Rychlejší přístup než prohlížeči!
59 vztahy: Aššúr, Aššur-nadin-šumi, Aššur-uballit II., Aššurbanipal, Aššurbanipalova knihovna, Achaimenovci, Adad-nárárí II., Ammón, Aramejci, Asarhaddon, Asýrie, Asyřané, Babylón, Bit-Adini, Bitva u Halule, Bitva u Megida (609 př. n. l.), Chaldea, Chizkijáš, Chorsábád, Chronologie starověkého Blízkého východu, Churrité, Citadela v Irbílu, Dějiny Íránu, Dějiny Iráku, Dějiny Kypru, Dějiny Mezopotámie, Dějiny techniky, Epos o Gilgamešovi (oratorium), Irák, Kyaxarés, Marduk-apla-iddina II., Marduk-zakir-šumi II., Mořská panna, Nabopolasar, Naražení na kůl, Nábytek Mezopotámie, Nimrud, Novobabylonská říše, Palu (Turecko), Parsua, Psammetik I., Sargon II., Sín-šarra-iškún, Sín-šumu-líšir, Seznam asyrských králů, Seznam největších říší světa, Starověk, Starověký Orient, Taharka, Tekelot III., ..., Tiamat, Tiglatpilesar III., Toreutika, Tripolis (Libanon), Urartu, Vahibre, 10. století př. n. l., 612 př. n. l., 8. století př. n. l.. Rozbalte index (9 více) »
Aššúr
Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššúr · Vidět víc »
Aššur-nadin-šumi
Aššur-nadin-šumi (doslova Aššur dal potomstvo), byl král Babylónu v období mezi roky 700–694 př. n. l..
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššur-nadin-šumi · Vidět víc »
Aššur-uballit II.
Aššur-uballit II. (akkad. Aššure, udrž naživu) byl poslední král Novoasyrské říše.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššur-uballit II. · Vidět víc »
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššurbanipal · Vidět víc »
Aššurbanipalova knihovna
Aššurbanipalova knihovna byla vyhlášená starověká knihovna v Ninive, jednom z hlavních měst Asýrie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Aššurbanipalova knihovna · Vidět víc »
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Nový!!: Novoasyrská říše a Achaimenovci · Vidět víc »
Adad-nárárí II.
Adad-nárárí II. (také Adad-nirári, vládl v letech 911–891 př. n. l.) nastoupil na asyrský trůn po svém otci Aššur-dánovi II. Pozvedl asyrskou říši mezi hlavní velmoci své doby, díky čemuž je považován za zakladatele Novoasyrské říše.
Nový!!: Novoasyrská říše a Adad-nárárí II. · Vidět víc »
Ammón
Ammón (עַמּוֹן) byla země a starověké království nacházející se na severozápadě dnešního Jordánska.
Nový!!: Novoasyrská říše a Ammón · Vidět víc »
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Nový!!: Novoasyrská říše a Aramejci · Vidět víc »
Asarhaddon
Asarhaddon (též Esarchadón; akkadsky Aššur-achché-iddina – „ Aššur daroval bratra“, aramejsky: ܐܵܫܘܿܪ ܐܵܗܐܹ ܐܝܼܕܝܼܢܵܐ; hebrejsky: אֵסַר חַדֹּן; řecky: Ασαραδδων; latinsky: Asor Haddan) byl asyrský král, který vládl v letech 681–669 př. n. l. Byl nejmladším synem a následníkem Sinacheriba a jeho druhé manželky, aramejské princezny Zakitu (aramejsky Nakkija – „Čistá“).
Nový!!: Novoasyrská říše a Asarhaddon · Vidět víc »
Asýrie
Asýrie je pojmenování významného starověkého státního útvaru na území severní Mezopotámie v dnešním Iráku (horní tok řeky Tigris), jenž zvláště od 9. do 7. století př. n. l. hrál dominantní roli na Předním východě.
Nový!!: Novoasyrská říše a Asýrie · Vidět víc »
Asyřané
Asyřané jsou příslušníky semitského národa usídleného v severní části starověké Mezopotámie minimálně od 3. tisíciletí př. n. l. V současnosti se většina území nachází v severozápadní části Iráku v okolí bývalého města Ninive a částečně zasahuje do okolních států.
