Sdělení

3697 vztahy: A Bigger Bang Tour, Abram Archipov, Abram Ioffe, AC Milán 2012/2013, Achmat Kadyrov, Adam Chmielowski, Adam Jerzy Czartoryski, Adam Lambert, Adam Mickiewicz, Adana, Adónis, Admiral Makarov (fregata), Admiral Nachimov (1885), Admiralita (Petrohrad), Admiralitní kolegium, Adolf Abramovič Joffe, Adolf Echtler, Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, Adolf Hoffmeister, Adolf Josef ze Schwarzenbergu, Adolf Terschak, Adolphe Adam, Aeneida (opera), Aernout van der Neer, Afanasij Fedotovič Šestakov, Agapit (Taube), Agentura pro výzkum internetu, Agrippina Vaganová, Agrofyzika, Ahmet Tevfik Paša, Aida Garifullinová, Aigel, Akademičeskaja (stanice metra v Petrohradu), Akademik Lomonosov, Akvárium (hudební skupina), Al-Idrísí, Alírezá Faghání, Alžběta Anhaltská, Alžběta Žofie Braniborská, Alžběta Michajlovna Ruská, Alžběta Ruská, Alban Berg, Albert Edelfelt, Albert I. Monacký, Albert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein, Alberto Vojtěch Frič, Aleko, Aleksander Kakowski, Aleksandrs Grīns, Alena Čermáková, ..., Alena Svobodová, Alessandro Cagliostro, Alessandro Nini, Aleuti, Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský, Alexander Kazbegi, Alexander Siloti, Alexander Vasiljevič Družinin, Alexander von Humboldt, Alexander von Middendorff, Alexander Zemlinsky, Alexandr (Kulčickij), Alexandr Abramovič Voskresenskij, Alexandr Alexandrovič Bestužev-Marlinskij, Alexandr Alexandrovič Blok, Alexandr Alexandrovič Kiesewetter, Alexandr Alexandrovič Novikov, Alexandr Aljechin, Alexandr Andrejevič Archangelskij, Alexandr Andrejevič Baranov, Alexandr Andrejevič Ivanov, Alexandr Šljapnikov, Alexandr Železňakov, Alexandr Barabanov, Alexandr Bělov, Alexandr Berkman, Alexandr Bortnikov, Alexandr Bublik, Alexandr Chalifman, Alexandr Danilovič Menšikov, Alexandr Diťatin, Alexandr Filipovič Kokorinov, Alexandr Fjodorovič Gedike, Alexandr Fjodorovič Kerenskij, Alexandr Fjodorovič Možajskij, Alexandr Fomič Veltman, Alexandr Fridman, Alexandr Georgijevič z Leuchtenbergu, Alexandr Glazunov, Alexandr Gorčakov, Alexandr Gorfunkel, Alexandr Grin, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr III. Alexandrovič, Alexandr Ioan Cuza, Alexandr Ivanickij, Alexandr Ivanovič Brodskij, Alexandr Ivanovič Gercen, Alexandr Ivanovič Marinesko, Alexandr Ivanovič Vojejkov, Alexandr Ivanovič Vveděnskij (básník), Alexandr Jakovlevič Tairov, Alexandr Jerochin, Alexandr Kacapov, Alexandr Karlovič von Meck, Alexandr Klepikov, Alexandr Konstantinovič Gavrilov, Alexandr Kovaňko, Alexandr Kudrjavcev, Alexandr Kuprin, Alexandr Kvjatkovskij, Alexandr Mensdorff-Pouilly, Alexandr Miškin, Alexandr Michajlovič Běloselskij-Belozerskij, Alexandr Michajlovič Dodonov, Alexandr Něvský, Alexandr Něvzorov, Alexandr Nikolajevič Čerepnin, Alexandr Nikolajevič Jakovlev, Alexandr Nikolajevič Lodygin, Alexandr Nikolajevič Radiščev, Alexandr Petrovič Sumarokov, Alexandr Porfirjevič Borodin, Alexandr Rodčenko, Alexandr Rogožkin, Alexandr Romanovič Běljajev, Alexandr Rozenbaum, Alexandr Rylejev, Alexandr Safronov, Alexandr Samsonov, Alexandr Sergejevič Dargomyžskij, Alexandr Sergejevič Gribojedov, Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin, Alexandr Sergejevič Nevěrov, Alexandr Sergejevič Puškin, Alexandr Serov, Alexandr Stěpanovič Popov, Alexandr Stolypin, Alexandr Tamanjan, Alexandr Uexküll-Gyllenband, Alexandr Vasilevskij, Alexandr Vasiljevič Isačenko, Alexandr Vasiljevič Kolčak, Alexandr Vasiljevič Lavrov, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Alexandr Věrtinskij, Alexandr Vitko, Alexandr Württemberský (1804–1885), Alexandra Albedinská, Alexandra Andrejevna z Ditrichštejna, Alexandra Řecká a Dánská (1870–1891), Alexandra Exterová, Alexandra Garmažapovová, Alexandra Kirjašovová, Alexandra Kollontajová, Alexandra Nikolajevna Romanovová, Alexandra Pavlovna Ruská, Alexandra Petrovna Oldenburská, Alexandra Sasko-Altenburská, Alexandra Skočilenková, Alexandrův sloup, Alexandre Benois, Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston, Alexandrie, Alexandrinské divadlo, Alexandro-Něvská lávra, Alexandrovská zahrada, Alexej Alexandrovič Romanov, Alexej Butakov, Alexej Chomjakov, Alexej Grigorjevič Razumovský, Alexej Gusarov, Alexej Ivanovič Avdyšev, Alexej Ivanovič Musin-Puškin, Alexej Jagudin, Alexej Jekimov, Alexej Jurjevič German, Alexej Kaledin, Alexej Kasatonov, Alexej Konstantinovič Tolstoj, Alexej Kosygin, Alexej Kozlov (filozof), Alexej Maršalov, Alexej Michajlovič Remizov, Alexej Mirančuk, Alexej Mordašov, Alexej Nikolajevič, Alexej Nikolajevič Krylov, Alexej Nikolajevič Kuropatkin, Alexej Rykov, Alexej Spiridonov, Alexej Titarenko, Alexej Urmanov, Alexej Valerjevič Děvotčenko, Alexej Vasiljevič Hanzen, Alexij I., Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, Alfred Koch, Alfred Moisiu, Alfred Nobel, Alfred Wyndham Paget, Ali a Nino, Alina Astafeiová, Alina Stremousová, Alireza Firouzja, Alisa (hudební skupina), Alive 35 World Tour, Aljaksandra Sasnovičová, Alla Pugačova, Alla Pugačova. Tot samyj koncert, Allegro, Allegro (vlak), Almas Ordabajev, Almaty, Almaz (1902), Alois Kašpar (1843), Alois Károlyi, Alois Lexa von Aehrenthal, Alois Seiller, Alphonse de Neuville, Alvenslebenova konvence, Amatory, Amálie Hesensko-Darmstadtská, Amálie Württemberská, Americká hokejová reprezentace do 20 let, Anacortes, Anarchističtí buřiči, Anastasia (film, 1997), Anastasij (Opockij), Anastasija Konkinová, Anastasija Micha'eli, Anastasija Pavljučenkovová, Anastasija Rudnajová, Anastázie Černohorská, Anastázie Michajlovna Ruská, Anastázie Nikolajevna, Anatole Litvak, Anatolij Aljabjev, Anatolij Konstantinovič Ljadov, Anatolij Kralickij, Anatolij Larjukov, Anatolij Markovič Gurevič, Anatolij Michajlov, Anatolij Michajlovič Stessel, Anatolij Roščin, Anatolij Sobčak, Anatolij Vasiljevič Ivanov, Anděl se zlatými vlasy, Anders Järryd, Anders Johan Sjögren, André-Frank Zambo Anguissa, Andreas Achenbach, Andreas Grassmann, Andreas Schlüter, Andrej Abduvalijev, Andrej Andrejev, Andrej Andrejevič Vlasov, Andrej Aršavin, Andrej Ždanov, Andrej Željabov, Andrej Čežin, Andrej Bělyj, Andrej Borisenko, Andrej Chotějev, Andrej Deněr, Andrej Illarionov, Andrej Ivanovič Lexell, Andrej Karelin, Andrej Kolegajev, Andrej Kolkutin, Andrej Makarevič, Andrej Markov, Andrej Nikolajevič Tupolev, Andrej Pivovarov, Andrej Trošev, Andrew Carnegie, Andrij Jarmolenko, Andrij Jermak, Andris Nelsons, Andromedidy, Anglický park, Aniš Giri, Animal DžaZ, Anja Maraisová, Anna Alexandrovna Vyrubovová, Anna Andrejevna Achmatovová, Anna Černohorská, Anna Barkovová, Anna Blinkovová, Anna Bogdanovová, Anna Ivanovna, Anna Kareninová, Anna Lopuchinová, Anna Nazarovová, Anna Netrebko, Anna Pavlovna Ruská, Anna Pavlovová, Anna Petrovna, Anne Listerová, Anne-Jean-Marie-René Savary, Anri Džergenija, Antal Stašek, Antanas Smetona, Antarktický smluvní systém, Antea, Antoine de Lhoyer, Antoine-Henri Jomini, Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Anton Arenskij, Anton Otto Botta-Adorno, Anton Pavlovič Čechov, Anton Rubinstein, Anton von Bechtolsheim, Anton Wolkenstein-Trostburg, Anton Yelchin, Antonín Jaroslav Puchmajer, Antoni Julian Nowowiejski, Antoni Leszczewicz, Antonij (Prostichin), Antonij Pogorelskij, Antonina Ivanovna Abarinovová, Antonio Canova, Antonio Corradini, Antonio Galli da Bibbiena, Antonio Rinaldi, Antonio Sapienza, Antonio Sapienza starší, Antverpský symfonický orchestr, Antverpy, Anzor Chizrijev, Apollo Korzeniowski, Apollon Nikolajevič Majkov, Arťom Sedov, Archangelsk, Archibald Reiss, Archip Ivanovič Kuindži, Archip Michajlovič Ljulka, Arif Malikov, Aristarch Vasiljevič Lentulov, Aristide Caradja, Arkadij a Boris Strugačtí, Arkadij Rajkin, Arkadij Rotenberg, Arkadij Strugackij, Arkadij Timofejevič Averčenko, Arktický most, Arktika, Armand Augustin Louis de Caulaincourt, Armen Tachtadžjan, Armenia, Arno Čančík, Arnošt II. Hohenlohe-Langenburský, Arnošt Vančura, Arsen Gitinov, Arsenij Grigorjevič Golovko, Arsenij Semjonov, Arthur Henry Hardinge, Arthur Nicolson, Arthur Paget, Aruküla, Asfaltový důl, Aslan Karacev, Únor 2010, Únor 2015, Únor 2020, Únor 2022, Únorová revoluce, Asociace umělců revolučního Ruska, Assicurazioni Generali, Assimi Goïta, Astana, Astrachaňský kreml, Ateismus, Atentát na Alexandra II., Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – skok daleký ženy, ATP Tour 2019, ATP Tour 2020, ATP Tour 2021, ATP Tour 2022, ATP Tour 250, ATP Tour 500, ATP World Tour 2009, ATP World Tour 2010/červenec-prosinec, ATP World Tour 2011, ATP World Tour 2012, ATP World Tour 2013, ATP World Tour 2015, ATP World Tour 2016, ATP World Tour 2017, ATP World Tour 2018, Attila Végh, August von Kotzebue, Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Auguste Marmont, Auguste Rodin, Augustin Pyramus de Candolle, AukcYon, Aurélie Dupontová, Aurora, Aurora (křižník), Autochrom, Avgusta (Zaščuk), Avgustin (Sacharov), Avgustin (Vinogradskij), Aviakompanija Tatarstan, Aviva Stadium, Avraam (Šumilin), Avraham Stern, Ayn Randová, Ázerbájdžánská národní galerie, Ázerbájdžánské aerolinie, Ša'ul Černichovski, Šašlik, Šachový turnaj v Petrohradě v roce 1914, Šachový velmistr, Šad Küj-kagan, Šalva Eliava, Šarja, Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická, Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Šarlota Württemberská, Šavrov Š-1, Šípková Růženka (balet), Šigirský idol, Šimei Futabatei, Škoda 6Mt, Škola plavčíků, Šneur Zalman z Ljady, Špaček krkavčí, Štafeta olympijské pochodně 2008, Štýrský Hradec, Štěpán Vilém Kinský, Šuvalovové, Švédská hokejová reprezentace do 18 let, Švédská hokejová reprezentace do 20 let, Švýcarská kultura, Železniční doprava v Abcházii, Železniční doprava v Estonsku, Železniční doprava v Lotyšsku, Železniční nehoda u Pokrova, Železniční trať Petrohrad–Moskva, Židáci města Pitěru, Žofie Dorota Württemberská, Žofie Vilemína Švédská, Žores Ivanovič Alfjorov, Žores Medveděv, Žytomyr, Časová pásma v Rusku, Čínština, Čching-tao, Čeburek, Čechoverova varianta, Čeněk Šercl, Čeněk Zíbrt, Čerepovec, Černihiv, Černihivský rajón, Černobyl. Zona otčužděnija, Červen 2011, Červenec 2011, Česká pojišťovna Cup 2005, České aerolinie, České železniční rekordy, České korunovační klenoty, České rekordy v atletice – muži, České velvyslanectví v Moskvě, Český komitét zahraniční, Česko proti soupeřům v play off na MS v ledním hokeji, Česko-ruské vztahy, Československá hokejová reprezentace do 19 let, Československá hokejová reprezentace do 20 let, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1952/1953, Československá hokejová reprezentace v sezóně 1967/1968, Československé státní aerolinie, Československo na Letních olympijských hrách 1980, Čestná listina IBBY, Čkalovskaja, Čudovo, Řád slávy (Arménie), Řád slunce (Írán), Řád vítězství, Říše, Říjnová revoluce, Řecká osvobozenecká válka, Óbščestvo skeptikov, Ósaka, Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier, Élisabeth Vigée-Lebrun, Émile Clapeyron, Étienne Maurice Falconet, BA-11, Babajevo, Bajadéra (balet), Baku, Balasagun, Balónová fotografie, Baldassare Galuppi, Balet v Rusku, Baletní soubor, Balfolk, Balkánské války, Ballet de l'Opéra national de Paris, Baltická operace, Baltijskaja (stanice metra v Petrohradu), Baltika (pivo), Baltské moře, Baltský po vyrovnání, Baltsko-ladožská terasa, Balys Sruoga, Bangkok, Baranavičy, Barnevernet, Bartolomè Esteban Murillo, Bartolomeo Rastrelli, Barys Kit, Béla Kun, Bílá noc, Bílé moře, Bílinská kyselka, Bůh v křesťanství, Běh na 3000 metrů, Bělehrad, Bělogvardějci, Bělojarská jaderná elektrárna, Bělomořsko-baltský kanál, Bělomorkanal, Běloruská hokejová reprezentace, Bělostok, Běluha severní, Březen 2007, Březnové události, Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský, Bedřich František z Thun-Hohensteinu, Bedřich Karel Fürstenberg, Bedřich Smetana, Bedřich Váška, Bedřich z Lichtenštejna, Bellerofontés (Mysliveček), Beloselští-Belozerští, Benátky (rozcestník), Benedetto Marcello, Benedikt Roezl, Berdyčiv, Berjozovka (přítok Kolymy), Bermontiáda, Bernard Baron, Bernardo Bellotto, Berta Kolowrat-Krakowská, Bethel Henry Strousberg, Bi-2, Białystok (nádraží), Bironové, Bisexualita, Bitva na Čudském jezeře, Bitva na řece Ša-che, Bitva na Baltu, Bitva před Moskvou, Bitva u Čemulpcha, Bitva u Slavkova, Bitva u Teplic, Bitva u Zborova, Blaise Cendrars, Blesk, Blokáda (rozcestník), BM-21 Grad, Bořivoj Novák, Bobby Farrell, Bohdan Pavlů, Bohumír Fiala, Bohumil Čermák (diplomat), Bohumil Palek, Bohumil Pták, Bohuslav Brauner, Boje o Vilnius (1918-1919), Boksitogorsk, Bolesław Prus, Bombaj, Bombový útok v Petrohradu 2017, Bombový útok v Petrohradu 2023, Bordeaux, Boris Arapov, Boris Šilkov, Boris Čagin, Boris Dmitrijevič Parygin, Boris Filosofovič Ornatskij, Boris Godunov (opera), Boris Grebenščikov, Boris Grigorjevič Jusupov, Boris Kjulleněn, Boris Konstantinovič Šiškin, Boris Lukomskij, Boris Michajlovič Kustodijev, Boris Rotenberg, Boris Savinkov, Boris Spasskij, Boris Stürmer, Boris Stěpanovič Žitkov, Boris Strugackij, Boris Vladimircov, Boris Vladimirovič Asafjev, Born This Way Ball Tour, Bouřlivý večer, Bratři Bloomovi, Brauner, Brest (Bělorusko), Britsko-ruská dohoda (1907), Brockhaus-Efron, Bronislava Nižinská, Broumov (meteorit), Bruno Carabetta, Brusilovova ofenzíva, Buchlovická dohoda, Bulharistika, Buljaři, Burejská vodní elektrárna, Burlaci na Volze, Buza, C (linka metra v Praze), Cain Velasquez, Caio Mario Garrubba, Car-puška, Caravaggio, Carl Emil Schnée, Carl Fabergé, Carl Gustaf Emil Mannerheim, Carl Julius Fritzsche, Carl Peter Mazer, Carl Robert Jakobson, Carlo Molfetta, Carmen, Carská akademie umění, Carská garda, Cartier, Caspar David Friedrich, César Antonovič Kjui, Cech básníků, Cecil Spring Rice, Cecilia Bartoli, Cecilie Bádenská, Cena Izvestijí 1992, Cesare Pugni, Cestovatelská fotografie, Chabib Nurmagomedov, Chameleon kobercový, Channel One Cup 2018, Channel One Cup 2019, Channel One Cup 2020, Chariton Prokofjevič Laptěv, Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka, Charles Cathcart, 9. baron Cathcart, Charles Hardinge, 1. baron Hardinge, Charles Knowles, Charles Lyell, Charles Messier, Charles Richet, Chata v Alpách, Chřástal mikronéský, Chemické sjezdy, Chigiové, Chovanština, Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad), Chrám Matky Boží Lurdské (Petrohrad), Chrám na krvi, Chrám Narození svatého Jana Křtitele (Petrohrad), Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad), Chrám svatého Alexandra Něvského (Jalta), Chrám svatého Izáka, Chrám svatého Mikuláše (Kronštadt), Chrám svatého Ondřeje (Petrohrad), Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad), Chrám svatého Sampsona, Chrám svatého Vladimíra, Chrám Všech svatých na krvi, Chráněný křižník, Christian Andreas Zipser, Christian Lorenz, Christian Mayer, Christian Rakovskij, Christo Grozev, Christoph Hermann von Manstein, Chronologie fotografie, Chusejn Chalmurzajev, Cima da Conegliano, Clara Louise Kellog, Clara Rockmore, Claude Debussy, Clayův matematický ústav, Colin Jones (fotograf), Conodonta, Constantin Grünberg, Coppélia, COSPAR, Cristiano Ronaldo, Curling na Zimních olympijských hrách 2018 – turnaj ženy, Curling na Zimních olympijských hrách 2022 – turnaj ženy, Czech Connect Airlines, Dagestánská vlajka, Dalia Grybauskaitė, Dambídžankan, Danaé, Danaovny, Daniel Bernoulli, Daniil Andrejev, Daniil Čornyj, Daniil Charms, Daniil Dubov, Danilo I. Petrović-Njegoš, Daria Hvížďalová, Daugavpils, David Burljuk, David Kozma, David Oistrach, David Schwarz, David Teniers starší, Daviscupový tým Austrálie, Davit Kvačadze, Davron Gaipov, Davyd-Haradok, Dálnice v Rusku, Dánská hokejová reprezentace, Dům lidového zdraví (Novi Sad), Dům na nábřeží, Dům odborů (Moskva), Dům Sevasťanova, Džaba Joseliani, Džamáluddín Afghání, Džidda, Dějiny anglického krajinářského parku, Dějiny šachové hry, Dějiny Čečenska, Dějiny Estonska, Dějiny Finska, Dějiny Košic, Dějiny Litvy, Dějiny Lotyšska, Dějiny Ruska, Dějiny ruských Němců, Dějiny sociologie, Dějiny Sovětského svazu 1927–1953, Děkabristé, Děmjan Bědnyj, DDT (hudební skupina), Debrecín, Deklarace nezávislosti Bulharska, Deník Anne Frankové, Deník Anny Frankové (opera), Denis Calvaert, Denis Diderot, Denis Ivanovič Fonvizin, Denis Matvějev, Destinace Českých aerolinií, Devátá vlna (obraz), Diamantový fond Ruské federace, Diana Višňova, Dianne Feinsteinová, Dietrich Hrabak, Dikson, Dilidžan, Dimitri Tiomkin, Dimitrij Andrusov, Dirck Jacobsz., Divadlo koryfejů, Dmitrij Šepel, Dmitrij Šostakovič, Dmitrij Bočkarjov, Dmitrij Chvorostovskij, Dmitrij Cvetkov, Dmitrij Cvetkov (lingvista), Dmitrij Dmitrijevič Maksutov, Dmitrij Donskoj (křižník), Dmitrij Fjodorovič Ustinov, Dmitrij Grigorovič, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Dmitrij Ivanovskij, Dmitrij Jakovlevič Laptěv, Dmitrij Kabalevskij, Dmitrij Konstantinovič Faddějev, Dmitrij Konstantinovič Romanov, Dmitrij Medveděv, Dmitrij Narkisovič Mamin-Sibirjak, Dmitrij Něljubin, Dmitrij Nikolajevič Seňavin, Dmitrij Nosov, Dmitrij Patrušev, Dmitrij Radčenko, Dmitrij Sergejevič Dochturov, Dmitrij Sergejevič Merežkovskij, Dmitrij Vasiljevič Grigorovič, Dmytro Čyževskyj, Dmytro Bortňanskyj, Dno (město), Dobrodružství kapitána Žvanilkina, Domenico Cimarosa, Domenico Trezzini, Dominik Ondřej II. z Kounic, Dominik Ondřej z Kounic, Dominique Perrault, Don Juan (Byron), Don Quijote (balet), Donští kozáci, Donna Vekićová, Dorothea von Biron, Dorothea von Medem, Dostojevskaja, Draft juniorů KHL 2014, Dresdner Bank, Dritëro Agolli, Dronte mauricijský, Druhá libanonská válka, Druhá světová válka, Dušanbe, Duben 2017, Duben 2023, Dubrovskij (opera), Duglas Thurn-Valsássina, Dursun Ali Erbaş, DVA, Dvorec Sporta Chimik, Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, Edgar de Wahl, Edith Södergranová, Edmund Reitter, Eduard Chil, Eduard Deisenhofer, Eduard Fiala, Eduard Ivanovič Totleben, Eduard Karel, Eduard Kasparides, Eduard Klepsch von Roden, Eduard Nápravník, Eduard Sasko-Altenburský, Edward Finch-Hatton, Eero Järnefelt, Efrem (Barbineagră), Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu, Ekonomika Ruska, El Al, El Kazovskij, Elefter Luarsabovič Andronikašvili, Elena Černohorská, Eligiusz Niewiadomski, Elijahu Meridor, Elim Chan, Ella Poljakovová, Ellen Gulbransonová, Elvīra Ozoliņa, Emanuel Lasker, Emanuel Stěpanovič Šiffers, Emīls Dārziņš, Emerich Széchényi, Emil Wiechert, End of the Road World Tour, Eparchie petrohradská, Erendžen Chara-Davan, Erhard Raus, Eric Knight, Erich Mielke, Erich von Manstein, Erik Čikoš, Erik Sabo, Erika Suchovská, Ermitáž, Ermitážní kočky, Ernests Gulbis, Ernst Johann von Biron, Esperantský klub, Estonská osvobozenecká válka, Euro Hockey Challenge 2016, Euro Hockey Tour 2005/2006, Euro Hockey Tour 2016/2017, Euro Hockey Tour 2019/2020, Euro Hockey Tour 2020/2021, Euro Truck Simulator 2, Europe (stanice metra v Paříži), EuroVelo, Evžen Maximilianovič, 5. vévoda z Leuchtenbergu, Evžen Oněgin, Evženie Maxmilianovna z Leuchtenbergu, Evropská asociace čínských studií, Evropská silnice, Evropská silnice E105, Evropská silnice E18, Evropská silnice E20, Evropská silnice E95, Evropská unie v roce 2022, Evropské fórum křesťanských LGBT skupin, Evropské hlavní město kultury, Evropské rekordy v atletice – dráha – ženy, Evropský den památky spravedlivých, Evropský pohár v atletice, Exciter Tour, Exonymum, Fabergého vejce, Fadděj Věnědiktovič Bulgarin, Fanny Kaplanová, FC Vysočina Jihlava 2013/2014, Federální města Ruské federace, Federální okruhy Ruska, Federální subjekty Ruska, Federico Ricci, Felice Alessandri, Felix Felixovič Jusupov, Felix Kanitz, Femme Fatale Tour, Feodor (Belkov), Feofan (Prokopovič), Ferdinand Bonaventura Kinský, Ferdinand David, Ferdinand I. Dobrotivý, Ferdinand Johann Wiedemann, Ferdinand Kowarz, Ferdinand Laub, Ferdinand Petrovič Wrangel, Fidelio, Filip (apoštol), Filip Bandžak, Filip Josef Orsini-Rosenberg, Filip Kiss, Filipp Isajevič Gološčokin, Filipp Ivanovič Golikov, Filokalia, Filosof Nikolajevič Ornatskij, Finská demokratická republika, Finská hokejová reprezentace do 18 let, Finská hokejová reprezentace do 20 let, Finské nádraží, Finské velkoknížectví, Finský záliv, Fjodor Alexandrovič Abramov, Fjodor Alexandrovič Vasiljev, Fjodor Alexejevič Minin, Fjodor Dan, Fjodor Filippovič Koňuchov, Fjodor Fjodorovič Ušakov, Fjodor Ivanovič Šaljapin, Fjodor Ivanovič Ťutčev, Fjodor Jemeljaněnko, Fjodor Kamenskij, Fjodor Matvejevič Apraxin, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Fjodor Osipovič Šechtěl, Fjodor Petrovič Litke, Fjodor Raskolnikov, Fjodor Sologub, Fjodor Tolbuchin, FK Piter Sankt-Petěrburg, FK Rus Sankt-Petěrburg, FK Zenit Sankt-Petěrburg, FK Znamja Truda Orechovo-Zujevo, Florencie, Florian Mayer, Florimond Claude, hrabě de Mercy-Argenteau, Florus a Laurus, Fontanka, Fordson, Fortuniova píseň, Fotbal na Letních olympijských hrách 1980, Fotografická interpretace, Fotografie v Rusku, Fotografie ze vzduchu, Foula, François Adrien Boieldieu, Francesco Araja, Francesco Onofrio Manfredini, Francesco Primaticcio, Francis Hyde Villiers, Francis Lewis, Frank Lascelles, Frankenstein, Frans Krajcberg, František Antonín Gerstner, František Černý (1830–1900), František de Paula z Colloreda-Waldsee, František Deym ze Stříteže, František Erben, František I. z Lichtenštejna, František Janouch, František Josef Černín z Chudenic, František Josef z Ditrichštejna, František Ladislav Čelakovský, František Ladislav Chleborád, František Matěj Hilmar, František Pelikán, František Rajtoral, František Rostislav Mráček, František Věnceslav Jeřábek, František Xaver Neruda, František Zatloukal, Franz Albert Seyn, Franz Camille Overbeck, Franz Hilverding, Franz Josef Ruprecht, Franz San Galli, Franz Schiessl von Perstorff, Franz von Baader, Franz Walter Stahlecker, Franz Xaver Winterhalter, Frédéric-Louis Allamand, Frederika Dorotea Bádenská, Frendzona (hudební skupina), Fridrich I. Württemberský (1754–1816), Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský, Fridrich Ludvig Germanovič Šrader, Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský, Friedrich Georg Wilhelm von Struve, Friedrich Konrad Beilstein, Friedrich Reinhold Kreutzwald, Friedrich Revertera, Friedrich von Adelung, Frigyes Szapáry, Fritz Hoffmann-La Roche, Frunzensko-Primorskaja (linka metra v Petrohradu), G7, Gabriel Hart, Gabriel Konstantinovič Romanov, Gabriel Lamé, Gabriel Narutowicz, Gaetano Andreozzi, Gagarinové, Gal Rasche, Galerie umění, Galina Čisťakovová, Galina Malčuginová, Galina Starovojtovová, Galina Stěpanská, Galina Ulanovová, Galina Višněvskaja, Galina Zybinová, Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka, Galvanické pokovování, Ganymédés, Gaspard-Pierre-Gustave Joly, Gaston Roelants, Gatčina, Gatčinský palác, GAZ-66, Gazprom, Gérard Philipe, Géraud Duroc, Gösta Stoltz, Göteborg, Gdaňsk, Gdov, Generální guvernér, Gennadij (Gogolev), Gennadij Šatkov, Gennadij Koršikov, Gennadij Samojlovič Gor, Gennaro Astarita, Genrich Osipovič Graftio, Geografie Ruska, Georg Cantor, Georg Dragendorff, Georg Franz Kreybich, Georg Magnus Sprengtporten, Georg Ots, Georg Richmann, George Balanchine, George Cathcart, George Gamow, George Hamilton Seymour, George Herbert, 11. hrabě z Pembroke, George Lambert (malíř), George Villiers, 4. hrabě z Clarendonu, Georges Bizet, Georgij Alexandrov, Georgij Alexandrovič Romanov, Georgij Brusilov, Georgij Feodosjevič Voronoj, Georgij Gapon, Georgij Georgijevič Jakobson, Georgij Grečko, Georgij Konstantinovič Žukov, Georgij Michajlovič Romanov, Georgij Semjonovič Abašvili, Georgij Sviridov, Gerštorfové z Gerštorfu, Gerhard Friedrich Müller, Germain Henri Hess, German (Kokel), German Germanovič Grimm, German Solovecký, German Titov, Gesja Gelfmanová, Giacomo Quarenghi, Gianandrea Noseda, Gideon Ståhlberg, Giles Milton, Gillis van Coninxloo, Giordano Bruno, Giovanni Battista Locatelli, Giovanni Paisiello, Giulio Licinio, Giuseppangelo Fonzi, Giuseppe Bonecchi, Giuseppe Mazzuoli (sochař), Giuseppe Sarti, Giuseppe Verdi, Glazov, Gleb Kotelnikov, Glubokoje (Vuoksa), Gogland, Goldbachova hypotéza, Gollova škola, Gorkovskaja, Gorkovskaja (stanice metra v Petrohradu), Gottfried Hohenlohe-Schillingsfürst, Gottlieb Siegfried Bayer, Graždanka (rozcestník), Graždanskij prospekt (stanice metra v Petrohradu), Grand Louvre, Grand Prix Ruska, Granville Leveson-Gower, 1. hrabě Granville, Granville Leveson-Gower, 2. hrabě Granville, Grete Bergerová, Grigorij Alexandrovič Mačtet, Grigorij Alexandrovič Potěmkin, Grigorij Goldenberg, Grigorij Grigorjevič Orlov, Grigorij Jefimovič Rasputin, Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze, Grigorij Kozincev, Grigorij Perelman, Grigorij Samujlovič Frid, Grigorij Sokolov, Grigorij Zinovjev, Grigorovič M-5, Grimma, Grimmova–Hoffmannova aféra, Gromoboj (1899), Gruzie, Grygoryj Aleksandrovyč Galycyn, Gubernie, Gustav Frank, Gustav IV. Adolf, Gustav Kálnoky, Gustav Mahler, Gustav V., Gustáv Staník, Habrovec habrolistý, Hamburk, Hamleys, Hana Maria Pravda, Hana Vláčilová, Hans Zdražila, Harold (Nápravník), Harold Nicolson, Hartmut Tautz, Havana, Hearts of Iron II: Armageddon, Hedwig Kohnová, Heinrich Otto Meisner, Heinrich Schliemann, Heinrich von Brühl, Heinrich Wydler, Helena Karađorđević, Helena Meklenbursko-Střelická, Helene Schjerfbecková, Helmuth von Moltke starší, Helsinky, Henrietta Nasavsko-Weilburská, Henryk Hektor Siemiradzki, Henryk Wieniawski, Henschel Hs 123, Heorhij Narbut, Herbert von Bismarck, Hermann Eule Orgelbau Bautzen, Hermann Joseph Muller, Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek, Hlavní město módy, Hlavní město Ruska, Hlavní třída (Poruba), Ho Či Minovo Město, Hod diskem, Hoffmann-La Roche, Holub boninský, Holubí fotografie ze vzduchu, Homel, Homosexualismus, Honoré de Balzac, Horace Vernet, Horacio Zeballos, Hornosvirská vodní elektrárna, Horská dráha, Hortense Schneiderová, Hotel Moskva (Bělehrad), Hrabě Saint Germain, Hráči (divadelní hra), Hráčské statistiky Petry Kvitové, Hrobka palatinů, Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást), Hrodenský rajón, Hry dobré vůle, Hryhorij Skovoroda, Hudební škola, Hugh Walpole, Hugo Abensperg-Traun, Hugo Alfons Dietrichstein, Hybatelé, Hynek Vojáček, Hyundai Accent, I puritani, Ižora, Ižorové, Ignacy Hryniewiecki, Igor Děnisov, Igor Grabar, Igor Kon, Igor Kurčatov, Igor Kuzněčenkov, Igor Sikorskij, Igor Stravinskij, Igor Talkov, Igor Tranděnkov, Igor Vsevoložskij, Ilja Afroimovič Turičin, Ilja Čavčavadze, Ilja Čiževskij, Ilja Frank, Ilja Iljič Mečnikov, Ilja Ponomarjov, Ilja Prusikin, Ilja Rabinovič, Ilja Repin, Ilja Zacharov, Ill Bethisad, Illarion Voroncov-Daškov, Imagine Cup, Imandra, Imatra, Imatra (vodopád), Imperator Alexandr III (1901), In the Flesh (turné), Ina Liljeqvistová, Industrializace, Inessa Armandová, Ingo Schulze, Ingrijští Finové, Inkubátor, Inna Rottová, Innokentij Fjodorovič Anněnskij, Innokentij Smoktunovskij, INS Jyoti (A58), Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd, Intercity-Express, Internacionalismus, Ionafan (Jeleckich), Iraklij Cereteli, Irakly Shanidze, Irène Némirovsky, Irbis, Irena Szewińská, Irina Alexandrovna Romanovová, Irina Felixovna Jusupovová, Irina Gordějevová, Irina Makarovna Poročkina, Irina Ovtčinniková, Irina Shayk, Irina Smelaja, Irina Turovová, Irkutsk, IS-4, IS-7, Isaak Boleslavskij, Isaak Brodskij, Isaak Jakovlevič Pomerančuk, Isaak Osipovič Dunajevskij, Isaakij Vinogradov, Isaiah Berlin, Isakijevské náměstí, Islám v Rusku, ISO 3166-2:RU, Isolde Beidler, Italská žena s dítětem u potoka, Ivan Ajvazovskij, Ivan Alexandrovič Gončarov, Ivan Alexandrovič Kuskov, Ivan Alexejevič Bunin, Ivan Andrejevič Krylov, Ivan Antonovič Jefremov, Ivan Babuškin, Ivan Berčić, Ivan Bilibin, Ivan Bubnov, Ivan Buchinger, Ivan Ivanovič Šiškin, Ivan Ivanovič Šuvalov, Ivan Ivanovič Dmitrijev, Ivan Ivanovič Martynov, Ivan Ivanovič Panajev, Ivan Kaljajev, Ivan Matvejevič Vinogradov, Ivan Michajlovič Jevrejnov, Ivan Michajlovič Kovšarov, Ivan Nikolajevič Kramskoj, Ivan Orlaj, Ivan Petrovič Pavlov, Ivan Semjonovič Poljakov, Ivan Sergejevič Turgeněv, Ivan Urgant, Ivan Vagner, Ivan Vasiljevič Boldin, Ivan Vasiljevič Boldyrev, Ivan Vasiljevič Kirejevskij, Ivan VI. Antonovič, Ivan Vladimirovič Palibin, Ivande Kaija, Izabela Czartoryska, Izmail Ivanovič Srezněvskij, Izvestija, Jabloko, Jacob Christian Schäffer, Jacob Leyssens, Jacques Damala, Jakob Hurt, Jakov Abramovič Altman, Jakov Borisovič Zeldovič, Jakov Brjus (1732–1791), Jakov Iljič Frenkel, Jakov Kreizberg, Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin, Jakov Sverdlov, Jakov Vladimirovič Štejnberg, Jakovlev Jak-11, Jakovlev Jak-15, Jakovlev Jak-42, James Abbott (generál), James Carnegie, 3. vévoda z Fife, James McNeill Whistler, James Ricalton, Jan Antonín Mareš, Jan Baptist Weenix, Jan Březina (letec), Jan Berzin, Jan Bohumír Práč, Jan Czerski, Jan Davidsz. de Heem, Jan Filip Cobenzl, Jan Frček, Jan Josef Saint-Julien, Jan Křivka, Jan Kronštadtský, Jan Kumpera, Jan Ladislav Dusík, Jan Ludvík Cobenzl, Jan Ludvík Lukes, Jan Nepomuk Vent, Jan Palach, Jan Panenka, Jan Pešava, Jan Perner, Jan Potocki, Jan Sagar, Jan Vaclík, Jan Volf (diplomat), Jantar, Jantarová komnata, Janusz Chmielowski, Jarek Šimek, Jaromír Šlápota, Jaromír Fajkus, Jaromír Klika, Jaromír Petřík, Jarosław Dąbrowski, Jaroslav Šindelář, Jaroslav Šuvarský, Jaroslav Červinka mladší, Jaroslav Červinka starší, Jaroslav Hašek, Jaroslav Němec (1842), Jaroslav Slavický, Jaroslavská gubernie, Jaspis, JaTB-1, Jānis Čakste, Jāzeps Rancāns, Ján Andrej Segner, Ján Rombauer, János Forgách, Józef Antoni Poniatowski, Józef Czapski, Józef Dowbor-Muśnicki, Józef Leśniewski, Józef Mackiewicz, Józef Męcina-Krzesz, Józef Piłsudski, Jüri Tarmak, Jõhvi, Jēkabpils, Jean Becker (hudebník), Jean Gaston Darboux, Jean Laurent Minier, Jean-Baptiste Bourguignon d'Anville, Jean-François de La Pérouse, Jean-Victor Moreau, Jeļena Ostapenková, Jednotné Rusko, Jegor Ivanovič Zolotarjov, Jegor Sozonov, Jehuda Lejb Majmon, Jekatěrina Abramovová, Jekatěrina Ďjačenková, Jekatěrina Breško-Breškovská, Jekatěrina Byčkovová, Jekatěrina Daškovová, Jekatěrina Gavrilovna Čislovová, Jekatěrina Golubeva, Jekatěrina Ivanovna Zarina, Jekatěrina Izmailovičová, Jekatěrina Jurlovová-Perchtová, Jekatěrina Kiprijanovová, Jekatěrina Nelidovová, Jekatěrina Petrovna Šuvalovová, Jekatěrina Saltykovová, Jekatěrina Samojlová, Jekatěrina Viktorovna Vasiljeva, Jekatěrina Vladimirovna Vystavkina, Jekatěrinburg, Jelena Šušunovová, Jelena Čižovová, Jelena Bonnerová, Jelena Lukinična Mrozovskaja, Jelena Něčajevová, Jelena Obrazcovová, Jelena Pavlovna Ruská, Jelena Petrovová, Jelena Romanovová, Jelevferij (Voroncov), Jelisej (Ganaba), Jelizaveta Alexejevna Tarakanovová, Jelizaveta Bykovová, Jemeljan Jaroslavskij, Jeronim Jasinskij, Jessikka Aro, Jestřabí Lhota, JetBrains, Jevdokija Borisovna Jusupovová, Jevdokija Mekšilová, Jevgenij (Kulberg), Jevgenij Abramovič Baratynskij, Jevgenij Alexejev, Jevgenij Čertovskij, Jevgenij Bělošejkin, Jevgenij Kabajev, Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij, Jevgenij Lvovič Švarc, Jevgenij Mravinskij, Jevgenij Nikanorovič Pavlovskij, Jevgenij Nikolajevič Čirikov, Jevgenij Pljuščenko, Jevgenij Prigožin, Jevgenij Zamjatin, Jevgenija Ginzburgová, Jevgenija Isakovová, Jevhen Malanjuk, Jevstratij Ivanovič Delarov, Jezdecká socha, Jiří Antonín Thurn-Valsássina, Jiří August Meklenbursko-Střelický, Jiří Brauner, Jiří Klecanda, Jiří Mackevič, Jiří Maximilianovič z Leuchtenbergu, Jiří Meklenbursko-Střelický, Jiří Reinberger, Jiří Sedmík, Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, Jicchak Perlman, Jindřiška Wurmová, Jindřich Jindříšek, Jindřich Karel z Osteinu, Jitro kouzelníků, Joan Brehms, Johan Halvorsen, Johana Grudzińská, Johann Bernoulli, Johann Georg Gmelin, Johann Heinrich Schulze, Johann Karl Ehrenfried Kegel, Johann Pallavicini, Johann Peter Frank, Johann Schönburg-Hartenstein, Johann Strauss mladší, Johanna Buska, Johannes Kepler, Johannes Pääsuke, John Campbell, 3. hrabě z Breadalbane, John Carmichael, 3. hrabě z Hyndfordu, John Field, John Mawe, John McAslan, John Reed, John Russell Hind, John Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley, Jolanda Balașová, Jolanta (opera), Jordi Alba, José Raúl Capablanca, Josef Dýma, Josef Dittrich (politik), Josef Dobrovský, Josef Dumek, Josef Fiala (skladatel), Josef Haman, Josef Hrejsemnou, Josef Huppmann von Valbella, Josef Klement z Kounic, Josef Kolář, Josef Kulischer, Josef Kurz, Josef Maria Karel z Lobkowicz, Josef Navrátil (tenorista), Josef Neruda, Josef Paleček (pěvec), Josef rytíř von Kress, Josef Sasko-Altenburský, Josef Scheiner, Josef Trumpeldor, Josef Ugarte, Josef Vajce, Josef Václav Frič, Josef Vendelín Sokol, Josef Viktor Rohonyi, Josef von Döpfner, Josef z Ditrichštejna, Joseph Böhm, Joseph de Maistre, Joseph Gärtner, Joseph Haydn, Joseph Orbeli, Joseph-Nicolas Delisle, Josif Brodskij, Josip Broz Tito, Journal de St.-Pétersbourg, Juan Valera, Judita (Giorgione), Jugend debattiert international, Jules Hardouin-Mansart, Jules Perrot, Julia Lermontova, Julia Movsesjan, Julia Novikova, Julian Ursyn Niemcewicz, Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, Julij Šokalskij, Julij Borisovič Chariton, Julij Rybakov, Julija Abramčuková, Julija Galyševová, Julius Ringel, Julius Zeyer, Juliusz Rómmel, Jurgis Kairys, Jurij Andrejevič Tregubov, Jurij Duď, Jurij Galin, Jurij Gorbačov, Jurij Kondraťuk, Jurij Melvil, Jurij Michajlovič Lotman, Jurij Michajlovič Stěklov, Jurij Petrovič Novickij, Jurij Pokalčuk, Jurij Rytcheu, Jurij Senkjevič, Jurij Sokolov, Jurij Vladimirovič Matijasevič, Jurijs Žigajevs, Jusif Vezir Čemenzeminli, Jusupovové, K-19: Stroj na smrt, K-3 Leninskij Komsomol, Kadiš Luz, Kai Donner, Kajícnice Máří Magdalena (Tizian), KAJOTbet Hockey Games 2012, KAJOTbet Hockey Games 2013 (srpen), Kalamazoo, Kaliningrad, Kaliningradská oblast, Kalininská jaderná elektrárna, Kamennogorsk, Kanadská hokejová reprezentace do 20 let, Kandalakša, Kanibalismus, Kapské Město, Kara Issik, Karel August Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský, Karel Emil z Fürstenbergu, Karel Filip ze Schwarzenbergu, Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Karel Halíř, Karel I. Württemberský, Karel Jan z Ditrichštejna, Karel Kinský, Karel Kosík, Karel Kramář, Karel Littera, Karel Schramek, Karel Vavřinec ze Schwarzenbergu, Karel Vopička, Karelská šíje, Karl August Hermann, Karl Bergamasko, Karl Brjullov, Karl Bulla, Karl Davydov, Karl Ferdinand Buol-Schauenstein, Karl Franckenstein, Karl Friedrich Jänisch, Karl Kautsky, Karl Ludwig Ficquelmont, Karl Ludwig von Bruck (diplomat), Karl Macchio, Karl Maximovič, Karl Muck, Karl Radek, Karlen Aramovič Abgarjan, Katastrofy a neštěstí 2006, Kateřina Dolgorukovová, Kateřina Herbertová, hraběnka z Pembroke, Kateřina I. Ruská, Kateřina II. Veliká, Kateřina Ivanovna, Kateřina Jurjevská, Kateřina Michajlovna Ruská, Kateřina Pavlovna Ruská, Kateřina Veliká (seriál, 2015), Kateřina Württemberská, Kateřinský palác, Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Katedrála Krista Spasitele (Moskva), Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad), Katedrála svatého Izáka, Katedrála v Roskilde, Katedrální chrám svaté Kateřiny (Kingissepp), Kaunas, Kaunaský železniční tunel, Kavkazští Němci, Kay (počítač), Kazaňský fenomén, Kazaňský vrtulníkový závod, Kazachstán, Kazachstánská hokejová reprezentace, Kazimir Malevič, Kārlis Skrastiņš, Kārlis Zāle, Kákos, Křížové procesí v Kurské gubernii, Křídlatka sachalinská, Křovákovo zobrazení, Kehra, Kereť, Kern & Co, Keto a Kote, Kingisepp, Kino (hudební skupina), Kipělov, Kiriši, Kirill (patriarcha moskevský), Kirill Afanasjevič Mereckov, Kirill Aleksejenko, Kirill Děnisov, Kirill Vladimirovič Ruský, Kirov (rozcestník), Kirovsk (Leningradská oblast), Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu), Klasicismus, Klasicistní architektura, Klavírní koncert č. 1 b moll (Čajkovskij), Klavírní koncert č. 2 (Rachmaninov), Klára Viebigová, Klenoty Alžběty II., Kliment Jefremovič Vorošilov, Kliment Timirjazev, Klin, Klingerova vila, Klony počítače Sinclair ZX Spectrum, Kníže Igor (opera), Knihovna Załuských, Košice, Kościuszkovo povstání, Kola (město), Kolín nad Rýnem, Kolombo, Kolomenskoje, Kolomjažská mešita, Kommunar (město), Komronshokh Ustopiriyon, Konakovský okres, Koník skleníkový, Koněvec, Kondopožská vodní elektrárna, Kondopoga, Kondratij Fjodorovič Rylejev, Konfederační pohár FIFA 2017, Konrad Ernst Ackermann, Konstantin Chabenskij, Konstantin Dmitrijevič Ušinskij, Konstantin Dumba, Konstantin Fjodorovič Rerich, Konstantin Kavelin, Konstantin Konstantinovič Romanov, Konstantin Makovskij, Konstantin Mamontov, Konstantin Michajlovič Simonov, Konstantin Michajlovič Staňukovič, Konstantin Nikolajevič Ruský, Konstantin Pavlovič Ruský, Konstantin Petrovič Pobědonoscev, Konstantin Sergejevič Merežkovskij, Konstantin Thon, Konstantin Trauttenberg, Konstantin Vaginov, Konstantinovský palác, Kontinentální hokejová liga, Kontinentální hokejová liga 2012/2013, Kontinentální hokejová liga 2013/2014, Kontinentální hokejová liga 2014/2015, Kontinentální hokejová liga 2015/2016, Kontinentální hokejová liga 2016/2017, Kontinentální hokejová liga 2017/2018, Kontinentální hokejová liga 2018/2019, Kontinentální hokejová liga 2019/2020, Kontinentální hokejová liga 2020/2021, Konzervatoř, Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu, Koporje, Korjačtina, Korjaci, Koroğlu, Korol i Šut, Koroun bezzubý, Korunovace ruských panovníků, Kosmonavt Jurij Gagarin, Kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí (Bad Schandau), Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad), Kostomukša, Kotlin, Kotlin (programovací jazyk), Kotrag, Kovář Vakula (opera), Kozáci, Kozma Prutkov, Krakenovy dny, Krasin (1917), Kraslice, Krasnaja pleseň, Královská akademie umění, Krásná Helena, Krásný Dvůr (zámek), Krestovskij stadion, Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská, Kritika a kontroverze Zimních olympijských her 2014, Kronštadt, Kronštadtské povstání, Kronstadt, Krvavá neděle, Krvavá neděle (1905), Krymská astrofyzikální observatoř, Książ, Kuang-čou (168), Kulový blesk, Kunstkamera, Kupčino, Kupčino (stanice metra v Petrohradu), Kupole, Kuramagomed Kuramagomedov, Kursk, Kurské nádraží, Kurt Zeitzler, Kuzma Petrov-Vodkin, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 – skupina E, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina B, Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina I, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2006 (UEFA) – skupina 3, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (UEFA) – skupina F, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 (CONCACAF), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 (UEFA), Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022, Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 (UEFA) – skupina H, Květen 2013, Květen 2019, Květoslav Bubeník, KVN-49, Kybartai, Kylian Mbappé, L-3 (ponorka), La Sylphide, Lachděnpochja, Lachta Centr, Lachtinsko-Pravoberežnaja (linka metra v Petrohradu), Ladislaus von Bortkiewicz, Ladislav Aloiz, Ladislav Rott, Ladislav Slovák, Ladislav Trakal, Ladožské jezero, Lady Macbeth Mcenského újezdu, Lady Macbeth Mcenského újezdu (povídka), Lansing, Lappeenranta, Laurence Steinhardt, Laureus World Sports Awards, Laurynas Stankevičius, Lavočkin LaGG-3, Lavr Georgijevič Kornilov, Lavrentij Alexejevič Zagoskin, Lazebník, Láska ke třem pomerančům, Léon Bakst, Léto (film, 2018), Lützow (1937), Le Havre, Lebeděv Lebeď XII, Ledový palác, Lejli a Medžnun (opera), Lenin (rozcestník), Leningrad (1966), Leningrad (hudební skupina), Leningrad (rozcestník), Leningradská aféra, Leningradská jaderná elektrárna II, Leningradská oblast, Leningradské nádraží, Leningradský kodex, Leningradsko-novgorodská operace, Lentvaris, Leo Borchard, Leo Ornstein, Leo von Klenze, Leon Boruński, Leon Malhomme, Leonhard Euler, Leonid Alexandrovič Vesnin, Leonid Gozman, Leonid Kantorovič, Leonid Kizim, Leonid Kubbel, Leonid Kulik, Leonid Nikolajevič Andrejev, Leonid Pavlovič Chlobystin, Leonid Rogozov, Leopold Andrian, Leopold Auer, Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky, Leopold Gudenus, Leopold I. Bádenský, Leopold Matyáš z Lambergu, Leopoldina Thunová, Lepidozamia peroffskyana, Lepidozamie, Lesní molo liniový zadní, Let Air Canada 143, Let Kogalymavia 9268, Let PLK 9560, Let US Airways 1549, Letecké nehody v Česku a Československu, Letiště Brno-Tuřany, Letiště Pulkovo, Letiště Tunošna, Lev Alexandrovič Mej, Lev Berg, Lev Davidovič Trockij, Lev Grigorjevič Dejč, Lev Gumiljov, Lev Kameněv, Lev Kiršner, Lev Michajlovič Galler, Lev Nikolajevič Tolstoj, Lev Rudněv, Lev Russov, Lev Sergejevič Těrmen, Lev Vladimirovič Ščerba, Lewis Carroll, Lexové z Aehrenthalu, LGBT historie v Rusku, LGBT práva v Rusku, Lišaj pupalkový, Liège (stanice metra v Paříži), Lichoslavl, Lida, Lidija Aleksejevna Čarská, Lidija Ponomarenko, Lidija Selichovová, Lidzija Marozavová, Lietuvos geležinkeliai, Liga mistrů UEFA 2013/2014 – základní skupiny, Liga mistrů UEFA 2021/2022, Liga mistrů UEFA 2021/2022 – skupinová fáze, Lilja, Lilli Promet, Lionel Messi, Listopad 2009, Litějný prospekt, Litevské velkoknížectví, Little Big, Ljubašivka, Ljubaň (město v Leningradské oblasti), Ljubov Dmitrijevna Bloková, Ljubov Popovová, Ljudmila Ivanovna Ainana, Ljudmila Kondraťjevová, Ljudmila Narusovová, Ljudmila Pavličenková, Ljudmila Ruděnková, Ljudmila Saveljevová, Ljukman Adams, LK-1, LM-2000, LM-99, Lockheed U-2, Lodějnoje Pole, Lojeŭ, Lokomotiva ČME3, Lokomotiva ČS200, Lola Voroninová, LOMO, Lomonosov, Lomonosov (město), Lomonosovský rajón, Lorraine-Dietrich, Los Angeles, Lotyšská hokejová reprezentace, Lou Andreas-Salomé, Louis Wagner, Louisa Adamsová, Louskáček (balet), Loutnista (Caravaggio), Louvre, LR Health & Beauty Systems, Lstivá Daredžan, Lu Čeng-siang, Lubomír Kafka, Lucile Grahnová, Ludmila Grossmannová Brodská, Ludmila V. Šrutová, Ludvík Bonaparte, Ludvík Fisher, Ludvík I. Hesenský, Ludvík Starhemberg, Ludvík Württemberský, Ludwig Karl Folliot de Crenneville, Ludwig Mies van der Rohe, Ludwig Minkus, Ludwig Moser, Ludwig van Beethoven, Ludwig von Brenner, Ludwik Geyer, Luga, Luisa Bádenská, Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830), Luisa Meklenbursko-Střelická, Luisa Pruská (1808–1870), Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (1756–1808), Lukáš Podpěra, LVS-97, Lyon, M-72, Maardu, Maďarská hokejová reprezentace, Madona Conestabile, Madona se svatým Josefem (Raffael), Madonna Litta, Magdaléna Rybáriková, Magnus Hirschfeld, Magomed Džafarov, Maják Seskar, Malaja Višera, Malakov, Malév, Mamija Dmitrijevič Orachelašvili, Maniža, Marc Chagall, Marek Bakoš, Marfa Matvejevna Apraksina, Marguerite Georges, Maria Guleghina, Maria Skobcova, Maria Szymanowska, Maria Vasiljevna Rerich, Marian Stanisław Abramowicz, Marian Zyndram-Kościałkowski, Mariana Sadovská, Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu, Marie Alexandrovna, Marie Alexandrovna Romanovová, Marie Šechtlová, Marie Červená, Marie Curie-Skłodowská, Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880), Marie Kalergi, Marie Kristina z Ditrichštejna, Marie Laudová, Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu, Marie Meklenbursko-Zvěřínská, Marie Nikiforová, Marie Nikolajevna, Marie Nikolajevna Ruská, Marie Omelčenková-Tymofijivá, Marie Pavlovna Ruská, Marie Pavlovna Ruská (1890–1958), Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská, Marie Sofie Dánská, Marie Vernadská, Marie Württemberská, Marie-Antoine Carême, Mariella Ahrensová, Mariinská vodní cesta, Mariinské divadlo, Marija Arkaďjevna Vjazemskaja, Marija Gusakovová, Marija Ivanovna Dolinová, Marija Jakovlevna Naryškinová, Marija Nikolajevna Kuzněcovová, Marija Prymačenko, Marija Voroncovová, Marina Mochnatkinová, Mariss Jansons, Marius Pasetti, Marius Petipa, Mark Antokolsky, Mark Natanson, Mark Tajmanov, Mark Vladimirovič Kabakov, Markian Popov, Marko Vovčok, Marná opatrnost, Marta Živná, Martin Ferdinand Chvátal, Martin Húska, Martin Klein (zápasník), Martin Lacis, Mary Gu, Maryna Zanevská, Masarykova (Plzeň), Matúš Kozáčik, Matej Bel, Matouš Béňa, Matrjoška, Matteo Berrettini, Matthäus Merian, Matus Bisnovat, Matvěj Matvějevič Gedenštrom, Matvěj Vasiljevič Zacharov, Matvej Petrovič Bronštejn, Matylda Bonaparte, Matylda Krzesiňská, Maud Allan, Maurice Béjart, Maurice de Hirsch, Maurice Janin, Mauzoleum, Maxim Dmitrijevič Šostakovič, Maxim Gorkij, Maxim Maximovič Kovalevskij, Maxim Maximovič Litvinov, Maxim Sokolov, Maxim Sozontovič Berezovskij, Maxim Sušinskij, Maxim Votinov, Maxime Dethomas, Maximilian de Beauharnais, Maxmilian von Merveldt, Mazepa (opera), Mášeňka, Mýtus o Usirovi, Měděný jezdec, Měděný jezdec (socha), Město zaslíbených, Město-hrdina, Městská hromadná doprava v Rusku, Mešadi Azizbekov, Medaile Za obranu Leningradu, Medium Soft, Medvežjegorsk, Melbourne, Melchior d'Hondecoeter, Memento Mori (počítačová hra), Memorial, Memoriál Valentina Granatkina, Mendelova polární stanice, Mercury City Tower, Metro (deník), Metro sovětského typu, Metro v Baku, Metro v Minsku, Metro v Nižním Novgorodě, Metro v Petrohradu, Metro v Tbilisi, Metropolita moskevský a celé Rusi, Mezinárodní botanický kongres, Mezinárodní bruslařská unie, Mezinárodní den proti homofobii a transfobii, Mezinárodní letiště Šarm aš-Šajch, Mezinárodní letiště Boryspil, Mezinárodní matematická olympiáda, Mezinárodní turnaj v ledním hokeji na počest 50. výročí VŘSR 1967, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1999/2000, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2002/2003, Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2016/2017, Mezolit, Michał Piaszczyński, Michael Romberg, Michaela Nosková, Michail Achmanov, Michail Alexandrovič Goltison, Michail Alexandrovič Romanov, Michail Andrejevič Šatelen, Michail Andrejevič Miloradovič, Michail Baryšnikov, Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, Michail Cvět, Michail Dmitrijevič Levašov, Michail Dmitrijevič Skobelev, Michail Gordějevič Drozdovskij, Michail Grigorievič Zemcov, Michail Ignaťjev, Michail Illarionovič Kutuzov, Michail Ivanovič Čigorin, Michail Ivanovič Glinka, Michail Jefimovič Katukov, Michail Jelgin, Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin, Michail Jurjevič Lermontov, Michail Kalatozov, Michail Kalinin, Michail Koškin, Michail Kovaljov, Michail Lomonosov, Michail Michajlovič Šemjakin, Michail Michajlovič Bachtin, Michail Michajlovič Fokin, Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov, Michail Michajlovič Romanov, Michail Michajlovič Speranskij, Michail Mjasnikovič, Michail Nikolajevič Ruský, Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolskij, Michail Osipovič Ejzenštejn, Michail Pavlovič Ruský, Michail Perchin, Michail Porečenkov, Michail Semjonovič Voroncov, Michail Spiridonovič Gvozděv, Michail Timofejevič Preobraženskij, Michail Tomskij, Michail Vasiljevič Alexejev, Michail Vasiljevič Něstěrov, Michail Vasiljevič Ostrogradskij, Michail Vrubel, Michail Zoščenko, Michajlovské divadlo, Michajlovský palác (rozcestník), Michajlovský zámek, Michal Antonín Kotler, Michal Baluďanský, Michal Loris-Melikov, Migraš ha-Rusim, Mikalojus Konstantinas Čiurlionis, Mike Conley, Mikuláš Esterházy z Galanty, Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Milan Knobloch, Milan Rastislav Štefánik, Milán, Milena Vukotić, Miliardu let před koncem světa, Milica Černohorská, Milij Alexejevič Balakirev, Milivoj Jambrišak, Miloslav Berka, Miloslav Verner, Minsko-mohylevská církevní provincie, Mirnyj (polární stanice), Miroslav Kůra, Miroslav Langer (klavírista), Miroslav Liberda, Miss Tourism Queen International, Missa solemnis (Beethoven), Mistr a Markétka (muzikál, 2014), Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji, Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji 1973, Mistrovství Evropy týmů v judu, Mistrovství Evropy v krasobruslení, Mistrovství Evropy v taekwondu, Mistrovství Evropy v zápasu, Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském, Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 1976, Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu, Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1976, Mistrovství Evropy ve fotbale 2020, Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina B, Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina E, Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – vyřazovací fáze, Mistrovství Evropy ve stolním tenise, Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2007, Mistrovství Evropy ve vzpírání, Mistrovství Sovětského svazu v šachu, Mistrovství světa jednotlivců na ledové ploché dráze, Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji, Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1974, Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1983, Mistrovství světa juniorů v lyžařském orientačním běhu, Mistrovství světa v šachu, Mistrovství světa v šachu žen, Mistrovství světa v šermu, Mistrovství světa v biatlonu 2015, Mistrovství světa v bojovém sambo, Mistrovství světa v házené žen 2005, Mistrovství světa v krasobruslení, Mistrovství světa v krasobruslení 1896, Mistrovství světa v ledním hokeji, Mistrovství světa v ledním hokeji 2000, Mistrovství světa v ledním hokeji 2016, Mistrovství světa v ledním hokeji 2023, Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů, Mistrovství světa v taekwondu, Mistrovství světa v zápasu sambo, Mistrovství světa ve fotbale 2018, Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2006, Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 1985, Mitrofan (Griňov), Mladá garda (opera), Mládežnická hokejová liga, Moše Aram, Mobilizace v Rusku (2022), Mocná hrstka, Moderní dějiny, Modest Iljič Čajkovskij, Modest Petrovič Musorgskij, Modrá divize, Modrý most (Petrohrad), Mogilev, Mohamed Salah, Mojsej Urickij, Moldavané, Mončegorsk, Mongolská lidová republika, Montenegro Airlines, Montevideo, Mordvinsko, Moritz Hermann Jacobi, Moritz Steinschneider, Moschino, Moskevská církevní provincie Matky Boží, Moskevský čas, Moskevský Kreml, Moskovsko-Petrogradskaja (linka metra v Petrohradu), Moskva, Most, Mrakodrap, Mstislav Rostropovič, MTB-82, Mumraj (divadelní hra), Murmansk, Murmanská železniční magistrála, Murmanská oblast, Muzeum, Muzeum českého granátu, Muzio Clementi, Mykola Jarošenko, Mykola Lysenko, Mykola Oleksijovyč Skrypnyk, Mykola Rudenko, Mys Farvel, Na cestě (dokumentární seriál), Nachum Nir, Naděžda Allilujevová, Naděžda Krupská, Naděžda Melniková-Papoušková, Naděžda Skardinová, Nadine Tasseel, Naissaar, Napoleonovo ruské tažení, Narevská vodní elektrárna, Narodnaja volja, Narva (rozcestník), Naryškinové, Naryškinské baroko, Natalena Koroleva, Natalia Gončarovová, Natalia Grigorjevna Jašvili, Natalia Vodianova, Natalija Jucharevová, Natalja Anťuchová, Natalja Bočinová, Natalja Kučinská, Natalja Sedychová, Natalja Smirnická, Natalja Vichljancevová, Natálie Alexejevna Ruská, Nathan Milstein, Navarin (1891), Národní archeologické muzeum (Athény), Národní galerie (Londýn), Národní jednota severočeská, Národní knihovna Běloruska, Národní technická univerzita Ukrajiny, Německá hokejová reprezentace do 20 let, Německo, Něva, Něvská zátoka, Něvský pětník, Něvský prospekt, Něvsko-Vasileostrovskaja (linka metra v Petrohradu), Neil Armstrong, Nejlepší TV (KHL), Nejsvětější synod, Nenad Zimonjić, Neofit (Něvodčikov), Neptun (planeta), Nessos, Nižegorodci, Nižnij Novgorod, Nice, Nicholas Grimshaw, Nick Mason's Saucerful of Secrets Tour 2018–2021, Nicolaas Henneman, Nicolai Hartmann, Nicolas de Staël, Nicolas-Joseph Maison, Nicolaus II. Bernoulli, Nikólaos Tompázis, Nikita Ivanovič Panin, Nikita Viťugov, Nikola Ivanov, Nikolai von Krüdener, Nikolaj Alexandrovič, Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov, Nikolaj Alexandrovič Menšutkin, Nikolaj Alexejevič Někrasov, Nikolaj Alexejevič Vozněsenskij, Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov, Nikolaj Andrejevič Vnukov, Nikolaj Andruščenko, Nikolaj Ťutčev, Nikolaj Berďajev, Nikolaj Brašman, Nikolaj Bucharin, Nikolaj Dmitrijevič Golicyn, Nikolaj Dolležal, Nikolaj Drozděckij, Nikolaj Filosofovič Ornatskij, Nikolaj Gavrilovič Černyševskij, Nikolaj Girenko, Nikolaj Ivanovič Ašinov, Nikolaj Ivanovič Bachmetěv, Nikolaj Ivanovič Bobrikov, Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij, Nikolaj Ježov, Nikolaj Judenič, Nikolaj Karlovič von Meck, Nikolaj Kedrov starší, Nikolaj Kibalčič, Nikolaj Konstantinovič Čerkasov, Nikolaj Konstantinovič Romanov, Nikolaj Kornějevič Čukovskij, Nikolaj Leskov, Nikolaj Losskij, Nikolaj Marr, Nikolaj Michajlovič Švernik, Nikolaj Michajlovič Karamzin, Nikolaj Michajlovič Romanov, Nikolaj Michajlovič Verzilin, Nikolaj Morozov, Nikolaj Někrasov, Nikolaj Nikolajevič Beketov, Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj, Nikolaj Nikolajevič Polikarpov, Nikolaj Nikolajevič Romanov, Nikolaj Nikolajevič Ruský, Nikolaj Nikolajevič Ryžkov, Nikolaj Nikolajevič Semjonov, Nikolaj Nikolajevič Zlatovratskij, Nikolaj Panin, Nikolaj Patrušev, Nikolaj Petrov (rychlobruslař), Nikolaj Petrovič Rezanov, Nikolaj Platonovič Ogarjov, Nikolaj Prževalskij, Nikolaj Pučkov, Nikolaj Rajevskij, Nikolaj Rysakov, Nikolaj Savvič Abaza, Nikolaj Sergejevič Korotkov, Nikolaj Stěpanovič Gumiljov, Nikolaj Terlecký, Nikolaj Valujev, Nikolaj Vasiljevič Basargin, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Nikolaj Vasiljevič Věreščagin, Nikolaj Vavilov, Nikolaus Wrede, Nikolskoje (Leningradská oblast), Nikon (Bogojavlenskij), Nina Berberová, Nina Seifertová-Šrutová, Nina Statkevičová, Ninel Kulagina, Noc na Lysé hoře, Nord Stream, Norge, Norská hokejová reprezentace do 20 let, Novaja Žizň, Novaja Ladoga, Nové muzeum, Nové spojení II, Novgorodská oblast, Novik (1911), Novosibirsk, Novyj Port, Nukuské muzeum umění, Občanská válka v Sýrii, Objekt 279, Obléhání Černihivu, Obležení Leningradu, Oblomov, Oblomov (film), Oblouk (Ostrava), Obrazárna, Obrázky z výstavy, Obuchovo (stanice metra v Petrohradu), Obyvatelstvo Ruska, Ochta, Oděská sovětská republika, Oddset Hockey Games 2013, Odkaz lovce tajgy, Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mehmetovi IV., Ohnivý kruh (opera), Okruh (územní jednotka), Oksana Akiňšina, Ole Tobias Olsen, Oleg Malevič, Oleg Protopopov, Oleg Salenko, Olejomalba, Olena Teliha, Oleněgorsk, Olga Alexandrovna Jurjevská, Olga Alexandrovna Ladyženská, Olga Alexandrovna Ruská, Olga Borisovna Lepešinská, Olga Jakovlevová, Olga Kaminerová, Olga Konstantinovna Romanovová, Olga Kurbanová, Olga Nikolajevna, Olga Nikolajevna Larionovová, Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892), Olga Pereťatko, Olga Skabejevová, Olga Smirnovová, Olga Valerianovna Palejová, Olimpiada Ivanovová, Oloněc, Oněgin (balet), Oněgin (film), Ondřej Černyšev, Ondřej Kadlec, Onfim, Operace Barbarossa, Operace Jiskra, Opočka, Opričník (opera), Opytnyj, Orša, Orchan Safarov, Orest Kiprenskij, Orfeus, Orjol (1902), Orlan-10, Orlovové, Osip Mandelštam, Osip Senkovskij, Oskar Luts, Oskar Nedbal, Oskar Rabin, Ostrov (Pskovská oblast), Ostrov Děkabristů, Ostrov Federace, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Otakar Červený, Otradnoje (Leningradská oblast), Otrava Sergeje a Julije Skripalových, Otto Černín, Otto Dix (hudební skupina), Otto Hieronimus, Otto Klemperer, Otto Nepomuk z Harrachu, Otto von Bismarck, Otto Walterskirchen, Ottorino Respighi, Oxid dusný, Oxxxymiron, Ozbrojené síly Ruské federace, Paříž východu, Pafnutij Lvovič Čebyšev, Paisij Veličkovskij, Paiste, Palác İshak Paşa, Palác Oranienbaum, Palácové náměstí v Petrohradu, Palembang, Paleozjorská vodní elektrárna, Palma il Vecchio, Památník Karla Marxe, Pamětní medaile 250. výročí Leningradu, Pamjať Azova (1888), Pandemie covidu-19 v Rusku, Panevropské koridory, Panoráma Obrana Sevastopolu, Paolo Pezzi, Paolo Veronese, Paradise Tour, Paris Bordone, Parlamentní volby v Rusku 2016, Parní lokomotiva Čerepanových, Parník filozofů, Pasquale Anfossi, Pattaya, Paul Belloni Du Chaillu, Paul Cohen, Paul Dirac, Paul Keres, Paul von Lilienfeld, Paul von Rennenkampf, Paulína Snopková, Pauls Mincs, Pavel (Kratirov), Pavel Alexandrovič, Pavel Alexandrovič Katenin, Pavel Antonovič Gromnickij, Pavel Durov, Pavel Dybenko, Pavel Fedotov, Pavel Florenskij, Pavel I. Ruský, Pavel Ivanovič Batov, Pavel Karađorđević, Pavel Matvějevič Olchin, Pavel Nikolajevič Jabločkov, Pavel Nikolajevič Jevdokimov, Pavel Osipovič Kovalevskij, Pavel Petrovič Čisťakov, Pavel Prudnikau, Pavel Semjonovič Žukov, Pavel Treťjakov, Pavel Vasiljevič Čičagov, Pavel Württemberský, Pavel Winternitz, Pavlína Württemberská (1800–1873), Pavlína Württemberská (1810–1856), Pavlohrad, Pavlovsk, Pax (mytologie), Půda a svoboda, Pēteris Stučka, Příběh dvou měst, Přímoří, Přímořský rajón (Petrohrad), Přípitek, Přítel lidu, Přechod Venuše, Pendolino, Peredvižnici, Pero Budmani, Perugino, Pestovo, Petěrburgskij tramvajno-mechaničeskij zavod, Peter Bartoš (1973), Peter Podhradský, Peter Simon Pallas, Peterbald, Petr (apoštol), Petr Adamec, Petr Alexandrovič Oldenburský, Petr Alexandrovič Pletňov, Petr Barna, Petr Biron, Petr Hirsch (poutník), Petr I. Veliký, Petr II. Ruský, Petr III. Ruský, Petr Iljič Čajkovskij, Petr Ivanovič Šumov, Petr Ivanovič Skipetrov, Petr Kropotkin, Petr Kučera (motocyklový závodník), Petr Nikolajevič Ruský, Petr Oldenburský (1812–1881), Petr Pavlásek, Petr Pavlovič Jeršov, Petr Pokorný (teolog), Petr Romanovič Bagration, Petr Zuska, Petraševci, Petrodvorec, Petrodvorec (palác), Petrohrad (rozcestník), Petrohradská hráz, Petrohradská smlouva, Petrohradská státní univerzita, Petrohradský sovět, Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů, Petropavlovsk, Petropavlovsk (1894), Petropavlovsk (1911), Petropavlovská pevnost, Petrozavodsk, Pierre Rode, Pietro Mascagni, Pikaljovo, Piknik (hudební skupina), Piková dáma (opera), Pimen (patriarcha moskevský), Pinchas Rutenberg, Pireus, Piskarjovský památný hřbitov, Pitirim Sorokin, Pjotr Bočkarjov, Pjotr Dmitrijevič Boborykin, Pjotr Durnovo, Pjotr Fjodorovič Anžu, Pjotr Ivanovič Šuvalov, Pjotr Nalič, Pjotr Nikolajevič Krasnov, Pjotr Nikolajevič Savickij, Pjotr Nikolajevič Wrangel, Pjotr Pavlenskij, Pjotr Stolypin, Pjotr Svidler, Pjotr Tokmakov, Pjotr Vasiljevič Nikitin, Pjotr Velikij, Plameny Paříže, Platon (Kulbusch), Plaveč (Drahouš), Plán 19, Plchovití, Plovdiv, Počátky pionýrského hnutí v Československu, Požár v klubu Chromaja lošaď, Požární sport, Poběda (hodinky), Podnebí Ruska, Podobizna, Podporožje, Podzimní maraton, Pohár Lokomotivu, Pohár PARI Premjer 2023, Pohár Společenství nezávislých států, Pohár vítězů pohárů v basketbalu mužů, Pohřebiště polských panovníků, Pohřebiště ruských panovníků, Pokračovací válka, Polina Semionovová, Politické zneužívání psychiatrie v SSSR, Poljarnyje Zori, Polská národní knihovna, Polská opera, Poltava (1911), Pompeo Batoni, Poor-Porog, Poplawští, Porcelán, Porkkala, Porto Alegre, Portrét (opera), Portrétní fotografie, Poslední adresa (projekt), Poslední komando, Pouť na Rus, Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii, Praha Masarykovo nádraží, Praskovja Fjodorovna Saltykovová, Pravda (noviny), Pravoslavná církev v Americe, Pravoslavný hřbitov (Olšany), Prezident Ruska, Prezidentské volby v Rusku 2018, Primitivismus, Primorsk (Leningradská oblast), Priozersk, Pripjat, Prisma (obchodní řetězec), Prodaná nevěsta, Prohlášení Českého komitétu zahraničního, Projekt 03160, Projekt 10750, Projekt 1134, Projekt 1135, Projekt 1144.2, Projekt 1208, Projekt 1232.2, Projekt 1240, Projekt 12700, Projekt 1559V, Projekt 20380, Projekt 20386, Projekt 205, Projekt 205PE, Projekt 21180, Projekt 21300, Projekt 22100, Projekt 22120, Projekt 22220, Projekt 22350, Projekt 22460, Projekt 22800, Projekt 23120, Projekt 23550, Projekt 30bis, Projekt 58, Projekt 611, Projekt 613, Projekt 615, Projekt 617, Projekt 671, Projekt 677 Lada, Projekt 705, Projekt 82, Projekt 941 Akula, Projekt 956 Saryč, Prokop Diviš, Prokop Maxa, Pronásledování gayů v Čečensku, Prosinec 2012, Prosinec 2014, Prosinec 2017, Prospekt Veteranov (stanice metra v Petrohradu), Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu, Protesty v Rusku (2011–2013), První balkánská válka, První bitva u Summy, První dělení Polska, První světová válka, První turkutský kaganát, Prvožraví, Pskov, Pskovská oblast, Puškin (město), Puškin (rozcestník), Puškinův dům, Puškinovo muzeum, Puella trio, Pueri gaudentes, Pulcova (planetka), Pulkovská hvězdárna, Pulkovské výšiny, Punt, Pustoška, Putinismus, Quartier de l'Europe, Québec, Quido z Thun-Hohensteinu, Radim Drejsl, Radziwillský letopis, Rafail Levickij, Rajko Nahtigal, Rakvere, Ramil Šejdajev, Rammstein Stadium Tour, Rammu, Raskolnikov (divadelní hra), Rauf & Faik, Raymond Poincaré, Raymonde de Laroche, Růžena Maturová, Ržev, Rēzekne, Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu, Rečnoj vokzal, Remedius Prutký, Repino, Revizor (film, 1933), Revizor (Gogol), RIA Novosti, Rišon le-Cijon, Richard Brinsley Sheridan, Richard Marner, Richard Onslow, 5. hrabě Onslow, Richard Wagner, Riga, Ripky, Risto Ryti, Rjurik (1892), Robert Daublebský ze Sternecku, Robert Egon Hein, Roberto Bolle, Rodina, Rodion Azarkhin, Roger Fenton, Rolandas Paksas, Roman Archutowski, Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg, Roman Isidorovič Kondratěnko, Roman Malinovskij, Roman Petrovič Romanov, Roman Safiullin, Roman Vishniac, Rome (stanice metra v Paříži), Ronald F. Inglehart, Ropná burza, Rose Bertin, Rosenthalovy děti, Rossija (1896), Rossijskije železnyje dorogi, Rossiya Airlines, Rostovské knížectví, Rotor s reaktivním pohonem, Rotterdam, Rudá armáda, Rudé náměstí, Rudolf Apponyi, Rudolf Ferdinand z Lobkowicz, Rudolf Khevenhüller-Metsch, Rudolf Koppitz, Rudolf Luskač, Rudolf Nurejev, Rudolf Raše, Rudolf Samojlovič, Rudolf Spielmann, Rudolf Tobias, Rudolf von Waldenfels, Rudolf Welsersheimb, Rukopis nalezený v Zaragoze, Rusalka (Dargomyžskij), Ruská akademie věd, Ruská armáda (1917), Ruská avantgarda, Ruská řeckokatolická církev, Ruská barevná bolonka, Ruská hokejová reprezentace, Ruská hudba, Ruská hudební matice, Ruská imperátorská koruna, Ruská invaze na Ukrajinu, Ruská kolonizace Ameriky, Ruská kuchyně, Ruská literatura, Ruská národní knihovna, Ruská občanská válka, Ruská opera, Ruská prozatímní vláda, Ruská republika, Ruská revoluce (1905), Ruská revoluce (1917), Ruská sága, Ruská státní knihovna, Ruská tenisová federace, Ruské carství, Ruské impérium, Ruský balet, Ruský kříž, Ruský rubl, Ruský zákon proti LGBT propagandě, Rusko, Rusko-Baltská vagónka, Rusko-osmanské války, Rusko-perská válka (1722–1723), Rusko-ukrajinská krize (2021–2022), Ruslan Gasymov, Russkoje radio, Russo-Balt, Rybackoje (stanice metra v Petrohradu), Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno, Rytíř na rozcestí, S. Ansky, S7 Airlines, Sacha Guitry, Sagallo, Sairme, Sakis Rouvas, Samantha Smithová, Samarský prapor, Sambo, Samuil Maršak, Samuil Moisejevič Majkapar, Saparmurat Nijazov, Sapsan, Sarepta na Volze, Sascha Schneider, Sasha Strunin, Satoši Išii, Saul Bellow, Sámové, Sára Chadímová, Série úmrtí ruských byznysmenů (2022), Sídliště Severní Terasa, Síla osudu, Scania, Scania PGRT, Schmitz Cargobull, Schwarzenbergové, Schwarzenberská hrobka (Domanín), Scope Logic, Sedm divů Ruska, Sedmiletá válka, Segeža, Seismograf, Selo, Semen Hulak-Artemovskyj, Semjon Byčkov, Semjon Iljič Bogdanov, Semjon Kožin, Semjon Michajlovič Buďonnyj, Semjon Zinovjevič Alapin, Senátní palác (Moskevský kreml), Serafimovský hřbitov, Seraphimite Church, Sergei Bortkiewicz, Sergej Alexandrovič Jesenin, Sergej Alexandrovič Romanov, Sergej Alexandrovič Trailin, Sergej Dmitrijev, Sergej Dovlatov, Sergej Dvorcevoj, Sergej Georgijevič Gorškov, Sergej Gerasimov, Sergej Ivanov, Sergej Ivanovič Beljavskij, Sergej Kameněv, Sergej Kavtaradze, Sergej Kolesnikov, Sergej Krikaljov, Sergej Libich, Sergej Lvovič Levickij, Sergej Michajlovič Ejzenštejn, Sergej Michajlovič Romanov, Sergej Mironovič Kirov, Sergej Movsesjan, Sergej Naryškin, Sergej Něčajev, Sergej Nikolajevič Lazarev, Sergej Pavlovič Fedotov, Sergej Prokofjev, Sergej Prokudin-Gorskij, Sergej Rachmaninov, Sergej Skripal, Sergej Sobolev, Sergej Suchoručenkov, Sergej Suslin, Sergej Timofejevič Aksakov, Sergej Vinogradskij, Sergej Witte, Sergej Zubatov, Sergij (Šein), Sergij (Ljapiděvskij), Sergij (patriarcha moskevský), Serhij Berďajev, Sertolovo, Sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 (2015), Sestroreck, Sevastopol, Sevastopol (1895), Severní dráha císaře Ferdinanda, Severní pól-1, Severodvinský kanál, Severomorsk, Severozápadní federální okruh, Severozápadní front (druhá světová válka), Seweryn Goszczyński, Seznam atentátů, Seznam českých exonym, Seznam českých mistrů světa, Seznam československých mistrů Evropy, Seznam školních stávek pro klima, Seznam baletů Adolpha Adama, Seznam dílů pořadu Osudové okamžiky, Seznam dílů pořadu Top Gear, Seznam diplomatických misí Itálie, Seznam historických zeměpisných názvů, Seznam hymen subjektů Ruské federace, Seznam kapel hrajících ska, Seznam leteckých nehod a incidentů v civilním letectví, Seznam leteckých nehod Českých aerolinií, Seznam lidí upálených jako kacíři, Seznam měst přejmenovaných ve 20. století, Seznam měst podle zeměpisné šířky, Seznam měst podle zeměpisné délky, Seznam měst s tramvajovým provozem, Seznam měst v Rusku, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – ženy, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – muži, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – sportovní dvojice, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – taneční páry, Seznam medailistů na mistrovství Evropy v rychlobruslení – víceboj, Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – sportovní dvojice, Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení mužů, Seznam medailistek na mistrovství Evropy v rychlobruslení – víceboj, Seznam minuskulních textů Nového zákona, Seznam nákupních ulic a čtvrtí v Evropě, Seznam národních knihoven, Seznam největších evropských stadionů podle kapacity, Seznam největších měst světa, Seznam největších měst v Evropě, Seznam nejvyšších budov světa, Seznam nejvyšších budov v Evropě, Seznam nejvyšších chrámových věží a zvonic v Evropě, Seznam osobností Horní Libchavy, Seznam papyrů Nového zákona, Seznam partnerských měst v Česku, Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku, Seznam podzemních drah, Seznam podzemních drah (chronologický), Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku, Seznam rychlobruslařských hal, Seznam sítí trolejbusové dopravy v Evropě, Seznam skladeb Alexandra Porfirjeviče Borodina, Seznam skladeb Giuseppa Verdiho, Seznam světového dědictví v Rusku, Seznam světových rekordů v plavání, Seznam Tizianových děl, Seznam unciálních textů Nového Zákona, Seznam vědeckých a technologických parků, Seznam vlajek subjektů Ruské federace, Seznam vojevůdců, Seznam zápasů české a finské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a italské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a japonské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a kanadské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a lotyšské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a norské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a ruské hokejové reprezentace, Seznam zápasů české a slovenské hokejové reprezentace, Seznam zápasů československé fotbalové reprezentace na LOH, Seznam zápasů slovenské a americké hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a české hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a běloruské hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a finské hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a francouzské hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a italské hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a kanadské hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a maďarské hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a německé hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a norské hokejové reprezentace, Seznam zápasů slovenské a rakouské hokejové reprezentace, Seznam zepelínů, Seznam znaků subjektů Ruské federace, Sherp, Sibiřský regionalismus, Silénos, Silk Way Rally, Silnice na Ukrajině, Silvie Hejlíková, Simeon (arcibiskup), Simon (Išunin), Sjasstroj, Sjednocený ruský stát, SK Slavia Praha 2018/2019, SKA Petrohrad, SKA-Neva, Skafandr a motýl, Skate of Mind, Sklárna v Harrachově, Skleník, Skok daleký, Skupina armád Don, Skupina armád Sever, Skupinový portrét, Skytské umění, Slancy, Slava (1903), Slovanská ústava, Slovenská akademie věd, Smartwings (obchodní značka), Smolenský luterský hřbitov, Smolný institut, Smolný klášter, Smrk Maximovičův, Smrt Ivana Iljiče, Sněhurka (opera), SodaStream, Sofa Landver, Sofie Razumovská, Sofija Sergejevna Trubeckaja, Sofja Kovalevská, Solcy, Solomon Michoels, Solomon Volkov, Solovecký tábor zvláštního určení, Somerset Gough-Calthorpe, Sonia Delaunay, Sonja Tajurskaja, Sosnovyj Bor, Souprava metra 81-717/714, Souprava metra NěVa, Souprava metra Slavutyč, Sovětská ústřední televize, Sovětská hokejová reprezentace do 20 let, Sovětské námořnictvo, Sovětsko-estonská smlouva z Tartu, Spaso-preobraženská katedrála (Nižnij Novgorod), Spiridon Drožžin, Splin, Spolek tří císařů, Sportovní komplex Jubilejnyj, Sports Illustrated Swimsuit Issue, Srpen 2007, SS-Totenkopfverbände, St. Petersburg, St. Petersburg Ladies Trophy, St. Petersburg Ladies Trophy 2016, St. Petersburg Ladies Trophy 2017, St. Petersburg Ladies Trophy 2018, St. Petersburg Ladies Trophy 2019, St. Petersburg Ladies Trophy 2020, St. Petersburg Ladies Trophy 2021, St. Petersburg Ladies Trophy 2022, St. Petersburg Open, St. Petersburg Open 2008, St. Petersburg Open 2009, St. Petersburg Open 2010, St. Petersburg Open 2011, St. Petersburg Open 2012, St. Petersburg Open 2013, St. Petersburg Open 2015, St. Petersburg Open 2016, St. Petersburg Open 2017, St. Petersburg Open 2018, St. Petersburg Open 2019, St. Petersburg Open 2020, St. Petersburg Open 2021, Stadionové, Stalinova linie, Stanice metra, Stanice metra petrohradského typu, Stanisław Moniuszko, Stanislav Grigorjevič Blizňuk, Stanislav II. August Poniatowski, Stanislav Konstantinovič Smirnov, Stanislav Kosior, Stanislav Luněv, Stanislovas Narutavičius, Stará pinakotéka, Staré číslování evropských mezinárodních silnic, Starica, Státní duma Ruského impéria, Státní poznávací značky v Rusku, Státní ruské muzeum, Stěpan Gavrilovič Malygin, Stěpan Voinovič Muravjov, Střevlík kožitý, Stendal, Stepan Tymošenko, Strana růstu, Strategie-31, Stroganovové, Studie v šarlatové, Suchoj Superjet 100, Suojarvi (město), Suomenlinna, Super six, Super six 2005, Super six 2006, Super six 2007, Super six 2008, Suprematismus, Suzuki Grand Vitara (2005), Svatba Mikuláše II. a Alexandry Fjodorovny, Svatopluk Koníček, Svaz evangelicko-luterských církví, Světlana Bolšakovová, Světlana Kuzněcovová, Světlana Medveděvová, Světlana Pospelovová, Světlana Zacharovová, Světogorsk, Světové dědictví, Světové rekordy v atletice, Světový pohár v běhu na lyžích 1987/1988, Světový pohár v ledním hokeji 2016, Svoboda Bačvarovová, Sweden Hockey Games 2017, Sykesova–Picotova dohoda, Symfonie č. 7 (Šostakovič), Taťána Alexandrovna Jusupovová, Taťána Ščelkanovová, Taťána Ščepkinová-Kuperniková, Taťána Nikolajevna, Taťjana Anisimovová, Taťjana Grigorjevová, Taťjana Kazankinová, Taťjana Samojlovová, Taťjana Tolstá, Tabula Rogeriana, Tadeusz Ajdukiewicz, Tadeusz Kościuszko, Tadeusz Kondrusiewicz, Tagir Chajbulajev, Taisija Čenčiková, Tallinn, Tamara de Lempicka, Tamara Platonovna Karsavinová, Tamara Rylovová, Tamara Samsonovová, Tamara Tyškevičová, Tanec (Matisse), Tanz der Vampire, Tapa Čermojev, Taras Ševčenko, Tataři, Tatarstán, Tatra T2, Tatyana McFaddenová, Tauridský palác, Tazovská zátoka, Táňa Savičevová, Třída Ščuka, Třída Žemčug, Třída Čapajev, Třída Bogatyr, Třída Emir Bucharskij, Třída General-Admiral, Třída Gněvnyj, Třída Komandarm Fedko, Třída Krečet, Třída Kronštadt, Třída Leningrad, Třída M (1933), Třída P (1934), Třída Pallada, Třída Petropavlovsk, Třída Sovětskij Sojuz, Třída Talwar, Třída Tverdyj, TBM, Tea Donguzašviliová, Tegu, Tel Aviv Open, Teleradio-Moldova, Teodor Leszetycki, Teofilius Matulionis, Teresa Saporitiová, Tereza Meklenbursko-Střelická, Tereza Petrovna Oldenburská, Tereza Stolzová, Terezie Herbersteinová, Terry Riley, The Art in Heaven Concert, The Blacksmith's Shop, The Circus Starring: Britney Spears, The Dark Side of the Moon Live, The Delta Machine Tour, The Holy Devil (Rasputin), The Singles Tour, The St. Petersburg Times, The Underground Youth, The Wall Live (turné), The White Crow, Theodor Hejda, Theodor Hordt, Theodor Tomášek, Thomas de Keyser, Thomas Johansson, Thongloun Sisoulith, Thun-Hohensteinové, Tichon (patriarcha moskevský), Tichvin, Tichvinský hřbitov, Tichvinský kanál, Tigran Petrosjan, Tim Cook, Timofej Michajlov, Tirpitz (1939), Tituly a vyznamenání Vladimira Putina, Tobolský kreml, Tomáš Špidlík, Tomáš Garrigue Masaryk, Tomáš Hubočan, Tommaso Traetta, Tommy Robinson (aktivista), Topozero, Toržok, Torpédoborec typu 052B, Tosca, Tosno, Trajekt, Tramvajová doprava v Bijsku, Tramvajová doprava v Kolomně, Tramvajová doprava v Moskvě, Tramvajová doprava v Osinnikách, Tramvajová doprava v Petrohradu, Tramvajová doprava v Tule, Transaero, Transsibiřská magistrála, Trojicko-sergijevská lávra, Trolejbusová doprava v Moskvě, Trolza-5265 Megapolis, Tupolev Tu-104, Tupolev Tu-124, Turek (stroj), Turkestánské album, Turkmenistan Airlines, Turku, Tutu (balet), TVEL, Tver, Tverská jaderná elektrárna, Tverská oblast, Tverská ulice, Uchazeči o pořádání olympijských her, Uchta (město), Ukrajinská lidová republika, Ukrajinská literatura, Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka, Ukrajinská opera, Ukrajinská válka za nezávislost, Ukrajinské národní obrození, Ulrich Salchow, Umírající Gal, Umberto Boccioni, United Buddy Bears, Ural (SSV-33), Urgan, Urszula Ledóchowska, Urup (ostrov), Usť-Luga, Utkání hvězd KHL, UVB-76, Uzbecká hokejová reprezentace, V SSSR není sex, V studni, V. Volodarskij, Važa Pšavela, Valdajský klub, Valentin Alexandrovič Kamenskij, Valentin Alexandrovič Serov, Valentin Borejko, Valentin Gluško, Valentin Pikul, Valentin Prolat, Valentin Tarakanov, Valentina Borisenková, Valentina Ivanovna Antonova, Valentina Jurinová, Valentina Litujevová, Valentina Matvijenková, Valerian Kujbyšev, Valerij Čkalov, Valerij Brošin, Valerij Gergijev, Valerij Rožděstvenskij, Varvara Turkestanová, Vasilevskij, Vasilij Aksjonov, Vasilij Alexejevič Bilbasov, Vasilij Andrejevič Žukovskij, Vasilij Andrejevič Tropinin, Vasilij Dmitrijevič Polenov, Vasilij Ivanovič Surikov, Vasilij Jakovlevič Čičagov, Vasilij Konstantinovič Bljucher, Vasilij Lomonosov, Vasilij Maximovič Maximov, Vasilij Němčinov, Vasilij Perov, Vasilij Petrovič Petrov, Vasilij Petrovič Stasov, Vasilij Rozanov, Vasilij Slesarjev, Vasilij Vasiljevič Dokučajev, Vasilij Vasiljevič Prončiščev, Vasilij Vasiljevič Věreščagin, Vasilij Vladimirovič Petrov, Vasilij Zeňkovskij, Vasiljevský ostrov, Vaslav Nijinsky, Vatroslav Jagić, Václav Fiala (ilustrátor), Václav Flajšhans, Václav Magid, Václav Pichl, Václav Suk, Václav Vondřich, Václav Voskovec, Všeruská hokejová liga, Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu, Vítězslav Mácha, Východní Evropa, Východní fronta (druhá světová válka), Východoevropská rovina, Vývoj světového rekordu v běhu na 1500 metrů, Věž Federace, Věžičky, Věra Komisovová, Věra Konstantinovna Romanovová, Věra Zasuličová, Večery s panem Dvojníkem, Vedem, Velemir Chlebnikov, Veliký Novgorod, Velká severní expedice, Velké divadlo (rozcestník), Velký kremelský palác, Velký Zlatoúst, Veniamin (Kazanskij), Venjamin Josifovič Flejšman, Venus Genetrix, Vesna (Rusko), Vesnické křížové procesí na Velikonoce, Vesnický okres, Vicente Martín y Soler, Victor Massé, Viktor An, Viktor Šenderovič, Viktor Šklovskij, Viktor Ždanovič, Viktor Claesson, Viktor Coj, Viktor Dubský z Třebomyslic, Viktor Fajnberg, Viktor Iljin, Viktor Ivanovič Močulskij, Viktor Korčnoj, Viktor Kosenko, Viktor Novožilov, Viktor Suslin (veslař), Viktor Trast, Viktor Trkal, Viktor Zolotov, Viktor Zubkov, Viktorie Bádenská, Viktorie Melita Sasko-Koburská, Viktorija Golubicová, Viktorija Kamenská, Viktorija Tokarevová, Vilém Bádenský (1829–1897), Vilém I. Württemberský, Vilém Pruský (1783–1851), Vilém Zemánek, Vilemína Luisa Hesensko-Darmstadtská, Vilemína Pruská (1774–1837), Vincenc Červinka, Vincenc Strouhal, Vincenzo Florio, Vincenzo Manfredini, Vissarion Grigorjevič Bělinskij, Vitalij Bianki, Vitalij Milonov, Vitalij Mutko, Vitebsk, Vitus Bering, Vjačeslav Ivanov (spisovatel), Vjačeslav Malafejev, Vjačeslav Menžinskij, Vjačeslav von Pleve, Vjačeslav Zajcev, VK (sociální síť), Vladimír Alexandrovič Ruský, Vladimír Šokorov, Vladimír Dmitrijevič Mendělejev, Vladimír Gamza, Vladimír Hejmovský, Vladimír Jindřich Bufka, Vladimír Kirillovič Ruský, Vladimír Litvaj, Vladimír Morávek, Vladimír Vašíček, Vladimír Vladimírovič von Meck, Vladimírský chrám, Vladimir (Blagorazumov), Vladimir Aïtoff, Vladimir Afanasjevič Obručev, Vladimir Alexandrovič Fok, Vladimir Alexandrovič Sollogub, Vladimir Andrejevič Stěklov, Vladimir Atlantov, Vladimir Šatalov, Vladimir Bonč-Brujevič, Vladimir Burcev, Vladimir Džanibekov, Vladimir Dmitrijevič Nabokov, Vladimir Filippovič Tribuc, Vladimir Fjodorovič Odojevskij, Vladimir Frolov, Vladimir Galaktionovič Korolenko, Vladimir Grigorjevič Fjodorov, Vladimir Horowitz, Vladimir Iljič Lenin, Vladimir Ivanovič Němcov, Vladimir Jakovlevič Propp, Vladimir Klavdijevič Arseňjev, Vladimir Michajlovič Bechtěrev, Vladimir Mitrofanovič Puriškevič, Vladimir Mjasiščev, Vladimir Nabokov, Vladimir Pokatajev, Vladimir Putin, Vladimir Salnikov, Vladimir Sergejevič Solovjov, Vladimir Sofronickij, Vladimir Uchov, Vladimir Vasiljevič Kurasov, Vladimir Vasiljevič Stasov, Vladimir Venijaminovič Popov, Vladimir Zvorykin, Vladivostok, Vladlen Tatarskij, Vlado Ríša, Vlajka Petrohradu, Vlajka Společenství nezávislých států, Vlastimil Harapes, Vnitřněměstské území města federativního významu, Vodka, Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I, Vodní elektrárna na řece Nygri, Vodní elektrárny v Rusku, Vojenská přehlídka na Rudém náměstí (2015), Vojenské vzdušné síly Ruské federace, Vojna (skupina), Vojta Mádlo, Vojtěch Hlaváč, Volžská vodní elektrárna, Volžsko-baltská vodní cesta, Volchov (město), Volchovská vodní elektrárna, Volchovský front, Volha (automobil), Volin, Volksdeutsche Mittelstelle, Volodymyr Vladko, Vologda, Volok, Volosovo, Voroněž, Votština, Votové, Vsevoložsk, Vsevolod Emiljevič Mejerchold, Vsevolod Michajlovič Garšin, Vyšněvolocký kanál, Vyšnij Voločok, Vyborg, Vygozero, Vysock, Vysokorychlostní trať, Vysokorychlostní vlak, Wagnerova skupina, Walkie (rapper), Walter Gotschke, Warcraft Adventures: Lord of the Clans, Władysław Anders, Władysław Raczkiewicz, Włodzimierz Perzyński, Włodzimierz Spasowicz, Wiki miluje památky, Wiktor Gomulicki, Wiktor Thommée, Wilhelm Steinitz, Wilhelm von Leeb, Wilhelm von Mirbach-Harff, Willgodt Theophil Odhner, William Carrick, William Cathcart, 1. hrabě Cathcart, William Cavendish, 6. vévoda z Devonshiru, William Hallowes Miller, William Hodges, WISHES, Witold Wojtkiewicz, Wladimir Köppen, WTA 500, WTA Finals 2019, WTA Premier Tournaments, WTA Tour 2016, WTA Tour 2017, WTA Tour 2018, WTA Tour 2019, WTA Tour 2020, WTA Tour 2021, WTA Tour 2022, Xenie Alexandrovna, Xenie Petrohradská, Xenie Petrović-Njegoš, Xenija Alexandrovna Rappoportová, Xenija Sobčaková, Xherdan Shaqiri, YIT, Yul Brynner, Za obzorem čeká svět, Zachar Borisovič Vulich, Zahraniční vztahy Španělska, Zahraniční vztahy Česka, Zahraniční vztahy Itálie, Zaida Ben-Yusufová, Zajatá, Zajatci ledu a noci, Zaječí ostrov (Petrohrad), Zalman Šazar, Zamilovaný ďábel, Zapoljarnyj, Zapomeňte na Hérostrata!, Zaporižžja (U-01), Zatoulaná píseň, Zavraždění carské rodiny, Září 2013, Září 2014, Základní poledník, Zámek (stavba), Západní vojenský okruh Ruské federace, Zápas o titul mistryně světa v šachu 1953, Zápisky z podzemí, Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi, Záporožec za Dunajem, Zóna osídlení, Zbrojnice (Drážďany), Zdeněk Chára, Zdeněk Merta, Zdenka Janáčková, Zelená alternativa, Zelenogorsk (Petrohrad), Země světa (časopis), Zenit (stanice metra v Petrohradu), Zichy z Vaszonykeö, Zigmund Glaser, ZIL, Zimní palác, Zimní spartakiáda národů SSSR 1962, Zimní spartakiáda národů SSSR 1966, Zimní spartakiáda národů SSSR 1974, Zimní spartakiáda národů SSSR 1978, Zimní válka, Zinaida Ivanovna Jusupovová, Zinaida Jevgeněvna Serebrjakova, Zinaida Nikolajevna Gippiusová, Zinaida Portnova, Zinovij Petrovič Rožestvenskij, ZiU-5, Zlato Rýna, Zločin a trest, Znak Petrohradu, Zobcový sloup, Zvjozdnaja (stanice metra v Petrohradu), 1. prosinec, 1. tanková divize (Wehrmacht), 10. říjen, 101. kilometr, 11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“, 12. březen, 122mm houfnice D-30, 14. leden, 15. granátnická divize SS (1. lotyšská), 16. říjen, 16. duben, 1703, 1712, 1723, 1762, 1782, 18. století, 1836, 1837, 1848, 1868, 1869, 1889 ve fotografii, 1890 v letectví, 1892, 19. listopad, 1907 v hudbě, 1920, 1924, 1930, 1937, 1939, 1941, 1944, 1945, 1955 v hudbě, 1957, 1977 v dopravě, 1979 v dopravě, 2. pobaltský front, 20. století, 2000, 2016, 2017, 22. leden, 23. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nederland“, 25. leden, 27. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Langemarck“ (1. vlámská), 27. duben, 27. květen, 27. leden, 3. červen, 32. summit G8, 4. divize tankových granátníků SS „SS-Polizei“, 50 let Pobedy, 58. pěší divize (Wehrmacht), 6. brigáda námořní pěchoty Baltského loďstva, 61 Cygni, 76mm tankový kanón M1940 F-34, 8. únor. Rozbalte index (3647 více) » « Zmenšit index

A Bigger Bang Tour

A Bigger Bang Tour bylo koncertní turné britské rockové skupiny The Rolling Stones které sloužilo jako propagace studiového alba A Bigger Bang.

Nový!!: Petrohrad a A Bigger Bang Tour · Vidět víc »

Abram Archipov

Abram Jefimovič Archipov (– 25. září 1930) byl ruský realistický umělec, člen uměleckých kolektivů Peredvižniků a Světa umění.

Nový!!: Petrohrad a Abram Archipov · Vidět víc »

Abram Ioffe

Abram Fjodorovič Ioffe (psáno též Joffe; rusky Абрам Фёдорович Иоффе; 17.(jul.) / 29.(greg.) října 1880, Romny – 14. října 1960, Leningrad) byl ruský fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Abram Ioffe · Vidět víc »

AC Milán 2012/2013

Tento článek se podrobně zabývá událostmi ve fotbalovém klubu AC Milán v sezoně 2012/13 a jeho působení v nejvyšší lize, domácího poháru a v Liga mistrů UEFA.

Nový!!: Petrohrad a AC Milán 2012/2013 · Vidět víc »

Achmat Kadyrov

Achmat Abdulchamidovič Kadyrov (23. srpna 1951, Karaganda, Kazašská SSR – 9. května 2004, Groznyj) byl čečenský prezident a hlavní muftí, otec čečenského bojovníka a prezidenta Ramzana Kadyrova.

Nový!!: Petrohrad a Achmat Kadyrov · Vidět víc »

Adam Chmielowski

Adam Hilary Bernard Chmielowski, také známý jako Svatý Albert Chmielowski nebo Svatý bratr Albert (20. srpna‎‎ ‎‎1845‎‎ ‎‎Igołomia ‎‎– ‎‎25‎‎. prosince ‎‎1916 ‎‎Krakov‎‎) ‎‎byl polský řeholník, františkánský‎‎ ‎‎mnich‎‎‎‎‎, ‎‎malíř‎‎, ‎‎světec‎‎ ‎‎katolické církve‎‎, známý pro svou obětavou práci pro chudé a bezdomovce‎.

Nový!!: Petrohrad a Adam Chmielowski · Vidět víc »

Adam Jerzy Czartoryski

Adam Jerzy Czartoryski Adam Jerzy Czartoryski (14. ledna 1770, Varšava, Polsko – 15. července 1861, Montfermeil, Francie) byl polský kníže, ruský ministr zahraničních věcí (1804–1806), senátor Kongresového Polska (1815), předseda polské Národní vlády (1831), předseda senátu, spisovatel, básník, mecenáš umění a kultury, nositel Řádu bílé orlice (1815).

Nový!!: Petrohrad a Adam Jerzy Czartoryski · Vidět víc »

Adam Lambert

Adam Mitchel Lambert (* 29. ledna 1982 Indianapolis, Indiana) je americký zpěvák, textař a divadelní herec.

Nový!!: Petrohrad a Adam Lambert · Vidět víc »

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz (24. prosince 1798 – 26. listopadu 1855) byl polský spisovatel, představitel polského romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Adam Mickiewicz · Vidět víc »

Adana

Adana je páté největší turecké město.

Nový!!: Petrohrad a Adana · Vidět víc »

Adónis

Adónis (řecky Άδωνις, latinsky Adonis) je v řecké mytologii syn kyperského krále Kinyra a jeho dcery Myrrhy.

Nový!!: Petrohrad a Adónis · Vidět víc »

Admiral Makarov (fregata)

Admiral Makarov je fregata třídy Projekt 11356 ve službě námořnictva Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Admiral Makarov (fregata) · Vidět víc »

Admiral Nachimov (1885)

Admiral Nachimov byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Admiral Nachimov (1885) · Vidět víc »

Admiralita (Petrohrad)

Budova admirality (rusky Адмиралте́йство) patří k pozoruhodnostem města na Něvském prospektu v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Admiralita (Petrohrad) · Vidět víc »

Admiralitní kolegium

Budova Admiralitního kolegia v Petrohradě. Admiralitní kolegium (bylo nejvyšším administrativním orgánem ruského carského námořnictva v letech 1718–1827.

Nový!!: Petrohrad a Admiralitní kolegium · Vidět víc »

Adolf Abramovič Joffe

Adolf Abramovič Joffe (22. října 1883 Simferopol – 16. listopadu (některé zdroje udávají 17. listopadu) 1927 Moskva) byl ruský revolucionář, sovětský politik a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Adolf Abramovič Joffe · Vidět víc »

Adolf Echtler

Adolf Echtler (5. května 1843 Gdaňsk – 23. září 1914 Mnichov) byl německý žánrový malíř.

Nový!!: Petrohrad a Adolf Echtler · Vidět víc »

Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický

Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický (Jiří Adolf Fridrich Viktor Arnošt Adalbert Gustav Vilém Wellington; 22. července 1848, Neustrelitz – 11. června 1914, Berlín) byl od roku 1904 meklenbursko-střelickým velkovévodou.

Nový!!: Petrohrad a Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »

Adolf Hoffmeister

Adolf Hoffmeister (15. srpna 1902 Praha – 24. července 1973 Říčky) byl český spisovatel, publicista, dramatik, malíř, kreslíř, scénograf, karikaturista, překladatel, diplomat, právník, vysokoškolský profesor a cestovatel.

Nový!!: Petrohrad a Adolf Hoffmeister · Vidět víc »

Adolf Josef ze Schwarzenbergu

Adolf Josef Jan Eduard kníže ze Schwarzenbergu (německy Adolf Josef Johann Eduard Fürst zu Schwarzenberg, 18. března 1832 Vídeň – 5. října 1914 Libějovice) byl český šlechtic z rodu Schwarzenbergů, představitel tzv.

Nový!!: Petrohrad a Adolf Josef ze Schwarzenbergu · Vidět víc »

Adolf Terschak

Adolf Terschak, známý též jako Adolf Teršák (6. dubna 1832 Praha - 3. října 1901 Vratislav), byl český flétnový virtuos a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Adolf Terschak · Vidět víc »

Adolphe Adam

Adolphe-Charles Adam (24. července 1803 Paříž – 3. května 1856 Paříž) byl francouzský hudební skladatel a kritik.

Nový!!: Petrohrad a Adolphe Adam · Vidět víc »

Aeneida (opera)

Aeneida (v ukrajinském originále) je opera-travestie ukrajinského skladatele Mykoly Lysenka ve třech jednáních z roku 1910.

Nový!!: Petrohrad a Aeneida (opera) · Vidět víc »

Aernout van der Neer

''Krajina s větrným mlýnem'' (1647-49) Aernout van der Neer (kol. 1603 Amsterdam – 9. listopadu 1677 Amsterdam), obvykle nazývaný Aert nebo Artus, byl nizozemský malíř, krajinář 17. století.

Nový!!: Petrohrad a Aernout van der Neer · Vidět víc »

Afanasij Fedotovič Šestakov

Afanasij Fedotovič Šestakov (1677 Jakutsk - 25. březen 1730) byl kozácký ataman a ruský průzkumník.

Nový!!: Petrohrad a Afanasij Fedotovič Šestakov · Vidět víc »

Agapit (Taube)

Svatý Agapit (světským jménem: baron Michail Michajlovič von Taube, rusky: Михаи́л Миха́йлович фон Та́убе; 4. listopadu 1894, Gatčina – 18. července 1936, Orel) byl ruský pravoslavný monach.

Nový!!: Petrohrad a Agapit (Taube) · Vidět víc »

Agentura pro výzkum internetu

Sídlo v Petrohradu Agentura pro výzkum internetu (zkracováno IRA) je ruská firma sídlící v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Agentura pro výzkum internetu · Vidět víc »

Agrippina Vaganová

Agrippina Jakovlevna Vaganová (26. června 1879 Petrohrad – 5. listopadu 1951 Leningrad) byla sovětská a ruská učitelka baletu, která vyvinula tzv.

Nový!!: Petrohrad a Agrippina Vaganová · Vidět víc »

Agrofyzika

Agrofyzika je relativně málo známá vědní disciplína na hranici mezi fyzikou a agronomií.

Nový!!: Petrohrad a Agrofyzika · Vidět víc »

Ahmet Tevfik Paša

Ahmet Tevfik Paša (osmanskou turečtinou: احمد توفیق پاشا‎‎; 11. února 1845, Konstantinopol – 8. října 1936, Istanbul) po zákonu o příjmení (1934) Ahmet Tevfik Okday, byl osmanský státník krymsko-tatrského původu.

Nový!!: Petrohrad a Ahmet Tevfik Paša · Vidět víc »

Aida Garifullinová

Aida Garifullinová, rusky: Аида Эмилевна Гарифуллина, Aida Emilevna Garifullina (* 30. září 1987 Kazaň) je ruská operní pěvkyně – sopranistka tatarského původu, která účinkovala v petrohradském Mariinském divadle.

Nový!!: Petrohrad a Aida Garifullinová · Vidět víc »

Aigel

Aigel nebo AIGEL (často stylizované velkými písmeny; rusky: АИГЕЛ) je ruské elektronické hip-hopové duo, které tvoří Ajgel Gajsina, básnířka z tatarského města Naberežnyje Čelny, a Ilja Baramija, hudebník z Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Aigel · Vidět víc »

Akademičeskaja (stanice metra v Petrohradu)

Akademičeskaja je stanice petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Akademičeskaja (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Akademik Lomonosov

Akademik Lomonosov (rusky Академик Ломоносов) je ruská jaderná elektrárna umístěná na lodi, lze ji tedy dle potřeby přemisťovat.

Nový!!: Petrohrad a Akademik Lomonosov · Vidět víc »

Akvárium (hudební skupina)

Akvárium je převážně rocková skupina působící od roku 1972 v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Akvárium (hudební skupina) · Vidět víc »

Al-Idrísí

Abu Abd Alláh Muhammad al-Idrísí al-Kurtubí al-Hasaní as-Sabtí či jednoduše al-Idrísí (1100–1165/1166) byl andaluský geograf, kartograf, egyptolog a cestovatel, který žil a pracoval na Sicílii na dvoře krále Rogera II. Sicilského.

Nový!!: Petrohrad a Al-Idrísí · Vidět víc »

Alírezá Faghání

Alírezá Faghání (* 21. března 1978) je íránský fotbalový rozhodčí, který několik sezón působil v Pro League Perského zálivu a od roku 2008 je na seznamu FIFA.

Nový!!: Petrohrad a Alírezá Faghání · Vidět víc »

Alžběta Anhaltská

Alžběta Anhaltská (7. září 1857 – 20. července 1933) byla sňatkem s Adolfem Fridrichem V. v letech 1904 až 1914 meklenbursko-střelickou velkovévodkyní.

Nový!!: Petrohrad a Alžběta Anhaltská · Vidět víc »

Alžběta Žofie Braniborská

Alžběta Žofie Braniborská (5. dubna 1674, Cölln – 22. listopadu 1748, Römhild) byla sňatkem s Fridrichem Kazimírem Kettlerem kuronskou vévodkyní, sňatkem s Kristiánem Arnoštem braniborsko-bayreuthskou markraběnkou a sňatkem s Arnoštem Ludvíkem I. sasko-meiningenskou vévodkyní.

Nový!!: Petrohrad a Alžběta Žofie Braniborská · Vidět víc »

Alžběta Michajlovna Ruská

Alžběta Michajlovna Ruská (26. května 1826, Moskva – 28. ledna 1845, Wiesbaden) byla druhou dcerou ruského velkoknížete Michaila Pavloviče a Šarloty Württemberské, která po konverzi k pravoslaví přijala jméno Elena Pavlovna.

Nový!!: Petrohrad a Alžběta Michajlovna Ruská · Vidět víc »

Alžběta Ruská

Svatá Alžběta Ruská (původně Alžběta Hesensko-Darmstadtská, 1. listopadu 1864 – 18. července 1918, v lomu nedaleko Alapajevska) byla původem hesenská princezna, sňatkem ruská velkokněžna a posléze řeholnice, jež byla pro svůj život a mučednickou smrt od roku 1992 kanonizována ruskou pravoslavnou církví.

Nový!!: Petrohrad a Alžběta Ruská · Vidět víc »

Alban Berg

Alban Berg (9. února 1885, Vídeň – 24. prosince 1935 tamtéž) byl rakouský hudební skladatel, klavírista a jeden z největších představitelů hudby 20. století, příslušník Druhé vídeňské školy.

Nový!!: Petrohrad a Alban Berg · Vidět víc »

Albert Edelfelt

Albert Gustaf Aristides Edelfelt (21. července 1854 Porvoo – 18. srpna 1905 Porvoo) byl finský malíř, představitel realismu.

Nový!!: Petrohrad a Albert Edelfelt · Vidět víc »

Albert I. Monacký

Albert I. Monacký (Albert Honoré Charles Grimaldi; 13. listopadu 1848 Paříž – 26. června 1922 tamtéž) byl od roku 1889 až do své smrti vládnoucí kníže Monaka.

Nový!!: Petrohrad a Albert I. Monacký · Vidět víc »

Albert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein

Albert hrabě Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein (Albert Viktor Julius Josef Michael Graf von Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly; 5. září 1861 Lvov – 15. června 1945 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat původem z francouzského rodu Mensdorff-Pouilly, který vlastnil rozsáhlé majetky na Moravě a v Čechách.

Nový!!: Petrohrad a Albert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein · Vidět víc »

Alberto Vojtěch Frič

Alberto Vojtěch Frič (8. září 1882 Praha farnost při kostele sv.Štěpána na Novám Městě pražském – 4. prosince 1944 Praha) byl český etnograf, cestovatel, botanik, fotograf, novinář a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Alberto Vojtěch Frič · Vidět víc »

Aleko

Aleko je kompletní opera od Sergeje Rachmaninova.

Nový!!: Petrohrad a Aleko · Vidět víc »

Aleksander Kakowski

Aleksander kardinál Kakowski (5. února 1862, Dębiny, Mazovské vojvodství – 30. prosince 1938, Varšava) byl polský římskokatolický duchovní, od roku 1913 arcibiskup varšavský, v letech 1925–1938 primas Království Polského a posléze kardinál-kněz.

Nový!!: Petrohrad a Aleksander Kakowski · Vidět víc »

Aleksandrs Grīns

Aleksandrs Grīns (pravé jméno Jēkabs Grīns, 15. srpna 1895 – 25. prosince 1941 Astrachaň) byl lotyšský spisovatel, překladatel a důstojník lotyšských ozbrojených sil.

Nový!!: Petrohrad a Aleksandrs Grīns · Vidět víc »

Alena Čermáková

Alena Čermáková (28. února 1926 Kralupy nad Vltavou – 23. prosince 2010 Praha) byla česká malířka a grafička, představitelka československého socialistického realismu.

Nový!!: Petrohrad a Alena Čermáková · Vidět víc »

Alena Svobodová

Alena Svobodová (* 4. ledna 1948 Liberec) je česká politička, v 90.

Nový!!: Petrohrad a Alena Svobodová · Vidět víc »

Alessandro Cagliostro

Hrabě Alessandro Cagliostro (vlastním jménem Giuseppe Balsamo; 8. června 1743 Palermo – 26. srpna 1795 San Leo u Urbina) byl italský okultista, alchymista a dobrodruh.

Nový!!: Petrohrad a Alessandro Cagliostro · Vidět víc »

Alessandro Nini

Alessandro Nini (1. listopadu 1805 Fano – 27. prosince 1880 Bergamo) byl italský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Alessandro Nini · Vidět víc »

Aleuti

tradiční aleutské lovecké pokrývky hlavy Aleuti (vlastním jménem Unangan či Unanga, což znamená Pobřežní lidé) jsou obyvatelé Aleutských ostrovů a Aljašky v USA a Komandorských ostrovů (Kamčatský kraj) Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Aleuti · Vidět víc »

Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský

Hrabě Alexander „Saša“ Joseph Kolowrat-Krakowský (29. ledna 1886, Glen Ridge, USA – 4. prosince 1927, Vídeň) byl český automobilový závodník, letec a zakladatel rakouského filmového průmyslu.

Nový!!: Petrohrad a Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský · Vidět víc »

Alexander Kazbegi

Alexander Kazbegi (gruzínsky: ალექსანდრე ყაზბეგი; 20. ledna 1848, Stepancminda – 22. prosince 1893, Tbilisi) byl gruzínský spisovatel, který se proslavil svým románem Otcovrah z roku 1883.

Nový!!: Petrohrad a Alexander Kazbegi · Vidět víc »

Alexander Siloti

Alexander Siloti, v ukrajinské verzi Oleksandr Illič Ziloti, ukrajinsky Олександр Ілліч Зілоті (9. říjen 1863, Charkov – 8. prosinec 1945, New York) byl ukrajinsko-americký klavírista, dirigent a hudební skladatel narozený na území někdejší Ruské říše.

Nový!!: Petrohrad a Alexander Siloti · Vidět víc »

Alexander Vasiljevič Družinin

Alexander Vasiljevič Družinin (Petrohrad –, tamtéž) byl ruský prozaik, literární kritik a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Alexander Vasiljevič Družinin · Vidět víc »

Alexander von Humboldt

Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (14. září 1769 Berlín – 6. května 1859 tamtéž) byl německý polyhistor, přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy.

Nový!!: Petrohrad a Alexander von Humboldt · Vidět víc »

Alexander von Middendorff

Alexander von Middendorff (18. srpna 1815, Petrohrad – 28. ledna 1894) byl rusko-estonský zoolog, geograf a cestovatel, baltský Němec.

Nový!!: Petrohrad a Alexander von Middendorff · Vidět víc »

Alexander Zemlinsky

Alexander (von) Zemlinsky (14. října 1871 Vídeň – 15. března 1942 New York) byl rakouský hudební skladatel, dirigent a pedagog; jeden z výrazných hudebních hlasů své doby, který pozoruhodně propojoval tradice pozdního romantismu s přístupy druhé vídeňské školy.

