada) je ruský spisovatel patřící ke skupině ruských spisovatelů tzv.

Nový!!: Moskva a Saša Sokolov · Vidět víc »

Saúdská Arábie na letních olympijských hrách

Saúdská Arábie na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Saúdská Arábie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Sabetta

Sabetta je ruský arktický přístav a osada na západním pobřeží Obského zálivu v Karském moři, administrativně v Jamalo-něneckém autonomním okruhu.

Nový!!: Moskva a Sabetta · Vidět víc »

Sabiha Gökçenová

Sabiha Gökçenová (21. března 1913 Bursa – 22. března 2001 Ankara) byla turecká letkyně.

Nový!!: Moskva a Sabiha Gökçenová · Vidět víc »

Sacha

250x250pixelů Sacha nebo také Jakutsko je největší z republik Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Sacha · Vidět víc »

Sachalinská oblast

Sachalinská oblast je federální subjekt Ruska (oblast) zahrnující Sachalinský ostrov a Kurilské ostrovy.

Nový!!: Moskva a Sachalinská oblast · Vidět víc »

Sadovoje kolco

Sadovoje kolco je významná ulice v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Sadovoje kolco · Vidět víc »

Safonovo (město)

Safonovo je město ve Smolenské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Safonovo (město) · Vidět víc »

Said Tarkil

Said Rodionovič Tarkil (15. května 1951, Gudauta) je abchazský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Said Tarkil · Vidět víc »

Sakis Rouvas

Anastasios "Sakis" Rouvas II (Αναστάσιος "Σάκης" Ρουβάς) (* 5. ledna 1972 Mantouki, Korfu), známý také jako Sakis, je řecký interpret, herec, podnikatel a bývalý profesionální tyčkař.

Nový!!: Moskva a Sakis Rouvas · Vidět víc »

Salamu Mežidov

Salamu Mežidov (* 10. února 1981) je bývalý ruský zápasník–sambista a judista čečenské národnosti.

Nový!!: Moskva a Salamu Mežidov · Vidět víc »

Salarjevo (stanice metra v Moskvě)

Salarjevo je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Salarjevo (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Salavat

Salavat je město v Rusku, třetí největší město republiky Baškortostán.

Nový!!: Moskva a Salavat · Vidět víc »

Salavat Julajev

Salavat Julajev, baškirsky Салауат Юлай-улы, rusky Салават Юлаев (16. červen 1754, Těkejevo – 26. září 1800, Paldiski) byl baškirský revolucionář, účastník protiruského povstání Jemeljana Pugačova roku 1773.

Nový!!: Moskva a Salavat Julajev · Vidět víc »

Salát Olivier

Salát Olivier, rusky салат Оливье salat Olivje, je ruský salát z vařených brambor na kostičky, zeleniny a masa spojených majonézou.

Nový!!: Moskva a Salát Olivier · Vidět víc »

Salechard

Město Salechard (Салеха́рд) je centrem Jamalo-něneckého autonomního okruhu.

Nový!!: Moskva a Salechard · Vidět víc »

Salo Flohr

Salo Flohr (první jméno uváděno i Salomon) (21. listopadu 1908, Horoděnka, Rakousko-Uhersko, nyní Ukrajina – 18. července 1983, Moskva) byl československý a později sovětský mezinárodní šachový velmistr židovské národnosti.

Nový!!: Moskva a Salo Flohr · Vidět víc »

Salome Reischerová

Salome Reischerová, (19. února 1899, Březinka – 1980) byla rakouská šachistka židovského původu.

Nový!!: Moskva a Salome Reischerová · Vidět víc »

Salomeja Nerisová

Salomeja Nerisová, vlastním jménem Salomeja Bačinskaite-Bučieneová (17. listopad 1904, Kiršai – 7. červenec 1945, Moskva) byla litevská básnířka.

Nový!!: Moskva a Salomeja Nerisová · Vidět víc »

Salon du chocolat

Salon du chocolat 2008 Salon du chocolat nebo též Chocoland je veletrh věnovaný čokoládě, který se od roku 1995 koná každoročně na přelomu října a listopadu v Paříži.

Nový!!: Moskva a Salon du chocolat · Vidět víc »

SALT

Leonid Brežněv a Gerald Ford podepisují '''SALT I''', 1974. Prezident Jimmy Carter a Leonid Brežněv podepisují '''SALT II''', 1979 SALT (akronym z anglického Strategic Arms Limitation Talks – Rozhovory o omezení strategických zbraní) je série bilaterálních smluv mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, kterým předcházely jejich rozhovory o omezení strategických zbraní.

Nový!!: Moskva a SALT · Vidět víc »

Salvador na letních olympijských hrách

Salvador na letních olympijských hrách startuje od roku 1932.

Nový!!: Moskva a Salvador na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Samal Esljamová

Samal Esljamová (kazašsky: Самал Ілиясқызы Есләмова; 1. září 1984 Petropavl) je kazachstánská herečka.

Nový!!: Moskva a Samal Esljamová · Vidět víc »

Samantha Smithová

Samantha Reed Smithová (29. června 1972 Houlton, Maine – 25. srpna 1985 Lewiston-Auburn, Maine) byla americká školačka a mírová aktivistka, která se proslavila během studené války tím, že na podzim roku 1982 zaslala dopis generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Sovětského svazu Juriji Andropovovi s vyjádřením obav, že má jeho zem mimo jiné v úmyslu vyvolat jadernou válku.

Nový!!: Moskva a Samantha Smithová · Vidět víc »

Samara

Samara (rusky Самара), v letech 1935 až 1991 Kujbyšev (Ку́йбышев), je město v evropské části Ruské federace na levém břehu řeky Volhy.

Nový!!: Moskva a Samara · Vidět víc »

Samarij Michajlovič Gurarij

Samarij Michajlovič (Michoel-Lejbovič) Gurarij (1. listopadu 1916, Kremenčuk – 7. prosince 1998, New York) byl sovětský fotograf a zasloužilý pracovník kultury RSFSR.

Nový!!: Moskva a Samarij Michajlovič Gurarij · Vidět víc »

Samarská oblast

Samarská oblast je jednou z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Samarská oblast · Vidět víc »

Samko Dudík

Samko Dudík (28. října 1880 Myjava – 25. května 1967 Myjava) byl slovenský lidový umělec, primáš, zpěvák, tanečník a sběratel lidových písní.

Nový!!: Moskva a Samko Dudík · Vidět víc »

Samtredia

Samtredia (gruzínsky: სამტრედია) je gruzínské město.

Nový!!: Moskva a Samtredia · Vidět víc »

Samuel Johnson (teolog)

Samuel Johnson (14. října 1696 Guilford – 6. ledna 1772 Stratford) byl severoamerický pastor a jeden z nejvýraznějších filozofujících teologů v první polovině XVIII.

Nový!!: Moskva a Samuel Johnson (teolog) · Vidět víc »

Samuil Fejnberg

Samuil Jevgenjevič Fejnberg (rusky Самуи́л Евге́ньевич Фе́йнберг; 26. května 1890 Oděsa – 22. října 1962 Moskva) byl ruský klavírista, hudební skladatel a muzikolog.

Nový!!: Moskva a Samuil Fejnberg · Vidět víc »

Samuil Maršak

Samuil Jakovlevič Maršak, rusky (3. listopadu 1887 Voroněž – 4. července 1964 Moskva) byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti.

Nový!!: Moskva a Samuil Maršak · Vidět víc »

Samvel Danieljan

Samvel Danieljan (* 4. února 1971 Baku) je bývalý sovětský a ázerbájdžánský zápasník – klasik arménské národnosti, který po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 reprezentoval Rusko.

Nový!!: Moskva a Samvel Danieljan · Vidět víc »

Samvel Sevada

Samvel Sevada Grigoryan (arménsky: Սամվել Սևադա Գրիգորյան; * 12. září 1949, Gjumri), je arménský umělec, fotograf a básník.

Nový!!: Moskva a Samvel Sevada · Vidět víc »

San Marino na letních olympijských hrách

San Marino na letních olympijských hrách startuje od roku 1960.

Nový!!: Moskva a San Marino na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Sanasar Oganisjan

Sanasar Razmikovič Oganisjan (* 5. února 1960 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý sovětský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Sanasar Oganisjan · Vidět víc »

Sandžágín Bajar

Sandžágín Bajar (mongolsky: Санжаагийн Баяр) (* 24. prosince 1956, Ulánbátar) je mongolský politik, v letech 2007–2009 předseda vlády za postkomunistickou Mongolskou lidovou revoluční stranu (MAChN), jejímž byl vůdcem.

Nový!!: Moskva a Sandžágín Bajar · Vidět víc »

Sandra Chicková

Sandra Chicková (* 2. června 1947) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Sandra Chicková · Vidět víc »

Santiago Carrillo

Santiago Carrillo Solares (* 18. ledna 1915 – 18. září 2012 Madrid) byl španělský politik, generální tajemník Komunistické strany Španělska v letech 1960–1982, představitel tzv.

Nový!!: Moskva a Santiago Carrillo · Vidět víc »

Sapsan

Sapsan (Сапсан, v ruštině výraz pro sokola stěhovavého) je vysokorychlostní vlak pro ruský rozchod, konstrukční varianta vlaku Siemens Velaro pro Rusko.

Nový!!: Moskva a Sapsan · Vidět víc »

Sara Simeoniová

Sara Simeoniová (* 19. dubna 1953, Rivoli Veronese, Provincie Verona) je bývalá italská atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a čtyřnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Sara Simeoniová · Vidět víc »

Sarah Dawn Finer

Sarah Dawn Finer (narozena 14. září 1981 v Stockholmu) je švédská zpěvačka-skladatelka, moderátorka a herečka britsko-amerického původu.

Nový!!: Moskva a Sarah Dawn Finer · Vidět víc »

Sarah Englishová

Sarah Englishová (* 27. listopadu 1955) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Sarah Englishová · Vidět víc »

Saransk

Saransk (erzjansky a mokšansky Саранск Ош) je hlavní město Mordvinska.

Nový!!: Moskva a Saransk · Vidět víc »

Saratov

Saratov je město v evropské části Ruska, na pravém břehu Volgogradské přehradní nádrže na řece Volze, asi 750 km jihovýchodně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Saratov · Vidět víc »

Saratovská oblast

Saratovská oblast je federální subjekt Ruské federace (oblast).

Nový!!: Moskva a Saratovská oblast · Vidět víc »

Sarov

Sarov je uzavřené město v Nižněnovgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Sarov · Vidět víc »

Sasha Cohenová

Sasha Cohenová, celým jménem Alexandra Pauline Cohenová (* 26. října 1984, Westwood, Kalifornie, USA), je bývalá americká krasobruslařka.

Nový!!: Moskva a Sasha Cohenová · Vidět víc »

Sasha Son

Sasha Son (vlastním jménem Dmitrij Šavrov, litevsky Dmitrijus Šavrovas), známý též pod pseudonymem Sasha Song, (* 18. září 1983, Vilnius, Litva) je litevský zpěvák.

Nový!!: Moskva a Sasha Son · Vidět víc »

Sasovo

Sasovo je město oblastního významu v Rjazaňské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Sasovo · Vidět víc »

SAT SR-10

SAT SR-10 je podzvukový proudový cvičný letoun, vyvinutý v roce 2007 ruskou konstrukční kanceláří SAT (Sovremennyje aviacionnyje technologii, tj. Moderní letecké technologie), jehož maketa byla poprvé představena v srpnu 2009.

Nový!!: Moskva a SAT SR-10 · Vidět víc »

Satka

Satka je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Satka · Vidět víc »

Sattar Bahlulzade

Sattar Bahlulzade (ázerbájdžánsky: Səttar Bəhlulzadə; 15. prosince 1909 Amirdžan – 14. října 1974 Moskva) byl ázerbájdžánský malíř, známý svými krajinomalbami.

Nový!!: Moskva a Sattar Bahlulzade · Vidět víc »

Sava (Volkov)

Sava (světským jménem: Sergej Alexandrovič Volkov; * 27. září 1958, Šigoň) je ruský duchovní Moldavské pravoslavné církve a arcibiskup tiraspolský a dubǎsarský.

Nový!!: Moskva a Sava (Volkov) · Vidět víc »

Sava II. Petrović-Njegoš

Sava II.

Nový!!: Moskva a Sava II. Petrović-Njegoš · Vidět víc »

Savjolovskaja (stanice metra v Moskvě)

Savjolovskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Savjolovskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Savvatij (Antonov)

Savvatij (světským jménem: Sergej Gennaděvič Antonov; * 1. září 1968, Čeboksary) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita čeboksarský a čuvašský.

Nový!!: Moskva a Savvatij (Antonov) · Vidět víc »

Sándor Bárdosi

Sándor István Bárdosi (29. dubna 1977 Budapešť) je bývalý maďarský zápasník — klasik a sumista, stříbrný olympijský medailista z roku 2000.

Nový!!: Moskva a Sándor Bárdosi · Vidět víc »

Sára Saudková

Sára Saudková fotografuje děti Sára Saudková, za svobodna Šárka Směšná (* 14. dubna 1967, Zábřeh na Moravě), je česká fotografka, spisovatelka a bývalá manažerka fotografa Jana Saudka.

Nový!!: Moskva a Sára Saudková · Vidět víc »

Série úmrtí ruských byznysmenů (2022)

K sérii nejasných úmrtí ruských byznysmenů došlo na různých místech světa v průběhu roku 2022.

Nový!!: Moskva a Série úmrtí ruských byznysmenů (2022) · Vidět víc »

Série století

Série století je vžitý český název pro sérii 8 utkání v ledním hokeji mezi reprezentacemi Kanady a SSSR.

Nový!!: Moskva a Série století · Vidět víc »

Sídliště Invalidovna

Experimentální sídliště Invalidovna je sídliště v Praze 8, ve východní části Karlína.

Nový!!: Moskva a Sídliště Invalidovna · Vidět víc »

Súdán na letních olympijských hrách

Súdán na letních olympijských hrách startuje od roku 1960.

Nový!!: Moskva a Súdán na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Sýrie na letních olympijských hrách

Sýrie na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Sýrie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Sýrie na Letních olympijských hrách 1980

Sýrie se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Sýrie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Sbírka vozidel MHD Dopravního podniku Ostrava

Souprava ostravské historické tramvaje č. 94 s vlečným vozem Sbírka vozidel MHD Dopravního podniku Ostrava (DPO) je druhou největší podnikovou sbírkou vozidel městské hromadné dopravy v Česku (po sbírce pražské).

Nový!!: Moskva a Sbírka vozidel MHD Dopravního podniku Ostrava · Vidět víc »

Sberbank

Sberbank Rosii (rusky Сбербанк России; dlouhá verze: сберегательный банк; česky: Ruská spořitelna) je největší ruská banka.

Nový!!: Moskva a Sberbank · Vidět víc »

Schodněnskaja (stanice metra v Moskvě)

Schodněnskaja je stanice metra v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Schodněnskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Sebastian Coe

Sebastian Newbold Coe, Baron Coe (* 29. září 1956, přezdívaný Seb Coe) je britský konzervativní politik a bývalý vynikající sportovec.

Nový!!: Moskva a Sebastian Coe · Vidět víc »

Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010)

Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010) byly sebevražedné útoky spáchané dne 29. března 2010, spáchaly je dvě ženy v ranní špičce odpálením trhaviny v moskevském metru.

Nový!!: Moskva a Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010) · Vidět víc »

Sedící démon

Sedící démon (rusky Демон сидящий) je obraz ruského malíře Michaila Alexandroviče Vrubela z roku 1890.

Nový!!: Moskva a Sedící démon · Vidět víc »

Sedm divů Ruska

Sedm divů Ruska bylo vyhlášeno 12. června 2008 během národního svátku Den Ruska.

Nový!!: Moskva a Sedm divů Ruska · Vidět víc »

Sedm moderních divů světa

Toto je seznam sedmi moderních divů světa vybraných Americkou společností stavebních inženýrů (ASCE).

Nový!!: Moskva a Sedm moderních divů světa · Vidět víc »

See You on the Other Side

See You on the Other Side je sedmé studiové album od americké Alternative metalové kapely KoRn vydané 6. prosince 2005.

Nový!!: Moskva a See You on the Other Side · Vidět víc »

Sejfulla Malëshova

Sejfulla Malëshova (2. března 1900, Këlcyrë, Osmanská říše – 9. června 1971, Fier, Albánie) byl albánský partyzán a komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Sejfulla Malëshova · Vidět víc »

Semen Hulak-Artemovskyj

Semen Stepanovyč Hulak-Artemovskyj nebo Semjon Stěpanovič Gulak-Artěmovskij (16. února 1813, Horodyšče – 17. dubna 1873 Moskva, Rusko) byl ukrajinský zpěvák, hudební skladatel, dramatický herec, dramaturg.

Nový!!: Moskva a Semen Hulak-Artemovskyj · Vidět víc »

Semiluki

Semiluki (rusky Семилуки, počeštěně Semiluky) jsou město ve Voroněžské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Semiluki · Vidět víc »

Semipalatinský jaderný polygon

Umístění vojenského obvodu na mapě (červená oblast) Semipalatinský jaderný polygon (rusky – doslova Semipalatinský jaderný vojenský obvod/S. jaderná střelnice) nebo Semej synak poligony (kazašsky Семей сынақ полигоны – doslova Semejská testovací oblast) je bývalá oblast zkoušek jaderných bomb u měst Semej (do roku 2007: Semipalatinsk) a Kurčatov, jižně od řeky Irtyš v Kazachstánu.

Nový!!: Moskva a Semipalatinský jaderný polygon · Vidět víc »

Semjon Alexejevič Lavočkin

Semjon Alexejevič Lavočkin (Smolensk - 9. června 1960) byl sovětský letecký konstruktér, člen-korespondent Akademie věd SSSR.

Nový!!: Moskva a Semjon Alexejevič Lavočkin · Vidět víc »

Semjon Děnisovič Ignaťjev

Semjon Děnisovič Ignaťjev (14. září 1904, Karlivka, dnes Poltavská oblast, Ukrajina – 27. listopadu 1983, Moskva), byl sovětský politik.

Nový!!: Moskva a Semjon Děnisovič Ignaťjev · Vidět víc »

Semjon Děsnickij

Semjon Efimovič Děsnickij (cca 1740 v Nižynu, Ruské impérium – v Moskvě) byl ruský právník, osvícenský filosof, historik a vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Moskva a Semjon Děsnickij · Vidět víc »

Semjon Iljič Bogdanov

Semjon Iljič Bogdanov (Sankt-Petěrburg – 12. března 1960 Moskva) byl sovětský maršál tankových vojsk, za druhé světové války velel tankové armádě.

Nový!!: Moskva a Semjon Iljič Bogdanov · Vidět víc »

Semjon Ivanovič Čeljuskin

Semjon Ivanovič Čeljuskin (1707 Mišina Poljana, Ruské carství – listopad 1764 Bosarevo, Ruské impérium) byl ruský námořní důstojník, navigátor, polární badatel a účastník druhé kamčatské expedice.

Nový!!: Moskva a Semjon Ivanovič Čeljuskin · Vidět víc »

Semjon Ivanovič Děžňov

Semjon Ivanovič Děžňov rusky Семён Ива́нович Дежнёв (kolem 1605, Velikij Usťug ve Vologdské oblasti – počátek 1673, Moskva) – byl ruský kozák v carské službě, mořeplavec, cestovatel a průzkumník severní a východní Sibiře, také obchodník s kožešinami.

Nový!!: Moskva a Semjon Ivanovič Děžňov · Vidět víc »

Semjon Kožin

Semjon Leonidovič Kožin Семён Леонидович Кожин (* 11. března 1979 Moskva, Sovětský svaz) je ruský malíř.

Nový!!: Moskva a Semjon Kožin · Vidět víc »

Semjon Konstantinovič Timošenko

Semjon Konstantinovič Timošenko (rusky:; – 31. března 1970) byl sovětský voják, maršál SSSR (od 1940) a dvojnásobný Hrdina SSSR.

Nový!!: Moskva a Semjon Konstantinovič Timošenko · Vidět víc »

Semjon Kuzmič Cvigun

Semjon Kuzmič Cvigun (28. září 1917 Stratijivka – 19. ledna 1982 Moskva) byl ukrajinský sovětský armádní generál, politik, vysoký funkcionář Výboru státní bezpečnosti (KGB) a také rusky píšící spisovatel a scenárista.

Nový!!: Moskva a Semjon Kuzmič Cvigun · Vidět víc »

Semjon Ljudvigovič Frank

Semjon Ljudvigovič Frank (v Moskvě – 10. prosince 1950 v Londýně) byl ruský filosof a náboženský myslitel židovského původu, bratr Michaila Franka, jehož syn Ilja Frank se stal nositelem Nobelovy ceny za fyziku.

Nový!!: Moskva a Semjon Ljudvigovič Frank · Vidět víc »

Semjon Michajlovič Buďonnyj

Semjon Michajlovič Buďonnyj (Platovskaja, Ruské impérium, dnes v Rostovské oblasti – 26. října 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Semjon Michajlovič Buďonnyj · Vidět víc »

Semjon Vasiljevič Barkov

Semjon Vasiljevič Barkov (Семён Васильевич Барков, 14. února 1870 Moskva – ?) byl ruský architekt, syn moskevského architekta Vasilije Vasiljeviče Barkova.

Nový!!: Moskva a Semjon Vasiljevič Barkov · Vidět víc »

Semjonov (město)

Semjonov je město v Nižněnovgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Semjonov (město) · Vidět víc »

Senátní palác (Moskevský kreml)

Senátní palác je jeden z paláců Moskevského kremlu.

Nový!!: Moskva a Senátní palác (Moskevský kreml) · Vidět víc »

Senegal na letních olympijských hrách

Senegal na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Senegal na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Serafim (Tsujie)

Serafim (rodným jménem: Noboru Tsujie,: 辻永昇; * 23. března 1951, Akita) je kněz Japonské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita tokijský a celého Japonska.

Nový!!: Moskva a Serafim (Tsujie) · Vidět víc »

Serafim Meljuchin

Serafim Timofejevič Mel‘uchin (6. června 1927 ve vesnici Ivanovskoje, dnes Tambovská oblast – 4. února 2003 v Moskvě) byl sovětský a ruský filozof, vysokoškolský pedagog, doktor filozofických věd, profesor, člen korespondent Akademie věd SSSR (od prosince 1981).

Nový!!: Moskva a Serafim Meljuchin · Vidět víc »

Serafim Sofijský

Svatý Serafim Sofijský (1. prosince 1881 Rjazaň – 26. února 1950 Sofie) byl ruský pravoslavný arcibiskup.

Nový!!: Moskva a Serafim Sofijský · Vidět víc »

Sergač

Sergač je město v Nižněnovgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Sergač · Vidět víc »

Sergěj Ingr

Jan Sergěj Ingr (2. září 1894 Vlkoš farnost Vlkoš u Kyjova – 17. června 1956 Paříž) byl československý armádní generál, legionář, ministr národní obrany londýnské exilové vlády a velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Sergěj Ingr · Vidět víc »

Serge Poliakoff

Serge Poliakoff (8. ledna 1900, Moskva – 12. listopadu 1969, Paříž) byl ruský malíř tvořící především ve Francii, kam emigroval po Velké říjnové socialistické revoluci roku 1917 v Rusku.

Nový!!: Moskva a Serge Poliakoff · Vidět víc »

Sergej Abramov

Sergej Borisovič Abramov (* 29. února 1972, Moskva, SSSR) je v Ruské federaci narozený účetní, čečenský politik a také bývalý prozatímní prezident Čečenské republiky.

Nový!!: Moskva a Sergej Abramov · Vidět víc »

Sergej Agamov

Sergej Agamov nebo arménsky Sargis Agamjan (* 7. března 1943) je bývalý sovětský a ázerbájdžánský zápasník – klasik, arménské národnosti.

Nový!!: Moskva a Sergej Agamov · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Afanasjev

Sergej Alexandrovič Afanasjev (30. srpna 1918 ve městě Klin, Moskevská oblast, RSFSR, SSSR – 13. května 2001 v Moskvě) byl sovětský politik, dlouholetý člen rady ministrů SSSR ve funkci ministra všeobecného strojírenství, ve které řídil raketový a kosmický průmysl, a poté ministra těžkého a dopravního strojírenství.

Nový!!: Moskva a Sergej Alexandrovič Afanasjev · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Bondarin

Sergej Alexandrovič Bondarin (rusky Сергей Александрович Бондарин; 27. ledna 1903, Oděsa – 25. září 1978, Moskva) byl ruský spisovatel a básník.

Nový!!: Moskva a Sergej Alexandrovič Bondarin · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Jesenin

Sergej Alexandrovič Jesenin (Konstantinovo /dnes Jesenino/ u Rjazaně – 28. prosinec 1925, Leningrad /dnes Petrohrad/) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Sergej Alexandrovič Jesenin · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Kusevickij

Sergej Aleksandrovič Kusevickij (Серге́й Алекса́ндрович Кусеви́цкий; Sergey Aleksandrovich Kusevitsky; Serge Koussevitzky; 26. července 1874 Vyšnij Voločok, Tverská oblast, Rusko – 4. června 1951 Boston Spojené státy americké) byl americký dirigent ruského původu, kontrabasista a hudební skladatel, známý zejména z dlouholetého působení u Bostonského symfonického orchestru (1924–1949).

Nový!!: Moskva a Sergej Alexandrovič Kusevickij · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Morozov

Sergej Alexandrovič Morozov (1905, Semej – 1983, Moskva) byl ruský umělecký kritik, historik a teoretik fotografie, novinář, redaktor, spisovatel, fotograf, autor teoretických a biografických knih, včetně knihy Kreativní fotografie.

Nový!!: Moskva a Sergej Alexandrovič Morozov · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Romanov

Velkokníže Sergej Alexandrovič Romanov (rusky Сергей Александрович Романов, 11. května 1857, Carské Selo, Ruské impérium – 17. února 1905, Moskva, Ruské impérium) byl syn cara Alexandra II. a mladší bratr Alexandra III. Mj.

Nový!!: Moskva a Sergej Alexandrovič Romanov · Vidět víc »

Sergej Alexejevič Subbotin

Sergej Alexejevič Subbotin (* 1955) je ruský fotograf agentury RIA Novosti.

Nový!!: Moskva a Sergej Alexejevič Subbotin · Vidět víc »

Sergej Antonovič Klyčkov

Sergej Antonovič Klyčkov, rusky Серге́й Анто́нович Клычко́в (Dubrovki — 8. října 1937 Moskva) byl ruský básník, spisovatel a překladatel.

Nový!!: Moskva a Sergej Antonovič Klyčkov · Vidět víc »

Sergej Arťuchin

Sergej Arťuchin (* 1. listopadu 1976 – 12. září 2012 Moskva, Sovětský svaz) byl ruský zápasník klasik, který jedno olympijské období od roku 2005 reprezentoval Bělorusko.

Nový!!: Moskva a Sergej Arťuchin · Vidět víc »

Sergej Šarikov

Sergej Alexandrovič Šarikov (* 18. června 1974, Moskva, Rusko – 6. června 2015, Tarusa) byl ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Sergej Šarikov · Vidět víc »

Sergej Šepelev

Sergej Michajlovič Šepelev (rusky Сергей Михайлович Шепелев, * 13. října 1955 Nižnij Tagil, SSSR) je ruský hokejový trenér a bývalý reprezentační útočník.

Nový!!: Moskva a Sergej Šepelev · Vidět víc »

Sergej Bagapš

Sergej Bagapš (Sergej Vasyl-ipa Bagapš; 4. března 1949, Suchumi, SSSR – 29. května 2011, Moskva) byl prezidentem separatistické, mezinárodně neuznané Republiky Abcházie, která jednostranně vyhlásila svou nezávislost na Gruzii.

Nový!!: Moskva a Sergej Bagapš · Vidět víc »

Sergej Berezin

Sergej Jevgeňjevič Berezin (* 5. listopadu 1971 ve Voskresensku) je bývalý ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Sergej Berezin · Vidět víc »

Sergej Birjuzov

Sergej Semjonovič Birjuzov (* 21. srpen 1904 Skopin, Rusko - † 19. říjen 1964, poblíž Bělehradu, Jugoslávie) byl sovětský vojevůdce, od roku 1955 maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Sergej Birjuzov · Vidět víc »

Sergej Bodrov

Sergej Sergejevič Bodrov (27. prosince 1971, Moskva, Sovětský svaz – 20. září 2002 Severní Osetie-Alanie) byl sovětský a ruský filmový režisér, herec, scenárista a moderátor.

Nový!!: Moskva a Sergej Bodrov · Vidět víc »

Sergej Bondarčuk

Sergej Fedorovič Bondarčuk (25. září 1920, Bilozerka, Ukrajina – 20. října 1994, Moskva, Rusko) byl ruský herec, scenárista, divadelní a filmový režisér, filmový a divadelní pedagog, otec ruské herečky a režisérky Natálie.

Nový!!: Moskva a Sergej Bondarčuk · Vidět víc »

Sergej Brylin

Sergej Vladimirovič Brylin (* 13. ledna 1974) je bývalý ruský profesionální hokejový střední útočník, v současné době asistent trenéra u Binghamton Devils v American Hockey League (AHL).

Nový!!: Moskva a Sergej Brylin · Vidět víc »

Sergej Chlebnikov

Sergej Anatoljevič Chlebnikov (27. srpna 1955 Sortavala, Ruská SFSR – 12. června 1999 Moskva) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Sergej Chlebnikov · Vidět víc »

Sergej Dvorcevoj

Sergej Dvorcevoj (* 18. srpna 1962 Šymkent) je kazachstánský režisér ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Sergej Dvorcevoj · Vidět víc »

Sergej Filin

Sergej Jurjevič Filin (* 27. října 1970 Moskva) je bývalý přední ruský baletní tanečník a choreograf.

Nový!!: Moskva a Sergej Filin · Vidět víc »

Sergej Fjodorovič Achromejev

Sergej Fjodorovič Achromejev (5. května 1923, Vindrej – 24. srpna 1991, Moskva) byl sovětský voják, maršál ruské národnosti, náčelník generálního štábu Sovětské armády v letech 1984–1988.

Nový!!: Moskva a Sergej Fjodorovič Achromejev · Vidět víc »

Sergej Georgijevič Žemajtis

Sergej Georgijevič Žemajtis (23. září 1908, Nikolajevsk na Amuru – 8. září 1987, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel litevského původu, autor vědeckofantastických příběhů a příběhů s námořní tematikou.

Nový!!: Moskva a Sergej Georgijevič Žemajtis · Vidět víc »

Sergej Georgijevič Gorškov

Sergej Georgijevič Gorškov (26. února 1910, Kamenec Podolský – 13. května 1988, Moskva) byl admirál loďstva Sovětského svazu ruské národnosti, v letech 1956–1985 byl velitelem sovětského námořnictva a náměstkem ministra obrany Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Sergej Georgijevič Gorškov · Vidět víc »

Sergej Gerasimov

Sergej Apollinarjevič Gerasimov (3. června 1906 Kundravy – 26. listopadu 1985 Moskva) byl sovětský filmový režisér, herec, scenárista a pedagog, profesor na Všesvazovém státním institutu kinematografie (VGIK) v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Sergej Gerasimov · Vidět víc »

Sergej Gluško

Sergej Vitaljevič Gluško (* 8. března 1970, Mirnyj, Sovětský svaz) je ruský herec, zpěvák populární hudby a bývalý striptér s uměleckým jménem „Tarzan“.

Nový!!: Moskva a Sergej Gluško · Vidět víc »

Sergej Ignaševič

Sergej Nikolajevič Ignaševič, rusky Серге́й Николаевич Игнашевич (* 14. července 1979, Moskva) je bývalý ruský fotbalista a reprezentant.

Nový!!: Moskva a Sergej Ignaševič · Vidět víc »

Sergej Ivanovič Migaj

Sergej Ivanovič Migaj (rusky Сергей Иванович Мигай; 30. května 1888, Mogilev – 8. prosince 1959, Moskva) byl ruský operní pěvec (baryton).

Nový!!: Moskva a Sergej Ivanovič Migaj · Vidět víc »

Sergej Kameněv

Sergej Sergejevič Kameněv ( Kyjev – 25. srpna 1936 Moskva) byl sovětský vojenský velitel.

Nový!!: Moskva a Sergej Kameněv · Vidět víc »

Sergej Karaganov

Sergej Alexandrovič Karaganov (* 12. září 1952, Moskva) je ruský politolog a ekonom, bývalý poradce ruských prezidentů Jelcina a Putina.

Nový!!: Moskva a Sergej Karaganov · Vidět víc »

Sergej Karjakin (šachista)

Sergej Karjakin Sergej Alexandrovič Karjakin (rusky Сергей Александрович Карякин, ukrajinsky Сергій Олександрович Карякін; * 12. ledna 1990, Simferopol, Sovětský svaz) je ruský šachista.

Nový!!: Moskva a Sergej Karjakin (šachista) · Vidět víc »

Sergej Kavtaradze

Sergej Kavtaradze (– Sergo Kavtaradze; – Sergej Ivanovič Kavtaradze; 15. srpna 1885, Kutaisi – 17. října 1971, Tbilisi) byl sovětský politik, novinář a diplomat, který ve dvacátých letech krátce působil v čele gruzínské vlády jako předseda rady lidových komisařů.

Nový!!: Moskva a Sergej Kavtaradze · Vidět víc »

Sergej Klišin

Sergej Klišin nebo, (* 24. květen 1967 Krasnojarsk, Sovětský svaz) je bývalý reprezentant Sovětského svazu a od roku 1994 Rakouska v judu.

Nový!!: Moskva a Sergej Klišin · Vidět víc »

Sergej Kljugin

Sergej Petrovič Kljugin (* 24. března 1974 Kiněšma) je bývalý ruský sportovec, atlet, jenž se věnoval skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Sergej Kljugin · Vidět víc »

Sergej Kopljakov

Sergej Viktorovič Kopljakov (Сергей Викторович Копляков; * 23. ledna 1959, Orša, Běloruská sovětská socialistická republika) je bývalý sovětský plavec běloruského původu.

Nový!!: Moskva a Sergej Kopljakov · Vidět víc »

Sergej Kornilajev

Sergej Grigorjevič Kornilaev (* 20. února 1955 Čuvaš-Kubovo, Sovětský svaz) je bývalý sovětský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Sergej Kornilajev · Vidět víc »

Sergej Koroljov

Sergej Pavlovič Koroljov (– Serhij Pavlovyč Koroliv);, Žytomyr Ruské impérium – 14. ledna 1966, Moskva, SSSR) byl sovětský raketový inženýr a tvůrce sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti během vesmírného závodu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v 50. a 60. letech. Mnozí ho považují za otce praktické kosmonautiky. Podílel se na vývoji rakety R-7, Sputniku 1 i vypuštění Lajky a prvního člověka Jurije Gagarina do vesmíru. Zasloužil se také o vybudování arzenálu strategických raket. Přestože byl Koroljov leteckým konstruktérem, jeho největší přednosti se ukázaly v integraci designu, organizaci a strategickém plánování. Ve 30. letech byl kvůli falešnému úřednímu obvinění zatčen jako „člen protisovětské kontrarevoluční organizace“ (později omezeno na „sabotéra vojenské techniky“) a v roce 1938 uvězněn na téměř šest let, včetně několika měsíců v pracovním táboře na Kolymě. Po propuštění se stal uznávaným konstruktérem raket a klíčovou postavou ve vývoji sovětského mezikontinentálního balistického raketového programu. Později řídil sovětský vesmírný program a stal se členem sovětské akademie věd, dohlížel na počáteční úspěchy projektů Sputnik a Vostok, včetně první mise na oběžné dráze Země Jurije Gagarina 12. dubna 1961. Koroljovova nečekaná smrt v roce 1966 přerušila provádění plánů pro přistání na Měsíci se sovětskou posádkou před americkou misí v roce 1969. Před svou smrtí byl oficiálně známý pouze jako Glavny Konstruktor (Главный Конструктор) nebo hlavní konstruktér, aby byl chráněn před možnými pokusy Spojených států o atentát během studené války.Scott and Leonov, p. 53. Harford, p. 135. Dokonce i někteří kosmonauti, kteří s ním pracovali, neznali jeho příjmení. Teprve po jeho smrti v roce 1966 byla jeho identita odhalena a získal odpovídající veřejné uznání za hnací sílu sovětských úspěchů v průzkumu vesmíru během Mezinárodního geofyzikálního roku i po něm.

Nový!!: Moskva a Sergej Koroljov · Vidět víc »

Sergej Korsakov (kosmonaut)

Sergej Vladimirovič Korsakov (* 1. září 1984 Frunze, Kyrgyzská SSR, nyní Biškek, Kyrgyzská republika) je ruský kosmonaut, 581. člověk ve vesmíru. Členem oddílu kosmonautů agentury Roskosmos se stal v roce 2012 a k prvnímu letu se vydal o 10 let později jako člen půlroční Expedice 67 na Mezinárodní vesmírné stanici.

Nový!!: Moskva a Sergej Korsakov (kosmonaut) · Vidět víc »

Sergej Korsakov (psychiatr)

Poslední fotografie Sergeje Korsakova před smrtí Titulní strana studie ''O alkoholické paralýze'' (1887) Sergej Sergejevič Korsakov (Gus-Chrustalnyj – Moskva) byl ruský psychiatr a neuropatolog, jeden ze zakladatelů ruské psychiatrické školy, známý svým dílem o alkoholové psychóze.

Nový!!: Moskva a Sergej Korsakov (psychiatr) · Vidět víc »

Sergej Kosorotov

Sergej Kosorotov, (* 15. dubna 1965 Kujbyšev, Sovětský svaz) je bývalý reprezentant Sovětského svazu a Ruska v sambu a judu.

Nový!!: Moskva a Sergej Kosorotov · Vidět víc »

Sergej Kostarev

Sergej Vladimirovič Kostarev (* 25. března 1966) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm kordem.

Nový!!: Moskva a Sergej Kostarev · Vidět víc »

Sergej Kostěnko

Sergej Valerjevič Kostěnko (* 20. dubna 1963, Moskva, RSFSR, SSSR) je ruský podnikatel, spolumajitel a vedoucí ruské pobočky společnosti Space Adventures podnikající na poli komerčních kosmických letů.

Nový!!: Moskva a Sergej Kostěnko · Vidět víc »

Sergej Kruglov

Sergej Nikiforovič Kruglov (2. října 1907 Usťj – 6. července 1977 Moskva) byl sovětský politik a armádní důstojník.

Nový!!: Moskva a Sergej Kruglov · Vidět víc »

Sergej Kuzmič Buňačenko

Sergej Kuzmič Buňačenko (5. října 1902, Korovjakovka, Kurská oblast – 1. srpna 1946, Moskva) byl původně důstojník Rudé armády, který se v době druhé světové války, po zajetí, stal generálmajorem Ruské osvobozenecké armády (ROA) spolupracující s nacistickým Německem.

Nový!!: Moskva a Sergej Kuzmič Buňačenko · Vidět víc »

Sergej Lavrov

Sergej Viktorovič Lavrov (* 21. března 1950, Moskva) je ruský diplomat a politik, ministr zahraničních věcí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Sergej Lavrov · Vidět víc »

Sergej Lazarev

Sergej Vjačeslavovič Lazarev (* 1. dubna 1983 Moskva, Sovětský svaz) je ruský zpěvák, tanečník, moderátor a herec.

Nový!!: Moskva a Sergej Lazarev · Vidět víc »

Sergej Lebeděv

Sergej Lebeděv (* 1981 Moskva) je ruský geolog a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Sergej Lebeděv · Vidět víc »

Sergej Leonidovič Sokolov

Sergej Leonidovič Sokolov (Jevpatorija – 31. srpna 2012 Moskva) byl sovětský maršál, ministr obrany SSSR v letech 1984–1987.

Nový!!: Moskva a Sergej Leonidovič Sokolov · Vidět víc »

Sergej Lukjaněnko

Sergej Lukjaněnko Sergej Vasiljevič Lukjaněnko (* 11. dubna 1968, Karatau, Kazachstán, Sovětský svaz), je známý ruský spisovatel, autor převážně fantastických románů a povídek.

Nový!!: Moskva a Sergej Lukjaněnko · Vidět víc »

Sergej Lvovič Levickij

Alexandr Ostrovskij Sergej Lvovič Levickij: Alexandr Ivanovič Gercen, 1860 (soukromá sbírka Alexeje Loginova) Nikolaj Ge: ''Poslední večeře'' (1863), ve kterém pro Krista využil pózu z portrétu Alexandra Gercena Carevna Marie Alexandrovna, 1855 (Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada) Alexandra III. Alexandroviče Sergej Lvovič Levickij (1819 Moskva – 1898) byl portrétní fotograf, vynálezce a inovátor, jeden z prvních ruských fotografů vůbec.

Nový!!: Moskva a Sergej Lvovič Levickij · Vidět víc »

Sergej Machonin

Sergej Machonin (29. prosince 1918, Moskva – 24. listopadu 1995, Praha) byl divadelní a literární kritik, divadelní teoretik, dramaturg, scenárista, kulturní redaktor a publicista, překladatel z ruštiny, slovenštiny, srbochorvatštiny, bulharštiny, němčiny a francouzštiny, bratr architekta Vladimíra Machonina a sociologa Pavla Machonina, otec herečky Lenky Machoninové, manžel překladatelky Drahoslavy Janderové.

Nový!!: Moskva a Sergej Machonin · Vidět víc »

Sergej Magnitskij

Sergej Leonidovič Magnitskij (rusky Сергей Леонидович Магнитский; 8. dubna 1972 – 16. listopadu 2009) byl ruský auditor a právník, jehož uvěznění a následná smrt ve vazbě vzbudila mezinárodní pozornost a podezření z porušení lidských práv.

Nový!!: Moskva a Sergej Magnitskij · Vidět víc »

Sergej Makarov (volejbalista)

Sergej Makarov (* 28. března 1980, Moskva) je ruský volejbalista.

Nový!!: Moskva a Sergej Makarov (volejbalista) · Vidět víc »

Sergej Makoveckij

Sergej Vasiljevič Makoveckij (* 13. června 1958, Kyjev) je ruský herec.

Nový!!: Moskva a Sergej Makoveckij · Vidět víc »

Sergej Marčuk

Sergej Vasiljevič Marčuk (13. dubna 1952 Moskva, Ruská SFSR – 25. srpna 2016) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Sergej Marčuk · Vidět víc »

Sergej Martynov (zápasník)

Sergej Alexandrovič Martynov (* 30. dubna 1971) je bývalý ruský zápasník – klasik, stříbrný olympijský medailista z roku 1992.

Nový!!: Moskva a Sergej Martynov (zápasník) · Vidět víc »

Sergej Matvejevič Štemenko

Sergej Matvejevič Štemenko (stanice Urjupinská – 23. dubna 1976, Moskva) byl sovětský generál druhé světové války, náčelník generálního štábu Sovětské armády v letech 1948–1952, člen komunistické strany.

Nový!!: Moskva a Sergej Matvejevič Štemenko · Vidět víc »

Sergej Mavrodi

Sergej Pantelejevič Mavrodi (11. srpna 1955 – 26. března 2018) byl ruský finanční podvodník, krátce i poslanec Státní dumy.

Nový!!: Moskva a Sergej Mavrodi · Vidět víc »

Sergej Medveděv

Sergej Medveděv (* 20. prosince 1966, Moskva) je ruský politolog a publicista.

Nový!!: Moskva a Sergej Medveděv · Vidět víc »

Sergej Melgunov

Sergej Petrovič Melgunov (rusky Сергей Петрович Мелгунов, 24. nebo 25. prosince 1879 – 26. května 1956) byl ruský historik, publicista a politik známý svým odporem vůči vládě sovětů.

Nový!!: Moskva a Sergej Melgunov · Vidět víc »

Sergej Merkurov

Sergej Merkurov (7. listopadu 1881 Gjumri – 8. června 1952 Moskva) byl arménský a sovětský sochař, představitel socialistického realismu.

Nový!!: Moskva a Sergej Merkurov · Vidět víc »

Sergej Michajlovič Ejzenštejn

Sergej Michajlovič Ejzenštejn (rusky Сергей Михайлович Эйзенштейн, 22. ledna 1898, Riga, Ruské impérium - 11. února 1948 Moskva, SSSR) byl sovětský filmový režisér a scenárista, filmový teoretik a pedagog.

Nový!!: Moskva a Sergej Michajlovič Ejzenštejn · Vidět víc »

Sergej Michajlovič Solovjov

Sergej Michajlovič Solovjov, rusky Серге́й Миха́йлович Соловьёв (17. květen 1820, Moskva – 16. říjen 1879, Moskva) byl ruský historik, který se proslavil dílem Dějiny Ruska od nejstarších dob, na němž pracoval třicet let.

Nový!!: Moskva a Sergej Michajlovič Solovjov · Vidět víc »

Sergej Mindirgasov

Sergej Nikolajevič Mindirgasov (* 14. listopadu 1959 Luhansk, Sovětský svaz) je bývalý sovětský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Sergej Mindirgasov · Vidět víc »

Sergej Mitrochin

Sergej Sergejevič Mitrochin (rusky Сергей Сергеевич Митрохин, * 20. května 1963 Moskva) je ruský politik, člen opoziční strany Jabloko.

Nový!!: Moskva a Sergej Mitrochin · Vidět víc »

Sergej Mitrofanovič Kovaljov

Sergej Mitrofanovič Kovaljov (24. září 1923, Mohylevská oblast – 7. prosince 1990, Moskva) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, doktor věd, profesor Akademie společenských věd při ÚV KSSS, redaktor časopisu Otázky míru a socialismu (Praha) v letech 1960-1965.

Nový!!: Moskva a Sergej Mitrofanovič Kovaljov · Vidět víc »

Sergej Mylnikov

Sergej Mylnikov (6. října 1958, Čeljabinsk – 20. června 2017, Moskva) byl ruský hokejový brankář, který chytal v sovětské hokejové lize za Traktor Čeljabinsk a SKA Leningrad a v NHL krátce za Quebec Nordiques.

Nový!!: Moskva a Sergej Mylnikov · Vidět víc »

Sergej Něčajev

Sergej Něčajev Sergej Gennadijevič Něčajev (rusky Сергей Геннадиевич Нечаев, 2. října 1847, Ivanovo, Ruské impérium – 21. listopadujul. / 3. prosincegreg. 1882, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář a anarchista, představitel nihilismu.

Nový!!: Moskva a Sergej Něčajev · Vidět víc »

Sergej Němčinov

Sergej Lvovič Němčinov (* 14. ledna 1954, Moskva, Sovětský svaz) je bývalý ruský profesionální hokejista a hokejový trenér, který v letech 1991 až 2002 hrál v NHL za týmy (v tomto pořadí) New York Rangers, Vancouver Canucks, New York Islanders a New Jersey Devils, dohromady po 12 sezón.

Nový!!: Moskva a Sergej Němčinov · Vidět víc »

Sergej Nikitič Chruščov

Sergej Nikitič Chruščov (rusky Серге́й Ники́тич Хрущёв; 2. července 1935 Moskva – 18. června 2020 Cranston, Rhode Island) byl syn sovětského vůdce Nikity Chruščova.

Nový!!: Moskva a Sergej Nikitič Chruščov · Vidět víc »

Sergej Nikolajevič Lazarev

Sergej Nikolajevič Lazarev (* 4. září 1952 Jejsk, Sovětský svaz) je praktický filosof, parapsycholog a badatel.

Nový!!: Moskva a Sergej Nikolajevič Lazarev · Vidět víc »

Sergej Nilus

Sergej Nilus (– 14. ledna 1929 Krutěc, Vladimirská oblast) byl ruský spisovatel náboženských textů a vystudovaný právník, který se považoval za mystika.

Nový!!: Moskva a Sergej Nilus · Vidět víc »

Sergej Novikov (judista)

Sergej Novikov (Сергей Новиков), (15. prosinec 1949 Moskva, Sovětský svaz – 16. dubna 2021) byl reprezentant Sovětského svazu v sambu, judu.

Nový!!: Moskva a Sergej Novikov (judista) · Vidět víc »

Sergej Pavlovič Allilujev

Sergej Pavlovič Allilujev (Сергей Павлович Аллилуев; 16. dubna 1928 Berlín – 10. listopadu 2017 Moskva) byl ruský fyzik a profesor Moskevského fyzikálně-technického institutu.

Nový!!: Moskva a Sergej Pavlovič Allilujev · Vidět víc »

Sergej Pavlovič Fedotov

Sergej Pavlovič Fedotov (rusky: Сергей Павлович Федотов, * 11. ledna 1961 v Permi, Sovětský svaz) je ruský divadelní režisér, představitel tzv. mystického divadla. Využívá a rozvíjí metodu herecké práce podle Michaila Čechova. Založil Divadlo U mostu v Permi a je jeho uměleckým šéfem. Pohostinsky režíruje i v dalších ruských divadlech a v zahraničí. Pro své inscenace si často sám vytváří i scénografická řešení. Věnuje se též pedagogické činnosti v oboru herectví.

Nový!!: Moskva a Sergej Pavlovič Fedotov · Vidět víc »

Sergej Petrovič Borodin

Sergej Petrovič Borodin;, Moskva – 22. června 1974, Taškent) byl ruský spisovatel, prozaik a etnograf.

Nový!!: Moskva a Sergej Petrovič Borodin · Vidět víc »

Sergej Prokofjev

Sergej Sergejevič Prokofjev (rusky Сергей Сергеевич Прокофьев; 23. dubna 1891 Soncovka, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva) byl skladatel, pianista a dirigent, jenž je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století.

Nový!!: Moskva a Sergej Prokofjev · Vidět víc »

Sergej Rachmaninov

Sergej Vasiljevič Rachmaninov (Semjonovo, Rusko – 28. března 1943 Beverly Hills, Kalifornie, USA) byl ruský hudební skladatel pozdně romantického období, pianista a dirigent.

Nový!!: Moskva a Sergej Rachmaninov · Vidět víc »

Sergej Radoněžský

Sergej Radoněžský, též Sergij Radoněžský či Sergej z Radoněže (rusky Се́ргий Ра́донежский, 3. května 1314 – 25. září 1392) byl ruský středověký duchovní vůdce, kněz, jeden z nejuctívanějších pravoslavných svatých.

Nový!!: Moskva a Sergej Radoněžský · Vidět víc »

Sergej Revin

Sergej Nikolajevič Revin (*12. ledna 1966 v Moskvě, RSFSR, SSSR) byl původně inženýr společnosti RKK Eněrgija, v letech 1996–2017 ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů RKK Eněrgija, resp.

Nový!!: Moskva a Sergej Revin · Vidět víc »

Sergej Rjazanskij

Sergej Nikolajevič Rjazanskij (* 13. listopadu 1974 Moskva, RSFSR, SSSR) je lékař specializující se na leteckou a kosmickou medicínu.

Nový!!: Moskva a Sergej Rjazanskij · Vidět víc »

Sergej Saveljev

Sergej Petrovič Saveljev (rusky: Серге́й Петро́вич Саве́льев; 26. února 1948, Rajčichinsk – 29. října 2005, Moskva) byl ruský běžec na lyžích, který reprezentoval Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Sergej Saveljev · Vidět víc »

Sergej Sergejevič Alexandrovskij

Sergej Sergejevič Alexandrovskij, (1889, Girjusy, Náhorní Karabach – 17. srpna 1945, podle jiných zdrojů 4. srpna 1945), byl sovětský diplomat.

Nový!!: Moskva a Sergej Sergejevič Alexandrovskij · Vidět víc »

Sergej Sirotkin

Sergej Olegovič Sirotkin (* 27. srpna 1995 Moskva) je ruský automobilový závodník, který v roce 2018 působil jako pilot Formule 1 ve stáji Williams.

Nový!!: Moskva a Sergej Sirotkin · Vidět víc »

Sergej Skripal

Sergej Viktorovič Skripal (* 23. června 1951) je bývalý ruský dvojitý agent pracující pro ruské a britské tajné služby během 90. let 20. století a začátkem 21. století.

Nový!!: Moskva a Sergej Skripal · Vidět víc »

Sergej Sobjanin

Sergej Semjonovič Sobjanin (* 21. června 1958 Ňaksimvol, SSSR) je ruský politik ze strany Jednotné Rusko, od roku 2010 moskevský starosta, kdy nahradil Jurije Lužkova.

Nový!!: Moskva a Sergej Sobjanin · Vidět víc »

Sergej Sobolev

Sergej Lvovič Sobolev (rusky Сергей Львович Соболев; 6. října 1908, Petrohrad, Ruské impérium – 3. ledna 1989, Moskva, Rusko, SSSR) byl ruský matematik.

Nový!!: Moskva a Sergej Sobolev · Vidět víc »

Sergej Solovjov (fotbalista)

Sergej Alexandrovič Solovjov (9. března 1915, Sokol – 11. února 1967, Moskva) byl sovětský fotbalista a hokejista.

Nový!!: Moskva a Sergej Solovjov (fotbalista) · Vidět víc »

Sergej Suchoručenkov

Sergej Nikolajevič Suchoručenkov, Сергей Николаевич Сухорученков (* 10. srpna 1956, Brjanská oblast) je ruský silniční cyklista, olympijský vítěz z roku 1980.

Nový!!: Moskva a Sergej Suchoručenkov · Vidět víc »

Sergej Timofějev

Sergej Vasiljevič Timofějev (28. března 1970 Moskva – 21. listopadu 1997 Ljubercy) byl ruský fotbalový záložník.

Nový!!: Moskva a Sergej Timofějev · Vidět víc »

Sergej Timofejevič Aksakov

Sergej Timofejevič Aksakov (1. října 1791 Ufa – 12. května 1859 Moskva) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Sergej Timofejevič Aksakov · Vidět víc »

Sergej Vadimovič Andrejev

Sergej Vadimovič Andrejev (rusky Сергей Вадимович Андреев, * 26. června 1958) je sovětský a ruský diplomat.

Nový!!: Moskva a Sergej Vadimovič Andrejev · Vidět víc »

Sergej Vavilov

Sergej Ivanovič Vavilov (Moskva, Ruské impérium – 25. leden 1951, Moskva, SSSR) byl ruský fyzik a prezident Akademie věd SSSR (1945–1951), který se věnoval fyzikální optice (zejména studiu fotoluminiscence).

Nový!!: Moskva a Sergej Vavilov · Vidět víc »

Sergej Viktorovič Michejev

Sergej Viktorovič Michejev (rusky Сергей Викторович Михеев, * 22. prosince 1938 Chabarovsk) je ruský letecký inženýr, hlavní konstruktér ruské, dříve sovětské konstrukční kanceláře Kamov (rusky Особое Конструкторское Бюро Камов, zkráceně ОКБ Камов, tovární prefix Ka) proslulé zejména produkcí vrtulníků s koaxiálním rotorem, akademik Ruské akademie věd.

Nový!!: Moskva a Sergej Viktorovič Michejev · Vidět víc »

Sergej Vladimirovič Iljušin

Sergej Vladimirovič Iljušin (Diljalevo – 9. února 1977 Moskva) byl ruský konstruktér, zakladatel letecké konstrukční kanceláře Iljušin.

Nový!!: Moskva a Sergej Vladimirovič Iljušin · Vidět víc »

Sergej Vladimirovič Michalkov

Sergej Vladimirovič Michalkov (13. března 1913 – 27. srpna 2009) byl ruský dramatik a autor knih pro děti.

Nový!!: Moskva a Sergej Vladimirovič Michalkov · Vidět víc »

Sergej Vojcechovský

Sergej Nikolajevič Vojcechovský (28. října 1883 Vitebsk – 7. dubna 1951 Ozerlag) byl československý legionář a generál ruského původu.

Nový!!: Moskva a Sergej Vojcechovský · Vidět víc »

Sergej Zubatov

Sergej Vasiljevič Zubatov (rusky Сергей Васильевич Зубатов,, Moskva, Ruské impérium – 15. březen 1917 tamtéž) byl ruský policejní důstojník a agent carské policie Ochranky.

Nový!!: Moskva a Sergej Zubatov · Vidět víc »

Sergej Zubov

Sergej Alexandrovič Zubov (rusky Сергей Александрович Зубов, * 22. července 1970 v Moskvě, SSSR) je bývalý ruský hokejový obránce, který odehrál 1068 utkání v NHL.