Nový!!: Novoasyrská říše a Asyřané · Vidět víc »
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Nový!!: Novoasyrská říše a Babylón · Vidět víc »
Bit-Adini
Bit-Adini bylo starověké aramejské království (v podstatě městský stát) v Mezopotámii.
Nový!!: Novoasyrská říše a Bit-Adini · Vidět víc »
Bitva u Halule
Bitva u Halule (691 př. n. l.), byl konflikt mezi Asyrskou říší a rebelskými silami Babyloňanů, Chaldejců a Aramejci.
Nový!!: Novoasyrská říše a Bitva u Halule · Vidět víc »
Bitva u Megida (609 př. n. l.)
Bitva u Megida byla vojenská konfrontace mezi silami starověkého Egypta a Judského království, která se odehrála v roce 609 př. n. l. Egypt pod vedením Neka II. spolu s upadající Asýrií bojoval proti Babyloňanům a jejich spojencům Médům.
Nový!!: Novoasyrská říše a Bitva u Megida (609 př. n. l.) · Vidět víc »
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Nový!!: Novoasyrská říše a Chaldea · Vidět víc »
Chizkijáš
Chizkijáš (hebrejsky:, Chizkijahu, nebo, Chizkija, případně, Jechizkijahu), v českých překladech Bible přepisováno též jako Ezechjáš či Ezechiáš, byl z Davidovské dynastie v pořadí dvanáctý král samostatného Judského království.
Nový!!: Novoasyrská říše a Chizkijáš · Vidět víc »
Chorsábád
Dúr Šarrukín ("Pevnost Sargonova"), v současnosti Chorsábád, bylo hlavní město Asýrie (respektive Novoasyrské říše) za vlády Sargona II. Asyrského.
Nový!!: Novoasyrská říše a Chorsábád · Vidět víc »
Chronologie starověkého Blízkého východu
Chronologie starověkého Blízkého východu je rámcem dat pro různé události, panovníky a dynastie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Chronologie starověkého Blízkého východu · Vidět víc »
Churrité
Churrité (klínopisně 𒄷𒌨𒊑, Ḫu-ur-ri) bylo starověké předněvýchodní etnikum, žijící především v Malé Asii, v severní Sýrii a v severní a východní Mezopotámii.
Nový!!: Novoasyrská říše a Churrité · Vidět víc »
Citadela v Irbílu
Citadela v Irbílu (kurdsky Kela Hewlêrê, arabsky قلعة أربيل, syrsky ܣܘܼܪܝܼܬ݂) je dominantou čtvrtého největšího iráckého města, správního centra stejnojmenného guvernorátu a zároveň také metropole autonomní oblasti Irácký Kurdistán.
Nový!!: Novoasyrská říše a Citadela v Irbílu · Vidět víc »
Dějiny Íránu
Náměstí v Isfahánu Dějiny Íránu sahají více než pět tisíc let do minulosti a zahrnují území, jež je mnohem rozsáhlejší nežli současná Íránská islámská republika, vzniklá v roce 1979.
Nový!!: Novoasyrská říše a Dějiny Íránu · Vidět víc »
Dějiny Iráku
Citadela v Arbílu, jedno z nejstarších nepřetržitě obydlených městských osídlení na světě Dějiny Iráku sahají do doby starověké Mezopotámie, jedné z prvních civilizací na světě, která začala vznikat na přelomu 4.
Nový!!: Novoasyrská říše a Dějiny Iráku · Vidět víc »
Dějiny Kypru
doby kamenné z neolitu. Jedná se o jedno z nejstarších takto dochovaných nalezišť na světě. Dějiny Kypru jsou propojené zejména s dějinami Řecka.
Nový!!: Novoasyrská říše a Dějiny Kypru · Vidět víc »
Dějiny Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie zahrnují dějiny území známého jako Mezopotámie od starší doby kamenné po jeho dobytí muslimy v 7. století n. l. Území Mezopotámie je zhruba vymezeno povodím Eufratu a Tigridu.
Nový!!: Novoasyrská říše a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »
Dějiny techniky
Kolo, které bylo vynalezeno ještě před 4. tisíciletím před naším letopočtem, je jednou z nejrozšířenějších a nejdůležitějších technologií. Vyobrazen sumerský válečný vůz z roku kolem 2500 př. n. l. Dějiny techniky jsou dějinami vynálezů a šíření různých nástrojů, postupů a technik.