Nový!!: Petrohrad a Alexander Zemlinsky · Vidět víc »

Alexandr (Kulčickij)

Alexandr (světským jménem: Andrej Ivanovič Kulčickij; 1843, Kameň Šljachetskij – 28. prosince 1888, Kostroma) byl běloruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup kostromský a galičský.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr (Kulčickij) · Vidět víc »

Alexandr Abramovič Voskresenskij

Alexandr Abramovič Voskresenskij (–) byl ruský chemik.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Abramovič Voskresenskij · Vidět víc »

Alexandr Alexandrovič Bestužev-Marlinskij

Alexandr Alexandrovič Bestužev-Marlinskij (Petrohrad –, Adler, dnes součást Soči) byl ruský romantický prozaik, literární kritik a básník.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Alexandrovič Bestužev-Marlinskij · Vidět víc »

Alexandr Alexandrovič Blok

Alexander Alexandrovič Blok, rusky Александр Александрович Блок, (28. listopadu 1880 Petrohrad – 7. srpna 1921 Petrohrad) byl ruský básník a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Alexandrovič Blok · Vidět víc »

Alexandr Alexandrovič Kiesewetter

Alexandr Alexandrovič Kiesewetter (rusky Александр Александрович Кизеветтер, 22. května 1866, Petrohrad - 9. ledna 1933, Praha) byl ruský politik, historik, vysokoškolský pedagog a publicista.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Alexandrovič Kiesewetter · Vidět víc »

Alexandr Alexandrovič Novikov

Alexandr Alexandrovič Novikov (– 3. prosince 1976) byl velitelem sovětského letectva během druhé světové války, dosáhl hodnosti hlavního maršála letectva.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Alexandrovič Novikov · Vidět víc »

Alexandr Aljechin

Alexandr Alexandrovič Aljechin (v západní literatuře obvykle psaný jako Alexander Alekhine,, Moskva – 24. března 1946, Estoril, Portugalsko) byl původem ruský, později ve Francii usazený šachista, jeden z největších šachistů všech dob.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Aljechin · Vidět víc »

Alexandr Andrejevič Archangelskij

Alexandr Andrejevič Archangelskij (ves Staroje Tězikovo v Narovčatském ujezdu Penzenské gubernie — 16. listopadu 1924, v Praze) byl ruský sborový dirigent, sbormistr a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Andrejevič Archangelskij · Vidět víc »

Alexandr Andrejevič Baranov

Alexandr Andrejevič Baranov (4. prosince 1747 Kargopol – 28. dubna 1819 Jávské moře) byl ruský kupec a první správce Ruské Ameriky.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Andrejevič Baranov · Vidět víc »

Alexandr Andrejevič Ivanov

Alexandr Andrejevič Ivanov (28. července 1806, Petrohrad, Rusko – 15. července 1858, tamtéž) byl ruský malíř, přední představitel ruského neoklasicismu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Andrejevič Ivanov · Vidět víc »

Alexandr Šljapnikov

Alexandr Gavrilovič Šljapnikov (30. srpna 1885 Murom – 2. září 1937 Moskva) byl ruský revolucionář.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Šljapnikov · Vidět víc »

Alexandr Železňakov

Alexandr Borisovič Železňakov (* 28. ledna 1957 Leningrad, SSSR) je ruský odborník a vedoucí pracovník ve vývoji raketových a kosmických systémů, popularizátor kosmonautiky, spisovatel, publicista a novinář.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Železňakov · Vidět víc »

Alexandr Barabanov

Alexandr Dmitrijevič Barabanov (rusky Александр Дмитриевич Барабанов; * 17. června 1994) je profesionální ruský hokejový útočník, který momentálně působí v severoamerické NHL, kde nastupuje za tým San Jose Sharks.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Barabanov · Vidět víc »

Alexandr Bělov

Alexandr Alexandrovič Bělov (rusky: Алекса́ндр Алекса́ндрович Бело́в; 9. listopadu 1951 Petrohrad – 3. října 1978 Petrohrad) byl ruský basketbalista reprezentující Sovětský svaz.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Bělov · Vidět víc »

Alexandr Berkman

Alexandr Berkman (rusky Александр Беркман, 21. listopadu 1870, Vilnius, Ruské impérium – 28. června 1936, Nice, Francie) byl anarchista židovského původu známý pro svůj politický aktivismus a psaní.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Berkman · Vidět víc »

Alexandr Bortnikov

Alexandr Vasiljevič Bortnikov (* 15. listopadu 1951, Perm) je od 12.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Bortnikov · Vidět víc »

Alexandr Bublik

Alexandr Bublik (Alexandr Stanislavovič Bublik, * 17. června 1997 Gatčina) je kazachstánský profesionální tenista, reprezentující do roku 2016 rodné Rusko.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Bublik · Vidět víc »

Alexandr Chalifman

Alexandr Valerjevič Chalifman (* 18. ledna 1966) je ruský šachový velmistr a mistr světa FIDE v letech 1999–2000.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Chalifman · Vidět víc »

Alexandr Danilovič Menšikov

Alexandr Danilovič kníže Menšikov-Ižorskij-Kozelskij (Moskva? –, Berjozovo, Sibiř) byl ruský státník, vojevůdce a osobní přítel cara Petra Velikého a jeho manželky Kateřiny I.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Danilovič Menšikov · Vidět víc »

Alexandr Diťatin

Alexandr Nikolajevič Diťatin (Алекса́ндр Никола́евич Дитя́тин, * 7. srpna 1957 Leningrad) je bývalý sovětský reprezentant ve sportovní gymnastice.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Diťatin · Vidět víc »

Alexandr Filipovič Kokorinov

Alexandr Filipovič Kokorinov (1726, Tobolsk, Rusko – 1772, Petrohrad, Rusko) byl jeden ze zakladatelů Carské akademie umění.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Filipovič Kokorinov · Vidět víc »

Alexandr Fjodorovič Gedike

Alexandr Fjodorovič Gedike (německy Alexander Goedicke; 4. března 1877 Moskva – 9. července 1957 tamtéž) byl ruský klavírista a hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Fjodorovič Gedike · Vidět víc »

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Alexandr Fjodorovič Kerenskij ((Simbirsk, dnešní Uljanovsk – 11. června 1970 New York) byl ruský socialistický politik, právník, druhý předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917. Po vítězství bolševiků odešel do exilu, do Francie a pak USA.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Fjodorovič Kerenskij · Vidět víc »

Alexandr Fjodorovič Možajskij

Alexandr Fjodorovič Možajskij (9. března / 21. března 1825 Kotka – 20. března / 1. dubna 1890 Petrohrad) byl ruský námořní důstojník a vynálezce, konstruktér prvního parou poháněného letadla.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Fjodorovič Možajskij · Vidět víc »

Alexandr Fomič Veltman

Alexandr Fomič Veltman (Petrohrad –, Moskva) byl ruský romantický básník a prozaik švédského původu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Fomič Veltman · Vidět víc »

Alexandr Fridman

Alexandr Alexandrovič Fridman (16. června 1888 Petrohrad – 16. září 1925 tamtéž) byl ruský matematik, geofyzik a meteorolog, jeden z tvůrců teorie rozpínání vesmíru.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Fridman · Vidět víc »

Alexandr Georgijevič z Leuchtenbergu

Alexandr Georgijevič z Leuchtenbergu (13. listopadu 1881, Petrohrad – 26. září 1942, Salies-de-Béarn), také známý jako Alexandr Georgijevič Romanovský nebo méně často Alexandr de Beauharnais, byl jediný syn Jiřího Maximilianoviče z Leuchtenbergu s jeho první manželkou Terezou Petrovnou Oldenburskou.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Georgijevič z Leuchtenbergu · Vidět víc »

Alexandr Glazunov

Zleva: Vladimir Vasiljevič Stasov, Fjodor Ivanovič Šaljapin a Alexandr Glazunov (kolem roku 1900) Alexandr Konstantinovič Glazunov (rusky Александр Константинович Глазунов, francouzsky Alexander Glazounov, německy Alexander Glasunow; 10. srpna 1865, Petrohrad – 21. března 1936, Paříž) byl přední ruský hudební skladatel období romantismu, učitel hudby a dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Glazunov · Vidět víc »

Alexandr Gorčakov

Alexandr Michajlovič Gorčakov (Haapsalu –, Baden-Baden) byl celoevropsky uznávaný diplomat, pokrokový kníže, vedoucí ruského zahraničněpolitického ústředí (ведомства, ministr zahraničí) za Alexandra II., poslední kancléř Ruské říše (od roku 1867).

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Gorčakov · Vidět víc »

Alexandr Gorfunkel

Alexandr Chaimovič Gorfunkel (11. července 1928 v Petrohradě – 26. dubna 2020 v Bostonu) byl sovětský a americký knižní historik židovského původu, bibliograf, kandidát historických věd, doktor filozofických věd, jeden z největších znalců a autorit v oblasti renesanční filozofie a autor významných spisů týkajících se renesančních děl.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Gorfunkel · Vidět víc »

Alexandr Grin

Alexandr Grin (vlastním jménem Alexandr Stěpanovič Griněvskij,; 23. srpna 1880, Slobodskoje – 8. července 1932, Staryj Krym) byl ruský sovětský novoromantický spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Grin · Vidět víc »

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »

Alexandr II. Nikolajevič

Alexandr II.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »

Alexandr III. Alexandrovič

Alexandr III. (Aničkinův palác, Petrohrad –, Livadija, Krym) byl předposlední car Ruska, vládnoucí v letech 1881–1894.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr III. Alexandrovič · Vidět víc »

Alexandr Ioan Cuza

Alexandr Ioan Cuza první vládce Spojeného Rumunska, circa 1865 Alexandr Jan Cuza (rumunsky: Alexandr Ioan Cuza) (20. březen 1820, Huși, Rumunsko – 15. květen 1873, Heidelberg, Německo) byl v letech 1859–1862 kníže Valašska a Moldávie a zároveň v letech 1859–1866 vládce resp.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Ioan Cuza · Vidět víc »

Alexandr Ivanickij

Alexandr Vladimirovič Ivanickij (10. prosince 1937 Jarovaja – 22. července 2020) byl sovětský a ruský zápasník – volnostylař a sambista, olympijský vítěz z roku 1964.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Ivanickij · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Brodskij

Alexandr Ivanovič Brodskij (roz. Izrailevič; 7. listopadu 1903, Petrohrad, Ruská říše – 29. dubna 1984, Leningrad, SSSR) byl sovětský fotograf a novinář, fotožurnalista leningradských a všeruských periodik a učitel.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Ivanovič Brodskij · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Gercen

Alexandr Ivanovič Gercen (Moskva – Paříž) byl ruský revoluční demokrat, filosof, publicista a spisovatel, politický aktivista, hlavní představitel ruského agrárnického radikálně demokratického hnutí (někdy nazývaného agrárnický populismus) bojujícího za zrušení nevolnictví a hlásající specifickou ruskou cestu k socialismu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Ivanovič Gercen · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Marinesko

Alexandr Ivanovič Marinesko (Александр Иванович Маринеско, 15. ledna 1913 Oděsa – 25. listopadu 1963 Leningrad) byl sovětský námořní důstojník a během druhé světové války kapitán ponorky S-13, která potopila německou vojenskou dopravní loď Wilhelma Gustloffa.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Ivanovič Marinesko · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Vojejkov

Alexandr Ivanovič Vojejkov (20. května 1842 Moskva – 9. února 1916 Petrohrad) byl ruský cestovatel, geograf a meteorolog, zakladatel agrometeorologie, propagátor vegetariánství.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Ivanovič Vojejkov · Vidět víc »

Alexandr Ivanovič Vveděnskij (básník)

Alexandr Ivanovič Vveděnskij (Petrohrad, Rusko – 20. prosince 1941, Charkov, Ukrajina) byl ruský avantgardní básník a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Ivanovič Vveděnskij (básník) · Vidět víc »

Alexandr Jakovlevič Tairov

Alexandr Jakovlevič Tairov (– 25. září 1950) byl ruský herec a režisér, představitel meziválečné divadelní avantgardy.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Jakovlevič Tairov · Vidět víc »

Alexandr Jerochin

Alexandr Jurjevič Jerochin (* 13. října 1989) je ruský profesionální fotbalista, který hraje za Zenit Petrohrad a ruskou reprezentaci na pozici ofenzivního záložníka.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Jerochin · Vidět víc »

Alexandr Kacapov

Alexandr Kacapov (anglickým přepisem Alexander Katsapov; * 23. dubna 1975 v Leningradě, SSSR) je český baletní tanečník ruského původu, první sólista baletu Národního divadla v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Kacapov · Vidět víc »

Alexandr Karlovič von Meck

Alexandr Karlovič von Meck (rusky Александр Карлович фон Мекк, 6. června 1864 – 15. března 1911) byl ruský podnikatel, předseda představenstva Společnosti Kazaňské dráhy a jeden z prvních horolezců v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Karlovič von Meck · Vidět víc »

Alexandr Klepikov

Alexandr Klepikov (23. května 1950, Leningrad – 26. února 2021) byl sovětský veslař.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Klepikov · Vidět víc »

Alexandr Konstantinovič Gavrilov

Alexandr Konstantinovič Gavrilov (Александр Константинович Гаврилов; * 23. května 1941 Petrohrad) je ruský klasický filolog, překladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Konstantinovič Gavrilov · Vidět víc »

Alexandr Kovaňko

Alexandr Matvějevič Kovaňko (Sankt-Petěrburg – 20. duben 1919 Oděsa) byl pilot, konstruktér letadel a plukovník v ruské armádě.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Kovaňko · Vidět víc »

Alexandr Kudrjavcev

Alexandr Michajlovič Kudrjavcev (narozený 26. října 1985, Sverdlovsk) je ruský profesionální tenista.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Kudrjavcev · Vidět víc »

Alexandr Kuprin

Alexandr Ivanovič Kuprin, rusky Александр Иванович Куприн (26. srpnajul. / 7. zářígreg. 1870 – 25. srpna 1938, Leningrad) byl ruský spisovatel tatarského původu, autor novoromantických a psychologických próz odehrávajících se buď v exotickém prostředí, nebo na jihu Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Kuprin · Vidět víc »

Alexandr Kvjatkovskij

Alexandr Alexandrovič Kvjatkovskij (1852 Tomsk – Petrohrad) byl ruský revolucionář a účastník pokusu o atentát na Alexandra II. Narodil se v rodině šlechtice a majitele zlatých dolů. V 1870 začal podnikat revoluční aktivity v provincii Tula, poté působil v Povolží a ve Voroněži. Podílel se na přípravě atentátu na cara Alexandra II.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Kvjatkovskij · Vidět víc »

Alexandr Mensdorff-Pouilly

Alexander hrabě Mensdorff-Pouilly, od roku 1868 první kníže z Ditrichštejna na Mikulově (4. srpna 1813 Coburg – 14. února 1871 Praha) byl rakouský státník a ministr zahraničí; český místodržitel.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Mensdorff-Pouilly · Vidět víc »

Alexandr Miškin

Alexandr Jevgeňjevič Miškin (* 13. července 1979 Lojga, Archangelská oblast, Ruská SFSR, Sovětský svaz) je důstojník ruského vojenského zpravodajství GRU, který se podle USA, Velké Británie a Evropská unie pod pseudonymem Alexandr Petrov v březnu 2018 podílel na otravě Sergeje Skripala a jeho dcery.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Miškin · Vidět víc »

Alexandr Michajlovič Běloselskij-Belozerskij

Alexandr Michajlovič Běloselskij, také Běloselskij-Bělozerskij (rusky Александр Михайлович Белосельский-Белозерский, 1752, Petrohrad - 26. prosince 1809 tamtéž) byl ruský šlechtic ze starého knížecího rodu Běloselských-Bělozerských, diplomat a filozof.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Michajlovič Běloselskij-Belozerskij · Vidět víc »

Alexandr Michajlovič Dodonov

Alexandr Michajlovič Dodonov (rusky Александр Михайлович Додонов, 12. února 1837, Petrohrad – 19. ledna 1914, Moskva) byl ruský operní pěvec, tenorista.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Michajlovič Dodonov · Vidět víc »

Alexandr Něvský

Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Něvský · Vidět víc »

Alexandr Něvzorov

Alexandr Něvzorov (* 3. srpna 1958, Leningrad) je ruský novinář a dokumentarista, bývalý poslanec ruského parlamentu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Něvzorov · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Čerepnin

Alexandr Nikolajevič Čerepnin (21. ledna 1899 Petrohrad – 29. září 1977 Paříž) byl ruský hudební skladatel a klavírista.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Nikolajevič Čerepnin · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Jakovlev

Alexandr Nikolajevič Jakovlev (2. prosince 1923 – 18. října 2005) byl sovětský a ruský politik, diplomat a publicista.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Nikolajevič Jakovlev · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Lodygin

Alexander Nikolajevič Lodygin (18. října 1847, Stěňšino, Tambovská gubernie – 16. března 1923, Brooklyn, New York) byl ruský elektrotechnik, jeden z vynálezců žárovky.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Nikolajevič Lodygin · Vidět víc »

Alexandr Nikolajevič Radiščev

Alexandr Nikolajevič Radiščev (rusky Алексaндр Николaевич Радищев; 31. srpna 1749 Moskva – 24. září 1802 Petrohrad) byl ruský prozaik, básník, filozof a sociální myslitel období osvícenství a preromantismu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Nikolajevič Radiščev · Vidět víc »

Alexandr Petrovič Sumarokov

Alexandr Petrovič Sumarokov (psán též Aleksandr či Alexander Sumarokov, rusky Алекса́ндр Петро́вич Сумаро́ков, 14./25. listopadu 1717, Lappeenranta – 1./12. října 1777, Moskva) byl ruský šlechtic z rodu Sumarokovů.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Petrovič Sumarokov · Vidět víc »

Alexandr Porfirjevič Borodin

Alexandr Porfirevič Borodin (12. listopadu 1833, Petrohrad – 27. února 1887 Petrohrad) byl ruský hudební skladatel období romantismu, člen Mocné hrstky, povoláním profesor chemie a významný vědec ve svém oboru.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Porfirjevič Borodin · Vidět víc »

Alexandr Rodčenko

Alexandr Michajlovič Rodčenko (Petrohrad – 3. prosince 1956, Moskva) byl sovětský fotograf a výtvarník, jeden z nejuniverzálnějších představitelů konstruktivismu, produktivismu a novinářské fotografie, kteří se objevili po Říjnové revoluci.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Rodčenko · Vidět víc »

Alexandr Rogožkin

Alexandr Rogožkin (3. října 1949, Petrohrad – 23. října 2021, Petrohrad) byl ruský filmový režisér.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Rogožkin · Vidět víc »

Alexandr Romanovič Běljajev

Alexandr Romanovič Běljajev (rusky Александр Романович Беляев, 16. března 1884 (podle starého kalendáře 3. března) v Smolensku, Rusko – 6. leden 1942 Puškin, SSSR) byl ruský spisovatel, který se věnoval fantastice.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Romanovič Běljajev · Vidět víc »

Alexandr Rozenbaum

Alexandr Jakovlevič Rozenbaum (psaný i Aleksandr či Alexander Rosenbaum apod., rusky Алекса́ндр Я́ковлевич Розенба́ум, * 13. září 1951) je ruský zpěvák a básník z Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Rozenbaum · Vidět víc »

Alexandr Rylejev

Alexandr Nikolajevič Rylejev (rusky Александр Николаевич Рылеев, 1778 – 28. května 1840) byl ruský generál v době napoleonských válek.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Rylejev · Vidět víc »

Alexandr Safronov

Alexandr Alexandrovič Safronov (12. listopadu 1952 Leningrad, Ruská SFSR – 21. června 1989 Leningrad, Ruská SFSR) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Safronov · Vidět víc »

Alexandr Samsonov

Alexandr Vasiljevič Samsonov (Andrejevka, Ruské impérium (dnes Ukrajina) – Willenberg, Východní Prusko) byl důstojník ruské carské kavalérie, který sloužil jako generál během rusko-japonské a první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Samsonov · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Dargomyžskij

Alexandr Sergejevič Dargomyžskij (14. února 1813, Trojickoje, Tulská gubernie – 17. ledna 1869, Petrohrad) byl ruský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Sergejevič Dargomyžskij · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Gribojedov

Alexandr Sergejevič Gribojedov, rusky Александр Сергеевич Грибоедов (15. ledna 1795 Moskva – 11. února 1829 Teherán, Persie) byl ruský diplomat, překladatel a dramatik období romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Sergejevič Gribojedov · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin

Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin (rusky Алекса́ндр Серге́евич Есе́нин-Во́льпин, ve francouzských a anglických publikacích - i jako autor - psaný Ésénine-Volpine, resp. Yessenin-Volpin; 12. května 1924 Leningrad – 16. března 2016 Boston) byl významný rusko-americký básník, disident, politický vězeň a matematik, syn Sergeje Jesenina.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Nevěrov

Alexandr Sergejevič Nevěrov (česky též psáno Něvěrov nebo Neverov), rusky Алекса́ндр Серге́евич Неверов, vlastním jménem Skobelev, rusky Ско́белев (Novikovka, Samarská gubernie — 24. prosince 1923 Moskva) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Sergejevič Nevěrov · Vidět víc »

Alexandr Sergejevič Puškin

Alexandr Sergejevič Puškin (Moskva – Petrohrad) byl ruský básník, prozaik a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Sergejevič Puškin · Vidět víc »

Alexandr Serov

Alexandr Nikolajevič Serov (23. ledna 1820 – 1. února 1871) byl ruský hudební skladatel a hudební kritik.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Serov · Vidět víc »

Alexandr Stěpanovič Popov

Princip Popovova indikátoru blesků. Koherer C je zapojen mezi anténou A a zemí G. E je elektromagnet zvonku B, jehož kotva zároveň zvoní i poklepává na koherer. Relé R působí jako zesilovač signálu, kdežto cívky L filtrují šum reléových kontaktů. Popovův indikátor blesků se zapisovačem (vlevo) Alexandr Stěpanovič Popov (16. března 1859 – 13. ledna 1906) byl ruský fyzik a vynálezce, průkopník bezdrátové telegrafie, na niž později navázalo i rozhlasové vysílání.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Stěpanovič Popov · Vidět víc »

Alexandr Stolypin

Alexandr Arkaďjevič Stolypin ( 1863 – 23. listopadu 1925) byl ruský novinář a básník.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Stolypin · Vidět víc »

Alexandr Tamanjan

Alexandr Tamanjan (Jekatěrinodar – 20. února 1936 Jerevan) byl v Rusku narozený arménský neoklasicistní architekt.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Tamanjan · Vidět víc »

Alexandr Uexküll-Gyllenband

Alexander August hrabě Uexküll-Gyllenband (uváděn též jako Üxküll) (Alexander August Rudolf Leopold Friedrich Reichsgraf von Uexküll-Gyllenband) (2. října 1836 Postupim – 13. července 1915 Berchtesgaden) byl rakousko-uherský generál z německé šlechtické rodiny švédského původu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Uexküll-Gyllenband · Vidět víc »

Alexandr Vasilevskij

Alexandr Michajlovič Vasilevskij (Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Vasilevskij · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Isačenko

Alexandr Vasiljevič Isačenko (zkráceně také; A. V. Isačenko; 21. prosince 1910, Sankt Petěrburg, Ruské impérium – 19. března 1978, Klagenfurt am Wörtersee) byl československo-rakouský jazykovědec, zaměřením slavista a rusista, ruského původu. Jeho sestrou byla německo-ruská choreografka a baletka Taťjána Vasiljevna Gsovská (1901–1993), strýcem pak ruský mikrobiolog a botanik Boris Lavrentovič Isačenko (1871–1941).

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Vasiljevič Isačenko · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Kolčak

Admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak (Petrohrad – 7. února 1920, Irkutsk) byl ruský admirál (od roku 1917) a jeden z vůdců bílých v ruské občanské válce.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Vasiljevič Kolčak · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Lavrov

Alexandr Vasiljevič Lavrov (rusky Александр Васильевич Лавров; * 29. ledna 1949 Leningrad) je ruský literární vědec a odborník na ruský modernismus.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Vasiljevič Lavrov · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Suvorov

Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Vasiljevič Suvorov · Vidět víc »

Alexandr Věrtinskij

Alexandr Nikolajevič Věrtinskij (20. března 1889 Kyjev – 21. května 1957 Leningrad) byl ruský zpěvák, hudební skladatel, básník a herec.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Věrtinskij · Vidět víc »

Alexandr Vitko

Alexandr Viktorovič Vitko (rusky: Александр Викторович Витко) (* 13. srpna 1961, Vitebsk, Běloruská SSR) je ruský námořní důstojník v hodnosti admirála.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Vitko · Vidět víc »

Alexandr Württemberský (1804–1885)

Alexandr Württemberský (9. září 1804 Petrohrad – 4. července 1885 Laško) byl otcem Františka z Tecku a dědem britské královny Marie z Tecku, manželky britského krále Jiřího V. Jeho otcem byl Ludvík Württemberský, bratr krále Fridricha I. Württemberského a ruské carevny Marie Fjodorovny.

Nový!!: Petrohrad a Alexandr Württemberský (1804–1885) · Vidět víc »

Alexandra Albedinská

Alexandra Sergejevna Albedinská (rusky Алекса́ндра Серге́евна Альбединская; 30. listopadu 1834 – 12. září 1913) byla ruská dvorní dáma a šlechtična.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Albedinská · Vidět víc »

Alexandra Andrejevna z Ditrichštejna

Kněžna Alexandra Andrejevna z Ditrichštejna, rozená hraběnka Šuvalovová (rusky Александра Андреевна Дитрихштейн, урождённая графиня Шувалова, 19. prosince 1775, Petrohrad - 10. listopadu 1847, Vídeň) byla ruská šlechtična z rodu Šuvalovů, od roku 1792 dvorní dáma u dvora v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Andrejevna z Ditrichštejna · Vidět víc »

Alexandra Řecká a Dánská (1870–1891)

Alexandra Řecká a Dánská (30. srpna 1870 – 24. září 1891) se narodila jako třetí dítě, prvorozená dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Řecká a Dánská (1870–1891) · Vidět víc »

Alexandra Exterová

Alexandra Alexandrovna Exterová, rozená Grigorovičová (18. ledna 1882 Bělostok – 17. března 1949 Fontenay-aux-Roses) byla malířka, představitelka futurismu, kubofuturismu, konstruktivismu a jiných avantgardních směrů počátku 20.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Exterová · Vidět víc »

Alexandra Garmažapovová

Alexandra Cyrenovna Garmažapovová (rusky Алекса́ндра Цыре́новна Гармажа́пова, * 7. dubna 1989 Chojtobeje, Burjatská autonomní sovětská socialistická republika) je ruská novinářka a lidskoprávní aktivistka burjatského původu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Garmažapovová · Vidět víc »

Alexandra Kirjašovová

Alexandra Alexandrovna Kirjašovová (* 21. srpna 1985, Leningrad) je ruská atletka, jejíž specializací je skok o tyči.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Kirjašovová · Vidět víc »

Alexandra Kollontajová

Alexandra Michailovna „Šura“ Kollontajová (– rozená Domontovičová (Домонто́вич); 31. března 1872, Petrohrad – 9. března 1952, Moskva) byla ruská komunistická revolucionářka.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Kollontajová · Vidět víc »

Alexandra Nikolajevna Romanovová

Velkokněžna Alexandra Nikolajevna na portrétu z roku 1840 Alexandra Nikolajevna Romanovová (12. června/24. června 1825, Petrohrad – 29. července/10. srpna 1844, Carské Selo) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem dědičná princezna von Hessen-Kassel zu Rumpenheim.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Nikolajevna Romanovová · Vidět víc »

Alexandra Pavlovna Ruská

Velkokněžna Alexandra Pavlovna Ruská (rusky: Александра Павловна;, Petrohrad – 16. března 1801, Budín) byla dcera ruského cara Pavla I. a jeho manželky Žofie Doroty Württemberské a také sestra carů Alexandra I. a Mikuláše I. Provdala se za arcivévodu Josefa Habsbursko-Lotrinského, uherského palatina (guvernéra).

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Pavlovna Ruská · Vidět víc »

Alexandra Petrovna Oldenburská

Alexandra Petrovna Oldenburská (2. června 1838 – 25. dubna 1900) byla pravnučkou ruského cara Pavla I. a manželkou Nikolaje Nikolajeviče Ruského.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Petrovna Oldenburská · Vidět víc »

Alexandra Sasko-Altenburská

Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »

Alexandra Skočilenková

Alexandra Jurijevna Skočilenková (13. září 1990, Leningrad), známá také jako Saša Skočilenková, je ruská umělkyně a hudebnice.

Nový!!: Petrohrad a Alexandra Skočilenková · Vidět víc »

Alexandrův sloup

Alexandrův sloup v Petrohradu, v pozadí Zimní palác Alexandrův sloup (rusky Александровская колонна) je vítězný sloup v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandrův sloup · Vidět víc »

Alexandre Benois

Alexandre Benois, někdy též uváděn jako Aleksandr Nikolajevič Benua, rusky Александр Николаевич Бенуа (3. května 1870, Petrohrad – 9. února 1960, Paříž) byl ruský divadelní scénograf, kostýmní návrhář, malíř a baletní libretista.

Nový!!: Petrohrad a Alexandre Benois · Vidět víc »

Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston

Alexandre-Jacques-Bernard Law, markýz de Lauriston (1. února 1768 v Pondichéry (tehdy Francouzská Indie) – 10. června 1828 v Paříži) byl francouzský generál a maršál Francie.

Nový!!: Petrohrad a Alexandre Jacques Bernard Law de Lauriston · Vidět víc »

Alexandrie

Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandrie · Vidět víc »

Alexandrinské divadlo

Alexandrinské divadlo (rusky Александринский театр), celým názvem Ruské národní činoherní divadlo (Alexandrinské) (rusky ЛНациональный драматический театр России (Александринский)) je divadlo v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Alexandrinské divadlo · Vidět víc »

Alexandro-Něvská lávra

Svato-Trojická Alexandro-Něvská lávra (Свято-Троицкая Александро-Невская лавра) je mužský pravoslavný monastýr na východním okraji Něvského prospektu v Petrohradě, první a zároveň největší monastýr ve městě.

Nový!!: Petrohrad a Alexandro-Něvská lávra · Vidět víc »

Alexandrovská zahrada

Alexandrovská zahrada (od roku 1920 Dělnická zahrada, od roku 1936 Dělnická zahrada M. Gorkého, od roku 1989 Admiralitní zahrada, od roku 1997 Alexandrovská zahrada) je park nacházející se v Admiralitní oblasti Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Alexandrovská zahrada · Vidět víc »

Alexej Alexandrovič Romanov

Alexej Alexandrovič Romanov (rusky Великий князь Алексе́й Алекса́ндрович, 14. ledna 1850, Petrohrad – 14. listopadu 1908, Paříž) byl ruský velkokníže z panovnické dynastie holštýnsko-hottorpských Romanovců, syn ruského cara Alexandra II. a mladší bratr Alexandra III. Sloužil jako ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1883-1905.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Alexandrovič Romanov · Vidět víc »

Alexej Butakov

Alexej Ivanovič Butakov (19. února 1816 – 28. června 1869, Schwalbach am Taunus, Německo) byl ruský kontradmirál, jeden z prvních průzkumníků Aralského jezera.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Butakov · Vidět víc »

Alexej Chomjakov

Alexej Stěpanovič Chomjakov (–) byl ruský filozof, spisovatel, básník a malíř, jeden ze zakladatelů ruského filosofického směru slavjanofilství.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Chomjakov · Vidět víc »

Alexej Grigorjevič Razumovský

Hrabě Alexej Grigorjevič Razumovskij (rusky Алексей Григорьевич Разумовский, 17./28. března 1709, ves Lemeši / Kozelecká oblast – 7./18. července 1771, Petrohrad) byl ruský šlechtic z rodu Razumovských.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Grigorjevič Razumovský · Vidět víc »

Alexej Gusarov

Alexej Vasiljevič Gusarov (rusky Алексей Васильевич Гусаров, * 8. července 1964 Leningrad, SSSR) je bývalý ruský hokejový obránce, který odehrál 607 utkání v NHL a je členem prestižního Triple Gold Clubu.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Gusarov · Vidět víc »

Alexej Ivanovič Avdyšev

Alexej Ivanovič Avdyšev (Алексей Иванович Авдышев; 19. září 1928 Leningrad – 31. prosince 1997 Petrozavodsk) byl ruský malíř, grafik a básník.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Ivanovič Avdyšev · Vidět víc »

Alexej Ivanovič Musin-Puškin

Alexej Ivanovič Musin-Puškin (Moskva – Petrohrad) byl ruský šlechtic, vládní činitel, historik a sběratel umění, člen Ruské akademie věd (1789), předseda Akademie umění (1794—99).

Nový!!: Petrohrad a Alexej Ivanovič Musin-Puškin · Vidět víc »

Alexej Jagudin

Alexej Konstantinovič Jagudin (* 18. března 1980) je trojnásobný mistr Evropy, čtyřnásobný mistr světa a olympijský vítěz v krasobruslení.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Jagudin · Vidět víc »

Alexej Jekimov

Alexej Ivanovič Jekimov (rusky: Алексей Иванович Екимов; * 28. února 1945, Petrohrad) je ruský fyzik pevných látek a průkopník ve výzkumu nanomateriálů.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Jekimov · Vidět víc »

Alexej Jurjevič German

Alexej Jurjevič German (20. července 1938 v Petrohradě – 21. února 2013 tamtéž) byl ruský filmař, režisér, scenárista a herec.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Jurjevič German · Vidět víc »

Alexej Kaledin

Alexej Maximovič Kaledin (rusky Алексей Максимович Каледин,, Voroněž, Ruské impérium – 29. ledna 1918, Rostov na Donu, RSFSR) byl ruský carský generál a osobnost ruské občanské války.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Kaledin · Vidět víc »

Alexej Kasatonov

Alexej Viktorovič Kasatonov (* 14. října 1959 Leningrad, SSSR) je bývalý elitní obránce z Green Line (pětice nejlepších sovětských hráčů tehdejší doby: Larionova, Makarova, Krutova, Fetisova a Kasatonova; pojmenování vzniklo díky zeleným nátělníkům, které na sobě nosili při trénincích).

Nový!!: Petrohrad a Alexej Kasatonov · Vidět víc »

Alexej Konstantinovič Tolstoj

Hrabě Alexej Konstantinovič Tolstoj (v Petrohradu – ve vsi Krasnyj Rog v Černigovské gubernii) byl ruský spisovatel, básník a dramatik pozdního romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Konstantinovič Tolstoj · Vidět víc »

Alexej Kosygin

Alexej Nikolajevič Kosygin (Petrohrad – 18. prosince 1980, Moskva) byl sovětský politik, funkcionář Komunistické strany Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Kosygin · Vidět víc »

Alexej Kozlov (filozof)

Alexej Alexandrovič Kozlov (Moskva – Petrohrad) byl ruský filozof a publicista, jeden z hlavních představitelů filozofie personalismu v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Kozlov (filozof) · Vidět víc »

Alexej Maršalov

Alexej Maršalov (* 1994 Malaja Višera) je ruský horolezec a reprezentant v ledolezení, bronzový medailista z mistrovství světa a Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Maršalov · Vidět víc »

Alexej Michajlovič Remizov

Alexej Michajlovič Remizov (rusky: Алексей Михайлович Ремизов, 6. červencegreg. / 24. červnajul. 1877, Moskva, Rusko – 26. září 1957 Paříž, Francie) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Michajlovič Remizov · Vidět víc »

Alexej Mirančuk

Alexej Andrejevič Mirančuk (cyrilicí: Алексей Андреевич Миранчук; * 17. října 1995 Slavjansk na Kubani) je ruský profesionální fotbalista, který hraje na pozici ofensivního záložníka nebo křídelníka za italský klub Turín FC, kde je na hostování z Atalanty, a za ruský národní tým.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Mirančuk · Vidět víc »

Alexej Mordašov

Alexej Mordašov (* 26. září 1965, Čerepovec) je ruský miliardář a podnikatel, který v roce 2019 zaujímal čtvrté místo v ruském žebříčku Forbes.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Mordašov · Vidět víc »

Alexej Nikolajevič

Svatý Alexej Nikolajevič, cesarevič ruský (rusky: Цесаревич Алексей Николаевич Poмaнoв Cesarevič Aleksej Nikolajevič Romanov), plný titul: Následník trůnu, cesarevič a velkokníže (rusky: Наследник-Цесаревич и Великий Князь Naslědnik-Cesarjevič i Velikij Kňaz) (Petrodvorec – 17. července 1918, Jekatěrinburg), z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, byl cesarevič – následník trůnu – Ruského impéria, nejmladší potomek a jediný syn cara Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Nikolajevič · Vidět víc »

Alexej Nikolajevič Krylov

Alexej Nikolajevič Krylov (rusky, 15. srpna 1864 v Simbirské gubernii – 26. října 1945 v Petrohradě v Sovětském svazu) byl ruský námořní inženýr, generálporučík ruského námořnictva, matematik v oboru aplikované matematiky a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Nikolajevič Krylov · Vidět víc »

Alexej Nikolajevič Kuropatkin

Alexej Nikolajevič Kuropatkin (rusky Алексей Николаевич Куропаткин; 29. března 1848 Cholm – 16. ledna 1925 Toropec) byl ruský generál a ministr vojenství, také známý jako vojenský spisovatel a cestovatel.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Nikolajevič Kuropatkin · Vidět víc »

Alexej Rykov

Alexej Ivanovič Rykov (25. února 1881 Saratov – 15. března 1938 Moskva) byl sovětský politik, předseda Rady lidových komisařů a oběť Stalinových čistek.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Rykov · Vidět víc »

Alexej Spiridonov

Alexej Spiridonov (Алексей Спиридонов), (20. listopadu 1951 Leningrad – 9. duben 1998) byl sovětský atlet specializující se na hod kladivem, mistr Evropy z roku 1974.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Spiridonov · Vidět víc »

Alexej Titarenko

Alexej Titarenko: Petrohrad, 1992, z cyklu ''Město stínů'' The Ghosts of Lime Street Alexej Viktorovič Titarenko (rusky Алексей Викторович Титаренко; * 1962 Leningrad, SSSR, nyní Petrohrad, Rusko) je Ruština (a později, naturalizovaný Američan) fotograf a umělec.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Titarenko · Vidět víc »

Alexej Urmanov

Alexej Jevgenjevič Urmanov (rusky: Алексей Евгеньевич Урманов; narozen 17. listopadu 1973 v Leningradě (dnes Petrohrad)) je bývalý ruský krasobruslař.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Urmanov · Vidět víc »

Alexej Valerjevič Děvotčenko

Alexej Valerjevič Děvotčenko (14. října 1965 Leningrad – 5. listopadu 2014 Moskva) byl sovětský a ruský divadelní i filmový herec (zasloužilý umělec Ruské federace) a politický aktivista.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Valerjevič Děvotčenko · Vidět víc »

Alexej Vasiljevič Hanzen

Alexej Vasiljevič Hanzen, rusky Алексей Васильевич Ганзен (2. února 1876, Oděsa, Ruské imperium – 19. října 1937, Dubrovník, Jugoslávie, dnes Chorvatsko) byl ruský malíř; námětem převážné většiny jeho obrazů je moře.

Nový!!: Petrohrad a Alexej Vasiljevič Hanzen · Vidět víc »

Alexij I.

Alexij I. (světským jménem: Sergej Vladimirovič Simanskij; 8. listopadu 1877, Moskva – 17. dubna 1970, Peredělkino) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Nový!!: Petrohrad a Alexij I. · Vidět víc »

Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský

Vévoda Alfréd se svou rodinou - manželkou, dcerami a tchyní Alfréd (Alfred Ernest Albert; 6. srpna 1844 – 30. července 1900) byl v letech 1893 až 1900 suverénní vévoda ze Sasko-Kobursko-Gothajska.

Nový!!: Petrohrad a Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »

Alfred Koch

Alfred Reinholdovič Koch (rusky Альфред Рейнгольдович Кох, nar. 28 února 1961 Syrjanovsk, Kazašská SSR) je rusko-německý ekonom, politik, spisovatel a podnikatel.

Nový!!: Petrohrad a Alfred Koch · Vidět víc »

Alfred Moisiu

Alfred Mosiu (* 1. prosince 1929 ve Skadaru) byl prezident Albánie od 24. července 2002 do 24. července 2007.

Nový!!: Petrohrad a Alfred Moisiu · Vidět víc »

Alfred Nobel

Alfred Bernhard Nobel, (21. října 1833 Stockholm – 10. prosince 1896 Sanremo) byl švédský chemik a vynálezce dynamitu.

Nový!!: Petrohrad a Alfred Nobel · Vidět víc »

Alfred Wyndham Paget

Sir Alfred Wyndham Paget (26. března 1852, Londýn, Anglie – 17. června 1918, Londýn, Anglie) byl britský admirál.

Nový!!: Petrohrad a Alfred Wyndham Paget · Vidět víc »

Ali a Nino

Ali a Nino (česky též Ali a Nina, německy Ali und Nino) je román, jehož dějištěm je Zakavkazsko v době první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Ali a Nino · Vidět víc »

Alina Astafeiová

Alina Astafeiová (do roku 1995 Galina Astafeiová; * 7. června 1969 Bukurešť, Rumunská socialistická republika) je bývalá rumunská a později německá atletka, stříbrná olympijská medailistka, halová mistryně světa a dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Petrohrad a Alina Astafeiová · Vidět víc »

Alina Stremousová

Alina Sergejevna Stremousová (* 11. července 1995 Kotelnikovo Volgogradská oblast) je moldavská biatlonistka ruského původu a mistryně Evropy z roku 2022 ve stíhacím závodě.

Nový!!: Petrohrad a Alina Stremousová · Vidět víc »

Alireza Firouzja

Alireza Firouzja (perskyː علی‌رضا فیروزجا, Alírezá Fírúzdžá, výslovnost,* 18. června 2003) je francouzský šachista íránského původu.

Nový!!: Petrohrad a Alireza Firouzja · Vidět víc »

Alisa (hudební skupina)

Alisa je ruská hard rocková hudební skupina, která je považována za jednu z nejvlivnějších kapel ruského rockového hnutí.

Nový!!: Petrohrad a Alisa (hudební skupina) · Vidět víc »

Alive 35 World Tour

Alive 35 World Tour bylo světové koncertní turné americké rockové skupiny Kiss k 35 letům její existence.

Nový!!: Petrohrad a Alive 35 World Tour · Vidět víc »

Aljaksandra Sasnovičová

Aljaksandra Sasnovičová (bělorusky: Аляксандра Аляксандраўна Сасновіч, Aljaksandra Aljaksandrajna Sasnovič, * 22. března 1994 Minsk) je běloruská profesionální tenistka.

Nový!!: Petrohrad a Aljaksandra Sasnovičová · Vidět víc »

Alla Pugačova

Alla Borisovna Pugačova (česky přechýleně Pugačovová,, někdy nesprávně Alla Pugačeva, * 15. dubna 1949 Moskva, Sovětský svaz) je populární ruská zpěvačka pop music.

Nový!!: Petrohrad a Alla Pugačova · Vidět víc »

Alla Pugačova. Tot samyj koncert

Alla Pugačova.

Nový!!: Petrohrad a Alla Pugačova. Tot samyj koncert · Vidět víc »

Allegro

Allegro má mnoho významů:;v hudbě.

Nový!!: Petrohrad a Allegro · Vidět víc »

Allegro (vlak)

Allegro byl vysokorychlostní vlak spojující finské Helsinky a ruský Petrohrad.

Nový!!: Petrohrad a Allegro (vlak) · Vidět víc »

Almas Ordabajev

Almas Ordabajev (* 19. dubna 1938, Novosibirsk, SSSR) je kazašský architekt, grafický designér, historik hmotné kultury, profesor katedry architektury a designu Kaspické univerzity v Almaty.

Nový!!: Petrohrad a Almas Ordabajev · Vidět víc »

Almaty

Almaty, dříve Alma-Ata, do roku 1921 Věrnyj je největší město v Kazachstánu s 1 854 556 obyvateli (ke dni 1. ledna 2019).

Nový!!: Petrohrad a Almaty · Vidět víc »

Almaz (1902)

Almaz byl nechráněný křižník ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Almaz (1902) · Vidět víc »

Alois Kašpar (1843)

Alois Kašpar (19. března 1843, Chrast u Chrudimi – 3. května 1913, Kvíček u Slaného) byl český národní buditel, klasický filolog, archeolog, malíř a muzejní kurátor.

Nový!!: Petrohrad a Alois Kašpar (1843) · Vidět víc »

Alois Károlyi

Alois (Alajos) hrabě Károlyi (Aloys / Alajos Graf / gróf Károlyi de Nagy Károly; 8. srpna 1825 Vídeň – 2. prosince 1889 Tótmegyer (dnes Palárikovo), Rakousko-Uhersko) byl rakousko-uherský diplomat, po matce měl původ v moravské rodině Kouniců, po níž také zdědil část majetku.

Nový!!: Petrohrad a Alois Károlyi · Vidět víc »

Alois Lexa von Aehrenthal

Alois Leopold Jan Křtitel hrabě Lexa z Aehrenthalu (Aloys Leopold Johann Baptist Graf Lexa von Aehrenthal) (27. září 1854 Hrubá Skála – 17. února 1912 Vídeň) byl český šlechtic a rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Alois Lexa von Aehrenthal · Vidět víc »

Alois Seiller

Alois svobodný pán von Seiller (Aloys Freiherr von Seiller) (10. prosince 1833, Vídeň – 12. června 1918, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Alois Seiller · Vidět víc »

Alphonse de Neuville

Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville (31. května 1835, Saint-Omer, Pas-de-Calais - 18. května 1885 Paříž) byl francouzský malíř a ilustrátor, který se jako jeden z představitelů akademismu proslavil především svými portréty vojáků a dalšími obrazy s válečnou tematikou.

Nový!!: Petrohrad a Alphonse de Neuville · Vidět víc »

Alvenslebenova konvence

Alvenslebenova konvence je smlouva uzavřená dne 8.

Nový!!: Petrohrad a Alvenslebenova konvence · Vidět víc »

Amatory

Amatory (název skupiny je oficiálně stylizován do tvaru) je ruská metalová skupina, kterou založili Danil Světlov a Denis Životovskij v Petrohradu v roce 1998.

Nový!!: Petrohrad a Amatory · Vidět víc »

Amálie Hesensko-Darmstadtská

Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 1754 – 21. června 1832) byla dcerou Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a Karolíny Zweibrückenské.

Nový!!: Petrohrad a Amálie Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »

Amálie Württemberská

Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.

Nový!!: Petrohrad a Amálie Württemberská · Vidět víc »

Americká hokejová reprezentace do 20 let

Americká hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších amerických hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Americká hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Anacortes

Anacortes je město v okrese Skagit v americkém státě Washington.

Nový!!: Petrohrad a Anacortes · Vidět víc »

Anarchističtí buřiči

Viktor Dyk ve věku 50 let (1927) Anarchističtí buřiči, „básníci života a vzdoru“, je označení pro generaci českých spisovatelů, která se začala tvořit na počátku 20. století v době upadajícího vlivu lumírovců a vrcholícího symbolismu a dekadence představitelů České moderny (v roce 1900 vyšla sbírka A. Sovy Ještě jednou se vrátíme, o rok později Golgatha J. S. Machara a Ruce O. Březiny).

Nový!!: Petrohrad a Anarchističtí buřiči · Vidět víc »

Anastasia (film, 1997)

Anastázie (anglicky Anastasia, rusky Анастасия) je americký animovaný muzikálový film.

Nový!!: Petrohrad a Anastasia (film, 1997) · Vidět víc »

Anastasij (Opockij)

Anastasij (světským jménem: Vasilij Alexandrovič Opockij; 24. března 1830 – 20. prosince 1905, Petrozavodsk) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup oloněcký a petrozavodský.

Nový!!: Petrohrad a Anastasij (Opockij) · Vidět víc »

Anastasija Konkinová

Anastasija Alexandrovna Konkinová (* 1. prosince 1993 Samara) je ruská zápasnice – judistka a sambistka.

Nový!!: Petrohrad a Anastasija Konkinová · Vidět víc »

Anastasija Micha'eli

Anastasija Micha'eli (אנסטסיה מיכאלי,: Анастасия Владимировна Михалевская, Anastasija Vladimirovna Michalevskaja) je izraelská politička a poslankyně Knesetu za stranu Jisra'el bejtejnu.

Nový!!: Petrohrad a Anastasija Micha'eli · Vidět víc »

Anastasija Pavljučenkovová

Anastasija Sergejevna Pavljučenkovová, (* 3. července 1991 Samara) je ruská profesionální tenistka a olympijská vítězka smíšené čtyřhra z tokijských her.

Nový!!: Petrohrad a Anastasija Pavljučenkovová · Vidět víc »

Anastasija Rudnajová

Anastasija Rudnajová (roz. Tichonovová), (* 4. říjen 1990, Petrohrad) je ruská reprezentantka v orientačním běhu.

Nový!!: Petrohrad a Anastasija Rudnajová · Vidět víc »

Anastázie Černohorská

Anastázie Petrović-Njegoš (23. prosince 1868, Cetinje – 25. listopadu 1935, Cap d'Antibes) byla rozená černohorská princezna, třetím potomkem černohorského knížete a později krále a jeho ženy, kněžny a královny Mileny Vukotić.

Nový!!: Petrohrad a Anastázie Černohorská · Vidět víc »

Anastázie Michajlovna Ruská

Anastázie Michailovna Romanovová (28. července 1860, Petěrgof, Rusko – 11. března 1922, Èze, Francie) byla ruská velkokněžna, vnučka cara Mikuláše I. a sňatkem velkovévodkyně meklenburská.

Nový!!: Petrohrad a Anastázie Michajlovna Ruská · Vidět víc »

Anastázie Nikolajevna

Svatá Anastázie Nikolajevna Ruská (Anastázie Nikolajevna Romanovová, (rusky: Великая Княжна Анастасия Николаевна Романова) (– 17. července 1918) byla nejmladší dcera posledního panovníka Ruského impéria, cara Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny. Velkokněžna Anastázie byla přezdívána Rarášek, a to pro svou živelnou povahu a proto, že dokázala svou rodinu i v těch nejtěžších chvílích rozveselit. Spolu s celou carskou rodinou (rodiči a všemi sourozenci) byla v noci ze 16. na 17. července roku 1918 zavražděna na rozkaz bolševiků ve sklepě Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu. Protože si velkokněžny předtím do šatů zašily své diamanty (kvůli nebezpečí loupeží), jejich utrpení se prodloužilo, neboť se kulky od diamantů odrážely. Některé z žen resp. dívek byly nakonec ubodány bajonety. V roce 2000 byla Anastázia společně s rodiči a sourozenci pravoslavnou církví kanonizována jako „strastotěrpěc“ (trpitel, mučedník).

Nový!!: Petrohrad a Anastázie Nikolajevna · Vidět víc »

Anatole Litvak

Anatole Litvak, původním jménem Michail Anatol Litvak (10. květen 1902, Kyjev – 15. prosinec 1974, Neuilly-sur-Seine) byl ukrajinsko-americký filmový režisér židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Anatole Litvak · Vidět víc »

Anatolij Aljabjev

Anatolij Nikolajevič Aljabjev (12. prosince 1951 v Danilkovu – 11. ledna 2022) byl ruský biatlonista, který reprezentoval Sovětský svaz.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Aljabjev · Vidět víc »

Anatolij Konstantinovič Ljadov

Anatolij Konstantinovič Ljadov (Анатoлий Константинович Лядов) (11. května 1855, Petrohrad – 28. srpna 1914, Poljanovka, Novgorodská oblast) byl ruský dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Konstantinovič Ljadov · Vidět víc »

Anatolij Kralickij

Anatolij Kralický (vlastním jménem Alexander Fjodorovič Kralickij; 12. února 1835, Vyšné Čabiny – 11. února 1894, Mukačevo) byl mnich baziliánského řádu svatého Basila Velikého, církevní činitel, pedagog, spisovatel, prozaik, etnograf, historik, literární vědec, folklorista, novinář, fotograf a významná osobnost národního obrození Rusínů.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Kralickij · Vidět víc »

Anatolij Larjukov

Anatolij Vladimirovič Larjukov (* 28. října 1970 Vladikavkaz) je bývalý ruský zápasník–judista, bronzový olympijský medailista z roku 2000.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Larjukov · Vidět víc »

Anatolij Markovič Gurevič

Anatolij Markovič Gurevič (Анатолий Маркович Гуревич, 7. listopadu 1913, Charkov – 2. ledna 2009, Petrohrad) byl sovětský špion.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Markovič Gurevič · Vidět víc »

Anatolij Michajlov

Anatolij Michajlov (14. září 1936 Petrohrad – 15. června 2022 Petrohrad) byl sovětský atlet, překážkář, mistr Evropy v běhu na 110 metrů překážek z roku 1962.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Michajlov · Vidět víc »

Anatolij Michajlovič Stessel

Anatolij Michajlovič Stessel (Petrohrad –, Chmilnyk) byl ruský velitel, generáladjutant (11. srpna 1904), generálporučík (24. dubna 1901), posádkový velitel Port Arturu v rusko-japonské válce.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Michajlovič Stessel · Vidět víc »

Anatolij Roščin

Anatolij Alexandrovič Roščin (10. března 1932 Gaverdovo, Sovětský svaz – 5. ledna 2016, Petrohrad, Rusko) byl sovětský zápasník, reprezentant v zápase řecko-římském, olympijský šampión, trojnásobný mistr světa a mistr Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Roščin · Vidět víc »

Anatolij Sobčak

Anatolij Alexandrovič Sobčak (Анатолий Александрович Собчак; 10. srpna 1937 Čita – 20. února 2000 Světlogorsk) byl ruský politik, starosta Petrohradu a mentor pozdějšího prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Sobčak · Vidět víc »

Anatolij Vasiljevič Ivanov

Anatolij Vasiljevič Ivanov (26. června 1934 v Leningradu – 2. dubna 2012, Vídeň) byl ruský sólový hráč na bicí nástroje, skladatel a dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Anatolij Vasiljevič Ivanov · Vidět víc »

Anděl se zlatými vlasy

Anděl se zlatými vlasy je temperová ikona neznámého ruského umělce, namalovaná ve druhé polovině 12. století.

Nový!!: Petrohrad a Anděl se zlatými vlasy · Vidět víc »

Anders Järryd

Anders Järryd (* 13. července 1961 Lidköping) je bývalý švédský profesionální tenista a světová jednička ve čtyřhře, když na čele žebříčku strávil 107 týdnů.

Nový!!: Petrohrad a Anders Järryd · Vidět víc »

Anders Johan Sjögren

Anders Johan Sjögren (někdy také Andreas Johan Sjögren; 8. května 1794, Iitti – 18. dubna 1855, Petrohrad) byl finský spisovatel, etnolog a lingvista.

Nový!!: Petrohrad a Anders Johan Sjögren · Vidět víc »

André-Frank Zambo Anguissa

André-Frank Zambo Anguissa (* 16. listopadu 1995 Yaoundé) je kamerunský profesionální fotbalista, který hraje na pozici defensivního či středního záložníka za italský klub SSC Neapol a za kamerunský národní tým.

Nový!!: Petrohrad a André-Frank Zambo Anguissa · Vidět víc »

Andreas Achenbach

Adolfa Dauthageho, 1883 Andreas Achenbach (29. září 1815, Kassel – 1. dubna 1910, Düsseldorf) byl německý krajinář období romantismu a bratr malíře Oswalda Achenbacha.

Nový!!: Petrohrad a Andreas Achenbach · Vidět víc »

Andreas Grassmann

Andreas Grassmann (23. února 1704 Ženklava – 15. března 1783 Berlín) první a jediný český biskup Moravské církve.

Nový!!: Petrohrad a Andreas Grassmann · Vidět víc »

Andreas Schlüter

Andreas Schlüter (20. květen 1664, Hamburk – květen 1714, Petrohrad) byl německý barokní sochař a architekt, první německý sochař řazený k pozdnímu baroku.

Nový!!: Petrohrad a Andreas Schlüter · Vidět víc »

Andrej Abduvalijev

Andrej Abduvalijev (* 30. června 1966, Leningrad) je bývalý atlet specializující se na hod kladivem, olympijský vítěz a dvojnásobný mistr světa.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Abduvalijev · Vidět víc »

Andrej Andrejev

Andrej Andrejevič Andrejev (30. října 1895, Kuzněcovo – 5. prosince 1971, Moskva) byl sovětský politik a v letech 1946—1953 místopředseda Rady ministrů SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Andrejev · Vidět víc »

Andrej Andrejevič Vlasov

Andrej Andrejevič Vlasov (Lomakino, Nižněnovgorodská oblast – 1. srpna 1946 Moskva) byl sovětský generál, který za druhé světové války v německém zajetí vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu (ROA), do jejíhož vedení ho jmenoval Heinrich Himmler.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Andrejevič Vlasov · Vidět víc »

Andrej Aršavin

Andrej Sergejevič Aršavin (rusky: Андрей Сергеевич Аршавин, * 29. května 1981 Leningrad) je bývalý ruský profesionální fotbalista, který hrával na pozici křídelníka či ofensivního záložníka.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Aršavin · Vidět víc »

Andrej Ždanov

Andrej Alexandrovič Ždanov (26. února 1896, Mariupol – 31. srpna 1948, Moskva) byl sovětský komunistický politik a ideolog.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Ždanov · Vidět víc »

Andrej Željabov

Andrej Ivanovič Željabov (Nikolajevka, Ruské impérium –, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář, člen organizace Svoboda lidu a organizátor atentátu na Alexandra II.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Željabov · Vidět víc »

Andrej Čežin

Fotomontáž, 2014 Andrej Čežin (rusky: Aндрей Чежин) (* 1960, Leningrad) je současný ruský novinářský fotograf a malíř.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Čežin · Vidět víc »

Andrej Bělyj

Andrej Bělyj (1899) Andrej Bělyj (vlastním jménem Boris Nikolajevič Bugajev / Борис Николаевич Бугаев) (14.jul. / 26.greg. října 1880 Moskva – 8. ledna 1934 tamtéž) byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Bělyj · Vidět víc »

Andrej Borisenko

Andrej Ivanovič Borisenko (* 17. dubna 1964 v Leningradu (dnes Sankt Petěrburg), RSFSR, SSSR) je bývalý inženýr společnosti RKK Eněrgija a od května 2003 do února 2021 ruský kosmonaut, 519. člověk ve vesmíru.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Borisenko · Vidět víc »

Andrej Chotějev

Andrej Ivanovič Chotějev (2. prosince 1946, Petrohrad – 28. listopadu 2021) byl ruský klavírní virtuos.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Chotějev · Vidět víc »

Andrej Deněr

Andrej Ivanovič Deněr (rusky: Андрей (Генрих) Иванович Деньер, 1820 Moskva — 1892 Petrohrad) byl ruský portrétní fotograf švýcarského původu, jeden z prvních ruských fotografů a předních portrétistů 19.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Deněr · Vidět víc »

Andrej Illarionov

Andrej Nikolajevič Illarionov (* 16. září 1961, Sestroreck, Sovětský svaz) je ruský ekonom.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Illarionov · Vidět víc »

Andrej Ivanovič Lexell

''Disquisitio de investiganda vera quantitate'' Andrej Ivanovič Lexell (24. prosince 1740 – Sankt Petěrburg) byl ruský astronom a matematik finskošvédského původu.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Ivanovič Lexell · Vidět víc »

Andrej Karelin

První hyperboloidní věž na světě, Vladimir Šuchov Nižnij Novgorod 1896 Varvarská ulice, Nižnij Novgorod, asi 1870 Andrej Osipovič Karelin (16. července greg. / 4. července jul. 1837 – 12. srpna 1906) byl ruský malíř a fotograf, který založil žánr umělecké fotografie.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Karelin · Vidět víc »

Andrej Kolegajev

Andrej Lukič Kolegajev (rusky Андрей Лукич Колегаев, 22. března 1887, Surgut, Ruské impérium – 3. dubna 1937, Moskva, SSSR) byl ruský revolucionář a člen strany socialistů-revolucionářů, který později přistoupil k bolševikům.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Kolegajev · Vidět víc »

Andrej Kolkutin

Andrej Kolkutin (* 1957, Smoljaninowo, Přímořský kraj) je ruský malíř.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Kolkutin · Vidět víc »

Andrej Makarevič

Andrej Vadimovič Makarevič (* 11. prosince 1953, Moskva, Ruská SFSR, Sovětský svaz) je ruský rockový hudebník a zakladatel nejstarší ruské stále aktivní rockové skupiny Mašina Vremeni (Stroj času).

Nový!!: Petrohrad a Andrej Makarevič · Vidět víc »

Andrej Markov

Andrej Andrejevič Markov (rusky Андрей Андреевич Марков; 14. června 1856, Rjazaň – 20. července 1922, Petrohrad) byl ruský matematik.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Markov · Vidět víc »

Andrej Nikolajevič Tupolev

Andrej Nikolajevič Tupolev (– 23. prosince 1972) byl sovětský letecký konstruktér.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Nikolajevič Tupolev · Vidět víc »

Andrej Pivovarov

Andrej Sergejevič Pivovarov (* 23. září 1981, Leningrad) je ruský opoziční politik a podnikatel.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Pivovarov · Vidět víc »

Andrej Trošev

Andrej Trošev (* 5. dubna 1962 Leningrad, Sovětský svaz) je bývalý ruský dělostřelecký důstojník v hodnosti plukovníka.

Nový!!: Petrohrad a Andrej Trošev · Vidět víc »

Andrew Carnegie

Andrew Carnegie (25. listopadu 1835 – 11. srpna 1919) byl americký průmyslník, obchodník, podnikatel a filantrop skotského původu, jeden z nejslavnějších „loupežných baronů“ pozlaceného věku konce 19.

Nový!!: Petrohrad a Andrew Carnegie · Vidět víc »

Andrij Jarmolenko

Andrij Mykolajovyč Jarmolenko (* 23. října 1989 Leningrad) je ukrajinský profesionální fotbalista, který hraje na pozici křídelníka či útočníka za ukrajinský klub ze FK Dynamo Kyjev a za ukrajinský národní tým, jehož je kapitánem.

Nový!!: Petrohrad a Andrij Jarmolenko · Vidět víc »

Andrij Jermak

Andrij Jermak (21. listopadu 1971, Kyjev, Sovětský svaz) je ukrajinský politik, filmový producent a právník.

Nový!!: Petrohrad a Andrij Jermak · Vidět víc »

Andris Nelsons

Andris Nelsons (* 18. listopadu 1978 Riga, Sovětský svaz) je lotyšský dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Andris Nelsons · Vidět víc »

Andromedidy

Andromedidy jsou meteorický roj asociovaný s kometou 3D/Biela.

Nový!!: Petrohrad a Andromedidy · Vidět víc »

Anglický park

Anglický park (nazývaný také anglická zahrada) je styl krajinářského parku nebo zahrady, který vznikl v Anglii na počátku 18. století, a rozšířil se po celé Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Anglický park · Vidět víc »

Aniš Giri

Aniš Giri (Anish Koemar Giri, अनिश कुमार गिरी, Аниш Кумар Гири, * 28. června 1994 Petrohrad) je šachista reprezentující Nizozemsko.

Nový!!: Petrohrad a Aniš Giri · Vidět víc »

Animal DžaZ

Animal DžaZ je ruská hudební rocková skupina z Petrohradu, založená roku 2000 a hrající ve stylu, který samotní muzikanti nazývají těžkou kytarovou eklektikou («тяжёлой гитарной эклектикой»).

Nový!!: Petrohrad a Animal DžaZ · Vidět víc »

Anja Maraisová

Anja Maraisová (nepřechýleně Anja Marais; * 1974, Sabie) je jihoafrická sochařka, fotografka, filmařka a multidisciplinární umělkyně.

Nový!!: Petrohrad a Anja Maraisová · Vidět víc »

Anna Alexandrovna Vyrubovová

Anna Alexandrovna Vyrubovová (rusky Анна Александровна Вырубова, 16. července 1884, Oranienbaum – 20. července 1964, Helsinky) byla ruská šlechtična z rodu Tanějevových, dvorní dáma a nejlepší přítelkyně poslední ruské carevny Alexandry Fjodorovny.

Nový!!: Petrohrad a Anna Alexandrovna Vyrubovová · Vidět víc »

Anna Andrejevna Achmatovová

Anna Andrejevna Achmatovová, rusky А́нна Андре́евна Ахма́това, vlastním jménem: Anna Andrejevna Gorenková, (Oděsa – 5. března 1966, Domodědovo) byla ruská básnířka, překladatelka a literární vědkyně, spoluzakladatelka a členka básnické skupiny akméistů.

Nový!!: Petrohrad a Anna Andrejevna Achmatovová · Vidět víc »

Anna Černohorská

Anna Petrović-Njegoš (18. srpna 1874 Cetinje – 22. dubna 1971 Montreux) byla černohorská princezna, šestá dcera (sedmý potomek) černohorského knížete a později krále Nikoly I. a jeho ženy, kněžny a královny Mileny Vukotić.

Nový!!: Petrohrad a Anna Černohorská · Vidět víc »

Anna Barkovová

Anna Alexandrovna Barkovová, rusky Анна Александровна Баркова (16. července 1901, Ivanovo, Ruské impérium – 29. dubna 1976, Moskva, Sovětský svaz) byla ruská sovětská básnířka, dramatička a novinářka, která strávila téměř třicet let svého života v gulagu nebo ve vyhnanství.

Nový!!: Petrohrad a Anna Barkovová · Vidět víc »

Anna Blinkovová

Anna Blinkovová (rusky: Анна Владимировна Блинкова, Anna Vladimirovna Blinkova, * 10. září 1998 Moskva) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Petrohrad a Anna Blinkovová · Vidět víc »

Anna Bogdanovová

Anna Bogdanovová (* 21. října 1984, Petrohrad) je ruská atletka, halová mistryně Evropy v pětiboji.

Nový!!: Petrohrad a Anna Bogdanovová · Vidět víc »

Anna Ivanovna

Anna Ivanovna Romanovová (též Anna Ioannovna, rusky Анна Иоанновна, 7. února 1693, Moskva – 28. října 1740, Petrohrad) byla vévodkyně kuronská a zemgalská v letech 1711–1731 a v letech 1730–1740 ruská carevna, dcera cara Ivana V. a Praskovji Fjodorovny Saltykovové.

Nový!!: Petrohrad a Anna Ivanovna · Vidět víc »

Anna Kareninová

Anna Kareninová, nebo také Anna Karenina (Анна Каренина) je román Lva Nikolajeviče Tolstého poprvé vydaný na pokračování v letech 1873 až 1877, tedy krátce po návratu z Evropy a svatbě s jeho ženou.

Nový!!: Petrohrad a Anna Kareninová · Vidět víc »

Anna Lopuchinová

Anna Petrovna Lopuchinová (rusky Анна Петровна Лопухина; 8. listopadu 1777 – 25. dubna 1805) byla ruská šlechtična a dvorní dáma.

Nový!!: Petrohrad a Anna Lopuchinová · Vidět víc »

Anna Nazarovová

Anna Nazarovová (* 14. března 1986, Leningrad) je ruská atletka, jejíž specializací je skok daleký.

Nový!!: Petrohrad a Anna Nazarovová · Vidět víc »

Anna Netrebko

Anna Jurjevna Netrebko (přechýleně Netrebková,; * 18. září 1971 Krasnodar) je ruská operní pěvkyně, sopranistka, spojená především s účinkováním na scénách Salcburského festivalu, Metropolitní opery, Vídeňské státní opery a londýnské Královské opery.

Nový!!: Petrohrad a Anna Netrebko · Vidět víc »

Anna Pavlovna Ruská

Anna Romanovna-Holstein-Gottorp, též Anna Pavlovna (Ruská), rusky Анна Павловна, nizozemsky a v zemích mluvících německy Anna Paulowna (Sankt Petěrburk – 1. března 1865, Haag) byla rodem ruská velkokněžna a královna nizozemská v letech 1840 až 1849.

Nový!!: Petrohrad a Anna Pavlovna Ruská · Vidět víc »

Anna Pavlovová

Anna Pavlovna Pavlovová (rusky Анна Павловна (Матвеевна) Павлова, Ligovo u Petrohradu – 23. ledna 1931 Haag) byla ruská primabalerína a tanečnice.

Nový!!: Petrohrad a Anna Pavlovová · Vidět víc »

Anna Petrovna

Anna Petrovna (v Moskvě – v Kielu) byla ruská velkokněžna, dcera cara Petra Velikého a matka cara Petra III.

Nový!!: Petrohrad a Anna Petrovna · Vidět víc »

Anne Listerová

Anne Listerová (Lister; 3. duben 1791 Halifax – 22. září 1840 Kutaisi) byla anglická diaristka, cestovatelka a statkářka, která ve svých denících mimo jiné podrobně popsala svůj milostný život, a bývá proto nyní označována jako „první moderní lesba”.

Nový!!: Petrohrad a Anne Listerová · Vidět víc »

Anne-Jean-Marie-René Savary

Anne Jean Marie René Savary, vévoda de Rovigo, (26. dubna 1774 v Marcq poblíž Vouziers, departement Ardennes, Francie - 2. června 1833 v Paříži) byl francouzský generál a politik, jeden z císaři Napoleonovi Prvnímu nejvěrnějších.

Nový!!: Petrohrad a Anne-Jean-Marie-René Savary · Vidět víc »

Anri Džergenija

Anri Džergenija (plným jménem Anri Michail-ipa Džergenija,;, Leningrad – 5. ledna 2020, Moskva) byl abchazský právník, soudce, prokurátor, politik a bývalý premiér Abcházie v letech 2001 až 2002.

Nový!!: Petrohrad a Anri Džergenija · Vidět víc »

Antal Stašek

Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, (22. července 1843 Stanový farnosti Zlatá Olešnice, nyní součást Zlaté Olešnice – 9. října 1931 Praha-Krč) byl český spisovatel a právník.

Nový!!: Petrohrad a Antal Stašek · Vidět víc »

Antanas Smetona

Antanas Smetona (10. srpna 1874 Užulėnis – 9. ledna 1944 Cleveland) byl litevský politik a první litevský prezident.

Nový!!: Petrohrad a Antanas Smetona · Vidět víc »

Antarktický smluvní systém

Výzkumné stanice a teritoria na Antarktidě (2002) Vlajka Antarktického smluvního systému Antarktický smluvní systém je komplex opatření regulující vztahy mezi jednotlivými státy v oblasti Antarktidy.

Nový!!: Petrohrad a Antarktický smluvní systém · Vidět víc »

Antea

Antea (také Anteia, latinsky Antea) byla v řecké mytologii dcera kárského krále Íobata a manželka zakladatele Tírynthu Proita.

Nový!!: Petrohrad a Antea · Vidět víc »

Antoine de Lhoyer

Antoine de Lhoyer (6. září 1768, Clermont-Ferrand, Francie – 15. března 1852, Paříž) byl francouzský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Antoine de Lhoyer · Vidět víc »

Antoine-Henri Jomini

Baron Antoine-Henri Jomini (6. března 1779, Payerne, Vaud, Švýcarsko – 24. března 1869 v Passy u Paříže, Druhé Francouzské císařství) byl zakladatel moderní vojenské logistiky, tvůrce vojenských doktrín velmocí od 19. století do dnešní doby.

Nový!!: Petrohrad a Antoine-Henri Jomini · Vidět víc »

Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská

Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská (28. srpna 1779 – 14. března 1824) byla německou princeznou z rodu Wettinů a sňatkem württemberskou vévodkyní.

Nový!!: Petrohrad a Antoinetta Sasko-Kobursko-Saalfeldská · Vidět víc »

Anton Arenskij

Anton Stěpanovič Arenskij, rusky Антон Степанович Аренский (12. červenec 1861, Novgorod – 25. únor 1906, Kirillovskoje) byl ruský hudební skladatel, klavírista, představitel romantismu pod silným vlivem Čajkovského hudby.

Nový!!: Petrohrad a Anton Arenskij · Vidět víc »

Anton Otto Botta-Adorno

Anton Otto markýz Botta-Adorno (Antoniotto marchese Botta d'Adorno) (13. května 1688, Branduzzo, Itálie – 30. prosince 1774, Torre d'Isola, Itálie) byl italský šlechtic ve službách Habsburků jako vojevůdce a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Anton Otto Botta-Adorno · Vidět víc »

Anton Pavlovič Čechov

Anton Pavlovič Čechov (Taganrog, Rusko – 15. července 1904, Badenweiler, Německo) byl ruský dramatik a prozaik.

Nový!!: Petrohrad a Anton Pavlovič Čechov · Vidět víc »

Anton Rubinstein

Anton Grigorijevič Rubinstein též Rubinštejn (28. listopadu 1829 – 20. listopadu 1894) byl ruský pianista, skladatel, dirigent období romantismu a hudební pedagog, zakladatel první konzervatoře v Petrohradu, první střední hudební školy v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Anton Rubinstein · Vidět víc »

Anton von Bechtolsheim

Anton Mauchenheim svobodný pán von Bechtolsheim (13. prosince 1834 Würzburg – 25. ledna 1904 Vídeň) byl rakousko-uherský generál.

Nový!!: Petrohrad a Anton von Bechtolsheim · Vidět víc »

Anton Wolkenstein-Trostburg

Antonín hrabě Wolkenstein-Trostburg (Anton Karl Simon Graf von Wolkenstein-Trostburg) (2. srpna 1832, Prunéřov – 5. prosince 1913, Castel Ivano, Rakousko-Uhersko, dnes Itálie) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny.

Nový!!: Petrohrad a Anton Wolkenstein-Trostburg · Vidět víc »

Anton Yelchin

Anton Viktorovich Yelchin (českým přepisem Anton Viktorovič Jelčin; 11. března 1989 Leningrad, Ruská SFSR – 19. června 2016 Los Angeles, Kalifornie) byl americký herec ruského původu, známý ztvárněním Kylea Reese, jedné z hlavních rolí sci-fi filmu Terminator Salvation (2009), a také postavou navigátora Pavla Čechova ve filmové sérii Star Trek.

Nový!!: Petrohrad a Anton Yelchin · Vidět víc »

Antonín Jaroslav Puchmajer

Antonín Jaroslav Puchmajer (7. ledna 1769 Týn nad Vltavou – 29. září 1820 Praha) byl český spisovatel, básník, překladatel, vlastenecký kněz a první český romista.

Nový!!: Petrohrad a Antonín Jaroslav Puchmajer · Vidět víc »

Antoni Julian Nowowiejski

Blahoslavený Antoni Julian Nowowiejski (11. února 1858, Lubienia – 28. května 1941, Działdowo) byl polský římskokatolický duchovní, biskup v Płocku.

Nový!!: Petrohrad a Antoni Julian Nowowiejski · Vidět víc »

Antoni Leszczewicz

Blahoslavený Antoni Leszczewicz, MIC (30. září 1890, Abramowszczyźna – 17. února 1943, Rosica u Vitebsku) byl polský římskokatolický duchovní, člen kongregace Mariánů, oběť nacistického pronásledování katolické církve.

Nový!!: Petrohrad a Antoni Leszczewicz · Vidět víc »

Antonij (Prostichin)

Antonij (světským jménem: Alexej Viktorovič Prostichin; * 20. října 1976, Glazov) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup slavgorodský a kamenský.

Nový!!: Petrohrad a Antonij (Prostichin) · Vidět víc »

Antonij Pogorelskij

Antonij Pogorelskij (vlastním jménem Alexej Alexejevič Perovskij,; 1787, Moskva –, Varšava) byl ruský romantický básník a prozaik.

Nový!!: Petrohrad a Antonij Pogorelskij · Vidět víc »

Antonina Ivanovna Abarinovová

Antonina Ivanovna Abarinovová (Abarinova,; 24. června 1842 Vladimir – 29. července 1901 Tulská oblast) byla ruská operní pěvkyně a herečka.

Nový!!: Petrohrad a Antonina Ivanovna Abarinovová · Vidět víc »

Antonio Canova

Antonio Canova (1. listopadu 1757 Possagno, Veneto — 13. října 1822 Benátky) byl italský sochař, hlavní představitel italského klasicismu.

Nový!!: Petrohrad a Antonio Canova · Vidět víc »

Antonio Corradini

Pomník benátského maršála Johanna Mathiase hraběte ze Schulenburgu, na ostrově Korfu Antonio Corradini (19. října 1688 Benátky – 12. srpna 1752 Neapol) byl benátský sochař období rokoka, činný také ve Vídni, v Římě a v Neapoli.

Nový!!: Petrohrad a Antonio Corradini · Vidět víc »

Antonio Galli da Bibbiena

Antonio Luigi Galli da Bibbiena, též Antonio Galli–Bibiena (1. ledna 1697, Parma, Itálie — 28. ledna 1774, Milán) byl italský pozdně barokní malíř a architekt, příslušník druhé ze tří generací slavné toskánské umělecké rodiny Galliů, který stavěl zejména příležitostnou divadelní architekturu a její kulisy, a maloval iluzivní průhledy na chrámovách klenbách v Itálii i ve střední Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Antonio Galli da Bibbiena · Vidět víc »

Antonio Rinaldi

Antonio Rinaldi (1709, Palermo – 10. dubna 1794, Řím) byl italský architekt působící v ruských carských službách.

Nový!!: Petrohrad a Antonio Rinaldi · Vidět víc »

Antonio Sapienza

Antonio Sapienza mladší (18. června 1794, Petrohrad – 1855 tamtéž) byl ruský skladatel, sbormistr a dirigent italského původu.

Nový!!: Petrohrad a Antonio Sapienza · Vidět víc »

Antonio Sapienza starší

Antonio Sapienza starší (rusky Антон nebo také Антоний Антонович Сапиенца / Anton (Antonij) Antonovič Sapienca, 1755, Neapol – 1829, Petrohrad) byl italský hudební skladatel působící v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Antonio Sapienza starší · Vidět víc »

Antverpský symfonický orchestr

Antverpský symfonický orchestr je symfonický orchestr z Vlámska (Belgie), působící v Sále královny Alžběty v Antverpách.

Nový!!: Petrohrad a Antverpský symfonický orchestr · Vidět víc »

Antverpy

Antverpy (francouzsky Anvers) jsou největším belgickým městem (bez aglomerace).

Nový!!: Petrohrad a Antverpy · Vidět víc »

Anzor Chizrijev

Anzor Ruslanovič Chizrijev (* 31. října 1990) je ruský zápasník–volnostylař čečenské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Anzor Chizrijev · Vidět víc »

Apollo Korzeniowski

Apollo Korzeniowski (21. února 1820, Honoratka u Jampolu – 23. května 1869, Krakov) byl polský vlastenec, spisovatel, básník a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Apollo Korzeniowski · Vidět víc »

Apollon Nikolajevič Majkov

Apollon Nikolajevič Majkov, rusky Аполлон Николаевич Майков, (23. května/4. června 1821 Moskva – 8. března/20. března 1897 Sankt-Petěrburg) byl ruský básník, jeden z nejvýznamnějších představitelů artistního proudu v ruském básnictví druhé poloviny 19.

Nový!!: Petrohrad a Apollon Nikolajevič Majkov · Vidět víc »

Arťom Sedov

Arťom Anatoljevič Sedov (* 26. března 1984 Leningrad, Sovětský svaz) je bývalý ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm fleretem.

Nový!!: Petrohrad a Arťom Sedov · Vidět víc »

Archangelsk

Archangelsk je přístav, který se nachází na severu evropské části Ruska, a zároveň administrativní centrum Archangelské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Archangelsk · Vidět víc »

Archibald Reiss

Rodolphe Archibald Reiss (také Archibald Rudolph Reiss nebo Rodolf Arčibald Rajs, 8. července 1875 Hausach – 7. srpna 1929 Bělehrad) byl kriminolog německého původu a průkopník forenzních věd.

Nový!!: Petrohrad a Archibald Reiss · Vidět víc »

Archip Ivanovič Kuindži

Archip Ivanovič Kuindži (rozený Kujumdži;,; 27. ledna 1842 Karasy, dnes část Mariupolu – Petrohrad) byl ukrajinský malíř řeckého původu, který se věnoval především krajinomalbě.

Nový!!: Petrohrad a Archip Ivanovič Kuindži · Vidět víc »

Archip Michajlovič Ljulka

Archip Michajlovič Ljulka (Архи́п Миха́йлович Лю́лька, Архип Михайлович Люлька; – 1. června 1984) byl sovětský vědec, konstruktér proudových motorů, vedoucí OKB Ljulka a člen Akademie věd SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Archip Michajlovič Ljulka · Vidět víc »

Arif Malikov

Arif Malikov (13. září 1933 Baku - 9. května 2019 Baku) byl ázerbájdžánský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Arif Malikov · Vidět víc »

Aristarch Vasiljevič Lentulov

Aristarch Vasiljevič Lentulov (АристaрхВасильевич Лентулов), (16. ledna 1882 — 15. dubna 1943 Moskva) byl ruský a sovětský výtvarník, malíř, scénograf a jeden ze zakladatelů ruské avantgardy.

Nový!!: Petrohrad a Aristarch Vasiljevič Lentulov · Vidět víc »

Aristide Caradja

Aristide Caradja nebo Aristide von Caradja (28. září 1861, Drážďany, Německo – 29. května 1955, Bukurešť, Rumunsko) byl rumunský právník a entomolog německého původu, který je znám hlavně jako lepidopterolog – parnassiolog a mikrolepidopterolog.

Nový!!: Petrohrad a Aristide Caradja · Vidět víc »

Arkadij a Boris Strugačtí

Přední strana prvního svazku souborného ruského vydání díla bratří Strugačtích z roku 2017. Bratři Arkadij Natanovič Strugackij (28. srpna 1925 Batumi – 12. října 1991 Moskva) a Boris Natanovič Strugackij (15. dubna 1933 Leningrad – 19. listopadu 2012 Sankt Petěrburg) byli ruští spisovatelé, kteří se stali známí romány jako například Piknik u cesty, Poledne, 22. století, Je těžké být bohem nebo Špunt.

Nový!!: Petrohrad a Arkadij a Boris Strugačtí · Vidět víc »

Arkadij Rajkin

Arkadij Isaakovič Rajkin (Арка́дий Исаа́кович Ра́йкин, 24. října 1911 Riga – 17. prosince 1987 Moskva) byl sovětský komik židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Arkadij Rajkin · Vidět víc »

Arkadij Rotenberg

Arkadij Romanovič Rotenberg (rusky: Аркадий Романович Ротенберг; * 15. prosince 1951 Leningrad, Sovětský svaz) je ruský podnikatel a oligarcha blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, s kterým v minulosti trénoval judo.

Nový!!: Petrohrad a Arkadij Rotenberg · Vidět víc »

Arkadij Strugackij

Arkadij Natanovič Strugackij (rusky Аркадий Натанович Стругацкий; 28. srpna 1925 Batumi – 12. října 1991 Moskva) byl ruský spisovatel, který se stal s bratrem Borisem známý řadou sci-fi románů.

Nový!!: Petrohrad a Arkadij Strugackij · Vidět víc »

Arkadij Timofejevič Averčenko

A. T. Averčenko Arkadij Timofejevič Averčenko (rusky Аркадий Тимофеевич Аверченко, 27. března greg. / 15. března jul. 1881, Sevastopol – 12. března 1925, Praha) byl ruský spisovatel, humorista, satirik, dramatik a divadelní kritik.

Nový!!: Petrohrad a Arkadij Timofejevič Averčenko · Vidět víc »

Arktický most

Arktické trasy. Modře je vyznačen tzv. Arktický most Arktický most je sezónní námořní trasa o délce 6 700 km spojující Rusko s Kanadou.

Nový!!: Petrohrad a Arktický most · Vidět víc »

Arktika

Arktika (Αрктика) je druhý postavený sovětský atomový ledoborec, první z řady lodí třídy Arktika.

Nový!!: Petrohrad a Arktika · Vidět víc »

Armand Augustin Louis de Caulaincourt

Armand Augustin Louis de Caulaincourt (9. prosince 1773, Caulaincourt – 19. února 1827, Paříž) byl francouzský generál, ministr zahraničí, vévoda z Vicenzy, pair a blízký spolupracovník Napoleona Bonaparta.

Nový!!: Petrohrad a Armand Augustin Louis de Caulaincourt · Vidět víc »

Armen Tachtadžjan

Armen Leonovič Tachtadžjan (10. červen 1910 Šuša – 13. listopad 2009 Petrohrad) byl arménský botanik.

Nový!!: Petrohrad a Armen Tachtadžjan · Vidět víc »

Armenia

Armenia byla sovětská motorová loď, torpédovaná 7. listopadu 1941 německým letounem He 111.

Nový!!: Petrohrad a Armenia · Vidět víc »

Arno Čančík

René Roubíčka a pokračovatel v tradici českého uměleckého sklářství Kunraticích u Cvikova na Českolipsku Fabergého vajec Arno Čančík (25. května 1942 Děčín) je kovorytec a medailér, dlouhá léta byl členem anglické asociace rytců skla.

Nový!!: Petrohrad a Arno Čančík · Vidět víc »

Arnošt II. Hohenlohe-Langenburský

Arnošt II.

Nový!!: Petrohrad a Arnošt II. Hohenlohe-Langenburský · Vidět víc »

Arnošt Vančura

Arnošt Vančura, psán také Vanžura, Vanžur, Wanciura, Wanzura de Rehnit, Wanschur, Wanskorn nebo van Schour, (* okolo roku 1750 Vamberk – 1802 Petrohrad) byl český hudební skladatel, klavírista a dirigent žijící v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Arnošt Vančura · Vidět víc »

Arsen Gitinov

Arsen Gitinov, (* 1. června 1977 v Tlondodě, Dagestán, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník volnostylař avarské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Arsen Gitinov · Vidět víc »

Arsenij Grigorjevič Golovko

Arsenij Grigorjevič Golovko (– 17. května 1962) byl sovětský námořní velitel a admirál.

Nový!!: Petrohrad a Arsenij Grigorjevič Golovko · Vidět víc »

Arsenij Semjonov

Arsenij Vasiljevič Semjonov (16. ledna 1935, vesnice Jazvy, Novgorodská oblast – 8. února 1976, Chabarovsk) byl ruský sovětský básník a prozaik.

Nový!!: Petrohrad a Arsenij Semjonov · Vidět víc »

Arthur Henry Hardinge

Sir Arthur Henry Hardinge (12. října 1859 Londýn – 27. prosince 1933 Richmond-upon-Thames, Anglie) byl britský diplomat. Ve službách ministerstva zahraničí působil od roku 1880 a zastával řadu funkcí na diplomatických zastoupeních v Evropě i v zámoří, uplatnil se také ve správě britské koloniální říše. V roce 1897 byl povýšen do šlechtického stavu, svou kariéru završil jako velvyslanec ve Španělsku (1913–1919).

Nový!!: Petrohrad a Arthur Henry Hardinge · Vidět víc »

Arthur Nicolson

Arthur Nicolson, 1.

Nový!!: Petrohrad a Arthur Nicolson · Vidět víc »

Arthur Paget

Sir Arthur Paget (15. ledna 1771 – 26. července 1840) byl britský diplomat, mladší bratr polního maršála 1. markýze z Anglesey.

Nový!!: Petrohrad a Arthur Paget · Vidět víc »

Aruküla

Aruküla je městečko v estonském kraji Harjumaa, samosprávně patřící do obec Raasiku, jejímž je správním centrem.

Nový!!: Petrohrad a Aruküla · Vidět víc »

Asfaltový důl

Asfaltový důl La Presta je bývalý asfaltový důl ve Švýcarsku v údolí Val de Travers v kantonu Neuchâtel.

Nový!!: Petrohrad a Asfaltový důl · Vidět víc »

Aslan Karacev

Aslan Kazbekovič Karacev (rusky: Аслан Казбекович Карацев, * 4. září 1993 Vladikavkaz) je ruský profesionální tenista.

Nový!!: Petrohrad a Aslan Karacev · Vidět víc »

Únor 2010

;1. února.

Nový!!: Petrohrad a Únor 2010 · Vidět víc »

Únor 2015

Bez popisu.

Nový!!: Petrohrad a Únor 2015 · Vidět víc »

Únor 2020

; 1. února – sobota Ivan Král; 2. února – neděle; 3. února – pondělí mapa Hlučínska; 4. února – úterý; 5. února – středa Kirk Douglas; 7. února – pátek; 8. února – sobota | vlajka1.

Nový!!: Petrohrad a Únor 2020 · Vidět víc »

Únor 2022

; 3. února – čtvrtek; 4. února – pátek; 6. února – neděle; 8. února – úterý; 9. února – středa; 10. února – čtvrtek; 11. února – pátek; 12. února – sobota; 13. února – neděle; 14. února – pondělí; 15. února – úterý; 17. února – čtvrtek; 20. února – neděle; 21. února – pondělí; 24. února – čtvrtek; 25. února – pátek; 26. února – sobota; 27. února – neděle; 28. února – pondělí.

Nový!!: Petrohrad a Únor 2022 · Vidět víc »

Únorová revoluce

Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.

Nový!!: Petrohrad a Únorová revoluce · Vidět víc »

Asociace umělců revolučního Ruska

Isaak Brodskij, ''V. I. Lenin ve Smolném v roce 1917'', 1930, olej na plátně, Treťjakovská galerie, Moskva. I. I. Brodskij patřil k představitelům ''Asociace umělců revolučního Ruska'' Asociace umělců revolučního Ruska (známá také pod označením achrovci vycházejícím ze zkratky АХРР) bylo umělecké sdružení ruských sovětských výtvarníků působící v letech 1922 - 1932.

Nový!!: Petrohrad a Asociace umělců revolučního Ruska · Vidět víc »

Assicurazioni Generali

Assicurazioni Generali je největší pojišťovna v Itálii a jedna z největších ve světě.

Nový!!: Petrohrad a Assicurazioni Generali · Vidět víc »

Assimi Goïta

Assimi Goïta (* 1983) je malijský vojenský důstojník, od května 2021 prozatímní prezident Mali.

Nový!!: Petrohrad a Assimi Goïta · Vidět víc »

Astana

Astana, známá též pod staršími názvy Akmola, Akmolinsk, Celinograd a Nur-Sultan, je od roku 1997 hlavním městem Kazachstánu.

Nový!!: Petrohrad a Astana · Vidět víc »

Astrachaňský kreml

Astrachaňský kreml je historický kreml v centru ruské Astrachaně, situovaný na ostrově v deltě Volhy.

Nový!!: Petrohrad a Astrachaňský kreml · Vidět víc »

Ateismus

Symbol ateismu dle Atheist Alliance International Ateismus (z řeckého α, a záporná předpona + θέος, theos bůh), bezbožnost, život bez Boha či bohů, se obvykle chápe v širokém smyslu jako absence víry v Boha či duchovní bytosti nemateriální, nesvětské povahy či podstaty.

Nový!!: Petrohrad a Ateismus · Vidět víc »

Atentát na Alexandra II.

Atentát na Alexandra II. je událost z, kdy byl zavražděn ruský car Alexandr II. členy levicové organizace Svoboda lidu.

Nový!!: Petrohrad a Atentát na Alexandra II. · Vidět víc »

Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – skok daleký ženy

Skok daleký žen na Letních olympijských hrách 2016 se uskutečnil od 16.

Nový!!: Petrohrad a Atletika na Letních olympijských hrách 2016 – skok daleký ženy · Vidět víc »

ATP Tour 2019

ATP Tour 2019 představoval jubilejní 50. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2019.

Nový!!: Petrohrad a ATP Tour 2019 · Vidět víc »

ATP Tour 2020

ATP Tour 2020 představoval 51. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2020.

Nový!!: Petrohrad a ATP Tour 2020 · Vidět víc »

ATP Tour 2021

ATP Tour 2021 představoval 52. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2021.

Nový!!: Petrohrad a ATP Tour 2021 · Vidět víc »

ATP Tour 2022

ATP Tour 2022 představoval 53. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2022.

Nový!!: Petrohrad a ATP Tour 2022 · Vidět víc »

ATP Tour 250

ATP Tour 250 je tenisová kategorie mužského profesionálního okruhu ATP Tour hraná od sezóny 2009, která nahradila nejníže postavenou kategorii International Series, existující v letech 2000–2008.

Nový!!: Petrohrad a ATP Tour 250 · Vidět víc »

ATP Tour 500

ATP Tour 500, dříve známá pod názvy Grand Prix Super Series, ATP International Series Gold, Championship Series a ATP World Tour 500, je čtvrtá nejvyšší kategorie mužského profesionálního okruhu ATP World Tour – za Grand Slamem, ATP Finals a sérii Masters 1000 v systému existujícím od sezóny 2009.

Nový!!: Petrohrad a ATP Tour 500 · Vidět víc »

ATP World Tour 2009

ATP World Tour je elitní tenisový okruh pro profesionály, organizovaný ATP.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2009 · Vidět víc »

ATP World Tour 2010/červenec-prosinec

ATP World Tour 2010 byl elitní tenisový okruh pro profesionály v roce 2010, organizovaný Asociací profesionálních tenistů.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2010/červenec-prosinec · Vidět víc »

ATP World Tour 2011

ATP World Tour 2011 představoval elitní tenisový okruh pro profesionály, hraný v sezóně 2011, jenž organizovala Asociace profesionálních tenistů.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2011 · Vidět víc »

ATP World Tour 2012

ATP World Tour 2012 představoval nejvyšší úroveň mužského profesionálního tenisu v roce 2012.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2012 · Vidět víc »

ATP World Tour 2013

ATP World Tour 2013 představoval nejvyšší úroveň mužského profesionálního tenisu v roce 2013.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2013 · Vidět víc »

ATP World Tour 2015

Okruh ATP World Tour 2015 představoval 46. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2015.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2015 · Vidět víc »

ATP World Tour 2016

ATP World Tour 2016 představovala 47. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu hraný v roce 2016.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2016 · Vidět víc »

ATP World Tour 2017

ATP World Tour 2017 představovala 48. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2017.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2017 · Vidět víc »

ATP World Tour 2018

ATP World Tour 2018 představoval 49. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2018.

Nový!!: Petrohrad a ATP World Tour 2018 · Vidět víc »

Attila Végh

Attila „Pumukli“ Végh (* 9. srpna 1985, Dunajská Streda) je slovenský bojovník ve smíšených bojových uměních (MMA) organizace OKTAGON MMA v polotěžké váze (do 93 kg).

Nový!!: Petrohrad a Attila Végh · Vidět víc »

August von Kotzebue

Hrob Augusta von Kotzebue na hřbitově 'Hauptfriedhof' v Mannheimu August Friedrich Ferdinand von Kotzebue (3. květen 1761, Výmar — 23. březen 1819, Mannheim) byl německý spisovatel, dramatik a básník, ve své době mimořádně populární a uznávaný, časem spíše upadl do zapomnění.

Nový!!: Petrohrad a August von Kotzebue · Vidět víc »

Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Princezna Augusta Karolina Frederika Luisa Brunšvicko-Wolfenbüttelská (německy Auguste Karoline Friederike Luise von Braunschweig-Wolfenbüttel) (3. prosince 1764, Braunschweig – 27. září 1788, Koluvere, Estonsko) byla rodem německá princezna z Hannoverské dynastie a sňatkem princezna württemberská.

Nový!!: Petrohrad a Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Auguste Marmont

Auguste-Frédéric-Louis Viesse de Marmont, vévoda z Ragusy (20. července 1774, Châtillon-sur-Seine – 2. března 1852, Benátky), byl francouzský maršál.

Nový!!: Petrohrad a Auguste Marmont · Vidět víc »

Auguste Rodin

Auguste Rodin, celým jménem François Auguste René Rodin (12. listopadu 1840 Paříž – 17. listopadu 1917 Meudon), byl jedním z největších sochařů 19.

Nový!!: Petrohrad a Auguste Rodin · Vidět víc »

Augustin Pyramus de Candolle

Augustin Pyramus de Candolle nebo Augustin Pyrame de Candolle (latinizováno jako Augustus-Pyramus Decandolle či Augustinus Pyramus Candolleus; 4. února 1778 Ženeva – 9. září 1841 Ženeva), byl švýcarský botanik.

Nový!!: Petrohrad a Augustin Pyramus de Candolle · Vidět víc »

AukcYon

AukcYon je ruská hudební skupina, která ve své tvorbě využívá vlivy alternativního rocku, jazzu, východoevropského folklóru i reggae, její pódiová stylizace je inspirována dadaistickými kabarety.

Nový!!: Petrohrad a AukcYon · Vidět víc »

Aurélie Dupontová

Aurélie Dupontová (* 15. ledna 1973, Paříž) je bývalá francouzská baletka, od roku 1989 do roku 2015 členka baletního souboru Pařížské opery.

Nový!!: Petrohrad a Aurélie Dupontová · Vidět víc »

Aurora

Aurora má více významů.

Nový!!: Petrohrad a Aurora · Vidět víc »

Aurora (křižník)

Aurora (Аврора, správným přepisem Avrora) je ruský chráněný křižník třídy ''Pallada'', který v současnosti slouží jako muzeum v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Aurora (křižník) · Vidět víc »

Autochrom

Na autochromové fotografii je Louis Lumiére s mikroskopem, ve kterém testuje zkumavky s barevným roztokem Autochrom (autochromatický proces, Autochrome Lumière znamená automaticky barevný) je raný proces barevné fotografie patentovaný roku 1903 bratry Lumièrovými a komerčně vyráběný v letech 1907 až 1935.

Nový!!: Petrohrad a Autochrom · Vidět víc »

Avgusta (Zaščuk)

Svatá Avgusta (světským jménem: Lidija Vasiljevna Zaščuk, rusky: Лидия Васильевна Защук; 2. června 1871, Petrohrad – 8. leden 1938, Tula) byla ruská pravoslavná monaška, igumena a mučednice.

Nový!!: Petrohrad a Avgusta (Zaščuk) · Vidět víc »

Avgustin (Sacharov)

Avgustin (světským jménem: Michail Stěpanovič Sacharov; 29. října 1768, Zvěriněc – 13. ledna 1841, Rostov) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup orenburský a ufimský.

Nový!!: Petrohrad a Avgustin (Sacharov) · Vidět víc »

Avgustin (Vinogradskij)

Avgustin (světským jménem: Alexej Vasiljevič Vinogradskij; 17. března 1766, Moskva – 15. března 1819, Moskva) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup moskevský a kolomenský.

Nový!!: Petrohrad a Avgustin (Vinogradskij) · Vidět víc »

Aviakompanija Tatarstan

Aviakompanija Tatarstan byla regionální ruská letecká dopravní společnost a národní letecký dopravce Tatarstánu.

Nový!!: Petrohrad a Aviakompanija Tatarstan · Vidět víc »

Aviva Stadium

Aviva Stadium je víceúčelový stadion v Dublinu v Irsku, sloužící zejména pro fotbal a ragby.

Nový!!: Petrohrad a Aviva Stadium · Vidět víc »

Avraam (Šumilin)

Avraam (světským jménem: Alexej Fjodorovič Šumilin; 16. května 1761, Bystroje – 18. dubna 1844, Jaroslavl) byl ruský duchovní ruské pravoslavné církve a arcibiskup jaroslavský a rostovský.

Nový!!: Petrohrad a Avraam (Šumilin) · Vidět víc »

Avraham Stern

Avraham Stern (Avraham Štern; 23. prosince 1907, Suwałki – 12. února 1942, Tel Aviv) byl židovský básník a zakladatel a vůdce radikální militantní revizionistické skupiny Lechi, též známé jako Sternova skupina či Sternův gang.

Nový!!: Petrohrad a Avraham Stern · Vidět víc »

Ayn Randová

Ayn Randová, vlastním jménem Ayn Rand O'Connor, rodným jménem Alisa Zinověvna Rozenbaum, přechýleně Rozenbaumová, rusky Алиса Зиновьевна Розенбаум (2. února 1905 Petrohrad – 6. března 1982 New York) byla původem ruská židovská spisovatelka a filosofka, která emigrovala do USA, kde se stala známou především díky svým románům, ve kterých nastínila zcela nový filosofický systém – objektivismus, který později dále rozpracovala.

Nový!!: Petrohrad a Ayn Randová · Vidět víc »

Ázerbájdžánská národní galerie

Ázerbájdžánská národní galerie (azersky Azərbaycan Milli İncəsənət Muzeyi) je největší galerie v Ázerbájdžánu.

Nový!!: Petrohrad a Ázerbájdžánská národní galerie · Vidět víc »

Ázerbájdžánské aerolinie

Ázerbájdžánské aerolinie - AZAL jsou ázerbájdžánským národním leteckým dopravcem, který má svou základnu na Mezinárodním letišti Hejdara Alijeva v Baku, Ázerbájdžánu.

Nový!!: Petrohrad a Ázerbájdžánské aerolinie · Vidět víc »

Ša'ul Černichovski

Ša'ul Černichovski (שאול טשרניחובסקי,: Саул Гутманович; 20. srpna 1875 – 14. října 1943) byl židovský básník, esejista a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Ša'ul Černichovski · Vidět víc »

Šašlik

Šašlik, opékaný na skládacím mangalu Šašlik je druh kebabu (marinované maso grilované na špízu), který je oblíben zejména ve státech bývalého Sovětského svazu a bývalého Ruského impéria, konkrétně na Ukrajině, v Gruzii, Rusku, Arménii, Ázerbájdžánu, Uzbekistánu, ale například i v Izraeli a Íránu.

Nový!!: Petrohrad a Šašlik · Vidět víc »

Šachový turnaj v Petrohradě v roce 1914

Lasker (sedící vlevo), Aljechin (stojící vlevo), Capablanca, Marshall a Tarrasch (sedící vpravo) Šachový turnaj v Petrohradě v roce 1914 byl mezinárodním šachovým turnajem, konaným mezi 21.

Nový!!: Petrohrad a Šachový turnaj v Petrohradě v roce 1914 · Vidět víc »

Šachový velmistr

Český šachista David Navara (foto z roku 2012) je šachovým velmistrem od roku 2002. V šachu se titul velmistr (zkratka GM, někdy IGM - International Grandmaster - pro odlišení od národních titulů, v Česku zejména dříve i VM) používal neformálně od počátku 20. století pro označení nejsilnějších světových hráčů.

Nový!!: Petrohrad a Šachový velmistr · Vidět víc »

Šad Küj-kagan

Šad Küj-kagan byl čtvrtý vládce Západoturkucké říše, jedné z nástupníckych států turkuckého kaganátu, (Turkuti), které vládl v letech 611 – † 618.

Nový!!: Petrohrad a Šad Küj-kagan · Vidět víc »

Šalva Eliava

Šalva Eliava (Gruzínsky: შალვა ელიავა; Rusky: Шалва Зурабович Элиава, Šalva Zurabovič Eliava) (30. září 1883 – 3. prosince 1937) byl gruzínský politik a sovětský činovník.

Nový!!: Petrohrad a Šalva Eliava · Vidět víc »

Šarja

Šarja je město v Kostromské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Šarja · Vidět víc »

Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická

Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická (Šarlota Georgina Luisa Frederika; 17. listopadu 1769, Hannover – 14. května 1818, Hildburghausen) byla členkou rodu Meklenbursko-Střelických a narozením meklenbursko-střelická vévodkyně.

Nový!!: Petrohrad a Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »

Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Šarlota Kristýna Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. srpna 1694, Wolfenbüttel – 2. listopadu 1715, Petrohrad) byla princeznou z dynastie Welfů a matka ruského cara Petra II.

Nový!!: Petrohrad a Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »

Šarlota Württemberská

Šarlota Württemberská, rozená Friederike Charlotte Marie von Württemberg, (9. ledna 1807 – 2. února 1873) byla jako velkokněžna Jelena Pavlovna Ruská manželkou velkoknížete Michaila Pavloviče Ruského, nejmladšího syna ruského imperátora Pavla I. a jeho manželky Marie Fjoforovny (Žofie Doroty Württemberské).

Nový!!: Petrohrad a Šarlota Württemberská · Vidět víc »

Šavrov Š-1

Šavrov Š-1 (rusky: Шавров Ш-1) bylo první sovětské obojživelné letadlo.

Nový!!: Petrohrad a Šavrov Š-1 · Vidět víc »

Šípková Růženka (balet)

Šípková Růženka, nebo také Spící krasavice (rusky Спящая красавица, francouzsky La Belle au bois dormant, anglicky The sleeping beauty) je balet ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského, podle stejnojmenné pohádky Charlese Perraulta. Sestává z prologu, tří dějství a apoteózy. Jde o druhý ze tří baletů skladatele (po Labutím jezeře a před Louskáčkem). V oficiálním soupisu skladatelova díla jde o opus 66. Čajkovskij ho dokončil roku 1889, v roce 1890 se konala premiéra v Mariinském divadle v Petrohradě. Scénář vytvořil jeho ředitel Ivan Alexandrovič Vsevoložskij, a to na motivy světoznámé pohádky, ze sbírky bratrů Grimmů, kteří ji načerpali z díla Charlese Perraulta. Vsevoložskij ovšem zapracoval do děje další pohádkové postavy z Perraultova díla - Kocoura v botách, Červenou karkulku či Popelku. Choreografem baletu byl Francouz Marius Petipa. Čajkovskij, který zemřel v roce 1893, se již nedožil obrovského úspěchu baletu na evropských scénách, zvláště poté, co byl v roce 1921 inscenován v Londýnské Alhambře Sergejem Ďagilevem. V současnosti jde o jedno z nejuznávanějších skladatelových děl. Šípková Růženka (Spící krasavice) je Čajkovského nejdelším baletem, v plné délce trvá téměř čtyři hodiny i s přestávkami, je proto téměř vždy inscenován ve zkrácené verzi.

Nový!!: Petrohrad a Šípková Růženka (balet) · Vidět víc »

Šigirský idol

Šigirský idol je nejstarší dochovaná dřevěná socha, zhotovená zhruba před 12 tisíci lety z modřínu sibiřského.

Nový!!: Petrohrad a Šigirský idol · Vidět víc »

Šimei Futabatei

Šimei Futabatei (Futabatei Šimei, rodným jménem Tacunosuke Hasegawa (長谷川 辰之助); 4. dubna 1864 Tokio – 10. května 1909 Bengálský záliv) byl japonský spisovatel, překladatel ruské a anglické prózy do japonštiny, novinář, spoluzakladatel Japonsko-polského sdružení.

Nový!!: Petrohrad a Šimei Futabatei · Vidět víc »

Škoda 6Mt

Škoda 6Mt je vůz metra vyrobený v jednom prototypu firmou Škoda Dopravní technika v roce 2003.

Nový!!: Petrohrad a Škoda 6Mt · Vidět víc »

Škola plavčíků

Škola plavčíků je název českého vydání dobrodružného autobiografického románu pro mládež Мальчики с бантиками (1974) od ruského sovětského spisovatele Valentina Savviče Pikula.

Nový!!: Petrohrad a Škola plavčíků · Vidět víc »

Šneur Zalman z Ljady

Šneur Zalman z Ljady (hebr./jidiš; 15. září 1745 – 15. prosince 1812) byl ortodoxní rabín, zakladatel chasidského hnutí Chabad.

Nový!!: Petrohrad a Šneur Zalman z Ljady · Vidět víc »

Špaček krkavčí

Špaček krkavčí (Aplonis corvina) je vyhynulý pták z čeledi špačkovití.

Nový!!: Petrohrad a Špaček krkavčí · Vidět víc »

Štafeta olympijské pochodně 2008

Štafeta olympijské pochodně 2008 probíhala od 25. března do 8. srpna 2008.

Nový!!: Petrohrad a Štafeta olympijské pochodně 2008 · Vidět víc »

Štýrský Hradec

Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.

Nový!!: Petrohrad a Štýrský Hradec · Vidět víc »

Štěpán Vilém Kinský

Štěpán Vilém kníže Kinský (Štěpán Vilém říšský kníže Kinský z Vchynic a Tetova, Stephan Wilhelm Reichsfürst Kinsky von Wchinitz und Tettau; 26. prosince 1679 – 12. března 1749) byl český šlechtic a politik, rakouský diplomat a důstojník z významného rodu Kinských.

Nový!!: Petrohrad a Štěpán Vilém Kinský · Vidět víc »

Šuvalovové

Šuvalovové (rusky Шуваловы) je jméno vlivného ruského šlechtického (dvorského a hraběcího) rodu, který sehrál klíčovou roli při palácovém převratu v roce 1741 a od poloviny 18.

Nový!!: Petrohrad a Šuvalovové · Vidět víc »

Švédská hokejová reprezentace do 18 let

Švédská hokejová reprezentace do 18 let je výběrem nejlepších švédských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Švédská hokejová reprezentace do 18 let · Vidět víc »

Švédská hokejová reprezentace do 20 let

Švédská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších švédských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Švédská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Švýcarská kultura

Ačkoli není jasné, zda Vilém Tell žil, samotná legenda měla výrazný dopad na švýcarskou historii a kulturu. Švýcarsko leží na rozcestí několika významných evropských kultur.

Nový!!: Petrohrad a Švýcarská kultura · Vidět víc »

Železniční doprava v Abcházii

Železniční doprava v Abcházii je spravována abchazskou státní společností Abchazské dráhy ((Apsny Ajhaamvja); (Abchazskaja Železnaja Doroga)).

Nový!!: Petrohrad a Železniční doprava v Abcházii · Vidět víc »

Železniční doprava v Estonsku

Elron v Tallinnu Železniční doprava v Estonsku je součástí dopravního systému v zemi.

Nový!!: Petrohrad a Železniční doprava v Estonsku · Vidět víc »

Železniční doprava v Lotyšsku

Nákladní vlak tažený lokomotivou 2M62UM dopravce LDZ CARGO V Lotyšsku je provozována osobní i nákladní železniční doprava. Většinu aktivit na železniční síti v zemi zprostředkovaně podniká tamní ministerstvo dopravy, které je výhradním akcionářem koncernu Latvijas dzelzceļš (Lotyšská železnice).

Nový!!: Petrohrad a Železniční doprava v Lotyšsku · Vidět víc »

Železniční nehoda u Pokrova

Železniční nehoda u Pokrova se stala 6.

Nový!!: Petrohrad a Železniční nehoda u Pokrova · Vidět víc »

Železniční trať Petrohrad–Moskva

Železniční trať Petrohrad–Moskva, také zvaná Nikolajevská železnice (– Nikolajevskaja železnaja doroga), je 650 kilometrů dlouhá vysokorychlostní trať v Rusku spojující hlavní město Moskvu s Petrohradem.

Nový!!: Petrohrad a Železniční trať Petrohrad–Moskva · Vidět víc »

Židáci města Pitěru

Židáci města Pitěru aneb Truchlivé debaty při svíčkách (1990, Жиды города Питера, или Невесёлые беседы при свечах) je jediná divadelní hra ruských sovětských spisovatelů bratrů Strugackých a také jejich poslední společné dílo.

Nový!!: Petrohrad a Židáci města Pitěru · Vidět víc »

Žofie Dorota Württemberská

Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.

Nový!!: Petrohrad a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »

Žofie Vilemína Švédská

Žofie Vilemína Švédská nebo Žofie Vilemína Holsteinsko-Gottorpská, plným jménem Sophie Wilhelmine Katharina Marie Luise Charlotte Anne (21. května 1801, Stockholm – 6. července 1865, Karlsruhe) byla rodem švédská princezna a sňatkem bádenská velkovévodkyně.

Nový!!: Petrohrad a Žofie Vilemína Švédská · Vidět víc »

Žores Ivanovič Alfjorov

Žores Ivanovič Alfjorov (15. března 1930 – 1. března 2019, Petrohrad) byl ruský fyzik a akademik, který výrazně přispěl ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur.

Nový!!: Petrohrad a Žores Ivanovič Alfjorov · Vidět víc »

Žores Medveděv

Žores Alexandrovič Medveděv (Жоре́с Алекса́ндрович Медве́дев, * 14. listopadu 1925 Tbilisi – 15. listopadu 2018) byl ruský biolog a lidskoprávní aktivista.

Nový!!: Petrohrad a Žores Medveděv · Vidět víc »

Žytomyr

Žytomyr nebo též počeštěně Žitomír (česky zastarale Žitoměř) je historické město ležící na severozápadě Ukrajiny na řece Teteriv, zhruba 130 km západně od Kyjeva; je střediskem Žytomyrské oblasti a největším městem i kulturním a hospodářským centrem regionu Volyň.

Nový!!: Petrohrad a Žytomyr · Vidět víc »

Časová pásma v Rusku

Kamčatský čas Časová pásma v Rusku pokrývají délkový rozsah 171°21', což odpovídá časovému rozdílu nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího cípu území Ruské federace 11,4 hodin.

Nový!!: Petrohrad a Časová pásma v Rusku · Vidět víc »

Čínština

Čínština, neboli čínské jazyky (汉语 / 漢語; Chan-jü nebo 中文; Čung-wen), je skupina příbuzných, ale v mnoha případech pro jejich mluvčí vzájemně nesrozumitelných jazyků, které patří do sinotibetské jazykové rodiny.

Nový!!: Petrohrad a Čínština · Vidět víc »

Čching-tao

Čching-tao je subprovinční město v Čínské lidové republice.

Nový!!: Petrohrad a Čching-tao · Vidět víc »

Čeburek

Čeburek s ajranem Čeburek (krymskotatarsky: çiberek) je fritovaná kapsa z těsta, jehož základem je mouka, sůl a voda.

Nový!!: Petrohrad a Čeburek · Vidět víc »

Čechoverova varianta

Čechoverova varianta (ECO B53) je varianta šachového zahájení sicilské obrany.

Nový!!: Petrohrad a Čechoverova varianta · Vidět víc »

Čeněk Šercl

Čeněk Šercl (28. září 1843 Beroun – 4. prosince 1906 Lublaň) byl český lingvista a polyglot, profesor srovnávací jazykovědy v Charkově.

Nový!!: Petrohrad a Čeněk Šercl · Vidět víc »

Čeněk Zíbrt

Pamětní deska, upomínající na Čeňka Zíbrta v Kostelci na Vltavou Čeněk Zíbrt, vlastním jménem Vincenc Jan Zíbrt (12. října 1864 Kostelec nad Vltavou – 14. února 1932 Praha), byl český kulturní historik, folklorista a etnograf, profesor Karlovy univerzity.

Nový!!: Petrohrad a Čeněk Zíbrt · Vidět víc »

Čerepovec

Čerepovec je město v Rusku, největší město Vologdské oblasti a administrativní centrum Čerepoveckého rajónu.

Nový!!: Petrohrad a Čerepovec · Vidět víc »

Černihiv

Černihiv (historicky znám především jako Černigov;;, staroslovansky; Чєрнигов) je staroslovanské město na území dnešní Ukrajiny v regionu Polesí v severní části země, v minulosti bylo hlavním městem Černigovského knížectví.

Nový!!: Petrohrad a Černihiv · Vidět víc »

Černihivský rajón

Černihivský rajón je administrativní a územní celek v západní části Černihivské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Černihivský rajón · Vidět víc »

Černobyl. Zona otčužděnija

Černobyl.

Nový!!: Petrohrad a Černobyl. Zona otčužděnija · Vidět víc »

Červen 2011

;1. června – středa.

Nový!!: Petrohrad a Červen 2011 · Vidět víc »

Červenec 2011

;1. červejaznce – pátek.

Nový!!: Petrohrad a Červenec 2011 · Vidět víc »

Česká pojišťovna Cup 2005

Hokejový turnaj byl odehrán od 1.9.2005 - do 4.9.2005 v Liberci.

Nový!!: Petrohrad a Česká pojišťovna Cup 2005 · Vidět víc »

České aerolinie

České aerolinie, a.s. (IATA: OK, ICAO: CSA) zkratka ČSA, anglicky Czech Airlines je česká letecká společnost s hlavní základnou na letišti Václava Havla v Praze a sídlem v Praze 6.

Nový!!: Petrohrad a České aerolinie · Vidět víc »

České železniční rekordy

Na rychlostní rekordy vozidel lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu – země původu vozidla a země, ve které bylo vozidlo provozováno.

Nový!!: Petrohrad a České železniční rekordy · Vidět víc »

České korunovační klenoty

Korunovační klenoty na výstavě v květnu 2016 Kresba klenotů z 19. století České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů.

Nový!!: Petrohrad a České korunovační klenoty · Vidět víc »

České rekordy v atletice – muži

Seznam rekordů českých atletů podle atletických disciplín.

Nový!!: Petrohrad a České rekordy v atletice – muži · Vidět víc »

České velvyslanectví v Moskvě

Velvyslanectví České republiky v Moskvě (Посольство Чехии в России) je oficiální diplomatická mise České republiky v Ruské federaci se sídlem v Moskvě na Presněnské části na ulici Julia Fučíka č.

Nový!!: Petrohrad a České velvyslanectví v Moskvě · Vidět víc »

Český komitét zahraniční

Český komitét zahraniční byl prvním politickým orgánem československého odboje během první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Český komitét zahraniční · Vidět víc »

Česko proti soupeřům v play off na MS v ledním hokeji

Následující tabulky obsahují seznam zápasů v play off v jednotlivých ročnících mistrovství světa v ledním hokeji proti Česku.

Nový!!: Petrohrad a Česko proti soupeřům v play off na MS v ledním hokeji · Vidět víc »

Česko-ruské vztahy

Česko-ruské vztahy lze chápat jednak jako bilaterální vztahy mezi Českem a Ruskem, za druhé také jako vztahy mezi českým a ruským národem.

Nový!!: Petrohrad a Česko-ruské vztahy · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace do 19 let

Československá hokejová reprezentace do 19 let byla výběrem nejlepších československých hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Československá hokejová reprezentace do 19 let · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace do 20 let

Československá hokejová reprezentace do 20 let byla výběrem nejlepších československých hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Československá hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1952/1953

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1952/1953 sehrála celkem 10 zápasů.

Nový!!: Petrohrad a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1952/1953 · Vidět víc »

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1967/1968

Československá hokejová reprezentace v sezóně 1967/1968 sehrála celkem 22 zápasů.

Nový!!: Petrohrad a Československá hokejová reprezentace v sezóně 1967/1968 · Vidět víc »

Československé státní aerolinie

Československé státní aerolinie, po druhé světové válce obnoveny jako Československé aerolinie, v obojím případě se zkratkou ČSA, byla československá letecká společnost.

Nový!!: Petrohrad a Československé státní aerolinie · Vidět víc »

Československo na Letních olympijských hrách 1980

Východní Německo, Československo na Letních olympijských hrách v Moskvě (1980). Československo na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě reprezentoval 209 sportovců, z toho 162 mužů a 47 žen.

Nový!!: Petrohrad a Československo na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Čestná listina IBBY

Čestná listina IBBY je ocenění aktuálně vydaných dětských knih, kdy se oceňuje tvůrce knihy, ilustrátor a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Čestná listina IBBY · Vidět víc »

Čkalovskaja

Čkalovskaja je název několika stanic metra v ruských městech.

Nový!!: Petrohrad a Čkalovskaja · Vidět víc »

Čudovo

Čudovo je město v Novgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Čudovo · Vidět víc »

Řád slávy (Arménie)

Řád slávy (Փառքի շքանշան) je vyznamenání Arménské republiky založené roku 2010.

Nový!!: Petrohrad a Řád slávy (Arménie) · Vidět víc »

Řád slunce (Írán)

Řád slunce bylo perské státní vyznamenání založené perským králem Násirem ad-Dínem Šáhem v roce 1873.

Nový!!: Petrohrad a Řád slunce (Írán) · Vidět víc »

Řád vítězství

Řád vítězství byl nejvyšší sovětský vojenský řád založený prezidiem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu v roce 1943.

Nový!!: Petrohrad a Řád vítězství · Vidět víc »

Říše

Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Říše je pojem používaný v historii a politice označující rozsáhlý stát, který se zpravidla skládá z vícero politických, územních nebo etnických jednotek, nacházejících se v různém stupni závislosti.

Nový!!: Petrohrad a Říše · Vidět víc »

Říjnová revoluce

Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.

Nový!!: Petrohrad a Říjnová revoluce · Vidět víc »

Řecká osvobozenecká válka

Řecká osvobozenecká válka (také Řecká revoluce,, osmanskoturecky: يونان عصياني Yunan İsyanı) byla bojem Řeků za svržení turecké nadvlády mezi lety 1821–1830.

Nový!!: Petrohrad a Řecká osvobozenecká válka · Vidět víc »

Óbščestvo skeptikov

Óbščestvo skeptikov (rusky Общество скептиков, Společnost skeptiků) je ruská skeptická společnost.

Nový!!: Petrohrad a Óbščestvo skeptikov · Vidět víc »

Ósaka

Ósaka (大阪市, Ósaka-ši; Ósaka ~ velký mys) je hlavní město prefektury Ósaka a třetí největší město v Japonsku s počtem obyvatel 2,7 milionu.

Nový!!: Petrohrad a Ósaka · Vidět víc »

Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier

Adolphe Édouard Casimir Joseph Mortier (1768–1835) Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier (13. února 1768 v Le Cateau-Cambrésis – 28. července 1835 v Paříži) byl francouzský maršál a později získal titul vévoda z Trevisa.

Nový!!: Petrohrad a Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier · Vidět víc »

Élisabeth Vigée-Lebrun

Louise Élisabeth Vigée-Lebrun (16. dubna 1755 Paříž – 30. března 1842 tamtéž) byla francouzská malířka, jedna z nejoblíbenějších a nejúspěšnějších portrétistů 18. století z doby Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty i prvních desetiletí 19. století.

Nový!!: Petrohrad a Élisabeth Vigée-Lebrun · Vidět víc »

Émile Clapeyron

Benoît Paul Émile Clapeyron (26. února 1799 Paříž – 28. ledna 1864 Paříž) byl francouzský fyzik a inženýr.

Nový!!: Petrohrad a Émile Clapeyron · Vidět víc »

Étienne Maurice Falconet

Étienne Maurice Falconet (1. prosince 1716 Paříž – 4. ledna 1791 tamtéž) byl francouzský sochař.

Nový!!: Petrohrad a Étienne Maurice Falconet · Vidět víc »

BA-11

BA-11 byl sovětský obrněný automobil postavený na podvozku nákladního automobilu ZIS 6.

Nový!!: Petrohrad a BA-11 · Vidět víc »

Babajevo

Babajevo je město ve Vologdské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Babajevo · Vidět víc »

Bajadéra (balet)

Bajadéra (rusky: Баядерка) je velký balet, který byl poprvé uveden v Petrohradu v roce 1877.