Nový!!: Moskva a Sergej Zubov · Vidět víc »

Sergey Brin

Sergey Brin Sergey Brin (rusky Сергей Михайлович Брин, Sergej Michajlovič Brin, * 21. srpna 1973) je americký podnikatel, který je spolu s Larry Pagem spoluzakladatelem společnosti Google, která provozuje stejnojmenný fulltextový vyhledávač.

Nový!!: Moskva a Sergey Brin · Vidět víc »

Sergij (Fomin)

Sergij (světským jménem: Vitalij Pavlovič Fomin; * 24. srpna 1949, Krasnozavodsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita voroněžský a liskinský.

Nový!!: Moskva a Sergij (Fomin) · Vidět víc »

Sergij (patriarcha moskevský)

Sergij (světským jménem: Ivan Nikolajevič Stragorodskij; 23. ledna 1867, Arzamas – 15. května 1944, Moskva) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Nový!!: Moskva a Sergij (patriarcha moskevský) · Vidět víc »

Sergij Koroljov

Arcibiskup Sergij, Архиепископ Сергий, občanským jménem Аркадий Дмитриевич Королёв / Arkadij Dmitrijevič Koroljov (18. (30.) ledna 1881 Moskva – 18. prosince 1952 Kazaň) byl biskup Ruské pravoslavné církve v Praze (1931–1946) a arcibiskup kazaňský a čistopolský.

Nový!!: Moskva a Sergij Koroljov · Vidět víc »

Sergijev Posad

Sergijev Posad, do roku 1930 Sergijev, do roku 1990 pak Zagorsk je město v Rusku, nedaleko Moskvy (v Moskevské oblasti).

Nový!!: Moskva a Sergijev Posad · Vidět víc »

Sergio Agüero

Sergio Leonel „Kun“ Agüero del Castillo (* 2. červen 1988, Quilmes, Argentina) je bývalý argentinský fotbalový útočník a reprezentant.

Nový!!: Moskva a Sergio Agüero · Vidět víc »

Sergio Pitol

Sergio Pitol Deméneghi (18. března 1933 Puebla – 12. dubna 2018 Xalapa) byl mexický spisovatel, překladatel a diplomat.

Nový!!: Moskva a Sergio Pitol · Vidět víc »

Serov

Serov je město v Ruské federaci ve Sverdlovské oblasti.

Nový!!: Moskva a Serov · Vidět víc »

Serpuchov

Serpuchov je město v Moskevské oblasti, ležící 99 km jižně od metropole Ruska, na soutoku řek Nara a Oka.

Nový!!: Moskva a Serpuchov · Vidět víc »

Serpuchovskaja (stanice metra v Moskvě)

Serpuchovskaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Serpuchovskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Serpuchovsko-Timirjazevskaja (linka metra v Moskvě)

Poloha linky na mapě města Prostor stanice Serpuchovsko-Timirjazevskaja je jedna z linek moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Serpuchovsko-Timirjazevskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Servác Heller

Servác Heller Servác Bonifác Heller (13. května 1845 Vlašim farnost Vlašim – 2. září 1922 Bad Kissingen, NěmeckoArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Jiljí, sign. JIL Z12, s. 184.) byl český novinář, spisovatel a mladočeský politik.

Nový!!: Moskva a Servác Heller · Vidět víc »

Sevastopol

Sevastopol (i) je černomořské přístavní město na jihozápadě Krymského poloostrova.

Nový!!: Moskva a Sevastopol · Vidět víc »

Sever-2

Sever-2 (rusky Север-2) jsou aerosaně zkonstruované sovětskou konstrukční kanceláří Kamov na zakázku sovětského Ministerstva spojů.

Nový!!: Moskva a Sever-2 · Vidět víc »

Severní Korea na letních olympijských hrách

Severní Korea na letních olympijských hrách startuje od roku 1972 s výjimkou ročníků 1984, 1988 (z politických důvodů) a 2020 (kvůli obavám z pandemie).

Nový!!: Moskva a Severní Korea na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Severní Osetie-Alanie

250px Republika Severní Osetie-Alanie (rusky Республика Северная Осетия-Алания, Respublika Severnaja Osetija-Alanija; osetsky Республикæ Цæгат Ирыстон — Алани, Respublikæ Cægat Iryston — Alani) je jednou z republik Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Severní Osetie-Alanie · Vidět víc »

Severní válka

Severní válka, resp.

Nový!!: Moskva a Severní válka · Vidět víc »

Severnyj (Belgorodská oblast)

Severnyj je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Severnyj (Belgorodská oblast) · Vidět víc »

Severo-Kurilsk

Severo-Kurilsk (rusky: Северо-Курильск; japonsky: Ótonai nebo Kataoka; v ainštině: Mairuppo) je město v severní části Kurilských ostrovů, které spadají pod jurisdikci Sachalinské oblasti.

Nový!!: Moskva a Severo-Kurilsk · Vidět víc »

Severodvinsk

Severodvinsk (Северодвинск; do roku 1938 Sudostroj /Судострой; v letech 1938–57 Molotovsk /Молотовск) je přístav, který se nachází na severu evropské části Ruska v ústí řeky Severní Dviny do Dvinského zálivu Bílého moře.

Nový!!: Moskva a Severodvinsk · Vidět víc »

Severokavkazský federální okruh

Severokavkazský federální okruh Ruské federace (rusky Северо-Кавказский федеральный округ Российской Федерации) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Moskva a Severokavkazský federální okruh · Vidět víc »

Severomorsk

Severomorsk je město v Murmanské oblasti na severozápadě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Severomorsk · Vidět víc »

Severozápadní federální okruh

Severozápadní federální okruh Ruské federace (rusky Северо-Западный федеральный округ Российской Федерации) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Moskva a Severozápadní federální okruh · Vidět víc »

Seversk

Seversk (rusky Се́верск) je uzavřené město v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Seversk · Vidět víc »

Sevsk

Sevsk je město v Brjanské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Sevsk · Vidět víc »

Seychely na letních olympijských hrách

Seychely na letních olympijských hrách startuje od roku 1980.

Nový!!: Moskva a Seychely na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Seznam asijských států

Seznam asijských států obsahuje všechny nezávislé, závislé a neuznané státy a územní celky, které alespoň částečně zasahují na území Asijského kontinentu.

Nový!!: Moskva a Seznam asijských států · Vidět víc »

Seznam atentátů

Toto je seznam světových atentátů na významné osoby, s výčtem obětí a známých pachatelů v chronologickém pořadí od starověku po současnost.

Nový!!: Moskva a Seznam atentátů · Vidět víc »

Seznam černohorských velvyslanectví v zahraničí

Mapa černohorských mezinárodních zastupitelstev ke 2. říjnu 2009 Toto je seznam diplomatických zastupitelstev Černohorské republiky, s výjimkou honorárních konzulátů.

Nový!!: Moskva a Seznam černohorských velvyslanectví v zahraničí · Vidět víc »

Seznam českých exonym

Tento seznam českých exonym zahrnuje české ekvivalenty pro cizojazyčné místní zeměpisné názvy ze všech oblastí světa, kromě německy hovořících (ty jsou vyčleněny do článku Seznam českých exonym pro německá toponyma) a kromě Polska (ty jsou samostatně v článku Seznam českých exonym pro polská toponyma).

Nový!!: Moskva a Seznam českých exonym · Vidět víc »

Seznam českých mistrů Evropy

Seznam českých mistrů Evropy – vítězů mistrovství Evropy, kteří reprezentovali Česko od roku 1993.

Nový!!: Moskva a Seznam českých mistrů Evropy · Vidět víc »

Seznam českých mistrů světa

Seznam českých mistrů světa – vítězů mistrovství světa, kteří reprezentovali Česko od roku 1993.

Nový!!: Moskva a Seznam českých mistrů světa · Vidět víc »

Seznam českých mistryň světa

Seznam českých mistryň světa – vítězek mistrovství světa, které reprezentovaly Česko od roku 1993.

Nový!!: Moskva a Seznam českých mistryň světa · Vidět víc »

Seznam českých velvyslanectví v zahraničí

Země, kde působí český zastupitelský úřad Toto je seznam zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí platný k 27.

Nový!!: Moskva a Seznam českých velvyslanectví v zahraničí · Vidět víc »

Seznam československých mistrů Evropy

Seznam československých mistrů Evropy – vítězů mistrovství Evropy, kteří reprezentovali Československo v letech 1918 až 1992.

Nový!!: Moskva a Seznam československých mistrů Evropy · Vidět víc »

Seznam československých mistrů světa

Seznam československých mistrů světa – vítězů mistrovství světa, kteří reprezentovali Československo v letech 1918 až 1992.

Nový!!: Moskva a Seznam československých mistrů světa · Vidět víc »

Seznam československých mistryň Evropy

Seznam československých mistryň Evropy – vítězek mistrovství Evropy, které reprezentovaly Československo do roku 1992.

Nový!!: Moskva a Seznam československých mistryň Evropy · Vidět víc »

Seznam československých mistryň světa

Seznam československých mistryň světa – vítězek mistrovství světa, které reprezentovali Československo do roku 1992.

Nový!!: Moskva a Seznam československých mistryň světa · Vidět víc »

Seznam školních stávek pro klima

Toto je seznam stávek klimatického hnutí Školní stávky pro klima.

Nový!!: Moskva a Seznam školních stávek pro klima · Vidět víc »

Seznam bojkotů olympijských her

Olympijské hry jsou významnou mezinárodní sportovní událostí.

Nový!!: Moskva a Seznam bojkotů olympijských her · Vidět víc »

Seznam bulharských chánů

Seznam bulharských chánů (bulharsky Именник на българските ханове) je krátký rukopis, ve kterém jsou zapsána jména několika nejstarších bulharských vladařů, jejich klanů, roku, kdy podle starého bulharského cyklického kalendáře nastoupili vládu, a délku jejich panování.

Nový!!: Moskva a Seznam bulharských chánů · Vidět víc »

Seznam dílů pořadu Slavné sportovní okamžiky

Seznam dílů pořadu Slavné sportovní okamžiky uvádí přehled všech epizod tohoto seriálu vysílaného internetovou televizi Stream.cz.

Nový!!: Moskva a Seznam dílů pořadu Slavné sportovní okamžiky · Vidět víc »

Seznam diplomatických misí Itálie

Diplomatické mise Itálie Toto je seznam diplomatických misí Itálie, který nezahrnuje honorární konzuláty.

Nový!!: Moskva a Seznam diplomatických misí Itálie · Vidět víc »

Seznam diplomatických misí Vietnamu

Vietnamské diplomatické mise Toto je seznam diplomatických misí Vietnamu.

Nový!!: Moskva a Seznam diplomatických misí Vietnamu · Vidět víc »

Seznam evropských států

Seznam evropských států obsahuje všechny nezávislé, závislé a neuznané státy a územní celky, které alespoň částečně zasahují na území evropského kontinentu.

Nový!!: Moskva a Seznam evropských států · Vidět víc »

Seznam hladomorů

Velkého irského hladomoru, 1845–1849 Toto je výběrový seznam známých rozsáhlých hladomorů seřazených dle data.

Nový!!: Moskva a Seznam hladomorů · Vidět víc »

Seznam hlav států v roce 2006

Alžběta II. chotí Dánská královna Markéta II. Václav Klaus Dále na stránce najdete seznam hlav států a organizací v roce 2006.

Nový!!: Moskva a Seznam hlav států v roce 2006 · Vidět víc »

Seznam hlavních měst států světa

Seznam hlavních měst obsahuje jednak seznam hlavních měst svrchovaných států, jednak seznam hlavních měst závislých území.

Nový!!: Moskva a Seznam hlavních měst států světa · Vidět víc »

Seznam hymen subjektů Ruské federace

Hymna Ruské federace Seznam hymen subjektů Ruské federace představuje přehled všech hymen 83 (po anexi Krymu 85) federálních subjektů Ruské federace – republik, krajů, oblastí, federálních měst, autonomních oblasti a okruhů.

Nový!!: Moskva a Seznam hymen subjektů Ruské federace · Vidět víc »

Seznam kyjevských patriarchů

Kyjevskopečerská lávra. Metropolita Onufij, v úřadu od roku 2014. Toto je seznam ruských a ukrajinských pravoslavných metropolitů kyjevských.

Nový!!: Moskva a Seznam kyjevských patriarchů · Vidět víc »

Seznam leteckých nehod a incidentů v civilním letectví

Toto je seznam leteckých nehod a incidentů dopravních letadel v civilním letectví.

Nový!!: Moskva a Seznam leteckých nehod a incidentů v civilním letectví · Vidět víc »

Seznam měst podle zeměpisné šířky

Seznam měst podle zeměpisné šířky obsahuje výběr světových měst seřazených dle nejbližší rovnoběžky od nejsevernějšího města k nejjižnějšímu.

Nový!!: Moskva a Seznam měst podle zeměpisné šířky · Vidět víc »

Seznam měst podle zeměpisné délky

* 175° z. d. Nuku'alofa, Tonga.

Nový!!: Moskva a Seznam měst podle zeměpisné délky · Vidět víc »

Seznam měst s tramvajovým provozem

Toto je seznam měst s provozovaným tramvajovým provozem.

Nový!!: Moskva a Seznam měst s tramvajovým provozem · Vidět víc »

Seznam měst v Rusku

Tato stránka obsahuje seznamy měst Ruské federace – přehled podle počtu obyvatel a abecední seznam vybraných měst.

Nový!!: Moskva a Seznam měst v Rusku · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – štafeta 4 × 400 m

Ženy – od roku 1991 Štafeta.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – štafeta 4 × 400 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – dálka

Dálka Kategorie:Skok daleký.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – dálka · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – koule

Koule Kategorie:Vrh koulí.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – koule · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – sedmiboj muži, pětiboj ženy

Ženy - od rok 1993 Kategorie:Seznamy medailistů na halovém mistrovství světa v atletice.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – sedmiboj muži, pětiboj ženy · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – trojskok

Ženy - od roku 1991 Trojskok.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – trojskok · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – tyč

Ženy - od roku 1997 Tyč Kategorie:Skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – tyč · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – výška

Výška Kategorie:Skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa – výška · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 1 500 m

B01500 Kategorie:Běh na 1500 m.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 1 500 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 3 000 m

B03000.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 3 000 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 400 m

B00400 Kategorie:Běh na 400 m.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 400 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 60 m

B00060.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 60 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 60 m překážek

B00060p.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 60 m překážek · Vidět víc »

Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 800 m

B00800 Kategorie:Běh na 800 m.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na halovém mistrovství světa v běhu na 800 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běžecké štafetě na 4 × 100 m

Historický přehled medailistů v štafetách na 4 × 100 metrů na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běžecké štafetě na 4 × 100 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běžecké štafetě na 4 × 400 m

Historický přehled medailistů v štafetách na 4 × 400 metrů na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běžecké štafetě na 4 × 400 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 1 500 m

Historický přehled medailistů v běhu na 1500 m na Letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 1 500 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 10 000 m

Historický přehled medailistů v běhu na 10 000 m na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 10 000 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 100 m

Historický přehled medailistů v běhu na 100 m na Letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 100 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 110 m překážek muži a 100 m překážek ženy

Historický přehled medailistů v běhu na 110 metrů překážek na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 110 m překážek muži a 100 m překážek ženy · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 200 m

Historický přehled medailistů v běhu na 200 m na Letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 200 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 3 000 m překážek

Historický přehled medailistů v běhu na 3000 metrů překážek na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 3 000 m překážek · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m

Historický přehled medailistů v běhu na 400 m na Letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m překážek

Historický přehled medailistů v běhu na 400 metrů překážek na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 400 m překážek · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 5 000 m

Historický přehled medailistů v běhu na 5000 m na Letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 5 000 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 800 m

Historický přehled medailistů v běhu na 800 m na Letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 800 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v chůzi na 20 km

Historický přehled medailistů v chůzi na 20 km na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v chůzi na 20 km · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v chůzi na 50 km

Historický přehled medailistů v chůzi na 50 km na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v chůzi na 50 km · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu diskem

Historický přehled medailistů v hodu diskem na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu diskem · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu kladivem

Historický přehled medailistů v hodu kladivem na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu kladivem · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu oštěpem

Historický přehled medailistů v hodu oštěpem na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v hodu oštěpem · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v maratonském běhu

Historický přehled medailistů v maratonu na Letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v maratonském běhu · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách v trojskoku

Historický přehled medailistů v trojskoku na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách v trojskoku · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku do dálky

Historický přehled medailistů v skok daleký na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku do dálky · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku do výšky

Historický přehled medailistů v Skok do výšky na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku do výšky · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku o tyči

Historický přehled medailistů v skok o tyči na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku o tyči · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve víceboji

Historický přehled medailistů v vícebojích na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve víceboji · Vidět víc »

Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve vrhu koulí

Historický přehled medailistů v vrhu koulí na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve vrhu koulí · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – ženy

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení uvádí chronologický přehled osob od roku 1930, které získaly zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – ženy · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – muži

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení uvádí chronologický přehled osob od roku 1891, které získaly zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – muži · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – sportovní dvojice

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení uvádí chronologický přehled osob od roku 1930, které získaly zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – sportovní dvojice · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – taneční páry

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení uvádí chronologický přehled osob od roku 1954, které získaly zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – taneční páry · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – štafeta 4 × 100 m

Sprinterská štafeta je na programu mistrovství světa od roku 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – štafeta 4 × 100 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – štafeta 4 × 400 m

Čtvrtkařská štafeta je na programu mistrovství světa od roku 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – štafeta 4 × 400 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – chůze na 20 km

Chůze na 20 kilometrů patří v kategorii mužů do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – chůze na 20 km · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – chůze na 50 km

Chůze na 50 kilometrů patří v kategorii mužů do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – chůze na 50 km · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – dálka

Skok do dálky patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – dálka · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – desetiboj muži, sedmiboj ženy

Víceboj (mužský desetiboj a ženský sedmiboj) patří do programu mistrovství světa v atletice od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – desetiboj muži, sedmiboj ženy · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – disk

Hod diskem patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – disk · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – kladivo

Hod kladivem patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983 v kategorii mužů, ženské kladivo mělo premiéru v roce 1999.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – kladivo · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – koule

Vrh koulí patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – koule · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – maraton

Maratonský běh patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – maraton · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – oštěp

Hod oštěpem patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – oštěp · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – trojskok

Trojskok patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983 v kategorii mužů, ženský trojskok měl premiéru v roce 1993.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – trojskok · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – tyč

Skok o tyči patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983 v kategorii mužů, ženská tyčka měla premiéru v roce 1999.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – tyč · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa – výška

Skok do výšky patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa – výška · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 10 000 m

Běh na 10 000 metrů patří v kategorii mužů do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 10 000 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 100 m

Běh na 100 metrů patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 100 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 110 m překážek muži a 100 m překážek ženy

Běh na 110 (resp. 100) metrů překážek patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 110 m překážek muži a 100 m překážek ženy · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 1500 m

Běh na 1500 metrů patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 1500 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 200 m

Běh na 200 metrů patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 200 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 3000 m překážek

Běh na 3000 metrů překážek patří v kategorii mužů do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 3000 m překážek · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m

Běh na 400 metrů patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m překážek

Běh na 400 metrů překážek patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 400 m překážek · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 5000 m

Běh na 5000 metrů patří v kategorii mužů do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 5000 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 800 m

Běh na 800 metrů patří do programu mistrovství světa od prvního ročníku v roce 1983.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 800 m · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v judu

Toto je seznam medailistů na mistrovství světa judu.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v judu · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení žen

Krasobruslení Toto je seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení žen, řazený chronologicky.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení žen · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – sportovní dvojice

Krasobruslení Toto je seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení sportovních dvojic, řazený chronologicky.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – sportovní dvojice · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – taneční páry

Krasobruslení Toto je seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení tanečních párů, řazený chronologicky.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – taneční páry · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení mužů

Krasobruslení Toto je seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení mužů, řazený chronologicky.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení mužů · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa ve sportovní gymnastice

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistů na mistrovství světa ve sportovní gymnastice · Vidět víc »

Seznam medailistek na mistrovství světa ve sportovní gymnastice

ženy.

Nový!!: Moskva a Seznam medailistek na mistrovství světa ve sportovní gymnastice · Vidět víc »

Seznam minuskulních textů Nového zákona

Jan 1,5b-10 Novozákonní minuskule je opis části Nového zákona provedený řeckou kurzívou, která se vyvinula z unciálního písma.

Nový!!: Moskva a Seznam minuskulních textů Nového zákona · Vidět víc »

Seznam moskevských metropolitů a patriarchů

Toto je seznam moskevských metropolitů a patriarchů, nejvyšších představitelů pravoslavné církve v Rusku, od roku 1308.

Nový!!: Moskva a Seznam moskevských metropolitů a patriarchů · Vidět víc »

Seznam nákupních ulic a čtvrtí v Evropě

Toto je neúplný seznam nákupních ulic a čtvrtí a zón v Evropě.

Nový!!: Moskva a Seznam nákupních ulic a čtvrtí v Evropě · Vidět víc »

Seznam národních knihoven

české Národní knihovnyToto je seznam národních knihoven ve světě.

Nový!!: Moskva a Seznam národních knihoven · Vidět víc »

Seznam největších evropských stadionů podle kapacity

Camp Nou je podle kapacity největším stadionem v Evropě Níže je uveden seznam evropských stadionů seřazených podle kapacity, tedy maximálního počtu lidí, kterého je stadion schopen pojmout.

Nový!!: Moskva a Seznam největších evropských stadionů podle kapacity · Vidět víc »

Seznam největších měst světa

Organizace spojených národů používá pro definici města tři definice, protože ne všechna města ve všech jurisdikcích jsou klasifikována podle stejných kritérií.

Nový!!: Moskva a Seznam největších měst světa · Vidět víc »

Seznam největších měst v Evropě

Tento seznam zahrnuje 35 největších měst v Evropě podle počtu obyvatel.

Nový!!: Moskva a Seznam největších měst v Evropě · Vidět víc »

Seznam největších světových soch a sousoší

Toto je seznam největších světových soch a sousoší.

Nový!!: Moskva a Seznam největších světových soch a sousoší · Vidět víc »

Seznam nejvyšších budov světa

450px Toto je seznam nejvyšších budov světa.

Nový!!: Moskva a Seznam nejvyšších budov světa · Vidět víc »

Seznam nejvyšších budov v Evropě

Tento seznam obsahuje sto nejvyšších dokončených budov v Evropě.

Nový!!: Moskva a Seznam nejvyšších budov v Evropě · Vidět víc »

Seznam nejvyšších obytných budov světa

Toto je seznam nejvyšších obytných (rezidenčních) budov světa.

Nový!!: Moskva a Seznam nejvyšších obytných budov světa · Vidět víc »

Seznam nejvyšších staveb světa

Následující seznamy obsahují nejvyšší stavby světa podle různých kritérií.

Nový!!: Moskva a Seznam nejvyšších staveb světa · Vidět víc »

Seznam nejvyšších televizních věží světa

Tokyo Sky Tree Tento seznam zahrnuje 20 nejvyšších televizních věží světa.

Nový!!: Moskva a Seznam nejvyšších televizních věží světa · Vidět víc »

Seznam olympijských medailistek ve veslování

Toto je seznam olympijských medailistek ve veslování na letních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam olympijských medailistek ve veslování · Vidět víc »

Seznam ománských velvyslanectví v zahraničí

Zahraniční velvyslanectví Sultanátu Omán (k 2. srpnu 2008) Seznam velvyslanectví státu Omán v zahraničí.

Nový!!: Moskva a Seznam ománských velvyslanectví v zahraničí · Vidět víc »

Seznam osobností Třebíče

Seznam rodáků a obyvatel Třebíče.

Nový!!: Moskva a Seznam osobností Třebíče · Vidět víc »

Seznam partnerských měst v Česku

Toto je neúplný seznam českých měst a obcí, které udržují trvalé vztahy s městy a obcemi v jiných zemích, tudíž jsou partnerská.

Nový!!: Moskva a Seznam partnerských měst v Česku · Vidět víc »

Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku

Toto je seznam pevností, hradů, zámků a paláců v Rusku.

Nový!!: Moskva a Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku · Vidět víc »

Seznam podzemních drah

Toto je Seznam měst, ve kterých je část veřejné dopravy realizována podzemní dráhou, včetně odkazů na články o těchto drahách a nejdůležitějších parametrů.

Nový!!: Moskva a Seznam podzemních drah · Vidět víc »

Seznam podzemních drah (chronologický)

Toto je chronologicky uspořádaný seznam podzemních drah, od 19. století až po současnost.

Nový!!: Moskva a Seznam podzemních drah (chronologický) · Vidět víc »

Seznam politických afér v Česku

Seznam politických afér v Česku představuje chronologický výčet politických a politicko-ekonomických skandálů v Česku od roku 1989.

Nový!!: Moskva a Seznam politických afér v Česku · Vidět víc »

Seznam postav seriálu Ulice

Tento článek je seznamem postav a herců z televizního seriálu ''Ulice''.

Nový!!: Moskva a Seznam postav seriálu Ulice · Vidět víc »

Seznam restaurací z vyřazených dopravních letadel v Česku

V tomto článku je uveden seznam a historie dopravních letadel, která po vyřazení byla využívána jako restaurace nebo bar.

Nový!!: Moskva a Seznam restaurací z vyřazených dopravních letadel v Česku · Vidět víc »

Seznam ruských klášterů

Klášter svatého Feraponta Bělozerského Istra Toto je seznam klášterů (monastýrů) Ruské pravoslavné církve v Rusku i zahraničí.

Nový!!: Moskva a Seznam ruských klášterů · Vidět víc »

Seznam ruských knížectví

Toto je seznam ruských knížectví Toto je seznam historických ruských knížectví, hlavních knížectví, existujících od 9. do 16. století, tj.

Nový!!: Moskva a Seznam ruských knížectví · Vidět víc »

Seznam rychlobruslařských hal

Seznam rychlobruslařských hal uvádí přehled všech drah pro rychlobruslení, které jsou umístěny v krytých halách.

Nový!!: Moskva a Seznam rychlobruslařských hal · Vidět víc »

Seznam sítí trolejbusové dopravy v Evropě

Toto je seznam sítí trolejbusové dopravy v Evropě.

Nový!!: Moskva a Seznam sítí trolejbusové dopravy v Evropě · Vidět víc »

Seznam současných hlav států a vlád

Toto je seznam současných hlav států a předsedů vlád.

Nový!!: Moskva a Seznam současných hlav států a vlád · Vidět víc »

Seznam soutěží v oborech klasické hudby

Seznam soutěží v oborech klasické hudby.

Nový!!: Moskva a Seznam soutěží v oborech klasické hudby · Vidět víc »

Seznam stanic metra v Kyjevě

Seznam stanic kyjevského metra obsahuje existující, rozestavěné a stanice duchů kyjevského metra.

Nový!!: Moskva a Seznam stanic metra v Kyjevě · Vidět víc »

Seznam států světa

Tento seznam svrchovaných států poskytuje přehled o svrchovaných státech na světě, spolu s informacemi o jejich statusu a mezinárodním uznání jejich svrchovanosti.

Nový!!: Moskva a Seznam států světa · Vidět víc »

Seznam států světa podle kontinentů

Seznam států světa podle kontinentů, obsahuje jména států a jejich hlavních měst (v závorce jméno v místním jazyce).

Nový!!: Moskva a Seznam států světa podle kontinentů · Vidět víc »

Seznam světového dědictví v Evropě, N–R

Toto je seznam památek světového dědictví UNESCO v Evropě.

Nový!!: Moskva a Seznam světového dědictví v Evropě, N–R · Vidět víc »

Seznam světového dědictví v Rusku

Na území Ruské federace je 89 položek seznamu světového dědictví UNESCO, což je 2,6 % z celkového počtu (1199 v roce 2023).

Nový!!: Moskva a Seznam světového dědictví v Rusku · Vidět víc »

Seznam světových rekordů v plavání

Světové rekordy v plavání jsou nejlepší časy historie, které Mezinárodní plavecká federace (FINA) registruje v jednotlivých disciplínách bazénového plavání.

Nový!!: Moskva a Seznam světových rekordů v plavání · Vidět víc »

Seznam ulic v Třebíči

Seznam pojmenovaných ulic a náměstí v Třebíči.

Nový!!: Moskva a Seznam ulic v Třebíči · Vidět víc »

Seznam unciálních textů Nového Zákona

Lukáš 11,2 Jan 1,1-7 Alexandrijský kodex Unciální texty Nového zákona jsou opisy části Nového zákona v řeckých nebo latinských kapitálkách (neboli majuskulích), psané na pergamenu různé kvality a původu.

Nový!!: Moskva a Seznam unciálních textů Nového Zákona · Vidět víc »

Seznam vítězek Billie Jean King Cupu

Toto je seznam vítězek a finalistek Billie Jean King Cupu spolu s místem konání, každoroční ženské týmové soutěže v tenise hrané od roku 1963.

Nový!!: Moskva a Seznam vítězek Billie Jean King Cupu · Vidět víc »

Seznam výrobců užitkových automobilů

Seznam výrobců užitkových automobilů uvádí existující i zaniklé značky a výrobce nákladních automobilů, dodávek, autobusů a speciálních vozidel.

Nový!!: Moskva a Seznam výrobců užitkových automobilů · Vidět víc »

Seznam věží moskevského Kremlu

Kremelské věže v podvečerním svitu Věže moskevského Kremlu je soubor dvaceti bašt Kremlu v hlavním městě Ruské federace v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Seznam věží moskevského Kremlu · Vidět víc »

Seznam vědeckých a technologických parků

Seznam vědeckých parků a technologických parků podle jednotlivých kontinentů.

Nový!!: Moskva a Seznam vědeckých a technologických parků · Vidět víc »

Seznam velvyslanců v Česku

Toto je seznam velvyslanců v Česku.

Nový!!: Moskva a Seznam velvyslanců v Česku · Vidět víc »

Seznam vlajek subjektů Ruské federace

Zlevadoprava Ruská vlajkaPoměr stran: 2:3 Seznam vlajek subjektů Ruské federace představuje přehled všech vlajek 83 (po anexi Krymu 85) federálních subjektů Ruské federace – republik, krajů, oblastí, federálních měst, autonomních oblasti a okruhů.

Nový!!: Moskva a Seznam vlajek subjektů Ruské federace · Vidět víc »

Seznam vojevůdců

Seznam vojevůdců obsahuje výčet osobností, které se za svého života zapsaly do historie samostatným velením ve válce, bitvě nebo při vojenské kampani.

Nový!!: Moskva a Seznam vojevůdců · Vidět víc »

Seznam zápasů české a americké hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a americké hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů české a americké hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a švédské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a švédské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů české a švédské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a švýcarské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a švýcarské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů české a švýcarské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a dánské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a dánské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů české a dánské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a kazachstánské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a kazachstánské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů české a kazachstánské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a lotyšské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a lotyšské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů české a lotyšské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a norské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a norské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů české a norské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a ruské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a ruské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů české a ruské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a americké hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a americké hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a USA.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a americké hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a švédské hokejové reprezentace

Mezi československou hokejovou reprezentací a švédskou hokejovou reprezentací bylo odehráno 241 oficiálních utkání, které uznává česká strana.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a švédské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a švýcarské hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a švýcarské hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a Švýcarska.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a švýcarské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a finské hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a finské hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a Finska.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a finské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a japonské hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a japonské hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a Japonska.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a japonské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a kanadské hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a kanadské hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a Kanady.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a kanadské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a německé hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a německé hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a Německa.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a německé hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a polské hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a polské hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a Polska.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a polské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a rakouské hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a rakouské hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a Rakouska.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a rakouské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a sovětské hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a sovětské hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a sovětské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé a východoněmecké hokejové reprezentace

Seznam zápasů československé a východoněmecké hokejové reprezentace uvádí data, výsledky a místa konání vzájemných zápasů hokejových reprezentací Československa a NDR.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé a východoněmecké hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé fotbalové reprezentace na LOH

* x – x.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů československé fotbalové reprezentace na LOH · Vidět víc »

Seznam zápasů islandské fotbalové reprezentace na MS

Islandská fotbalová reprezentace byla celkem 1x na mistrovstvích světa ve fotbale a to v roce 2018.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů islandské fotbalové reprezentace na MS · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a švédské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a švédské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Moskva a Seznam zápasů slovenské a švédské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam znaků subjektů Ruské federace

Státní znak Ruska Seznam znaků subjektů Ruské federace představuje přehled všech znaků 83 (po anexi Krymu 85) federálních subjektů Ruské federace – republik, krajů, oblastí, federálních měst, autonomních oblasti a okruhů.

Nový!!: Moskva a Seznam znaků subjektů Ruské federace · Vidět víc »

Seznam zpravodajských agentur

Seznam zpravodajských agentur uvádí přehled některých známých zpravodajských agentur – jejich používané zkratky, názvy a sídla.

Nový!!: Moskva a Seznam zpravodajských agentur · Vidět víc »

Sherp

Sherp je obojživelné terénní vozidlo, které od roku 2015 vyrábí stejnojmenná firma se sídlem v Moskvě a v Kyjevě.

Nový!!: Moskva a Sherp · Vidět víc »

Sian MacLeodová

Sian MacLeodová Dame Sian Christina MacLeod(ová) (* 31. května 1962) je britská diplomatka a vedoucí delegace Spojeného království při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni.

Nový!!: Moskva a Sian MacLeodová · Vidět víc »

Sibiřský federální okruh

Sibiřský federální okruh Ruské federace (rusky Сибирский федеральный округ; Sibirskij feděralnyj okrug) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Moskva a Sibiřský federální okruh · Vidět víc »

Sibiřský trakt

Mapa Sibiřského traktu Sibiřský trakt (rusky Сиби́рский тракт), též Moskevský trakt (Московский тракт), Moskevsko-irkutský trakt (Московско-Иркутский тракт), Moskevsko-sibiřský trakt (Московско-Сибирский тракт), Veliký trakt (Великий тракт) či Velký trakt (Большой тракт) je označení pro bývalou pozemní přepravní cestu mezi evropskou částí Ruska, Sibiří a Čínou.

Nový!!: Moskva a Sibiřský trakt · Vidět víc »

Sie Ťün

Sie Ťün (* 30. října 1970, Pao-ting, Che-pej) je čínská šachistka, mistryně světa v šachu z let 1991 až 1996 a 1999 až 2001.

Nový!!: Moskva a Sie Ťün · Vidět víc »

Siedlce

Siedlce (historicky Sedlec) jsou město v Polsku v Mazovském vojvodství v okrese Siedlce ve stejnojmenné gmině.

Nový!!: Moskva a Siedlce · Vidět víc »

Siegfried Brietzke

Siegfried Brietzke (* 12. června 1952, Rostock) je bývalý východoněmecký veslař.

Nový!!: Moskva a Siegfried Brietzke · Vidět víc »

Siegfried Stark

Siegfried Stark (* 12. června 1955, Rehna, Meklenbursko-Přední Pomořansko) je bývalý východoněmecký atlet, jehož specializací byl desetiboj.

Nový!!: Moskva a Siegfried Stark · Vidět víc »

Siegmund von Herberstein

Siegmund von Herberstein (23. srpna 1486, Wippach, nyní Vipava – 28. března 1566, Vídeň) byl věhlasným diplomatem v habsburských službách.

Nový!!: Moskva a Siegmund von Herberstein · Vidět víc »

Siegrun Sieglová

Siegrun Sieglová (rozená Thonová; * 29. října 1954 Apolda, Durynsko) je bývalá východoněmecká atletka, olympijská vítězka v pětiboji (100 m překážek, vrh koulí, skok do výšky, skok daleký, běh na 200 m) a halová mistryně Evropy ve skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Siegrun Sieglová · Vidět víc »

Sierra Leone na letních olympijských hrách

Sierra Leone na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Sierra Leone na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Sierra Leone na Letních olympijských hrách 1980

Sierra Leone se zúčastnila Letních olympijských her 1980, konaných v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Sierra Leone na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Silk Way Rally

Start Silk Way Rally 2010 Silk Way Rally (česky Rallye Hedvábná stezka) je každoroční vytrvalostní závod terénních osobních a nákladních automobilů vedoucí zpravidla z Moskvy do střední Asie, v některých letech pak dál až do Číny nebo naopak do podkavkazského Soči.

Nový!!: Moskva a Silk Way Rally · Vidět víc »

Silk Way Rally 2013

Silk Way Rally 2013 byl pátý ročník vytrvalostního závodu terénních osobních a nákladních automobilů.

Nový!!: Moskva a Silk Way Rally 2013 · Vidět víc »

Silke Spiegelburgová

Silke Spiegelburgová (* 17. března 1986, Georgsmarienhütte, Dolní Sasko) je bývalá německá atletka, jejíž specializací byl skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Silke Spiegelburgová · Vidět víc »

Siluan (Şalari)

Siluan (světským jménem: Marin Dmitrievici Şalari; * 19. dubna 1977, Văratic) je moldavský duchovní Moldavské pravoslavné církve, biskup orhejský a vikarijní biskup kišiněvské eparchie.

Nový!!: Moskva a Siluan (Şalari) · Vidět víc »

Sima Marković

Sima Marković (v srbské cyrilici Сима Марковић, 8. listopadu 1888 Kragujevac - 19. dubna 1939 Moskva) byl jugoslávský meziválečný srbský politik z Komunistické strany.

Nový!!: Moskva a Sima Marković · Vidět víc »

SimCity 3000

SimCity 3000 je multiplatformní budovatelská strategie, vyvinutá studiem Maxis a publikovaná studiem Electronic Arts v letech 1999 až 2000.

Nový!!: Moskva a SimCity 3000 · Vidět víc »

Simeon (Moljukov)

Svatý Simeon Moljukov († 4. ledna 1699, Smolensk) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita smolenský a dorogobužský.

Nový!!: Moskva a Simeon (Moljukov) · Vidět víc »

Simeon Polockij

Simeon Polockij, vlastním jménem Samuil Jemeljanóvič nebo Samuil Gavrilovič Petrovskij-Sitnianovič (12. prosinec 1629, Polock – 4. září 1680, Moskva) byl spisovatel a řecko-katolický kněz.

Nový!!: Moskva a Simeon Polockij · Vidět víc »

Sinéad Mulvey

Sinéad Mulvey (* 22. ledna 1988, Dublin, Irsko) je irská zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Sinéad Mulvey · Vidět víc »

Singapur na letních olympijských hrách

Singapur na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Singapur na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Sixtinská madona

Sixtinská madona (někdy též zvaná Madona di San Sisto) je světoznámý obraz italského renesančního malíře Raffaela Santiho (1483–1520), který je dnes umístěn v obrazárně v drážďanském Zwingeru (Gemäldegalerie Alte Meister).

Nový!!: Moskva a Sixtinská madona · Vidět víc »

Sjednocená letecká korporace

Sjednocená letecká korporace je ruská akciová společnost, která je vlastněna převážně státem.

Nový!!: Moskva a Sjednocená letecká korporace · Vidět víc »

Sjednocení Rumunska a Moldavska

Hnutí za sjednocení Rumunska a Moldavska se formovalo od konce 80. let minulého století.

Nový!!: Moskva a Sjednocení Rumunska a Moldavska · Vidět víc »

Sjednocený ruský stát

Sjednocený ruský stát (rusky Ру́сское (централизо́ванное) госуда́рство) byl státní útvar vzniklý na konci 15. století sjednocením ruských knížectví na severovýchodním území Ruska, který přetrval do počátku 17. století.

Nový!!: Moskva a Sjednocený ruský stát · Vidět víc »

Sjezd Komunistické strany Číny

Sjezd Komunistické strany Číny je celočínské shromáždění delegátů stranických organizací pořádané každých pět let, které je nejvyšším orgánem Komunistické strany Číny.

Nový!!: Moskva a Sjezd Komunistické strany Číny · Vidět víc »

Sjojacha

Sjojacha je osada a říční přístav v Jamalském okrese v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Sjojacha · Vidět víc »

Skate of Mind

Skate of Mind je sportovně cestovatelská video-série zachycená očima českého profesionálního skateboardisty Maxima Habance, která umožňuje nahlédnout do života mladých lidí pohybujících se kolem extrémních sportů, zejména skateboardingu.

Nový!!: Moskva a Skate of Mind · Vidět víc »

Skřivánek (firma)

Skřivánek s.r.o. je poskytovatel jazykových služeb v oblasti překladů a tlumočení včetně, DTP služeb, a v České republice.

Nový!!: Moskva a Skřivánek (firma) · Vidět víc »

Sklárna v Harrachově

Sklárna na Novém Světě v Harrachově v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji je nejstarší fungující sklárna na světě.

Nový!!: Moskva a Sklárna v Harrachově · Vidět víc »

Skok do výšky

Skok do výšky (skok vysoký) je lehkoatletická disciplína.

Nový!!: Moskva a Skok do výšky · Vidět víc »

Skovorodino

Skovorodino je město v Amurské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Skovorodino · Vidět víc »

Slavčo Červenkov

Slavčo Georgiev Červenkov (* 18. září 1955) je bývalý bulharský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Slavčo Červenkov · Vidět víc »

Slavsk

Slavsk, do roku 1946 Heinrichswalde, je město v Kaliningradské oblasti, exklávě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Slavsk · Vidět víc »

Slezané

Slezané (slezsky Ślůnzoki/Ślōnzoki, Ślůnzocy/Ślōnzocy/Ślónzocy, Ślezacy apod., slezskoněmecky Schläsinger, polsky Ślązacy, německy Schlesier) je označení obyvatel historické země Slezsko.

Nový!!: Moskva a Slezané · Vidět víc »

Slot (hudební skupina)

Slot je ruská rocková alternativní skupina založená 2.

Nový!!: Moskva a Slot (hudební skupina) · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Moskva a Slované · Vidět víc »

Slovenská hokejová reprezentace do 20 let

Slovenský národní symbol ledního hokeje Slovenská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších slovenských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Slovenská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Slovenský institut

Slovenský institut (Slovenský inštitút) je kulturní instituce Slovenské republiky, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky.

Nový!!: Moskva a Slovenský institut · Vidět víc »

Slovensko na Eurovision Song Contest

Slovensko se zúčastnilo 7 ročníků soutěže Eurovision Song Contest, poprvé v roce.

Nový!!: Moskva a Slovensko na Eurovision Song Contest · Vidět víc »

Slovo o pluku Igorově

Viktora Michajloviče Vasněcova z roku 1880 Slovo o pluku Igorově (rusky Слово о полку Игореве, původním plným názvem Слово о походе Игоря, Игоря сына Святославова, внука Олегова) je hrdinský epos, jehož námětem je neúspěšná výprava novgorodsko-severského knížete Igora Svjatoslaviče (1150–1202) proti kočovným Polovcům (Kumánům) roku 1185.

Nový!!: Moskva a Slovo o pluku Igorově · Vidět víc »

Slunce Moskvy

Slunce Moskvy (rusky Солнце Москвы) je ruské kolo v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Slunce Moskvy · Vidět víc »

Smaragd

Smaragd, chemický vzorec Be3(Al,Cr)2Si6O18 (hlinitokřemičitan berylnatý), je šesterečný minerál.

Nový!!: Moskva a Smaragd · Vidět víc »

Smartwings

Smartwings, a.s. (IATA: QS, ICAO: TVS, dříve Travel Service) je letecká společnost patřící do koncernu Smartwings Group.

Nový!!: Moskva a Smartwings · Vidět víc »

Smirnoff

Smirnoff je světoznámá značka ruské vodky, v současnosti produkovaná britskou společností Diageo.

Nový!!: Moskva a Smirnoff · Vidět víc »

Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu

Ratifikace (13. října 1990) smlouvy o sjednocení Německa (oficiální název je „Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu“) s podpisy tehdejšího prezidenta (Richard von Weizsäcker) a ministra zahraničních věcí SRN (Hans-Dietrich Genscher). Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu (německy Vertrag über die abschließende Regelung in Bezug auf Deutschland, anglicky The Treaty on the Final Settlement With Respect to Germany), známá též jako Smlouva dva plus čtyři (Zwei-plus-Vier-Vertrag, Two Plus Four Agreement), byla podepsána 12.

Nový!!: Moskva a Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu · Vidět víc »

Smlouva o věčném míru (1686)

Mírová smlouva Smlouva o věčném míru (rusky: Вечный мир, litevsky: Amžinoji taika, polsky: Pokój wieczysty, v polské tradici též Grzymułtowského mír, polsky: Pokój Grzymułtowskiego) byla mírová smlouva mezi Ruským carstvím a Polsko-litevskou unií, jež ukončovala spor o území Ukrajiny.

Nový!!: Moskva a Smlouva o věčném míru (1686) · Vidět víc »

Smolensk

Smolensk je historické město v evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Smolensk · Vidět víc »

Smolenská oblast

Smolenská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Smolenská oblast · Vidět víc »

Smolenský metromost

Smolenský metromost se nachází v Moskvě, východně od centra.

Nový!!: Moskva a Smolenský metromost · Vidět víc »

Smrt a státní pohřeb Josifa Stalina

Josif Stalin, ruský revolucionář, politik a diktátor Sovětského svazu, zemřel 5. března 1953 na své dače v Kuncevu ve věku 74 let.

Nový!!: Moskva a Smrt a státní pohřeb Josifa Stalina · Vidět víc »

Smuta

Carevič Dimitrij, po jehož smrti vypukly v Rusku zmatky Smuta nebo Období zmatků (také Vláda samozvanců) je období ruských dějin z let 1598 až 1613.

Nový!!: Moskva a Smuta · Vidět víc »

Sněžinsk

Sněžinsk (rusky: Снежинск) je naukograd a uzavřené město v Čeljabinské oblasti Ruské federace v podhůří Uralu, středisko jaderného výzkumu.

Nový!!: Moskva a Sněžinsk · Vidět víc »

Sněhurka (opera)

Sněhurka či Sněguročka (podtitul: Jarní pohádka) je opera o 4 dějstvích ruského skladatele Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova.

Nový!!: Moskva a Sněhurka (opera) · Vidět víc »

Soči

Soči je ruské lázeňské město v Krasnodarském kraji, nacházející se mezi pobřežím Černého moře a úpatím Kavkazu, 1700 km od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Soči · Vidět víc »

Soňa Balunová

Prof.Soňa Balunová, rozená Buriánová, (8. června 1924 Brno - 1. únor 2013 Vídeň) byla československá reprezentantka ve volejbale, krasobruslení a atletice.

Nový!!: Moskva a Soňa Balunová · Vidět víc »

Sobinka

Sobinka je město ve Vladimirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Sobinka · Vidět víc »

Socialistický realismus

Vladimir Gavrilovič Krichatskij – obraz První traktor. Ukázka oslavy mechanizace vesnice Stalinův pomník v Praze Konrád Babraj: Pomník osvobození Československa Rudou armádou Jako socialistický realismus (zkracováno někdy také i jako sorela, hovorově často socrel) bývá označován umělecký směr, který byl schválen roku 1932 Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu.

Nový!!: Moskva a Socialistický realismus · Vidět víc »

Sofia Keninová

Dunlop Orange Bowlu 2014 Sofia „Sonya“ Keninová (rusky: София Анна Кенин, Sofija Anna Kenin, * 14. listopadu 1998 Moskva), je americká profesionální tenistka ruského původu.

Nový!!: Moskva a Sofia Keninová · Vidět víc »

Sofia Rotaru

Sofia Rotaru, původním jménem Sofija Mychajlivna Rotaru-Jevdokymenko (* 7. srpna 1947, Maršynci, Černovická oblast, Ukrajinská SSR) je populární ukrajinská zpěvačka moldavského původu, zpívající převážně v zemích bývalého Sovětského svazu (hlavně v Rusku a na Ukrajině), skladatelka, herečka, producentka a módní symbol.

Nový!!: Moskva a Sofia Rotaru · Vidět víc »

Sofie Andrejevna Tolstá

Sofie Andrejevna Tolstá (Pokrovskoje-Strešňovo, dnes součást Moskvy – 4. listopadu 1919, Jasná Poljana) byla ruská spisovatelka, z poloviny německého původu, manželka spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, se kterým strávila skoro padesát let.

Nový!!: Moskva a Sofie Andrejevna Tolstá · Vidět víc »

Sofija Sergejevna Trubeckaja

Sofija Sergejevna Trubeckaja (rusky Софья Сергеевна Трубецкая, francouzsky také Sophie Troubetzkoi, 13.jul./25. březnagreg. 1838, Petrohrad – 27. července 1898, Madrid) byla rusko-francouzská šlechtična a politička u španělského královského dvora.

Nový!!: Moskva a Sofija Sergejevna Trubeckaja · Vidět víc »

Sofja Kovalevská

Sofja Vasiljevna Kovalevská (15. ledna 1850 Moskva – 10. února 1891 Stockholm) byla ruská matematička, která se zasloužila o několik důležitých objevů v analýze, diferenciálních rovnicích a mechanice.

Nový!!: Moskva a Sofja Kovalevská · Vidět víc »

Sofo Nižaradzeová

Sofo Nižaradzeová (gruzínsky სოფო ნიჟარაძე * 6. února 1986 Tbilisi, Gruzínská sovětská socialistická republika, SSSR, dnes Gruzie) je gruzínská zpěvačka, herečka a skladatelka, která zastupovala Gruzii v Eurovision Song Contest 2010 s písní Shine.

Nový!!: Moskva a Sofo Nižaradzeová · Vidět víc »

Sojuz-Apollo

Mise Sojuz-Apollo (Экспериментальный полёт «Аполлон» — «Союз») (označováno především ve východních médiích), či Apollo-Soyuz Test Project (ASTP) (označováno ve především v západních médiích) byl první společný kosmický let Spojených států amerických a Svazu sovětských socialistických republik.

Nový!!: Moskva a Sojuz-Apollo · Vidět víc »

Sokol (spolek)

alt.

Nový!!: Moskva a Sokol (spolek) · Vidět víc »

Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě)

Sokolničeskaja do roku 1990 Kirovsko-Frunzenskaja je linka moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Sokolničeskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Sokolnictví

Sokolnictví je zvláštní způsob lovu pomocí vycvičených dravců, především sokolů, jestřábů a orlů.

Nový!!: Moskva a Sokolnictví · Vidět víc »

Sokolovo (film)

Sokolovo je dvoudílný československý válečný film, který v roce 1974 natočil režisér Otakar Vávra.

Nový!!: Moskva a Sokolovo (film) · Vidět víc »

Sokyrjany

Sokyrjany (– Sokirjany) jsou město v Černovické oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Sokyrjany · Vidět víc »

Solněčnaja (nádraží)

Solněčnaja je nádraží v Moskvě v rajónu Solncevo.

Nový!!: Moskva a Solněčnaja (nádraží) · Vidět víc »

Solněčnogorsk

Solněčnogorsk je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Solněčnogorsk · Vidět víc »

Solněčnyj

Solněčnyj je sídlo městského typu v Chabarovském kraji v Rusku.

Nový!!: Moskva a Solněčnyj · Vidět víc »

Solncevská mafie

Solncevská mafie neboli Solncevskaja Bratva (rusky: Солнцевская братва) je zločinecký syndikát mnohdy označovaný za nejmocnější ruskou mafii.

Nový!!: Moskva a Solncevská mafie · Vidět víc »

Solnečnogorský rajón

Solnečnogorský rajón je jeden z rajónů Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Solnečnogorský rajón · Vidět víc »

Solomon Michoels

Solomon Michajlovič Michoels (rusky Соломон Михайлович Михоэлс, 16. března 1890 – 13. ledna 1948) byl sovětský divadelní herec židovského původu a ředitel Moskevského státního židovského divadla.

Nový!!: Moskva a Solomon Michoels · Vidět víc »

Solomon Volkov

Solomon Mojsejevič Volkov (* 17. dubna 1944 Chudžand, Tádžikistán) je rusko-americký kulturolog, spisovatel, publicista a muzikolog, odborník na historii a vývoj ruské kultury.

Nový!!: Moskva a Solomon Volkov · Vidět víc »

Solověcký kámen

Solověcký kámen je památník obětem politických represí na Lubjanském náměstí v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Solověcký kámen · Vidět víc »

Solovecký tábor zvláštního určení

Solovecký tábor zvláštního určení (zkratkou СЛОН) byl jeden ze sovětských gulagů, umístěný na Soloveckých ostrovech v Bílém moři.

Nový!!: Moskva a Solovecký tábor zvláštního určení · Vidět víc »

Somálsko na letních olympijských hrách

Somálsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Somálsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Someday You'll Return

Someday You'll Return je česká hororová adventura, vydaná v květnu 2020.

Nový!!: Moskva a Someday You'll Return · Vidět víc »

Son-mjong Mun

Son-mjong Mun (anglický přepis: Sun Myung Moon,, Mun Son-mjong, anglický přepis: Mun Seon-myeong) známý též jako reverend Moon (25. února 1920 Čongdžu – 3. září 2012 okres Kapchjong, Jižní Korea) byl Korejec žijící v USA, antikomunista a zakladatel synkretistického nového náboženského hnutí Církev sjednocení.

Nový!!: Moskva a Son-mjong Mun · Vidět víc »

Sonia Jakuschewa

Sonia Jakuschewa (roz. Софья Валерьевна Якушева; * 23. ledna 1961, Moskva) je rusko-německá výtvarnice a vizuální básnířka, která se zabývá malbou, grafikou a sochařskými objekty.

Nový!!: Moskva a Sonia Jakuschewa · Vidět víc »

Sonia Robertsonová

Sonia Robertsonová (* 2. června 1947) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Sonia Robertsonová · Vidět víc »

Sonja Grafová

Sonja Grafová, provdaná Stevensonová (16. prosince 1908, Mnichov – 6. března 1965, New York) byla německá a později americká šachistka,Ivan Chalupa: Historie šachu, LIKA KLUB, Praha 2012, str.

Nový!!: Moskva a Sonja Grafová · Vidět víc »

Soraya Arnelas

Soraya Arnelas Rubiales, známější pod přezdívkou Soraya (* 13. září 1982 Valencia de Alcántara, Cáceres), je španělská populární zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Soraya Arnelas · Vidět víc »

Sorin Matei

Sorin Matei (* 6. července 1963, Bukurešť) je bývalý rumunský atlet, jehož specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Sorin Matei · Vidět víc »

Sorsk

Sorsk je město v asijské části Ruska v Chakasku.

Nový!!: Moskva a Sorsk · Vidět víc »

SORT

SORT, neboli Smlouva mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací o snížení počtu strategických útočných zbraní (angl. Strategic Offensive Reductions Treaty), známá také jako Moskevská smlouva, byla smlouva o snížení počtu strategických zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, která platila od června 2003 do února 2011, kdy byla nahrazena smlouvou Nová dohoda START.

Nový!!: Moskva a SORT · Vidět víc »

Soslan Andijev

Soslan Petrovič Andijev (21. dubna 1952 Vladikavkaz, Sovětský svaz – 22. listopadu 2018 Moskva) byl sovětský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Soslan Andijev · Vidět víc »

Soslan Ramonov

Soslan Ramonov (Ramonty) (* 1. ledna 1991 Cchinvali) je osetský zápasník–volnostylař, který mezinárodní sportovní scéně reprezentuje Rusko.

Nový!!: Moskva a Soslan Ramonov · Vidět víc »

Sosnovyj Bor

Sosnovyj Bor je město v Leningradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Sosnovyj Bor · Vidět víc »

Soul

Soul (korejsky: 서울특별시) je hlavní město Jižní Koreje (Korejské republiky).

Nový!!: Moskva a Soul · Vidět víc »

Souprava metra 81-717/714

Souprava typu 81-717/714 ve stanici metra Serdika v Sofii Sběrač na podvozku pražského vozu 81–717/714 (v českém prostředí obvykle označované jako 81-71) je typ sovětských souprav metra vyvinutý v Mytiščinském strojírenském závodě u Moskvy a vyráběný v Mytišči a v závodě I. J. Jegorova v Leningradu.

Nový!!: Moskva a Souprava metra 81-717/714 · Vidět víc »

Souprava metra I

Souprava metra I byla vyráběna v závodu Metrovagonmaš nedaleko Moskvy experimentálně v 70.