Nový!!: Novoasyrská říše a Dějiny techniky · Vidět víc »
Epos o Gilgamešovi (oratorium)
''The epic of Gilgamish'', R. Campbell Thompson, 1928 Epos o Gilgamešovi (H 351) (anglicky The Epic of Gilgamesh) je vokální dílo Bohuslava Martinů, oratorium pro sóla, smíšený sbor a orchestr.
Nový!!: Novoasyrská říše a Epos o Gilgamešovi (oratorium) · Vidět víc »
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Irák · Vidět víc »
Kyaxarés
Kyaxarés (íránsky Uvachšatra; vládl asi 625 př. n. l. – 585 př. n. l.) byl předposlední král Médské říše, kterou za vlády jeho nástupce Astyaga obsadila Perská říše.
Nový!!: Novoasyrská říše a Kyaxarés · Vidět víc »
Marduk-apla-iddina II.
Marduk-apla-iddina II. (biblický Merodach-baladan, také nazývaný Marduk-baladan, Baladan nebo Berodak-baladan, v překladu znamenající Marduk daroval dědice) byl chaldejským princem, který se zmocnil babylonského trůnu roku 721 př. n. l. a vládl v letech 722–710 př.
Nový!!: Novoasyrská říše a Marduk-apla-iddina II. · Vidět víc »
Marduk-zakir-šumi II.
Marduk-zakir-šumi II. (dosl. (Bůh) Marduk vybral jméno) byl babylonský hodnostář, kterému se na několik měsíců roku 703 př. n. l. podařilo obsadit babylonský trůn a prohlásit se králem Babylonie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Marduk-zakir-šumi II. · Vidět víc »
Mořská panna
John William Waterhouse: ''Mořská panna'' (olej na plátně; 1900) Faraonka (dřevořezba; 19. století, Povolží, Rusko) Mořská panna je mytická bytost v podobě ženy, jež má namísto nohou rybí ocas.
Nový!!: Novoasyrská říše a Mořská panna · Vidět víc »
Nabopolasar
Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..
Nový!!: Novoasyrská říše a Nabopolasar · Vidět víc »
Naražení na kůl
Ilustrativní obrázek ukazující naraženého na kůl Naražení na kůl je pomalý a velmi bolestivý způsob vykonání trestu smrti, používaný v minulosti pro potrestání těch nejzávažnějších zločinů.
Nový!!: Novoasyrská říše a Naražení na kůl · Vidět víc »
Nábytek Mezopotámie
trnože a nohy. Persepolis Z kultur Mezopotámie se kvůli špatným klimatickým podmínkám kolem řek Eufrat a Tigris nedochovaly v podstatě žádné konkrétní památky připomínající nábytek.
Nový!!: Novoasyrská říše a Nábytek Mezopotámie · Vidět víc »
Nimrud
Nimrud (Nimrúd) bylo starověké asyrské město, které leželo na řece Tigris jižně od Ninive.
Nový!!: Novoasyrská říše a Nimrud · Vidět víc »
Novobabylonská říše
Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).
Nový!!: Novoasyrská říše a Novobabylonská říše · Vidět víc »
Palu (Turecko)
Palu je okresní město v tureckém regionu Východní Anatolie, provincii Elâzığ.
Nový!!: Novoasyrská říše a Palu (Turecko) · Vidět víc »
Parsua
Parsua (také Paršua, akkadsky Parsuaš, stará perština 𐎱𐎠𐎼𐎿) byl starověký stát v období 9.–7. století př. n. l., který se nacházel v centrálním Zagrosu, jižně od Urmijského jezera, v sousedství dalších starověkých států Zamua (Lullubi) a Ellipi, na severozápadě dnešního Íránu.
Nový!!: Novoasyrská říše a Parsua · Vidět víc »
Psammetik I.
Psammetik I. (řecky Πσαμμίς – Psammis nebo Πσαμμουθίς – Psammuthis) byl panovník 26. dynastie ve starověkém Egyptě v Pozdní době, její faktický zakladatel a obnovitel egyptské samostatnosti z 25. nubijské dynastie a asyrské nadvlády.
Nový!!: Novoasyrská říše a Psammetik I. · Vidět víc »
Sargon II.
Sargon II.