Nový!!: Petrohrad a Bajadéra (balet) · Vidět víc »

Baku

Baku (někdy také jako Baky nebo Baki;,, persky باکو Badkube) je hlavní a největší město, obchodní a kulturní středisko a zároveň největší přístav Ázerbájdžánu.

Nový!!: Petrohrad a Baku · Vidět víc »

Balasagun

Balasagun (Balagasun - Balassagun, Balasaghun, Karabalsagun;: بلاساغون - Balāsāghūn;; v jiných jazycích Koz Ordu, Koz Uluş, Kuz Uluş, غزباليغ - Ghuzz-Balïğ) bylo starověké sogdské město v současném Kyrgyzstánu, které sa nacházelo v Čujské dolině mezi Biškekem a jezerem Issyk-kul.

Nový!!: Petrohrad a Balasagun · Vidět víc »

Balónová fotografie

Karikatura vzduchoplavce Nadara nad Paříží v balónu, autor: Honoré Daumier, 1858 Základna balónové školy v Lydd v Kentu, autor: Major H. Elsdale, 1886 Balónová fotografie nebo fotografie z balónů je fotografický žánr pořizování snímků fotoaparátem drženým v ruce nebo přimontovaným na letícím balónu.

Nový!!: Petrohrad a Balónová fotografie · Vidět víc »

Baldassare Galuppi

Baldassare Galuppi Baldassare Galuppi (18. října 1706, Burano – 3. ledna 1785, Benátky) byl italský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Baldassare Galuppi · Vidět víc »

Balet v Rusku

Bajadéra'' (1877) Balet v Rusku (rusky: Русский балет) je hudební a taneční divadelní žánr, který se objevil v moskevském státě v 17.

Nový!!: Petrohrad a Balet v Rusku · Vidět víc »

Baletní soubor

Baletní soubor je sevřená skupina vyškolených profesionálních tanečníků, kteří pravidelně hrají již nacvičené balety.

Nový!!: Petrohrad a Baletní soubor · Vidět víc »

Balfolk

dresscode – každý tančí v tom, co je mu pohodlné, v čem zrovna přišel Balfolk, bal folk, či ve Francii též bal trad je označení pro tradiční (lidové) tance tančené zpravidla na živou hudbu a pro radost z tance.

Nový!!: Petrohrad a Balfolk · Vidět víc »

Balkánské války

Balkánské války je souhrnné označení pro sérii konfliktů, které probíhaly v letech 1912–1913 na Balkánském poloostrově.

Nový!!: Petrohrad a Balkánské války · Vidět víc »

Ballet de l'Opéra national de Paris

Vystoupení baletu v roce 1885 Ballet de l'Opéra national de Paris (Balet Národní opery v Paříži) je baletní soubor, který je součástí Pařížské opery.

Nový!!: Petrohrad a Ballet de l'Opéra national de Paris · Vidět víc »

Baltická operace

Baltická operace (14. září – 24. listopadu 1944) byla strategická ofenzíva Velké vlastenecké války, jejímž cílem bylo znovuobsazení Estonska, Lotyšska a Litvy a proniknutí k Baltskému moři.

Nový!!: Petrohrad a Baltická operace · Vidět víc »

Baltijskaja (stanice metra v Petrohradu)

Baltijskaja je stanice petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Baltijskaja (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Baltika (pivo)

Logo Sortiment piva Baltika Baltika (Балтика) je značka piva ze stejnojmenného petrohradského pivovaru, který byl založen v roce 1990 a patří mezinárodní společnosti Baltic Beverages Holding.

Nový!!: Petrohrad a Baltika (pivo) · Vidět víc »

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Nový!!: Petrohrad a Baltské moře · Vidět víc »

Baltský po vyrovnání

Mořský vodočet v Kronštadtu – výchozí bod systému Bpv Jako balt(ský) po vyrovnání (zkratkou Bpv) se označuje výškový systém používaný v Česku a dalších zemích.

Nový!!: Petrohrad a Baltský po vyrovnání · Vidět víc »

Baltsko-ladožská terasa

Baltsko-ladožská terasa či Baltsko-ladožský klint, také nazývaná glint nebo klint (nebo,, švédsky Baltiska klinten) je strmý svah, který přerušuje planinu a vytváří tak něco jako terasu neboli útes.

Nový!!: Petrohrad a Baltsko-ladožská terasa · Vidět víc »

Balys Sruoga

Hlavní budova Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově Erb univerzity ve Vilniusu (Basreliéf v aule univerzity) Obálka knihy ''Litevské divadlo v Peterburgu'' (1930) Baráky koncentračního tábora Stutthof po osvobození (1945) Hrob Balyse Sruogy na hřbitově Rasos ve Vilniusu (Litva); sochař: Petras Aleksandravičius (1906–1997); architekt: Simonas Ramunis (1916–2002) Balys Sruoga (2. února 1896, Baibokai, Kaunaská gubernie, Ruské impérium – 16. října 1947, Vilnius) byl litevský spisovatel (autor 11 knih), básník, dramatik, literární kritik, univerzitní učitel, překladatel, zakladatel a jeden z čelných představitelů litevské moderní literatury 20.

Nový!!: Petrohrad a Balys Sruoga · Vidět víc »

Bangkok

Bangkok (úředně – Krung Thep Maha Nakhon, hovorově – Krung Thep) je hlavní město Thajska a nejlidnatější město v zemi.

Nový!!: Petrohrad a Bangkok · Vidět víc »

Baranavičy

Baranavičy (bělorusky Баранавічы, polsky Baranowicze, rusky Барановичи, Baranoviči) je město v Brestské oblasti v Bělorusku, na meziříčí řek Ščara a jejího přítoku Myšanka.

Nový!!: Petrohrad a Baranavičy · Vidět víc »

Barnevernet

Barnevernet (v nové norštině; v norštině bokmål bez postpozitivního členu -et jen Barnevern, v překladu ochrana dětí) je instituce v Norsku, která zajišťuje sociálně-právní ochranu nezletilých dětí a mládeže.

Nový!!: Petrohrad a Barnevernet · Vidět víc »

Bartolomè Esteban Murillo

Bartolomé Esteban Murillo (pokřtěn 1. ledna 1618, Sevilla – 3. dubna 1682 tamtéž) byl španělský malíř, jedna z nejvýznamnějších osobností španělské barokní malby.

Nový!!: Petrohrad a Bartolomè Esteban Murillo · Vidět víc »

Bartolomeo Rastrelli

Zimní palác kostel svatého Ondřeje v Kyjevě Francesco Bartolomeo Rastrelli (rusky:; 1700–1771) byl italský architekt působící v carském Rusku, představitel ukrajinského a ruského baroka.

Nový!!: Petrohrad a Bartolomeo Rastrelli · Vidět víc »

Barys Kit

Barys Uladzimirovič Kit (6. dubna 1910 Petrohrad, Rusko – 1. února 2018 Frankfurt nad Mohanem) byl běloruský a americký matematik, fyzik, chemik a odborník na kosmonautiku.

Nový!!: Petrohrad a Barys Kit · Vidět víc »

Béla Kun

Béla Kun (rodným jménem Béla Kohn; 20. února 1886 v Szilágycseh, dnes Cehu Silvaniei, Sedmihradsko, Rumunsko – 29. srpna 1938Existují neshody v přesném datu a způsobu Kunovy smrti. Je spolehlivě prokázáno, že byl Kun mučen NKVD, ale od tohoto bodu časově vpřed existují v záznamech rozpory. Některé uvádějí, že byl popraven tajně v roce 1937. Podle jiných byl poslán do Gulagu a popraven v roce 1938 nebo 1939. V roce 1989 sovětská vláda oznámila, že Kun byl popraven v Gulagu 29. srpna 1938. Podle Encyclopaedia Britannica, vydání 2002, byl Kun popraven 30. listopadu 1939. Do Gulagu byla poslána i vdova po Kunovi, stejně jako jeho dcera a nevlastní syn z manželčiny strany. V roce 1956 byl rehabilitován v rámci procesu tzv. destalinizace. v SSSR, přesné místo nejisté, snad polygon Kommunarka) byl maďarský komunistický politik, po krátkou dobu roku 1919 stál fakticky v čele Maďarské republiky rad, republiky sovětského typu utvořené na části území bývalého Uherska.

Nový!!: Petrohrad a Béla Kun · Vidět víc »

Bílá noc

Bílá noc v Petrohradu. 23. června 2004, čas 23:49 Bílá noc se označuje noc, během které slunce zapadá jen nízko pod obzor a proto jasný soumrak trvá celou noc.

Nový!!: Petrohrad a Bílá noc · Vidět víc »

Bílé moře

Bílé moře (rusky Белое море) je malé vnitrozemské moře Severního ledového oceánu u severních břehů evropské části Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Bílé moře · Vidět víc »

Bílinská kyselka

Zřídelní komplex Bílinské kyselky v roce 2017. Bílinská kyselka je minerální voda silně mineralizovaná, uhličitá, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité a fluoridů, studená, hypotonická, stabilní, pro léčebné využití ve smyslu vyhlášky 432/2001 Sb.

Nový!!: Petrohrad a Bílinská kyselka · Vidět víc »

Bůh v křesťanství

holubice v horní části obrazu. V křesťanství se věří, že Bůh je věčná, nejvyšší bytost, která stvořila a zachovává všechny věci.

Nový!!: Petrohrad a Bůh v křesťanství · Vidět víc »

Běh na 3000 metrů

Běh na 3000 metrů je atletická disciplína, patřící mezi střední tratě.

Nový!!: Petrohrad a Běh na 3000 metrů · Vidět víc »

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Nový!!: Petrohrad a Bělehrad · Vidět víc »

Bělogvardějci

Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.

Nový!!: Petrohrad a Bělogvardějci · Vidět víc »

Bělojarská jaderná elektrárna

Bělojarská jaderná elektrárna byla třetí ze sovětských jaderných elektráren.

Nový!!: Petrohrad a Bělojarská jaderná elektrárna · Vidět víc »

Bělomořsko-baltský kanál

Mapa Bělomořsko-baltského kanálu Bělomořsko-baltský kanál, Bělomořsko-baltská vodní cesta nebo pouze Bělomořský kanál (zkráceně,, do roku 1961) je kanál, který spojuje Bílé a Baltské moře.

Nový!!: Petrohrad a Bělomořsko-baltský kanál · Vidět víc »

Bělomorkanal

Krabička cigaret Bělomorkanal Bělomorkanal (Беломоркана́л), lidově Bělomorky, je ruská značka cigaret typu papirosa.

Nový!!: Petrohrad a Bělomorkanal · Vidět víc »

Běloruská hokejová reprezentace

Běloruské národní hokejové mužstvo patří mezi národní reprezentační mužstva v ledním hokeji, která hraje v elitní A-kategorii Mistrovství světa.Na mistrovství světa 2018 po prohře s Rakouskem 4:0 sestoupil do B divize.

Nový!!: Petrohrad a Běloruská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Bělostok

Bělostok (ve 2. pádě Białegostoku) je hlavní a největší město Podleského vojvodství v severovýchodním Polsku.

Nový!!: Petrohrad a Bělostok · Vidět víc »

Běluha severní

Běluha severní (Delphinapterus leucas) je ozubený kytovec, který se vyskytuje v arktických a subarktických mořích.

Nový!!: Petrohrad a Běluha severní · Vidět víc »

Březen 2007

; 1. března – čtvrtek; 2. března – pátek; 3. března – sobota; 4. března – neděle; 5. března – pondělí; 6. března – úterý; 8. března – čtvrtek; 10. března – sobota; 11. března – neděle; 12. března – pondělí; 13. března – úterý; 14. března – středa; 15. března – čtvrtek; 16. března – pátek; 17. března – sobota; 18. března – neděle; 19. března – pondělí; 20. března – úterý; 21. března – středa; 22. března – čtvrtek; 23. března – pátek; 24. března – sobota; 25. března – neděle; 26. března – pondělí; 27. března – úterý; 29. března - čtvrtek; 30. března - pátek.

Nový!!: Petrohrad a Březen 2007 · Vidět víc »

Březnové události

Březnové události nebo březnové dny (ázerbájdžánsky: Mart hadisələri) je označení pro masakry, k nimž došlo za vlády bolševiků v Baku a okolí mezi 30.

Nový!!: Petrohrad a Březnové události · Vidět víc »

Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský

Bedřich František III.

Nový!!: Petrohrad a Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský · Vidět víc »

Bedřich František z Thun-Hohensteinu

Bedřich František Josef Michael hrabě z Thun-Hohensteinu (Friedrich Franz Joseph Michael Graf von Thun und Hohenstein; 8. května 1810 Děčín farnosti Děčín – 24. září 1881 Děčín farnosti Děčín) byl český šlechtic, velkostatkář, politik a rakouský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Bedřich František z Thun-Hohensteinu · Vidět víc »

Bedřich Karel Fürstenberg

Bedřich Karel lantkrabě z Fürstenbergu (Friedrich Karl Johann Nepomuk Egon Landgraf zu Fürstenberg) (26. ledna 1774, Vídeň – 4. února 1856, Vídeň) byl rakouský šlechtic, dvořan, politik a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Bedřich Karel Fürstenberg · Vidět víc »

Bedřich Smetana

Bedřich Smetana (2. března 1824 LitomyšlSOA Zámrsk, Matrika narozených 1817–1833 v Litomyšli, sign. 1305, ukn. 5571, str. 213. Dostupné online – 12. května 1884 Praha farnost při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském) byl významný český hudební skladatel období romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Bedřich Smetana · Vidět víc »

Bedřich Váška

Bedřich Váška (5. března 1879 Mladá Vožice – 9. prosince 1978 Worcester, USA) byl český violoncellista.

Nový!!: Petrohrad a Bedřich Váška · Vidět víc »

Bedřich z Lichtenštejna

Bedřich Vojtěch princ z Lichtenštejna (Friedrich Adalbert Prinz von und zu Liechtenstein; 21. září 1807 Vídeň – 1. května 1885 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a rakouský generál.

Nový!!: Petrohrad a Bedřich z Lichtenštejna · Vidět víc »

Bellerofontés (Mysliveček)

Bellerofontés (v italském originále Il Bellerofonte) je italská opera seria ve třech dějství českého skladatele Josefa Myslivečka z 18.

Nový!!: Petrohrad a Bellerofontés (Mysliveček) · Vidět víc »

Beloselští-Belozerští

Palác Běloselských-Bělozerských v Petrohradu Alexandr Michajlovič Běloselskij s rodinou Běloselští-Bělozerští (rusky Белосельские-Белозерские) je jméno ruského knížecího rodu z rozrodu Rurikovců, která patřila mezi vysokou šlechtu.

Nový!!: Petrohrad a Beloselští-Belozerští · Vidět víc »

Benátky (rozcestník)

Benátky je označení pro více měst a obcí.

Nový!!: Petrohrad a Benátky (rozcestník) · Vidět víc »

Benedetto Marcello

Benedetto Marcello, také Marcelli (31. července 1686, Benátky – 24. července 1739, Brescia) byl italský právník, politik a barokní hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Benedetto Marcello · Vidět víc »

Benedikt Roezl

Benedikt Roezl (13. srpna 1824 Horoměřice u Prahy farnosti Unětice – 14. října 1885 Praha-Smíchov) byl český cestovatel, zahradník a sběratel rostlin.

Nový!!: Petrohrad a Benedikt Roezl · Vidět víc »

Berdyčiv

Berdyčiv, známý též jako Berdyčev či Berdičev je historické město na střední Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Berdyčiv · Vidět víc »

Berjozovka (přítok Kolymy)

Berjozovka je řeka v Jakutské republice v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Berjozovka (přítok Kolymy) · Vidět víc »

Bermontiáda

Bermontiáda nebo Bermontova aféra byla součástí lotyšské války za nezávislost a ruské občanské války, probíhající od 8.

Nový!!: Petrohrad a Bermontiáda · Vidět víc »

Bernard Baron

Bernard Baron též Bernhard Baron (7. srpna 1780 v Suché – 26. února 1820 ve Lvově) byl právníkem.

Nový!!: Petrohrad a Bernard Baron · Vidět víc »

Bernardo Bellotto

Bernardo Bellotto, známý pod strýcovým přídomkem Canaletto (30. ledna 1720/1721, pravděpodobněji však 20. května 1722, Benátky – 17. října 1780, Varšava) byl italský malíř a grafik, příslušník benátské malířské školy zobrazující městské veduty.

Nový!!: Petrohrad a Bernardo Bellotto · Vidět víc »

Berta Kolowrat-Krakowská

Berta Krakowská z Kolowrat (21. červen 1890 Týnec u Klatov – 28. leden 1982 Auch, Francie), provdaná '''Colloredo-Mannsfeldová''', celým jménem Berta Jindřiška Kateřina Nadine Kolowrat-Krakowská (německy Bertha Henriette Katharina Nadine von Kolowrat-Krakowsky) byla příslušnicí týnecké linie krakovské větve šlechtického rodu Kolowratů.

Nový!!: Petrohrad a Berta Kolowrat-Krakowská · Vidět víc »

Bethel Henry Strousberg

Dr. Bethel Henry baron von Strousberg Rodinná hrobka v Berlíně Bethel Henry Strousberg (20. listopadu 1823 Neidenburg – 31. května 1884 Berlín), rodným jménem Baruch Hirsch, později poangličtěným Bethel Henry, byl německý podnikatel židovského původu, který později konvertoval ke křesťanství.

Nový!!: Petrohrad a Bethel Henry Strousberg · Vidět víc »

Bi-2

Bi-2 (rusky Би-2) je běloruská rocková skupina založena v roce 1988 ve městě Babrujsk.

Nový!!: Petrohrad a Bi-2 · Vidět víc »

Białystok (nádraží)

Białystok (neoficiálně nazývaný též Białystok Główny) je hlavní nádraží v Bělostoku, hlavním městě Podleského vojvodství.

Nový!!: Petrohrad a Białystok (nádraží) · Vidět víc »

Bironové

Bironové (německy původně Bühren, později Biron von Curland - Kuronští Bironové) je baltský německý šlechtický rod, který během 18. století vládla v Kuronsko-zemgalském vévodství (léno polské koruny), na území dnešního Lotyšska.

Nový!!: Petrohrad a Bironové · Vidět víc »

Bisexualita

vlajka hrdosti bisexuálů, symbol bisexuální komunity, na San Francisco Pride v roce 2009 Bisexualita je erotická, emocionální a/nebo sexuální přitažlivost k mužům i ženám.

Nový!!: Petrohrad a Bisexualita · Vidět víc »

Bitva na Čudském jezeře

Bitva na Čudském jezeře, známá i jako Ledová bitva, bylo ozbrojené střetnutí mezi Novgorodskou republikou a Livonskou větví Řádu německých rytířů, které se uskutečnilo 5. dubna 1242 na zamrzlém Čudském jezeře na hranicích dnešního Ruska a Estonska.

Nový!!: Petrohrad a Bitva na Čudském jezeře · Vidět víc »

Bitva na řece Ša-che

Bitva na řece Ša-che v Mandžusku byla jedním z velkých vojenských střetnutích mezi carskou armádou a vojsky Japonského císařství během Rusko-japonské války.

Nový!!: Petrohrad a Bitva na řece Ša-che · Vidět víc »

Bitva na Baltu

Bitva na Baltu (v originále – Moonzund) je sovětský válečný historický film z roku 1987 režiséra Alexandra Muratova.

Nový!!: Petrohrad a Bitva na Baltu · Vidět víc »

Bitva před Moskvou

Bitva před Moskvou (bitva u Moskvy, bitva o Moskvu) představuje poslední fázi operace Barbarossa – bitvu, která se rozpoutala poté, co německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu Moskvu, a pokračovala protiútokem Rudé armády.

Nový!!: Petrohrad a Bitva před Moskvou · Vidět víc »

Bitva u Čemulpcha

Námořní bitva u Čemulpcha byla jedním z prvních střetnutí ruského carského a japonského císařského námořnictva v té době ještě nevyhlášené rusko-japonské válce.

Nový!!: Petrohrad a Bitva u Čemulpcha · Vidět víc »

Bitva u Slavkova

Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.

Nový!!: Petrohrad a Bitva u Slavkova · Vidět víc »

Bitva u Teplic

Bitva u Teplic či též Bitva u Hudcova byla válečným střetem mezi pruskou a saskou armádou pod velením generálů Fridricha Viléma von Seydlitze a Friedrich Wilhelm von Kleist a rakouským císařským vojskem pod velením generála Christiana Löwenstein-Wertheima během vpádu Prusů do severních Čech přes Krušné hory v závěrečné fázi tzv.

Nový!!: Petrohrad a Bitva u Teplic · Vidět víc »

Bitva u Zborova

Bitva u Zborova (1.–2. července 1917) představovala součást Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě.

Nový!!: Petrohrad a Bitva u Zborova · Vidět víc »

Blaise Cendrars

Blaise Cendrars (1. září 1887 – 21. ledna 1961), vlastním jménem Frédéric Louis Sauser, byl švýcarský spisovatel a básník usazený ve Francii.

Nový!!: Petrohrad a Blaise Cendrars · Vidět víc »

Blesk

rumunském městě Oradea CG blesk a wall cloud nad Prahou - 2.7.2012 Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky.

Nový!!: Petrohrad a Blesk · Vidět víc »

Blokáda (rozcestník)

Blokáda může být.

Nový!!: Petrohrad a Blokáda (rozcestník) · Vidět víc »

BM-21 Grad

BM-21 Grad je sovětský salvový raketomet ráže 122 mm.

Nový!!: Petrohrad a BM-21 Grad · Vidět víc »

Bořivoj Novák

Bořivoj Novák (11. července 1906 Letovice – 6. června 1973 Brno) byl český rusista, pedagog, v letech 1965–1973 profesor ruského jazyka a v letech 1970–1971 děkan FF MU v Brně.

Nový!!: Petrohrad a Bořivoj Novák · Vidět víc »

Bobby Farrell

Bobby Farrell (3. zleva) vystupuje se skupinou Boney M. (1981) Roberto „Bobby“ Alfonso Farrell (6. října 1949 San Nicolaas, Aruba – 30. prosince 2010 Petrohrad) byl nizozemský tanečník a umělec, pocházející z Aruby.

Nový!!: Petrohrad a Bobby Farrell · Vidět víc »

Bohdan Pavlů

Tomáš Garrigue Masaryk v Petrohradě. Vpravo Jiří Klecanda, vlevo Bohdan Pavlů. Foto před rokem 1919 Bohdan Pavlů (3. března 1883 Spešov – 12. května 1938 Bosanski Novi, Jugoslávie) byl český a slovenský novinář a literární kritik, československý diplomat a politik.

Nový!!: Petrohrad a Bohdan Pavlů · Vidět víc »

Bohumír Fiala

Bohumír Fiala (6. srpna 1915, Biała – 27. června 1979, Ostrava-Zábřeh) byl český spisovatel a lékař.

Nový!!: Petrohrad a Bohumír Fiala · Vidět víc »

Bohumil Čermák (diplomat)

Bohumil Václav Čermák (18. prosince 1870 Plzeň – 24. února 1921 Sète) byl český obchodník, ředitel tabákového závodu v Petrohradě a diplomat dlouhodobě žijící a působící v Rusku, později 1.

Nový!!: Petrohrad a Bohumil Čermák (diplomat) · Vidět víc »

Bohumil Palek

Bohumil Palek (25. února 1936, Žebrák – 26. srpna 2022) byl český lingvista, semiotik a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Bohumil Palek · Vidět víc »

Bohumil Pták

Bohumil Pták, 1929 Bohumil Pták (14. června 1869 Praha – 4. února 1933 Praha) byl český operní pěvec, tenorista.

Nový!!: Petrohrad a Bohumil Pták · Vidět víc »

Bohuslav Brauner

Bohuslav Brauner (8. května 1855 Praha-Staré Město – 15. února 1935 Praha) byl český chemik, syn politika Františka Augusta Braunera a bratr malířky Zdenky Braunerové.

Nový!!: Petrohrad a Bohuslav Brauner · Vidět víc »

Boje o Vilnius (1918-1919)

Boje o Vilnius (1918–1919) byly ozbrojenými střetnutími, v nichž se polské dobrovolnické jednotky vilniuské domobrany postavily proti německým jednotkám ustupujícím z města a místním komunistům (od 31. prosince 1918 do 3. ledna, 1919), a poté proti postupující Rudé armádě (4. až 5. ledna 1919).

Nový!!: Petrohrad a Boje o Vilnius (1918-1919) · Vidět víc »

Boksitogorsk

Boksitogorsk je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Boksitogorsk · Vidět víc »

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus (1847–1912, Varšava), byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2.

Nový!!: Petrohrad a Bolesław Prus · Vidět víc »

Bombaj

Bombaj (maráthsky मुंबई Mumbaí, anglicky Mumbai, dříve anglicky Bombay) je indické město a se svými 13,3 miliony obyvatel v roce 2004 šesté nejlidnatější na světě.

Nový!!: Petrohrad a Bombaj · Vidět víc »

Bombový útok v Petrohradu 2017

Bombový útok v Petrohradu se odehrál 3. dubna 2017 mezi stanicemi Technologičeskij institut a Sennaja ploščaď na modré lince petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Bombový útok v Petrohradu 2017 · Vidět víc »

Bombový útok v Petrohradu 2023

Dne 2. dubna 2023 došlo k bombovému útoku v kavárně Street Food Bar №1 na Univerzitním nábřeží v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Bombový útok v Petrohradu 2023 · Vidět víc »

Bordeaux

Bordeaux (vysl. okcit. Bordèu vysl., latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu.

Nový!!: Petrohrad a Bordeaux · Vidět víc »

Boris Arapov

Boris Alexandrovič Arapov (rusky Бори́с Алекса́ндрович Ара́пов; Petrohrad – 21. ledna 1992 tamtéž) byl ruský hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Boris Arapov · Vidět víc »

Boris Šilkov

Boris Arsenjevič Šilkov (28. června 1927 Archangelsk, Ruská SFSR – 27. června 2015 Petrohrad) byl sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Petrohrad a Boris Šilkov · Vidět víc »

Boris Čagin

Boris Alexandrovič Čagin (1899 v Moskvě – 10. prosince 1987 v Petrohradu) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor Petrohradské státní univerzity, kde v letech 1940–1941 zastával funkci děkana Filozofické fakulty.

Nový!!: Petrohrad a Boris Čagin · Vidět víc »

Boris Dmitrijevič Parygin

Boris Dmitrijevič Parygin (rusky: Борис Дмитриевич Парыгин; 19. června 1930, Petrohrad – 9. dubna 2012, Petrohrad) byl ruský filozof a psycholog.

Nový!!: Petrohrad a Boris Dmitrijevič Parygin · Vidět víc »

Boris Filosofovič Ornatskij

Svatý Boris Filosofovič Ornatskij (Petrohrad – srpen 1918, Petrohrad) byl ruský vojenský důstojník, štábní kapitán, laik ruské pravoslavné církve a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Boris Filosofovič Ornatskij · Vidět víc »

Boris Godunov (opera)

Boris Godunov (rusky: Борис Годунов) je opera o čtyřech dějstvích s prologem (o sedmi, ve druhé redakci o osmi obrazech) ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského.

Nový!!: Petrohrad a Boris Godunov (opera) · Vidět víc »

Boris Grebenščikov

Boris Borisovič Grebenščikov 2008 Igor Muchin: Leningrad 1987, Boris Grebenščikov Boris Borisovič Grebenščikov, rusky Бори́с Бори́сович Гребенщико́в (často se používá i monogram БГ, * 27. listopadu 1953 Leningrad SSSR) je ruský básník, skladatel a hudebník, lídr rockové skupiny Akvárium, jeden z otců-zakladatelů sovětského rocku a kultovní osobnost ruské mládežnické kultury 80.

Nový!!: Petrohrad a Boris Grebenščikov · Vidět víc »

Boris Grigorjevič Jusupov

Boris Grigorjevič Jusupov (rusky Борис Григорьевич Юсупов, 18./28. července 1695 – 28. února/9. března 1759, Petrohrad) byl ruský šlechtic a carský politik z knížecího rodu Jusupovů.

Nový!!: Petrohrad a Boris Grigorjevič Jusupov · Vidět víc »

Boris Kjulleněn

Boris Kjulleněn, jinak též uváděn jako Boris Kjulleněn st. (* 8. dubna 1944 Vytěgra, Rusko), je český malíř, grafik a restaurátor.

Nový!!: Petrohrad a Boris Kjulleněn · Vidět víc »

Boris Konstantinovič Šiškin

Boris Konstantinovič Šiškin (rusky Борис Константинович Шишкин; 19. dubna 1886, Kukarka – 21. března 1963, Petrohrad) byl ruský botanik, člen Akademie věd SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Boris Konstantinovič Šiškin · Vidět víc »

Boris Lukomskij

Boris Semjonovič Lukomskij (* 6. června 1951 Saratov, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm kordem.

Nový!!: Petrohrad a Boris Lukomskij · Vidět víc »

Boris Michajlovič Kustodijev

Boris Michajlovič Kustodijev (7. března 1878 Astrachaň – 26. května 1927 Leningrad) byl ruský malíř, představitel realismu.

Nový!!: Petrohrad a Boris Michajlovič Kustodijev · Vidět víc »

Boris Rotenberg

Boris Romanovič Rotenberg (rusky: Борис Романович Ротенберг; * 3. ledna 1957, Leningrad, Sovětský svaz) je ruský podnikatel a oligarcha blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který disponuje také finským občanstvím.

Nový!!: Petrohrad a Boris Rotenberg · Vidět víc »

Boris Savinkov

Boris Viktorovič Savinkov (rusky Борис Викторович Савинков,, Charkov, Ruské impérium – 7. května 1925, Moskva, SSSR) byl ruský spisovatel, revolucionář, člen strany socialistů-revolucionářů a terorista.

Nový!!: Petrohrad a Boris Savinkov · Vidět víc »

Boris Spasskij

Boris Vasiljevič Spasskij (* 30. ledna 1937, Leningrad, SSSR) je ruský šachista, bývalý mistr světa v šachu v letech 1969–1972.

Nový!!: Petrohrad a Boris Spasskij · Vidět víc »

Boris Stürmer

Baron Boris Vladimirovič Stürmer (–) byl ruský politik, ministerský předseda z roku 1916.

Nový!!: Petrohrad a Boris Stürmer · Vidět víc »

Boris Stěpanovič Žitkov

Boris Stěpanovič Žitkov (11. září 1882, Novgorod – 19. října 1938, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel, především knih pro děti a mládež.

Nový!!: Petrohrad a Boris Stěpanovič Žitkov · Vidět víc »

Boris Strugackij

Boris Natanovič Strugackij (rusky Борис Натанович Стругацкий; 15. dubna 1933 Leningrad – 19. listopadu 2012 Petrohrad) byl ruský spisovatel, který se proslavil spolu se svým o osm let starším bratrem Arkadijem řadou sci-fi románů.

Nový!!: Petrohrad a Boris Strugackij · Vidět víc »

Boris Vladimircov

Boris Jakovlevič Vladimircov (20. července 1884 Kaluga – 17. srpna 1931 u Leningradu) byl ruský mongolista, jazykovědec a etnolog.

Nový!!: Petrohrad a Boris Vladimircov · Vidět víc »

Boris Vladimirovič Asafjev

Boris Vladimirovič Asafjev, literární pseudonym Igor Glebov (Petrohrad – 27. ledna 1949, Moskva) byl ruský muzikolog, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Boris Vladimirovič Asafjev · Vidět víc »

Born This Way Ball Tour

The Born This Way Ball bylo třetí koncertní turné americké zpěvačky Lady Gaga na podporu svého druhého studiového alba Born This Way (2011).

Nový!!: Petrohrad a Born This Way Ball Tour · Vidět víc »

Bouřlivý večer

Bouřlivý večer (ve francouzském originále) je opéra comique („comédie mêlée d'ariettes“) o jednom dějství francouzského skladatele Nicolase Dalayraca na libreto francouzského dramatika Jeana-Baptista Radeta.

Nový!!: Petrohrad a Bouřlivý večer · Vidět víc »

Bratři Bloomovi

Bratři Bloomovi (v anglickém originále The Brothers Bloom) je americký film z roku 2008 režiséra Riana Johnsona.

Nový!!: Petrohrad a Bratři Bloomovi · Vidět víc »

Brauner

Příjmení Brauner, přechýlené Braunerová, nosí více osobností.

Nový!!: Petrohrad a Brauner · Vidět víc »

Brest (Bělorusko)

Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug.

Nový!!: Petrohrad a Brest (Bělorusko) · Vidět víc »

Britsko-ruská dohoda (1907)

Britsko-ruská dohoda z roku 1907 (jiné názvy: britsko-ruská smlouva z roku 1907, rusko-britská dohoda/smlouva z roku 1907, anglicko-ruská smlouva/dohoda z roku 1907, rusko-anglická smlouva/dohoda z roku 1907, anglo-ruská smlouva/dohoda z roku 1907, sanktpetěrburská smlouva) je název mezinárodní smlouvy, která byla podepsána 31. srpna 1907 v ruském Petrohradě mezi Ruským a Britským impériem.

Nový!!: Petrohrad a Britsko-ruská dohoda (1907) · Vidět víc »

Brockhaus-Efron

Úplná Brockhaus-Jefronova encyklopedie o 86 svazcích Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron je ruskojazyčná všeobecná encyklopedie.

Nový!!: Petrohrad a Brockhaus-Efron · Vidět víc »

Bronislava Nižinská

Bronislava a Václav Nižyński -socha Gennadije Jeršova Bronislava Nižinská (pol. Bronisława Niżyńska, rus. Бронислава Фоминична Нижинская) (8. ledna 1891 Minsk – 21. února 1972 Los Angeles) byla rusko-polská tanečnice a choreografka, dcera polských tanečníků Tomaše a Eleonory Niżyńských, sestra slavného tanečníka Václava Niżyńského.

Nový!!: Petrohrad a Bronislava Nižinská · Vidět víc »

Broumov (meteorit)

Kresba obou částí broumovského meteoritu z knihy C. Ch. Beinerta Kopie křinického kusu je umístěna v muzeu Broumov. Broumov (německý Braunau) je označení pro meteorit, respektive dva meteority vzniklé rozpadem jednoho tělesa, které dopadly 14.

Nový!!: Petrohrad a Broumov (meteorit) · Vidět víc »

Bruno Carabetta

Bruno Carabetta, (* 27. červenec 1966 Mulhouse, Francie) je bývalý reprezentant Francie v judu.

Nový!!: Petrohrad a Bruno Carabetta · Vidět víc »

Brusilovova ofenzíva

Brusilovova ofenzíva (rusky Брусиловский прорыв, německy Brussilow'scher Durchbruch) začala 4.

Nový!!: Petrohrad a Brusilovova ofenzíva · Vidět víc »

Buchlovická dohoda

Buchlovická dohoda (nesprávně Buchlovská) byla ústní dohoda v rámci jednání mezi rakousko-uherským ministrem zahraničí Aloisem Aehrenthalem a jeho ruským protějškem Alexandrem Izvolským.

Nový!!: Petrohrad a Buchlovická dohoda · Vidět víc »

Bulharistika

Maxem Vasmerem publikoval historii bulharského jazyka v němčině, za kterou byl členem mnoha akademií věd Bulharistika je vědní disciplína, která studuje bulharské objekty a problémy.

Nový!!: Petrohrad a Bulharistika · Vidět víc »

Buljaři

Migrace Bulharů po rozpadu Velkého Bulharska Buljaři nebo Büläři (Bilärler) byli jedním ze starověkých historických kmenů Ogurských Turků (Turkité) žijících na středním Itilu (Volha).

Nový!!: Petrohrad a Buljaři · Vidět víc »

Burejská vodní elektrárna

Burejská vodní elektrárna (rusky Бурейская ГЭС) je vodní dílo na řece Bureja v povodí Amuru.

Nový!!: Petrohrad a Burejská vodní elektrárna · Vidět víc »

Burlaci na Volze

Burlaci na Volze je název obrazu ruského malíře Ilji Repina.

Nový!!: Petrohrad a Burlaci na Volze · Vidět víc »

Buza

Buza (rusky Буза, Buzá) je ruský bojový styl, zaměřující se na pěstní zápas, boj s nožem a jinými zbraněmi.

Nový!!: Petrohrad a Buza · Vidět víc »

C (linka metra v Praze)

Souprava typu M1 (dnes je na této lince provozován pouze tento typ) ve stanici Nádraží Holešovice Linka C pražského metra prochází pravobřežní částí centra Prahy v severojižním směru, na obou koncích se stáčí k východu.

Nový!!: Petrohrad a C (linka metra v Praze) · Vidět víc »

Cain Velasquez

Cain Velasquez (* 28. července 1982) je americký bojovník smíšených bojových umění (MMA).

Nový!!: Petrohrad a Cain Velasquez · Vidět víc »

Caio Mario Garrubba

Caio Mario Garrubba (19. prosince 1923 – 3. května 2015) byl italský fotograf.

Nový!!: Petrohrad a Caio Mario Garrubba · Vidět víc »

Car-puška

Car-dělo Car-puška (správný překlad do češtiny je car-dělo) je mamutí dělo vyrobené roku 1586 v Moskvě Rusem Andrejem Čechovem pro cara Fjodora.

Nový!!: Petrohrad a Car-puška · Vidět víc »

Caravaggio

Caravaggio (29. září 1571 Milán – 18. července 1610 Porto Ercole; vlastním jménem Michelangelo Merisi) byl italský malíř působící v Římě, Neapoli, na Maltě a na Sicílii.

Nový!!: Petrohrad a Caravaggio · Vidět víc »

Carl Emil Schnée

Carl Emil Schnée (2. února, 22. února nebo 5. května 1836, Pope, Lotyšsko – 26. ledna 1906, Frankfurt nad Mohanem) byl lázeňský lékař německého původu působící od roku 1864 v Karlových Varech.

Nový!!: Petrohrad a Carl Emil Schnée · Vidět víc »

Carl Fabergé

Peter Carl Fabergé (30. května 1846 Petrohrad – 24. září 1920 Pully u Lausanne) byl ruský zlatník hugenotsko-německého původu známý především pro svá klenotnická dílka, proslulá jako Fabergého vejce.

Nový!!: Petrohrad a Carl Fabergé · Vidět víc »

Carl Gustaf Emil Mannerheim

Carl Gustaf Emil, svobodný pán z Mannerheimu (16. června 1867 na zámku Louhisaari – 27. ledna 1951 Lausanne) byl finský šlechtic, politik, diplomat a vojevůdce, jeden ze zakladatelů samostatného Finska a jeho 6.

Nový!!: Petrohrad a Carl Gustaf Emil Mannerheim · Vidět víc »

Carl Julius Fritzsche

''Ueber den Pollen'' (tab. XI), St. Petersburg: Kais. Academie der Wissenschaften, 1837 Carl Julius Fritzsche (17. října 1808, Neustadt in Sachsen – 8. června 1871, Drážďany) byl německý farmaceut a chemik.

Nový!!: Petrohrad a Carl Julius Fritzsche · Vidět víc »

Carl Peter Mazer

Carl Peter Mazer (9. března 1807, Stockholm – 27. července 1884, Neapol) byl švédský malíř, grafik a fotograf.

Nový!!: Petrohrad a Carl Peter Mazer · Vidět víc »

Carl Robert Jakobson

Carl Robert Jakobson (též pseudonymem Linnutaja, 26. července 1841 – 19. března 1882) byl estonský národní buditel, spisovatel, novinář a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Carl Robert Jakobson · Vidět víc »

Carlo Molfetta

Carlo Molfetta (* 15. února 1984 Mesagne) je italský reprezentant v taekwondu, člen policejního klubu Centro Sportivo Carabinieri.

Nový!!: Petrohrad a Carlo Molfetta · Vidět víc »

Carmen

Carmen je čtyřaktová opera francouzského skladatele Georgese Bizeta.

Nový!!: Petrohrad a Carmen · Vidět víc »

Carská akademie umění

Carská akademie umění (rusky Императорская Академия художеств) byla umělecká vysoká škola v ruském Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Carská akademie umění · Vidět víc »

Carská garda

  Ruská carská garda (rusky Лейб-гвардия / přepis Lejb-gvardija, z německého Leib „sboru“) je neformální označení skupiny vojenských jednotek Ruské imperiální armády, které sloužily jako osobní stráže ruských panovníků.

Nový!!: Petrohrad a Carská garda · Vidět víc »

Cartier

Cartier S.A., běžně známý jen jako Cartier, je původně francouzský výrobce luxusních šperků a hodinek.

Nový!!: Petrohrad a Cartier · Vidět víc »

Caspar David Friedrich

Caspar David Friedrich (5. září 1774, Greifswald – 7. května 1840, Drážďany) byl německý malíř a kreslíř.

Nový!!: Petrohrad a Caspar David Friedrich · Vidět víc »

César Antonovič Kjui

César Antonovič Kjui (Vilnius – 13. března 1918, Petrohrad), známý také jako César Cui byl ruský hudební skladatel a hudební kritik, který vynikl především jako přední skladatel hudebního romantismu a člen tzv.

Nový!!: Petrohrad a César Antonovič Kjui · Vidět víc »

Cech básníků

Cech básníků byl ruský literární spolek, který vznikl v Petrohradu v první polovině 20.

Nový!!: Petrohrad a Cech básníků · Vidět víc »

Cecil Spring Rice

Sir Cecil Spring Rice (27. února 1859, Londýn, Anglie – 14. února 1918, Ottawa, Kanada) byl britský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Cecil Spring Rice · Vidět víc »

Cecilia Bartoli

Cecilia Bartoli (* 4. června 1966, Řím) je významná italská koloraturní mezzosopranistka.

Nový!!: Petrohrad a Cecilia Bartoli · Vidět víc »

Cecilie Bádenská

Cecilie Augusta Bádenská, provdaná Olga Fjodorovna (rusky: Ольга Фёдоровна; 20. září 1839, Karlsruhe – 12. duben 1891, Charkov) byla rodem bádenská princezna a sňatkem ruská velkokněžna.

Nový!!: Petrohrad a Cecilie Bádenská · Vidět víc »

Cena Izvestijí 1992

Dvacátý pátý ročník Ceny Izvestijí se konal od 15. do 21. 12. 1992 v Moskvě a Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Cena Izvestijí 1992 · Vidět víc »

Cesare Pugni

Cesare Pugni (31. května 1802 Janov – 26. ledna 1870 Petrohrad) byl italský klavírista, houslista a hudební skladatel, autor baletů, oper a instrumentální hudby.

Nový!!: Petrohrad a Cesare Pugni · Vidět víc »

Cestovatelská fotografie

Sakkáře'', 1858 James Ricalton: Koňský povoz ve staré Indii, 1903-1910 Cestovatelská fotografie nebo také turistická fotografie je podkategorii fotografie zahrnující dokumentaci určité oblasti - krajiny, lidí, kultury, zvyků a historie.

Nový!!: Petrohrad a Cestovatelská fotografie · Vidět víc »

Chabib Nurmagomedov

Chabib Abdulmanapovič Nurmagomedov (rusky: Хаби́б Абдулмана́пович Нурмагоме́дов, avarsky: ГӀабдулманапил ХӀабиб НурмухӀамадов; * 20. září 1988 Sil’di) je ruský promotér smíšených bojových umění (MMA) a bývalý profesionální mistr smíšených bojových umění. Zápasil v lehké váze organizace Ultimate Fighting Championship (UFC), kde byl nejdéle vládnoucím šampionem - titul držel od dubna 2018 až do března 2021. Do důchodu odešel s neporaženým rekordem o 29 výhrách a žádných porážkách. Nurmagomedov je dvojnásobný mistr světa v sambu, přičemž má zkušenosti z juda a zápasu. Jeho styl grapplingu z něj udělal jednoho z nejdominantnějších sportovců v historii MMA. Nurmagomedov byl v době svého odchodu do sportovního důchodu a až do odebrání titulu v březnu 2021 na prvním místě mužského žebříčku UFC v kategorii pound-for-pound (bez rozdílu vah). Žebříček Fight Matrix ho řadí jako nejlepšího bojovníka v lehké váze všech dob. Pochází z Dagestánu v Rusku a je prvním muslimem, který získal titul UFC. Je nejsledovanějším Rusem na Instagramu, od června 2021 ho sleduje více než 29 milionů lidí. Jako promotér je známý propagací organizace Eagle Fighting Championship (EFC).

Nový!!: Petrohrad a Chabib Nurmagomedov · Vidět víc »

Chameleon kobercový

Chameleon kobercový, Furcifer lateralis, je středně velký madagaskarský druh chameleona.

Nový!!: Petrohrad a Chameleon kobercový · Vidět víc »

Channel One Cup 2018

Chennel One Cup, tento hokejový reprezentační turnaj se odehrává každý rok 13.

Nový!!: Petrohrad a Channel One Cup 2018 · Vidět víc »

Channel One Cup 2019

Chennel One Cup, tento hokejový reprezentační turnaj se odehrává každý rok 12.

Nový!!: Petrohrad a Channel One Cup 2019 · Vidět víc »

Channel One Cup 2020

Chennel One Cup, tento hokejový reprezentační turnaj se odehrává každý rok 17.

Nový!!: Petrohrad a Channel One Cup 2020 · Vidět víc »

Chariton Prokofjevič Laptěv

Chariton Prokofjevič Laptěv (1700 Velikije Luki – 21. prosinec 1763 Velikije Luki) byl ruský námořní důstojník, polárník, cestovatel a navigátor.

Nový!!: Petrohrad a Chariton Prokofjevič Laptěv · Vidět víc »

Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka

Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka, známé pod zkratkou ChNATOB, je divadlo věnované opeře a baletu v ukrajinském městě Charkově.

Nový!!: Petrohrad a Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka · Vidět víc »

Charles Cathcart, 9. baron Cathcart

Charles Schaw Cathcart, 9.

Nový!!: Petrohrad a Charles Cathcart, 9. baron Cathcart · Vidět víc »

Charles Hardinge, 1. baron Hardinge

Charles Hardinge, 1.

Nový!!: Petrohrad a Charles Hardinge, 1. baron Hardinge · Vidět víc »

Charles Knowles

Sir Charles Knowles (Sir Charles Knowles, 1st Baronet Knowles of Lovell Hill) (1704 – 9. prosince 1777, Londýn, Anglie) byl britský admirál, významný námnořní vojevůdce dynastických válek 18. století.

Nový!!: Petrohrad a Charles Knowles · Vidět víc »

Charles Lyell

Charles Lyell (14. listopad 1797 Skotsko – 22. únor 1875 Londýn) byl skotský právník a geolog.

Nový!!: Petrohrad a Charles Lyell · Vidět víc »

Charles Messier

Charles Messier (26. června 1730 – 12. dubna 1817) byl francouzský astronom žijící v 18.

Nový!!: Petrohrad a Charles Messier · Vidět víc »

Charles Richet

Charles Robert Richet (25. srpen 1850 – 4. prosinec 1935) byl francouzský lékař, fyziolog a psycholog.

Nový!!: Petrohrad a Charles Richet · Vidět víc »

Chata v Alpách

Chata v Alpách (též hráno pod názvem Na Alpách, ve francouzském originále Le Chalet, dříve psáno též Le Châlet) je komická opera (opéra comique) o jednom jednání francouzského skladatele Adolpha-Charlese Adama na libreto Eugèna Scriba (1791-1861) a Méllesvilla (což byl pseudonym barona Anne-Honoré-Josepha de Duveyriera, 1787-1865) z roku 1834.

Nový!!: Petrohrad a Chata v Alpách · Vidět víc »

Chřástal mikronéský

Chřástal mikronéský (Zapornia monasa, syn. Porzana monasa), známý také jako chřástal kusajský, je vyhynulý chřástalovitý pták z rodu Zapornia, do kterého byl přeřazen z rodu Porzana v roce 2014.

Nový!!: Petrohrad a Chřástal mikronéský · Vidět víc »

Chemické sjezdy

Historie českých, československých a česko-slovenských chemických sjezdů.

Nový!!: Petrohrad a Chemické sjezdy · Vidět víc »

Chigiové

Chigiové (italsky Famiglia Chigi) jsou významný šlechtický rod s původem v toskánské Sieně. Z tohoto rodu pocházelo několik papežů a kardinálů, z nich nejvýznamnější byl papež Alexandr VII.

Nový!!: Petrohrad a Chigiové · Vidět víc »

Chovanština

Chovanština (rusky Хованщина, německy Die Fürsten Chowanski) je opera Modesta Musorgského, o pěti dějstvích a šesti obrazech, založená na autentických událostech z historie Ruska, které se udály v letech 1682 až 1689. Libreto napsal sám skladatel podle námětu Vladimíra Stassova (Владимир Васильевич Стасов).

Nový!!: Petrohrad a Chovanština · Vidět víc »

Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad)

Mozaiky v chrámu Chrám Kristova vzkříšení - Spasitele na krvi je petrohradský pravoslavný chrám.

Nový!!: Petrohrad a Chrám Kristova vzkříšení (Petrohrad) · Vidět víc »

Chrám Matky Boží Lurdské (Petrohrad)

Chrám Matky Boží Lurdské (rusky Храм Лурдской Божией Матери, francouzsky L'Église Notre Dame de Lourdes de Saint-Petersbourg) je římskokatolický chrám v Petrohradu, který byl postaven pro potřeby římskokatolické francouzské komunity v bývalém hlavním městě Ruského impéria.

Nový!!: Petrohrad a Chrám Matky Boží Lurdské (Petrohrad) · Vidět víc »

Chrám na krvi

V ruské pravoslavné tradici jsou chrámy na krvi takové kostely, které připomínají místa zavraždění členů panovnické rodiny.

Nový!!: Petrohrad a Chrám na krvi · Vidět víc »

Chrám Narození svatého Jana Křtitele (Petrohrad)

Česmenský chrám (– Česmenskaja cerkov) je novogotický chrám v Petrohradě v Rusku, plným názvem chrám Narození svatého Jana Křtitele při Česmenském paláci (– cerkov Rožděstva Ioanna Predtěči pri Česmenskom Dvorce).

Nový!!: Petrohrad a Chrám Narození svatého Jana Křtitele (Petrohrad) · Vidět víc »

Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad)

Pohled na chrám s okolní zástavbou. Chrám Nejsvětější Trojice (rusky Троицкий собор) je pravoslavný chrám v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad) · Vidět víc »

Chrám svatého Alexandra Něvského (Jalta)

Chrám svatého Alexandra Něvského (rusky Собо́р Свято́го благове́рного кня́зя Алекса́ндра Не́вского) je pravoslavný chrám v přímořském městečku Jaltě, na Krymu.

Nový!!: Petrohrad a Chrám svatého Alexandra Něvského (Jalta) · Vidět víc »

Chrám svatého Izáka

Chrám svatého Izáka je román finského spisovatele Kariho Hotakainena.

Nový!!: Petrohrad a Chrám svatého Izáka · Vidět víc »

Chrám svatého Mikuláše (Kronštadt)

Chrám svatého Mikuláše v Kronštadtu je pravoslavný chrám v malém městečku Kronštadt, které se nachází na ostrově nedaleko Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Chrám svatého Mikuláše (Kronštadt) · Vidět víc »

Chrám svatého Ondřeje (Petrohrad)

Chrám svatého Andreje je chrám ruské pravoslavné církve na Vasiljevském ostrově v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Chrám svatého Ondřeje (Petrohrad) · Vidět víc »

Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)

Petropavlovský chrám (rusky Петропа́вловский собо́р /oficiální název собор во имя первоверховныхапостолов Петра и Павла – chrám ve jménu nejvyšších apoštolů Petra a Pavla/) je pravoslavný chrám v petrohradské Petropavlovské pevnosti.

Nový!!: Petrohrad a Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad) · Vidět víc »

Chrám svatého Sampsona

Chrám svatého Sampsona nebo Sampsonovský chrám (rusky Сампсониевский собор) patří k nejstarším chrámem v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Chrám svatého Sampsona · Vidět víc »

Chrám svatého Vladimíra

Chrám svatého Vladimíra je název několika pravoslavných objektů zasvěcených ruskému knížeti sv.

Nový!!: Petrohrad a Chrám svatého Vladimíra · Vidět víc »

Chrám Všech svatých na krvi

Chrám na krvi k poctě Všech svatých působících na Rusi (Храм-на-Крови́ во и́мя Всехсвяты́х, в земле́ Росси́йской просия́вших) je ruský pravoslavný chrám vystavěný na místě někdejšího Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu, místě, kde byli zavražděni členové ruské carské rodiny bolševiky v době občanské války v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Chrám Všech svatých na krvi · Vidět víc »

Chráněný křižník

Chráněný křižník byl typ válečné lodě, který vznikl na konci 19. století a kombinoval schopnosti samostatného působení na vlastních i nepřátelských lodních trasách, rychlosti, odolnosti v boji a dostatečné palebné síly.

Nový!!: Petrohrad a Chráněný křižník · Vidět víc »

Christian Andreas Zipser

Christian Andreas Zipser (25. listopadu 1783, Győr, Maďarsko – 20. února 1864, Banská Bystrica) byl pedagog, mineralog, geolog, vlastivědný pracovník, organizátor vědeckého života a přírodovědec – entomolog.

Nový!!: Petrohrad a Christian Andreas Zipser · Vidět víc »

Christian Lorenz

Christian „Flake“ Lorenz (* 16. listopadu 1966, Východní Berlín) je německý hudebník, klávesista hudební skupiny Rammstein.

Nový!!: Petrohrad a Christian Lorenz · Vidět víc »

Christian Mayer

Christian Mayer (20. srpna 1719, Modřice – 16. dubna 1783, Mannheim) byl česko-německý jezuita, fyzik, astronom, geodet, kartograf a meteorolog.

Nový!!: Petrohrad a Christian Mayer · Vidět víc »

Christian Rakovskij

Christian Georgijevič Rakovskij (1. srpna 1873, Gradec – 11. září 1941, Orel) byl bulharský revolucionář a sovětský politik a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Christian Rakovskij · Vidět víc »

Christo Grozev

Christo Grozev,, (* 20. května 1969, Plovdiv, Bulharsko) je bulharský podnikatel a investigativní novinář.

Nový!!: Petrohrad a Christo Grozev · Vidět víc »

Christoph Hermann von Manstein

Christoph Hermann von Manstein (1. září 1711, Petrohrad – 27. června 1757, Velemín) byl pruský generál.

Nový!!: Petrohrad a Christoph Hermann von Manstein · Vidět víc »

Chronologie fotografie

Druhá dochovaná stálá fotografie na světě, Nicéphore Niépce: ''Pohled z okna v Le Gras'', 1826 První snímek s člověkem, Louis Daguerre, 1838 nebo 1839 ''Stužka'', první barevná fotografie, James Clerk Maxwell, 1861 subtraktivních barev Fotografická vizitka s potiskem na přední straně, Kateřina Šechtlová, kolem roku 1877, autor: Ignác Šechtl bratří Lumièrů při projekci Mareyho fotografická puška z roku 1882 Chronologie fotografie.

Nový!!: Petrohrad a Chronologie fotografie · Vidět víc »

Chusejn Chalmurzajev

Chusejn Chalmurzajev (* 9. října 1993) je ruský zápasník–judista ingušské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Chusejn Chalmurzajev · Vidět víc »

Cima da Conegliano

náhled náhled náhled Giovanni Battista Cima, nazývaný také Cima da Conegliano (1459, Conegliano - 1517 nebo 1518) byl italský renesanční malíř.

Nový!!: Petrohrad a Cima da Conegliano · Vidět víc »

Clara Louise Kellog

Clara Louise Kellog (9. července 1842 Sumterville - 13. května 1916 New Haven) byla americká sopranistka a ředitelka operní společnosti, kterou sama založila.

Nový!!: Petrohrad a Clara Louise Kellog · Vidět víc »

Clara Rockmore

Clara Rockmoreová (9. března 1911 – 10. května 1998) byla americká houslistka a virtuózka na theremin rusko-litevsko-židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Clara Rockmore · Vidět víc »

Claude Debussy

Achille-Claude Debussy (22. srpna 1862, Saint-Germain-en-Laye – 25. března 1918, Paříž) byl francouzský skladatel, původce a jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního impresionismu.

Nový!!: Petrohrad a Claude Debussy · Vidět víc »

Clayův matematický ústav

Clayův matematický ústav (anglicky Clay Mathematics Institute, zkratka CMI) je organizace k rozvoji matematiky se sídlem v Peterborough ve státě New Hampshire v USA.

Nový!!: Petrohrad a Clayův matematický ústav · Vidět víc »

Colin Jones (fotograf)

Colin Jones (8. srpna 1936 – 22. září 2021) byl anglický baletní tanečník, fotograf a plodný fotožurnalista poválečné Británie.

Nový!!: Petrohrad a Colin Jones (fotograf) · Vidět víc »

Conodonta

Konodonti (Conodonta) nebo také konodontochordáti (Conodontochordata) jsou vyhynulý taxon (většinou považovaný za třídu) mořských organismů se sporným systematickým zařazením.

Nový!!: Petrohrad a Conodonta · Vidět víc »

Constantin Grünberg

Constantin Grünberg (14. května 1891 Petrohrad – 16. října 1973) byl finský fotograf narozený v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Constantin Grünberg · Vidět víc »

Coppélia

Coppélia je romantický balet klasického repertoáru o třech dějstvích, založen na námětu německého spisovatele Ernesta Theodora Amadea Hoffmana.

Nový!!: Petrohrad a Coppélia · Vidět víc »

COSPAR

COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky.

Nový!!: Petrohrad a COSPAR · Vidět víc »

Cristiano Ronaldo

Cristiano Ronaldo dos Santos Aveiro (výslovnost, * 5. února 1985 Funchal, Madeira) je portugalský fotbalista, útočník saúdskoarabského klubu Al-Nassr FC a kapitán portugalské reprezentance, s níž vyhrál Mistrovství Evropy 2016 a premiérový ročník Ligy národů 2018/2019.

Nový!!: Petrohrad a Cristiano Ronaldo · Vidět víc »

Curling na Zimních olympijských hrách 2018 – turnaj ženy

Curling žen na Zimních olympijských hrách 2018 byla soutěž hraná v hale Gangneung Curling Centre.

Nový!!: Petrohrad a Curling na Zimních olympijských hrách 2018 – turnaj ženy · Vidět víc »

Curling na Zimních olympijských hrách 2022 – turnaj ženy

Curling žen na Zimních olympijských hrách 2022 byla soutěž hraná v Pekingském národním plaveckém centru.

Nový!!: Petrohrad a Curling na Zimních olympijských hrách 2022 – turnaj ženy · Vidět víc »

Czech Connect Airlines

Czech Connect Airlines a.s. (od svého vzniku do 24. srpna 2007 CENTRAL CONNECT AIRLINES a.s., poté do 22. února 2010 CENTRAL AVIATION ASSETS a.s. a následně od 28. prosince 2010 Central Charter Airlines a.s.) byla česká letecká společnost, se sídlem na letišti Leoše Janáčka v Ostravě a dalšími základnami na letištích v Karlových Varech, Brně a v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Czech Connect Airlines · Vidět víc »

Dagestánská vlajka

23px Dagestánská vlajkaPoměr stran: 1:2 Vlajka Dagestánu, jedné z autonomních republik Ruské federace, je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: zeleným, modrým a červeným.

Nový!!: Petrohrad a Dagestánská vlajka · Vidět víc »

Dalia Grybauskaitė

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová, * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Nový!!: Petrohrad a Dalia Grybauskaitė · Vidět víc »

Dambídžankan

Džá Lama, také Dambídžankan, Dambídžankan, Dambídža (Dambidżancan, Дамбийжанцан, Дамбийжаа, Жа Лама) (asi 1862 – 1922), byl mongolský láma (kníže), který si mezi prostými mongolskými pastevci získal velký respekt svým bojem za nezávislost Mongolska proti Číně a následně bojem proti armádě ruských bolševiků.

Nový!!: Petrohrad a Dambídžankan · Vidět víc »

Danaé

Danaé v podání italského malíře Tiziana (1553) Danaé (řecky Δανάη, latinsky Danae) je v řecké mytologii dcerou argejského krále Akrisia a jeho manželky Eurydiky, matka hrdiny Persea.

Nový!!: Petrohrad a Danaé · Vidět víc »

Danaovny

Danaovny Danaovny, též Danaidky jsou v řecké mytologii dcery Danaa, krále v Libyi a později v Argu, praotce kmene Danaů (Danajců).

Nový!!: Petrohrad a Danaovny · Vidět víc »

Daniel Bernoulli

Daniel Bernoulli (8. únor 1700, Groningen – 17. březen 1782, Basilej) byl v Nizozemí narozený švýcarský fyzik a matematik, zakladatel hydrodynamiky.

Nový!!: Petrohrad a Daniel Bernoulli · Vidět víc »

Daniil Andrejev

Daniil Leonidovič Andrejev (Даниил Леонидович Андреев, 2. listopadu 1906, Berlín – 30. března 1959, Moskva) byl ruský spisovatel, básník a mystik.

Nový!!: Petrohrad a Daniil Andrejev · Vidět víc »

Daniil Čornyj

Daniil Čornyj, překládá se též Danil Černý, (kolem roku 1360–1428) byl ruský mnich, malíř středověkých ikon a současníkem Andreje Rubleva a Theophana Řeka.

Nový!!: Petrohrad a Daniil Čornyj · Vidět víc »

Daniil Charms

Daniil Ivanovič Charms, vlastním jménem Daniil Ivanovič Juvačov (Petrohrad – 2. února 1942 tamtéž) byl ruský surrealistický spisovatel, básník a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Daniil Charms · Vidět víc »

Daniil Dubov

Daniil Dmitrijevič Dubov (Даниил Дмитриевич Дубов; * 18. dubna 1996, Moskva, Rusko) je ruský šachový velmistr.

Nový!!: Petrohrad a Daniil Dubov · Vidět víc »

Danilo I. Petrović-Njegoš

Danilo I. Černohorský (asi 1670 – 11. ledna 1735) (cyrilicí Данило I Шћепчев Петровић-Његош) byl černohorský vladyka, který v roce 1697 založil dynastii Petrović-Njegoš.

Nový!!: Petrohrad a Danilo I. Petrović-Njegoš · Vidět víc »

Daria Hvížďalová

Daria Hvížďalová (* 14. září 1993 Petrohrad) je rusko-česká manažerka a expertka na automatizaci a umělou inteligenci.

Nový!!: Petrohrad a Daria Hvížďalová · Vidět víc »

Daugavpils

Daugavpils ((zastarale) latgalsky Daugpiļs) je druhé největší město Lotyšska v jihovýchodní části země, 190 km jihovýchodně od Rigy na soutoku řek Daugavy a Lauce.

Nový!!: Petrohrad a Daugavpils · Vidět víc »

David Burljuk

David Davidovič Burljuk (21. července 1882, Lebedyn – 15. ledna 1967, Long Island) byl rusky píšící americký básník, malíř a ilustrátor narozený na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a David Burljuk · Vidět víc »

David Kozma

David "Pink Panther" Kozma (* 13. srpna 1992 Karviná) je český profesionální bojovník smíšených bojových umění (MMA) welterové váhy (do 77 kg).

Nový!!: Petrohrad a David Kozma · Vidět víc »

David Oistrach

David Fjodorovič Oistrach (přepisem z ruštiny Ojstrach, v ruštině Давид Фёдорович Ойстрах; 30. září 1908, Oděsa, Ruské impérium – 24. října 1974, Amsterdam, Nizozemsko) byl světoznámý ruský houslista, dirigent a pedagog židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a David Oistrach · Vidět víc »

David Schwarz

Vzducholoď Davida Schwarze David Schwarz (7. prosince 1850, Keszthely – 13. ledna 1897, Vídeň) byl chorvatský průkopník letectví židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a David Schwarz · Vidět víc »

David Teniers starší

David Teniers starší (1582 – 29. července 1649) byl vlámský malíř narozený v Antverpách.

Nový!!: Petrohrad a David Teniers starší · Vidět víc »

Daviscupový tým Austrálie

Daviscupový tým Austrálie reprezentuje Austrálii v Davisově poháru od roku 1905.

Nový!!: Petrohrad a Daviscupový tým Austrálie · Vidět víc »

Davit Kvačadze

Davit Kvačadze (* 25. prosince 1951 Tbilisi, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a gruzínský rohovník/boxer.

Nový!!: Petrohrad a Davit Kvačadze · Vidět víc »

Davron Gaipov

Davron Gaipov (Urgenč, Chórezm, Uzbecká SSR, SSSR —, Taškent, Uzbekistán) byl uzbecký resp.

Nový!!: Petrohrad a Davron Gaipov · Vidět víc »

Davyd-Haradok

Davyd-Haradok (bělorusky Давыд-Гарадок, rusky Давид-Городок, polsky Dawidgródek) je město ve Stolinském rajónu Brestské oblasti v Bělorusku, na řece Haryň.

Nový!!: Petrohrad a Davyd-Haradok · Vidět víc »

Dálnice v Rusku

309x309pixelů Ruské federální dálnice a silnice představují síť nejdůležitějších automobilových tras v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Dálnice v Rusku · Vidět víc »

Dánská hokejová reprezentace

Dánský hokejový svaz (Danmarks Ishockey Union) byl založen 27. listopadu 1949, předtím v rámci Federace zimních sportů.

Nový!!: Petrohrad a Dánská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Dům lidového zdraví (Novi Sad)

Pohled od ulice ''Bulevar Mihajla Pupina.'' Dům lidového zdraví (srbsky v cyrilici Дом народног здравља, v latince Dom narodnog zdravlja) se nachází v srbském městě Novi Sad na adrese Ivo Lole Ribara 2.

Nový!!: Petrohrad a Dům lidového zdraví (Novi Sad) · Vidět víc »

Dům na nábřeží

Dům na nábřeží (oficiální název: Vládní dům; další názvy: První dům Sovětů nebo Dům Ústřední volební komise a Rady lidových komisařů SSSR) je komplex budov na Berseněvském nábřeží řeky Moskvy na Bolotném ostrově, na adrese: ulice Serafimoviče, dům 2.

Nový!!: Petrohrad a Dům na nábřeží · Vidět víc »

Dům odborů (Moskva)

Dům odborů je klasicistní budova v Moskvě, původně sloužící shromáždění ruských stavů.

Nový!!: Petrohrad a Dům odborů (Moskva) · Vidět víc »

Dům Sevasťanova

Dům Sevasťanova je výstavný dům v centru ruského Jekatěrinburgu, nedaleko Městské nádrže.

Nový!!: Petrohrad a Dům Sevasťanova · Vidět víc »

Džaba Joseliani

Džaba Joseliani (gruzínsky: ჯაბა იოსელიანი) (10. června 1926, Chašuri, Gruzie – 4. března 2003 v Tbilisi) byl gruzínský politik, vůdce polovojenské organizace Mchedrioni, zločinec a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Džaba Joseliani · Vidět víc »

Džamáluddín Afghání

Džamáluddín Afghání, celým jménem Sajjid Muhammad ibn Safdar Džamáluddín Afghání (1838–9. března 1897 Istanbul), byl politický aktivista, islámský nacionalista a jeden ze zakladatelů islámského modernismu.

Nový!!: Petrohrad a Džamáluddín Afghání · Vidět víc »

Džidda

Džidda (arabsky, Džidda) je důležité město v Saúdské Arábii na pobřeží Rudého moře.

Nový!!: Petrohrad a Džidda · Vidět víc »

Dějiny anglického krajinářského parku

Dějiny anglického krajinářského parku jsou historií proměny stylu anglický park (původní název English gardening), který vznikl v Anglii na počátku 18. století, a rozšířil se po celé Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny anglického krajinářského parku · Vidět víc »

Dějiny šachové hry

Templářští rytíři zaujatí šachovou hrou, ''Libro de los juegos'', 1283 Tento článek popisuje vývoj šachu od čaturangy až do současnosti.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny šachové hry · Vidět víc »

Dějiny Čečenska

Dějiny Čečenska popisují historii Čečenců, jednoho z nejstarších etnik Kavkazu, a jejich země Čečenska.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny Čečenska · Vidět víc »

Dějiny Estonska

Státní znak Estonské republiky Dějiny Estonska se začínají odvíjet od konce poslední doby ledové, kdy se na jeho území kolem roku 8500 př. n. l.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny Estonska · Vidět víc »

Dějiny Finska

Státní znak Finské republiky Dějiny Finska počínají zhruba 9000 let př.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny Finska · Vidět víc »

Dějiny Košic

Dějiny Košic jsou dějinami druhého největšího města Slovenska, metropole východního Slovenska, někdejšího hlavního města Horních Uher, hlavního střediska protihabsburských stavovských povstání a zároveň sídelního města sedmihradských knížat, protiturecké pevnosti, mezinárodní kupecké metropole a druhého svobodného královského města středověkého Uherska.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny Košic · Vidět víc »

Dějiny Litvy

Státní znak Litevské republiky Dějiny Litvy počínají příchodem Baltů asi 3000–2000 př.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny Litvy · Vidět víc »

Dějiny Lotyšska

Dějiny Lotyšska započaly v době osídlení území, na kterém se dnes Lotyšsko rozkládá, po konci poslední doby ledové kolem roku 9000 př. n. l.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny Lotyšska · Vidět víc »

Dějiny Ruska

Moskevského velkoknížectví Ruského carství Ruského impéria Státní znak Ruské federace Dějiny Ruska jako státu začínají ve 13.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny Ruska · Vidět víc »

Dějiny ruských Němců

Dějiny ruských Němců, tzn.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny ruských Němců · Vidět víc »

Dějiny sociologie

Dějiny sociologie jako samostatné akademické disciplíny jsou poměrně krátké, jelikož sociologie je jako věda relativně mladá.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny sociologie · Vidět víc »

Dějiny Sovětského svazu 1927–1953

Dějiny Sovětského svazu mezi lety 1927 a 1953 zahrnují období v sovětských dějinách od nastolení stalinismu přes vítězství ve druhé světové válce až po smrt Josifa Stalina v roce 1953.

Nový!!: Petrohrad a Dějiny Sovětského svazu 1927–1953 · Vidět víc »

Děkabristé

Děkabristé na Senátním náměstí Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.

Nový!!: Petrohrad a Děkabristé · Vidět víc »

Děmjan Bědnyj

Děmjan Bědnyj (vlastním jménem Jefim Alexejevič Pridvorov (Ефим Алексеевич Придворов);, Gubovka – 25. května 1945, Moskva) byl ruský a sovětský spisovatel, básník, publicista a člen bolševické strany.

Nový!!: Petrohrad a Děmjan Bědnyj · Vidět víc »

DDT (hudební skupina)

DDT (v azbuce ДДТ) je populární sovětská a ruská rocková skupina založená v Ufě roku 1980.

Nový!!: Petrohrad a DDT (hudební skupina) · Vidět víc »

Debrecín

Debrecín je město ve východním Maďarsku.

Nový!!: Petrohrad a Debrecín · Vidět víc »

Deklarace nezávislosti Bulharska

Nezávislost Bulharska byla prohlášena manifestem z 22.

Nový!!: Petrohrad a Deklarace nezávislosti Bulharska · Vidět víc »

Deník Anne Frankové

Deník Anne Frankové je kniha vzniklá na základě nizozemsky psaných deníkových záznamů Anne Frankové, dívky z německé židovské rodiny, z let 1942–1944, kdy se rodina schovávala před nacisty v zadním traktu jednoho domu v Amsterdamu.

Nový!!: Petrohrad a Deník Anne Frankové · Vidět víc »

Deník Anny Frankové (opera)

Deník Anny Frankové (Dnevnik Anny Frank) je monodrama o 21 scénách pro soprán a komorní orchestr zkomponované v roce 1969.

Nový!!: Petrohrad a Deník Anny Frankové (opera) · Vidět víc »

Denis Calvaert

Denis Calvaert (okolo roku 1540 – 16. dubna 1619) byl vlámský malíř narozený v Antverpách.

Nový!!: Petrohrad a Denis Calvaert · Vidět víc »

Denis Diderot

Denis Diderot (5. října 1713 Langres, Champagne – 31. července 1784 Paříž) byl francouzský osvícenecký spisovatel, svobodný zednář a filozof.

Nový!!: Petrohrad a Denis Diderot · Vidět víc »

Denis Ivanovič Fonvizin

'''Denis Ivanovič Fonvizin''' Denis Ivanovič Fonvizin (vl. Denis von Wiesen, Денис Иванович Фонвизин, 14. dubna 1745 v Moskvě - 12. prosince 1792 v Petrohradu) byl nejvýznamnější ruský dramatik 18. století.

Nový!!: Petrohrad a Denis Ivanovič Fonvizin · Vidět víc »

Denis Matvějev

Denis Vladimirovič Matvějev (* 25. dubna 1983 v Leningradu, RSFSR, nyní Sankt-Petěrburg, Rusko), je ruský kosmonaut, 580. člověk ve vesmíru.

Nový!!: Petrohrad a Denis Matvějev · Vidět víc »

Destinace Českých aerolinií

České aerolinie (ČSA) k roku 2018 létaly do přibližně 50 pravidelných a sezónních destinací v Evropě a Asii.

Nový!!: Petrohrad a Destinace Českých aerolinií · Vidět víc »

Devátá vlna (obraz)

Devátá vlna je obraz rusko-arménského malíře Ivana Ajvazovského namalovaný v roce 1850.

Nový!!: Petrohrad a Devátá vlna (obraz) · Vidět víc »

Diamantový fond Ruské federace

Zbrojnice moskevského Kremlu, v níž je dnes umístěna expozice Diamantového fondu Diamantový fond Ruské federace (Almaznyj fond Rossijskoj federacii) je státní sbírka drahých kamenů, drahých ryzích kovů a šperků s vysokou uměleckou, materiální a historickou hodnotou ve vlastnictví Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Diamantový fond Ruské federace · Vidět víc »

Diana Višňova

Diana Višňova, také Diana Višněva či Diana Vishneva, (* 13. června 1976 Leningrad, SSSR) je ruská baletka, primabalerína Mariinského divadla v Petrohradě, národní umělkyně Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Diana Višňova · Vidět víc »

Dianne Feinsteinová

Dianne Feinsteinová, nepřechýleně Feinstein, rodným jménem Dianne Emiel Goldman (22. června 1933 San Francisco – 29. září 2023 Washington, D. C.), byla americká politička za Demokratickou stranu.

Nový!!: Petrohrad a Dianne Feinsteinová · Vidět víc »

Dietrich Hrabak

Dietrich Adolf „Dieter“ Hrabak (19. prosince 1914, Großdeuben – 15. září 1995, Pfaffenhofen u Fürstenfeldbrucku) byl německý stíhací pilot a letecké eso druhé světové války se 125 potvrzenými sestřely.

Nový!!: Petrohrad a Dietrich Hrabak · Vidět víc »

Dikson

Dikson je sídlo městského typu nacházející se na severu Krasnojarského kraje v Rusku na pobřeží Karského moře, severně od ústí Jeniseje.

Nový!!: Petrohrad a Dikson · Vidět víc »

Dilidžan

Dilidžan je lázeňské město v provincii Tavuš na severozápadě Arménie.

Nový!!: Petrohrad a Dilidžan · Vidět víc »

Dimitri Tiomkin

Dimitri Tiomkin (– 11. listopadu 1979) byl americký hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Dimitri Tiomkin · Vidět víc »

Dimitrij Andrusov

Dimitrij Nikolajevič Andrusov (7. listopadu 1897, Jurjev (dnes Tartu, Estonsko) – 1. dubna 1976, Bratislava) byl slovenský geolog ruského původu, zakladatel moderní slovenské geologie.

Nový!!: Petrohrad a Dimitrij Andrusov · Vidět víc »

Dirck Jacobsz.

vlevo Dirck Jacobsz. (1496, Amsterdam – 1567, Amsterdam) byl holandský renesanční malíř.

Nový!!: Petrohrad a Dirck Jacobsz. · Vidět víc »

Divadlo koryfejů

url.

Nový!!: Petrohrad a Divadlo koryfejů · Vidět víc »

Dmitrij Šepel

Dmitrij Sergejevič Šepel (* 8. srpna 1977 Leningrad, Ruská SFSR) je bývalý ruský rychlobruslař.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Šepel · Vidět víc »

Dmitrij Šostakovič

Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (25. září 1906 Petrohrad – 9. srpna 1975 Moskva) byl ruský a sovětský skladatel a klavírista, jeden z nejvýznamnějších představitelů hudební moderny 20. století.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Šostakovič · Vidět víc »

Dmitrij Bočkarjov

Dmitrij Jevgenějevič Bočkarjov (* 28. prosince 1958 Leningrad, Ruská SFSR) je bývalý sovětský rychlobruslař.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Bočkarjov · Vidět víc »

Dmitrij Chvorostovskij

Dmitrij Alexandrovič Chvorostovskij (16. října 1962 Krasnojarsk, Sovětský svaz – 22. listopadu 2017 Londýn) byl ruský operní pěvec, barytonista.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Chvorostovskij · Vidět víc »

Dmitrij Cvetkov

Dmitrij Cvetkov (10. září 1983) je ruský reprezentant v orientačním běhu, jež v současnosti žije v Sankt-Petěrburgu.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Cvetkov · Vidět víc »

Dmitrij Cvetkov (lingvista)

Dmitrij Cvetkov (30. srpna 1890, Krakolje – 1930, rus. Дмитрий Цветков) byl votský učitel a lingvista.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Cvetkov (lingvista) · Vidět víc »

Dmitrij Dmitrijevič Maksutov

Dmitrij Dmitrijevič Maksutov (23. dubna 1896 – 12. srpna 1964) byl sovětský optický inženýr a amatérský astronom.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Dmitrijevič Maksutov · Vidět víc »

Dmitrij Donskoj (křižník)

Dmitrij Donskoj byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Donskoj (křižník) · Vidět víc »

Dmitrij Fjodorovič Ustinov

Dmitrij Fjodorovič Ustinov (30. října 1908 Samara – 20. prosince 1984 Moskva) byl sovětským politikem, maršálem SSSR a od roku 1976 do své smrti ministrem obrany Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Fjodorovič Ustinov · Vidět víc »

Dmitrij Grigorovič

Dmitrij Pavlovič Grigorovič; v Kyjevě – 26. července 1938 v Moskvě) byl ruský a později sovětský letecký konstruktér.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Grigorovič · Vidět víc »

Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Dmitrij Ivanovič Mendělejev, (Tobolsk – Petrohrad) byl ruský vědec mimořádně širokého záběru.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Ivanovič Mendělejev · Vidět víc »

Dmitrij Ivanovskij

Dmitrij Iosifovič Ivanovskij (vesnice Nizy u Petrohradu, Ruské impérium – 20. duben 1920, Rostov na Donu) byl ruský biolog a zakladatel moderní virologie.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Ivanovskij · Vidět víc »

Dmitrij Jakovlevič Laptěv

Dmitrij Jakovlevič Laptěv (1701 Bolotovo – 31. ledna 1771 Bolotovo) byl ruský polárník, cestovatel a navigátor.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Jakovlevič Laptěv · Vidět víc »

Dmitrij Kabalevskij

Dmitrij Borisovič Kabalevskij, rusky Дмитрий Борисович Кабалевский (30. prosince 1904, Petrohrad – 14. února 1987, Moskva) byl ruský hudební skladatel, klavírista, hudební teoretik a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Kabalevskij · Vidět víc »

Dmitrij Konstantinovič Faddějev

Dmitrij Konstantinovič Faddějev (Juchnov – 20. října 1989, Petrohrad) byl ruský algebraik.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Konstantinovič Faddějev · Vidět víc »

Dmitrij Konstantinovič Romanov

Velkokníže Dmitrij Konstantinovič Dmitrij Konstantinovič Romanov, rusky Дмитрий Константинович Романов, (Strelna u Petrohradu – 28. ledna 1919, Petrohrad) byl ruský velkokníže, jeho imperátorská výsost, člen ruské carské rodiny.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Konstantinovič Romanov · Vidět víc »

Dmitrij Medveděv

Dmitrij Anatoljevič Medveděv (často též: Medvěděv; * 14. září 1965 Leningrad) je ruský politik a podnikatel, v letech 2008–2012 prezident Ruské federace a poté do roku 2020 předseda vlády.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Medveděv · Vidět víc »

Dmitrij Narkisovič Mamin-Sibirjak

Dmitrij Narkisovič Mamin-Sibirjak (osada u Visimošajtanské železárny, Permská gubernie, dnes Visim, Sverdlovská oblast –, Petrohrad) byl ruský prozaik a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Narkisovič Mamin-Sibirjak · Vidět víc »

Dmitrij Něljubin

Dmitrij Vladislavovič Něljubin (8. února 1971 Leningrad – 1. ledna 2001 Petrohrad) byl sovětský a ruský cyklista.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Něljubin · Vidět víc »

Dmitrij Nikolajevič Seňavin

Dmitrij Nikolajevič Seňavin (–) byl ruský admirál a jeden z nejlepších námořních velitelů napoleonských válek.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Nikolajevič Seňavin · Vidět víc »

Dmitrij Nosov

Dmitrij Nosov (Дмитрий Носов), (* 9. dubna 1980 Čita-46 (Gornyj), Sovětský svaz) je bývalý reprezentant Ruska v judu a sambu.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Nosov · Vidět víc »

Dmitrij Patrušev

Dmitrij Nikolajevič Patrušev (rusky Дмитрий Николаевич Патрушев; 13. října 1977, Leningrad) je ruský bankéř a politik, od května 2018 ruský ministr zemědělství.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Patrušev · Vidět víc »

Dmitrij Radčenko

Dmitrij Radčenko (* 2. prosinec 1970) je bývalý ruský fotbalista.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Radčenko · Vidět víc »

Dmitrij Sergejevič Dochturov

Dmitrij Sergejevič Dochturov (1. jul. / 13. září greg. 1759–14. / 26. listopadu 1816) byl ruský generál, který je znám zejména ve spojitosti s napoleonskými válkami, v České republice pak především s tažením roku 1805 a bitvou u Slavkova.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Sergejevič Dochturov · Vidět víc »

Dmitrij Sergejevič Merežkovskij

(Kresba, kolem 1900) Dmitrij Sergejevič Merežkovskij (14. srpna 1865 Petrohrad – 9. prosince 1941 Paříž) byl ruský symbolistický básník, kritik, spisovatel a konzervativní politický myslitel.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Sergejevič Merežkovskij · Vidět víc »

Dmitrij Vasiljevič Grigorovič

Dmitrij Vasiljevič Grigorovič (selo Čereman (Nikolskoje) Stavropolského ujezda – Sankt Petěrburg) byl ruský spisovatel a umělecký kritik.

Nový!!: Petrohrad a Dmitrij Vasiljevič Grigorovič · Vidět víc »

Dmytro Čyževskyj

Dmytro Ivanovyč Čyževskyj (5. dubna 1894, Oleksandrija, Kirovohradská oblast – 18. dubna 1977, Heidelberg, Německo) byl ukrajinský filosof a literární vědec, působil mj.

Nový!!: Petrohrad a Dmytro Čyževskyj · Vidět víc »

Dmytro Bortňanskyj

Dmytro Stepanovyč Bortňanskyj (ukrajinsky Дмитро Степанович Бортнянський, 28. října 1751 Hluchiv, Černigovská gubernie – 10. října 1825 Petrohrad) byl ukrajinský hudební skladatel narozený v Ruském impériu.

Nový!!: Petrohrad a Dmytro Bortňanskyj · Vidět víc »

Dno (město)

Dno je město v Pskovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Dno (město) · Vidět víc »

Dobrodružství kapitána Žvanilkina

Dobrodružství kapitána Žvanilkina (1937, Приключения капитана Врунгеля) je humoristický dobrodružný román pro mládež ruského sovětského spisovatele Andreje Sergejeviče Někrasova.

Nový!!: Petrohrad a Dobrodružství kapitána Žvanilkina · Vidět víc »

Domenico Cimarosa

Domenico Cimarosa Domenico Cimarosa (17. prosinec 1749, Aversa – 11. leden 1801, Benátky) byl italský skladatel, ve své době jeden z nejznámějších hudebních skladatelů Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Domenico Cimarosa · Vidět víc »

Domenico Trezzini

Trezzinův památník Domenico Trezzini (1670, Astano, Švýcarsko – 2. března 1734, Petrohrad, Rusko) byl švýcarsko-italský barokní architekt, jenž dal vzniknout baroknímu architektonickému stylu „petrovského baroka“, používaného v Rusku v době vrcholného období baroka.

Nový!!: Petrohrad a Domenico Trezzini · Vidět víc »

Dominik Ondřej II. z Kounic

Dominik Ondřej II.

Nový!!: Petrohrad a Dominik Ondřej II. z Kounic · Vidět víc »

Dominik Ondřej z Kounic

Dominik Ondřej I. hrabě z Kounic (Dominik Andreas I. Graf von Kaunitz; 30. listopadu 1654 Brno – 11. ledna 1705 Vídeň) byl moravský šlechtic, diplomat a státník ve službách Habsburků.

Nový!!: Petrohrad a Dominik Ondřej z Kounic · Vidět víc »

Dominique Perrault

Dominique Perrault (* 9. dubna 1953 Clermont-Ferrand) je francouzský architekt.

Nový!!: Petrohrad a Dominique Perrault · Vidět víc »

Don Juan (Byron)

Don Juan (1819-1824) je nedokončený romantický, tzv.

Nový!!: Petrohrad a Don Juan (Byron) · Vidět víc »

Don Quijote (balet)

Don Quijote je balet v původní moskevské verzi o čtyřech dějstvích a osmi obrazech založený na příbězích románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha od španělského spisovatele Miguela de Cervantese.

Nový!!: Petrohrad a Don Quijote (balet) · Vidět víc »

Donští kozáci

Donští kozáci, respektive Donské kozácké vojsko (rusky донско́е каза́чье во́йско) je nejstarší část z početně podskupiny kozáků.

Nový!!: Petrohrad a Donští kozáci · Vidět víc »

Donna Vekićová

Donna Vekićová (nepřechýleně Vekić, * 28. června 1996 Osijek) je chorvatská profesionální tenistka.

Nový!!: Petrohrad a Donna Vekićová · Vidět víc »

Dorothea von Biron

Dorothea von Biron (21. srpna 1793 na zámku Friedrichsfelde u Berlína – 19. září 1862 Zaháň, dnes Polsko, tehdy Slezsko, Království Pruské) byla princezna kuronská a poslední vévodkyně Zaháňská.

Nový!!: Petrohrad a Dorothea von Biron · Vidět víc »

Dorothea von Medem

Dorothea von Medem (Anna Šarlota Dorothea von Medem, 3. února 1761, Mežotne – 20. srpna 1821, Löbichau) se narodila v Mežotne v tehdejším Kuronsko-zemgalském vévodství.

Nový!!: Petrohrad a Dorothea von Medem · Vidět víc »

Dostojevskaja

Dostojevskaja je název stanic metra v ruských městech.

Nový!!: Petrohrad a Dostojevskaja · Vidět víc »

Draft juniorů KHL 2014

Draft juniorů KHL 2014 byl v pořadí šestý draft v historii východoevropské ligy KHL, který se konal 7.

Nový!!: Petrohrad a Draft juniorů KHL 2014 · Vidět víc »

Dresdner Bank

Dresdner Bank AG byla jednou z největších bank v Německu a její historie sahá až do roku 1872.

Nový!!: Petrohrad a Dresdner Bank · Vidět víc »

Dritëro Agolli

Dritëro Agolli (13. října 1931, Menkulas, okres Devoll – 3. února 2017, Tirana) byl albánský spisovatel a novinář.

Nový!!: Petrohrad a Dritëro Agolli · Vidět víc »

Dronte mauricijský

Dronte mauricijský (Raphus cucullatus), také známý jako blboun nejapný anebo dodo, je vyhynulý druh nelétavého ptáka, žijícího jako endemit na ostrově Mauricius v Indickém oceánu.

Nový!!: Petrohrad a Dronte mauricijský · Vidět víc »

Druhá libanonská válka

Druhá libanonská válka byl ozbrojený konflikt mezi Izraelem a ozbrojeným křídlem libanonské politické strany Hizballáh.

Nový!!: Petrohrad a Druhá libanonská válka · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Petrohrad a Druhá světová válka · Vidět víc »

Dušanbe

Dušanbe (což v perštině znamená pondělíD. Saimaddinov, S. D. Kholmatova, and S. Karimov, Tajik-Russian Dictionary, Academy of Sciences of the Republic of Tajikistan, Rudaki Institute of Language and Literature, Scientific Center for Persian-Tajik Culture, Dushanbe, 2006.) je hlavní a největší město Tádžikistánu.

Nový!!: Petrohrad a Dušanbe · Vidět víc »

Duben 2017

; 1. dubna – sobota; 2. dubna – neděle; 3. dubna – pondělí; 4. dubna – úterý Ve středu 5. dubna se kvůli tomu sešla Rada bezpečnosti OSN, zasedání svolaly Spojené státy, Spojené království a Francie.

Nový!!: Petrohrad a Duben 2017 · Vidět víc »

Duben 2023

; 1. dubna – sobota; 2. dubna – neděle; 4. dubna – úterý | text.

Nový!!: Petrohrad a Duben 2023 · Vidět víc »

Dubrovskij (opera)

Dubrovskij (dříve hráno pod názvem Dubrovský, v ruském originále Дубровский) je třetí a nejúspěšnější opera (Op. 58) českého skladatele a dirigenta Eduarda Nápravníka působícího v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Dubrovskij (opera) · Vidět víc »

Duglas Thurn-Valsássina

Jan Duglas (Douglas) Jiří Otto hrabě Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (Johann Duglas Georg Otto Graf von Thurn-Valsássina-Como-Vercelli) (22. dubna 1864, Štýrský Hradec – 24. prosince 1939, Streiteben, dnes Ravne na Koroškem, Slovinsko) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Duglas Thurn-Valsássina · Vidět víc »

Dursun Ali Erbaş

Dursun Ali Erbaş (Eğribaş) (1933 – 23. srpna 2014 Istanbul) byl turecký zápasník, bronzový olympijský medailista z roku 1956.

Nový!!: Petrohrad a Dursun Ali Erbaş · Vidět víc »

DVA

DVA je české hudební duo Báry Ungerové (*1981) a Jana Kratochvíla (*1976), kteří jsou známí taktéž z Divadla DNO.

Nový!!: Petrohrad a DVA · Vidět víc »

Dvorec Sporta Chimik

Khimik Ice Palace je sportovní zařízení ve městě Voskresensk v Moskevské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Dvorec Sporta Chimik · Vidět víc »

Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov

Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.

Nový!!: Petrohrad a Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov · Vidět víc »

Edgar de Wahl

Edgar de Wahl (23. srpen 1867, Olwiopol – 9. březen 1948, Tallinn) byl estonský lingvista a učitel narozený na území dnešní Ukrajiny, etnicky baltský Němec.

Nový!!: Petrohrad a Edgar de Wahl · Vidět víc »

Edith Södergranová

Edith Södergranová (4. dubna 1892 Petrohrad – 24. června 1923 Rošino) byla finskošvédská básnířka narozená v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Edith Södergranová · Vidět víc »

Edmund Reitter

Edmund Reitter (22. října 1845, Mohelnice – 15. března 1920, Paskov) byl rakouský entomolog.

Nový!!: Petrohrad a Edmund Reitter · Vidět víc »

Eduard Chil

Eduard Anatoljevič Chil (4. září 1934, Smolensk, Sovětský svaz – 4. června 2012, Petrohrad, Rusko) byl ruský operní pěvec-barytonista, národní umělec RSFSR.

Nový!!: Petrohrad a Eduard Chil · Vidět víc »

Eduard Deisenhofer

Eduard Deisenhofer (27. června 1909 – 31. ledna 1945) byl německý důstojník a velitel Waffen-SS v hodnosti SS-Oberführer, který sloužil s několika divizemi jak na východní, tak na západní frontě.

Nový!!: Petrohrad a Eduard Deisenhofer · Vidět víc »

Eduard Fiala

Eduard Fiala (9. dubna 1855 Praha – 7. října 1924 Praha) byl český stavební inženýr, podnikatel, umělecký zahradník, numismatik, sběratel umění a kustod Zemského muzea v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Eduard Fiala · Vidět víc »

Eduard Ivanovič Totleben

Eduard Ivanovič Totleben (rusky Эдуа́рд Ива́нович Тотле́бен), také znám jako Franz Eduard Graf von Totleben (20. května 1818 Mitau – 1. července 1884 Bad Soden am Taunus) byl ruský vojenský inženýr (ženijní odborník) a generál německé národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Eduard Ivanovič Totleben · Vidět víc »

Eduard Karel

Eduard Karel, křtěný Eduard Ernest Karel (20. ledna 1861 SmiřiceSOA Zámrsk, Matrika narozených ve Smiřicích (1836–1864), sign. 2465, ukn 2465, str.239. Dostupné online. – 18. října 1950 Turnov), byl český rytec, grafik, malíř a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Eduard Karel · Vidět víc »

Eduard Kasparides

Eduard Kasparides (18. března 1858 KřenovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1829-1866 v Křenově, sign. M-7 1613, ukn. 4723, str.59. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eduard_Kasparides,_matrika_N.jpg – 19. července 1926 Bad Gleichenberg farnost Trautmannsdorf, Štýrsko) byl rakouský malíř, portrétista a restaurátor.

Nový!!: Petrohrad a Eduard Kasparides · Vidět víc »

Eduard Klepsch von Roden

Eduard Klepsch von Roden (Eduard Karl Ritter Klepsch von Roden) (31. října 1835 Olomouc – 27. září 1909 Merano) byl rakousko-uherský generál a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Eduard Klepsch von Roden · Vidět víc »

Eduard Nápravník

Eduard (Francevič) Nápravník (rusky Эдуард Францевич Направник; * 24. srpna 1839, Býšť – 23. listopadu 1916, Petrohrad) byl český dirigent a hudební skladatel působící v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Eduard Nápravník · Vidět víc »

Eduard Sasko-Altenburský

Eduard Sasko-Altenburský (Eduard Karel Vilém Kristián; 3. července 1804, Hildburghausen – 16. května 1852, Mnichov) byl německý princ z vévodského rodu Sasko-Hilburghausen (od roku 1826 Sasko-Altenburg).

Nový!!: Petrohrad a Eduard Sasko-Altenburský · Vidět víc »

Edward Finch-Hatton

Edward Finch-Hatton (1697 – 16. května 1771) byl britský diplomat, politik a dvořan.

Nový!!: Petrohrad a Edward Finch-Hatton · Vidět víc »

Eero Järnefelt

Erik (Eero) Nikolai Järnefelt (8. listopadu 1863, Vyborg – 15. listopadu 1937, Helsinky) byl finský malíř a profesor umění.

Nový!!: Petrohrad a Eero Järnefelt · Vidět víc »

Efrem (Barbineagră)

Efrem (světským jménem: Efrem Aleksandrovici Barbineagră; * 1. května 1941, Handrabury) je moldavský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup borovičský a pestovský.

Nový!!: Petrohrad a Efrem (Barbineagră) · Vidět víc »

Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu

Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu se začaly projevovat v únoru 2022 v návaznosti na rusko-ukrajinský konflikt zahájený Ruskem 24.

Nový!!: Petrohrad a Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu · Vidět víc »

Ekonomika Ruska

Ruská ekonomika je ekonomikou smíšeného typu silně závislou na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu.

Nový!!: Petrohrad a Ekonomika Ruska · Vidět víc »

El Al

El Al (hebrejsky: אל על, doslova „k obloze“) je izraelský národní letecký dopravce.

Nový!!: Petrohrad a El Al · Vidět víc »

El Kazovskij

El Kazovskij, narozen jako Jelena Kazovskaja, (13. července 1948, Leningrad – 21. července 2008, Budapešť) byl maďarský malíř a avantgardní umělec.

Nový!!: Petrohrad a El Kazovskij · Vidět víc »

Elefter Luarsabovič Andronikašvili

Elefter Luarsabovič Andronikašvili (25. prosince 1910 Petrohrad – 9. září 1989 Tbilisi) byl sovětský experimentální fyzik gruzínské národnosti, akademik Gruzínské akademie věd, který přispěl k výzkumu supratekutého hélia II.

Nový!!: Petrohrad a Elefter Luarsabovič Andronikašvili · Vidět víc »

Elena Černohorská

Elena Petrović-Njegoš Černohorská (také Helena Savojská; 8. ledna 1873, Cetinje – 28. listopadu 1952, Montpellier; černohorsky: Јелена Петровић-Његош Црногорскa) byla rodem černohorskou princeznou a sňatkem etiopskou císařovnou a albánskou a italskou královnou.

Nový!!: Petrohrad a Elena Černohorská · Vidět víc »

Eligiusz Niewiadomski

Jeho hrob ve Varšavě. Eligiusz Józef Niewiadomski (1. prosince 1869 Varšava – 31. ledna 1923 Varšava) byl polský modernistický malíř, pedagog, umělecký kritik, sociální aktivista, účastník bojů za polskou nezávislost, sympatizant s nacionalisty a atentátník.

Nový!!: Petrohrad a Eligiusz Niewiadomski · Vidět víc »

Elijahu Meridor

Elijahu Meridor (rodným jménem Elijahu Viržvolovsky,, žil 20. července 1914 – 16. října 1966) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Cherut a Gachal.

Nový!!: Petrohrad a Elijahu Meridor · Vidět víc »

Elim Chan

Elim Chan (čínsky: 陳以琳; 18. listopadu 1986 Hongkong) je dirigentka a od koncertní sezóny 2019–2020 šéfdirigentka Antverpského symfonického orchestru a od sezóny 2018–2019 hlavní hostující dirigentkou v Královském skotském národním orchestru.

Nový!!: Petrohrad a Elim Chan · Vidět víc »

Ella Poljakovová

Ella Michailovna Poljakovová (* 7. února 1941) je ruská aktivistka, členka rady prezidenta Vladimira Putina pro lidská práva.

Nový!!: Petrohrad a Ella Poljakovová · Vidět víc »

Ellen Gulbransonová

Ellen Gulbranson (4. března 1863 Stockholm – 2. ledna 1947 Oslo) byla švédská sopranistka.

Nový!!: Petrohrad a Ellen Gulbransonová · Vidět víc »

Elvīra Ozoliņa

Elvīra Ozoliņa-Lūse (* 8. října 1939, Leningrad) je bývalá sovětská atletka lotyšské národnosti, olympijská vítězka v hodu oštěpem.

Nový!!: Petrohrad a Elvīra Ozoliņa · Vidět víc »

Emanuel Lasker

Emanuel Lasker (24. prosince 1868, Berlinchen, Prusko (dnes Barlinek v Polsku) – 11. ledna 1941, New York, USA) byl německý šachový velmistr, mistr světa v šachu v letech 1894 až 1921, tedy 27 let.

Nový!!: Petrohrad a Emanuel Lasker · Vidět víc »

Emanuel Stěpanovič Šiffers

Emanuel Stěpanovič Šiffers, rusky Эммануил Степанович Шифферс (4. května 1850, Petrohrad – 12. prosince 1904, tamtéž) byl ruský šachový mistr, přítel a učitel Michaila Ivanoviče Čigorina.

Nový!!: Petrohrad a Emanuel Stěpanovič Šiffers · Vidět víc »

Emīls Dārziņš

Emīls Dārziņš (3. listopad 1875, Jaunpiebalga – 31. srpen 1910, Riga) byl lotyšský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Emīls Dārziņš · Vidět víc »

Emerich Széchényi

Emerich (Imre) hrabě Széchenyi (Emmerich / Imre Graf / gróf Széchényi de Sárvár et Felsövidék; 15. února 1825 Vídeň – 11. března 1898 Budapešť) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Emerich Széchényi · Vidět víc »

Emil Wiechert

Emil Wiechert nebo Johann Emil Wiechert (26. prosince 1861 Tilsit, Ruské impérium – 19. března 1928 Göttingen, Výmarská republika) byl německý fyzik a seismolog, vynálezce seismografu.

Nový!!: Petrohrad a Emil Wiechert · Vidět víc »

End of the Road World Tour

End of the Road World Tour bylo poslední koncertní turné americké hardrockové skupiny Kiss.

Nový!!: Petrohrad a End of the Road World Tour · Vidět víc »

Eparchie petrohradská

Eparchie Petrohrad je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Eparchie petrohradská · Vidět víc »

Erendžen Chara-Davan

Erendžen Chara-Davan nebo Erendžen Davajevič Davajev (1883, podle jiných zdrojů roku 1885, Baga-Buchusovskij aimak, Maloděrbetovskij ulus, Astrachaňská gubernie, ruské impérium - 17. listopadu 1941 Bělehrad) byl ruský lékař, historik, politický publicista, veřejný činitel kalmycké národnosti, představitel eurasijského hnutí.

Nový!!: Petrohrad a Erendžen Chara-Davan · Vidět víc »

Erhard Raus

Walthera von Hünersdorffa v Charkově Erhard Raus (8. ledna 1889 Olbramovice u Znojma – 3. dubna 1956 Vídeň) byl německý generálplukovník během druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Erhard Raus · Vidět víc »

Eric Knight

Eric Oswald Mowbray Knight (10. dubna 1897, Menston, Yorkshire, Anglie – 15. ledna 1943, Nizozemská Guyana, dnes Surinam) byl angloamerický spisovatel, novinář a filmový kritik.

Nový!!: Petrohrad a Eric Knight · Vidět víc »

Erich Mielke

Erich Fritz Emil Mielke (28. prosince 1907, Berlín – 21. května 2000, Berlín) byl od roku 1957 do 9.

Nový!!: Petrohrad a Erich Mielke · Vidět víc »

Erich von Manstein

Erich von Manstein (rodným jménem Fritz Erich von Lewinski; 24. listopadu 1887, Berlín – 10. června 1973, Icking) byl německý polní maršál, považovaný za jednoho z nejlepších stratégů druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Erich von Manstein · Vidět víc »

Erik Čikoš

Erik Čikoš (* 31. července 1988, Bratislava) je slovenský fotbalový obránce a bývalý reprezentant, od července 2018 hráč maďarského klubu Debreceni VSC.

Nový!!: Petrohrad a Erik Čikoš · Vidět víc »

Erik Sabo

Erik Sabo (* 22. listopadu 1991, Šúrovce, Československo) je slovenský fotbalový záložník a reprezentant, hráč řeckého klubu PAOK FC, od léta 2016 na hostování v izraelském týmu Bejtar Jeruzalém.

Nový!!: Petrohrad a Erik Sabo · Vidět víc »

Erika Suchovská

Erika Suchovská (* 27. července 1967, Hodonín) je bývalá česká reprezentantka v atletice a držitelka stříbrné medaile v běhu na 200 metrů z Halového mistrovství Evropy v atletice ve Stockholmu v roce 1996.

Nový!!: Petrohrad a Erika Suchovská · Vidět víc »

Ermitáž

Ermitáž (plný ruský název: Госуда́рственный Эрмита́ж; z fr. ermitage – „osamělé místo“, "poustevna") v Petrohradu je jedno z největších a nejznámějších muzeí v Rusku i v celém světě.

Nový!!: Petrohrad a Ermitáž · Vidět víc »

Ermitážní kočky

Kočka na zídce před Ermitáží Ermitážní kočky jsou skupina několika desítek (uváděný počet se pohybuje mezi 50–75) koček domácích, které žijí v petrohradském muzeu Ermitáž, kde mají za úkol lovit hlodavce.

Nový!!: Petrohrad a Ermitážní kočky · Vidět víc »

Ernests Gulbis

Ernests Gulbis (* 30. srpna 1988 Riga) je lotyšský profesionální tenista.

Nový!!: Petrohrad a Ernests Gulbis · Vidět víc »

Ernst Johann von Biron

Arnošt Jan Biron (německy Ernst Johann von Biron, původně Ernest Johann Bühren, lotyšsky Ernests Johans Bīrons, rusky Эрнст Иоганн Бирон, 23. listopadu 1690, Kalnciems – 29. prosince 1772, Jelgava) byl baltsko-německý říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1737–1741 a 1763–1769, pan sycovský od 1734, favorit a rádce ruské carevny Anny Ivanovny.

Nový!!: Petrohrad a Ernst Johann von Biron · Vidět víc »

Esperantský klub

Esperantský klub či klub esperantistů (v esperantu Esperanto-klubo, Esperantista klubo) je spolek mluvčích jazyka esperanto (tzv. esperantistů).

Nový!!: Petrohrad a Esperantský klub · Vidět víc »

Estonská osvobozenecká válka

Estonská osvobozenecká válka, příp. Estonská válka za nezávislost (estonsky Vabadussõda) byla válka, v níž nově vzniklá Estonská republika v letech 1918–1920 bránila svou samostatnost proti vojskům sovětského Ruska, baltoněmecké Zeměbrany a některým pravidelným německým vojenským jednotkám.

Nový!!: Petrohrad a Estonská osvobozenecká válka · Vidět víc »

Euro Hockey Challenge 2016

Euro Hockey Challenge 2016 byl šestým ročníkem této hokejové soutěže, který začal 6.

Nový!!: Petrohrad a Euro Hockey Challenge 2016 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2005/2006

Euro Hockey Tour 2005/2006 je 10.

Nový!!: Petrohrad a Euro Hockey Tour 2005/2006 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2016/2017

Euro Hockey Tour 2016/2017 byl 21. ročník hokejové soutěže Euro Hockey Tour.

Nový!!: Petrohrad a Euro Hockey Tour 2016/2017 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2019/2020

Euro Hockey Tour 2019/2020 byl 24.

Nový!!: Petrohrad a Euro Hockey Tour 2019/2020 · Vidět víc »

Euro Hockey Tour 2020/2021

Euro Hockey Tour 2020/2021 byl 25.

Nový!!: Petrohrad a Euro Hockey Tour 2020/2021 · Vidět víc »

Euro Truck Simulator 2

Euro Truck Simulator 2 je pokračováním úspěšného českého simulátoru nákladní dopravy na území evropské části Eurasie a na souostroví Spojeného království a Irska.

Nový!!: Petrohrad a Euro Truck Simulator 2 · Vidět víc »

Europe (stanice metra v Paříži)

Nástupiště Europe je nepřestupní stanice pařížského metra na lince 3 v 8. obvodu v Paříži.

Nový!!: Petrohrad a Europe (stanice metra v Paříži) · Vidět víc »

EuroVelo

Plán sítě Cetvinách EuroVelo je síť evropských cyklotras, kterou organizuje Evropská cyklistická federace jako projekt 12 dálkových tras napříč celým evropským kontinentem.

Nový!!: Petrohrad a EuroVelo · Vidět víc »

Evžen Maximilianovič, 5. vévoda z Leuchtenbergu

Princ Evžen Maximilianovič Romanovskij (8. února 1847 – 31. srpna 1901) byl vévoda z Leuchtenbergu. Narodil se jako syn Maximiliana de Beauharnais, 3. vévody z Leuchtenbergu, a velkokněžny Marie Nikolajevny Ruské. Vévodou z Leuchtenbergu se stal v roce 1891 po svém bratrovi Nikolaji Maximilianoviči a byl jím až do své smrti.

Nový!!: Petrohrad a Evžen Maximilianovič, 5. vévoda z Leuchtenbergu · Vidět víc »

Evžen Oněgin

Ilja Repin: Souboj Oněgina s Lenským Evžen Oněgin (rusky: Евгений Онегин, BGN/PCGN: Yevgeniy Onegin) je román ve verších napsaný romantickým básníkem Alexandrem Sergejevičem Puškinem.

Nový!!: Petrohrad a Evžen Oněgin · Vidět víc »

Evženie Maxmilianovna z Leuchtenbergu

Evženie Maxmilianovna z Leuchtenbergu (1. dubna 1845, Petrohrad – 4. května 1925, Biarritz) byla dcerou leuchtenberského vévody Maximiliana de Beauharnais a jeho manželky Marie Nikolajevny Ruské.

Nový!!: Petrohrad a Evženie Maxmilianovna z Leuchtenbergu · Vidět víc »

Evropská asociace čínských studií

Evropská asociace čínských studií (EACS,: European Association for Chinese Studies,: 歐洲漢學學會/欧洲汉学学会, Ōuzhōu Hànxué Xuéhuì) je mezinárodní sdružení evropských sinologů.

Nový!!: Petrohrad a Evropská asociace čínských studií · Vidět víc »

Evropská silnice

Značka „silnice pro mezinárodní provoz“ Mezinárodní silniční systém Evropská mezinárodní silnice (někdy označovaná též jako eurosilnice) je silnice či dálnice zařazená do evropské sítě mezinárodních silnic.

Nový!!: Petrohrad a Evropská silnice · Vidět víc »

Evropská silnice E105

Evropská silnice E105 je evropskou silnicí 1.

Nový!!: Petrohrad a Evropská silnice E105 · Vidět víc »

Evropská silnice E18

Evropská silnice E18 je evropskou silnicí 1. třídy.

Nový!!: Petrohrad a Evropská silnice E18 · Vidět víc »

Evropská silnice E20

Evropská silnice E20 je evropskou silnicí 1.

Nový!!: Petrohrad a Evropská silnice E20 · Vidět víc »

Evropská silnice E95

Evropská silnice E95 je páteřní severojižní evropská silnice, mezinárodní trasa vedoucí východní Evropou přibližně podél 30.

Nový!!: Petrohrad a Evropská silnice E95 · Vidět víc »

Evropská unie v roce 2022

Události v Evropské unii v roce 2022.

Nový!!: Petrohrad a Evropská unie v roce 2022 · Vidět víc »

Evropské fórum křesťanských LGBT skupin

Ilustrativní snímek: Episkopální kněz účastníkem gay-pride průvodu v roce 2007 v Bostnu, tedy spíše než v Anglii v Americe. Evropské fórum křesťanských LGBT skupin (anglicky: European Forum of LGBT Christian Groups, či přesněji European Forum of Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender Christian Groups) je organizace pro vzájemnou pomoc a výměnu informací mezi národními organizacemi křesťanských gayů, leseb, bisexuálů a translidí.

Nový!!: Petrohrad a Evropské fórum křesťanských LGBT skupin · Vidět víc »

Evropské hlavní město kultury

250px Pécs, Maďarsko, byl Evropským hlavním městem kultury v roce 2010 GRE Athény (1985) ITA Florencie (1986) GER Berlín (1988) UK Glasgow (1990) GRE Soluň (1997) Janov (2004) UK Liverpool (2008) Titul Evropské hlavní město kultury je vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií jednomu či více evropským městům, která tak mají po celý rok možnost představit Evropě svůj kulturní život a jeho rozvoj.

Nový!!: Petrohrad a Evropské hlavní město kultury · Vidět víc »

Evropské rekordy v atletice – dráha – ženy

Seznam evropských rekordů atletek podle atletických disciplín: Kategorie:Rekordy v atletice.

Nový!!: Petrohrad a Evropské rekordy v atletice – dráha – ženy · Vidět víc »

Evropský den památky spravedlivých

Evropský den památky spravedlivých je významný den, který v roce 2012 ustavil Evropský parlament jako připomínku těch, kteří se z vlastního morálního přesvědčení postavili zločinům proti lidskosti a totalitním režimům.

Nový!!: Petrohrad a Evropský den památky spravedlivých · Vidět víc »

Evropský pohár v atletice

Evropský pohár v atletice byla atletická týmová soutěž evropských družstev pořádaná v letech 1965 – 2008 Evropskou atletickou asociací.

Nový!!: Petrohrad a Evropský pohár v atletice · Vidět víc »

Exciter Tour

Exciter Tour bylo v roce 2001 koncertní turné anglické elektronické kapely Depeche Mode na podporu desátého studiového alba skupiny Exciter, které vyšlo 14.

Nový!!: Petrohrad a Exciter Tour · Vidět víc »

Exonymum

Exonymum (z řeckého exónymos, a to z ἔξω (éxō) vně, mimo a ὄνυμα (ónyma) jméno) znamená „vnější“ označení, podobu vlastního jména (propria, například zeměpisného toponyma, osobního jména, antroponyma atd.), jímž lidé nějaké kulturní oblasti (jazyka, kraje, země atd.) označují objekty a osoby mimo tuto oblast (např. Řím místo Roma, Švýcarsko místo die Schweiz, Eskymáci místo Inuit atd.). Nejde tedy o náhodně vzniklé překlady nebo špatné přepisy endonym, ale jména užívaná větší skupinou lidí se stejným jazykem.

Nový!!: Petrohrad a Exonymum · Vidět víc »

Fabergého vejce

Fabergého vejce „Na památku Alexandra III.“. (Zmizelo po ruské revoluci) Fabergého vejce jsou zlaté klenoty ve tvaru velikonočního vejce, které vytvořil ruský zlatník a klenotník Carl Fabergé z rodiny původem hugenotských uprchlíků z Německa a jeho spolupracovníci (zlatníci a glyptici) v původně rodinné klenotnické dílně v Petrohradu v období let 1885–1917.

Nový!!: Petrohrad a Fabergého vejce · Vidět víc »

Fadděj Věnědiktovič Bulgarin

Fadděj Venědiktovič Bulgarin, vlastním jménem Jan Tadeusz Krzysztof Bułharyn, (panství Peryševo u Uzdy, Minská gubernie –, panství Karlova v Derptu, tj. u dnešního Tartu, Livonská gubernie) byl ruský prozaik, novinář a literární kritik polského původu.

Nový!!: Petrohrad a Fadděj Věnědiktovič Bulgarin · Vidět víc »

Fanny Kaplanová

Fanny nebo též Fanja Kaplanová (rodným jménem Fejga Jefimovna Rojtmanová nebo též Fejga Chaimovna Rojtblatová; 10. února 1890 Volyňská gubernie – 3. září 1918 Moskva) byla ruská revolucionářka, která údajně spáchala neúspěšný atentát na Vladimira Iljiče Lenina.

Nový!!: Petrohrad a Fanny Kaplanová · Vidět víc »

FC Vysočina Jihlava 2013/2014

Tento článek se podrobně zabývá soupiskou a statistikami týmu FC Vysočina Jihlava v sezoně 2013/2014.

Nový!!: Petrohrad a FC Vysočina Jihlava 2013/2014 · Vidět víc »

Federální města Ruské federace

Ruská federace je rozdělena na 85 administrativních subjektů, z nichž tři jsou federální města (rusky Города федерального значения Российской Федерации, Goroda federalnogo značenija Rossijskoj federacii).

Nový!!: Petrohrad a Federální města Ruské federace · Vidět víc »

Federální okruhy Ruska

Federální okruhy Ruské federace (rusky федеральные округа Российской Федерации) jsou jednotkou státní správy Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Federální okruhy Ruska · Vidět víc »

Federální subjekty Ruska

autonomní okruhy Podle ústavy z roku 1993 a pozdějších změn sestává Ruská federace k 1. říjnu 2022 z 89 subjektů (rusky: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v Radě federace (Senátu, horní komoře Federálního shromáždění) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci.

Nový!!: Petrohrad a Federální subjekty Ruska · Vidět víc »

Federico Ricci

Federico Ricci (22. října 1809 Neapol – 10. prosince 1877 Conegliano) byl italský hudební skladatel, bratr skladatele Luigi Ricci se kterým často spolupracoval.

Nový!!: Petrohrad a Federico Ricci · Vidět víc »

Felice Alessandri

Felice Alessandri (24. listopadu 1747 Řím – 15. srpna 1798 Formigine) byl italský cembalista, dirigent a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Felice Alessandri · Vidět víc »

Felix Felixovič Jusupov

Felix Felixovič kníže Jusupov, hrabě Sumarokov-Elston (23. března 1887, Petrohrad – 27. září 1967, Paříž) byl ruský kníže z významného rodu Jusupovů a jeden z vrahů Grigorije Jefimoviče Rasputina.

Nový!!: Petrohrad a Felix Felixovič Jusupov · Vidět víc »

Felix Kanitz

Felix Philipp Emanuel Kanitz (2. srpna 1829 Pešť - 5. ledna 1904 Vídeň) byl uherský a rakousko-uherský vědec (archeolog, etnograf, geograf) a umělec.

Nový!!: Petrohrad a Felix Kanitz · Vidět víc »

Femme Fatale Tour

Femme Fatale Tour je sedmé koncertní turné americké zpěvačky Britney Spears.

Nový!!: Petrohrad a Femme Fatale Tour · Vidět víc »

Feodor (Belkov)

Feodor (světským jménem: Alexandr Michajlovič Belkov; * 9. května 1960, Drážďany) je ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, lékař a biskup alatyrský a porecký.

Nový!!: Petrohrad a Feodor (Belkov) · Vidět víc »

Feofan (Prokopovič)

Feofan Prokopovič (18. června 1681, Kyjev – 19. září 1736, Petrohrad) byl ukrajinsko-ruský filozof, spisovatel, státník, novgorodský arcibiskup, přívrženec ruského cara Petra I. Velikého a vedoucí vědecko-literárního kroužku Učená družina (např. Antioch Dmitrijevič Kantemir, Vasilij Nikitič Tatiščev atd.). Byl ideologem osvícenského absolutismu Petra I. Velikého.

Nový!!: Petrohrad a Feofan (Prokopovič) · Vidět víc »

Ferdinand Bonaventura Kinský

Ferdinand Bonaventura Kristián Josef Hieronymus Rafael kníže Kinský z Vchynic a Tetova (22. října 1834 Vídeň – 2. ledna 1904 Heřmanův Městec) byl český šlechtic, 7.

Nový!!: Petrohrad a Ferdinand Bonaventura Kinský · Vidět víc »

Ferdinand David

Ferdinand David (19. června 1810, Hamburk – 18. července 1873, Klosters, Švýcarsko) byl německý houslový virtuóz a skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Ferdinand David · Vidět víc »

Ferdinand I. Dobrotivý

Ferdinand I.

Nový!!: Petrohrad a Ferdinand I. Dobrotivý · Vidět víc »

Ferdinand Johann Wiedemann

Ferdinand Johann Wiedemann (30. března 1805, Haapsalu – 29. prosince 1887, Petrohrad) byl německo-švédský lingvista, který zkoumal hlavně estonštinu a jiné ugrofinské jazyky.

Nový!!: Petrohrad a Ferdinand Johann Wiedemann · Vidět víc »

Ferdinand Kowarz

Ferdinand Kowarz (23. února 1838 Planá u Českých Budějovic – 22. září 1914 Františkovy Lázně) byl entomolog se specializací na dvoukřídlý hmyz (řád Diptera).

Nový!!: Petrohrad a Ferdinand Kowarz · Vidět víc »

Ferdinand Laub

Ferdinand Antonín Laub (19. ledna 1832 Praha-Malá Strana – 17. března 1875 Gries-Quirein, Itálie) byl český houslista, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Ferdinand Laub · Vidět víc »

Ferdinand Petrovič Wrangel

Ferdinand Petrovič Wrangel, celým jménem Ferdinand Friedrich Georg Ludwig, baron von Wrangel, někdy též uváděn v českém přepise Vrangeľ (9. ledna 1797, Pskov – 6. června 1870, Tartu) byl ruský námořník a polárník.

Nový!!: Petrohrad a Ferdinand Petrovič Wrangel · Vidět víc »

Fidelio

Fidelio (z latiny fidelis.

Nový!!: Petrohrad a Fidelio · Vidět víc »

Filip (apoštol)

Svatý Filip byl jeden z dvanácti Ježíšových apoštolů.

Nový!!: Petrohrad a Filip (apoštol) · Vidět víc »

Filip Bandžak

Filip Bandžak (* 10. září 1983 Pardubice), je český operní pěvec, baryton.

Nový!!: Petrohrad a Filip Bandžak · Vidět víc »

Filip Josef Orsini-Rosenberg

Filip Josef hrabě Orsini-Rosenberg (Philipp Joseph Anton Xaver Graf von Orsini-Rosenberg) (3. června 1691 Vídeň – 6. února 1765 Vídeň) byl rakouský šlechtic a diplomat ve službách Habsburků.

Nový!!: Petrohrad a Filip Josef Orsini-Rosenberg · Vidět víc »

Filip Kiss

Filip Kiss (maďarsky Kiss Fülöp; * 13. října 1990, Dunajská Streda, Československo) je slovenský fotbalový záložník a reprezentant, od července 2017 hráč saúdskoarabského klubu Al Ettifaq FC.

Nový!!: Petrohrad a Filip Kiss · Vidět víc »

Filipp Isajevič Gološčokin

Filipp Isajevič Gološčokin (pravým jménem Isaj Isaakovič – Исай Исаакович, narozen 26. února 1876, Něvel, Vitebská gubernie – popraven 28. října 1941, Varboš, Kujbyševská oblast) byl ruský revolucionář a sovětský státní a partajní činovník, předseda Výkonného výboru v Samarské gubernii (губернский исполнительный комитет) a sekretář Kazašského oblastního výboru (РКП).

Nový!!: Petrohrad a Filipp Isajevič Gološčokin · Vidět víc »

Filipp Ivanovič Golikov

Filip Ivanovič Golikov (Kurganská oblast, západní Sibiř – 29. července 1980, Moskva) byl maršál Sovětského svazu, vyjednavač a vojevůdce v období druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Filipp Ivanovič Golikov · Vidět víc »

Filokalia

Filokalia (– „láska ke krásnu“, „krásnolibství“) je antologie náboženských textů pocházejících původně od 28, později 36 pravoslavných autorů 4.–15. století (asketů, pouštních otců), již zkompiloval Nikodémos Hagioreités na Athosu roku 1782.