Nový!!: Moskva a Souprava metra I · Vidět víc »

Souprava metra Rusič

Alexandrovskij Sad v Moskvě. Rusič je ruská souprava metra, provozovaná od roku 2003 na některých linkách moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Souprava metra Rusič · Vidět víc »

Soutěže krásy v Československu, Česku a Slovensku

Soutěže krásy v Česku a dříve v Československu představují několik soutěží krásy konaných v České republice, respektive v předchozích státních útvarech na tomto území.

Nový!!: Moskva a Soutěže krásy v Československu, Česku a Slovensku · Vidět víc »

Sovětsk (Kaliningradská oblast)

Sovětsk (či Sovetsk), do roku 1946 Tylže, je město na řece Němen v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, na hranici s Litvou.

Nový!!: Moskva a Sovětsk (Kaliningradská oblast) · Vidět víc »

Sovětskaja Gavaň

Sovětskaja Gavaň je přístavní město v Chabarovském kraji v Rusku.

Nový!!: Moskva a Sovětskaja Gavaň · Vidět víc »

Sovětská ústřední televize

Sovětská ústřední televize (respektive Sovětská centrální televize, oficiální zkratka CT SSSR,, Centralnoje televiděnije SSSR, zkratkou ЦТ СССР) byla státní mediální instituce vlastněná a provozovaná Sovětským svazem, která zajišťovala v zemích SSSR televizní vysílání.

Nový!!: Moskva a Sovětská ústřední televize · Vidět víc »

Sovětská fotbalová reprezentace

Sovětská fotbalová reprezentace (Rusky: Сборная Советского Союза по футболу, přepis do latinky Sbornaja Sovětskogo Sojuza po futbolu výslovnost: Sbórnaja Savětskovo Sojúza po futbolu) byl fotbalový tým reprezentující Sovětský svaz před jeho rozpadem v roce 1991.

Nový!!: Moskva a Sovětská fotbalová reprezentace · Vidět víc »

Sovětská hokejová reprezentace

Článek Sovětská hokejová reprezentace uvádí přehled výsledků reprezentace Sovětského svazu v ledním hokeji na Zimních olympijských hrách v letech 1956 až 1992 a na Mistrovstvích světa v ledním hokeji v letech 1954 až 1991.

Nový!!: Moskva a Sovětská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Sovětská hokejová reprezentace do 20 let

Sovětská hokejová reprezentace do 20 let byla výběrem nejlepších sovětských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Moskva a Sovětská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Sovětské masakry vězňů roku 1941

Sovětské masakry vězňů roku 1941 byly prováděny hlavně tajnou službou NKVD v Sovětském svazu a východní Evropě, zejména v Polsku, na Ukrajině, v pobaltských státech a v Besarábii, a týkaly se především politických vězňů.

Nový!!: Moskva a Sovětské masakry vězňů roku 1941 · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Moskva a Sovětský svaz · Vidět víc »

Sovětský svaz na letních olympijských hrách

Sovětský svaz na letních olympijských hrách startoval od roku 1952, naposledy roku 1988.

Nový!!: Moskva a Sovětský svaz na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Sovětský svaz na Letních olympijských hrách 1980

Sovětský svaz na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentovalo 489 sportovců, z toho 340 mužů a 149 žen.

Nový!!: Moskva a Sovětský svaz na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Sovětsko-polský pakt o neútočení

Sovětsko-polský pakt o neútočení (rusky Договор о ненападении между Польшей и Советским Союзом, polsky Pakt o nieagresji między Polskąa ZSRR), byla smlouva o neútočení, uzavřená mezi SSSR a druhou Polskou republikou 25.

Nový!!: Moskva a Sovětsko-polský pakt o neútočení · Vidět víc »

SPAD S.VII

SPAD S.VII byl úspěšný francouzský stíhací dvouplošník z doby první světové války.

Nový!!: Moskva a SPAD S.VII · Vidět víc »

Sparta&K

Sparta&K, v letech 2005–2010 známý pod názvem Spartak Moskevská oblast, je ruský ženský basketbalový klub sídlící ve městě Vidnoje jižně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Sparta&K · Vidět víc »

Spartakiáda národů SSSR

Známka o spartakiádě z roku 1955 Spartakiáda národů SSSR byla pravidelně se opakující masovou sportovní událostí v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Spartakiáda národů SSSR · Vidět víc »

Spassk (Penzenská oblast)

Spassk je město v Penzenské oblasti Ruska.

Nový!!: Moskva a Spassk (Penzenská oblast) · Vidět víc »

Spassk-Dalnij

Spassk-Dalnij je město v Přímořském kraji na východě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Spassk-Dalnij · Vidět víc »

Spassk-Rjazanskij

Spassk-Rjazanskij je město v Rjazaňské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Spassk-Rjazanskij · Vidět víc »

Specnaz

v Afghánistánu Specnaz (rusky Войска специального назначения – Vojska specialnogo naznačenija) je označení jednotek zvláštního určení sovětské a posléze ruské armády i ozbrojených a bezpečnostních sil dalších postsovětských republik.

Nový!!: Moskva a Specnaz · Vidět víc »

Spiknutí: Echelon

Spiknutí: Echelon (Echelon Conspiracy) je americký film z roku 2009 režiséra Grega Marckse, ve kterém se v hlavních rolích objevili Shane West, Edward Burns a Ving Rhames.

Nový!!: Moskva a Spiknutí: Echelon · Vidět víc »

Splin

Splin (rusky: Сплин, v překladu: Splín) je ruská rocková skupina.

Nový!!: Moskva a Splin · Vidět víc »

Spojené státy americké na letních olympijských hrách

Spojené státy americké na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Spojené státy americké na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně

Spojený ústav jaderných výzkumů (Objediňonnyj institut jaděrnych issledovanij, ОИЯИ, OIJAI; česky se užívá akronym SÚJV) v Dubně u Moskvy je mezinárodní výzkumné centrum zabývající se jadernou fyzikou a jinými fyzikálními obory.

Nový!!: Moskva a Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně · Vidět víc »

Spor mechanicistů a dialektiků

Polemika mechanicistů a dialektiků byla všesvazová diskuse v sovětské filozofii.

Nový!!: Moskva a Spor mechanicistů a dialektiků · Vidět víc »

Sportovní lezení na zimních armádních světových hrách

Jessica Pilz, vítězka zimních armádních světových her 2017v lezení na obtížnost Sportovní lezení na zimních armádních světových hrách (Sport climbing at the Winter Military World Games) bylo poprvé v roce 2010, kdy začaly také zimní armádní světové hry a dále následně každé tři roky a od roku 2017 každoročně.

Nový!!: Moskva a Sportovní lezení na zimních armádních světových hrách · Vidět víc »

Sportovní střelba na Letních olympijských hrách 1980

Střelecké soutěže na Olympijských hrách v Moskvě 1980 se konaly od 20. července do 26. července 1980.

Nový!!: Moskva a Sportovní střelba na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Sprandi

Sprandi je značka obuvi pro sport a volný čas, a to pro dospělé, mládež i děti.

Nový!!: Moskva a Sprandi · Vidět víc »

Spravedlivé Rusko

Volby 2007, billboard Spravedlivého Ruska Spravedlivé Rusko (celým názvem Spravedlivé Rusko – Vlast/Důchodci/Život) je ruská sociálně demokratická politická strana vzniklá v říjnu 2006.

Nový!!: Moskva a Spravedlivé Rusko · Vidět víc »

Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu

Poválečná pomoc Československu UNRRA Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu (United Nations Relief and Rehabilitation Administration, zkráceně UNRRA) byla mezinárodní organizace založená v roce 1943 na základě Washingtonské dohody.

Nový!!: Moskva a Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu · Vidět víc »

Spyros Kyprianu

Spyros Achilleos Kyprianu, řecky Σπύρος Κυπριανού (28. října 1932 Limassol – 12. března 2002 Nikósie) byl kyperský politik.

Nový!!: Moskva a Spyros Kyprianu · Vidět víc »

Spytihněv Šorm

Spytihněv Šorm (6. prosince 1914 Hradec Králové – 29. března 1990 Praha) byl český houslista, koncertní mistr orchestru Národního divadla a houslový pedagog.

Nový!!: Moskva a Spytihněv Šorm · Vidět víc »

Srážka letadel nad Überlingenem

V noci 1. července 2002 ve 21:35:32 (UTC) došlo nad německým městem Überlingen ke kolizi dopravního letadla Tupolev Tu-154 letu 2937 baškirských aerolinií a nákladního letadla Boeing 757 letu DHL 611.

Nový!!: Moskva a Srážka letadel nad Überlingenem · Vidět víc »

Srí Lanka na letních olympijských hrách

Srí Lanka na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Srí Lanka na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Sredněkolymsk

Sredněkolymsk je malé město v republice Sacha v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Sredněkolymsk · Vidět víc »

Sretěnská duchovní akademie

Sretěnská duchovní akademie je bohoslovecká vysoká škola Ruské pravoslavné církve nacházející se v Sretěnském monastýru v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Sretěnská duchovní akademie · Vidět víc »

Srpen 2007

;1. srpna – středa;2. srpna – čtvrtek;3. srpna – pátek;4. srpna – sobota;5. srpna – neděle;6. srpna – pondělí;7. srpna – úterý;8. srpna – středa;9. srpna – čtvrtek;10. srpna – pátek;12. srpna – neděle;13. srpna – pondělí;14. srpna – úterý;15. srpna – středa;17. srpna – pátek;18. srpna – sobota;20. srpna – pondělí;21. srpna – úterý;25. srpna – sobota;27. srpna – pondělí;28. srpna – úterý;30. srpna – čtvrtek.

Nový!!: Moskva a Srpen 2007 · Vidět víc »

Srpen 2008

;1. srpna – pátek;3. srpna – neděle;5. srpna – úterý;6. srpna – středa;7. srpna – čtvrtek;8. srpna – pátek;9. srpna – sobota;10. srpna – neděle;11. srpna – pondělí;12. srpna – úterý;13. srpna – středa;14. srpna – čtvrtek;15. srpna – pátek;16. srpna – sobota;17. srpna – neděle;18. srpna – pondělí;19. srpna – úterý;20. srpna – středa;21. srpna – čtvrtek;22. srpna – pátek;23. srpna – sobota;24. srpna – neděle;26. srpna – úterý;27. srpna – středa;29. srpna – pátek;30. srpna – sobota;31. srpna – neděle.

Nový!!: Moskva a Srpen 2008 · Vidět víc »

Srpen 2009

;1. srpna.

Nový!!: Moskva a Srpen 2009 · Vidět víc »

Srpen 2011

; 1. srpna – pondělí.

Nový!!: Moskva a Srpen 2011 · Vidět víc »

Srpen 2012

; 1. srpna – středa.

Nový!!: Moskva a Srpen 2012 · Vidět víc »

Srpen 2018

A180802_102159_domaci_lre; 3. srpna – pátek; 4. srpna – sobota Nicolas Maduro; 5. srpna – neděle; 6. srpna – pondělí; 7. srpna – úterý loď Maud; 8. srpna – středa; 9. srpna – čtvrtek; 10. srpna – pátek; 11. srpna – sobota V. S. Naipaul; 12. srpna – neděle Parker Solar Probe; 13. srpna – pondělí; 14. srpna – úterý; 15. srpna – středa; 16. srpna – čtvrtek Aretha Franklinová; 17. srpna – pátek Kofi Annan; 18. srpna – sobota; 19. srpna – neděle; 20. srpna – pondělí; 21. srpna – úterý sonda Čandraján-1; 22. srpna – středa; 23. srpna – čtvrtek; 24. srpna – pátek; 25. srpna – sobota John McCain Obdobný happening proběhl i na Václavském náměstí v Praze.

Nový!!: Moskva a Srpen 2018 · Vidět víc »

Srpen 2020

jaderná elektrárna Baráka;1. srpna – sobota;2. srpna – neděle Bejrútský přístav po explozi;3. srpna – pondělí;4. srpna – úterý;5. srpna – středa poškozený dům v Bohumíně;7. srpna – pátek;8. srpna – sobota;9. srpna – neděle Alexandr Lukašenko;11. srpna – úterý;13. srpna – čtvrtek;14. srpna – pátek Svjatlana Cichanouská Z předchozích protestů byli hlášeni 2 mrtví, desítky zraněných a na šest tisíc zadržených.

Nový!!: Moskva a Srpen 2020 · Vidět víc »

Srpnový puč

Srpnový puč označuje neúspěšný pokus o státní převrat v Sovětském svazu ve dnech 19.

Nový!!: Moskva a Srpnový puč · Vidět víc »

SSSR na strojke

SSSR na strojke (česky SSSR ve výstavbě) byl sovětský časopis vydávaný v Moskvě v letech 1930–1941 a také v roce 1949.

Nový!!: Moskva a SSSR na strojke · Vidět víc »

Stafford Cripps

Sir Richard Stafford Cripps (24. dubna 1889, Londýn, Anglie – 21. dubna 1952, Curych, Švýcarsko) byl britský státník, právník a diplomat.

Nový!!: Moskva a Stafford Cripps · Vidět víc »

Stalinodar

Stalinodar (Сталинодар) bylo nové jméno pro Moskvu na počest J. V. Stalina, které navrhl v roce 1938 Nikolaj Ivanovič Ježov.

Nový!!: Moskva a Stalinodar · Vidět víc »

Stalinova dača

Stalinova dača (rusky Дача Сталина) nebo také Kuncevská dača (rusky Ку́нцевская дача) či Blízká dača (rusky Ближняя дача) byla osobní rezidencí sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina poblíž bývalého města Kuncevo (tehdy Moskevská oblast, nyní součást moskevské čtvrti Fili), kde žil poslední dvě desetiletí, a kde 5. března 1953 zemřel.

Nový!!: Moskva a Stalinova dača · Vidět víc »

Stalinovy mrakodrapy

Rozvržení „Stalinových mrakodrapů“ na plánu Moskvy – podle původního návrhu zde mělo vzniknout osm výškových budov Stalinovy mrakodrapy je označení pro sedm výškových budov, které byly postaveny v Moskvě v letech 1947–1957.

Nový!!: Moskva a Stalinovy mrakodrapy · Vidět víc »

Stanice metra

Stockhomu Stanice metra je stanice městské hromadné dopravy, na které staví vlaky metra.

Nový!!: Moskva a Stanice metra · Vidět víc »

Stanice metra petrohradského typu

Stanice metra petrohradského (či leningradského) typu je taková stanice metra, která je jednolodní konstrukce a založená ve velké hloubce; jedná se o technologii výstavby, která byla používána v podzemních drahách sovětského typu a poprvé uplatněna v Petrohradu na počátku 70.

Nový!!: Moskva a Stanice metra petrohradského typu · Vidět víc »

Stanisław Barcewicz

Stanisław Barcewicz (16. dubna 1858 Varšava – 1. září 1929 tamtéž) byl polský houslista, hudební pedagog a dirigent.

Nový!!: Moskva a Stanisław Barcewicz · Vidět víc »

Stanisław Mikulski

Jeho hrob ve Varšavě. Stanisław Mikulski (1. května 1929, Lodž Polsko – 27. listopadu 2014) byl polský herec.

Nový!!: Moskva a Stanisław Mikulski · Vidět víc »

Stanisław Moniuszko

Stanisław Moniuszko (5. května 1819, Ubiel u Minsku – 4. června 1872, Varšava) byl polský hudební skladatel narozený na území dnešního Běloruska, tehdy součásti Ruského impéria.

Nový!!: Moskva a Stanisław Moniuszko · Vidět víc »

Stanisław Popławski

Stanisław Popławski (22. dubna 1902 Wyndyczany – 10. srpna 1973 Moskva) byl sovětský a polský generál.

Nový!!: Moskva a Stanisław Popławski · Vidět víc »

Stanisław Wojciechowski

Stanisław Wojciechowski (15. března 1869, Kalisch, Prusko – 9. dubna 1953, Golobky, Polská lidová republika) byl polský politik, roku 1922 se stal druhým prezidentem druhé Polské republiky.

Nový!!: Moskva a Stanisław Wojciechowski · Vidět víc »

Stanislav Fischer

Stanislav Fischer (* 30. listopadu 1936 Ledce) je český astrofyzik a politik, na přelomu 20.

Nový!!: Moskva a Stanislav Fischer · Vidět víc »

Stanislav Galijev

Stanislav Sergejevič Galijev (Станислав Сергееви Галиев;* 17. ledna 1992 v Moskvě) je ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Stanislav Galijev · Vidět víc »

Stanislav Kosior

Stanislav Vikenťjevič Kosior (někdy psán Kossior,;, Węgrów – 26. února 1939, Moskva) byl sovětský politik polského původu, jeden ze tří bratrů Kosiorů.

Nový!!: Moskva a Stanislav Kosior · Vidět víc »

Stanislav Kovář (grafik)

Stanislav Kovář (11. června 1921 – 19. ledna 1985) byl český grafik, který se zabýval především užitou grafikou, plakátovou tvorbou, byl výtvarníkem výstav českého skla po celé Evropě a autorem knižních ilustrací a log.

Nový!!: Moskva a Stanislav Kovář (grafik) · Vidět víc »

Stanislav Markelov

Stanislav Markelov Stanislav Jurjevič Markelov (20. května 1974, Moskva – 19. ledna 2009, tamtéž) byl ruský právník a lidskoprávní aktivista, který byl společně s Anastasií Baburovou, studentkou žurnalistiky a novinářkou opozičního deníku Novaja gazeta, zastřelen v roce 2009 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Stanislav Markelov · Vidět víc »

Stanislav Petrov

Stanislav Jevgrafovič Petrov (vlevo) v únoru 2013 při přebírání ceny Dresden Preis 2013. Stanislav Jevgrafovič Petrov (9. září 1939 Vladivostok – 19. května 2017 Frjazino) byl ruský voják, příslušník protivzdušné obrany Sovětského svazu na radarové základně Serpuchov-15 (Objekt 455), která byla centrálním velitelským stanovištěm systému včasné výstrahy před jaderným útokem 90 km od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Stanislav Petrov · Vidět víc »

Stanislav Rejthar

Plukovník Ing.

Nový!!: Moskva a Stanislav Rejthar · Vidět víc »

Stanislav Seman

Stanislav Seman (* 6. srpen 1952 Košice, Československo) je bývalý slovenský fotbalový brankář.

Nový!!: Moskva a Stanislav Seman · Vidět víc »

Stanislav Stěpaškin

Stanislav Ivanovič Stěpaškin (Станислав Иванович Степашкин; 1. září 1940, Moskva, Sovětský svaz – 4. září 2013, Moskva, Rusko) byl sovětský boxer.

Nový!!: Moskva a Stanislav Stěpaškin · Vidět víc »

Stanislav Tůma

Stanislav Tůma: ''Černínská'', z cyklu Praha - Malá Strana a Hradčany, 1980 Stanislav Tůma: ''Plavec pro B. D.'', z cyklu Exteriéry, 1981 Stanislav Tůma: ''Ve stodole, Malá Lhota'', z cyklu Zátiší, 1986 Stanislav Tůma: ''Mons veneris'', z cyklu Akty, 1987 Stanislav Tůma: ''Josef Adámek, sochař'', z cyklu Portréty, 1983 Stanislav Tůma (11. července 1950, Cheb – 14. září 2005, Praha) byl český fotograf.

Nový!!: Moskva a Stanislav Tůma · Vidět víc »

Stanislava Theissigová

Stanislava Theissigová (roz. Hubálková) (16. listopadu 1934 – 8. června 2013 v Praze) byla československá hráčka basketbalu (vysoká 171 cm).

Nový!!: Moskva a Stanislava Theissigová · Vidět víc »

Stanley Greene

Stanley Greene (14. února 1949 Brooklyn – 19. května 2017 Paříž) byl americký fotoreportér.

Nový!!: Moskva a Stanley Greene · Vidět víc »

Staraja Russa

Staraja Russa je město v Novgorodské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Staraja Russa · Vidět víc »

Staré číslování evropských mezinárodních silnic

Číslování evropských mezinárodních silnic, zaváděné od 60. let, prošlo v 80. letech radikální reformou, která nepřevzala z původního systému v zásadě nic (pouze dva dlouhé úseky silnic E4 a E6 ve Skandinávii zůstaly z praktických důvodů očíslovány stejně).

Nový!!: Moskva a Staré číslování evropských mezinárodních silnic · Vidět víc »

Starica

Starica je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Starica · Vidět víc »

Starověrci

Starověrci v Rusku Starověrci, též staroobřadníci, rozkolníci (rusky старообрядчество), je náboženské a společenské hnutí, které se pod vedením protopopa Avvakuma oddělilo od Ruské pravoslavné církve na protest proti reformám patriarchy Nikona v letech 1666–1667 a dodnes praktikuje její dřívější liturgii.

Nový!!: Moskva a Starověrci · Vidět víc »

Staryj Oskol

Staryj Oskol je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Staryj Oskol · Vidět víc »

Stas Misežnikov

Stas Misežnikov (* 28. února 1969, Moskva, Sovětský svaz) je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za Jisra'el bejtenu.

Nový!!: Moskva a Stas Misežnikov · Vidět víc »

Stavropol

Stavropol (dříve Vorošilovsk) je město v Severokavkazském federálním okruhu Ruské federace; leží ve Stavropolské vysočině v Předkavkazsku.

Nový!!: Moskva a Stavropol · Vidět víc »

Stání na Ugře

Stání na řece Ugře byla vojenská akce v roce 1480 mezi jednotkami chána Velké hordy Achmata a jednotkami moskevského velkoknížete Ivana III. s podporou jednotek vologdského údělného knížete Andreje Menšího, které dokončilo svržení mongolsko-tatarského jha v Rusku, zejména v jeho severovýchodní části, kde trvala nejdéle a kde probíhal proces formování jednotného ruského státu.

Nový!!: Moskva a Stání na Ugře · Vidět víc »

Státní duma

Státní duma Federálního shromáždění Ruské federace (zkráceně Ду́ма či Госду́ма – Gosduma, česky Duma či Státní duma) je dolní komora Federálního shromáždění Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Státní duma · Vidět víc »

Státní historické muzeum v Moskvě

Státní historické muzeum je muzeum ruské historie v Moskvě, mezi Rudým a Manéžským náměstím.

Nový!!: Moskva a Státní historické muzeum v Moskvě · Vidět víc »

Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě

Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) (rusky: Московский государственный институт международныхотношений (университет) Министерства иностранныхдел Российской федерации) je diplomatická škola Ministerstva zahraničních věcí Ruska.

Nový!!: Moskva a Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě · Vidět víc »

Státní institut ruského jazyka A. S. Puškina

Státní institut ruského jazyka A. S. Puškina (rusky Государственный Институт русского языка им. А.С. Пушкина; zkr. ГИРЯП) je ruská státní instituce, nacházející se v Moskvě, zabývající se výukou ruštiny jako cizího jazyka.

Nový!!: Moskva a Státní institut ruského jazyka A. S. Puškina · Vidět víc »

Státní kremelský palác

Státní kremelský palác, do r. 1992 Kremelský sjezdový palác, je objekt v areálu Moskevského kremlu, postavený roku 1961 z iniciativy Nikity Chruščova.

Nový!!: Moskva a Státní kremelský palác · Vidět víc »

Státní poznávací značky v Rusku

Ruská registrační značka (Moskva) Ruská registrační značka (Murmanská oblast) Ruské registrační značky mají písmena psaná v latince a v cyrilici.

Nový!!: Moskva a Státní poznávací značky v Rusku · Vidět víc »

Státní ruské muzeum

Státní ruské muzeum, do roku 1917 Ruské muzeum cara Alexandra III. (Ру́сский Музе́й Импера́тора Алекса́ндра III), je uměleckohistorické muzeum v ruském městě Petrohradě.

Nový!!: Moskva a Státní ruské muzeum · Vidět víc »

Státní znak Ruska

Státní znak Ruska, jehož základní motiv pochází z období Ruské říše, je v Rusku užíván (se změnami) od rozpadu Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Státní znak Ruska · Vidět víc »

Stěnka Razin

Štěpan „Stěnka“ Timofejevič Razin, (rusky Степан (Стенька) Тимофеевич Разин, 1630, Don –, Moskva) byl ruský kozák, pirát, povstalec a lidový hrdina.

Nový!!: Moskva a Stěnka Razin · Vidět víc »

Stěpan Marjanjan

Stěpan Majilovič Marjanjan (* 21. září 1991) je ruský zápasník – klasik arménského původu.

Nový!!: Moskva a Stěpan Marjanjan · Vidět víc »

Stěpan Petrovič Ščipačov

Stěpan Petrovič Ščipačov, psáno též Ščipačev, (ves Ščipači, Permská gubernie, nyní Sverdlovská oblast – 1. ledna 1980, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel, básník, prozaik a redaktor.

Nový!!: Moskva a Stěpan Petrovič Ščipačov · Vidět víc »

Stěpan Vasiljevič Červoněnko

Stěpan Vasiljevič Červoněnko (16. září 1915 v Okipu v Poltavské oblasti Ruského impéria – 11. července 2003 v Moskvě v Ruské federaci) byl sovětský politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Stěpan Vasiljevič Červoněnko · Vidět víc »

Stěpan Voinovič Muravjov

Stěpan Voinovič Muravjov (srpen 1707 Tereboni, Novgorodská oblast - 1771) byl ruský námořní důstojník, jeden z velitelů Velké severní expedice, průzkumník jihozápadní části Karského moře.

Nový!!: Moskva a Stěpan Voinovič Muravjov · Vidět víc »

Stěpanakert

Chankendi, je město v regionu Náhorního Karabachu v Ázerbájdžánu.

Nový!!: Moskva a Stěpanakert · Vidět víc »

Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina

Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina plným názvem Vědecko-výzkumné zkušební středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (NII CPK J. A. Gagarina), běžně nazývané CPK (ЦПК), je ruská státní rozpočtová organizace, zodpovědná za přípravu kosmonautů, počínaje organizací výběru, přes kompletní výcvik a přípravu k letům, až po poletovou rehabilitaci.

Nový!!: Moskva a Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina · Vidět víc »

Střední skupina vojsk

Libavá, zima 1985 Střední skupina vojsk (rusky Центральная группа войск, zkratka ЦГВ) bylo vojenské uskupení Sovětské armády, umístěné v letech 1945–1955 v Rakousku a Maďarsku.

Nový!!: Moskva a Střední skupina vojsk · Vidět víc »

Středoafrická republika na letních olympijských hrách

Středoafrická republika se letních olympijských her poprvé účastnila v roce 1968, kdy vyslala svoji výpravu na hry v Ciudad de México.

Nový!!: Moskva a Středoafrická republika na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Středověká literatura

Ulrich von Zatzikhoven a úvodní verše jeho artušovského románu ''Lanzelet'', napsaného na sklonku 12. století (Rukopis ''Codex Palatinus Germanicus 371'' z roku 1420) Středověká literatura je literatura, která vznikla v období středověku, tedy zhruba mezi lety 500 a 1500 n. l. Nejčastěji se pod středověkou literaturou rozumí evropská literatura mezi zánikem Západořímské říše (476) a objevením Ameriky (1492), ke středověké literatuře se však mohou řadit také díla jiných kultur spadající časově do tohoto období: arabská a perská literatura, indické texty a také literatura dálného východu (zejména čínská, japonská a korejská).

Nový!!: Moskva a Středověká literatura · Vidět víc »

Střelnice (Kadaň)

Střelnice je historický restaurant, centrum spolkového a kulturního života v Kadani.

Nový!!: Moskva a Střelnice (Kadaň) · Vidět víc »

Střemhlavý bombardér

Junkers Ju-87B „Stuka“ SBD Dauntless bitvy u Kurska Střemhlavý bombardér byl typ bombardovacího letounu, používaného mezi světovými válkami a na počátku druhé světové války, který na svůj cíl nalétával střemhlavým letem (kolmo, nebo pod velmi ostrým úhlem k zemi).

Nový!!: Moskva a Střemhlavý bombardér · Vidět víc »

Střevíčky (opera)

Střevíčky představují přepracovanou verzi původní opery Petra Iljiče Čajkovského Kovář Vakula. Svou premiéru měla na scéně Velkého divadla v Moskvě 19.

Nový!!: Moskva a Střevíčky (opera) · Vidět víc »

Stefan (Gordějev)

Stefan (světským jménem: Sergej Ivanovič Gordějev; * 5. července 1966, Čeboksary) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup kanašský a belovolžský.

Nový!!: Moskva a Stefan (Gordějev) · Vidět víc »

Stefan Nedelčev Canev

Stefan Nedelčev Canev (* 7. srpna 1936) je bulharský spisovatel a dramatik.

Nový!!: Moskva a Stefan Nedelčev Canev · Vidět víc »

Stefano Benedetto Pallavicini

Stefano Benedetto Pallavicini (21. března 1672 Padova – 16. dubna 1742 Drážďany) byl italský básník a operní libretista.

Nový!!: Moskva a Stefano Benedetto Pallavicini · Vidět víc »

Stefka Kostadinovová

Stefka Kostadinovová (* 25. března 1965 v Plovdivu) je bývalá bulharská atletka, olympijská vítězka, dvojnásobná mistryně světa a mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Stefka Kostadinovová · Vidět víc »

Stejnopohlavní svazky v Rusku

Ruská federace nepřiznává homosexuálním párům právo na sňatek, ani na jinou právní úpravu jejich soužití.

Nový!!: Moskva a Stejnopohlavní svazky v Rusku · Vidět víc »

Stelios Myjakis

Stylianos „Stelios“ Mygiakis (* 5. května 1952 Rethymno, Řecko) je bývalý řecký zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Stelios Myjakis · Vidět víc »

Stephen Burrough

Stephen Burrough (25. září 1525 Northam, Devon - 12. července 1584 Chatham, Kent) byl anglický mořeplavec, navigátor, polárník a jeden z prvních arktických průzkumníků.

Nový!!: Moskva a Stephen Burrough · Vidět víc »

Sterlitamak

Sterlitamak je město v Rusku, druhé největší město republiky Baškortostán.

Nový!!: Moskva a Sterlitamak · Vidět víc »

Steve Cram

Stephen "Steve" Cram MBE (* 14. října 1960, Gateshead, Tyne a Wear) je bývalý britský atlet, běžec, mistr světa a dvojnásobný mistr Evropy v běhu na 1500 metrů.

Nový!!: Moskva a Steve Cram · Vidět víc »

Stoewer

Stoewer LT 4 1910 Stoewer byla v období před druhou světovou válkou německá firma vyrábějící zprvu šicí a psací stroje, jízdní kola a následně zejména automobily, ale i traktory.

Nový!!: Moskva a Stoewer · Vidět víc »

Strana růstu

Strana růstu je ruská politická strana, hlásící se programově k liberálnímu konzervatismu.

Nový!!: Moskva a Strana růstu · Vidět víc »

Strategie-31

Strategie-31 (Стратегия-31) je celonárodní občanské hnutí za svobodu shromažďování v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Strategie-31 · Vidět víc »

Strelcy

Střelci respektive v transliteraci z ruštiny strělcy (rusky стрельцы) byl zvláštní vojenský oddíl ruské carské armády vyzbrojený střelnými zbraněmi.

Nový!!: Moskva a Strelcy · Vidět víc »

Strjapčij

Strjapčij (rusky od slova „стряпать“ - „vykonávat“) je dvorský úřad nebo hodnost státního úředníka v Rusku v 16. - 19. století.

Nový!!: Moskva a Strjapčij · Vidět víc »

Stroganovové

Stroganovové nebo Strogonovové (Стро́гановы, Строгоновы), ve francouzské podobě jako Stroganoff, je někdejší velmi úspěšná rodina ruských obchodníků, průmyslníků, feudálů a státníků v 16.

Nový!!: Moskva a Stroganovové · Vidět víc »

Strogino

Strogino, dříve známé jako Ostrogino je část Moskvy na severozápadě města (má statut Městského okruhu), na pravém břehu řeky Moskvy.

Nový!!: Moskva a Strogino · Vidět víc »

Stroitěl (město)

Stroitěl je město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Stroitěl (město) · Vidět víc »

Stručný filosofický slovník

Stručný filosofický slovník byl sovětský slovník za redakce Pavla Judina a Marka Rozentala obsahující hesla z oboru filozofie a osob filozofů.

Nový!!: Moskva a Stručný filosofický slovník · Vidět víc »

Stryj

Stryj je město (do července 2020 město oblastního významu) v Haliči na západní Ukrajině, zhruba 60 km jižně od Lvova; patří do Lvovské oblasti a je centrem Stryjského rajónu.

Nový!!: Moskva a Stryj · Vidět víc »

STS-86

STS-86 byla mise raketoplánu Atlantis.

Nový!!: Moskva a STS-86 · Vidět víc »

Studená válka

Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.

Nový!!: Moskva a Studená válka · Vidět víc »

Stupino

Stupino je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Stupino · Vidět víc »

SU-14

SU-14 je sovětské samohybné dělo postavené na podvozku tanku T-35 a využívající díly z typu T-28.

Nový!!: Moskva a SU-14 · Vidět víc »

Subjektivní idealismus

Sujektivní idealismus je jeden ze základních druhů idealismu absolutizující lidské subjektivní vědomí v tom smyslu, že se vnější svět jeví jen jako obsah tohoto vědomí.

Nový!!: Moskva a Subjektivní idealismus · Vidět víc »

Subway Surfers

Subway Surfers je jedna z nejrozšířenějších mobilních her na světě.

Nový!!: Moskva a Subway Surfers · Vidět víc »

Suchiniči

Suchiniči je město v Kalužské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Suchiniči · Vidět víc »

Suchoj

Su-22M4 Suchoj Superjet 100 v Campeche b Mexiku 2015 Suchoj (Сухой) je jeden z hlavních ruských výrobců letadel, který se zaměřuje především na stíhačky a bombardéry.

Nový!!: Moskva a Suchoj · Vidět víc »

Suchoj Su-34

Suchoj Su-34 (vývozní značení: Su-32, v kódu NATO „Fullback“, neoficiální označení na západě „Hell Duck“) je ruský dvoumístný stíhací bombardér vyvinutý z typu Suchoj Su-27UB.

Nový!!: Moskva a Suchoj Su-34 · Vidět víc »

Suchoj Su-57

Suchoj Su-57 (v kódu NATO: Felon) je jednomístný dvoumotorový proudový víceúčelový stíhací letoun se schopnostmi stealth navržený k vybojování vzdušné převahy a k bitevním úkolům.

Nový!!: Moskva a Suchoj Su-57 · Vidět víc »

Suchoj Su-9

Suchoj Su-9 (v kódu NATO "Fishpot") byl sovětský proudový stíhací letoun pro protivzdušnou obranu z druhé poloviny 50.

Nový!!: Moskva a Suchoj Su-9 · Vidět víc »

Sue Townsendová

Susan Lillian Townsendová (2. dubna 1946, Leicester – 10. dubna 2014, Leicester) byla anglická autorka humoristických románů, známá díky sérii o Adrianu Moleovi.

Nový!!: Moskva a Sue Townsendová · Vidět víc »

Sultán an-Nejádí

Sultán an-Nejádí,, celým jménem Sultan Saíf Muftah Hamád an-Nejádí (* 23. května 1981 al-Ajn, Abú Zabí) je emirátský inženýr a druhý astronaut své země, 596. člověk ve vesmíru.

Nový!!: Moskva a Sultán an-Nejádí · Vidět víc »

Sung Čching-ling

Sung Čching-ling (tradiční anglická transkripce Soong Ching-ling, (27. ledna 1893V některých pramenech se udává rok narození 1892, rok 1893 se uvádí podle čínských zvyklostí té doby, kdy se délka lidského života počítala od 1. roku věku, zřejmě jako důsledek vysoké úmrtnosti kojenců. – 29. května 1981), známá též jako paní Sunjatsenová, byla prostřední ze tří sester Sung (sestra Sung Aj-ling, manželka Dr. Kchung Siang-siho a Sung Mej-ling, manželka Čankajška). Byla manželkou Sunjatsena, zakladatele a předsedy Kuomintangu a prvního prezidenta Čínské republiky. Od konce 40. let zastávala významné funkce ve vládě Čínské lidové republiky, krátce před svou smrtí byla jmenována čestnou prezidentkou ČLR.

Nový!!: Moskva a Sung Čching-ling · Vidět víc »

Sung C'-wen

Sung C’-wen (čínsky pchin-jinem: Song Ziwen, znaky: 宋子文, tradiční anglická transkripce: Soong Tse-ven nebo také T. V. Soong; 4. prosince 1894, Šanghaj, Čínské císařství – 26. dubna 1971, San Francisco, Kalifornie, USA) byl čínský podnikatel a politik působící na počátku 20.

Nový!!: Moskva a Sung C'-wen · Vidět víc »

Sunshine

Sunshine (zkráceně Suns nebo Sunz) je česká indie rocková hudební skupina založená roku 1994 v Táboře.

Nový!!: Moskva a Sunshine · Vidět víc »

SunStroke Project

SunStroke Project je moldavské hudební trio, které se skládá ze zpěváka Sergeje Jalovitského, skladatele a houslisty Antona Ragozy a saxofonisty Sergeje Stepanova.

Nový!!: Moskva a SunStroke Project · Vidět víc »

SuperKarts

SuperKarts je počítačová hra od Manic Media, kterou vydalo Virgin Interactive v roce 1995, především pro platformy MS-DOS.

Nový!!: Moskva a SuperKarts · Vidět víc »

Suprematismus

Suprematismus je umělecké hnutí z počátku 20.

Nový!!: Moskva a Suprematismus · Vidět víc »

Surgut

Surgut (chantyjsky Сәрханӆ) je město v Rusku, správní středisko Surgutského rajónu v Chantymansijském autonomním okruhu – Jugře, největší město oblasti a jedno z mála ruských měst, které počtem obyvatel i průmyslovým potenciálem převyšuje správní středisko oblasti (Chanty-Mansijsk).

Nový!!: Moskva a Surgut · Vidět víc »

Surinam na letních olympijských hrách

Surinam na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Surinam na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Susan Huggettová

Susan „Sue“ Huggettová (* 29. června 1954) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Susan Huggettová · Vidět víc »

Susanna Kallurová

Susanna Elisabeth Kallurová (* 16. února 1981, Huntington, USA) je bývalá švédská atletka, sprinterka a mistryně Evropy, jejíž specializací byly krátké překážkové běhy.

Nový!!: Moskva a Susanna Kallurová · Vidět víc »

Susanne Beyerová

Susanne Beyerová, rozená Susanne Helmová (* 24. června 1961, Suhl) je bývalá východoněmecká atletka, jejíž hlavní disciplínou byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Susanne Beyerová · Vidět víc »

Susanne Georgi

Susanne Jonah-Lynn Georgi Puigcercós, známá jako Susanne Georgi, (*27. července 1976 Sjølund, Dánsko) je dánská zpěvačka žijící v Andoře.

Nový!!: Moskva a Susanne Georgi · Vidět víc »

Susuman

Susuman (rusky Сусуман) je město v Magadanské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Susuman · Vidět víc »

Suzdal

Suzdal je město v Rusku, administrativní centrum Suzdalského rajónu Vladimirské oblasti.

Nový!!: Moskva a Suzdal · Vidět víc »

Svatá válka (píseň)

Svatá válka (rusky Священная война) je sovětská vojenská píseň.

Nový!!: Moskva a Svatá válka (píseň) · Vidět víc »

Svatý Jiří

Svatý Jiří (staročesky Juří; † 23. dubna 303 Nikomédie) byl podle křesťanské hagiografie římský voják pocházející z Anatolie, dnešního Turecka, který byl uctíván jako mučedník. Východní církve jej označují jako megalomartyra, arcimučedníka. Je jedním ze čtrnácti svatých pomocníků. Je zvěčněn v „legendě o sv. Jiří a draku“, kde je vylíčen jako drakobijce. Svatý Jiří je patronem Anglie, Černé Hory, Etiopie, Gruzie, Kanady, Katalánska, Řecka, Srbska, měst Barcelony, Bejrútu, Freiburgu, Istanbulu, Janova, Londýna, Lublaně, Moskvy, Vysokého Mýta, Brušperka, ostrovů Gozo a Skyros, a také mnoha profesí, organizací a nemocných lidí. Ve většině zemí se svátek svatého Jiří slaví 23. dubna. V českých zemích, na Slovensku a v Polsku se svátek svatého Jiří slaví až 24. dubna, protože na 23. dubna připadá den umučení svatého Vojtěcha, a tak se svátek svatého Jiří posunul o den později. Sv. Jiří je patronem skautů, jeho svátek 24. dubna (v Česku, jinak v celém skautském světě je to 23. dubna) je jeden ze dvou velkých skautských svátků.

Nový!!: Moskva a Svatý Jiří · Vidět víc »

Svatopluk Koníček

Svatopluk Koníček (též Svatopluk Koníček-Horský, 1866 Vídeň – 1931 Moskva) byl český politik, novinář, podnikatel a knihkupec dlouhodobě žijící a působící v Rusku, posléze člen tzv.

Nový!!: Moskva a Svatopluk Koníček · Vidět víc »

Svatopluk Mrázek

Svatopluk Mrázek (15. ledna 1923 – 5. března 2011) byl český trenér a funkcionář basketbalu.

Nový!!: Moskva a Svatopluk Mrázek · Vidět víc »

Svatoslav Ton

Svatoslav Ton (* 20. října 1978, Brno) je bývalý český atlet, jehož specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Svatoslav Ton · Vidět víc »

Svaz mládeže Karpat

Svaz mládeže Karpat (ZKM) byla levicově zaměřená organizace dětí a mládeže existující na Slovensku v letech 1945 až 1949.

Nový!!: Moskva a Svaz mládeže Karpat · Vidět víc »

Svaz Ruska a Běloruska

Svazový stát Ruska a Běloruska, neoficiálně známý jako Svaz Ruska a Běloruska nebo Unie Ruska a Běloruska, někdy též neoficiálně Rusobelie, je omezená nadnárodní konfederace Ruské federace a Běloruské republiky, případně plánovaný svazový stát, který by měl tvořit společně organizovaný vojenský, politický, celní, ekonomický, měnový a kulturní prostor.

Nový!!: Moskva a Svaz Ruska a Běloruska · Vidět víc »

Svazijsko na letních olympijských hrách

Svazijsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Svazijsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Svět motorů (časopis)

Aero Minor v testu Světa motorů z roku 1948 Svět motorů je český motoristický časopis, který vychází již od roku 1947.

Nový!!: Moskva a Svět motorů (časopis) · Vidět víc »

Světlana Allilujevová

Světlana Josifovna Allilujevová (Светлана Иосифовна Аллилуева, სვეტლანა ალილუევა, později známá jako Lana Peters) (28. února 1926 Moskva – 22. listopadu 2011 Richland Center, Wisconsin) byla nejmladším dítětem a jedinou dcerou sovětského diktátora Josefa Stalina a jeho druhé ženy Naděždy Allilujevové.

Nový!!: Moskva a Světlana Allilujevová · Vidět víc »

Světlana Chodčenkovová

Světlana Chodčenkovová, provdaná Jaglyčová (narozená 21. ledna 1983 Moskva) je ruská divadelní a filmová herečka, která na filmovém plátně debutovala v roce 2003 dramatem Blagoslovitě ženščinu.

Nový!!: Moskva a Světlana Chodčenkovová · Vidět víc »

Světlana Feofanovová

Světlana Jevgenijevna Feofanovová (* 16. července 1980, Moskva) je bývalá ruská atletka, jejíž specializací byl skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Světlana Feofanovová · Vidět víc »

Světlana Gannuškinová

Světlana Alexejevna Gannuškinová (rusky Светлана Алексеевна Ганнушкина, * 6. března 1942) je ruská lidskoprávní aktivistka.

Nový!!: Moskva a Světlana Gannuškinová · Vidět víc »

Světlana Kapaninová

Světlana Vladimirovna Kapaninová (narozená 28. prosince 1968 Ščučinsk, Kokčetavská oblast, dnes Kazachstán) je ruská akrobatická pilotka - accessed February 2008 a sedminásobná absolutní mistryně světa žen v letecké akrobacii.

Nový!!: Moskva a Světlana Kapaninová · Vidět víc »

Světlana Kriveljovová

Světlana Vladimirovna Kriveljovová (* 13. června 1969, Brjansk) je bývalá ruská atletka, olympijská vítězka, mistryně světa a trojnásobná halová mistryně světa ve vrhu koulí.

Nový!!: Moskva a Světlana Kriveljovová · Vidět víc »

Světlana Kuzněcovová

Světlana Alexandrovna Kuzněcovová, rusky: Светла́на Алекса́ндровна Кузнецо́ва, (* 27. června 1985 Leningrad, Sovětský svaz) je ruská profesionální tenistka, vítězka dvou grandslamů ve dvouhře na US Open 2004 a French Open 2009 a dvou v ženské čtyřhře z Australian Open 2005 a 2012.

Nový!!: Moskva a Světlana Kuzněcovová · Vidět víc »

Světlana Lapinová

Světlana Michajlovna Lapinová (rusky: Светлана Михайловна Лапина – Svetlana Michajlovna Lapina; * 12. dubna 1978 Machačkala, Sovětský svaz) je bývalá ruská atletka, která vybojovala na mistrovství světa v Seville 1999 bronzovou medaili ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Světlana Lapinová · Vidět víc »

Světlana Romašinová

Světlana Alexejevna Romašinová (* 21. září 1989 Moskva, Sovětský svaz) je ruská reprezentantka v synchronizovaném plavání.

Nový!!: Moskva a Světlana Romašinová · Vidět víc »

Světlana Savická

Sovětská poštovní známka připomínající misi Sojuz T-7 – Saljut 7 – Sojuz T-5 Světlana Jevgeňjevna Savická (* 8. srpna 1948 Moskva, SSSR) je bývalá sovětská kosmonautka, pilotka a konstruktérka ruské národnosti, mnohonásobná letecká světová přebornice a první žena, která vystoupila do volného vesmírného prostoru.

Nový!!: Moskva a Světlana Savická · Vidět víc »

Světlana Vladimirskaja

Světlana Valerievna Vladimirskaja (nar. 15. prosince 1968) je bývalá ruská zpěvačka původem z Ljubercy, sousedícího s Moskvou.

Nový!!: Moskva a Světlana Vladimirskaja · Vidět víc »

Světlana Zacharovová

Světlana Jurjevna Zacharovová (* 10. června 1979, Luck, Ukrajinská SSR) je ruská baletka, první sólistka Velkého divadla v Moskvě a La Scaly v Miláně.

Nový!!: Moskva a Světlana Zacharovová · Vidět víc »

Světogorsk

Světogorsk (Светогорск, Enso) je město na severozápadě Ruska v Leningradské oblasti.

Nový!!: Moskva a Světogorsk · Vidět víc »

Světová antidopingová agentura

Světová antidopingová agentura (odtud zkratka WADA,, odtud zkratka AMA) je mezinárodní nezávislá organizace zaměřená na boj proti dopingu.

Nový!!: Moskva a Světová antidopingová agentura · Vidět víc »

Světová výstava 1937

Eiffelovou věží. Vlevo německý pavilon, vpravo sovětský pavilon. Okolí německého pavilonu Sovětský pavilon Světová výstava 1937 byla v pořadí 20.

Nový!!: Moskva a Světová výstava 1937 · Vidět víc »

Světová výstava 1967

Logo výstavy tvoří propojené lidské postavy, dá se v něm přečíst i M jako zkratka Montrealu Světová výstava 1967 (také Expo 1967 podle oficiálního názvu 1967 International and Universal Exposition) se konala v Montréalu od 21.

Nový!!: Moskva a Světová výstava 1967 · Vidět víc »

Světové rekordy v atletice

Seznam světových rekordů atletů a atletek podle atletických disciplín.

Nový!!: Moskva a Světové rekordy v atletice · Vidět víc »

Světový festival mládeže a studentstva

Světový festival mládeže a studentstva je název pravidelného mezinárodního setkání mládeže, které organizuje Světová federace demokratické mládeže.

Nový!!: Moskva a Světový festival mládeže a studentstva · Vidět víc »

Světový operní repertoár

Carla Marii von Webera (litografie z doby kolem roku 1822) Jako světový, mezinárodní či standardní operní repertoár se označuje soubor oper uváděných často na významných operních scénách po celém světě.

Nový!!: Moskva a Světový operní repertoár · Vidět víc »

Světový pohár v alpském lyžování 2011/2012

Světový pohár v alpském lyžování 2011/12 byl 46. ročník nejvyšší soutěžní úrovně alpského lyžování.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v alpském lyžování 2011/2012 · Vidět víc »

Světový pohár v alpském lyžování 2012/2013

Světový pohár v alpském lyžování 2012/2013 byl 47. ročník série vrcholných závodů v alpském lyžování organizovaný Mezinárodní lyžařskou federací.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v alpském lyžování 2012/2013 · Vidět víc »

Světový pohár v běhu na lyžích 1989/1990

Světový pohár v běhu na lyžích 1989/90 byl devátým ročníkem Světového poháru v běhu na lyžích pod záštitou Mezinárodní lyžařské federace (FIS).

Nový!!: Moskva a Světový pohár v běhu na lyžích 1989/1990 · Vidět víc »

Světový pohár v běhu na lyžích 2011/2012

Světový pohár v běhu na lyžích 2011/12 byl seriál závodů nejvyšší úrovně v běhu na lyžích.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v běhu na lyžích 2011/2012 · Vidět víc »

Světový pohár v judu 2009

Světový pohár (SP) v judu za rok 2009 tvořily turnaje Grand Slam/Prix, kontinentální turnaje světového poháru a turnaj mistrů.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v judu 2009 · Vidět víc »

Světový pohár v judu 2010

Světový pohár (SP) v judu za rok 2010 tvořily turnaje Grand Slam/Prix, kontinentální turnaje světového poháru a turnaj mistrů.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v judu 2010 · Vidět víc »

Světový pohár v judu 2011

Světový pohár (SP) v judu za rok 2011 tvořily turnaje Grand Slam/Prix, kontinentální turnaje světového poháru a turnaj mistrů.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v judu 2011 · Vidět víc »

Světový pohár v judu 2012

Světový pohár (SP) v judu tvoří během roku turnaje, na kterých se bojuje především o body ke kvalifikaci na olympijské hry.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v judu 2012 · Vidět víc »

Světový pohár v judu 2013

Světový pohár v judu tvořila v roce 2013 série turnajů Grand Slam/Grand Prix, otevřené kontinentální turnaje a finále světového poháru neboli turnaj mistrů, na kterém startují nejlepší judisté dané sezóny podle nasbíraných bodů.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v judu 2013 · Vidět víc »

Světový pohár v rychlobruslení 2006/2007

Světový pohár v rychlobruslení 2006/2007 byl 22.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v rychlobruslení 2006/2007 · Vidět víc »

Světový pohár v rychlobruslení 2008/2009

Světový pohár v rychlobruslení 2008/2009 byl 24.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v rychlobruslení 2008/2009 · Vidět víc »

Světový pohár v rychlobruslení 2010/2011

Světový pohár v rychlobruslení 2010/2011 byl 26.

Nový!!: Moskva a Světový pohár v rychlobruslení 2010/2011 · Vidět víc »

Světový pohár ve sportovní gymnastice

Světový pohár ve sportovní gymnastice (Artistic Gymnastics World Cup) je série vrcholných závodů ve sportovní gymnastice organizovaná pod hlavičkou Mezinárodní gymnastické federace (FIG), která sídlí ve švýcarském Lausanne.

Nový!!: Moskva a Světový pohár ve sportovní gymnastice · Vidět víc »

Světový pohár ve sportovním lezení

Světový pohár ve sportovním lezení (anglicky: IFSC Climbing Worldcup, IFSC Boulder Worldcup, slovinsky: Svetovni pokal v športnem plezanju) je série lezeckých závodů, které vyhlašuje a organizuje Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC).

Nový!!: Moskva a Světový pohár ve sportovním lezení · Vidět víc »

Světový pohár ve sportovním lezení 2018

Světový pohár ve sportovním lezení 2018 probíhal v 9 zemích, v lezení na obtížnost a v boulderingu proběhlo 7 závodů, v lezení na rychlost 8.

Nový!!: Moskva a Světový pohár ve sportovním lezení 2018 · Vidět víc »

Světový pohár ve sportovním lezení 2019

Světový pohár ve sportovním lezení 2019 se koná v 8 zemích, v každé disciplíně (lezení na obtížnost, rychlost a bouldering) proběhne 6 závodů.

Nový!!: Moskva a Světový pohár ve sportovním lezení 2019 · Vidět víc »

Sverdlovská oblast

Sverdlovská oblast je federální subjekt Ruské federace (oblast).

Nový!!: Moskva a Sverdlovská oblast · Vidět víc »

Svetlana Feodulova

Svetlana Valerjevna Feodulova (rusky Светлана Валерьевна Феодулова; * 12. května 1987, Moskva, Sovětský svaz) ruská operní pěvkyně, koloraturní sopranistka, žena s nejvyšším hlasem v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Svetlana Feodulova · Vidět víc »

Svetlana Gundarenková

Svetlana Gundarenková, (* 23. června 1969 Čeljabinsk) je bývalá reprezentantka Sovětského svazu a Ruska v judu a sambu.

Nový!!: Moskva a Svetlana Gundarenková · Vidět víc »

Svetlana Loboda

Svitlana Serhijivna Loboda, také Svetlana Loboda, ukrajinsky Світлана Сергіiвна Лобода (* 18. října 1982 Kyjev, Sovětský svaz) je ukrajinská zpěvačka, moderátorka a bývalá členka populární dívčí skupiny VIA Gra, známé v mimo rusky mluvící prostor jako Nu Virgos.

Nový!!: Moskva a Svetlana Loboda · Vidět víc »

Svetlyj

Svetlyj (rusky Светлый) do roku 1946 německy Zimmerbude (litevsky Cimerbūdė; polsky Buda) je město v Zelenogradském rajónu v Kaliningradské oblasti (dříve Východní Prusko), exklávě Ruské federace, ležící na jihu Sambijského poloostrova při pobřeží Viselského zálivu.

Nový!!: Moskva a Svetlyj · Vidět víc »

Sviblovo (stanice metra v Moskvě)

Nástupiště stanice Nástupiště stanice Sviblovo je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Sviblovo (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Svjatoslav Richter

Svjatoslav Teofilovič Richter či poruštěně Richtěr (rusky, Žytomyr, Ruské impérium – 1. srpna 1997 Moskva) byl sovětský pianista rusko-německého původu, považovaný za jednoho z největších pianistů 20. století.

Nový!!: Moskva a Svjatoslav Richter · Vidět víc »

Svjatoslav Vsevolodovič

Svjatoslav Vsevolodovič (27. března 1196 – 3. února 1252, Jurjev-Polskij) byl kníže novogorodský (1200–1205, 1207–1210), jurjevský (1214–1228) a velkokníže vladimirsko-suzdalský (1246–1248).

Nový!!: Moskva a Svjatoslav Vsevolodovič · Vidět víc »

Svobodné území Terst

Svobodné území Terst (italsky Territorio Libero di Trieste, slovinsky Svobodno tržaško ozemlje, srbochorvatsky Slobodni teritorij Trsta) byl městský stát ležící na pobřeží Jaderského moře mezi Itálií a Jugoslávií zřízený Radou bezpečnosti Organizace spojených národů a spravovaný jmenovaným vojenským guvernérem velícím zde umístěným mírovým jednotkám.

Nový!!: Moskva a Svobodné území Terst · Vidět víc »

Svobodnyj (město)

Svobodnyj je město v Amurské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Svobodnyj (město) · Vidět víc »

Svržený démon

Svržený démon (rusky Демон поверженный) je obraz ruského malíře Michaila Alexandroviče Vrubela.

Nový!!: Moskva a Svržený démon · Vidět víc »

Sydir Kovpak

Sydir Artěmovyč Kovpak (ukrajinsky:, rusky:, 7. června / 26. května podle juliánského kalendáře 1887 – 11. prosince 1967) byl jeden z nejvýznamnějších velitelů sovětských partyzánů během druhé světové války, důležitý člen komunistické strany na Ukrajině a dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Sydir Kovpak · Vidět víc »

Syktyvkar

Syktyvkar (rusky a zyrjansky Сыктывка́р), do roku 1930 Usť-Sysolsk (Усть-Сысольск), je město na severovýchodě evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Syktyvkar · Vidět víc »

Sylvia Mason-James

Sylvia Mason-James je britská zpěvačka, která spolupracuje jako vokalistka s mnoha dalšími umělci.