Nový!!: Novoasyrská říše a Sargon II. · Vidět víc »
Sín-šarra-iškún
Sín-šarra-iškún (akkad. (Bůh) Sín, hrozivý král) byl jedním z posledních králů Novoasyrské říše a byl u moci mezi roky 623 (627) – 612 př. n. l. V Béróssově spisu Babylóniaka je uváděn pod jménem Saràkos (Saracus).
Nový!!: Novoasyrská říše a Sín-šarra-iškún · Vidět víc »
Sín-šumu-líšir
Sín-šumu-líšir (asyr. Síne, požehnané buď tvé jméno) byl asyrský král-uzurpátor, který si získal a udržel kontrolu nad částí Novoasyrské říše mezi roky 627 a 626 př. n. l. Sín-šumu-líšir je nejprve zmiňován v záznamech Aššur-etel-ilániho jako asyrský generál který potlačil vzpouru ve městě Aššur, jenž vypukla po Aššurbanipalově smrti pod vedením Nabu-rechty.
Nový!!: Novoasyrská říše a Sín-šumu-líšir · Vidět víc »
Seznam asyrských králů
Seznam asyrských králů zahrnuje všechny vladaře Asýrie od nejasných počátků až do zhroucení asyrské říše v závěru 7. století př. n. l.
Nový!!: Novoasyrská říše a Seznam asyrských králů · Vidět víc »
Seznam největších říší světa
Seznam největších říší (států) světa v celé jeho historii.
Nový!!: Novoasyrská říše a Seznam největších říší světa · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Novoasyrská říše a Starověk · Vidět víc »
Starověký Orient
Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.
Nový!!: Novoasyrská říše a Starověký Orient · Vidět víc »
Taharka
Taharka, dle asyrských nápisů Tarka, v bibli Tyrháka, dle Manehta Tarkos či Tarakos byl egyptským faraonem 25. dynastie.
Nový!!: Novoasyrská říše a Taharka · Vidět víc »
Tekelot III.
Tekelot III.
Nový!!: Novoasyrská říše a Tekelot III. · Vidět víc »
Tiamat
Tiamat je babylónská bohyně, zosobňující prvotní slané vody, která byla se svým druhem Apsúem, prvotními sladkými vodami, první existující bytostí.
Nový!!: Novoasyrská říše a Tiamat · Vidět víc »
Tiglatpilesar III.
Tiglatpilesar III. (z hebrejského překladu akkadského: Tukultī-apil-Ešarra, „má víra je v synu Ešary“), byl důležitým králem Asýrie v 8. století př. n. l. (vládl v letech 745–727 př. n. l.) a je obecně uznáván za zakladatele novoasyrského impéria.
Nový!!: Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III. · Vidět víc »
Toreutika
Toreutika z 5. století př. n. l., nalezená ve slovinském Veče Toreutika je odborné označení výtvarné techniky spočívající ve zdobení kovových předmětů (zlato, měď, stříbro), převážně nádob, zastudena pomocí tepání, rytí či cizelování, které vytváří na povrchu ornamenty či figurální motivy.
Nový!!: Novoasyrská říše a Toreutika · Vidět víc »
Tripolis (Libanon)
Tripolis (– Tarábulus, – Tripolis) je druhým největším městem a druhým největším přístavem v Libanonu.
Nový!!: Novoasyrská říše a Tripolis (Libanon) · Vidět víc »
Urartu
Urartu (arménsky Ուրարտու, Urartu) bylo starověké arménské království rozkládající se na náhorní plošině mezi Malou Asií, Kavkazem a Mezopotámií, později nazývané Arménská vysočina.
Nový!!: Novoasyrská říše a Urartu · Vidět víc »
Vahibre
Vahibre (řecky Απριης– Apriés, v Bibli označován jako Hofra), byl faraonem 26. dynastie, Egyptská Pozdní doba (664–332) př. n. l..
Nový!!: Novoasyrská říše a Vahibre · Vidět víc »
10. století př. n. l.
border.
Nový!!: Novoasyrská říše a 10. století př. n. l. · Vidět víc »
612 př. n. l.
Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 617 616 615 614 613 – 612 př.
Nový!!: Novoasyrská říše a 612 př. n. l. · Vidět víc »
8. století př. n. l.
Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.
Nový!!: Novoasyrská říše a 8. století př. n. l. · Vidět víc »