Nový!!: Petrohrad a Filokalia · Vidět víc »

Filosof Nikolajevič Ornatskij

Svatý Filosof Nikolajevič Ornatskij (Novaja Jerga – srpen 1918, Petrohrad) byl ruský protojerej Ruské pravoslavné církve a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Filosof Nikolajevič Ornatskij · Vidět víc »

Finská demokratická republika

Finská demokratická republika (finsky: Suomen kansanvaltainen tasavalta, švédsky: Demokratiska Republiken Finland, rusky) byla sovětským loutkovým státem existujícím v období od prosince 1939 do března 1940.

Nový!!: Petrohrad a Finská demokratická republika · Vidět víc »

Finská hokejová reprezentace do 18 let

Finská hokejová reprezentace do 18 let je výběrem nejlepších finských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Finská hokejová reprezentace do 18 let · Vidět víc »

Finská hokejová reprezentace do 20 let

Kanady v roce 2009 Finská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších finských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Finská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Finské nádraží

Finské nádraží (rusky Финляндский вокзал, oficiálně Санкт-Петербург-Финляндский) je železniční nádraží v ruském Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Finské nádraží · Vidět víc »

Finské velkoknížectví

Finské velkoknížectví (finsky Suomen suuriruhtinaskunta; rusky Великое княжество Финляндское, Velikoje kňažestvo Finljandskoje) byl státní útvar v severovýchodní Evropě ustavený po finské válce v roce 1809 a existující až do roku 1917 jakožto autonomní součást Ruské říše.

Nový!!: Petrohrad a Finské velkoknížectví · Vidět víc »

Finský záliv

Finský záliv (Finskij zaliv) je záliv ve východní části Baltského moře mezi Estonskem na jihu (kraje Ida-Virumaa, Lääne-Virumaa, Harjumaa, Läänemaa, Hiiumaa) a Finskem na severu (provincie Kymenlaakso, Uusimaa a Vlastní Finsko) a zasahuje na východě k Petrohradu v Leningradské oblasti Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Finský záliv · Vidět víc »

Fjodor Alexandrovič Abramov

Fjodor Alexandrovič Abramov (29. února 1920, Verkola, Rusko – 14. května 1983, Petrohrad, Sovětský svaz) byl ruský spisovatel a literární vědec.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Alexandrovič Abramov · Vidět víc »

Fjodor Alexandrovič Vasiljev

Fjodor Alexandrovič Vasiljev, rusky Фёдор Александрович Васильев (Gatčina –, Jalta) byl ruský malíř-krajinář, představitel romantismu, člen uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Alexandrovič Vasiljev · Vidět víc »

Fjodor Alexejevič Minin

Fjodor Alexejevič Minin (Фёдор Алексеевич Минин, okolo 1709 Moskva - 1765) byl důstojník ruského carského námořnictva, navigátor, hydrograf, zeměpisec a účastník Velké severní expedice.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Alexejevič Minin · Vidět víc »

Fjodor Dan

Fjodor Iljič Dan (rusky Фëдор Ильич Дан, vlastním jménem Gurvič (Гурвич), 19. října 1871, Petrohrad, Ruské impérium – 22. ledna 1947, New York, NY, USA) byl ruský politik a člen strany menševiků.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Dan · Vidět víc »

Fjodor Filippovič Koňuchov

Fjodor Filippovič Koňuchov, (* 12. prosince 1951 Záporožská oblast) je ruský cestovatel, spisovatel, umělec a kněz ukrajinské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát).

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Filippovič Koňuchov · Vidět víc »

Fjodor Fjodorovič Ušakov

Fjodor Fjodorovič Ušakov (Burnakovo –, Alexejevka, tambovská gubernie) byl ruský námořní admirál, který je považován za zakladatele ruského vojenského námořního umění a průkopníka útočné taktiky námořního boje.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Fjodorovič Ušakov · Vidět víc »

Fjodor Ivanovič Šaljapin

Fjodor Ivanovič Šaljapin (13. února 1873, Kazaň – 12. dubna 1938, Paříž) byl ruský operní pěvec-basista.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Ivanovič Šaljapin · Vidět víc »

Fjodor Ivanovič Ťutčev

Fjodor Ivanovič Ťutčev (rusky Фёдор Иванович Тютчев) (5. prosinec greg. / 23. listopad jul. 1803 Ovstug, Rusko – 27. červenec greg. / 15. červenec jul. 1873 Carskoje Selo, Rusko) byl ruský romantický básník a diplomat, považovaný po Puškinovi a Lermontovovi za třetího nejvýznamnějšího ruského romantického básníka.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Ivanovič Ťutčev · Vidět víc »

Fjodor Jemeljaněnko

Vladimirem Putinem v březnu 2012 ''Pride 32 - The Real Deal'': Fjodor Jemeljaněnko vs Mark Coleman sambu nad Ivanem Frolovem Fjodor dává přednost obyčejnému tréninku Schůzky mezi Fjodorem a ruským olympijský týmem se zúčastnil i Hollywoodský herec Steven Seagal Aleksandr Rogersem rozdává na letišti autogramy Fjodor Vladimirovič Jemeljaněnko (v anglickém přepisu do latinky Fedor Emelianenko, přezdívka „Last Emperor“ – „Poslední císař“; * 28. září 1976 v Rubižne, Ukrajina) je ruský MMA bojovník a sambista od roku 2010 aktivní v politice za stranu Jednotné Rusko.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Jemeljaněnko · Vidět víc »

Fjodor Kamenskij

Fjodor Fjodorovič Kamenskij (– 26. srpna 1913) byl ruský sochař.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Kamenskij · Vidět víc »

Fjodor Matvejevič Apraxin

Fjodor Matvejevič Apraksin či Apraxin (rusky: Фёдор Матве́евич Апра́ксин) (27. října 1661 – 10. listopadu 1728) byl jedním z prvních ruských admirálů, proslavil se vítězstvím u Gangutu.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Matvejevič Apraxin · Vidět víc »

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Michajlovič Dostojevskij · Vidět víc »

Fjodor Osipovič Šechtěl

Fjodor Osipovič Šechtěl (rusky Фёдор Осипович Шехтель; 7. srpna 1859, Petrohrad – 7. července 1926, Moskva) byl ruský architekt, grafik, malíř a scénograf.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Osipovič Šechtěl · Vidět víc »

Fjodor Petrovič Litke

Fjodor Petrovič Litke či též Fedor Petrovič Litke nebo Friedrich Benjamin von Lütke (28. září 1797 Petrohrad – 20. srpna 1882 Petrohrad) byl ruský námořník, geograf, oceánograf a objevitel německého původu.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Petrovič Litke · Vidět víc »

Fjodor Raskolnikov

Fjodor Raskolnikov koncem 20. let 20. století Fjodor Fjodorovič Raskolnikov (28. leden 1892, Petrohrad, Rusko – 12. září 1939, Nice, Francie), vlastním jménem Fjodor Iljin, patřil k ruským bolševikům, účastnil se říjnové revoluce v roce 1917, byl velitelem v ruské občanské válce.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Raskolnikov · Vidět víc »

Fjodor Sologub

Fjodor Sologub, vlastním jménem Fjodor Kuzmič Tětěrnikov, rusky: Фёдор Сологу́б, (1. březen greg. / 17. únor jul. 1863, Petrohrad, Rusko – 5. prosinec 1927, Leningrad, Sovětský svaz) byl ruský symbolistický a dekadentní básník, dramatik a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Sologub · Vidět víc »

Fjodor Tolbuchin

Fjodor Ivanovič Tolbuchin (16. červen 1894 – 17. říjen 1949, Moskva) byl sovětský vojevůdce ruského původu v období druhé světové války, maršál Sovětského svazu (1944).

Nový!!: Petrohrad a Fjodor Tolbuchin · Vidět víc »

FK Piter Sankt-Petěrburg

FK Piter Sankt-Petěrburg (rusky: Футбольный клуб «Питер» Санкт-Петербург) byl ruský fotbalový klub sídlící ve městě Sankt-Petěrburg.

Nový!!: Petrohrad a FK Piter Sankt-Petěrburg · Vidět víc »

FK Rus Sankt-Petěrburg

FK Rus Sankt-Petěrburg (rusky: Футбольный клуб «Русь» Санкт-Петербург) byl ruský fotbalový klub sídlící ve městě Sankt-Petěrburg.

Nový!!: Petrohrad a FK Rus Sankt-Petěrburg · Vidět víc »

FK Zenit Sankt-Petěrburg

FK Zenit Sankt-Petěrburg (Rusky: ФК „Зенит“ Санкт-Петербург) je profesionální ruský fotbalový klub sídlící v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a FK Zenit Sankt-Petěrburg · Vidět víc »

FK Znamja Truda Orechovo-Zujevo

FK Znamja Truda Orechovo-Zujevo (v originále ФК «Зна́мя Труда́», doslova Prapor práce) je ruský amatérský fotbalový klub z města Orechovo-Zujevo, Moskevská oblast.

Nový!!: Petrohrad a FK Znamja Truda Orechovo-Zujevo · Vidět víc »

Florencie

Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.

Nový!!: Petrohrad a Florencie · Vidět víc »

Florian Mayer

Florian Mayer (* 5. října 1983 v Bayreuthu, Německo) je bývalý německý profesionální tenista.

Nový!!: Petrohrad a Florian Mayer · Vidět víc »

Florimond Claude, hrabě de Mercy-Argenteau

Florimond Claude, hrabě de Mercy-Argenteau (20. dubna 1727 Lutych – 25. srpna 1794 Londýn) byl rakouský diplomat, velvyslanec v Sardinii-Piemontu, Ruském impériu a Francouzském království.

Nový!!: Petrohrad a Florimond Claude, hrabě de Mercy-Argenteau · Vidět víc »

Florus a Laurus

Florus a Laurus (* 2. století Byzantion – † 2. století Ulpiana) jsou uctíváni jako svatí křesťanští mučedníci.

Nový!!: Petrohrad a Florus a Laurus · Vidět víc »

Fontanka

Fontanka (Фонтанка) je řeka v Rusku, protékající centrem Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Fontanka · Vidět víc »

Fordson

Fordson byla americká značka traktorů a nákladních automobilů, vyráběná firmou Ford Motor Company.

Nový!!: Petrohrad a Fordson · Vidět víc »

Fortuniova píseň

Fortuniova píseň (hráno též jako Píseň Fortuniova nebo Píseň pana Fortunia, ve francouzském originále) je opéra comique o jednom dějství francouzského skladatele Jacquese Offenbacha na libreto Hectora Crémieuxe a Ludovica Halévyho.

Nový!!: Petrohrad a Fortuniova píseň · Vidět víc »

Fotbal na Letních olympijských hrách 1980

Fotbalový turnaj na Letních olympijských hrách 1980 konaný v Moskvě a dalších městech Sovětského svazu ve dnech 20. července až 2. srpna byl 15.

Nový!!: Petrohrad a Fotbal na Letních olympijských hrách 1980 · Vidět víc »

Fotografická interpretace

Karibské krize leteckém průzkumu, červen 1944 Fotografická interpretace (fotointerpretace, z lat. interpretari – vykládat, tlumočit, překládat, posuzovat) může být definována jako „činnost posuzování fotografických snímků za účelem identifikace objektů a hodnocení jejich významu“.

Nový!!: Petrohrad a Fotografická interpretace · Vidět víc »

Fotografie v Rusku

Sergej Prokudin-Gorskij: Nilovův klášter na jezeře Seliger, 1910 Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie v Rusku mimo jiné důsledkem změny technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznání fotografie jako svéprávné formy umění.

Nový!!: Petrohrad a Fotografie v Rusku · Vidět víc »

Fotografie ze vzduchu

Portrét fotografa Nadara v balónu, ze sbírky Smithsonian Institution Vzdušná fotografie, fotografie ze vzduchu nebo fotografie z ptačí perspektivy se označuje fotografování ze vzduchu s fotoaparátem drženým v ruce nebo přimontovaným na letadle, helikoptéře, balónu, raketě, poštovním holubovi, drakovi, RC modelu nebo podobném dopravním prostředku.

Nový!!: Petrohrad a Fotografie ze vzduchu · Vidět víc »

Foula

Foula je ostrov v souostroví Shetlandy severně od Skotska.

Nový!!: Petrohrad a Foula · Vidět víc »

François Adrien Boieldieu

François Adrien Boieldieu (16. prosince 1775, Rouen – 8. října 1834, Varennes-Jarcy) byl francouzský, převážně operní, skladatel, často nazývaný „francouzský Mozart“.

Nový!!: Petrohrad a François Adrien Boieldieu · Vidět víc »

Francesco Araja

Francesco Domenico Araja (nebo Araya, rusky Арайя) (25. června 1709 Neapol – mezi roky 1762 a 1770 Bologna) byl italský hudební skladatel, který strávil 25 let v Rusku a napsal nejméně 14 oper pro ruský dvůr, včetně opery Kefalos a Prokris, první opery na ruský text.

Nový!!: Petrohrad a Francesco Araja · Vidět víc »

Francesco Onofrio Manfredini

Francesco Onofrio (Giovanni Romulo) Manfredini (22. června 1684, Pistoia u Florencie – 6. října 1762 tamtéž) byl italský houslista a hudební skladatel pozdního baroka.

Nový!!: Petrohrad a Francesco Onofrio Manfredini · Vidět víc »

Francesco Primaticcio

Francesco Primaticcio, francouzsky Le Primatice (30. dubna 1504–1505, Bologna – 15. května/14. září 1570, Paříž) byl italský malíř, štukatér a architekt pocházející z Itálie a působící ve Francii.

Nový!!: Petrohrad a Francesco Primaticcio · Vidět víc »

Francis Hyde Villiers

Sir Francis Hyde Villiers (13. srpna 1852 – 18. listopadu 1925) byl britský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Francis Hyde Villiers · Vidět víc »

Francis Lewis

Francis Lewis (21. března 1713, Wales – 31. prosince 1802, New York) byl americký politik, obchodník a signatář Deklarace nezávislosti Spojených států jako zástupce státu New York.

Nový!!: Petrohrad a Francis Lewis · Vidět víc »

Frank Lascelles

Sir Frank (Francis) Cavendish Lascelles (23. března 1841 Londýn – 2. ledna 1920 Londýn) byl britský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Frank Lascelles · Vidět víc »

Frankenstein

Frankenstein neboli moderní Prométheus (Frankenstein; or, The Modern Prometheus), obecně známý jen jako Frankenstein, je hororový román Mary Shelleyové, poprvé vydaný v roce 1818.

Nový!!: Petrohrad a Frankenstein · Vidět víc »

Frans Krajcberg

Frans Krajcberg (12. května 1921, Kozienice Polsko – 15. listopadu 2017, Rio de Janeiro, Brazílie) byl brazilský sochař, malíř, spisovatel a fotograf polského původu.

Nový!!: Petrohrad a Frans Krajcberg · Vidět víc »

František Antonín Gerstner

František Antonín Gerstner, od roku 1810 rytíř Gerstner, (19. dubna 1796 Praha – 12. dubna 1840 Filadelfie), byl český dopravní inženýr, první profesor praktické geometrie (geodezie) Polytechnického ústavu ve Vídni a průkopník stavby železnic v Čechách, Rakousku a Rusku.

Nový!!: Petrohrad a František Antonín Gerstner · Vidět víc »

František Černý (1830–1900)

František Černý, také Franz Czerny (29. března 1830 Chvalkovice – 18. dubna 1900 Petrohrad) byl český hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a František Černý (1830–1900) · Vidět víc »

František de Paula z Colloreda-Waldsee

František de Paula z Colloredo-Waldsee (Franz de Paula von Colloredo-Waldsee, též -Wallsee, 29. října 1799 Vídeň – 26. října 1859 Curych) byl rakouský diplomat ze šlechtického rodu Colloredo-Waldsee.

Nový!!: Petrohrad a František de Paula z Colloreda-Waldsee · Vidět víc »

František Deym ze Stříteže

František Deym ze Stříteže, též Franz de Paula Severin Wenzel Maria hrabě Deym ze Stříteže, pro odlišení od otce někdy uváděn i jako František II.

Nový!!: Petrohrad a František Deym ze Stříteže · Vidět víc »

František Erben

František Erben (27. listopadu 1874 Žižkov farnost při kostele sv.Rocha na Žižkově v Praze – 9. června 1942 Praha) byl český gymnasta.

Nový!!: Petrohrad a František Erben · Vidět víc »

František I. z Lichtenštejna

František I. (Franz I., 28. srpna 1853 hrad Liechtenstein u Mödlingu poblíž Vídně – 25. červenec 1938 zámek Valtice) byl příslušník rodu Lichtenštejnů, diplomat a panující lichtenštejnský kníže v letech 1929 až 1938.

Nový!!: Petrohrad a František I. z Lichtenštejna · Vidět víc »

František Janouch

František Janouch (* 22. září 1931 Lysá nad Labem) je český a švédský jaderný fyzik, autor populárních vědeckých děl, disident a zakladatel Nadace Charty 77, jíž je také předsedou.

Nový!!: Petrohrad a František Janouch · Vidět víc »

František Josef Černín z Chudenic

František Josef hrabě Czernin z Chudenic (5. března 1697 Praha – 6. března 1733 ve Vídni) byl český šlechtic z nedrahovické větve rodu Černínů z Chudenic a první vladař domu hradeckého a chudenického.

Nový!!: Petrohrad a František Josef Černín z Chudenic · Vidět víc »

František Josef z Ditrichštejna

František Josef z Ditrichštejna, celým jménem František Serafinský Josef Karel Jan Nepomucký Quirin Dietrichstein (28. dubna 1767 Vídeň – 8. července 1854 Vídeň) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů, který dosáhl hodnosti generálmajora.

Nový!!: Petrohrad a František Josef z Ditrichštejna · Vidět víc »

František Ladislav Čelakovský

''Litevské národní písně'' (1827) František Ladislav Čelakovský (7. března 1799 Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) byl český básník národního obrození, kritik a překladatel; v mimořádných případech používal pseudonym Marcián Hromotluk.

Nový!!: Petrohrad a František Ladislav Čelakovský · Vidět víc »

František Ladislav Chleborád

František Ladislav Chleborád (24. listopadu 1839, HabrySOA Zámrsk, Matrika narozených 1828-1841 v Habrech, sign.578, ukn.1998, str.190. Dostupné online – 20. července 1911, Petrohrad) byl český národohospodář a průkopník družstevnictví.

Nový!!: Petrohrad a František Ladislav Chleborád · Vidět víc »

František Matěj Hilmar

František Matěj Hilmar (30. září 1803 Nová Paka – 1. října 1881 Kopidlno) byl český hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a František Matěj Hilmar · Vidět víc »

František Pelikán

Souprava tramvají VarioLF, jejichž čela jsou dílem Františka Pelikána Doc. ak. soch. František Pelikán (6. listopadu 1948 Plzeň – 7. května 2016) byl český průmyslový výtvarník, designér a vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Petrohrad a František Pelikán · Vidět víc »

František Rajtoral

František Rajtoral (12. března 1986 Příbram – 23. dubna 2017 Gaziantep) byl český fotbalový obránce či záložník a reprezentant.

Nový!!: Petrohrad a František Rajtoral · Vidět víc »

František Rostislav Mráček

František Rostislav Mráček (rozený František Mráček, 27. března 1828 Nenakonice – 15. února 1896 Oděsa) byl česko-americký novinář, redaktor prvních krajanských periodik a spolkový činovník.

Nový!!: Petrohrad a František Rostislav Mráček · Vidět víc »

František Věnceslav Jeřábek

matriční zápis o narození a křtu Františka Jeřábka (matrika N 1828-1836 Sobotka (SOA Zámrsk)) František Věnceslav Jeřábek (25. ledna 1836 SobotkaSOA Zámrsk, Matrika narozených 1828-1836 v Sobotce, sign.5229, ukn.8930, str.105. Dostupné online – 31. března 1893 Královské Vinohrady) byl český dramatik, básník, pedagog, novinář a politik.

Nový!!: Petrohrad a František Věnceslav Jeřábek · Vidět víc »

František Xaver Neruda

František Xaver Neruda (nebo také Franz, 3. prosince 1843 Brno – 3. prosince 1915 Kodaň, Dánsko) byl violoncellista a skladatel moravského původu.

Nový!!: Petrohrad a František Xaver Neruda · Vidět víc »

František Zatloukal

František Zatloukal (2. dubna 1863, Doubravice u Mohelnice – 2. dubna 1926, Plzeň) byl lékař, urolog a balneolog.

Nový!!: Petrohrad a František Zatloukal · Vidět víc »

Franz Albert Seyn

Franz Albert Seyn (27. července 1862 – 1918) byl ruský generál a politik.

Nový!!: Petrohrad a Franz Albert Seyn · Vidět víc »

Franz Camille Overbeck

Franz Camille Overbeck (16. listopadu 1837 Petrohrad - 26. července 1905 Basilej) byl německý protestantský teolog.

Nový!!: Petrohrad a Franz Camille Overbeck · Vidět víc »

Franz Hilverding

Franz Anton Christoph Hilverding Van Wewen (17. listopadu 1710, Vídeň - 29. května 1768 tamtéž) byl rakouský tanečník, choreograf, baletní mistr a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Franz Hilverding · Vidět víc »

Franz Josef Ruprecht

Franz/František Josef Ruprecht (1. listopad 1814 Freiburg im Breisgau – 23. července/4. srpna 1870 Petrohrad) byl rakouský lékař a později ruský botanik.

Nový!!: Petrohrad a Franz Josef Ruprecht · Vidět víc »

Franz San Galli

Franz San Galli (10. března 1824 Štětín – 30. července 1908 Petrohrad) byl pruský podnikatel a vynálezce italského původu, který se usadil v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Franz San Galli · Vidět víc »

Franz Schiessl von Perstorff

Franz svobodný pán Schiessl von Perstorff (19. března 1844 Vídeň – 10. března 1932 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a dvořan.

Nový!!: Petrohrad a Franz Schiessl von Perstorff · Vidět víc »

Franz von Baader

Franz von Baader Franz Xaver Benedict von Baader (27. března 1765 Mnichov – 23. května 1841 tamtéž) byl německý lékař, technik, romantický filosof a katolický teolog.

Nový!!: Petrohrad a Franz von Baader · Vidět víc »

Franz Walter Stahlecker

Franz Walter Stahlecker (10. října 1900 – 23. března 1942) byl velitelem bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) v říšském komisariátu Ostland v letech 1941-1942.

Nový!!: Petrohrad a Franz Walter Stahlecker · Vidět víc »

Franz Xaver Winterhalter

Franz Xaver Winterhalter (20. dubna 1805, Menzenschwand – 8. července 1873, Frankfurt nad Mohanem) byl německý malíř a litograf, známý především jako portrétista členů královských nebo aristokratických rodů Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Franz Xaver Winterhalter · Vidět víc »

Frédéric-Louis Allamand

Jean Frédérique (Frédéric) François Louis Allamand (5. února 1736 Payerne – 3. března 1809 Valkenburg) byl švýcarský lékař a botanik.

Nový!!: Petrohrad a Frédéric-Louis Allamand · Vidět víc »

Frederika Dorotea Bádenská

Frederika Dorotea (německy Friederike Dorothea Prinzessin von Baden) (12. března 1781, Karlsruhe – 25. září 1826, Lausanne) byla rodem bádenská princezna a jako manželka švédského krále Gustava IV. Adolfa švédská královna.

Nový!!: Petrohrad a Frederika Dorotea Bádenská · Vidět víc »

Frendzona (hudební skupina)

Frendzona (rusky Френдзона) je ruská hudební skupina založena v dubnu roku 2018 komponující do svých písní stylové žánry electropunk, pop punk, pop rock, rock and roll, rhythm and blues a trap.

Nový!!: Petrohrad a Frendzona (hudební skupina) · Vidět víc »

Fridrich I. Württemberský (1754–1816)

Fridrich I. Württemberský (6. listopadu 1754, Trzebiatów – 30. října 1816, Stuttgart) byl první württemberský král, syn Fridricha II. Evžena, vévody württemberského, a Bedřišky Braniborsko-Schwedtské.

Nový!!: Petrohrad a Fridrich I. Württemberský (1754–1816) · Vidět víc »

Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský

Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský (13. června 1778, Ludwigslust – 29. listopadu 1819, Ludwigslust) byl velkovévoda meklenbursko-zvěřínského velkovévodství, jednoho z ustavujících států Německého spolku.

Nový!!: Petrohrad a Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský · Vidět víc »

Fridrich Ludvig Germanovič Šrader

Fjodor Sologub (1863–1927), ruský spisovatel, básník a překladatel Plukovník Carl Gustaf Emil Mannerheim (1867–1951), prezident Finska Věra A. Mičurina (1866–1948), herečka, umělkyně SSSR Anastasija D. Vjalceva (1871–1913), popová zpěvačka, operetní umělkyně Fridrich Ludvig Germanovič Šrader (rusky: ФридрихЛюдвиг Германович Шрадер, 23. října 1854, Petrohrad – březen 1931, Světogorsk) byl petrohradský fotograf, „otec ruského portrétu v umělém osvětlení“, majitel společnosti A. Renz a F. Šrader (H. Rentz a F. Schrader).

Nový!!: Petrohrad a Fridrich Ludvig Germanovič Šrader · Vidět víc »

Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský

Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský (26. listopadu 1820 – 14. října 1884) byl jediným synem Viléma Hesensko-Kasselského a Luisy Šarloty Dánské.

Nový!!: Petrohrad a Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský · Vidět víc »

Friedrich Georg Wilhelm von Struve

Friedrich Georg Wilhelm von Struve (v Rusku Vasilij Jakovlevič Struve; 15. dubna 1793 Altona u Hamburku – 23. listopadu 1864 Pulkovo u Petrohradu) byl ruský astronom a geodet německého původu.

Nový!!: Petrohrad a Friedrich Georg Wilhelm von Struve · Vidět víc »

Friedrich Konrad Beilstein

Friedrich Konrad Beilstein (17. února 1838, Petrohrad – 18. října 1906, Petrohrad), byl ruskoněmecký chemik a autor Příručky organické chemie.

Nový!!: Petrohrad a Friedrich Konrad Beilstein · Vidět víc »

Friedrich Reinhold Kreutzwald

Friedrich Reinhold Kreutzwald Friedrich Reinhold Kreutzwald Friedrich Reinhold Kreutzwald (26. prosince 1803 Jõepere – 25. srpna 1882 Tartu) byl estonský básník, prozaik, publicista, národní buditel a organizátor veřejného života, autor estonského národního eposu Syn Kalevův inspirovaného folklórem.

Nový!!: Petrohrad a Friedrich Reinhold Kreutzwald · Vidět víc »

Friedrich Revertera

Friedrich hrabě Revertera de Salandra (Friedrich Karl Maria Graf Revertera von Salandra) (21. ledna 1827, Lvov, Halič – 27. dubna 1904, Brixen, Tyrolsko) byl rakousko-uherský diplomat ze šlechtické rodiny španělského původu.

Nový!!: Petrohrad a Friedrich Revertera · Vidět víc »

Friedrich von Adelung

Friedrich von Adelung (25. února 1768 Štětín - 30. ledna 1843 Petrohrad) byl německý právník a filozof.

Nový!!: Petrohrad a Friedrich von Adelung · Vidět víc »

Frigyes Szapáry

Frigyes (Friedrich / Bedřich) hrabě Szapáry (Frigyes (Friedrich) gróf (Graf) Szapáry de Szapár, Muraszombat et Széchy-Sziget; 5. listopadu 1869 Budapešť – 18. března 1935 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Frigyes Szapáry · Vidět víc »

Fritz Hoffmann-La Roche

Fritz Hoffmann-La Roche (24. října 1868, Basilej – 18. dubna 1920, tamtéž) byl švýcarský podnikatel, zakladatel farmaceutické společnosti Hoffmann-La Roche.

Nový!!: Petrohrad a Fritz Hoffmann-La Roche · Vidět víc »

Frunzensko-Primorskaja (linka metra v Petrohradu)

Frunzensko-Primorskaja linka je linka Petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Frunzensko-Primorskaja (linka metra v Petrohradu) · Vidět víc »

G7

Předseda Evropské komise Ursula von der Leyenová G7 (anglicky Group of Seven), v různých obdobích také G6 nebo G8, je sdružení velkých ekonomicky vyspělých států světa (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), zastoupeny jsou i státy Evropské unie (největší ekonomiky světa), které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Nový!!: Petrohrad a G7 · Vidět víc »

Gabriel Hart

Gabriel Hart, vlastním jménem Gabriel Benhardt, (13. února 1894, Domažlice – 13. listopadu 1961, Praha) byl český divadelní a filmový herec a divadelní režisér.

Nový!!: Petrohrad a Gabriel Hart · Vidět víc »

Gabriel Konstantinovič Romanov

Gabriel Konstantinovič Romanov (15. července 1887, palác Pavlovsk – 28. února 1955, Paříž) byl druhý syn ruského velkoknížete Konstantina Konstantinoviče Romanova a jeho manželky Alžběty.

Nový!!: Petrohrad a Gabriel Konstantinovič Romanov · Vidět víc »

Gabriel Lamé

Gabriel Léon Jean Baptiste Lamé (22. července 1795, Tours – 1. května 1870, Paříž) byl francouzský matematik a fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Gabriel Lamé · Vidět víc »

Gabriel Narutowicz

207x207pxGabriel Narutowicz (17. března 1865, Telšiai, Ruské impérium – 16. prosince 1922, Varšava, Polsko) byl polský politik a první prezident druhé polské republiky.

Nový!!: Petrohrad a Gabriel Narutowicz · Vidět víc »

Gaetano Andreozzi

Gaetano Andreozzi (22. května 1755 Aversa – 21. prosince nebo 24. prosince 1826 Paříž) byl italský operní skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Gaetano Andreozzi · Vidět víc »

Gagarinové

Gagarinové (rusky) byli ruský knížecí rod.

Nový!!: Petrohrad a Gagarinové · Vidět víc »

Gal Rasche

Gal Raschéová (* 13. března 1960), vlastním jménem Galina Kroutikova (rusky Галина Крутикова), je rusko-rakouská dirigentka a pianistka.

Nový!!: Petrohrad a Gal Rasche · Vidět víc »

Galerie umění

National Gallery of Art Metropolitní muzeum umění, New York Puškinovo muzeum umění Moskva Museo del Prado, Madrid Louvre v Paříži Galerie umění je obecné označení místa pro výstavy uměleckých děl, obvykle z oboru vizuální kultury Jde například o obrazy, sochy, fotografie, ilustrace, nová média a produkty užitého umění.

Nový!!: Petrohrad a Galerie umění · Vidět víc »

Galina Čisťakovová

Galina Valentinovna Čisťakovová, někdy je uváděna i jako Čisťjakovová, (* 26. června 1962 Izmajil) je bývalá sovětská atletka – skokanka do dálky i trojskokanka, která na sklonku své sportovní kariéry reprezentovala Slovensko.

Nový!!: Petrohrad a Galina Čisťakovová · Vidět víc »

Galina Malčuginová

Galina Vjačeslavovna Malčuginová (* 17. prosince 1962, Brjansk) je bývalá sovětská a později ruská atletka, sprinterka.

Nový!!: Petrohrad a Galina Malčuginová · Vidět víc »

Galina Starovojtovová

Její hrob v Sankt-Petěrburgu Galina Vasiljevna Starovojtovová (rusky, 17. května 1946 Čeljabinsk – 20. listopadu 1998 Petrohrad) byla ruská reformní politička a aktivistka v oblasti lidských práv, původním povoláním etnografka.

Nový!!: Petrohrad a Galina Starovojtovová · Vidět víc »

Galina Stěpanská

Galina Andrejevna Stěpanská (* 27. ledna 1949 Leningrad, Ruská SFSR) je bývalá sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Petrohrad a Galina Stěpanská · Vidět víc »

Galina Ulanovová

Galina Sergejevna Ulanovová (rusky: Гали́на Серге́евна Ула́нова; 8. ledna 1910 Petrohrad – 21. března 1998 Moskva), byla ruská baletka, žačka Agrippiny Vaganovové.

Nový!!: Petrohrad a Galina Ulanovová · Vidět víc »

Galina Višněvskaja

Galina Pavlovna Višněvskaja, česky též Višněvská (25. října 1926, Leningrad, Sovětský svaz – 11. prosince 2012 Moskva), byla ruská operní pěvkyně, sopranistka.

Nový!!: Petrohrad a Galina Višněvskaja · Vidět víc »

Galina Zybinová

Galina Zybina (rusky Галина Ивановна Зыбина) (* 22. ledna 1931 Leningrad) je bývalá sovětská atletka, olympijská vítězka ve vrhu koulí.

Nový!!: Petrohrad a Galina Zybinová · Vidět víc »

Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka

Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka je pohřebiště členů šlechtických rodů Gallasů a Clam-Gallasů v kryptě poutního kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích.

Nový!!: Petrohrad a Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka · Vidět víc »

Galvanické pokovování

Zařízení na galvanické pokovování desek plošných spojů mědí. Galvanické pokovování nebo také galvanostegie je pokovovací proces, při kterém se kationty kovu v roztoku pohybují v elektrickém poli od anody ke katodě.

Nový!!: Petrohrad a Galvanické pokovování · Vidět víc »

Ganymédés

náhled Ganymédés (řecky Γανυμήδης, latinsky Catamitus) byl v řecké mytologii syn trojského krále Tróa a jeho manželky Kallirhoy.

Nový!!: Petrohrad a Ganymédés · Vidět víc »

Gaspard-Pierre-Gustave Joly

Paní Julie Christine Chartier Joly de Lotbinière, manželka Gaspard-Pierre-Gustave Joly de Lotbinière (5. února 1798 Frauenfeld Švýcarsko - 1865 Paříž) byl francouzský obchodník a fotograf narozený ve Švýcarsku; za manželku si vzal kanadskou šlechtičnu.

Nový!!: Petrohrad a Gaspard-Pierre-Gustave Joly · Vidět víc »

Gaston Roelants

Gaston Roelants (5. února 1937, Opvelp) je bývalý belgický atlet, olympijský vítěz a mistr Evropy v běhu na 3000 metrů překážek.

Nový!!: Petrohrad a Gaston Roelants · Vidět víc »

Gatčina

Gatčina (ižorsky a finsky Hatsina; v letech 1923–1929 Trock (Троцк), 1929–1944 Krasnogvardějsk (Красногварде́йск)) je město v Leningradské oblasti v severozápadním Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Gatčina · Vidět víc »

Gatčinský palác

Gatčinský palác či palác Gatčina (Гатчинский дворец, často též s přívlastkem Большой – velký) je velkolepé sídlo ve stylu raného ruského klasicismu z let 1766–1781.

Nový!!: Petrohrad a Gatčinský palác · Vidět víc »

GAZ-66

GAZ-66 byl sovětský a ruský nákladní automobil s pohonem 4×4, užitečnou hmotností 2 tuny a kabinou nad motorem.

Nový!!: Petrohrad a GAZ-66 · Vidět víc »

Gazprom

Gazprom (rusky Газпром; dlouhá verze: Публичное акционерное общество «Газпром») je největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě.

Nový!!: Petrohrad a Gazprom · Vidět víc »

Gérard Philipe

Gérard Philipe (4. prosince 1922 Cannes – 25. listopadu 1959 Paříž) byl francouzský herec, který se v Československu proslavil především titulní rolí ve snímku Fanfán Tulipán.

Nový!!: Petrohrad a Gérard Philipe · Vidět víc »

Géraud Duroc

Géraud Christophe Michel Duroc, vévoda de Frioul (původně Géraud Christophe de Michel, chevalier du Roc; 25. října 1772 v Pont-à-Mousson – 23. května 1813, padl v Markersdorfu u Zhořelce – Německo) byl francouzský generál a diplomat, od roku 1804 Grand Maréchal du Palais (tedy vrchní dvorní maršálek – neplést si tento úřad s vojenskou hodností maršála).

Nový!!: Petrohrad a Géraud Duroc · Vidět víc »

Gösta Stoltz

Gösta Stoltz (9. května 1904 Stockholm – 25. července 1963 tamtéž) byl švédský šachový mistr.

Nový!!: Petrohrad a Gösta Stoltz · Vidět víc »

Göteborg

Göteborg (výslovnost, počeštěně obvykle /jéteborg/) je druhé největší švédské město, leží v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat.

Nový!!: Petrohrad a Göteborg · Vidět víc »

Gdaňsk

Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.

Nový!!: Petrohrad a Gdaňsk · Vidět víc »

Gdov

Gdov je město v Pskovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Gdov · Vidět víc »

Generální guvernér

Generální guvernér (anglicky governor-general, resp. governor general, francouzsky gouverneur général, rusky генера́л-губерна́тор) je právně-politický titul, který označuje úřední osobu, která plní funkci zástupce hlavy státu, resp.

Nový!!: Petrohrad a Generální guvernér · Vidět víc »

Gennadij (Gogolev)

Gennadij (světským jménem: Michail Borisovič Gogolev; * 10. března 1967, Leningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup kaskelenský a vikář astanské eparchie.

Nový!!: Petrohrad a Gennadij (Gogolev) · Vidět víc »

Gennadij Šatkov

Gennadij Ivanovič Šatkov (Геннадий Иванович Шатков; 27. května 1932, Leningrad, Sovětský svaz – 14. ledna 2009, Petrohrad, Rusko) byl sovětský boxer.

Nový!!: Petrohrad a Gennadij Šatkov · Vidět víc »

Gennadij Koršikov

Gennadij Jegorovič Koršikov (Геннадий Егорович Коршиков; * 19. února 1949, Leningrad, Sovětský svaz) je bývalý sovětský veslař.

Nový!!: Petrohrad a Gennadij Koršikov · Vidět víc »

Gennadij Samojlovič Gor

Gennadij Samojlovič Gor (Verchněudinsk, Ruské impérium, dnes Ulan-Ude – 6. ledna 1981, Leningrad, Sovětský svaz) byl ruský sovětský historik umění, prozaik a básník, známý především jako autor vědeckofantastických próz.

Nový!!: Petrohrad a Gennadij Samojlovič Gor · Vidět víc »

Gennaro Astarita

Gennaro Astarita (mezi lety 1745–1749 – 18. prosince 1805 Rovereto) byl italský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Gennaro Astarita · Vidět víc »

Genrich Osipovič Graftio

Velín elektrárny tramvajové dráhy v Petrohradě, G.O.Graftio stojící vlevo (1907) Genrich Osipovič Graftio (rusky ГенрихОсипович Графтио, 26. prosince 1869 Daugavpils – 30. dubna 1949 Leningrad) byl ruský a sovětský vědec, elektroinženýr a energetik, člen akademie věd SSSR. Vytvořil první projekt železnice s elektrickou trakcí v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Genrich Osipovič Graftio · Vidět víc »

Geografie Ruska

Březový les v Novosibirsku Ostrov Olchol na Bajkale Rusko se nachází na východě Evropy a severu Asie, pokrývá asi třetinu Eurasie a devítinu rozlohy Země.

Nový!!: Petrohrad a Geografie Ruska · Vidět víc »

Georg Cantor

Georg Ferdinand Ludwig Philipp Cantor (3. března 1845 Petrohrad – 6. ledna 1918 Halle) byl významný německý matematik a logik.

Nový!!: Petrohrad a Georg Cantor · Vidět víc »

Georg Dragendorff

Johann Georg Noël Dragendorff (8. dubna 1836 Rostock – 7. dubna 1898 tamtéž) byl německý chemik a profesor farmacie na univerzitě v Tartu.

Nový!!: Petrohrad a Georg Dragendorff · Vidět víc »

Georg Franz Kreybich

Skleněný pohár datovaný do let 1700 až 1730. Autorem je nejspíše Georg Franz Kreybich Georg Franz Kreybich (17. dubna 1662, Kamenický Šenov – 1736, Kamenický Šenov) byl jedním ze špičkových rytců barokního skla konce 17.

Nový!!: Petrohrad a Georg Franz Kreybich · Vidět víc »

Georg Magnus Sprengtporten

Georg Magnus hrabě Sprengtporten nebo (jak sám sebe nazýval) Göran Magnus Sprengtporten (16. prosince 1740 – 13. října 1819) byl švédský, finský a ruský politik, první generální guvernér Finského velkoknížectví v historii.

Nový!!: Petrohrad a Georg Magnus Sprengtporten · Vidět víc »

Georg Ots

Georg Ots (21. března 1920 Petrohrad - 5. září 1975 Tallinn) byl estonský operní pěvec a herec.

Nový!!: Petrohrad a Georg Ots · Vidět víc »

Georg Richmann

Georg Wilhelm Richmann (22. července 1711 – 6. srpna 1753) byl baltský německý fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Georg Richmann · Vidět víc »

George Balanchine

George Balanchine, původním jménem Giorgi Melitonovič Balančivadze, gruzínsky გიორგი ბალანჩივაძე (22. leden 1904, Petrohrad – 30. duben 1983, New York) byl gruzínský baletní choreograf narozený v Rusku, který se proslavil v USA, kde roku 1934 založil slavnou baletní školu (SAB), roku 1948 legendární soubor New York City Ballet a vytvořil nový baletní styl, tzv.

Nový!!: Petrohrad a George Balanchine · Vidět víc »

George Cathcart

Sir George Cathcart (12. května 1794, Londýn, Anglie – 5. listopadu 1854, Inkerman, Rusko) byl britský generál.

Nový!!: Petrohrad a George Cathcart · Vidět víc »

George Gamow

George Gamow, narozený jako Georgij Antonovič Gamov (4. března 1904, Oděsa, Ruské impérium – 19. srpna 1968, Boulder, USA) byl všestranný americký fyzik původem z ruské Oděsy (dnes na Ukrajině), jeden z předních kosmologů 20. století.

Nový!!: Petrohrad a George Gamow · Vidět víc »

George Hamilton Seymour

Sir George Hamilton Seymour (21. září 1797, Londýn – 2. února 1880, Londýn)Pro odlišení od svého bratrance admirála Georga Francise Seymoura bývá v literatuře uváděn pod zkráceným jménem Hamilton Seymour.

Nový!!: Petrohrad a George Hamilton Seymour · Vidět víc »

George Herbert, 11. hrabě z Pembroke

George Augustus Herbert, 11.

Nový!!: Petrohrad a George Herbert, 11. hrabě z Pembroke · Vidět víc »

George Lambert (malíř)

George Washington Thomas Lambert ARA (13. září 1873, Petrohrad, Rusko – 29. května 1930, New South Wales, Austrálie) byl australský umělec, známý především jako portrétista a válečný umělec první světové války.

Nový!!: Petrohrad a George Lambert (malíř) · Vidět víc »

George Villiers, 4. hrabě z Clarendonu

George William Frederick Villiers, 4.

Nový!!: Petrohrad a George Villiers, 4. hrabě z Clarendonu · Vidět víc »

Georges Bizet

Georges Bizet (25. října 1838 Paříž – 3. června 1875 Bougival) byl francouzský hudební skladatel období romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Georges Bizet · Vidět víc »

Georgij Alexandrov

Georgij Fjodorovič Alexandrov (v Petrohradu – 21. července 1961 v Moskvě) byl sovětský marxisticko-leninský filozof, historik filozofie, vysokoškolský pedagog, doktor filozofických věd.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Alexandrov · Vidět víc »

Georgij Alexandrovič Romanov

Georgij Alexandrovič Romanov (rusky Георгий Александрович,, Carské Selo –, poblíž Abastumanu v Tbiliské gubernii) Jeho imperátorská Výsost, cesarevič a velkokníže, třetí syn ruského cara Alexandra III. a Marie Fjodorovny, bratr Mikuláše II.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Alexandrovič Romanov · Vidět víc »

Georgij Brusilov

Georgij Lvovič Brusilov (1884, Mykolajiv, Ukrajina – 1914, Severní ledový oceán) byl ruský polárník a badatel, který se pokoušel proplout severní ledovou cestou od východu přes Beringův průliv podél území Ruska směrem k Nové zemi a po neúspěšném pokusu se pokoušel o totéž z opačného směru z Barentsova moře směrem k Tichému oceánu.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Brusilov · Vidět víc »

Georgij Feodosjevič Voronoj

Georgij Feodosjevič Voronoj (Heorhij Feodosijovyč Voronyj, 28. dubna 1868, dnes Žuravka, Poltavská oblast, Ukrajina, tehdy Ruské impérium – 20. listopadu 1908, Žuravka) byl ruský a ukrajinský matematik, člen korespondent Ruské akademie věd.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Feodosjevič Voronoj · Vidět víc »

Georgij Gapon

Georgij Apollonovič Gapon (rusky Георгий Аполлонович Гапон;, Poltava, Ukrajina –, Ozerki, Finsko) byl ruský pravoslavný kněz, vězeňský kaplan, zakladatel Shromáždění ruských továrních dělníků a jeden z vůdců ruské revoluce roku 1905.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Gapon · Vidět víc »

Georgij Georgijevič Jakobson

Georgij Georgijevič Jakobson (1871 – 23. listopad 1926) byl ruský entomolog, převážně koleopterolog, který je entomologické veřejnosti známý jako autor některých významnějších koleopterologických prací z území Ruské říše.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Georgijevič Jakobson · Vidět víc »

Georgij Grečko

Georgij Michajlovič Grečko,, (25. května 1931 Leningrad – 8. dubna 2017), byl sovětský kosmonaut.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Grečko · Vidět víc »

Georgij Konstantinovič Žukov

Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Konstantinovič Žukov · Vidět víc »

Georgij Michajlovič Romanov

Georgij Michajlovič Romanov (23. srpna 1863 – 28. lednaDatum úmrtí není zcela bezpečně určeno, uvádí se i noc ze 23. na 24. ledna či 29./30. ledna. 1919) byl synem velkoknížete Michaila Nikolajeviče a bratrancem Alexandra III.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Michajlovič Romanov · Vidět víc »

Georgij Semjonovič Abašvili

Georgij Semjonovič Abašvili (8. ledna 1910 – 26. září 1982) byl sovětský námořní velitel a od roku 1955 viceadmirál.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Semjonovič Abašvili · Vidět víc »

Georgij Sviridov

Georgij Vasiljevič Sviridov, rusky Георгий Васильевич Свиридов (16. prosince 1915 Fatež - 6. ledna 1998 Moskva) byl ruský a sovětský hudební skladatel, představitel neoromantismu.

Nový!!: Petrohrad a Georgij Sviridov · Vidět víc »

Gerštorfové z Gerštorfu

Gerštorfové z Gerštorfu (též Gersdorffové z Gersdorffu, Gersdorf(f), Gersztorf, Герцдорфы) jsou šlechtický rod pocházející z Lužice, patří k nejrozšířenějším šlechtickým rodům vůbec.

Nový!!: Petrohrad a Gerštorfové z Gerštorfu · Vidět víc »

Gerhard Friedrich Müller

Gerhard Friedrich Müller (29. října 1705, Herford – 22. října (11. října podle juliánského kalendáře) 1783, Moskva) byl německý historik, cestovatel a geograf působící v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Gerhard Friedrich Müller · Vidět víc »

Germain Henri Hess

Germain Henri Hess (rusky Герман Иванович Гесс, čte se German Ivanovič Gess; 7. srpna 1802 Ženeva – 12. prosince 1850 Petrohrad) byl švýcarsko-ruský chemik a lékař, který v roce 1840 formuloval druhý zákon termochemie – Hessův zákon.

Nový!!: Petrohrad a Germain Henri Hess · Vidět víc »

German (Kokel)

Svatý German (světské jméno: Grigorij Afanasjevič Kokel nebo Kokkel; 23. listopadu 1883, Tarchany – 2. listopadu 1937, Bamlag) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup blagověščenský a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a German (Kokel) · Vidět víc »

German Germanovič Grimm

German Germanovič Grimm (rusky Герман Германович Гримм, 29. června 1905, Petrohrad – 18. října 1959, Petrohrad) byl ruský architekt, historik architektury a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a German Germanovič Grimm · Vidět víc »

German Solovecký

German Solovecký († 1479) je světec (přepodobný) Ruské pravoslavné církve karelského původu, jeden ze zakladatelů Soloveckého kláštera (spolu se Zosimou a Savvatijem Soloveckými).

Nový!!: Petrohrad a German Solovecký · Vidět víc »

German Titov

German Stepanovič Titov (11. září 1935, Verchněje Žilino, Altajská oblast SSSR – 20. září 2000, Moskva, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut, který se během své mise Vostok 2 stal druhým člověkem na oběžné dráze Země.

Nový!!: Petrohrad a German Titov · Vidět víc »

Gesja Gelfmanová

Gesja Mirovna Gelfmanová (1852 nebo 1855, Mazyr, Ruské impérium –, Petrohrad, Ruské impérium) byla ruská revolucionářka, členka skupiny Svoboda lidu, která byla zapletená do atentátu na Alexandra II.

Nový!!: Petrohrad a Gesja Gelfmanová · Vidět víc »

Giacomo Quarenghi

Giacomo Quarenghi (20. září 1744 Rota d'Imagna v provincii Bergamo - 2. března 1817 Petrohrad) byl italský architekt a malíř, který žil a pracoval v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Giacomo Quarenghi · Vidět víc »

Gianandrea Noseda

Gianandrea Noseda (* 23. dubna 1964 Milán) je italský dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Gianandrea Noseda · Vidět víc »

Gideon Ståhlberg

Anders Gideon Tom Ståhlberg (26. ledna 1908 Surte – 26. května 1967 Leningrad) byl švédský šachista.

Nový!!: Petrohrad a Gideon Ståhlberg · Vidět víc »

Giles Milton

Giles Milton (* 15. ledna 1966 Buckinghamshire) je britský novinář a spisovatel, zaměřující se na narativní historii.

Nový!!: Petrohrad a Giles Milton · Vidět víc »

Gillis van Coninxloo

''Paridův soud s krajinou'', ve stylu manýristické krajinomalby Gillis van Coninxloo (24. ledna 1544, Antverpy – 4. ledna 1607, Amsterdam) byl vlámský malíř krajin, který hrál důležitou roli v rozvoji severního krajinářství konce 16.

Nový!!: Petrohrad a Gillis van Coninxloo · Vidět víc »

Giordano Bruno

Giordano Bruno, původně Filippo Bruno, též Nolan nebo Nolanus (leden 1548, Nola u Neapole – 17. února 1600, Řím) byl italský dominikánský mnich, filozof (představitel renesančního hermetismu), spisovatel (básník a komediograf), teoretický kosmolog, zabýval se rovněž mnemotechnikou.

Nový!!: Petrohrad a Giordano Bruno · Vidět víc »

Giovanni Battista Locatelli

Giovanni Battista Locatelli (v ruském prostředí Джованни Локателли, 7. ledna 1713, Milán nebo Benátky – 14. března 1785, Petrohrad) byl italský operní režisér, libretista, impresário a majitel soukromé operní společnosti.

Nový!!: Petrohrad a Giovanni Battista Locatelli · Vidět víc »

Giovanni Paisiello

Pamětní deska na rodném domě v Taranto Giovanni Paisiello (9. května 1740 Taranto – 5. června 1816 Neapol) byl italský operní skladatel, příslušník neapolské operní školy.

Nový!!: Petrohrad a Giovanni Paisiello · Vidět víc »

Giulio Licinio

Giulio Licinio, celým jménem Giulio Licinio da Pordenone (1527 Benátky – 28. dubna 1591 Benátky) byl italský malíř působící v Benátkách, Augsburgu, Vídni, Bratislavě a v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Giulio Licinio · Vidět víc »

Giuseppangelo Fonzi

Giuseppangelo Fonzi (13. července 1768, Spoltore – 1840, Barcelona) byl italský lékař a zubař.

Nový!!: Petrohrad a Giuseppangelo Fonzi · Vidět víc »

Giuseppe Bonecchi

Giuseppe Bonecchi (datum a místo narození i úmrtí není známo) byl italský básník a operní libretista.

Nový!!: Petrohrad a Giuseppe Bonecchi · Vidět víc »

Giuseppe Mazzuoli (sochař)

Giuseppe Mazzuoli (1644, Volterra – 1725, Řím) byl italský barokní sochař, pracující v Římě.

Nový!!: Petrohrad a Giuseppe Mazzuoli (sochař) · Vidět víc »

Giuseppe Sarti

Giuseppe Sarti, také Sardi, (pokřtěn 1. prosince 1729 Faenza – 28. července 1802 Berlín) byl italský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Giuseppe Sarti · Vidět víc »

Giuseppe Verdi

Giuseppe Fortunino Francesco Verdi (10. října 1813 Le Roncole u Busseta – 27. ledna 1901 Milán) byl italský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Giuseppe Verdi · Vidět víc »

Glazov

Glazov (Глазов, udmurtsky Глаз) je město v Ruské federaci, administrativní centrum glazovského okresu v Udmurtské republice.

Nový!!: Petrohrad a Glazov · Vidět víc »

Gleb Kotelnikov

Gleb Kotelnikov (rusky: Глеб Евгеньевич Котельников; 30. ledna 1872 Petrohrad – 22. listopadu 1944) byl ruský vynálezce.

Nový!!: Petrohrad a Gleb Kotelnikov · Vidět víc »

Glubokoje (Vuoksa)

Glubokoje je jedno z největších jezer na Karelské šíji v Leningradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Glubokoje (Vuoksa) · Vidět víc »

Gogland

Gogland (Гогланд, finsky Suursaari, švédsky a historicky Hogland) je ostrov ve Finském zálivu, který patří Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Gogland · Vidět víc »

Goldbachova hypotéza

Graf znázorňující počet způsobů, kterými lze dané číslo ''n'' rozložit na součet dvou prvočísel (pro 4≤''n''≤1 000 000) Goldbachova hypotéza je jeden z nejstarších a nejslavnějších dosud nevyřešených problémů matematiky, který spadá do teorie čísel.

Nový!!: Petrohrad a Goldbachova hypotéza · Vidět víc »

Gollova škola

Jaroslav Goll Tzv.

Nový!!: Petrohrad a Gollova škola · Vidět víc »

Gorkovskaja

Gorkovskaja je název stanic metra v ruských městech.

Nový!!: Petrohrad a Gorkovskaja · Vidět víc »

Gorkovskaja (stanice metra v Petrohradu)

Gorkovskaja je stanice petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Gorkovskaja (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Gottfried Hohenlohe-Schillingsfürst

Gottfried Maxmilián Maria princ zu Hohenlohe-Schillingsfürst (Gottfried Maximilian Maria Prinz zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst) (8. listopadu 1867, Vídeň – 7. listopadu 1932, Vídeň) byl rakousko-uherský generál a diplomat z významné německé šlechty.

Nový!!: Petrohrad a Gottfried Hohenlohe-Schillingsfürst · Vidět víc »

Gottlieb Siegfried Bayer

Gottlieb Siegfried Bayer (5./6. ledna 1694 Královec – 21. února 1738 Petrohrad) byl německý filolog a odborník na starověké dějiny, působící v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Gottlieb Siegfried Bayer · Vidět víc »

Graždanka (rozcestník)

Graždanka může znamenat.

Nový!!: Petrohrad a Graždanka (rozcestník) · Vidět víc »

Graždanskij prospekt (stanice metra v Petrohradu)

Graždanskij prospekt je stanice Petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Graždanskij prospekt (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Grand Louvre

Podzemí hala pod vstupní pyramidou Grand Louvre (česky Velký Louvre) je název projektu francouzského prezidenta Françoise Mitterranda týkající se muzea Louvre, kdy byl celý palác Louvre přebudován výhradně pro muzejní účely a došlo k vystěhování Ministerstva financí z komplexu.

Nový!!: Petrohrad a Grand Louvre · Vidět víc »

Grand Prix Ruska

Georgij Suvorin během závodu 1913 Start Grand Prix 2014 v Rusku Grand Prix Ruska (rusky: Гран-при России) je Ruský motorový závod Grand Prix.

Nový!!: Petrohrad a Grand Prix Ruska · Vidět víc »

Granville Leveson-Gower, 1. hrabě Granville

Granville Leveson-Gower, 1.

Nový!!: Petrohrad a Granville Leveson-Gower, 1. hrabě Granville · Vidět víc »

Granville Leveson-Gower, 2. hrabě Granville

Granville George Leveson-Gower, 2.

Nový!!: Petrohrad a Granville Leveson-Gower, 2. hrabě Granville · Vidět víc »

Grete Bergerová

Grete Bergerová, nepřechýleně Berger, narozená jako Margarethe Berg (11. února 1883 Krnov – 23. května 1944 KL Auschwitz) byla rakousko-německá divadelní a filmová herečka, jejíž kariéra skončila nástupem nacismu v roce 1933.

Nový!!: Petrohrad a Grete Bergerová · Vidět víc »

Grigorij Alexandrovič Mačtet

Grigorij Alexandrovič Mačtet (15. září 1852 Luck – 27. srpna 1901 Jalta) byl ruský spisovatel, revoluční nacionalista, básník a novinář.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Alexandrovič Mačtet · Vidět víc »

Grigorij Alexandrovič Potěmkin

Grigorij Alexandrovič Potěmkin-Tavričeskij, správným přepisem Poťomkin-Tavričeskij, (Čiževo –, Jasy) byl ruský šlechtic, voják, diplomat a politik, který vstoupil do dějin především jako dlouholetý rádce, milenec a neoficiální spoluvládce carevny Kateřiny II. Veliké.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Alexandrovič Potěmkin · Vidět víc »

Grigorij Goldenberg

Grigorij Davidovič Goldenberg (Berdičev – 15. červenec 1880, Petrohrad) byl ruský revolucionář, terorista, člen strany Narodnaja volja.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Goldenberg · Vidět víc »

Grigorij Grigorjevič Orlov

Grigorij Grigorjevič Orlov (Григорий Григорьевич Орлов, 17. října 1734, Ljutkino, Tverská gubernie – 24. dubna 1783, Moskva) byl důstojník ruské carské armády z hraběcího rodu Orlovů.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Grigorjevič Orlov · Vidět víc »

Grigorij Jefimovič Rasputin

Grigorij Jefimovič Rasputin (Pokrovskoje, Ruské impérium –, Sankt Petěrburg, Ruské impérium) byl sibiřský mužik, léčitel a mystik, zároveň alkoholik a sexuální maniak, který patrně předstíral jisté parapsychologické schopnosti.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Jefimovič Rasputin · Vidět víc »

Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze

Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze (– Grigol (Sergo) Ordžonikidze,, znám také pod jménem Sergo Ordžonikidze; 24. října 1886, Ghoreša, Charagauli – 18. února 1937, Moskva) byl gruzínský a sovětský politik, člen sovětského politbyra a blízký Stalinův přítel.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Konstantinovič Ordžonikidze · Vidět víc »

Grigorij Kozincev

Grigorij Michajlovič Kozincev (Григо́рий Миха́йлович Ко́зинцев, 22. března 1905 Kyjev – 11. května 1973 Leningrad) byl sovětský filmový režisér.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Kozincev · Vidět víc »

Grigorij Perelman

Grigorij Jakovlevič Perelman (rusky Григорий Яковлевич Перельман; narozen 13. června 1966 v Leningradu, SSSR – nyní Petrohrad, Rusko), též znám jako Griša Perelman, je ruský matematik.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Perelman · Vidět víc »

Grigorij Samujlovič Frid

Grigorij Samuilovič Frid také Grigori Fried (22. září 1915 Petrohrad – 22. září 2012 Moskva) byl ruský hudební skladatel mnoha hudebních žánrů, včetně komorní opery.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Samujlovič Frid · Vidět víc »

Grigorij Sokolov

Grigorij Lipmanovič Sokolov (rusky: Григо́рий Ли́пманович Соколо́в; * 18. dubna 1950 Leningrad) je španělský klavírní virtuos ruského původu žijící v Itálii.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Sokolov · Vidět víc »

Grigorij Zinovjev

Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv,, rodným jménem Hirsch Apfelbaum (Гирш Апфельбаум), známý také pod jménem Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Овсей-Гершон Аронович Радомысльский); 23. září 1883 Jelizavetgrad – 25. srpna 1936, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.

Nový!!: Petrohrad a Grigorij Zinovjev · Vidět víc »

Grigorovič M-5

Grigorovič M-5 byl ruský průzkumný dvouplošný létající člun s jedním motorem v tlačném uspořádání, který zkonstruoval Dmitrij Pavlovič Grigorovič.

Nový!!: Petrohrad a Grigorovič M-5 · Vidět víc »

Grimma

Grimma je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko.

Nový!!: Petrohrad a Grimma · Vidět víc »

Grimmova–Hoffmannova aféra

Robert Grimm Grimmova–Hoffmannova aféra byl skandál, který ohrozil neutralitu Švýcarska během první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Grimmova–Hoffmannova aféra · Vidět víc »

Gromoboj (1899)

Gromoboj byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Gromoboj (1899) · Vidět víc »

Gruzie

Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu.

Nový!!: Petrohrad a Gruzie · Vidět víc »

Grygoryj Aleksandrovyč Galycyn

Grygoryj Aleksandrovyč Galycyn (rusky: Григорий Александрович Галицын, také známý jako A. Obolenski; 1957, Rozdilna, Ukrajinská SSR – 13. listopadu 2021), byl ruský fotograf glamouru.

Nový!!: Petrohrad a Grygoryj Aleksandrovyč Galycyn · Vidět víc »

Gubernie

Gubernie byla vyšší administrativně-územní jednotka Ruského impéria, zavedená carem Petrem I. Velikým při oblastní reformě roku 1708.

Nový!!: Petrohrad a Gubernie · Vidět víc »

Gustav Frank

Gustav Frank (14. září 1859 Vlašim – 7. května 1923 Lipsko) byl česko-německý malíř, grafik, rytec a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Gustav Frank · Vidět víc »

Gustav IV. Adolf

Gustav IV.

Nový!!: Petrohrad a Gustav IV. Adolf · Vidět víc »

Gustav Kálnoky

Gustav Zikmund Albrecht hrabě Kálnoky z Kőröspataku (Gustav Sigmund Albrecht Graf Kálnoky von Kőröspatak; 28. prosince 1832 Letovice – 13. února 1898 Brodek u Prostějova) byl rakousko-uherský šlechtic z rodu Kálnokyů, diplomat a politik.

Nový!!: Petrohrad a Gustav Kálnoky · Vidět víc »

Gustav Mahler

Gustav Mahler (7. července 1860 Kaliště – 18. května 1911 Vídeň) byl česko-rakouský hudební skladatel a dirigent židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Gustav Mahler · Vidět víc »

Gustav V.

Gustav V. (celé jméno švédsky Oscar Gustaf Adolf) (16. června 1858, Stockholm – 29. října 1950 tamtéž) byl v letech 1907–1950 švédský král z dynastie Bernadotte.

Nový!!: Petrohrad a Gustav V. · Vidět víc »

Gustáv Staník

Gustáv Staník, také Sztanik (13. února 1857 Pruské – 1. listopadu 1941 Rožňava) byl slovenský varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Gustáv Staník · Vidět víc »

Habrovec habrolistý

Kmen habrovce habrolistého Habrovec habrolistý (Ostrya carpinifolia) je opadavý, jednodomý strom, druh z nevelkého rodu habrovec, jehož jednopohlavné samčí a samičí květy vyrůstají v oddělených květenstvích – jehnědách.

Nový!!: Petrohrad a Habrovec habrolistý · Vidět víc »

Hamburk

Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.

Nový!!: Petrohrad a Hamburk · Vidět víc »

Hamleys

Hamleys v Malmö ve Švédsku Hamleys v Londýně na Regent Street Interiér Prodejny v londýnském Westminsteru Hamleys je britský hračkárenský řetězec, založený roku 1760 jako nejstarší na světě.

Nový!!: Petrohrad a Hamleys · Vidět víc »

Hana Maria Pravda

Hana Maria Pravda, roz.

Nový!!: Petrohrad a Hana Maria Pravda · Vidět víc »

Hana Vláčilová

Hana Vláčilová (* 25. února 1956, Praha) je česká sólová tanečnice, baletní mistryně, choreografka a pedagožka.

Nový!!: Petrohrad a Hana Vláčilová · Vidět víc »

Hans Zdražila

Hans Zdražila (* 3. října 1941 Velká Ostrava) je bývalý československý a český vzpěrač, olympijský vítěz z roku 1964.

Nový!!: Petrohrad a Hans Zdražila · Vidět víc »

Harold (Nápravník)

Harold (v ruském originále Гарольд) je druhá opera českého skladatele a dirigenta Eduarda Nápravníka působícího v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Harold (Nápravník) · Vidět víc »

Harold Nicolson

Sir Harold George Nicolson KCVO CMG (21. listopadu 1886, Teherán, Persie (nyní Írán – 1. května 1968, Kent, Anglie) byl britský politik, diplomat, historik, životopisec, prozaik, lektor, novinář, hlasatel a zahradník. Jeho manželkou byla spisovatelka Vita Sackville-Westová.

Nový!!: Petrohrad a Harold Nicolson · Vidět víc »

Hartmut Tautz

Hartmut Tautz (10. února 1968 Plavno – 9. srpna 1986 Bratislava) byl východoněmecký student, který zemřel na československých hranicích na následky zranění způsobených psy pohraničníků a následného neposkytnutí první pomoci.

Nový!!: Petrohrad a Hartmut Tautz · Vidět víc »

Havana

kubánských dějin Havana (španělsky: San Cristóbal de La Habana, obvykle zkracováno na La Habana, IPA) je hlavní město Kuby.

Nový!!: Petrohrad a Havana · Vidět víc »

Hearts of Iron II: Armageddon

Hearts of Iron II: Armageddon je expansion pack pro hru Hearts of Iron II: Doomsday.

Nový!!: Petrohrad a Hearts of Iron II: Armageddon · Vidět víc »

Hedwig Kohnová

Hedwig Kohnová (nepřechýleně Kohn; 5. dubna 1887, Vratislav, Prusko – 26. března 1964, Durham, Spojené státy americké) byla fyzička, která byla jednou z pouze tří žen, jež získaly před druhou světovou válkou habilitaci (kvalifikaci pro univerzitní vyučování v Německu) ve fyzice.

Nový!!: Petrohrad a Hedwig Kohnová · Vidět víc »

Heinrich Otto Meisner

Heinrich Otto Meisner (1. dubna 1890, Berlín – 26. listopadu 1976, Postupim) byl německý historik a archivář.

Nový!!: Petrohrad a Heinrich Otto Meisner · Vidět víc »

Heinrich Schliemann

Heinrich Schliemann, celým jménem Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann (6. ledna 1822, Neubukow – 26. prosince 1890, Neapol), byl německý podnikatel, obchodník a archeolog.

Nový!!: Petrohrad a Heinrich Schliemann · Vidět víc »

Heinrich von Brühl

Heinrich von Brühl, od roku 1737 říšský hrabě von Brühl, (13. srpna 1700, Weißenfels – 28. října 1763, Drážďany) byl saský státník, který získal značný vliv nejprve jako tajný rada, pak ministr a konečně první ministr Saského kurfiřtství a Polského království (1746–1763) za vlády Augusta II. Silného († 1733) a za jeho následníka Augusta III. Polského († 1763).

Nový!!: Petrohrad a Heinrich von Brühl · Vidět víc »

Heinrich Wydler

Heinrich Wydler (24. dubna 1800 Curych – 6. prosince 1883 Gernsbach) byl švýcarský botanik.

Nový!!: Petrohrad a Heinrich Wydler · Vidět víc »

Helena Karađorđević

Princezna Helena Srbská (4. listopadu 1884 – 16. října 1962) byla srbská princezna, dcera krále Petra I. Srbského a jeho manželky princezny Zorky Černohorské.

Nový!!: Petrohrad a Helena Karađorđević · Vidět víc »

Helena Meklenbursko-Střelická

Helena Meklenbursko-Střelická (Helena Marie Alexandra Alžběta Augusta Kateřina; 16. ledna 1857, Petrohrad – 28. srpna 1936, Remplin) byla dcerou vévody Jiřího Augusta Meklenbursko-Střelického a jeho manželky, velkokněžny Kateřiny Michajlovny Ruské.

Nový!!: Petrohrad a Helena Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »

Helene Schjerfbecková

Helene Schjerfbecková (10. červenec 1862 Helsinky – 23. leden 1946 Saltsjöbaden) byla finská malířka, průkopnice modernismu ve Finsku.

Nový!!: Petrohrad a Helene Schjerfbecková · Vidět víc »

Helmuth von Moltke starší

Helmuth Karl Bernhard von Moltke (26. října 1800, Parchim, Meklenbursko-Zvěřínsko – 24. dubna 1891, Berlín) byl německý polní maršál, který třicet let sloužil jako náčelník štábu pruské armády.

Nový!!: Petrohrad a Helmuth von Moltke starší · Vidět víc »

Helsinky

Helsinky jsou hlavní a největší finské město a přístav.

Nový!!: Petrohrad a Helsinky · Vidět víc »

Henrietta Nasavsko-Weilburská

Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden – 2. ledna 1857, Kirchheim), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.

Nový!!: Petrohrad a Henrietta Nasavsko-Weilburská · Vidět víc »

Henryk Hektor Siemiradzki

Henryk Hektor Siemiradzki (24. října 1843 Novo Belgorod, dnes Peczenihy – 23. srpna 1902, Strzałkow) byl polský malíř.

Nový!!: Petrohrad a Henryk Hektor Siemiradzki · Vidět víc »

Henryk Wieniawski

Henryk Wieniawski (10. červenec 1835 Lublin – 31. březen 1880 Moskva) byl polský houslista a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Henryk Wieniawski · Vidět víc »

Henschel Hs 123

Henschel Hs 123 byl německý dvouplošný střemhlavý bombardér a bitevní letoun užívaný především ve španělské občanské válce a v druhé světové válce.

Nový!!: Petrohrad a Henschel Hs 123 · Vidět víc »

Heorhij Narbut

Heorhij (Jurij) Ivanovyč Narbut (9. března 1886, Narbutivka, Ruské impérium – 23. května 1920, Kyjev, Ukrajinská SSR) byl ukrajinský malíř a grafik.

Nový!!: Petrohrad a Heorhij Narbut · Vidět víc »

Herbert von Bismarck

Nikolaus Heinrich Ferdinand Herbert Fürst (kníže) von Bismarck (28. prosince 1849 Berlín – 18. září 1904 Friedrichsruh) byl německý politik.

Nový!!: Petrohrad a Herbert von Bismarck · Vidět víc »

Hermann Eule Orgelbau Bautzen

Hermann Eule Orgelbau Bautzen je varhanářská společnost založená 26.

Nový!!: Petrohrad a Hermann Eule Orgelbau Bautzen · Vidět víc »

Hermann Joseph Muller

Hermann Joseph Muller (21. prosince 1890 – 5. dubna 1967) byl americký genetik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1946.

Nový!!: Petrohrad a Hermann Joseph Muller · Vidět víc »

Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek

Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek je jedním z prvních objektů světového dědictví UNESCO v Rusku (respektive SSSR).

Nový!!: Petrohrad a Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek · Vidět víc »

Hlavní město módy

Escada Sport v Berlínském týdnu módy jaro/léto 2013 Hlavní město módy je město, které má zásadní vliv na mezinárodní módní trendy, design, výrobu a maloobchod s módními výrobky.

Nový!!: Petrohrad a Hlavní město módy · Vidět víc »

Hlavní město Ruska

Hlavní město, respektive hlavní města Ruska (Столица России) jsou hlavní města ruského státu, politické a administrativní centrum země.

Nový!!: Petrohrad a Hlavní město Ruska · Vidět víc »

Hlavní třída (Poruba)

Hlavní třída (v období socialismu pojmenována jako Leninova třída) je jednou z páteřních ulic ostravské části Poruba.

Nový!!: Petrohrad a Hlavní třída (Poruba) · Vidět víc »

Ho Či Minovo Město

jazyk.

Nový!!: Petrohrad a Ho Či Minovo Město · Vidět víc »

Hod diskem

Kopie antické sochy Diskobola z kodaňské botanické zahrady Hod diskem je sportovní atletická disciplína, ve které je cílem sportovce odhodit malý těžký disk do co největší vzdálenosti.

Nový!!: Petrohrad a Hod diskem · Vidět víc »

Hoffmann-La Roche

F.

Nový!!: Petrohrad a Hoffmann-La Roche · Vidět víc »

Holub boninský

Holub boninský (Columba versicolor) je vyhynulý pták z čeledi holubovití (Columbidae) původem z Japonska.

Nový!!: Petrohrad a Holub boninský · Vidět víc »

Holubí fotografie ze vzduchu

Poštovní holub s miniaturním německým fotoaparátem, pravděpodobně během první světové války Portrét opeřeného fotografa, cca 1903 Holubí fotografie ze vzduchu je metoda pořizování fotografických snímků aparáty, které jsou připevněny na spodní části těla holuba tak, aby mu nebránily v letu.

Nový!!: Petrohrad a Holubí fotografie ze vzduchu · Vidět víc »

Homel

Homel (bělorusky i rusky Гомель, Homel/Gomel) je běloruské město a správní centrum Homelské oblasti v jihovýchodní části země, v kraji zvaném Polesí, 300 km jihovýchodně od Minsku a 40 km od hranice s Ukrajinou a Ruskem, na soutoku řek Sož a Ipuť.

Nový!!: Petrohrad a Homel · Vidět víc »

Homosexualismus

Homosexualismus je jeden z původních výrazů z konce 60.

Nový!!: Petrohrad a Homosexualismus · Vidět víc »

Honoré de Balzac

Honoré de Balzac (20. května 1799, Tours – 18. srpna 1850, Paříž), byl francouzský spisovatel, představitel realismu a romantismu, novinář a kritik.

Nový!!: Petrohrad a Honoré de Balzac · Vidět víc »

Horace Vernet

Horace Vernet, křetěný Horace Émile Jean Vernet (30. června 1789 v Paříži – 17. ledna 1863 tamtéž) byl francouzský malíř a grafik, autor historických, vojenských i orientálních výjevů, a také portrétista.

Nový!!: Petrohrad a Horace Vernet · Vidět víc »

Horacio Zeballos

Horacio Zeballos (* 27. dubna 1985 Mar del Plata) je argentinský profesionální tenista hrající levou rukou.

Nový!!: Petrohrad a Horacio Zeballos · Vidět víc »

Hornosvirská vodní elektrárna

Hornosvirská vodní elektrárna (rusky Верхне-Свирская ГЭС) je vodní dílo na řece Svir v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Hornosvirská vodní elektrárna · Vidět víc »

Horská dráha

Typická horská dráha (kresba založená na horské dráze Cyclone v parku Crystal Beach) Horská dráha (anglicky roller coaster) je oblíbená atrakce nacházející se v zábavních parcích a v menší míře též na poutích.

Nový!!: Petrohrad a Horská dráha · Vidět víc »

Hortense Schneiderová

Catherine Jeanne Schneider, známá jako Hortense Schneider, (30. dubna 1833 Bordeaux – 6. května 1920 Paříž) byla slavná francouzská operetní diva (subreta, soprán), která působila v období druhého císařství.

Nový!!: Petrohrad a Hortense Schneiderová · Vidět víc »

Hotel Moskva (Bělehrad)

Hotel Moskva se nachází v srbské metropoli Bělehradu, na třídě Terazije, v centru města.

Nový!!: Petrohrad a Hotel Moskva (Bělehrad) · Vidět víc »

Hrabě Saint Germain

Hrabě Saint Germain (také: hrabě z Aymaru, hrabě z Bellamare nebo Belmaru, hrabě Soltikoff, hrabě Welldone aj.; kolem 1710 – 27. února 1784 Eckernförde) byl evropský dobrodruh, hochštapler, alchymista, okultista a hudební skladatel, který se pohyboval v nejvyšší společnosti své doby.

Nový!!: Petrohrad a Hrabě Saint Germain · Vidět víc »

Hráči (divadelní hra)

Hráči jsou jednou ze tří dokončených divadelních her Nikolaje Vasilijeviče Gogola.

Nový!!: Petrohrad a Hráči (divadelní hra) · Vidět víc »

Hráčské statistiky Petry Kvitové

Hráčské statistiky Petry Kvitové zahrnují výsledky tenisové kariéry profesionální tenistky, která se stala třetí Češkou figurující na druhém místě žebříčku WTA.

Nový!!: Petrohrad a Hráčské statistiky Petry Kvitové · Vidět víc »

Hrobka palatinů

Hrobka palatinů, případně Palatinská hrobka (nádori kripta, Palatinusgruft) na Budínském hradě je pohřebiště uherské větve habsbursko-lotrinského rodu, kterou založil uherský palatin arcivévoda Josef (1776–1847).

Nový!!: Petrohrad a Hrobka palatinů · Vidět víc »

Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást)

Hrobka Thun-Hohensteinů je prázdné pohřebiště děčínské větve původně jihotyrolského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů v kryptě novogotické kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (Děčín-Podmokly).

Nový!!: Petrohrad a Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást) · Vidět víc »

Hrodenský rajón

Hrodenský rajón (Гродзенскі раён, Hrodzenský rajón, v taraškevici Гарадзенскі раён, Haradzenský rajón; rusky Гродненский район, Groděnský rajón; polsky Rejon grodzieński) je administrativně-územní jednotka na severozápadě Hrodenské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Hrodenský rajón · Vidět víc »

Hry dobré vůle

Jane Fondovou) Hry dobré vůle byly mezinárodní sportovní akce pro zvané špičkové sportovce, pořádané nepravidelně v letech 1986–2001.

Nový!!: Petrohrad a Hry dobré vůle · Vidět víc »

Hryhorij Skovoroda

Hryhorij Savyč Skovoroda (rusky před reformou pravopisu;;; 1722, Čornuchy, Poltavská gubernie – 1794, Ivanivka, Charkovská gubernie) byl ukrajinský osvícenec-humanista, filosof, spisovatel, duchovní lyrik, bajkař, překladatel antických autorů.

Nový!!: Petrohrad a Hryhorij Skovoroda · Vidět víc »

Hudební škola

N. A. Rimského-Korsakova patřili například Petr Iljič Čajkovskij, Sergej Prokofjev, Dmitrij Šostakovič nebo George Balanchine. 250x250pixelů Výraz hudební škola může mít dva hlavní významy.

Nový!!: Petrohrad a Hudební škola · Vidět víc »

Hugh Walpole

Sir Hugh Seymour Walpole, CBE (13. března 1884 – 1. června 1941) byl anglický romanopisec.

Nový!!: Petrohrad a Hugh Walpole · Vidět víc »

Hugo Abensperg-Traun

Hugo hrabě z Abensperg-Traunu (Maria Hugo Johann Nepomuk Aemilius Graf von Abensperg-Traun; 20. září 1828 Vídeň – 3. srpna 1904 Maissau) byl rakouský šlechtic, politik a dvořan.

Nový!!: Petrohrad a Hugo Abensperg-Traun · Vidět víc »

Hugo Alfons Dietrichstein

Hugo Alfons kníže Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly, (německy Hugo Alfons Eduard Emanuel Josef Johann Wenzel Fürst Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly zu Nikolsburg, 19. prosince 1858 Praha – 20. srpna 1920 Jáchymov farnost Jáchymov), byl rakouský šlechtic, generál, diplomat a dvořan.

Nový!!: Petrohrad a Hugo Alfons Dietrichstein · Vidět víc »

Hybatelé

Ghostwritten (v českém překladu Hybatelé) je první román od Davida Mitchella vydaný roku 1999 a oceněný John Llewellyn Rhys Prize.

Nový!!: Petrohrad a Hybatelé · Vidět víc »

Hynek Vojáček

Hynek Vojáček, v Rusku používal jméno Ignatij Kašparovič Vojáček, (4. prosince 1825 Zlín – 9. února 1916 Petrohrad) byl český hudební skladatel, pedagog a publicista.

Nový!!: Petrohrad a Hynek Vojáček · Vidět víc »

Hyundai Accent

Hyundai Accent je automobil patřící do třídy malých automobilů, který od roku 1994 vyrábí jihokorejská automobilka Hyundai.

Nový!!: Petrohrad a Hyundai Accent · Vidět víc »

I puritani

Puritáni (italsky I Puritani, ve skutečnosti: I puritani e i cavalieri;Viz str. 1 ve: Simon Maguire, Elizabeth Forbes, Julian Budden: Puritani, I („The Puritans“), ve: Stanley Sadie (vyd.): The New Grove Dictionary of Opera, svazek 3, Londýn: Macmillan Publishers, 1992, zde podle online verze z roku 2002. je poslední opera Vincenza Belliniho. Libreto napsal Carlo Graf Pepoli. Premiéra se konala 24. ledna 1835 v pařížském divadle Théâtre-Italia.

Nový!!: Petrohrad a I puritani · Vidět víc »

Ižora

Ižora je řeka v Rusku, která je levostranným přítokem Něvy.

Nový!!: Petrohrad a Ižora · Vidět víc »

Ižorové

Ižorové (nezaměňovat s Ingrijci neboli ingrijskými Finy) (inkeroine, ižora nebo ižoralaine) jsou ugrofinský národ žijící v Ingrii, která leží na severozápadu dnešního Ruska, jihozápadně od Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Ižorové · Vidět víc »

Ignacy Hryniewiecki

Ignacy Hryniewiecki (17. června 1856, Kalinovka, Ruské impérium –, Petrohrad, Ruské impérium) byl běloruský revolucionář polského původu a vrah cara Alexandra II.

Nový!!: Petrohrad a Ignacy Hryniewiecki · Vidět víc »

Igor Děnisov

Igor Vladimirovič Děnisov (rusky Игорь Владимирович Денисов; * 17. května 1984, Leningrad, RSFSR, Sovětský svaz) je bývalý ruský fotbalový záložník, který naposledy nastupoval za moskevský Lokomotiv.

Nový!!: Petrohrad a Igor Děnisov · Vidět víc »

Igor Grabar

Igor Emmanuilovič Grabar (Игорь Эммануилович Грабарь, 25. března 1871 Budapešť – 16. května 1960 Moskva) byl ruský postimpresionistický malíř, vydavatel, restaurátor, politik a historik umění.

Nový!!: Petrohrad a Igor Grabar · Vidět víc »

Igor Kon

Igor Semjonovič Kon (21. května 1928, Leningrad, Rusko – 27. dubna 2011 Moskva) byl sovětský a ruský vědec, doktor historických věd, doktor filosofických věd, vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Igor Kon · Vidět víc »

Igor Kurčatov

Igor Vasiljevič Kurčatov (И́горь Васи́льевич Курча́тов; – 7. února 1960) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Igor Kurčatov · Vidět víc »

Igor Kuzněčenkov

Igor Nikolajevič Kuzněčenkov (rusky Игорь Николаевич Кузнеченков; * 3. ledna 1966) je bývalý sovětský a ruský fotbalový záložník či útočník a později trenér.

Nový!!: Petrohrad a Igor Kuzněčenkov · Vidět víc »

Igor Sikorskij

Igor Ivanovič Sikorskij (Ігор Іванович Сікорський) 25. května 1889, Kyjev, Ruské impérium (Kyjevská gubernie) – 26. října 1972, Easton, Connecticut) byl letecký konstruktér a průkopník letectví. Jako první navrhl a postavil čtyřmotorový letoun (RBVZ ''Russkij viťaz''), letadlo se samonosným křídlem, a první úspěšný vrtulník s konfigurací jednoho hlavního rotoru a jednoho ocasního.

Nový!!: Petrohrad a Igor Sikorskij · Vidět víc »

Igor Stravinskij

Igor Fjodorovič Stravinskij (také Stravinský,, 17. června 1882 Oranienbaum, Rusko – 6. dubna 1971 New York, USA) byl ruský hudební skladatel 20.

Nový!!: Petrohrad a Igor Stravinskij · Vidět víc »

Igor Talkov

Igor Vladimirovič Talkov (4. listopadu 1956 – 6. října 1991) byl ruský rockový zpěvák, skladatel, básník a bojovník proti komunistickému režimu.

Nový!!: Petrohrad a Igor Talkov · Vidět víc »

Igor Tranděnkov

Igor Leonidovič Tranděnkov (*17. srpna 1966, Petrohrad) je bývalý ruský atlet, dvojnásobný stříbrný olympijský medailista.

Nový!!: Petrohrad a Igor Tranděnkov · Vidět víc »

Igor Vsevoložskij

Igor Jevgeněvič Vsevoložskij (5. srpna 1903, Petrohrad, Ruské impérium – 9. září 1967, Käsmu, Estonská SSR) byl ruský sovětský spisovatel, známý především svými knihami pro mládež, odehrávajícími se na moři.

Nový!!: Petrohrad a Igor Vsevoložskij · Vidět víc »

Ilja Afroimovič Turičin

Ilja Afroimovič Turičin (27. ledna 1921, Petrohrad – 23. ledna 2001, Petrohrad) byl ruský sovětský novinář a spisovatel známý především svou tvorbou pro děti a mládež.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Afroimovič Turičin · Vidět víc »

Ilja Čavčavadze

Ilja Čavčavadze (ილია ჭავჭავაძე; 8. listopadu 1837, Kvareli, Gruzie – 12. září 1907, Zizamuri u Mcchety) byl gruzínský politik, spisovatel, šlechtic a národní obrozenec, který vystupoval proti ruskému útlaku svého národa ve druhé polovině 19. století.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Čavčavadze · Vidět víc »

Ilja Čiževskij

Ilja Pětrovič Čiževskij (5. února 1978, Petrohrad, Sovětský svaz) je ruský podnikatel a bankéř.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Čiževskij · Vidět víc »

Ilja Frank

Iľja Michajlovič Frank (23. října 1908, Petrohrad, Rusko – 22. června 1990, Moskva, RSFSR, SSSR) byl sovětský fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Frank · Vidět víc »

Ilja Iljič Mečnikov

Ilja Iljič Mečnikov, často zkráceně Ilja Mečnikov (16. května 1845, Ivanovka poblíž Kupjanska, Ruské impérium dnešní Ukrajina – 15. července 1916, Paříž, Francie) byl ruský přírodovědec-zoolog, který se velmi aktivně a úspěšně zapojil do boje proti infekčním nemocem.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Iljič Mečnikov · Vidět víc »

Ilja Ponomarjov

Ilja Ponomarjov (* 4. srpna 1975, Moskva) je ruský levicový opoziční politik a IT podnikatel.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Ponomarjov · Vidět víc »

Ilja Prusikin

Ilja Vladimirovič Prusikin (rusky: Илья́ Влади́мирович Пруси́кин; * 8. dubna 1985 Ust'-Borzija) je ruský hudebník, zpěvák, producent nahrávek, vlogger, režisér videoklipů a scenárista.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Prusikin · Vidět víc »

Ilja Rabinovič

Ilja Rabinovič (11. května 1891, Petrohrad – 23. dubna 1942 Perm) byl ruský, později sovětský šachista, mistr Ruska v šachu v roce 1914, mistr SSSR v letech 1934/35, mistr Petrohradu v roce 1920 a trojnásobný mistr Leningradu (1925, 1928, 1940).

Nový!!: Petrohrad a Ilja Rabinovič · Vidět víc »

Ilja Repin

Ilja Jefimovič Repin (ukrajinsky Ілля Юхимович Рєпін, rusky Илья Ефимович Репин; 5. srpna 1844 Čuhujiv, Ruské impérium – 29. září 1930 Kuokkala, Finsko) byl ruský malíř a pedagog, představitel kritického realismu.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Repin · Vidět víc »

Ilja Zacharov

Ilja Leonidovič Zacharov (Илья Леонидович Захаров; 2. května 1991, Leningrad, Sovětský svaz) je ruský skokan do vody.

Nový!!: Petrohrad a Ilja Zacharov · Vidět víc »

Ill Bethisad

Ill Bethisad je rozsáhlý mezinárodní projekt nadšenců, který má za cíl vytvořit alternativní dějiny lidstva.

Nový!!: Petrohrad a Ill Bethisad · Vidět víc »

Illarion Voroncov-Daškov

Hrabě Illarion Ivanovič Voroncov-Daškov (–) byl ruský generál a generální guvernér Kavkazu v letech 1905-1915.

Nový!!: Petrohrad a Illarion Voroncov-Daškov · Vidět víc »

Imagine Cup

Imagine Cup je celosvětová každoroční studentská soutěž, vypisovaná od roku 2002 společností Microsoft.

Nový!!: Petrohrad a Imagine Cup · Vidět víc »

Imandra

Imandra je jezero v Murmanské oblasti v severozápadním Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Imandra · Vidět víc »

Imatra

Imatra je město ve finské Jižní Karélii, žije v něm 27 512 obyvatel a je centrem seutukunty.

Nový!!: Petrohrad a Imatra · Vidět víc »

Imatra (vodopád)

Vodopád Imatra na obrazu Fjodora Matvějeva (1819) Imatra je vodopád nacházející se na jihovýchodě Finska na řece Vuokse.

Nový!!: Petrohrad a Imatra (vodopád) · Vidět víc »

Imperator Alexandr III (1901)

Imperator Alexandr III byla jedna z bitevních lodí třídy Borodino (predreadnought) postavených pro ruské carské námořnictvo na začátku dvacátého století.

Nový!!: Petrohrad a Imperator Alexandr III (1901) · Vidět víc »

In the Flesh (turné)

In the Flesh bylo třetí sólové turné britského baskytaristy a zpěváka Rogera Waterse.

Nový!!: Petrohrad a In the Flesh (turné) · Vidět víc »

Ina Liljeqvistová

Regina (Ina) Maria Liljeqvistová (nepřechýleně Ina Liljeqvist; 7. září 1849, Oulu – 6. února 1950, tamtéž) byla finská fotografka působící v Oulu.

Nový!!: Petrohrad a Ina Liljeqvistová · Vidět víc »

Industrializace

Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.

Nový!!: Petrohrad a Industrializace · Vidět víc »

Inessa Armandová

Inessa Fjodorovna Armandová (Ине́сса Фёдоровна Арма́нд), francouzsky Inès Elizabeth Armand rozená Elisabeth Pécheux d'Herbenville, pseudonym Jelena Blonina (8. května 1874 Paříž – 24. září 1920 Nalčik) byla rusko-francouzská komunistická revolucionářka a feministka, spolupracovnice a milenka Lenina.

Nový!!: Petrohrad a Inessa Armandová · Vidět víc »

Ingo Schulze

Ingo Schulze Ingo Schulze (* 15. prosince 1962, Drážďany) je německý spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Ingo Schulze · Vidět víc »

Ingrijští Finové

Ingrijští Finové neboli Ingrijci (finsky inkeriläiset nebo inkerinsuomalaiset) jsou subetnikem Finů, kteří žijí v Ingrii, jež je dnes součástí Leningradské oblasti v severozápadním Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Ingrijští Finové · Vidět víc »

Inkubátor

Novorozenec spící v inkubátoru Inkubátor nebo také termostat je zařízení pro regulaci teploty a dalších parametrů v uzavřeném prostoru, čímž se v něm vytváří „ideální“ podmínky.

Nový!!: Petrohrad a Inkubátor · Vidět víc »

Inna Rottová

Inna Rottová Mirovská, rozená Želeněcová, pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott, Databáze knih, na databazeknih.cz (22. srpna 1935, Leningrad – 27. června 2018, Praha) byla česká spisovatelka, tlumočnice a překladatelka, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu a AIEP.

Nový!!: Petrohrad a Inna Rottová · Vidět víc »

Innokentij Fjodorovič Anněnskij

Innokentij Fjodorovič Anněnskij (1. září greg. / 20. srpen jul. 1855V mnoha pramenech českých, ruských i dalších je chybně uveden rok narození 1856. Tento chybný údaj je i na Anněnského náhrobku., Omsk – 13. prosinec greg. / 30. listopad jul. 1909, Petrohrad) ruský symbolistický básník, překladatel a kritik.

Nový!!: Petrohrad a Innokentij Fjodorovič Anněnskij · Vidět víc »

Innokentij Smoktunovskij

Innokentij Smoktunovskij, (28. března 1925, Tatjanovka, Tomská oblast – 3. srpna 1994, Odincovo, Moskevská oblast) byl jeden z nevýraznějších a nejznámějších sovětských divadelních a filmových herců 2. poloviny 20. století. Proslul především jako představitel knížete Myškina v dramatizaci Dostojevského románu Idiot a dalších rolích klasického ruského repertoáru. Byl nazýván prvním intelektuálním hercem sovětské kinematografie. Natočil více než 80 celovečerních filmů, své nejlepší role ztvárnil ve filmech Vojáci, Devět dní jednoho roku, Hamlet, Čajkovskij, Dámský krejčí. Byl držitelem řady sovětských státních vyznamenání a v roce 1974 byl jmenován Národním umělcem SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Innokentij Smoktunovskij · Vidět víc »

INS Jyoti (A58)

INS Jyoti (A58) je zásobovací tanker indického námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a INS Jyoti (A58) · Vidět víc »

Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd

Novomichajlovský palác na Palácovém nábřeží, sídlo Institutu orientálních rukopisů Institut či Ústav orientálních rukopisů Ruské akademie věd (IOR, Institut vostočnych rukopisej) je od roku 2007 samostatný institut Ruské akademie věd se sídlem v Petrohradu, před tím Petrohradská pobočka Institutu orientalistiky Ruské akademie věd.

Nový!!: Petrohrad a Institut orientálních rukopisů Ruské akademie věd · Vidět víc »

Intercity-Express

Takt a rychlosti německé sítě ICE (2018) Intercity-Express (zkráceně ICE) je označení vysokorychlostních vlaků, provozovaných společností Deutsche Bahn (DB) na území Německa a v sousedních zemích (Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Francie).

Nový!!: Petrohrad a Intercity-Express · Vidět víc »

Internacionalismus

Internacionalismus je politický směr, který prosazuje větší politickou nebo hospodářskou spolupráci mezi státy a národy.

Nový!!: Petrohrad a Internacionalismus · Vidět víc »

Ionafan (Jeleckich)

Ionafan (světským jménem: Anatolij Ivanovič Jeleckich; * 30. ledna 1949, Šatalovka) je ruský duchovní Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, arcibiskup a metropolita tulčynský a braclavský.

Nový!!: Petrohrad a Ionafan (Jeleckich) · Vidět víc »

Iraklij Cereteli

Iraklij "Kaki" Georgijevič Cereteli (gruzínsky ირაკლი წერეთელი, rusky Ираклий Георгиевич Церетели, 20. listopadu 1881, Kutaisi, Ruské impérium – 20. května 1959, New York, NY, USA) byl gruzínský politik a představitel menševiků.

Nový!!: Petrohrad a Iraklij Cereteli · Vidět víc »

Irakly Shanidze

Irakly Shanidze (* 1968 Gruzie) je současný gruzínský portrétní fotograf.

Nový!!: Petrohrad a Irakly Shanidze · Vidět víc »

Irène Némirovsky

Irène Némirovsky (v ruštině: Ирина Леонидовна Немировская; počeštěně Irena Nemirovská) 24. února 1903, Kyjev – 17. srpna 1942, Osvětim) byla francouzsky píšící spisovatelka rusko-židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Irène Némirovsky · Vidět víc »

Irbis

Irbis (Panthera uncia, dříve také Uncia uncia), též irbis horský či levhart sněžný je kočkovitá šelma z podčeledi velkých koček obývající horské masivy Střední Asie.

Nový!!: Petrohrad a Irbis · Vidět víc »

Irena Szewińská

Irena Szewińská, rozená Kirszenstein (24. května 1946, Leningrad, Sovětský svaz – 29. června 2018) byla polská atletka, sedminásobná olympijská medailistka.

Nový!!: Petrohrad a Irena Szewińská · Vidět víc »

Irina Alexandrovna Romanovová

Irina Alexandrovna Romanovová (15. července 1895, Petěrgof, Petrohrad – 26. února 1970, Paříž) byla jedinou dcerou ze sedmi dětí velkoknížete Alexandra Michajloviče a jeho manželky Xenie.

Nový!!: Petrohrad a Irina Alexandrovna Romanovová · Vidět víc »

Irina Felixovna Jusupovová

Irina Felixovna Jusupovová (rusky: Ирина Феликсовна Юсупова; 21. března 1915, Petrohrad – 30. srpna 1983, Cormeilles-en-Parisis) byla dcera ruského knížete Felixe Felixoviče Jusupova a princezny Iriny Alexandrovny Romanovové.

Nový!!: Petrohrad a Irina Felixovna Jusupovová · Vidět víc »

Irina Gordějevová

Irina Andrejevna Gordějevová (* 9. října 1986, Leningrad, Sovětský svaz) je ruská atletka, výškařka.

Nový!!: Petrohrad a Irina Gordějevová · Vidět víc »

Irina Makarovna Poročkina

Irina Makarovna Poročkina (1. února 1925, Leningrad, SSSR – 20. prosince 2014, tamtéž) byla významná ruská vysokoškolská učitelka, jazykovědkyně (zaměřením bohemistka) a především překladatelka české literatury do ruského jazyka.

Nový!!: Petrohrad a Irina Makarovna Poročkina · Vidět víc »

Irina Ovtčinniková

Irina Ovtčinniková (Irina Alexandrovna Ovtčinniková; 4. října 1904 Petrohrad – 13. března 1990 Paříž), původně Irina, markýza z Monléonu, později princezna Petr Řecký a Dánský, byla ruská emigrantka, která se provdala za antropologa prince Petra Řeckého a Dánského a asistovala mu při jeho výzkumech.

Nový!!: Petrohrad a Irina Ovtčinniková · Vidět víc »

Irina Shayk

Irina Shayk (anglicky Irina Shayk nebo Irinka Sheik; * 6. ledna 1986 Jemanželinsk) je ruská modelka a herečka, která získala mezinárodní známost fotografiemi v plavkovém vydání Sports Illustrated Swimsuit Issue.

Nový!!: Petrohrad a Irina Shayk · Vidět víc »

Irina Smelaja

Irina Aleksandrovna Smelaja (rusky: Ири́на Алекса́ндровна Сме́лая; * 21. prosince 1991 Naberežnyje Čelny), známější pod uměleckým jménem Tatarka (rusky: Татарка, lit. „tatarská žena“), je hip hopová umělkyně z Tatarstánu.

Nový!!: Petrohrad a Irina Smelaja · Vidět víc »

Irina Turovová

Irina Robertovna Turovová, později známá jako Irina Bočkarjovová ((14. května 1935 Leningrad – 8. února 2012 Moskva) byla sovětská atletka, sprinterka. Jijím synem je tyčkař Pjotr Bočkarjov.

Nový!!: Petrohrad a Irina Turovová · Vidět víc »

Irkutsk

Irkutsk je město v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Irkutsk · Vidět víc »

IS-4

IS-4 (Objekt 701) byl sovětský těžký tank z 40.

Nový!!: Petrohrad a IS-4 · Vidět víc »

IS-7

IS-7 byl prototyp sovětského těžkého tanku, který navazoval na řadu IS.

Nový!!: Petrohrad a IS-7 · Vidět víc »

Isaak Boleslavskij

Isaak Boleslavskij (9. června 1919 – 15. února 1977) byl sovětský šachista a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Isaak Boleslavskij · Vidět víc »

Isaak Brodskij

Isaak Izrailevič Brodskij (6. leden 1884 Sofijevka – 14. srpen 1939 Leningrad) byl sovětský malíř a grafik, narozený na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Isaak Brodskij · Vidět víc »

Isaak Jakovlevič Pomerančuk

Isaak Jakovlevič Pomerančuk (20. května 1913, Varšava – 14. prosince 1966) byl ruský fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Isaak Jakovlevič Pomerančuk · Vidět víc »

Isaak Osipovič Dunajevskij

Isaak Osipovič Dunajevskij, rusky Исаак Осипович Дунаевский (30. ledna 1900 Lochvycja, Poltavská gubernie – 25. července 1955 Moskva) byl ruský hudební skladatel a dirigent židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Isaak Osipovič Dunajevskij · Vidět víc »

Isaakij Vinogradov

Archimandrita Isaakij (občanským jménem Ivan Vasiljevič Vingradov / Ива́н Васи́льевич Виногра́дов 1895, Petrohrad – 12. ledna 1981, Jelec, Lipecká oblast) byl archimandrita Ruské pravoslavné církve, účastník bílého hnutí.

Nový!!: Petrohrad a Isaakij Vinogradov · Vidět víc »

Isaiah Berlin

Isaiah Berlin – pamětní deska Sir Isaiah Berlin (6. června 1909 Riga, Ruské impérium – 5. listopadu 1997 Oxford, Spojené království) byl rusko-britský filosof židovského původu, esejista a historik idejí, jeden z nejvýznamnějších teoretiků politického liberalismu.

Nový!!: Petrohrad a Isaiah Berlin · Vidět víc »

Isakijevské náměstí

Isakijevské náměstí je náměstí, které se nachází v Petrohradě, Admiraltějském rojónu, Admiraltějském okruhu.

Nový!!: Petrohrad a Isakijevské náměstí · Vidět víc »

Islám v Rusku

Oblasti v Rusku s muslimskou většinou Mešita v Petrohradu Islám je v Rusku po křesťanství druhým nejrozšířenějším náboženstvím v zemi.

Nový!!: Petrohrad a Islám v Rusku · Vidět víc »

ISO 3166-2:RU

Kódy ISO 3166-2 pro Rusko identifikují 21 republik, 9 krajů, 46 oblastí, 2 federální města, 1 autonomní oblast a 4 autonomní okruhy (stav v roce 2015).

Nový!!: Petrohrad a ISO 3166-2:RU · Vidět víc »

Isolde Beidler

Isolde Josefa Ludovika Beidler (rozená von Bülow; 10. dubna 1865 – 7. února 1919) byla prvním dítětem hudebního skladatele Richarda Wagnera a jeho ženy Cosimy Wagner (sňatek proběhl až v roce 1870).

Nový!!: Petrohrad a Isolde Beidler · Vidět víc »

Italská žena s dítětem u potoka

Italská žena s dítětem u potoka (někde uváděno...s dětmi...) je název obrazu (olejomalby), jehož autorem je estonský malíř Johann Köler (1826—1899).

Nový!!: Petrohrad a Italská žena s dítětem u potoka · Vidět víc »

Ivan Ajvazovskij

Ivan Konstantinovič Ajvazovskij (29. července 1817, Feodosija – 2. května 1900, Feodosija) byl ruský malíř arménského původu, známý především svými malbami moře, sběratel výtvarného umění, mecenáš a filantrop.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Ajvazovskij · Vidět víc »

Ivan Alexandrovič Gončarov

Ivan Alexandrovič Gončarov (Simbirsk – Sankt Petěrburg) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Alexandrovič Gončarov · Vidět víc »

Ivan Alexandrovič Kuskov

I. A. Kuskov na sovětské poštovní známce, rok 1991 Ivan Alexandrovič Kuskov (1765 Toťma – 1823 Toťma) byl ruský průzkumník a cestovatel na Aljašce a v Kalifornii, zároveň byl zakladatel a velitel pevnosti Fort Ross.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Alexandrovič Kuskov · Vidět víc »

Ivan Alexejevič Bunin

Ivan Alexejevič Bunin (Voroněž – 8. listopadu 1953, Paříž) byl ruský prozaik a básník, autor meditativní, novoromanticky laděné reflexivní lyriky a vynikající povídkář a novelista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1933.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Alexejevič Bunin · Vidět víc »

Ivan Andrejevič Krylov

Monument Ivanu A. Krylovovi v Letní zahradě (1854–1855), od Petera Klodta von Urgensburga Ivan Andrejevič Krylov (Moskva –, Petrohrad) byl nejznámější ruský autor bajek, publicista a satirik.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Andrejevič Krylov · Vidět víc »

Ivan Antonovič Jefremov

Ivan Antonovič Jefremov (Vyrica u Petrohradu – 5. října 1972 Leningrad) byl sovětský paleontolog a spisovatel sci-fi.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Antonovič Jefremov · Vidět víc »

Ivan Babuškin

Ivan Vasiljevič Babuškin (Vologda –, Mysovsk) byl ruský revolucionář a žurnalista.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Babuškin · Vidět víc »

Ivan Berčić

Ivan Berčić nebo též Brčić (9. ledna 1824, Zadar – 24. května 1870 tamtéž) byl chorvatský hlaholský spisovatel a filolog v 19. století.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Berčić · Vidět víc »

Ivan Bilibin

Ivan Jakovlevič Bilibin (rusky Ива́н Я́ковлевич Били́бин, 4./16. srpna 1876, Petrohrad – 7. února 1942, Leningrad) byl ruský malíř, ilustrátor a scénograf.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Bilibin · Vidět víc »

Ivan Bubnov

Ivan Grigorjevič Bubnov (18. leden 1872 – 13. březen 1919) byl ruský námořní inženýr a konstruktér ponorek.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Bubnov · Vidět víc »

Ivan Buchinger

Ivan "Buki" Buchinger (* 14. února 1986, Gabčíkovo) je slovenský bojovník smíšených bojových umění (MMA).

Nový!!: Petrohrad a Ivan Buchinger · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Šiškin

Ivan Ivanovič Šiškin (25. ledna 1832, Jelabuga –, Petrohrad) byl ruský malíř a grafik.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Ivanovič Šiškin · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Šuvalov

Hrabě Ivan Ivanovič Šuvalov (rusky Иван Иванович Шувалов,, Moskva -, Petrohrad) byl ruský šlechtic, oblíbenec ruské carevny Alžběty Petrovny.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Ivanovič Šuvalov · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Dmitrijev

Ivan Ivanovič Dmitrijev (Bogorodskoje, dnes Trojickoje, Kazaňská gubernie – Moskva) byl ruský preromantický básník, voják a politik, člen Ruské akademie od roku 1797.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Ivanovič Dmitrijev · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Martynov

Ivan Ivanovič Martynov (1771 Pěrevoločna — 1. listopadugreg. / 20. říjnajul. 1833 Petrohrad) byl ruský filolog a botanik.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Ivanovič Martynov · Vidět víc »

Ivan Ivanovič Panajev

Ivan Ivanovič Panajev (Petrohrad –, tamtéž) byl ruský pozdně romantický prozaik a žurnalista.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Ivanovič Panajev · Vidět víc »

Ivan Kaljajev

Ivan Platonovič Kaljajev (rusky Иван Платонович Каляев, 6. července 1877, Varšava, Ruské impérium – 23. května 1905, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský básník, člen strany socialistů-revolucionářů a vrah velkovévody Sergeje Alexandroviče.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Kaljajev · Vidět víc »

Ivan Matvejevič Vinogradov

Ivan Matvejevič Vinogradov (14. září 1891 v Pskovské oblasti – 20. března 1983 v Moskvě) byl ruský matematik, jeden ze zakladatelů moderní teorie čísel.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Matvejevič Vinogradov · Vidět víc »

Ivan Michajlovič Jevrejnov

Ivan Michajlovič Jevrejnov (1694 – 3. únor 1724 Chlynov) byl ruský námořní objevitel, geodet, cestovatel a průzkumník Kamčatky a Kurilských ostrovů.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Michajlovič Jevrejnov · Vidět víc »

Ivan Michajlovič Kovšarov

Svatý Ivan Michajlovič Kovšarov (26. července 1878, Oděsa – 13. srpna 1922, Petrohrad) byl ruský právník, právní poradce Alexandroněvské lávry a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Michajlovič Kovšarov · Vidět víc »

Ivan Nikolajevič Kramskoj

Ivan Nikolajevič Kramskoj (Ostrogožsk – 5. dubna 1887, Petrohrad) byl ruský malíř, pedagog a umělecký kritik, duchovní vůdce uměleckého hnutí peredvižniků.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Nikolajevič Kramskoj · Vidět víc »

Ivan Orlaj

Ivan Orlaj, původně Orlay János, (1770 Palaď-Komarivci – 11. března 1829 Oděsa) byl lékař, historik, pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Orlaj · Vidět víc »

Ivan Petrovič Pavlov

Ivan Petrovič Pavlov (Rjazaň – 27. února 1936, Leningrad) byl ruský fyziolog, psycholog a lékař, který se zabýval studiem trávicích procesů a s nimi spojených reflexů.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Petrovič Pavlov · Vidět víc »

Ivan Semjonovič Poljakov

Ivan Semjonovič Poljakov (Иван Семёнович Поляков, 12. června 1845 Novocuruchajtuj – 5. dubna 1887 Petrohrad) byl ruský zoolog a etnograf.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Semjonovič Poljakov · Vidět víc »

Ivan Sergejevič Turgeněv

Ivan Sergejevič Turgeněv (Spasskoje u Orlu – Bougival) byl ruský realistický spisovatel, prozaik, básník, dramatik, publicista a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Sergejevič Turgeněv · Vidět víc »

Ivan Urgant

Ivan Urgant (* 16. dubna 1978, Leningrad) je ruský moderátor, herec, hudebník a producent.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Urgant · Vidět víc »

Ivan Vagner

Ivan Viktorovič Vagner (* 10. července 1985 Severoněžsk, RSFSR, SSSR) byl původně inženýr společnosti RKK Energija, od roku 2010 je kosmonautem, člen oddílu kosmonautů CPK (původně oddílu RKK Energija).

Nový!!: Petrohrad a Ivan Vagner · Vidět víc »

Ivan Vasiljevič Boldin

Ivan Vasiljevič Boldin (Vysokaja – 28. března 1965, Kyjev) byl sovětský generál během druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Vasiljevič Boldin · Vidět víc »

Ivan Vasiljevič Boldyrev

Děvčata v donském národním kroji, 1875–1876 Ivan Vasiljevič Boldyrev (rusky Иван Васильевич Болдырев, 9. září 1850, kozácká dědina Těrnovskaja – ? pravděpodobně po roce 1917) byl ruský fotograf a vynálezce.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Vasiljevič Boldyrev · Vidět víc »

Ivan Vasiljevič Kirejevskij

Ivan Vasiljevič Kirejevskij (Ива́н Васи́льевич Кире́евский;, Moskva –, Petrohrad) byl ruský spisovatel a publicista, spolu s Alexejem Chomjakovem zakladatel a hlavní teoretik slavjanofilství.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Vasiljevič Kirejevskij · Vidět víc »

Ivan VI. Antonovič

Ivan VI.

Nový!!: Petrohrad a Ivan VI. Antonovič · Vidět víc »

Ivan Vladimirovič Palibin

Ivan Vladimirovič Palibin (rusky Иван Владимирович Палибин, 9. dubna 1872, Tbilisi – 30. září 1949, Petrohrad) byl ruský botanik a paleobotanik.

Nový!!: Petrohrad a Ivan Vladimirovič Palibin · Vidět víc »

Ivande Kaija

Ivande Kaija (panství Jumpravmuiža, farnost Jumprava, gubernie Livonská, Ruské impérium –, Riga, Lotyšská republika) je pseudonym,, vlastním jménem Antonija Lūkina, rozená Antonija Melder-Millerová byla lotyšská spisovatelka, publicistka, feministka a politická aktivistka.

Nový!!: Petrohrad a Ivande Kaija · Vidět víc »

Izabela Czartoryska

Izabela Czartoryska (3. března 1746, Varšava – 15. července 1835, Wysocko) byla polská aristokratka, spisovatelka, sběratelka umění, vlastenka a zakladatelka prvního polského muzea (dnes Muzeum knížat Czartoryských v Krakově).

Nový!!: Petrohrad a Izabela Czartoryska · Vidět víc »

Izmail Ivanovič Srezněvskij

Izmail Ivanovič Srezněvskij (rusky Измаил Иванович Срезневский; 13. června 1812 Jaroslavl, Ruské impérium – 21. února 1880 Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský a ukrajinský filolog a slavista.

Nový!!: Petrohrad a Izmail Ivanovič Srezněvskij · Vidět víc »

Izvestija

Izvestija (rusky Известия – „zprávy“, „zvěsti“) je ruský celostátní deník, jedno z nejstarších a nejpopulárnějších periodik v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Izvestija · Vidět víc »

Jabloko

Jabloko (celým názvem Ruská sjednocená demokratická strana "Jabloko", rusky Российская объединённая демократическая партия "Яблоко") je ruská středově-liberální politická strana vzniklá roku 1993.

Nový!!: Petrohrad a Jabloko · Vidět víc »

Jacob Christian Schäffer

Tabule z díla ''Elementa entomologica'' Jakob Christian Schäffer nebo Schaeffer (30. května 1718 Querfurt – 5. ledna 1790 Řezno) byl německý protestantský teolog, přírodovědec a vynálezce.

Nový!!: Petrohrad a Jacob Christian Schäffer · Vidět víc »

Jacob Leyssens

Jacob Leyssens, ''Kostra v kuchyni'', počátek 1690 Jacob Leyssens nebo Jacob Lyssens (1661 Antverpy – 1710 Antverpy) byl vlámský malíř a dekoratér.

Nový!!: Petrohrad a Jacob Leyssens · Vidět víc »

Jacques Damala

Aristides Damalas (15. ledna 1855 – 18. srpna 1889), ve Francii známý pod jménem Jacques Damala, byl řecký vojenský důstojník, který se proslavil především jako (o 11 let mladší) manžel Sarah Bernhardtové.

Nový!!: Petrohrad a Jacques Damala · Vidět víc »

Jakob Hurt

Jakob Hurt (22. července 1839, Laheda - 13. ledna 1907 Petrohrad) byl estonský lingvista, teolog a folklorista, jeden z hlavních představitelů estonského národního obrození.

Nový!!: Petrohrad a Jakob Hurt · Vidět víc »

Jakov Abramovič Altman

Jakov Abramovič Altman (Яков Абрамович Альтман; 15. července 1930 Kišiněv – 16. února 2011 Petrohrad) byl ruský neurofyziolog.

Nový!!: Petrohrad a Jakov Abramovič Altman · Vidět víc »

Jakov Borisovič Zeldovič

Jakov Borisovič Zeldovič (8. března 1914 Minsk – 2. prosince 1987 Moskva) byl sovětský fyzik běloruského původu, který se podílel na vývoji ruských jaderných zbraní, ale je též autorem řady významných prací z oblasti adsorbce a katalýzy, šíření rázových vln, jaderné fyziky, astrofyziky, obecné relativity, částicové fyziky a kosmologie.

Nový!!: Petrohrad a Jakov Borisovič Zeldovič · Vidět víc »

Jakov Brjus (1732–1791)

Hrabě Jakov Brjus (Я́ков Алекса́ндрович Брюс, přepis: Jakov Alexandrovič Brjus; 1732 – Petrohrad) byl ruský generál, jehož děd emigroval do Ruska ze Spojeného království.

Nový!!: Petrohrad a Jakov Brjus (1732–1791) · Vidět víc »

Jakov Iljič Frenkel

Jakov Iljič Frenkel (10. února 1894, Rostov na Donu – 23. ledna 1952, Leningrad) byl sovětský fyzik známý pro své práce v oblasti fyziky kondenzovaných látek.

Nový!!: Petrohrad a Jakov Iljič Frenkel · Vidět víc »

Jakov Kreizberg

Jakov Kreizberg (též Yakov Kreizberg, či Jakow Kreizberg, Яков Крейцберг, původně Jakov Majevič Byčkov / Яков Маевич Бычков, 24. října 1959, Leningrad, SSSR – 15. března 2011, Monte Carlo) byl americký dirigent ruského židovského původu s rakouským občanstvím a bratr dirigenta Semjona Byčkova.

Nový!!: Petrohrad a Jakov Kreizberg · Vidět víc »

Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin

Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin (Яков Михайлович Колокольников-Воронин; 1782 Ostaškov – 1845 tamtéž) byl ruský malíř, působící jako portrétista a ikonograf v ruském městě Ostaškov, v gubernii Tver.

Nový!!: Petrohrad a Jakov Michajlovič Kolokolnikov-Voronin · Vidět víc »

Jakov Sverdlov

Jakov Sverdlov Jakov Michajlovič Sverdlov (rusky Яков Михайлович Свердлов, 3. června 1885 Nižnij Novgorod – 16. března 1919 Orel) byl bolševický stranický předák a vůdce RSFSR.

Nový!!: Petrohrad a Jakov Sverdlov · Vidět víc »

Jakov Vladimirovič Štejnberg

Mladý obránce Petrohradu, 1919 Baletní tanečnice Tamara Platonovna Karsavinová, 1910–1914 Jakov Vladimirovič Štejnberg (rusky: Яков Владимирович Штейнберг 1880–1942) byl ruský fotograf, mistr reportážní a portrétní fotografie a učitel.

Nový!!: Petrohrad a Jakov Vladimirovič Štejnberg · Vidět víc »

Jakovlev Jak-11

Jakovlev Jak-11 (V kódu NATO "Moose") byl sovětský cvičný letoun, dvoumístný jednomotorový dolnoplošník se záďovým zatahovacím podvozkem poháněný hvězdicovým motorem Švecov AŠ-21.

Nový!!: Petrohrad a Jakovlev Jak-11 · Vidět víc »

Jakovlev Jak-15

Jakovlev Jak-15 (Як-15, kód v rámci USAF/DOD: Type 2, v kódu NATO "Feather") byl jeden z prvních sovětských proudových stíhacích letounů.

Nový!!: Petrohrad a Jakovlev Jak-15 · Vidět víc »

Jakovlev Jak-42

Jakovlev Jak-42 je sovětský třímotorový proudový dopravní letoun pro zhruba 100 cestujících na krátké tratě z konce 70.

Nový!!: Petrohrad a Jakovlev Jak-42 · Vidět víc »

James Abbott (generál)

James Abbott (* 12. března 1807 Blackheath – 6. října 1896 Ryde) byl britský generál, který sloužil v Severozápadní pohraniční provincii v Britské Indii.

Nový!!: Petrohrad a James Abbott (generál) · Vidět víc »

James Carnegie, 3. vévoda z Fife

James Carnegie, 3.

Nový!!: Petrohrad a James Carnegie, 3. vévoda z Fife · Vidět víc »

James McNeill Whistler

James Abbott McNeill Whistler (11. července 1834 Lowell, Massachusetts – 17. července 1904 Londýn, Spojené království) byl americký malíř a grafik, působící převážnou část života ve Spojeném království a Francii.

Nový!!: Petrohrad a James McNeill Whistler · Vidět víc »

James Ricalton

Stereo fotografie velkého oslavného průvodu v Delhi Durbar, 1903 Cyklista před novou radnicí a městským soudem na Queen Street, Toronto, Kanada, 1899 Koňský povoz ve staré Indii, 1903–1910 James Ricalton (asi 1844, Half Way, poblíž Waddingtonu, New York – 28. října 1929) byl učitel, cestovatel, vynálezce a fotograf.

Nový!!: Petrohrad a James Ricalton · Vidět víc »

Jan Antonín Mareš

Jan Antonín Mareš (1719, Chotěboř –1794, Petrohrad) byl český hudebník, hornista, violoncellista, konstruktér a vynálezce.

Nový!!: Petrohrad a Jan Antonín Mareš · Vidět víc »

Jan Baptist Weenix

Jan Baptist Weenix (1621–1660?) byl malířem nizozemského zlatého věku.

Nový!!: Petrohrad a Jan Baptist Weenix · Vidět víc »

Jan Březina (letec)

Jan Březina (5. ledna 1914, Kolín – 16. srpna 1938, Moskva) byl český polární letec, nejmladší a jediný zahraniční účastník slavné Papaninovy výpravy na severní pól.

Nový!!: Petrohrad a Jan Březina (letec) · Vidět víc »

Jan Berzin

Jan Karlovič Berzin (Jaunpils – 29. července 1938, Moskva) byl sovětský vojenský i politický činitel, v letech 1924 až1935 šéf sovětské vojenské rozvědky (GRU).

Nový!!: Petrohrad a Jan Berzin · Vidět víc »

Jan Bohumír Práč

Jan Bohumír Práč, rusky Иван (Ян Богумир) Прач, (1750, Slezsko – 1818, Petrohrad) byl český sběratel lidových písní v Rusku, dvorní kapelník, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Jan Bohumír Práč · Vidět víc »

Jan Czerski

Jan Czerski též česky psáno jako Ivan Děmenťjevič Čerskij (15. květen 1845, Svolna – 25. červen 1892, ústí řeky Omolon) byl ruský geolog, geograf a objevitel Sibiře, kam byl vyhnán po polském lednovém povstání z roku 1863.

Nový!!: Petrohrad a Jan Czerski · Vidět víc »

Jan Davidsz. de Heem

Jan Davidsz.

Nový!!: Petrohrad a Jan Davidsz. de Heem · Vidět víc »

Jan Filip Cobenzl

Jan Filip III.

Nový!!: Petrohrad a Jan Filip Cobenzl · Vidět víc »

Jan Frček

Doc.

Nový!!: Petrohrad a Jan Frček · Vidět víc »

Jan Josef Saint-Julien

Jan Josef hrabě Saint-Julien (Johann Joseph de Guyard, Graf Saint-Julien von Waldsee) (28. ledna 1758 Vídeň – 30. listopadu 1829 Hradec Králové) byl rakouský šlechtic a generál.

Nový!!: Petrohrad a Jan Josef Saint-Julien · Vidět víc »

Jan Křivka

Jan Křivka (12. října 1926, Česká Huleč, Volyň, tehdejší Druhá Polská republika – 11. října 2013, Františkovy Lázně) byl český pravoslavný kněz (od roku 1949) a plukovník Československé armády ve výslužbě, účastník bojů o Dukelský průsmyk.