Nový!!: Moskva a Sylvia Mason-James · Vidět víc »

Symeon (Šostackyj)

Symeon (světským jménem: Volodymyr Ivanovyč Šostackyj; * 3. listopadu 1962, Rajkivci) je ukrajinský duchovní Pravoslavné církve Ukrajiny a metropolita vinnycký a barský.

Nový!!: Moskva a Symeon (Šostackyj) · Vidět víc »

Syntezátor

Syntezátor Micromoog Syntezátor, syntetizátor nebo syntetizér (někdy také syntezér), v muzikantském slangu synťák, je elektronický hudební nástroj, který tvoří výsledný zvuk syntézou.

Nový!!: Moskva a Syntezátor · Vidět víc »

Syrská arabská tisková agentura

Syrská arabská tisková agentura (zkratka SANA) je zpravodajská agentura v Sýrii.

Nový!!: Moskva a Syrská arabská tisková agentura · Vidět víc »

T-72

T-72 je druhá generace sovětských hlavních bojových tanků.

Nový!!: Moskva a T-72 · Vidět víc »

Taťána Arntgolc

Taťána Albertovna Arntgolc Татья́на Альбе́ртовна Арнтго́льц (*18. března 1982 Kaliningrad) je ruská divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Moskva a Taťána Arntgolc · Vidět víc »

Taťána Ščepkinová-Kuperniková

Taťána Lvovna Ščepkinová-Kuperniková, rusky: Татья́на Льво́вна Ще́пкина-Купе́рник (24. ledna 1874 Moskva – 27. července 1952 Moskva) byla ruská spisovatelka, dramatička a překladatelka.

Nový!!: Moskva a Taťána Ščepkinová-Kuperniková · Vidět víc »

Taťána Golikovová

Taťána Alexejevna Golikovová (* 9. února 1966, Mytišči) je ruská ekonomka a politička, od května 2018 místopředsedkyně vlády Ruské federace pro sociální politiku, práci, zdravotnictví a důchodové zabezpečení.

Nový!!: Moskva a Taťána Golikovová · Vidět víc »

Taťána Golovinová

Taťána Golovinová (rusky: Татьяна Головина; narozená 25. ledna 1988 Moskva) je bývalá francouzská profesionální tenistka ruského původu, která na okruhu WTA hrála v letech 2002–2008.

Nový!!: Moskva a Taťána Golovinová · Vidět víc »

Taťána Rjabkinová

Taťána Rjabkinová roz.

Nový!!: Moskva a Taťána Rjabkinová · Vidět víc »

Taťjana Averinová

Taťjana Borisovna Averinová (25. června 1950 Gorkij, Ruská SFSR – 22. srpna 2001 Moskva), rodným jménem Barabašová, byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Taťjana Averinová · Vidět víc »

Taťjana Bajevová

Taťjana Bajevová rusky Татьяна Александровна Баева (* 7. ledna 1947, Norilsk) je ruská disidentka a jedna z účastnic demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.

Nový!!: Moskva a Taťjana Bajevová · Vidět víc »

Taťjana Logunovová

Taťjana Jurijevna Logunovová (* 3. července 1980 Moskva, Sovětský svaz) je ruská sportovní šermířka, která se specializuje na šerm kordem.

Nový!!: Moskva a Taťjana Logunovová · Vidět víc »

Taťjana Lysenková (atletka)

Taťjana Viktorovna Lysenková, (* 9. října 1983 Batajsk, Rostovská oblast) je ruská atletka, dvojnásobná mistryně světa a mistryně Evropy v hodu kladivem.

Nový!!: Moskva a Taťjana Lysenková (atletka) · Vidět víc »

Taťjana Ovečkinová

Taťjana Ovečkinová (Татьяна Николаевна Овечкина; * 19. března 1950 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá sovětská basketbalistka, sovětská reprezentantka.

Nový!!: Moskva a Taťjana Ovečkinová · Vidět víc »

Taťjana Samojlovová

Taťjana Jevgeněvna Samojlovová (rusky; 4. května 1934 Leningrad – 4. května 2014 Moskva) byla ruská divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Moskva a Taťjana Samojlovová · Vidět víc »

Taťjana Sněžina

Taťjana Sněžina (14. května 1972 Vorošilovgrad – 21. srpna 1995, 106. kilometr trasy Barnaul–Novosibirsk) byla ruská hudební skladatelka a zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Taťjana Sněžina · Vidět víc »

Taťjana Talyševová

Taťjana Talyševová (Татьяна Талышева, * 15. října 1937 Barnaul) je sovětská atletka, která startovala hlavně v skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Taťjana Talyševová · Vidět víc »

Taťjana Tarasovová

Sashu Cohenovou Taťjana Anatoljevna Tarasovová (* 13. února 1947 Moskva) je ruská krasobruslařská trenérka a choreografka.

Nový!!: Moskva a Taťjana Tarasovová · Vidět víc »

Tadeusz Ślusarski

Tadeusz Ślusarski (19. května 1950, Żary – 17. srpna 1998, Ostromice) byl polský atlet, olympijský vítěz a dvojnásobný halový mistr Evropy ve skoku o tyči.

Nový!!: Moskva a Tadeusz Ślusarski · Vidět víc »

Tadeusz Kondrusiewicz

Mons.

Nový!!: Moskva a Tadeusz Kondrusiewicz · Vidět víc »

Taganrog

Taganrog (rusky Таганрог; ukrajinsky Таганрoг, Таганріг) je přístavní město u Azovského moře spadající pod Rostovskou oblast Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Taganrog · Vidět víc »

Tagansko-Krasnopresněnskaja (linka metra v Moskvě)

Tagansko-Krasnopresněnskaja je jedna z linek moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Tagansko-Krasnopresněnskaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Tahir Salahov

Tahir Salahov (plným jménem: Tahir Teymur oğlu Salahov; 29. listopadu 1928 Baku – 21. května 2021) byl ázerbájdžánský a sovětský malíř.

Nový!!: Moskva a Tahir Salahov · Vidět víc »

Tajšet

Tajšet je město na Sibiři, v Irkutské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Tajšet · Vidět víc »

Talův memoriál

Talův memoriál (Мемориал Таля) je mezinárodní šachový turnaj, který se koná v Rusku od roku 2006.

Nový!!: Moskva a Talův memoriál · Vidět víc »

Taldom

Taldom je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Taldom · Vidět víc »

Tallinn

Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs, rusky azbukou Таллин či Таллинн) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře.

Nový!!: Moskva a Tallinn · Vidět víc »

Talnach

Talnach byl do roku 2005 městem, než byl spolu s Kajerkanem administrativně připojen k Norilsku, je jeho satelitním městem.

Nový!!: Moskva a Talnach · Vidět víc »

Tamara Kotvalová

Tamara Kotvalová, rozená Tamara Nálepková (* 13. září 1963 Varšava) je česká podnikatelka, majitelka butiků Carollinum.

Nový!!: Moskva a Tamara Kotvalová · Vidět víc »

Tamara Kuzminová

Tamara Andrejevna Kuzminová (* 29. června 1936, Moskva, Sovětský svaz) je ruská historička filozofie.

Nový!!: Moskva a Tamara Kuzminová · Vidět víc »

Tamara Pressová

Tamara Pressová (10. května 1937, Charkov, USSR - 26. dubna 2021, Moskva, Rusko) byla sovětská atletka, trojnásobná olympijská vítězka.

Nový!!: Moskva a Tamara Pressová · Vidět víc »

Tamara Samsonovová

Tamara Mitrofanovna Samsonovová (* 5. února 1947 Užur), též známa jako The Granny Ripper nebo Baba Jaga, je ruská sériová vražedkyně, která byla zatčena v červenci 2015 pro podezření ze spáchání dvou velmi krutých vražd.

Nový!!: Moskva a Tamara Samsonovová · Vidět víc »

Tambej

Tambej je osada v Jamalském okrese v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Tambej · Vidět víc »

Tambov

Tambov je městem ve středním Rusku ležícím necelých 500 km jihovýchodně od Moskvy na řece Cně (povodí Volhy).

Nový!!: Moskva a Tambov · Vidět víc »

Tambovská oblast

Tambovská oblast je jedna z oblastí (federálních subjektů) ve středním Rusku.

Nový!!: Moskva a Tambovská oblast · Vidět víc »

Tamerlan Bašajev

Tamerlan Bašajev (* 22. dubna 1996) je ruský zápasník–judista čečenské národnosti.

Nový!!: Moskva a Tamerlan Bašajev · Vidět víc »

Tanec (Matisse)

Tanec (La Danse) je jeden ze dvou velkých dekorativních panelů, které vytvořil v roce 1910 Henri Matisse na objednávku ruského podnikatele a uměleckého sběratele Sergeje Ščukina, s nímž udržoval přátelské vztahy.

Nový!!: Moskva a Tanec (Matisse) · Vidět víc »

Tanzanie na letních olympijských hrách

Tanzanie na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Tanzanie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Tanzanie na Letních olympijských hrách 1980

Tanzanie se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Tanzanie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Tarasios

Svatý Tarasios (řecky Ταράσιος; asi 730 - 25. února 806) byl ekumenický patriarcha Konstantinopole od 25.

Nový!!: Moskva a Tarasios · Vidět víc »

Tarko-Sale

Tarko-Sale je okresní město v Purovském okrese v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Tarko-Sale · Vidět víc »

TAROM

TAROM (rumunsky Transporturile Aeriene Române) je rumunská národní letecká společnost a vlajkový dopravce.

Nový!!: Moskva a TAROM · Vidět víc »

Tarquinia Molzová

Tarquinia Molza (1. listopadu 1542 – 8. srpna 1617) byla italská renesanční básnířka, zpěvačka a přírodovědec.

Nový!!: Moskva a Tarquinia Molzová · Vidět víc »

TASS

ITAR-TASS (rusky: Информационное телеграфное агентство России – Телеграфное агентство Советского Союза, česky: Informační tisková agentura Ruska – Telegrafní agentura Sovětského svazu) je ruská státní zpravodajská agentura.

Nový!!: Moskva a TASS · Vidět víc »

TAT-1

TAT-1 (Transatlantic No. 1) byl první telefonní podmořský kabel položený přes Atlantský oceán.

Nový!!: Moskva a TAT-1 · Vidět víc »

Tataři

V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.

Nový!!: Moskva a Tataři · Vidět víc »

Tatarstán

Tatarstán je jednou z republik Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Tatarstán · Vidět víc »

Tatjana Andropova

Tatjana Filippovna Andropova (roz. Lebedeva, 1917 – 1991) byla druhou ženou generálního tajemníka KSSS Jurije Andropova.

Nový!!: Moskva a Tatjana Andropova · Vidět víc »

Tatjana Gerasimovová

Tatjana Jurjevna Gerasimovová (narozená 9. dubna 1981, Moskva, Sovětský svaz), je ruská novinářka, televizní moderátorka a zpěvačka.

Nový!!: Moskva a Tatjana Gerasimovová · Vidět víc »

Tatjana Kuzněcovová

Tatjana Viktorovna Kuzněcovová (28. listopadu 1946 v satelitním městě Krasnogorsk moskevské oblasti, RSFSR, Sovětský svaz) je sovětsko-ruská filosofka, doktor filosofických věd a vysokoškolská pedagožka.

Nový!!: Moskva a Tatjana Kuzněcovová · Vidět víc »

Tatra K2

Tatra K2 je dvoučlánková tramvaj, která byla vyráběna v letech 1967 (prototypy v roce 1966) až 1983 v podniku ČKD Praha, závod Tatra Smíchov a která byla odvozena od standardního vozu Tatra T3.

Nový!!: Moskva a Tatra K2 · Vidět víc »

Tatra KT8D5

Tatra KT8D5 je tříčlánková tramvaj, kterou vyráběl závod Tatra Smíchov podniku ČKD mezi lety 1986 a 1993 (prototypy již 1984).

Nový!!: Moskva a Tatra KT8D5 · Vidět víc »

Tatra T2

Tatra T2 (původním pravopisem TII) je typ československé tramvaje vyráběné podniky Tatra Smíchov a ČKD Stalingrad v letech 1955–1962.

Nový!!: Moskva a Tatra T2 · Vidět víc »

Tatra T3

Interiér vozu T3D v německém městě Chemnitz Tatra T3 (projekt a prototyp označován původně TIII) je typ československé tramvaje, vyráběný od začátku 60.

Nový!!: Moskva a Tatra T3 · Vidět víc »

Tatra T3RF

Tatra T3RF je model české tramvaje od firmy ČKD Dopravní systémy.

Nový!!: Moskva a Tatra T3RF · Vidět víc »

Tatra T6B5

Tatra T6B5 (podtyp tramvaje T6, v bývalém Sovětském svazu označovány jako T3M) je typ tramvaje vyráběné v československém (později českém) podniku ČKD Tatra od poloviny 80.

Nový!!: Moskva a Tatra T6B5 · Vidět víc »

Tatra T7B5

Tatra T7B5 (podtyp tramvaje T7) je model tramvaje vyráběný společností ČKD Praha, závod Tatra Smíchov na přelomu 80.

Nový!!: Moskva a Tatra T7B5 · Vidět víc »

Tatu (popové duo)

Tatu (stylizovaná verze t.A.T.u., Тату) bylo ruské popové duo, které tvořily členky Lena Katinová a Julia Volkovová.

Nový!!: Moskva a Tatu (popové duo) · Vidět víc »

Tazovskij

Tazovskij je osada v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Tazovskij · Vidět víc »

Tăng Tuyết Minh

Tăng Tuyết Minh (říjen 1905 – 14. listopadu 1991) byla manželka vietnamského komunistického vůdce Ho Či Mina.

Nový!!: Moskva a Tăng Tuyết Minh · Vidět víc »

Těremský palác

Těremský palác je jeden z paláců Moskevského kremlu.

Nový!!: Moskva a Těremský palác · Vidět víc »

Třebíčské astronomické hodiny

Pohled na Třebíčské astronomické hodiny Třebíčské astronomické hodiny („třebíčský orloj“) jsou trvale instalovány před Hvězdárnou Třebíč.

Nový!!: Moskva a Třebíčské astronomické hodiny · Vidět víc »

Třetí Československá republika

Třetí Československá republika označuje politický systém poválečného období Československa v letech 1945–1948 (následující po první republice, jež skončila Mnichovskou konferencí, a druhé republice, končící vyhlášením slovenské samostatnosti 14. března 1939 a následným zřízením Protektorátu Čechy a Morava).

Nový!!: Moskva a Třetí Československá republika · Vidět víc »

Třetí pětiletka (Albánie)

Třetí pětiletka probíhala v Albánii v letech 1961 – 1965.

Nový!!: Moskva a Třetí pětiletka (Albánie) · Vidět víc »

Tři sestry (divadelní hra)

Tři sestry je drama, které napsal v roce 1900 ruský spisovatel Anton Pavlovič Čechov.

Nový!!: Moskva a Tři sestry (divadelní hra) · Vidět víc »

Tbiliský masakr

Tbiliský masakr (též tragédie z 9. dubna nebo tbiliská tragédie) byl brutální zásah sovětských vojenských jednotek proti demonstrantům v hlavním městě tehdejší Gruzínské SSR Tbilisi.

Nový!!: Moskva a Tbiliský masakr · Vidět víc »

Tchaj-wan na letních olympijských hrách

Tchaj-wan na letních olympijských hrách startuje od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Tchaj-wan na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Technický a zkušební ústav stavební Praha

Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. (TZÚS Praha, s.p.), je největší zkušební a certifikační organizací v České republice v oblasti posuzování shody stavebních výrobků, mezinárodně uznávaný poskytovatel komplexních služeb v této i jiných oblastech, významný partner výrobců, dovozců, projektantů a realizátorů staveb, veřejné správy, výzkumné a vývojové sféry, člen řady národních i mezinárodních organizací, aktivní účastník procesu tvorby technických předpisů a norem.

Nový!!: Moskva a Technický a zkušební ústav stavební Praha · Vidět víc »

Teheránská konference

Teheránská konference (s krycím názvem Eureka) byla jednou z vrcholných spojeneckých konferencí druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Teheránská konference · Vidět víc »

Teimuraz Gabašvili

Teimuraz Gabašvili (* 23. května 1985 v Tbilisi, Sovětský svaz, dnes Gruzie) je ruský profesionální tenista gruzínského původu, který na okruh ATP World Tour vstoupil v roce 2001.

Nový!!: Moskva a Teimuraz Gabašvili · Vidět víc »

Telegrafie

Telegrafie (z řeckých slov tele (τηλε).

Nový!!: Moskva a Telegrafie · Vidět víc »

Teleradio-Moldova

TeleRadio-Moldava (TRM) je moldavský státní rozhlasový a televizní vysílatel.

Nový!!: Moskva a Teleradio-Moldova · Vidět víc »

Televizní věž na Kamzíku

náhled Televizní věž Kamzík je televizní věž v Bratislavě na vrchu Kamzík v Malých Karpatech v oblasti nazývané Koliba v nadmořské výšce 433 m. Je nejvyšší stavbou v Bratislavě.

Nový!!: Moskva a Televizní věž na Kamzíku · Vidět víc »

Televizní věž Ostankino

Televizní věž Ostankino (– Ostankinskaja telebašňa) je betonová televizní věž v severní části Moskvy, a zároveň nejvyšší stavba v Evropě.

Nový!!: Moskva a Televizní věž Ostankino · Vidět víc »

Televizní věž v Kyjevě

Televizní věž v Kyjevě je 385 metrů vysoká televizní věž v Kyjevě.

Nový!!: Moskva a Televizní věž v Kyjevě · Vidět víc »

Telman Gdljan

Telman Chorenovič Gdljan (rusky Те́льман Хоре́нович Гдлян, arménsky Թելման Գդլյան, * 20. prosince 1940 Bolšoj Samsar, Gruzínská sovětská socialistická republika) je ruský právník a politik arménského původu.

Nový!!: Moskva a Telman Gdljan · Vidět víc »

Teng Siao-pching

Teng Siao-pching (22. srpna 1904 Sie-sing – 19. února 1997 Peking) byl čínský komunistický politik a reformátor.

Nový!!: Moskva a Teng Siao-pching · Vidět víc »

Tengiz Abuladze

Tengiz Abuladze (gruzínsky თენგიზ აბულაძე; rusky Тенгиз Евгеньевич Абуладзе) (31. ledna 1924, Kutaisi – 6. března 1994, Tbilisi) byl gruzínský filmový režisér.

Nový!!: Moskva a Tengiz Abuladze · Vidět víc »

Tengiz Kitovani

Tengiz Kitovani (gruzínsky თენგიზ კიტოვანი) (9. června 1938 – 13. listopadu 2023) byl gruzínský vojenský velitel a politik.

Nový!!: Moskva a Tengiz Kitovani · Vidět víc »

Tenisová sezóna Rogera Federera 2002

Tenisová sezóna Rogera Federera 2002 znamenala pro švýcarského tenistu zisk tří singlových a dvou deblových titulů na okruhu ATP Tour.

Nový!!: Moskva a Tenisová sezóna Rogera Federera 2002 · Vidět víc »

Teodor Ojzerman

Teodor Il'jič Ojzerman (14. května (1. května podle juliánského kalendáře) 1914, Petroverovka - 25. března 2017, Moskva) byl sovětský a ruský historik filosofie židovského původu, doktor filosofických věd, vysokoškolský profesor, akademik Ruské akademie věd.

Nový!!: Moskva a Teodor Ojzerman · Vidět víc »

Teodor Rotrekl

Teodor Rotrekl (1. června 1923 Brno – 1. září 2004 Praha) byl český výtvarník a ilustrátor, věnoval se především žánru sci-fi, ale i naučné literatuře pro děti.

Nový!!: Moskva a Teodor Rotrekl · Vidět víc »

Teorie dvojí pravdy

Teorie „dvou pravd“ je jedno z řešení otázky o vztahu rozumu a víry, filozofie a teologie.

Nový!!: Moskva a Teorie dvojí pravdy · Vidět víc »

Tereka madagaskarská

Tereka madagaskarská (Erymnochelys madagascariensis), známá též jako Rere, je kriticky ohrožený druh sladkovodní želvy z čeledi terekovitých, která se endemicky vyskytuje na Madagaskaru.

Nový!!: Moskva a Tereka madagaskarská · Vidět víc »

Teresa Saporitiová

Teresa Saporitiová, Bondiniová a později též Codecasová (italsky Teresa Saporiti, Bondini a Codecasa asi 12. března 1763, Bari – 17. března 1869, Milán) byla italská operní sopranistka působící v Praze.

Nový!!: Moskva a Teresa Saporitiová · Vidět víc »

Tereza Smitková

Tereza Smitková (* 10. října 1994) je česká profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Tereza Smitková · Vidět víc »

Tereza Stolzová

Tereza Stolzová (též Teresa Stolz, 2. června 1834, Kostelec nad Labem farnosti Kostelec nad Labem, Rakouské císařství – 22. srpna 1902, Milán, Italské království) byla česká operní pěvkyně, blízká přítelkyně Giuseppe Verdiho a legendární představitelka Aidy.

Nový!!: Moskva a Tereza Stolzová · Vidět víc »

Teroristický útok na letišti Domodědovo

letiště Domodědovo Teroristický útok na letišti Domodědovo byl sebevražedný útok, který se stal 24. ledna 2011 na moskevském letišti Domodědovo.

Nový!!: Moskva a Teroristický útok na letišti Domodědovo · Vidět víc »

Tetris

Tetris je počítačová hra, kterou vyvinul roku 1984 ruský programátor a vývojář Alexej Pažitnov inspirován stolní hrou pentomino, když pracoval na moskevské akademii věd.

Nový!!: Moskva a Tetris · Vidět víc »

Thajsko na letních olympijských hrách

Thajsko na letních olympijských hrách startuje od roku 1952.

Nový!!: Moskva a Thajsko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

The Circus Starring: Britney Spears

The Circus Starring: Britney Spears (často označováno pouze jako Circus Tour) je šesté koncertní turné americké zpěvačky Britney Spears.

Nový!!: Moskva a The Circus Starring: Britney Spears · Vidět víc »

The Dark Side of the Moon Live

Skupina Rogera Waterse při závěrečném potlesku (Barcelona, 21. dubna 2007) The Dark Side of the Moon Live bylo čtvrté sólové turné britského baskytaristy a zpěváka Rogera Waterse, uspořádané v letech 2006–2008.

Nový!!: Moskva a The Dark Side of the Moon Live · Vidět víc »

The Day Will Come

The Day Will Come je divadelní hra, kterou napsal Leo Birinski ve Spojených státech.

Nový!!: Moskva a The Day Will Come · Vidět víc »

The Delta Machine Tour

The Delta Machine Tour bylo celosvětové koncertní turné anglické elektronické hudební skupiny Depeche Mode na podporu 13.

Nový!!: Moskva a The Delta Machine Tour · Vidět víc »

The Fame Ball Tour

The Fame Ball bylo první koncertní turné americké zpěvačky Lady Gaga na podporu jejího debutového alba The Fame (2008).

Nový!!: Moskva a The Fame Ball Tour · Vidět víc »

The Holy Devil (Rasputin)

The Holy Devil (Rasputin) je divadelní hra, kterou napsal dramatik a scenárista Leo Birinski.

Nový!!: Moskva a The Holy Devil (Rasputin) · Vidět víc »

The Iron Petticoat

The Iron Petticoat je britská romantická komedie z roku 1956.

Nový!!: Moskva a The Iron Petticoat · Vidět víc »

The Kissworld Tour

The Kissworld Tour bylo koncertní turné americké rockové skupiny Kiss po Severní Americe a Evropě.

Nový!!: Moskva a The Kissworld Tour · Vidět víc »

The Razors Edge World Tour

The Razors Edge World Tour bylo koncertní turné australské hardrockové skupiny AC/DC, které sloužilo jako propagace studiového alba The Razors Edge. Jednalo se o první turné skupiny na, kterém vystupoval bubeník Chris Slade.

Nový!!: Moskva a The Razors Edge World Tour · Vidět víc »

The Singles Tour

The Singles Tour bylo v roce 1998 koncertní turné britské hudební skupiny Depeche Mode na podporu alba The Singles 86>98, které vyšlo 28.

Nový!!: Moskva a The Singles Tour · Vidět víc »

The Wall Live (turné)

The Wall Live bylo páté sólové koncertní turné britského baskytaristy a zpěváka Rogera Waterse, které proběhlo v letech 2010 až 2013.

Nový!!: Moskva a The Wall Live (turné) · Vidět víc »

The White Crow

The White Crow je britsko-francouzský hraný film z roku 2018, který režíroval Ralph Fiennes podle románu Rudolf Nureyev: The Life Julie Kavanagh.

Nový!!: Moskva a The White Crow · Vidět víc »

Theodor Černý

Theodor Černý (* 18. ledna 1957 Kadaň) je český cyklista, reprezentant bývalého Československa, v jehož dresu vybojoval spolu s Martinem Pencem, Jiřím Pokorným a Igorem Slámou bronzovou medaili ve stíhacím závodě mužstev na 4000 metrů v dráhové cyklistice na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Theodor Černý · Vidět víc »

Theofanés Řek

Theofanés Řek, rusky Феофа́н Грек (Feofan Grek), řecky Θεοφάνης (asi 1340 Konstantinopol – asi 1410 Moskva) byl byzantský malíř působící v závěru života (natrvalo asi od 1390) v Rusku.

Nový!!: Moskva a Theofanés Řek · Vidět víc »

Thiago Braz da Silva

Thiago Braz da Silva (* 16. prosince 1993) je brazilský atlet, který se specializuje na skok o tyči.

Nový!!: Moskva a Thiago Braz da Silva · Vidět víc »

Thierry Vigneron

Thierry Vigneron (* 9. března 1960, Gennevilliers) je bývalý francouzský sportovec, atlet, který získal na letních olympijských hrách v Los Angeles 1984 bronzovou medaili ve skoku o tyči.

Nový!!: Moskva a Thierry Vigneron · Vidět víc »

Thomas Blaschek

Thomas Blaschek (* 5. dubna 1981 Gera) je bývalý německý atlet, který se věnoval krátkým překážkovým běhům.

Nový!!: Moskva a Thomas Blaschek · Vidět víc »

Thomas Munkelt

Thomas Munkelt (* 3. srpna 1952 Borna, Německo) je bývalý německý atlet, sprinter, který reprezentoval tehdejší NDR.

Nový!!: Moskva a Thomas Munkelt · Vidět víc »

Thongloun Sisoulith

Thongloun Sisoulith (* 10. listopadu 1945, provincie Houaphanh) je laoský historik a politik, od 22.

Nový!!: Moskva a Thongloun Sisoulith · Vidět víc »

Tia Hellebautová

Tia Hellebautová (* 16. února 1978, Antverpy) je belgická atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Tia Hellebautová · Vidět víc »

Tichon (patriarcha moskevský)

Svatý patriarcha Tichon Posvětitel, narozen jako Vasilij Ivanovič Běllavin (rusky Тихон, vlastním jménem Василий Иванович Беллавин, 31. ledna 1865 Toropec – 7. dubna 1925 Moskva) byl v letech 1917 až 1925 jedenáctým patriarchou moskevským a celé Rusi.

Nový!!: Moskva a Tichon (patriarcha moskevský) · Vidět víc »

Tichon (Vasilevskij)

Tichon (světským jménem: Nikolaj Pavlovič Vasilevskij; 13. května 1867, Poltava – 17. července 1926, Voroněž) byl ruský pravoslavný duchovní, osobnost renovacionismu, metropolita voroněžský a do roku 1922 biskup Ruské pravoslavné církve.

Nový!!: Moskva a Tichon (Vasilevskij) · Vidět víc »

Tichon Nikolajevič Chrennikov

Tichon Nikolajevič Chrennikov (28. května jul. / 10. června greg. 1913 Jelec – 14. srpna 2007 Moskva) byl ruský hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Moskva a Tichon Nikolajevič Chrennikov · Vidět víc »

Tigran Mansurjan

Tigran Mansurjan, 2015 Tigran Mansurjan (také Tigran Yeghiayi Mansurian, arménsky Տիգրան Եղիայի Մանսուրյան; narozen 27. ledna 1939, Bejrút v Libanonu) je přední arménský skladatel klasické hudby a filmových partitur.

Nový!!: Moskva a Tigran Mansurjan · Vidět víc »

Tigran Petrosjan

Tigran Vartanovič Petrosjan (17. června 1929 – 13. srpna 1984) byl arménský šachista, mistr světa v šachu v letech 1963 až 1969 hrající za Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Tigran Petrosjan · Vidět víc »

Tiksi

Tiksi (rusky: Тикси) je sídlo městského typu v republice Sacha na Dálném východě v Rusku.

Nový!!: Moskva a Tiksi · Vidět víc »

Timati

Timur Ildarovič Junusov, lépe znám pod pseudonymem Timati a Mr.

Nový!!: Moskva a Timati · Vidět víc »

Timofej Kožuchov

Timofej Kožuchov (* 20. června 2000, Moskva) je ruský emigrant a český influencer a youtuber.

Nový!!: Moskva a Timofej Kožuchov · Vidět víc »

Timofej Sapronov

Timofej Vladimirovič Sapronov (16. dubna 1887, Moskva – 28. září 1937, Verchněuralsk) byl ruský bolševický revolucionář a sovětský politik.

Nový!!: Moskva a Timofej Sapronov · Vidět víc »

Tirana

Tirana (albánsky Tiranë, v gegském dialektu Tirona/Tiron) je hlavní a největší město Albánie.

Nový!!: Moskva a Tirana · Vidět víc »

Tituly a vyznamenání Andreje Grečka

Andrej Grečko v uniformě s řadou vyznamenání včetně dvou ''Zlatých hvězd'' Hrdiny Sovětského svazu Andrej Antonovič Grečko, sovětský voják, maršál Sovětského svazu a politik, obdržel během života řadu sovětských i zahraničních řádů a medailí.

Nový!!: Moskva a Tituly a vyznamenání Andreje Grečka · Vidět víc »

Tituly a vyznamenání Jurije Ljubimova

Pracovna Jurije Ljubimova v Divadle na Tagance Jurij Petrovič Ljubimov, ruský divadelní herec, režisér a ředitel divadla Na Tagance během svého života obdržel řadu sovětských, ruských i zahraničních vyznamenání a ocenění jak státních tak nestátních.

Nový!!: Moskva a Tituly a vyznamenání Jurije Ljubimova · Vidět víc »

Tituly a vyznamenání Semjona Konstantinoviče Timošenka

Leninovy řády. Sovětská poštovní známka z roku 1980 s podobiznou S. K. Timošenka v uniformě zdobené dvěma Zlatými hvězdami Hrdiny Sovětského svazu Maršál Sovětského svazu Semjon Konstantinovič Timošenko obdržel během svého života řadu sovětských i zahraničních řádů a medailí.

Nový!!: Moskva a Tituly a vyznamenání Semjona Konstantinoviče Timošenka · Vidět víc »

Tituly a vyznamenání Vasilije Daniloviče Sokolovského

Maršál Sovětského svazu V. D. Sokolovskij v uniformě zdobené řadou vyznamenání, 1946 Vasilij Danilovič Sokolovskij, maršál Sovětského svazu a náčelník generálního štábu Sovětského svazu, během svého života obdržel řadu sovětských i zahraničních řádů a medailí.

Nový!!: Moskva a Tituly a vyznamenání Vasilije Daniloviče Sokolovského · Vidět víc »

Tobolsk

Tobolsk (Тобольск) je sibiřské město v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Tobolsk · Vidět víc »

Tobolský kreml

Tobolský kreml je městská pevnost z konce 17.

Nový!!: Moskva a Tobolský kreml · Vidět víc »

Todor Lukanov

Todor Stančev Lukanov (bulharsky Тодор Станчев Луканов; (1. prosince 1874, Loveč – 17. února 1946, Moskva) byl bulharský politik, člen Komunistické strany Bulharska. Od roku 1896 pracoval jako učitel v Plevnu, odkud byl však pro své komunistické přesvědčení vyloučen. V roce 1900 ukončil studium práv na univerzitě v Ženevě.

Nový!!: Moskva a Todor Lukanov · Vidět víc »

Togo na letních olympijských hrách

Togo na letních olympijských hrách startuje od roku 1972.

Nový!!: Moskva a Togo na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Tokamak T-15

Toamak T-15 je výzkumný ruský fúzní tokamak.

Nový!!: Moskva a Tokamak T-15 · Vidět víc »

Tokamak TM-1 MH

Tokamak GOLEM (původně označován jen TM-1, TM-1-MH a CASTOR) bylo první funkční experimentální zařízení určené pro základní výzkum mikrovlnného ohřevu plazmatu v nádobách typu Tokamak.

Nový!!: Moskva a Tokamak TM-1 MH · Vidět víc »

Toljatti

Toljatti (s výslovností) je město v Rusku, asi 810 km východně od Moskvy na levém břehu Volhy naproti místu, kde pahorkatina Žiguli odklání tok řeky k východu.

Nový!!: Moskva a Toljatti · Vidět víc »

Tomari

Tomari je město v Rusku, na Dálném východě v Sachalinské oblasti.

Nový!!: Moskva a Tomari · Vidět víc »

Tomarovka

Tomarovka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Tomarovka · Vidět víc »

Tomáš Šmíd (politolog)

Tomáš Šmíd (* 15. ledna 1979 Zlín) je český politolog a bezpečnostní analytik.

Nový!!: Moskva a Tomáš Šmíd (politolog) · Vidět víc »

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.

Nový!!: Moskva a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »

Tomáš Janků

Tomáš Janků (* 27. prosince 1974, Jablonec nad Nisou) je bývalý český atlet, výškař.

Nový!!: Moskva a Tomáš Janků · Vidět víc »

Tomáš Rasl

Tomáš Rasl (* 2. května 1975, Praha) je český fotograf.

Nový!!: Moskva a Tomáš Rasl · Vidět víc »

Tomislav Nikolić

Tomislav Nikolić, (* 15. února 1952 Kragujevac) je srbský politik, bývalý předseda Srbské pokrokové strany a v letech 2012 až 2017 prezident Srbska, poté co v květnu 2012 vyhrál druhé kolo prezidentských voleb.

Nový!!: Moskva a Tomislav Nikolić · Vidět víc »

Tommy Aršansky

Tommy Arshansky (*26. září 1991 Moskva, Sovětský svaz), původním jménem Arťom Aršanskij, je reprezentantem Izraele v judu.

Nový!!: Moskva a Tommy Aršansky · Vidět víc »

Tommy Robinson (aktivista)

Tommy Robinson, vlastním jménem Stephen Christopher Yaxley-Lennon (* 27. listopadu 1982 Luton, Anglie), je britský protiislámský, pravicový či krajně pravicový aktivista.

Nový!!: Moskva a Tommy Robinson (aktivista) · Vidět víc »

Tomsk

Tomsk (rusky) je město v Rusku, administrativní centrum stejnojmenné oblasti a také území, které se nachází na východě Západní Sibiře na břehu řeky Tom.

Nový!!: Moskva a Tomsk · Vidět víc »

Tomská oblast

Tomská oblast je oblast Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Tomská oblast · Vidět víc »

Toržok

Toržok je město v Tverské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Toržok · Vidět víc »

Torez Kulumbegov

Torez Georgjevič Kulumbegov (osetsky: Хъуылымбегты Торез; Qwelembêgte Torêž, gruzínsky: ტორეზ კულუმბეგოვი, rusky: Торез Георгиевич Кулумбегов; 2. září 1938, Cchinvali – 1. října 2006, Moskva) byl politický vůdce Jižní Osetie, bývalé sovětské autonomní oblasti, která se v roce 1990 jednostranně prohlásila republikou a v roce 1991 vyhlásila svojí nezávislost na Gruzii.

Nový!!: Moskva a Torez Kulumbegov · Vidět víc »

Tosno

Tosno je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Tosno · Vidět víc »

Trabanti

Švédští trabanti z různých dob mezi lety 1560–1844 Trabanti (středohornoněmecky drabanten, italsky trabanti z německého slovesa traben) byli pěší vojáci, kteří zejména v pozdním středověku a raném novověku sloužili jako doprovod nebo osobní stráž.

Nový!!: Moskva a Trabanti · Vidět víc »

Tramvaj

Vozy Tatra T3 jsou nejpočetnějším typem tramvaje vůbec. Souprava dvou motorových vozů varianty Tatra T3SUCS v Praze Tramvaj Konstal 105N2k/2000 v polském Štětíně mazací tramvaj Španělská tramvaj CAF Urbos 3 v Budapešti Tramvaj je kolejové vozidlo nebo vlak tramvajové dráhy, převážně určené pro provoz v městských ulicích.

Nový!!: Moskva a Tramvaj · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Barnaulu

Barnaulská tramvaj typu T3 na ulici Polzunova Barnaul, město na ruském Altaji, obsluhuje tramvajová síť od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Barnaulu · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Bijsku

KTM-5M3 v Bijsku Plán tramvajových tratí v Bijsku Tramvajová doprava v Bijsku je síť tramvajové dopravy ve městě Bijsk v Rusku, po tramvajovém provozu v Barnaulu druhý největší tramvajový systém v Altajském kraji.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Bijsku · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Ivanovu

Tramvaj KTM-5 v Ivanovu Ivanovo, ruské město s celkem 432 000 obyvateli, které leží zhruba 300 km severovýchodně od Moskvy, obsluhovala středně velká tramvajová síť (délky 41,4 km).

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Ivanovu · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Kolomně

Mapa sítě (rusky) Tramvaje typu KTM-8 na trati v Kolomně Kolomna, město v ruské Moskevské oblasti, s celkem 161 100 obyvateli, je od roku 1948 obsluhováno tramvajovou sítí.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Kolomně · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Kyjevě

Tramvajová doprava má nezastupitelné místo v celém Kyjevě a spolu s metrem a trolejbusy je jedním ze základních stavebních kamenů celé kyjevské dopravy.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Kyjevě · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Moskvě

Zjednodušené schéma sítě Dvě moskevské tramvaje, KTM-19 a KTM-21 Tramvaj typu LT-5 Hlavní město Ruské federace, Moskva, provozuje dvě na sobě nezávislé a oddělené tramvajové sítě.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Moskvě · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Noginsku

Historický vývoj sítě Tramvajová doprava funguje také i v Noginsku, stodesetitisícovém městě v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Noginsku · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Permu

Tramvaj v Permu Tramvajová doprava zajišťuje v Permu obsluhu hlavních a dopravně velmi vytížených směrů.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Permu · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Tule

Tulská souprava tramvají Tatra T3D, které byly v roce 2005 zakoupeny z německého Schwerinu V ruském městě Tula je od konce 19. století v provozu tramvajová doprava.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava v Tule · Vidět víc »

Tramvajová doprava ve Volgogradu

Tramvaj LVS-2009 Podzemní stanice ''Leninovo náměstí'' Souprava tramvají T3SU na konečné ''Čekistovovo náměstí'' v centru města V ruském Volgogradu je v provozu síť tramvajové dopravy o délce 108 km.

Nový!!: Moskva a Tramvajová doprava ve Volgogradu · Vidět víc »

Transaero

Transaero Airlines (ОАО «Авиакомпания „ТРАНСАЭРО“») byla druhou největší leteckou společností v Rusku (po společnosti Aeroflot).

Nový!!: Moskva a Transaero · Vidět víc »

Translatologie

Translatologie je věda o překladu a tlumočení, respektive interdisciplinární vědní obor zabývající se převodem textů z jednoho jazyka do jiného, případně z jednoho sémiotického systému do jiného, ať už překladatelem lidským nebo překladačem strojovým, písemně (překlad) nebo ústně (tlumočení).

Nový!!: Moskva a Translatologie · Vidět víc »

Transmongolská magistrála

Transmongolská magistrála je železnice vedoucí z Ulan-Ude v Burjatsku přes Mongolsko do Pekingu v Číně.

Nový!!: Moskva a Transmongolská magistrála · Vidět víc »

Transněft

Transněft (Транснефть) je ruská firma se sídlem v Moskvě, vlastněná ruskou vládou.

Nový!!: Moskva a Transněft · Vidět víc »

Transrapid

Transrapid TR-08 Transrapid je německý železniční systém technologie maglev.

Nový!!: Moskva a Transrapid · Vidět víc »

Transsibiřská magistrála

Transsibiřská magistrála, rusky Транссибирская магистраль, zkráceně Transsib (Трансси́б), je nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna Ruska, probíhající v délce 9 288 km z Moskvy do Vladivostoku.

Nový!!: Moskva a Transsibiřská magistrála · Vidět víc »

Trịnh Xuân Thanh

Trịnh Xuân Thanh (* 13. února 1966 Hanoj) je bývalý vietnamský politik a podnikatel, jehož únos z Německa přes Českou republiku a další země do Vietnamu v červenci 2017 vyvolal diskusi o zapojení vietnamských tajných služeb do případu.

Nový!!: Moskva a Trịnh Xuân Thanh · Vidět víc »

Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě)

Jižní nástupiště Treťjakovskaja je přestupní stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Treťjakovskaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Treťjakovská galerie

Treťjakovská galerie nebo též Treťjakovská státní galerie v Moskvě je nejvýznamnější galerií ruského výtvarného umění na světě.

Nový!!: Moskva a Treťjakovská galerie · Vidět víc »

Trest smrti v Rusku

Alexandra II. Nikolajeviče, 1881 Trest smrti v Rusku není kvůli uvalenému moratoriu povolen a rozsudky smrti se od 2. srpna 1996 nevykonávají.

Nový!!: Moskva a Trest smrti v Rusku · Vidět víc »

Trinidad a Tobago na letních olympijských hrách

Trinidad a Tobago na letních olympijských hrách startuje od roku 1948.

Nový!!: Moskva a Trinidad a Tobago na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Trish Daviesová

Patricia Joan „Trish“ Daviesová (* 5. prosince 1956) je bývalá zimbabwská pozemní hokejistka, členka týmu, který v roce 1980 na olympijských hrách v Moskvě vybojoval zlaté medaile.

Nový!!: Moskva a Trish Daviesová · Vidět víc »

Triumph Palace

Triumph Palace je výšková budova v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Triumph Palace · Vidět víc »

Trofim Lysenko

Trofim Děnisovič Lysenko (Karlovka, Poltavská gubernie, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 20. listopadu 1976, Moskva, Rusko) byl ukrajinský agronom, který v období stalinismu mocenskými metodami zcela ovládl sovětskou biologii.

Nový!!: Moskva a Trofim Lysenko · Vidět víc »

Trojicko-sergijevská lávra

Plánek kláštera Trojicko-sergijevská lávra (rusky, v církevní literatuře též) je největší a nejdůležitější ruský pravoslavný monastýr (lávra) a duchovní centrum Ruské pravoslavné církve.

Nový!!: Moskva a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Trojka (obraz)

Trojka (rusky Тройка) je název obrazu ruského malíře-realisty Vasilije Grigorijeviče Perova z roku 1866.

Nový!!: Moskva a Trojka (obraz) · Vidět víc »

Trojskok

Trojskok je sportovní disciplína řazená do lehké atletiky.

Nový!!: Moskva a Trojskok · Vidět víc »

Trolejbusová doprava v Čeljabinsku

Trolejbusy typů Ikarus 280T a ZiU-9 v Čeljabinsku V ruském městě Čeljabinsku se nachází síť trolejbusové dopravy.

Nový!!: Moskva a Trolejbusová doprava v Čeljabinsku · Vidět víc »

Trolejbusová doprava v Moskvě

Trolejbusová doprava v Moskvě (rusky Московский троллейбус) je bývalá trolejbusová síť v Moskvě, do roku 2015 největší na světě, pokud jde o délku napájecí sítě a počet používaných vozidel.

Nový!!: Moskva a Trolejbusová doprava v Moskvě · Vidět víc »

Trolejbusová doprava v Rustavi

Rustavi, jedno z největších gruzínských měst, provozovalo vlastní trolejbusovou dopravu.

Nový!!: Moskva a Trolejbusová doprava v Rustavi · Vidět víc »

Trolza

Nejnovější model trolejbusu Trolza-5265 Megapolis TROLZA (zkratka z ruského názvu „Trollejbusnyj zavod“, v přesném překladu Trolejbusový závod), předtím Zavod imeni Urickogo, je ruská strojírenská firma, významný výrobce trolejbusů.

Nový!!: Moskva a Trolza · Vidět víc »

Trolza-5275

Moskevský trolejbus Trolza-5275 v původním továrním nátěru Moskevský trolejbus Trolza-5275 s vyměněným čelním sklem Trolza-5275 v Moskvě Trolza-5275 zezadu Trolza-5275 je ruský trolejbus se sníženou podlahou, vyráběný firmou Trolza v letech 2003 - 2005.

Nový!!: Moskva a Trolza-5275 · Vidět víc »

Trubnaja (stanice metra v Moskvě)

Trubnaja je v pořadí 173.

Nový!!: Moskva a Trubnaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Trud

Trud (rusky Tpyд – „práce“) je jedním z největších novinových deníků vydávaných na území Ruské federace, který má i nedělní speciál s názvem „Trud-7“.

Nový!!: Moskva a Trud · Vidět víc »

Truls Mørk

Truls Otterbech Mørk (* 25. dubna 1961, Bergen) je norský violoncellista.

Nový!!: Moskva a Truls Mørk · Vidět víc »

Trumanova doktrína

Americký prezident Harry S. Truman Trumanova doktrína byla vyhlášena 12. března 1947.

Nový!!: Moskva a Trumanova doktrína · Vidět víc »

Truskavec (Ukrajina)

Truskavec je město a rekreační středisko v podhůří Karpat na západní Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Truskavec (Ukrajina) · Vidět víc »

Tuapse

Tuapse je město v Krasnodarském kraji Ruska.

Nový!!: Moskva a Tuapse · Vidět víc »

Tublatanka

Tublatanka je slovenská rocková kapela, kterou v roce 1982 založili Martin Ďurinda (kytara) a Juraj Černý (bicí).

Nový!!: Moskva a Tublatanka · Vidět víc »

Tugan Sochijev

Tugan Tajmurazovič Sochijev, (rusky:Туган Таймуразович Сохиев, osetsky: Сохиты Таймуразы фырт Тугъан, * 21. října 1977, Ordžonikidze, Severoosetinská ASSR, Sovětský svaz) je osetský dirigent.

Nový!!: Moskva a Tugan Sochijev · Vidět víc »

Tula

Tula je město v evropské části Ruska, administrativní centrum Tulské oblasti a okresu města Tula.

Nový!!: Moskva a Tula · Vidět víc »

Tulipánová revoluce

Tulipánová revoluce (zřídka také Žlutá revoluce) je označení událostí, které nastaly v roce 2005 v Kyrgyzstánu po vyhlášení výsledků druhého kola tamních parlamentních voleb.

Nový!!: Moskva a Tulipánová revoluce · Vidět víc »

Tulská oblast

Tulská oblast je jedna z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Tulská oblast · Vidět víc »

Tulský kreml

Tulský kreml je starobylý kreml na břehu řeky Upy v centru ruské Tuly.

Nový!!: Moskva a Tulský kreml · Vidět víc »

Tulun

Tulun je město v Irkutské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Tulun · Vidět víc »

Tunguská událost

upright.

Nový!!: Moskva a Tunguská událost · Vidět víc »

Tunis

Tunis (někdy také Túnis) je hlavním městem Tuniska.

Nový!!: Moskva a Tunis · Vidět víc »

Tunisko na letních olympijských hrách

Tunisko na letních olympijských hrách startuje od roku 1960.

Nový!!: Moskva a Tunisko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Tupolev

Tupolev Tu-154M Tupolev je ruská (dříve sovětská) letecká a zbrojařská společnost se sídlem v Moskvě, nástupce OKB Tupolev (Zkušebně-konstrukční kancelář Tupolev – OKB-156) vedené konstruktérem Andrejem Tupolevem.

Nový!!: Moskva a Tupolev · Vidět víc »

Tupolev ANT-2

Tupolev ANT-2 byl sovětský celokovový jednomotorový dopravní letoun pro přepravu dvou cestujících s pevným záďovým podvozkem z 1.

Nový!!: Moskva a Tupolev ANT-2 · Vidět víc »

Tupolev ANT-20

Tupolev ANT-20 Maxim Gorkij byl sovětský obří dopravní letoun, „div techniky“, postavený z výtěžku celonárodní sbírky, který měl reprezentovat úspěchy Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Tupolev ANT-20 · Vidět víc »

Tupolev DB-2

Tupolev DB-2 (ANT-37) byl sovětský dvoumotorový jednoplošný dálkový bombardovací letoun.

Nový!!: Moskva a Tupolev DB-2 · Vidět víc »

Tupolev TB-1

Tupolev TB-1 (ANT-4) byl sovětský těžký bombardér z konce 20.

Nový!!: Moskva a Tupolev TB-1 · Vidět víc »

Tupolev Tu-104

Tupolev Tu-104 (v kódu NATO "Camel") byl sovětský dvoumotorový proudový úzkotrupý dopravní letoun středního doletu z poloviny 50. let 20. století.

Nový!!: Moskva a Tupolev Tu-104 · Vidět víc »

Tupolev Tu-114

Tupolev Tu-114 (Tyполев Тy-114 Poccияm, v kódu NATO "Cleat") byl čtyřmotorový dopravní turbovrtulový letoun s dvojicí protiběžných vrtulí dlouhého doletu navržený v 50.

Nový!!: Moskva a Tupolev Tu-114 · Vidět víc »

Tupolev Tu-124

Tupolev Tu-124 (V kódu NATO „Cookpot“) byl sovětský dopravní proudový letoun z konce 50. let 20. století.

Nový!!: Moskva a Tupolev Tu-124 · Vidět víc »

Tupolev Tu-144

Tupolev Tu-144 (v kódu NATO „Charger“) je vyřazený proudový dopravní nadzvukový letoun (SST).

Nový!!: Moskva a Tupolev Tu-144 · Vidět víc »

Tupolev Tu-154

Tupolev Tu-154 (v kódu NATO „Careless“) je třímotorový úzkotrupý dopravní letoun středního doletu navržený v polovině 60.

Nový!!: Moskva a Tupolev Tu-154 · Vidět víc »

Tupolev Tu-204

Tupolev Tu-204 je ruský dvoumotorový proudový dopravní letoun středního doletu schopný přepravit 210 cestujících, navržený Tupolevem a vyráběný společnostmi Aviastar-SP a KAPO.

Nový!!: Moskva a Tupolev Tu-204 · Vidět víc »

Tupolev Tu-4

Tupolev Tu-4 (v kódu NATO „Bull“) byl sovětský bombardovací letoun, který byl v SSSR okopírován podle amerických Boeing B-29 Superfortress, které za druhé světové války mezi 29.

Nový!!: Moskva a Tupolev Tu-4 · Vidět víc »

Turan (město)

Turan (Туран) je město v Tuvinské republice, Rusko, 70 km severozápadně od hlavního města Tuvinské republiky Kyzylu.

Nový!!: Moskva a Turan (město) · Vidět víc »

Turecko na letních olympijských hrách

Turecko na letních olympijských hrách startuje od roku 1912.

Nový!!: Moskva a Turecko na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Turkuti

Kaganát Gökturků po roce 552. Tmavší oblast – západní Gökturci. Světlejší oblast – východní Gökturci. Tato oblast byla ještě v šestém století čínským protektorátem Turkuti, též Gökturci, Modří anebo Nebeští Turci, Orchonští Turci, později také (nesprávně) Turkité, (staroturecky Znak písmene KZnak písmene RZnak písmene UZnak písmene T Znak písmene KZnak písmene UZnak písmene K → Kök Türk) byla starověká konfederace středoasijských turkických nomádských kmenů Turkutů a Tieleských kmenů.

Nový!!: Moskva a Turkuti · Vidět víc »

Turnaj mladých fyziků

Turnaj mladých fyziků, anglicky International Young Physicists' Tournament (IYPT), je jedna ze světově uznávaných a prestižních soutěží.

Nový!!: Moskva a Turnaj mladých fyziků · Vidět víc »

Tutajev

Tutajev je město v Jaroslavské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Tutajev · Vidět víc »

Tuva

250x250pixelů Tuva, plným názvem Tuvinská republika (rusky Республика Тыва nebo Тува́, tuvinsky Тыва Республика), je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři.

Nový!!: Moskva a Tuva · Vidět víc »

Tuvinská aratská republika

Tuvinská aratská republika (zkratkou TAR; tuvinsky latinkou Тьʙа Arat Respuʙlik, tuvinsky cyrilicí Тыва Арат Республик, orgány SSSR užíván název Tuvinská lidová republika, rusky Тувинская Народная Республика) byl částečně uznaný stát v oblasti jižní Sibiře hraničící s Ruskem a Mongolskem.

Nový!!: Moskva a Tuvinská aratská republika · Vidět víc »

TVEL

TVEL je ruská státní firma, která se zabývá výrobou paliva pro jaderné elektrárny.

Nový!!: Moskva a TVEL · Vidět víc »

Tver

Tver (rusky, femininum) je město v evropské části Ruské federace, středisko Tverské oblasti.

Nový!!: Moskva a Tver · Vidět víc »

Tverská oblast

Tverská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Tverská oblast · Vidět víc »

Tverská ulice

Tverská ulice je jednou z nejvýznamnějších ulic v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Tverská ulice · Vidět víc »

Tym (přítok Ochotského moře)

Tym je největší řeka na ostrově Sachalin v Sachalinské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Tym (přítok Ochotského moře) · Vidět víc »

Tymovskoje

Tymovskoje je sídlo městského typu v Sachalinské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Tymovskoje · Vidět víc »

Tynda

Tynda je město v Amurské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Tynda · Vidět víc »

Tyree Washington

Tyree Washinghton (* 28. srpna 1976 Riverside, Kalifornie) je bývalý americký atlet, sprinter.

Nový!!: Moskva a Tyree Washington · Vidět víc »

U-Bahn v Berlíně

U-Bahn (zkr. Untergrundbahn) představuje v Berlíně páteř zdejší městské hromadné dopravy.

Nový!!: Moskva a U-Bahn v Berlíně · Vidět víc »

UAZ

UAZ (УАЗ) neboli Uljanovskij avtomobilnyj zavod (Ульяновский автомобильный завод) je výrobce automobilů v ruském městě Uljanovsk, který vyrábí terénní auta, sanitky a nákladní auta.

Nový!!: Moskva a UAZ · Vidět víc »

Užhorod

Užhorod (ukrajinsky a rusínsky Ужгород / Užhorod) je město, do roku 2020 oblastního významu, na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/Už), přímo u hranice se Slovenskem.

Nový!!: Moskva a Užhorod · Vidět víc »

Užitečný idiot

Užitečný idiot je pojem politického žargonu používaný pro lidi vnímané jako propagandisté ve věcech, jejichž cílů si nejsou plně vědomi a jsou cynicky využíváni ostatními pro šíření propagandy o jejímž účelu nemají povědomí.

Nový!!: Moskva a Užitečný idiot · Vidět víc »

Uchazeči o pořádání olympijských her

Pořadatelské město olympijských her vybírá Mezinárodní olympijský výbor na základě nominací národních olympijských výborů na zasedání.

Nový!!: Moskva a Uchazeči o pořádání olympijských her · Vidět víc »

Uchta (město)

Uchta (– Ukva) je průmyslové město republikového významu v Komiské republice v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Uchta (město) · Vidět víc »

Udačnyj

Udačnyj (rusky Удачный, v překladu "Úspěšný", "Vydařený", "Šťastný") je město v Rusku v Jakutské republice v okrese Mirnyj.

Nový!!: Moskva a Udačnyj · Vidět víc »

Události pražského jara

Události pražského jara uvádějí chronologický přehled důležitých událostí souvisejících s obdobím politického uvolnění v Československu, které je označováno jako Pražské jaro.

Nový!!: Moskva a Události pražského jara · Vidět víc »

Udmurtsko

180px Udmurtsko (rusky a udmurtsky Удмуртия, Udmurtija), plným názvem Udmurtská republika (rusky Удмуртская республика, Udmurtskaja Respublika; udmurtsky Удмурт Республика, Udmurt Respublika nebo Удмурт Элькун, Udmurt El’kun), je jednou z republik Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Udmurtsko · Vidět víc »

Udomlja

Udomlja je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Udomlja · Vidět víc »

Ufa

Ufa (adjektivum: (ufimskij)) je město v Ruské federaci, správní středisko autonomní republiky Baškortostán a jedno z nejdůležitějších center chemického průmyslu v Rusku.

Nový!!: Moskva a Ufa · Vidět víc »

Uganda na letních olympijských hrách

Uganda na letních olympijských hrách startuje od roku 1956.

Nový!!: Moskva a Uganda na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Uganda na Letních olympijských hrách 1980

Uganda se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Uganda na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Uglegorsk (Sachalinská oblast)

Uglegorsk je pobřežní přístavní město a okresní centrum Uglegorského okresu v Sachalinské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Uglegorsk (Sachalinská oblast) · Vidět víc »

Uglič

Uglič je město v Jaroslavské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Uglič · Vidět víc »

Uhelné prázdniny 1979

V lednu 1979 byly v Československu vyhlášeny celostátní uhelné prázdniny.

Nový!!: Moskva a Uhelné prázdniny 1979 · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Nový!!: Moskva a Ukrajina · Vidět víc »

Ukrajina na Eurovision Song Contest

Ukrajina se zúčastnila 18 ročníků soutěže Eurovision Song Contest, poprvé v roce.

Nový!!: Moskva a Ukrajina na Eurovision Song Contest · Vidět víc »

Ukrajinská literatura

romantismu Ukrajinská literatura je soubor literárních děl, která byla složena či napsána Ukrajinci nebo v ukrajinštině.

Nový!!: Moskva a Ukrajinská literatura · Vidět víc »

Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka

Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka, plným oficiálním jménem Národní akademické divadlo opery a baletu T. H. Ševčenka je divadlo věnované opeře a baletu v ukrajinském hlavním městě Kyjevě.

Nový!!: Moskva a Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka · Vidět víc »

Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu

Filaret (Denysenko), patriarcha Katedrála svatého Vladimíra, Kyjev Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu (oficiální název Ukrajinská pravoslavná církev — Kyjevský patriarchát,, zkratka UPC (KP)) byla v letech 1992 až 2018 pravoslavná církev na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu · Vidět víc »

Ukrajinská protiofenzíva (2023)

Ukrajinská protiofenzíva (2023) byla vojenským střetnutím mezi ozbrojenými silami Ukrajiny a ozbrojenými silami Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu.

Nový!!: Moskva a Ukrajinská protiofenzíva (2023) · Vidět víc »

Uladzimir Putraš

Uladzimir Scjapanavič Putraš (bělorusky Уладзімір Сцяпанавіч Путраш, rusky Владимир Степанович Путраш (Vladimir Stěpanovič Putraš); * 4. dubna 1970 Dobruš) je bývalý sovětský a běloruský fotbalový útočník.

Nový!!: Moskva a Uladzimir Putraš · Vidět víc »

Ulan-Ude

Ulan-Ude (burjatsky Улаан-Yдэ) je hlavní město Republiky Burjatsko v rámci Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Ulan-Ude · Vidět víc »

Ulánbátar

Ulánbátar je hlavní město Mongolska.

Nový!!: Moskva a Ulánbátar · Vidět víc »

Ulica Akademika Jangelja (stanice metra v Moskvě)

Ulica Akademika Jangelja je jedna z více než 150 stanic moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Ulica Akademika Jangelja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Ulica Starokačalovskaja (stanice lehkého metra v Moskvě)

Ulica Starokačalovskaja je jednou ze stanic moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Ulica Starokačalovskaja (stanice lehkého metra v Moskvě) · Vidět víc »

Uljanovsk

Uljanovsk, původně Simbirsk je ruské město na řece Volze.

Nový!!: Moskva a Uljanovsk · Vidět víc »

Uljanovská oblast

Uljanovská oblast je jednou z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Uljanovská oblast · Vidět víc »

Umar Dimajevič Dimajev

Dimajev, Umar Dimajevič (1. října 1908, Urus-Martan – 26. prosine 1972, Grozný) byl čečenský hudebník a skladatel, národní umělec Čečensko–ingušské ASSR, otec hudebníků a skladatelů Aliho a Saida Dimajevých.

Nový!!: Moskva a Umar Dimajevič Dimajev · Vidět víc »

Umar Mavlichanov

Umar Mavlichanov (24. září 1937 – 14. července 1999 Moskva, Rusko) byl sovětský a ruský sportovní šermíř tatarského původu, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Umar Mavlichanov · Vidět víc »

Umar Sulajmán

Umar Sulejmán (2. července 1936 Qena, Egypt – 19. července 2012 Cleveland, Ohio) byl egyptský politik a vojenský hodnostář a v roce 2011 viceprezident Egypta.

Nový!!: Moskva a Umar Sulajmán · Vidět víc »

Umberto Nobile

Umberto Nobile (21. ledna 1885, Lauro (provincie Avellino) – 30. července 1978, Řím) byl italský generál, vzduchoplavec, objevitel a konstruktér, profesor na Neapolské univerzitě.

Nový!!: Moskva a Umberto Nobile · Vidět víc »

Unaveni sluncem 2: Odpor

Unaveni sluncem 2: Odpor (– Utomljonnyje solncem-2: Predstojanije) je ruský film z roku 2010 režiséra Nikity Michalkova.

Nový!!: Moskva a Unaveni sluncem 2: Odpor · Vidět víc »

Undina (Čajkovskij)

Undina (v ruském originále Ундина) je nedochovaná druhá opera ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského na libreto Vladimira Alexandroviče Solloguba, napsaná roku 1869.

Nový!!: Moskva a Undina (Čajkovskij) · Vidět víc »

Unité d'habitation (Marseille)

Unité d'habitation (doslova bytová jednotka) v Marseille představuje obytný blok vyprojektovaný Le Corbusierem z pověření státu a vybudovaný v letech 1947–1952.

Nový!!: Moskva a Unité d'habitation (Marseille) · Vidět víc »

Universita 17. listopadu

Universita 17.

Nový!!: Moskva a Universita 17. listopadu · Vidět víc »

Univerziáda

Logo Univerziády Univerziáda (Světové studentské hry i Světové univerzitní hry) je mezinárodní vysokoškolská sportovní událost.

Nový!!: Moskva a Univerziáda · Vidět víc »

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.

Nový!!: Moskva a Univerzita Karlova · Vidět víc »

UR-100N

UR-100N, známá také jako RS-18A (v kódu NATO SS-19 Stiletto) je mezikontinentální balistická raketa původně vyvinutá v 70.

Nový!!: Moskva a UR-100N · Vidět víc »

Ural (silnice)

Silnice Ural (vyznačena červeně) Dálnice Ural (rusky Федеральная автомобильная дорога М-5 «Ural», Federální silnice M-5 „Ural“) je ruská dálnice federálního významu, která spojuje města Moskva–Samara–Čeljabinsk.

Nový!!: Moskva a Ural (silnice) · Vidět víc »

Uralský federální okruh

Uralský federální okruh Ruské federace (rusky Уральский федеральный округ) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Moskva a Uralský federální okruh · Vidět víc »

Urban Symphony

Urban Symphony byla estonská dívčí skupina kombinující klasickou a moderní hudbu.

Nový!!: Moskva a Urban Symphony · Vidět víc »

Ureň

Ureň je město v Nižněnovgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Ureň · Vidět víc »

Urgan

Urgan, Uragan anebo Organa (podle Nikefora Άργανος - Árganos, Argana, z turkického ur anebo urgu, doslova: „hůl“, a mongolského üre, doslova: „úder“) byl v letech 605 – 610 vládce Onogurů, a od roku 617 – 630 všech Prabulharů Jeho jméno je však vykládáno více způsoby, jako Bağatur Sepi-kagan, Külüg Sibir-kagan anebo Urag, doslova: „bouře“,.

Nový!!: Moskva a Urgan · Vidět víc »

Urie Bronfenbrenner

Urie Bronfenbrenner (29. duben 1917, Moskva, Rusko – 25. září 2005, Ithaca, New York) byl rusko-americký psycholog, známý zejména pro svůj ekologický model vývoje.

Nový!!: Moskva a Urie Bronfenbrenner · Vidět víc »

URSS

URSS je ruské vydavatelství, které vydává odbornou literaturu.

Nový!!: Moskva a URSS · Vidět víc »

Urszula Kielanová

Urszula Kielanová (* 10. října 1960 Otwock, Mazovské vojvodství) je bývalá polská atletka, stříbrná olympijská medailistka a halová vicemistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Urszula Kielanová · Vidět víc »

Urszula Radwańská

Urszula Radwańská (* 7. prosince 1990 Ahaus, Německo) je polská profesionální tenistka, která vstoupila na okruh ITF v sezóně 2005, profesionálkou je od téhož roku.

Nový!!: Moskva a Urszula Radwańská · Vidět víc »

Uruguay na letních olympijských hrách

Uruguay na letních olympijských hrách startuje od roku 1924.

Nový!!: Moskva a Uruguay na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Usť-ilimská vodní elektrárna

Pohled na Angaru z horní pracovní plošiny přehrady z výše 100 m (červenec 1978) Usť-Ilimská vodní elektrárna  (rusky Усть-Илимская ГЭС) je vodní elektrárna na řece Angara v centrální části Sibiře.

Nový!!: Moskva a Usť-ilimská vodní elektrárna · Vidět víc »

Usť-Katav

Usť-Katav je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Usť-Katav · Vidět víc »

Usť-Něra

Usť-Něra je nevelké město (oficiálně sídlo městského typu) v republice Sacha na Dálném východě v Rusku.

Nový!!: Moskva a Usť-Něra · Vidět víc »

Usť-Ordynskij

Usť-Ordynskij (Усть-Ордынский) je sídlo v Rusku v Irkutské oblasti.

Nový!!: Moskva a Usť-Ordynskij · Vidět víc »

Usmaň (město)

Usmaň je město v Lipecké oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Usmaň (město) · Vidět víc »

Usolje-Sibirskoje

Usolje-Sibirskoje je město v Irkutské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Usolje-Sibirskoje · Vidět víc »

Ussurijsk

Ussurijsk (dříve Nikolskoje, Vorošilov) je město v Přímořském kraji Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Ussurijsk · Vidět víc »

Ustavující sjezd KSČ

Ustavující sjezd KSČ byl stranický sjezd, na kterém byla založena Komunistická strana Československa.

Nový!!: Moskva a Ustavující sjezd KSČ · Vidět víc »

Ute Gewenigerová

Ute Gewenigerová, nepřechýleně Ute Geweniger (* 24. února 1964, Karl-Marx-Stadt) je bývalá východoněmecká plavkyně.

Nový!!: Moskva a Ute Gewenigerová · Vidět víc »

Utkání hvězd KHL

Utkání hvězd KHL (rusky) je exhibičním zápasem v ledním hokeji, který je pořádán tradičně v polovině sezóny Kontinentální hokejové ligy, mezinárodní ligy hrající se převážně v Rusku.

Nový!!: Moskva a Utkání hvězd KHL · Vidět víc »

Utváření marxistické filozofie

Utváření marxistické filozofie je monografie Teodora Ojzermana, která byla poprvé uveřejněna v roce 1962.

Nový!!: Moskva a Utváření marxistické filozofie · Vidět víc »

UVB-76

UVB-76, též známá jako "The Buzzer" ("Bzučák"), je ruská rozhlasová stanice vysílající na krátkých vlnách (na frekvenci 4625 kHz).

Nový!!: Moskva a UVB-76 · Vidět víc »

Uwe Neupert

Uwe Neupert (* 5. srpna 1957 Greiz, NDR) je bývalý východoněmecký zápasník.

Nový!!: Moskva a Uwe Neupert · Vidět víc »

Uzbecká hokejová reprezentace

Uzbecká hokejová reprezentace je národní hokejové mužstvo Uzbekistánu.

Nový!!: Moskva a Uzbecká hokejová reprezentace · Vidět víc »

Uzlovaja

Uzlovaja je město v Tulské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Uzlovaja · Vidět víc »

V boj

V boj (celým názvem V boj - Družstvo v prvním sledu, někdy též jako imperativ V boj!) byl název ilegálně vydávaného časopisu v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1941.

Nový!!: Moskva a V boj · Vidět víc »

V nový život (kniha)

V nový život je literární dílo ruského autora Ivana Šmeljova.

Nový!!: Moskva a V nový život (kniha) · Vidět víc »

V pustinách Polesí

V pustinách Polesí (v běloruském originále, U puščach Palessja) je běloruská opera z roku 1939 o čtyřech dějstvích a pěti obrazech.

Nový!!: Moskva a V pustinách Polesí · Vidět víc »

Važa Lortkipanidze

Važa Lortkipanidze (gruzínsky: ვაჟა ლორთქიფანიძე, *29. listopadu 1949 v Tbilisi) je gruzínský vědec, politik a diplomat.

Nový!!: Moskva a Važa Lortkipanidze · Vidět víc »

Vachtangovovo divadlo

Vachtangovovo divadlo je divadlo sídlící v Moskvě, hlavním městě Ruska.

Nový!!: Moskva a Vachtangovovo divadlo · Vidět víc »

Vadim (Lazebnyj)

Vadim (světským jménem: Vladimir Anatoljevič Lazebnyj; * 14. října 1954, Gubkin) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita jaroslavský a rostovský.

Nový!!: Moskva a Vadim (Lazebnyj) · Vidět víc »

Vadim Anaňjev

Vadim Petrovič Anaňjev (* 21. března 1959, Kujbyšev, RSFSR) je sovětský a ruský zpěvák a vedoucí sólista Akademického souboru písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova.

Nový!!: Moskva a Vadim Anaňjev · Vidět víc »

Vadim Bogijev

Vadim Bogijev (Bogity; nebo; * 27. prosince 1970 v Cchinvali, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský zápasník volnostylař osetské národnosti, olympijský vítěz z roku 1996.

Nový!!: Moskva a Vadim Bogijev · Vidět víc »

Vadim Delone

Vadim Delone rusky Вади́м Никола́евич Делоне́ (* 22. září 1947, Moskva - 13. června 1983, Paříž) byl ruský básník a disident, účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.

Nový!!: Moskva a Vadim Delone · Vidět víc »

Vadim Gippenrejter

Vadim Jevgeňjevič Gippenrejter (Вадим Евгеньевич Гиппенрейтер, (22. dubna 1917 Moskva - 16. července 2016 Moskva) byl ruský novinářský a krajinářský fotograf.

Nový!!: Moskva a Vadim Gippenrejter · Vidět víc »

Vadim Podbělskij

Vadim Nikolajevič Podbělskij (25. listopadu 1887, Jakutsko – 25. února 1920, Moskva) byl ruský revolucionář a sovětský státník.

Nový!!: Moskva a Vadim Podbělskij · Vidět víc »

Valéria Tyrolová

Valéria Tyrolová (18. srpna 1936 Oravská Polhora – 28. března 1987 Bratislava) byla československá hráčka basketbalu.

Nový!!: Moskva a Valéria Tyrolová · Vidět víc »

Valdaj

Valdaj je město v Novgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Valdaj · Vidět víc »

Valdajský klub

310x310pixelů Valdajský klub (též Valdajské fórum, celým názvem Valdajský mezinárodní diskusní klub) je odborně-analytické fórum, oficiálně zaměřené na aktuální otázky mezinárodní politiky, ekonomiky a bezpečnosti ve světě, podle zpravodajského serveru NEWSru.com však ve skutečnosti původně založené s hlavním cílem zlepšit image Ruska v zahraničí.

Nový!!: Moskva a Valdajský klub · Vidět víc »

Valenciennes

Valenciennes je město na severu Francie v departmentu Nord a regionu Hauts-de-France.

Nový!!: Moskva a Valenciennes · Vidět víc »

Valentin (Miščuk)

Valentin (Valjancin) (světským jménem: Cimafej Adamovič Miščuk; * 14. října 1940, Brest) je běloruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a emeritní metropolita orenburský a saraktašský.

Nový!!: Moskva a Valentin (Miščuk) · Vidět víc »

Valentin Alexandrovič Serov

Valentin Alexandrovič Serov (rusky Валенти́н Алекса́ндрович Серо́в, 19. ledna 1865, Petrohrad – 5. prosince 1911, Moskva) byl ruský malíř a grafik, známý především jako portrétista.

Nový!!: Moskva a Valentin Alexandrovič Serov · Vidět víc »

Valentin Asmus

Valentin Ferdinandovič Asmus (Kyjevě – 5. června 1975 v Moskvě) byl sovětský filozof, historik filosofie a vysokoškolský pedagog německého původu.

Nový!!: Moskva a Valentin Asmus · Vidět víc »

Valentin Bubukin

Valentin Borisovič Bubukin, rusky Валентин Борисович Бубукин (23. duben 1933, Moskva – 30. říjen 2008) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Valentin Bubukin · Vidět víc »

Valentin Gavrilov

Valentin Alexandrovič Gavrilov (26. července 1946, Moskva – 23. prosince 2003, Moskva) byl sovětský atlet, jehož specializací byl skok do výšky.

Nový!!: Moskva a Valentin Gavrilov · Vidět víc »

Valentin Gluško

Valentin Petrovič Gluško (Vaľentin Pjetrovič Gluško;, Valentyn Petrovyč Hluško, Oděsa, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 10. ledna 1989, Moskva) byl sovětský vědec a konstruktér raketových motorů.

Nový!!: Moskva a Valentin Gluško · Vidět víc »

Valentin Kozmič Ivanov

Valentin Kozmič Ivanov ((19. listopadu 1934, Moskva – 8. listopadu 2011, Moskva) byl sovětský fotbalista. Hrával na pozici útočníka. S reprezentací SSSR se stal mistrem Evropy roku 1960 a na mistrovství Evropy 1964 získal stříbrnou medaili. Na obou těchto šampionátech se dostal do all-stars. Zúčastnil se též dvou mistrovství světa, v letech 1958 a 1962. Na tom druhém se spolu s dalšími pěti hráči stal nejlepším střelcem, se čtyřmi brankami. Vybojoval též zlatou medaili na olympijských hrách roku 1956. Celkem za národní tým odehrál 60 utkání a vstřelil 26 gólů, což je třetí nejlepší výsledek v sovětské historii (po Olegu Blochinovi a Olegu Protasovovi). Celou svou fotbalovou kariéru strávil v jediném klubu, v Torpedu Moskva. V letech 1952–1966 za něj odehrál 286 ligových utkání a dal 124 gólů.

Nový!!: Moskva a Valentin Kozmič Ivanov · Vidět víc »

Valentin Kuzin

Valentin Kuzin (rusky: Валентин Егорович Кузин) (23. září 1926, Novosibirsk – 13. srpna 1994, Moskva) byl sovětský reprezentační hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Valentin Kuzin · Vidět víc »

Valentin Lebeděv

Valentin Vitaljevič Lebedev, (* 14. dubna 1942, Moskva) je letecký inženýr a bývalý sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Valentin Lebeděv · Vidět víc »

Valentin Petrovič Katajev

Valentin Katajev a Michail Bulgakov (druhý a třetí zleva) na pohřbu Vladimíra Majakovského Pamětní deska na rodném domě (Валентин Петрович Катаев) Valentin Petrovič Katajev ((Oděsa, Ruské impérium – 12. dubna 1986, Moskva, Sovětský svaz) byl ruský sovětský spisovatel, dramatik, scenárista a novinář.

Nový!!: Moskva a Valentin Petrovič Katajev · Vidět víc »

Valentin Sergejevič Pavlov

Valentin Sergejevič Pavlov (rusky Валéнтин Серге́евич Па́влов; 27. září 1937, Moskva – 30. března 2003, Moskva) byl sovětský úředník, bankéř, předseda vlády Sovětského svazu a jeden ze spiklenců proti Michailu Gorbačovovi během Srpnového puče.

Nový!!: Moskva a Valentin Sergejevič Pavlov · Vidět víc »

Valentin Varlamov

Valentin Stěpanovič Varlamov (15, srpna 1934 – 2. října 1980) byl sovětský stíhací pilot, který byl v roce 1960 vybrán mezi dvacet prvních sovětských kosmonautů.

Nový!!: Moskva a Valentin Varlamov · Vidět víc »

Valentina Borisenková

Valentina Michajlovna Borisenková-Bělovová (– Valentina Michajlovna Borisenko, rozená Белова – Bělova; 28. ledna 1920, Čerepovec – 6. března 1993, Petrohrad) byla ruská a sovětská šachistka.

Nový!!: Moskva a Valentina Borisenková · Vidět víc »

Valentina Ivanovna Antonova

Valentina Ivanovna Antonova (Валентина Ивановна Антонова; 29. října 1907 Petrohrad – 19. května 1993 Moskva) byla ruská historička umění, expertka na staroruskou malbu.

Nový!!: Moskva a Valentina Ivanovna Antonova · Vidět víc »

Valentina Legkostupovová

Valentina Valerjevna Legkostupovová (Валенти́на Вале́рьевна Легкосту́пова; 30. prosince 1965 Chabarovsk – 14. srpna 2020 Moskva) byla ruská zpěvačka pop music.

Nový!!: Moskva a Valentina Legkostupovová · Vidět víc »

Valentina Rastvorovová

Valentina Xenofontovna Rastvorovová (17. června 1933 Oděsa, Sovětský svaz – 24. srpna 2018) byla sovětská a ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Valentina Rastvorovová · Vidět víc »

Valentina Sidorovová

Valentina Vasilijevna Sidorovová (4. května 1954 Moskva, Sovětský svaz – 9. června 2021) byla sovětská a ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Valentina Sidorovová · Vidět víc »

Valeria Novodvorská

Valeria Iljinična Novodvorská, rusky Вале́рия Ильи́нична Новодво́рская, (17. května 1950 Baranavičy, Běloruská SSR, Sovětský svaz – 12. července 2014 Moskva) byla ruská opoziční politička a disidentka běloruského původu.

Nový!!: Moskva a Valeria Novodvorská · Vidět víc »

Valerian Abakovskij

Valerian Abakovskij (23. záříjul. / 5. říjnagreg. 1895 Riga – poblíž Serpuchova) byl konstruktér Aerovagonu.

Nový!!: Moskva a Valerian Abakovskij · Vidět víc »

Valerian Alexandrovič Zorin

Valerian Alexandrovič Zorin, (14. ledna 1902 Novočerkassk – 14. ledna 1986 Moskva) byl sovětský diplomat, v letech 1945–47 velvyslanec v Československu a v letech 1952–53 a 1960–62 stálý zástupce Sovětského svazu při Organizaci spojených národů.

Nový!!: Moskva a Valerian Alexandrovič Zorin · Vidět víc »

Valerian Kujbyšev

Valerian Vladimirovič Kujbyšev (Omsk – 25. ledna 1935, Moskva) byl bolševický revolucionář a prominentní sovětský politik.

Nový!!: Moskva a Valerian Kujbyšev · Vidět víc »

Valerij Alexejevič Čudinov

etruské abecedy dle Čudinova Valerij Alexejevič Čudinov (30. června 1942, Moskva — 6. února 2023) je sovětsko-ruský filozof, docent na katedře dějin kultury na Státní akademii Slovanských kultur.

Nový!!: Moskva a Valerij Alexejevič Čudinov · Vidět víc »

Valerij Čkalov

Čkalov s Beljakovem a Stalinem Valerij Pavlovič Čkalov (– 15. prosince, 1938) byl sovětský zkušební pilot, Hrdina Sovětského svazu (1936).

Nový!!: Moskva a Valerij Čkalov · Vidět víc »

Valerij Brjusov

Valerij Jakovlevič Brjusov (Moskva – 9. říjen 1924, Moskva) byl ruský básník, prozaik, dramaturg, literární kritik a historik, jeden ze zakladatelů ruského symbolismu.

Nový!!: Moskva a Valerij Brjusov · Vidět víc »

Valerij Brošin

Valerij Brošin (19. října 1962 Leningrad – 5. března 2009 Moskva) byl turkmenský fotbalový záložník, který reprezentoval někdejší Sovětský svaz a po jeho rozpadu Turkmenistán.

Nový!!: Moskva a Valerij Brošin · Vidět víc »

Valerij Brumel

Valerij Nikolajevič Brumel (14. dubna 1942, Tolbuzino, SSSR – 26. ledna 2003, Moskva, Rusko) byl sovětský atlet, olympijský vítěz, který v letech 1960 až 1965 dominoval světovému skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Valerij Brumel · Vidět víc »

Valerij Bure

Valerij Vladimirovič Bure (Валерий Владимирович Буре;* 13. června 1974 v Moskvě) je bývalý ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Valerij Bure · Vidět víc »

Valerij Charlamov

Valerij Borisovič Charlamov (rusky: Валерий Борисович Харламов; 14. ledna 1948 – 27. srpna 1981) byl hokejista ze Sovětského svazu a je považován za jednoho z největších hráčů historie.

Nový!!: Moskva a Valerij Charlamov · Vidět víc »

Valerij Gergijev

Valerij Abisalovič Gergijev (* 2. května 1953, Moskva) je ruský dirigent, který působí jako umělecký ředitel Mariinského divadla v Petrohradě, kde je také uměleckým ředitelem festivalu Bílé noci.

Nový!!: Moskva a Valerij Gergijev · Vidět víc »

Valerij Kaplan

Valerij Jevgeňjevič Kaplan (* 26. února 1943 Moskva, Ruská SFSR) je bývalý sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Valerij Kaplan · Vidět víc »

Valerij Kubasov

Valerij Nikolajevič Kubasov,, (7. ledna 1935 obec Vjazniki, Vladimirská oblast SSSR – 19. února 2014) byl sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Valerij Kubasov · Vidět víc »

Valerij Legasov

Valerij Alexejevič Legasov, (1. září 1936 Tula – 26. dubna 1988 Moskva) byl sovětský vědec v oboru anorganické chemie, člen Akademie věd Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Valerij Legasov · Vidět víc »

Valerij Limasov

Valerij Pavlovič Limasov (* 5. prosince 1955 Ufa, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský rohovník/boxer.

Nový!!: Moskva a Valerij Limasov · Vidět víc »

Valerij Masalitin

Valerij Nikolajevič Masalitin (rusky Валерий Николаевич Масалитин; * 27. září 1966 Bělgorod) je bývalý sovětský fotbalový útočník ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Valerij Masalitin · Vidět víc »

Valerij Pidlužnyj

Valerij Vasylovyč Pidlužnyj (22. srpna 1952 Doněck – 4. října 2021) byl sovětský atlet ukrajinské národnosti, bronzový olympijský medailista a mistr Evropy ve skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Valerij Pidlužnyj · Vidět víc »

Valerij Poljakov

Valerij Vladimirovič Poljakov (27. dubna 1942 Tula, Tulská oblast, RSFSR – 7. září 2022 Moskva) byl sovětský a od roku 1992 ruský kosmonaut, člen oddílu kosmonautů Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP), 207. člověk ve vesmíru.

Nový!!: Moskva a Valerij Poljakov · Vidět víc »

Valerij Sergejevič Zolotuchin

Valerij Zolotuchin v roce 2011 Valerij Sergejevič Zolotuchin (21. června 1941 v Bystrém Istoku v Altajském kraji – 30. března 2013 v Moskvě) byl ruský herec.

Nový!!: Moskva a Valerij Sergejevič Zolotuchin · Vidět víc »

Valerij Tokarev

Valerij Ivanovič Tokarev (rusky Валерий Иванович Токарев, * 29. října 1952 v Kapustin Jar, Astrachaňská oblast, SSSR) byl ruský kosmonaut, který se podílel na budování a obsluze Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Nový!!: Moskva a Valerij Tokarev · Vidět víc »

Valerij Vjačeslavovič Nistratov

Valerij Vjačeslavovič Nistratov (* 1973, Moskva) je ruský fotograf pokračující v tradici umělecké dokumentární fotografie.

Nový!!: Moskva a Valerij Vjačeslavovič Nistratov · Vidět víc »

Valerij Voronin

Valerij Ivanovič Voronin (17. července 1939, Moskva – 22. května 1984, Moskva) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Valerij Voronin · Vidět víc »

Valerija Solovjovová

Valerija Alexandrovna Solovjovová, někdy psána Solovjevová, (* 3. listopadu 1992 Saratov) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Valerija Solovjovová · Vidět víc »

Valletta

Valletta, často nesprávně La Valletta (maltsky: il-Belt Valletta), je hlavní město ostrovního státu Malta ležící na východním pobřeží mezi zálivy Grand Harbour na jihu a Marsamxett Harbour v Jihovýchodním regionu.

Nový!!: Moskva a Valletta · Vidět víc »

Valtr Komárek

Valtr Komárek (10. srpna 1930 Hodonín – 16. května 2013 Praha) byl český ekonom, prognostik a politik, od března 2011 čestný předseda České strany sociálně demokratické, aktivní účastník sametové revoluce v roce 1989, 1. místopředseda vlády národního porozumění, poslanec Federálního shromáždění a volební lídr ČSSD ve volbách roku 1992.

Nový!!: Moskva a Valtr Komárek · Vidět víc »

Valujki

Valujki česky též Valujky jsou město v Bělgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Valujki · Vidět víc »

Van Cliburn

Harvey Lavan "Van" Cliburn Jr. (12. července 1934 Shreveport, Louisiana – 27. února 2013 Fort Worth, Texas) byl americký klavírista, který se ve svých 23 letech stal světově proslulým po vítězství na prvním ročníku mezinárodní Čajkovského soutěže pianistů v Moskvě v roce 1958.

Nový!!: Moskva a Van Cliburn · Vidět víc »

Vanessa Boslaková

Vanessa Boslaková (* 11. června 1982, Lesquin) je francouzská atletka, tyčkařka.

Nový!!: Moskva a Vanessa Boslaková · Vidět víc »

Vanja Stambolovová

Vanja Stambolovová (28. listopadu 1983, Varna) je bulharská atletka, sprinterka a překážkářka, jejíž hlavními disciplínami jsou běh na 400 m a čtvrtka s překážkami.

Nový!!: Moskva a Vanja Stambolovová · Vidět víc »

Varšavská smlouva

Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.

Nový!!: Moskva a Varšavská smlouva · Vidět víc »

Varfolomej (Denisov)

Varfolomej (světským jménem: Alexandr Anatoljevič Denisov; * 26. února 1975, Strunino) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup balakovský a nikolajevský.

Nový!!: Moskva a Varfolomej (Denisov) · Vidět víc »

VarioLF

Ostravský vůz VarioLFR.E Tramvaj VarioLF.E v Olomouci Interiér Vario LF, Olomouc VarioLF je částečně nízkopodlažní tramvaj, vyráběná od roku 2004 českou Aliancí TW Team, tvořenou firmami KOS Krnov, Pragoimex a VKV Praha.

Nový!!: Moskva a VarioLF · Vidět víc »

Varlaam (Ponomarjov)

Varlaam (světským jménem: Vladimir Georgijevič Ponomarjov; * 22. června 1974, Izobilnyj) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup machačkalský a grozněnský.

Nový!!: Moskva a Varlaam (Ponomarjov) · Vidět víc »

Varlam Tichonovič Šalamov

Varlam Tichonovič Šalamov (rusky Варлам Тихонович Шаламов; 18. června 1907 Vologda – 17. ledna 1982 Moskva), byl ruský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Varlam Tichonovič Šalamov · Vidět víc »

Varnava (Baranov)

Varnava (světským jménem: Roman Vladimirovič Baranov; * 11. února 1965, Kaluga) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup vyksunský a pavlovský.

Nový!!: Moskva a Varnava (Baranov) · Vidět víc »

Varnava (Safonov)

Varnava (světským jménem: Vasilij Alexejevič Safonov; * 21. února 1957, Troickij) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup pavlodarský a ekibastuzský.

Nový!!: Moskva a Varnava (Safonov) · Vidět víc »

Varnsdorf

Varnsdorf je město v nejsevernější části Česka, ve východní části Ústeckého kraje, v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku.

Nový!!: Moskva a Varnsdorf · Vidět víc »

Varsonofij (Sudakov)

Varsonofij (světským jménem: Anatolij Vladimirovič Sudakov; * 3. června 1955, Malinovka) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita petrohradský a ladožský.

Nový!!: Moskva a Varsonofij (Sudakov) · Vidět víc »

Varvara Baryševová

Varvara Borisovna Baryševová (* 24. března 1977 Moskva, Ruská SFSR) je bývalá ruská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Varvara Baryševová · Vidět víc »

Varvara Gračovová

Varvara Gračovová (rusky: Варвара Андреевна Грачёва, Varvara Andrejevna Gračova, * 2. srpna 2000 Moskva) je francouzská profesionální tenistka, která do června 2023 reprezentovala rodné Rusko.

Nový!!: Moskva a Varvara Gračovová · Vidět víc »

Varvara Turkestanová

Princezna Varvara Iljična Turkestanová, rusky: Варвара Ильинична Туркестанова, (26. prosince 1775, Moskva – 20. května 1819, Petrohrad) byla ruská šlechtična gruzínského původu, známá především díky mileneckému poměru s carem Alexandrem I. a svou korespondencí s francouzským emigrantem Ferdinandem Christinem, který popsal život u ruského dvora na počátku 19. století.

Nový!!: Moskva a Varvara Turkestanová · Vidět víc »

Vasil Aprilov

Vasil Aprilov, Васил Евстатиев Априлов (21. července 1789 Gabrovo – 2. října 1847 Galați), byl bulharský lékař, obchodník, spisovatel, mecenáš, propagátor školství, postava bulharského národního obrození.

Nový!!: Moskva a Vasil Aprilov · Vidět víc »

Vasil Korol

Vasil Korol (15. prosince 1922 Lachovec (Liskovec) nebo Volové, Podkarpatská Rus – 14. února 2015 Praha) byl válečný veterán, nositel nejvyššího státního vyznamenání České republiky, Řádu Bílého lva.

Nový!!: Moskva a Vasil Korol · Vidět víc »

Vasilij (Danilov)

Vasilij (světským jménem: Alexandr Vladimirovič Danilov; * 24. dubna 1978, Uzlovaja) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup kasimovský a sasovský.

Nový!!: Moskva a Vasilij (Danilov) · Vidět víc »

Vasilij (Kulakov)

Vasilij (světským jménem: Arkadij Jurjevič Kulakov; * 18. října 1971, Tomsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup armavirský a labinský.

Nový!!: Moskva a Vasilij (Kulakov) · Vidět víc »

Vasilij Aksjonov

Vasilij Pavlovič Aksjonov (20. srpna 1932, Kazaň – 6. července 2009, Moskva) byl ruský spisovatel židovského původu, přední osobnost intelektuálního disentu v SSSR.

Nový!!: Moskva a Vasilij Aksjonov · Vidět víc »

Vasilij Alexejevič Děgťarjov

Vasilij Alexejevič Děgťarjov, rusky Васи́лий Алексе́евич Дегтярёв (1880– 1949) byl ruský a sovětský konstruktér ručních palných zbraní, generálmajor ženijní a dělostřelecké služby, doktor technických věd a poslanec Nejvyššího sovětu SSSR.

Nový!!: Moskva a Vasilij Alexejevič Děgťarjov · Vidět víc »

Vasilij Andrejevič Žukovskij

Vasilij Andrejevič Žukovskij Vasilij Andrejevič Žukovskij, rusky Василий Андреевич Жуковский (9. února 1783, Mišenskoe, Ruské impérium – 24. dubna 1852, Baden-Baden, Německo) byl ruský básník a literární kritik.

Nový!!: Moskva a Vasilij Andrejevič Žukovskij · Vidět víc »

Vasilij Andrejevič Tropinin

Vasilij Andrejevič Tropinin;, Karpovka –, Moskva) byl ruský malíř období romantismu. Narodil se jako nevolník a v tomto postavení prožil většinu svého života. Byl však oblíbencem hraběte Münnicha a hraběte Arkadije Markoffa, kteří mu pomohli k přijetí na petrohradskou Akademii. Zde studoval u S. S. Ščukina (1799-1804). Po absolvování této výtvarné školy se usadil v Moskvě. Svobodu získal až po čtyřicítce. Maloval krajinky a žánrové obrazy ("Starý žebrák", "Krajkářka", "Albánská dívka ve dveřích"...) a zejména portréty (N.

Nový!!: Moskva a Vasilij Andrejevič Tropinin · Vidět víc »

Vasilij Archipov

Kuby Vasilij Alexandrovič Archipov, (30. ledna 1926 – 19. srpna 1998) byl sovětský námořní důstojník.

Nový!!: Moskva a Vasilij Archipov · Vidět víc »

Vasilij Šukšin

Vasilij Makarovič Šukšin (25. července 1929, Srostki, Altajský kraj, Sovětský svaz – 2. října 1974, Kletskaja, Volgogradská oblast, Sovětský svaz) byl sovětský spisovatel, dramatik, herec a filmový režisér ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vasilij Šukšin · Vidět víc »

Vasilij Berezuckij

Vasilij Vladimirovič Berezuckij (rusky Василий Владимирович Березуцкий; * 20. června 1982, Moskva, Sovětský svaz) je ruský fotbalový obránce a reprezentant, který hraje za klub CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Vasilij Berezuckij · Vidět víc »

Vasilij Blažený

Vasilij Blažený (též Vasil Blažený, Vasilij Nahý, Васи́лий Блаже́нный; prosinec 1468 - snad 2. srpna 1557) byl ruský asketa typu známého jako jurodivý nebo „svatý blázen“.

Nový!!: Moskva a Vasilij Blažený · Vidět víc »

Vasilij Blochin

Vasilij Michajlovič Blochin (7. ledna 1895 – 3. února 1955, Moskva) byl sovětský generálmajor a válečný zločinec, který sloužil jako vrchní popravčí ve stalinistické NKVD pod velením Genricha Jagody, Nikolaje Ježova a Lavrentije Beriji (Jagoda a Ježov byli, poté, co upadli v nemilost, sami Blochinem na Stalinův příkaz popraveni).

Nový!!: Moskva a Vasilij Blochin · Vidět víc »

Vasilij Danilovič Sokolovskij

Vasilij Danilovič Sokolovskij (Kozliki, Grodenská gubernie – 10. května 1968 Moskva) byl sovětský vojevůdce.

Nový!!: Moskva a Vasilij Danilovič Sokolovskij · Vidět víc »

Vasilij Dementěvič Poležajev

Vasilij Dementěvič Poležajev (25. dubna 1909http://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id.

Nový!!: Moskva a Vasilij Dementěvič Poležajev · Vidět víc »

Vasilij Dmitrijevič Polenov

Vasilij Dmitrijevič Polenov (rusky Василий Дмитриевич Поленов; 1. června 1844 Petrohrad - 18. července 1927 Borok v Tulské oblasti) byl ruský malíř a výtvarný pedagog.

Nový!!: Moskva a Vasilij Dmitrijevič Polenov · Vidět víc »

Vasilij Gogolev

Vasilij Nikolajevič Gogolev (* 9. října 1956) je bývalý sovětský a ruský zápasník-volnostylař jakutského původu, který v roce 1996 krátce reprezentoval Gruzii.

Nový!!: Moskva a Vasilij Gogolev · Vidět víc »

Vasilij Grossman

Vasilij Semjonovič Grossman, vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman (12. prosince 1905 Berdyčiv – 14. září 1964 Moskva), byl sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vasilij Grossman · Vidět víc »

Vasilij I.

Vasilij I., plným jménem Vasilij Dmitrijevič (rusky Василий I Дмитриевич, 30. prosince 1371, Moskva – 27. únor 1425 tamtéž) byl ruský středověký panovník, velkokníže moskevský v letech 1389–1425.

Nový!!: Moskva a Vasilij I. · Vidět víc »

Vasilij Ignatěnko

Vasilij Ivanovič Ignatěnko (13. března 1961 – 13. května 1986 Moskva) byl sovětský hasič, který zemřel na následky ozáření radiací v Černobylu.

Nový!!: Moskva a Vasilij Ignatěnko · Vidět víc »

Vasilij II.

Vasilij II., též Vasilij II.

Nový!!: Moskva a Vasilij II. · Vidět víc »

Vasilij III.

Vasilij (Vasil) III.

Nový!!: Moskva a Vasilij III. · Vidět víc »

Vasilij IV. Ivanovič Šujskij

Vasilij Šujskij (1552 Nižnij Novgorod – 12. září 1612 Gostynin) byl ruský car v letech 1606 až 1610.

Nový!!: Moskva a Vasilij IV. Ivanovič Šujskij · Vidět víc »

Vasilij Ivanovič Čujkov

Vasilij Ivanovič Čujkov (Serebrjannyje Prudy, Tulská oblast – 18. března 1982 Moskva) byl sovětský voják, maršál a dvojnásobný hrdina SSSR (březen 1944 a duben 1945), a diplomat.

Nový!!: Moskva a Vasilij Ivanovič Čujkov · Vidět víc »

Vasilij Ivanovič Cholmogorov

Svatý Vasilij Ivanovič Cholmogorov (25. ledna 1875, Andrejevskoje – 16. ledna 1938, Siblag) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, protojerej a mučedník.

Nový!!: Moskva a Vasilij Ivanovič Cholmogorov · Vidět víc »

Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko

''Svaté hory'', titulní list z roku 1886 Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko toku 1912 Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko (rusky Василий Иванович Немирович-Данченко, 5. ledna 1845, Tbilisi – 18. září 1936, Praha) byl ruský spisovatel a žurnalista.

Nový!!: Moskva a Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko · Vidět víc »

Vasilij Ivanovič Surikov

Vasilij Ivanovič Surikov (Krasnojarsk – Moskva) byl ruský malíř, autor rozsáhlých historických děl, představitel ruského uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: Moskva a Vasilij Ivanovič Surikov · Vidět víc »

Vasilij Josifovič Stalin

Vasilij Josifovič Stalin (od 9. ledna 1962 pod příjmením Džugašvili,Непомнящий Н. Н. 100 великихтайн советской эпохи. В послевоенное время. Последний вираж лётчика Сталина. — М.: Вече, 2011. — С. 340—343. — ISBN 978-5-9533-6008-1,; 21. března 1921, Moskva – 19. března 1962, Kazaň) byl nejmladším synem Josifa Vissarionoviče Stalina a jeho druhé manželky Naděždy Allilujevové.

Nový!!: Moskva a Vasilij Josifovič Stalin · Vidět víc »

Vasilij Kandinskij

Vasilij Vasiljevič Kandinskij také Wassily Kandinsky nebo Kandinský, rusky Василий Васильевич Кандинский (Moskva – 13. prosince 1944 Neuilly-sur-Seine u Paříže) byl ruský malíř, grafik a teoretik umění, který později žil a pracoval v Německu a ve Francii.

Nový!!: Moskva a Vasilij Kandinskij · Vidět víc »

Vasilij Konstantinovič Bljucher

Vasilij Konstantinovič Bljucher (Barčinka, Jaroslavská gubernie – 9. listopadu 1938 Moskva) byl sovětský voják, státní a stranický činitel a maršál SSSR (1935).

Nový!!: Moskva a Vasilij Konstantinovič Bljucher · Vidět víc »

Vasilij Kuzněcov

Vasilij Dmitrijevič Kuzněcov (7. února 1932, Kalikino - 6. srpna 2001, Moskva) byl sovětský atlet, desetibojař.

Nový!!: Moskva a Vasilij Kuzněcov · Vidět víc »

Vasilij Livanov

Vasilij Borisovič Livanov, rusky Василий Борисович Ливанов, (* 19. července 1935 v Moskvě) je ruský herec, známý pro své ztvárnění Sherlocka Holmese v sovětské TV sérii Dobrodružství Sherlocka Holmese a doktora Watsona.

Nový!!: Moskva a Vasilij Livanov · Vidět víc »

Vasilij Maximovič Maximov

Vasilij Maximovič Maximov (17. lednajul./29. lednagreg. 1844, Lopina – 18. listopadujul./1. prosincegreg. 1911, Petrohrad) byl ruský realistický malíř, člen uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: Moskva a Vasilij Maximovič Maximov · Vidět víc »

Vasilij Němčinov

Vasilij Sergejevič Němčinov (2. ledna 1894, Grabovo, Penzenská gubernie – 5. listopadu 1964, Moskva) byl ekonom, statistik, jeden ze zakladatelů ekonomického a matematického směru sovětské ekonomické vědy.

Nový!!: Moskva a Vasilij Němčinov · Vidět víc »

Vasilij Pasika

Vasilij Michajlovič Pasika (29. října 1926 v Poltavské oblasti Ukrajiny – 14. června 1987 v Moskvě) byl sovětský historik filosofie a vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Moskva a Vasilij Pasika · Vidět víc »

Vasilij Pavlovič Mžavanadze

Vasilij Pavlovič Mžavanadze (nebo jen Vasil;;; 20. září 1902, Kutaisi – 5. září 1988, Moskva) byl gruzínský politik.

Nový!!: Moskva a Vasilij Pavlovič Mžavanadze · Vidět víc »

Vasilij Pěrvuchin

Vasilij Alexejevič Pěrvuchin (rusky Василий Алексеевич Первухин, * 1. ledna 1956 v Penze, SSSR) je bývalý ruský hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Vasilij Pěrvuchin · Vidět víc »

Vasilij Perov

Vasilij Grigorjevič Perov, původním jménem Vasilij Grigorjevič Vasiljev, rusky Василий Григорьевич Перов (2. ledna 1834, Tobolsk – 10. června 1882, Kuzminki) byl ruský malíř, představitel realismu druhé poloviny 19. století, jeden ze zakládajících členů uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: Moskva a Vasilij Perov · Vidět víc »

Vasilij Petrov

Vasilij Ivanovič Petrov (15. leden 1917 Černoleskoje, carské Rusko – 1. února 2014, Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Vasilij Petrov · Vidět víc »

Vasilij Petrovič Stasov

Vasilij Petrovič Stasov (4. srpna 1769 Moskva – 5. září 1848 Petrohrad) byl ruský architekt.

Nový!!: Moskva a Vasilij Petrovič Stasov · Vidět víc »

Vasilij Slesarjev

Vasilij Andrianovič Slesarjev (– 23. července 1921) byl ruský letecký konstruktér.

Nový!!: Moskva a Vasilij Slesarjev · Vidět víc »

Vasilij Smyslov

Vasilij Vasiljevič Smyslov (24. března 1921, Moskva – 27. března 2010, tamtéž) byl ruský šachový mezinárodní velmistr a mistr světa z let 1957 až 1958 za Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Vasilij Smyslov · Vidět víc »

Vasilij Sokolov

Vasilij Vasil'jevič Sokolov (15. srpna 1919 ve vesnici Petrušino Tulské oblasti – 25. března 2017 v Moskvě) byl sovětský a ruský historik filosofie, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity, držitel čestného titulu "Zasloužilý vědec RSFSR".

Nový!!: Moskva a Vasilij Sokolov · Vidět víc »

Vasilij Vasiljevič Golicyn

Vasilij Vasilievič Golicyn Kníže Vasilij Vasiljevič Golicyn (rusky Василий Васильевич Голицын, * kolem roku 1644 v Moskvě -, Piněga) byl ruský šlechtic, bojar z vlivného rodu Golicynů a přední politik a diplomat a také nepříliš úspěšný vojevůdce.

Nový!!: Moskva a Vasilij Vasiljevič Golicyn · Vidět víc »

Vasilij Vasiljevič Kuzněcov

Vasilij Vasiljevič Kuzněcov (31. lednajul. / 13. únoragreg. 1901 Sofilovka, Kostromská gubernie – 5. června 1990 Moskva) byl sovětský stranický a státní činitel, diplomat.

Nový!!: Moskva a Vasilij Vasiljevič Kuzněcov · Vidět víc »

Vasilij Vasiljevič Prončiščev

Vasilij Vasiljevič Prončiščev (1702 Bogimovo – 29. srpna 1736 Tajmyr) byl ruský námořní důstojník a polární badatel.

Nový!!: Moskva a Vasilij Vasiljevič Prončiščev · Vidět víc »

Vasilij Zeňkovskij

Vasilij Vasiljevič Zeňkovskij (rusky Василий Васильевич Зеньковский; 4. července 1881 Chmelnyckyj – 5. srpna 1962, Paříž) byl ruský křesťanský filosof, psycholog a publicista, autor Dějin ruské filosofie (ve dvou svazcích, 1948—1950).

Nový!!: Moskva a Vasilij Zeňkovskij · Vidět víc »

Vaso Pelagić

Vaso Pelagić (v srbské cyrilici Васо Пелагић; 1838, Gornji Žabar, Osmanská říše – 25. ledna 1899, Požarevac, Srbsko) byl srbský představitel utopického socialismu.

Nový!!: Moskva a Vaso Pelagić · Vidět víc »

Vasyl Račyba

Vasyl Dmytrovyč Račyba (* 27. ledna 1982) je bývalý ukrajinský zápasník – klasik.

Nový!!: Moskva a Vasyl Račyba · Vidět víc »

Václav Čep

Václav Čep (15. srpna 1894 Žlebské Chvalovice – 23. září 1938 Srbská) byl český voják, legionář a příslušník jednotek Stráže obrany státu (SOS).

Nový!!: Moskva a Václav Čep · Vidět víc »

Václav Girsa (lékař)

Václav Girsa (28. listopadu 1875 Šepetovka – 23. června 1954 Praha) byl český lékař, chirurg, československý legionář a diplomat dlouhodobě žijící a působící v Ruském impériu, později 1.

Nový!!: Moskva a Václav Girsa (lékař) · Vidět víc »

Václav Křížek

Václav Křížek (25. listopadu 1833 Strážov – 4. června 1881 Tábor) byl pedagog, vlastenec, politik a kulturní organizátor.

Nový!!: Moskva a Václav Křížek · Vidět víc »

Václav Kopecký

Václav Kopecký (27. srpna 1897 Kosmonosy – 5. srpna 1961 Praha) byl český komunistický novinář, politik, ministr informací a ministr kultury.

Nový!!: Moskva a Václav Kopecký · Vidět víc »

Václav Kratochvíl (voják)

Odznak vládního vojska Insignie Generálního štábu Sovětská armádní pistole PM (Pistolet Makarova) Generálplukovník Václav Kratochvíl (24. září 1903, Nové Veselí farnost Nové Veselí – 6. listopadu 1988, Praha) byl v letech 1952 až 1958 náčelníkem Generálního štábu československé lidové armády (GŠ ČSLA) a v letech 1958 až 1960 náčelníkem Vojenské akademie v Brně.

Nový!!: Moskva a Václav Kratochvíl (voják) · Vidět víc »

Václav Nejtek

Václav Nejtek (23. září 1899, Moskva – 26. srpna 1958, Praha) byl český sochař.

Nový!!: Moskva a Václav Nejtek · Vidět víc »

Václav Nosek

Václav Nosek (26. září 1892 Malá Dobrá – 22. července 1955 Praha) byl český komunistický politik, ministr, v letech 1941–1950 jedna z klíčových osobností Komunistické strany Československa.

Nový!!: Moskva a Václav Nosek · Vidět víc »

Václav Pašek

Václav Pašek (12. dubna 1903 Skočice – 14. listopadu 1968) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR.

Nový!!: Moskva a Václav Pašek · Vidět víc »

Václav Prokůpek

Václav Prokůpek (11. července 1902 Dolní Lochov – 22. května 1974 Brno) byl český spisovatel, překladatel, novinář, představitel Agrární strany a oběť komunistického režimu.

Nový!!: Moskva a Václav Prokůpek · Vidět víc »

Václav Snopek

Václav Snopek (* 20. srpna 1951 Vysoké Mýto) je český politik KSČM, v letech 2006 až 2010 a opět pak v letech 2013 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2004 až 2008 a opět 2012 až 2020 zastupitel Pardubického kraje, od roku 1994 zastupitel města Pardubice.

Nový!!: Moskva a Václav Snopek · Vidět víc »

Václav Suk

Václav Suk, také Váša Suk, v Rusku Вячеслав Иванович Сук, (16. listopadu 1861 Kladno – 12. ledna 1933 Moskva) byl český houslista, dirigent a hudební skladatel působící v Rusku.

Nový!!: Moskva a Václav Suk · Vidět víc »

Václav Toušek (geograf)

Václav Toušek (* 24. dubna 1949 Zlín) je český socioekonomický geograf.

Nový!!: Moskva a Václav Toušek (geograf) · Vidět víc »

Václav Vaško

Josefem Luxem v roce 1994 Václav Vaško (26. dubna 1921 Zvolen – 20. května 2009 Praha) byl český diplomat, politický vězeň, katolický aktivista a autor knih zabývajících se dějinami katolické církve v komunistickém Československu.

Nový!!: Moskva a Václav Vaško · Vidět víc »

Václav Vondřich

Václav Vondřich (18. dubna 1874, Libeň farnosti Libeň (kostel Panny Marie) – 12. srpna 1943, Praha) byl český cyklistický, motocyklový a automobilový závodník, jehož kariéra je spjata se značkou Laurin & Klement.

Nový!!: Moskva a Václav Vondřich · Vidět víc »

Václav Vydra (1876)

Vyšehradském hřbitově Václav Vydra (29. dubna 1876 Plzeň – 7. dubna 1953 Praha) byl český divadelní herec, režisér, autor memoárové literatury a úvah o divadle.

Nový!!: Moskva a Václav Vydra (1876) · Vidět víc »

Všeruská hokejová liga

Všeruská hokejová liga je druhou nejvyšší mezinárodní hokejovou ligou v Eurasii.

Nový!!: Moskva a Všeruská hokejová liga · Vidět víc »

Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost

Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost (rusky Всероссийская государственная телевизионная и радиовещательная компания, Vserossijskaja gosudarstvennaja televizionnaja i radioveščatělnaja kompanija, zkráceně VGTRK rusky ВГТРК) je ruský státní unitární podnik, který provozuje velké množství televizních a rozhlasových kanálů.

Nový!!: Moskva a Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost · Vidět víc »

Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu

Hlasovací lístek ve Všesvazovém referendu o zachování SSSR Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu (rusky Всесоюзный референдум о сохранении Союза СоветскихСоциалистическихреспублик) bylo referendum, které proběhlo 17. března 1991 na většině území Sovětského svazu a ve kterém byla voličům předložena k zodpovězení tato otázka: Považujete za nutné zachování Svazu sovětských socialistických republik jako obnovené federace rovnoprávných suverénních republik, ve které budou v plné míře zaručena práva a svobody člověka jakékoli národnosti? Referendum bojkotovala Arménie, Gruzie (nikoli však Abcházie), Moldavsko (nikoli však Podněstří a Gagauzsko) a pobaltské státy.

Nový!!: Moskva a Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu · Vidět víc »

Válka Izraele s Hamásem (2023)

Válka Izraele s Hamásem je ozbrojený konflikt, který neoficiálně začal ráno 7.

Nový!!: Moskva a Válka Izraele s Hamásem (2023) · Vidět víc »

Válka na Donbase

Válka na Donbase (na Donbasu) či válka na východní Ukrajině byl ozbrojený konflikt v letech 2014–2022 na východoukrajinském Donbasu, součást širší rusko-ukrajinské války. Probíhala mezi ukrajinskou armádou a dobrovolnickými ozbrojenými silami na jedné straně a Ruskem podporovanými proruskými separatisty a vojenskými jednotkami skrytě formovanými ozbrojenými silami Ruské federace na druhé straně. Ruská vláda účast svých pravidelných jednotek popírala až do invaze z února 2022. V důsledku této války byly zřízeny loutkové kvazistáty Doněcká a Luhanská lidová republika, které byly po invazi na podzim 2022 anektovány Ruskou federací. Území je však nadálem předmět války obou zemí.

Nový!!: Moskva a Válka na Donbase · Vidět víc »

Válka nemá ženskou tvář

Válka nemá ženskou tvář, v běloruském originále У войны не женское лицо, je kniha spisovatelky a novinářky Světlany Alexijevičové, laureátky Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015.

Nový!!: Moskva a Válka nemá ženskou tvář · Vidět víc »

Válka v Abcházii (1992–1993)

Válka v Abcházii (1992–1993) byl válečný konflikt mezi gruzínskými vládními vojenskými jednotkami a abchazskými separatisty, které podporovali Rusové a militanti ze Severního Kavkazu.

Nový!!: Moskva a Válka v Abcházii (1992–1993) · Vidět víc »

Válka v Jižní Osetii (2008)

Válka v Jižní Osetii (známá též jako rusko-gruzínská válka) byl válečný konflikt mezi Gruzií na jedné straně a Ruskem, Jižní Osetií a Abcházií na straně druhé.