Nový!!: Petrohrad a Jan Křivka · Vidět víc »

Jan Kronštadtský

Jan Kronštadtský (též Ioann Kronštadtský,, vlastním jménem Ivan Iljič Sergijev; 19. října jul. / greg. 1829, Sura, Archangelská gubernie – 20. prosince 1908 jul. 2. ledna 1909 greg., Kronštadt) byl ruský biskup.

Nový!!: Petrohrad a Jan Kronštadtský · Vidět víc »

Jan Kumpera

Jan Kumpera (* 2. prosince 1946 Plzeň) je český historik, odborník na raný novověk.

Nový!!: Petrohrad a Jan Kumpera · Vidět víc »

Jan Ladislav Dusík

Jan Ladislav Dusík (Dussek), (12. února 1760 Čáslav – 20. března 1812 Saint-Germain-en-Laye) byl český hudební skladatel a klavírista, který patří k nejvýznamnějším českým skladatelům a klavíristům působícím na přelomu 18. a 19. století v zahraničí.

Nový!!: Petrohrad a Jan Ladislav Dusík · Vidět víc »

Jan Ludvík Cobenzl

Jan Ludvík Josef Filip Cézar hrabě Cobenzl, zkráceně též Ludwig Cobenzl (Johann Ludwig Joseph Philipp Cäsar Reichsgraf von Cobenzl;Nejstarší podoba rodového jméno byla Cubentzel, případně Cobentzel, v české literatuře se rod někdy uvádí též v podobě Kobenzl. 21. listopadu 1753 Brusel – 22. února 1809 Vídeň) byl rakouský státník a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Jan Ludvík Cobenzl · Vidět víc »

Jan Ludvík Lukes

Jan Ludvík Lukes (22. listopadu 1824 Ústí nad OrlicíSOA Zámrsk, 1812-1837 Matrika narozených v Ústí nad Orlicí, sign.2067, ukn.10178, str.147. Dostupné online – 24. února 1906 Praha) byl český operní pěvec (tenor) a hudební pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Jan Ludvík Lukes · Vidět víc »

Jan Nepomuk Vent

Jan Nepomuk Vent (27. června 1745 Divice – 3. července 1801 Vídeň) byl český houslista, hobojista a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Jan Nepomuk Vent · Vidět víc »

Jan Palach

Jan Palach (11. srpna 1948 Praha – 19. ledna 1969 Praha) byl student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy.

Nový!!: Petrohrad a Jan Palach · Vidět víc »

Jan Panenka

Jan Panenka (8. července 1922 Praha – 12. července 1999 Praha) byl český klavírista.

Nový!!: Petrohrad a Jan Panenka · Vidět víc »

Jan Pešava

Jan Pešava (* 14. ledna 1972 Jablonec nad Nisou) je bývalý český běžec na dlouhé tratě, držitel českých rekordů na 3000 m, 10000 m a v půlmaratonu.

Nový!!: Petrohrad a Jan Pešava · Vidět víc »

Jan Perner

České Třebové Jan Perner (7. září 1815 Bratčice – 10. září 1845 Pardubice) byl český projektant a stavitel železničních tratí.

Nový!!: Petrohrad a Jan Perner · Vidět víc »

Jan Potocki

Jan Nepomucen Potocki (8. března 1761 – 23. prosince 1815) byl polský prozaik, historik, archeolog, lingvista, cestovatel a dobrodruh aristokratického původu.

Nový!!: Petrohrad a Jan Potocki · Vidět víc »

Jan Sagar

Jan Křtitel Michael Sagar (2. listopadu 1732, Damelj – 18. července 1813, Praha), rodným jménem Janez Mihael Žagar, byl slovinský lékař, veterinář, nosolog a fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Jan Sagar · Vidět víc »

Jan Vaclík

Jan Vaclík (15. června 1830, Plav u Českých Budějovic – 3. srpna 1917, Petrohrad, Ruské impérium) byl český diplomat a publicista, autor první černohorské zahraničně-politické studie Suverenita Černé Hory a mezinárodní právo z roku 1858.

Nový!!: Petrohrad a Jan Vaclík · Vidět víc »

Jan Volf (diplomat)

Jan Volf (též Jan Volf-Olbramovický, 21. listopadu 1883 Olbramovice u Znojma – 27. srpna 1919 Kyjev) byl český obchodník dlouhodobě žijící a působící v tehdy ruském Kyjevě a významný člen zdejší buňky tzv.

Nový!!: Petrohrad a Jan Volf (diplomat) · Vidět víc »

Jantar

Surový jantar na žule Jantar je lehká a křehká látka, zvláštní forma uhlíkaté nerostné látky, někdy řazená mezi minerály.

Nový!!: Petrohrad a Jantar · Vidět víc »

Jantarová komnata

Původní jantarová komnata, 1931 Původní jantarová komnata byla místnost s bohatou nástěnnou výzdobou z jantaru.

Nový!!: Petrohrad a Jantarová komnata · Vidět víc »

Janusz Chmielowski

Janusz Chmielowski (* 9. leden 1878, Varšava, dnes Polsko † 26. květen 1968 Katovice). Polský strojní inženýr, matematik, zaměstnanec technických (hutních) a pojišťoven, vědecký redaktor technických vydavatelství.

Nový!!: Petrohrad a Janusz Chmielowski · Vidět víc »

Jarek Šimek

Jarek Šimek (* 27. prosince 1973, Vyškov) je český zpěvák, textař, hudební skladatel a producent českých i zahraničních umělců.

Nový!!: Petrohrad a Jarek Šimek · Vidět víc »

Jaromír Šlápota

Jaromír Šlápota (* 29. října 1939) je bývalý český a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za KDU-ČSL.

Nový!!: Petrohrad a Jaromír Šlápota · Vidět víc »

Jaromír Fajkus

Jaromír Fajkus (25. března 1924, Pstruží, Československo - 30. června 2009, Havířov, Česko) byl český malíř a výtvarník, tvůrce ve stylu realismu a imprese.

Nový!!: Petrohrad a Jaromír Fajkus · Vidět víc »

Jaromír Klika

Jaromír Klika (26. prosince 1888 Praha – 12. května 1957 Leningrad) byl český botanik.

Nový!!: Petrohrad a Jaromír Klika · Vidět víc »

Jaromír Petřík

Jaromír Petřík (22. listopadu 1931, Třebovětice – 29. ledna 2007, Praha) byl český tanečník, choreograf a baletní mistr.

Nový!!: Petrohrad a Jaromír Petřík · Vidět víc »

Jarosław Dąbrowski

Jarosław Dąbrowski (13. listopadu 1836, Žytomyr – 23. května 1871, Paříž), byl polský levicový nacionalista, bojovník za vznik nezávislého Polska a hlavní osobnost Pařížské komuny.

Nový!!: Petrohrad a Jarosław Dąbrowski · Vidět víc »

Jaroslav Šindelář

Jaroslav Šindelář (* 11. června 1950, Plzeň) je akademický malíř, sochař, restaurátor a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Jaroslav Šindelář · Vidět víc »

Jaroslav Šuvarský

Jaroslav Šuvarský (* 25. května 1941 Závidov, dnešní Ukrajina) je český pravoslavný kněz, někdejší metropolitní protopresbyter české pravoslavné církve a duchovní správce pravoslavného katedrálního chrámu svatých Cyrila a Metoděje.

Nový!!: Petrohrad a Jaroslav Šuvarský · Vidět víc »

Jaroslav Červinka mladší

Jaroslav Červinka (25. června 1889 Riga – 3. dubna 1985 Praha) byl důstojník ruské armády, československý legionář, generál a odbojář z období druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Jaroslav Červinka mladší · Vidět víc »

Jaroslav Červinka starší

Jaroslav Jan Nepomuk Červinka, křtěný Jaroslav Jan (13. května 1848 Ostředek farnost Kozmice – 9. ledna 1933 Pardubice) byl ruský a československý generál, organizátor Československých legií.

Nový!!: Petrohrad a Jaroslav Červinka starší · Vidět víc »

Jaroslav Hašek

Busta na rodném domě ve Školské ulici v Praze Jarmila Hašková, Haškova první žena c.k. armády, rok 1915 Rudé armádě roku 1920 Pomník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou Karolíny Neprašové Obálka prvního německého vydání Švejka Haškův hrob v Lipnici nad Sázavou Památník Hlava XXII nedaleko Lipnice Jaroslav Hašek (30. dubna 1883 Praha – Nové Město farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském – 3. ledna 1923 Lipnice nad Sázavou) byl český spisovatel, publicista a novinář, autor druhé nejpřekládanější knihy české literatury (58 jazyků v roce 2013), proslulých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války.

Nový!!: Petrohrad a Jaroslav Hašek · Vidět víc »

Jaroslav Němec (1842)

Jaroslav Němec (2. října 1842, Praha – 30. listopadu 1898, Praha) byl pedagog, pomolog a veřejný činitel, nejmladší syn české spisovatelky Boženy Němcové.

Nový!!: Petrohrad a Jaroslav Němec (1842) · Vidět víc »

Jaroslav Slavický

Jaroslav Slavický (* 12. září 1948, Poděbrady) je český tanečník, choreograf, baletní mistr a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Jaroslav Slavický · Vidět víc »

Jaroslavská gubernie

90px Mapa Jaroslavské gubernie Jaroslavské gubernie byla jedna z gubernií carského Ruska zřízena v roce 1777.

Nový!!: Petrohrad a Jaroslavská gubernie · Vidět víc »

Jaspis

Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v řadě barevných variant (červená, zelená, žlutá, hnědá…).

Nový!!: Petrohrad a Jaspis · Vidět víc »

JaTB-1

JaTB-1 poslední dochovaný exemplář v ulicích Petrohradu JaTB-1 (ЯТБ-1) byl sovětský vysokopodlažní trolejbus pro městskou hromadnou dopravu, vyráběný Jaroslavským automobilovým závodem v letech 1936 až 1937.

Nový!!: Petrohrad a JaTB-1 · Vidět víc »

Jānis Čakste

Laurim Kristianem Relanderem Jānis Čakste (14. září 1859, Lielsesava – 14. březen 1927, Riga) byl lotyšský politik a právník, první prezident nezávislého meziválečného Lotyšska.

Nový!!: Petrohrad a Jānis Čakste · Vidět víc »

Jāzeps Rancāns

Jāzeps Rancāns (25. října 1886 Ludzinský újezd – 2. prosince 1969 Grand Rapids) byl lotyšský římskokatolický kněz a politik.

Nový!!: Petrohrad a Jāzeps Rancāns · Vidět víc »

Ján Andrej Segner

Johann Andreas von Segner slov.

Nový!!: Petrohrad a Ján Andrej Segner · Vidět víc »

Ján Rombauer

Ján Rombauer (* 28. května 1782, Levoča - † 12. února 1849, Prešov) byl malíř-portrétista německého původu, který působil v Petrohradě a později v Prešově.

Nový!!: Petrohrad a Ján Rombauer · Vidět víc »

János Forgách

János (Johann) hrabě Forgách (János / Johann gróf / Graf Forgách de Ghymes et Gács) (24. října 1870, zámek Gács, Rakousko-Uhersko – 25. září 1935, Budapešť, Maďarsko) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a János Forgách · Vidět víc »

Józef Antoni Poniatowski

Józef Antoni kníže Poniatowski (7. května 1763 ve Vídni – 19. října 1813 u Lipska) byl polský šlechtic, generál a ministr.

Nový!!: Petrohrad a Józef Antoni Poniatowski · Vidět víc »

Józef Czapski

Józef Czapski (3. dubna 1896 – 12. ledna 1993) byl polský malíř a spisovatel, bratr spisovatelky Marie Czapské.

Nový!!: Petrohrad a Józef Czapski · Vidět víc »

Józef Dowbor-Muśnicki

Józef Dowbor-Muśnicki (25. října 1867, Stary Garbów – 26. října 1937, Batorowo, Polsko) byl polský generál.

Nový!!: Petrohrad a Józef Dowbor-Muśnicki · Vidět víc »

Józef Leśniewski

Józef Leśniewski (26. září 1867 – 3. října 1921) byl ruský a polský generál a polský ministr obrany.

Nový!!: Petrohrad a Józef Leśniewski · Vidět víc »

Józef Mackiewicz

Redakce deníku "Słowo": Józef Mackiewicz (uprostřed). Józef Mackiewicz (1. dubna 1902 Petrohrad – 31. ledna 1985 Mnichov) byl polský spisovatel, prozaik a politický komentátor; nejznámější je svými dokumentární romány Nie trzeba głośno mówić ('Není třeba mluvit nahlas'), a Droga donikąd ('Cesta nikam').

Nový!!: Petrohrad a Józef Mackiewicz · Vidět víc »

Józef Męcina-Krzesz

Józef Feliks Męcina-Krzesz (2. ledna 1860 Krakov - 2. nebo 3. prosince 1934 Poznaň) byl polský malíř, známý svými obrazy historických a žánrových scén.

Nový!!: Petrohrad a Józef Męcina-Krzesz · Vidět víc »

Józef Piłsudski

Józef Klemens Piłsudski (5. prosince 1867 Zułów – 12. května 1935 Varšava) byl polský socialistický aktivista, bojovník za nezávislost, politik, státník, náčelník státu v letech 1918–1922, vrchní velitel polských ozbrojených sil od 11.

Nový!!: Petrohrad a Józef Piłsudski · Vidět víc »

Jüri Tarmak

Jüri Tarmak (21. července 1946, Tallinn – 22. června 2022) byl sovětský atlet estonské národnosti, který se specializoval na skok do výšky.

Nový!!: Petrohrad a Jüri Tarmak · Vidět víc »

Jõhvi

Jõhvi (německy Jewe) je estonské město ležící na severovýchodě země asi 50 km od hranice s Ruskem.

Nový!!: Petrohrad a Jõhvi · Vidět víc »

Jēkabpils

Jēkabpils je město na jihovýchodě Lotyšska ležící na řece Daugavě 143 km od hlavního města Rigy a zároveň správní centrum stejnojmenného rajónu.

Nový!!: Petrohrad a Jēkabpils · Vidět víc »

Jean Becker (hudebník)

Jean Becker (11. května 1833 Mannheim – 10. října 1884 Mannheim) byl německý houslista.

Nový!!: Petrohrad a Jean Becker (hudebník) · Vidět víc »

Jean Gaston Darboux

Jean-Gaston Darboux (14. srpna 1842, Nîmes – 23. února 1917, Paříž) byl francouzský matematik.

Nový!!: Petrohrad a Jean Gaston Darboux · Vidět víc »

Jean Laurent Minier

Jean Laurent: Kostel v Zaragoze, asi 1875 Jean Laurent: ''Saturnus požírající svoje děti'', 1874 Jean Laurent Minier (23. července 1816 Garchizy, Nevers, Francie – 24. listopadu 1886, Madrid, Španělsko; užíval zkratku J. Laurent nebo španělsky Juan Laurent) byl francouzský fotograf působící v 19.

Nový!!: Petrohrad a Jean Laurent Minier · Vidět víc »

Jean-Baptiste Bourguignon d'Anville

Jean-Baptiste Bourguignon d'Anville (11. července 1697 v Paříži – 28. ledna 1782 tamtéž) byl francouzský geograf a reformátor moderní kartografie.

Nový!!: Petrohrad a Jean-Baptiste Bourguignon d'Anville · Vidět víc »

Jean-François de La Pérouse

Jean–François de La Pérouse celým jménem Jean–François de Galaup, hrabě de La Pérouse (23. srpna 1741 Albi – 1788) byl francouzský námořní důstojník a mořeplavec.

Nový!!: Petrohrad a Jean-François de La Pérouse · Vidět víc »

Jean-Victor Moreau

Jean-Victor-Marie Moreau (14. února 1763 Morlaix – 2. září 1813 Louny) byl jedním z nejvýznamnějších generálů období revoluce a konsulátu.

Nový!!: Petrohrad a Jean-Victor Moreau · Vidět víc »

Jeļena Ostapenková

Azarenkové Jeļena Ostapenková (nepřechýleně Ostapenko, * 8. června 1997 Riga) je lotyšská profesionální tenistka a vítězka ženské dvouhry French Open 2017, rovněž tak i wimbledonské juniorky 2014.

Nový!!: Petrohrad a Jeļena Ostapenková · Vidět víc »

Jednotné Rusko

12. kongres Jednotného Ruska voleb 2007 Petrohradě Jednotné Rusko (Единая Россия, Jedinaja Rassija) je ruská parlamentní konzervativní politická strana, která byla založena v prosinci 2001.

Nový!!: Petrohrad a Jednotné Rusko · Vidět víc »

Jegor Ivanovič Zolotarjov

Jegor Ivanovič Zolotarjov (Petrohrad – tamtéž) byl ruský matematik aktivní zejména v oblasti teorie čísel, zejména algebraické teorie čísel.

Nový!!: Petrohrad a Jegor Ivanovič Zolotarjov · Vidět víc »

Jegor Sozonov

Jegor Sergejevič Sozonov (Sazonov) (rusky Егор Сергеевич Созонов;, Vjatka, Ruské impérium –, Krasnokamensk, Ruské impérium), ruský revolucionář, člen strany socialistů-revolucionářů a vrah ministra vnitra Vjačeslava von Pleve.

Nový!!: Petrohrad a Jegor Sozonov · Vidět víc »

Jehuda Lejb Majmon

Jehuda Lejb Majmon (יהודה לייב מימון, rodným jménem Jehuda Lejb Fischman, Jehuda Lejb Fišman, יהודה לייב פישמן, žil 11. prosince 1875 – 10. července 1962) byl rabín, sionistický aktivista, izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Sjednocená náboženská fronta.

Nový!!: Petrohrad a Jehuda Lejb Majmon · Vidět víc »

Jekatěrina Abramovová

Jekatěrina Konstantinova Abramovová (* 14. dubna 1982 Leningrad, Ruská SFSR) je bývalá ruská rychlobruslařka.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Abramovová · Vidět víc »

Jekatěrina Ďjačenková

Jekatěrina Vladimirovna Ďjačenková (* 31. srpna 1987 Leningrad, Sovětský svaz) je ruská sportovní šermířka, která se specializuje na šerm šavlí.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Ďjačenková · Vidět víc »

Jekatěrina Breško-Breškovská

Jekatěrina Konstantinovna Breško-Breškovská (Ivanovo, Ruské impérium - 12. září 1934, Chvaly u Prahy, Československo) byla ruská revolucionářka a jednou ze zakladatelů strany socialistů-revolucionářů.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Breško-Breškovská · Vidět víc »

Jekatěrina Byčkovová

Jekatěrina Andrejevna Byčkovová (rusky: Екатерина Андреевна Бычкова; narozená 5. června 1985, Moskva) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Byčkovová · Vidět víc »

Jekatěrina Daškovová

Jekatěrina Romanovna Daškovová rozená Voroncovová (Petrohrad – Moskva) byla ruská kněžna z rodu Voroncovů, přítelkyně a spolupracovnice Kateřiny II. Veliké.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Daškovová · Vidět víc »

Jekatěrina Gavrilovna Čislovová

Jekatěrina Gavrilovna Čislovová (21. září 1846 Petrohrad – 13. prosince 1889 Krym) byla ruská baletka a milenka ruského velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, kterému porodila pět dětí.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Gavrilovna Čislovová · Vidět víc »

Jekatěrina Golubeva

Jekatěrina Nikolajevna GolubevaV některých filmech též uváděna jako Katja (Katia, Katya) a Katerina.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Golubeva · Vidět víc »

Jekatěrina Ivanovna Zarina

Jekatěrina Ivanovna Zarina (rusky Екатерина Ивановна Зарина, 1. října 1837, Anapa – 25. ledna 1940, Puškin) byla ruská spisovatelka.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Ivanovna Zarina · Vidět víc »

Jekatěrina Izmailovičová

Jekatěrina Izmailovičová (1881 Petrohrad – 27. ledna 1906 Sevastopol) byla sociální revolucionářka, členka revolučního hnutí v Ruské říši, která se neúspěšně pokusila o vraždu admirála Grigorije Čuchnina.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Izmailovičová · Vidět víc »

Jekatěrina Jurlovová-Perchtová

Jekatěrina Jurlovová-Perchtová, rozená Jekatěrina Viktorovna Jurlovová (* 23. února 1985, Leningrad, Sovětský svaz, dnes Rusko) je ruská biatlonistka, jejímž dosavadním největším úspěchem je zlatá medaile z vytrvalostního závodu na Mistrovství světa v biatlonu 2015 ve finském Kontiolahti.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Jurlovová-Perchtová · Vidět víc »

Jekatěrina Kiprijanovová

Jekatěrina Kiprijanovová (Екатерина Киприянова; * 22. srpna 1989 Petrohrad) je ruská reprezentantka ve sportovním lezení, medailistka z Rock Masteru a mistryně Ruska v boulderingu.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Kiprijanovová · Vidět víc »

Jekatěrina Nelidovová

Jekatěrina Ivanovna Nelidovová, rusky: Екатери́на Ива́новна Нели́дова (23. prosince 1756 – 14. ledna 1839, Petrohrad), byla ruská šlechtična a dvorní dáma.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Nelidovová · Vidět víc »

Jekatěrina Petrovna Šuvalovová

Hraběnka Jekatěrina Petrovna Šuvalovová (rusky Екатерина Петровна Салтыкова, 23. června 1743, Petrohrad – 13. října 1817, Řím) byla ruská šlechtična z rodu Saltykovových, nejvyšší hofmistryně a dvorní dáma carevny Kateřiny II.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Petrovna Šuvalovová · Vidět víc »

Jekatěrina Saltykovová

Jekatěrina Vasilevna Saltykovová, rusky: Екатерина Васильевна Салтыкова, rozená Dolgorukovová (23. dubna 1791, Petrohrad – 18. ledna 1863) byla ruská dvorní dáma carevny Alžběty Alexejevny.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Saltykovová · Vidět víc »

Jekatěrina Samojlová

Jekatěrina Sergejevna Samojlová (rusky: Екатерина Сергеевна Самойлова, 2. října 1763 – 21. února 1830 Petrohrad) byla ruská šlechtična a dvorní dáma carevny Kateřiny II. Veliké.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Samojlová · Vidět víc »

Jekatěrina Viktorovna Vasiljeva

Jekatěrina Viktorovna Vasiljeva (* 29. července 1972, Leningrad) je ruská historička umění, specialistka na dějiny a teorii fotografie, módy, designu a současného umění.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Viktorovna Vasiljeva · Vidět víc »

Jekatěrina Vladimirovna Vystavkina

Jekatěrina Vladimirovna Vystavkina (rusky Екатерина Владимировна Выставкина, 6. prosince 1877, Grešněvo – 4. března 1957, Moskva) byla ruská spisovatelka a překladatelka.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrina Vladimirovna Vystavkina · Vidět víc »

Jekatěrinburg

Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Jekatěrinburg · Vidět víc »

Jelena Šušunovová

Jelena Lvovna Šušunovová (23. května 1969 Leningrad – 16. srpna 2018 Petrohrad) byla sovětská sportovní gymnastka, členka klubu SKA Leningrad.

Nový!!: Petrohrad a Jelena Šušunovová · Vidět víc »

Jelena Čižovová

Jelena Semjonovna Čižovová (rusky Елена Семёновна Чижова; * 4. května 1957, Petrohrad) je současná ruská spisovatelka, jež obdržela v roce 2009 prestižní ruské literární ocenění Ruský Booker (Русский Букер).

Nový!!: Petrohrad a Jelena Čižovová · Vidět víc »

Jelena Bonnerová

Jelena Georgijevna Bonnerová (rusky Елена Георгиевна Боннэр; 15. února 1923 Merv, Chórezmská LSR – 18. června 2011 Boston, Massachusetts, USA) byla sovětská disidentka a aktivistka v oblasti lidských práv, manželka sovětského fyzika Andreje Sacharova.

Nový!!: Petrohrad a Jelena Bonnerová · Vidět víc »

Jelena Lukinična Mrozovskaja

Princezna Olga Orlová na plese 1903 Jelena Lukinična Mrozovskaja nebo Helène de Mrosovsky (rusky: Елена Лукинична Мрозовская, roz. Knjazčevič, před rokem 1892 – 1941, Repino), byla ruská profesionální fotografka černohorského původu.

Nový!!: Petrohrad a Jelena Lukinična Mrozovskaja · Vidět víc »

Jelena Něčajevová

Jelena Alexandrovna Něčajevová (* 14. června 1979 Leningrad, Sovětský svaz) je bývalá ruská sportovní šermířka, která se specializovala na šerm šavlí.

Nový!!: Petrohrad a Jelena Něčajevová · Vidět víc »

Jelena Obrazcovová

Jelena Obrazcovová (7. července 1939 v Leningradu, Sovětský svaz – 12. ledna 2015 Lipsko, Německo) byla ruská operní pěvkyně-mezzosopranistka a hudební pedagožka.

Nový!!: Petrohrad a Jelena Obrazcovová · Vidět víc »

Jelena Pavlovna Ruská

Jelena Pavlovna Ruská (24. prosince 1784 – 24. září 1803) byla dcerou velkoknížete, později cara Pavla I. Ruského a jeho druhé manželky Žofie Doroty Württemberské.

Nový!!: Petrohrad a Jelena Pavlovna Ruská · Vidět víc »

Jelena Petrovová

Jelena Petrova (* 13. října 1966 Leningrad, Sovětský svaz) je bývalá reprezentantka Sovětského svazu a Ruska v judu.

Nový!!: Petrohrad a Jelena Petrovová · Vidět víc »

Jelena Romanovová

Jelena Nikolajevna Romanovová (20. března 1963, Nežinskoje, Voroněžská oblast - 28. ledna 2007, Volgograd) byla ruská atletka, olympijská vítězka a vicemistryně světa v běhu na 3000 metrů a mistryně Evropy v běhu na 10 000 metrů.

Nový!!: Petrohrad a Jelena Romanovová · Vidět víc »

Jelevferij (Voroncov)

Metropolita Jelevferij (Eleuterius), občanským jménem Venjamin Alexandrovič Voroncov, (30. října 1892, Romaškovo – 27. října 1959, Leningrad) byl biskup Ruské pravoslavné církve, metropolita leningradský a ladožský.

Nový!!: Petrohrad a Jelevferij (Voroncov) · Vidět víc »

Jelisej (Ganaba)

Jelisej (světským jménem: Ilja Vladimirovič Ganaba; * 1. srpna 1962, Leningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup haagský a nizozemský.

Nový!!: Petrohrad a Jelisej (Ganaba) · Vidět víc »

Jelizaveta Alexejevna Tarakanovová

Jelizaveta Alexejevna (asi 1745 – 15. /resp. 4./ prosince 1775), později známa spíše jako kněžna Tarakanovová nebo Tarakanoff, byla falešná uchazečka o ruský trůn.

Nový!!: Petrohrad a Jelizaveta Alexejevna Tarakanovová · Vidět víc »

Jelizaveta Bykovová

Jelizaveta Ivanovna Bykovová (– Jelizaveta Ivanovna Bykova; 4. listopadu 1913, Bogoljubovo – 8. března 1989, Moskva) byla ruská a sovětská šachistka, v pořadí třetí žena, která si po Věře Menčíkové a Ljudmile Ruděnkové vybojovala titul mistryně světa v šachu (titul držela v letech 1953 až 1956 a 1958 až 1962).

Nový!!: Petrohrad a Jelizaveta Bykovová · Vidět víc »

Jemeljan Jaroslavskij

Jemeljan Michajlovič Jaroslavskij (narozený Minej Izrailjevič Gubelman (Мине́й Изра́илевич Губельма́н); 3. března 1878 Čita – 4. prosince 1943 Moskva) byl ruský bolševický revolucionář židovského původu, novinář a historik.

Nový!!: Petrohrad a Jemeljan Jaroslavskij · Vidět víc »

Jeronim Jasinskij

Jeronim Jeronimovič Jasinskij (30. dubna 1850 Charkov – 31. prosince 1931 Leningrad) byl polsko-ukrajinský romanopisec, básník, překladatel a literární kritik.

Nový!!: Petrohrad a Jeronim Jasinskij · Vidět víc »

Jessikka Aro

Jessikka Aro (* 1980) je finská investigativní novinářka, expertka na ruskou dezinformační válku.

Nový!!: Petrohrad a Jessikka Aro · Vidět víc »

Jestřabí Lhota

Jestřabí Lhota je obec ležící v okrese Kolín asi 8 km severovýchodně od centra Kolína.

Nový!!: Petrohrad a Jestřabí Lhota · Vidět víc »

JetBrains

JetBrains s.r.o. (dříve IntelliJ Software s.r.o.) je česká společnost vyvíjející software pro programátory a projektové manažery.

Nový!!: Petrohrad a JetBrains · Vidět víc »

Jevdokija Borisovna Jusupovová

Jevdokija Borisovna Jusupovová (rusky Евдокия Борисовна Бирон урождённая Юсупова, 5. května 1743, Moskva – 19. července 1780, Petrohrad) byla jako manželka Petra Birona kuronskou vévodkyní.

Nový!!: Petrohrad a Jevdokija Borisovna Jusupovová · Vidět víc »

Jevdokija Mekšilová

Jevdokija Mekšilová (Евдокия Пантелеевна Мекшило; 23. března 1931, Gorno-Altajsk, Sovětský svaz – 16. ledna 2013, Petrohrad, Rusko) byla sovětská běžkyně na lyžích.

Nový!!: Petrohrad a Jevdokija Mekšilová · Vidět víc »

Jevgenij (Kulberg)

Jevgenij (světským jménem: Alexej Sergejevič Kulberg; * 25. září 1972, Moskva) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a metropolita jekatěrinburský a věrchoturský.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij (Kulberg) · Vidět víc »

Jevgenij Abramovič Baratynskij

Jevgenij Abramovič Baratynskij nebo Boratynskij (rusky Евге́ний Абра́мович Бараты́нский nebo Бораты́нский, 2. března 1800 – 11. července 1844, obě data jsou podle gregoriánského kalendáře) byl ruský básník.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Abramovič Baratynskij · Vidět víc »

Jevgenij Alexejev

Jevgenij Vladimirovič Alexejev (Евгений Владимирович Алексеев) (* 28. listopadu 1985, Puškin, Sovětský svaz) je ruský šachista a od roku 2002 šachový velmistr.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Alexejev · Vidět víc »

Jevgenij Čertovskij

Jevgenij Jefimovič Čertovskij (Евгений Ефимович Чертовский; 15. února 1902 – 20. století) byl ruský vynálezce a inženýr Leteckého lékařského institutu, který v roce 1931 v Leningradě navrhl první přetlakový oblek, zvaný skafandr.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Čertovskij · Vidět víc »

Jevgenij Bělošejkin

Jevgenij Vladimirovič Bělošejkin (rusky Евгений Владимирович Белошейкин, * 17. dubna 1966 na Sachalinu, SSSR – 18. listopadu 1999, Petrohrad, Rusko) byl ruský hokejový brankář.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Bělošejkin · Vidět víc »

Jevgenij Kabajev

Jevgenij Gennaďjevič Kabajev (rusky Евгений Геннадьевич Кабаев; * 28. února 1988, Leningrad, RSFSR, SSSR) je ruský fotbalový útočník, od ledna 2017 hráč českého klubu Bohemians 1905.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Kabajev · Vidět víc »

Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij

Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij (3. listopadu 1894 v Ivanovcích u Čorného Chutoru, Ukrajina - 27. května 1961, Praha) byl překladatel české literatury do ruštiny.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij · Vidět víc »

Jevgenij Lvovič Švarc

Jevgenij Lvovič Švarc (Kazaň, Rusko – 15. ledna 1958, Leningrad, Sovětský svaz) byl ruský dramatik, prozaik, básník, filmový scenárista a autor knih pro děti.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Lvovič Švarc · Vidět víc »

Jevgenij Mravinskij

Jevgenij Alexandrovič Mravinskij (Petrohrad, Ruské impérium – 19. ledna 1988 Leningrad, Sovětský svaz) byl význačný ruský resp.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Mravinskij · Vidět víc »

Jevgenij Nikanorovič Pavlovskij

Jevgenij Nikanorovič Pavlovskij (5. března 1884 Birjuč, Rusko – 27. května 1965 Leningrad, SSSR) byl sovětský zoolog a parazitolog, od roku 1939 akademik akademie věd SSSR, od roku 1944 člen Akademie lékařských věd SSSR, od roku 1960 zahraniční člen Československé akademie věd.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Nikanorovič Pavlovskij · Vidět víc »

Jevgenij Nikolajevič Čirikov

Jevgenij Nikolajevič Čirikov (rusky Евгений Николаевич Чириков, 5. srpna 1864 Kazaň – 18. ledna 1932 Praha) byl ruský prozaik, dramatik a publicista.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Nikolajevič Čirikov · Vidět víc »

Jevgenij Pljuščenko

Jevgenij Viktorovič Pljuščenko (* 3. listopad 1982, Solněčnyj, Chabarovský kraj) je bývalý ruský krasobruslař.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Pljuščenko · Vidět víc »

Jevgenij Prigožin

Jevgenij Viktorovič Prigožin (1. června 1961 Leningrad – 23. srpna 2023 Tverská oblast) byl ruský oligarcha z okruhu Vladimira Putina, přezdívaný „Putinův šéfkuchař“.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Prigožin · Vidět víc »

Jevgenij Zamjatin

Jevgenij Ivanovič Zamjatin (Lebeďaň (Tambovská gubernie) – 10. března 1937, Paříž) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenij Zamjatin · Vidět víc »

Jevgenija Ginzburgová

Jevgenija Semjonovna (Solomonovna) Ginzburgová, rusky Евгения Семёновна (Соломоновна) Гинзбург (20. prosince 1904 Moskva – 25. května 1977 Moskva) byla ruská a sovětská politička a spisovatelka židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenija Ginzburgová · Vidět víc »

Jevgenija Isakovová

Jevgenija Isakovová, (* 27. listopadu 1978 Leningrad) je ruská atletka, jejíž specializací je běh na 400 metrů překážek.

Nový!!: Petrohrad a Jevgenija Isakovová · Vidět víc »

Jevhen Malanjuk

Jevhen Filimonovič Malanjuk (1. února 1897, Novoarchangelsk – 16. února 1968, New York) byl ukrajinský básník, esejista, kulturolog, literární kritik, překladatel, hydrotechnologický inženýr; byl výraznou osobností tzv.

Nový!!: Petrohrad a Jevhen Malanjuk · Vidět víc »

Jevstratij Ivanovič Delarov

Jevstratij Ivanovič Delarov (13. prosince 1744 Epirus - 3. března 1806 Petrohrad) byl ruský námořník řeckého původu a prvním historicky zaznamenaným řeckým cestovatelem a obchodníkem s kožešinami v oblasti Aleutských ostrovů a Aljašky.

Nový!!: Petrohrad a Jevstratij Ivanovič Delarov · Vidět víc »

Jezdecká socha

alt.

Nový!!: Petrohrad a Jezdecká socha · Vidět víc »

Jiří Antonín Thurn-Valsássina

Jiří Antonín František Václav hrabě Thurn-Valsássina-Como-Vercelli (Georg Anton Franz Wenzel Graf von Thurn-Valsássina-Como-Vercelli) (3. ledna 1788, Praha – 9. února 1866, Vídeň) byl rakouský generál a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Jiří Antonín Thurn-Valsássina · Vidět víc »

Jiří August Meklenbursko-Střelický

Jiří August Meklenbursko-Střelický (11. ledna 1824, Neustrelitz – 20. června 1876, Petrohrad) byl člen dynastie Meklenburských a titulární meklenbursko-střelický vévoda.

Nový!!: Petrohrad a Jiří August Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »

Jiří Brauner

Jiří Brauner (9. ledna 1905 Petrohrad – 23. ledna 2008 Brno) byl druhý děkan dnešní Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (VUT) a specialista v oblasti elektrárenství a energetického průmyslu.

Nový!!: Petrohrad a Jiří Brauner · Vidět víc »

Jiří Klecanda

Jiří Klecanda v Petrohradě, 1913 Jiří Klecanda (5. dubna 1890, Praha farnost při kostele s.Štěpána na Novém Městě pražském – 28. dubna 1918, Omsk, Rusko) byl český politik, pracující ve vrcholných orgánech hájících zájmy Čechů a Slováků v krajanských spolcích působících na Rusi během první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Jiří Klecanda · Vidět víc »

Jiří Mackevič

Jiří Mackevič (Юрий Мацкевич) (1. ledna 1887, Usť-Dvinsk - 8. srpna 1941, Praha-Vinohrady) byl ruský legionář a brigádní generál československé armády.

Nový!!: Petrohrad a Jiří Mackevič · Vidět víc »

Jiří Maximilianovič z Leuchtenbergu

Jiří Maximilianovič z Leuchtenbergu (29. února 1852, Petrohrad – 16. května 1912, Paříž), také známý jako Georgij Romanovski nebo Georges de Beauharnais, byl nejmladší syn Maximiliana de Beauharnais a jeho manželky, ruské velkokněžny Marie Nikolajevny.

Nový!!: Petrohrad a Jiří Maximilianovič z Leuchtenbergu · Vidět víc »

Jiří Meklenbursko-Střelický

Jiří Meklenbursko-Střelický (Jiří Fridrich Karel Josef; 12. srpna 1779, Hannover – 6. září 1860, Neustrelitz) byl od roku 1816 meklenbursko-střelickým velkovévodou.

Nový!!: Petrohrad a Jiří Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »

Jiří Reinberger

Jiří Reinberger (14. dubna 1914 Brno – 28. května 1977 Praha) byl český varhanní virtuos, varhanní a varhanářský expert, hudební pedagog a skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Jiří Reinberger · Vidět víc »

Jiří Sedmík

Jiří Sedmík (9. dubna 1893 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském – 18. prosince 1942 v Plötzensee) byl český legionář, politik a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Jiří Sedmík · Vidět víc »

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Matriční zápis o narození a křtu Jiřího Karla Gutha (Matrika narozených Heřmanův Městec 1849–1862 SOA Zámrsk) Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, křtěný Jiří Karel Guth (24. ledna 1861, Heřmanův Městec – 8. ledna 1943, Náchod) byl český pedagog, spisovatel, ceremoniář prezidenta republiky, zakládající člen Mezinárodního olympijského výboru (1894–1943).

Nový!!: Petrohrad a Jiří Stanislav Guth-Jarkovský · Vidět víc »

Jicchak Perlman

Jicchak Perlman (‏יצחק פרלמן‎, * 31. srpna 1945) je izraelsko-americký houslista, dirigent, pedagog a několikanásobný držitel cen Grammy.

Nový!!: Petrohrad a Jicchak Perlman · Vidět víc »

Jindřiška Wurmová

Jindřiška Wurmová, rozená Fleischerová, (8. února 1863 Rovečné, okr. Žďár nad Sázavou – 19. ledna 1953 Myslibořice) byla česká pacifistka, učitelka cizích jazyků, aktivistka ženského hnutí, překladatelka, spisovatelka a sociální pracovnice.

Nový!!: Petrohrad a Jindřiška Wurmová · Vidět víc »

Jindřich Jindříšek

Jindřich Jindříšek (ruským/ukrajinským jménem Ignát Ignatijevič, 26. července 1857 Poniklá – 28. srpna 1924 Praha-Smíchov) byl český obchodník, podnikatel a mecenáš dlouhodobě žijící v Kyjevě, majitel obchodu s hudebninami a dílen na opravu a výrobu hudebních nástrojů v Kyjevě a zakladatel kyjevské nahrávací společnosti Extraphone.

Nový!!: Petrohrad a Jindřich Jindříšek · Vidět víc »

Jindřich Karel z Osteinu

Jindřich Karel hrabě z Osteinu (Johann Franz Heinrich Karl Sebastian Reichsgraf von Ostein) (2. února 1693, Amorbach – 29. dubna 1742, Frankfurt nad Mohanem) byl německý šlechtic, politik a diplomat ve službách Habsburků.

Nový!!: Petrohrad a Jindřich Karel z Osteinu · Vidět víc »

Jitro kouzelníků

Jitro kouzelníků: úvod do fantastického realismu (Matin des magiciens) je „záhadologická“ kniha francouzských spisovatelů Jacquese Bergiera (přírodovědec, chemik, odborník na sci-fi) a Louise Pauwelse (žurnalista).

Nový!!: Petrohrad a Jitro kouzelníků · Vidět víc »

Joan Brehms

Joan Brehms (5. července 1907 Libava, Kuronská gubernie, Ruské impérium, nyní Lotyšsko – 10. ledna 1995 České Budějovice) byl divadelní architekt, scénograf a malíř lotyšsko-německého původu.

Nový!!: Petrohrad a Joan Brehms · Vidět víc »

Johan Halvorsen

Johan Halvorsen (15. března 1864, Drammen – 4. prosince 1935, Oslo) byl norský hudební skladatel, dirigent a houslista.

Nový!!: Petrohrad a Johan Halvorsen · Vidět víc »

Johana Grudzińská

Johana Grudzińská (17. května 1791 – 17. listopadu 1831) byla polskou šlechtičnou a kněžnou z Łowicz a druhou manželkou Konstantina Pavloviče, de facto polského místokrále.

Nový!!: Petrohrad a Johana Grudzińská · Vidět víc »

Johann Bernoulli

Johann Bernoulli (v závislosti na jazyce uváděn též jako Jan, Jean, John) (6. srpna 1667 Basilej – 1. ledna 1748 Basilej) byl švýcarský matematik, fyzik a lékař.

Nový!!: Petrohrad a Johann Bernoulli · Vidět víc »

Johann Georg Gmelin

Johann Georg Gmelin (8. srpna 1709, Tübingen – 20. května 1755, Tübingen) byl německý botanik a geograf.

Nový!!: Petrohrad a Johann Georg Gmelin · Vidět víc »

Johann Heinrich Schulze

Pamětní kámen Johanna Heinricha Schulzeho v Colbitzu Johann Heinrich Schulze (12. května 1687 Colbitz - 10. října 1744 Halle (Saale)) byl německý polyhistor.

Nový!!: Petrohrad a Johann Heinrich Schulze · Vidět víc »

Johann Karl Ehrenfried Kegel

Johann Karl Ehrenfried Kegel (3. října 1784, Friesdorf, Německo - 25. června 1863, Oděsa) byl německý agronom v ruských službách.

Nový!!: Petrohrad a Johann Karl Ehrenfried Kegel · Vidět víc »

Johann Pallavicini

Johann markrabě PallaviciniProtože náležel k uherské rodové větvi a na penzi žil trvale v Maďarsku, bývá v pramenech a literatuře často uváděn pod maďarským křestním jménem János.

Nový!!: Petrohrad a Johann Pallavicini · Vidět víc »

Johann Peter Frank

Johann Peter Frank (19. března 1745, Rodalben, Porýní-Falc – 24. dubna 1821, Vídeň), byl německý lékař, pokládaný za zakladatele veřejného zdravotnictví a zdravotních služeb.

Nový!!: Petrohrad a Johann Peter Frank · Vidět víc »

Johann Schönburg-Hartenstein

Johann princ Schönburg-Hartenstein (Johannes Maria Aloys Otto Heinrich Prinz von Schönburg-Hartenstein; 12. září 1864 zámek Enzesfeld farnost Enzesfeld – 30. března 1937 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Johann Schönburg-Hartenstein · Vidět víc »

Johann Strauss mladší

Johann Baptist Strauss, také znám jako Johann Strauss mladší, Johann Strauss syn (25. října 1825 Sankt Ulrich (dnes součást Vídně) – 3. června 1899 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Johann Strauss mladší · Vidět víc »

Johanna Buska

Hrob Johanny Busky a její matky na evangelickém hřbitově ve Strašnicích Johanna Buska (také Johanna Katharina Butzkow, Jana Butzková, Johanna hraběnka von Török, Johanna Neumann, Jana Neumannová; 24. května 1848, Königsberg, Východní Prusko – 16. května 1922 Drážďany, Německo) byla německá herečka konce 19. století.

Nový!!: Petrohrad a Johanna Buska · Vidět víc »

Johannes Kepler

Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.

Nový!!: Petrohrad a Johannes Kepler · Vidět víc »

Johannes Pääsuke

Johannes Pääsuke: Sběr brambor v oblasti Tartumaa, 1913 Johannes Pääsuke (30. března 1892 Tartu – 8. ledna 1918 Orša, dnes Bělorusko) byl estonský fotograf a filmař.

Nový!!: Petrohrad a Johannes Pääsuke · Vidět víc »

John Campbell, 3. hrabě z Breadalbane

John Campbell, 3.

Nový!!: Petrohrad a John Campbell, 3. hrabě z Breadalbane · Vidět víc »

John Carmichael, 3. hrabě z Hyndfordu

John Carmichael, 3.

Nový!!: Petrohrad a John Carmichael, 3. hrabě z Hyndfordu · Vidět víc »

John Field

John Field (26. července 1782 Dublin – 23. ledna 1837 Moskva) byl irský hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog.

Nový!!: Petrohrad a John Field · Vidět víc »

John Mawe

Ilustrace ze třetího vydání knihy ''Familiar Lessons on Mineralogy and Geology'' John Mawe (1764–1829) byl anglický mineralog, známý svým praktickým přístupem k tomuto vědnímu oboru.

Nový!!: Petrohrad a John Mawe · Vidět víc »

John McAslan

John Renwick McAslan, CBE (* 15. února 1954 Dunoon) je britský architekt a ředitel společnosti John McAslan + Partners.

Nový!!: Petrohrad a John McAslan · Vidět víc »

John Reed

John „Jack“ Silas Reed (22. října 1887, Portland, USA – 17. října 1920, Moskva, Sovětské Rusko) byl americký novinář, básník a komunistický aktivista.

Nový!!: Petrohrad a John Reed · Vidět víc »

John Russell Hind

John Russell Hind (12. květen 1823 – 23. prosinec 1895) byl britský astronom.

Nový!!: Petrohrad a John Russell Hind · Vidět víc »

John Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley

John Wodehouse, 1.

Nový!!: Petrohrad a John Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley · Vidět víc »

Jolanda Balașová

Jolanda Balașová (Iolanda Balaș; 12. prosince 1936 Temešvár, Banát – 11. března 2016) byla rumunská atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Petrohrad a Jolanda Balașová · Vidět víc »

Jolanta (opera)

Opera Jolanta (rusky), opus 69, je poslední z operních děl ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského z roku 1891.

Nový!!: Petrohrad a Jolanta (opera) · Vidět víc »

Jordi Alba

Jordi Alba Ramos (* 21. března 1989 L'Hospitalet) je španělský profesionální fotbalista, který hraje na pozici levého obránce za americký klub Inter Miami CF a bývalý španělský reprezentant.

Nový!!: Petrohrad a Jordi Alba · Vidět víc »

José Raúl Capablanca

José Raúl Capablanca y Graupera (19. listopadu 1888 Havana – 8. března 1942 New York), přezdívaný Capa, byl kubánský šachista, mistr světa v šachu v letech 1921–1927.

Nový!!: Petrohrad a José Raúl Capablanca · Vidět víc »

Josef Dýma

Josef Dýma (13. března 1882, Náměšť nad Oslavou – 2. srpna 1933, Praha) byl moravský novinář, spisovatel, překladatel a legionář.

Nový!!: Petrohrad a Josef Dýma · Vidět víc »

Josef Dittrich (politik)

Josef Dittrich (24. července 1818 Praha-Malá Strana farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze – 3. července 1898 Praha farnost při kostele sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze) byl český lékárník a politik, v 2.

Nový!!: Petrohrad a Josef Dittrich (politik) · Vidět víc »

Josef Dobrovský

Josef Dobrovský (17. srpna 1753 Gyarmat – 6. ledna 1829 Staré Brno) byl český kněz, filolog, historik a zakladatel vědecké bohemistiky a slavistiky.

Nový!!: Petrohrad a Josef Dobrovský · Vidět víc »

Josef Dumek

Josef Dumek (16. února 1844 Praha-Malá Strana – 14. prosince 1903 Praha-Vinohrady) byl český odborný spisovatel, redaktor a pedagog, popularizátor poznatků v oblasti zemědělství.

Nový!!: Petrohrad a Josef Dumek · Vidět víc »

Josef Fiala (skladatel)

Josef Fiala (3. března 1748 Lochovice farnosti Lechovice – 31. července 1816 Donaueschingen) byl český gambista, hobojista a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Josef Fiala (skladatel) · Vidět víc »

Josef Haman

Josef Haman (2. května 1933 Roztoky – 13. června 2014Petr Anev, Matěj Bílý (eds): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921-1989) A-K; Nakladatelství Academia, 2018,, str. 394-395) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, v letech 1978–1988 tajemník Ústředního výboru KSČ a též poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Nový!!: Petrohrad a Josef Haman · Vidět víc »

Josef Hrejsemnou

Josef Hrejsemnou (28. května 1928, Zlín – 2010, Havířov) byl český architekt.

Nový!!: Petrohrad a Josef Hrejsemnou · Vidět víc »

Josef Huppmann von Valbella

Josef Huppmann von Valbella (26. srpna 1814 Olesko v Haliči – 2. června 1897 Merano) byl zakladatel cigaretového průmyslu.

Nový!!: Petrohrad a Josef Huppmann von Valbella · Vidět víc »

Josef Klement z Kounic

Josef Klement hrabě z Kounic-Rietbergu (Joseph Clemens Graf von Kaunitz-Rietberg; 22. listopadu 1743 Vídeň – 3. února 1785 na moři u břehů Španělska) byl rakouský diplomat z moravské šlechtické rodiny Kouniců.

Nový!!: Petrohrad a Josef Klement z Kounic · Vidět víc »

Josef Kolář

Josef Kolář (15. března 1830 Sylvárův ÚjezdSOA Zámrsk, Matrika narozených 1815-1848 v Sylvárově Újezdě, sign.91-2, ukn.5552, str.88. Dostupné online – 22. dubna 1910 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském) byl český slavista, překladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Josef Kolář · Vidět víc »

Josef Kulischer

Josef Kulischer či Josif Michajlovič Kulišer (1. srpna 1878 Kyjev – 17. listopadu 1934 Leningrad) byl ruský ekonom a historik hospodářství židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Josef Kulischer · Vidět víc »

Josef Kurz

Josef Kurz (3. února 1901 Praha farnosti při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze – 6. prosince 1972 Praha) byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských památek a vysokoškolský pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Josef Kurz · Vidět víc »

Josef Maria Karel z Lobkowicz

Josef Maria Karel kníže z Lobkowicz, též z Lobkovic (Joseph Maria Karl Fürst von Lobkowitz; 8. ledna 1725, Praha – 5. března 1802, Vídeň) byl český šlechtic, rakouský vojevůdce a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Josef Maria Karel z Lobkowicz · Vidět víc »

Josef Navrátil (tenorista)

Josef Navrátil, známý pod pseudonymem Ratili, (27. února 1840 Dobšice – 17. února 1912 Tbilisi) byl český tenorista, který patřil koncem 19.

Nový!!: Petrohrad a Josef Navrátil (tenorista) · Vidět víc »

Josef Neruda

Josef Neruda (16. ledna 1807 Mohelno – 18. února 1875 Brno) byl český varhaník a hudební pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Josef Neruda · Vidět víc »

Josef Paleček (pěvec)

Josef Václav Paleček (28. září 1842, Jestřabí Lhota – 24. února 1915, Petrohrad) byl český operní pěvec, herec, pedagog a režisér dlouhodobě působící v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Josef Paleček (pěvec) · Vidět víc »

Josef rytíř von Kress

Josef Adam Adolf rytíř von Kress (17. června 1817 Kozolupy – 14. listopadu 1881 Praha) byl česko-rakouský inženýr, projektant a podnikatel, hlavní inženýr pozemních staveb a později též generální ředitel železniční společnosti Buštěhradské dráhy (BEB) až do své smrti v roce 1881.

Nový!!: Petrohrad a Josef rytíř von Kress · Vidět víc »

Josef Sasko-Altenburský

Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789, Hildburghausen – 25. listopadu 1868, Altenburg) byl sasko-altenburským vévodou.

Nový!!: Petrohrad a Josef Sasko-Altenburský · Vidět víc »

Josef Scheiner

Josef Eugen Scheiner (21. září 1861 Benešov – 11. ledna 1932 Praha) byl český právník, tělocvičný a veřejný činitel.

Nový!!: Petrohrad a Josef Scheiner · Vidět víc »

Josef Trumpeldor

Josef Trumpeldor (יוסף טרומפלדור,: Иосиф Трумпельдор; 1. prosince 1880 – 1. března 1920) byl raný sionistický aktivista a židovský veterán rusko-japonské války, který se stal nejvíce dekorovaným vojákem Ruské armády.

Nový!!: Petrohrad a Josef Trumpeldor · Vidět víc »

Josef Ugarte

Josef hrabě Ugarte (27. října 1804 Brno – 27. července 1862 Schönau an der Triesting farnost Schoenau an der Triesting, Dolní Rakousy) byl moravský šlechtic z původně aragonského rodu Ugartů, velkostatkář a politik, v letech 1861–1862 poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.

Nový!!: Petrohrad a Josef Ugarte · Vidět víc »

Josef Vajce

Josef Vajce (19. září 1937, Klatovy, Československo – 15. září 2011 Praha) byl český akademický sochař, známý především činností zaměřenou na realizaci v architektuře, volné plastice a reliéfu.

Nový!!: Petrohrad a Josef Vajce · Vidět víc »

Josef Václav Frič

Josef Václav Frič (5. září 1829 Praha farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském – 14. října 1890 Královské Vinohrady) byl český spisovatel, novinář a politik, představitel romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Josef Václav Frič · Vidět víc »

Josef Vendelín Sokol

Josef Vendelín Sokol (27. ledna 1821, Březno farnost Březno – 9. srpna 1858, Petrohrad) byl český houslista, v letech 1831–1837 jeden z žáků německého houslisty Friedricha Wilhelma Pixise, prvního profesora hry na housle na Pražské konzervatoři.

Nový!!: Petrohrad a Josef Vendelín Sokol · Vidět víc »

Josef Viktor Rohonyi

Josef Victor Rohonyi, také Rohon či Rohony, (7. května 1845 Butin – 15. března 1923 Praha) byl slovensko-rakouský neurolog, anatom a paleontolog.

Nový!!: Petrohrad a Josef Viktor Rohonyi · Vidět víc »

Josef von Döpfner

Josef svobodný pán von Döpfner (16. června 1825 Verona – 16. listopadu 1891 Vídeň) byl rakousko-uherský generál.

Nový!!: Petrohrad a Josef von Döpfner · Vidět víc »

Josef z Ditrichštejna

Josef František kníže z Dietrichsteinu, počeštěně z Ditrichštejna (Joseph Franz Fürst von Dietrichstein-Proskau-Leslie; 28. března 1798 Petrohrad – 10. července 1858 Frýdlant) byl rakouský a český šlechtic, jako jediný z rodu Ditrichštejnů se sblížil s českým prostředím a patřil k osobnostem národního obrození.

Nový!!: Petrohrad a Josef z Ditrichštejna · Vidět víc »

Joseph Böhm

Joseph Böhm (maďarsky: Böhm József; 4. dubna 1795 Pešť – 28. března 1876 Vídeň) byl houslista maďarského židovského původu, ředitel Univerzity múzických umění ve Vídni, proslulý houslový pedagog, zakladatel Vídeňské houslové školy.

Nový!!: Petrohrad a Joseph Böhm · Vidět víc »

Joseph de Maistre

Hrabě Joseph de Maistre (1. dubna 1753 Chambéry - 26. února 1821 Turín) byl francouzský filosof a konzervativní myslitel, jeden z odpůrců Francouzské revoluce.

Nový!!: Petrohrad a Joseph de Maistre · Vidět víc »

Joseph Gärtner

Joseph Gärtner (12. března 1732 Calw – 14. července 1791 Tübingen) byl německý lékař a botanik.

Nový!!: Petrohrad a Joseph Gärtner · Vidět víc »

Joseph Haydn

Franz Joseph Haydn (31. března nebo 1. dubna 1732 Rohrau – 31. května 1809 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, přední představitel klasického období v hudbě, často označován jako „otec symfonie“ nebo „otec smyčcového kvarteta“.

Nový!!: Petrohrad a Joseph Haydn · Vidět víc »

Joseph Orbeli

Joseph Orbeli, arménsky Հովսեփ Աբգարի Օրբելի, (20. března 1887 Kutaisi, Gruzie – 2. února 1961, Leningrad) byl ruský orientalista arménského původu a ředitel Ermitáže v letech 1934-1951.

Nový!!: Petrohrad a Joseph Orbeli · Vidět víc »

Joseph-Nicolas Delisle

Delisle (nahoře) a ''Diophantus'' (dole) Joseph-Nicolas Delisle (4. dubna 1688 Paříž - 11. září 1768, tamtéž) byl francouzský astronom a kartograf.

Nový!!: Petrohrad a Joseph-Nicolas Delisle · Vidět víc »

Josif Brodskij

hrob Josifa Brodského Josif Alexandrovič Brodskij (– Iosif Alexandrovič Brodskij; 24. května 1940, Leningrad – 28. ledna 1996, New York) byl ruský básník, později americký esejista a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987.

Nový!!: Petrohrad a Josif Brodskij · Vidět víc »

Josip Broz Tito

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Josip Broz Tito · Vidět víc »

Journal de St.-Pétersbourg

Journal de St.-Pétersbourg nebo též Journal de Saint-Pétersbourg (přibližně česky: Sanktpetěrburský žurnál) byly noviny psané ve francouzském jazyce, vydávané mezi lety 1825 až 1914 v Petrohradě v někdejším Ruském impériu.

Nový!!: Petrohrad a Journal de St.-Pétersbourg · Vidět víc »

Juan Valera

Juan Valera y Alcalá Galiano Juan Valera y Alcalá-Galiano (18. října 1824, Cabra, Córdoba – 18. dubna 1905, Madrid) byl španělský realistický spisovatel a politik.

Nový!!: Petrohrad a Juan Valera · Vidět víc »

Judita (Giorgione)

Judita je název obrazu italského renesančního umělce Giorgioneho, vytvořeného okolo roku 1504.

Nový!!: Petrohrad a Judita (Giorgione) · Vidět víc »

Jugend debattiert international

Varšavě (Polsko), 17.10.2014 Jugend debattiert international / Mezinárodní debaty mládeže - soutěž pro žáky ve střední a východní Evropě je mezinárodní debatní soutěž probíhající v České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rusku, a na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Jugend debattiert international · Vidět víc »

Jules Hardouin-Mansart

Jules Hardouin-Mansart (16. dubna 1646, Paříž – 11. května 1708, Marly-le-Roi, Francie) byl francouzský architekt a dvorní stavitel francouzského krále Ludvíka XIV.

Nový!!: Petrohrad a Jules Hardouin-Mansart · Vidět víc »

Jules Perrot

Jules-Joseph Perrot (18. srpna 1810 v Lyonu – 29. srpna 1892 v Paramé) byl francouzský tanečník, choreograf a baletní mistr v Paříži, v Londýně a baletní mistr Carského baletu v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Jules Perrot · Vidět víc »

Julia Lermontova

Julia Lermontova, Юлия Всеволодовна Лермонтова (21. prosince 1846 Petrohrad – 16. prosince 1919 Moskva) byla první žena na světě, která získala doktorát z chemie.

Nový!!: Petrohrad a Julia Lermontova · Vidět víc »

Julia Movsesjan

Julia Viktorovna Movsesjan (přechýleně Julia Movsesjanová, rozená Kočetkovová,, * 26. listopadu 1981 Kopějsk) je česká šachistka ruského původu.

Nový!!: Petrohrad a Julia Movsesjan · Vidět víc »

Julia Novikova

Julia Novikova; narozená 1983, Petrohrad, Sovětský svaz, dnes Rusko, je ruská operní pěvkyně – koloraturní sopranistka.

Nový!!: Petrohrad a Julia Novikova · Vidět víc »

Julian Ursyn Niemcewicz

Julian Ursyn Niemcewicz (6. února 1758, Skoki poblíž Brestu (dnes Bělorusko) – 21. května 1841, Paříž) byl polský politik a preromantický básník, dramatik, prozaik a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Julian Ursyn Niemcewicz · Vidět víc »

Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská

Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, plným jménem německy Juliane Henriette Ulrike von Sachsen-Coburg-Saalfeld (23. září 1781, Coburg – 15. srpna 1860, Elfenau, Bern) byla rodem saská princezna, teta britské královny Viktorie, a sňatkem pod jménem Anna Fjodorovna ruská velkokněžna.

Nový!!: Petrohrad a Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská · Vidět víc »

Julij Šokalskij

Julij Michajlovič Šokalskij (Petrohrad – 26. března 1940, Leningrad) byl ruský oceánograf, geograf a kartograf.

Nový!!: Petrohrad a Julij Šokalskij · Vidět víc »

Julij Borisovič Chariton

Julij Borisovič Chariton (rusky Юлий Борисович Харитон; 27. února 1904 – 18. prosince 1996) byl sovětský, později ruský fyzik pracující v oblasti jaderné energie.

Nový!!: Petrohrad a Julij Borisovič Chariton · Vidět víc »

Julij Rybakov

Julij Andrejevič Rybakov (rusky Юлий Андреевич Рыбаков, * 25. února 1946 Mariinsk, Kemerovská oblast, Rusko) je ruský disident, aktivista v oblasti lidských práv a někdejší politický vězeň.

Nový!!: Petrohrad a Julij Rybakov · Vidět víc »

Julija Abramčuková

Julija Abramčuková (Юлия Абрамчук, * 21. října 1982 Leningrad) je ruská reprezentantka ve sportovním lezení, mistryně světa v boulderingu, Mistryně Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Julija Abramčuková · Vidět víc »

Julija Galyševová

Julija Jevgeněvna Galyševová (rusky: Юлия Евгеньевна Галышева; * 23. října 1992) je kazašská jezdkyně v boulích.

Nový!!: Petrohrad a Julija Galyševová · Vidět víc »

Julius Ringel

Julius Alfred Ringel (16. listopadu 1889 Entringen – 12. srpna 1982 Mnichov) byl generál horských myslivců německého Wehrmachtu, kde dostal od vojáků přezdívku Papa (tatínek).

Nový!!: Petrohrad a Julius Ringel · Vidět víc »

Julius Zeyer

Julius Zeyer (26. duben 1841 Praha farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském – 29. ledna 1901 Praha farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském) byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace.

Nový!!: Petrohrad a Julius Zeyer · Vidět víc »

Juliusz Rómmel

Juliusz Karol Wilhelm Józef Rómmel (3. června 1881 – 8. září 1967) byl polský generál.

Nový!!: Petrohrad a Juliusz Rómmel · Vidět víc »

Jurgis Kairys

Jurgis Kairys (* 6. května 1952 v Šarypovu, Krasnojarský kraj, SSSR v rodině poválečných vyhnanců do GULAGů v Sibiři) je litevský pilot, letec akrobat, letecký konstruktér, mistr akrobatického létání, šampión evropských i světových přeborů v akrobatickém létání, mnohonásobný vítěz těchto přeborů, který vyhrál nejvíce soutěží FAI World Grand Prix.

Nový!!: Petrohrad a Jurgis Kairys · Vidět víc »

Jurij Andrejevič Tregubov

Jurij Andrejevič Tregubov (23. březnajul./4. dubnagreg. 1913— 27. února 2000) byl ruský spisovatel, jehož díla byla vydávána nejprve v německém překladu.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Andrejevič Tregubov · Vidět víc »

Jurij Duď

Jurij Aleksandrovič Duď (* 11. října 1986, Postupim, Německá demokratická republika) je ruský novinář ukrajinského původu, dokumentarista, video bloger a televizní a rozhlasový moderátor.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Duď · Vidět víc »

Jurij Galin

Jurij Galin (* 11. srpna 1943) je český režisér ruského původu.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Galin · Vidět víc »

Jurij Gorbačov

Jurij Gorbačov (* 29. prosinec 1948, Uglovka nedaleko Petrohradu, SSSR-Sovětské Rusko) je ruský malíř a sochař.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Gorbačov · Vidět víc »

Jurij Kondraťuk

Jurij Vasiljevič Kondraťuk, skutečným jménem Oleksandr Hnatovyč Šarhej (ukrajinsky: Олександр Гнатович Шаргей; 21. června 1897, Poltava – únor 1942, Kaluga) byl ukrajinský inženýr a matematik, průkopník kosmonautiky.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Kondraťuk · Vidět víc »

Jurij Melvil

Jurij Konstantinovič Melvil (27. dubna 1912 – 4. června 1993) byl sovětský historik filosofie, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Melvil · Vidět víc »

Jurij Michajlovič Lotman

Jurij Michajlovič Lotman (28. února 1922, Petrohrad – 28. října 1993, Tartu) byl sovětský sémiotik, literární a kulturní teoretik estonské národnosti a židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Michajlovič Lotman · Vidět víc »

Jurij Michajlovič Stěklov

Jurij Michajlovič Stěklov (vlastním jménem Ovšij Moisejevič Nachamkis;, Oděsa – 15. září 1941, Moskva) byl sovětský historik a novinář.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Michajlovič Stěklov · Vidět víc »

Jurij Petrovič Novickij

Svatý Jurij Petrovič Novickij (Umaň – 13. srpna 1922, Petrohrad) byl ruský právník, historik práva, univerzitní profesor a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Petrovič Novickij · Vidět víc »

Jurij Pokalčuk

Jurij Volodymyrovyč Pokalčuk (24. ledna 1941, Kremenec – 9. září 2008, Kyjev) byl ukrajinský spisovatel, překladatel, literární vědec, novinář a scenárista.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Pokalčuk · Vidět víc »

Jurij Rytcheu

Jurij Sergejevič Rytcheu (Ю́рий Серге́евич Рытхэ́у, 8. března 1930 Uelen — 14. května 2008 Petrohrad) byl ruský spisovatel čukčského původu.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Rytcheu · Vidět víc »

Jurij Senkjevič

Jurij Alexandrovič Senkjevič (4. března 1937 – 25. září 2003) byl sovětský lékař a vědec.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Senkjevič · Vidět víc »

Jurij Sokolov

Jurij Alexejevič Sokolov, (* 23. února 1961 ve Sverdlovsku – 14. července 1990 v Leningradu, Sovětský svaz) byl sovětský zápasník – judista ruské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Sokolov · Vidět víc »

Jurij Vladimirovič Matijasevič

Jurij Vladimirovič Matijasevič (* 2. března 1947 Leningrad) je ruský matematik a informatik.

Nový!!: Petrohrad a Jurij Vladimirovič Matijasevič · Vidět víc »

Jurijs Žigajevs

Jurijs Žigajevs (* 14. listopadu 1985, Leningrad, RSFSR, SSSR) je lotyšský fotbalový záložník a reprezentant, momentálně hráč klubu FK Ventspils.

Nový!!: Petrohrad a Jurijs Žigajevs · Vidět víc »

Jusif Vezir Čemenzeminli

Jusif Vezir Čemenzeminli (ázerbájdžánsky: Yusif Vəzir Çəmənzəminli; 12. září 1887 Šuša – 3. ledna 1943) byl ázerbájdžánský spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Jusif Vezir Čemenzeminli · Vidět víc »

Jusupovové

Jusupovové (rusky Юсу́повы / Jusupovy) byli ruský šlechtický rod pocházející z panovnické dynastie Nogajců, proslulá svým nesmírným bohatstvím, filantropií a uměleckými sbírkami v 18.

Nový!!: Petrohrad a Jusupovové · Vidět víc »

K-19: Stroj na smrt

K-19: Stroj na smrt (v anglickém originále K-19: The Widowmaker) je filmový thriller z roku 2002 americké režisérky Kathryn Bigelowové, který vychází ze skutečných událostí na sovětské ponorce K-19 třídy Hotel, kde došlo k poruše jaderného reaktoru.

Nový!!: Petrohrad a K-19: Stroj na smrt · Vidět víc »

K-3 Leninskij Komsomol

K-3 Leninskij Komsomol K-3 Leninskij Komsomol na poštovní známce SSSR K-3 Leninskij Komsomol (rusky К-3 Ленинский комсомол) byla sovětská jaderná ponorka projektu 627 „Кит“ („Кит“ znamená česky velryba; v kódu NATO třída November), první ve své třídě.

Nový!!: Petrohrad a K-3 Leninskij Komsomol · Vidět víc »

Kadiš Luz

Kadiš Luz (קדיש לוז, rodným jménem Kadiš Luzinski; 10. ledna 1895 – 4. prosince 1972) byl izraelský politik, který v letech 1955 až 1959 zastával funkci izraelského ministra zemědělství a v letech 1959 až 1969 post předsedy Knesetu.

Nový!!: Petrohrad a Kadiš Luz · Vidět víc »

Kai Donner

Karl Reinhold (Kai) Donner (1. duben 1888, Helsinky, Finsko – 12. únor 1935, Helsinky) byl významný finský jazykovědec, etnograf a politik.

Nový!!: Petrohrad a Kai Donner · Vidět víc »

Kajícnice Máří Magdalena (Tizian)

Kajícníce Marie Magdaléna (Maddalena penitente) je název obrazu italského renesančního umělce Tiziana.

Nový!!: Petrohrad a Kajícnice Máří Magdalena (Tizian) · Vidět víc »

KAJOTbet Hockey Games 2012

KAJOTbet Hockey Games 2012 byl turnaj v rámci série Euro Hockey Tour 2011/2012, který byl sehrán od 26. do 29. dubna 2012.

Nový!!: Petrohrad a KAJOTbet Hockey Games 2012 · Vidět víc »

KAJOTbet Hockey Games 2013 (srpen)

KAJOTbet Hockey Games 2013 byl turnaj v rámci série Euro Hockey Tour 2013/2014, který se konal od 29. srpna do 1. září 2013.

Nový!!: Petrohrad a KAJOTbet Hockey Games 2013 (srpen) · Vidět víc »

Kalamazoo

Kalamazoo je město na jihozápadě amerického státu Michigan.

Nový!!: Petrohrad a Kalamazoo · Vidět víc »

Kaliningrad

Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).

Nový!!: Petrohrad a Kaliningrad · Vidět víc »

Kaliningradská oblast

Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře, nazvaná podle svého střediska Kaliningradu.

Nový!!: Petrohrad a Kaliningradská oblast · Vidět víc »

Kalininská jaderná elektrárna

Kalininská jaderná elektrárna (Kalininskaja AES) leží v Rusku, asi 200 kilometrů severně od Moskvy v Tverské oblasti, poblíž města Udomlja.

Nový!!: Petrohrad a Kalininská jaderná elektrárna · Vidět víc »

Kamennogorsk

Kamennogorsk je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Kamennogorsk · Vidět víc »

Kanadská hokejová reprezentace do 20 let

Finska a Kanady v roce 2009, hrálo se v Calgary Kanadská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších kanadských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Kanadská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Kandalakša

Kandalakša (rusky: Кандала́кша, finsky Kantalahti, karelsky: Kannanlakši) je město v Rusku, v Murmanské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Kandalakša · Vidět víc »

Kanibalismus

Kanibalismus je v přírodě poměrně rozšířený ''Kanibalka'' – Leonard Kern, 1650 Kanibalismus je požírání jedinců vlastního druhu.

Nový!!: Petrohrad a Kanibalismus · Vidět víc »

Kapské Město

Kapské Město (afrikánsky: //, anglicky, xhosa iKapa) je druhé největší město Jihoafrické republiky, hlavní město provincie Západní Kapsko a zároveň legislativní hlavní město Jihoafrické republiky, sídlí tu jihoafrický parlament a další vládní instituce.

Nový!!: Petrohrad a Kapské Město · Vidět víc »

Kara Issik

Kara Issik byl druhý vládce Gökturecké říše, které vládl v letech 552 – † 553 titulem Issik (Ildži)-kagan.

Nový!!: Petrohrad a Kara Issik · Vidět víc »

Karel August Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský

Karel August Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský (26. listopadu 1706, Gottorf – 31. května 1727, Petrohrad) byl šlesvicko-holštýnsko-gottorpský princ z Oldenburské dynastie a protestantský biskup v Lübecku.

Nový!!: Petrohrad a Karel August Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský · Vidět víc »

Karel Emil z Fürstenbergu

Karel Emil princ z Fürstenbergu (Karl Emil Egon Anton Maximilian Leo Vratislav Prinz zu Fürstenberg) (16. února 1867 Praha – 21. února 1945 Strobl) byl rakousko-uherský diplomat z rodu Fürstenbergů.

Nový!!: Petrohrad a Karel Emil z Fürstenbergu · Vidět víc »

Karel Filip ze Schwarzenbergu

Karel I. Filip ze Schwarzenbergu, německy, (15. dubna 1771, Vídeň – 15. října 1820, Lipsko) byl český šlechtic, kníže z rodu Schwarzenbergů a polní maršál, jenž se proslavil v bojích proti republikánské i císařské Francii a Napoleonovi, a zároveň diplomat u carského dvora v Rusku a ve Francii u císaře Napoleona.

Nový!!: Petrohrad a Karel Filip ze Schwarzenbergu · Vidět víc »

Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský

Karel Bedřich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (německy Carl Friedrich von Sachsen-Weimar-Eisenach, 2. února 1783, Výmar – 8. července 1853, Výmar) byl v letech 1828 až 1853 sasko-výmarsko-eisenašským velkovévodou.

Nový!!: Petrohrad a Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »

Karel Halíř

Karel Halíř (1. února 1859, Vrchlabí – 21. prosince 1909, Berlín) byl český houslista a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Karel Halíř · Vidět víc »

Karel I. Württemberský

Karel I. Fridrich Alexandr (6. března 1823 Stuttgart – 6. října 1891 Stuttgart) byl v pořadí třetí württemberský král vládnoucí v letech 1864 až 1891.

Nový!!: Petrohrad a Karel I. Württemberský · Vidět víc »

Karel Jan z Ditrichštejna

Karel Jan kníže z Ditrichštejna (uváděn též jako Jan Křtitel Karel), respektive kníže z Ditrichštejna na Mikulově, hrabě z Proskau a Leslie (Johann Baptist Karl Walter Sigismund Ernst Nepomuk Alois Fürst von Dietrichstein zu Nikolsburg, Graf von Proskau und Leslie) (27. června 1728 Mikulov – 25. května 1808 Vídeň), byl rakouský šlechtic, diplomat a dvořan z rodu Ditrichštejnů.

Nový!!: Petrohrad a Karel Jan z Ditrichštejna · Vidět víc »

Karel Kinský

Karel Rudolf kníže Kinský z Vchynic a Tetova (po roce 1918 jen Karel Kinský; Karl Rudolf Ferdinand Andreas Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau; 29. listopadu 1858 Vídeň – 11. prosince 1919 Vídeň) byl český šlechtic, 8. kníže Kinský, velkostatkář a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Karel Kinský · Vidět víc »

Karel Kosík

Karel Kosík (26. června 1926 Praha – 21. února 2003) byl český filosof, historik a sociolog.

Nový!!: Petrohrad a Karel Kosík · Vidět víc »

Karel Kramář

matrika narozených města Vysoké nad Jizerou – záznam o narození Karla Kramáře Pamětní deska JUDr. Karla Kramáře na rohu jeho rodného domu ve Vysokém nad Jizerou Busta JUDr. Karla Kramáře na rohu jeho rodného domu ve Vysokém nad Jizerou Karel Kramář (27. prosince 1860 Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937 Praha) byl český a československý pravicový, nacionalistický politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany, za světové války účastník odboje, po roce 1918 první ministerský předseda ČSR, dlouholetý předseda Československé národní demokracie, později Národního sjednocení.

Nový!!: Petrohrad a Karel Kramář · Vidět víc »

Karel Littera

Karel Littera (* 10. listopadu 1966, Brno) je český tanečník baletu a dramaturg baletu Národního divadla Brno.

Nový!!: Petrohrad a Karel Littera · Vidět víc »

Karel Schramek

Karel šlechtic Schramek (uváděn též česky jako Karel Šrámek) (15. prosince 1851 Praha – 20. dubna 1913 Praha) byl český právník a soudce.

Nový!!: Petrohrad a Karel Schramek · Vidět víc »

Karel Vavřinec ze Schwarzenbergu

Karel Vavřinec princ ze Schwarzenbergu (Karl Pantaleon Maria Hubert Prinz von und zu Schwarzenberg; 10. srpna 1871 Libějovice – 1. dubna 1902 Šanghaj) byl český šlechtic z rodu Schwarzenbergů a rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Karel Vavřinec ze Schwarzenbergu · Vidět víc »

Karel Vopička

Karel Josef Vopička (3. listopadu 1857 Dolní HbitySOA Praha, Matrika narozených Dolní Hbity 04, s. 44. – 3. září 1935 ChicagoCook County Clerk's Office – Genealogy Online, file 6023989.; do formuláře nutno zadat Vopicka J Charles a zaškrtnout "Death". Datum se zobrazuje v americkém formátu M/D/Y.), v anglických textech Charles J. Vopicka, byl americký průmyslník a diplomat českého původu.

Nový!!: Petrohrad a Karel Vopička · Vidět víc »

Karelská šíje

Rusů, jsou označena dvojjazyčně Karelská šíje je pruh země rozkládající se mezi Ladožským jezerem a Finským zálivem.

Nový!!: Petrohrad a Karelská šíje · Vidět víc »

Karl August Hermann

Pomník Karla Augusta Hermanna (Põltsamaa) Karl August Hermann (23. září 1851, Võhma küla – 11. ledna 1909, Tartu) byl estonský skladatel, lingvista a encyklopedista.

Nový!!: Petrohrad a Karl August Hermann · Vidět víc »

Karl Bergamasko

Olgy Konstantinovny, 1867 Karl Ivanovič Bergamasko (Ch. Bergamasco, Карл Иванович Бергамаско 1830, Sardinie – květen 1896, Petrohrad) byl ruský portrétní fotograf italského původu, který byl aktivní v 19.

Nový!!: Petrohrad a Karl Bergamasko · Vidět víc »

Karl Brjullov

Karl Pavlovič Brjullov (Petrohrad, Rusko – Manziana, Papežský stát, dnes Itálie) byl ruský romantický malíř.

Nový!!: Petrohrad a Karl Brjullov · Vidět víc »

Karl Bulla

Karl Karlovič Bulla (Карл Карлович Булла, Carl Oswald Bulla, 26. února 1855, nebo 1853, Hlubčice, Prusko – 1929, ostrov Ösel) byl ruský novinářský a portrétní fotograf a „otec ruského fotožurnalismu“.

Nový!!: Petrohrad a Karl Bulla · Vidět víc »

Karl Davydov

Karl Juljevič Davydov, Карл Юльевич Давидов (*1838 Kuldīga – †1889 Moskva), byl ruský violoncellista.

Nový!!: Petrohrad a Karl Davydov · Vidět víc »

Karl Ferdinand Buol-Schauenstein

Karel Ferdinand hrabě z Buol-Schauensteinu (Karl Ferdinand Graf von Buol-Schauenstein) (17. května 1797, VídeňPodle některých zdrojů se narodil v Řezně, kde byl jeho otec tehdy vyslancem u říšského sněmu – 28. října 1865, Vídeň) byl rakouský státník a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Karl Ferdinand Buol-Schauenstein · Vidět víc »

Karl Franckenstein

Karel Boromeus Vincent svobodný pán von Franckenstein (Karl Borromäus Vinzent Freiherr von und zu Franckenstein) (22. ledna 1831, Frankfurt nad Mohanem – 2. února 1898, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat původem z Bavorska.

Nový!!: Petrohrad a Karl Franckenstein · Vidět víc »

Karl Friedrich Jänisch

Karl Ferdinand Andrejevič Jänisch, rusky Карл Андреевич Яниш (11. dubna 1813, Vyborg - 7. března 1872, Petrohrad) byl ruský šachový mistr a šachový skladatel finského původu.

Nový!!: Petrohrad a Karl Friedrich Jänisch · Vidět víc »

Karl Kautsky

Karl Johann Kautsky (16. října 1854, Praha farnost při Kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském – 17. října 1938, Amsterdam) byl rakousko-český socialistický politik a přední teoretik marxismu.

Nový!!: Petrohrad a Karl Kautsky · Vidět víc »

Karl Ludwig Ficquelmont

Karl Ludwig hrabě von Ficquelmont (Gabriel Charles Louis Bonaventure comte de Ficquelmont; 23. března 1777 Dieuze – 7. dubna 1857 Benátky) byl rakouský státník, generál a diplomat francouzského původu.

Nový!!: Petrohrad a Karl Ludwig Ficquelmont · Vidět víc »

Karl Ludwig von Bruck (diplomat)

Karl Ludwig svobodný pán von Bruck (24. prosince 1830 Terst – 9. prosince 1902 Spielfeld, Štýrsko) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Karl Ludwig von Bruck (diplomat) · Vidět víc »

Karl Macchio

Karl svobodný pán Macchio (Eberhard Karl Franz Wenzel Florian Angelo Maria Hubert Freiherr von Macchio) (23. února 1859, Sibiu, Rakousko-Uhersko – 1. dubna 1945, Vídeň, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat s italským původem.

Nový!!: Petrohrad a Karl Macchio · Vidět víc »

Karl Maximovič

Karl Maximovič,, také Karl Ivanovič Maximovič,; 23. listopadu 1827 Tula, Rusko – 16. února 1891 Petrohrad) byl ruský botanik. Maximovič strávil většinu svého života studiem rostlinstva v zemích, které navštívil na Dálném východě. Pojmenoval velké množství nových druhů. Od roku 1852 pracoval jako kurátor herbáře botanické zahrady v Petrohradě, kde se v roce 1869 stal ředitelem.

Nový!!: Petrohrad a Karl Maximovič · Vidět víc »

Karl Muck

Karl Muck, též psáno Carl Muck, (22. října 1859 Darmstadt – 4. března 1940 Stuttgart) byl německý dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Karl Muck · Vidět víc »

Karl Radek

Karl Bernardovič Radek ( ; 31. října 1885, Lvov – 19. května 1939, Verchněuralsk) byl sovětský komunistický politik židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Karl Radek · Vidět víc »

Karlen Aramovič Abgarjan

Karlen Aramovič Abgarjan (Карлен Арамович Абгарян; 4. září 1928 Amasiya – 4. února 1995 Petrohrad) byl rusko-arménský kybernetik a profesor.

Nový!!: Petrohrad a Karlen Aramovič Abgarjan · Vidět víc »

Katastrofy a neštěstí 2006

Tento článek obsahuje seznam katastrof a neštěstí, které proběhly roku 2006.

Nový!!: Petrohrad a Katastrofy a neštěstí 2006 · Vidět víc »

Kateřina Dolgorukovová

Princezna Kateřina Michajlovna Dolgorukovová někdy také Dolgoruká (14. listopadu 1847, Volyňská gubernie – 15. února 1922, Nice) byla ruská aristokratka, kněžna z knížecího rodu Dolgorukovových.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina Dolgorukovová · Vidět víc »

Kateřina Herbertová, hraběnka z Pembroke

Kateřina Herbertová, hraběnka z Pembroke, rozená Jekatěrina Semjonovna Voroncovová (24. října 1784, Petrohrad – 27. března 1856) byla ruská šlechtična, která se provdala za hraběte z Pembroke.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina Herbertová, hraběnka z Pembroke · Vidět víc »

Kateřina I. Ruská

Kateřina I. Alexejevna (rusky Екатерина I Алексеевна, vlastním jménem Marta Helena Skowrońska/Skavronská, 15. dubna 1684, Jēkabpils –, Petrohrad) byla ruská carevna v letech 1725–1727, žena Petra I. Velikého.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina I. Ruská · Vidět víc »

Kateřina II. Veliká

Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »

Kateřina Ivanovna

Kateřina Ivanovna (rusky Екате́рина Ива́новна (Иоа́нновна) Рома́нова, 29. října 1691, Petrohrad – 14. června 1733 tamtéž) byla dcera ruského cara Ivana V. a jeho manželky Praskovji Fjodorovny Saltykovové, starší sestra carevny Anny Ivanovny, neteř cara Petra Velikého.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina Ivanovna · Vidět víc »

Kateřina Jurjevská

Kateřina Jurjevská (9. září 1878, Petrohrad – 22. prosince 1959, Hayling Island) byla nemanželská dcera ruského cara Alexandra II. a jeho milenky (později manželky) Kateřiny Dolgorukové.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina Jurjevská · Vidět víc »

Kateřina Michajlovna Ruská

Kateřina Michajlovna Ruská (28. srpna 1827 – 12. května 1894) byla třetí z pěti dcer velkovévody Michaila Pavloviče, nejmladšího syna cara Pavla I., a princezny Šarloty Württemberské.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina Michajlovna Ruská · Vidět víc »

Kateřina Pavlovna Ruská

Kateřina Pavlovna Ruská (rusky Екатерина Павловна) (10. května 1788 Carské Selo – 9. ledna 1819 Stuttgart) byla rodem ruská velkokněžna a jako manželka württemberského krále Viléma I. württemberská královna.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina Pavlovna Ruská · Vidět víc »

Kateřina Veliká (seriál, 2015)

Kateřina Veliká (v ruském originále Великая, Velikaja) je ruský historický televizní seriál o osudu německé kněžny Sophie Augusty Frederiky z Anhalt-Zerbstu, která se stala ruskou carevnou Kateřinou Velikou.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina Veliká (seriál, 2015) · Vidět víc »

Kateřina Württemberská

Kateřina Württemberská (21. února 1783 – 29. listopadu 1835) byla druhou manželkou Jérôma Bonaparta, který v letech 1807 až 1813 vládl jako vestfálský král.

Nový!!: Petrohrad a Kateřina Württemberská · Vidět víc »

Kateřinský palác

Kateřinský palác, též Jekatěrinský palác, rusky Екатерининский дворец, je rokokový palác nacházející se v ruském městě Puškin, asi 30 kilometrů jižně od Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Kateřinský palác · Vidět víc »

Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem je akademické pracoviště a součást Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Nový!!: Petrohrad a Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem · Vidět víc »

Katedrála Krista Spasitele (Moskva)

Katedrála Krista Spasitele v Moskvě je největší pravoslavný kostel na světě.

Nový!!: Petrohrad a Katedrála Krista Spasitele (Moskva) · Vidět víc »

Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)

Katedrála Panny Marie Kazaňské, či jen Kazaňská katedrála, je katedrální chrám ruské pravoslavné církve v ruském Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad) · Vidět víc »

Katedrála svatého Izáka

Katedrální chrám svatého Izáka nebo Isakijevský chrám je chrám Ruské pravoslavné církve v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Katedrála svatého Izáka · Vidět víc »

Katedrála v Roskilde

Katedrála v Roskilde (dánsky Roskilde Domkirke) je gotická, z cihel postavená katedrála v městě Roskilde v Dánsku.

Nový!!: Petrohrad a Katedrála v Roskilde · Vidět víc »

Katedrální chrám svaté Kateřiny (Kingissepp)

Katedrální chrám svaté Kateřiny, někdy též Kateřinská katedrála (Екатерининский собор) v ruském městě Kingisepp na řece Luze je chrám ruské pravoslavné církve postavený v letech 1764-1782 v pozdněbarokním slohu.

Nový!!: Petrohrad a Katedrální chrám svaté Kateřiny (Kingissepp) · Vidět víc »

Kaunas

Kaunas (dříve česky Kovno, Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (''Nemunas'').

Nový!!: Petrohrad a Kaunas · Vidět víc »

Kaunaský železniční tunel

Kaunaský železniční tunel (Kauno geležinkelio tunelis) je jedním ze dvou existujících železničních tunelů v Litvě a jediným provozovaným železničním tunelem v Pobaltí.

Nový!!: Petrohrad a Kaunaský železniční tunel · Vidět víc »

Kavkazští Němci

Luteránský kostel Spasitele v Baku v Ázerbájdžánu Kavkazští Němci (německy: Kaukasiendeutsche) jsou součástí německé menšiny v Rusku a v SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Kavkazští Němci · Vidět víc »

Kay (počítač)

Kay je jednou z ruských variant počítače Sinclair ZX Spectrum vyráběný firmou Nemo v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Kay (počítač) · Vidět víc »

Kazaňský fenomén

Kazaňský fenomén (– Kazanskij fenomen) byl termín používaný novináři pro popis vzestupu aktivit pouličních gangů ve městě Kazaň v RSFSR a později v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Kazaňský fenomén · Vidět víc »

Kazaňský vrtulníkový závod

Kazaňský vrtulníkový závod (rusky Казанский вертолётный завод, anglicky Kazan Helicopters) je ruský výrobce vrtulníků se sídlem v Kazani v republice Tatarstán.

Nový!!: Petrohrad a Kazaňský vrtulníkový závod · Vidět víc »

Kazachstán

Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Kazachstán · Vidět víc »

Kazachstánská hokejová reprezentace

Kazašská poštovní známka z roku 1999, zobrazující dobovou hokejovou reprezentaci. Kazachstánskou hokejovou reprezentaci kontroluje Kazachstánská federace ledního hokeje.

Nový!!: Petrohrad a Kazachstánská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Kazimir Malevič

Kazimir Severinovič Malevič, (23. únor (gregoriánský kalendář) /11. únor (juliánský kalendář) 1879 Kyjev // ЦГИАК Украины, ф. 1268, оп. 1, д. 26, л. 13об—14. – 15. května 1935 Leningrad) byl polsko-ukrajinsko-ruský malíř a teoretik umění, průkopník geometrického abstraktního umění a zakladatel avantgardního hnutí suprematismu.

Nový!!: Petrohrad a Kazimir Malevič · Vidět víc »

Kārlis Skrastiņš

Kārlis Skrastiņš (7. červenec 1974 Riga, SSSR – 7. září 2011 Jaroslavl, Rusko) byl lotyšský hokejový obránce.

Nový!!: Petrohrad a Kārlis Skrastiņš · Vidět víc »

Kārlis Zāle

Kārlis Zāle (28. říjen 1888, Mažeikiai – 19. únor 1942, Inčukalns) byl lotyšský sochař.

Nový!!: Petrohrad a Kārlis Zāle · Vidět víc »

Kákos

Kákos (řecky Κάκος, latinsky Cacus) byl v řecké mytologii nestvůrný obr lidožrout, chrlící z chřtánu oheň a dým, byl synem boha ohně Héfaista a Gorgony Medúsy.

Nový!!: Petrohrad a Kákos · Vidět víc »

Křížové procesí v Kurské gubernii

Křížové procesí v Kurské gubernii (rusky Крестный ход в Курской губернии) je název obrazu ruského malíře Ilji Repina, namalovaného v letech 1880–1883.

Nový!!: Petrohrad a Křížové procesí v Kurské gubernii · Vidět víc »

Křídlatka sachalinská

Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), také opletka sachalinská, je druh rodu křídlatka.

Nový!!: Petrohrad a Křídlatka sachalinská · Vidět víc »

Křovákovo zobrazení

Československa v souřadnicích S-JTSK se zobrazenými důležitými křivkami Křovákova zobrazení. Křovákovo zobrazení je obecné konformní kuželové zobrazení, tj.

Nový!!: Petrohrad a Křovákovo zobrazení · Vidět víc »

Kehra

Kehra video Kehra (německy Kedder) je estonské město v kraji Harjumaa.

Nový!!: Petrohrad a Kehra · Vidět víc »

Kereť

Kereť (nebo) je jezero na severu Karelské republiky v severozápadním Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Kereť · Vidět víc »

Kern & Co

Kern & Co byla švýcarská firma, která vyráběla geodetické a fotogrammetrické přístroje.

Nový!!: Petrohrad a Kern & Co · Vidět víc »

Keto a Kote

Keto a Kote (v gruzínském originále, Keto da Kote) je komická opera o třech (původně čtyřech) dějstvích gruzínského skladatele Viktora Dolidzeho (1890–1933) na vlastní libreto (literárně upravené Iosebem Grišašvilim, 1889–1965) podle komedie Chanuma Avksenti Cagareliho (1852–1902).

Nový!!: Petrohrad a Keto a Kote · Vidět víc »

Kingisepp

Kingisepp (rusky Кингисепп, finsky Jaama) je město ležící v Kingiseppském rajónu v Leningradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Kingisepp · Vidět víc »

Kino (hudební skupina)

Kino byla sovětská rocková hudební skupina.

Nový!!: Petrohrad a Kino (hudební skupina) · Vidět víc »

Kipělov

Kipělov (rusky Кипелoв) je ruská hudební skupina, pod vedením Valerije Kipělova, která byla založena v roce 2002.

Nový!!: Petrohrad a Kipělov · Vidět víc »

Kiriši

Kiriši je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Kiriši · Vidět víc »

Kirill (patriarcha moskevský)

Patriarcha Kirill, světským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev (* 20. listopadu 1946, Leningrad) je ruský náboženský činitel, biskup Ruské pravoslavné církve, od 1. února 2009 patriarcha moskevský a veškeré Rusi, nejvyšší představitel Ruské pravoslavné církve, úřadující archijerej moskevské eparchie.

Nový!!: Petrohrad a Kirill (patriarcha moskevský) · Vidět víc »

Kirill Afanasjevič Mereckov

Kirill Afanasjevič Mereckov (Zarajsk – 30. prosince 1968, Moskva) byl sovětský vojenský velitel, maršál Sovětského svazu (od října 1944) a Hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Kirill Afanasjevič Mereckov · Vidět víc »

Kirill Aleksejenko

Kirill Aleksejenko (* 22. června 1997) je ruský šachový velmistr.

Nový!!: Petrohrad a Kirill Aleksejenko · Vidět víc »

Kirill Děnisov

Kirill Georgijevič Děnisov (* 25. ledna 1988 Zlatoust-36, Sovětský svaz) je ruský zápasník–judista.

Nový!!: Petrohrad a Kirill Děnisov · Vidět víc »

Kirill Vladimirovič Ruský

Velkokníže Kirill Vladimirovič (Carské Selo – 12. října 1938, Neuilly-sur-Seine, Francie) byl ruský velkokníže, hlava ruské carské rodiny a titulární imperátor Vší Rusi od roku 1924 do své smrti.

Nový!!: Petrohrad a Kirill Vladimirovič Ruský · Vidět víc »

Kirov (rozcestník)

Kirov může znamenat: jméno sídla.

Nový!!: Petrohrad a Kirov (rozcestník) · Vidět víc »

Kirovsk (Leningradská oblast)

Kirovsk je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Kirovsk (Leningradská oblast) · Vidět víc »

Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu)

Kirovsko-Vyborgskaja linka je název červené linky Petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Klasicismus

Kostel La Madeleine v Paříži portál s původními klasicistními dveřmi dochovaný v Olomouci Varšavě Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád.

Nový!!: Petrohrad a Klasicismus · Vidět víc »

Klasicistní architektura

Kostel La Madeleine v Paříži Washingtonu Vítězný oblouk, Paříž Klasicistní architektura (též architektura klasicismu) je architektonický styl používaný zhruba mezi roky 1750 a 1850.

Nový!!: Petrohrad a Klasicistní architektura · Vidět víc »

Klavírní koncert č. 1 b moll (Čajkovskij)

Klavírní koncert č.

Nový!!: Petrohrad a Klavírní koncert č. 1 b moll (Čajkovskij) · Vidět víc »

Klavírní koncert č. 2 (Rachmaninov)

Prvních osm akordů koncertu První téma (od 11. taktu) Klavírní koncert č. 2 c moll, op. 18 (zkratka Rach 2) je klavírní koncert ruského hudebního skladatele a klavírního virtuóza Sergeje Rachmaninova z let 1900–1901, nejoblíbenější z jeho čtyř klavírních koncertů.

Nový!!: Petrohrad a Klavírní koncert č. 2 (Rachmaninov) · Vidět víc »

Klára Viebigová

Klára Viebigová (17. července 1860 Trevír – 31. července 1952 Berlín) byla německá spisovatelka, dramatička a fejetonistka, představitelka naturalismu.

Nový!!: Petrohrad a Klára Viebigová · Vidět víc »

Klenoty Alžběty II.

Alžběta II. s nasazenou tiárou Dívek z Velké Británie a Irska, 2009 Britská královna a královna zemí Commonwealth realm, Alžběta II., vlastnila historickou sbírku klenotů.

Nový!!: Petrohrad a Klenoty Alžběty II. · Vidět víc »

Kliment Jefremovič Vorošilov

Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Kliment Jefremovič Vorošilov · Vidět víc »

Kliment Timirjazev

Kliment Arkaďjevič Timirjazev (3. června 1843 Petrohrad – 28. dubna 1920 Moskva) byl ruský přírodovědec, botanik, specialista na fyziologii rostlin, významný výzkumník fotosyntézy, jeden z prvních propagandistů Darwinových myšlenek o evoluci v Rusku, popularizátor a historik vědy.

Nový!!: Petrohrad a Kliment Timirjazev · Vidět víc »

Klin

Klin je ruské město ležící v Moskevské oblasti na řece Sestře.

Nový!!: Petrohrad a Klin · Vidět víc »

Klingerova vila

Vila barona Ottomara Klingera (zkráceně Klingerova vila) se nachází v Novém Městě pod Smrkem v okrese Liberec.

Nový!!: Petrohrad a Klingerova vila · Vidět víc »

Klony počítače Sinclair ZX Spectrum

Počítače kompatibilní s počítači Sinclair ZX Spectrum byly vyráběny nejen společnostmi Sinclair Research a Timex Sinclair.

Nový!!: Petrohrad a Klony počítače Sinclair ZX Spectrum · Vidět víc »

Kníže Igor (opera)

Kníže Igor (Князь Игорь) je opera o čtyřech dějstvích, kterou napsal Alexandr Porfirjevič Borodin na námět historického eposu Slovo o pluku Igorově.

Nový!!: Petrohrad a Kníže Igor (opera) · Vidět víc »

Knihovna Załuských

Knihovna Załuských byla založena ve Varšavě v letech 1747-1795 Józefem Andrzejem Załuskim a jeho bratrem Andrzejem Stanisławem Załuskim.

Nový!!: Petrohrad a Knihovna Załuských · Vidět víc »

Košice

Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.

Nový!!: Petrohrad a Košice · Vidět víc »

Kościuszkovo povstání

Kościuszkovo povstání (polsky Insurekcja kościuszkowska) byla vzpoura proti snaze Pruska a Ruska zcela rozložit a následně anektovat zbytek Polsko-litevské unie (později známé jako „Republika obou národů“).

Nový!!: Petrohrad a Kościuszkovo povstání · Vidět víc »

Kola (město)

Kola je okresní město Kolského okresu v Murmanské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Kola (město) · Vidět víc »

Kolín nad Rýnem

Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.

Nový!!: Petrohrad a Kolín nad Rýnem · Vidět víc »

Kolombo

Stúpa v Kolombu Kolombo (sinhálsky කොළඹ, tamilsky கொழும்பு, anglicky Colombo) je největší město, kulturní, průmyslové a komerční centrum ostrovního státu Srí Lanka.

Nový!!: Petrohrad a Kolombo · Vidět víc »

Kolomenskoje

Kolomenskoje (Коломенское) je muzeum v přírodě nacházející se na jihovýchodním předměstí Moskvy.

Nový!!: Petrohrad a Kolomenskoje · Vidět víc »

Kolomjažská mešita

Kolomjažská mešita je mešita v Petrohradě, která se nachází na severu města v historickém rajonu Kolomjagi.

Nový!!: Petrohrad a Kolomjažská mešita · Vidět víc »

Kommunar (město)

Kommunar je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Kommunar (město) · Vidět víc »

Komronshokh Ustopiriyon

Komronshokh Ustopiriyon, (* 7. ledna 1993 v Mastčohském okrese, Tádžikistán) je tádžický zápasník–sambista a judista.

Nový!!: Petrohrad a Komronshokh Ustopiriyon · Vidět víc »

Konakovský okres

Vlajka Konakovského okresu Konakovský okres (Rusky: Конако́вский райо́н) je jednou z šestatřiceti administrativních, municipálních jednotek Tverské oblasti v evropské části Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Konakovský okres · Vidět víc »

Koník skleníkový

Koník skleníkový (Tachycines asynamorus, syn. Diestrammena asynamora) je druh koníka obývající většinu Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Koník skleníkový · Vidět víc »

Koněvec

Koněvec (Коневец, Konevitsa) je ostrov v západní části Ladožského jezera, vzdálený 170 km od Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Koněvec · Vidět víc »

Kondopožská vodní elektrárna

Kondopožská vodní elektrárna (rusky Кондопожская ГЭС) je vodní dílo v Karelské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Kondopožská vodní elektrárna · Vidět víc »

Kondopoga

Kondopoga (karelsky) je město v Ruské federaci, správní středisko Kondopožského rajónu.

Nový!!: Petrohrad a Kondopoga · Vidět víc »

Kondratij Fjodorovič Rylejev

Kondratij Fjodorovič Rylejev, rusky Кондрaтий Фёдорович Рылеев (29. září greg. / 18. září jul. 1795, vesnice Batovo, dnes součást města Gatčina 25. červenec greg. / 13. červenec jul. 1826, Petrohrad), byl ruský básník období romantismu, jehož poezie burcovala proti despocii.

Nový!!: Petrohrad a Kondratij Fjodorovič Rylejev · Vidět víc »

Konfederační pohár FIFA 2017

Konfederační pohár FIFA 2017 byl 10.

Nový!!: Petrohrad a Konfederační pohár FIFA 2017 · Vidět víc »

Konrad Ernst Ackermann

Konrad Ernst Ackermann (1. února 1712, Schwerin, Německo – 13. listopadu 1771, Hamburk) byl německý divadelní herec a ředitel vlastního divadla.

Nový!!: Petrohrad a Konrad Ernst Ackermann · Vidět víc »

Konstantin Chabenskij

Konstantin Jurjevič Chabenskij (rusky:; * 11. ledna 1972, Leningrad, SSSR; v současnosti Petrohrad, Ruská federace) je ruský divadelní a filmový herec a režisér.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Chabenskij · Vidět víc »

Konstantin Dmitrijevič Ušinskij

Konstantin Dmitrijevič Ušinskij, rusky Константин Дмитриевич Ушинский, (2. března 1824 Tula – 3. ledna 1871 Oděsa) byl ruský učitel a pedagogický teoretik ukrajinského původu.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Dmitrijevič Ušinskij · Vidět víc »

Konstantin Dumba

Konstantin Theodor Dumba (17. června 1856, Vídeň, Rakousko – 6. ledna 1947, Bodensdorf, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Dumba · Vidět víc »

Konstantin Fjodorovič Rerich

Konstantin Fjodorovič Rerich (1. července 1837, Paplakské panství, Kuronsko, Ruské impérium – 26. července 1900, Petrohrad) byl notář Petrohradského soudu, otec Nikolaje Konstantinoviče Rericha.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Fjodorovič Rerich · Vidět víc »

Konstantin Kavelin

Konstantin Dmitrijevič Kavelin (Petrohrad, Ruské impérium – tamtéž) byl ruský filozof, představitel pozitivismu, historik a sociolog.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Kavelin · Vidět víc »

Konstantin Konstantinovič Romanov

Konstantin Konstantinovič Romanov či Konstantin Konstantinovič Ruský (22. srpna 1858 – 15. června 1915) byl ruský velkokníže, vnuk cara Mikuláše I. a poměrně známý básník a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Konstantinovič Romanov · Vidět víc »

Konstantin Makovskij

Konstantin Jegorovič Makovskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský malíř a zakládající člen skupiny peredvižniků.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Makovskij · Vidět víc »

Konstantin Mamontov

Konstantin Konstantinovič Mamontov (16. října 1869 Petrohrad – 14. února 1920 Krasnodar) byl ruský vojenský velitel a generál Kozáků, kteří bojovali na straně Bělogvardějců během ruské občanské války.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Mamontov · Vidět víc »

Konstantin Michajlovič Simonov

Konstantin Michajlovič Simonov (rusky Константин Михайлович Симонов; Petrohrad – 28. srpna 1979 Moskva) byl sovětský spisovatel, básník, dramatik a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Michajlovič Simonov · Vidět víc »

Konstantin Michajlovič Staňukovič

Konstantin Michajlovič Staňukovič (30. března 1843, Sevastopol – 20. května 1903, Neapol) byl ruský spisovatel známý především svými příběhy z námořnického prostředí.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Michajlovič Staňukovič · Vidět víc »

Konstantin Nikolajevič Ruský

Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Konstantin Pavlovič Ruský

Konstantin Pavlovič (Petrohrad –, Vitebsk) byl ruský velkokníže, druhorozený syn Pavla I. a Žofie Doroty Württemberské.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Pavlovič Ruský · Vidět víc »

Konstantin Petrovič Pobědonoscev

Konstantin Petrovič Pobědonoscev (21. května 1827 Moskva – 23. března 1907 Petrohrad) byl vrchní prokurátor Posvátného synodu ruské pravoslavné církve.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Petrovič Pobědonoscev · Vidět víc »

Konstantin Sergejevič Merežkovskij

Konstantin Sergejevič Merežkovskij (–) byl ruský biolog a botanik, který při výzkumu lišejníků formuloval teorii symbiogeneze, podle které se velké komplexní buňky vyvíjejí v symbiotickém vztahu s jednoduššími buňkami.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Sergejevič Merežkovskij · Vidět víc »

Konstantin Thon

Konstantin Andrejevič Thon, (Petrohrad – tamtéž) byl ruský architekt německého původu.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Thon · Vidět víc »

Konstantin Trauttenberg

Konstantin svobodný pán von Trauttenberg (17. září 1841, Opava – 26. dubna 1914, Řím) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Trauttenberg · Vidět víc »

Konstantin Vaginov

Konstantin Konstantinovič Vaginov (Константи́н Константи́нович Ва́гинов, 3. října 1899 Petrohrad – 26. dubna 1934 tamtéž) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Konstantin Vaginov · Vidět víc »

Konstantinovský palác

Konstanstinovský palác (), též Velký strelenský palác, nyní Státní komplex Palác kongresů je architektonický komplex z 18. století v petrohradské části Strelna.

Nový!!: Petrohrad a Konstantinovský palác · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga

Kontinentální hokejová liga (KHL) je mezinárodní profesionální hokejová liga.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2012/2013

Sezóna 2012/2013 byla pátým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2012/2013 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2013/2014

Sezóna 2013/2014 byla šestým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2013/2014 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2014/2015

Sezóna 2014/2015 byla sedmým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2014/2015 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2015/2016

Sezóna 2015/2016 byla osmým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2015/2016 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2016/2017

Sezóna 2016/2017 byla devátým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2016/2017 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2017/2018

Sezóna 2017/2018 byla desátým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2017/2018 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2018/2019

Sezóna 2018/2019 byla jedenáctým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2018/2019 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2019/2020

Sezóna 2019/2020 byla dvanáctým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2019/2020 · Vidět víc »

Kontinentální hokejová liga 2020/2021

Sezóna 2020/2021 byla třináctým ročníkem KHL.

Nový!!: Petrohrad a Kontinentální hokejová liga 2020/2021 · Vidět víc »

Konzervatoř

Konzervatoř je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné umělecké vzdělání, tedy hudbu, zpěv, tanec a hudebně dramatické umění.

Nový!!: Petrohrad a Konzervatoř · Vidět víc »

Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu

Petrohradská státní konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova (Leninova řádu), Санкт-Петербургская ордена Ленина государственная консерватория имени Н.

Nový!!: Petrohrad a Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu · Vidět víc »

Koporje

Koporje (rus. Копорье, vot. Kabrio, fin. Kaprio) je vesnice nacházející se v Lomonosovském rajónu Leningradské oblasti v Rusku a zároveň jedna z farností Ingrie.

Nový!!: Petrohrad a Koporje · Vidět víc »

Korjačtina

Korjačtina je jazyk z malé izolované čukotsko-kamčatské rodiny, kterým hovoří Korjaci, malý národ sídlící na ruském Dálném východě, především na Kamčatském poloostrově.

Nový!!: Petrohrad a Korjačtina · Vidět víc »

Korjaci

Korjaci (souhrnné označení v korjačtině chybí) jsou malý národ ruského Dálného východu žijící v severní části poloostrova Kamčatka a na přilehlé pevnině.

Nový!!: Petrohrad a Korjaci · Vidět víc »

Koroğlu

Koroğlu (též psáno jen Koroglu nebo Körogly) je hrdinská opera o pěti dějstvích ázerbájdžánského skladatele Uzeira Abdula Husejn-oglyho Hadžibekova (Üzeyira Hacıbəyova) na libreto Habiba İsmayılova a Məmməda Səida Ordubadidira.

Nový!!: Petrohrad a Koroğlu · Vidět víc »

Korol i Šut

Korol i Šut (rusky Король и Шут; v překladu Král a šašek) byla ruská rocková skupina z Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Korol i Šut · Vidět víc »

Koroun bezzubý

Koroun bezzubý, jinými názvy koroun severní, koroun Stellerův nebo mořská kráva (Hydrodamalis gigas), je vyhynulý savec z řádu sirén.

Nový!!: Petrohrad a Koroun bezzubý · Vidět víc »

Korunovace ruských panovníků

Alexandry Fjodorovny, 1896 Korunovace ruských panovníků je někdejší církevní obřad Ruské pravoslavné církve, státní církve Ruského impéria, při kterém byl ruský panovník (obvykle car) korunován, byly mu svěřeny panovnické symboly a poté byl pomazán křižmem, čímž byl formálně stvrzen a duchovně požehnán počátek jeho vlády.

Nový!!: Petrohrad a Korunovace ruských panovníků · Vidět víc »

Kosmonavt Jurij Gagarin

Kosmonavt Jurij Gagarin byla vědecko-výzkumná loď Akademie věd Sovětského svazu, největší ve své třídě, určená pro udržování spojení spojení s umělými kosmickými tělesy.

Nový!!: Petrohrad a Kosmonavt Jurij Gagarin · Vidět víc »

Kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí (Bad Schandau)

Kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí je římskokatolický filiální kostel v saském lázeňském městě Bad Schandau.

Nový!!: Petrohrad a Kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí (Bad Schandau) · Vidět víc »

Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad)

Pamětní deska darovaná francouzským generálním konzulem v roce 2017 Kostel svaté Kateřiny je jeden z chrámů sloužících příslušníkům římskokatolické církve v druhém největším ruském městě, Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad) · Vidět víc »

Kostomukša

Kostomukša (karelsky) je město v Karélii v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Kostomukša · Vidět víc »

Kotlin

Kotlin je ruský ostrov ve Finském zálivu, 30 km západně od Sankt-Petěrburgu (jehož je součástí) v Baltském moři.

Nový!!: Petrohrad a Kotlin · Vidět víc »

Kotlin (programovací jazyk)

Kotlin je staticky typovaný programovací jazyk běžící nad JVM, s možností kompilace do JavaScriptu.

Nový!!: Petrohrad a Kotlin (programovací jazyk) · Vidět víc »

Kotrag

Kotrag (Kătra Pattăr, Atyrach-Katrag, Kodrak, Kedra chan, Kotrag baltavar, Kotrag ilteber, Kutrag) byl prabulharský vládce z rodu Dulo na přelomu 7. a 8. století.

Nový!!: Petrohrad a Kotrag · Vidět víc »

Kovář Vakula (opera)

Kovář Vakula je čtvrtá opera Petra Iljiče Čajkovského o třech dějstvích a osmi obrazech napsaná na námět Gogolovy pohádky Štědrovečerní noc z jeho Večerů na dědince nedaleko Dikaňky.

Nový!!: Petrohrad a Kovář Vakula (opera) · Vidět víc »

Kozáci

dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.

Nový!!: Petrohrad a Kozáci · Vidět víc »

Kozma Prutkov

Kozma Petrovič Prutkov (rusky: Козьма Петрович Прутков) je mystifikace, uměle vytvořená osobnost spisovatele, respektive kolektivní pseudonym, pod kterým uváděli svá satirická díla hrabě Alexej Konstantinovič Tolstoj a bratři Alexej Michajlovič Žemčužnikov a Vladimír Michajlovič Žemčužnikov.

Nový!!: Petrohrad a Kozma Prutkov · Vidět víc »

Krakenovy dny

Krakenovy dny (Дни Кракена) je název nedokončeného vědeckofantastického románu ruského sovětského spisovatele Arkadije Strugackého z let 1962–1963.

Nový!!: Petrohrad a Krakenovy dny · Vidět víc »

Krasin (1917)

Krasin je ruský ledoborec, postavený v Anglii v roce 1917 jako Svjatogor.

Nový!!: Petrohrad a Krasin (1917) · Vidět víc »

Kraslice

Vyřezávaná kraslice Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami.

Nový!!: Petrohrad a Kraslice · Vidět víc »

Krasnaja pleseň

Krasnaja pleseň (Красная плесень; Červená plíseň) je hudební skupina, kterou v kdysi ukrajinském městě Jalta založil Pavel Jacyna.

Nový!!: Petrohrad a Krasnaja pleseň · Vidět víc »

Královská akademie umění

Královská akademie umění může být.

Nový!!: Petrohrad a Královská akademie umění · Vidět víc »

Krásná Helena

Krásná Helena (francouzsky: La Belle Hélène) je opera buffa o třech jednáních, jejíž hudbu vytvořil francouzský skladatel Jacques Offenbach.

Nový!!: Petrohrad a Krásná Helena · Vidět víc »

Krásný Dvůr (zámek)

Krásný Dvůr je barokní zámek ve stejnojmenné vesnici v Ústeckém kraji v okrese Louny.

Nový!!: Petrohrad a Krásný Dvůr (zámek) · Vidět víc »

Krestovskij stadion

Krestovskij stadion (též Krestovský), také známý jako Zenit Arena, či je víceúčelový stadion sloužící zejména pro fotbal na Krestovském ostrově v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Krestovskij stadion · Vidět víc »

Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská

Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská (30. června 1653 – 16. května 1722) byla rodem hesensko-homburská lankraběnka a sňatkem meklenburská vévodkyně.

Nový!!: Petrohrad a Kristýna Vilemína Hesensko-Homburská · Vidět víc »

Kritika a kontroverze Zimních olympijských her 2014

Konání Zimních olympijských her 2014 v Soči vyvolalo řadu obav a kontroverzí.

Nový!!: Petrohrad a Kritika a kontroverze Zimních olympijských her 2014 · Vidět víc »

Kronštadt

Kronštadt (z německého Krone (koruna) a Stadt (město)) je opevněné město na ostrově Kotlin v Baltském moři.

Nový!!: Petrohrad a Kronštadt · Vidět víc »

Kronštadtské povstání

Kronštadtské povstání představovalo neúspěšnou vzpouru většiny sovětské Baltské flotily proti vládě bolševiků v březnu 1921.

Nový!!: Petrohrad a Kronštadtské povstání · Vidět víc »

Kronstadt

Kronstadt (ze slov Krone (koruna) a Stadt (město)) je německé toponymum pro několik míst v Evropě (dnes se jedná vesměs o exonyma).

Nový!!: Petrohrad a Kronstadt · Vidět víc »

Krvavá neděle

Pojem krvavá neděle může znamenat.

Nový!!: Petrohrad a Krvavá neděle · Vidět víc »

Krvavá neděle (1905)

Krvavá neděle je masakr, který se odehrál během poklidné demonstrace dělníků v Petrohradě 22. ledna (podle tehdy platného ruského kalendáře 9. ledna) 1905.

Nový!!: Petrohrad a Krvavá neděle (1905) · Vidět víc »

Krymská astrofyzikální observatoř

2,6m teleskop ''ЗТА'' Krymská astrofyzikální observatoř je observatoř nacházející se v Bachčisarajském rajónu na Krymu.

Nový!!: Petrohrad a Krymská astrofyzikální observatoř · Vidět víc »

Książ

Książ je největší zámek Dolního Slezska a po Malborku a Královském hradu v Krakově třetí největší historické sídlo v Polsku.

Nový!!: Petrohrad a Książ · Vidět víc »

Kuang-čou (168)

Kuang-čou (168) je víceúčelový raketový torpédoborec Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády (NČLOA).

Nový!!: Petrohrad a Kuang-čou (168) · Vidět víc »

Kulový blesk

Kulový blesk na rytině z 19. století. Kulový blesk je vzácný přírodní atmosférický elektrický fenomén (tzv. elektrometeor), který dosud není dostatečně prozkoumán a vysvětlen.

Nový!!: Petrohrad a Kulový blesk · Vidět víc »

Kunstkamera

Kunstkamera (rusky Кунсткамера, německy Kunstkammer) je první ruské muzeum, založené carem Petrem I. Velikým v 10.

Nový!!: Petrohrad a Kunstkamera · Vidět víc »

Kupčino

Kupčino je.

Nový!!: Petrohrad a Kupčino · Vidět víc »

Kupčino (stanice metra v Petrohradu)

Kupčino Kupčino je stanice petrohradského metra, konečná druhé linky.

Nový!!: Petrohrad a Kupčino (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Kupole

Řez kupolí s lucernou nad kaplí ''Cappella del Presepio'' v bazilice ''Santa Maria Maggiore'' v Římě) Kupole nebo kopule (z, vypouklina, sud, a, kupole) je zhruba sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým či polygonálním prostorem.

Nový!!: Petrohrad a Kupole · Vidět víc »

Kuramagomed Kuramagomedov

Kuramagomed Šaripovič Kuramagomedov (* 21. března 1976) je bývalý ruský zápasník–volnostylař avarské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Kuramagomed Kuramagomedov · Vidět víc »

Kursk

Kursk je město ve středním Rusku, správní středisko Kurské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Kursk · Vidět víc »

Kurské nádraží

Restaurace ve staré budově nádraží Kurské nádraží je jeden z devíti moskevských železničních terminálů osobní dopravy.

Nový!!: Petrohrad a Kurské nádraží · Vidět víc »

Kurt Zeitzler

Kurz Zeitler (9. června 1895, Heideblick - 25. září 1963, Aschau im Chiemgau) byl vysoký německý generálporučík německé Třetí říše během druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Kurt Zeitzler · Vidět víc »

Kuzma Petrov-Vodkin

Kuzma Sergejevič Petrov-Vodkin (5. listopadu 1878 Chvalynsk – 15. února 1939 Petrohrad) byl ruský a sovětský malíř a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Kuzma Petrov-Vodkin · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 – skupina E

Zápasy této kvalifikační skupiny na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 se konaly v letech 2006 a 2007.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 – skupina E · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina B

Skupina B kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 byla jednou z 9 kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina B · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina I

Skupina I kvalifikace na mistrovství Evropy ve fotbale 2020 byla jednou z 10 kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina I · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2006 (UEFA) – skupina 3

Zápasy této kvalifikační skupiny na Mistrovství světa ve fotbale 2006 se konaly v letech 2004 a 2005.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2006 (UEFA) – skupina 3 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (UEFA) – skupina F

Skupina F kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 byla jednou z 9 evropských kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2014 (UEFA) – skupina F · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018

V kvalifikaci na Mistrovství světa ve fotbale 2018 se národní týmy ze šesti fotbalových konfederací ucházely o 31 postupových míst na závěrečný turnaj, který se konal v Rusku v červnu a červenci 2018.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 (CONCACAF)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 v severoamerické zóně se účastnilo 35 členských zemí konfederace CONCACAF, z nichž tři nejlepší postoupily přímo na závěrečný turnaj mistrovství světa ve fotbale 2018 v Rusku a tým na čtvrtém místě finálové skupiny se zúčastnil mezikontinentální baráže.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 (CONCACAF) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 (UEFA)

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 zóny UEFA určí 13 účastníků finálového turnaje v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 (UEFA) · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022

V kvalifikaci na Mistrovství světa ve fotbale 2022 se národní týmy ze šesti fotbalových konfederací ucházely o 31 postupových míst na závěrečný turnaj, který se konal v Kataru v listopadu a prosinci 2022.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 · Vidět víc »

Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 (UEFA) – skupina H

Skupina H kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 je jednou z 9 evropských kvalifikačních skupin na tento šampionát.

Nový!!: Petrohrad a Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2022 (UEFA) – skupina H · Vidět víc »

Květen 2013

; 2. května – čtvrtek; 3. května – pátek; 4. května – sobota; 5. května – neděle; 7. května – úterý; 9. května – čtvrtek; 10. května – pátek; 11. května – sobota; 14. května – úterý; 15. května – středa; 16. května – čtvrtek; 17. května – pátek; 19. května – neděle; 20. května – pondělí; 21. května – úterý; 23. května – čtvrtek; 24. května – pátek; 25. května – sobota; 26. května – neděle; 27. května – pondělí; 28. května – úterý; 29. května – středa.

Nový!!: Petrohrad a Květen 2013 · Vidět víc »

Květen 2019

; 1. května – středa císař Naruhito; 2. května – čtvrtek Juan Guaidó; 3. května – pátek; 4. května – sobota Ráma X.; 5. května – neděle; 6. května – pondělí; 7. května – úterý Václav Postránecký; 8. května – středa; 10. května – pátek; 11. května – sobota; 12. května – neděle; 13. května – pondělí; 14. května – úterý; 16. května – čtvrtek; 17. května – pátek; 18. května – sobota Duncan Laurence; 19. května – sobota; 20. května – pondělí issn.

Nový!!: Petrohrad a Květen 2019 · Vidět víc »

Květoslav Bubeník

Květoslav Bubeník (25. května 1922, Kostelec na Hané – 19. července 1993, Praha), byl český scénograf Národního divadla, jevištní výtvarník, grafik, ilustrátor, výtvarný architekt a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Květoslav Bubeník · Vidět víc »

KVN-49

Televizor KVN-49 v moskevském muzeu KVN-49 (cyrilice: КВН-49) byla značka televizorů vyráběných v Sovětském svazu.