Nový!!: Moskva a Válka v Jižní Osetii (2008) · Vidět víc »

Válka za nezávislost Namibie

Válka za nezávislost Namibie (také známá jako Jihoafrická pohraniční válka,, v Jižní Africe dále známá jako Angolan Bush War) byl převážně asymetrický konflikt, který probíhal v Namibii (tehdy v Jihozápadní Africe), Zambii a Angole od 26. srpna 1966 do 21. března 1990 mezi Jihoafrickými obrannými silami (SADF) a lidovou osvobozeneckou namibijskou armádou (PLAN) - ozbrojeným křídlem Jihozápadní africké lidové organizace (SWAPO).

Nový!!: Moskva a Válka za nezávislost Namibie · Vidět víc »

Vŭlko Červenkov

Vŭlko Červenkov, někdy zjednodušeně přepisováno také jako Valko Červenkov (bulharsky: Вълко Вельов Червенков; 6. září 1900 Zlatica - 21. října 1980 Sofie) byl bulharský komunistický politik, v letech 1949-1956 nejmocnější muž Bulharska, držící dva klíčové posty: premiéra (1950-1956) a předsedy Komunistické strany Bulharska (1949-1954).

Nový!!: Moskva a Vŭlko Červenkov · Vidět víc »

Vít Nejedlý

Vít Nejedlý (22. června 1912, Smíchov – 2. ledna 1945, vojenská nemocnice Krošcienek u Krosna) byl český hudební skladatel, dirigent, publicista, redaktor a muzikolog, syn hudebního vědce a politika Zdeňka Nejedlého.

Nový!!: Moskva a Vít Nejedlý · Vidět víc »

Vítězslav Jungbauer

Ak. sochař, Vítězslav Jungbauer (6. listopadu 1919, Hradec Králové – 6. ledna 2003, Praha) byl českým sochařem.

Nový!!: Moskva a Vítězslav Jungbauer · Vidět víc »

Vítězslav Mácha

Vítězslav Mácha (6. dubna 1948 – 29. května 2023) byl československý a český zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 1972.

Nový!!: Moskva a Vítězslav Mácha · Vidět víc »

Vítězslav Rzounek

Vítězslav Rzounek (2. května 1921, Vlašim – 11. února 2001, Praha) byl český marxistický literární kritik a vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Moskva a Vítězslav Rzounek · Vidět víc »

Vítězslav Veselý (atlet)

Vítězslav Veselý (* 27. února 1983 Hodonín, Československo) je český atlet, reprezentant v hodu oštěpem.

Nový!!: Moskva a Vítězslav Veselý (atlet) · Vidět víc »

Völkerball

Völkerball (doslova vybíjená) je DVD od skupiny Rammstein které vyšlo 17. listopadu 2006 v Německu a 20. listopadu 2006 v České republice.

Nový!!: Moskva a Völkerball · Vidět víc »

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích

K výbuchům dvou muničních skladů ve Vrběticích v okrese Zlín došlo v říjnu a prosinci 2014.

Nový!!: Moskva a Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích · Vidět víc »

Východní blok

Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).

Nový!!: Moskva a Východní blok · Vidět víc »

Východní Evropa

Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.

Nový!!: Moskva a Východní Evropa · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Nový!!: Moskva a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východoaleppská ofenzíva (září 2015 – únor 2016)

Sýrii Ofenzíva na východě guvernorátu Aleppo je operace zahájená 14.

Nový!!: Moskva a Východoaleppská ofenzíva (září 2015 – únor 2016) · Vidět víc »

Východoevropská informační agentura

Východoevropská informační agentura (VIA) bylo sdružení disidentů v bývalém sovětském bloku, které se snažilo poskytovat nezávislý zpravodajský servis.

Nový!!: Moskva a Východoevropská informační agentura · Vidět víc »

Východoevropská rovina

Východoevropská rovina (v Rusku též nazývaná Ruská rovina) je s rozlohou 5,5 mil. km² největší rovinou v Evropě.

Nový!!: Moskva a Východoevropská rovina · Vidět víc »

Východoevropský čas

Časové zóny v Evropěmodrá – GMT (UTC)červená – CET/CEST (UTC+1)žlutá – EET/EEST (UTC+2)zelená – FET (MSK) (UTC+3) Východoevropský čas (VEČ),, je střední sluneční čas poledníku 30 stupňů východně od Greenwiche, který univerzálnímu koordinačnímu času předbíhá o 2 hodiny (UTC+2).

Nový!!: Moskva a Východoevropský čas · Vidět víc »

Výsadkář

české armády Výsadkář je vojenský parašutista, člověk vycvičený k seskoku padákem do vojenské operace a obvykle funguje jako součást vzdušných sil.

Nový!!: Moskva a Výsadkář · Vidět víc »

Výsledky českých reprezentantů v judu 2013

Tento článek uvádí výsledky českých reprezentantů v judu na velkých světových podnicích za rok 2013.

Nový!!: Moskva a Výsledky českých reprezentantů v judu 2013 · Vidět víc »

Výstava úspěchů národního hospodářství

Výstava úspěchů národního hospodářství (rusky Выставка достижений народного хозяйства, zkratka VDNCh) je ruský výstavní areál, který se nachází v Severovýchodním administrativním okruhu v Moskvě, poblíž stanice metra VDNCh Kalužsko-Rižské linky.

Nový!!: Moskva a Výstava úspěchů národního hospodářství · Vidět víc »

Výstava psů

Vítěz třídy otevřené na Klubové výstavě Hovawartů, Milovice, 2004 Výstava psů je základní kynologická akce, kde se setkávají majitelé čistokrevných psů s průkazem původu, aby předvedli svého psa (či psy) před rozhodčími (výjimečně před porotou) a obecenstvem a obdrželi odborný posudek o exteriérových kvalitách a nedostatcích posuzovaného jedince od kvalifikovaných rozhodčích.

Nový!!: Moskva a Výstava psů · Vidět víc »

Výstavba Rockefellerova centra

Výstavba komplexu Rockefellerova centra v New Yorku byla koncem dvacátých let 20. století koncipována jako projekt obnovy města, který inicioval John D. Rockefeller mladší s cílem pomoci revitalizovat centrum Manhattanu.

Nový!!: Moskva a Výstavba Rockefellerova centra · Vidět víc »

Výtvarná fotografie

Fotogram inspirovaný Man Rayem charakteristický portrét, rok 1864 Frank Eugene: ''Mužský akt'' (1897) Výtvarná fotografie je fotografický styl, který zahrnuje širokou škálu záběrů snímaných výtvarným způsobem.

Nový!!: Moskva a Výtvarná fotografie · Vidět víc »

Vývoj světového rekordu v běhu na 10 000 metrů

Bývalý držitel světového rekordu v běhu na 10 000 metrů Kenenisa Bekele oslavuje své vítězství na Mistrovství světa v běhu na 10 000 metrů v roce 2009 Mezi současné držitele světového rekordu v běhu na 10 000 metrů patří za muže Joshua Cheptegei z Ugandy s časem 26:11 s a za ženy Letesenbet Gideyová z Etiopie s časem 29:01,03 s. První světový rekord v běhu na 10 000 metrů mužů uznala Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) roku 1912, kdy zpětně schválila výkon Jeana Bouina, který 13.

Nový!!: Moskva a Vývoj světového rekordu v běhu na 10 000 metrů · Vidět víc »

Vývoj světového rekordu v běhu na 1500 metrů

Paavo Nurmi v čase 3:52,6 překonává světový rekord v běhu na 1500 m, Helsinky, 1924 Běh na 1500 metrů se v Evropě stal obecně uznávanou standardní distancí běžeckých závodů koncem 19. století.

Nový!!: Moskva a Vývoj světového rekordu v běhu na 1500 metrů · Vidět víc »

Věž Evoluce

Věž Evoluce (rusky Башня Эволюция, anglicky Evolution Tower) je 255 m vysoký mrakodrap v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Věž Evoluce · Vidět víc »

Věž Federace

Věž Federace (– Dělovoj kompleks Federacija) je dvojice mrakodrapů v Moskvě, které slouží jako kanceláře, hotel a soukromé apartmány.

Nový!!: Moskva a Věž Federace · Vidět víc »

Věra Adlová

Věra Adlová, rozená Studená, (22. července 1919 Praha – 28. července 1999 Praha) byla česká spisovatelka, překladatelka z latiny a ruštiny a novinářka.

Nový!!: Moskva a Věra Adlová · Vidět víc »

Věra Čáslavská

Věra Čáslavská, provdaná Věra Odložilová (3. května 1942 Praha – 30. srpna 2016 Praha) byla československá sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa.

Nový!!: Moskva a Věra Čáslavská · Vidět víc »

Věra Drnková-Zářecká

Věra Drnková-Zářecká (* 7. března 1922 Praha) je česká textilní a kostýmní výtvarnice.

Nový!!: Moskva a Věra Drnková-Zářecká · Vidět víc »

Věra Duševinová

Věra Jevgeňjevna Duševinová rus.

Nový!!: Moskva a Věra Duševinová · Vidět víc »

Věra Dulovová

Věra Georgijevna Dulovová (Вера Георгиевна Дулова, 27. ledna 1909 Moskva – 5. ledna 2000 tamtéž) byla ruská harfistka.

Nový!!: Moskva a Věra Dulovová · Vidět víc »

Věra Fignerová

Věra Nikolajevna Fignerová (7. července 1852 Nikiforovo, Kazaňská gubernie – 15. června 1942 Moskva) byla ruská revolucionářka.

Nový!!: Moskva a Věra Fignerová · Vidět víc »

Věra Horáková

Věra Horáková rozená Grubrová (* 8. března 1933) v Brně je československá hráčka basketbalu a také házené (vysoká 170 cm).

Nový!!: Moskva a Věra Horáková · Vidět víc »

Věra Inberová

Věra Michajlovna Inberová (Ве́ра Миха́йловна И́нбер, 10. července 1890 Oděsa – 11. listopadu 1972 Moskva) byla ruská spisovatelka a novinářka.

Nový!!: Moskva a Věra Inberová · Vidět víc »

Věra Komisovová

Věra Jakovlevna Komisovová (rozená Nikitinová; * 11. června 1953, Leningrad) je bývalá sovětská atletka, běžkyně.

Nový!!: Moskva a Věra Komisovová · Vidět víc »

Věra Lapková

Trénink na Nature Valley Open 2018 v Nottinghamu Věra Lapková, bělorusky: Вера Валер'еўна Лапко, Věra Valerjewna Lapko, (* 29. září 1998 Minsk) je běloruská profesionální tenistka a vítězka juniorské dvouhry Australian Open 2016.

Nový!!: Moskva a Věra Lapková · Vidět víc »

Věra Menčíková

Věra Menčíková (provdaná,, (16. února 1906, Moskva, Ruské impérium – 26. června 1944, Londýn, Spojené království) byla československo-britská šachová mistryně světa. Narodila se v Moskvě ve smíšené rodině. Její otec František Menčík byl Čech, narodil se v Bystré nad Jizerou. Její matka Olga Illingworth byla Angličanka.

Nový!!: Moskva a Věra Menčíková · Vidět víc »

Věra Muchinová

Věra Ignaťjevna Muchina (1. července 1889, Riga – 6. října 1953, Moskva) byla prominentní sovětská sochařka tvořící ve stylu socialistického realismu.

Nový!!: Moskva a Věra Muchinová · Vidět víc »

Věra Tichá

Věra Tichá (rodným jménem Lahůlková, též Hechtová, provdaná Fišmanová a Kynclová, 24. dubna 1922 Praha – 19. února 2012) byla zdravotnicí 1. československoho armádního sboru a spisovatelkou.

Nový!!: Moskva a Věra Tichá · Vidět víc »

Věra Zvonarevová

Věra Zvonarevová (* 7. září 1984 Moskva) je ruská profesionální tenistka, vítězka tří grandslamů v ženské čtyřhře a dvou ve smíšené čtyřhře.

Nový!!: Moskva a Věra Zvonarevová · Vidět víc »

Věta o nekonečné opici

Šimpanz u psacího stroje Věta o nekonečné opici říká, že opice náhodně bušící do kláves na klávesnici psacího stroje po nekonečnou dobu skoro jistě napíše jakýkoli zadaný text, například kompletní dílo Williama Shakespeara.

Nový!!: Moskva a Věta o nekonečné opici · Vidět víc »

Věznice Butyrka

Věznice Butyrka (Бутырка, Бутырская тюрьма) je věznice v Tverském okresu v centru Moskvy v Rusku.

Nový!!: Moskva a Věznice Butyrka · Vidět víc »

Večery s panem Dvojníkem

Večery s panem Dvojníkem je název českého vydáni knihy Двойник, или Мои вечера в Малороссии (1828, Dvojník, aneb mé večery v Malorusku) od ruského romantického básníka a prozaika Antonije Pogorelského.

Nový!!: Moskva a Večery s panem Dvojníkem · Vidět víc »

Vejdělevka

Vejdělevka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Vejdělevka · Vidět víc »

Veliký Novgorod

Veliký Novgorod (rusky; název znamená „ Veliké Nové město“), do roku 1999 Novgorod, je starobylé město v západním Rusku, zhruba 160 km jihovýchodně od Petrohradu.

Nový!!: Moskva a Veliký Novgorod · Vidět víc »

Velikije Luki

Velikije Luki (Великие Луки) je město ve Pskovské oblasti Ruska, nositel titulu Město vojenské slávy.

Nový!!: Moskva a Velikije Luki · Vidět víc »

Veljko Kadijević

Veljko Kadijević (v srbské cyrilici Вељко Кадијевић; 21. listopadu 1925, Glavina Donja poblíž Imotski – 2. listopadu 2014, Moskva) byl generál Jugoslávské lidové armády a poslední ministr obrany (Svazový sekretář lidové obrany) Jugoslávie od roku 1988 do své rezignace v roce 1992.

Nový!!: Moskva a Veljko Kadijević · Vidět víc »

Veljko Vlahović

Veljko Vlahović (v srbské cyrilici Вељко Влаховић, 2. září 1914, Trmanje, Černá Hora – 7. března 1975, Ženeva, Švýcarsko) byl jugoslávský komunista černohorské národnosti.

Nový!!: Moskva a Veljko Vlahović · Vidět víc »

Velká Británie na letních olympijských hrách

Velká Británie (respektive Spojené království) na letních olympijských hrách startuje od roku 1896.

Nový!!: Moskva a Velká Británie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Velká Británie na Letních olympijských hrách 1980

Velkou Británii na Letních olympijských hrách v roce 1980 v Moskvě reprezentovalo 219 sportovců (149 mužů a 70 žen) ve 14 sportovních odvětvích.

Nový!!: Moskva a Velká Británie na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Velká Kolcevaja (linka metra v Moskvě)

Velká Kolcevaja linka, před zprovoznění nových úseků nazývána jako Třetí přestupní okruh je jedna z linek Moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Velká Kolcevaja (linka metra v Moskvě) · Vidět víc »

Velká sovětská encyklopedie

Anglická verze encyklopedie Velká sovětská encyklopedie (nebo zkráceně) je nejznámější a nejúplnější encyklopedie vydaná v SSSR.

Nový!!: Moskva a Velká sovětská encyklopedie · Vidět víc »

Velké divadlo

Velké divadlo (rusky Большой театр, plným názvem Государственный академический Большой театр, český překlad: Státní akademické Velké divadlo) je ruská divadelní společnost a divadlo sídlící v hlavním městě Ruské federace Moskvě a produkující činoherní, operní a baletní představení.

Nový!!: Moskva a Velké divadlo · Vidět víc »

Velké divadlo (rozcestník)

Velké divadlo se užívá pro různé divadelní domy a soubory.

Nový!!: Moskva a Velké divadlo (rozcestník) · Vidět víc »

Velký kamenný most (Moskva)

Velký kamenný most (rusky Большой Каменный мост, Bolšoj Kamennij most) je moskevský most přes řeku Moskvu, nacházející se v bezprostřední blízkosti Moskevského Kremlu.

Nový!!: Moskva a Velký kamenný most (Moskva) · Vidět víc »

Velký kremelský palác

Velký kremelský palác je jeden z paláců Moskevského kremlu.

Nový!!: Moskva a Velký kremelský palác · Vidět víc »

Velký požár Moskvy (1547)

Malba neznámého umělce zachycující povstání v Rusku po požáru v Moskvě v roce 1547 Velký požár Moskvy v roce 1547 zničil části Moskvy, jež byly vybudovány převážně ze dřeva.

Nový!!: Moskva a Velký požár Moskvy (1547) · Vidět víc »

Velký Zlatoúst

Velký Zlatoúst je pravoslavný chrám v ruském Jekatěrinburgu, vystavěný roku 1876 v rusko-byzantském stylu.

Nový!!: Moskva a Velký Zlatoúst · Vidět víc »

Velkoknížectví

Velkoknížectví je dnes již historický státní útvar: feudální monarchie, jejímž panovníkem je velkokníže.

Nový!!: Moskva a Velkoknížectví · Vidět víc »

Velsk

Velsk je město v Archangelské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Velsk · Vidět víc »

Velvyslanci Evropské unie

Toto je seznam velvyslanců Evropské unie v zemích a při mezinárodních organizacích.

Nový!!: Moskva a Velvyslanci Evropské unie · Vidět víc »

Velvyslanectví Vietnamu (Moskva)

Velvyslanectví Vietnamu v Moskvě je diplomatickým zastoupením Vietnamské socialistické republiky v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Velvyslanectví Vietnamu (Moskva) · Vidět víc »

Venědikt Vasiljevič Jerofejev

Venědikt Vasiljevič Jerofejev (24. října 1938, Kandalakša, Murmanská oblast – 11. května 1990, Moskva) byl ruský sovětský postmoderní spisovatel.

Nový!!: Moskva a Venědikt Vasiljevič Jerofejev · Vidět víc »

Vendelín Javorka

Vendelín Javorka SJ (15. října 1882, Černová, dnes část Ružomberka – 24. března 1966, Žilina) byl římskokatolický kněz, slovenský misionář, rektor Papežského kolegia Russicum ve Vatikánu.

Nový!!: Moskva a Vendelín Javorka · Vidět víc »

Venera Čerešněvová

Venera Ingamitynovna Čerešněvová (Венера Ингамитыновна Черешнева; * 25. července 1965 Moskva) je bývalá ruská reprezentantka ve sportovním lezení, vicemistryně Evropy v lezení na obtížnost.

Nový!!: Moskva a Venera Čerešněvová · Vidět víc »

Venezuela na letních olympijských hrách

Venezuela na letních olympijských hrách startuje od roku 1932.

Nový!!: Moskva a Venezuela na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Venezuela na Letních olympijských hrách 1980

Venezuela se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Venezuela na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Veniamin (Rudyj)

Veniamin (světským jménem: Georgij Anatoljevič Rudyj; * 17. července 1959, Alma-Ata) je kazašský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup talgarský a vikář astanské eparchie.

Nový!!: Moskva a Veniamin (Rudyj) · Vidět víc »

Veniamin (Zaryckyj)

Veniamin (světským jménem: Volodymyr Mykolajovyč Zaryckyj; 12. září 1953, Stodulci – 6. září 2023) byl ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita orenburský a saraktašský.

Nový!!: Moskva a Veniamin (Zaryckyj) · Vidět víc »

Veniamin Metenkov

Veniamin Leontjevič Metenkov, (6. dubna 1857 Miass, Ruské impérium – 9. března 1933 Sverdlovsk, Sovětský svaz) byl významný ruský fotograf z konce 19.

Nový!!: Moskva a Veniamin Metenkov · Vidět víc »

Veniamin Směchov

Veniamin Borisovič Směchov, též přepisováno jako Venjamin Směchov (rusky: Вениами́н Бори́сович Сме́хов; * 10. srpna 1940 Moskva) je sovětský a ruský herec a režisér.

Nový!!: Moskva a Veniamin Směchov · Vidět víc »

Verchojansk

Verchojansk je město v republice Sacha na Dálném Východě v Rusku.

Nový!!: Moskva a Verchojansk · Vidět víc »

Vereja

Vereja je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Vereja · Vidět víc »

Veronika Kuděrmetovová

Veronika Kuděrmetovová (rusky: Вероника Эдуардовна Кудерметова, Veronika Eduardovna Kuděrmetova; * 24. dubna 1997 Kazaň) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Moskva a Veronika Kuděrmetovová · Vidět víc »

Veronika Velez Zuzulová

Veronika Velez-Zuzulová (* 15. července 1984 Bratislava) je slovenská sjezdová lyžařka a olympionička, specializující se na slalom a obří slalom, která do sezóny 2017 vyhrála čtyři závody ve Světovém poháru (3× slalom a 1×o tzv. městské závody v lednu 2013 v Mnichově).

Nový!!: Moskva a Veronika Velez Zuzulová · Vidět víc »

Vertikální zemědělství

Salát pěstovaný ve vnitřním vertikálním zemědělském systému Vertikální zemědělství je způsob pěstování plodin ve svisle naskládaných vrstvách.

Nový!!: Moskva a Vertikální zemědělství · Vidět víc »

Vertu

Vertu byl britský výrobce a prodejce luxusních a ručně vyráběných mobilních telefonů.

Nový!!: Moskva a Vertu · Vidět víc »

Vesjegonsk

Vesjegonsk je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Vesjegonsk · Vidět víc »

Veslování na Letních olympijských hrách 1980

Veslování na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Veslování na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Vesna Doloncová

Vesna Doloncová, rodným jménem Vesna Ratkovna Manasijevová (rusky: Весна Ратковна Долонц; narozená 21. července 1989 Moskva) je rusko-srbská profesionální tenistka, která do sezóny 2012 reprezentovala Rusko a následně začala nastupovat za Srbsko.

Nový!!: Moskva a Vesna Doloncová · Vidět víc »

Vesnické křížové procesí na Velikonoce

Vesnické křížové procesí na Velikonoce je název obrazu ruského realistického malíře Vasilije Grigorijevič Perova z roku 1861.

Nový!!: Moskva a Vesnické křížové procesí na Velikonoce · Vidět víc »

Vesnický okres

Vesnický okres (rusky сельское поселение) jeden z typů komunálního útvaru v Rusku; představuje termín pro jeden nebo více venkovských sídelních útvarů (obec, vesnice, stanice, osada, žutor, kišlak, aul a dalších venkovských sídel), ve kterém je místní územní samospráva vykonávána přímo obyvateli a (nebo) prostřednictvím volených a dalších orgánů místní samosprávy.

Nový!!: Moskva a Vesnický okres · Vidět víc »

VI. sjezd Komunistické strany Číny

Místo konání VI. sjezdu ve vsi Nikolskoje u Moskvy, od roku 2016 muzeum sjezdu VI.

Nový!!: Moskva a VI. sjezd Komunistické strany Číny · Vidět víc »

Višňový sad

Višňový sad (rusky) je divadelní hra Antona Pavloviče Čechova napsaná roku 1903.

Nový!!: Moskva a Višňový sad · Vidět víc »

Viber

Viber (čti), také Rakuten Viber, je program (softwarová aplikace) a služba umožňující okamžité zasílání zpráv (anglicky instant messaging; IM) a přenos digitalizovaného hlasu a obrazu přes pakety Internet Protokolu (anglicky voice over Internet Protocol; VoIP).

Nový!!: Moskva a Viber · Vidět víc »

Video asistent rozhodčího

Video asistent rozhodčího (VAR) (anglicky: Video assistant referee) je fotbalový asistent rozhodčího, který přezkoumává rozhodnutí hlavního rozhodčího s použitím video záznamu a sluchátka s mikrofonem pro komunikaci.

Nový!!: Moskva a Video asistent rozhodčího · Vidět víc »

Vidkun Quisling

Vidkun Quisling na návštěvě univerzity (v pozadí znak strany Nasjonal Samling), 1945. Vidkun Quisling (18. července 1887 Fyresdal – 24. října 1945 Oslo), celým jménem Vidkun Abraham Lauritz Jonssøn Quisling, byl norský důstojník a fašistický politik.

Nový!!: Moskva a Vidkun Quisling · Vidět víc »

Vidnoje

Vidnoje je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Vidnoje · Vidět víc »

Viera Podhányiová

Viera Podhanyiová provdaná Jakabová (* 19. září 1960 Zlaté Moravce, Československo) je slovenská pozemní hokejistka, hrající na brankářském postu.

Nový!!: Moskva a Viera Podhányiová · Vidět víc »

Vierkirchen (Sasko)

Vierkirchen je obec v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Moskva a Vierkirchen (Sasko) · Vidět víc »

Vietnam na letních olympijských hrách

Vietnam na letních olympijských hrách startuje od roku 1980.

Nový!!: Moskva a Vietnam na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Vietnam na Letních olympijských hrách 1980

Vietnam se účastnil Letní olympiády 1980 v Moskvě ve čtyřech sportech a zastupovalo jej 30 sportovců (22 mužů a 8 ženy).

Nový!!: Moskva a Vietnam na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Vikentij (Brylejev)

Vikentij (světským jménem: Vjačeslav Vladimirovič Brylejev; * 20. listopadu 1979, Bendery) je moldavský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup tarský a ťukalinský.

Nový!!: Moskva a Vikentij (Brylejev) · Vidět víc »

Vikentij (Morar)

Vikentij (světským jménem: Viktor Alexandrovič Morar; * 4. října 1953, Sculeni) je kněz ruské pravoslavné církve, biskup a metropolita taškentský a uzbekistánský.

Nový!!: Moskva a Vikentij (Morar) · Vidět víc »

Vikentij Vikenťjevič Veresajev

Vikentij Vikenťjevič Veresajev (rusky Викентий Викентьевич Вересаев vlastním jménem Vikentij Vikenťjevič Smidovič; 16. ledna 1867, Tula – 3. června 1945, Moskva) byl ruský lékař a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vikentij Vikenťjevič Veresajev · Vidět víc »

Viktor (Olijnyk)

Viktor (světským jménem: Volodymyr Mykolajovyč Olijnyk; * 21. září 1940, Počajivpp) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup emeritní metropolita tverský a kašinský.

Nový!!: Moskva a Viktor (Olijnyk) · Vidět víc »

Viktor (Sergejev)

Viktor (světským jménem: Viktor Fjodorovič Sergejev; * 22. prosince 1954, Kambarka) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup glazovský a igrinský.

Nový!!: Moskva a Viktor (Sergejev) · Vidět víc »

Viktor Aronovič Duvidov

Viktor Aronovič Duvidov (Виктор Аронович Дувидов; 8. července 1932 Španělsko – 21. února 2000 Moskva) byl ruský grafik, malíř a ilustrátor knih španělského původu.

Nový!!: Moskva a Viktor Aronovič Duvidov · Vidět víc »

Viktor Šenderovič

Viktor Anatoljevič Šenderovič Viktor Anatoljevič Šenderovič (* 15. srpna 1958, Moskva) je ruský scenárista, satirik, liberální publicista, ochránce lidských práv, rozhlasový a televizní moderátor, novinář a dramatik.

Nový!!: Moskva a Viktor Šenderovič · Vidět víc »

Viktor Šklovskij

Viktor Borisovič Šklovskij (24. leden 1893, Petrohrad – 6. prosinec 1984, Moskva) byl sovětský spisovatel, filmový scenárista a literární a filmový teoretik, představitel ruského formalismu.

Nový!!: Moskva a Viktor Šklovskij · Vidět víc »

Viktor Ťumeněv

Viktor Nikolajevič Ťumeněv (rusky Виктор Николаевич Тюменев; 1. června 1957 v Moskvě, SSSR – 2. srpna 2018 v Moskvě, Rusko) byl ruský hokejový útočník.

Nový!!: Moskva a Viktor Ťumeněv · Vidět víc »

Viktor Žluktov

Viktor Vasiljevič Žluktov (Виктор Васильевич Жлуктов; * 26. ledna 1954, Inta) je bývalý ruský hokejista, pětinásobný mistr světa.

Nový!!: Moskva a Viktor Žluktov · Vidět víc »

Viktor Černomyrdin

Viktor Stěpanovič Černomyrdin (9. dubna 1938 Čornyj Otrog [Orenburská oblast] – 3. listopadu 2010 Moskva) byl sovětský a ruský státník, předseda Rady ministrů Ruské federace (1992–1993), úřadující prezident Ruské federace (5.–6. listopadu 1996), předseda vlády Ruské federace (1993–1998), ruský velvyslanec na Ukrajině (2001–2009).

Nový!!: Moskva a Viktor Černomyrdin · Vidět víc »

Viktor Bonaparte

Viktor Bonaparte (Napoleon Viktor Jérôme Frederik; 18. července 1862, Palais Royal – 3. května 1926, Brusel), titulární 4.

Nový!!: Moskva a Viktor Bonaparte · Vidět víc »

Viktor Brailovsky

Viktor Brailovsky (ויקטור בריילובסקי,:Виктор Львович Браиловский, Viktor Lvovič Brajlovskij, * 27. prosince 1935) je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Šinuj.

Nový!!: Moskva a Viktor Brailovsky · Vidět víc »

Viktor Brjuchanov

Viktor Petrovič Brjuchanov (1. prosince 1935, Taškent, SSSR – 13. října 2021, Kyjev, Ukrajina) byl manažer výstavby Černobylské jaderné elektrárny Vladimíra Iljiče Lenina a jejím ředitelem v letech 1970 až 1986.

Nový!!: Moskva a Viktor Brjuchanov · Vidět víc »

Viktor Carjov

Viktor Grigorjevič Carjov (2. červen 1931, Moskva – 2. ledna 2017 Moskva) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Viktor Carjov · Vidět víc »

Viktor Dragunskij

Viktor Juzefovič Dragunskij (1. prosince 1913 New York – 6. května 1972 Moskva) byl rusky píšící sovětský spisovatel a herec židovského původu.

Nový!!: Moskva a Viktor Dragunskij · Vidět víc »

Viktor Fajnberg

Viktor Fajnberg (26. listopadu 1931 Charkov – 2. ledna 2023) byl ukrajinský filolog a disident, účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa, kritik politického zneužívání psychiatrie v SSSR.

Nový!!: Moskva a Viktor Fajnberg · Vidět víc »

Viktor Georgijevič Kulikov

Viktor Georgijevič Kulikov (5. července 1921 Orelská oblast – 28. května 2013 Moskva) byl sovětský vojenský činitel, maršál Sovětského svazu (1977) a účastník Velké vlastenecké války.

Nový!!: Moskva a Viktor Georgijevič Kulikov · Vidět víc »

Viktor Gorbatko

Viktor Vasiljevič Gorbatko, (3. prosince 1934 obec Vency – Zarja, Krasnodarský kraj RSFSR – 17. května 2017, Moskva Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Viktor Gorbatko · Vidět víc »

Viktor Grigorovič

Viktor Ivanovič Grigorovič, též Viktor Ivanovyč Hryhorovyč, známý v ruské formě jména (30. dubnajul./ 12. května 1815greg. Balta – 19. prosincejul./ 31. prosince 1876greg. Kropyvnyckyj) byl ukrajinský filolog a slavista, historik, profesor na univerzitách v Kazani, Moskvě a Oděse.

Nový!!: Moskva a Viktor Grigorovič · Vidět víc »

Viktor Igumenov

Viktor Michajlovič Igumenov (* 20. března 1943 Omsk) je bývalý sovětský a ruský zápasník – klasik.

Nový!!: Moskva a Viktor Igumenov · Vidět víc »

Viktor Janukovyč

Viktor Fedorovyč Janukovyč (* 9. července 1950 Jenakijeve, Doněcká oblast) je bývalý ukrajinský politik, v letech 2002–2004, 2004–2005 a 2006–2007 premiér a v letech 2010–2014 prezident země.

Nový!!: Moskva a Viktor Janukovyč · Vidět víc »

Viktor Jerofejev

Viktor Vladimirovič Jerofejev (* 19. září 1947, Moskva) je ruský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Viktor Jerofejev · Vidět víc »

Viktor Kapitonov

Viktor Arseněvič Kapitonov (Виктор Арсеньевич Капитонов, 25. října 1933 Tver – 5. března 2005 Moskva) byl sovětský silniční cyklista a trenér.

Nový!!: Moskva a Viktor Kapitonov · Vidět víc »

Viktor Kibenok

Viktor Nikolajevič Kibenok (– Viktor Mykolajovyč Kibenok), 17. února 1963, Ivankov – 11. května 1986, Moskva) byl černobylský hasič, který zemřel na následky ozáření při hašení havárie Černobylské jaderné elektrárny. Posmrtně mu byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Viktor Kibenok · Vidět víc »

Viktor Kosičkin

Viktor Ivanovič Kosičkin (25. února 1938 Rybnoje, Ruská SFSR – 30. března 2012 Moskva) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Viktor Kosičkin · Vidět víc »

Viktor Krovopuskov

Viktor Alexejevič Krovopuskov (* 29. září 1948 Moskva, Sovětský svaz) je bývalý sovětský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Viktor Krovopuskov · Vidět víc »

Viktor Michajlovič Afanasjev

Viktor Michajlovič Afanasjev, (* 31. prosince 1948 Brjansk, SSSR) je bývalý sovětský vojenský letec, poté sovětský, resp.

Nový!!: Moskva a Viktor Michajlovič Afanasjev · Vidět víc »

Viktor Michajlovič Gluškov

Viktor Michajlovič Gluškov (rusky Виктор Михайлович Глушков, 24. srpna 1923, Rostov na Donu, SSSR – 30. ledna 1982, Moskva) byl sovětský matematik, informatik a kybernetik.

Nový!!: Moskva a Viktor Michajlovič Gluškov · Vidět víc »

Viktor Michajlovič Vasněcov

Viktor Michajlovič Vasněcov (15. května 1848, selo Lopjal ve Vjatské gubernii – 23. července 1926, Moskva) byl ruský malíř.

Nový!!: Moskva a Viktor Michajlovič Vasněcov · Vidět víc »

Viktor Mussik

Viktor Mussik (23. prosince 1899, Královské Vinohrady – 19. listopadu 1952, Praha) byl český cestovatel, spisovatel a redaktor.

Nový!!: Moskva a Viktor Mussik · Vidět víc »

Viktor Někrasov

Viktor Platonovič Někrasov, rusky Виктор Платонович Некрасов (Kyjev – 3. září 1987, Paříž) byl ruský spisovatel, který se stal představitelem sovětské literatury po druhé světové válce.

Nový!!: Moskva a Viktor Někrasov · Vidět víc »

Viktor Pelevin

Viktor Olegovič Pelevin (* 22. listopadu 1962) je současný ruský spisovatel, nejvydávanější a nejpřekládanější ruský autor science fiction.

Nový!!: Moskva a Viktor Pelevin · Vidět víc »

Viktor Pivovarov

Viktor (Vitalij Dmitrijevič) Pivovarov (* 14. ledna 1937 Moskva) je ruský výtvarník žijící v Praze.

Nový!!: Moskva a Viktor Pivovarov · Vidět víc »

Viktor Ponědělnik

Viktor Vladimirovič Ponědělnik, rusky Виктор Владимирович Понедельник (22. květen 1937, Rostov na Donu – 5. prosince 2020, Moskva) byl ruský fotbalista, jenž reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Viktor Ponědělnik · Vidět víc »

Viktor Sanějev

Viktor Danilovič Sanějev (gruzínsky: ვიქტორ სანეევი, rusky: Виктор Данилович Санеев; 3. října 1945, Suchumi, Gruzínská SSR – 3. ledna 2022, Sydney, Austrálie) byl sovětský atlet gruzínské národnosti, který se věnoval trojskoku.

Nový!!: Moskva a Viktor Sanějev · Vidět víc »

Viktor Sergejevič Birkenberg

Viktor Sergejevič Birkenberg (rusky Виктор Сергеевич Биркенберг; 1890, Moskva – 15. září 1938, Kommunarka) byl ruský architekt a restaurátor.

Nový!!: Moskva a Viktor Sergejevič Birkenberg · Vidět víc »

Viktor Sergejevič Safronov

Viktor Sergejevič Safronov (11. října 1917, Velikije Luki – 18. září 1999, Moskva) byl ruský astronom.

Nový!!: Moskva a Viktor Sergejevič Safronov · Vidět víc »

Viktor Skumin

Viktor Andrejevič Skumin (30. srpna 1948 Penzenská oblast, RSFSR, SSSR) je ruský a sovětský vědec, psychiatr, filozof a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Viktor Skumin · Vidět víc »

Viktor Stern

Viktor Stern, též Victor Stern (29. října 1885 Třešť – 27. března 1958 Berlín nebo Babelsberg), byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, po druhé světové válce politik Německé demokratické republiky.

Nový!!: Moskva a Viktor Stern · Vidět víc »

Viktor Tichonov

Viktor Vasiljevič Tichonov (4. června 1930 v Moskvě, Sovětský svaz – 24. listopadu 2014 v Moskvě) byl prominentní ruský hráč a trenér ledního hokeje.

Nový!!: Moskva a Viktor Tichonov · Vidět víc »

Viktor Trast

Viktor Kustaa (V. K.) Trast (14. ledna 1878, Sankt-Petěrburg (Petrohrad) – 30. ledna 1953, Helsinky) byl finský filolog, pedagog a překladatel slovanských literatur, mimo jiné překládal Otokara Březinu.

Nový!!: Moskva a Viktor Trast · Vidět víc »

Viktor Vasiljevič Achlomov

Viktor Vasiljevič Achlomov (Виктор Васильевич Ахломов; 15. března 1938, Moskva – 15. dubna 2017 Moskva) byl ruský fotograf a fotožurnalista.

Nový!!: Moskva a Viktor Vasiljevič Achlomov · Vidět víc »

Viktor Vasiljevič Grišin

Viktor Vasiljevič Grišin (5. záříjul. / 18. zářígreg. 1914 Serpuchov – 25. května 1992 Moskva) byl sovětský stranický a státní činitel.

Nový!!: Moskva a Viktor Vasiljevič Grišin · Vidět víc »

Viktoria Kljuginová

Viktoria Kljuginová, rozená Slivková (* 28. září 1980), je ruská atletka, výškařka.

Nový!!: Moskva a Viktoria Kljuginová · Vidět víc »

Viktorie Melita Sasko-Koburská

Velkovévodkyně Viktorie Fjodorovna Ruská (rozená princezna Viktorie Melita z Edniburghu; 25. listopadu 1876, Valletta – 2. března 1936, Amorbach) byla třetí dítět a druhá dcera Alfréda, vévody ze Saska-Koburska-Gothajska, a velkokněžny Marie Alexandrovny Ruské.

Nový!!: Moskva a Viktorie Melita Sasko-Koburská · Vidět víc »

Viktorija Kamenská

Viktorija Alexandrovna Kamenská (13. srpna 1925 Leningrad – 18. července 2001, osada Repino, Leningradský kraj) byla ruská spisovatelka a překladatelka.

Nový!!: Moskva a Viktorija Kamenská · Vidět víc »

Viktorija Nikišinová

Viktorija Alexandrovna Nikišinová (* 9. září 1984 Moskva, Sovětský svaz) je bývalá ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm fleretem.

Nový!!: Moskva a Viktorija Nikišinová · Vidět víc »

Viktorija Petrovna Brežněvová

Viktorija Petrovna Brežněvová (Bělgorod – Moskva) byla manželkou Leonida Brežněva, který byl v letech 1964–1982 generálním tajemníkem ÚV KSSS.

Nový!!: Moskva a Viktorija Petrovna Brežněvová · Vidět víc »

Viktorija Sťopinová

Viktorija (Vita) Ivanivna Sťopinová (* 21. února 1976, Záporoží, Sovětský svaz) je ukrajinská atletka, výškařka, bronzová olympijská medailistka.

Nový!!: Moskva a Viktorija Sťopinová · Vidět víc »

Viktorin (Kostěnkov)

Viktorin (světským jménem: Viktor Grigorjevič Kostěnkov; * 10. května 1953, Sarapul) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita iževský a udmurtský.

Nový!!: Moskva a Viktorin (Kostěnkov) · Vidět víc »

Vila Margareta (Karlovy Vary)

Vila Margareta (rovněž Vila Marghareta či Lázeňský dům Margareta) je samostatně stojící secesní objekt v Karlových Varech, postavený na konci 19. století.

Nový!!: Moskva a Vila Margareta (Karlovy Vary) · Vidět víc »

Vilém Bernard

Vilém Bernard (5. května 1912 Náchod – 25. května 1992 Reading) byl český a československý politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii a předseda poúnorové exilové sociální demokracie.

Nový!!: Moskva a Vilém Bernard · Vidět víc »

Vilém Kandler

Vilém Kandler, německy Wilhelm Kandler, (29. února 1816 Kratzau / Chrastava – 18. května 1896 Praha) byl česko-německý (böhmischer) malíř a restaurátor fresek, malíř žánrových a votivních obrazů a svými kresbami krajin se starožitnou architekturou přispíval do žánrových alb litografií a barvotisků Haasovy tiskárny v Praze.

Nový!!: Moskva a Vilém Kandler · Vidět víc »

Vincenzo Florio

Vincenzo Florio (1905) Vincenzo Florio (18. března 1883 Palermo – 6. ledna 1959 Épernay) byl italský podnikatel ze Sicílie, automobilový závodník, zakladatel závodu Targa Florio.

Nový!!: Moskva a Vincenzo Florio · Vidět víc »

Vincenzo Manfredini

Vincenzo Manfredini (22. října 1737 Pistoia – 5. srpna nebo 16. srpna 1799 Petrohrad) byl italský cembalista, hudební skladatel a teoretik.

Nový!!: Moskva a Vincenzo Manfredini · Vidět víc »

Vinogradov Igrado-3

Vinogradov Igrado 3B/M bylo sovětské experimentální lehké letadlo.

Nový!!: Moskva a Vinogradov Igrado-3 · Vidět víc »

Viorica Viscopoleanuová

Viorica Viscopoleanuová rozená Viorica Belmegaová (* 8. srpna 1939, Storožynec, Rumunské království, dnes Černovická oblast, Ukrajina) je bývalá rumunská atletka, olympijská vítězka, halová mistryně Evropy a někdejší držitelka světového rekordu ve skoku do dálky.

Nový!!: Moskva a Viorica Viscopoleanuová · Vidět víc »

Virantanaz

Virantanaz je umělý moderní epos ve vepštině, který napsala Nina Zajceva, všeobecně považována za matku spisovné vepštiny.

Nový!!: Moskva a Virantanaz · Vidět víc »

Virtuálky 2

Virtuálky 2 (2010) je MP3 album českého písničkáře Jaromíra Nohavici.

Nový!!: Moskva a Virtuálky 2 · Vidět víc »

Visokosnoje leto

Visokosnoje leto (Високосное лето) byla sovětská a ruská rocková skupina vytvořena v roce 1972 Alexandrem Sitkoveckým a Krisem Kelmim.

Nový!!: Moskva a Visokosnoje leto · Vidět víc »

Vitalij Abalakov

Vitalij Michajlovič Abalakov (13. ledna 1906 Jenisejsk – 26. května 1986 Moskva) byl ruský horolezec, zasloužilý mistr alpinismu a horolezectví, zasloužilý trenér alpinismu a vedoucí horolezecké školy Spartak.

Nový!!: Moskva a Vitalij Abalakov · Vidět víc »

Vitalij Šarapov

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a Vitalij Šarapov · Vidět víc »

Vitalij Davydov

Vitalij Davydov (Виталий Семёнович Давыдов; * 1. dubna 1939, Moskva) je bývalý sovětský hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Vitalij Davydov · Vidět víc »

Vitalij Ivanovič Čurkin

Vitalij Ivanovič Čurkin (21. února 1952 – 20. února 2017) byl sovětský a ruský diplomat, od roku 2006 až do své smrti stálý zástupce Ruské federace při Organizaci spojených národů.

Nový!!: Moskva a Vitalij Ivanovič Čurkin · Vidět víc »

Vitalij Jaroševskij

Vitalij Semenovič Jaroševskij (* 18. března 1956, Sverdlovsk) je ruský novinář.

Nový!!: Moskva a Vitalij Jaroševskij · Vidět víc »

Vitalij Karamnov

Vitalij Karamnov (* 8. srpen 1989, Moskva, Sovětský svaz) je ruský profesionální hokejista.

Nový!!: Moskva a Vitalij Karamnov · Vidět víc »

Vitalij Kuzněcov (filozof)

Vitalij Nikolajevič Kuzněcov (16. srpna 1932 v Moskvě, RSFSR, SSSR – 30. května 2011) byl sovětsko-ruský historik filosofie, zasloužilý profesor na Moskovské státní univerzitě.

Nový!!: Moskva a Vitalij Kuzněcov (filozof) · Vidět víc »

Vitalij Kuzněcov (judista)

Vitalij Jakovlevič Kuzněcov (16. února 1941, Novoje Mazino – 12. října 2011, Moskva) byl sovětský zápasník–judista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vitalij Kuzněcov (judista) · Vidět víc »

Vitalij Lazarevič Ginzburg

Vitalij Lazarevič Ginzburg (rusky: Виталий Лазаревич Гинзбург) (4. října 1916, Moskva, Rusko – 8. listopad 2009, Moskva) byl sovětský a ruský fyzik a astronom.

Nový!!: Moskva a Vitalij Lazarevič Ginzburg · Vidět víc »

Vitalij Razdajev

Vitalij Alexandrovič Razdajev (rusky Виталий Александрович Раздаев; * 13. října 1946 Anžero-Sudžensk) je bývalý sovětský a ruský fotbalista, trenér, rozhodčí, činovník a lokální politik za stranu Jednotné Rusko (Kemerovská oblast).

Nový!!: Moskva a Vitalij Razdajev · Vidět víc »

Vitalij Sevasťjanov

Vitalij Ivanovič Sevasťjanov (8. července 1935, Krasnouralsk, Sverdlovská oblast SSSR – 5. dubna 2010) byl sovětský konstruktér a kosmonaut ruské národnosti z lodí Sojuz.

Nový!!: Moskva a Vitalij Sevasťjanov · Vidět víc »

Vitebsk

Vitebsk (bělorusky Віцебск, Viciebsk, rusky Витебск, Vitěbsk, polsky Witebsk) je historické město v severovýchodním Bělorusku, nedaleko hranic s Ruskem.

Nový!!: Moskva a Vitebsk · Vidět víc »

Viviana Sofronitsky

Viviana Sofronitsky, též Sofronickaja (rusky: Вивиана Владимировна Софроницкая) je rusko-kanadská klasická pianistka.

Nový!!: Moskva a Viviana Sofronitsky · Vidět víc »

Vjačeslav Šestakov

Vladimir Pavlovič Šestakov, (* 20. října 1935 Hajsyn) je ruský (sovětský) filosof, vysokoškolský profesor a držitel čestného titulu "Zasloužilý pracovník v kultuře".

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Šestakov · Vidět víc »

Vjačeslav Bražnik

Vjačeslav Stepanovič Bražnik rusky: Вячеслав Степанович Бражник; (3. března 1957, Atbasar – 14. května 1986, Moskva) byl sovětský inženýr kazašského původu.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Bražnik · Vidět víc »

Vjačeslav Bulanov

Vjačeslav Viktorovič Bulanov (* 3. září 1970 Moskva, Sovětský svaz) je ruský hokejový rozhodčí.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Bulanov · Vidět víc »

Vjačeslav Buravčikov

Vjačeslav Vladimirovič Buravčikov (Вячеслав Владимирович Буравчиков; * 22. května 1987, Moskva, Sovětský svaz) je ruský hokejový obránce.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Buravčikov · Vidět víc »

Vjačeslav Fetisov

Vjačeslav Aleksandrovič Fetisov (* 20. dubna 1958, Moskva) je bývalý reprezentační hokejista narozený v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Fetisov · Vidět víc »

Vjačeslav Ivanov (spisovatel)

Vjačeslav Ivanov (1906) Ivanovův hrob v Římě Vjačeslav Ivanovič Ivanov (28. února 1866 Moskva – 16. července 1949 Řím) byl ruský básník, symbolista, filosof, překladatel, dramaturg, literární kritik, doktor filosofie.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Ivanov (spisovatel) · Vidět víc »

Vjačeslav Ivanov (veslař)

Vjačeslav Nikolajevič Ivanov (Вячеслав Николаевич Иванов; * 30. července 1938, Moskva, Sovětský svaz) je bývalý sovětský veslař.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Ivanov (veslař) · Vidět víc »

Vjačeslav Karavajev

Vjačeslav Sergejevič Karavajev (rusky Вячеслав Сергеевич Караваев; * 20. května 1995, Moskva, Rusko) je ruský fotbalový obránce a reprezentant, od září 2019 hráč klubu FK Zenit Sankt-Petěrburg.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Karavajev · Vidět víc »

Vjačeslav Kondraťjev

Vjačeslav Leonidovič Kondraťjev, rusky: (30. října 1920 – 23. září 1993) byl ruský sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Kondraťjev · Vidět víc »

Vjačeslav Menžinskij

Menžinskij (zcela vpravo) s ostatními členy kolegia VČK v roce 1921 Vjačeslav Rudolfovič Menžinskij (Petrohrad – 10. května 1934, Moskva) byl sovětský politik a jediný předseda OGPU v letech 1926 až 1934.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Menžinskij · Vidět víc »

Vjačeslav Michajlovič Koťonočkin

Vjačeslav Michajlovič Koťonočkin (20. června 1927 Moskva – 20. listopadu 2000 Moskva) byl ruský režisér a malíř.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Michajlovič Koťonočkin · Vidět víc »

Vjačeslav Michajlovič Molotov

Vjačeslav Michajlovič Molotov (Вячеслав Михайлович Молотов, roz. Skrjabin (Cкрябин), – 8. listopadu 1986) byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Michajlovič Molotov · Vidět víc »

Vjačeslav Mkrtyčev

Vjačeslav Mkrtyčev nebo arménsky Vjačeslav Mkrtčjan (* 22. února 1952 Baku) je bývalý sovětský a ázerbájdžánský zápasník, arménské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Mkrtyčev · Vidět víc »

Vjačeslav Moše Kantor

Vjačeslav Moše Kantor ( * 8. září 1953 v Moskvě) je ruský podnikatel, miliardář a filantrop.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Moše Kantor · Vidět víc »

Vjačeslav Palman

Vjačeslav Ivanovič Palman (1914, Skopin – 19. března 1998, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel známý především svými knihami pro děti a mládež s dobrodružnou a fantastickou tematikou.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Palman · Vidět víc »

Vjačeslav Staršinov

Vjačeslav Staršinov (* 6. května 1940 Moskva) je bývalý ruský hokejový útočník, který nastupoval v sovětské reprezentaci.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Staršinov · Vidět víc »

Vjačeslav Tichonov

Vjačeslav Vasiljevič Tichonov, (8. února 1928 Pavlovskij Posad, Moskevská oblast – 4. prosince 2009 Moskva) byl ruský herec.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Tichonov · Vidět víc »

Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov

Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov (rusky Вячесла́в Все́володович Ива́нов; 21. srpna 1929, Moskva – 7. října 2017) byl významný ruský filolog a indoevropeista, známý zejména svou glottalickou teorií indoevropských souhlásek a umístěním indoevropské pravlasti do oblasti Arménské vysočiny a Urmijského jezera.

Nový!!: Moskva a Vjačeslav Vsevolodovič Ivanov · Vidět víc »

Vjazemští

Vjazemští (rusky Вя́земские) je ruský knížecí rod.

Nový!!: Moskva a Vjazemští · Vidět víc »

Vjazemskij

Vjazemskij je město v Chabarovském kraji v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Vjazemskij · Vidět víc »

Vjazma (město)

Vjazma je město v Ruské federaci, administrativní centrum Vjazemského okresu, nacházejícího se ve východní části Smolenské oblasti.

Nový!!: Moskva a Vjazma (město) · Vidět víc »

Vjazniki

Vjazniki jsou město ve Vladimirské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Vjazniki · Vidět víc »

VK (sociální síť)

VK či VKontaktě je mezinárodní sociální síť, ruská obdoba amerického Facebooku, která byla založena v roce 2006.

Nový!!: Moskva a VK (sociální síť) · Vidět víc »

Vlad and Niki

Vlad and Niky je rusko-americký YouTube kanál bratrů Vladislava Vashketova a Nikity Vashketova.

Nový!!: Moskva a Vlad and Niki · Vidět víc »

Vladikavkaz

Vladikavkaz (– Dzæudžyk'æu / Dzaudžikau) je hlavní město Severní Osetie-Alanie, republiky na jihu Ruské federace v Severokavkazském federálním okruhu.

Nový!!: Moskva a Vladikavkaz · Vidět víc »

Vladimír Šokorov

Vladimír Šokorov, nebo také Vladimír Nikolajevič Šokorov (27. července 1868 Moskva – 11. července 1940 Modřany), byl v době první světové války velitelem Československého armádního sboru.

Nový!!: Moskva a Vladimír Šokorov · Vidět víc »

Vladimír Bárta (judista)

Vladimír Bárta (* 13. ledna 1955) je bývalý československý a český zápasník – judista, účastník olympijských her v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Vladimír Bárta (judista) · Vidět víc »

Vladimír Birgus

Vladimír Birgus (* 5. května 1954 Frýdek-Místek) je český fotograf, historik fotografie a vysokoškolský profesor.

Nový!!: Moskva a Vladimír Birgus · Vidět víc »

Vladimír Dostál

Vladimír Dostál (2. října 1930, Česká Skalice – 19. ledna 1975, Praha) byl český literární historik a estetik komunistické orientace.

Nový!!: Moskva a Vladimír Dostál · Vidět víc »

Vladimír Janko

Vladimír Janko (8. srpna 1917 Nosislav – 14. března 1968 Praha) byl český a československý odbojář, generálplukovník, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR.

Nový!!: Moskva a Vladimír Janko · Vidět víc »

Vladimír Karlovič von Meck

Vladimír Karlovič von Meck (rusky Владимир Карлович фон Мекк, 9. července 1852 - 14. listopadu 1893) byl představitel dynastie železničních stavitelů v Ruském impériu.

Nový!!: Moskva a Vladimír Karlovič von Meck · Vidět víc »

Vladimír Křečan

Vladimír Křečan (26. dubna 1931 Žirovnice – 31. ledna 1985 Liberec) byl český textilní výtvarník.

Nový!!: Moskva a Vladimír Křečan · Vidět víc »

Vladimír Kocman

Vladimír Kocman (* 5. dubna 1956 České Budějovice) je bývalý československý a český zápasník – judista, bronzový olympijský medailista a vicemistr světa.

Nový!!: Moskva a Vladimír Kocman · Vidět víc »

Vladimír Malý

Vladimír Malý (* 27. června 1952) je bývalý československý atlet, který se věnoval skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Vladimír Malý · Vidět víc »

Vladimír Mandl

Ludvík Očenášek Vladimír Mandl (20. března 1899 Plzeň – 8. ledna 1941 Plzeň) byl český advokát, vysokoškolský pedagog a právní teoretik, který jako první na světě formuloval principy kosmického práva.

Nový!!: Moskva a Vladimír Mandl · Vidět víc »

Vladimír Novák (judista)

Vladimír Novák (* 16. dubna 1948 Klatovy – 12. října 2017 Praha) byl československý mistr bojových umění (6. Dan, SZJu) české národnosti, profesionální trenér juda a bývalý zápasník–judista, účastník olympijských her v roce 1976.

Nový!!: Moskva a Vladimír Novák (judista) · Vidět víc »

Vladimír Novotný (kameraman)

Vladimír Novotný (17. října 1914 Tábor – 14. dubna 1997 Praha) byl český filmový kameraman, specialista na animovaný film a na trikové scény.

Nový!!: Moskva a Vladimír Novotný (kameraman) · Vidět víc »

Vladimír Přikryl

Vladimír Přikryl, původně Josef Přikryl (3. srpna 1895 Horní Studénky – 13. dubna 1968 Plzeň) byl příslušník československých legií v Rusku, velitel 2. československé paradesantní brigády v SSSR, československý generál.

Nový!!: Moskva a Vladimír Přikryl · Vidět víc »

Vladimír Pirošík

Vladimír Pirošík (25. srpna 1926 - 1998) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, vedoucí tajemník strany ve Středoslovenském kraji a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Nový!!: Moskva a Vladimír Pirošík · Vidět víc »

Vladimír Radimský

Vladimír Radimský (25. února 1880 Kolín – 1. listopadu 1977 Kolín) byl český diplomat Rakouska-Uherska, posléze Československa.