Nový!!: Petrohrad a KVN-49 · Vidět víc »

Kybartai

Kybartai je město v Litvě, ležící 180 km na západ od Vilniusu.

Nový!!: Petrohrad a Kybartai · Vidět víc »

Kylian Mbappé

Kylian Sanmi Mbappé Lottin (* 20. prosince 1998 Paříž) je francouzský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka či křídelníka za francouzský klub Paris Saint-Germain FC a za francouzský národní tým, se kterým v roce 2018 vyhrál mistrovství světa v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Kylian Mbappé · Vidět víc »

L-3 (ponorka)

L-3 „Frunzenec“ (Л-3 «Фрунзенец») byla sovětská vojenská ponorka třídy L (Leninec) série II, užívaná zejména v době Velké vlastenecké války.

Nový!!: Petrohrad a L-3 (ponorka) · Vidět víc »

La Sylphide

La Sylphide je romantická baletní pantomima o dvou jednáních.

Nový!!: Petrohrad a La Sylphide · Vidět víc »

Lachděnpochja

Lachděnpochja je město v Karelské republice v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Lachděnpochja · Vidět víc »

Lachta Centr

Lachta Centr je mrakodrap, který se nachází v ruském městě Petrohradu ve čtvrti Lachta na břehu Finského zálivu.

Nový!!: Petrohrad a Lachta Centr · Vidět víc »

Lachtinsko-Pravoberežnaja (linka metra v Petrohradu)

Lachtinsko-Pravoberežnaja linka, dříve známá jako jen Pravoberežnaja je linka Petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Lachtinsko-Pravoberežnaja (linka metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Ladislaus von Bortkiewicz

Ladislaus von Bortkiewicz (v ruštině, 7. srpna 1868 Petrohrad – 15. července 1931 Berlín) byl ruským matematikem, specializujícím se na statistiku, a ekonomem.

Nový!!: Petrohrad a Ladislaus von Bortkiewicz · Vidět víc »

Ladislav Aloiz

Ladislav Aloiz, v Rusku jako Vladislav Francevič Aloiz (rusky Владислав Францевич Алоиз / Vladislav Francevič Aloiz, polsky Wladyslaw Aloiz, 1. července 1860, Praha - 1918, Petrohrad, Rusko) byl český violoncellista, skladatel a učitel hudby působící v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Ladislav Aloiz · Vidět víc »

Ladislav Rott

Hlavní Rottův dům na Malém náměstí v Praze s freskami Mikoláše Alše Ladislav Rott (5. června 1851 v Praze farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském – 27. června 1906 v Bad Ischlu farnost Bad Ischl v Horním Rakousku), pražský obchodník, byl jedním ze synů a osmi dětí Vincence Josefa Rotta, zakladatele firmy V. J. Rott na Malém náměstí v Praze (1840).

Nový!!: Petrohrad a Ladislav Rott · Vidět víc »

Ladislav Slovák

Ladislav Slovák (10. září 1919 Veľké Leváre – 22. července 1999 Bratislava) byl slovenský dirigent, interpret děl slovenských skladatelů, ale i symfonií D. Šostakoviče a S. Prokofjeva.

Nový!!: Petrohrad a Ladislav Slovák · Vidět víc »

Ladislav Trakal

Hrob Ladislava Trakala, jeho manželky Olgy a jejich syna Ladislava na Olšanských hřbitovech v Praze Ladislav Trakal.

Nový!!: Petrohrad a Ladislav Trakal · Vidět víc »

Ladožské jezero

Ladožské jezero (karelsky Luadogu) je jezero na severozápadě evropské části Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Ladožské jezero · Vidět víc »

Lady Macbeth Mcenského újezdu

Lady Macbeth Mcenského újezdu (rusky: Леди Макбет Мценского уезда) je opera o čtyřech dějstvích v devíti obrazech Dmitrije Šostakoviče a Alexandra Preise podle stejnojmenné povídky Nikolaje Leskova.

Nový!!: Petrohrad a Lady Macbeth Mcenského újezdu · Vidět víc »

Lady Macbeth Mcenského újezdu (povídka)

Lady Macbeth Mcenského újezdu je povídka Nikolaje Leskova, napsaná v roce 1864.

Nový!!: Petrohrad a Lady Macbeth Mcenského újezdu (povídka) · Vidět víc »

Lansing

Lansing je hlavní město státu Michigan ve Spojených státech amerických.

Nový!!: Petrohrad a Lansing · Vidět víc »

Lappeenranta

Přístav v Lappeenrantě v noci Lappeenranta (švédsky Villmanstrand) je obec a město, ležící na břehu jezera Saimaa v jihovýchodním Finsku, v provinci Jižní Karélie asi 30 km od hranice s Ruskou federací.

Nový!!: Petrohrad a Lappeenranta · Vidět víc »

Laurence Steinhardt

Laurence Adolph Steinhardt (6. října 1892 – 28. března 1950) byl diplomat Spojených států.

Nový!!: Petrohrad a Laurence Steinhardt · Vidět víc »

Laureus World Sports Awards

Laureus World Sports Awards, světové sportovní ceny Laureus, jsou každoročně udělovaná ocenění sportovcům za jejich mimořádné výkony v uplynulém roce.

Nový!!: Petrohrad a Laureus World Sports Awards · Vidět víc »

Laurynas Stankevičius

Laurynas Mindaugas Stankevičius (19. srpna 1935, Aukštadvaris, Litva - 17. března 2017) byl litevský politik, v roce 1996 několik měsíců premiér Litvy.

Nový!!: Petrohrad a Laurynas Stankevičius · Vidět víc »

Lavočkin LaGG-3

LaGG-3 (Lavočkin-Gorbunov-Gudkov - 3) bylo sovětské stíhací letadlo vyvinuté z předsériového LaGG-1 před druhou světovou válkou a jedno z nejpoužívanějších letadel na počátku Velké vlastenecké války.

Nový!!: Petrohrad a Lavočkin LaGG-3 · Vidět víc »

Lavr Georgijevič Kornilov

Lavr Georgijevič Kornilov (30. srpna 1870, Usť-Kamenogorsk – 13. duben 1918, Jekatěrinodar) byl ruský carský a bělogvardějský generál.

Nový!!: Petrohrad a Lavr Georgijevič Kornilov · Vidět víc »

Lavrentij Alexejevič Zagoskin

Lavrentij Alexejevič Zagoskin (Nikolajevka – Rjazaň) byl ruský námořní důstojník ve službách Rusko-americké společnosti a průzkumník Aljašky, Aleutských ostrovů a severní Kalifornie.

Nový!!: Petrohrad a Lavrentij Alexejevič Zagoskin · Vidět víc »

Lazebník

Lazebník může být.

Nový!!: Petrohrad a Lazebník · Vidět víc »

Láska ke třem pomerančům

Láska ke třem pomerančům, (francouzsky: L'amour des trois oranges, rusky: Любовь к трём апельсинам), Op.

Nový!!: Petrohrad a Láska ke třem pomerančům · Vidět víc »

Léon Bakst

Léon Nikolajevič Bakst (rusky Лео́н Никола́евич Бакст, původním jménem Lev Samojlovič Rosenberg; Grodno – 28. prosince 1924 Rueil-Malmaison) byl ruský malíř židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Léon Bakst · Vidět víc »

Léto (film, 2018)

Léto (rusky Лето) je ruský hudební a životopisný film z roku 2018 zobrazující leningradskou undergroundovou rockovou scénu na počátku 80.

Nový!!: Petrohrad a Léto (film, 2018) · Vidět víc »

Lützow (1937)

Lützow (později také Petropavlovsk a Tallinn) byl nedokončený německý těžký křižník, který byl pátou a poslední stavěnou jednotkou třídy ''Admirál Hipper''. Kýl lodi byl založen 2. srpna 1937 v loděnici Deschimag AG Weser v Brémách a na vodu byl trup lodi spuštěn 1. července 1939. V roce 1939 podepsala Třetí říše a Sovětský svaz pakt Ribbentrop–Molotov a jedním z projevů jejich užší spolupráce byl také odprodej rozestavěného křižníku Lützow. Lützow, později přejmenovaný na Petropavlovsk, byl do Sovětského svazu odtažen v roce 1940 a to bez obou vnitřních hlavních dělových věží. Po vypuknutí druhé světové války byla loď přítomna na Baltu v Leningradu, na jehož obraně se v prvních dnech války podílela dělostřelbou. Dne 17. září 1941 ho zde potopily německé bombardéry, byl ovšem vyzdvižen a opraven – přesto však stále nedokončen. Od roku 1943 pak byla loď přejmenována na Tallin. Nedostavěný křižník byl nakonec v 50. letech sešrotován.

Nový!!: Petrohrad a Lützow (1937) · Vidět víc »

Le Havre

Le Havre je francouzské přístavní město v departementu Seine-Maritime v Normandii.

Nový!!: Petrohrad a Le Havre · Vidět víc »

Lebeděv Lebeď XII

Lebeděv Lebeď XII bylo ruské vojenské průzkumné letadlo vyrobené v průběhu první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Lebeděv Lebeď XII · Vidět víc »

Ledový palác

Ledový palác,, je víceúčelová sportovní hala, která se nachází v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Ledový palác · Vidět víc »

Lejli a Medžnun (opera)

Lejli a Medžnun (v ázerbájdžánském originále) je opera o pěti (někdy též čtyřech) dějstvích a šesti obrazech ázerbájdžánského skladatele Uzeira Abdula Husejn-oglyho Hadžibekova (Hadžibejliho) na libreto, které napsal sám se svým bratrem Džejhunem podle stejnojmenné tragédie básníka Muhammada Füzuliho z 16. století.

Nový!!: Petrohrad a Lejli a Medžnun (opera) · Vidět víc »

Lenin (rozcestník)

Slovo Lenin může mít více významů.

Nový!!: Petrohrad a Lenin (rozcestník) · Vidět víc »

Leningrad (1966)

Leningrad byl druhý a zároveň poslední sovětský vrtulníkový křižník Projektu 1123 (v sovětské terminologii byl klasifikován jako letadlový křižník).

Nový!!: Petrohrad a Leningrad (1966) · Vidět víc »

Leningrad (hudební skupina)

Skupina Leningrad (Gruppirovka Leningrad) je rocková skupina z Petrohradu (bývalém Leningradu – odtud název), nejznámější představitel ruského ska-rocku, třebaže její repertoár namnoze přesahuje toto žánrové vymezení.

Nový!!: Petrohrad a Leningrad (hudební skupina) · Vidět víc »

Leningrad (rozcestník)

Leningrad, bývalé jméno dnešního Petrohradu, může mít také tyto další významy.

Nový!!: Petrohrad a Leningrad (rozcestník) · Vidět víc »

Leningradská aféra

Jako leningradská aféra se označuje řada údajných kriminálních případů, které vyústily v čistku komunistické strany a státní správy SSSR v Leningradu a Leningradské oblasti v letech 1948–1950.

Nový!!: Petrohrad a Leningradská aféra · Vidět víc »

Leningradská jaderná elektrárna II

Leningradská jaderná elektrárna II je provozní jadernou elektrárnou v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Leningradská jaderná elektrárna II · Vidět víc »

Leningradská oblast

Leningradská oblast je oblast na severozápadě evropské části Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Leningradská oblast · Vidět víc »

Leningradské nádraží

Leningradské nádraží (původní název byl Nikolajevské nádraží) je jedno z nádraží v Moskvě.

Nový!!: Petrohrad a Leningradské nádraží · Vidět víc »

Leningradský kodex

Jedna ze zdobených stran kodexu. Leningradský kodex (Codex Leningradensis, známý též pod značkou B19A) je nejstarší dochovanou kompletní hebrejskou biblí a zároveň nejstarším v úplnosti dochovaným masoretským rukopisem.

Nový!!: Petrohrad a Leningradský kodex · Vidět víc »

Leningradsko-novgorodská operace

Leningradsko-novgorodská operace a následný útok na Pobaltí probíhal za Velké vlastenecké války mezi 13.

Nový!!: Petrohrad a Leningradsko-novgorodská operace · Vidět víc »

Lentvaris

Lentvaris (Landwarów) je městečko v Litvě, které se nachází mezi Vilniusem a Trakai na železniční trati Vilnius-Šiauliai-Klaipėda (významný železniční uzel, odbočka na Trakai).

Nový!!: Petrohrad a Lentvaris · Vidět víc »

Leo Borchard

Leo Borchard (31. května 1899 – 23. srpna 1945) byl německý dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Leo Borchard · Vidět víc »

Leo Ornstein

Leo Ornstein (pravděpodobně 2. prosince 1893 Kremenčuk, Ruské impérium, nyní Ukrajina – 24. února 2002 Green Bay, Wisconsin, USA) byl americký klavírista, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Leo Ornstein · Vidět víc »

Leo von Klenze

Leo von Klenze (Franz Karl Leopold von Klenze, 29. února 1784, Bockenem u Hildesheimu – 27. ledna 1864, Mnichov) byl německý klasicistní architekt, vedle Karla Fridricha Schinkela nejvýznamnější v Německu, malíř a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Leo von Klenze · Vidět víc »

Leon Boruński

Leon Boruński (22. října 1909 Petrohrad, Rusko – 1942 Otwock, Polsko) byl polský klavírista a hudební skladatel židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Leon Boruński · Vidět víc »

Leon Malhomme

Samostatné operační skupině „Slezsko“ Leon Malhomme (4. ledna 1881 Petrohradu – 1940, Sovětský svaz) byl polský diplomat a politik.

Nový!!: Petrohrad a Leon Malhomme · Vidět víc »

Leonhard Euler

Leonhard Paul Euler (německá výslovnost: IPA:,; 15. dubna 1707 Basilej, Švýcarsko – 18. září 1783 Petrohrad, Rusko) byl průkopnický švýcarský matematik a fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Leonhard Euler · Vidět víc »

Leonid Alexandrovič Vesnin

Leonid A. Vesnin (asi v roce 1890), třetí zprava Leonid Alexandrovič Vesnin (1880, Nižnij Novgorod – 1933, Moskva) byl sovětský architekt, tvořící v duchu konstruktivismu.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Alexandrovič Vesnin · Vidět víc »

Leonid Gozman

Leonid Jakovlevič Gozman (* 13. července 1950, Leningrad) je ruský politik a prezident politického hnutí Svaz pravicových sil.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Gozman · Vidět víc »

Leonid Kantorovič

Leonid Vitaljevič Kantorovič (19. ledna 1912 Petrohrad – 7. dubna 1986 Moskva) byl sovětský matematik a ekonom, který v roce 1975 získal spolu s Tjallingem Koopmansem Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za „příspěvek k teorii optimální alokace zdrojů“.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Kantorovič · Vidět víc »

Leonid Kizim

Leonid Děnisovič Kizim (5. srpna 1941 Krasnyj Lyman, Doněcká oblast Ukrajinské SSR – 14. června 2010 Moskva) byl vojenský letec a sovětský kosmonaut ukrajinské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Kizim · Vidět víc »

Leonid Kubbel

Leonid Ivanovič Kubbel (konec 1891 nebo začátek 1892, Petrohrad – 18. dubna 1942, tamtéž) byl ruský skladatel šachových studií a problémů.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Kubbel · Vidět víc »

Leonid Kulik

Leonid Alexejevič Kulik (rusky: Леонид Алексеевич Кулик,, Tartu – 24. dubna, 1942) byl ruský mineralog, známý svým výzkumem meteoritů.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Kulik · Vidět víc »

Leonid Nikolajevič Andrejev

Ilji Repina Leonid Nikolajevič Andrejev (rusky Леонид Николаевич Андреев, 21. srpen greg. / 9. srpen jul. 1871, Orel, Rusko – 12. září 1919, Kuokkala, Finsko, dnešní ruské město Repino) byl spisovatel a dramatik konce 19. a počátku 20. století.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Nikolajevič Andrejev · Vidět víc »

Leonid Pavlovič Chlobystin

Leonid Pavlovič Chlobystin, rusky Леонид Павлович Хлобыстин, (2. března 1931, Leningrad - 11. března 1988, Leningrad) byl sovětský archeolog, doktor historických věd.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Pavlovič Chlobystin · Vidět víc »

Leonid Rogozov

Leonid Ivanovič Rogozov (14. března 1934 – 21. září 2000) byl ruský chirurg, který je slavný tím, že sám sobě vyoperoval apendix.

Nový!!: Petrohrad a Leonid Rogozov · Vidět víc »

Leopold Andrian

Leopold Andrian Leopold Andrian, celým jménem svobodný pán Leopold Ferdinand Andrian - Werburg (9. května 1875 Berlín – 19. listopadu 1951 Fribourg), byl rakouský spisovatel a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Leopold Andrian · Vidět víc »

Leopold Auer

Leopold Auer (7. červen 1845, Veszprém – 15. červenec 1930, Loschwitz u Drážďan) byl maďarsko-americký houslista a dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Leopold Auer · Vidět víc »

Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky

Leopold Filip hrabě Kolowrat-Krakowsky, v českojazyčných pramenech uváděn též jako Leopold Filip Krakovský z Kolovrat, nebo Leopold Filip Kolowrat-Krakowský, v dobových pramenech zmiňován též jen coby Leopold Kolowrat (14. března 1852 Benátky – 19. března 1910 Vídeň) byl rakouský a český šlechtic z rodu Krakovských z Kolovrat a politik německé národnosti, na počátku 20.

Nový!!: Petrohrad a Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky · Vidět víc »

Leopold Gudenus

Leopold hrabě von Gudenus (15. září 1843 Mühlbach – 1. října 1913 Ulrichskirchen) celým jménem Leopold Gabriel Ludvík Ghislain von Gudenus byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti, v 2.

Nový!!: Petrohrad a Leopold Gudenus · Vidět víc »

Leopold I. Bádenský

Leopold I. Bádenský, německy Leopold von Baden (29. srpna 1790, Karlsruhe, Německo – 24. dubna 1852, tamtéž) byl bádenský velkovévoda od roku 1830 do své smrti.

Nový!!: Petrohrad a Leopold I. Bádenský · Vidět víc »

Leopold Matyáš z Lambergu

Leopold Matyáš Zikmund kníže z Lambergu (Leopold Mathias Sigismund Fürst von Lamberg; 20. února 1667 Vídeň – 10. března 1711 Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan ve službách Habsburků.

Nový!!: Petrohrad a Leopold Matyáš z Lambergu · Vidět víc »

Leopoldina Thunová

Hraběnka Leopoldina z Lamberka provdaná z Thunu-Hohensteinu (9. května 1825, Brno – 10. dubna 1902, Praha) byla česká šlechtična z rodu pánů z Lamberka, manželka rakouského diplomata Fridricha Františka z Thunu.

Nový!!: Petrohrad a Leopoldina Thunová · Vidět víc »

Lepidozamia peroffskyana

Lepidozamia peroffskyana je druh cykasu pocházející z Austrálie.

Nový!!: Petrohrad a Lepidozamia peroffskyana · Vidět víc »

Lepidozamie

Lepidozamie (Lepidozamia) je rod cykasů z čeledi zamiovité.

Nový!!: Petrohrad a Lepidozamie · Vidět víc »

Lesní molo liniový zadní

Maják Lesní molo liniový zadní (rusky: Лесной Мол Створный Задний) stojí na pobřeží Finského zálivu Baltského moře v Petrohradě v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Lesní molo liniový zadní · Vidět víc »

Let Air Canada 143

Gimli Glider („kluzák z Gimli“) je pojmenování letadla Boeing 767-200, který se stal při svém letu číslo 143 společnosti Air Canada z Ottawy do Edmontonu hlavním aktérem slavné letecké nehody (výjimečně se šťastným koncem).

Nový!!: Petrohrad a Let Air Canada 143 · Vidět víc »

Let Kogalymavia 9268

Let Metrojet 9268 ruské letecké společnosti Metrojet (do roku 2011 známé pod názvem Kogalymavia) se po startu z mezinárodního letiště v Šarm aš-Šajchu zřítil na Sinaji.

Nový!!: Petrohrad a Let Kogalymavia 9268 · Vidět víc »

Let PLK 9560

Let PLK 9560 provozovala letecká společnost Pulkovo na trase Petrohrad–Moskva–Soči–Moskva–Petrohrad.

Nový!!: Petrohrad a Let PLK 9560 · Vidět víc »

Let US Airways 1549

Let US Airways č.

Nový!!: Petrohrad a Let US Airways 1549 · Vidět víc »

Letecké nehody v Česku a Československu

Seznam leteckých nehod civilních letadel na území Československa a Česka.

Nový!!: Petrohrad a Letecké nehody v Česku a Československu · Vidět víc »

Letiště Brno-Tuřany

Letiště Brno-Tuřany (ICAO: LKTB, IATA: BRQ) je veřejné mezinárodní letiště v Jihomoravském kraji v Česku.

Nový!!: Petrohrad a Letiště Brno-Tuřany · Vidět víc »

Letiště Pulkovo

Letiště Pulkovo (- Aeroport Pulkovo; IATA: LED, ICAO: ULLI) je mezinárodní letiště obsluhující ruské město Petrohrad.

Nový!!: Petrohrad a Letiště Pulkovo · Vidět víc »

Letiště Tunošna

Letiště Tunošna (– Aeroport Tunošna, IATA: IAR, ICAO: UUDL) je veřejné letiště v Jaroslavské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Letiště Tunošna · Vidět víc »

Lev Alexandrovič Mej

Lev Alexandrovič Mej (Moskva –, Petrohrad) byl ruský básník, prozaik, dramatik a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Lev Alexandrovič Mej · Vidět víc »

Lev Berg

Lev Semjonovič Berg (14. března 1876, Tighina – 24. prosince 1950, Petrohrad) byl geograf, biolog a ichtyolog narozený na území dnešního Moldavska (Podněstří) a pracující v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Lev Berg · Vidět víc »

Lev Davidovič Trockij

Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Lev Davidovič Trockij · Vidět víc »

Lev Grigorjevič Dejč

Lev Grigorjevič Dejč (rusky Лев Григоревич Дейч, 26. září 1855, Tulčin, Ruské impérium – 5. srpna 1941, Moskva, SSSR), znám také jako Leo Deutsch, byl ruský revolucionář a člen frakce menševiků.

Nový!!: Petrohrad a Lev Grigorjevič Dejč · Vidět víc »

Lev Gumiljov

Lev Nikolajevič Gumiljov, rusky Лев Никола́евич Гумилёв, někdy přepisováno též jako Gumilev (Petrohrad – 15. června 1992, Petrohrad) byl sovětský historik, antropolog a etnolog, který proslul svými kontroverzními názory na původ ruského etnika.

Nový!!: Petrohrad a Lev Gumiljov · Vidět víc »

Lev Kameněv

Lev Borisovič Kameněv (vlastním jménem Leo Rosenfeld; 18. července 1883 Moskva, Ruské impérium – 25. srpna 1936 Moskva, SSSR) byl přední sovětský politik a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Lev Kameněv · Vidět víc »

Lev Kiršner

Lev Andrejevič Kiršner (1922, Leningrad, nyní Petrohrad – 23. února 2010, tamtéž) byl ruský sovětský prozaik a historik.

Nový!!: Petrohrad a Lev Kiršner · Vidět víc »

Lev Michajlovič Galler

Lev Michajlovič Galler (* jako Leo Julius Alexander Philipp von Haller) (29. listopadu 1883 – 12. července 1950) byl ruský a sovětský námořní velitel a admirál.

Nový!!: Petrohrad a Lev Michajlovič Galler · Vidět víc »

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.

Nový!!: Petrohrad a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »

Lev Rudněv

Lev Vladimirovič Rudněv (rusky Лев Владимирович Ру́днев; 13. března 1885, Veliký Novgorod, Rusko – 19. listopadu 1956, Moskva, SSSR) byl ruský architekt stalinistických budov.

Nový!!: Petrohrad a Lev Rudněv · Vidět víc »

Lev Russov

Lev Alexandrovič Russov (31. ledna 1926 Petrohrad – 20. února 1987 Petrohrad) byl ruský výtvarník, známý hlavně jako portrétista, představitel tzv.

Nový!!: Petrohrad a Lev Russov · Vidět víc »

Lev Sergejevič Těrmen

Lev Sergejevič Těrmen (na Západě známý jako Leon Theremin; Sankt-Petěrburg – 3. listopadu 1993 Moskva) byl ruský fyzik, průkopník elektroniky, vynálezce a hudebník.

Nový!!: Petrohrad a Lev Sergejevič Těrmen · Vidět víc »

Lev Vladimirovič Ščerba

Lev Vladimirovič Ščerba (3. března 1880, Petrohrad – 26. prosince 1944, Moskva) byl ruský a sovětský jazykovědec, akademik, který měl velký přínos pro rozvoj psycholingvistiky, lexikografie a fonologie.

Nový!!: Petrohrad a Lev Vladimirovič Ščerba · Vidět víc »

Lewis Carroll

Charles Lutwidge Dodgson (27. ledna 1832 Daresbury, Cheshire – 14. ledna 1898 Guildford, Surrey), známý pod pseudonymem Lewis Carroll, byl anglický spisovatel, matematik, logik, učenec, anglikánský diakon a fotograf.

Nový!!: Petrohrad a Lewis Carroll · Vidět víc »

Lexové z Aehrenthalu

Lexové z Aehrenthalu jsou původem český rod, který z prostých poměrů během krátké doby dosáhl vysokého postavení, šlechtického titulu a značného majetku, v roce 1909 byli povýšeni do stavu hrabat, v Čechách vlastnili rozsáhlé statky v oblasti Českého ráje (Hrubá Skála).

Nový!!: Petrohrad a Lexové z Aehrenthalu · Vidět víc »

LGBT historie v Rusku

Dějiny leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT) v Rusku a jeho předchůdcích, tj.

Nový!!: Petrohrad a LGBT historie v Rusku · Vidět víc »

LGBT práva v Rusku

Duhová mapa Ruska duhovým motivem Petropavlovské pevnosti Lesby, gayové, bisexuálové a translidé (LGBT) se v Rusku setkávají s ostrakizací a právními nepříjemnostmi neznámými pro zbytkové obyvatelstvo.

Nový!!: Petrohrad a LGBT práva v Rusku · Vidět víc »

Lišaj pupalkový

Lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina) je vzácný motýl z čeledi lišajovitých, mezi kterými patří k nejmenším zástupcům.

Nový!!: Petrohrad a Lišaj pupalkový · Vidět víc »

Liège (stanice metra v Paříži)

Vlak projíždějící stanicí po protilehlé koleji Liège je nepřestupní stanice pařížského metra na lince 13 v 8. obvodu v Paříži.

Nový!!: Petrohrad a Liège (stanice metra v Paříži) · Vidět víc »

Lichoslavl

Lichoslavl je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Lichoslavl · Vidět víc »

Lida

Lida je okresní město v západním Bělorusku, asi 160 km od Minsku, 112 km od Hrodna.

Nový!!: Petrohrad a Lida · Vidět víc »

Lidija Aleksejevna Čarská

Lidija Aleksejevna Čarská; 31. ledna 1875, Sankt-Petěrburg – 18. března 1938, Adler, dnes sídliště v Soči) byla ruská spisovatelka, autorka knih pro děti a mládež a divadelní herečka.

Nový!!: Petrohrad a Lidija Aleksejevna Čarská · Vidět víc »

Lidija Ponomarenko

Lidija Antonivna Ponomarenko,; / Lidija Antonovna Ponomarenko, (19. února 1922 Arťomovsk – 3. prosince 2013 Kyjev byla ukrajinská místní historička, badatelka v oblasti historické topografie a městské toponymie, zaměřená zejména na Kyjev. Je spoluautorkou encyklopedie názvů kyjevských ulic.

Nový!!: Petrohrad a Lidija Ponomarenko · Vidět víc »

Lidija Selichovová

Lidija Matvejevna Selichovová (19. března 1922 Petrohrad, Rusko – 7. února 2003) byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Petrohrad a Lidija Selichovová · Vidět víc »

Lidzija Marozavová

Lidzija Marozavová (bělorusky: Лідзія Аляксандраўна Марозава, Lidzija Aljaksandrajna Marozava; * 2. října 1992 Minsk) je běloruská profesionální tenistka a deblová specialistka.

Nový!!: Petrohrad a Lidzija Marozavová · Vidět víc »

Lietuvos geležinkeliai

Siemens ER20 Litevských železnic AB Lietuvos geležinkeliai (dřívější VKM: LG, Litevské železnice, zkratka LTG) je litevská společnost, která byla původně litovskou národní unitární železniční společností, po přechodu na holdingové uspořádání v roce 2020 se jedná o mateřskou společnost firem zabývajících se provozováním dráhy, provozováním osobní a nákladní železniční dopravy aj.

Nový!!: Petrohrad a Lietuvos geležinkeliai · Vidět víc »

Liga mistrů UEFA 2013/2014 – základní skupiny

V základních skupinách soutěže Liga mistrů UEFA 2013/14 se hraje v období od 7.

Nový!!: Petrohrad a Liga mistrů UEFA 2013/2014 – základní skupiny · Vidět víc »

Liga mistrů UEFA 2021/2022

Sezóna Ligy mistrů UEFA 2021/22 byla 67. ročníkem nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže a jubilejní 30. od zavedení nového formátu a přejmenování z Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ) na Ligu mistrů UEFA.

Nový!!: Petrohrad a Liga mistrů UEFA 2021/2022 · Vidět víc »

Liga mistrů UEFA 2021/2022 – skupinová fáze

Skupinová fáze Ligy mistrů UEFA 2021/22 začala 14.

Nový!!: Petrohrad a Liga mistrů UEFA 2021/2022 – skupinová fáze · Vidět víc »

Lilja

Lilja či Lilja navždy je oceňované švédské filmové drama z roku 2002 od Lukase Moodyssona.

Nový!!: Petrohrad a Lilja · Vidět víc »

Lilli Promet

Lilli Promet (16. února 1922 Petseri – 16. února 2007 Tallinn) byla estonská básnířka, prozaička, ale také redaktorka a reportérka.

Nový!!: Petrohrad a Lilli Promet · Vidět víc »

Lionel Messi

Lionel Andrés Messi Cuccitini (* 24. června 1987 Rosario) je argentinský reprezentační fotbalista, hrající za americký klub Inter Miami CF.

Nový!!: Petrohrad a Lionel Messi · Vidět víc »

Listopad 2009

;1. listopadu.

Nový!!: Petrohrad a Listopad 2009 · Vidět víc »

Litějný prospekt

Litějný prospekt je jedna z důležitých tříd v Centrálním rajonu Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Litějný prospekt · Vidět víc »

Litevské velkoknížectví

Litevské velkoknížectví (běloruština: Вялікае Княства Літоўскае; stará literární litevština: Didi Kunigystė Lietuvos nebo didi Kunigiſte Lietuwos – autentický starolitevský název je předmětem dohadů, rutensky Великое князство Литовъское, Vialikoje Kniazstvo Litovskoje) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Litevské velkoknížectví · Vidět víc »

Little Big

Little Big je ruská rave hudební skupina založená v roce 2013 v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Little Big · Vidět víc »

Ljubašivka

Ljubašivka (– Ljubašjovka) je sídlo městského typu v Oděské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Ljubašivka · Vidět víc »

Ljubaň (město v Leningradské oblasti)

Ljubaň je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Ljubaň (město v Leningradské oblasti) · Vidět víc »

Ljubov Dmitrijevna Bloková

Ljubov Dmitrijevna Bloková roz.

Nový!!: Petrohrad a Ljubov Dmitrijevna Bloková · Vidět víc »

Ljubov Popovová

Ljubov Sergejevna Popovová (6. května greg. / 24. dubna jul. 1889, Ivanovskoje – 25. května 1924, Moskva) byla ruská a sovětská malířka, avantgardní umělkyně (suprematismus, kubismus, kubofuturismus,konstruktivismus), grafička, designérka, scénografka a pedagožka.

Nový!!: Petrohrad a Ljubov Popovová · Vidět víc »

Ljudmila Ivanovna Ainana

Ljudmila Ivanovna Ainana (rusky Людмила Ивановна Айнана; 28. prosince 1934, Staré Čaplino – 2. července 2021) byla ruská eskymoložka, filoložka a vůdkyně sibiřských Eskymáků.

Nový!!: Petrohrad a Ljudmila Ivanovna Ainana · Vidět víc »

Ljudmila Kondraťjevová

Ljudmila Andrejevna Kondraťjevová (rusky: Людмила Андреевна Кондратьева – Ljudmila Andrejevna Kondraťjeva; * 11. dubna 1958 Šachty, Rostovská oblast, Sovětský svaz) je bývalá sovětská atletka ruské národnosti, olympijská vítězka v běhu na 100 metrů a mistryně Evropy v běhu na 200 metrů.

Nový!!: Petrohrad a Ljudmila Kondraťjevová · Vidět víc »

Ljudmila Narusovová

Ljudmila Borisovna Narusovová (* 2. května 1951, Brjansk, Sovětský svaz) je ruská politička.

Nový!!: Petrohrad a Ljudmila Narusovová · Vidět víc »

Ljudmila Pavličenková

Ljudmila Pavličenková (rodným jménem Bělovová,; 12. července 1916 Bila Cerkva, Kyjevská gubernie, Ruské impérium – 27. října 1974 Moskva) byla nejúspěšnější sovětská odstřelovačka ruské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Ljudmila Pavličenková · Vidět víc »

Ljudmila Ruděnková

Ljudmila Vladimirovna Ruděnková (– Ljudmila Vladimirovna Ruděnko, – Ljudmila Volodimirivna Ruděnko; 27. července 1904, Lubny – 4. března 1986, Leningrad) byla sovětská šachistka, po Věře Menčíkové v pořadí druhá žena, která si vybojovala titul mistryně světa v šachu (titul držela v letech 1950 až 1953).

Nový!!: Petrohrad a Ljudmila Ruděnková · Vidět víc »

Ljudmila Saveljevová

Ljudmila Michajlovna Saveljevová (Людмила Михайловна Савельева, * 24. ledna 1942 Leningrad) je ruská herečka a baletka.

Nový!!: Petrohrad a Ljudmila Saveljevová · Vidět víc »

Ljukman Adams

Ljukman Adams (rusky Люкман Расакович Адамс) (* 24. května 1988, Leningrad) je ruský atlet, který získal na halovém MS v roce 2014 zlatou medaili v trojskoku.

Nový!!: Petrohrad a Ljukman Adams · Vidět víc »

LK-1

LK-1 byl první trolejbus zkonstruovaný a vyrobený v někdejším Sovětském svazu.

Nový!!: Petrohrad a LK-1 · Vidět víc »

LM-2000

Jediný vůz ev. č. 3001 na moskevské lince č. 28 LM-2000 (podle unifikovaného označení 71-139) je model ruské třídveřové tramvaje klasické koncepce (tj. s vysokou podlahou a délkou cca 14 m).

Nový!!: Petrohrad a LM-2000 · Vidět víc »

LM-99

LM-99 v Petrohradu LM-99 v Kolomně Modernizovaná LM-99A v Petrohradu LM-99 (podle unifikovaného označení 71-134) je model ruské čtyřdveřové tramvaje klasické koncepce (tj. s vysokou podlahou a délkou 15 m).

Nový!!: Petrohrad a LM-99 · Vidět víc »

Lockheed U-2

Lockheed U-2 „Dragon Lady“ je americké výzvědné letadlo, které bylo vyvinuto v padesátých letech 20. století v tzv.

Nový!!: Petrohrad a Lockheed U-2 · Vidět víc »

Lodějnoje Pole

Lodějnoje Pole je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Lodějnoje Pole · Vidět víc »

Lojeŭ

Lojeŭ (bělorusky Лоеў, rusky Лоев) je sídlo městského typu v Bělorusku, které se nachází v Homelské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Lojeŭ · Vidět víc »

Lokomotiva ČME3

Lokomotiva řady ČME3 je dieselelektrická lokomotiva, vyráběná v letech 1963–1994 v ČKD Praha pro sovětské železnice SŽD (a její pozdější nástupnické společnosti).

Nový!!: Petrohrad a Lokomotiva ČME3 · Vidět víc »

Lokomotiva ČS200

ČS200 (jako československá) je rychlíková dvojdílná elektrická lokomotiva vyráběná v letech 1974 a 1979 v Československu ve Škodě (tovární typ 66E) pro export do Sovětského svazu a pro provoz rychlíků na prominentní trati Moskva–Petrohrad při cestovní rychlosti 200 km/h.

Nový!!: Petrohrad a Lokomotiva ČS200 · Vidět víc »

Lola Voroninová

Lola Voroninová (* 26. listopadu 1983, Leningrad, Rusko) je ruská politička, členka Pirátské strany Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Lola Voroninová · Vidět víc »

LOMO

LOMO LC-A se zavřeným objektivem a hledáčkem LOMO LC-A s otevřeným objektivem a hledáčkem LOMO (ЛОМО) neboli Ленинградское оптико-механическое объединение (Leningradské opticko-mechanické sdružení) je výrobce optických přístrojů z ruského Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a LOMO · Vidět víc »

Lomonosov

Lomonosov je ruské příjmení a název objektů pojmenovaných po jeho nositelích.

Nový!!: Petrohrad a Lomonosov · Vidět víc »

Lomonosov (město)

Lomonosov, do roku 1948 Oranienbaum, je město v západním Rusku na pobřeží Finského zálivu, dnes součást Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Lomonosov (město) · Vidět víc »

Lomonosovský rajón

Lomonosovský rajón na mapě Leningradské oblasti Lomonosovský rajón je jedním z rajónů Leningradské oblasti v západní části Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Lomonosovský rajón · Vidět víc »

Lorraine-Dietrich

Emblém firmy Lorraine-Dietrich byl francouzský výrobce automobilů, leteckých motorů, těžké techniky a železničních vozidel.

Nový!!: Petrohrad a Lorraine-Dietrich · Vidět víc »

Los Angeles

Los Angeles (výslovnost v americké angličtině, počeštěná výslovnost), často zkráceně též L.A., je největší město ve státě Kalifornie, po New Yorku druhé nejlidnatější město Spojených států amerických, středisko stejnojmenného okresu. Los Angeles je jedno z nejvýznamnějších světových center kultury, vědy, technologií, mezinárodního obchodu a vzdělání. Leží na západě země u jižní hranice s Mexikem, na pobřeží Tichého oceánu. Vlastní město má rozlohu 1 302 km² a má 3 980 000 obyvatel (odhad 2019), celá metropolitní oblast pak okolo 13 miliónů. Metropolitní oblast tvoří společně se „City of Los Angeles“ přes 80 dalších samostatných měst, například Long Beach, Pasadena, Burbank, Beverly Hills, Inglewood, Compton, Torrance, Santa Monica atd. V Los Angeles se nachází několik univerzit, nejstarší založená v roce 1890, divadla, knihovny, muzea, planetárium, observatoř. Je důležitým finančním centrem, centrem módy, filmového průmyslu a sídlem finančních a pojišťovacích firem. Je významnou dopravní křižovatkou, nachází se zde tři letiště, teprve od roku 1993 metro. Long Beach je společně s New Yorkem nejdůležitějším obchodním přístavem ve Spojených státech. Charakteristické jsou pro město velké autostrády.

Nový!!: Petrohrad a Los Angeles · Vidět víc »

Lotyšská hokejová reprezentace

ZOH 2010 ve Vancouveru Lotyšská hokejová reprezentace reprezentuje Lotyšsko na mezinárodních hokejových soutěžích, jako je Mistrovství světa v ledním hokeji nebo Olympijský hokejový turnaj.

Nový!!: Petrohrad a Lotyšská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Lou Andreas-Salomé

Lou Andreas-Salomé (12. únor 1861 v Petrohradu – 5. únor 1937 v Göttingenu) byla rusko-německá spisovatelka a psycholožka.

Nový!!: Petrohrad a Lou Andreas-Salomé · Vidět víc »

Louis Wagner

Louis Wagner při velké ceně Francie 1914 Louis Wagner za volantem vozu Peugeot 174S, před závodem 24 hodin Le Mans 1926 Louis Wagner (5. února 1882 Le Pré-Saint-Gervais – 13. března 1960 Montlhéry) byl francouzský automobilový závodník, průkopník automobilismu i letectví a fotbalista.

Nový!!: Petrohrad a Louis Wagner · Vidět víc »

Louisa Adamsová

Louisa Catherine Johnsonová Adamsová (12. února 1775 Londýn – 15. května 1852 Washington, D.C.) byla manželka 6.

Nový!!: Petrohrad a Louisa Adamsová · Vidět víc »

Louskáček (balet)

Louskáček je divadelní baletní pohádková inscenace na náměty příběhu Ernesta Theodora Amadea Hoffmanna.

Nový!!: Petrohrad a Louskáček (balet) · Vidět víc »

Loutnista (Caravaggio)

Loutnista (Suonatore di liuto) je název obrazu italského barokního malíře Caravaggia.

Nový!!: Petrohrad a Loutnista (Caravaggio) · Vidět víc »

Louvre

Leonardo da Vinci, ''Mona Lisa'' (1503–1519) Chamurappiho zákoník (kolem 1750 př. n. l.) ''Níké Samothrácká'', asi 120 př. n. l. Venuše Miloská'', asi 130 př. n. l. Louvre je muzeum umění v Paříži.

Nový!!: Petrohrad a Louvre · Vidět víc »

LR Health & Beauty Systems

LR Health & Beauty Systems GmbH (LR) byla založena v roce 1985 Helmutem Spikkerem a Achimem Hickmannem ve městě Ahlen pod názvem LR Cosmetic & Marketing GmbH.

Nový!!: Petrohrad a LR Health & Beauty Systems · Vidět víc »

Lstivá Daredžan

Lstivá Daredžan (původně Lstivá Tamara, v gruzínštině, v ruštině) je opera o třech dějstvích a čtyřech obrazech gruzínského skladatele Melitona Balančivadzeho (1862–1937).

Nový!!: Petrohrad a Lstivá Daredžan · Vidět víc »

Lu Čeng-siang

Lu Čeng-siang, řeholním jménem Pierre-Célestin, O.S.B. (12. června 1871 Šanghaj – 15. ledna 1949 Bruggy) byl čínský římskokatolický duchovní, titulární opat od svatého Petra v Ghentu.

Nový!!: Petrohrad a Lu Čeng-siang · Vidět víc »

Lubomír Kafka

Lubomír Kafka (23. dubna 1956 Jablonec nad Nisou – 12. března 1989 Praha) byl český baletní tanečník, sólista baletu Národního divadla v Praze a Státní opery v Berlíně.

Nový!!: Petrohrad a Lubomír Kafka · Vidět víc »

Lucile Grahnová

Lucile Grahnová (30. června 1819 Kodaň – 4. dubna 1907 Mnichov) byla první světově proslulá dánská balerína a jedna z nejpopulárnějších tanečnic romantické baletní éry.

Nový!!: Petrohrad a Lucile Grahnová · Vidět víc »

Ludmila Grossmannová Brodská

Ludmila Grossmannová Brodská, vlastním jménem Ludmila Grossmannová (24. května 1859 Netvořice farnost Netvořice – 2. dubna 1935 Praha), byla česká učitelka, spisovatelka knih pro mládež a překladatelka.

Nový!!: Petrohrad a Ludmila Grossmannová Brodská · Vidět víc »

Ludmila V. Šrutová

Ludmila V. Šrutová (18. srpna 1888 Petrohrad – 7. listopadu 1977) byla česká pedagožka a spisovatelka.

Nový!!: Petrohrad a Ludmila V. Šrutová · Vidět víc »

Ludvík Bonaparte

Ludvík Napoléon Bonaparte (2. září 1778 Ajaccio – 25. července 1846 Livorno) byl třetím ze čtyř bratrů francouzského císaře Napoleona I. V letech 1806–1810 byl jako Ludvík I. králem holandským, kde byl notně oblíben.

Nový!!: Petrohrad a Ludvík Bonaparte · Vidět víc »

Ludvík Fisher

Ludvík Fisher (pokřtěn Ludvík František Karel Fischer, 24. března 1880 Starý Kolín farnost Starý Kolín – 19. února 1945 Praha) byl český pediatr a gynekolog, dlouhodobě působící v zahraničí, především pak v Chicagu ve Spojených státech amerických, později vojenský lékař a československý legionář, významný člen tzv.

Nový!!: Petrohrad a Ludvík Fisher · Vidět víc »

Ludvík I. Hesenský

Ludvík I. Hesenský (14. června 1753, Prenzlau – 6. dubna 1830, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtský lankrabě (jako Ludvík X.) a později první hesenský velkovévoda.

Nový!!: Petrohrad a Ludvík I. Hesenský · Vidět víc »

Ludvík Starhemberg

Ludvík Josef Maxmilián 2.

Nový!!: Petrohrad a Ludvík Starhemberg · Vidět víc »

Ludvík Württemberský

Ludvík Württemberský (30. srpna 1756 – 20. září 1817) byl druhým synem Fridricha II.

Nový!!: Petrohrad a Ludvík Württemberský · Vidět víc »

Ludwig Karl Folliot de Crenneville

Ludwig Karl hrabě Folliot de Crenneville (Louis Charles comte Folliot de Crennevile) (3. července 1763 Mety – 21. června 1840 Vídeň) byl francouzský šlechtic a rakouský generál.

Nový!!: Petrohrad a Ludwig Karl Folliot de Crenneville · Vidět víc »

Ludwig Mies van der Rohe

Ludwig Mies van der Rohe, narozený jako Maria Ludwig Michael Mies (27. března 1886, Cáchy – 17. srpna 1969, Chicago), byl německý architekt žijící od roku 1938 v USA.

Nový!!: Petrohrad a Ludwig Mies van der Rohe · Vidět víc »

Ludwig Minkus

Ludwig Minkus (23. března 1826, Vídeň – 7. prosince 1917, Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, dirigent a houslový virtuóz.

Nový!!: Petrohrad a Ludwig Minkus · Vidět víc »

Ludwig Moser

Ludwig Löwi Moser (18. června 1833 Karlovy Vary – 27. září 1916 Karlovy Vary) byl rytec skla, podnikatel a zakladatel sklárny Moser.

Nový!!: Petrohrad a Ludwig Moser · Vidět víc »

Ludwig van Beethoven

Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň–Alservorstadt) byl německý hudební skladatel a klavírista, jehož dílo pokrývá přechod od hudebního klasicismu k romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Ludwig van Beethoven · Vidět víc »

Ludwig von Brenner

Ludwig von Brenner (19. září 1833, Lipsko – 9. února 1902, Berlín) byl německý dirigent a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Ludwig von Brenner · Vidět víc »

Ludwik Geyer

Ludwik Geyer (6. ledna 1805 Berlín – 21. října 1869 Lodž) byl průmyslník, který je pokládán za pionýra rozvoje textilního průmyslu v Lodži i v Polsku.

Nový!!: Petrohrad a Ludwik Geyer · Vidět víc »

Luga

Luga (rusky Луга, finsky Laukaa, votsky Laugaz) je město v Leningradské oblasti v severozápadním Rusku, zhruba 140 km jižně od Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Luga · Vidět víc »

Luisa Bádenská

Luisa Marie Bádenská (německy Luise Marie Auguste Prinzessin von Baden, 13. ledna/24. ledna 1779, Karlsruhe – 4. května/16. května 1826, Beljov u Tuly) byla bádenská princezna, jako manželka ruského cara Alexandra I., byla ruskou carevnou pod jménem Alžběta Alexejevna (rusky Елизавета Алексеевна).

Nový!!: Petrohrad a Luisa Bádenská · Vidět víc »

Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830)

Luisa Hesensko-Darmstadtská (30. ledna 1757, Berlín – 14. října 1830) byla dcera Ludvika IX., lankraběte Hesensko-Darmstadtského, a jeho manželky Karolíny, hraběnky Falcko-Zweibrückenské.

Nový!!: Petrohrad a Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830) · Vidět víc »

Luisa Meklenbursko-Střelická

Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.

Nový!!: Petrohrad a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »

Luisa Pruská (1808–1870)

Luisa Pruská (německy Luise Auguste Wilhelmine Amalie von Preußen; 1. února 1808 Königsberg – 6. prosince 1870 Wassenaar) byla rodem pruská a sňatkem nizozemská princezna.

Nový!!: Petrohrad a Luisa Pruská (1808–1870) · Vidět víc »

Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (1756–1808)

Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (9. března 1756 – 1. ledna 1808) byla sňatkem s Fridrichem Františkem I. Meklenbursko-Zvěřínským meklenbursko-zvěřinskou vévodkyní.

Nový!!: Petrohrad a Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská (1756–1808) · Vidět víc »

Lukáš Podpěra

Lukáš Podpěra (* 4. února 1995 Praha) je český hráč deskové hry go.

Nový!!: Petrohrad a Lukáš Podpěra · Vidět víc »

LVS-97

Tramvaj typu LVS-97 LVS-97 (podle unifikovaného označení 71-147) je model ruské tramvaje.

Nový!!: Petrohrad a LVS-97 · Vidět víc »

Lyon

Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.

Nový!!: Petrohrad a Lyon · Vidět víc »

M-72

M72 M-72 byl motocykl, který byl vyráběn v Sovětském svazu a užíván zejména v době Velké vlastenecké války.

Nový!!: Petrohrad a M-72 · Vidět víc »

Maardu

Maardu je estonské město a zároveň samosprávná jednotka kraje Harjumaa.

Nový!!: Petrohrad a Maardu · Vidět víc »

Maďarská hokejová reprezentace

Maďarská hokejová reprezentace je mužská národní reprezentace Maďarska v ledním hokeji.

Nový!!: Petrohrad a Maďarská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Madona Conestabile

Madona Conestabile (Madona s dítětem) je název obrazu italského renesančního malíře Raffaela Santiho.

Nový!!: Petrohrad a Madona Conestabile · Vidět víc »

Madona se svatým Josefem (Raffael)

Madona se svatým Josefem (it. Sacra Famiglia con san Giuseppe imberbe) je název obrazu italského renesančního umělce Raffaela Santiho namalovaného v roku 1506.

Nový!!: Petrohrad a Madona se svatým Josefem (Raffael) · Vidět víc »

Madonna Litta

''Madonna Litta'' Madonna Litta je jedno z vrcholných malířských děl italského renesančního umělce Leonarda da Vinciho, které vytvořil v letech 1490-1491.

Nový!!: Petrohrad a Madonna Litta · Vidět víc »

Magdaléna Rybáriková

Magdaléna Rybáriková (* 4. října 1988 Piešťany) je bývalá slovenská profesionální tenistka a první semifinalistka v ženské dvouhře Wimbledonu ze Slovenska.

Nový!!: Petrohrad a Magdaléna Rybáriková · Vidět víc »

Magnus Hirschfeld

Magnus Hirschfeld (14. května 1868 Kolberg – 14. května 1935 Nice) byl německý lékař a sexuolog židovského původu, vzdělaný též v humanitních oborech, zakladatel sexuologického ústavu v Berlíně.

Nový!!: Petrohrad a Magnus Hirschfeld · Vidět víc »

Magomed Džafarov

Magomed Radžabovič Džafarov (* 18. června 1976 Kirovaul, Sovětský svaz) je bývalý ruský zápasník–judista a sambista avarské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Magomed Džafarov · Vidět víc »

Maják Seskar

Maják Seskar (rusky: Сескар, švédsky: Seitskär, finsky: Seiskari majakka) stojí na pobřeží stejnojmenného ostrova ve Finském zálivu v Baltském moři v Leningradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Maják Seskar · Vidět víc »

Malaja Višera

Malaja Višera je město v Novgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Malaja Višera · Vidět víc »

Malakov

Malakov (ukrajinsky Малахів, rusky Малахов, francouzsky Malakoff) byla pevnost v Sevastopolu.

Nový!!: Petrohrad a Malakov · Vidět víc »

Malév

MALÉV Hungarian Airlines (maďarsky: Magyar Légiközlekedési Vállalat, česky: Maďarské aerolinie MALÉV) byla maďarská národní letecká společnost, sídlící na mezinárodním letišti Ferihegy v Budapešti.

Nový!!: Petrohrad a Malév · Vidět víc »

Mamija Dmitrijevič Orachelašvili

Mamija Dmitrijevič Orachelašvili (– Ivan (Mamija) Dmitrijevič Orachelašvili; 10. června 1881, Kutaisi – 11. prosince 1937) byl gruzínský politik a vysoký představitel bolševické strany.

Nový!!: Petrohrad a Mamija Dmitrijevič Orachelašvili · Vidět víc »

Maniža

Maniža, celým jménem Maniža Dalerovna Sangin (v azbuce Манижа Далeровна Сангин), narozená jako Maniża Dalerovna Chamrajeva (Хамрaева či tádžicky Хамрoева) 8.

Nový!!: Petrohrad a Maniža · Vidět víc »

Marc Chagall

Marc Chagall (vlastním jménem, Movša Chackelevič Šagalov, později i, Mark Zacharovič Šagalov, Ljosna u Vitebska, Ruské impérium, dnes Bělorusko – 28. března 1985, Saint-Paul-de-Vence, Francie) byl židovský bělorusko-francouzský malíř.

Nový!!: Petrohrad a Marc Chagall · Vidět víc »

Marek Bakoš

Marek Bakoš (* 15. dubna 1983, Nová Baňa) je bývalý slovenský fotbalový útočník a reprezentant, svojí kariéru zakončil v mužstvu FC Viktoria Plzeň.

Nový!!: Petrohrad a Marek Bakoš · Vidět víc »

Marfa Matvejevna Apraksina

Marfa Matvejevna Apraksinová (1664, Moskva –, Petrohrad) byla ruská carevna, druhá manželka cara Fjodora III. Alexejeviče.

Nový!!: Petrohrad a Marfa Matvejevna Apraksina · Vidět víc »

Marguerite Georges

Marguerite Georges (23. února 1787 – 11. ledna 1867) byla francouzská herečka.

Nový!!: Petrohrad a Marguerite Georges · Vidět víc »

Maria Guleghina

Maria Guleghina (také Maria Agasovna Guleghina, ukrajinsky Марія Агасівна Гулегіна, arménsky Մարիա Գուլեգինա, * 9. srpna 1959 Oděsa) je arménsko-ukrajinská operní sopranistka, která se specializuje na italský repertoár.

Nový!!: Petrohrad a Maria Guleghina · Vidět víc »

Maria Skobcova

Maria Skobcova (rusky Мария Скобцова) známá jako (sv.) Matka Marie z Paříže (francouzsky Mère Marie), narozená Jelizaveta Jurjevna Pilenková, po prvním manželství příjmením Kuzmina-Karavajeva (20. prosince 1891 Riga – 31. března 1945 koncentrační tábor Ravensbrück) byla ruská šlechtična, básnířka, řeholnice a členka francouzského odboje během druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Maria Skobcova · Vidět víc »

Maria Szymanowska

Maria Szymanowska, rodným jménem Marianna Agata Wołowska (14. prosince 1789 Varšava – 25. července 1831 Petrohrad) byla polská hudební skladatelka a klavíristka.

Nový!!: Petrohrad a Maria Szymanowska · Vidět víc »

Maria Vasiljevna Rerich

Maria Vasiljevna Rerich, rozená Kalašniková, (10. března 1844, Ostrov, Pskovská gubernie, Ruské impérium – 23. června 1927, Leningrad, Sovětský svaz) byla matkou Nikolaje Konstantinoviče Rericha.

Nový!!: Petrohrad a Maria Vasiljevna Rerich · Vidět víc »

Marian Stanisław Abramowicz

Marian Stanisław Abramowicz (25. března 1871, Tver – 7. ledna 1925, Varšava) byl polský socialistický aktivista, knihovník a archivář.

Nový!!: Petrohrad a Marian Stanisław Abramowicz · Vidět víc »

Marian Zyndram-Kościałkowski

Marian Zyndram-Kościałkowski (16. března 1892 Pandėlys - 12. dubna 1946 Brookwood) byl polský politik a voják, jedna z opor Piłsudského sanačního režimu.

Nový!!: Petrohrad a Marian Zyndram-Kościałkowski · Vidět víc »

Mariana Sadovská

Mariana Sadovská (* 23. dubna 1972 Lvov, Ukrajina) je ukrajinská herečka, zpěvačka, hudebnice a skladatelka žijící v Kolíně nad Rýnem.

Nový!!: Petrohrad a Mariana Sadovská · Vidět víc »

Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu

Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu (německy Maria Elisabeth von Thun und Hohenstein, po sňatku též v ruském přepise jako Елизавета Осиповна Разумовская / Jelizaveta Osipovna Razumovskaja, 26. dubna 1764, Vídeň - 23. prosince 1806) byla česko-rakouská šlechtična z významného rodu Thun-Hohensteinů na přelomu 18. a 19. století.

Nový!!: Petrohrad a Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu · Vidět víc »

Marie Alexandrovna

Marie Alexandrovna (8. srpna 1824, Darmstadt –, Sankt Petěrburk), německy Maximiliane Wilhelmine Auguste Sophie Marie von Hessen und bei Rhein, rusky: Мария Александровна Гессен-Дармштадтская, byla rozená princezna hesenská a jako manželka Alexandra II. ruská carevna.

Nový!!: Petrohrad a Marie Alexandrovna · Vidět víc »

Marie Alexandrovna Romanovová

Marie Alexandrovna Romanovová (17. října 1853, Carské Selo, Rusko – 24. října 1920, Curych, Švýcarsko) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem vévodkyně z Edinburghu a vévodkyně sasko-kobursko-gothajská.

Nový!!: Petrohrad a Marie Alexandrovna Romanovová · Vidět víc »

Marie Šechtlová

Galerii Leica, Praha, 2010 Marie Šechtlová (25. března 1928 Chomutov jako Marie Kokešová – 5. července 2008 Praha) byla česká fotografka, jedna z představitelek stylu „poezie všedního dne“.

Nový!!: Petrohrad a Marie Šechtlová · Vidět víc »

Marie Červená

Marie Červená (rozená Znojemská, 29. dubna 1854 – 1. března 1932 Praha) byla česká spolková činovnice, překladatelka a zdravotnice, členka tzv.

Nový!!: Petrohrad a Marie Červená · Vidět víc »

Marie Curie-Skłodowská

Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Kongresové Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie), byla významná polská vědkyně.

Nový!!: Petrohrad a Marie Curie-Skłodowská · Vidět víc »

Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880)

Marie Hesensko-Kasselská (21. ledna 1796 – 30. prosince 1880) byla manželkou velkovévody Jiřího Meklenbursko-Střelického.

Nový!!: Petrohrad a Marie Hesensko-Kasselská (1796–1880) · Vidět víc »

Marie Kalergi

Marie Kalergi (16. ledna 1840, Petrohrad – 11. března 1877, Poběžovice) byla polská šlechtična.

Nový!!: Petrohrad a Marie Kalergi · Vidět víc »

Marie Kristina z Ditrichštejna

Kněžna Marie Kristina Josefa z Ditrichštejna, rozená hraběnka z Thun-Hohensteinu (28. dubna 1738 Praha – 4. března 1788 Vídeň) byla česká šlechtična z rodu Thun-Hohensteinů, manželka Jana Karla z Ditrichštejna a jedna z dvorních dam arcivévodkyně Marie Alžběty.

Nový!!: Petrohrad a Marie Kristina z Ditrichštejna · Vidět víc »

Marie Laudová

Marie Laudová provdaná Hořicová (16. srpna 1867 Mladá Boleslav – 20. října 1931 Praha) byla česká herečka a spisovatelka.

Nový!!: Petrohrad a Marie Laudová · Vidět víc »

Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu

Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu (16. října 1841 – 16. února 1914) byla členkou ruského panovnického rodu (s titulem "Imperátorská Výsost").

Nový!!: Petrohrad a Marie Maxmilianovna z Leuchtenbergu · Vidět víc »

Marie Meklenbursko-Zvěřínská

Marie Meklenbursko-Zvěřínská (později velkokněžna Marie Pavlovna Ruská, známá jako "Miechen" nebo "Marie Pavlovna starší"; 14. května 1854 – 6. září 1920) byla jako dcera meklenbursko-zvěřínského velkovévody Fridricha Františka II.

Nový!!: Petrohrad a Marie Meklenbursko-Zvěřínská · Vidět víc »

Marie Nikiforová

Marija Hrihorivna Nikiforova (ukr.: Марія Григорівна Никифорова) (1885 – 16. září 1919) byla vůdkyně anarchistických partyzánů, členka místních ukrajinských anarchistických skupin.

Nový!!: Petrohrad a Marie Nikiforová · Vidět víc »

Marie Nikolajevna

Svatá Marie Nikolajevna (rusky Великая княжна Мария Николаевна, Petrodvorec, Ruské impérium – 17. července 1918 Jekatěrinburg, Sovětské Rusko) byla třetí dcera cara Mikuláše II. a jeho choti Alexandry Fjodorovny.

Nový!!: Petrohrad a Marie Nikolajevna · Vidět víc »

Marie Nikolajevna Ruská

Marie Nikolajevna Ruská (rusky Мария Николаевна, 18. srpna 1819, Pavlovsk/Petrohrad –21. února 1876, Petrohrad) byla dcera ruského cara Mikuláše I. a jeho manželky Šarloty Pruské.

Nový!!: Petrohrad a Marie Nikolajevna Ruská · Vidět víc »

Marie Omelčenková-Tymofijivá

Marie Omelčenková-Tymofijivá (1874 Bondarevka ve Voroněžské gubernii, Rusko – 1954) byla ukrajinská veřejná pracovnice, pedagožka a spisovatelka píšící ukrajinsky, rusky i česky (někde uvedeno M. V. Omelčenková).

Nový!!: Petrohrad a Marie Omelčenková-Tymofijivá · Vidět víc »

Marie Pavlovna Ruská

Marie Pavlovna Romanovová (16. února 1786 – 23. června 1859) byla dcerou ruského cara Pavla I. a Žofie Doroty Württemberské.

Nový!!: Petrohrad a Marie Pavlovna Ruská · Vidět víc »

Marie Pavlovna Ruská (1890–1958)

Marie Pavlovna Ruská (Rusky: Великая Княгиня Мария Павловна; 18. dubna 1890, Petrohrad – 13. prosince 1958, Mainau), známá jako Marie Pavlovna mladší, byla vnučkou ruského cara Alexandra II. Byla také sestřenicí posledního ruského cara Mikuláše II. a prince Philipa, vévody z Edinburghu, manžela britské královny Alžběty II. Její dětství bylo poznamenáno smrtí matky a otcovým vypovězením z Ruska, když se v roce 1902 oženil s ženou z lidu.

Nový!!: Petrohrad a Marie Pavlovna Ruská (1890–1958) · Vidět víc »

Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská

Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (3. února 1808 Výmar – 18. ledna 1877 Berlín) byla rodem princezna pruská a sňatkem i princezna sasko-výmarsko-eisenašská.

Nový!!: Petrohrad a Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská · Vidět víc »

Marie Sofie Dánská

Marie Sofie Dánská (26. listopadu 1847 v Kodani – 13. října 1928 v Hvidøre Slot) byla dánská princezna a jako manželka cara Alexandra III. ruská carevna (rusky императрица) Marie Fjodorovna.

Nový!!: Petrohrad a Marie Sofie Dánská · Vidět víc »

Marie Vernadská

Marie Nikolajevna Vernadská (27. prosince 1831, Petrohrad – 12. října 1860 Heidelberg) byla první ruská publicistka a ekonomka.

Nový!!: Petrohrad a Marie Vernadská · Vidět víc »

Marie Württemberská

Marie Württemberská (Antoinette Friederike Auguste Marie Anna Herzogin von Württemberg; 17. září 1799, Coburg – 24. září 1860, Gotha) byla jako druhá manželka vévody Arnošta I. v letech 1832 až 1844 sasko-kobursko-gothajskou vévodkyní.

Nový!!: Petrohrad a Marie Württemberská · Vidět víc »

Marie-Antoine Carême

Marie-Antoine Carême či též Antonin Carême (8. června 1784, Paříž – 12. ledna 1833, Paříž) byl francouzský kuchař, jeden z nejslavnějších gastronomů 19. století.

Nový!!: Petrohrad a Marie-Antoine Carême · Vidět víc »

Mariella Ahrensová

Mariella Ahrens Mariella Ahrensová (* 2. dubna 1969 Leningrad) je německá herečka.

Nový!!: Petrohrad a Mariella Ahrensová · Vidět víc »

Mariinská vodní cesta

Mariinská vodní cesta či Mariinský vodní systém (rusky Мариинская водная система) byla vodní cesta z Rybinsku do Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Mariinská vodní cesta · Vidět víc »

Mariinské divadlo

Mariinské divadlo, Petrohrad, Rusko Mariinské divadlo (rusky Мариинский театр) je velká divadelní budova v ruském Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Mariinské divadlo · Vidět víc »

Marija Arkaďjevna Vjazemskaja

Kněžna Marija Arkaďjevna Vjazemskaja, rozená Stolypinová, v prvním manželství Beck (rusky Мария Аркадьевна Столыпина, 12. října 1819, Petrohrad – 23. října 1889, Tiflis) byla ruská šlechtična z rodu Stolypinů.

Nový!!: Petrohrad a Marija Arkaďjevna Vjazemskaja · Vidět víc »

Marija Gusakovová

Marija Ivanovna Gusakovová (6. února 1931, Timoškino – 8. května 2022) byla ruská běžkyně na lyžích, která reprezentovala Sovětský svaz.

Nový!!: Petrohrad a Marija Gusakovová · Vidět víc »

Marija Ivanovna Dolinová

Marija Ivanovna Dolinová (rusky Мария Ивановна Долина, vl. příjmením Sajuškinová, provd. Gorlenková, 1.  dubna 1868, Ruské impérium - 2. prosince 1919) byla ruská operní zpěvačka - kontraaltistka.

Nový!!: Petrohrad a Marija Ivanovna Dolinová · Vidět víc »

Marija Jakovlevna Naryškinová

Marija Jakovlevna Naryškinová (rusky Мария Яковлевна Нарышкина, 22. října 1789, Petrohrad - 4. června 1854, Heidelberg) rozená kněžna Lobanov-Rostovská byla ruská šlechtična.

Nový!!: Petrohrad a Marija Jakovlevna Naryškinová · Vidět víc »

Marija Nikolajevna Kuzněcovová

Maria Nikolajevna Kuzněcovová-Benois (3. srpna 1880, Oděsa – 25. dubna 1966, Paříž) byla ruská operní zpěvačka (sopranistka) a tanečnice, v letech 1905–1917 sólistka Mariinského divadla.

Nový!!: Petrohrad a Marija Nikolajevna Kuzněcovová · Vidět víc »

Marija Prymačenko

Marija Oksentijivna Prymačenko (ukrajinsky Марія Оксентіївна Примаченко, 12. ledna 1909 – 18. srpna 1997) byla ukrajinská lidová naivistická malířka.

Nový!!: Petrohrad a Marija Prymačenko · Vidět víc »

Marija Voroncovová

Marija Vladimirovna Voroncovová (‎; * 28. dubna 1985 Leningrad), známá také jako Maria Faassen, je ruská dětská endokrinoložka.

Nový!!: Petrohrad a Marija Voroncovová · Vidět víc »

Marina Mochnatkinová

Marina Jurjevna Mochnatkinová (dř. Kormilcevová, roz. Baranovová; * 12. března 1988 Perm) je ruská zápasnice – sambistka a od roku 2016 profesionální MMA zápasnice.

Nový!!: Petrohrad a Marina Mochnatkinová · Vidět víc »

Mariss Jansons

Mariss Ivars Georgs Jansons (14. ledna 1943, Riga – 30. listopadu 2019, Petrohrad) byl lotyšský dirigent, nositel řady cen a vyznamenání.

Nový!!: Petrohrad a Mariss Jansons · Vidět víc »

Marius Pasetti

Marius Pasetti, od roku 1867 Pasetti svobodný pán von Friedenburg (jméno uváděno Pasetti-Friedenburg), též Pasetti-Angeli von Friedenburg (15. května 1841, Benátky – 4. května 1913, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat, vysoký úředník na ministerstvu zahraničních věcí Rakousko-Uherska a v letech 1895–1904 velvyslanec v Římě.

Nový!!: Petrohrad a Marius Pasetti · Vidět víc »

Marius Petipa

Marius Petipa (plným jménem Michel Victor Marius Alphonse Petipa, rusky Marius Ivanovič Petipa) – narozen 11. března 1818 v Marseille, zemřel 14. července 1910 (1. července juliánského kalendáře) na Krymu.

Nový!!: Petrohrad a Marius Petipa · Vidět víc »

Mark Antokolsky

Mark Antokolsky (2. listopadu 1840 Vilnius – 14. července 1902 Frankfurt nad Mohanem) byl litevský sochař židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Mark Antokolsky · Vidět víc »

Mark Natanson

Mark Andrejevič Natanson,Po návratu z vyhnanství na Sibiři používal pseudonym Bobrov (Бобров) (25. prosince 1850, Svencjany, Ruské impérium – 29. července 1919, Bern, Švýcarsko), byl ruský revolucionář a člen strany socialistů-revolucionářů.

Nový!!: Petrohrad a Mark Natanson · Vidět víc »

Mark Tajmanov

Mark Jevgeňjevič Tajmanov (Марк Евгеньевич Тайманов, 7. února 1926 Charkov – 28. listopadu 2016 Petrohrad) byl ruský šachový velmistr a klavírní virtuóz.

Nový!!: Petrohrad a Mark Tajmanov · Vidět víc »

Mark Vladimirovič Kabakov

Mark Vladimirovič Kabakov, rusky Марк Владимирович Кабаков (24. dubna 1924 Leningrad – 13. června 2016 Moskva) byl ruský a izraelský spisovatel a básník.

Nový!!: Petrohrad a Mark Vladimirovič Kabakov · Vidět víc »

Markian Popov

Markian Michajlovič Popov (15. listopadu 1902 – 22. dubna 1969) byl sovětský vojenský velitel, armádní generál (26. srpna 1943) a Hrdina Sovětského svazu (1965).

Nový!!: Petrohrad a Markian Popov · Vidět víc »

Marko Vovčok

Marko Vovčok (ukrajinsky Марко́ Вовчо́к, skutečné jméno Marija Vilinská, rusky Мария Александровна Вилинская; 22. prosince 1833 – 10. srpna 1907) byla slavná ukrajinská spisovatelka.

Nový!!: Petrohrad a Marko Vovčok · Vidět víc »

Marná opatrnost

Marná opatrnost (francouzsky La Fille mal gardée, přeloženo jako Špatně hlídaná dcera) je komický balet, který sahá až do 18.

Nový!!: Petrohrad a Marná opatrnost · Vidět víc »

Marta Živná

Marta Živná (rozená Skrejšovská, 19. června 1859 Praha – 10. července 1918 Petrohrad) byla česká spolková činovnice, politická aktivistka, vydavatelka, sufražetka a feministka, dcera novináře a politika Jana Stanislava Skrejšovského.

Nový!!: Petrohrad a Marta Živná · Vidět víc »

Martin Ferdinand Chvátal

Martin Ferdinand Chvátal (v němčině Martin Ferdinand Quadal; někdy též špatně uváděn jako Martin Ferdinand Chvádal; 28. října 1736 Měrovice nad Hanou, farnost Němčice nad Hanou, MZA – 11. ledna 1809 Petrohrad) byl malíř, kreslíř a grafik pozdního baroka a klasicismu moravského původu, cestující po Evropě a v závěru kariéry žijící v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Martin Ferdinand Chvátal · Vidět víc »

Martin Húska

Martin Húska (Houska), též zvaný Martínek či Loquis (14. století – 21. srpna 1421 Roudnice nad Labem), byl táborský kněz, jeden z vůdců radikální táborské strany, hlasatel pikartských a chiliastických myšlenek, výborný kazatel.

Nový!!: Petrohrad a Martin Húska · Vidět víc »

Martin Klein (zápasník)

Martin Klein (v azbuce Мартин Кляйн, 12. září 1884 Tarvastu — 11. února 1947 tamtéž) byl estonský zápasník, stříbrný medailista na stockholmské olympiádě 1912.

Nový!!: Petrohrad a Martin Klein (zápasník) · Vidět víc »

Martin Lacis

Martin Ivanovič Lacis, vlastním jménem Jānis Sudrabs, (16. prosince 1888, Rosenbeck, Vendenský újezd – nyní Rozula, Cēsiský kraj – 20. března 1938, Moskva) byl sovětský politik.

Nový!!: Petrohrad a Martin Lacis · Vidět víc »

Mary Gu

Marija Vjačeslavovna Gusarova (rusky Мария Вячеславовна Гусарова; * 17. srpna 1993, Pochvistněvo, Samarská oblast, Ruská federace) vystupující pod pseudonymem Mary Gu, je ruská zpěvačka a blogerka.

Nový!!: Petrohrad a Mary Gu · Vidět víc »

Maryna Zanevská

Maryna Volodymyrivna Zanevská, (* 28. září 1993 Oděsa) je belgická profesionální tenistka, která do října 2016 reprezentovala rodnou Ukrajinu.

Nový!!: Petrohrad a Maryna Zanevská · Vidět víc »

Masarykova (Plzeň)

Masarykova je ulice v městské čtvrti Doubravka v Plzni.

Nový!!: Petrohrad a Masarykova (Plzeň) · Vidět víc »

Matúš Kozáčik

Matúš Kozáčik (* 27. prosince 1983, Dolný Kubín, Československo) je bývalý slovenský fotbalový brankář a reprezentant, naposledy působící v českém klubu FC Viktoria Plzeň.

Nový!!: Petrohrad a Matúš Kozáčik · Vidět víc »

Matej Bel

Matej Bel Matej Bel z Očovej (maďarsky Bél Mátyás, německy Matthias Bél) (24. března 1684, Očová, Uhersko – 29. srpna 1749, Bratislava) byl slovenský polyhistor, encyklopedista, filozof, spisovatel, pedagog, evangelický kazatel, průkopník slovenského osvícenství, jeden z nejvýznamnějších evropských vědců 18. století, zakladatel moderní vlastivědy v Uhersku a vzor francouzského encyklopedisty Denise Diderota.

Nový!!: Petrohrad a Matej Bel · Vidět víc »

Matouš Béňa

Matouš Béňa (1. října 1861 Brodek u Přerova – 18. března 1944 Olomouc) byl český (moravský) spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Matouš Béňa · Vidět víc »

Matrjoška

Rozložená matrjoška Ruská matrjoška (''Русская матрёшка'') Matrjoška (rusky матрёшка matrjoška, slovensky matrioška, anglicky matryoshka doll), někdy zvaná též babuška, je název tradiční ruské duté dřevěné soustružené a malované panenky vejčitého tvaru, kterou lze rozložit a jež v sobě skrývá několik dalších čím dál menších dřevěných panenek, které lze rovněž rozložit, s výjimkou nejmenší, která je zcela ve středu této soustavy panenek.

Nový!!: Petrohrad a Matrjoška · Vidět víc »

Matteo Berrettini

Matteo Berrettini (* 12. dubna 1996 Řím) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm singlových a dva deblové turnaje, včetně „doublu“ na antukovém Swiss Open Gstaad 2018. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře., přístup: Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2022 na 6. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 105. místě. Trénují ho bývalý italský tenista Vincenzo Santopadre a Umberto Rianna., přístup: V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 kvalifikačním kolem proti Indii, v němž vyhrál dvouhru s Gunneswaranem a prohrál čtyřhru v páru s Bolellim. Italové zvítězili 3:1 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.

Nový!!: Petrohrad a Matteo Berrettini · Vidět víc »

Matthäus Merian

Matthäus Merian starší (22. září 1593, Basilej – 19. června 1650, Bad Schwalbach) byl švýcarský rytec a nakladatel působící především ve Frankfurtu nad Mohanem.

Nový!!: Petrohrad a Matthäus Merian · Vidět víc »

Matus Bisnovat

Matus Ruvimovič Bisnovat (23. října 1905 Nikopol - 6. listopadu 1977 Moskva) byl sovětský konstruktér letecké a raketové techniky.

Nový!!: Petrohrad a Matus Bisnovat · Vidět víc »

Matvěj Matvějevič Gedenštrom

Matvěj Matvějevič Gedenštrom (kolem roku 1780 – 20. září 1845 Tomsk) byl ruský polární badatel a objevitel.

Nový!!: Petrohrad a Matvěj Matvějevič Gedenštrom · Vidět víc »

Matvěj Vasiljevič Zacharov

Matvěj Vasiljevič Zacharov (17. srpna 1898 Tver – 31. ledna 1972 Moskva) byl sovětský generál a později maršál během druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Matvěj Vasiljevič Zacharov · Vidět víc »

Matvej Petrovič Bronštejn

Matvej Petrovič Bronštejn (– 18. února 1938) byl sovětský teoretický fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Matvej Petrovič Bronštejn · Vidět víc »

Matylda Bonaparte

Matylda Bonaparte (Mathilde-Létizia Wilhelmine Bonaparte, 27. května 1820, Terst – 2. ledna 1904, Paříž) byla princezna francouzská, dcera Jérôma Bonaparta a jeho manželky, vévodkyně Kateřiny Württemberské.

Nový!!: Petrohrad a Matylda Bonaparte · Vidět víc »

Matylda Krzesiňská

Matylda-Marie Feliksovna Krzesiňská (31. srpna 1872 Petrodvorec – 6. prosince 1971 Paříž), známá také jako princezna Romanovskaja-Krasinskaja (po sňatku), byla polská primabalerína z rodiny Krzesiňských.

Nový!!: Petrohrad a Matylda Krzesiňská · Vidět víc »

Maud Allan

Maud Allan, rozená Beulah Maude Durrant nebo Ulah Maud Alma DurranBirthname given as Ulah Maud Alma Durrant McConnell, Virginia A. Sympathy for the Devil: The Emmanuel Baptist Murders of Old San Francisco, University of Nebraska Press (January 1, 2005), page 294 (27. srpna 1873 Toronto – 7. října 1956 Los Angeles) byla kanadsko-americká tanečnice, známá pro svůj „Tanec sedmi závojů”.

Nový!!: Petrohrad a Maud Allan · Vidět víc »

Maurice Béjart

Maurice Béjart (původním jménem Maurice-Jean Berger, 1. ledna 1927, Marseille – 21. listopadu 2007, Lausanne) byl významný francouzský choreograf.

Nový!!: Petrohrad a Maurice Béjart · Vidět víc »

Maurice de Hirsch

Maurice de Hirsch (מוריס הירש,: Moritz von Hirsch, plným jménem Moritz svobodný pán von Hirsch auf Gereuth, často uváděn jako baron Maurice de Hirsch, 9. prosince 1831, Mnichov – 20. dubna 1896, Stará Ďala), byl německožidovský (později francouzskožidovský) bankéř, filantrop a významný sponzor židovských osidlovacích a vzdělávacích aktivit v 19.

Nový!!: Petrohrad a Maurice de Hirsch · Vidět víc »

Maurice Janin

Pierre-Thiébaut-Charles-Maurice Janin (19. října 1862 Paříž – 28. dubna 1946 Saint Sébastien) byl francouzský generál, který se účastnil první světové války a ruské občanské války, kde vedl francouzskou vojenskou misi v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Maurice Janin · Vidět víc »

Mauzoleum

(Ravenna, 520) Mauzoleum jugoslávských vojínů v Olomouci Moskvě Mauzoleum je monumentální hrobka nebo také monumentální náhrobní stavba.

Nový!!: Petrohrad a Mauzoleum · Vidět víc »

Maxim Dmitrijevič Šostakovič

Maxim Dmitrijevič Šostakovič (rusky Макси́м Дми́триевич Шостако́вич, * 10. května 1938, Leningrad) je sovětský, americký a ruský dirigent a klavírista, syn sovětského hudebního skladatele Dmitrije Dmitrijeviče Šostakoviče.

Nový!!: Petrohrad a Maxim Dmitrijevič Šostakovič · Vidět víc »

Maxim Gorkij

Maxim Gorkij Maxim Gorkij, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov – (28. března 1868, Nižnij Novgorod – 18. června 1936, Gorki-10, Moskevská oblast) byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář.

Nový!!: Petrohrad a Maxim Gorkij · Vidět víc »

Maxim Maximovič Kovalevskij

Maxim Maximovič Kovalevskij (Charkovská gubernie, Rusko – 5. dubna 1916 Petrohrad), byl ruský právník, historik, sociolog, etnograf a politický aktivista ukrajinského původu.

Nový!!: Petrohrad a Maxim Maximovič Kovalevskij · Vidět víc »

Maxim Maximovič Litvinov

Maxim Maximovič Litvinov (rodným jménem Meir Henoch Mojsejevič Wallach-Finkelstein; 17. července 1876, Bělostok – 31. prosince 1951, Moskva) byl ruský židovský revolucionář a třetí sovětský lidový komisař pro zahraniční věci v letech 1930–1939.

Nový!!: Petrohrad a Maxim Maximovič Litvinov · Vidět víc »

Maxim Sokolov

Maxim Sokolov (27. května 1972, Leningrad, Sovětský svaz) je bývalý profesionální ruský hokejový brankář.

Nový!!: Petrohrad a Maxim Sokolov · Vidět víc »

Maxim Sozontovič Berezovskij

Maksym Sozontovyč Berezovský (ukrajinsky Макси́м Созо́нтович Березо́вський, 1745 v Hluchivě, Kozácký Hetmanát – 1777 v Petrohradě, Rusko) byl ukrajinský hudební skladatel, působící převážně v Petrohradě, tehdejším hlavním městě Ruského impéria, s několikaletou pracovní cestou v Itálii.

Nový!!: Petrohrad a Maxim Sozontovič Berezovskij · Vidět víc »

Maxim Sušinskij

Maxim Jurjevič Sušinskij (*1. července 1974, Petrohrad, RSFSR) je bývalý ruský hokejista.

Nový!!: Petrohrad a Maxim Sušinskij · Vidět víc »

Maxim Votinov

Maxim Andrejevič Votinov (rusky Максим Андреевич Вотинов; * 29. srpna 1988, Leningrad, RSFSR, Sovětský svaz) je ruský fotbalový útočník, který působí od února 2016 ve slovenském klubu MFK Zemplín Michalovce.

Nový!!: Petrohrad a Maxim Votinov · Vidět víc »

Maxime Dethomas

Maxime-Pierre Jules Dethomas (13. října 1867 Garges-lès-Gonesse – 21. ledna 1929 Paříž) byl francouzský malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor a byl také jedním z nejznámějších divadelních a kostýmních návrhářů své doby.

Nový!!: Petrohrad a Maxime Dethomas · Vidět víc »

Maximilian de Beauharnais

Maximilian de Beauharnais (2. října 1817 Mnichov – 1. listopadu 1852 Petrohrad) byl manželem velkokněžny Marie Nikolajevny, bratrancem francouzského císaře Napoleona III. a Františka Josefa I. a vnukem první manželky Napoleona I., císařovny Joséphine z jejího prvního manželství s Alexandrem de Beauharnais.

Nový!!: Petrohrad a Maximilian de Beauharnais · Vidět víc »

Maxmilian von Merveldt

Maxmilian hrabě von Merveldt (29. července 1764 Münster – 5. července 1815 Londýn) byl rakouský generál a diplomat původem z Vestfálska.

Nový!!: Petrohrad a Maxmilian von Merveldt · Vidět víc »

Mazepa (opera)

Mazeta je operou třech dějstvích a šesti obrazech Petra Iljiče Čajkovského. Dílo na historický námět podle Puškinovy básně Poltava vzniklo mezi velice úspěšným Evženem Oněginem a Pikovou dámou.

Nový!!: Petrohrad a Mazepa (opera) · Vidět víc »

Mášeňka

Mášeňka je první román ruského spisovatele Vladimira Vladimiroviče Nabokova z roku 1926.

Nový!!: Petrohrad a Mášeňka · Vidět víc »

Mýtus o Usirovi

Soška zobrazující Usira, který se nachází na pilíři vyrobeném z lapis lazuli. Po pravé straně stojí jeho manželka Eset a na straně druhé jejich syn Hor Mýtus o Usirovi je nejvýznamnější, nejvlivnější a z hlediska dnešních vědeckých poznatků nejrozsáhlejší mýtus staroegyptské mytologie.

Nový!!: Petrohrad a Mýtus o Usirovi · Vidět víc »

Měděný jezdec

Měděný jezdec, démonická poema, je dílo, která vznikla roku 1833.

Nový!!: Petrohrad a Měděný jezdec · Vidět víc »

Měděný jezdec (socha)

Měděný jezdec je bronzová jezdecká socha Petra Velikého v Petrohradě, jejímž autorem je Étienne Maurice Falconet.

Nový!!: Petrohrad a Měděný jezdec (socha) · Vidět víc »

Město zaslíbených

Nikolaje Konstantinovíče Rericha z roku 1914.

Nový!!: Petrohrad a Město zaslíbených · Vidět víc »

Město-hrdina

Obelisk Gorod-Geroj v Petrohradu Město-hrdina (rus. город-герой, ukr. Місто-герой, bělor. горад-герой) je oficiální čestný titul udělovaný v éře Sovětského svazu městům, která se vyznamenala ve Velké vlastenecké válce v boji proti nacistickému Německu.

Nový!!: Petrohrad a Město-hrdina · Vidět víc »

Městská hromadná doprava v Rusku

Městská hromadná doprava v Rusku je tvořena sedmi provozy metra, desítkami tramvajovými a dalšími desítkami trolejbusovými.

Nový!!: Petrohrad a Městská hromadná doprava v Rusku · Vidět víc »

Mešadi Azizbekov

Mešadi Azimbekovič Azizbekov (6. ledna 1876, Baku, Ruské impérium – 20. září 1918, Achča-Kujma, Arménská demokratická republika), byl bolševický revolucionář působící v Baku, jeden z prvních ázerbájdžánských marxistů.

Nový!!: Petrohrad a Mešadi Azizbekov · Vidět víc »

Medaile Za obranu Leningradu

Medaile Za obranu Leningradu (Медаль «За оборону Ленинграда») byla sovětská medaile založená roku 1942.

Nový!!: Petrohrad a Medaile Za obranu Leningradu · Vidět víc »

Medium Soft

MEDIUM SOFT a.s.Obchodní rejstřík: Úplný výpis z obchodního rejstříku MEDIUM SOFT a.s., B 1689 vedená u Krajského soudu v Ostravě.

Nový!!: Petrohrad a Medium Soft · Vidět víc »

Medvežjegorsk

Medvežjegorsk (karelsky) je město v Karelské republice v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Medvežjegorsk · Vidět víc »

Melbourne

Melbourne je hlavní město australského státu Victoria, nejlidnatější a po Sydney druhé nejrozlehlejší město v zemi.

Nový!!: Petrohrad a Melbourne · Vidět víc »

Melchior d'Hondecoeter

''Zvěřinec'', kolem roku 1690, Rijksmuseum Amsterdam ''Kohout ještě žije'', 17. století, Muzeum výtvarných umění, Antwerpy Melchior d'Hondecoeter (nizozemská výslovnost:; (kolem 1636, Utrecht – 3. dubna 1695, Amsterdam) byl nizozemský malíř. Žil téměř celý život v Amsterdamu, kde na počátku své kariéry maloval hlavně kompozice s ptáky, obvykle exotickými, nebo se zvířaty ve volné krajině či parku. Maloval především kohouty, slepice, pávy a holuby, obyčejně v životní velikosti s krajinářským pozadím. Své kompozice sestavoval velmi malebně a koloritem dovedl velmi naturalisticky napodobit přirozený tón a lesk různobarevného ptačího peří.

Nový!!: Petrohrad a Melchior d'Hondecoeter · Vidět víc »

Memento Mori (počítačová hra)

Memento Mori je česká adventurní hra z roku 2008, vytvořená společností Centauri Production.

Nový!!: Petrohrad a Memento Mori (počítačová hra) · Vidět víc »

Memorial

Memorial je sdružení ruských nevládních neziskových organizací, které se věnují dokumentaci politických represí a vyrovnávání se se sovětskou totalitní minulostí.

Nový!!: Petrohrad a Memorial · Vidět víc »

Memoriál Valentina Granatkina

Valentin Granatkin Memorial je každoroční fotbalový turnaj mládežnických reprezentací, který se koná v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Memoriál Valentina Granatkina · Vidět víc »

Mendelova polární stanice

Mendelova polární stanice (oficiální název Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela) je česká výzkumná stanice v Antarktidě na pobřeží ostrova Jamese Rosse.

Nový!!: Petrohrad a Mendelova polární stanice · Vidět víc »

Mercury City Tower

Mercury City Tower (rusky Меркурий Сити Тауэр) je mrakodrap postavený v Moskvě v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Mercury City Tower · Vidět víc »

Metro (deník)

AMC Metro je celosvětově vydávaný bezplatně distribuovaný deník.

Nový!!: Petrohrad a Metro (deník) · Vidět víc »

Metro sovětského typu

Jednolodní stanice ve Varšavě Jako metro sovětského typu se označují ty podzemní dráhy, které byly postaveny technologií vyvíjenou v bývalém SSSR od 30.

Nový!!: Petrohrad a Metro sovětského typu · Vidět víc »

Metro v Baku

Metro v Baku tvoří v současnosti základ sítě městské hromadné dopravy.

Nový!!: Petrohrad a Metro v Baku · Vidět víc »

Metro v Minsku

Současná síť metra v Minsku Metro v Minsku (bělorusky: Мінскі метрапалітэн; rusky: Минский метрополитен) tvoří systém podzemní dráhy pod běloruským hlavním městem Minskem.

Nový!!: Petrohrad a Metro v Minsku · Vidět víc »

Metro v Nižním Novgorodě

Síť nižněnovgorodského metra stanice Moskovskaja Metromost Metro v Nižním Novgorodě je síť dvou linek podzemní dráhy, vedoucí pod čtvrtým největším městem Ruska, Nižným Novgorodem.

Nový!!: Petrohrad a Metro v Nižním Novgorodě · Vidět víc »

Metro v Petrohradu

Petrohrad, druhé největší velkoměsto v Rusku, má vlastní systém podzemní dráhy.

Nový!!: Petrohrad a Metro v Petrohradu · Vidět víc »

Metro v Tbilisi

Metro (Tbilisis Metropoliteni) tvoří v hlavním městě Gruzie, Tbilisi, velmi důležitou součást MHD.

Nový!!: Petrohrad a Metro v Tbilisi · Vidět víc »

Metropolita moskevský a celé Rusi

Metropolita moskevský a celé Rusi byl v letech 1461-1589 titul představeného severovýchodní (moskevské) části Ruské pravoslavné církve (a hlavního biskupa moskevského), v době působení Feodosije (Byvalceva) v moskevské eparchii až do zavedení úřadu patriarchy metropolitou Jóbem.

Nový!!: Petrohrad a Metropolita moskevský a celé Rusi · Vidět víc »

Mezinárodní botanický kongres

Mezinárodní botanický kongres (International Botanical Congress) je rozhodující institucí, která projednává základní botanické otázky, mezi jiným schvaluje změny znění Mezinárodního kódu botanické nomenklatury.

Nový!!: Petrohrad a Mezinárodní botanický kongres · Vidět víc »

Mezinárodní bruslařská unie

Mezinárodní bruslařská unie (anglicky International Skating Union, zkráceně ISU) se zabývá řízením soutěží v bruslení na ledě, zahrnuje krasobruslení, synchronizované bruslení, rychlobruslení a short track.

Nový!!: Petrohrad a Mezinárodní bruslařská unie · Vidět víc »

Mezinárodní den proti homofobii a transfobii

Mezinárodní den (boje) proti homofobii a transfobii (International Day Against Homophobia and Transphobia, IDAHOT) každoročně připadá na 17. května.

Nový!!: Petrohrad a Mezinárodní den proti homofobii a transfobii · Vidět víc »

Mezinárodní letiště Šarm aš-Šajch

Mezinárodní letiště Šarm aš-Šajch (IATA: SSH, ICAO: HESH) je druhé největší mezinárodní letiště v Egyptě.

Nový!!: Petrohrad a Mezinárodní letiště Šarm aš-Šajch · Vidět víc »

Mezinárodní letiště Boryspil

Mezinárodní letiště Boryspil (IATA: KBP, ICAO: UKBB) je největší mezinárodní i vnitrostátní letiště na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Mezinárodní letiště Boryspil · Vidět víc »

Mezinárodní matematická olympiáda

Mezinárodní matematická olympiáda (IMO) je nejvyšším stupněm matematických soutěží pro neuniverzitní studenty mladší 20 let.

Nový!!: Petrohrad a Mezinárodní matematická olympiáda · Vidět víc »

Mezinárodní turnaj v ledním hokeji na počest 50. výročí VŘSR 1967

Turnaj na počest 50.

Nový!!: Petrohrad a Mezinárodní turnaj v ledním hokeji na počest 50. výročí VŘSR 1967 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1999/2000

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1999/2000 bylo celkem 32 s celkovou bilancí 21 vítězství, 4 remízy a 7 porážek.

Nový!!: Petrohrad a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 1999/2000 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2002/2003

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2002/2003 bylo celkem 31 s celkovou bilancí 16 vítězství, 3 remízy a 12 porážek.

Nový!!: Petrohrad a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2002/2003 · Vidět víc »

Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2016/2017

Mezistátních utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2016/2017 bylo celkem 30.

Nový!!: Petrohrad a Mezistátní utkání české hokejové reprezentace v sezóně 2016/2017 · Vidět víc »

Mezolit

Mezolit (z řeckého mesos,.

Nový!!: Petrohrad a Mezolit · Vidět víc »

Michał Piaszczyński

Blahoslavený Michał Piaszczyński (1. listopadu 1885, Łomża – 18. prosince 1940, koncentrační tábor Sachsenhausen) byl polský římskokatolický kněz, kanovník łomżské kapituly který se stal obětí nacistického pronásledování církve.

Nový!!: Petrohrad a Michał Piaszczyński · Vidět víc »

Michael Romberg

Michael (Michal) Borisovič Romberg (18. dubna 1918, Poltava, Ukrajina – 15. června 1982, Praha) byl československý malíř, ilustrátor, grafik, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog ruského původu.

Nový!!: Petrohrad a Michael Romberg · Vidět víc »

Michaela Nosková

Michaela Nosková (* 21. února 1983 Brno) je česká sólová a muzikálová zpěvačka a finalistka pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar.

Nový!!: Petrohrad a Michaela Nosková · Vidět víc »

Michail Achmanov

Michail Achmanov (rusky Михаил Ахманов), fantlab.ru je pseudonym ruského spisovatele, překladatele a fyzika Michaila Sergejeviče Nachmansona (rusky Михаил Сергеевич Нахмансон, 29. května 1945, Leningrad, RSFSR, Sovětský svaz – 10. ledna 2019, Petrohrad, Rusko).

Nový!!: Petrohrad a Michail Achmanov · Vidět víc »

Michail Alexandrovič Goltison

Michail Alexandrovič Goltison, (Михаил Александрович Гольтисон, 28. října 1870 v Kronštadtu - 28. února 1914 v Petrohradě, byl rusko-finský tenorista a hudební kritik. Goltison byl první finský zpěvák, který natočil svůj zpěv na gramofonové desky.http://klaava.fi/?page_id.

Nový!!: Petrohrad a Michail Alexandrovič Goltison · Vidět víc »

Michail Alexandrovič Romanov

Michail II.

Nový!!: Petrohrad a Michail Alexandrovič Romanov · Vidět víc »

Michail Andrejevič Šatelen

Michail Andrejevič Šatelen (13. ledna 1866, Anapa – 31. ledna 1957, Leningrad) byl ruský a sovětský vědec, profesor a akademik, průkopník v elektrotechnických oborech, první profesor elektrotechniky a tvůrce elektrotechnického vzdělání v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Michail Andrejevič Šatelen · Vidět víc »

Michail Andrejevič Miloradovič

Michail Andrejevič Miloradovič (12. říjnagreg. 1771 Petrohrad – 27. prosincegreg. 1825 tamtéž) byl ruský generál srbského původu, jeden z velitelů ve Vlastenecké válce 1812, vojenský velitel Petrohradu a člen Státní rady (1818).

Nový!!: Petrohrad a Michail Andrejevič Miloradovič · Vidět víc »

Michail Baryšnikov

Michail Nikolajevič Baryšnikov (rusky Михаи́л Никола́евич Бары́шников, v anglické transkripci Mikhail Baryshnikov, * 28. ledna 1948, Riga, Sovětský svaz, nyní Lotyšsko) je rusko-americký tanečník, baletní mistr, choreograf a herec.

Nový!!: Petrohrad a Michail Baryšnikov · Vidět víc »

Michail Bogdanovič Barclay de Tolly

Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (Pamūšis, Kuronské a zemgalské vévodství, dnes Litva – Insterburg, Východní Prusko) byl ruský generál, který v době napoleonských válek zmodernizoval carskou armádu a zrealizoval ve své době kontroverzní strategii, která při Vlastenecké válce v roce 1812 nesporně přispěla k porážce Napoleonovy půlmilionové armády.

Nový!!: Petrohrad a Michail Bogdanovič Barclay de Tolly · Vidět víc »

Michail Cvět

Michail Semjonovič Cvět (Михаил Семёнович Цвет, často psán jako Tswett, což je jeho botanická zkratka, ale i Tsvett, Tswet, Tsvet, Zwet nebo Cvet; 19. května 1872 Asti - 26. června 1919 Voroněž) byl italsko-ruský botanik a vynálezce chromatografie.

Nový!!: Petrohrad a Michail Cvět · Vidět víc »

Michail Dmitrijevič Levašov

Michail Dmitrijevič Levašov (1738—1774) byl ruský námořní důstojník, navigátor, průzkumník Aleutských ostrovů a Aljašky.

Nový!!: Petrohrad a Michail Dmitrijevič Levašov · Vidět víc »

Michail Dmitrijevič Skobelev

Michail Dmitrijevič Skobelev (Petrohrad – Moskva) byl ruský generál.

Nový!!: Petrohrad a Michail Dmitrijevič Skobelev · Vidět víc »

Michail Gordějevič Drozdovskij

Michail Gordějevič Drozdovskij (rusky: Михаил Гордеевич Дроздовский; Kyjev, Ruské impérium – 14. ledna 1919 Rostov na Donu) byl ruský, carský a bělogvardějský důstojník.

Nový!!: Petrohrad a Michail Gordějevič Drozdovskij · Vidět víc »

Michail Grigorievič Zemcov

Kostel sv. Šimona a Anny (1734) Michail Grigorievič Zemcov (rusky Михаил Григорьевич Земцов) (1688, Moskva, Rusko – 28. září 1743, Petrohrad, Rusko) byl ruský barokní architekt, který praktikoval střídmý, zdrženlivý petrovský barokní sloh, který se naučil od svého švýcarského druha Domenica Trezziniho.

Nový!!: Petrohrad a Michail Grigorievič Zemcov · Vidět víc »

Michail Ignaťjev

Michail Borisovič Ignaťjev (Михаил Борисович Игнатьев, * 7. května 1985 Leningrad) je ruský cyklista, olympijský vítěz v bodovacím závodě jednotlivců na XXVIII. letních olympijských hrách v Aténách.

Nový!!: Petrohrad a Michail Ignaťjev · Vidět víc »

Michail Illarionovič Kutuzov

Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.

Nový!!: Petrohrad a Michail Illarionovič Kutuzov · Vidět víc »

Michail Ivanovič Čigorin

Michail Ivanovič Čigorin (rusky Михаил Иванович Чигорин;, Gatčina u Petrohradu –, Lublin) byl ruský šachista, jeden z nejlepších světových hráčů své doby, mistr Ruska z let 1899 až 1905.

Nový!!: Petrohrad a Michail Ivanovič Čigorin · Vidět víc »

Michail Ivanovič Glinka

Michail Ivanovič Glinka (Novospasskoje – Berlín) byl první ruský skladatel, který získal široké uznání v rodné zemi, a osobnost, jež je považována za otce ruské klasické hudby.

Nový!!: Petrohrad a Michail Ivanovič Glinka · Vidět víc »

Michail Jefimovič Katukov

Michail Jefimovič Katukov (17. září 1900 Bolšoje Uvarovo, Ozjorský kraj, Moskevská oblast, Ruské impérium – 8. června 1976 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský voják, důstojník, velitel a vojevůdce tankových a mechanizovaných vojsk, generálplukovník Rudé armády v době Velké vlastenecké války, od roku 1959 maršál tankových vojsk SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Michail Jefimovič Katukov · Vidět víc »

Michail Jelgin

Michail Jelgin (narozen 14. října v Petrohradu) je ruský profesionální tenista, který se zaměřuje především na čtyřhru.

Nový!!: Petrohrad a Michail Jelgin · Vidět víc »

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin (–) byl ruský spisovatel a satirik.

Nový!!: Petrohrad a Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin · Vidět víc »

Michail Jurjevič Lermontov

Michail Lermontov v roce 1834 Michail Jurjevič Lermontov (rusky Михаил Юрьевич Лермонтов; 15. října 1814 – 27. července 1841) byl ruský básník, prozaik, dramatik, představitel romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Michail Jurjevič Lermontov · Vidět víc »

Michail Kalatozov

Michail Kalatozov (rusky: Михаил Константинович Калатозов; 28. prosince 1903 Tbilisi – 26. března 1973 Moskva) byl sovětský a gruzínský filmový režisér.

Nový!!: Petrohrad a Michail Kalatozov · Vidět víc »

Michail Kalinin

Michail Ivanovič Kalinin (Verchnaja Troica, Tverská gubernie – 3. června 1946, Moskva) byl ruský komunistický revolucionář a posléze sovětský politik a státník.

Nový!!: Petrohrad a Michail Kalinin · Vidět víc »

Michail Koškin

Michail Iljič Koškin (rus. Михаил Ильич Кошкин, 3. prosince (21. listopadu st. stylu) 1898, Brynčagi, Jaroslavská oblast, Ruské impérium - 26. září 1940, Charkov, SSSR) byl sovětský tankový konstruktér.

Nový!!: Petrohrad a Michail Koškin · Vidět víc »

Michail Kovaljov

Generálplukovník Michail Prokofjevič Kovaljov (rusky: Михаил Прокофьевич Ковалёв) (* 7. července 1897, Brjuchověckaja – 1. srpna 1967, Petrohrad) byl sovětský generál a vysoký důstojník.

Nový!!: Petrohrad a Michail Kovaljov · Vidět víc »

Michail Lomonosov

Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech.

Nový!!: Petrohrad a Michail Lomonosov · Vidět víc »

Michail Michajlovič Šemjakin

Michail Michajlovič Šemjakin (4. května 1943, Moskva) je ruský malíř, sochař, grafik, pedagog a restaurátor.

Nový!!: Petrohrad a Michail Michajlovič Šemjakin · Vidět víc »

Michail Michajlovič Bachtin

Michail Michajlovič Bachtin (17. listopadu 1895, Orel – 7. března 1975, Moskva) byl ruský literární vědec a teoretik kultury, původce pojmů chronotop, monologičnost/polyfoničnost, karnevalismus.

Nový!!: Petrohrad a Michail Michajlovič Bachtin · Vidět víc »

Michail Michajlovič Fokin

Michail Michajlovič Fokin, rusky Михаи́л Миха́йлович Фо́кин (23. dubna 1880, Petrohrad – 22. srpna 1942, New York) byl ruský tanečník, choreograf a baletní pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Michail Michajlovič Fokin · Vidět víc »

Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov

Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov (19. listopadu 1859, Gatčina, Rusko – 28. ledna 1935, Moskva, SSSR) byl ruský skladatel, dirigent, hudební pedagog a organizátor hudebního života.

Nový!!: Petrohrad a Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov · Vidět víc »

Michail Michajlovič Romanov

Michail Michajlovič Romanov (16. října 1861, Petrohrad – 26. dubna 1929, Londýn) byl synem ruského velkoknížete Michaila Nikolajeviče a vnukem cara Mikuláše I. Vyrůstal na Kavkazu, kde žil v letech 1862 až 1881 se svou rodinou, a byl vzděláván soukromými učiteli.

Nový!!: Petrohrad a Michail Michajlovič Romanov · Vidět víc »

Michail Michajlovič Speranskij

Michail Michajlovič Speranskij (rusky: Михаи́л Миха́йлович Спера́нский; 12. ledna 1772 – 23. února 1839) byl ruský reformátor za vlády Alexandra I. Pavloviče, jemuž byl blízkým poradcem, a později Mikuláše I. Pavloviče.

Nový!!: Petrohrad a Michail Michajlovič Speranskij · Vidět víc »

Michail Mjasnikovič

Michail Vladimirovič Mjasnikovič (* 6. května 1950 Novyj Snov u Ňasviže v Minské oblasti) je předsedou Kolegia Eurasijské ekonomické komise.

Nový!!: Petrohrad a Michail Mjasnikovič · Vidět víc »

Michail Nikolajevič Ruský

Michail Nikolajevič Romanov (Petěrgof – 18. prosinec 1909, Cannes) byl čtvrtým a nejmladším synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský velkokníže a polní maršál, generální guvernér ruského Kavkazu a zakladatel větve Michajlovičů ruského carského rodu Romanov-Holstein-Gottorp.

Nový!!: Petrohrad a Michail Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolskij

Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolskij (2. ledna 1862, Gatčina u Petrohradu – 15. listopadu 1919, Heidelberg) byl vynálezce rusko-polského původu.

Nový!!: Petrohrad a Michail Osipovič Dolivo-Dobrovolskij · Vidět víc »

Michail Osipovič Ejzenštejn

Michail Osipovič Ejzenštejn (rusky: Михаил Осипович Эйзенштейн, lotyšsky: Mihails Eizenšteins; 17. září 1867 Bila Cerkva – 2. července 1920 Berlín) byl lotyšský architekt židovského původu narozený na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Michail Osipovič Ejzenštejn · Vidět víc »

Michail Pavlovič Ruský

Michail Pavlovič Ruský (8. února 1798 Petrohrad – 9. září 1849 Varšava) byl ruským princem, desátým dítětem a čtvrtým synem Pavla I. Ruského a Žofie Doroty Württemberské.

Nový!!: Petrohrad a Michail Pavlovič Ruský · Vidět víc »

Michail Perchin

Michail Jevlampijevič Perchin; rus.

Nový!!: Petrohrad a Michail Perchin · Vidět víc »

Michail Porečenkov

Michail Jevgeňjevič Porečenkov (rusky, * 2. března 1969 Leningrad) je ruský filmový herec a režisér.

Nový!!: Petrohrad a Michail Porečenkov · Vidět víc »

Michail Semjonovič Voroncov

Michail Semjonovič Voroncov (Petrohrad – Oděsa) byl ruský kníže a polní maršál, který se vyznamenal v napoleonských válkách a proslulosti dosáhl při Kavkazském tažení v letech 1844–1853.

Nový!!: Petrohrad a Michail Semjonovič Voroncov · Vidět víc »

Michail Spiridonovič Gvozděv

Michail Spiridonovič Gvozděv (1700/1704 – po roce 1759) byl ruský vojenský zeměměřič, námořník, kartograf a průzkumník Ochotského moře.

Nový!!: Petrohrad a Michail Spiridonovič Gvozděv · Vidět víc »

Michail Timofejevič Preobraženskij

Michail Timofejevič Preobraženskij (Михаил Тимофеевич Преображенский, starorusky Михаилъ Тимофеевичъ Преображенскiй),, město Bobalniky, Ponevěžský ujezd, Kovenská gubernie, Ruské impérium — 25. září 1930, Leningrad, SSSR) byl ruský architekt, restaurátor, pedagog, historik staroruské architektury, akademik architektury, profesor a řádný člen Carské akademie umění, člen Carské pravoslavné palestinské společnosti Byl autorem mnoha pravoslavných chrámů v Rusku i zahraničí, např. v Petrohradu, Moskvě, Florencii, Nice, Sofii, Buenos Aires, Reveli (Tallinn), Nikšići, Bukurešti aj.

Nový!!: Petrohrad a Michail Timofejevič Preobraženskij · Vidět víc »

Michail Tomskij

Michail Pavlovič Tomskij (rodným jménem Michail Pavlovič Jefremov (Ефремов); 31. října 1880, Kolpino – 22. srpna 1936, Bolševo) byl tovární dělník, odborář a bolševický vůdce.

Nový!!: Petrohrad a Michail Tomskij · Vidět víc »

Michail Vasiljevič Alexejev

Michail Vasiljevič Alexejev (– 25. září 1918) byl ruský generál pěchoty a jeden z vůdců bílých v letech 1917–1918.

Nový!!: Petrohrad a Michail Vasiljevič Alexejev · Vidět víc »

Michail Vasiljevič Něstěrov

Michail Vasiljevič Něstěrov (Ufa – 18. říjen 1942, Moskva) byl ruský malíř, vedoucí reprezentant religiózního symbolismu v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Michail Vasiljevič Něstěrov · Vidět víc »

Michail Vasiljevič Ostrogradskij

Michail Vasiljevič Ostrogradskij (Mychajlo Vasyljovyč Ostrohradskyj,, 24. září 1801, Pašenivka – 1. leden 1862, Poltava) byl ukrajinský matematik a fyzik záporožského kozáckého původu.

Nový!!: Petrohrad a Michail Vasiljevič Ostrogradskij · Vidět víc »

Michail Vrubel

Michail Alexandrovič Vrubel (Михаил Александрович Врубель, 17. března 1856, Omsk — 14. dubna 1910, Petrohrad) byl ruský malíř.

Nový!!: Petrohrad a Michail Vrubel · Vidět víc »

Michail Zoščenko

petrohradské univerzity (1913) Michail Michajlovič Zoščenko (10. srpna 1894,Z nejasných důvodů je udáván rok narození 1895 (nejnověji: předtím:, avšak uvádí rok narození 1894. Petrohrad – 22. července 1958, Leningrad) byl ruský spisovatel, satirik a dramatik. Nejznámější z jeho díla jsou krátké satirické povídky, v nichž kritizuje morálku a mezilidské vztahy v porevoluční sovětské společnosti.

Nový!!: Petrohrad a Michail Zoščenko · Vidět víc »

Michajlovské divadlo

Michajlovské divadlo (je významné ruské divadlo v Petrohradě, známé operním a baletním souborem.

Nový!!: Petrohrad a Michajlovské divadlo · Vidět víc »

Michajlovský palác (rozcestník)

Michajlovský palác odkazuje na více komplexů v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Michajlovský palác (rozcestník) · Vidět víc »

Michajlovský zámek

Michajlovský zámek (rusky Миха́йловский за́мок) je bývalá rezidence ruských carů, která se nachází na Sadové ulici v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Michajlovský zámek · Vidět víc »

Michal Antonín Kotler

Antonína Marka, Františka Marka a Michala Kotlera v Turnově Michal Antonín Kotler (29. září 1800 Turnov – 18. listopadu 1879 tamtéž) byl český podnikatel – obchodník s drahokamy.

Nový!!: Petrohrad a Michal Antonín Kotler · Vidět víc »

Michal Baluďanský

Michal Baluďanský (7. října 1769, Vyšná Olšava, Slovensko – 15. dubna 1847, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský univerzitní profesor, ekonom – národohospodářský, právník, statní činitel a zakladatel a první ředitel (rektor) Petrohradské státní univerzity.

Nový!!: Petrohrad a Michal Baluďanský · Vidět víc »

Michal Loris-Melikov

Michal Loris-Melikov (19. října 1824 Tbilisi – 24. prosince 1888 Nice) byl ruský vojevůdce a politik arménského původu.

Nový!!: Petrohrad a Michal Loris-Melikov · Vidět víc »

Migraš ha-Rusim

Sergejův hotel z roku 1890 v komplexu Migraš ha-Rusim Britský opevněný okrsek v komplexu Migraš ha-Rusim, takzvaný Bevingrad Ruský dvůr (– Migraš ha-Rusim,:, al-Muskubija) je městská čtvrť v centrální části Jeruzaléma v Izraeli.

Nový!!: Petrohrad a Migraš ha-Rusim · Vidět víc »

Mikalojus Konstantinas Čiurlionis

Mikalojus Konstantinas Čiurlionis (22. září 1875 ve Varėně – 10. dubna 1911 v Pustelniku u Varšavy) byl litevský umělec, hudební skladatel a malíř.

Nový!!: Petrohrad a Mikalojus Konstantinas Čiurlionis · Vidět víc »

Mike Conley

Michael Alexander "Mike" Conley (* 5. října 1962 Chicago, Illinois) je bývalý americký atlet, olympijský vítěz, mistr světa a dvojnásobný halový mistr světa v trojskoku.

Nový!!: Petrohrad a Mike Conley · Vidět víc »

Mikuláš Esterházy z Galanty

Hrabě Mikuláš Esterházy z Galanty (maďarsky Galántai gróf Esterházy Miklós, 16. listopadu 1711 – 27. června 1764) byl byl uherský šlechtic z rodu Esterházyů.

Nový!!: Petrohrad a Mikuláš Esterházy z Galanty · Vidět víc »

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

Nový!!: Petrohrad a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Nový!!: Petrohrad a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »

Milan Knobloch

Milan Knobloch (10. srpna 1921, Praha – 29. března 2020) byl český sochař a především medailér.

Nový!!: Petrohrad a Milan Knobloch · Vidět víc »

Milan Rastislav Štefánik

Dr. Milan Rastislav Štefánik jako člen Národní rady v Rusku Generál Milan Rastislav Štefánik v Rusku hvězdárnou, zřízena zásluhou české Společnosti generála M. R. Štefánika „Generál Milan Rastislav Štefánik“; autor: Pavel Vavrys; 2015; malba na dřevě – kruhový „střelecký terč“ o průměru 60 cm; z cyklu Česká paměť nové budovy Národního muzea v Praze Milan Rastislav Štefánik (21. července 1880 Košariská – 4. května 1919 Ivanka pri Dunaji) byl slovenský politik, voják, letec, generál francouzské armády, astronom a meteorolog.

Nový!!: Petrohrad a Milan Rastislav Štefánik · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Nový!!: Petrohrad a Milán · Vidět víc »

Milena Vukotić

Milena Teodózie Vukotić, cyrilicí: Милена Теодосија Вукотић (4. května 1847, Čevo, Černá Hora – 16. března 1923, Cap d'Antibes, Francie) byla černohorská kněžna a později královna, manželka Nikoly I. Petroviće-Njegoše – knížete a krále černohorského. Sňatkem se tak stala členkou černohorské královské rodiny a dynastie Petrovićů-Njegošů.

Nový!!: Petrohrad a Milena Vukotić · Vidět víc »

Miliardu let před koncem světa

Miliardu let před koncem světa (1976–1977, За миллиард лет до конца света) je vědeckofantastická novela ruských sovětských spisovatelů bratrů Strugackých, pojednávající o zásahu cizí inteligence do činnosti pozemských vědců.

Nový!!: Petrohrad a Miliardu let před koncem světa · Vidět víc »

Milica Černohorská

Milica Petrović-Njegošová (14. července 1866, Cetinje – 5. září 1951, Alexandrie) byla rozená černohorská princezna, druhý potomek černohorského knížete a později krále Nikoly I. a jeho ženy, kněžny a královny Mileny Vukotićové.

Nový!!: Petrohrad a Milica Černohorská · Vidět víc »

Milij Alexejevič Balakirev

Milij Alexejevič Balakirev (rusky: Милий Алексеевич Балакирев) (2. ledna 1837, Nižnij Novgorod – 29. května 1910, Petrohrad) byl ruský skladatel, klavírista, dirigent, hudební pedagog, přední osobnost ruského hudebního romantismu, člen a vedoucí osobnost skupiny zvané Mocná hrstka.

Nový!!: Petrohrad a Milij Alexejevič Balakirev · Vidět víc »

Milivoj Jambrišak

Milivoj Jambrišak (15. dubna 1878, Záhřeb, Rakousko-Uhersko — 10. prosince 1943, Vitovlje, Itálie) byl jugoslávský partyzán, jugoslávský politik chorvatské národnosti a blízký spolupracovník Josipa Broze Tita.

Nový!!: Petrohrad a Milivoj Jambrišak · Vidět víc »

Miloslav Berka

Miloslav Berka (23. srpna 1892, Praha farnost při kostele Narození Panny Marie v Michli - 26. září 1942, Hohenasperg, Ludwigsburg, Nacistické Německo) byl příslušník československých legií v Rusku, československý voják (plukovník pěchoty) a příslušník ilegální odbojové (protinacistické) organizace Obrana národa.

Nový!!: Petrohrad a Miloslav Berka · Vidět víc »

Miloslav Verner

Miloslav Verner (25. června 1938 – 18. prosince 2018) byl československý motocyklový závodník, reprezentant v ploché dráze.

Nový!!: Petrohrad a Miloslav Verner · Vidět víc »

Minsko-mohylevská církevní provincie

Minsko-mohylevská církevní provincie (do roku 1991 Mohylevská církevní provincie) je církevní provincie římskokatolické církve na území Běloruska.

Nový!!: Petrohrad a Minsko-mohylevská církevní provincie · Vidět víc »

Mirnyj (polární stanice)

Mirnyj (Мирный) je ruská polární zásobovací základna v Antarktidě na Pobřeží Pravdy poblíž Indického oceánu, přesněji Davisova moře.

Nový!!: Petrohrad a Mirnyj (polární stanice) · Vidět víc »

Miroslav Kůra

Miroslav Kůra (26. května 1924 Brno – 11. listopadu 2023) byl český tanečník a choreograf.

Nový!!: Petrohrad a Miroslav Kůra · Vidět víc »

Miroslav Langer (klavírista)

Miroslav Langer (5. května 1945 Prostějov – 28. října 2010 Praha) byl český klavírista a pedagog Hudební fakulty Akademie múzických umění.

Nový!!: Petrohrad a Miroslav Langer (klavírista) · Vidět víc »

Miroslav Liberda

Miroslav Liberda (2. dubna 1926 Čečejovce – 7. ledna 1998 Olomouc) byl český právník, vysokoškolský vyučující a děkan Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Nový!!: Petrohrad a Miroslav Liberda · Vidět víc »

Miss Tourism Queen International

Miss Tourism Queen International nebo také Miss TQI je mezinárodní soutěž krásy konající se od roku 2004 v Číně, kterou založil pan Charlie See.

Nový!!: Petrohrad a Miss Tourism Queen International · Vidět víc »

Missa solemnis (Beethoven)

Missa solemnis D dur op. 123 Ludwiga van Beethovena byla skladatelem vytvořena mezi lety 1817 a 1823.

Nový!!: Petrohrad a Missa solemnis (Beethoven) · Vidět víc »

Mistr a Markétka (muzikál, 2014)

Mistr a Markétka (v originálu jako мастер и маргарита - Master i Margarita) je ruský muzikál vytvořený na motivy stejnojmenného románu ruského spisovatele Michaila Bulgakova, jež byl napsán v letech 1928 až 1940.

Nový!!: Petrohrad a Mistr a Markétka (muzikál, 2014) · Vidět víc »

Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji

Mistrovství Evropy juniorů byla soutěž juniorských reprezentačních mužstev evropských členských zemí IIHF.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji · Vidět víc »

Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji 1973

Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji 1973 byl 6.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji 1973 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy týmů v judu

Mistrovství Evropy týmů je původní judistická soutěž, ve které se utkávají dvě skupiny judistů v počtu pěti (čtyř až osmi) na obou stranách.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy týmů v judu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v krasobruslení

ME 2008, kde zlatou medaili vyhrál Tomáš Verner Mistrovství Evropy v krasobruslení je každoročně pořádaná soutěž o titul Mistra Evropy ve čtyřech kategoriích.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy v krasobruslení · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v taekwondu

Mistrovství Evropy v taekwondu je sportovní akce s historií od sedmdesátých let dvacátého století.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy v taekwondu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu

Mistrovství Evropy v zápasu (FILA Wrestling European Championships nebo European Wrestling Championships) je turnaj, organizovaný Mezinárodní zápasnickou federací (UWW, United World Wrestling), resp.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy v zápasu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském je sportovní akce pořádaná každou zápasnickou sezonu Mezinárodní zápasnickou federací.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 1976

Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 1976 se konalo v Leningradu, Sovětský svaz.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 1976 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu

Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu je sportovní akce pořádaná každou zápasnickou sezonu Mezinárodní zápasnickou federací s přestávkami od roku 1929.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu · Vidět víc »

Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1976

Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu mužů proběhl v Leningradu (Sovětský svaz).

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1976 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve fotbale 2020

Mistrovství Evropy ve fotbale 2020, označované též jako UEFA Euro 2020, Euro 2020 nebo Euro 2021, bylo 16.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina B

Skupina B je jednou z šesti skupin Mistrovství Evropy ve fotbale 2020.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina B · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina E

Skupina E je jednou z šesti skupin Mistrovství Evropy ve fotbale 2020.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – skupina E · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – vyřazovací fáze

Vyřazovací fáze mistrovství Evropy ve fotbale 2020 bude druhou a závěrečnou fází Mistrovství Evropy ve fotbale 2020, která z 16 nejlepších z původně 24 kvalifikovaných týmů určí mistra Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy ve fotbale 2020 – vyřazovací fáze · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve stolním tenise

Mistrovství Evropy ve stolním tenise je turnaj ve stolním tenisu, organizovaný Evropskou unií stolního tenisu (European Table Tennis Union) (ETTU).