Nový!!: Moskva a Vladimír Radimský · Vidět víc »

Vladimír Suchánek (režisér)

Vladimír Suchánek (* 28. červen 1949 Turnov) je český filmový režisér, filmový vědec a pedagog.

Nový!!: Moskva a Vladimír Suchánek (režisér) · Vidět víc »

Vladimír Vašíček

Vladimír Vašíček (29. září 1919, Mistřín – 29. srpna 2003, Svatobořice) byl český malíř, jeden z průkopníků i klasiků českého moderního malířství po druhé světové válce.

Nový!!: Moskva a Vladimír Vašíček · Vidět víc »

Vladimír Vladimírovič von Meck

Vladimír Vladimírovič von Meck, (26. července 1877 Moskva – 16. května 1932 New York) byl ruský malíř, mecenáš a sběratel obrazů.

Nový!!: Moskva a Vladimír Vladimírovič von Meck · Vidět víc »

Vladimír Vlček (režisér)

Vladimír Vlček (27. ledna 1919 Vsetín – 22. listopadu 1977 Velká Británie) byl český filmový režisér socialistického realismu.

Nový!!: Moskva a Vladimír Vlček (režisér) · Vidět víc »

Vladimer Gegešidze

Vladimer Gegešidze (* 10. února 1985 Tbilisi) je bývalý gruzínský zápasník – klasik.

Nový!!: Moskva a Vladimer Gegešidze · Vidět víc »

Vladimir

Vladimir je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Vladimir · Vidět víc »

Vladimir (Ikim)

Vladimir (světským jménem: Vasilij Zacharovič Ikim; * 1. února 1940, Vărzăreștii Noi) je moldavský duchovní Ruské pravoslavné církve a emeritní metropolita omský a tavričeský.

Nový!!: Moskva a Vladimir (Ikim) · Vidět víc »

Vladimir (Maštanov)

Vladimir (světským jménem: Vasilij Valentinovič Maštanov; * 17. ledna 1965, Gaj) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup šadrinský a dalmatovský.

Nový!!: Moskva a Vladimir (Maštanov) · Vidět víc »

Vladimir (Michejkin)

Vladimir (světským jménem: Viktor Viktorovič Michejkin; * 11. září 1968, Petropavl) je kazašský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup petropavlský a bulajevský.

Nový!!: Moskva a Vladimir (Michejkin) · Vidět víc »

Vladimir (Novikov)

Vladimir (světským jménem: Vladimir Anatoljevič Novikov; * 2. dubna 1958, Moskva) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup klincovský a trubčevský.

Nový!!: Moskva a Vladimir (Novikov) · Vidět víc »

Vladimir (Samochin)

Vladimir (světským jménem: Michail Viktorovič Samochin; * 18. listopadu 1979, Skopin) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita vladivostocký a primorský.

Nový!!: Moskva a Vladimir (Samochin) · Vidět víc »

Vladimir Afanasjevič Obručev

Vladimir Afanasjevič Obručev (vesnice Klepenino poblíž Rževu, Tverská gubernie – 19. června 1956, Zvenigorod, Moskevská oblast) byl ruský sovětský geolog, geograf a spisovatel literatury science fiction.

Nový!!: Moskva a Vladimir Afanasjevič Obručev · Vidět víc »

Vladimir Aksjonov

Vladimir Viktorovič Aksjonov,, (* 1. února 1935 Giblicy) je bývalý sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vladimir Aksjonov · Vidět víc »

Vladimir Alejnik

Vladimir Petrovič Alejnik (* 12. září 1959Některé zdroje uvádějí rok narození 1952, který je chybný vzhledem k tomu, že Alejnik se účastnil OH 1976 jako šestnáctiletý, SmaljavičyNěkde uváděn i Minsk, Minská oblast, Běloruská SSR) je bývalý sovětský skokan do vody běloruské národnosti se specializací na 10 m věž a akrobatický lyžař, držitel bronzové olympijské medaile z Letních olympijských her 1976 v Montrealu a stříbrné medaile z olympijských her v Moskvě, držitel dvou medailí z mistrovství světa a mistr Evropy.

Nový!!: Moskva a Vladimir Alejnik · Vidět víc »

Vladimir Alexandrovič Rusanov

Vladimir Alexandrovič Rusanov (15. listopadu 1875 – 1913) byl ruský geolog a polární badatel.

Nový!!: Moskva a Vladimir Alexandrovič Rusanov · Vidět víc »

Vladimir Alexandrovič Sollogub

Vladimir Alexandrovič Sollogub (Petrohrad –, Hamburk) byl ruský vysoký státní úředník a pozdně romantický prozaik, dramatik a básník.

Nový!!: Moskva a Vladimir Alexandrovič Sollogub · Vidět víc »

Vladimir Alexandrovič Vojevodskij

Vladimir Alexandrovič Vojevodskij (* 4. června 1966 Moskva, Ruská SFSR, SSSR – 30. září 2017).

Nový!!: Moskva a Vladimir Alexandrovič Vojevodskij · Vidět víc »

Vladimir Alexejevič Čivilichin

Vladimir Alexejevič Čivilichin (7. března 1928, Mariinsk, Kemerovská oblast – 9. června 1984, Moskva) byl ruský sovětský novinář a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vladimir Alexejevič Čivilichin · Vidět víc »

Vladimir Alexejevič Solovjov

Vladimír Alexejevič Solovjov, (* 11. listopadu 1946 Moskva) je bývalý sovětský kosmonaut ruské národnosti, nyní (2011) první zástupce generálního konstruktéra společnosti RKK Eněrgija.

Nový!!: Moskva a Vladimir Alexejevič Solovjov · Vidět víc »

Vladimir Antošin

Vladimir Antošin (14. května 1929, Moskva – 13. května 1994, tamtéž) byl sovětský šachový velmistr, teoretik a sovětský šampion v korespondenčím šachu.

Nový!!: Moskva a Vladimir Antošin · Vidět víc »

Vladimir Antonov-Ovsejenko

Praze Vladimir Alexandrovič Antonov-Ovsejenko (Černigov – 10. února 1938, věznice Butyrka, Moskva) byl prominentní sovětský bolševický vůdce a diplomat, popravený za Velké čistky.

Nový!!: Moskva a Vladimir Antonov-Ovsejenko · Vidět víc »

Vladimir Astapovskij

Vladimir Astapovskij (16. července 1946 Brjansk – 12. dubna 2012 Moskva) byl ruský fotbalový brankář, který reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Vladimir Astapovskij · Vidět víc »

Vladimir Atlantov

Vladimir Andrejevič Atlantov (* 19. února 1939 Leningrad, Sovětský svaz) je sovětský a ruský operní pěvec v tenorovém hlasovém oboru.

Nový!!: Moskva a Vladimir Atlantov · Vidět víc »

Vladimir Šilykovskij

Vladimir Sergejevič Šilykovskij (3. dubna 1933 Vladimir – 7. dubna 1987 Moskva) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Vladimir Šilykovskij · Vidět víc »

Vladimir Šuchov

Vladimir Grigorjevič Šuchov (Grajvoron – 2. února 1939, Moskva) byl ruský vědec, architekt a amatérský fotograf.

Nový!!: Moskva a Vladimir Šuchov · Vidět víc »

Vladimir Bonč-Brujevič

Vladimir Dmitrijevič Bonč-Brujevič (Moskva – 14. července 1955, Moskva) byl člen bolševické strany, žurnalista, historik a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vladimir Bonč-Brujevič · Vidět víc »

Vladimir Borisovič Braginskij

Vladimir Borisovič Braginskij (3. srpna 1931 – 29. března 2016) byl ruský fyzik a zahraniční člen Americké národní akademie věd.

Nový!!: Moskva a Vladimir Borisovič Braginskij · Vidět víc »

Vladimir Dělba

Vladimir Dělba, též Vladimir Valerjevič Dělba (abchazsky: Владимир Валери-иԥа Делба; nar.) je abchazský politik, který v roce 2014 následkem masových protivládních protestů zastával funkci úřadujícího premiéra Abcházie.

Nový!!: Moskva a Vladimir Dělba · Vidět víc »

Vladimir Dremljuga

Vladimir Dremljuga rusky Дремлюга, Владимир Александрович (* 19. ledna 1940, Saratov – 26. května 2015) byl ruský disident a účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa.

Nový!!: Moskva a Vladimir Dremljuga · Vidět víc »

Vladimir Filippovič Tribuc

Vladimir Filippovič Tribuc (Владимир Филиппович Трибуц; 28. července 1900 Petrohrad – 30. srpna 1977 Moskva) byl sovětský námořní velitel a admirál.

Nový!!: Moskva a Vladimir Filippovič Tribuc · Vidět víc »

Vladimir Fjodorovič Odojevskij

Vladimir Fjodorovič Odojevskij (rusky Владимир Фёдорович Одоевский, nebo 1803, Moskva —. tamtéž) byl ruský romantický spisovatel, filosof, muzikolog, redaktor a hudební kritik.

Nový!!: Moskva a Vladimir Fjodorovič Odojevskij · Vidět víc »

Vladimir Frolov

Vladimir Petrovič Frolov (rusky: Владимир Петрович Фролов; 1967 – 10. března 2022) byl ruský generálmajor, který zemřel během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Nový!!: Moskva a Vladimir Frolov · Vidět víc »

Vladimir Galaktionovič Korolenko

Vladimir Galaktionovič Korolenko Vladimir Galaktionovič Korolenko (rusky Владимир Галактионович Короленко, 27. července greg. / 15. července jul. 1853 Žitomir – 25. prosince 1921 Poltava) byl ruský spisovatel, který strávil většinu života na Ukrajině.

Nový!!: Moskva a Vladimir Galaktionovič Korolenko · Vidět víc »

Vladimir Granovskij

Vladimir Granovskij byl ruský fotograf agentury RIA Novosti.

Nový!!: Moskva a Vladimir Granovskij · Vidět víc »

Vladimir Grigorjevič Fjodorov

Vladimir Grigorjevič Fjodorov, rusky Влади́мир Григо́рьевич Фёдоров (1874– 1966), byl ruský a sovětský konstruktér ručních palných i chladných zbraní, tvůrce nauky o automatických zbraních, historik a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vladimir Grigorjevič Fjodorov · Vidět víc »

Vladimir Gurgenovič Musaeljan

Leonid Brežněv, 1. května 1973, Moskva, fotografie byla publikována v knížce ''Prezident Nixon a role inteligence v arabsko-izraelské válce v roce 1973'' Vladimir Gurgenovič Musaeljan (8. července 1939, Moskva – 28. září 2020, tamtéž) byl sovětský a ruský fotoreportér a fotograf.

Nový!!: Moskva a Vladimir Gurgenovič Musaeljan · Vidět víc »

Vladimir Gusinskij

Vladimir Alexandrovič Gusinskij (* 6. října 1952 Moskva) je ruský mediální magnát.

Nový!!: Moskva a Vladimir Gusinskij · Vidět víc »

Vladimir Horowitz

Vladimir Horowitz (Vladimir Samojlovič Gorovic; 1. října 1903 – 5. listopadu 1989) byl ukrajinsko-americký pianista.

Nový!!: Moskva a Vladimir Horowitz · Vidět víc »

Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

Nový!!: Moskva a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Vladimir Iosifovič Veksler

Vladimir Iosifovič Veksler (4. března 1907 – 22. září 1966) byl prominentní sovětský experimentální fyzik.

Nový!!: Moskva a Vladimir Iosifovič Veksler · Vidět víc »

Vladimir Ivaško

Vladimir Antonovič Ivaško (Владимир Антонович Ивашко, 28. října 1932 – 13. listopadu 1994) byl sovětský ukrajinský politik, úřadující generální tajemník ÚV KSSS.

Nový!!: Moskva a Vladimir Ivaško · Vidět víc »

Vladimir Ivanovič Ščerbakov

Vladimir Ivanovič Ščerbakov (28. ledna 1938, Moskva – 8. dubna 2004, tamtéž) byl ruský a sovětský radiotechnik, novinář, redaktor a spisovatel literatury science fiction a populárně-vědeckých knih.

Nový!!: Moskva a Vladimir Ivanovič Ščerbakov · Vidět víc »

Vladimir Ivanovič Kremena

Vladimir Ivanovič Kremena (rusky Владимир Иванович Кремена; 7. června 1937 Majkop – 5. prosince 2003 Moskva) byl ruský cirkusový umělec a herec.

Nový!!: Moskva a Vladimir Ivanovič Kremena · Vidět víc »

Vladimir Ivanovič Němcov

Vladimir Ivanovič Němcov (10. září 1907, Jepifan, Tulská oblast – 3. ledna 1994, Moskva) byl ruský sovětský radiotechnik a spisovatel, autor vědeckofantastických povídek a románů.

Nový!!: Moskva a Vladimir Ivanovič Němcov · Vidět víc »

Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko

Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko (rusky Владимир Иванович Немирович-Данченко, 23. prosince 1858 – 25. dubna 1943) byl ruský a sovětský režisér, divadelní ředitel, dramatik a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vladimir Ivanovič Němirovič-Dančenko · Vidět víc »

Vladimir Jaščenko

Vladimir Iljič Jaščenko (12. ledna 1959, Záporoží, Ukrajinská SSR – 30. listopadu 1999, tamtéž) byl sovětský atlet ukrajinské národnosti, mistr Evropy a dvojnásobný halový mistr Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Moskva a Vladimir Jaščenko · Vidět víc »

Vladimir Jefimovič Klimovskich

Vladimir Jefimovič Klimovskich (27. května 1885 Kokand, Ruské impérium – zastřelen 22. července 1941 Moskva, SSSR) byl sovětský vojenský velitel, generálmajor (1940).

Nový!!: Moskva a Vladimir Jefimovič Klimovskich · Vidět víc »

Vladimir Jurjevič Vjatkin

Vladimir Jurjevič Vjatkin, 2013 Vladimir Jurjevič Vjatkin (29. ledna 1951, Moskva, SSSR) je ruský fotoreportér a čestný člen Unie ruských fotografů.

Nový!!: Moskva a Vladimir Jurjevič Vjatkin · Vidět víc »

Vladimir Kara-Murza

Vladimir Vladimirovič Kara-Murza (* 7. září 1981, Moskva) je ruský politik a novinář.

Nový!!: Moskva a Vladimir Kara-Murza · Vidět víc »

Vladimir Kesarev

Vladimir Petrovič Kesarev Владимир Петрович Кесарев (26. února 1930 Moskva – 19. ledna 2015 Moskva) byl sovětský fotbalista ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vladimir Kesarev · Vidět víc »

Vladimir Komarov

Vladimir Michajlovič Komarov (16. března 1927 Moskva – 24. dubna 1967 Orenburská oblast) byl letec, důstojník, tragicky zesnulý sovětský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vladimir Komarov · Vidět víc »

Vladimir Kovaljonok

Vladimir Vasiljevič Kovaljonok,, (* 3. března 1942 vesnička Běloje, Minská oblast Běloruské SSR), je bývalý sovětský kosmonaut běloruské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vladimir Kovaljonok · Vidět víc »

Vladimir Krjučkov

Vladimir Alexandrovič Krjučkov (Влади́мир Алекса́ндрович Крючко́в; 29. února 1924 Volgograd – 23. listopadu 2007 Moskva) byl sovětský právník, diplomat a vedoucí KGB, člen politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Vladimir Krjučkov · Vidět víc »

Vladimir Krutov

Vladimir Jevgeňjevič Krutov (1. června 1960 Moskva – 6. června 2012 Moskva) byl ruský hokejista narozený v Sovětském svazu.

Nový!!: Moskva a Vladimir Krutov · Vidět víc »

Vladimir Leonidovič Durov

Vladimir Leonidovič Durov (7. července 1863, Moskva – 3. srpna 1934, tamtéž) byl ruský a později sovětský krotitel, cirkusový artista a spisovatel,Slovník sovětských spisovatelů I., Odeon, Praha 1978, str.349 společně se svým bratrem Anatolijem Leonidovičem Durovem (1864–1916) zakladatel cirkusové dynastie Durov.

Nový!!: Moskva a Vladimir Leonidovič Durov · Vidět víc »

Vladimir Lobanov

Vladimir Vladimirovič Lobanov (26. prosince 1953 Moskva – 29. srpna 2007 Moskva) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Vladimir Lobanov · Vidět víc »

Vladimir Lvovič Levi

Vladimir Lvovič Levi, rusky Владимир Львович Леви́, (* 18. listopad 1938, Moskva) je ruský lékař - psychiatr a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vladimir Lvovič Levi · Vidět víc »

Vladimir Makanin

Vladimir Semjonovič Makanin (rusky Владимир Семёнович Маканин; 13. března 1937, Orsk – 1. listopadu 2017) byl ruský matematik a spisovatel.

Nový!!: Moskva a Vladimir Makanin · Vidět víc »

Vladimir Martynovič Arcichovskij

Vladimir Martynovič Arcichovskij (rusky Владимир Мартынович Арциховский; 8. července 1876, Žytomyr – 13. června 1931, Moskva) byl ruský botanik a fyziolog rostlin.

Nový!!: Moskva a Vladimir Martynovič Arcichovskij · Vidět víc »

Vladimir Maslačenko

Volodimir Nikitovič Maslačenko (5. březen 1936 – 28. listopad 2009, Moskva) byl sovětský fotbalový brankář ukrajinské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vladimir Maslačenko · Vidět víc »

Vladimir Mšvenijeradze

Vladimir Vlasovič Mšvenijeradze (1. března 1926 v Tiflisu – 26. května 1990 v Moskvě) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, doktor filosofických věd, profesor.

Nový!!: Moskva a Vladimir Mšvenijeradze · Vidět víc »

Vladimir Michajlovič Bechtěrev

Vladimir Michajlovič Bechtěrev (Sarali – 24. prosince 1927, Moskva) byl ruský lékař-neurofyziolog a psychiatr, který si všiml role hipokampu na paměť člověka.

Nový!!: Moskva a Vladimir Michajlovič Bechtěrev · Vidět víc »

Vladimir Mirgorod

Vladimir Viktorovič Mirgorod (1. listopadu 1979, Moskva) je ruský sériový vrah známý jako „Škrtič“.

Nový!!: Moskva a Vladimir Mirgorod · Vidět víc »

Vladimir Myškin

Vladimir Semjonovič Myškin (* 19. června 1955, Kirovo-Čepeck, Rusko, SSSR) je bývalý sovětský hokejový brankář.

Nový!!: Moskva a Vladimir Myškin · Vidět víc »

Vladimir Natanovič Gelfand

Vladimir Natanovič Gelfand (rusky Владимир Натанович Гельфанд) (1. března 1923 Novoarchandělsk, Kirovohradská oblast, Ukrajinská SSR – 25. listopadu 1983 Dněpropetrovsk, Ukrajinská SSR) byl spisovatel a účastník ve druhé světové válce, známý jako autor deníku z let 1941–1946.

Nový!!: Moskva a Vladimir Natanovič Gelfand · Vidět víc »

Vladimir Nazlymov

Vladimir Nazlymov (* 1. listopadu 1945 Machačkala, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř původem z Dagestánu, který se specializoval na šerm šavlí.

Nový!!: Moskva a Vladimir Nazlymov · Vidět víc »

Vladimir Něcvetajev

Vladimir Něcvetajev (* 1970 Krasnojarsk) je ruský reprezentant ve sportovním lezení, mistr a vicemistr světa a postižený sportovní lezec.

Nový!!: Moskva a Vladimir Něcvetajev · Vidět víc »

Vladimir Nikolajevič Alexejev

Vladimir Nikolajevič Alexejev (– 24. července 1999) byl sovětský námořní velitel a admirál.

Nový!!: Moskva a Vladimir Nikolajevič Alexejev · Vidět víc »

Vladimir Nikolajevič Čelomej

Vladimir Nikolajevič Čelomej (30. června 1914, Siedlce, Ruské impérium, dnes Polsko – 8. prosince 1984, poblíž Moskvy) byl sovětský inženýr a konstruktér raket.

Nový!!: Moskva a Vladimir Nikolajevič Čelomej · Vidět víc »

Vladimir Orlov (rychlobruslař)

Vladimir Alexandrovič Orlov (* 2. prosince 1938 Moskva, Ruská SFSR) je bývalý sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Moskva a Vladimir Orlov (rychlobruslař) · Vidět víc »

Vladimir Petrov

Vladimir Vladimirovič Petrov, Влади́мир Влади́мирович Петро́в (30. června 1947 Krasnogorsk – 28. února 2017) byl ruský hokejový útočník, který reprezentoval Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Vladimir Petrov · Vidět víc »

Vladimir Petrovič Děmichov

Vladimir Petrovič Děmichov (18. července 1916 – 22. listopadu 1998, Moskva) byl ruský vědec a pionýr transplantační chirurgie, který prováděl pokusy ve 30.

Nový!!: Moskva a Vladimir Petrovič Děmichov · Vidět víc »

Vladimir Petrovič Grebněv

Sovětští skauti vstupují do města Juchnov, 10. dubna 1942 VladimirNěkteré zdroje chybně uvádějí jméno Viktor.

Nový!!: Moskva a Vladimir Petrovič Grebněv · Vidět víc »

Vladimir Potanin

Vladimir Olegovič Potanin (* 3. ledna 1961, Moskva) je ruský podnikatel.

Nový!!: Moskva a Vladimir Potanin · Vidět víc »

Vladimir Putin

Vladimir Vladimirovič Putin (* 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Vladimir Putin · Vidět víc »

Vladimir Rufinovič Lagranž

Vladimir Rufinovič Lagranž (4. května 1939, Moskva – 22. ledna 2022, tamtéž) byl sovětský a ruský fotograf a fotoreportér.

Nový!!: Moskva a Vladimir Rufinovič Lagranž · Vidět víc »

Vladimir Salnikov

Vladimir Valerjevič Salnikov (rusky Владимир Валерьевич Сальников, * 21. května 1960) je bývalý ruský plavec, který reprezentoval Sovětský svaz.

Nový!!: Moskva a Vladimir Salnikov · Vidět víc »

Vladimir Sergejevič Iljušin

Vladimir Sergejevič Iljušin (31. března 1927 – 1. března 2010) byl sovětský zkušební pilot konstrukční kanceláře Suchoj, začátkem 60.

Nový!!: Moskva a Vladimir Sergejevič Iljušin · Vidět víc »

Vladimir Sergejevič Solovjov

Vladimir Sergejevič Solovjov (také Solověv nebo Solov'jev,, Moskva – Uzkoje u Moskvy) byl vlivný ruský filozof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského.

Nový!!: Moskva a Vladimir Sergejevič Solovjov · Vidět víc »

Vladimir Sorokin

Vladimir Georgijevič Sorokin, (* 7. srpna 1955 osada Bykovo, Moskevská oblast, SSSR) je ruský spisovatel, scenárista a dramatik, jeden z hlavních představitelů konceptualismu v ruské literatuře.

Nový!!: Moskva a Vladimir Sorokin · Vidět víc »

Vladimir Tatlin

Vladimir Jevgrafovič Tatlin (28. prosince 1885, Charkov – 31. května 1953, Moskva) byl ruský sovětský malíř, sochař, architekt, scénograf a průmyslový výtvarník; jeden ze zakladatelů ruského (sovětského) konstruktivismu.

Nový!!: Moskva a Vladimir Tatlin · Vidět víc »

Vladimir Těndrjakov

Vladimir Fjodorovič Těndrjakov (Влади́мир Фёдорович Тендряко́в, 5. prosince 1923 Makarovskaja, Vologdská oblast – 3. srpna 1984 Moskva) byl ruský spisovatel, představitel psychologické linie v poválečné sovětské próze.

Nový!!: Moskva a Vladimir Těndrjakov · Vidět víc »

Vladimir Toporov

Vladimir Nikolajevič Toporov (5. července 1928 Moskva – 5. prosince 2005, Moskva) byl ruský filolog spojený se Sémiotickou školou Tartu–Moskva.

Nový!!: Moskva a Vladimir Toporov · Vidět víc »

Vladimir Varankin

Vladimir Valentinovič Varankin (12. listopadu 1902 Nižnij Novgorod – 3. října 1938) byl ruský historik a esperantista.

Nový!!: Moskva a Vladimir Varankin · Vidět víc »

Vladimir Vasiljevič Atlasov

Vladimir Vasiljevič Atlasov (1661 nebo 1664, Velikij Usťug – 1. února 1711 Nižněkamčatsk) byl sibiřský kozák, obchodník s kožešinami, dobyvatel Kamčatky.

Nový!!: Moskva a Vladimir Vasiljevič Atlasov · Vidět víc »

Vladimir Vasiljevič Kurasov

Vladimir Vasiljevič Kurasov (rusky Владимир Васильевич Курасов, 18. července 1897 Petrohrad – 30. listopadu 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce.

Nový!!: Moskva a Vladimir Vasiljevič Kurasov · Vidět víc »

Vladimir Vasjutin

Vladimir Vladimirovič Vasjutin (8. března 1952 v Charkově, Ukrajina, SSSR - 22. července 2002) byl letec a sovětský kosmonaut z Saljutu 7 a Sojuzu T-14.

Nový!!: Moskva a Vladimir Vasjutin · Vidět víc »

Vladimir Velengurin

Vladimir Nikolajevič Velengurin (rusky Владимир Николаевич Веленгурин; * 1960, Krasnodar) je současný ruský novinářský fotograf.

Nový!!: Moskva a Vladimir Velengurin · Vidět víc »

Vladimir Vojnovič

Vladimira Putina, 12. června 2001 Vladimir Nikolajevič Vojnovič (rusky: Владимир Николаевич Войнович, 26. září 1932 Stalinabad – 27. července 2018 Moskva) byl ruský spisovatel, básník a malíř.

Nový!!: Moskva a Vladimir Vojnovič · Vidět víc »

Vladimir Vysockij

Vladimir Semjonovič Vysockij (25. ledna 1938 Moskva – 25. července 1980 Moskva) byl ruský písničkář, herec a básník.

Nový!!: Moskva a Vladimir Vysockij · Vidět víc »

Vladimirská oblast

Vladimirská oblast je federální subjekt Ruské federace – oblast patřící do Centrálního federálního okruhu.

Nový!!: Moskva a Vladimirská oblast · Vidět víc »

Vladimirský kůň

Známka s Vladimirským koněm Vladimirský kůň je koňské plemeno.

Nový!!: Moskva a Vladimirský kůň · Vidět víc »

Vladimirsko-suzdalské knížectví

Vladimirsko-suzdalské knížectví, původně rostovsko-suzdalské (Rostov Veliký byl starším centrem severovýchodní Rusi), později veliké knížectví vladimirské, byl historický státní útvar, který se ve středověku rozkládal na severovýchodní Rusi.

Nový!!: Moskva a Vladimirsko-suzdalské knížectví · Vidět víc »

Vladislav Ardzinba

Vladislav Ardzinba (abchazsky: Владислав Григори-иԥа Арӡынба, rusky: Владислав Ардзинба) (14. května 1945 – 4. března 2010) byl abchazský politik, vůdce abchazských separatistů a prvním prezidentem mezinárodně neuznané Abchazské republiky.

Nový!!: Moskva a Vladislav Ardzinba · Vidět víc »

Vladislav Bajcajev

Vladislav Bajcajev (Bajcaty) (* 17. srpna 1990 Digora) je ruský zápasník–volnostylař osetské (digorské) národnosti.

Nový!!: Moskva a Vladislav Bajcajev · Vidět víc »

Vladislav II. Jagello

Vladislav II.

Nový!!: Moskva a Vladislav II. Jagello · Vidět víc »

Vladislav Inozemcev

Vladislav Leonidovič Inozemcev (* 10. října 1968, Gorkij, Sovětský svaz) je ruský ekonom a sociolog.

Nový!!: Moskva a Vladislav Inozemcev · Vidět víc »

Vladislav Kavan

Vladislav Kavan (30. června 1924, Baška – 3. července 2003, Bolzano) byl český malíř.

Nový!!: Moskva a Vladislav Kavan · Vidět víc »

Vladislav Listjev

Vladislav (Vlad) Nikolajevič Listjev (rusky Владисла́в Никола́евич Листьев; 10. května 1956, Moskva – 1. března 1995, tamtéž) byl ruský novinář a vedoucí televizního kanálu ORT (nyní vládou vlastněný První kanál).

Nový!!: Moskva a Vladislav Listjev · Vidět víc »

Vladislav Surkov

Vladislav Jurjevič Surkov (21. září 1964, Solncevo, Lipecká oblast, Rusko) je ruský politik a bývalý vlivný poradce ruského prezidenta Vladimira Putina, který měl na starosti například záležitosti ruské zahraniční politiky vůči Ukrajině nebo budování tzv.

Nový!!: Moskva a Vladislav Surkov · Vidět víc »

Vladislav Valijev

Vladislav Valijev (Vality) (* 25. dubna 1993) je ruský zápasník–volnostylař osetské národnosti.

Nový!!: Moskva a Vladislav Valijev · Vidět víc »

Vladislav Volkov

Vladislav Nikolajevič Volkov (23. prosince 1935 Moskva - 29. června 1971 v Sojuzu 11 nad Kazachstánem) byl sovětský letecký inženýr a kosmonaut ruské národnosti, který tragicky při návratu z kosmu zahynul.

Nový!!: Moskva a Vladislav Volkov · Vidět víc »

Vladivostok

Vladivostok (rusky Владивосто́к, čínsky 海參崴 pchin-jin Hǎishēnwǎi v českém přepisu Chaj-šen-waj) je město a přístav v Rusku, na Dálném východě, na pobřeží Tichého oceánu, nedaleko hranic s KLDR.

Nový!!: Moskva a Vladivostok · Vidět víc »

Vladko Maček

Vladimir Vladko Maček (20. června 1879 Kupinec u Jastrebarska – 15. května 1964 Washington, D.C.) byl chorvatský politik v dobách existence království Jugoslávie, vůdčí osobnost chorvatské selské strany, která po smrti Stjepana Radiće pokračovala v tématu „chorvatské otázky“ na poli jugoslávské politiky.

Nový!!: Moskva a Vladko Maček · Vidět víc »

Vladyslav Kalitvincev

Vladyslav Jurijovyč Kalitvincev (ukrajinsky Владислав Юрійович Калітвінцев, * 4. ledna 1993, Moskva) je ukrajinský fotbalový záložník a mládežnický reprezentant, který je v současné době hráčem ukrajinského Dynama Kyjev na hostování v FK Černomorec Oděsa.

Nový!!: Moskva a Vladyslav Kalitvincev · Vidět víc »

Vlajka Amurské oblasti

23px Vlajka Amurské oblastiPoměr stran: 2:3 Vlajka Amurské oblasti, jedné z oblastí Ruské federace, je tvořena listem o poměru stran 2:3, s červenou horní a modrou dolní částí které od sebe odděluje bílý (stříbrný) vlnitý proužek.

Nový!!: Moskva a Vlajka Amurské oblasti · Vidět víc »

Vlajka Moskvy

Zlevadoprava Vlajka MoskvyPoměr stran: 2:3 Vlajka Moskvy, hlavního města a jednoho z federálních měst Ruské federace, je tvořena tmavočerveným listem o poměru stran 2:3, v jehož středu je umístěn znak Moskvy (bez štítu).

Nový!!: Moskva a Vlajka Moskvy · Vidět víc »

Vlasta Brožová

Vlasta Brožová roz.

Nový!!: Moskva a Vlasta Brožová · Vidět víc »

Vlastibor Konečný

Vlastibor Konečný (* 2. ledna 1957 Frýdek-Místek) je český cyklista, reprezentant bývalého Československa, v jehož dresu vybojoval spolu s Alipi Kostadinovem, Jiřím Škodou a Michalem Klasou bronzovou medaili v silničním závodě mužstev na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980.

Nový!!: Moskva a Vlastibor Konečný · Vidět víc »

Vlastimil Amort

Vlastimil Amort (též uváděn jako Vlasta Amort, 29. července 1880 Povel u Olomouce – 29. srpna 1950 Praha) byl český sochař, výtvarník a dekoratér, příslušník československých legií v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv.

Nový!!: Moskva a Vlastimil Amort · Vidět víc »

Vlastimil Fiala (letec)

Plukovník pilot Vlastimil Fiala (11. srpna 1893 Opočnice – 3. března 1947 Borohrádek) byl český voják, během první světové války vojenský pilot c. k. Rakousko-uherského letectva, posléze československý legionář v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv.

Nový!!: Moskva a Vlastimil Fiala (letec) · Vidět víc »

Vláda Moskvy

Rezidence starosty Moskvy Vláda Moskvy je nejvyšším výkonným orgánem výkonné moci v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Vláda Moskvy · Vidět víc »

Vnitřněměstské území města federativního významu

Vnitřněměstské území města federativního významu (rusky внутригородская территория города федерального значения) je typ vnitřněměstského komunálního útvaru (vnitřněměstský místní samosprávní celek), který byl zaveden v roce 2006 ve městech federálního významu Moskva, Sankt-Petěrburg a od roku 2014 ve městě Sevastopol.

Nový!!: Moskva a Vnitřněměstské území města federativního významu · Vidět víc »

Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I

Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I je vodní dílo na Dunaji, vybudované v letech 1964 až 1972 společným úsilím Rumunska a Jugoslávie.

Nový!!: Moskva a Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I · Vidět víc »

Vodní elektrárna na řece Nygri

Vodní elektrárna na řece Nygri byla první vodní elektrárna na střídavý proud v Ruském impériu.

Nový!!: Moskva a Vodní elektrárna na řece Nygri · Vidět víc »

Vodní elektrárna Porogi

Vodní elektrárna Porogi či Porožská vodní elektrárna (rusky Пороги či Порожская ГЭС) je vodní dílo v povodí řeky Kamy v Čeljabinské oblasti na Jižním Uralu.

Nový!!: Moskva a Vodní elektrárna Porogi · Vidět víc »

Vodní elektrárny v Rusku

Žiguljovská vodní elektrárna na Volze v roce 1958 Vodní elektrárny v Rusku o souhrnném výkonu 51 000 MW dodávají 177 miliard kWh ročně.

Nový!!: Moskva a Vodní elektrárny v Rusku · Vidět víc »

Vojenská přehlídka

Moskvě při oslavách 70. výročí konce druhé světové války v roce 2015 Vojenská přehlídka je prezentace vojenských sil dané země nebo organizace.

Nový!!: Moskva a Vojenská přehlídka · Vidět víc »

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí (2015)

náhled Přehlídka ke Dni vítězství proběhla na Rudém náměstí v Moskvě 9.

Nový!!: Moskva a Vojenská přehlídka na Rudém náměstí (2015) · Vidět víc »

Vojenské vzdušné síly Ruské federace

Vojenské vzdušné síly Ruské federace jsou součástí Ozbrojených sil Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Vojenské vzdušné síly Ruské federace · Vidět víc »

Vojenský kluzák

Vojenský kluzák je specifický druh leteckého kluzáku, který byl používán armádami různých zemí k přepravě vojáků a materiálu do bojové zóny, a to hlavně v průběhu 2. světové války.

Nový!!: Moskva a Vojenský kluzák · Vidět víc »

Vojenský výcvikový prostor Milovice – Mladá

Vojenský újezd Mladá je zrušený vojenský újezd s letištěm, rozsáhlým areálem kasáren, civilních bytů a dalších objektů, jenž se rozkládal na částech území moderních okresů Mladá Boleslav a Nymburk.

Nový!!: Moskva a Vojenský výcvikový prostor Milovice – Mladá · Vidět víc »

Vojna a mír

Román Vojna a mír (rusky Война и мир / Vojna i mir, napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, hlavní dílo ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910), jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury.

Nový!!: Moskva a Vojna a mír · Vidět víc »

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip (* 13. ledna 1955 České Budějovice) je bývalý český politik, bývalý předseda Komunistické strany Čech a Moravy, v letech 2002–2010 a znovu 2013–2021 místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v letech 1996–2021 člen Poslanecké sněmovny, počátkem 90.

Nový!!: Moskva a Vojtěch Filip · Vidět víc »

Vojtěch Hřímalý starší

Vojtěch Hřímalý (29. dubna 1810 Blatná – 26. října 1880 Moskva) byl český varhaník a hudební skladatel.

Nový!!: Moskva a Vojtěch Hřímalý starší · Vidět víc »

Volžská přehradní nádrž

Volžská přehradní nádrž také známá jako Ivaňkovská přehradní nádrž nebo Moskevské moře (nebo) je přehradní nádrž v jihovýchodní části Tverské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Volžská přehradní nádrž · Vidět víc »

Volžskij

Volžskij je město na levém břehu řeky Achtuba v ruské Volgogradské oblasti, asi 20 kilometrů severovýchodně od centra Volgogradu.

Nový!!: Moskva a Volžskij · Vidět víc »

Volžsko-baltská vodní cesta

Volžsko-baltská vodní cesta či Volžsko-baltský průplav (rusky Волго-Балтийский водный путь) je soustava přirozených vodních toků, přirozených i umělých jezer a lidskou činností vytvořených kanálů, umožňující plavbu lodí o výtlaku do 5 000 t mezi povodím Volhy a povodím Něvy.

Nový!!: Moskva a Volžsko-baltská vodní cesta · Vidět víc »

Volžsko-kamská kaskáda

Volžsko-kamská kaskáda (rusky Волжско-Камский каскад ГЭС) je soustava vodních děl v povodí největší evropské řeky Volhy.

Nový!!: Moskva a Volžsko-kamská kaskáda · Vidět víc »

Volchovská vodní elektrárna

Volchovská vodní elektrárna (rusky Волховская ГЭС) je vodní dílo na řece Volchov v Rusku.

Nový!!: Moskva a Volchovská vodní elektrárna · Vidět víc »

Volejbal na Letních olympijských hrách 1980

Turnaj se odehrál v rámci XXII. olympijských her ve dnech 20. července – 1. srpna 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Volejbal na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Volejbal na Letních olympijských hrách 1980 - muži

Turnaj se odehrál v rámci XXII. olympijských her ve dnech 20. července – 1. srpna 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Volejbal na Letních olympijských hrách 1980 - muži · Vidět víc »

Volejbal na Letních olympijských hrách 1980 – ženy

Turnaj se odehrál v rámci XXII. olympijských her ve dnech 20. července – 1. srpna 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Volejbal na Letních olympijských hrách 1980 – ženy · Vidět víc »

Volejbalová Liga mistrů 2006/2007

Volejbalová Liga mistrů 2006/2007 (oficiální název Indesit European Champions League) je nejvyšší soutěž evropských volejbalových klubů v letech 2006 - 2007.

Nový!!: Moskva a Volejbalová Liga mistrů 2006/2007 · Vidět víc »

Volgodonsk

Volgodonsk (rusky) je město v Rostovské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Volgodonsk · Vidět víc »

Volgograd

Volgograd, od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročíMěsto se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.

Nový!!: Moskva a Volgograd · Vidět víc »

Volgograd 1

Volgograd 1 je hlavní železniční stanice ve Volgogradě, hlavním městě Volgogradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Volgograd 1 · Vidět víc »

Volha

Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.

Nový!!: Moskva a Volha · Vidět víc »

Volha (automobil)

Logo "Volga" na modelu GAZ-24 Volga Volga byla značka automobilů vyráběna ruskou (dříve sovětskou) firmou GAZ.

Nový!!: Moskva a Volha (automobil) · Vidět víc »

Volker Beck

Volker Beck (* 12. prosince 1960 ve Stuttgartu) je německý politik, poslanec německého Bundestagu z Kolína nad Rýnem, který se stal prvním parlamentním jednatelem a lidskoprávněpolitickým mluvčím frakce Bundestagu a členem stranické rady Svaz 90/Zelení.

Nový!!: Moskva a Volker Beck · Vidět víc »

Volker Beck (atlet)

Volker Beck (* 30. června 1956, Nordhausen, Durynsko) je bývalý východoněmecký atlet, jehož specializací byl běh na 400 metrů překážek.

Nový!!: Moskva a Volker Beck (atlet) · Vidět víc »

Volksdeutsche Mittelstelle

Volksdeutsche Mittelstelle (VoMi - Středisko na podporu etnických Němců) byl jeden z hlavních úřadů SS.

Nový!!: Moskva a Volksdeutsche Mittelstelle · Vidět víc »

Volné potápění

Freediver s monoploutví Volné potápění (anglicky freediving, free-diving, apnea diving, dalším českým názvem je nádechové potápění, odvozeno z „ponor na jeden nádech“) je potápění bez dýchacího přístroje, tedy jen se zásobou vzduchu v plicích, kterou má potápěč z nadýchnutí se nad hladinou vody.

Nový!!: Moskva a Volné potápění · Vidět víc »

Volodia Teitelboim Volosky

Volodia Teitelboim Volosky (17. března 1916, Chillán – 31. ledna 2008, Santiago de Chile) byl chilský právník, politik a také spisovatel, kterému byla roku 2002 udělena cena 'Premio Nacional de Literatura de Chile'.

Nový!!: Moskva a Volodia Teitelboim Volosky · Vidět víc »

Volodomyr Pravyk

Volodymyr Pavlovič Pravyk (ukrajinsky: Pavlovič Правик, romanizováno: Vladimir Pravik; 13. června 1962, Černobyl – 11. května 1986, Moskva) byl ukrajinský hasič, který se proslavil svou rolí při řízení počátečních prací na likvidaci požárů po černobylské havárii.

Nový!!: Moskva a Volodomyr Pravyk · Vidět víc »

Volodymyr Šackych

Volodymyr Volodymyrovyč Šackych (* 2. července 1981 Molodohvardijsk) je bývalý ukrajinský zápasník – klasik.

Nový!!: Moskva a Volodymyr Šackych · Vidět víc »

Volodymyr Kuc

Volodymyr Petrovyč Kuc (ukrajinsky: Володимир Петрович Куц; rusky: Владимир Петрович Куц, Vladimir Petrovič Kuc, 7. února 1927 Aleksino – 16. srpna 1975 Moskva) byl sovětský atlet, běžec na dlouhé tratě, olympijský vítěz a mistr Evropy v běhu na 5 000 metrů a olympijský vítěz v běhu na 10 000 metrů.

Nový!!: Moskva a Volodymyr Kuc · Vidět víc »

Volodymyr Zelenskyj

Volodymyr Oleksandrovyč Zelenskyj (* 25. ledna 1978, Kryvyj Rih) je ukrajinský politik, od května 2019 prezident Ukrajiny poté, co ve druhém kole dubnových voleb porazil úřadujícího prezidenta Petra Porošenka.

Nový!!: Moskva a Volodymyr Zelenskyj · Vidět víc »

Vologda

Vologda (rusky Вологда) je historické město v severozápadním Rusku, zhruba 500 km severně od Moskvy.

Nový!!: Moskva a Vologda · Vidět víc »

Vologdská oblast

klášter Ferapontov Vologdská oblast (rusky Волого́дская о́бласть) je oblastí Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Vologdská oblast · Vidět víc »

Vologdské máslo

Vologdské máslo – dárkové balení Vologdské či Vologodské máslo je máslo vyráběné ve Vologdské oblasti v Rusku, které se pro svou jedinečnou chuť i vůni stalo legendárním pojmem ruské kuchyně.

Nový!!: Moskva a Vologdské máslo · Vidět víc »

Volok

N. K. Rerich: Překonávání voloku Volok či lodní převlaka je cesta přes rozvodí říčních systémů, vybudovaná pro transport lodí po souši z jednoho povodí do druhého.

Nový!!: Moskva a Volok · Vidět víc »

Volokolamsk

Dujšenkula Šopokova Volokolamsk je město v Moskevské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Volokolamsk · Vidět víc »

Volokonovka

Volokonovka je sídlo městského typu v Bělgorodské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Volokonovka · Vidět víc »

Volsk

Volsk je ruské město v Saratovské oblasti.

Nový!!: Moskva a Volsk · Vidět víc »

Vorkuta

Vorkuta je ruské město ležící za polárním kruhem na nejzazším severovýchodě evropské části země v republice Komi.

Nový!!: Moskva a Vorkuta · Vidět víc »

Voroněž

Voroněž (– mužský rod s výslovností) je město na jihozápadě evropské části Ruska.

Nový!!: Moskva a Voroněž · Vidět víc »

Voroněžská oblast

Voroněžská oblast je jedna z oblastí v Rusku.

Nový!!: Moskva a Voroněžská oblast · Vidět víc »

Voroncovové

Voroncovové, (Воронцо́вы, někdy též v přepise jako Woronzow, Woroncow apod.) byli významný ruský šlechtický rod.

Nový!!: Moskva a Voroncovové · Vidět víc »

Voskresensk

Voskresensk (rusky: Воскресенск) je město v Rusku, v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Voskresensk · Vidět víc »

Vostok 4

Vostok 4 byla sovětská vesmírná mise v programu Vostok, která vynesla kosmonauta Pavla Popoviče na oběžnou dráhu.

Nový!!: Moskva a Vostok 4 · Vidět víc »

Votkinsk

Votkinsk (udmurtsky Вотка – Votka) je město v Udmurtsku v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Votkinsk · Vidět víc »

Vozovna Apakova

Vozovna Apakova Vozovna Apakova je jednou z tramvajových vozoven v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Vozovna Apakova · Vidět víc »

Vražda Borise Němcova

Vražda Borise Němcova, ruského politika, předsedy Republikánské strany Ruska (RPR-PARNAS), poslance Jaroslavské oblastní dumy, se stala v pátek 27. února 2015 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Vražda Borise Němcova · Vidět víc »

Vražda Samuela Patyho

Vražda Samuela Patyho se stala 16. října 2020 v cca 17:00 SELČ ve francouzském městě Conflans-Sainte-Honorine u Paříže.

Nový!!: Moskva a Vražda Samuela Patyho · Vidět víc »

Vrabčí hory

Lyžařský vlek s panoramatem Moskvy v pozadí Vrabčí hory (v letech 1935–1991 Leninské hory) je část ruské metropole Moskvy, ležící asi 7 km jihozápadně od Rudého náměstí.

Nový!!: Moskva a Vrabčí hory · Vidět víc »

Vratislav (město)

Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.

Nový!!: Moskva a Vratislav (město) · Vidět víc »

Vrh koulí

Vrh koulí je atletická disciplína s velmi starobylými kořeny.

Nový!!: Moskva a Vrh koulí · Vidět víc »

Vsevolod (Ponič)

Vsevolod (světský jménem: Volodymyr Olexandrovyč Ponič; * 12. listopadu 1961, Zolote) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup uržumský a omutninský.

Nový!!: Moskva a Vsevolod (Ponič) · Vidět víc »

Vsevolod Alexandrov

Vsevolod Jurjevič Alexandrov (4. června 1936, Moskva – 25. července 2010) patřil k ruským průkopníkům abstraktní malířské tvorby.

Nový!!: Moskva a Vsevolod Alexandrov · Vidět víc »

Vsevolod Čaplin

Vsevolod Anatoljevič Čaplin (uváděn i anglickým přepisem Vsevolod Chaplin, rusky; 31. března 1968 Moskva – 26. ledna 2020) byl ruský pravoslavný duchovní a ideolog konzervativního směru křesťanství.

Nový!!: Moskva a Vsevolod Čaplin · Vidět víc »

Vsevolod Bobrov

Vsevolod Michajlovič Bobrov (1. prosince 1922 Moršansk – 1. července 1979 Moskva) byl sovětský reprezentační hokejový útočník a trenér a fotbalový útočník.

Nový!!: Moskva a Vsevolod Bobrov · Vidět víc »

Vsevolod Emiljevič Mejerchold

Vsevolod Emiljevič Mejerchold-Reich (9. února 1874 – 2. února 1940) byl ruský avantgardní režisér a herec, divadelní teoretik, zakladatel stylizovaného divadla v Rusku a představitel konstruktivismu.

Nový!!: Moskva a Vsevolod Emiljevič Mejerchold · Vidět víc »

Vsevolod Sergejevič Tarasevič

''Obránci Leningradu postupují vpřed'', leden 1943 Vsevolod Sergejevič Tarasevič (rusky Всеволод Сергеевич Тарасевич, 24. listopadu 1919, Moskva–1998) byl sovětský fotograf a klasický fotožurnalista.

Nový!!: Moskva a Vsevolod Sergejevič Tarasevič · Vidět víc »

VSK Technika Brno, oddíl baseballu a softballu

VSK Technika Brno, oddíl baseballu a softballu je jedním z nejstarších baseballových a softballových klubů v České republice.

Nový!!: Moskva a VSK Technika Brno, oddíl baseballu a softballu · Vidět víc »

VTB (banka)

VTB je státem kontrolovaná banka v Rusku.

Nový!!: Moskva a VTB (banka) · Vidět víc »

VTB Arena

Lvu Jašinovi VTB Arena je multifunkční sportovní areál v Moskvě, jehož součástí je fotbalová a hokejová aréna, postavená na místě zbořeného stadionu Dynamo.

Nový!!: Moskva a VTB Arena · Vidět víc »

Vultee V-1

Vultee V-1 byl americký jednomotorový celokovový dopravní dolnoplošník se zatahovacím podvozkem ostruhového typu.

Nový!!: Moskva a Vultee V-1 · Vidět víc »

Vultee V-11

Vultee V-11 byl americký jednomotorový třímístný celokovový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem ostruhového typu.

Nový!!: Moskva a Vultee V-11 · Vidět víc »

VVER-1000

Vodo-vodní energetický reaktor VVER-1000 (Водо-водяной энергетический реактор) je jaderný reaktor řady VVER s jmenovitým elektrickým výkonem kolem 1000 MW a tepelným výkonem 3000 MW.

Nový!!: Moskva a VVER-1000 · Vidět víc »

VVER-440

Vodo-vodní energetický reaktor VVER-440 je jaderný reaktor řady VVER s jmenovitým elektrickým výkonem kolem 440 MW a tepelným výkonem 1375 MW.

Nový!!: Moskva a VVER-440 · Vidět víc »

Vyšetřovací výbor Ruské federace

Vyšetřovací výbor Ruské federace (– Sledstvennyj komitět Rossijskoj Feděracii, zkracováno Sledkom) je hlavní vyšetřovací úřad Ruské federace, který nahrazuje dřívější Vyšetřovací výbor Generálního prokurátora Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Vyšetřovací výbor Ruské federace · Vidět víc »

Vyšnij Voločok

Vyšnij Voločok je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Vyšnij Voločok · Vidět víc »

Vyborg

Vyborg je město na severozápadě Ruska v Leningradské oblasti.

Nový!!: Moskva a Vyborg · Vidět víc »

Vykolejení vlaku moskevského metra 2014

Situace vykolejení vlaku V úterý 15. července 2014 v ranní špičce v 8:39 moskevského času (06:39 SELČ) došlo k vykolejení tří vagonů vlakové soupravy moskevského metra mezi stanicemi Slavjanskij bulvar a Park Pobědy na modré lince.

Nový!!: Moskva a Vykolejení vlaku moskevského metra 2014 · Vidět víc »

Vyksa

Vyksa je město v Nižněnovgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Vyksa · Vidět víc »

Vysídlení Němců z Československa

Vysídlení, odsun či vyhnání Němců z Československa (německy Abschiebung / Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei) v letech 1945–1946 byla masová deportace německého obyvatelstva z Československa (ČSR) po skončení druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Vysídlení Němců z Československa · Vidět víc »

Vysokorychlostní trať

Vysokorychlostní železniční trať, zkráceně VRT, je železniční trať, na které jsou povoleny vyšší rychlosti než na tradiční železniční síti.

Nový!!: Moskva a Vysokorychlostní trať · Vidět víc »

Vysokorychlostní vlak

Hlavní vysokorychlostní trati v Evropě (stav 2019) Vysokorychlostní vlak je vlak, jehož konstrukce mu umožňuje dosahovat rychlosti nejméně 200 km/h, je prioritně určen pro provoz na vysokorychlostní trati.

Nový!!: Moskva a Vysokorychlostní vlak · Vidět víc »

Vystavočnaja (stanice metra v Moskvě)

Vystavočnaja je stanice moskevského metra.

Nový!!: Moskva a Vystavočnaja (stanice metra v Moskvě) · Vidět víc »

Vytížení moskevského metra

Metro, které slouží hlavnímu městu Ruska, Moskvě, je jedním z nejvytíženějších na světě; denně jej využije kolem sedmi až devíti milionů cestujících.

Nový!!: Moskva a Vytížení moskevského metra · Vidět víc »

Vzdušně-kosmické síly Ruské federace

Vzdušně-kosmické síly Ruské federace je druh vojska Ozbrojených sil Ruské federace, vytvořený v roce 2015 rozhodnutím ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož základě došlo ke sloučení Vojenských vzdušných sil a Vojsk protivzdušné a protiraketové obrany.

Nový!!: Moskva a Vzdušně-kosmické síly Ruské federace · Vidět víc »

Vzpírání na Letních olympijských hrách 1980

Vzpěračské soutěže na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Vzpírání na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Vzpoura mozků

Vzpoura mozků je český komiks, který vycházel v časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců v letech 1977–1979.

Nový!!: Moskva a Vzpoura mozků · Vidět víc »

Vzpoura Wagnerovy skupiny

Vzpoura Wagnerovy skupiny je označení pro vnitropolitickou vojenskou krizi v Rusku, která započala 23.

Nový!!: Moskva a Vzpoura Wagnerovy skupiny · Vidět víc »

Wacław Grzybowski

Wacław Grzybowski (4. května 1887, Zamiechów - 30. prosince 1959 Paříž) byl polský politik a filozof.

Nový!!: Moskva a Wacław Grzybowski · Vidět víc »

Wagnerova skupina

Wagnerova skupina (– gruppa Vagnera, též či, celým názvem Soukromá vojenská společnost Wagner, také Wagnerova armáda) je ruská paramilitární organizace, označovaná také jako soukromá armáda Jevgenije Prigožina, která se zúčastnila nebo účastní rozličných ozbrojených konfliktů, jako jsou občanská válka v Sýrii, válka na východní Ukrajině, občanská válka v Libyi nebo při invazi na Ukrajinu.

Nový!!: Moskva a Wagnerova skupina · Vidět víc »

Waldemar Cierpinski

Waldemar Cierpinski (* 3. srpna 1950 Neugattersleben, Sasko-Anhaltsko), je bývalý východoněmecký atlet, běžec na dlouhých tratích, maratonec.

Nový!!: Moskva a Waldemar Cierpinski · Vidět víc »

Waldo's People

Waldo's People jsou finská Eurodance skupina.

Nový!!: Moskva a Waldo's People · Vidět víc »

Waldorf Astoria

Waldorf Astoria je pětihvězdičkový hotel na Park Avenue v New Yorku.

Nový!!: Moskva a Waldorf Astoria · Vidět víc »

Walter Benjamin

Walter Bendix Schönflies Benjamin (německá výslovnost: IPA:,; 15. července 1892, Berlín – 26. září 1940, Portbou, Španělsko) byl německý židovský literární kritik, filosof a překladatel (Balzac, Baudelaire, Marcel Proust atd.). Patřil k tzv.

Nový!!: Moskva a Walter Benjamin · Vidět víc »

Walter Castor II

Walter Castor II (označovaný i jako Walter Castor II-Major) a Walter Castor II-R (1932–1936), Walter Castor III a Walter Castor III-R (1934–1938) byly československé sedmiválcové zážehové vzduchem chlazené hvězdicové motory.

Nový!!: Moskva a Walter Castor II · Vidět víc »

Walter Cronkite

Walter Cronkite (4. listopadu 1916 Saint Joseph, Missouri – 17. července 2009 New York) byl americký televizní hlasatel.

Nový!!: Moskva a Walter Cronkite · Vidět víc »

Walter Heitz

Walter Heitz (8. prosince 1878 – 2. února 1944) byl německý generál Wehrmachtu, který dosáhl hodnosti generálplukovníka.

Nový!!: Moskva a Walter Heitz · Vidět víc »

Walter Hendl

Walter Hendl (12. ledna 1917 West New York, New Jersey – 10. dubna 2007 Harborcreek Township, Pensylvánie) byl americký dirigent, skladatel, klavírista a pedagog.

Nový!!: Moskva a Walter Hendl · Vidět víc »

Walter Reder

Walter Reder (4. února 1915 Jeseník – 26. dubna 1991 Vídeň) byl rakouský SS Sturmbannführer ve službách Třetí říše a držitel Rytířského kříže Železného kříže.