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy ve stolním tenise · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2007

25.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2007 · Vidět víc »

Mistrovství Evropy ve vzpírání

Mistrovství Evropy ve vzpírání je nejvýznamnější pravidelně pořádaná seniorská soutěž ve vzpírání na evropském kontinentě.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Evropy ve vzpírání · Vidět víc »

Mistrovství Sovětského svazu v šachu

Účastníci 4. ročníku Mistrovství Sovětského svazu v šachu se hrálo v letech 1921–1991.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství Sovětského svazu v šachu · Vidět víc »

Mistrovství světa jednotlivců na ledové ploché dráze

Mistrovství světa jednotlivců na ledové ploché dráze je každoroční soutěž pořádaná od roku 1966 pod záštitou Mezinárodní federace motocyklistů (FIM).

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa jednotlivců na ledové ploché dráze · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji

Mistrovství světa juniorů je soutěž juniorských reprezentačních mužstev do 20 let členských zemí IIHF.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1974

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1974 se konalo 27. prosince 1973 až 5. ledna 1974 v sovětském městě Leningrad.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1974 · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1983

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1983 se konalo v sovětském městě Leningrad.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1983 · Vidět víc »

Mistrovství světa juniorů v lyžařském orientačním běhu

Mistrovství světa juniorů v lyžařském orientačním běhu (Junior World Ski Orienteering Championships, JWSOC) je pořádáno od roku 1994.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa juniorů v lyžařském orientačním běhu · Vidět víc »

Mistrovství světa v šachu

Sergej Karjakin - Magnus Carlsen Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu konaná od roku 1886.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v šachu · Vidět víc »

Mistrovství světa v šachu žen

Chou I-fan – Humpy Koneru, Tirana 2011 Zápasy a turnaje o titul mistryně světa v šachu – přehled šachových událostí, ve kterých se bojovalo o titul nejlepší šachistky na světě – mistryně světa v šachu.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v šachu žen · Vidět víc »

Mistrovství světa v šermu

Mistrovství světa v šermu (World Fencing Championships) je turnaj v šermu organizovaný Mezinárodní šermířskou federací (Fédération Internationale d'Escrime) (FIE).

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v šermu · Vidět víc »

Mistrovství světa v biatlonu 2015

Mistrovství světa v biatlonu 2015 se konalo od 3. do 15. března 2015 na biatlonovém stadionu Kontiolahti Stadium ve finském Kontiolahti (vlastní závody probíhaly od 5. do 15. března).

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v biatlonu 2015 · Vidět víc »

Mistrovství světa v bojovém sambo

Mistrovství světa v bojovém sambo je sportovní akce s historií zhruba od roku 2001.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v bojovém sambo · Vidět víc »

Mistrovství světa v házené žen 2005

17.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v házené žen 2005 · Vidět víc »

Mistrovství světa v krasobruslení

Mistrovství světa v krasobruslení je každoročně pořádaná soutěž v krasobruslení o titul Mistra světa ve čtyřech kategoriích.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v krasobruslení · Vidět víc »

Mistrovství světa v krasobruslení 1896

Mistrovství světa v krasobruslení 1896 se konalo 9. února 1896 v Sankt-Petěrburgu v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v krasobruslení 1896 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji

MS 2001Mistrovství světa v ledním hokeji je soutěž mužských reprezentačních mužstev členských zemí Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF).

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v ledním hokeji · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 2000

Vladimir Putin na zahajovacím ceremoniálu MS 2000. 64.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v ledním hokeji 2000 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 2016

80.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v ledním hokeji 2016 · Vidět víc »

Mistrovství světa v ledním hokeji 2023

Mistrovství světa v ledním hokeji 2023 bylo 86.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v ledním hokeji 2023 · Vidět víc »

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů je pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií každoročně od roku 1893 s výjimkou válečných let.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů · Vidět víc »

Mistrovství světa v taekwondu

Mistrovství světa v taekwondu je sportovní akce s historií od sedmdesátých let dvacátého století.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v taekwondu · Vidět víc »

Mistrovství světa v zápasu sambo

Mistrovství světa v zápasu sambo je sportovní akce s historií od roku 1973.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa v zápasu sambo · Vidět víc »

Mistrovství světa ve fotbale 2018

ruských rublů vydaných na památku mistrovství (vyobrazen je zde Lev Jašin) Mistrovství světa ve fotbale 2018 bylo 21. mistrovstvím asociace FIFA, poprvé v historii probíhalo v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa ve fotbale 2018 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2006

Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2006 bylo třetím ročníkem tohoto turnaje.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa ve fotbale žen do 20 let 2006 · Vidět víc »

Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 1985

Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 1985 bylo pátým ročníkem tohoto turnaje.

Nový!!: Petrohrad a Mistrovství světa ve fotbale hráčů do 20 let 1985 · Vidět víc »

Mitrofan (Griňov)

Mitrofan (světským jménem: Vasilij Vasiljevič Griňov; 17. ledna 1873, Voroněž – 17. února 1938, Uljanovsk) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup arzamaský a vikarijní biskup gorkovské eparchie.

Nový!!: Petrohrad a Mitrofan (Griňov) · Vidět víc »

Mladá garda (opera)

Mladá garda (v ukrajinském originále) je opera o čtyřech dějstvích a sedmi obrazech ukrajinského skladatele Julije Serhijovyče Mejtuse.

Nový!!: Petrohrad a Mladá garda (opera) · Vidět víc »

Mládežnická hokejová liga

Mládežnická hokejová liga (MHL) (Молодежная хоккейная лига (МХЛ)) je kontinentální juniorská hokejová liga, kde hrají týmy z šesti evropských zemí, ale převážně z Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Mládežnická hokejová liga · Vidět víc »

Moše Aram

Moše Aram (משה ארם, rodným jménem Moše Kazanovski, žil 7. srpna 1896 – 14. října 1978) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za strany Mapam, Achdut ha-avoda-Po'alej Cijon, Ma'arach, Izraelská strana práce a opět Ma'arach.

Nový!!: Petrohrad a Moše Aram · Vidět víc »

Mobilizace v Rusku (2022)

Jaltě na Krymu Mobilizaci v Rusku vyhlásil dne 21.

Nový!!: Petrohrad a Mobilizace v Rusku (2022) · Vidět víc »

Mocná hrstka

Mocná hrstka (také Pětka, Ruská pětka nebo Novoruská škola) bylo volné sdružení pěti ruských skladatelů ze Sankt-Petěrburgu, kteří se scházeli v letech 1856 až 1862 pod vedením Milije Balakireva.

Nový!!: Petrohrad a Mocná hrstka · Vidět víc »

Moderní dějiny

George, Orlando, Clemencau a Wilson, tvůrci evropského meziválečného systému Moderní dějiny jsou časové období za jehož počátek se udává rok 1789, vypuknutí Velké francouzské revoluce.

Nový!!: Petrohrad a Moderní dějiny · Vidět víc »

Modest Iljič Čajkovskij

Modest Iljič Čajkovskij (rusky Модест Ильич Чайковский), (13. května 1850, Alapajevsk – 15. ledna 1916, Moskva) byl ruský dramatik, operní libretista a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Modest Iljič Čajkovskij · Vidět víc »

Modest Petrovič Musorgskij

Modest Petrovič Musorgskij (rusky Модест Петрович Мусоргский,, Karevo –, Petrohrad) byl ruský skladatel a klavírista období romantismu, ke kterému jej však lze počítat jen okrajově.

Nový!!: Petrohrad a Modest Petrovič Musorgskij · Vidět víc »

Modrá divize

Modrá divize (španělsky División Azul, oficiálně División Española de Voluntarios, německy Blaue Division), také známá jako 250.

Nový!!: Petrohrad a Modrá divize · Vidět víc »

Modrý most (Petrohrad)

Modrý most (Си́ний мост) je most přes řeku Mojku v ruském městě Petrohrad.

Nový!!: Petrohrad a Modrý most (Petrohrad) · Vidět víc »

Mogilev

Mogilev, Mohylev, případně Mahiljov či Mahiljoŭ (Mogiljov) je město ve východním Bělorusku na řece Dněpr.

Nový!!: Petrohrad a Mogilev · Vidět víc »

Mohamed Salah

Mohamed Salah Hamed Mahrous Ghaly (arabsky محمد صلاح حامد محروس غالي;, narozen 15. června 1992) je egyptský profesionální fotbalista, který hraje na pozici křídelníka za anglický klub Liverpool FC a za egyptský národní tým.

Nový!!: Petrohrad a Mohamed Salah · Vidět víc »

Mojsej Urickij

Moisej Solomonovič Urickij (Čerkasy – 30. srpna 1918 Petrohrad) byl ruský politik židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Mojsej Urickij · Vidět víc »

Moldavané

Moldavané (moldavsky/rumunsky Moldoveni; cyrilicí oficiálně používanou pouze v separatistickém Podněstří Молдовень) jsou východorománský národ žijící v jihovýchodní Evropě, jehož dějiny jsou úzce spjaté s dějinami Rumunů, s nimiž bývá často ztotožňován; některé státy, instituce, úřady či vědecké studie (především rumunské) rumunskou a moldavskou národnost nerozlišují.

Nový!!: Petrohrad a Moldavané · Vidět víc »

Mončegorsk

Mončegorsk je město oblastního významu v Murmanské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Mončegorsk · Vidět víc »

Mongolská lidová republika

Mongolská lidová republika, zkráceně MoLR, byl socialistický stát, který existoval v letech 1924 až 1992, nacházející se v historické oblasti Vnějšího Mongolska ve východní Asii.

Nový!!: Petrohrad a Mongolská lidová republika · Vidět víc »

Montenegro Airlines

Montenegro Airlines (IATA: YM, ICAO: MGX) byla národní leteckou společností a vlajkovým dopravcem Černé Hory.

Nový!!: Petrohrad a Montenegro Airlines · Vidět víc »

Montevideo

Družicový pohled na Río de la Plata směrem k východu. Vlevo nahoře, na rozhraní modré oceánské a kalné říční vody se při ústí řeky Santa Lucía rozkládá Montevideo, vpravo dole pak Buenos Aires Ulice ve čtvrti Ciudad Vieja Montevideo je hlavní město Uruguaye.

Nový!!: Petrohrad a Montevideo · Vidět víc »

Mordvinsko

Mordvinsko je jedna z republik Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Mordvinsko · Vidět víc »

Moritz Hermann Jacobi

Moritz Hermann Jacobi nebo Boris Semjonovič (von) Jacobi (rusky Борис Семёнович Якоби; 21. září 1801, Postupim – 10. března 1874, Petrohrad) byl pruský a ruský carský inženýr a fyzik židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Moritz Hermann Jacobi · Vidět víc »

Moritz Steinschneider

Moritz Steinschneider (31. března 1816 Prostějov židovské náboženské obce v Prostějově – 24. ledna 1907 Berlín) byl moravský bibliograf a orientalista židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Moritz Steinschneider · Vidět víc »

Moschino

Moschino je italský módní dům a výrobce dámské, pánské a dětské módy.

Nový!!: Petrohrad a Moschino · Vidět víc »

Moskevská církevní provincie Matky Boží

Moskevská církevní provincie Matky Boží je církevní provincie římskokatolické církve na území Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Moskevská církevní provincie Matky Boží · Vidět víc »

Moskevský čas

UTC+3 Moskevský čas (MSK) GMT (UTC) Moskevský čas (zkratkou MSK) je časové pásmo v Rusku, které pokrývá téměř celou jeho evropskou část s výjimkou Kaliningradské oblasti a sedmi federálních subjektů (Astrachaňská oblast, Samarská oblast, Udmurtsko, Uljanovská oblast, Permský kraj, Baškirsko, Orenburská oblast) mezi Volhou a Uralem.

Nový!!: Petrohrad a Moskevský čas · Vidět víc »

Moskevský Kreml

Moskevský Kreml je středověký kreml v centru Moskvy založený středověkou ruskou vládnoucí dynastií Rurikovců.

Nový!!: Petrohrad a Moskevský Kreml · Vidět víc »

Moskovsko-Petrogradskaja (linka metra v Petrohradu)

Moskovsko-Petrogradskaja linka je linka petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Moskovsko-Petrogradskaja (linka metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Petrohrad a Moskva · Vidět víc »

Most

visutý most s druhým největším rozpětím na světě Most je dopravní stavba, která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha (řeka, potok, moře, jezero), terénní nerovnost (údolí, rokle, strž) nebo jiná komunikace.

Nový!!: Petrohrad a Most · Vidět víc »

Mrakodrap

Burdž Chalífa, nejvyšší mrakodrap světa Mrakodrap je souvisle obyvatelná výšková budova, která má přes 40 pater a je vyšší než přibližně 150 metrů.

Nový!!: Petrohrad a Mrakodrap · Vidět víc »

Mstislav Rostropovič

Mstislav Leopoldovič Rostropovič (27. března 1927 Baku, Zakavkazská SFSR, dnes Ázerbájdžán – 27. dubna 2007 Moskva, Ruská federace) byl ruský violoncellista a dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Mstislav Rostropovič · Vidět víc »

MTB-82

MTB-82, muzejní vůz z Nižního Novgorodu Autobus GM ze čtyřicátých let, který byl vzhledově předlohou pro MTB-82 Autobus ZiS-154 se shodnou karoserií jako MTB-82 Tramvaj MTV-82, současník trolejbusu MTB-82 MTB-82 byl sovětský trolejbus střední velikosti s vysokou podlahou.

Nový!!: Petrohrad a MTB-82 · Vidět víc »

Mumraj (divadelní hra)

Cedule ke světové premiéře ''Mumraje'' v divadle Lessing-Theater v Berlíně (28. září 1912). Mumraj je nejúspěšnější divadelní hra židovského dramatika a scenáristy Lea Birinského.

Nový!!: Petrohrad a Mumraj (divadelní hra) · Vidět víc »

Murmansk

Murmansk (rusky Мурманск, sámsky: Murmanska) je přístavní město na severozápadě Ruska, na poloostrově Kola, blízko hranic s Norskem a Finskem.

Nový!!: Petrohrad a Murmansk · Vidět víc »

Murmanská železniční magistrála

Murmanská železniční magistrála je hlavní železniční trať v severozápadním Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Murmanská železniční magistrála · Vidět víc »

Murmanská oblast

Murmanská oblast je oblast na severozápadě Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Murmanská oblast · Vidět víc »

Muzeum

Praze Ashmoleovo muzeum, vchod Louvre v noci Vatikánská muzea, Řím Guggenheimovo muzeum, Bilbao Muzejní ostrov v Berlíně Námořní muzeum ve Štětíně, Polsko Guggenheimovo museum v New Yorku Muzeum (musaion.

Nový!!: Petrohrad a Muzeum · Vidět víc »

Muzeum českého granátu

Muzeum českého granátu se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, poblíž nalezišť světově proslulých českých pyropů.

Nový!!: Petrohrad a Muzeum českého granátu · Vidět víc »

Muzio Clementi

Muzio Clementi (23. ledna 1752, Řím – 10. března 1832, Evesham) byl italský hudební skladatel, klavírista, hudební učitel, dirigent, hudební vydavatel, editor a výrobce klavírů.

Nový!!: Petrohrad a Muzio Clementi · Vidět víc »

Mykola Jarošenko

Mykola Oleksandrovič Jarošenko (ukrajinsky Микола Олександрович Ярошенко, rusky Николай Александрович Ярошенко; Nikolaj Alexandrovič Jarošenko 13. prosince 1846 Poltava – 7. července 1898 Kislovodsk) byl ukrajinský malíř.

Nový!!: Petrohrad a Mykola Jarošenko · Vidět víc »

Mykola Lysenko

Mykola Lysenko Hrob na hřbitově Bajkove v Kyjevě Mykola Vitalijovyč Lysenko, ukrajinsky Микола Віталійович Лисенко (22. březen 1842, Hrynky, dnes Poltavská oblast – 6. listopad 1912) byl ukrajinský hudební skladatel, pianista a dirigent, sběratel a vydavatel lidových písní.

Nový!!: Petrohrad a Mykola Lysenko · Vidět víc »

Mykola Oleksijovyč Skrypnyk

Mykola Oleksijovyč Skrypnyk (– Nikolaj Alexejevič Skripnik; 25. ledna 1872, Jasynuvata – 7. července 1933, Charkov) byl ukrajinský komunistický politik.

Nový!!: Petrohrad a Mykola Oleksijovyč Skrypnyk · Vidět víc »

Mykola Rudenko

Mykola Danylovyč Rudenko (Мико́ла Дани́лович Руде́нко); 19.

Nový!!: Petrohrad a Mykola Rudenko · Vidět víc »

Mys Farvel

Mapa Mys Farvel (Kap Farvel, Uummannarsuaq) je jižní výběžek Eggersova ostrova v souostroví Nunap Isua (kraj Kujalleq) a nejjižnější bod celého Grónska.

Nový!!: Petrohrad a Mys Farvel · Vidět víc »

Na cestě (dokumentární seriál)

Na cestě je dokumentární cestopisný seriál České televize.

Nový!!: Petrohrad a Na cestě (dokumentární seriál) · Vidět víc »

Nachum Nir

Nachum Nir (hebrejsky, rozený Nachum Rafalkes, 5. března 1884, Varšava – 10. července 1968) byl sionistický aktivista, izraelský politik a jeden ze signatářů Izraelské deklarace nezávislosti.

Nový!!: Petrohrad a Nachum Nir · Vidět víc »

Naděžda Allilujevová

Naděžda Sergejevna Allilujevová (rusky Надежда Сергеевна Аллилуева, 22. září 1901 Baku – 9. listopadu 1932 Moskva) byla druhá žena Josifa Stalina.

Nový!!: Petrohrad a Naděžda Allilujevová · Vidět víc »

Naděžda Krupská

Naděžda Konstantinovna Krupská (Petrohrad –, Moskva) byla ruská politička a pedagožka.

Nový!!: Petrohrad a Naděžda Krupská · Vidět víc »

Naděžda Melniková-Papoušková

Naděžda Filaretovna Melniková-Papoušková (23. listopadu 1891 v Petrohradě – 10. července 1978 v Praze) byla kulturní historička a folkloristka.

Nový!!: Petrohrad a Naděžda Melniková-Papoušková · Vidět víc »

Naděžda Skardinová

Naděžda Valerjevna Skardinová (* 27. března 1985, Leningrad, Sovětský svaz, dnes Rusko) je bývalá běloruská biatlonistka, držitelka zlaté medaile ze štafety na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu.

Nový!!: Petrohrad a Naděžda Skardinová · Vidět víc »

Nadine Tasseel

Nadine Tasseel (3. října 1953, Sint-Niklaas – 30. července 2020, Antverpy) byla belgická fotografka.

Nový!!: Petrohrad a Nadine Tasseel · Vidět víc »

Naissaar

Naissaar (švédsky Nargö, německy Nargen, česky též Ženský ostrov) je největší ostrov ve Finském zálivu.

Nový!!: Petrohrad a Naissaar · Vidět víc »

Napoleonovo ruské tažení

Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.

Nový!!: Petrohrad a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »

Narevská vodní elektrárna

Narevská či Narvská vodní elektrárna (rusky Нарвская ГЭС) je vodní dílo na řece Narva v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Narevská vodní elektrárna · Vidět víc »

Narodnaja volja

Dva z atentátníků Sofie Perovská a Andrej Željabov při soudním procesu, jenž nad nimi vynesl tresty smrti Narodnaja volja (Наро́дная во́ля,: Svoboda lidu) byla ruská levicová teroristická organizace, vzniklá na konci sedmdesátých let devatenáctého století rozštěpením organizace Půda a svoboda.

Nový!!: Petrohrad a Narodnaja volja · Vidět víc »

Narva (rozcestník)

Název Narva může znamenat:; Sídlo.

Nový!!: Petrohrad a Narva (rozcestník) · Vidět víc »

Naryškinové

Naryškinové (rusky Нарышкины) je starý ruský šlechtický rod moskevských bojarů, krymskotatarského původu.

Nový!!: Petrohrad a Naryškinové · Vidět víc »

Naryškinské baroko

Kostel ve Fili, příklad naryškinského baroka Naryškinské baroko, někdy též moskevské baroko, je specifický styl barokní architektury, který se rozvíjel zejména v Moskvě od konce 17.

Nový!!: Petrohrad a Naryškinské baroko · Vidět víc »

Natalena Koroleva

Natalena Koroleva (3. března 1888, Luck, Ukrajina – 1. července 1966, Mělník) byla ukrajinská spisovatelka, překladatelka, lexikografka, archeoložka, baletka; sestra Mezinárodního červeného kříže, cestovatel-dobrodruh a polyglot.

Nový!!: Petrohrad a Natalena Koroleva · Vidět víc »

Natalia Gončarovová

Natalia Sergejevna Gončarovová, rusky Наталья Сергеевна Гончарова, francouzsky Nathalie Gontcharoff (4. července 1881, Něgajevo – 17. říjen 1962, Paříž) byla rusko-francouzská malířka, kostýmní výtvarnice a scénografka.

Nový!!: Petrohrad a Natalia Gončarovová · Vidět víc »

Natalia Grigorjevna Jašvili

Kněžna Natalia Grigorjevna Jašvili(ová) (Наталья Григорьевна Яшвиль, roz. Philipson / Филипсон, 28. prosince 1861, v Petrohradě – 12. června 1939 v Praze) byla ruská šlechtična provdaná do gruzínského knížecího rodu Jašviliů, malířka ikon, veřejná činitelka, mecenáška umění a vědy.

Nový!!: Petrohrad a Natalia Grigorjevna Jašvili · Vidět víc »

Natalia Vodianova

Natalia Vodianova (* 28. února 1982 Gorkij, Sovětský svaz, dnes Nižnij Novgorod, Rusko); přezdívaná Supernova, je ruská modelka, filantropka a příležitostná herečka.

Nový!!: Petrohrad a Natalia Vodianova · Vidět víc »

Natalija Jucharevová

Natalija Juchareva, (* 17. září 1975 Leningrad, Sovětský svaz) je bývalá reprezentantka Ruska v sambu a judu.

Nový!!: Petrohrad a Natalija Jucharevová · Vidět víc »

Natalja Anťuchová

Natalja Nikolajevna Anťuchová (* 26. června 1981, Leningrad) je ruská atletka, jejíž specializací je hladká čtvrtka a štafety.

Nový!!: Petrohrad a Natalja Anťuchová · Vidět víc »

Natalja Bočinová

Natalja Valerjevna Bočinová (rusky Наталья Валерьевна Бочина, * 4. ledna 1962 Petrohrad) je bývalá sovětská atletka, která soutěžila hlavně na 200 m. Trénovala v Dynamu v Leningradu.

Nový!!: Petrohrad a Natalja Bočinová · Vidět víc »

Natalja Kučinská

Natalja Kučinská, známá také jako Nataša Kučinská (* 8. března 1949 Leningrad), je bývalá sovětská sportovní gymnastka.

Nový!!: Petrohrad a Natalja Kučinská · Vidět víc »

Natalja Sedychová

Natalja Sedychová (* 10. července 1948) je sovětská a ruská baletka a divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Petrohrad a Natalja Sedychová · Vidět víc »

Natalja Smirnická

Natalja Smirnická (8. září 1927 Vladikavkaz – 7. ledna 2004 Petrohrad) byla sovětská atletka, mistryně Evropy v hodu oštěpem z roku 1950.

Nový!!: Petrohrad a Natalja Smirnická · Vidět víc »

Natalja Vichljancevová

Natalja Vichljancevová, rusky: Наталья Константиновна Вихлянцева, Natalja Konstantinovna Vichljanceva, (* 16. února 1997 Volgograd) je ruská profesionální tenistka.

Nový!!: Petrohrad a Natalja Vichljancevová · Vidět víc »

Natálie Alexejevna Ruská

Velkokněžna Natálie Alexejevna Ruská (rusky,, Petrohrad -, Moskva) byla ruská velkokněžna starší sestra ruského cara Petra II.

Nový!!: Petrohrad a Natálie Alexejevna Ruská · Vidět víc »

Nathan Milstein

Nathan Mironovich Milstein (13. ledna 1904 Oděsa – 21. prosince 1992 Londýn) byl americký houslista židovského původu narozený na Ukrajině, jež byla tehdy součástí Ruského impéria.

Nový!!: Petrohrad a Nathan Milstein · Vidět víc »

Navarin (1891)

Navarin byla bitevní loď typu predreadnought postavená pro ruské carské námořnictvo na konci 19.

Nový!!: Petrohrad a Navarin (1891) · Vidět víc »

Národní archeologické muzeum (Athény)

Národní archeologické muzeum (řecky: Εθνικό Αρχαιολογικό Μουσείο, Ethnikó Archaiologikó Mouseío) v řeckém hlavním městě Athénách uchovává nejbohatší sbírku artefaktů ze starého Řecka na světě.

Nový!!: Petrohrad a Národní archeologické muzeum (Athény) · Vidět víc »

Národní galerie (Londýn)

Národní galerie (anglicky National Gallery) v Londýně je sbírka obrazů starých mistrů, jejíž budova se nachází na severní straně Trafalgarského náměstí.

Nový!!: Petrohrad a Národní galerie (Londýn) · Vidět víc »

Národní jednota severočeská

Národní jednota severočeská (NJS) byla obranným nacionálním spolkem založeným 22. března 1885.

Nový!!: Petrohrad a Národní jednota severočeská · Vidět víc »

Národní knihovna Běloruska

Národní knihovna Běloruska (celým názvem — Státní instituce "Národní knihovna Běloruska", bělorusky — Дзяржаўная ўстанова «Нацыянальная бібліятэка Беларусі) je národní a největší knihovna v Bělorusku.

Nový!!: Petrohrad a Národní knihovna Běloruska · Vidět víc »

Národní technická univerzita Ukrajiny

Národní technická univerzita Ukrajiny „Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského“ je vysokoškolská instituce založená v Kyjevě ruským carem Alexandrem II jako Polytechnická univerzita cara Alexandra II roku 1898.

Nový!!: Petrohrad a Národní technická univerzita Ukrajiny · Vidět víc »

Německá hokejová reprezentace do 20 let

Německá hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších německých hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Německá hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Německo · Vidět víc »

Něva

Něva je řeka v Leningradské oblasti a v Petrohradě v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Něva · Vidět víc »

Něvská zátoka

Něvská zátoka nebo také Kronštadtská zátoka je zátoka v ústí řeky Něvy u Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Něvská zátoka · Vidět víc »

Něvský pětník

Mapa, podzim 1941 Památník na místě bojů Něvský pětník (Něvskij pjatačok) je území o rozloze zhruba 2 km² nedaleko obce Dubrovka, asi 50 km od Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Něvský pětník · Vidět víc »

Něvský prospekt

Něvský prospekt v lednu 2010 Ulice v roce 1799 Něvský prospekt v roce 2014. Dům knihy. Něvský prospekt (Невский проспект) je hlavní a nejrušnější ulice v ruském městě Petrohrad (Sankt-Petěrburgu).

Nový!!: Petrohrad a Něvský prospekt · Vidět víc »

Něvsko-Vasileostrovskaja (linka metra v Petrohradu)

Něvsko-Vasileostrovskaja linka je linka petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Něvsko-Vasileostrovskaja (linka metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Neil Armstrong

Neil Alden Armstrong (5. srpna 1930 Wapakoneta, Ohio, USA – 25. srpna 2012 Cincinnati, Ohio, USA) byl americký pilot, astronaut a univerzitní profesor.

Nový!!: Petrohrad a Neil Armstrong · Vidět víc »

Nejlepší TV (KHL)

Nejlepší TV je ocenění pro nejlepší společnost vysílající zápasy euroasijské ligy KHL.

Nový!!: Petrohrad a Nejlepší TV (KHL) · Vidět víc »

Nejsvětější synod

Velká Něva v Petrohradu Nejsvětější vládnoucí synod (rusky Святейший Правительствующий Синод, starorusky Святѣйшій Правительствующій Сѵнодъ) byla nejvyšší instituce Ruské pravoslavné církve zřízená Petrem I. Velikým v roce 1721 a existující až do roku 1918.

Nový!!: Petrohrad a Nejsvětější synod · Vidět víc »

Nenad Zimonjić

Nenad Zimonjić (srbsky: Ненад Зимоњић, Nenad Zimonjić; * 4. června 1976 v Bělehradě, Srbsko, tehdy Jugoslávie) je srbský profesionální tenista.

Nový!!: Petrohrad a Nenad Zimonjić · Vidět víc »

Neofit (Něvodčikov)

*Biskup jelizavetgradský a vikář chersonské eparchie (1880–1883).

Nový!!: Petrohrad a Neofit (Něvodčikov) · Vidět víc »

Neptun (planeta)

Neptun (česky zastarale Vodopán) je osmá, od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry.

Nový!!: Petrohrad a Neptun (planeta) · Vidět víc »

Nessos

Guido Reni, Únos Déianeiry, 1620–1621. Nessos (řecky Νέσσος, latinsky Nessus) je v řecké mytologii jedním z Kentaurů, napůl mužů a napůl koní.

Nový!!: Petrohrad a Nessos · Vidět víc »

Nižegorodci

Nižegorodci (v ruském originále Нижегородцы, tj. obyvatelé Nižního Novgorodu) je první opera českého skladatele a dirigenta Eduarda Nápravníka působícího v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Nižegorodci · Vidět víc »

Nižnij Novgorod

Nižnij Novgorod (hovorově často Nižnij, v letech 1932—1990 Gorkij) je město v centrálním Rusku, hlavní město Povolžského federálního okruhu a Nižněnovgorodské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Nižnij Novgorod · Vidět víc »

Nice

Nice (vysl., okcitánsky Niça, vysl., italsky Nizza) je jihofrancouzské město ležící v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur mezi městem Cannes a Monackým knížectvím na Azurovém pobřeží Středozemního moře.

Nový!!: Petrohrad a Nice · Vidět víc »

Nicholas Grimshaw

Sir Nicholas Grimshaw, CBE, PPRA (* 9. října 1939 Hove) je významný anglický architekt, známý zejména několika modernistickými budovami, včetně londýnského nádraží Waterloo International a projektu Eden v Cornwallu.

Nový!!: Petrohrad a Nicholas Grimshaw · Vidět víc »

Nick Mason's Saucerful of Secrets Tour 2018–2021

Nick Mason's Saucerful of Secrets Tour 2018–2021 je turné britské rockové skupiny Nick Mason's Saucerful of Secrets, které probíhá od května 2018.

Nový!!: Petrohrad a Nick Mason's Saucerful of Secrets Tour 2018–2021 · Vidět víc »

Nicolaas Henneman

Williama Henryho Hunta'' Lajose Kossutha, 1852 Nicholas Hennemann fotografuje sousoší ''Tři Grácie'' v Readingu, kolem roku 1845 Nicholas Henneman: ''Důstojník na palubě HMS Superb'', 1845 Nicolaas Henneman (8. listopadu 1813, Heemskerk – 18. ledna 1898, Londýn) byl nizozemský fotograf známý jako asistent anglického průkopníka fotografie Williama Foxe Talbota.

Nový!!: Petrohrad a Nicolaas Henneman · Vidět víc »

Nicolai Hartmann

Nicolai Hartmann (20. února 1882 Riga – 9. října 1950 Göttingen) byl německý filosof, který se zabýval etikou, ontologií a metafysikou.

Nový!!: Petrohrad a Nicolai Hartmann · Vidět víc »

Nicolas de Staël

Nicolas de Staël (5. ledna 1914, Petrohrad – 16. března 1955, Antibes) byl francouzský malíř, narozený v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Nicolas de Staël · Vidět víc »

Nicolas-Joseph Maison

Nicolas-Joseph Maison (13. prosince 1771, Épinay u Saint-Denis – 13. února 1840, Paříž) byl francouzský generál, maršál Francie a státník – ministr zahraničí a války.

Nový!!: Petrohrad a Nicolas-Joseph Maison · Vidět víc »

Nicolaus II. Bernoulli

Nicolaus II.

Nový!!: Petrohrad a Nicolaus II. Bernoulli · Vidět víc »

Nikólaos Tompázis

Nikólaos Tompázis (řecky Νικόλαος Τομπάζης, N. A. Tombazi 1894 Petrohrad – 1986) byl řecký fotograf.

Nový!!: Petrohrad a Nikólaos Tompázis · Vidět víc »

Nikita Ivanovič Panin

Nikita Ivanovič Panin (Gdaňsk –, Petrohrad) byl ruský hrabě a vlivný státník.

Nový!!: Petrohrad a Nikita Ivanovič Panin · Vidět víc »

Nikita Viťugov

Nikita Viťugov (* 4. února 1987, Petrohrad, Sovětský svaz) je ruský šachový velmistr.

Nový!!: Petrohrad a Nikita Viťugov · Vidět víc »

Nikola Ivanov

Nikola Ivanov (bulharsky: Никола Иванов; 2. března 1861 – 10. září 1940) byl bulharský generál a ministr obrany Bulharského carství.

Nový!!: Petrohrad a Nikola Ivanov · Vidět víc »

Nikolai von Krüdener

Baron Nikolai Karl Gregor von Krüdener (10. březnagreg.26. února podle tehdy užívaného juliánského kalendáře. 1811 Reval – 17. únoragreg.5. února podle tehdy užívaného juliánského kalendáře. 1891 Moskva), znám také v ruské formě jména Nikolaj Pavlovič Kriděněr byl ruský generál z livonské šlechtické rodiny, jejíž původ sahá až do počátku 16. století.

Nový!!: Petrohrad a Nikolai von Krüdener · Vidět víc »

Nikolaj Alexandrovič

Nikolaj Alexandrovič Romanov (rusky Никола́й Алекса́ндрович, 20. září 1843, Carské Selo – 24. dubna 1865, Nice) byl velkokníže Ruska, nejstarší syn Alexandra II. a Marie Alexandrovny (rozené Marie Hesenské), od 2. března 1855 do své smrti cesarevič – následník ruského trůnu.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Alexandrovič · Vidět víc »

Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov

Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov (Nižnij Novgorod – Petrohrad) byl ruský literární kritik, publicista, filosofující materialista a revoluční demokrat.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov · Vidět víc »

Nikolaj Alexandrovič Menšutkin

Nikolaj Alexandrovič Menšutkin, (24. října 1842 Petrohrad – 5. února 1907 tamtéž) byl ruský chemik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Alexandrovič Menšutkin · Vidět víc »

Nikolaj Alexejevič Někrasov

Nikolaj Alexejevič Někrasov (Nemyriv — Petrohrad) byl ruský básník, spisovatel a kritik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Alexejevič Někrasov · Vidět víc »

Nikolaj Alexejevič Vozněsenskij

Nikolaj Alexejevič Vozněsenskij (Никола́й Алексе́евич Вознесе́нский, 1. prosince 1903 Ťoploje – 1. října 1950 Leningrad) byl sovětský ekonom a politik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Alexejevič Vozněsenskij · Vidět víc »

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov

Obraz od Valentina Serova z roku 1898 Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (rusky Никола́й Андре́евич Ри́мский-Ко́рсаков, Nikolaj Andreevič Rimskij-Korsakov; 18. března 1844 Tichvin v Petrohradské oblasti nedaleko Novgorodu – 21. června 1908, Ljubensk, Pskovská oblast), byl významný romantický ruský hudební skladatel a pedagog (vyučoval harmonii a orchestraci, jíž byl mistrem).

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov · Vidět víc »

Nikolaj Andrejevič Vnukov

Nikolaj Andrejevič Vnukov (8. listopadu 1925, Zarajsk, Moskevská gubernie – 16. července 2011) byl ruský a sovětský spisovatel především knih pro děti a mládež.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Andrejevič Vnukov · Vidět víc »

Nikolaj Andruščenko

Nikolaj Stěpanovič Andruščenko (10. září 1943, Leninogorsk, Kazachstán – 19. dubna 2017, Petrohrad) byl ruský fyzik a novinář, zabývající se tématy ochrany lidských práv, kriminality a ekonomiky.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Andruščenko · Vidět víc »

Nikolaj Ťutčev

Nikolaj Sergejevič Ťutčev (Moskva – 18. ledna 1924 Petrohrad) byl ruský revolucionář a člen strany socialistů-revolucionářů.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Ťutčev · Vidět víc »

Nikolaj Berďajev

Nikolaj Alexandrovič Berďajev (přepisován také jako Berdyaev, Berdjajew nebo Berdiaeff;, Kyjev – 24. března 1948, Clamart u Paříže) byl ruský křesťanský filosof a publicista, blízký personalismu.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Berďajev · Vidět víc »

Nikolaj Brašman

Nikolaj Brašman, také Nikolaj Dmitrijevič Brašman, Никола́й Дми́триевич Бра́шман (14. června 1796, Rousínov – 25. května 1866, Moskva) byl česko-rakousko-ruský matematik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Brašman · Vidět víc »

Nikolaj Bucharin

Nikolaj Ivanovič Bucharin (rusky Николай Иванович Бухарин, 9. října 1888, Moskva – 15. března 1938, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik, filosof, žurnalista a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Bucharin · Vidět víc »

Nikolaj Dmitrijevič Golicyn

Nikolaj Dmitrijevič Golicyn (Никола́й Дми́триевич Голи́цын, někdy též Nikolai Galitzine,, Porečje, Moskevská oblast, Rusko - 2. července 1925, Leningrad, Sovětský svaz) byl ruský šlechtick a politik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Dmitrijevič Golicyn · Vidět víc »

Nikolaj Dolležal

Nikolaj Antonovič Dolležal (Omelnyk Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 20. listopadu 2000 Moskva, Rusko) byl sovětský vědec, energetik, profesor.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Dolležal · Vidět víc »

Nikolaj Drozděckij

Nikolaj Vladimirovič Drozděckij (rusky Николай Владимирович Дроздецкий, * 14. června 1957 v Kolpinu, SSSR – 25. listopadu 1995 v Petrohradu, Rusko) byl ruský hokejový útočník.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Drozděckij · Vidět víc »

Nikolaj Filosofovič Ornatskij

Svatý Nikolaj Filosofovič Ornatskij (Petrohrad – srpen 1918, Petrohrad) byl ruský lékař, laik ruské pravoslavné církve a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Filosofovič Ornatskij · Vidět víc »

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij (Saratov – tamtéž) byl ruský revoluční demokrat utopický socialista, spisovatel, revolucionář, literární kritik a publicista.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Gavrilovič Černyševskij · Vidět víc »

Nikolaj Girenko

Nikolaj Michajlovič Girenko (31. října 1940, Petrohrad – 19. června 2004, Petrohrad) byl ruský etnolog – afrikanista a aktivista za lidská práva.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Girenko · Vidět víc »

Nikolaj Ivanovič Ašinov

Nikolaj Ivanovič Ašinov (Николай Иванович Ашинов; 1856 Caricyn – 1902) byl ruský dobrodruh a cestovatel, který se ke konci 80. let 19. století pokusil založit ruskou kolonii Sagallo.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Ivanovič Ašinov · Vidět víc »

Nikolaj Ivanovič Bachmetěv

Nikolaj Ivanovič Bachmetěv, (někdy Бахме́тьев, v Penze – v Petrohradě) byl ruský hudební skladatel a houslista.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Ivanovič Bachmetěv · Vidět víc »

Nikolaj Ivanovič Bobrikov

Nikolaj Ivanovič Bobrikov (–) byl ruský generál, gubernátor Finského velkoknížectví v letech 1898 - 1904 a exponent oficiálních snah o rusifikaci Finska a jeho integraci do Ruské říše.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Ivanovič Bobrikov · Vidět víc »

Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij

Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij (Modlin, dnes Nowy Dwór Mazowiecki v Polsku – 8. srpna 1950, Moskva) byl ruský sovětský hudební skladatel a kritik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij · Vidět víc »

Nikolaj Ježov

Nikolaj Ivanovič Ježov (1. května 1895 Petrohrad – 5. února 1940 Moskva, kvůli malému vzrůstu - pouhých 151 cm - přezdívaný krvavý skrček) byl sovětský politik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Ježov · Vidět víc »

Nikolaj Judenič

Nikolaj Nikolajevič Judenič (– 5. října 1933) byl ruský generál a jeden z nejúspěšnějších generálů ruské carské armády během první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Judenič · Vidět víc »

Nikolaj Karlovič von Meck

Nikolaj Karlovič von Meck (rusky Николай Карлович фон Мекк, 28. dubna 1863 – 24. květen 1929) byl ruský a sovětský specialista na provoz a budování železnic.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Karlovič von Meck · Vidět víc »

Nikolaj Kedrov starší

Nikolaj Nikolajevič Kedrov, starší (rusky Николай Николаевич Кедров-старший, 28. října 1871, Petrohrad Ruské impérium – 2. února 1940 Paříž) byl ruský operní pěvec, skladatel duchovní hudby a otec Nikolaje Kedrova mladšího.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Kedrov starší · Vidět víc »

Nikolaj Kibalčič

Nikolaj Ivanovič Kibalčič (Korop, Ruské impérium –, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář, spolupracovník atentátu na Alexandra II., člen organizace Narodnaja volja a vynálezce.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Kibalčič · Vidět víc »

Nikolaj Konstantinovič Čerkasov

Nikolaj Konstantinovič Čerkasov (27. července 1903 Petrohrad – 14. září 1966 Leningrad) byl sovětský herec.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Konstantinovič Čerkasov · Vidět víc »

Nikolaj Konstantinovič Romanov

Nikolaj Konstantinovič Romanov rusky Великий князь Николай Константинович (Sankt-Petěrburg –, Taškent) byl ruský velkokníže, člen ruského panovnického domu.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Konstantinovič Romanov · Vidět víc »

Nikolaj Kornějevič Čukovskij

Nikolaj Kornějevič Čukovskij (Oděsa – 4. listopadu 1965, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a překladatel, syn spisovatele Korněje Ivanoviče Čukovského.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Kornějevič Čukovskij · Vidět víc »

Nikolaj Leskov

Nikolaj Semjonovič Leskov (Gorochovo, Orelská gubernie – Petrohrad) byl ruský spisovatel a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Leskov · Vidět víc »

Nikolaj Losskij

Nikolaj Onufrijevič Losskij nebo také Lossky (rusky: Николай Онуфриевич Лосский) (6. prosince Podle starého kalendáře 24. listopadu 1870 Kreslava u Vitebsku, dnes Krāslava v Lotyšsku – 24. ledna 1965 Paříž) byl ruský filosof, představitel ruského intuicionismu, personalismu a etiky, založené na svobodě.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Losskij · Vidět víc »

Nikolaj Marr

Nikolaj Jakovlevič Marr (1905) Nikolaj Jakovlevič Marr, gruzínsky ნიკოლოზ იაკობის ძე მარი (6. ledna 1865, Kutaisi – 20. prosince 1934, Petrohrad) byl gruzínský lingvista, archeolog a etnograf specializovaný na jazyky Kavkazu.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Marr · Vidět víc »

Nikolaj Michajlovič Švernik

Nikolaj Michajlovič Švernik (Petrohrad – 24. prosince 1970, Moskva) byl sovětský komunistický politik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Michajlovič Švernik · Vidět víc »

Nikolaj Michajlovič Karamzin

Nikolaj Michajlovič Karamzin (Michajlovka, Orenburská oblast – Petrohrad) byl ruský preromantický spisovatel a historik, známý především svými dvanáctisvazkovými Dějinami Říše ruské, ve kterých zpracoval ruské dějiny do počátku 17. století.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Michajlovič Karamzin · Vidět víc »

Nikolaj Michajlovič Romanov

Velkokníže Nikolaj Michajlovič (Petrohrad –) byl nejstarším synem velkoknížete Michaila Nikolajeviče a vnukem Mikuláše I.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Michajlovič Romanov · Vidět víc »

Nikolaj Michajlovič Verzilin

Nikolaj Michajlovič Verzilin (Safronovka, Chomutovský kraj, Kurská oblast, Rusko – 2. června 1984, Leningrad, SSSR) botanik, doktor pedagogických věd, profesor, člen korespondent sovětské Akademie pedagogických věd a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Michajlovič Verzilin · Vidět víc »

Nikolaj Morozov

Nikolaj Alexandrovič Morozov (– 30. července 1946) byl ruský revolucionář-narodnik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Morozov · Vidět víc »

Nikolaj Někrasov

Nikolaj Vissarionovič Někrasov (Petrohrad, Ruské impérium – 7. května 1940, Moskva, SSSR) byl ruský politik a poslední generální guvernér Finského velkoknížectví.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Někrasov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Beketov

Nikolaj Nikolajevič Beketov (Alfjorjevka – Petrohrad) byl ruský fyzikální chemik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Nikolajevič Beketov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj

Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj (Николай Николаевич Миклухо-Маклай, ukrajinsky Микола Миколайович Миклухо-Маклай, anglicky Nicolai Nicolaevich Miklouho-Maclay) ((5.) 17. července 1846, Rožděstvenskoje – (2.) 14. dubna 1888) byl ruský etnograf, antropolog a cestovatel ukrajinského původu, který zkoumal původní obyvatele jihovýchodní Asie, Austrálie a Oceánie včetně domorodců severovýchodního břehu Nové Guineje.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Nikolajevič Miklucho-Maklaj · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Polikarpov

Nikolaj Nikolajevič Polikarpov (8. června 1892, vesnice Georgijevskoje, Orlovská gubernie – 30. července 1944, Moskva) byl sovětský letecký konstruktér.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Nikolajevič Polikarpov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Romanov

Velkokníže Nikolaj Nikolajevič Romanov (– 5. ledna 1929) byl členem ruské carské rodiny z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Nikolajevič Romanov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Ruský

Nikolaj Nikolajevič velkokníže ruský (Carskoje Selo –, Alupka) byl třetím synem ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský polní maršál a hlavní velitel ruské armády v rusko-turecké válce roku (1877–1878).

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Ryžkov

Protojerej Nikolaj Nikolajevič Ryžkov (26. září 1868, Borisovka, Grajvoronský ujezd, Kurská gubernie – 6. února 1920 Petrohrad), byl pravoslavný kněz, představený pravoslavných chrámů v Praze a Karlových Varech a propagátor slovanské vzájemnosti.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Nikolajevič Ryžkov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Semjonov

Nikolaj Nikolajevič Semjonov, rusky Никола́й Никола́евич Семёнов (15. dubna 1896, Saratov – 25. září 1986), byl ruský fyzik a chemik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Nikolajevič Semjonov · Vidět víc »

Nikolaj Nikolajevič Zlatovratskij

N. N. Zlatovratskij na smrtelném loži. Nikolaj Nikolajevič Zlatovratskij (Vladimir – Moskva) byl ruský spisovatel, představitel slavjanofilského křídla narodnictví.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Nikolajevič Zlatovratskij · Vidět víc »

Nikolaj Panin

Nikolaj Panin (8. ledna 1872 Chrenovoje — 19. ledna 1956 Leningrad) byl ruský krasobruslař, olympijský vítěz z roku 1908.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Panin · Vidět víc »

Nikolaj Patrušev

Nikolaj Platonovič Patrušev (* 11. července 1951, Leningrad) je generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace (od roku 2008), dlouholetý pracovník sovětské tajné služby KGB a v letech 1999 až 2008 ředitel nástupnické ruské tajné služby FSB.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Patrušev · Vidět víc »

Nikolaj Petrov (rychlobruslař)

Nikolaj Ivanovič Petrov (12. listopadu 1911 Petrohrad – 21. srpna 1997 Petrohrad) byl sovětský rychlobruslař a cyklista.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Petrov (rychlobruslař) · Vidět víc »

Nikolaj Petrovič Rezanov

Nikolaj Petrovič Rezanov (1764 - 1807) byl ruský šlechtic a politik, podporující projekt ruské kolonizace Ameriky převážně na Aljašce a v Kalifornii.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Petrovič Rezanov · Vidět víc »

Nikolaj Platonovič Ogarjov

Nikolaj Platonovič Ogarjov (Petrohrad, Ruské impérium –, Greenwich, Spojené království) byl ruský socialista, publicista a básník.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Platonovič Ogarjov · Vidět víc »

Nikolaj Prževalskij

Prževalského památník v Petrohradě Nikolaj Michajlovič Prževalskij (12. duben greg. / 31. březen jul. 1839, ves Kibory, Smolenská gubernie – 1. listopad greg. / 20. říjen jul. 1888, Karakol, dnes Kyrgyzstán) byl ruský geograf a objevitel střední a východní Asie.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Prževalskij · Vidět víc »

Nikolaj Pučkov

Nikolaj Pučkov (rusky:Николай Георгиевич Пучков) (30. ledna 1930, Moskva – 9. srpna 2005, Petrohrad) byl sovětský reprezentační hokejový brankář.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Pučkov · Vidět víc »

Nikolaj Rajevskij

Nikolaj Nikolajevič Rajevskij (25. září 1771, Petrohrad – 28. září 1829, Boltyška) byl ruský generál a státník, který si vysloužil slávu za své bojové úspěchy v napoleonských válkách.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Rajevskij · Vidět víc »

Nikolaj Rysakov

Nikolaj Ivanovič Rysakov (rusky Николай Иванович Рысаков, 14. května 1861, Vologda, Ruské impérium – 15. dubna 1881, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář a neúspěšný atentátník na cara Alexandra II.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Rysakov · Vidět víc »

Nikolaj Savvič Abaza

Nikolaj Savvič Abaza (– Mykola Savovyč Abaza, 1837 Moskva – 1901 tamtéž) byl ruský lékař, voják, úředník a politik ukrajinského původu.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Savvič Abaza · Vidět víc »

Nikolaj Sergejevič Korotkov

Nikolaj Sergejevič Korotkov (26. února 1874, Kursk – 14. března 1920, Petrohrad) byl ruským chirurgem, průkopníkem cévní chirurgie a jedním z vynálezců auskultační techniky měření krevního tlaku.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Sergejevič Korotkov · Vidět víc »

Nikolaj Stěpanovič Gumiljov

Nikolaj Stěpanovič Gumiljov (do češtiny přepisováno též jako Gumilev, 15. dubna greg. / 3. dubna jul. 1886 v Kronštadtu – srpen 1921 poblíž Petrohradu) byl ruský básník, překladatel francouzské a anglické poezie, literární kritik a teoretik.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Stěpanovič Gumiljov · Vidět víc »

Nikolaj Terlecký

Nikolaj Terlecký (rusky Николай Николаевич Терлецкий, Nikolaj Nikolajevič Těrleckij, 13. září 1903, Petrohrad, Rusko – 18. srpna 1994, Curych, Švýcarsko) byl ruský spisovatel, dramatik, knihovník, překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Terlecký · Vidět víc »

Nikolaj Valujev

Nikolaj Sergejevič Valujev, přezdívaný Ruský obr (* 21. srpna 1973, Leningrad, Sovětský svaz), je bývalý ruský boxer a politik, dvojnásobný světový šampion v těžké váze organizace WBA, který vyhrál 17.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Valujev · Vidět víc »

Nikolaj Vasiljevič Basargin

Nikolaj Vasiljevič Basargin (rusky Николай Васильевич Басаргин) byl děkabrista, odsouzený v roce 1826 jako umírněný člen Jižní sekce děkabristů ke ztrátě majetku, šlechtického titulu a ke dvaceti letům nucených prací na Sibiři.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Vasiljevič Basargin · Vidět víc »

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Sergej Lvovič Levickij: Nikolaj Vasiljevič Gogol, 1849, daguerrotypie Busta dramatika v Petrohradu Nikolaj Vasiljevič Gogol (– Mykola Vasyľovyč Hohoľ;, Soročynce, dnes Velyki Soročynci –, Moskva) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Vasiljevič Gogol · Vidět víc »

Nikolaj Vasiljevič Věreščagin

Nikolaj Vasiljevič Věreščagin (rusky Никола́й Васильевич Верещагин) byl ruský vědec a průmyslník, žák Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Vasiljevič Věreščagin · Vidět víc »

Nikolaj Vavilov

Nikolaj Ivanovič Vavilov,, (Moskva – 26. ledna 1943, Saratov) byl sovětský biolog a propagátor genetiky v SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaj Vavilov · Vidět víc »

Nikolaus Wrede

Nikolaus (Mikuláš) kníže Wrede (26. prosince 1837, Petrohrad, Rusko – 1. srpna 1909, Gmunden, Rakousko) byl rakousko-uherský diplomat a generál z bavorského šlechtického rodu.

Nový!!: Petrohrad a Nikolaus Wrede · Vidět víc »

Nikolskoje (Leningradská oblast)

Nikolskoje je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Nikolskoje (Leningradská oblast) · Vidět víc »

Nikon (Bogojavlenskij)

Nikon (světským jménem: Filipp Jegorovič Bogojavlenskij; 1831 – 30. června 1897, Věrnyj) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup turkestánský a taškentský.

Nový!!: Petrohrad a Nikon (Bogojavlenskij) · Vidět víc »

Nina Berberová

Nina Berberová, rusky Нина Николаевна Берберова (8. srpna 1901 Petrohrad – 26. září 1993 Filadelfie) byla ruská prozaička a básnířka, která své dílo vytvářela v emigraci, nejprve ve Francii, později v USA.

Nový!!: Petrohrad a Nina Berberová · Vidět víc »

Nina Seifertová-Šrutová

Nina Seifertová-Šrutová v matrice Antonie (24. ledna 1886 Petrohrad – 1980) byla česká pedagožka a spisovatelka.

Nový!!: Petrohrad a Nina Seifertová-Šrutová · Vidět víc »

Nina Statkevičová

Nina Andrejevna Statkevičová (* 16. února 1944 Leningrad, Ruská SFSR) je bývalá sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Petrohrad a Nina Statkevičová · Vidět víc »

Ninel Kulagina

Ninel Kulagina, celým jménem Ninel Sergejevna Kulagina (rusky: Нине́ль Серге́евна Кула́гина), dívčím jménem Ninel Sergejevna Michajlova (30. července 1926 – duben 1990) byla Ruska, která údajně ovládala schopnost telekineze.

Nový!!: Petrohrad a Ninel Kulagina · Vidět víc »

Noc na Lysé hoře

Modest Petrovič Musorgský, 1865 Noc na Lysé hoře (rusky Ночь на Лысой горе) je série skladeb ruského skladatele Modesta Musorgského (1839–1881).

Nový!!: Petrohrad a Noc na Lysé hoře · Vidět víc »

Nord Stream

Nord Stream, případně Severní proud (– Severnyj potok a), je soustava neaktivních podmořských plynovodů na dně Baltského moře, které jsou určeny k přepravě zemního plynu z Ruska do Německa.

Nový!!: Petrohrad a Nord Stream · Vidět víc »

Norge

Vzducholoď Norge Vzducholoď N1, známější pod druhým jménem Norge, byl první stroj (letadlo), který při cestě z Evropy do Ameriky roku 1926 přeletěl přes severní pól.

Nový!!: Petrohrad a Norge · Vidět víc »

Norská hokejová reprezentace do 20 let

Norská hokejová reprezentace do 20 let je výběrem nejlepších norských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Norská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Novaja Žizň

Novaja Žizň (rusky:Новая Жизнь, česky Nový život) byly první legální noviny (deník) vydávané Ruskou sociálně demokratickou dělnickou stranou a zároveň jejich ústřední tiskový orgán.

Nový!!: Petrohrad a Novaja Žizň · Vidět víc »

Novaja Ladoga

Novaja Ladoga (doslova Nová Ladoga) je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Novaja Ladoga · Vidět víc »

Nové muzeum

Nové muzeum (německy Neues Museum) je jedno z pěti muzeí v Berlíně v Německu, soustředěných na Muzejním ostrově.

Nový!!: Petrohrad a Nové muzeum · Vidět víc »

Nové spojení II

Nové spojení II, oficiálním názvem „Nové spojení II.

Nový!!: Petrohrad a Nové spojení II · Vidět víc »

Novgorodská oblast

Novgorodská oblast je jednou z oblastí Ruské federace a nachází se v její severozápadní části.

Nový!!: Petrohrad a Novgorodská oblast · Vidět víc »

Novik (1911)

Novik byl torpédoborec postavený v letech 1911–1913 pro ruské carské námořnictvo jako prototyp nového typu velkých torpédoborců.

Nový!!: Petrohrad a Novik (1911) · Vidět víc »

Novosibirsk

Novosibirsk (do roku 1925 Novonikolajevsk) je ruské město na řece Ob v jihovýchodní části Západosibiřské roviny, administrativní centrum Sibiřského federálního okruhu a Novosibirské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Novosibirsk · Vidět víc »

Novyj Port

Novyj Port (česky též Nový Port) je ruský arktický přístav a vesnický okres v Jamalském okrese Jamalsko-něneckého autonomního okruhu Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Novyj Port · Vidět víc »

Nukuské muzeum umění

Nukuské muzeum umění (oficiální název Státní muzeum umění Republiky Karakalpakstán I. V. Savického, také Galerie Savického nebo Nukuské muzeum apod.) je státní galerie Uzbekistánu v Nukusu, hlavním městě autonomní republiky Karakalpakistan.

Nový!!: Petrohrad a Nukuské muzeum umění · Vidět víc »

Občanská válka v Sýrii

Syrská občanská válka je trvající vnitřní ozbrojený konflikt v Sýrii.

Nový!!: Petrohrad a Občanská válka v Sýrii · Vidět víc »

Objekt 279

Objekt 279 byl prototyp sovětského těžkého tanku vyvinutý roku 1959.

Nový!!: Petrohrad a Objekt 279 · Vidět víc »

Obléhání Černihivu

Bitva o Černihiv, známá též jako obléhání Černihivu, byla vojenským střetnutím mezi Ruskem a Ukrajinou jako součást Kyjevské ofenzívy během ruské invaze na Ukrajinu.

Nový!!: Petrohrad a Obléhání Černihivu · Vidět víc »

Obležení Leningradu

Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Obležení Leningradu · Vidět víc »

Oblomov

Román 'Обломов' (1862) Oblomov je světoznámý román ruského spisovatele Ivana Alexandroviče Gončarova, poprvé vydaný v roce 1858.

Nový!!: Petrohrad a Oblomov · Vidět víc »

Oblomov (film)

Oblomov (v ruském originále: Несколько дней из жизни И. И. Обломова, Několik dní z života I. I. Oblomova) je romantické filmové drama z roku 1980, natočené ruským režisérem Nikitou Michalkovem.

Nový!!: Petrohrad a Oblomov (film) · Vidět víc »

Oblouk (Ostrava)

Oblouk v Ostravě-PoruběOblouk je multifunkční budova v Ostravě-Porubě, umístěná v nejstarší části zástavby tohoto sídliště, na jeho jižním okraji.

Nový!!: Petrohrad a Oblouk (Ostrava) · Vidět víc »

Obrazárna

Obrazárna je sbírka obrazů.

Nový!!: Petrohrad a Obrazárna · Vidět víc »

Obrázky z výstavy

Obrázky z výstavy je hudební dílo ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského.

Nový!!: Petrohrad a Obrázky z výstavy · Vidět víc »

Obuchovo (stanice metra v Petrohradu)

Obuchovo je stanice petrohradského metra na lince Něvsko-Vasileostrovskaja.

Nový!!: Petrohrad a Obuchovo (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Obyvatelstvo Ruska

Graf vývoje počtu obyvatel Ruska Tento článek poskytuje základní informace o demografii Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Obyvatelstvo Ruska · Vidět víc »

Ochta

Ochta může být.

Nový!!: Petrohrad a Ochta · Vidět víc »

Oděská sovětská republika

Oděská sovětská republika (ukrajinsky Одеська Радянська Республіка, rusky Одесская Советская Республика) byla krátce existující státní útvar na území Chersonské a Besarabské gubernie v období po Velké říjnové socialistické revoluci.

Nový!!: Petrohrad a Oděská sovětská republika · Vidět víc »

Oddset Hockey Games 2013

Oddset Hockey Games 2013 byl turnaj v rámci série Euro Hockey Tour 2012/2013, který probíhal od 6. do 10. února 2013.

Nový!!: Petrohrad a Oddset Hockey Games 2013 · Vidět víc »

Odkaz lovce tajgy

Odkaz lovce tajgy (1956) je dobrodružný román pro mládež o výpravě do neprobádaných končin sibiřské tajgy od českého spisovatele Rudolfa Luskače.

Nový!!: Petrohrad a Odkaz lovce tajgy · Vidět víc »

Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mehmetovi IV.

Ilji Repina ''Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi'' Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mehmedovi IV. je údajný dopis, kterým záporožští kozáci odpověděli v roce 1676 osmanským Turkům na výzvu, aby se jim vzdali.

Nový!!: Petrohrad a Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mehmetovi IV. · Vidět víc »

Ohnivý kruh (opera)

Ohnivý kruh (v arménském originále) je opera o dvou dějstvích a osmi obrazech arménského skladatele Aveta Terterjana na libreto Vladimira Šachnazarjana na motivy povídky Jedenačtyřicátý ruského spisovatele Borise Lavreňova a básní Bouřlivé davy a Suma Jeghiše Čarence.

Nový!!: Petrohrad a Ohnivý kruh (opera) · Vidět víc »

Okruh (územní jednotka)

Okruh (a) slouží nebo sloužil jako označení pro územněsprávní jednotku v některých východoevropských státech.

Nový!!: Petrohrad a Okruh (územní jednotka) · Vidět víc »

Oksana Akiňšina

Oksana Akiňšina (přechýleně Oksana Akiňšinová,, *19. dubna 1987, Leningrad) je ruská filmová herečka.

Nový!!: Petrohrad a Oksana Akiňšina · Vidět víc »

Ole Tobias Olsen

Ole Tobias Olsen (18. srpna 1830 na farmě Bjøllånes v obci Storvoll v Dunderlandsdalen – 6. července 1924, Christiania) byl norský lektor, fotograf, žalmista, sběratel lidových melodií, varhaník, kněz, starosta a inženýr.

Nový!!: Petrohrad a Ole Tobias Olsen · Vidět víc »

Oleg Malevič

Oleg Michajlovič Malevič (24. června 1928 Leningrad, SSSR – 13. června 2013) byl ruský básník a překladatel, oceněný za své překlady z češtiny cenou Premia Bohemica (společně se svou ženou Viktorií Kamenskou) v roce 1998.

Nový!!: Petrohrad a Oleg Malevič · Vidět víc »

Oleg Protopopov

Oleg Alexejevič Protopopov, rusky: Оле́г Алексе́евич Протопо́пов, (16. července 1932 Leningrad – 3. listopadu 2023 Grindelwald) byl sovětský krasobruslař, který dvakrát získal olympijské zlato v krasobruslení sportovních dvojic.

Nový!!: Petrohrad a Oleg Protopopov · Vidět víc »

Oleg Salenko

Oleg Anatoljevič Salenko (rusky Олег Анатольевич Саленко; ukrajinsky Олег Анатолійович Саленко, transkripcí z ukrajinštiny Oleh Anatolijovyč Salenko; * 25. říjen 1969, Leningrad) je bývalý rusko-ukrajinský fotbalista.

Nový!!: Petrohrad a Oleg Salenko · Vidět víc »

Olejomalba

olejomalba Vincent van Gogh - Dr. Gachet Olejomalba (zkráceně olej) je technika malby, při níž je užito olejových barev.

Nový!!: Petrohrad a Olejomalba · Vidět víc »

Olena Teliha

Olena Teliha (za svobodna Šovhenová (21. července 1906 – 21. února 1942) byla ukrajinská básnířka, literární kritička, organizátorka ukrajinského kulturního života, průkopnice ukrajinského feminizmu; příslušnice tzv. Pražské básnické školy.

Nový!!: Petrohrad a Olena Teliha · Vidět víc »

Oleněgorsk

Oleněgorsk je město v Murmanské oblasti v Ruské federaci, známé těžbou železné rudy a sídlem sovětské vojenské letecké základny.

Nový!!: Petrohrad a Oleněgorsk · Vidět víc »

Olga Alexandrovna Jurjevská

Olga Alexandrovna Jurjevská (rusky О́льга Александровна Юрьевская; 7. listopadu 1873 Petrohrad – 10. srpna 1925 Wiesbaden) byla nemanželská dcera ruského cara Alexandra II. a jeho milenky (později manželky) Kateřiny Dolgorukovové.

Nový!!: Petrohrad a Olga Alexandrovna Jurjevská · Vidět víc »

Olga Alexandrovna Ladyženská

Olga Alexandrovna Ladyženská (7. března 1922, Kologriv, Kostromská oblast, Rusko, tehdy RSFSR – 12. ledna 2004, Petrohrad, Rusko) byla ruská matematička.

Nový!!: Petrohrad a Olga Alexandrovna Ladyženská · Vidět víc »

Olga Alexandrovna Ruská

Velkokněžna Olga Alexandrovna Ruská (13. června 1882, Petrohrad, Rusko – 24. listopadu 1960, Toronto, Kanada) byla ruská velkokněžna, nejmladší dcera cara Alexandra III. Alexandroviče a jeho manželky Marie Fjodorovny.

Nový!!: Petrohrad a Olga Alexandrovna Ruská · Vidět víc »

Olga Borisovna Lepešinská

Olga Borisovna Lepešinská (za svobodna Protopopova, Perm – 22. října 1963 Moskva) byla sovětská bioložka, s vazbami na J. V. Stalina.

Nový!!: Petrohrad a Olga Borisovna Lepešinská · Vidět víc »

Olga Jakovlevová

Olga Jakovlevová (Ольга Яковлева, * 1983 Toljatti) je ruská reprezentantka ve sportovním lezení.

Nový!!: Petrohrad a Olga Jakovlevová · Vidět víc »

Olga Kaminerová

Olga Kaminerová (rusky Ольга Каминер; rodné jméno Olga Gura, rusky Ольга Гура; * 1966, Ocha, Sachalinská oblast, SSSR) je německy píšící spisovatelka, ruského původu.

Nový!!: Petrohrad a Olga Kaminerová · Vidět víc »

Olga Konstantinovna Romanovová

Olga Konstantinovna Romanovová (řecky: Όλγα; 3. září 1851, Pavlovsk – 18. června 1926, Pau) byla jako manželka krále Jiřího I. řecká královna.

Nový!!: Petrohrad a Olga Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »

Olga Kurbanová

Olga Ivanovna Kurbanová (* 16. prosince 1987, Irkutsk) je ruská atletka, jejíž specializací je sedmiboj.

Nový!!: Petrohrad a Olga Kurbanová · Vidět víc »

Olga Nikolajevna

Svatá Olga Nikolajevna Ruská (po únoru 1917 oficiálně přejmenována na Romanovová (Рома́нова);, Petrodvorec – 17. července 1918, Jekatěrinburg) byla ruská velkokněžna (Její Imperátorská Výsost) a nejstarší dcera (prvorozenec) cara Mikuláše II. a carevny Alexandry Fjodorovny.

Nový!!: Petrohrad a Olga Nikolajevna · Vidět víc »

Olga Nikolajevna Larionovová

Olga Nikolajevna Larionovová (* 16. března 1935 Leningrad) je ruská a sovětská spisovatelka literatury science fiction.

Nový!!: Petrohrad a Olga Nikolajevna Larionovová · Vidět víc »

Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892)

Olga Nikolajevna Romanovová (Petrohrad – 30. října 1892, Friedrichshafen) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem württemberská královna.

Nový!!: Petrohrad a Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892) · Vidět víc »

Olga Pereťatko

Olga Alexandrovna Pereťaťko, Olga Pereťaťková, umělecké jméno Peretyatko (21. května 1980, Petrohrad (tehdy Leningrad), Sovětský svaz, dnes Rusko) je ruská operní pěvkyně – sopranistka.

Nový!!: Petrohrad a Olga Pereťatko · Vidět víc »

Olga Skabejevová

Olga Skabejevová (bez přechýlení Olga Skabejeva,; * 11. prosince 1984, Volžskij, Volgogradská oblast) je ruská novinářka, propagandistka a televizní moderátorka.

Nový!!: Petrohrad a Olga Skabejevová · Vidět víc »

Olga Smirnovová

Olga Smirnovová (* 6. listopadu 1991, Petrohrad) je ruská primabalerína.

Nový!!: Petrohrad a Olga Smirnovová · Vidět víc »

Olga Valerianovna Palejová

Olga Valerianovna Palejová (2. prosincejul. / 14. prosincegreg. 1865 Sankt Petersburg – 2. listopadu 1929 Paříž) byla druhou (morganatickou) manželkou velkoknížete Pavla Alexandroviče.

Nový!!: Petrohrad a Olga Valerianovna Palejová · Vidět víc »

Olimpiada Ivanovová

Olimpiada Vladimirovna Ivanovová (* 26. srpna 1970 Munsjut, Čuvašsko) je bývalá ruská atletka, stříbrná olympijská medailistka, dvojnásobná mistryně světa a mistryně Evropy v chůzi na 20 km.

Nový!!: Petrohrad a Olimpiada Ivanovová · Vidět víc »

Oloněc

Oloněc (karelsky nebo) je město v Karelské republice v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Oloněc · Vidět víc »

Oněgin (balet)

Oněgin je výpravný dramatický balet o třech jednáních a šesti scénách od Johna Cranka, který vytvořil nejen choreografii, ale i libreto.

Nový!!: Petrohrad a Oněgin (balet) · Vidět víc »

Oněgin (film)

Oněgin (v anglickém originále Onegin) je romantické drama v americko-britské koprodukci z roku 1999 režisérky Marty Fiennesové, pro niž to byl filmový debut.

Nový!!: Petrohrad a Oněgin (film) · Vidět víc »

Ondřej Černyšev

Ondřej Černyšev je román českého novoromantického básníka a prozaika Julia Zeyera, odehrávající se v carslém Rusku v 18.

Nový!!: Petrohrad a Ondřej Černyšev · Vidět víc »

Ondřej Kadlec

Ondřej Kadlec, Андрей-Карль Вячеславич (18. února 1859 Dobříš farnost Dobříš – 6. února 1928 Samara) byl český houslista, dirigent a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Ondřej Kadlec · Vidět víc »

Onfim

Domácí úkol a „Jsem divoké zvíře“, přibližně 1260. (Položka 199) Onfim (ruská lidová verze řeckého jména Anfimy) byl malý chlapec, který žil v Novgorodu (dnešní Rusko) během 13.

Nový!!: Petrohrad a Onfim · Vidět víc »

Operace Barbarossa

Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Operace Barbarossa · Vidět víc »

Operace Jiskra

Operace Iskra nebo také třetí ofenzíva u Siňavina byla operace Rudé armády, jejímž cílem bylo uvolnit blokádu Leningradu.

Nový!!: Petrohrad a Operace Jiskra · Vidět víc »

Opočka

Opočka je město v Pskovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Opočka · Vidět víc »

Opričník (opera)

Opričnik je první dokončená opera Petra Iljiče Čajkovského.

Nový!!: Petrohrad a Opričník (opera) · Vidět víc »

Opytnyj

Opytnyj (jinak též projekt 45) byl torpédoborec sovětského námořnictva z období druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Opytnyj · Vidět víc »

Orša

Orša (odvozené přídavné jméno oršanský) je město ve Vitebské oblasti v severovýchodním Bělorusku, blízko hranic s Ruskem.

Nový!!: Petrohrad a Orša · Vidět víc »

Orchan Safarov

Orchan Safarov (* 10. srpna 1991 v Lenkoranu, Sovětský svaz) je ázerbájdžánský zápasník – judista.

Nový!!: Petrohrad a Orchan Safarov · Vidět víc »

Orest Kiprenskij

Orest Adamovič Kiprenskij (24. března 1782 - 17. října 1836) byl vůdčí ruský portrétista období romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Orest Kiprenskij · Vidět víc »

Orfeus

Orfeus (řecky Ὀρφεύς, latinsky Orpheus) byl v řecké mytologii synem Múzy Kalliopé a říčního boha Oiagra nebo boha Apollóna.

Nový!!: Petrohrad a Orfeus · Vidět víc »

Orjol (1902)

Orjol (česky „Orel“) byla jedna z bitevních lodí třídy Borodino (predreadnought) postavených pro ruské carské námořnictvo na začátku dvacátého století.

Nový!!: Petrohrad a Orjol (1902) · Vidět víc »

Orlan-10

Orlan-10 je bezpilotní průzkumný letoun určený k provozu v extrémních klimatických podmínkách.

Nový!!: Petrohrad a Orlan-10 · Vidět víc »

Orlovové

Orlovové (Орло́вы) byl ruský šlechtický (hraběcí a knížecí) rod rozličného původu.

Nový!!: Petrohrad a Orlovové · Vidět víc »

Osip Mandelštam

Osip Emiljevič Mandelštam (rodné jméno Iosif,; 15. lednagreg./ 3. lednajul. 1891, Varšava, Polské království, Ruské impérium – 27. prosince 1938, vězeňský tábor Vtoraja rečka u Vladivostoku) byl ruský básník, prozaik, esejista, překladatel a literární kritik židovského původu, jeden z největších ruských básníků 20.

Nový!!: Petrohrad a Osip Mandelštam · Vidět víc »

Osip Senkovskij

Osip Senkovskij (rusky Осип Иванович Сенковский, polsky Józef Julian Sękowski, 31. března 1800, statek Antagonka u Vilniusu, dnes Litva — 16. března 1858, Petrohrad) byl ruský univerzitní profesor, orientalista, novinář, literární kritik, překladatel a romantický spisovatel polského původu.

Nový!!: Petrohrad a Osip Senkovskij · Vidět víc »

Oskar Luts

Oskar Luts (7. ledna 1887 Järvepera – 23. března 1953 Tartu) byl estonský spisovatel a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Oskar Luts · Vidět víc »

Oskar Nedbal

Oskar Nedbal (26. března 1874 Tábor – 24. prosince 1930 Záhřeb, Chorvatsko) byl český hudební skladatel, dirigent a violista.

Nový!!: Petrohrad a Oskar Nedbal · Vidět víc »

Oskar Rabin

Oskar Jakovlevič Rabin (rusky Оскар Яковлевич Рабин; 2. ledna 1928, Moskva – 7. listopadu 2018 Florencie) byl ruský malíř žijící v Paříži, významný představitel sovětského undergroundu.

Nový!!: Petrohrad a Oskar Rabin · Vidět víc »

Ostrov (Pskovská oblast)

Ostrov (česky doslova „ostrov“) je město v Pskovské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Ostrov (Pskovská oblast) · Vidět víc »

Ostrov Děkabristů

Ostrov Děkabristů se rozkládá v ústí Něvy do Finského zálivu.

Nový!!: Petrohrad a Ostrov Děkabristů · Vidět víc »

Ostrov Federace

Ostrov Federace je investiční projekt na výstavbu umělého ostrova v Černém moři u města Soči.

Nový!!: Petrohrad a Ostrov Federace · Vidět víc »

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923, většinou zkracováno jako Osudy dobrého vojáka Švejka či hovorově jen Švejk) je čtyřdílný protiválečný humoristický román českého spisovatele Jaroslava Haška, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný.

Nový!!: Petrohrad a Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války · Vidět víc »

Otakar Červený

Otakar Červený (14. ledna 1850 Hradec Králové – 8. září 1930 Praha) byl český publicista, vydavatel rusko-české revue a memoárové literatury ze života v Ruském impériu.

Nový!!: Petrohrad a Otakar Červený · Vidět víc »

Otradnoje (Leningradská oblast)

Otradnoje je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Otradnoje (Leningradská oblast) · Vidět víc »

Otrava Sergeje a Julije Skripalových

Stan zakrývající lavičku, na které byli Skripal a jeho dcera nalezeni v bezvědomí Otrava Sergeje a Julije Skripalových se udála počátkem března 2018, kdy bývalý dvojitý agent Sergej Skripal, pocházející z Ruska, a jeho dcera, ruská občanka Julija Skripalová, byli 4.

Nový!!: Petrohrad a Otrava Sergeje a Julije Skripalových · Vidět víc »

Otto Černín

Otto Rudolf hrabě Černín (německy Otto Graf Czernin, 27. srpna 1875 v Dymokurách farnost Dymokury – 14. června 1962 v Salcburku, narozen jako Otto Rudolf Teobald Otakar Maria hrabě Černín z Chudenic) byl rakousko-uherský diplomat před a během první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Otto Černín · Vidět víc »

Otto Dix (hudební skupina)

Otto Dix je ruská skupina pojmenovaná po německém expresionistickém malíři Otto Dixovi (1891–1969).

Nový!!: Petrohrad a Otto Dix (hudební skupina) · Vidět víc »

Otto Hieronimus

Otto Hieronimus (26. července 1879 Kolín nad Rýnem – 8. května 1922 Štýrský Hradec) byl rakouský konstruktér automobilů a motorů, pilot a automobilový závodník německého původu.

Nový!!: Petrohrad a Otto Hieronimus · Vidět víc »

Otto Klemperer

Otto Klemperer (14. května 1885 Vratislav, Německé císařství – 6. července 1973 Curych, Švýcarsko) byl německý dirigent a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Otto Klemperer · Vidět víc »

Otto Nepomuk z Harrachu

Otto Nepomuk hrabě Harrach, Otto Johann Nepomuk Bohuslaw Maria Scholastika Graf von Harrach; (10. února 1863 Praha farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském – 10. září 1935 Hrádek u Nechanic) byl český šlechtic z rodu Harrachů, majitel jilemnického velkostatku a syn významného politika Jana hraběte Harracha.

Nový!!: Petrohrad a Otto Nepomuk z Harrachu · Vidět víc »

Otto von Bismarck

Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.

Nový!!: Petrohrad a Otto von Bismarck · Vidět víc »

Otto Walterskirchen

Otto Vilém svobodný pán (od roku 1907 hrabě) von Walterskirchen (Otto Wilhelm Freiherr / Graf von Walterskirchen zu Wolsthal) (19. června 1833, Wolfsthal, Dolní Rakousy – 16. listopadu 1912, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny.

Nový!!: Petrohrad a Otto Walterskirchen · Vidět víc »

Ottorino Respighi

Ottorino Respighi (9. července 1879 Bologna – 18. dubna 1936 Řím) byl italský skladatel a muzikolog, představitel hudebního neoklasicismu.

Nový!!: Petrohrad a Ottorino Respighi · Vidět víc »

Oxid dusný

šlehačky Oxid dusný, triviálním názvem rajský plyn či azoxid, v medicíně nazývaný Nitrogenium oxydulatum nebo Dinitrogenii oxidum, je za laboratorních podmínek bezbarvý, nehořlavý plyn s nevýraznou, ale příjemnou vůní a nasládlou chutí.

Nový!!: Petrohrad a Oxid dusný · Vidět víc »

Oxxxymiron

Oxxxymiron, občanským jménem Miron Janovič Fjodorov (rusky: Мирон Янович Фёдоров; * 31. ledna 1985, Leningrad) je ruský rapper a hip-hopový umělec.

Nový!!: Petrohrad a Oxxxymiron · Vidět víc »

Ozbrojené síly Ruské federace

Ozbrojené síly Ruské federace (rusky Вооружённые си́лы Росси́йской Федера́ции) jsou vojenské jednotky Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Ozbrojené síly Ruské federace · Vidět víc »

Paříž východu

Paříž východu je označení používané pro následující města.

Nový!!: Petrohrad a Paříž východu · Vidět víc »

Pafnutij Lvovič Čebyšev

Pafnutij Lvovič Čebyšov (častěji uváděn s méně správným přepisem Pafnutij Lvovič Čebyšev vlivem chybné interpretace historického ruského pravopisu; * 16. května 1821 v Okatově v Kalužské oblasti, zemřel 8. prosince 1894 v Petrohradě) byl ruský matematik.

Nový!!: Petrohrad a Pafnutij Lvovič Čebyšev · Vidět víc »

Paisij Veličkovskij

Paisij či Paisius Veličkovskij (v rumunštině Paisie de la Neamţ; v ruštině Паисий Величковский; v ukrajinštině Паїсій Величковський; 1722, Poltava – 1794, Neamţ, Rumunsko) byl pravoslavný světec, asketa, zakladatel starectví a obnovitel mnišského života.

Nový!!: Petrohrad a Paisij Veličkovskij · Vidět víc »

Paiste

20" Novo china - serie '''2002''' Paiste (čti paj-sti) je firma, která se zabývá výrobou činelů a gongů.

Nový!!: Petrohrad a Paiste · Vidět víc »

Palác İshak Paşa

Palác İshak Paşa, též zván Palác Paši İshaka,, se nachází na strmé skále v blízkosti íránské hranice v nejvýchodnějším okrese Turecka Doğubeyazıt v provincii Ağrı.

Nový!!: Petrohrad a Palác İshak Paşa · Vidět víc »

Palác Oranienbaum

Palácový komplex Oranienbaum (Ораниенбаум (дворцово-парковый ансамбль) je rozsáhlý palácový a parkový areál z 18. století. Palácový komplex se zahradami je od roku 1990 zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO spolu s řadou dalších staveb a sídel v celé Leningradské oblasti a Petrohradu pod společnou položkou „Historické centrum Petrohradu a související skupiny památek“. Od roku 2007 jsou paláce a park také součástí Památníku «Petrodvorec».

Nový!!: Petrohrad a Palác Oranienbaum · Vidět víc »

Palácové náměstí v Petrohradu

Palácové náměstí (rusky Дворцовая площадь) je jedno z hlavních náměstí ruského Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Palácové náměstí v Petrohradu · Vidět víc »

Palembang

Palembang je město na ostrově Sumatra v Indonésii.

Nový!!: Petrohrad a Palembang · Vidět víc »

Paleozjorská vodní elektrárna

Paleozjorská vodní elektrárna (rusky Пальеозёрская ГЭС) je vodní dílo na řece Suna v Karelské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Paleozjorská vodní elektrárna · Vidět víc »

Palma il Vecchio

Palma il Vecchio (1480Kolektiv autorů. Palma il Vecchio. In: Encyklopedie světového malířství (S. Šabouka a spol., eds.). Vydala Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1975. Str. 265/P. nebo 1489 Serina u Bergama – 30. července 1528 Benátky), vlastním jménem Jacopo (Jacomo) Negretti (Negritti) de Lavalle, byl italský malíř působící v období vrcholící benátské renesance.

Nový!!: Petrohrad a Palma il Vecchio · Vidět víc »

Památník Karla Marxe

Památník Karla Marxe v Saské Kamenici je 7,1 metrů vysoká bronzová busta Karla Marxe s hmotností okolo 40 tun.

Nový!!: Petrohrad a Památník Karla Marxe · Vidět víc »

Pamětní medaile 250. výročí Leningradu

Pamětní medaile 250.

Nový!!: Petrohrad a Pamětní medaile 250. výročí Leningradu · Vidět víc »

Pamjať Azova (1888)

Pamjať Azova byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Pamjať Azova (1888) · Vidět víc »

Pandemie covidu-19 v Rusku

Pandemie covidu-19 se do Ruska rozšířila dne 31. ledna 2020, když byli dva čínští občané ve městech Ťumeň a Čita pozitivně testováni na koronavirus.

Nový!!: Petrohrad a Pandemie covidu-19 v Rusku · Vidět víc »

Panevropské koridory

Mapa deseti koridorů Evropský projekt Panevropských dopravních koridorů byl zahájen 1991 na konferenci v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Panevropské koridory · Vidět víc »

Panoráma Obrana Sevastopolu

Panoráma Obrana Sevastopolu je muzeum bitvy o Sevastopol (1854–1855), zřízené speciálně pro ohromné panoramatické plátno Obrana Sevastopolu malíře Franze Alexejeviče Roubauda.

Nový!!: Petrohrad a Panoráma Obrana Sevastopolu · Vidět víc »

Paolo Pezzi

Mons.

Nový!!: Petrohrad a Paolo Pezzi · Vidět víc »

Paolo Veronese

Malíř Paolo, zvaný podle místa narození Veronese (1528 nebo 1529 Verona – 19. dubna 1588 Benátky), se od roku 1555 podepisoval il Caliari nebo Cagliari. Byl vynikajícím malířem fresek a obrazů s náboženskou, mytologickou a historickou tematikou. Patřil k hvězdné trojici benátských malířů vrcholné renesance (Tizian, Veronese, Tintoretto). V malbě přijal benátský kolorit, ale uchoval si veronské použití světlých barev se stříbřitým leskem.

Nový!!: Petrohrad a Paolo Veronese · Vidět víc »

Paradise Tour

Paradise Tour je druhé koncertní turné americké zpěvačky Lany Del Rey na podporu jejího třetího EP Paradise.

Nový!!: Petrohrad a Paradise Tour · Vidět víc »

Paris Bordone

Paris Bordone (5. červenec 1500 Treviso – 19. leden 1571 Benátky), plným jménem Paris Paschalinus Bordon, byl italský malíř působící v Benátkách na přechodu vrcholné renesance a manýrismu.

Nový!!: Petrohrad a Paris Bordone · Vidět víc »

Parlamentní volby v Rusku 2016

Ruský volební lístek (2016) Parlamentní volby v Rusku 2016 (rusky Выборы депутатов Государственной думы Федерального собрания Российской Федерации в 2016 году) se konaly v neděli 18. září.

Nový!!: Petrohrad a Parlamentní volby v Rusku 2016 · Vidět víc »

Parní lokomotiva Čerepanových

Parní lokomotiva Čerepanových byla první parní lokomotiva sestrojená v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Parní lokomotiva Čerepanových · Vidět víc »

Parník filozofů

Parník filozofů anebo Loď filozofů je souhrnný název nejméně pěti osobních lodí, včetně německých parníků „Oberbürgermeister Haken” a „Preußen”, použitých k deportaci 81 opozičních představitelů inteligence, mimo jiné filozofů, vyhnaných ze sovětského Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Parník filozofů · Vidět víc »

Pasquale Anfossi

Pasquale Anfossi (5. dubna 1727, Taggia, Janovská republika – únor 1797, Řím) byl italský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Pasquale Anfossi · Vidět víc »

Pattaya

Pattaya (thajsky พัทยา, RTGS: Phatthaya) je město v Thajském království, situované na východním pobřeží Thajského zálivu, přibližně 165 km jihovýchodně od Bangkoku v provincii Čon Buri.

Nový!!: Petrohrad a Pattaya · Vidět víc »

Paul Belloni Du Chaillu

Paul Belloni Du Chaillu (asi 1831 – 29. dubna 1903 Petrohrad) byl americký přírodovědec a cestovatel francouzského původu.

Nový!!: Petrohrad a Paul Belloni Du Chaillu · Vidět víc »

Paul Cohen

Paul Joseph Cohen (2. dubna 1934 Long Branch, New Jersey, USA – 23. března 2007 Palo Alto, Kalifornie) byl americký matematik, který dokázal nezávislosti hypotézy kontinua a axiomu výběru ze Zermelovy-Fraenkelovy teorie množin metodou zvanou forcing.

Nový!!: Petrohrad a Paul Cohen · Vidět víc »

Paul Dirac

Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.

Nový!!: Petrohrad a Paul Dirac · Vidět víc »

Paul Keres

Paul Keres (7. ledna 1916 – 5. června 1975) byl estonský šachový velmistr.

Nový!!: Petrohrad a Paul Keres · Vidět víc »

Paul von Lilienfeld

Paul von Lilienfeld, celým jménem Paul Frommhold Ignatius von Lilienfeld, od roku 1883 Lilienfeld-Toal (– Pavel Fedorovič Lilienfeld-Toal) byl ruský politik a sociolog.

Nový!!: Petrohrad a Paul von Lilienfeld · Vidět víc »

Paul von Rennenkampf

Paul von Rennenkampf (Konuvere, Ruské impérium, dnes Estonsko – 1. dubna 1918 Taganrog, Rusko) byl ruský generál, který sloužil v ruské carské armádě více než 40 let.

Nový!!: Petrohrad a Paul von Rennenkampf · Vidět víc »

Paulína Snopková

Paulína Snopková (též Pavlína, rozená Šalátová; 22. června 1932, Udavské – 3. března 2019, Bratislava) byla slovenská paleontoložka, odbornice na palynologii.

Nový!!: Petrohrad a Paulína Snopková · Vidět víc »

Pauls Mincs

Pauls Mincs, Па́уль Минц, Paul Mintz (30. června 1868 Daugavpils – 28. prosince 1941) byl lotyšský právník a politik, ministr.

Nový!!: Petrohrad a Pauls Mincs · Vidět víc »

Pavel (Kratirov)

Svatý Pavel (světským jménem: Pavel Fjodorovič Kratirov; 14. května 1871, Pokrovskoje – 5. ledna 1932, Charkov) byl ruský pravoslavný duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup starobilský a vikarijní biskup charkovské eparchie, osobnost tzv.

Nový!!: Petrohrad a Pavel (Kratirov) · Vidět víc »

Pavel Alexandrovič

Velkokníže Pavel Alexandrovič Romanov (–) byl člen ruské carské rodiny z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, nejmladší potomek cara Alexandra II. a jeho manželky Marie Alexandrovny.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Alexandrovič · Vidět víc »

Pavel Alexandrovič Katenin

Pavel Alexandrovič Katenin (panství Šajovo, Kostromská gubernie –, tamtéž) byl ruský romantický básník, dramatik, literární kritik, překladatel a divadelní pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Alexandrovič Katenin · Vidět víc »

Pavel Antonovič Gromnickij

Pavel Antonovič Gromnickij (15. prosince 1889 – 28. srpna 1977 Praha) byl ukrajinský malíř 20. století.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Antonovič Gromnickij · Vidět víc »

Pavel Durov

Pavel Valerjevič Durov (* 10. října 1984 Petrohrad) je ruský podnikatel a programátor, tvůrce sociální sítě VK (VKontaktě) a komunikační platformy Telegram, často označovaný za vizionáře.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Durov · Vidět víc »

Pavel Dybenko

Pavel Jefimovič Dybenko (Ljudkovo, poblíž Černihiva – 29. července 1938, Moskva) byl sovětský politik a vojenský činitel.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Dybenko · Vidět víc »

Pavel Fedotov

Pavel Andrejevič Fedotov (4. července 1815 – 26. listopadu 1852) byl amatérský ruský malíř známý jako ruský Hogarth.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Fedotov · Vidět víc »

Pavel Florenskij

250x250px Pavel Alexandrovič Florenskij, rusky Павел Александрович Флоренский (21. ledna 1882 – 8. prosince 1937) byl ruský teolog, filozof, matematik a elektroinženýr, někdy nazývaný „ruský Leonardo da Vinci“.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Florenskij · Vidět víc »

Pavel I. Ruský

Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.

Nový!!: Petrohrad a Pavel I. Ruský · Vidět víc »

Pavel Ivanovič Batov

Pavel Ivanovič Batov (1. června 1897, Filisovo – 19. dubna 1985, Moskva) byl sovětský generál během druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Ivanovič Batov · Vidět víc »

Pavel Karađorđević

Pavel Karađorđević (v Petrohradu, Ruské impérium – 14. září 1976, v Paříži, Francie) byl jugoslávský regent z panovnické dynastie Karađorđevićů.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Karađorđević · Vidět víc »

Pavel Matvějevič Olchin

Pavel Olchin (uprostřed) s rodiči – Matvěj Dmitrievič a Anna Antonovna, 1851 Pavel Matvějevič Olchin (19. ledna 1830 Pejpija – 1. srpna 1915 Petrohrad) byl ruský popularizátor vědy a techniky, stenograf, redaktor a překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Matvějevič Olchin · Vidět víc »

Pavel Nikolajevič Jabločkov

Pavel Nikolajevič Jabločkov (Павел Николаевич Яблочков, Jabločkovo, Saratovská gubernie – Saratov) byl ruský elektrotechnik.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Nikolajevič Jabločkov · Vidět víc »

Pavel Nikolajevič Jevdokimov

Pavel Nikolajevič Jevdokimov (rusky Павел Николаевич Евдокимов, 2. srpna 1901, Sankt Petěrburg – 1. září 1970, Meudon) byl ruský pravoslavný teolog, působící na Pravoslavném teologickém ústavu sv. Sergeje v Paříži.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Nikolajevič Jevdokimov · Vidět víc »

Pavel Osipovič Kovalevskij

Pavel Osipovič Kovalevskij (4. srpna 1843, Kazaň – 7. března 1903, Petrohrad) byl ruský malíř bitev, syn mongolisty Osipa Michajloviče Kovalevského.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Osipovič Kovalevskij · Vidět víc »

Pavel Petrovič Čisťakov

Pavel Petrovič Čisťakov (Павел Петрович Чистяков; 5. července 1832, Prudy - 11. listopadu 1919 Petrohrad) byl ruský malíř a učitel umění; známé jsou jeho historické a žánrové scény a portréty.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Petrovič Čisťakov · Vidět víc »

Pavel Prudnikau

Pavel Ivanavič Prudnikaw (14. července 1911, ve vesnici Starý Dzedzin, Klimavičský poviet, Mohylevská gubernie – 16. března 2000, Minsk) byl sovětský a později běloruský básník a spisovatel, ctěný pracovník kultury Běloruské republiky (1992).

Nový!!: Petrohrad a Pavel Prudnikau · Vidět víc »

Pavel Semjonovič Žukov

Pavel Semjonovič Žukov (rusky: Павел Семёнович Жуков; 1870, Uljanovsk – 9. února 1942, Petrohrad) byl ruský fotograf.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Semjonovič Žukov · Vidět víc »

Pavel Treťjakov

Pavel Michajlovič Treťjakov (Moskva –, Moskva) byl ruský podnikatel, mecenáš, sběratel uměleckých děl, zakladatel a první ředitel Treťjakovské galerie.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Treťjakov · Vidět víc »

Pavel Vasiljevič Čičagov

Pavel Vasiljevič Čičagov (Павел Васильевич Чичагов, v Petrohradu – v Paříži) byl ruský admirál.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Vasiljevič Čičagov · Vidět víc »

Pavel Württemberský

Pavel Württemberský (Pavel Jindřich Karel Fridrich August; 19. ledna 1785, Petrohrad – 16. dubna 1852, Paříž) byl čtvrtým dítětem, druhým synem württemberského krále Fridricha I. a jeho první manželky, vévodkyně Augusty Brunšvicko-Wolfenbüttelské.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Württemberský · Vidět víc »

Pavel Winternitz

Pavel Winternitz (25. července 1936 Praha – 13. února 2021 Montreal) byl česko-kanadský fyzik a matematik.

Nový!!: Petrohrad a Pavel Winternitz · Vidět víc »

Pavlína Württemberská (1800–1873)

Pavlína Württemberská (4. srpen 1800, Riga – 10. březen 1873, Stuttgart) byla württemberská královna.

Nový!!: Petrohrad a Pavlína Württemberská (1800–1873) · Vidět víc »

Pavlína Württemberská (1810–1856)

Pavlína Württemberská (25. února 1810 – 7. července 1856) příslušela jako württemberská princezna k rodu Württemberků a sňatkem s Vilémem Nasavským také k rodu Nassau.

Nový!!: Petrohrad a Pavlína Württemberská (1810–1856) · Vidět víc »

Pavlohrad

Pavlohrad je průmyslové město na středovýchodní Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Pavlohrad · Vidět víc »

Pavlovsk

Pavlovsk může být.

Nový!!: Petrohrad a Pavlovsk · Vidět víc »

Pax (mytologie)

Pax je římská bohyně míru.

Nový!!: Petrohrad a Pax (mytologie) · Vidět víc »

Půda a svoboda

Půda a svoboda (rusky: Земля и воля, foneticky: Zemlja i volja) byly dvě ruské narodnické organizace.

Nový!!: Petrohrad a Půda a svoboda · Vidět víc »

Pēteris Stučka

Pjotr Ivanovič Stučka (rodným jménem,; Koknese – 25. ledna 1932, Moskva) byl lotyšsko-sovětský spisovatel, právník a politik.

Nový!!: Petrohrad a Pēteris Stučka · Vidět víc »

Příběh dvou měst

Příběh dvou měst (1859, A Tale of Two Cities) je historický román anglického spisovatele Charlese Dickense.

Nový!!: Petrohrad a Příběh dvou měst · Vidět víc »

Přímoří

Název přímoří obsahuje název vícera území.

Nový!!: Petrohrad a Přímoří · Vidět víc »

Přímořský rajón (Petrohrad)

Přímořský rajón (rusky: Примо́рский райо́н) je rajón ruského federálního města Petrohrad.

Nový!!: Petrohrad a Přímořský rajón (Petrohrad) · Vidět víc »

Přípitek

Pedera Severina Krøyera Alegorie přípitku Přípitek je moment při oslavě, kdy hosté povstanou a přiťuknou si sklenicemi, přičemž mohou vyslovit přání.

Nový!!: Petrohrad a Přípitek · Vidět víc »

Přítel lidu

Název Přítel lidu nesla v historii řada periodik.

Nový!!: Petrohrad a Přítel lidu · Vidět víc »

Přechod Venuše

Přechod Venuše 8. června 2004 TRACE) Přechod Venuše (též tranzit Venuše) přes sluneční disk je astronomická událost, během níž planeta Venuše projde přímo mezi Sluncem a Zemí, a zakryje tak malou část slunečního kotouče.

Nový!!: Petrohrad a Přechod Venuše · Vidět víc »

Pendolino

Prototyp Y 0160 Pendolino (italsky „kyvadélko“) je obchodní označení elektrických vlakových jednotek s aktivním naklápěním vozové skříně od výrobce Fiat Ferroviaria, patřícího dnes ke skupině Alstom.

Nový!!: Petrohrad a Pendolino · Vidět víc »

Peredvižnici

I. N. Kramskoj na autoportrétu z roku 1867 Peredvižnici je název pro členy Sdružení putovních výstav, ruské umělecké společnosti, která byla založena roku 1870 z podnětu malířů G. G. Mjasojedova, I. N. Kramského, V. G. Perova a N. N. Ge pro pořádání společných výstav.

Nový!!: Petrohrad a Peredvižnici · Vidět víc »

Pero Budmani

Petar Pero Budmani (cyrilicí Петар Перо Будмани, 27. října 1835 Dubrovník – 27. prosince 1914 Castelferretti), byl srbský lingvista a rakouský politik, v 2.

Nový!!: Petrohrad a Pero Budmani · Vidět víc »

Perugino

Pietro Perugino, vlastním jménem Pietro di Cristoforo Vannucci (asi 1450, Città della Pieve – 1523, Fontignano), byl italský malíř činný v Perugii, Florencii a Římě na přelomu 15.

Nový!!: Petrohrad a Perugino · Vidět víc »

Pestovo

Pestovo je město v Novgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Pestovo · Vidět víc »

Petěrburgskij tramvajno-mechaničeskij zavod

Petrohradský tramvajně-mechanický závod (PTMZ) byl petrohradský závod vyrábějící tramvajové vozy.

Nový!!: Petrohrad a Petěrburgskij tramvajno-mechaničeskij zavod · Vidět víc »

Peter Bartoš (1973)

Peter Bartoš (* 5. září 1973, Martin) je slovenský hokejový útočník.

Nový!!: Petrohrad a Peter Bartoš (1973) · Vidět víc »

Peter Podhradský

Peter Podhradský (* 10. prosinec 1979, Bratislava) je slovenský hokejový obránce hrající ruskou KHL za tým HC Donbass Doněck.

Nový!!: Petrohrad a Peter Podhradský · Vidět víc »

Peter Simon Pallas

Peter Simon Pallas (22. září 1741 Berlín – 8. září 1811 Berlín) byl německý zoolog a botanik, který trávil poměrně velkou část svého života v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Peter Simon Pallas · Vidět víc »

Peterbald

Peterbald je bezsrsté plemeno kočky domácí původem z Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Peterbald · Vidět víc »

Petr (apoštol)

245x245pixelů Ukřižování svatého Petra Svatý Šimon (Simon, Simeon) zvaný Petr byl jeden z dvanácti apoštolů – prvních učedníků Ježíše Krista.

Nový!!: Petrohrad a Petr (apoštol) · Vidět víc »

Petr Adamec

Petr Adamec (6. června 1960 Prostějov) je český profesionální trenér plavání, sportovní funkcionář a bývalý československý sportovní plavec.

Nový!!: Petrohrad a Petr Adamec · Vidět víc »

Petr Alexandrovič Oldenburský

Petr Alexandrovič Oldenburský (21. listopadu 1868, Petrohrad – 11. března 1924, Antibes) byl první manžel velkokněžny Olgy Alexandrovny, nejmladší sestry posledního ruského cara Mikoláše II.

Nový!!: Petrohrad a Petr Alexandrovič Oldenburský · Vidět víc »

Petr Alexandrovič Pletňov

Petr Alexandrovič Pletňov (rusky Пётр Александрович Плетнёв) byl ruský básník, literární kritik a profesor ruštiny a literatury.

Nový!!: Petrohrad a Petr Alexandrovič Pletňov · Vidět víc »

Petr Barna

Petr Barna (* 9. března 1966 Praha) je bývalý československý krasobruslař.

Nový!!: Petrohrad a Petr Barna · Vidět víc »

Petr Biron

Petr Biron (německy Peter von Biron, 15. února 1724, Mitava – 13. ledna 1800, Gellenau,od roku 1945 polsky Jeleniów, Okres Kladsko Kladské hrabství) byl říšský hrabě, vévoda kuronský a zemgalský v letech 1769–1795 a vévoda zaháňský v letech 1786–1800.

Nový!!: Petrohrad a Petr Biron · Vidět víc »

Petr Hirsch (poutník)

Katedrála v Santiagu de Compostela, Galicie, Španělsko (2018) Petr Hirsch (* 27. prosince 1979 Dvůr Králové nad Labem) je IT specialista, cestovatel (poutník), fotograf a básník.

Nový!!: Petrohrad a Petr Hirsch (poutník) · Vidět víc »

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Nový!!: Petrohrad a Petr I. Veliký · Vidět víc »

Petr II. Ruský

Petr II.

Nový!!: Petrohrad a Petr II. Ruský · Vidět víc »

Petr III. Ruský

Petr III.

Nový!!: Petrohrad a Petr III. Ruský · Vidět víc »

Petr Iljič Čajkovskij

Čajkovského rodina v roce 1848: Sedící rodiče s Alexandrou a Hyppolitem, stojící zleva Petr, Zinajda a Nikolaj Petr Iljič Čajkovskij, také Čajkovský (Votkinsk – Petrohrad) byl ruský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Petr Iljič Čajkovskij · Vidět víc »

Petr Ivanovič Šumov

Petr Ivanovič Šumov (Pierre Choumoff, 26. března, 1872, Grodno – 25. června 1936, Lodž) byl francouzsko – ruský fotograf.

Nový!!: Petrohrad a Petr Ivanovič Šumov · Vidět víc »

Petr Ivanovič Skipetrov

Svatý Petr Ivanovič Skipetrov (4. června 1863, Vjazniki –, Petrohrad) byl ruský protojerej ruské pravoslavné církve a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Petr Ivanovič Skipetrov · Vidět víc »

Petr Kropotkin

Kníže Petr Alexejevič Kropotkin (Moskva – 8. února 1921, Dmitrov) byl ruský revolucionář a publicista, geograf a geolog a zároveň jeden z předních ruských anarchistů a jeden z prvních zastánců a teoretiků anarchokomunismu.

Nový!!: Petrohrad a Petr Kropotkin · Vidět víc »

Petr Kučera (motocyklový závodník)

Petr Kučera (* 12. května 1953) je bývalý československý motocyklový závodník, reprezentant v ploché dráze.

Nový!!: Petrohrad a Petr Kučera (motocyklový závodník) · Vidět víc »

Petr Nikolajevič Ruský

Velkokníže Petr Nikolajevič Ruský (10. ledna 1864 – 17. ledna 1931) byl členem ruské carské rodiny z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov.

Nový!!: Petrohrad a Petr Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Petr Oldenburský (1812–1881)

Petr Oldenburský (Konstantin Fridrich Petr; 26. srpna 1812, Jaroslavl – 14. května 1881, Petrohrad) byl vévodou z rodu Oldenburků a dědem vévody Petra Oldenburského a ruského velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, generála carské ruské armády za první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Petr Oldenburský (1812–1881) · Vidět víc »

Petr Pavlásek

Petr Pavlásek (31. ledna 1947 Týn nad Vltavou – 3. ledna 2023) byl československý a český vzpěrač, účastník dvou olympijských her.

Nový!!: Petrohrad a Petr Pavlásek · Vidět víc »

Petr Pavlovič Jeršov

Petr Pavlovič Jeršov byl ruský básník období romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Petr Pavlovič Jeršov · Vidět víc »

Petr Pokorný (teolog)

Petr Pokorný (21. dubna 1933 Brno – 18. ledna 2020) byl český evangelický teolog, filozof, biblista-novozákoník, historik, vysokoškolský pedagog, v letech 1996–1999 děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, spoluzakladatel a v letech 1998–2010 ředitel Centra biblických studií AV ČR a UK v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Petr Pokorný (teolog) · Vidět víc »

Petr Romanovič Bagration

Petr Romanovič Bagration (rusky: Пётр Рома́нович Багратио́н, 24. září 1818, Kizljar – 17. ledna 1876, Petrohrad) byl rusko-gruzínský státník, generál a vědec.

Nový!!: Petrohrad a Petr Romanovič Bagration · Vidět víc »

Petr Zuska

Petr Zuska (* 3. srpna 1968 Frýdek-Místek) je český choreograf, režisér, tanečník, pedagog, dlouholetý umělecký šéf Baletu Národního divadla v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Petr Zuska · Vidět víc »

Petraševci

310x310pixelů Petraševci byli členové hnutí opoziční mládeže hlásající v Rusku v letech 1845–1849 myšlenky utopického socialismu.

Nový!!: Petrohrad a Petraševci · Vidět víc »

Petrodvorec

Petrodvorec (v letech 1944–1997) je město v Rusku; spadá pod federální město Petrohrad, v jehož rámci tvoří centrum Petrodvoreckého rajónu.

Nový!!: Petrohrad a Petrodvorec · Vidět víc »

Petrodvorec (palác)

Palác Petrodvorec je palác v Rusku, ve městě Petrodvorec, které leží asi 30 kilometrů západně od Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Petrodvorec (palác) · Vidět víc »

Petrohrad (rozcestník)

Petrohrad může označovat.

Nový!!: Petrohrad a Petrohrad (rozcestník) · Vidět víc »

Petrohradská hráz

Umístění Petrohradské hráze Petrohradská hráz (plným názvem – Kompleks zaščitnych sooruženij Sankt-Petěrburga ot navodněnij) je pětadvacet kilometrů dlouhá soustava hrází, jejímž smyslem je protipovodňová ochrana okolí Petrohradu v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Petrohradská hráz · Vidět víc »

Petrohradská smlouva

Petrohradská smlouva byla uzavřena mezi Japonským císařstvím a Ruskem 7. května 1875 a ratifikována v Tokiu 22.

Nový!!: Petrohrad a Petrohradská smlouva · Vidět víc »

Petrohradská státní univerzita

Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Petrohradská státní univerzita · Vidět víc »

Petrohradský sovět

Petrohradský sovět označuje různé organizace na území Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Petrohradský sovět · Vidět víc »

Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů

Zasedání petrohradské rady Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů (Petrohradský sovět – Петроградский совет, Петросовет) byla rada založená v Petrohradu 13. března 1917, která zastřešovala zájmy dělnické třídy, ale její začátky fungování se datují do období první ruské revoluce v roce 1905.

Nový!!: Petrohrad a Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů · Vidět víc »

Petropavlovsk

Petropavlovsk může znamenat.

Nový!!: Petrohrad a Petropavlovsk · Vidět víc »

Petropavlovsk (1894)

Petropavlovsk byla bitevní loď (typu predreadnought) Ruského carského námořnictva třídy ''Petropavlovsk''.

Nový!!: Petrohrad a Petropavlovsk (1894) · Vidět víc »

Petropavlovsk (1911)

Petropavlovsk byla třetí ze čtyř bitevních lodí (dreadnoughtů) třídy ''Gangut'' stavěných před první světovou válkou pro ruské carské námořnictvo.

Nový!!: Petrohrad a Petropavlovsk (1911) · Vidět víc »

Petropavlovská pevnost

Pevnost svatých apoštolů Petra a Pavla, nebo též Petropavlovská pevnost (rusky: Петропа́вловская кре́пость, oficiálně Sanktpetěrburská /Санкт-Петербургская/, v letech 1914–1917 — Petrohradská pevnost – /Петроградская крепость/) je pevnost v Petrohradu, nacházející se na Zaječím ostrově v ústí řeky Něvy.

Nový!!: Petrohrad a Petropavlovská pevnost · Vidět víc »

Petrozavodsk

Petrozavodsk, (karelsky Petroskoi) je město na severozápadě Ruské federace, 300 km sv.

Nový!!: Petrohrad a Petrozavodsk · Vidět víc »

Pierre Rode

Jacques Pierre Joseph Rode (16. února 1774 – 25. listopadu 1830) byl francouzský houslista a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Pierre Rode · Vidět víc »

Pietro Mascagni

Pietro Antonio Stefano Mascagni (7. prosince 1863, Livorno – 2. srpna 1945, Řím) byl italský hudební skladatel a dirigent, jeden z představitelů verismu.

Nový!!: Petrohrad a Pietro Mascagni · Vidět víc »

Pikaljovo

Pikaljovo je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Pikaljovo · Vidět víc »

Piknik (hudební skupina)

Piknik (rusky Пикник) je sovětská a ruská rocková skupina zaležena v roce 1978.

Nový!!: Petrohrad a Piknik (hudební skupina) · Vidět víc »

Piková dáma (opera)

Piková dáma (rusky Пиковая дама) je předposlední opera ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského.

Nový!!: Petrohrad a Piková dáma (opera) · Vidět víc »

Pimen (patriarcha moskevský)

Pimen (světským jménem: Sergej Michajlovič Izvekov; 23. července 1910, Kobylino – 3. května 1990, Moskva) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Nový!!: Petrohrad a Pimen (patriarcha moskevský) · Vidět víc »

Pinchas Rutenberg

Pinchas Rutenberg (פנחס רוטנברג, rodným jménem Pjotr Mojsejevič Rutenberg,: Пë́тр Моисе́евич Ру́тенберг; 5. února 1879, Romny, Ruské impérium – 22. prosince 1942, Jeruzalém, Britský mandát Palestina) byl prominentní inženýr a podnikatel, člen strany socialistů-revolucionářů a sionistický vůdce.

Nový!!: Petrohrad a Pinchas Rutenberg · Vidět víc »

Pireus

Pireus nebo Piraeus (řecky: Πειραιάς – Pireas, starořecky: Πειραιεύς – Peiraieús) je řecké město nacházející se jižně od Athén v Sarónském zálivu.

Nový!!: Petrohrad a Pireus · Vidět víc »

Piskarjovský památný hřbitov

Piskarjovský památný hřbitov (Piskariovskoje memorialnoje kladbišče) je memoriální komplex otevřený v roce 1960 na památku obětem obležení Leningradu (1941–1944).

Nový!!: Petrohrad a Piskarjovský památný hřbitov · Vidět víc »

Pitirim Sorokin

Pitirim Aleksandrovič Sorokin (Rusky: Питирим Александрович Сорокин) (– 11. února 1968) byl komi-rusko-americký sociolog a teoretik kultury.

Nový!!: Petrohrad a Pitirim Sorokin · Vidět víc »

Pjotr Bočkarjov

Pjotr Vladimirovič Bočkarjov (* 3. listopadu 1967, Moskva) je bývalý ruský atlet, dvojnásobný halový mistr Evropy ve skoku o tyči.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Bočkarjov · Vidět víc »

Pjotr Dmitrijevič Boborykin

Pjotr Dmitrijevič Boborykin (27. srpna 1836 Nižnij Novgorod – 12. srpna 1921 Lugano) byl ruský spisovatel, novinář, kritik a historik literatury, publicista, divadelník, memoárista, překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Dmitrijevič Boborykin · Vidět víc »

Pjotr Durnovo

Pjotr Nikolajevič Durnovo (rusky Пëтp Николаевич Дуpново;, Moskva –  Petrohrad) byl ruský politik a ministr vnitra během revoluce roku 1905.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Durnovo · Vidět víc »

Pjotr Fjodorovič Anžu

Pjotr Fjodorovič Anžu (Vyšnij Voločok – Petrohrad) byl ruský admirál (1866), člen rady ministra státního majetku a polárník.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Fjodorovič Anžu · Vidět víc »

Pjotr Ivanovič Šuvalov

Pjotr Ivanovič Šuvalov (Петр Иванович Шувалов 1711– 15. ledna 1762 Petrohrad) byl ruský šlechtic z významného rodu Šuvalovů, státník a polní maršál, který je připomínán jako zakladatel města Iževsk, hlavního města Udmurtska.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Ivanovič Šuvalov · Vidět víc »

Pjotr Nalič

Pjotr Andrejevič Nalič (rusky Пётр Андреевич Налич, * 30. dubna 1981 Moskva, Rusko) je ruský zpěvák a skladatel, který reprezentoval Rusko na Eurovision Song Contest 2010 v Oslu.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Nalič · Vidět víc »

Pjotr Nikolajevič Krasnov

Pjotr Nikolajevič Krasnov (Petrohrad – 16. ledna 1947 Moskva) byl doněcký historik a úředník, později generál Ruské armády a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Nikolajevič Krasnov · Vidět víc »

Pjotr Nikolajevič Savickij

Pjotr Nikolajevič Savickij (či počeštěně Petr Nikolajevič Savický, Пётр Николаевич Савицкий, někdy pod pseudonymem P. Vostokov, 3. února 1895 v Černihově (dnešní Ukrajina) – 13. dubna 1968 v Praze) byl ruský ekonom, sociolog a geograf.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Nikolajevič Savickij · Vidět víc »

Pjotr Nikolajevič Wrangel

Baron Pjotr Nikolajevič Wrangel (Mukuliai, Ruské impérium, dnešní Litva – 25. dubna 1928, Brusel) byl ruský bělogvardějský generál, který byl přezdíván „Černý baron“, vzhledem k tomu, že velice často nosil černou kozáckou uniformu.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Nikolajevič Wrangel · Vidět víc »

Pjotr Pavlenskij

Pjotr Andrejevič Pavlenskij Pjotr Pavlenskij je ruský konceptuální umělec a politický aktivista, kritik režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Pavlenskij · Vidět víc »

Pjotr Stolypin

Pjotr Arkaďjevič Stolypin (14. dubna 1862 Drážďany, Sasko – 18. září 1911 Kyjev, Ruské impérium) byl ruský předrevoluční politik a ministerský předseda Ruska v letech 1906 až 1911.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Stolypin · Vidět víc »

Pjotr Svidler

Pjotr Svidler (Пётр Свидлер; * 17. června 1976) je ruský šachový velmistr.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Svidler · Vidět víc »

Pjotr Tokmakov

Pjotr Michajlovič Tokmakov (rusky Пëтр Михайлович Токмаков; ? – 1921) byl důstojník Ruské armády, vůdce Tambovského povstání z let 1918–1921.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Tokmakov · Vidět víc »

Pjotr Vasiljevič Nikitin

Pjotr Vasiljevič Nikitin (Пётр Васильевич Никитин; 5. února 1849, Usťužna – 18. května 1916, Petrohrad) byl ruský klasický filolog, profesor a rektor Imperiální petrohradské univerzity.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Vasiljevič Nikitin · Vidět víc »

Pjotr Velikij

Pjotr Velikij (ex Jurij Andropov) je jaderný raketový křižník třídy ''Kirov'' Námořnictva Ruské federace, vlajková loď Severního loďstva.

Nový!!: Petrohrad a Pjotr Velikij · Vidět víc »

Plameny Paříže

Plameny Paříže aneb Triumf Republiky (rusky Пламя Парижа, или Триумф Республики) je ruský balet o čtyřech aktech, jehož hudbu složil Boris Vladimirovič Asafjev v roce 1932 na libreto Nikolaje Volkova a Vladimira Vladimiroviče Dmitrijeva.

Nový!!: Petrohrad a Plameny Paříže · Vidět víc »

Platon (Kulbusch)

Svatý Platon (světským jménem: Paul Kulbusch; 25. července 1869, Pootsi – 14. ledna 1919, Tartu) byl estonský duchovní Ruské pravoslavné církve, biskup revelský a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Platon (Kulbusch) · Vidět víc »

Plaveč (Drahouš)

Kaple Panny Marie Altöttingenské na Plávči u Svatého Huberta Plaveč je bývalý statek a jeho blízké okolí v katastrálním území obce Drahouš v okresu Rakovník v západní části Středočeského kraje.

Nový!!: Petrohrad a Plaveč (Drahouš) · Vidět víc »

Plán 19

Plán 19 někdy nazývaný také Modifikovaný plán 18, byl ruský strategický plán pro válku proti Německu a Rakousku-Uhersku použitý při vypuknutí první světové války v roce 1914.

Nový!!: Petrohrad a Plán 19 · Vidět víc »

Plchovití

Plchovití (Gliridae nebo Myoxidae) je čeleď drobných hlodavců z podřádu veverkočelistných.

Nový!!: Petrohrad a Plchovití · Vidět víc »

Plovdiv

Plovdiv (Пловдив) je druhým největším městem v Bulharsku a hlavním městem Plovdivské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Plovdiv · Vidět víc »

Počátky pionýrského hnutí v Československu

Počátky pionýrského hnutí v Československu jsou spojeny s budováním jednotné mládežnické organizace Československý svaz mládeže, jež měla vládnoucí KSČ usnadňovat působení na mládež ve věku školáků základních škol.

Nový!!: Petrohrad a Počátky pionýrského hnutí v Československu · Vidět víc »

Požár v klubu Chromaja lošaď

Požár v klubu Chromaja lošaď byl co do počtu obětí nejhorším požárem v postsovětském Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Požár v klubu Chromaja lošaď · Vidět víc »

Požární sport

Příprava základny před požárním útokem Třetí úsek štafety na 4 × 100 metrů s překážkami Pár sekund před startem rozběhu Výstupu do 4. podlaží cvičné věže Požární sport, občas také hasičský sport, je oblast sportu, která úzce souvisí s hasičskými jednotkami, zvláště pak se sbory dobrovolných hasičů.

Nový!!: Petrohrad a Požární sport · Vidět víc »

Poběda (hodinky)

Ukázka modelů Poběda vyráběných před a po roce 1991 Hodinky Poběda 1 MČ3 (1946) na ruské poštovní známce Poběda (rusky Победа – vítězství) je ruská značka vyrábějící převážně mechanické náramkové hodinky, kterou vlastní hodinářská továrna Petrodvorec – Raketa.

Nový!!: Petrohrad a Poběda (hodinky) · Vidět víc »

Podnebí Ruska

Köppenovy klasifikace. Podnebí Ruska je vzhledem k velikosti státu různorodé.

Nový!!: Petrohrad a Podnebí Ruska · Vidět víc »

Podobizna

Podobizna je psychologická povídka Nikolaje Vasilijeviče Gogola, někdy zařazovaná do sbírky Arabesky, někdy vydávaná samostatně, napsaná v roce 1835.

Nový!!: Petrohrad a Podobizna · Vidět víc »

Podporožje

Podporožje je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Podporožje · Vidět víc »

Podzimní maraton

Podzimní maraton (rusky Osennij marafon – Осе́нний марафо́н) je sovětský film natočený v roce 1979 režisérem Georgijem Danělijou podle scénáře Alexandra Volodina vzniklého na základě jeho stejnojmenné divadelní hry.

Nový!!: Petrohrad a Podzimní maraton · Vidět víc »

Pohár Lokomotivu

Pohár Lokomotivu je trofej udělovaná vítězi prvního zápasu KHL, ve kterém proti sobě hraje poslední držitel Gagarinova poháru a finalista play-off KHL.

Nový!!: Petrohrad a Pohár Lokomotivu · Vidět víc »

Pohár PARI Premjer 2023

Pohár PARI Premjer 2023 byl šestý ročník fotbalového turnaje, který organizoval ruský sportovní televizní kanál Match TV patřící do mediální skupiny koncernu Gazprom.

Nový!!: Petrohrad a Pohár PARI Premjer 2023 · Vidět víc »

Pohár Společenství nezávislých států

Hráči Šerifu Tiraspol s pohárem v roce 2009 Pohár Společenství nezávislých států (Кубок Содружества) je fotbalová soutěž, které se účastní týmy ze všech zemí bývalého Sovětského svazu (i těch, které nejsou členy Společenství nezávislých států), v některých ročnících nastoupili také zástupci Srbska a Finska.

Nový!!: Petrohrad a Pohár Společenství nezávislých států · Vidět víc »

Pohár vítězů pohárů v basketbalu mužů

Pohár vítězů národních pohárů v basketbalu mužů (PVP), který organizovala mezinárodní basketbalová federace FIBA, byl hrán v letech 1966–1991 a byl po Poháru evropských mistrů (od 1991 název Euroliga) druhou nejvýznamnější evropskou soutěží klubů basketbalu.

Nový!!: Petrohrad a Pohár vítězů pohárů v basketbalu mužů · Vidět víc »

Pohřebiště polských panovníků

Základní podoba erbu polských králů Velký znak Polsko-litevské unie Toto je seznam pohřebišť panovníků Polského království, které existovalo v letech 1000 až 1795.

Nový!!: Petrohrad a Pohřebiště polských panovníků · Vidět víc »

Pohřebiště ruských panovníků

Znak Ruského carství Znak Ruského impéria Tento seznam pohřebišť ruských panovníků zahrnuje panovníky Ruského carství (existovalo v letech 1328 až 1721), a imperátory („císaře“) Ruského impéria (v letech 1721 až 1917).