Nový!!: Moskva a Walter Reder · Vidět víc »

Wang Chao (šachista)

Wang Chao (* 4. srpna 1989) je čínský šachový velmistr.

Nový!!: Moskva a Wang Chao (šachista) · Vidět víc »

Wang Ming

Wang Ming, vlastním jménem Čchen Šao-jü (23. května 1904 Ťin-čaj – 27. března 1974 Moskva) byl čínský politik, ve 30.

Nový!!: Moskva a Wang Ming · Vidět víc »

Wanzl

Sídlo firmy v Leipheimu Nákupní vozík – model „Concentra“, 1957 Letecký snímek závodu 4 v Leipheimu Budova pobočky Wanzl ve Velké Británii Wanzl Metallwarenfabrik GmbH je německá firma, největší světový výrobce nákupních a zavazadlových vozíků.

Nový!!: Moskva a Wanzl · Vidět víc »

Warszawa Centralna

Warszawa Centralna (česky doslova Varšava ústřední nádraží) je hlavní nádraží ve Varšavě, jedna z nejdůležitějších a největších podzemních železničních stanic v Evropě.

Nový!!: Moskva a Warszawa Centralna · Vidět víc »

Władysław Gomułka

Fotografie Gomułkova profilu Leonida Brežněva Ceauşescuem po oficiální návštěvě Rumunska Władysław Gomułka (6. února 1905, Krosno – 1. září 1982) byl polský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Władysław Gomułka · Vidět víc »

Władysław Kozakiewicz

Władysław Kozakiewicz (* 8. prosince 1953, Šalčininkai, Litevská SSR) je bývalý polský atlet, olympijský vítěz a dvojnásobný halový mistr Evropy ve skoku o tyči.

Nový!!: Moskva a Władysław Kozakiewicz · Vidět víc »

Władysław Michejda

Hrob Władysława Michejdy na Městském hřbitově v Těšíně Władysław Michejda (14. března 1876 Návsí evangelické církve v Návsí u Jablunkova – 1. května 1937 Těšín) byl polský právník a starosta města Těšína.

Nový!!: Moskva a Władysław Michejda · Vidět víc »

Władysław Stecyk

Władysław Stecyk (* 14. července 1951 Radów, Polsko) je bývalý polský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Władysław Stecyk · Vidět víc »

Werner Haase

Werner Haase (2. srpna 1900 – 30. listopadu 1950) byl profesorem medicíny a členem SS během nacistické éry.

Nový!!: Moskva a Werner Haase · Vidět víc »

Wiesław Kończak

Wiesław Kończak (* 5. října 1951 Wrocław) je bývalý polský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Moskva a Wiesław Kończak · Vidět víc »

Wiesław Ochman

Řádu znovuzrození Polska Wiesław Ochman na koncertu v Zamośći v roce 2008 Wiesław Ochman (* 6. února 1937 Varšava) je polský operní zpěvák oboru lyrický tenor.

Nový!!: Moskva a Wiesław Ochman · Vidět víc »

Wilhelm Pieck

Známka vydaná po úmrtí W. Piecka Friedrich Wilhelm Reinhold Pieck (3. ledna 1876 Guben, dnes polský Gubin – 7. září 1960 Berlín) byl německý komunista a první a jediný prezident Německé demokratické republiky.

Nový!!: Moskva a Wilhelm Pieck · Vidět víc »

Wilhelm Steinitz

Wilhelm Steinitz (17. května 1836 Praha pražské židovské náboženské obce – 12. srpna 1900 New York City) byl rakouský a později americký šachista, první mistr světa v šachu v letech 1886–1894.

Nový!!: Moskva a Wilhelm Steinitz · Vidět víc »

Wilhelm von Leeb

Wilhelm Josef Franz rytíř von Leeb (5. září 1876, Landsberg am Lech, Německo – 29. dubna 1956, Füssen, Německo) byl veterán první světové války a německý polní maršál za druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Wilhelm von Leeb · Vidět víc »

Wilhelm von Mirbach-Harff

Wilhelm hrabě von Mirbach-Harff (2. červenec 1871 Bad Ischl – 6. červenec 1918 Moskva) byl německý diplomat a velvyslanec.

Nový!!: Moskva a Wilhelm von Mirbach-Harff · Vidět víc »

William Joseph Burns

William Joseph Burns (* 4. dubna 1956 ve Fort Bragg, Severní Karolína) je americký diplomat a bývalý náměstek ministryně zahraničí Hillary Clintonové (2011–2014).

Nový!!: Moskva a William Joseph Burns · Vidět víc »

William Shakespeare

William Shakespeare (pokřtěn 26. dubna 1564, Stratford nad Avonou – 3. května 1616 podle gregoriánského kalendáře, Stratford nad Avonou) byl anglický básník, dramatik a herec, který bývá považován za největšího anglicky píšícího spisovatele a celosvětově nejvýznamnějšího dramatika.

Nový!!: Moskva a William Shakespeare · Vidět víc »

Wind of Change

„Wind of Change“ („Vítr změn“) je rocková balada z roku 1990 od kapely Scorpions.

Nový!!: Moskva a Wind of Change · Vidět víc »

Within Temptation

Within Temptation je nizozemská symphonicmetalová skupina.

Nový!!: Moskva a Within Temptation · Vidět víc »

Witold Doroszewski

Witold Doroszewski (1. května 1899, Moskva – 26. ledna 1976, Varšava) byl polský jazykovědec a lexikograf.

Nový!!: Moskva a Witold Doroszewski · Vidět víc »

Witold Lutosławski

Witold Roman Lutosławski (25. ledna 1913, Varšava – 7. února 1994, tamtéž) byl polský hudební skladatel a dirigent.

Nový!!: Moskva a Witold Lutosławski · Vidět víc »

Wladimir Kaminer

Olga Kaminer, manželka Wladimira Kaminera Wladimir Kaminer (rusky Владимир Викторович Каминер; transkripce Vladimir Viktorovič Kaminer; * 19. července 1967, Moskva, SSSR) je německý novinář a spisovatel, ruského původu.

Nový!!: Moskva a Wladimir Kaminer · Vidět víc »

Wolfgang Schmidt

Wolfgang Schmidt (* 16. ledna 1954, Berlín) je bývalý německý atlet, který reprezentoval tehdejší NDR a později Západní Německo.

Nový!!: Moskva a Wolfgang Schmidt · Vidět víc »

Words for the Dying

Words for the Dying je jedenácté sólové studiové album velšského hudebníka a skladatele Johna Calea.

Nový!!: Moskva a Words for the Dying · Vidět víc »

Words for the Dying (film)

Words for the Dying je americký dokumentární film z roku 1990.

Nový!!: Moskva a Words for the Dying (film) · Vidět víc »

World Federation of Great Towers

Nejnižší stavba WFGT, Most SNP, Bratislava, Slovensko (95 m) World Federation of Great Towers (WFGT) je celosvětová asociace vysokých věží a mrakodrapů.

Nový!!: Moskva a World Federation of Great Towers · Vidět víc »

WTA 500

WTA 500 je tenisová kategorie ženského profesionálního okruhu WTA Tour hraná od sezóny 2021, která nahradila třetí, nejníže postavenou úroveň kategorie Premier – Premier 700, existující v letech 2009–2020.

Nový!!: Moskva a WTA 500 · Vidět víc »

WTA International Tournaments

WTA International Tournaments, oficiálně International, byla tenisová kategorie ženského profesionálního okruhu WTA Tour, hraná v letech 2009–2020.

Nový!!: Moskva a WTA International Tournaments · Vidět víc »

WTA Premier Tournaments

WTA Premier Tournaments, oficiálně Premier, byla tenisová kategorie ženského profesionálního okruhu WTA Tour, hraná v sezónách 2009–2020, která sloučila dvě bývalé kategorie Tier I a Tier II.

Nový!!: Moskva a WTA Premier Tournaments · Vidět víc »

WTA Tier I

WTA Tier I byla nejvyšší podkategorie v rámci kategorie Tier, která představovala třetí nejvyšší úroveň ženského profesionálního okruhu WTA v tenise.

Nový!!: Moskva a WTA Tier I · Vidět víc »

WTA Tour 2009

Sony Ericsson WTA Tour je elitní tenisový okruh pro profesionálky, organizovaný WTA.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2009 · Vidět víc »

WTA Tour 2010

Sony Ericsson WTA Tour představoval elitní tenisový okruh pro profesionálky, organizovaný Ženskou tenisovou asociací (WTA).

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2010 · Vidět víc »

WTA Tour 2011

Sony Ericsson WTA Tour představovala elitní tenisový okruh pro profesionálky, organizovaný Ženskou tenisovou asociací (WTA).

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2011 · Vidět víc »

WTA Tour 2012

WTA Tour 2012 představovala nejvyšší úroveň ženského profesionálního tenisu v roce 2012.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2012 · Vidět víc »

WTA Tour 2013

WTA Tour 2013 představovala nejvyšší úroveň ženského profesionálního tenisu hranou v roce 2013.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2013 · Vidět víc »

WTA Tour 2014

WTA Tour 2014 představoval 44. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2014.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2014 · Vidět víc »

WTA Tour 2015

WTA Tour 2015 představoval 45. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2015.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2015 · Vidět víc »

WTA Tour 2016

WTA Tour 2016 představoval 46. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2016.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2016 · Vidět víc »

WTA Tour 2017

WTA Tour 2017 představovala 47. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2017.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2017 · Vidět víc »

WTA Tour 2018

WTA Tour 2018 představoval 48. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2018.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2018 · Vidět víc »

WTA Tour 2019

WTA Tour 2019 představoval 49. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2019.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2019 · Vidět víc »

WTA Tour 2020

WTA Tour 2020 představoval 50. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2020.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2020 · Vidět víc »

WTA Tour 2021

WTA Tour 2021 představoval 51. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2021.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2021 · Vidět víc »

WTA Tour 2022

WTA Tour 2022, oficiálně Hologic WTA Tour 2022, představoval 52. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2022.

Nový!!: Moskva a WTA Tour 2022 · Vidět víc »

Xenija Lykinová

Xenija Lykinová,, (* 19. června 1990 Moskva) je ruská profesionální tenistka, která na okruh ITF vstoupila v roce 2005.

Nový!!: Moskva a Xenija Lykinová · Vidět víc »

Xenija Vdovinová

Xenija Olegovna Vdovinová, provdaná Xenija Ryžovová (rusky: Ксения Олеговна Вдовина – Ksenija Olegovna Vdovina; * 19. dubna 1987 Lipeck, Lipecká oblast, Sovětský svaz) je ruská atletka, sprinterka, jejíž specializací je běh na 200 a 400 metrů.

Nový!!: Moskva a Xenija Vdovinová · Vidět víc »

Xenija Zadorinová

Xenija Ivanovna Zadorinová (rusky: Ксения Ивановна Задорина – Ksenija Ivanovna Zadorina; * 2. března 1987 Moskva, Sovětský svaz) je ruská atletka, sprinterka, jejíž specializací je běh na 400 metrů.

Nový!!: Moskva a Xenija Zadorinová · Vidět víc »

XIX. sjezd KSSS

XIX.

Nový!!: Moskva a XIX. sjezd KSSS · Vidět víc »

XXVIII. sjezd KSSS

XXVIII.

Nový!!: Moskva a XXVIII. sjezd KSSS · Vidět víc »

Yandex

Yandex N.V. je ruská nadnárodní korporace specializující se na internetové služby.

Nový!!: Moskva a Yandex · Vidět víc »

Yannick Szczepaniak

Yannick Szczepaniak (* 29. ledna 1980 Sarreguemines) je bývalý francouzský zápasník – klasik, bronzový olympijský medailista z roku 2008.

Nový!!: Moskva a Yannick Szczepaniak · Vidět víc »

Yehudi Menuhin

Yehudi Menuhin, Baron Menuhin of Stoke d'Abernon (22. dubna 1916, New York, USA – 12. března 1999, Berlín, Německo) byl v USA narozený houslový virtuos a dirigent, který strávil většinu svého života ve Spojeném království.

Nový!!: Moskva a Yehudi Menuhin · Vidět víc »

Yul Brynner

Yul Brynner (rusky Юлий Борисович Бринер / Julij Borisovič Briněr, * 11. července 1920United States Declaration of Intent (Document No. 541593), Record Group 21: Records of District Courts of the United States, 1685 - 2004, filed June 4, 1943 Vladivostok, Dálněvýchodní republika – 10. října 1985 New York, USA) byl americký divadelní a filmový herec a zpěvák ruského (etnicky velmi smíšeného) původu.

Nový!!: Moskva a Yul Brynner · Vidět víc »

Za medvědem na Kamčatku

Za medvědem na Kamčatku je název českého vydání dobrodružného románu Мой знакомый медведь (1980, Můj známý medvěd) pro děti a mládež od ruského sovětského spisovatele Anatolije Alexandroviče Sevasťjanova.

Nový!!: Moskva a Za medvědem na Kamčatku · Vidět víc »

Za obzorem čeká svět

Bonpland v pralesní chatě Za obzorem čeká svět je název českého vydání dobrodružného románu pro mládež Alexander v. Humboldt erforscht die Welt (1952, Alexander von Humboldt zkoumá svět), který napsal německý spisovatel M. Z. Thomas (vlastním jménem Thomas Michael Zottmann).

Nový!!: Moskva a Za obzorem čeká svět · Vidět víc »

Zabajkalský kraj

Zabajkalský kraj je federální subjekt Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Zabajkalský kraj · Vidět víc »

Zabel Jesajanová

Zabel Jesajanová (arménsky: Զապել Եսայան; 4. února 1878 Istanbul – 1943) byla arménská spisovatelka.

Nový!!: Moskva a Zabel Jesajanová · Vidět víc »

Zaha Hadid

Dame Zaha Mohammad Hadid, DBE, RA (31. října 1950 Bagdád – 31. března 2016 Miami) byla britská architektka a malířka iráckého původu, významná představitelka dekonstruktivismu a parametricismu.

Nový!!: Moskva a Zaha Hadid · Vidět víc »

Zahraniční vztahy Španělska

Státy, se kterými má Španělsko diplomatické vztahy. Zahraniční vztahy Španělska byly postaveny na zahraničních vztazích Španělského impéria.

Nový!!: Moskva a Zahraniční vztahy Španělska · Vidět víc »

Zahraniční vztahy Česka

upright.

Nový!!: Moskva a Zahraniční vztahy Česka · Vidět víc »

Zahraniční vztahy Itálie

Státy, se kterými má Itálie diplomatické vztahy Zahraniční vztahy Itálie jsou vztahy Italské republiky s ostatními státy.

Nový!!: Moskva a Zahraniční vztahy Itálie · Vidět víc »

Zahraniční vztahy Vietnamu

Státy, se kterými má Vietnam diplomatické vztahy Ministerstvo zahraničí v Hanoji K dubnu 2022 udržuje Vietnam (oficiálně Vietnamská socialistická republika) diplomatické vztahy se 192 státy a se Státem Palestina, tedy se všemi členskými a pozorovatelskými státy OSN kromě Malawi, Tongy a Tuvalu a Svatého stolce.

Nový!!: Moskva a Zahraniční vztahy Vietnamu · Vidět víc »

Zaida Ben-Yusufová

Zaida Ben-Yusufová: ''William Dean Howells'', americký spisovatel, asi 1900 Persefonu Zaida Ben-Yusufová: ''Everett Shinn'' (1876–1953), malíř Richarda Brinsleyho Sheridana, 1899 Zaida Ben-Yusufová: ''Alberto Santos-Dumont'', konstruktér, 1902 Zaida Ben-Yusufová (Esther Zeghdda Ben Youseph Nathan nebo Yusef, výslovnost zajda ben jusufová; 21. listopadu 1869, Londýn, Anglie – 27. září 1933, Brooklyn, New York, Spojené státy americké) byla newyorská portrétní fotografka známá svými výtvarnými módními portréty bohatých a slavných Američanů z přelomu 19.

Nový!!: Moskva a Zaida Ben-Yusufová · Vidět víc »

Zakarpatská oblast

Zakarpatská oblast (v běžném úzu Kárpátalja), též zvaná Zakarpatská Ukrajina, je nejzápadnější oblast Ukrajiny, víceméně shodná s někdejší Podkarpatskou Rusí.

Nový!!: Moskva a Zakarpatská oblast · Vidět víc »

ZALA Lancet

ZALA Lancet je ruská vyčkávací munice – bezpilotní sebevražedný („kamikaze“) dron, vyvinutý ruskou společností ZALA Aero Group (součást koncernu Kalašnikov) pro ruské ozbrojené síly.

Nový!!: Moskva a ZALA Lancet · Vidět víc »

Zambie na letních olympijských hrách

Zambie na letních olympijských hrách startuje od roku 1964.

Nový!!: Moskva a Zambie na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Zamoskvorečí

Zamoskvorečí nebo také Zámoskvořečí (Zamoskvorečje) je rajón v Centrálním administrativním okruhu ruského hlavního města Moskvy.

Nový!!: Moskva a Zamoskvorečí · Vidět víc »

Zapadnaja Dvina (město)

Zapadnaja Dvina je město ve Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Zapadnaja Dvina (město) · Vidět víc »

Zapoljarnyj

Zapoljarnyj (rusky Заполярный) je ruské město na poloostrově Kola v Murmanské oblasti.

Nový!!: Moskva a Zapoljarnyj · Vidět víc »

Zara Doluchanova

Zara Doluchanova či Zara Doluchanjanová (rodným jménem Zara Makarjanová, arménsky: Զարուհի Դոլուխանյան; 15. března 1918 Moskva – 4. prosince 2007 Moskva) byla sovětská a arménská operní pěvkyně, koloraturní mezzosopranistka.

Nový!!: Moskva a Zara Doluchanova · Vidět víc »

Zarajsk

Zarajsk je město v Moskevské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Zarajsk · Vidět víc »

Zarajský kreml

Zarajský kreml je historický kreml v centru ruského Zarajsku, asi 140 km jihovýchodně od Moskvy, asi 50 km severovýchodně od Rjazaně.

Nový!!: Moskva a Zarajský kreml · Vidět víc »

Zatmění Měsíce 16. července 2019

Grafické znázornění V noci z 16. července na 17. července 2019 SELČ nastalo částečné zatmění Měsíce.

Nový!!: Moskva a Zatmění Měsíce 16. července 2019 · Vidět víc »

Zatočka

Zatočka (rusky Заточка) je ruská coutry rap kapela, založená v Moskvě v roce 2018.

Nový!!: Moskva a Zatočka · Vidět víc »

Zaurbek Sidakov

Zaurbek Kazbekovič Sidakov (Sidakaty) (* 14. března 1996) je ruský zápasník–volnostylař osetské národnosti.

Nový!!: Moskva a Zaurbek Sidakov · Vidět víc »

Zavraždění carské rodiny

Taťána (Livadijský palác, 1913) Zavraždění carské rodiny se odehrálo v noci ze 16. na 17. července roku 1918 ve sklepě Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu.

Nový!!: Moskva a Zavraždění carské rodiny · Vidět víc »

Září 2006

;1. září – pátek;2. září – sobota;3. září – neděle;4. září – pondělí;5. září – úterý;6. září – středa;7. září – čtvrtek;9. září – sobota;10. září – neděle;11. září – pondělí;12. září – úterý;13. září – středa;15. září – pátek;17. září – neděle;18. září – pondělí;19. září – úterý;20. září – středa;21. září – čtvrtek;22. září – pátek;23. září – sobota;25. září – pondělí;26. září – úterý;27. září – středa;28. září – čtvrtek;29. září – pátek;30. září – sobota.

Nový!!: Moskva a Září 2006 · Vidět víc »

Září 2010

; 1. září – středa.

Nový!!: Moskva a Září 2010 · Vidět víc »

Září 2014

; 1. září – pondělí | titul.

Nový!!: Moskva a Září 2014 · Vidět víc »

Září 2015

2017-12-18 Maďarská policie evakuovala a uzavřela Východní nádraží v Budapešti.

Nový!!: Moskva a Září 2015 · Vidět víc »

Září 2022

; 3. září – sobota; 5. září – pondělí; 7. září – středa; 8. září – čtvrtek; 10. září – sobota; 12. září – pondělí; 13. září – úterý; 14. září – středa; 15. září – čtvrtek; 17. září – sobota; 18. září – neděle; 19. září – pondělí; 21. září – středa; 23. září – pátek; 24. září – sobota; 26. září – pondělí; 27. září – úterý; 29. září – čtvrtek; 30. září – pátek.

Nový!!: Moskva a Září 2022 · Vidět víc »

Záchrana a reintrodukce koně Převalského

Kůň Převalského, Návrat divokých koní Historie mezinárodní spolupráce v chovu a projektech návratu koně Převalského do volné přírody, v níž byl naposledy pozorován v 60.

Nový!!: Moskva a Záchrana a reintrodukce koně Převalského · Vidět víc »

Základy marxismu-leninismu

Základy marxismu-leninismu je sovětská učební pomůcka za redakce Otto Kuusinena.

Nový!!: Moskva a Základy marxismu-leninismu · Vidět víc »

Zámek lásky

sarkasticky kritizuje tradici věšení zámků lásky Zámek lásky či zámek zamilovaných je visací zámek, někdy ozdobený srdíčky nebo milostnými nápisy, který v některých zemích zamykají jako vyznání lásky zamilovaní, nejčastěji na zábradlí mostů, ale i na dalších místech na veřejných prostranstvích, považovaných za romantická.

Nový!!: Moskva a Zámek lásky · Vidět víc »

Západní blok

355x355pixelů Západní blok (zkráceně Západ) bylo během studené války (1947–1991) označení pro státy vedené USA.

Nový!!: Moskva a Západní blok · Vidět víc »

Západní Německo na letních olympijských hrách

Západní Německo na letních olympijských hrách startuje od roku 1968.

Nový!!: Moskva a Západní Německo na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Západní vojenský okruh Ruské federace

Západní vojenský okruh (rusky) je jeden ze čtyř vojenských okruhů, na které jsou územně rozděleny Ozbrojené síly Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Západní vojenský okruh Ruské federace · Vidět víc »

Zápas řecko-římský na Letních olympijských hrách 2000 – seznam účastníků

Seznam účastníků LOH v Sydney v zápasu řecko-římském vykrystalizoval z olympijské kvalifikace konané v období od září 1999 do konce března 2000 formou kvalifikačních turnajů.

Nový!!: Moskva a Zápas řecko-římský na Letních olympijských hrách 2000 – seznam účastníků · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě nabídl souboje o dvacet sad medailí a to v deseti váhových kategoriích ve volném stylu a v deseti v řecko-římském.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 100 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 100 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 100 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 48 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 48 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 48 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 52 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 52 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 52 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 57 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 57 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 57 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 62 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 62 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 62 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 68 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 68 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 68 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 74 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 74 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 74 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 82 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 82 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 82 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 90 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii do 90 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský do 90 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský nad 100 kg

Zápas řecko-římský ve váhové kategorii nad 100 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, řecko-římský nad 100 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 100 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 100 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 100 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 48 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 48 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 48 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 52 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 52 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 52 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 57 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 57 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 57 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 62 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 62 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 62 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 68 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 68 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 68 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 74 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 74 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 74 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 82 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 82 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 82 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 90 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii do 90 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl do 90 kg · Vidět víc »

Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl nad 100 kg

Zápas ve volném stylu ve váhové kategorii nad 100 kg probíhal na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, v atletické hale CSKA Moskva.

Nový!!: Moskva a Zápas na Letních olympijských hrách 1980 – muži, volný styl nad 100 kg · Vidět víc »

Zápas o titul mistryně světa v šachu 1958

Čtvrtý zápas o titul mistryně světa v šachu a druhý po 2. světové válce byl zároveň prvním odvetným zápasem mistryně světa v ženském šachu.

Nový!!: Moskva a Zápas o titul mistryně světa v šachu 1958 · Vidět víc »

Zápas o titul mistryně světa v šachu 1959–1960

Pátý zápas o titul mistryně světa v šachu byl prvním po 2. světové válce, ve kterém mistryně světa titul obhájila.

Nový!!: Moskva a Zápas o titul mistryně světa v šachu 1959–1960 · Vidět víc »

Zápas o titul mistryně světa v šachu 1962

Šestý zápas o titul mistryně světa v šachu byl první z pěti klání, ve kterých zvítězila Nona Gaprindašviliová.

Nový!!: Moskva a Zápas o titul mistryně světa v šachu 1962 · Vidět víc »

Zápas o titul mistryně světa v šachu 1969

Osmý zápas o titul mistryně světa v šachu byl druhým ze tří klání, ve kterých zvítězila mistryně světa Nona Gaprindašviliová nad vyzývatelkou Allou Kušnirovou.

Nový!!: Moskva a Zápas o titul mistryně světa v šachu 1969 · Vidět víc »

Zápisník agitátora 1985

Knihu Zápisník agitátora 1985 vydalo Oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ v nakladatelství Svoboda, v roce 1984.

Nový!!: Moskva a Zápisník agitátora 1985 · Vidět víc »

Záporoží

Záporoží (/ Zaporižžja; / Zaporožje) je průmyslové a hutnické město ležící na jihovýchodě Ukrajiny, středisko Záporožské oblasti, založené jako vojenská pevnost Alexandrovskaja roku 1770 na počest cara Alexandra.

Nový!!: Moskva a Záporoží · Vidět víc »

Záporožec za Dunajem

Záporožec za Dunajem (ukrajinsky, rusky) je – podle označení autora – originální maloruská opera ve třech dějstvích se sborem a tancem ukrajinského operního pěvce a skladatele Semena Hulaka-Artemovského na vlastní libreto.

Nový!!: Moskva a Záporožec za Dunajem · Vidět víc »

Záporožská oblast

Záporožská oblast (někdy též, Zaporižčyna) je jedna z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny.

Nový!!: Moskva a Záporožská oblast · Vidět víc »

Zázračná medailka

Zázračná medailka či Zázračná medaile (francouzsky Médaille miraculeuse), známá také jako Medaile Panny Marie Milostiplné, je název, který lidová katolická zbožnost dala medaili vytvořené po mariánském zjevení v Rue du Bac 18.

Nový!!: Moskva a Zázračná medailka · Vidět víc »

Zázrak na ledě

Herb Brooks Arena (2019) Záběr ze zápasu Zázrak na ledě je termín dodnes používaný pro utkání, které se odehrálo dne 22. února 1980 v rámci Zimních olympijských her v Lake Placid a v němž se utkaly hokejové reprezentace USA a Sovětského svazu.

Nový!!: Moskva a Zázrak na ledě · Vidět víc »

Zóna osídlení

Zóna osídlení (vyznačena červeně) Zóna/linie osídlení (Черта оседлости) bylo ohraničené území v Ruském impériu mezi lety 1791–1917, za jehož hranicemi nesměla většina Židů a Romů mít trvalé bydliště.

Nový!!: Moskva a Zóna osídlení · Vidět víc »

Złota 44

Złota 44 (Zlatá 44) je mrakodrap v polské Varšavě.

Nový!!: Moskva a Złota 44 · Vidět víc »

Zbigniew Brzezinski

Zbigniew Kazimierz Brzeziński (28. března 1928, Varšava, Polsko – 26. května 2017 Falls Church, Virginie, USA) byl polsko-americký politolog, vedle Henryho Kissingera a Samuela P. Huntingtona považovaný za šedou eminenci americké zahraniční politiky.

Nový!!: Moskva a Zbigniew Brzezinski · Vidět víc »

Zbiroh (zámek)

Zbiroh je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.

Nový!!: Moskva a Zbiroh (zámek) · Vidět víc »

Zdeňka Šilhavá

Zdeňka Šilhavá, rozená Kusá, později Bartoňová (* 15. června 1954, Krnov) je bývalá československá atletka, která se specializovala na hod diskem a na vrh koulí.

Nový!!: Moskva a Zdeňka Šilhavá · Vidět víc »

Zdeňka Kočandrlová

Zdeňka Kočandrlová, rozená Moutelíková (* 3. listopadu 1934) je bývalá československá hráčka basketbalu (vysoká 168 cm).

Nový!!: Moskva a Zdeňka Kočandrlová · Vidět víc »

Zdeňka Ladová

Zdeňka Ladová, rozená Kopanicová (16. září 1931 – 27. prosince 2015), byla československá hráčka basketbalu.

Nový!!: Moskva a Zdeňka Ladová · Vidět víc »

Zdeněk Adamec (atlet)

Zdeněk Adamec (* 9. ledna 1956, Mělník) je bývalý československý reprezentant, který jako první československý oštěpař překonal 90 m hranici v hodu oštěpem a ve své době patřil mezi světovou špičku.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Adamec (atlet) · Vidět víc »

Zdeněk Šreiner

Zdeněk Šreiner (2. června 1954 – 28. listopadu 2017) byl český fotbalista, záložník, reprezentant Československa, držitel zlaté medaile z olympijských her v Moskvě roku 1980.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Šreiner · Vidět víc »

Zdeněk Chalabala

Zdeněk Chalabala (18. dubna 1899 Uherské Hradiště – 4. března 1962 Praha) byl český klavírista, houslista, hudební publicista, hudební pedagog a významný operní dirigent, který během svého života působil v Praze, Ostravě, Brně, Bratislavě a v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Chalabala · Vidět víc »

Zdeněk Hnát

Zdeněk Hnát (* 25. října 1935 Liberec) je český pianista a pedagog.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Hnát · Vidět víc »

Zdeněk Hrabica

Logo týdeníku Svět v obrazech Karikatura Zdeňka Hrabici od karikaturisty Radka Fetterse (rok 2007) Zdeněk Hrabica (25. října 1936 Jihlava – 28. listopadu 2022 Praha) byl český spisovatel literatury faktu, publicista, novinář, politický pracovník a šéfredaktor.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Hrabica · Vidět víc »

Zdeněk Krušina

Zdeněk Krušina (19. června 1963, Vlašim – 28. srpna 2018, Tábor) byl český teolog, religionista, antropolog, numismatik a astronom.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Krušina · Vidět víc »

Zdeněk Malý

Zdeněk Malý (7. července 1926, Praha – 9. března 2010, Praha) byl československý volejbalový reprezentant, mistr světa a dvojnásobný mistr Evropy.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Malý · Vidět víc »

Zdeněk Mlynář

Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945, Zdeněk Müller, (22. června 1930 Vysoké Mýto – 15. dubna 1997 Vídeň) byl český komunistický politik, právník, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Mlynář · Vidět víc »

Zdeněk Němeček (sochař)

Zdeněk Němeček (16. listopadu 1931 Luže – 18. prosince 1989 Praha) byl český sochař.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Němeček (sochař) · Vidět víc »

Zdeněk Otáhal

Zdeněk Otáhal (31. ledna 1936 Benešov u Boskovic – 1. července 2004 Plzeň) byl československý reprezentant ve vzpírání, startoval ve váhových kategoriích do 67,5 kg a do 75 kg.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Otáhal · Vidět víc »

Zdeněk Prokeš (choreograf)

Zdeněk Prokeš (2016) Zdeněk Prokeš (* 15. července 1952 Praha), je český tanečník, choreograf, pedagog a divadelní ředitel.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Prokeš (choreograf) · Vidět víc »

Zdeněk Zbytek

Zdeněk Zbytek (* 21. prosince 1951) je český podnikatel a bývalý voják.

Nový!!: Moskva a Zdeněk Zbytek · Vidět víc »

Zdob și Zdub

Zdob și Zdub (z rumunské onomatopoie ke zvuku bubnů) je moldavská rocková skupina, založená v roce 1994.

Nový!!: Moskva a Zdob și Zdub · Vidět víc »

Zelenograd

Zelenograd (rusky česky doslovně Zelené město) je část Moskvy, nacházející se severozápadním směrem 37 km od jejího metropolitního území; jedná se o exklávu metropole v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Zelenograd · Vidět víc »

Zelenogradsk

Zelenogradsk, do roku 1946 Cranz, je lázeňské město v Kaliningradské oblasti, exklávě Ruské federace.

Nový!!: Moskva a Zelenogradsk · Vidět víc »

Zemní plyn na Ukrajině

Těžba plynu. Nádržový park. Plynárenství na Ukrajině se rozvíjí na základě ložisek v Dněpro-Doněcké ropné a plynárenské oblasti, v Předkarpatské ropné a plynárenské oblasti a v Černomořsko-Krymské ropné a plynárenské provincii.

Nový!!: Moskva a Zemní plyn na Ukrajině · Vidět víc »

Zemská armáda

podzemního polského státu a Zemské armády Zemská armáda (AK), byla největší podzemní (odbojová) ozbrojená organizace v Polsku v období 2. světové války.

Nový!!: Moskva a Zemská armáda · Vidět víc »

Zemský ráj to na pohled

Zemský ráj to na pohled je filmová komedie Ireny Pavláskové z roku 2009 podle částečně autobiografického scénáře Terezy Boučkové (viz její kniha Indiánský běh, 1991).

Nový!!: Moskva a Zemský ráj to na pohled · Vidět víc »

Zenit (fotoaparát)

Zenit 12 Zenit (rusky: Зенит) je značka ruských (původně sovětských) fotoaparátů, které byly vyráběny firmou KMZ ve městě Krasnogorsk blízko Moskvy od roku 1952 a firmou BelOMO v Bělorusku od roku 1970.

Nový!!: Moskva a Zenit (fotoaparát) · Vidět víc »

Zernograd

Zernograd je sídlo v Rusku, je správním střediskem Zernogradského rajónu Rostovské oblasti.

Nový!!: Moskva a Zernograd · Vidět víc »

Zikmund III. Vasa

Zikmund III.

Nový!!: Moskva a Zikmund III. Vasa · Vidět víc »

ZIL

ZIL (ЗиЛ), zkratka názvu Zavod imeni Lichačova (Завод имени Лихачёва), je ruská automobilka sídlící v hlavním městě Moskvě.

Nový!!: Moskva a ZIL · Vidět víc »

ZIL-130

ZIL-130 je sovětský a ruský střední nákladní automobil vyvinutý a vyráběný moskevským závodem ZIL.

Nový!!: Moskva a ZIL-130 · Vidět víc »

ZIL-131

ZIL-131 (rusky ЗИЛ-131) je vojenský nákladní automobil se zvýšenou průchodivostí, vyráběný od roku 1967 sovětským výrobcem ZIL (Zavod imeni Lichačova, rusky Завод имени Лихачёва).

Nový!!: Moskva a ZIL-131 · Vidět víc »

Zima (město)

Zima je město v Irkutské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Zima (město) · Vidět víc »

Zimbabwe na letních olympijských hrách

Zimbabwe na letních olympijských hrách startuje od roku 1928.

Nový!!: Moskva a Zimbabwe na letních olympijských hrách · Vidět víc »

Zimbabwe na Letních olympijských hrách 1980

Zimbabwe se účastnila Letní olympiády 1980 v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Zimbabwe na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Zimní spartakiáda národů SSSR 1962

I.

Nový!!: Moskva a Zimní spartakiáda národů SSSR 1962 · Vidět víc »

Zimní spartakiáda národů SSSR 1966

II.

Nový!!: Moskva a Zimní spartakiáda národů SSSR 1966 · Vidět víc »

Zimní spartakiáda národů SSSR 1974

III.

Nový!!: Moskva a Zimní spartakiáda národů SSSR 1974 · Vidět víc »

Zinaida Ivanovna Jusupovová

Zinaida Ivanovna Jusupovová, rozená Naryškinová (rusky Зинаида Ивановна Юсупова,, Moskva – 16. října 1893, Paříž) byla ruská šlechtična z rodu Naryškinů, provdaná Jusupovová.

Nový!!: Moskva a Zinaida Ivanovna Jusupovová · Vidět víc »

Zinaida Kirijenková

Zinaida Michajlovna Kirijenková (Зинаида Михайловна Кириенко, 9. července 1933, Machačkala – 12. února 2022 Moskva) byla ruská filmová herečka, známá rolemi Natalije Melechovové ve filmu Tichý Don (režie Sergej Gerasimov) a Iriny Sokolovové ve filmu Osud člověka (režie Sergej Bondarčuk).

Nový!!: Moskva a Zinaida Kirijenková · Vidět víc »

Zinaida Nikolajevna Gippiusová

Zinaida Nikolajevna Gippiusová (Merežkovská) (Зинаида Николаевна Гиппиус 8.jul. listopadu – 20.greg. listopadu 1869 Beljov, Tulská gubernie, Rusko – 9. září 1945 Paříž, Francie) byla ruská symbolistická básnířka, spisovatelka, kritička a autorka divadelních her.

Nový!!: Moskva a Zinaida Nikolajevna Gippiusová · Vidět víc »

Zinetula Biljaletdinov

Zinetula Biljaletdinov (tatarsky:Зиннәтулла Хәйдәр улы Билалетдинев, * 13. března 1955 v Moskvě) je bývalý ruský hokejový hráč tatarské národnosti, který reprezentoval SSSR a bývalý trenér ruské hokejové reprezentace.

Nový!!: Moskva a Zinetula Biljaletdinov · Vidět víc »

Zinovij Beleckij

Zinovij Jakovlevič Beleckij (1901 ve vesnici Lazuki, dnes Vitebská oblast – 1969 v Moskvě), byl sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Moskva a Zinovij Beleckij · Vidět víc »

Zinovij Davydov

Zinovij Samojlovič Davydov (28. dubna 1892, Černihiv – 7. října 1957, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel.

Nový!!: Moskva a Zinovij Davydov · Vidět víc »

ZIS-151

ZiS-151 byl sovětský víceúčelový nákladní automobil, který sloužil zejména k vojenským účelům.

Nový!!: Moskva a ZIS-151 · Vidět víc »

ZIS-5

ZIS-5 (rusky ЗИС-5) byl sovětský nákladní automobil, který byl užíván od 30.

Nový!!: Moskva a ZIS-5 · Vidět víc »

ZIS-6

ZIS-6 byla třínápravová verze sovětského nákladního automobilu ZIS-5.

Nový!!: Moskva a ZIS-6 · Vidět víc »

ZiU-5

Nižním Novgorodu ZiU-5 byl sovětský trolejbus vyráběný podnikem Zavod imeni Urickogo, továrny pojmenované po ruském revolucionáři Mojsejovi Urickém.

Nový!!: Moskva a ZiU-5 · Vidět víc »

Zivert

Zivert při vystoupení a VK Fest 2022 Zivert (celým jménem Julija Dmitrijevna Zivert, rusky Ю́лия Дми́триевна Зи́верт, * 28. listopadu 1990 Moskva) je ruská zpěvačka, která na sebe upozornila v roce 2017 písněmi „Čak“ (Чак) a „Anestězija“ (Анестезия).

Nový!!: Moskva a Zivert · Vidět víc »

Zkrocení zlé ženy

Scéna ze ''Zkrocení zlé ženy''; Washington Allston. Zkrocení zlé ženy je divadelní hra Williama Shakespeara, kterou napsal v letech 1593 až 1594.

Nový!!: Moskva a Zkrocení zlé ženy · Vidět víc »

Zlatý kruh Ruska

Centrální federální okruh Zlatý kruh Ruska je označení pro skupinu možných turistických výletů po historických ruských městech, nacházejících se severovýchodně od Moskvy, v regionu v minulosti zvaném Zálesí, považovaném za kolébku ruské státnosti.

Nový!!: Moskva a Zlatý kruh Ruska · Vidět víc »

Zlatý stranický odznak

Zlatý stranický odznak byl speciálním vyznamenáním nacistické strany NSDAP.

Nový!!: Moskva a Zlatý stranický odznak · Vidět víc »

Zlatoust

Zlatoust (rusky Златоуст) je město v Ruské federaci v Čeljabinské oblasti.

Nový!!: Moskva a Zlatoust · Vidět víc »

Znak Petrohradu

Petrohradský znak Znak Petrohradu, druhého největšího ruského města, je tvořen obdélníkovým, červeným štítem o poměru šířky ku výšce 8:9.

Nový!!: Moskva a Znak Petrohradu · Vidět víc »

Znamensk (Astrachaňská oblast)

Znamensk je uzavřené město, středisko raketového zkušebního polygonu Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti v Rusku.

Nový!!: Moskva a Znamensk (Astrachaňská oblast) · Vidět víc »

Znovusjednocení Německa

Německé znovusjednocení je proces připojení Německé demokratické republiky (NDR) včetně Východního Berlína ke Spolkové republice Německo (SRN), završený 3. října 1990.

Nový!!: Moskva a Znovusjednocení Německa · Vidět víc »

Zofia Posmysz

Zofia Posmysz (23. srpna 1923 Krakov – 8. srpna 2022 Osvětim) byla polská spisovatelka a scenáristka, vězeňkyně nacistických koncentračních táborů.

Nový!!: Moskva a Zofia Posmysz · Vidět víc »

Zoja Cholščevnikovová

Zoja Fjodorovna Cholščevnikovová (30. prosince 1920 – 12. června 1991 Moskva, Ruská SFSR) byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Moskva a Zoja Cholščevnikovová · Vidět víc »

Zoja Kosmoděmjanská

Zoja Anatoljevna Kosmoděmjanská (13. září 1923, Osikový Háj, Tambovská oblast – 29. listopadu 1941, Petriščevo, Moskevská oblast) byla sovětská partyzánka za druhé světové války.

Nový!!: Moskva a Zoja Kosmoděmjanská · Vidět víc »

Zoloti vorota (stanice metra v Kyjevě)

Zoloti vorota (v doslovném překladu Zlatá brána) je stanice kyjevského metra na Syrecko-Pečerské lince, která se nachází poblíž historické stejnojmenné památky.

Nový!!: Moskva a Zoloti vorota (stanice metra v Kyjevě) · Vidět víc »

Zond 8

Zond 8 (Зонд 8) byla bezpilotní kosmická loď SSSR vyslaná k Měsíci roku 1970, osmá oficiální z programu Zond.

Nový!!: Moskva a Zond 8 · Vidět víc »

Zoologická zahrada

zoo v newyorském Bronxu Zoologická zahrada (zkráceně zoo) je ochranářské, zábavní, vědecké, rekreační a osvětové zařízení určené k chovu zvířat, zvláště ohrožených druhů, pokud možno v podmínkách co nejbližších přirozenému životu druhu v přírodě, přičemž žádný z výše jmenovaných významů není prioritní, ale naopak spolu vzájemně úzce souvisí.

Nový!!: Moskva a Zoologická zahrada · Vidět víc »

Zorba's Dance

„Zorba's Dance“ je instrumentální skladba řeckého skladatele Mikise Theodorakise.

Nový!!: Moskva a Zorba's Dance · Vidět víc »

Zorro (muzikál)

MdB Zorro je muzikál Johna Camerona, Stephena Clarka a Helen Edmundsonové.

Nový!!: Moskva a Zorro (muzikál) · Vidět víc »

Zosima (Balin)

Zosima (světským jménem: Maxim Anatoljevič Balin; * 3. prosince 1975, Omsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup magnitogorský a verchněuralský.

Nový!!: Moskva a Zosima (Balin) · Vidět víc »

Zosima (Ostapenko)

Zosima (světským jménem: Vladimir Michajlovič Ostapenko; * 12. července 1950, Novočerkasskoje) je kazašský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup solikamský a čusovský.

Nový!!: Moskva a Zosima (Ostapenko) · Vidět víc »

Zsuzsa Polgárová

Zsuzsa Polgárová (* 19. dubna 1969, Budapešť, Maďarsko) je maďarská šachistka, mistryně světa v šachu z let 1996 až 1999.

Nový!!: Moskva a Zsuzsa Polgárová · Vidět víc »

Zubcov

Zubcov je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Zubcov · Vidět víc »

Zucchero

Zucchero, rodným jménem Adelmo Fornaciari (* 25. září 1955, Reggio nell'Emilia), všeobecně známý pod uměleckým jménem Zucchero Fornaciari, je italský rockový zpěvák a skladatel ovlivněný několika hudebními styly jako jsou gospel, blues, rock, především pak ale baladickou a rytmickou linkou ve stylu boogie.

Nový!!: Moskva a Zucchero · Vidět víc »

Zurab Pataridze

Zurab Alexandrovič Pataridze (gruzínsky: ზურაბ ფათარიძე) (9. září 1928 – 5. června 1982) byl gruzínský komunistický politik.

Nový!!: Moskva a Zurab Pataridze · Vidět víc »

Zuzana Hejnová

Zuzana Hejnová (* 19. prosince 1986 Liberec) je bývalá česká atletka, jejíž specializací byl běh na 400 m překážek a běh na 400 m.

Nový!!: Moskva a Zuzana Hejnová · Vidět víc »

Zuzana Savková

Zuzana Savková (dříve Zuzana Parmová a Zuzana Pokorná, rozená Tesařová; * 7. června 1972, Praha) je česká tanečnice a baletka, make-up artistka a bývalý sólistka Národního divadla v Praze.

Nový!!: Moskva a Zuzana Savková · Vidět víc »

Zuzana Skálová

Zuzana Skálová (* 30. března 1945 Praha) je česká historička umění středověku, pedagožka restaurování a restaurátorka koptských ikon, která se proslavila svou vědeckou, restaurátorskou a organizační prací v Nizozemí a v Egyptě.

Nový!!: Moskva a Zuzana Skálová · Vidět víc »

Zvenigorod

Zvenigorod (rusky Звенигород) je město v Rusku, v Moskevské oblasti.

Nový!!: Moskva a Zvenigorod · Vidět víc »

Zvenigovo

Zvenigovo (– Provoj) je město v Marijsku v Rusku.

Nový!!: Moskva a Zvenigovo · Vidět víc »

Zverevo

Zverevo je město v Rostovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Moskva a Zverevo · Vidět víc »

Zvezda (televizní stanice)

Zvezda je ruská armádní televizní stanice se sídlem v Moskvě, která je provozovaná Ruským ministerstvem obrany.

Nový!!: Moskva a Zvezda (televizní stanice) · Vidět víc »

Zvon

Moskvě Zvon je samozvučný bicí nástroj kalichovitého tvaru, sloužící ke svolávání věřících k modlitbě nebo jiné signální funkci.

Nový!!: Moskva a Zvon · Vidět víc »

Zvonice Ivana Velikého

Zvonice Ivana Velkého Zlatý nápis Borise Godunova pod kupolí zvonice Zvonice Ivana Velikého (rusky Колокольня Ивана Великого) patří mezi nejimpozantnější památky v Moskvě.

Nový!!: Moskva a Zvonice Ivana Velikého · Vidět víc »

Zvuki Mu

Zvuki Mu byla sovětská a ruská rocková skupina vytvořena na počátku osmdesátých let dvacátého století Pjotrem Mamonovem.

Nový!!: Moskva a Zvuki Mu · Vidět víc »

Zynovij (Korzynkin)

Zynovij (světským jménem: Anatolij Olexijovyč Korzynkin; * 19. června 1948, Slovjansk) je ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita saranský a mordovský.

Nový!!: Moskva a Zynovij (Korzynkin) · Vidět víc »

Zynovyj Serdjuk

Zynovyj Tymofeevyč Serdjuk (–) byl ukrajinsko-moldavský politik sovětského období.

Nový!!: Moskva a Zynovyj Serdjuk · Vidět víc »

1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky

229x229pixelů 1.

Nový!!: Moskva a 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky · Vidět víc »

1. duben

1.

Nový!!: Moskva a 1. duben · Vidět víc »

10. červenec

10.

Nový!!: Moskva a 10. červenec · Vidět víc »

10. prosinec

10.

Nový!!: Moskva a 10. prosinec · Vidět víc »

101. kilometr

101.

Nový!!: Moskva a 101. kilometr · Vidět víc »

1147

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a 1147 · Vidět víc »

12. březen

12.

Nový!!: Moskva a 12. březen · Vidět víc »

12. prosinec

12.

Nový!!: Moskva a 12. prosinec · Vidět víc »

13. duben

13.

Nový!!: Moskva a 13. duben · Vidět víc »

1339

Bez popisu.

Nový!!: Moskva a 1339 · Vidět víc »

14. únor

14.

Nový!!: Moskva a 14. únor · Vidět víc »

1571

1571 (MDLXXI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Moskva a 1571 · Vidět víc »

1605

1605 (MDCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Moskva a 1605 · Vidět víc »

1638

1638 (MDCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Moskva a 1638 · Vidět víc »

17. březen

17.

Nový!!: Moskva a 17. březen · Vidět víc »

17. srpen

17.

Nový!!: Moskva a 17. srpen · Vidět víc »

18. květen

18.

Nový!!: Moskva a 18. květen · Vidět víc »

18. srpen

18.

Nový!!: Moskva a 18. srpen · Vidět víc »

1812

1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Moskva a 1812 · Vidět víc »

1859

1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Moskva a 1859 · Vidět víc »

1878

1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Moskva a 1878 · Vidět víc »

19. červenec

19.

Nový!!: Moskva a 19. červenec · Vidět víc »

1901 v hudbě

Na této stránce naleznete seznam událostí souvisejících s hudbou, které proběhly roku 1901.

Nový!!: Moskva a 1901 v hudbě · Vidět víc »

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Moskva a 1904 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Moskva a 1918 · Vidět víc »

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Moskva a 1921 · Vidět víc »

1930 v letectví

Lidé držící Zeppelin LZ 127 (1930) Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s letectvím, které proběhly roku 1930.

Nový!!: Moskva a 1930 v letectví · Vidět víc »

1932 v letectví

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s letectvím, které proběhly roku 1932.

Nový!!: Moskva a 1932 v letectví · Vidět víc »

1936

1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Moskva a 1936 · Vidět víc »

1936 v hudbě

Tento článek obsahuje události související s hudbou, které proběhly v roce 1936.

Nový!!: Moskva a 1936 v hudbě · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Moskva a 1939 · Vidět víc »

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Moskva a 1941 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Moskva a 1945 · Vidět víc »

1949

1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Moskva a 1949 · Vidět víc »

1951 v letectví

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s letectvím, které proběhly roku 1951.

Nový!!: Moskva a 1951 v letectví · Vidět víc »

1952

1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Moskva a 1952 · Vidět víc »

1954

1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Moskva a 1954 · Vidět víc »

1961

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Moskva a 1961 · Vidět víc »

1964

1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Moskva a 1964 · Vidět víc »

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Moskva a 1968 · Vidět víc »

1972

1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.

Nový!!: Moskva a 1972 · Vidět víc »

1973

1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Moskva a 1973 · Vidět víc »

1973 v letectví

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s letectvím, které proběhly roku 1973.

Nový!!: Moskva a 1973 v letectví · Vidět víc »

1974 v letectví

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s letectvím, které proběhly roku 1974.

Nový!!: Moskva a 1974 v letectví · Vidět víc »

1985 ve sportu

Toto je přehled sportovních událostí z roku 1985.

Nový!!: Moskva a 1985 ve sportu · Vidět víc »

1987 v dopravě

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1987.

Nový!!: Moskva a 1987 v dopravě · Vidět víc »

1987 v letectví

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s letectvím, které proběhly roku 1987.

Nový!!: Moskva a 1987 v letectví · Vidět víc »

1988

1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Moskva a 1988 · Vidět víc »

1997

1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Moskva a 1997 · Vidět víc »

2. československá paradesantní brigáda v SSSR

2.

Nový!!: Moskva a 2. československá paradesantní brigáda v SSSR · Vidět víc »

2. návštěvní expedice (Mir)

2.

Nový!!: Moskva a 2. návštěvní expedice (Mir) · Vidět víc »

20. červenec

20.

Nový!!: Moskva a 20. červenec · Vidět víc »

20. říjen

20.

Nový!!: Moskva a 20. říjen · Vidět víc »

20. leden

20.

Nový!!: Moskva a 20. leden · Vidět víc »

20. listopad

20.

Nový!!: Moskva a 20. listopad · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Moskva a 20. století · Vidět víc »

2005

Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Nový!!: Moskva a 2005 · Vidět víc »

2006 v dopravě

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 2006.

Nový!!: Moskva a 2006 v dopravě · Vidět víc »

2010 v šachu

Vrcholy roku 2010 v šachu byly Šachová olympiáda na podzim v Chanty-Mansijsku a mistrovství světa v Sofii, kde obhájil titul Višvánáthán Ánand z Indie.

Nový!!: Moskva a 2010 v šachu · Vidět víc »

2011

Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Nový!!: Moskva a 2011 · Vidět víc »

2011 ve sportu

Toto je přehled sportovních událostí konaných v roce 2011.

Nový!!: Moskva a 2011 ve sportu · Vidět víc »

2013

2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.

Nový!!: Moskva a 2013 · Vidět víc »

2015 ve fotografii

Tento článek obsahuje významné fotografické události v roce 2015.

Nový!!: Moskva a 2015 ve fotografii · Vidět víc »

2016

Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Nový!!: Moskva a 2016 · Vidět víc »

2018 ve fotografii

Dne 4. března zemřel český divadelní fotograf Jef Kratochvil Dne 14. ledna 2018 zemřel dánský fotograf Erling Mandelmann Tento článek obsahuje významné fotografické události v roce 2018.

Nový!!: Moskva a 2018 ve fotografii · Vidět víc »

2019

Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Nový!!: Moskva a 2019 · Vidět víc »

2020

Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.

Nový!!: Moskva a 2020 · Vidět víc »

2021

Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.

Nový!!: Moskva a 2021 · Vidět víc »

21. červen

21.

Nový!!: Moskva a 21. červen · Vidět víc »

21. únor

21.

Nový!!: Moskva a 21. únor · Vidět víc »

21. století

21.

Nový!!: Moskva a 21. století · Vidět víc »

21. září

21.

Nový!!: Moskva a 21. září · Vidět víc »

23. říjen

23.

Nový!!: Moskva a 23. říjen · Vidět víc »

23. srpen

23.

Nový!!: Moskva a 23. srpen · Vidět víc »

24. leden

24.

Nový!!: Moskva a 24. leden · Vidět víc »

26. květen

26.

Nový!!: Moskva a 26. květen · Vidět víc »

28. květen

28.

Nový!!: Moskva a 28. květen · Vidět víc »

28. září

28.

Nový!!: Moskva a 28. září · Vidět víc »

29. březen

29.

Nový!!: Moskva a 29. březen · Vidět víc »

2B1 Oka

2B1 Oka (rusky 2Б1 «Ока» podle indexu GRAU) byl sovětský těžký samohybný minomet ráže 420 mm, jehož hlavním designerem byl Boris Ivanovič Šavyrin.

Nový!!: Moskva a 2B1 Oka · Vidět víc »

2K11 Krug

2K11 Krug v ukrajinském muzeu ve městě Vinnycja 2K11 Krug je sovětský a ruský protiletadlový raketový komplet středního až dlouhého doletu.

Nový!!: Moskva a 2K11 Krug · Vidět víc »

2K8 Falanga

Střela AT-2C 2K8 Falanga (v kódu NATO AT-2 „Swatter“) je sovětská protitanková řízená střela první generace s rádiovým přenosem řídících povelů.

Nový!!: Moskva a 2K8 Falanga · Vidět víc »

31. květen

31.

Nový!!: Moskva a 31. květen · Vidět víc »

31. leden

31.

Nový!!: Moskva a 31. leden · Vidět víc »

4. říjen

4.

Nový!!: Moskva a 4. říjen · Vidět víc »

4. duben

4.

Nový!!: Moskva a 4. duben · Vidět víc »

4. září

4.

Nový!!: Moskva a 4. září · Vidět víc »

43. výsadkový pluk

43.

Nový!!: Moskva a 43. výsadkový pluk · Vidět víc »

6. ústřední výbor Komunistické strany Číny

6.

Nový!!: Moskva a 6. ústřední výbor Komunistické strany Číny · Vidět víc »

6. listopad

6.

Nový!!: Moskva a 6. listopad · Vidět víc »

6. politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny

6.

Nový!!: Moskva a 6. politbyro ústředního výboru Komunistické strany Číny · Vidět víc »

7. říjen

7.

Nový!!: Moskva a 7. říjen · Vidět víc »

7. září

7.

Nový!!: Moskva a 7. září · Vidět víc »

8. leden

8.

Nový!!: Moskva a 8. leden · Vidět víc »

9. květen

9.

Nový!!: Moskva a 9. květen · Vidět víc »

9. listopad

9.

Nový!!: Moskva a 9. listopad · Vidět víc »

9. skupina

Mezi prvky 9.

Nový!!: Moskva a 9. skupina · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Moscow, Moskau, Moskevské památky.