Nový!!: Petrohrad a Pohřebiště ruských panovníků · Vidět víc »

Pokračovací válka

Pokračovací válka od června 1941 do září 1944 byl v rámci druhé světové války probíhající vojenský konflikt mezi Finskem a Sovětským svazem, navazující na zimní válku (odtud označení).

Nový!!: Petrohrad a Pokračovací válka · Vidět víc »

Polina Semionovová

Polina Semionovová (* 13. září 1984, Moskva) je ruská baletka, primabalerina Státního baletu Berlín.

Nový!!: Petrohrad a Polina Semionovová · Vidět víc »

Politické zneužívání psychiatrie v SSSR

Pomník obětem tábora Svijažsk. Psychiatrie sloužila v Sovětském svazu jako nástroj perzekuce vůči oponentům režimu.

Nový!!: Petrohrad a Politické zneužívání psychiatrie v SSSR · Vidět víc »

Poljarnyje Zori

Poljarnyje Zori (doslova polární svítání) je město v Murmanské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Poljarnyje Zori · Vidět víc »

Polská národní knihovna

Polská národní knihovna je centrální knihovna Polska.

Nový!!: Petrohrad a Polská národní knihovna · Vidět víc »

Polská opera

Národní opera Polská opera případně polská národní opera je koncept, který může být definován několika způsoby.

Nový!!: Petrohrad a Polská opera · Vidět víc »

Poltava (1911)

Poltava byla jedna ze čtyř bitevních lodí ''třídy Gangut'' postavených pro ruské carské námořnictvo.

Nový!!: Petrohrad a Poltava (1911) · Vidět víc »

Pompeo Batoni

Marie Anny Josefy Habsburské, královny portugalské'' Diana a Kupido'', 1761, olej na plátně, Metropolitní muzeum umění, New York Psyché'' Pompeo Girolamo Batoni (25. ledna 1708 Lucca – 4. února 1787 Řím) byl italský malíř, který ve svých portrétních dílech a ve svých četných alegorických a mytologických obrazech vykazoval solidní technické znalosti.

Nový!!: Petrohrad a Pompeo Batoni · Vidět víc »

Poor-Porog

Vodopády Poor-Porog jsou vodopády na kaskádě řeky Suna v Karelské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Poor-Porog · Vidět víc »

Poplawští

Poplawští je šlechtický rod, který původně patřil mezi starou polskou šlechtu.

Nový!!: Petrohrad a Poplawští · Vidět víc »

Porcelán

Míšeňský porcelán, J.J.Kändler: Pár sojek, 1735–1740 Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta, tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva.

Nový!!: Petrohrad a Porcelán · Vidět víc »

Porkkala

Návrat finských jednotek na Porkkalu v roce 1956 Porkkala (švédsky Porkala, rusky Порккала) je poloostrov ve Finském zálivu, na pobřeží Finska, přibližně 30 km jihozápadně od Helsinek.

Nový!!: Petrohrad a Porkkala · Vidět víc »

Porto Alegre

Porto Alegre, doslova Veselý přístav, je jedno z největších měst v Brazílii a hlavní město spolkového státu Rio Grande do Sul.

Nový!!: Petrohrad a Porto Alegre · Vidět víc »

Portrét (opera)

Portrét je opera sovětského skladatele polského původu Moiseje Samuiloviče Vajnberga, která vznikla podle námětu Nikolaje Gogola na libreto Alexandra Medvěděva, a jejíž světová premiéra se uskutečnila v Janáčkově divadle v Brně 20.

Nový!!: Petrohrad a Portrét (opera) · Vidět víc »

Portrétní fotografie

Dorothy Draperové'' (červen 1840); jedna z nejstarších portrétních fotografií ženy na světě Portrétní fotografie (nebo také fotografické portrétování) je zachycení podoby jedné nebo více osob na fotografii, ve které převládá tvář a její výraz.

Nový!!: Petrohrad a Portrétní fotografie · Vidět víc »

Poslední adresa (projekt)

Pamětní tabulka umístěná na budově Švédského velvyslanectví v Praze 1 – Hradčany, Úvoz 156/13, text: Zde žil Veleslav Wahl student a ornitolog, narodil se 15. 5. 1922, zatčen 7. 9. 1949, popraven 16. 6. 1950 (foto: Přemysl Fialka) Projekt Poslední adresa (rusky) vznikl v roce 2014 jako původně ruská občanská iniciativa, jež se postupně rozšířila do řady dalších zemí včetně České republiky – Poslední adresa, Ukrajiny –, Gruzie – Last Address Georgia, Moldavska, Letzte Adresse v Německu, a spuštění projektu se připravuje v dalších zemích, mimo jiné v Polsku, Lotyšsku, Bělorusku a Rumunsku.

Nový!!: Petrohrad a Poslední adresa (projekt) · Vidět víc »

Poslední komando

Poslední komando (angl. The Last Command) je němý dramatický film režiséra Josefa von Sternberga z roku 1928 s Emilem Janningsem v hlavní roli.

Nový!!: Petrohrad a Poslední komando · Vidět víc »

Pouť na Rus

Palacký a Rieger Pouť na Rus, nebo také Pouť Čechů do Moskvy, je název pro cestu skupiny českých politiků v roce 1867 po carském Rusku s cílem v Moskvě, kde se v té době konala Národopisná výstava.

Nový!!: Petrohrad a Pouť na Rus · Vidět víc »

Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii

Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii (rusky Сказание о невидимом граде Китеже и деве Февронии) je opera Nikolaje Rimského-Korsakova ve 4 dějstvích, 6 obrazech, na skladatelovo vlastní libreto, vytvořená ve spolupráci s Vladimírem Bělským podle legendy z konce 18. století o městě Kitěži.

Nový!!: Petrohrad a Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii · Vidět víc »

Praha Masarykovo nádraží

Praha Masarykovo nádraží (hovorově Masaryčka) je (po zboření těšnovského nádraží) jedno z posledních pražských neprůjezdných, terminálových, hlavových nádraží sloužících k osobní dopravě, zejména regionální z východního a severního směru.

Nový!!: Petrohrad a Praha Masarykovo nádraží · Vidět víc »

Praskovja Fjodorovna Saltykovová

Praskovja Fjodorovna Saltykovová (rusky Прасковья Фёдоровна Салтыкова;, Moskva –, Petrohrad) byla ruská carevna jako manželka Ivana V. a matka Anny Ivanovny.

Nový!!: Petrohrad a Praskovja Fjodorovna Saltykovová · Vidět víc »

Pravda (noviny)

Pravda (rusky) byl přední sovětský novinový deník, vydávaný Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu, mezi lety 1912 až 1991.

Nový!!: Petrohrad a Pravda (noviny) · Vidět víc »

Pravoslavná církev v Americe

monastýru svatého Tichona Zadonského Pravoslavná církev v Americe (OCA – česky PCA) je autokefální církev v Severní Americe.

Nový!!: Petrohrad a Pravoslavná církev v Americe · Vidět víc »

Pravoslavný hřbitov (Olšany)

Pravoslavná část Olšanských hřbitovů je pohřebiště určené pro zesnulé osoby pravoslavného vyznání v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Pravoslavný hřbitov (Olšany) · Vidět víc »

Prezident Ruska

Prezident Ruské federace (Prezident Rossijskoj federaci) je hlavou a nejvyšším státním představitelem Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Prezident Ruska · Vidět víc »

Prezidentské volby v Rusku 2018

Výsledky voleb Ruské prezidentské volby se uskutečnily v neděli dne 18.

Nový!!: Petrohrad a Prezidentské volby v Rusku 2018 · Vidět víc »

Primitivismus

Henri Rousseau, ''Souboj tygra a buvola v tropickém lese'', 1908-1909, Ermitáž, Petrohrad Primitivismus je hnutí v umění a literatuře formující se na konci 19.

Nový!!: Petrohrad a Primitivismus · Vidět víc »

Primorsk (Leningradská oblast)

Primorsk je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Primorsk (Leningradská oblast) · Vidět víc »

Priozersk

Priozersk je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Priozersk · Vidět víc »

Pripjat

Pripjat je německá thrash metalová kapela z Kolína nad Rýnem založená roku 2011.

Nový!!: Petrohrad a Pripjat · Vidět víc »

Prisma (obchodní řetězec)

Prisma je finský řetězec hypermarketů.

Nový!!: Petrohrad a Prisma (obchodní řetězec) · Vidět víc »

Prodaná nevěsta

Prodaná nevěsta je komická opera o třech dějstvích Bedřicha Smetany na libreto Karla Sabiny.

Nový!!: Petrohrad a Prodaná nevěsta · Vidět víc »

Prohlášení Českého komitétu zahraničního

Prohlášení Českého komitétu zahraničního z 14.

Nový!!: Petrohrad a Prohlášení Českého komitétu zahraničního · Vidět víc »

Projekt 03160

Projekt 03160, jinak též třída Raptor, je třída víceúčelových rychlých hlídkových a útočných člunů ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 03160 · Vidět víc »

Projekt 10750

Projekt 10750 Sapfir (v kódu NATO třída Lida) je třída malých pobřežních minolovek sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 10750 · Vidět víc »

Projekt 1134

Projekt 1134 Berkut (v kódu NATO třída Kresta I) byla třída raketových křižníků sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 1134 · Vidět víc »

Projekt 1135

Projekt 1135 Burevestnik (v kódu NATO třída Krivak) je lodní třída raketových fregat sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 1135 · Vidět víc »

Projekt 1144.2

Projekt 1144 Orlan (jinak též třída Kirov) je třída sovětských raketových křižníků s jaderným pohonem z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 1144.2 · Vidět víc »

Projekt 1208

Projekt 1208 (v kódovém označení NATO třída Jaz) je třída říčních hlídkových lodí sovětského pohraničního vojska KGB.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 1208 · Vidět víc »

Projekt 1232.2

Projekt 1232.2 „Zubr“ (v kódu NATO třída Pomornik) je třída výsadkových vznášedel sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 1232.2 · Vidět víc »

Projekt 1240

Projekt 1240 (v kódu NATO třída Sarancha) byl křídlový raketový člun sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 1240 · Vidět víc »

Projekt 12700

Projekt 12700 Alexandrit je třída pobřežních minolovek ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 12700 · Vidět víc »

Projekt 1559V

Projekt 1559V (jinak též třída Boris Čilikin) je třída zásobovacích tankerů postavených pro sovětské námořnictvo.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 1559V · Vidět víc »

Projekt 20380

Projekt 20380, jinak též třída Stěreguščij, je třída víceúčelových korvet ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 20380 · Vidět víc »

Projekt 20386

Projekt 20386 je třída víceúčelových korvet vyvinutých pro ruské námořnictvo.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 20386 · Vidět víc »

Projekt 205

Projekt 205 „Moskit“ (v kódu NATO třída Osa) byla třída raketových člunů sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 205 · Vidět víc »

Projekt 205PE

Projekt 205PE (v kódu NATO třída Slepen) byl křídlový dělový člun sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 205PE · Vidět víc »

Projekt 21180

Projekt 21180 je lodní třída ledoborců ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 21180 · Vidět víc »

Projekt 21300

Projekt 21300 je třída záchranných lodí ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 21300 · Vidět víc »

Projekt 22100

Projekt 22100 Okean je třída oceánských hlídkových lodí ruské pobřežní stráže (v ruské terminologii „pohraniční hlídkové lodě 1. stupně“).

Nový!!: Petrohrad a Projekt 22100 · Vidět víc »

Projekt 22120

Projekt 22120 (jinak též třída Purga) je lodní třída arktických hlídkových lodí Ruské pobřežní stráže.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 22120 · Vidět víc »

Projekt 22220

Projekt 22220 (jinak též třída LK-60Ja) je lodní třída jaderných ledoborců stavěných pro korporaci Rosatom.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 22220 · Vidět víc »

Projekt 22350

Projekt 22350 (jinak též třída Admiral Gorškov) je třída víceúčelových fregat ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 22350 · Vidět víc »

Projekt 22460

Projekt 22460 (jinak též třída Rubin) jsou hlídkové lodě ruské pobřežní stráže.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 22460 · Vidět víc »

Projekt 22800

Projekt 22800 Karakurt je třída korvet stavěných pro Námořnictvo Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 22800 · Vidět víc »

Projekt 23120

Projekt 23120 je lodní třída logistických podpůrných lodí a oceánských remorkérů ruského námořnictva schopných operací v Arktidě.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 23120 · Vidět víc »

Projekt 23550

Projekt 23550 (проект 23550) je třída víceúčelových arktických oceánských hlídkových lodí ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 23550 · Vidět víc »

Projekt 30bis

Projekt 30bis (jinak též třída Skoryj) byla třída torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 30bis · Vidět víc »

Projekt 58

Projekt 58 (v kódu NATO třída Kynda) byla třída křižníků sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 58 · Vidět víc »

Projekt 611

Projekt 611 (v kódu NATO třída Zulu) je třída stíhacích ponorek dlouhého dosahu, postavených v Sovětském svazu v době studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 611 · Vidět víc »

Projekt 613

Projekt 613 (v kódu NATO třída Whiskey) je třída stíhacích ponorek středního dosahu, postavených v Sovětském svazu v době studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 613 · Vidět víc »

Projekt 615

Projekt 615 (v kódu NATO třída Quebec) je třída pobřežních ponorek, postavených v Sovětském svazu v době studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 615 · Vidět víc »

Projekt 617

Projekt 617 (v kódu NATO třída Whale) je experimentální ponorka sovětského námořnictva z období studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 617 · Vidět víc »

Projekt 671

Projekt 671 (v kódu NATO třída Victor I) byla třída ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 671 · Vidět víc »

Projekt 677 Lada

Projekt 677 Lada (Проект 677 Лада) je třída diesel-elektrických ponorek ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 677 Lada · Vidět víc »

Projekt 705

Projekt 705 Lira (v kódu NATO třída Alfa) byla třída jaderných ponorek Sovětského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 705 · Vidět víc »

Projekt 82

Projekt 82 (či též třída Stalingrad) byla třída bitevních křižníků sovětského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 82 · Vidět víc »

Projekt 941 Akula

Projekt 941 Akula (Проект 941 Акула) je třída raketonosných ponorek s jaderným pohonem stavěných v Sovětském svazu v letech 1977–1989.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 941 Akula · Vidět víc »

Projekt 956 Saryč

Projekt 956 Saryč (v kódu NATO třída Sovremennyj) je třída raketových torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války.

Nový!!: Petrohrad a Projekt 956 Saryč · Vidět víc »

Prokop Diviš

Václav Prokop Diviš, latinsky Procopius Divisch, německy Prokop Diwisch či Divisch, vlastním jménem Václav Divíšek (26. března 1698 HelvíkoviceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1688-1714 v Helvíkovicích, sign.186-2, ukn.11072, str.70. Dostupné online u Žamberka – 21. prosince 1765 Přímětice u Znojma), byl český katolický kněz, teolog, člen premonstrátského řádu, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce.

Nový!!: Petrohrad a Prokop Diviš · Vidět víc »

Prokop Maxa

Prokop Maxa (28. května 1883 Manětín – 9. února 1961 Praha) byl český a československý diplomat, politik, člen realistické strany, organizátor Československých legií a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu pokrokovou.

Nový!!: Petrohrad a Prokop Maxa · Vidět víc »

Pronásledování gayů v Čečensku

url.

Nový!!: Petrohrad a Pronásledování gayů v Čečensku · Vidět víc »

Prosinec 2012

; 1. prosince – sobota; 2. prosince – neděle; 3. prosince – pondělí; 5. prosince – středa; 6. prosince – čtvrtek; 7. prosince – pátek; 9. prosince – neděle; 10. prosince – pondělí; 11. prosince – úterý; 12. prosince – středa; 13. prosince – čtvrtek; 14. prosince – pátek; 16. prosince – neděle; 17. prosince – pondělí; 18. prosince – úterý; 19. prosince – středa; 20. prosince – čtvrtek; 21. prosince – pátek; 22. prosince – sobota; 23. prosince – neděle; 24. prosince – pondělí; 25. prosince – úterý; 26. prosince – středa; 27. prosince – čtvrtek; 28. prosince – pátek; 29. prosince – sobota; 30. prosince – neděle.

Nový!!: Petrohrad a Prosinec 2012 · Vidět víc »

Prosinec 2014

; 1. prosince – pondělí; 2. prosince – úterý; 3. prosince – středa; 4. prosince – čtvrtek; 5. prosince – pátek vpravo; 6. prosince – sobota; 7. prosince – neděle; 8. prosince – pondělí; 9. prosince – úterý vpravo; 10. prosince – středa; 11. prosince – čtvrtek; 12. prosince – pátek; 13. prosince – sobota; 14. prosince – neděle; 15. prosince – pondělí; 16. prosince – úterý; 17. prosince – středa; 18. prosince – čtvrtek vpravo; 19. prosince – pátek; 20. prosince – sobota; 21. prosince – neděle; 22. prosince – pondělí vpravo; 23. prosince – úterý; 24. prosince – středa; 25. prosince – čtvrtek vpravo; 26. prosince – pátek; 27. prosince – sobota; 28. prosince – neděle; 29. prosince – pondělí; 30. prosince – úterý; 31. prosince – středa.

Nový!!: Petrohrad a Prosinec 2014 · Vidět víc »

Prosinec 2017

; 1. prosince – pátek; 2. prosince – sobota Trojská lávka po kolapsu; 3. prosince – neděle; 4. prosince – pondělí; 5. prosince – úterý Michal I. Rumunský; 6. prosince – středa; 7. prosince – čtvrtek; 8. prosince – pátek Mateusz Morawiecki; 9. prosince – sobota; 10. prosince – neděle; 11. prosince – pondělí ministr Daniel Herman; 12. prosince – úterý; 13. prosince – středa; 14. prosince – čtvrtek Brněnské letiště; 15. prosince – pátek Alexej Uljukajev; 16. prosince – sobota; 17. prosince – neděle Sojuz MS-07; 18. prosince – pondělí Sebastián Piñera; 19. prosince – úterý; 20. prosince – středa Rajko Doleček; 21. prosince – čtvrtek ponorka HMAS AE1; 22. prosince – pátek; 23. prosince – sobota Bruce McCandless; 24. prosince – neděle Alexej Navalnyj Jimmy Morales; 25. prosince – pondělí Let L-410; 26. prosince – úterý; 27. prosince – středa; 28. prosince – čtvrtek Sergio Mattarella; 29. prosince – pátek; 30. prosince – sobota; 31. prosince – neděle.

Nový!!: Petrohrad a Prosinec 2017 · Vidět víc »

Prospekt Veteranov (stanice metra v Petrohradu)

Prospekt Veteranov je stanice petrohradského metra, konečná stanice linky 1.

Nový!!: Petrohrad a Prospekt Veteranov (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu

Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu zahájené 24. února 2022 se objevily na mnoha místech po celém světě, včetně Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu · Vidět víc »

Protesty v Rusku (2011–2013)

Nižním Novgorodu Povolební protesty v Rusku 2011–2013 začaly ve velkých městech po celém Rusku v důsledku podezření, že volby do Státní dumy byly na více místech zmanipulované a doprovázené volebními podvody.

Nový!!: Petrohrad a Protesty v Rusku (2011–2013) · Vidět víc »

První balkánská válka

První balkánská válka (říjen 1912 – květen 1913) byla jednou z balkánských válek, která vypukla 8. října 1912.

Nový!!: Petrohrad a První balkánská válka · Vidět víc »

První bitva u Summy

První bitva u vesnice Summo (dnešní Soldatskoje) 16. prosince 1939 – 22. prosince 1939 byla významným střetnutím na začátku zimní války, v němž se Finům podařilo zastavit postup Rudé armády na hlavní silnici vedoucí z Leningradu do Viipuri (dnešní Vyborg).

Nový!!: Petrohrad a První bitva u Summy · Vidět víc »

První dělení Polska

První dělení Polska proběhlo v roce 1772 jako první ze tří dělení, která měla za následek zánik Polsko-litevské unie roku 1795.

Nový!!: Petrohrad a První dělení Polska · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Petrohrad a První světová válka · Vidět víc »

První turkutský kaganát

První turkutský kaganát (staroturecky Znak písmene KZnak písmene UZnak písmene RZnak písmene UZnak písmene TZnak písmene KZnak písmene UZnak písmene K → Kök Türük, čínsky 突厥 汗国, pchin-jin: Tūjué hánguó) neboli Göktürkský kaganát byl středověký staroturecký stát na území Mongolska, Střední Asie (dnešní Kazachstán), Číny (Vnitřní Mongolsko) a Ruska v oblasti Ötükenu, s centrem v Ordu, na břehu řeky Orchon.

Nový!!: Petrohrad a První turkutský kaganát · Vidět víc »

Prvožraví

Prvožraví (Archostemata) je podřád brouků, který popsal Kolbe v roce 1908.

Nový!!: Petrohrad a Prvožraví · Vidět víc »

Pskov

Pskov (starší název Пльсковъ / Pľskov;;; německy zastarale Pleskau) je město v západním Rusku, středisko Pskovské oblasti, na řece Veliké nedaleko jejího ústí do Pskovského jezera.

Nový!!: Petrohrad a Pskov · Vidět víc »

Pskovská oblast

Pskovská oblast je jednou z oblastí v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Pskovská oblast · Vidět víc »

Puškin (město)

Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.

Nový!!: Petrohrad a Puškin (město) · Vidět víc »

Puškin (rozcestník)

Puškin je původně ruské příjmení.

Nový!!: Petrohrad a Puškin (rozcestník) · Vidět víc »

Puškinův dům

Puškinův dům (rusky Пушкинский Дом) je budova, v níž sídlí Ústav ruské literatury Ruské akademie věd.

Nový!!: Petrohrad a Puškinův dům · Vidět víc »

Puškinovo muzeum

Puškinovo muzeum, celým názvem Státní muzeum výtvarných umění Alexandra Sergejeviče Puškina, je umělecko-historické muzeum v hlavním městě Ruska Moskvě, jedno z nejvýznamnějších muzeí umění v zemi.

Nový!!: Petrohrad a Puškinovo muzeum · Vidět víc »

Puella trio

Puella trio je české dívčí hudební trio, které vzniklo na brněnské konzervatoři v roce 2003.

Nový!!: Petrohrad a Puella trio · Vidět víc »

Pueri gaudentes

Pueri gaudentes je chlapecký sbor při Základní umělecké škole v Praze 7.

Nový!!: Petrohrad a Pueri gaudentes · Vidět víc »

Pulcova (planetka)

(762) Pulcova je planetka hlavního pásu který se nachází v oblasti mezi oběžnými drahami Marsu a Jupitera.

Nový!!: Petrohrad a Pulcova (planetka) · Vidět víc »

Pulkovská hvězdárna

Pulkovská hvězdárna (úplným označením:, zkráceně) je hlavní astronomická observatoř Ruské akademie věd.

Nový!!: Petrohrad a Pulkovská hvězdárna · Vidět víc »

Pulkovské výšiny

Pulkovské výšiny jsou pásmo kopců rozkládající se jižně od Petrohradu a táhnoucí se k jihozápadu směrem k Ižorské vrchovině.

Nový!!: Petrohrad a Pulkovské výšiny · Vidět víc »

Punt

Punt (egyptsky 30px pwnt, alternativně čteno jako „Pwene(t)“) bylo starověké království, které je známo ze staroegyptských zdrojů, v nichž ovšem vystupuje poměrně nekonkrétně jako země bohů (Ta netjer) a jeho lokalizace je dodnes hádankou, s nejvyšší pravděpodobností leželo na jihovýchod od Egypta.

Nový!!: Petrohrad a Punt · Vidět víc »

Pustoška

Pustoška je město v Pskovské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Pustoška · Vidět víc »

Putinismus

Třetí inaugurace V. Putina (2012) Putinismus je termín používaný některými politiky, politology a novináři pro politický směr a režim v Ruské federaci na počátku 21. století, spojený s politickou činností nebo vládou ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nový!!: Petrohrad a Putinismus · Vidět víc »

Quartier de l'Europe

Place de l'Europe Quartier de l'Europe (Evropská čtvrť) je 32.

Nový!!: Petrohrad a Quartier de l'Europe · Vidět víc »

Québec

Québec (francouzsky též Ville de Québec, anglicky Quebec City) je hlavní město kanadské provincie Québec.

Nový!!: Petrohrad a Québec · Vidět víc »

Quido z Thun-Hohensteinu

Quido Thun-Hohenstein, též Kvido z Thun-Hohenštejna (19. září 1823 Žehušice farnost Chotusice – 7. září 1904 Horní Libchava), česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů, působil jako diplomat a politik německé národnosti z Čech, v 2.

Nový!!: Petrohrad a Quido z Thun-Hohensteinu · Vidět víc »

Radim Drejsl

Radim Drejsl (29. dubna 1923 Dobruška – 20. dubna 1953 Praha) byl český hudební skladatel, klavírista a dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Radim Drejsl · Vidět víc »

Radziwillský letopis

Radziwillský letopis či Radziwillská kronika (polsky Latopis Radziwiłłowski) je kopie středověké ruské kroniky, s 617 ilustracemi z historie Kyjevské Rusi (od 5. do 13. století).

Nový!!: Petrohrad a Radziwillský letopis · Vidět víc »

Rafail Levickij

Rafail Sergejevič Levickij (Rafael Sergeevich Levitsky nebo Raphael Sergeevich Levitsky;; 1847–1940) byl ruský romantický a impresionistický umělec a fotograf, který byl aktivním účastníkem hnutí Peredvižniků.

Nový!!: Petrohrad a Rafail Levickij · Vidět víc »

Rajko Nahtigal

Rajko Nahtigal (14. dubna 1877 Novo mesto – 29. března 1958 Lublaň) byl slovinský filolog, slavista, rektor Univerzity v Lublani a první ředitel Slovinské akademie věd a umění.

Nový!!: Petrohrad a Rajko Nahtigal · Vidět víc »

Rakvere

Rakvere (v nejstarších pramenech Tarvanpea, německy Wesenberg) je město v severovýchodním Estonsku a správní, hospodářské a kulturní centrum estonského kraje Lääne-Viru.

Nový!!: Petrohrad a Rakvere · Vidět víc »

Ramil Šejdajev

Ramil Šejdajev (rusky Рамиль Теймурович Шейдаев, ázerbájdžánsky Ramil Teymur oğlu Şeydayev; * 15. března 1996 Petrohrad) je ázerbájdžánský profesionální fotbalista, který hraje na pozici útočníka za ázerbájdžánský klub FK Karabach.

Nový!!: Petrohrad a Ramil Šejdajev · Vidět víc »

Rammstein Stadium Tour

Rammstein Stadium Tour bylo sedmé koncertní turné německé Neue Deutsche Härte kapely Rammstein, které začalo 27. května 2019 v německém Gelsenkirchenu a skončilo 5. srpna 2023 v belgickém Bruselu.

Nový!!: Petrohrad a Rammstein Stadium Tour · Vidět víc »

Rammu

Rammu nebo úplněji Rammu saar (švédsky Ramö) je jeden z estonských ostrovů v Baltském moři.

Nový!!: Petrohrad a Rammu · Vidět víc »

Raskolnikov (divadelní hra)

München, asi 1912). Geře (9. dubna 1913). Raskolnikov je divadelní hra, kterou napsal židovský dramatik a scenárista Leo Birinski podle románu Zločin a trest F. M. Dostojevského.

Nový!!: Petrohrad a Raskolnikov (divadelní hra) · Vidět víc »

Rauf & Faik

Rauf & Faik (dvojčata Rauf Mirzajev Rafig a Faik Mirzajev Rafig; * 7. července 1999, Iževsk) je udmurtské hudební duo ázerbájdžánského původu; zpěváci, skladatelé, aranžéři, textaři a hudební producenti.

Nový!!: Petrohrad a Rauf & Faik · Vidět víc »

Raymond Poincaré

Raymond Poincaré (20. srpen 1860, Bar-le-Duc – 15. října 1934, Paříž) byl francouzský konzervativní politik, prezident Francouzské republiky v letech 1913 až 1920 a předtím i poté celkově třikrát premiér.

Nový!!: Petrohrad a Raymond Poincaré · Vidět víc »

Raymonde de Laroche

Raymonde de Laroche (22. srpna 1882 – 18. července 1919), původním jménem Élisa Léontine Deroche, byla francouzská pilotka a první žena na světě, která získala pilotní licenci.

Nový!!: Petrohrad a Raymonde de Laroche · Vidět víc »

Růžena Maturová

Růžena Maturová (2. září 1869 Praha farnost při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském – 25. února 1938 Praha) byla česká operní pěvkyně, sopranistka.

Nový!!: Petrohrad a Růžena Maturová · Vidět víc »

Ržev

Ržev je první město na horním toku Volhy v centrálním Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Ržev · Vidět víc »

Rēzekne

Rēzekne (latgalsky Rēzne, česky zastarale Režica) je město ve východním Lotyšsku v regionu Latgale, 242 km východně od hlavního města Rigy.

Nový!!: Petrohrad a Rēzekne · Vidět víc »

Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu

Protiputinovské graffiti - fotografie z autobusového nádraží v Pražských Holešovicích. Dne 24.

Nový!!: Petrohrad a Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu · Vidět víc »

Rečnoj vokzal

Rečnoj vokzal, česky Říční nádraží, se nachází ve více městech.

Nový!!: Petrohrad a Rečnoj vokzal · Vidět víc »

Remedius Prutký

Remedius Prutký (asi 1713 Kopidlo – 8./9. února 1770 Florencie), zapisováno také Prudký, včetně křestního jména Václav Remedius Prutký, byl český františkánský misionář a autor cestopisu.

Nový!!: Petrohrad a Remedius Prutký · Vidět víc »

Repino

Repino (do roku 1948) je předměstská část ruského města Petrohradu s přibližně 2500 obyvateli (stav z roku 2010).

Nový!!: Petrohrad a Repino · Vidět víc »

Revizor (film, 1933)

Revizor je český film z roku 1933 v režii Martina Friče natočený na motivy hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor, hlavní roli zde vytvořil Vlasta Burian.

Nový!!: Petrohrad a Revizor (film, 1933) · Vidět víc »

Revizor (Gogol)

Revizor je pětiaktová satirická komedie ruskéhoNa Ukrajině je Gogol považován za ukrajinského autora.

Nový!!: Petrohrad a Revizor (Gogol) · Vidět víc »

RIA Novosti

Newsroom RIA Novosti Moskva RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международныхновостей «РИА Новости») byla ruská státní zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě.

Nový!!: Petrohrad a RIA Novosti · Vidět víc »

Rišon le-Cijon

Rišon le-Cijon (doslova První k Sijónu, v oficiálním přepisu do angličtiny Rishon LeZiyyon, přepisováno též Rishon LeZion nebo Rishon LeTzion, neformálně nazýván jen Rišon) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael.

Nový!!: Petrohrad a Rišon le-Cijon · Vidět víc »

Richard Brinsley Sheridan

Richard Brinsley Butler Sheridan (30. října 1751 Dublin – 7. července 1816 Londýn) byl anglický dramatik, spisovatel, politik a divadelní podnikatel irského původu.

Nový!!: Petrohrad a Richard Brinsley Sheridan · Vidět víc »

Richard Marner

Richard Marner, vlastním jménem Alexander Molčanov (27. března 1921 v Sankt-Petěrburgu - 18. března 2004, Perth, Skotsko, Velká Británie) byl britský herec ruského původu.

Nový!!: Petrohrad a Richard Marner · Vidět víc »

Richard Onslow, 5. hrabě Onslow

Erb rodu Onslow Richard Onslow, 5.

Nový!!: Petrohrad a Richard Onslow, 5. hrabě Onslow · Vidět víc »

Richard Wagner

Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.

Nový!!: Petrohrad a Richard Wagner · Vidět víc »

Riga

Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.

Nový!!: Petrohrad a Riga · Vidět víc »

Ripky

Ripky (– Repki) jsou sídlo městského typu v Černihivské oblasti na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Ripky · Vidět víc »

Risto Ryti

Risto Heikki Ryti (3. února 1889, Huittinen – 25. října 1956 Helsinky) byl finský právník, finančník a politik, ředitel Finské banky (1925–1939), premiér (1939–1940) a prezident (1940–1944) Finska.

Nový!!: Petrohrad a Risto Ryti · Vidět víc »

Rjurik (1892)

Rjurik byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Rjurik (1892) · Vidět víc »

Robert Daublebský ze Sternecku

Robert Daublebský (také Daudlebský, Doudlebský) ze Sternecku, německy Robert Daublebsky von Sterneck (7. února 1839 Praha farnost při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském – 2. listopadu 1910 Vídeň) - rakouský a český vojenský zeměměřič, astronom, geofyzik, šlechtic, člen Královské České společnosti nauk v Praze, dopisující člen Císařské akademie věd ve Vídni (1893, Kaiserliche Akademie der Wissenschaften in Wien), čestný doktor univerzity Georga-Augusta v Göttingenu (1899) a generálmajor c. a. k. rakousko-uherské armády (1905).

Nový!!: Petrohrad a Robert Daublebský ze Sternecku · Vidět víc »

Robert Egon Hein

Robert Egon svobodný pán (Freiherr) von Hein (8. srpna 1881, Jihlava – 23. ledna 1945, Vídeň) byl rakouský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Robert Egon Hein · Vidět víc »

Roberto Bolle

Roberto Bolle (* 26. března 1975, Casale Monferrato, Itálie) je italský baletní tanečník, jedna z hvězd současného světového baletu.

Nový!!: Petrohrad a Roberto Bolle · Vidět víc »

Rodina

Širší rodina Rodina je v sociologii solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí.

Nový!!: Petrohrad a Rodina · Vidět víc »

Rodion Azarkhin

Rodion Michajlovič Azarkhin (22. března 1931 – 26. března 2007) byl ruský kontrabasista.

Nový!!: Petrohrad a Rodion Azarkhin · Vidět víc »

Roger Fenton

Autoportrét Rogera Fentona jazyk.

Nový!!: Petrohrad a Roger Fenton · Vidět víc »

Rolandas Paksas

Rolandas Paksas v březnu 2010 Rolandas Paksas (* 10. června 1956 v Telšiajích) je litevský politik, který byl v roce 1999 a opětovně v letech 2000–2001 litevským předsedou vlády.

Nový!!: Petrohrad a Rolandas Paksas · Vidět víc »

Roman Archutowski

Blahoslavený Roman Archutowski (5. srpna 1882, Karolino – 18. dubna 1943, Majdanek) byl polský římskokatolický duchovní a bratr Józefa Archutowského, teologa a profesora Jagellonské univerzity v Krakově.

Nový!!: Petrohrad a Roman Archutowski · Vidět víc »

Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg

Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg, někdy též zvaný pro své excentrické chování a odvahu Šílený Baron či pro svou krutost Krvavý Baron (rusky: Роман Фёдорович Унгерн фон Штернберг, narozen 29. prosince 1885 ve Štýrském Hradci a popraven 15. září 1921 v Novosibirsku) byl ruský armádní důstojník baltskoněmeckého původu, účastník ruské občanské války a po určitou dobu i vojenský diktátor Vnějšího Mongolska.

Nový!!: Petrohrad a Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg · Vidět víc »

Roman Isidorovič Kondratěnko

Roman Isidorovič Kondratěnko (Tiflis –, Port-Artur) byl ruský velitel, generálporučík (in memoriam) ženijních vojsk.

Nový!!: Petrohrad a Roman Isidorovič Kondratěnko · Vidět víc »

Roman Malinovskij

Roman Vaclavovič Malinovskij (18. března 1876 – 5. listopadu 1918, Moskva) byl ruský revolucionář, politik a agent carské policie Ochranky.

Nový!!: Petrohrad a Roman Malinovskij · Vidět víc »

Roman Petrovič Romanov

Roman Petrović Romanov (17. října 1896 – 23. října 1978) byl členem ruské carské rodiny a dynastie Romanovců.

Nový!!: Petrohrad a Roman Petrovič Romanov · Vidět víc »

Roman Safiullin

Roman Safiullin (* 7. srpna 1997 Podolsk) je ruský profesionální tenista.

Nový!!: Petrohrad a Roman Safiullin · Vidět víc »

Roman Vishniac

Roman a Edita Vishniacovi, 1977 Roman Vishniac v roce 1981 Pozdější model fotoaparátu Rolleiflex, který Vishniac používal ve východní Evropě Roman Vishniac (19. srpna 1897 Pavlovsk, Rusko – 22. ledna 1990 New York, USA) byl rusko‑americký fotograf známý svými obrazy kultury Židů ve střední a východní Evropě a holokaustu.

Nový!!: Petrohrad a Roman Vishniac · Vidět víc »

Rome (stanice metra v Paříži)

Nástupiště na stanici Rome je nepřestupní stanice pařížského metra na lince 2.

Nový!!: Petrohrad a Rome (stanice metra v Paříži) · Vidět víc »

Ronald F. Inglehart

Ronald F. Inglehart (5. září 1934 – 8. května 2021) byl americký politolog a emeritní profesor University of Michigan.

Nový!!: Petrohrad a Ronald F. Inglehart · Vidět víc »

Ropná burza

Ropná burza je komoditní burza, jejíž obchodovanou komoditou jsou ropné produkty.

Nový!!: Petrohrad a Ropná burza · Vidět víc »

Rose Bertin

Marie-Jeanne Rose Bertin (2. července 1747 Abbeville – 22. září 1813 Épinay-sur-Seine) byla francouzská modistka a módní návrhářka, známá jako švadlena královny Marie Antoinetty.

Nový!!: Petrohrad a Rose Bertin · Vidět víc »

Rosenthalovy děti

Rosenthalovy děti (v originální ruštině, Děti Rozentalja) je opera ve dvou dějstvích ruského skladatele Leonida Děsjatnikova na libreto spisovatele Vladimira Sorokina.

Nový!!: Petrohrad a Rosenthalovy děti · Vidět víc »

Rossija (1896)

Rossija byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Rossija (1896) · Vidět víc »

Rossijskije železnyje dorogi

Rossijskije železnyje dorogi (RŽD,, РЖД) je státem vlastněná železniční společnost Ruska, s cca 1,2 mil.

Nový!!: Petrohrad a Rossijskije železnyje dorogi · Vidět víc »

Rossiya Airlines

Rossiya Airlines (rusky: Авиакомпания „Россия“», Aviakompaniya "Rossiya, česky „Ruské aerolinie") je ruská letecká společnost se sídlem v Petrohradu a hlavní leteckou základnou na letišti Pulkovo poblíž.

Nový!!: Petrohrad a Rossiya Airlines · Vidět víc »

Rostovské knížectví

Rostovské knížectví je označení jednoho z ruských knížectví, historického území či státního útvaru existujícího v různých intervalech a hranicích mezi roky 988 až 1474 v částech Kyjevské Rusi.

Nový!!: Petrohrad a Rostovské knížectví · Vidět víc »

Rotor s reaktivním pohonem

Dornier Do 32 Rotor s reaktivním pohonem je tvořen tryskami na špičkách listů horizontálně rotujících nosných ploch některých vrtulníků.

Nový!!: Petrohrad a Rotor s reaktivním pohonem · Vidět víc »

Rotterdam

Johana Bartholda Jongkinda Luftwaffe v květnu 1940 Pohled na přístav Rotterdam hlavní nádraží Rotterdam je druhé největší město Nizozemska.

Nový!!: Petrohrad a Rotterdam · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Nový!!: Petrohrad a Rudá armáda · Vidět víc »

Rudé náměstí

Rudé náměstí (Красная площадь – Krasnaja ploščaď) je hlavní náměstí v Moskvě.

Nový!!: Petrohrad a Rudé náměstí · Vidět víc »

Rudolf Apponyi

Rudolf hrabě Apponyi (Rudolf Graf Apponyi von Nagy Appony / Rezsö gróf Apponyi de Nagy Appony) (1. srpna 1812, Karlsruhe – 31. května 1876, Benátky) byl rakouský a rakousko-uherský diplomat z uherské šlechtické rodiny.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Apponyi · Vidět víc »

Rudolf Ferdinand z Lobkowicz

Rudolf Ferdinand princ z Lobkowicz (též z Lobkovic) (16. srpna 1840, Břežany – 9. dubna 1908, Vídeň) byl český šlechtic a rakousko-uherský generál z rodu Lobkowiczů.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Ferdinand z Lobkowicz · Vidět víc »

Rudolf Khevenhüller-Metsch

Rudolf hrabě Khevenhüller-Metsch (Rudolf Ladislaus Johann Joseph Maria Graf von Khevenhüller-Metsch; 18. června 1844 Vídeň – 20. října 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Khevenhüller-Metsch · Vidět víc »

Rudolf Koppitz

Rudolf Koppitz (3. ledna 1884 Skrbovice u Bruntálu – 8. července 1936 Perchtoldsdorf, Rakousko) byl rakouský fotograf českého původu.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Koppitz · Vidět víc »

Rudolf Luskač

Rudolf Luskač (21. prosince 1899, Rájec nad Svitavou, dnes Rájec-Jestřebí – 26. června 1971, Praha) byl český spisovatel, romanopisec a povídkář.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Luskač · Vidět víc »

Rudolf Nurejev

Rudolf Chametovič Nurejev (17. března 1938 poblíž Bajkalu – 6. ledna 1993, Levallois-Perret) byl jeden z nejvýznamnějších baletních tanečníků 20. století.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Nurejev · Vidět víc »

Rudolf Raše

Rudolf Raše (21. března 1872 Křinec – 25. listopadu 1954 Praha) byl český lékař, během první světové války vojenský lékař na východní frontě, posléze československý legionář v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Raše · Vidět víc »

Rudolf Samojlovič

Rudolf Lazarjevič Samojlovič (Azov - 4. března 1939 Leningrad) byl ruský a sovětský polární badatel, geograf, geolog, profesor a doktor věd.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Samojlovič · Vidět víc »

Rudolf Spielmann

Rudolf Spielmann (5. května 1883, Vídeň – 20. srpna 1942, Stockholm) byl rakouský šachista židovského původu.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Spielmann · Vidět víc »

Rudolf Tobias

Rudolf Tobias (29. května 1873, Käina – 29. října 1918, Berlín) byl první estonský profesionální skladatel a varhaník.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Tobias · Vidět víc »

Rudolf von Waldenfels

Rudolf Freiherr von Waldenfels (23. září 1895, Ingolstadt – 14. srpna 1969, Rottach-Egern) byl německý důstojník a jezdec parkuru.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf von Waldenfels · Vidět víc »

Rudolf Welsersheimb

Rudolf Welser hrabě z Welsersheimbu (Rudolf Maria Josef Leopold Anton Welser Graf von Welsersheimb) (1. března 1842, Vídeň – 25. října 1926, Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Rudolf Welsersheimb · Vidět víc »

Rukopis nalezený v Zaragoze

Rukopis nalezený v Zaragoze (francouzsky Le Manuscrit trouvé à Saragosse, polsky Rękopis znaleziony w Saragossie) je původně francouzsky napsaný román polského vědce, literáta, cestovatele a politika Jana Potockého (1761–1815).

Nový!!: Petrohrad a Rukopis nalezený v Zaragoze · Vidět víc »

Rusalka (Dargomyžskij)

Rusalka (v ruském originále) je velká opera o čtyřech dějstvích a šesti obrazech ruského skladatele Alexandra Sergejeviče Dargomyžského na libreto, které si skladatel sám napsal podle nedokončené stejnojmenné básně Alexandra Sergejeviče Puškina s využitím básníkových veršů.

Nový!!: Petrohrad a Rusalka (Dargomyžskij) · Vidět víc »

Ruská akademie věd

Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Ruská akademie věd · Vidět víc »

Ruská armáda (1917)

V roce 1917 ruská armáda formálně přestala být ruskou carskou armádou, když byla moc v Rusku převedena z impéria do rukou prozatímní vlády.

Nový!!: Petrohrad a Ruská armáda (1917) · Vidět víc »

Ruská avantgarda

Suprematismus – krajinka Zima od Kazimira Maleviče Jako ruská avantgarda se označuje umělecká epocha v Rusku, která se vyvinula mezi lety 1905-1934.

Nový!!: Petrohrad a Ruská avantgarda · Vidět víc »

Ruská řeckokatolická církev

Ruská řeckokatolická církev je jedna z východních katolických církví, která používá byzantský ritus.

Nový!!: Petrohrad a Ruská řeckokatolická církev · Vidět víc »

Ruská barevná bolonka

Ruská barevná bolonka nazývaná také ruský barevný boloňský psík (rusky: Русская цветная болонка) je ruské psí plemeno.

Nový!!: Petrohrad a Ruská barevná bolonka · Vidět víc »

Ruská hokejová reprezentace

Ruská reprezentace ledního hokeje, rusky, je jedním z nejúspěšnějších a nejtradičnějších národních týmů v historii ledního hokeje. Jde o nástupnickou reprezentaci sovětské hokejové reprezentace. Největším úspěchem byl zisk pěti titulů mistrů světa a zisk stříbrné medaile na zimních olympijských hrách v roce 1998. Na Zimních olympijských hrách v roce 2014 se ruské národní hokejové mužstvo umístilo na 5. místě, na posledním Mistrovství světa konaném v roce 2019 na Slovensku se ruská sborná umístila na 3. pozici, když v boji o bronzovou medaili porazila českou hokejovou reprezentaci na samostatné nájezdy. Od roku 2022 minimálně do roku 2024 je reprezentace spolu s Běloruskou hokejovou reprezentaci dočasně neaktivní v soutěžích IIHF – vyloučena rozhodnutím IIHF, kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Nový!!: Petrohrad a Ruská hokejová reprezentace · Vidět víc »

Ruská hudba

Fjodora Šaljapina Petra Iljiče Čajkovského Ruská hudba, či také hudba v Rusku představuje hudební tvorbu, která se po staletí utvářela u ruského i neruského obyvatelstva na území ruského státu.

Nový!!: Petrohrad a Ruská hudba · Vidět víc »

Ruská hudební matice

Ruská hudební matice Ру́сское музыка́льное о́бщество (zrk. РМО od roku 1868 Carská Ruská hudební matice / Императорское Русское музыкальное общество, ИРМО) bylo ruské hudebně-pedagogické sdružení, působící ve druhé polovině 19. až začátku 20. století, které se zaměřovalo na šíření (содействовать распространению) hudebního vzdělávání, (приобщению) široké veřejnosti k „vážné“ hudbě, „podpoře domácích talentů“.

Nový!!: Petrohrad a Ruská hudební matice · Vidět víc »

Ruská imperátorská koruna

Fotografie koruny Obraz Velké imperátorské koruny Velká carská koruna, ruského impéria (rusky Большая императорская корона), česky správně jen carská koruna je někdejší, v pořadí druhá oficiální koruna ruských carů, užívaná až do rozbití monarchie v roce 1917.

Nový!!: Petrohrad a Ruská imperátorská koruna · Vidět víc »

Ruská invaze na Ukrajinu

Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka), v Rusku pouze pod legálním označením „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu.

Nový!!: Petrohrad a Ruská invaze na Ukrajinu · Vidět víc »

Ruská kolonizace Ameriky

Ruská Amerika v roce 1860 Ruská kolonizace Ameriky je označení pro součást kolonizace Severní Ameriky, při které se Ruské impérium v 18.–19.

Nový!!: Petrohrad a Ruská kolonizace Ameriky · Vidět víc »

Ruská kuchyně

Ruská kuchyně je tak bohatá a rozmanitá, jako sama rozloha a rozmanitost Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Ruská kuchyně · Vidět víc »

Ruská literatura

Ruská literatura je označení pro veškerou literaturu psanou v ruském jazyce obyvateli Ruska nebo ruskými emigranty.

Nový!!: Petrohrad a Ruská literatura · Vidět víc »

Ruská národní knihovna

Něvském prospektu č.p. 37 Ruská národní knihovna (Российская национальная библиотека) se nalézá v Petrohradě, je jednou ze dvou nevýznamnějších knihoven v Rusku a jednou z předních knihoven světa.

Nový!!: Petrohrad a Ruská národní knihovna · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Nový!!: Petrohrad a Ruská občanská válka · Vidět víc »

Ruská opera

Francesco Domenico Araja, italský skladatel první ruské opery Velké divadlo (Большой театр) v Moskvě Ruská opera, či přesněji opera v Rusku je umělecký a kulturní fenomén ruské hudby, který prošel třísetletým obdobím vývoje.

Nový!!: Petrohrad a Ruská opera · Vidět víc »

Ruská prozatímní vláda

Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.

Nový!!: Petrohrad a Ruská prozatímní vláda · Vidět víc »

Ruská republika

Ruská republika (Rossiyskaya respublika) je termín, kterým se označuje ruský stát, existující na velké části území zaniklého carského Ruského impéria od Únorové revoluce po Říjnovou revoluci roku 1917.

Nový!!: Petrohrad a Ruská republika · Vidět víc »

Ruská revoluce (1905)

Jízdní oddíly před Zimním palácem, leden 1905 Ruská revoluce roku 1905 (Революция 1905—1907 годов в России/Revoljucija 1905-1907 godov v Rossii) byla řada revolučních nepokojů, které proběhly v letech 1905 až 1907 v Ruském impériu.

Nový!!: Petrohrad a Ruská revoluce (1905) · Vidět víc »

Ruská revoluce (1917)

Ruská revoluce 1917 je označení pro souhrn událostí v ruských dějinách roku 1917, během kterých se Ruské impérium proměnilo v historicky první komunistický stát světa.

Nový!!: Petrohrad a Ruská revoluce (1917) · Vidět víc »

Ruská sága

Alexej Iljič Čirikov Ruská sága (1982, Русская сага) je dobrodružný historický román pro mládež od ruského sovětského spisovatele Borise Borisoviče Kolokolova věnovaný životu ruského mořeplavce a objevitele Alexeje Iljiče Čirikova.

Nový!!: Petrohrad a Ruská sága · Vidět víc »

Ruská státní knihovna

Ruská státní knihovna, rusky Российская государственная библиотека, je knihovna v Moskvě, v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Ruská státní knihovna · Vidět víc »

Ruská tenisová federace

Ruská tenisová federace (rusky: Федерация тенниса России, zkratka FTR) je sportovní organizace založená v roce 2002 se sídlem v Moskvě, která organizuje tenisové aktivity na území Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Ruská tenisová federace · Vidět víc »

Ruské carství

Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.

Nový!!: Petrohrad a Ruské carství · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Nový!!: Petrohrad a Ruské impérium · Vidět víc »

Ruský balet

Ballets russes, scéna z baletu ''Apollon musagèt'', 1928. Tanečníci (zpředu dozadu): Serge Lifar, Danilova, Černyševa, Dubrovska, Petrova. Max Dupain: Valentina Blinova ve hře ''L'oiseau de feu (Pták Ohnivák)'', Sydney, 1936-1937 Vaclav Fomič Nižinskij Ruský balet byl baletní soubor z Ruska, vedený impresáriem Sergejem Pavlovičem Ďagilevem.

Nový!!: Petrohrad a Ruský balet · Vidět víc »

Ruský kříž

Ruský kříž Ruský pravoslavný kříž je kříž se dvěma příčníky, z nichž vyšší je horizontální a delší a dolní je diagonální.

Nový!!: Petrohrad a Ruský kříž · Vidět víc »

Ruský rubl

Ruský rubl je zákonné platidlo Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Ruský rubl · Vidět víc »

Ruský zákon proti LGBT propagandě

Nikolaje Alexandroviče Alexejeva Ruský zákon proti LGBT propagandě (také známý jako zákon proti gay propagandě nebo dle západních médií zjednodušeně antigay zákon) je novela ruského federálního zákona na ochranu dětí a mládeže před sociálně patologickými jevy, neboli „za účelem ochrany dětí a mládeže před informacemi potírajícími tradiční rodinné hodnoty“.

Nový!!: Petrohrad a Ruský zákon proti LGBT propagandě · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Petrohrad a Rusko · Vidět víc »

Rusko-Baltská vagónka

RBVZ, Riga 1909 Rusko-Baltská vagónka (RBVZ) byla továrna na výrobu železničních vagónů, založená v Rize v roce 1869 jako pobočka německé firmy Van der Zypen und Charlier.

Nový!!: Petrohrad a Rusko-Baltská vagónka · Vidět víc »

Rusko-osmanské války

Stefana Torelliho Rusko-osmanské války nebo rusko-turecké války byly sérií dvanácti válek mezi Ruským impériem a Osmanskou říší, které proběhly v 17.

Nový!!: Petrohrad a Rusko-osmanské války · Vidět víc »

Rusko-perská válka (1722–1723)

Rusko-perská válka (1722–1723), v ruské historiografii známá jako Perské tažení Petra Velikého, byla válka mezi Ruským impériem a safíovskou Persií, kterou vyvolala carova snaha rozšířit ruský vliv v kaspické a kavkazské oblasti a zabránit územním ziskům rivalské Osmanské říše na úkor upadající Perské říše.

Nový!!: Petrohrad a Rusko-perská válka (1722–1723) · Vidět víc »

Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)

Rusko-ukrajinská krize mezinárodního charakteru začala eskalovat mezi Ukrajinou a Ruskem na konci roku 2021.

Nový!!: Petrohrad a Rusko-ukrajinská krize (2021–2022) · Vidět víc »

Ruslan Gasymov

Ruslan Gasymov (* 8. listopadu 1979) je bývalý ruský zápasník–sambista a judista azerského původu.

Nový!!: Petrohrad a Ruslan Gasymov · Vidět víc »

Russkoje radio

Russkoje radio je ruská mezinárodní rozhlasová stanice vysílající i v některých zemích SNS a blízkého zahraničí.

Nový!!: Petrohrad a Russkoje radio · Vidět víc »

Russo-Balt

sovětská poštovní známka z roku 1973 Rusko-Baltská vagónka (RBVZ, 1909) Russo-Balt С-24/40 (1910) Russo-Baltique Expression (2007) Russo-Balt (také Russo-Baltique) byl v letech 1909 až 1923 ruský výrobce automobilů sídlící v Rize.

Nový!!: Petrohrad a Russo-Balt · Vidět víc »

Rybackoje (stanice metra v Petrohradu)

Rybackoje je stanice metra v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Rybackoje (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno

Již brzy.. (nádraží Veleslavín, 8/2020) Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla (dříve označováno také Rychlodráha Praha–Kladno) je projekt kapacitní příměstské železniční trati ze stanice Praha Masarykovo nádraží do Kladna-Ostrovce, Středočeský kraj, 25.

Nový!!: Petrohrad a Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno · Vidět víc »

Rytíř na rozcestí

Rytíř na rozcestí je obraz Viktora Michajloviče Vasněcova.

Nový!!: Petrohrad a Rytíř na rozcestí · Vidět víc »

S. Ansky

Šlojme Zanvl Aronovič Rappoport známý pod uměleckými jmény S. Ansky nebo An-sky (15. října 1863, Čašniki – 8. listopadu 1920, Varšava) byl bělorusko-ukrajinsko-ruský židovský spisovatel, dramatik a etnograf, významný představitel jidiš literatury.

Nový!!: Petrohrad a S. Ansky · Vidět víc »

S7 Airlines

S7 Airlines (dříve Sibir Airlines) (ПАО «Авиакомпания „Сибирь“»), patří spolu se společnostmi Aeroflot a UTair k největším leteckým společnostem v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a S7 Airlines · Vidět víc »

Sacha Guitry

Sacha Guitry, celým jménem Alexandre-Pierre Georges Guitry (21. února 1885 Petrohrad – 24. července 1957 Paříž), byl francouzský divadelní herec, filmový herec, režisér, scenárista a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Sacha Guitry · Vidět víc »

Sagallo

Sagallo (arabsky ساغلو, francouzsky Sagallou, rusky Сагалло), v ruskojazyčných zemích se lze setkat i s názvem Nová Moskva (rusky Новая Москва), byla ruská koloniální osada založená kozáky, v čele s dobrodruhem Nikolajem Ivanovičem Ašinovem, 6. ledna roku 1889 na severním břehu zálivu Tadjoura v tehdejším Francouzském Somálsku.

Nový!!: Petrohrad a Sagallo · Vidět víc »

Sairme

Sairme (gruzínsky: საირმე), lázeňské středisko v údolí řeky Cablarisckali na Malém Kavkazu v Gruzii.

Nový!!: Petrohrad a Sairme · Vidět víc »

Sakis Rouvas

Anastasios "Sakis" Rouvas II (Αναστάσιος "Σάκης" Ρουβάς) (* 5. ledna 1972 Mantouki, Korfu), známý také jako Sakis, je řecký interpret, herec, podnikatel a bývalý profesionální tyčkař.

Nový!!: Petrohrad a Sakis Rouvas · Vidět víc »

Samantha Smithová

Samantha Reed Smithová (29. června 1972 Houlton, Maine – 25. srpna 1985 Lewiston-Auburn, Maine) byla americká školačka a mírová aktivistka, která se proslavila během studené války tím, že na podzim roku 1982 zaslala dopis generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Sovětského svazu Juriji Andropovovi s vyjádřením obav, že má jeho zem mimo jiné v úmyslu vyvolat jadernou válku.

Nový!!: Petrohrad a Samantha Smithová · Vidět víc »

Samarský prapor

Samarský praporPoměr stran: 1:1 Samarský prapor je jeden ze symbolů ozbrojených sil Bulharska.

Nový!!: Petrohrad a Samarský prapor · Vidět víc »

Sambo

Sambo Sambo též sombo je původně bojový systém (sebeobrana) vycházející z japonského bojového systému džú-džucu, francouzského boxu (savate) a tradičních zápasnických stylů republik Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Sambo · Vidět víc »

Samuil Maršak

Samuil Jakovlevič Maršak, rusky (3. listopadu 1887 Voroněž – 4. července 1964 Moskva) byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti.

Nový!!: Petrohrad a Samuil Maršak · Vidět víc »

Samuil Moisejevič Majkapar

Samuil Moisejevič Majkapar (18. prosince 1867 Cherson – 8. května 1938 Leningrad) byl ruský romantický skladatel, klavírista, profesor hudby na Petrohradské konzervatoři a autor řady klavírních cvičení.

Nový!!: Petrohrad a Samuil Moisejevič Majkapar · Vidět víc »

Saparmurat Nijazov

Saparmurat Atajevič Nijazov, původním jménem S. A. Annanijazov, čestným titulem Turkmenbaši (turkmensky Saparmyrat Ataýewiç Nyýazow Türkmenbaşy; 19. února 1940 v Kipčaku, Turkmenská SSR – 21. prosince 2006 v Ašchabadu, Turkmenistán) byl prvním a doživotním prezidentem Turkmenistánu.

Nový!!: Petrohrad a Saparmurat Nijazov · Vidět víc »

Sapsan

Sapsan (Сапсан, v ruštině výraz pro sokola stěhovavého) je vysokorychlostní vlak pro ruský rozchod, konstrukční varianta vlaku Siemens Velaro pro Rusko.

Nový!!: Petrohrad a Sapsan · Vidět víc »

Sarepta na Volze

Sarepta na Volze (rusky Сарепта-на-Волге) je bývalá kolonie založená moravskými bratry nejen z řad pobělohorských exulantů.

Nový!!: Petrohrad a Sarepta na Volze · Vidět víc »

Sascha Schneider

Karel May a Sascha Schneider, fotografie z roku 1904. Drážďanech Sascha Schneider, plným jménem Rudolph Karl Alexander Schneider (21. září 1870 Petrohrad, Rusko – 18. srpna 1927, Swinemünde, Německo) byl německý malíř, známý především jako autor obálek knih německého spisovatele Karla Maye.

Nový!!: Petrohrad a Sascha Schneider · Vidět víc »

Sasha Strunin

Aleksandra Igoriewna Strunina, známá jako Sasha Strunin (* 27. října 1989 Sankt-Petěrburg, SSSR) je polská popová zpěvačka ruského původu.

Nový!!: Petrohrad a Sasha Strunin · Vidět víc »

Satoši Išii

Satoši Išii (* 19. prosince 1986 Ibaraki, Japonsko) je japonský zápasník–judista, olympijský vítěz z roku 2008 a bojovník smíšených bojových umění (MMA).

Nový!!: Petrohrad a Satoši Išii · Vidět víc »

Saul Bellow

Saul Bellow, vlastním jménem Solomon Bellows (10. června 1915 Montréal, Québec – 5. dubna 2005 Brookline, Massachusetts) byl americký židovský spisovatel; jedna z nejvýznamnějších osobností americké prózy 20.

Nový!!: Petrohrad a Saul Bellow · Vidět víc »

Sámové

Sámové (také Sámi, tradičně známí v češtině jako Laponci) jsou domorodí ugrofinští obyvatelé obývající arktickou oblast Laponska, která dnes zahrnuje části nejsevernějšího Norska, Švédska, Finska a Murmanské oblasti Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Sámové · Vidět víc »

Sára Chadímová

Sarasadat Khadem al-sharieh (* 10. března 1997 Teherán), známá jako Sara Khadem nebo česky Sára Chadímová, je íránská šachistka, držitelka titulů mezinárodní mistryně (IM) a velmistryně (WGM).

Nový!!: Petrohrad a Sára Chadímová · Vidět víc »

Série úmrtí ruských byznysmenů (2022)

K sérii nejasných úmrtí ruských byznysmenů došlo na různých místech světa v průběhu roku 2022.

Nový!!: Petrohrad a Série úmrtí ruských byznysmenů (2022) · Vidět víc »

Sídliště Severní Terasa

Sídliště Severní Terasa (označováno také pouze Severní Terasa) je sídliště v Ústí nad Labem na vyvýšenině na levém břehu Labe sousedící s Kočkovem, sídlištěm Hornická-Stará a sídlištěm Stříbrníky.

Nový!!: Petrohrad a Sídliště Severní Terasa · Vidět víc »

Síla osudu

Síla osudu (v originále La forza del destino) je opera Giuseppe Verdiho z roku 1862.

Nový!!: Petrohrad a Síla osudu · Vidět víc »

Scania

Scania R 500 Akciová společnost Scania (přesněji Scania AB) je jedním z největších švédských výrobců nákladních automobilů, autobusů a lodních a průmyslových motorů.

Nový!!: Petrohrad a Scania · Vidět víc »

Scania PGRT

Scania řady PGRT (také známá jako Scania řady LPGRS nebo Scania řady PRT) je současná řada nákladních vozidel vyráběná švédským výrobcem užitkových vozidel Scania.

Nový!!: Petrohrad a Scania PGRT · Vidět víc »

Schmitz Cargobull

Společnost Schmitz Cargobull AG je německý výrobce návěsů, nástaveb a přívěsů.

Nový!!: Petrohrad a Schmitz Cargobull · Vidět víc »

Schwarzenbergové

Schwarzenbergové jsou česko-německo-rakouský šlechtický rod, původem ze středofranského města Seinsheim v Bavorsku, kde jsou poprvé doloženi v roce 1172.

Nový!!: Petrohrad a Schwarzenbergové · Vidět víc »

Schwarzenberská hrobka (Domanín)

Schwarzenberská hrobka je hrobka rodu Schwarzenbergů v Domaníně v okrese Jindřichův Hradec.

Nový!!: Petrohrad a Schwarzenberská hrobka (Domanín) · Vidět víc »

Scope Logic

Operace SCOPE LOGIC (též známá jako UPWIND) měla za cíl na sklonku šedesátých let získat informace o sovětském raketovém systému poblíž Tallinnu (dnešní Estonsko).

Nový!!: Petrohrad a Scope Logic · Vidět víc »

Sedm divů Ruska

Sedm divů Ruska bylo vyhlášeno 12. června 2008 během národního svátku Den Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Sedm divů Ruska · Vidět víc »

Sedmiletá válka

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.

Nový!!: Petrohrad a Sedmiletá válka · Vidět víc »

Segeža

Segeža (karelsky) je město v Karelské republice v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Segeža · Vidět víc »

Seismograf

náhled Detail seismografu zaznamenávající zemětřesení Seismograf (řecky seismos – zemětřesení a graphein – psát) nebo seismometr (metero – měřit) je přístroj, který měří a pořizuje zápis velikosti, síly a průběhu seismických vln, vzniklých jak při zemětřesení, tak i lidskou činností.

Nový!!: Petrohrad a Seismograf · Vidět víc »

Selo

Selo je slovo staroslovanského původu a dodnes je užívané východoslovanskými a jihoslovanskými jazyky.

Nový!!: Petrohrad a Selo · Vidět víc »

Semen Hulak-Artemovskyj

Semen Stepanovyč Hulak-Artemovskyj nebo Semjon Stěpanovič Gulak-Artěmovskij (16. února 1813, Horodyšče – 17. dubna 1873 Moskva, Rusko) byl ukrajinský zpěvák, hudební skladatel, dramatický herec, dramaturg.

Nový!!: Petrohrad a Semen Hulak-Artemovskyj · Vidět víc »

Semjon Byčkov

Semjon Majevič Byčkov (* 30. listopadu 1952 Petrohrad) je dirigent a hudební pedagog narozený v Sovětském svazu, který v roce 1974 emigroval do Rakouska a přes Itálii odjel do Spojených států amerických, kde roku 1983 získal americké občanství.

Nový!!: Petrohrad a Semjon Byčkov · Vidět víc »

Semjon Iljič Bogdanov

Semjon Iljič Bogdanov (Sankt-Petěrburg – 12. března 1960 Moskva) byl sovětský maršál tankových vojsk, za druhé světové války velel tankové armádě.

Nový!!: Petrohrad a Semjon Iljič Bogdanov · Vidět víc »

Semjon Kožin

Semjon Leonidovič Kožin Семён Леонидович Кожин (* 11. března 1979 Moskva, Sovětský svaz) je ruský malíř.

Nový!!: Petrohrad a Semjon Kožin · Vidět víc »

Semjon Michajlovič Buďonnyj

Semjon Michajlovič Buďonnyj (Platovskaja, Ruské impérium, dnes v Rostovské oblasti – 26. října 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Semjon Michajlovič Buďonnyj · Vidět víc »

Semjon Zinovjevič Alapin

Semjon Zinovjevič Alapin (Petrohrad – 15. července 1923, Heidelberg, Německo) byl ruský šachový mistr, teoretik a šachový skladatel, jeden z nejsilnějších ruských šachistů konce 19. a začátku 20. století.

Nový!!: Petrohrad a Semjon Zinovjevič Alapin · Vidět víc »

Senátní palác (Moskevský kreml)

Senátní palác je jeden z paláců Moskevského kremlu.

Nový!!: Petrohrad a Senátní palác (Moskevský kreml) · Vidět víc »

Serafimovský hřbitov

Serafimovský hřbitov se nachází v Petrohradu nedaleko stanice metra Staraja Děrevňa.

Nový!!: Petrohrad a Serafimovský hřbitov · Vidět víc »

Seraphimite Church

Tin Can Cathedral Seraphimite Church byla první nezávislá ukrajinská církev v Severní Americe.

Nový!!: Petrohrad a Seraphimite Church · Vidět víc »

Sergei Bortkiewicz

Sergei Bortkiewicz (polsky Siergiej Bortkiewicz, ukrajinsky Сергій Едуардович Борткевич, rusky Сергей Эдуардович Борткевич; 28. února 1877, Charkov, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 25. října 1952, Vídeň, Rakousko) byl rakouský klavírista, hudební pedagog a hudební skladatel polského původu.

Nový!!: Petrohrad a Sergei Bortkiewicz · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Jesenin

Sergej Alexandrovič Jesenin (Konstantinovo /dnes Jesenino/ u Rjazaně – 28. prosinec 1925, Leningrad /dnes Petrohrad/) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Alexandrovič Jesenin · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Romanov

Velkokníže Sergej Alexandrovič Romanov (rusky Сергей Александрович Романов, 11. května 1857, Carské Selo, Ruské impérium – 17. února 1905, Moskva, Ruské impérium) byl syn cara Alexandra II. a mladší bratr Alexandra III. Mj.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Alexandrovič Romanov · Vidět víc »

Sergej Alexandrovič Trailin

S.A.Trailin s manželkou Klaudií a vnoučaty Vladimírem a Jindřichem v roce 1943 Sergej Alexandrovič Trailin (Сергей Александрович Траилин, * 16. září 1872 v kozácké stanici Věrchně-Kurmojarskaja Oblasti Vojska donského, Ruské impérium – 2. prosince 1951 v Praze, Československo) byl ruský bělogvardějský generálporučík jezdectva a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Alexandrovič Trailin · Vidět víc »

Sergej Dmitrijev

Sergej Dmitrijev (Сергей Игоревич Дмитриев; 19. března 1964 Leningrad – 26. prosince 2022) byl ruský fotbalista, útočník, který reprezentoval někdejší Sovětský svaz.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Dmitrijev · Vidět víc »

Sergej Dovlatov

Sergej Dovlatov (celým jménem Sergej Donatovič Dovlatov-Mečik, rusky Сергей Донатович Довлатов-Мечик; 3. září 1941, Ufa, Baškortostán, SSSR – 24. srpna 1990, New York, USA) byl ruský židovský spisovatel a novinář.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Dovlatov · Vidět víc »

Sergej Dvorcevoj

Sergej Dvorcevoj (* 18. srpna 1962 Šymkent) je kazachstánský režisér ruské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Dvorcevoj · Vidět víc »

Sergej Georgijevič Gorškov

Sergej Georgijevič Gorškov (26. února 1910, Kamenec Podolský – 13. května 1988, Moskva) byl admirál loďstva Sovětského svazu ruské národnosti, v letech 1956–1985 byl velitelem sovětského námořnictva a náměstkem ministra obrany Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Georgijevič Gorškov · Vidět víc »

Sergej Gerasimov

Sergej Apollinarjevič Gerasimov (3. června 1906 Kundravy – 26. listopadu 1985 Moskva) byl sovětský filmový režisér, herec, scenárista a pedagog, profesor na Všesvazovém státním institutu kinematografie (VGIK) v Moskvě.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Gerasimov · Vidět víc »

Sergej Ivanov

Sergej Borisovič Ivanov (* 31. ledna 1953, Leningrad) je ruský politik, od srpna 2016 je zmocněncem ruského prezidenta Vladimira Putina pro ekologii a dopravu.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Ivanov · Vidět víc »

Sergej Ivanovič Beljavskij

Sergej Ivanovič Beljavskij (7. prosince 1883 Petrohrad – 13. října 1953 tamtéž) byl ruský a sovětský astronom.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Ivanovič Beljavskij · Vidět víc »

Sergej Kameněv

Sergej Sergejevič Kameněv ( Kyjev – 25. srpna 1936 Moskva) byl sovětský vojenský velitel.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Kameněv · Vidět víc »

Sergej Kavtaradze

Sergej Kavtaradze (– Sergo Kavtaradze; – Sergej Ivanovič Kavtaradze; 15. srpna 1885, Kutaisi – 17. října 1971, Tbilisi) byl sovětský politik, novinář a diplomat, který ve dvacátých letech krátce působil v čele gruzínské vlády jako předseda rady lidových komisařů.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Kavtaradze · Vidět víc »

Sergej Kolesnikov

Sergej Kolesnikov (* 1948, Leningrad) je ruský podnikatel a whistleblower.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Kolesnikov · Vidět víc »

Sergej Krikaljov

Sergej Konstantinovič Krikaljov (* 27. srpna 1958 Leningrad, RSFSR (nyní Rusko)) je bývalý sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Krikaljov · Vidět víc »

Sergej Libich

Sergej Sergejevič Libich (15. února 1932, Petrohrad – 16. července 2007, tamtéž) byl sovětský a ruský psychiatr, psychoterapeut a sexuolog židovského původu, doktor medicínských věd (1965), profesor (1975).

Nový!!: Petrohrad a Sergej Libich · Vidět víc »

Sergej Lvovič Levickij

Alexandr Ostrovskij Sergej Lvovič Levickij: Alexandr Ivanovič Gercen, 1860 (soukromá sbírka Alexeje Loginova) Nikolaj Ge: ''Poslední večeře'' (1863), ve kterém pro Krista využil pózu z portrétu Alexandra Gercena Carevna Marie Alexandrovna, 1855 (Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada) Alexandra III. Alexandroviče Sergej Lvovič Levickij (1819 Moskva – 1898) byl portrétní fotograf, vynálezce a inovátor, jeden z prvních ruských fotografů vůbec.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Lvovič Levickij · Vidět víc »

Sergej Michajlovič Ejzenštejn

Sergej Michajlovič Ejzenštejn (rusky Сергей Михайлович Эйзенштейн, 22. ledna 1898, Riga, Ruské impérium - 11. února 1948 Moskva, SSSR) byl sovětský filmový režisér a scenárista, filmový teoretik a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Michajlovič Ejzenštejn · Vidět víc »

Sergej Michajlovič Romanov

Sergej Michajlovič Romanov (7. října 1869, Bordžomi – 18. července 1918, Alapajevsk) byl pátým synem a šestým dítětem velkoknížete Michaila Nikolajeviče Ruského a bratrancem ruského cara Alexandra III. Narodil se a vyrůstal na Kavkazu, kde byl jeho otec místokrálem.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Michajlovič Romanov · Vidět víc »

Sergej Mironovič Kirov

Sergej Mironovič Kirov (rodným jménem S. M. Kostrikov – Ко́стриков;, Uržum – 1. prosince 1934, Leningrad) byl významný ruský bolševik.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Mironovič Kirov · Vidět víc »

Sergej Movsesjan

Sergej Movsesjan, také Sergej Movsesian, v anglickém přepisu Sergei Movsesian (* 3. listopadu 1978, Tbilisi) je arménský šachový velmistr, který ale reprezentoval také Česko a Slovensko.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Movsesjan · Vidět víc »

Sergej Naryškin

Sergej Jevgeňjevič Naryškin (* 27. října 1954, Leningrad, Sovětský svaz) je ruský politik a obchodník, který je od roku 2016 ředitelem Služby vnější rozvědky, hlavní zahraniční zpravodajské služby Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Naryškin · Vidět víc »

Sergej Něčajev

Sergej Něčajev Sergej Gennadijevič Něčajev (rusky Сергей Геннадиевич Нечаев, 2. října 1847, Ivanovo, Ruské impérium – 21. listopadujul. / 3. prosincegreg. 1882, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář a anarchista, představitel nihilismu.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Něčajev · Vidět víc »

Sergej Nikolajevič Lazarev

Sergej Nikolajevič Lazarev (* 4. září 1952 Jejsk, Sovětský svaz) je praktický filosof, parapsycholog a badatel.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Nikolajevič Lazarev · Vidět víc »

Sergej Pavlovič Fedotov

Sergej Pavlovič Fedotov (rusky: Сергей Павлович Федотов, * 11. ledna 1961 v Permi, Sovětský svaz) je ruský divadelní režisér, představitel tzv. mystického divadla. Využívá a rozvíjí metodu herecké práce podle Michaila Čechova. Založil Divadlo U mostu v Permi a je jeho uměleckým šéfem. Pohostinsky režíruje i v dalších ruských divadlech a v zahraničí. Pro své inscenace si často sám vytváří i scénografická řešení. Věnuje se též pedagogické činnosti v oboru herectví.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Pavlovič Fedotov · Vidět víc »

Sergej Prokofjev

Sergej Sergejevič Prokofjev (rusky Сергей Сергеевич Прокофьев; 23. dubna 1891 Soncovka, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva) byl skladatel, pianista a dirigent, jenž je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Prokofjev · Vidět víc »

Sergej Prokudin-Gorskij

Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij (Funikova Gora, Vladimirská oblast – 27. září 1944, Paříž) byl ruský fotograf a inovátor fotografie.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Prokudin-Gorskij · Vidět víc »

Sergej Rachmaninov

Sergej Vasiljevič Rachmaninov (Semjonovo, Rusko – 28. března 1943 Beverly Hills, Kalifornie, USA) byl ruský hudební skladatel pozdně romantického období, pianista a dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Rachmaninov · Vidět víc »

Sergej Skripal

Sergej Viktorovič Skripal (* 23. června 1951) je bývalý ruský dvojitý agent pracující pro ruské a britské tajné služby během 90. let 20. století a začátkem 21. století.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Skripal · Vidět víc »

Sergej Sobolev

Sergej Lvovič Sobolev (rusky Сергей Львович Соболев; 6. října 1908, Petrohrad, Ruské impérium – 3. ledna 1989, Moskva, Rusko, SSSR) byl ruský matematik.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Sobolev · Vidět víc »

Sergej Suchoručenkov

Sergej Nikolajevič Suchoručenkov, Сергей Николаевич Сухорученков (* 10. srpna 1956, Brjanská oblast) je ruský silniční cyklista, olympijský vítěz z roku 1980.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Suchoručenkov · Vidět víc »

Sergej Suslin

Sergej Pjotrovič Suslin (* 9. listopadu 1944 – 1989) byl sovětský zápasník–judista ruské národností.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Suslin · Vidět víc »

Sergej Timofejevič Aksakov

Sergej Timofejevič Aksakov (1. října 1791 Ufa – 12. května 1859 Moskva) byl ruský spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Timofejevič Aksakov · Vidět víc »

Sergej Vinogradskij

Sergej Nikolajevič Vinogradskij (rus. Серге́й Никола́евич Виногра́дский, 13. září 1856, Kyjev – 24. února 1953, Brie-Comte-Robert) byl ruský mikrobiolog, objevitel chemoautotrofie (chemolitotrofie) a biologické fixace dusíku.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Vinogradskij · Vidět víc »

Sergej Witte

Sergej Juljevič Witte (29. června 1849, Tiflis, Ruské impérium – 13. března 1915, Petrohrad), také znám jako Sergius Witte, byl ruský politik, diplomat a předseda Rady ministrů Ruského impéria – historicky první premiér Ruska od roku 1905.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Witte · Vidět víc »

Sergej Zubatov

Sergej Vasiljevič Zubatov (rusky Сергей Васильевич Зубатов,, Moskva, Ruské impérium – 15. březen 1917 tamtéž) byl ruský policejní důstojník a agent carské policie Ochranky.

Nový!!: Petrohrad a Sergej Zubatov · Vidět víc »

Sergij (Šein)

Svatý Sergij (světským jménem: Vasilij Pavlovič Šein; 30. prosince 1870, Kolpna – 13. srpna 1922, Petrohrad) byl kněz ruské pravoslavné církve, archimandrita a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Sergij (Šein) · Vidět víc »

Sergij (Ljapiděvskij)

Sergij (světským jménem: Nikolaj Jakovlevič Ljapiděvskij, rozený Karkadinovskij; 21. května 1820, Tula – 23. února 1898, Petrohrad) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve, arcibiskup a metropolita moskevský a kolomenský.

Nový!!: Petrohrad a Sergij (Ljapiděvskij) · Vidět víc »

Sergij (patriarcha moskevský)

Sergij (světským jménem: Ivan Nikolajevič Stragorodskij; 23. ledna 1867, Arzamas – 15. května 1944, Moskva) byl biskup Ruské pravoslavné církve a patriarcha moskevský a celé Rusi.

Nový!!: Petrohrad a Sergij (patriarcha moskevský) · Vidět víc »

Serhij Berďajev

Sergej Aleksandrovič Berďajev (rusky Сергей Александрович Бердяев; 1860-1914) byl ukrajinský a ruský básník, spisovatel, novinář, překladatel.

Nový!!: Petrohrad a Serhij Berďajev · Vidět víc »

Sertolovo

Sertolovo je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Sertolovo · Vidět víc »

Sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 (2015)

K sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 tureckým bojovým letadlem F-16 došlo 24. listopadu 2015 během probíhající ruské intervence v Sýrii blízko syrsko-turecké hranice.

Nový!!: Petrohrad a Sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 (2015) · Vidět víc »

Sestroreck

Sestroreck je vnitřněměstské území města federativního významu v Petrohradu v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Sestroreck · Vidět víc »

Sevastopol

Sevastopol (i) je černomořské přístavní město na jihozápadě Krymského poloostrova.

Nový!!: Petrohrad a Sevastopol · Vidět víc »

Sevastopol (1895)

Sevastopol byla poslední ze tří bitevních lodí typu predreadnought třídy Petropavlovsk postavených pro ruské carské námořnictvo v 90.

Nový!!: Petrohrad a Sevastopol (1895) · Vidět víc »

Severní dráha císaře Ferdinanda

Mapa železnic Severní dráhy císaře Ferdinanda v roce 1849 (červeně). K dobudování dráhy do Krakova došlo v roce 1856 C. k. privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda (zkratkou KFNB) byla rakouská železniční a těžební společnost založená v roce 1836.

Nový!!: Petrohrad a Severní dráha císaře Ferdinanda · Vidět víc »

Severní pól-1

Sovětská poštovní známka se členy polární stanice Severní pól-1 na palubě ledoborce Taymyr Severní pól-1 byla první sovětská plovoucí stanice na ledové kře v Severním ledovém oceánu určená k výzkumu Arktidy.

Nový!!: Petrohrad a Severní pól-1 · Vidět víc »

Severodvinský kanál

Severodvinský kanál u města Kirillov Severodvinský kanál nebo také Severodvinská vodní cesta (nebo) je jedna z nejstarších vodních cest v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Severodvinský kanál · Vidět víc »

Severomorsk

Severomorsk je město v Murmanské oblasti na severozápadě Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Severomorsk · Vidět víc »

Severozápadní federální okruh

Severozápadní federální okruh Ruské federace (rusky Северо-Западный федеральный округ Российской Федерации) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Severozápadní federální okruh · Vidět víc »

Severozápadní front (druhá světová válka)

Severozápadní front byla vojenská formace Rudé armády za druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Severozápadní front (druhá světová válka) · Vidět víc »

Seweryn Goszczyński

Seweryn Goszczyński (4. listopadu 1801, Ilińce, dnes Ukrajina – 25. února 1876, Lvov, dnes Ukrajina) byl polský básník, prozaik a literární kritik období romantismu, jeden z představitelů tzv.

Nový!!: Petrohrad a Seweryn Goszczyński · Vidět víc »

Seznam atentátů

Toto je seznam světových atentátů na významné osoby, s výčtem obětí a známých pachatelů v chronologickém pořadí od starověku po současnost.

Nový!!: Petrohrad a Seznam atentátů · Vidět víc »

Seznam českých exonym

Tento seznam českých exonym zahrnuje české ekvivalenty pro cizojazyčné místní zeměpisné názvy ze všech oblastí světa, kromě německy hovořících (ty jsou vyčleněny do článku Seznam českých exonym pro německá toponyma) a kromě Polska (ty jsou samostatně v článku Seznam českých exonym pro polská toponyma).

Nový!!: Petrohrad a Seznam českých exonym · Vidět víc »

Seznam českých mistrů světa

Seznam českých mistrů světa – vítězů mistrovství světa, kteří reprezentovali Česko od roku 1993.

Nový!!: Petrohrad a Seznam českých mistrů světa · Vidět víc »

Seznam československých mistrů Evropy

Seznam československých mistrů Evropy – vítězů mistrovství Evropy, kteří reprezentovali Československo v letech 1918 až 1992.

Nový!!: Petrohrad a Seznam československých mistrů Evropy · Vidět víc »

Seznam školních stávek pro klima

Toto je seznam stávek klimatického hnutí Školní stávky pro klima.

Nový!!: Petrohrad a Seznam školních stávek pro klima · Vidět víc »

Seznam baletů Adolpha Adama

Toto je seznam baletů francouzského hudebního skladatele Adolpha Adama.

Nový!!: Petrohrad a Seznam baletů Adolpha Adama · Vidět víc »

Seznam dílů pořadu Osudové okamžiky

Seznam dílů pořadu Osudové okamžiky uvádí přehled jednotlivých dílů televizního pořadu Osudové okamžiky.

Nový!!: Petrohrad a Seznam dílů pořadu Osudové okamžiky · Vidět víc »

Seznam dílů pořadu Top Gear

Toto je seznam dílů pořadu Top Gear.

Nový!!: Petrohrad a Seznam dílů pořadu Top Gear · Vidět víc »

Seznam diplomatických misí Itálie

Diplomatické mise Itálie Toto je seznam diplomatických misí Itálie, který nezahrnuje honorární konzuláty.

Nový!!: Petrohrad a Seznam diplomatických misí Itálie · Vidět víc »

Seznam historických zeměpisných názvů

Tento seznam podává stručné vysvětlení historických či alternativních toponym, které jsou sice používány, ale ne vždy jsou uváděny v mapách a atlasech.

Nový!!: Petrohrad a Seznam historických zeměpisných názvů · Vidět víc »

Seznam hymen subjektů Ruské federace

Hymna Ruské federace Seznam hymen subjektů Ruské federace představuje přehled všech hymen 83 (po anexi Krymu 85) federálních subjektů Ruské federace – republik, krajů, oblastí, federálních měst, autonomních oblasti a okruhů.

Nový!!: Petrohrad a Seznam hymen subjektů Ruské federace · Vidět víc »

Seznam kapel hrajících ska

Tento seznam obsahuje české a světové kapely hrající Ska.

Nový!!: Petrohrad a Seznam kapel hrajících ska · Vidět víc »

Seznam leteckých nehod a incidentů v civilním letectví

Toto je seznam leteckých nehod a incidentů dopravních letadel v civilním letectví.

Nový!!: Petrohrad a Seznam leteckých nehod a incidentů v civilním letectví · Vidět víc »

Seznam leteckých nehod Českých aerolinií

Iljušinu Il-62 ČSA, který havaroval v roce 1975 u Damašku. Byla to nejkatastrofičtější nehoda ČSA v historii (Let ČSA 540) Tento článek pojednává o leteckých nehodách Českých a Československých aerolinií (ČSA). Do roku 1977 na palubách letadel ČSA zemřelo 545 lidí a dalších 12 kteří v letadle při havárii nebyli.

Nový!!: Petrohrad a Seznam leteckých nehod Českých aerolinií · Vidět víc »

Seznam lidí upálených jako kacíři

Seznam upálených je seznam zatvrzelých nebo znovu upadlých heterodoxních, které církev, především katolická, nechala upálit.

Nový!!: Petrohrad a Seznam lidí upálených jako kacíři · Vidět víc »

Seznam měst přejmenovaných ve 20. století

V průběhu 20.

Nový!!: Petrohrad a Seznam měst přejmenovaných ve 20. století · Vidět víc »

Seznam měst podle zeměpisné šířky

Seznam měst podle zeměpisné šířky obsahuje výběr světových měst seřazených dle nejbližší rovnoběžky od nejsevernějšího města k nejjižnějšímu.

Nový!!: Petrohrad a Seznam měst podle zeměpisné šířky · Vidět víc »

Seznam měst podle zeměpisné délky

* 175° z. d. Nuku'alofa, Tonga.

Nový!!: Petrohrad a Seznam měst podle zeměpisné délky · Vidět víc »

Seznam měst s tramvajovým provozem

Toto je seznam měst s provozovaným tramvajovým provozem.

Nový!!: Petrohrad a Seznam měst s tramvajovým provozem · Vidět víc »

Seznam měst v Rusku

Tato stránka obsahuje seznamy měst Ruské federace – přehled podle počtu obyvatel a abecední seznam vybraných měst.

Nový!!: Petrohrad a Seznam měst v Rusku · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – ženy

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení uvádí chronologický přehled osob od roku 1930, které získaly zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Petrohrad a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – ženy · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – muži

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení uvádí chronologický přehled osob od roku 1891, které získaly zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Petrohrad a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – muži · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – sportovní dvojice

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení uvádí chronologický přehled osob od roku 1930, které získaly zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Petrohrad a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – sportovní dvojice · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – taneční páry

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení uvádí chronologický přehled osob od roku 1954, které získaly zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili na mistrovství Evropy v krasobruslení.

Nový!!: Petrohrad a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v krasobruslení – taneční páry · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství Evropy v rychlobruslení – víceboj

Mistrovství Evropy v rychlobruslení vzniklo v roce 1893.

Nový!!: Petrohrad a Seznam medailistů na mistrovství Evropy v rychlobruslení – víceboj · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – sportovní dvojice

Krasobruslení Toto je seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení sportovních dvojic, řazený chronologicky.

Nový!!: Petrohrad a Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení – sportovní dvojice · Vidět víc »

Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení mužů

Krasobruslení Toto je seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení mužů, řazený chronologicky.

Nový!!: Petrohrad a Seznam medailistů na mistrovství světa v krasobruslení mužů · Vidět víc »

Seznam medailistek na mistrovství Evropy v rychlobruslení – víceboj

Mistrovství Evropy v rychlobruslení vzniklo v roce 1893, ženy se jej účastní od roku 1970.

Nový!!: Petrohrad a Seznam medailistek na mistrovství Evropy v rychlobruslení – víceboj · Vidět víc »

Seznam minuskulních textů Nového zákona

Jan 1,5b-10 Novozákonní minuskule je opis části Nového zákona provedený řeckou kurzívou, která se vyvinula z unciálního písma.

Nový!!: Petrohrad a Seznam minuskulních textů Nového zákona · Vidět víc »

Seznam nákupních ulic a čtvrtí v Evropě

Toto je neúplný seznam nákupních ulic a čtvrtí a zón v Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Seznam nákupních ulic a čtvrtí v Evropě · Vidět víc »

Seznam národních knihoven

české Národní knihovnyToto je seznam národních knihoven ve světě.

Nový!!: Petrohrad a Seznam národních knihoven · Vidět víc »

Seznam největších evropských stadionů podle kapacity

Camp Nou je podle kapacity největším stadionem v Evropě Níže je uveden seznam evropských stadionů seřazených podle kapacity, tedy maximálního počtu lidí, kterého je stadion schopen pojmout.

Nový!!: Petrohrad a Seznam největších evropských stadionů podle kapacity · Vidět víc »

Seznam největších měst světa

Organizace spojených národů používá pro definici města tři definice, protože ne všechna města ve všech jurisdikcích jsou klasifikována podle stejných kritérií.

Nový!!: Petrohrad a Seznam největších měst světa · Vidět víc »

Seznam největších měst v Evropě

Tento seznam zahrnuje 35 největších měst v Evropě podle počtu obyvatel.

Nový!!: Petrohrad a Seznam největších měst v Evropě · Vidět víc »

Seznam nejvyšších budov světa

450px Toto je seznam nejvyšších budov světa.

Nový!!: Petrohrad a Seznam nejvyšších budov světa · Vidět víc »

Seznam nejvyšších budov v Evropě

Tento seznam obsahuje sto nejvyšších dokončených budov v Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Seznam nejvyšších budov v Evropě · Vidět víc »

Seznam nejvyšších chrámových věží a zvonic v Evropě

Tento seznam zahrnuje 45 nejvyšších věží a zvonic v Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Seznam nejvyšších chrámových věží a zvonic v Evropě · Vidět víc »

Seznam osobností Horní Libchavy

Významné osobnosti Horní Libchavy, které se nějakým způsobem zapsaly do dějin obce, se objevují již na počátku 19.

Nový!!: Petrohrad a Seznam osobností Horní Libchavy · Vidět víc »

Seznam papyrů Nového zákona

Papyru 37 Novozákonní papyrus je opisem části Nového zákona na papyru.

Nový!!: Petrohrad a Seznam papyrů Nového zákona · Vidět víc »

Seznam partnerských měst v Česku

Toto je neúplný seznam českých měst a obcí, které udržují trvalé vztahy s městy a obcemi v jiných zemích, tudíž jsou partnerská.

Nový!!: Petrohrad a Seznam partnerských měst v Česku · Vidět víc »

Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku

Toto je seznam pevností, hradů, zámků a paláců v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Seznam pevností, hradů a zámků v Rusku · Vidět víc »

Seznam podzemních drah

Toto je Seznam měst, ve kterých je část veřejné dopravy realizována podzemní dráhou, včetně odkazů na články o těchto drahách a nejdůležitějších parametrů.

Nový!!: Petrohrad a Seznam podzemních drah · Vidět víc »

Seznam podzemních drah (chronologický)

Toto je chronologicky uspořádaný seznam podzemních drah, od 19. století až po současnost.

Nový!!: Petrohrad a Seznam podzemních drah (chronologický) · Vidět víc »

Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku

Toto je chronologický přehled diplomatických zástupců habsburské monarchie v Ruském impériu od vzniku Rakouska-Uherska do začátku první světové války.

Nový!!: Petrohrad a Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku · Vidět víc »

Seznam rychlobruslařských hal

Seznam rychlobruslařských hal uvádí přehled všech drah pro rychlobruslení, které jsou umístěny v krytých halách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam rychlobruslařských hal · Vidět víc »

Seznam sítí trolejbusové dopravy v Evropě

Toto je seznam sítí trolejbusové dopravy v Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Seznam sítí trolejbusové dopravy v Evropě · Vidět víc »

Seznam skladeb Alexandra Porfirjeviče Borodina

Alexander Borodin Tento seznam skladeb Alexandra Borodina je řazen podle žánru.

Nový!!: Petrohrad a Seznam skladeb Alexandra Porfirjeviče Borodina · Vidět víc »

Seznam skladeb Giuseppa Verdiho

Verdi v roce 1886. Toto je seznam skladeb Giuseppa Verdiho (1813–1901).

Nový!!: Petrohrad a Seznam skladeb Giuseppa Verdiho · Vidět víc »

Seznam světového dědictví v Rusku

Na území Ruské federace je 89 položek seznamu světového dědictví UNESCO, což je 2,6 % z celkového počtu (1199 v roce 2023).

Nový!!: Petrohrad a Seznam světového dědictví v Rusku · Vidět víc »

Seznam světových rekordů v plavání

Světové rekordy v plavání jsou nejlepší časy historie, které Mezinárodní plavecká federace (FINA) registruje v jednotlivých disciplínách bazénového plavání.

Nový!!: Petrohrad a Seznam světových rekordů v plavání · Vidět víc »

Seznam Tizianových děl

Seznam Tizianových děl je seznamem výtvarných prací italského renesančního malíře Tiziana (1477/1490 - 1576), významného představitele benátské malířské školy.

Nový!!: Petrohrad a Seznam Tizianových děl · Vidět víc »

Seznam unciálních textů Nového Zákona

Lukáš 11,2 Jan 1,1-7 Alexandrijský kodex Unciální texty Nového zákona jsou opisy části Nového zákona v řeckých nebo latinských kapitálkách (neboli majuskulích), psané na pergamenu různé kvality a původu.

Nový!!: Petrohrad a Seznam unciálních textů Nového Zákona · Vidět víc »

Seznam vědeckých a technologických parků

Seznam vědeckých parků a technologických parků podle jednotlivých kontinentů.

Nový!!: Petrohrad a Seznam vědeckých a technologických parků · Vidět víc »

Seznam vlajek subjektů Ruské federace

Zlevadoprava Ruská vlajkaPoměr stran: 2:3 Seznam vlajek subjektů Ruské federace představuje přehled všech vlajek 83 (po anexi Krymu 85) federálních subjektů Ruské federace – republik, krajů, oblastí, federálních měst, autonomních oblasti a okruhů.

Nový!!: Petrohrad a Seznam vlajek subjektů Ruské federace · Vidět víc »

Seznam vojevůdců

Seznam vojevůdců obsahuje výčet osobností, které se za svého života zapsaly do historie samostatným velením ve válce, bitvě nebo při vojenské kampani.

Nový!!: Petrohrad a Seznam vojevůdců · Vidět víc »

Seznam zápasů české a finské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a finské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů české a finské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a italské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a italské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů české a italské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a japonské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a japonské hokejové reprezentace na MS.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů české a japonské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a kanadské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a kanadské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů české a kanadské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a lotyšské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a lotyšské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů české a lotyšské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a norské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a norské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů české a norské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a ruské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a ruské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů české a ruské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů české a slovenské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů české a slovenské hokejové reprezentace na ZOH a MS.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů české a slovenské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů československé fotbalové reprezentace na LOH

* x – x.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů československé fotbalové reprezentace na LOH · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a americké hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a americké hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a americké hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a české hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a české hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a české hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a běloruské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a běloruské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a běloruské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a finské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a finské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a finské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a francouzské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a francouzské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a francouzské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a italské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a italské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a italské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a kanadské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a kanadské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a kanadské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a maďarské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a jihokorejské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a maďarské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a německé hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a německé hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a německé hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a norské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a norské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a norské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zápasů slovenské a rakouské hokejové reprezentace

Toto je seznam zápasů slovenské a rakouské hokejové reprezentace na MS a Zimních olympijských hrách.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zápasů slovenské a rakouské hokejové reprezentace · Vidět víc »

Seznam zepelínů

Toto je seznam zepelínů – ztužených vzducholodí, vyrobených nebo navržených firmou Zeppelin-Gesellschaften.

Nový!!: Petrohrad a Seznam zepelínů · Vidět víc »

Seznam znaků subjektů Ruské federace

Státní znak Ruska Seznam znaků subjektů Ruské federace představuje přehled všech znaků 83 (po anexi Krymu 85) federálních subjektů Ruské federace – republik, krajů, oblastí, federálních měst, autonomních oblasti a okruhů.

Nový!!: Petrohrad a Seznam znaků subjektů Ruské federace · Vidět víc »

Sherp

Sherp je obojživelné terénní vozidlo, které od roku 2015 vyrábí stejnojmenná firma se sídlem v Moskvě a v Kyjevě.

Nový!!: Petrohrad a Sherp · Vidět víc »

Sibiřský regionalismus

Vlajka sibiřského regionalismu Sibiřský regionalismus (někdy sibiřský separatismus) je myšlenka zvláštního postavení regionu Sibiře v rámci Ruska, jehož součástí je od 17. století.

Nový!!: Petrohrad a Sibiřský regionalismus · Vidět víc »

Silénos

Silén s malým Dionýsem Silénos (řecky Σειληνός, latinsky Silenus) je v řecké mytologii vychovatel a průvodce boha vína Dionýsa.

Nový!!: Petrohrad a Silénos · Vidět víc »

Silk Way Rally

Start Silk Way Rally 2010 Silk Way Rally (česky Rallye Hedvábná stezka) je každoroční vytrvalostní závod terénních osobních a nákladních automobilů vedoucí zpravidla z Moskvy do střední Asie, v některých letech pak dál až do Číny nebo naopak do podkavkazského Soči.

Nový!!: Petrohrad a Silk Way Rally · Vidět víc »

Silnice na Ukrajině

silnice. Silnice na Ukrajině je síť automobilových silnic, která zahrnuje různé typy silnic.

Nový!!: Petrohrad a Silnice na Ukrajině · Vidět víc »

Silvie Hejlíková

Silvie Hejlíková (* 20. srpna 1981 Praha) je bývalá československá a česká sportovní gymnastka, účastnice ME v Petrohradě (1996) a MS v Lausanne (1996).

Nový!!: Petrohrad a Silvie Hejlíková · Vidět víc »

Simeon (arcibiskup)

Arcibiskup Simeon, vlastním jménem Radivoj Jakovlevič (* 12. února 1926, Praha) je český pravoslavný duchovní.

Nový!!: Petrohrad a Simeon (arcibiskup) · Vidět víc »

Simon (Išunin)

Simon (světským jménem: Vladimir Nikolajevič Išunin; * 7. prosince 1951, Leningrad) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup bruselský a belgický.

Nový!!: Petrohrad a Simon (Išunin) · Vidět víc »

Sjasstroj

Sjasstroj je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Sjasstroj · Vidět víc »

Sjednocený ruský stát

Sjednocený ruský stát (rusky Ру́сское (централизо́ванное) госуда́рство) byl státní útvar vzniklý na konci 15. století sjednocením ruských knížectví na severovýchodním území Ruska, který přetrval do počátku 17. století.

Nový!!: Petrohrad a Sjednocený ruský stát · Vidět víc »

SK Slavia Praha 2018/2019

Tento článek se podrobně zabývá událostmi ve fotbalovém klubu SK Slavia Praha v období sezony 2018/19 a jeho působení v 1. lize, ligovém poháru a evropských pohárech.

Nový!!: Petrohrad a SK Slavia Praha 2018/2019 · Vidět víc »

SKA Petrohrad

SKA Petrohrad (СКА Санкт-Петербург) je profesionální ruský hokejový tým, který hraje v KHL.

Nový!!: Petrohrad a SKA Petrohrad · Vidět víc »

SKA-Neva

SKA-Neva (bývalý název HC BMF Petrohrad) je hokejový tým z Petrohradu v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a SKA-Neva · Vidět víc »

Skafandr a motýl

Skafandr a motýl je autobiografický román, který napsal bývalý šéfredaktor časopisu Elle Jean-Dominique Bauby Ve Francii román vyšel 7. března 1997.

Nový!!: Petrohrad a Skafandr a motýl · Vidět víc »

Skate of Mind

Skate of Mind je sportovně cestovatelská video-série zachycená očima českého profesionálního skateboardisty Maxima Habance, která umožňuje nahlédnout do života mladých lidí pohybujících se kolem extrémních sportů, zejména skateboardingu.

Nový!!: Petrohrad a Skate of Mind · Vidět víc »

Sklárna v Harrachově

Sklárna na Novém Světě v Harrachově v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji je nejstarší fungující sklárna na světě.

Nový!!: Petrohrad a Sklárna v Harrachově · Vidět víc »

Skleník

Skleník s amazonskou květenou, Sankt Petěrburg Skleník v Saint Paul, Minnesota (USA) Skleník je stavba sloužící pro pěstování rostlin, které vyžadují specifické klimatické podmínky (především vyšší teplotu než má okolí a vlhkost vzduchu).

Nový!!: Petrohrad a Skleník · Vidět víc »

Skok daleký

Skok do dálky náhled Skok do dálky (skok daleký) je jednou ze sportovních disciplín řazených do lehké atletiky.

Nový!!: Petrohrad a Skok daleký · Vidět víc »

Skupina armád Don

Skupina armád Don (německy Heeresgruppe Don), byla německá skupina armád za druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Skupina armád Don · Vidět víc »

Skupina armád Sever

Skupina armád Sever (byla německá skupina armád za druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Skupina armád Sever · Vidět víc »

Skupinový portrét

Francisco Goya: ''Rodina Karla IV.'', olej na plátně 280 x 336 cm, Museo del Prado, Madrid Skupinový portrét je označení pro portrét několika lidí ať už v malbě nebo ve fotografii.

Nový!!: Petrohrad a Skupinový portrét · Vidět víc »

Skytské umění

název.

Nový!!: Petrohrad a Skytské umění · Vidět víc »

Slancy

Slancy jsou město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Slancy · Vidět víc »

Slava (1903)

Slava byla bitevní loď (predreadnought) námořnictva carského ruska, poslední z pěti bitevních lodí třídy ''Borodino''.

Nový!!: Petrohrad a Slava (1903) · Vidět víc »

Slovanská ústava

Slovanská ústava, plným názvem Ústava Slovanské říše byl dokument, který připravil český politik Karel Kramář.

Nový!!: Petrohrad a Slovanská ústava · Vidět víc »

Slovenská akademie věd

Slovenská akademie věd (SAV) Slovenská akademie věd (SAV), je nejvyšší vědecká instituce Slovenska.

Nový!!: Petrohrad a Slovenská akademie věd · Vidět víc »

Smartwings (obchodní značka)

Smartwings je obchodní značka české letecké společnosti Travel Service (dnes Smartwings).

Nový!!: Petrohrad a Smartwings (obchodní značka) · Vidět víc »

Smolenský luterský hřbitov

Smolenský luterský hřbitov (něm. Smolensker Lutherischer Friedhof; rus. Смоленское лютеранское кладбище) je luterský hřbitov na Ostrově Děkabristů v Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Smolenský luterský hřbitov · Vidět víc »

Smolný institut

Smolný institut v Petrohradě (Smolnyj institut blagorodnych děvic Sankt-Petěrburga) je někdejší první vysoká škola pro urozené dívky v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Smolný institut · Vidět víc »

Smolný klášter

Smolný klášter či Smolný monastýr je pravoslavný klášter nacházející se v ruském Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Smolný klášter · Vidět víc »

Smrk Maximovičův

Smrk Maximowičův (Picea maximowiczii) je druh jehličnatého stromu původem z Japonska.

Nový!!: Petrohrad a Smrk Maximovičův · Vidět víc »

Smrt Ivana Iljiče

Smrt Ivana Iljiče (rusky Смерть Ивана Ильича) je povídka z období realismu ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého.

Nový!!: Petrohrad a Smrt Ivana Iljiče · Vidět víc »

Sněhurka (opera)

Sněhurka či Sněguročka (podtitul: Jarní pohádka) je opera o 4 dějstvích ruského skladatele Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova.

Nový!!: Petrohrad a Sněhurka (opera) · Vidět víc »

SodaStream

SodaStream (od roku 2010 NASDAQ: SODA a od srpna 2018 součástí PepsiCo) je výrobce domácí sycené vody, vyrobené na základě principů výroby sycených nápojů, původně vynalezených Guy Gilbeyem v roce 1903.

Nový!!: Petrohrad a SodaStream · Vidět víc »

Sofa Landver

Sofa Landver (סופה לנדבר‎, * 28. října 1949 Leningrad, Sovětský svaz) je izraelská politička a členka Knesetu za stranu Jisra'el bejtejnu.

Nový!!: Petrohrad a Sofa Landver · Vidět víc »

Sofie Razumovská

Sofie Štěpanovna Razumovská, rusky: Софья Степановна Разумовская (22. září 1746 – 8. října 1803, Petrohrad), byla ruská dvorní dáma.

Nový!!: Petrohrad a Sofie Razumovská · Vidět víc »

Sofija Sergejevna Trubeckaja

Sofija Sergejevna Trubeckaja (rusky Софья Сергеевна Трубецкая, francouzsky také Sophie Troubetzkoi, 13.jul./25. březnagreg. 1838, Petrohrad – 27. července 1898, Madrid) byla rusko-francouzská šlechtična a politička u španělského královského dvora.

Nový!!: Petrohrad a Sofija Sergejevna Trubeckaja · Vidět víc »

Sofja Kovalevská

Sofja Vasiljevna Kovalevská (15. ledna 1850 Moskva – 10. února 1891 Stockholm) byla ruská matematička, která se zasloužila o několik důležitých objevů v analýze, diferenciálních rovnicích a mechanice.

Nový!!: Petrohrad a Sofja Kovalevská · Vidět víc »

Solcy

Solcy jsou město v Novgorodské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Solcy · Vidět víc »

Solomon Michoels

Solomon Michajlovič Michoels (rusky Соломон Михайлович Михоэлс, 16. března 1890 – 13. ledna 1948) byl sovětský divadelní herec židovského původu a ředitel Moskevského státního židovského divadla.

Nový!!: Petrohrad a Solomon Michoels · Vidět víc »

Solomon Volkov

Solomon Mojsejevič Volkov (* 17. dubna 1944 Chudžand, Tádžikistán) je rusko-americký kulturolog, spisovatel, publicista a muzikolog, odborník na historii a vývoj ruské kultury.

Nový!!: Petrohrad a Solomon Volkov · Vidět víc »

Solovecký tábor zvláštního určení

Solovecký tábor zvláštního určení (zkratkou СЛОН) byl jeden ze sovětských gulagů, umístěný na Soloveckých ostrovech v Bílém moři.

Nový!!: Petrohrad a Solovecký tábor zvláštního určení · Vidět víc »

Somerset Gough-Calthorpe

Sir Somerset Arthur Gough-Calthorpe (23. prosince 1864 Londýn – 27. července 1937 Wight) byl britský admirál.

Nový!!: Petrohrad a Somerset Gough-Calthorpe · Vidět víc »

Sonia Delaunay

Sonia Delaunay Těrková, rodným jménem Sára Iljinična Sternová (14. listopadu 1885 Oděsa, Chersonská gubernie – 5. prosince 1979 Paříž) byla francouzská malířka a módní návrhářka židovského původu narozená na Ukrajině (tehdy Ruská říše).

Nový!!: Petrohrad a Sonia Delaunay · Vidět víc »

Sonja Tajurskaja

Sofja Alexejevna Tajurskaja (Со́фья Алексе́евна Таю́рская; * 1. května 1991 Irkutsk) je ruská zpěvačka punk-rave skupiny Little Big.

Nový!!: Petrohrad a Sonja Tajurskaja · Vidět víc »

Sosnovyj Bor

Sosnovyj Bor je město v Leningradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Sosnovyj Bor · Vidět víc »

Souprava metra 81-717/714

Souprava typu 81-717/714 ve stanici metra Serdika v Sofii Sběrač na podvozku pražského vozu 81–717/714 (v českém prostředí obvykle označované jako 81-71) je typ sovětských souprav metra vyvinutý v Mytiščinském strojírenském závodě u Moskvy a vyráběný v Mytišči a v závodě I. J. Jegorova v Leningradu.

Nový!!: Petrohrad a Souprava metra 81-717/714 · Vidět víc »

Souprava metra NěVa

Souprava NěVa Souprava metra NěVa byla vyvinuta českou Škodou Transportation a ruským Vagonmašem pro síť metra v Petrohradu (rozchod 1520 mm).

Nový!!: Petrohrad a Souprava metra NěVa · Vidět víc »

Souprava metra Slavutyč

Souprava metra Souprava metra Slavutyč (číselné označení 81-553.1/81-554.1/81-555.1 – hlavní/motorový/vložený) slouží v kyjevském metru.

Nový!!: Petrohrad a Souprava metra Slavutyč · Vidět víc »

Sovětská ústřední televize

Sovětská ústřední televize (respektive Sovětská centrální televize, oficiální zkratka CT SSSR,, Centralnoje televiděnije SSSR, zkratkou ЦТ СССР) byla státní mediální instituce vlastněná a provozovaná Sovětským svazem, která zajišťovala v zemích SSSR televizní vysílání.

Nový!!: Petrohrad a Sovětská ústřední televize · Vidět víc »

Sovětská hokejová reprezentace do 20 let

Sovětská hokejová reprezentace do 20 let byla výběrem nejlepších sovětských hráčů ledního hokeje v této věkové kategorii.

Nový!!: Petrohrad a Sovětská hokejová reprezentace do 20 let · Vidět víc »

Sovětské námořnictvo

Vlajka Sovětského námořnictva ''Aurora'' byl jednou z prvních lodí na straně bolševiků Sovětské námořnictvo (rusky Военно-Морской Флот СССР, Vojenno-morskoj flot SSSR) tvořilo v letech 1917–1991 součást ozbrojených sil sovětského Ruska a později Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Sovětské námořnictvo · Vidět víc »

Sovětsko-estonská smlouva z Tartu

Rusko-estonská smlouva z Tartu byla podepsána 2. února 1920 zástupci Ruské sovětské federativní socialistické republiky a zástupců Estonska.

Nový!!: Petrohrad a Sovětsko-estonská smlouva z Tartu · Vidět víc »

Spaso-preobraženská katedrála (Nižnij Novgorod)

Spaso-preobraženský katedrála (katedrála Proměnění Spasitele), někdy též nazývaný Starojarmareční, je pravoslavný chrám ve stylu pozdního klasicismu v centru ruského Nižního Novgorodu.

Nový!!: Petrohrad a Spaso-preobraženská katedrála (Nižnij Novgorod) · Vidět víc »

Spiridon Drožžin

Spiridon Dmitrijevič Drožžin, rusky Спиридо́н Дми́триевич Дро́жжин (18. prosince 1848 Nižovka – 24. prosince 1930 Nižovka), byl ruský básník a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Spiridon Drožžin · Vidět víc »

Splin

Splin (rusky: Сплин, v překladu: Splín) je ruská rocková skupina.

Nový!!: Petrohrad a Splin · Vidět víc »

Spolek tří císařů

Tzv.

Nový!!: Petrohrad a Spolek tří císařů · Vidět víc »

Sportovní komplex Jubilejnyj

Sportovní komplex Jubilejnyj,, je víceúčelová sportovní hala, která se nachází v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Sportovní komplex Jubilejnyj · Vidět víc »

Sports Illustrated Swimsuit Issue

Sports Illustrated Swimsuit Issue je „plavkové vydání“ amerického časopisu Sports Illustrated, tištěné jednou ročně.

Nový!!: Petrohrad a Sports Illustrated Swimsuit Issue · Vidět víc »

Srpen 2007

;1. srpna – středa;2. srpna – čtvrtek;3. srpna – pátek;4. srpna – sobota;5. srpna – neděle;6. srpna – pondělí;7. srpna – úterý;8. srpna – středa;9. srpna – čtvrtek;10. srpna – pátek;12. srpna – neděle;13. srpna – pondělí;14. srpna – úterý;15. srpna – středa;17. srpna – pátek;18. srpna – sobota;20. srpna – pondělí;21. srpna – úterý;25. srpna – sobota;27. srpna – pondělí;28. srpna – úterý;30. srpna – čtvrtek.

Nový!!: Petrohrad a Srpen 2007 · Vidět víc »

SS-Totenkopfverbände

Totenkopf SS-Totenkopfverbände (doslova „Jednotky umrlčí lebky“) byla organizace SS odpovědná za správu nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů v rámci Nacistického Německa.

Nový!!: Petrohrad a SS-Totenkopfverbände · Vidět víc »

St. Petersburg

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg · Vidět víc »

St. Petersburg Ladies Trophy

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Ladies Trophy · Vidět víc »

St. Petersburg Ladies Trophy 2016

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Ladies Trophy 2016 · Vidět víc »

St. Petersburg Ladies Trophy 2017

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Ladies Trophy 2017 · Vidět víc »

St. Petersburg Ladies Trophy 2018

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Ladies Trophy 2018 · Vidět víc »

St. Petersburg Ladies Trophy 2019

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Ladies Trophy 2019 · Vidět víc »

St. Petersburg Ladies Trophy 2020

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Ladies Trophy 2020 · Vidět víc »

St. Petersburg Ladies Trophy 2021

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Ladies Trophy 2021 · Vidět víc »

St. Petersburg Ladies Trophy 2022

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Ladies Trophy 2022 · Vidět víc »

St. Petersburg Open

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2008

Tenisový turnaj ATP St. Petersburg Open 2008 se konal ve dnech 20. - 26. října v ruském Petrohradu v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2008 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2009

Tenisový turnaj ATP St. Petersburg Open 2009 se konal ve dnech 25. října - 1. listopadu v ruském Petrohradu v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2009 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2010

Tenisový turnaj ATP St. Petersburg Open 2010 se konal ve dnech 25. - 31. října v ruském Petrohradu v hale na kurtech s tvrdým povrchem.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2010 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2011

Tenisový turnaj ATP St. Petersburg Open 2011 se konal ve dnech 24.–30. října v ruském Petrohradu v hale na kurtech s tvrdým povrchem jako součást kategorie ATP World Tour 250 Series.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2011 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2012

Tenisový turnaj ATP St. Petersburg Open 2012 se konal ve dnech 17. až 23. září v severoruském Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2012 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2013

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2013 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2015

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2015 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2016

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2016 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2017

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2017 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2018

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2018 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2019

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2019 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2020

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2020 · Vidět víc »

St. Petersburg Open 2021

St.

Nový!!: Petrohrad a St. Petersburg Open 2021 · Vidět víc »

Stadionové

Stadionové byli jihoněmecký panský a později hraběcí rod ze Švábska, který na české území přišel koncem 17.

Nový!!: Petrohrad a Stadionové · Vidět víc »

Stalinova linie

Sovětský pevnostní kanón 76mm (L-17). Stalinova linie byl systém opevnění postavený na západní hranici Sovětského svazu, sestávající z opevněných rajónů sahajících od Karelské šíje na severu až k Černému moři na jihu.

Nový!!: Petrohrad a Stalinova linie · Vidět víc »

Stanice metra

Stockhomu Stanice metra je stanice městské hromadné dopravy, na které staví vlaky metra.

Nový!!: Petrohrad a Stanice metra · Vidět víc »

Stanice metra petrohradského typu

Stanice metra petrohradského (či leningradského) typu je taková stanice metra, která je jednolodní konstrukce a založená ve velké hloubce; jedná se o technologii výstavby, která byla používána v podzemních drahách sovětského typu a poprvé uplatněna v Petrohradu na počátku 70.

Nový!!: Petrohrad a Stanice metra petrohradského typu · Vidět víc »

Stanisław Moniuszko

Stanisław Moniuszko (5. května 1819, Ubiel u Minsku – 4. června 1872, Varšava) byl polský hudební skladatel narozený na území dnešního Běloruska, tehdy součásti Ruského impéria.

Nový!!: Petrohrad a Stanisław Moniuszko · Vidět víc »

Stanislav Grigorjevič Blizňuk

Stanislav Grigorjevič Blizňuk (Станислав Григорьевич Близнюк 18. listopadu 1934, Leningrad — 14. října 2008) byl sovětský zkušební pilot, Hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Stanislav Grigorjevič Blizňuk · Vidět víc »

Stanislav II. August Poniatowski

Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.

Nový!!: Petrohrad a Stanislav II. August Poniatowski · Vidět víc »

Stanislav Konstantinovič Smirnov

Stanislav Konstantinovič Smirnov (* 3. září 1970 Leningrad, SSSR) je ruský matematik.

Nový!!: Petrohrad a Stanislav Konstantinovič Smirnov · Vidět víc »

Stanislav Kosior

Stanislav Vikenťjevič Kosior (někdy psán Kossior,;, Węgrów – 26. února 1939, Moskva) byl sovětský politik polského původu, jeden ze tří bratrů Kosiorů.

Nový!!: Petrohrad a Stanislav Kosior · Vidět víc »

Stanislav Luněv

Stanislav Luněv (* 1946, Leningrad) je bývalý plukovník ruské vojenské rozvědky GRU.

Nový!!: Petrohrad a Stanislav Luněv · Vidět víc »

Stanislovas Narutavičius

Stanislovas Narutavičius,  Stanisław Narutowicz, (2. září 1862 Brėvikiai, okres Telšiai, Ruské impérium – 31. prosince 1932, Kaunas, Litva) byl litevský právník a politik, nejstarší bratr prvního polského prezidenta Gabriela Narutowicze (který však v této funkci setrval jen několik dní - byl zastřelen).

Nový!!: Petrohrad a Stanislovas Narutavičius · Vidět víc »

Stará pinakotéka

Stará pinakotéka (německy Alte Pinakothek) je muzeum umění (pinakotéka, obrazárna) v Mnichově, jedna z nejvýznamnějších galerií světa.

Nový!!: Petrohrad a Stará pinakotéka · Vidět víc »

Staré číslování evropských mezinárodních silnic

Číslování evropských mezinárodních silnic, zaváděné od 60. let, prošlo v 80. letech radikální reformou, která nepřevzala z původního systému v zásadě nic (pouze dva dlouhé úseky silnic E4 a E6 ve Skandinávii zůstaly z praktických důvodů očíslovány stejně).

Nový!!: Petrohrad a Staré číslování evropských mezinárodních silnic · Vidět víc »

Starica

Starica je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Starica · Vidět víc »

Státní duma Ruského impéria

Státní duma Ruského impéria nebo též Imperiální duma byla část zákonodárné shromáždění (dolní komora parlamentu) v pozdním období existence Ruského impéria.

Nový!!: Petrohrad a Státní duma Ruského impéria · Vidět víc »

Státní poznávací značky v Rusku

Ruská registrační značka (Moskva) Ruská registrační značka (Murmanská oblast) Ruské registrační značky mají písmena psaná v latince a v cyrilici.

Nový!!: Petrohrad a Státní poznávací značky v Rusku · Vidět víc »

Státní ruské muzeum

Státní ruské muzeum, do roku 1917 Ruské muzeum cara Alexandra III. (Ру́сский Музе́й Импера́тора Алекса́ндра III), je uměleckohistorické muzeum v ruském městě Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Státní ruské muzeum · Vidět víc »

Stěpan Gavrilovič Malygin

Stěpan Gavrilovič Malygin Степан Гаврилович Малыгин, asi 17. století – 12. května 1764 Kazaň) byl jeden z prvních ruských průzkumníků Arktidy, námořní důstojník, zeměpisec, mořeplavec a autor první navigační příručky v ruštině. Vedl západní oddělení Velké severní expedice.

Nový!!: Petrohrad a Stěpan Gavrilovič Malygin · Vidět víc »

Stěpan Voinovič Muravjov

Stěpan Voinovič Muravjov (srpen 1707 Tereboni, Novgorodská oblast - 1771) byl ruský námořní důstojník, jeden z velitelů Velké severní expedice, průzkumník jihozápadní části Karského moře.

Nový!!: Petrohrad a Stěpan Voinovič Muravjov · Vidět víc »

Střevlík kožitý

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus) je dravý brouk, největší zástupce čeledi střevlíkovitých v Česku.

Nový!!: Petrohrad a Střevlík kožitý · Vidět víc »

Stendal

Hansestadt Stendal je okresní město v okresu Stendal a dopravní uzel ve Staré marce, spolková země Sasko-Anhaltsko.

Nový!!: Petrohrad a Stendal · Vidět víc »

Stepan Tymošenko

Stepan Prokopovyč Tymošenko (– Stěpan Prokofjevič Timošenko;, Špotivka, dnes Sumská oblast – 29. květen 1972, Wuppertal) byl ukrajinsko-americký strojař a technický mechanik.

Nový!!: Petrohrad a Stepan Tymošenko · Vidět víc »

Strana růstu

Strana růstu je ruská politická strana, hlásící se programově k liberálnímu konzervatismu.

Nový!!: Petrohrad a Strana růstu · Vidět víc »

Strategie-31

Strategie-31 (Стратегия-31) je celonárodní občanské hnutí za svobodu shromažďování v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Strategie-31 · Vidět víc »

Stroganovové

Stroganovové nebo Strogonovové (Стро́гановы, Строгоновы), ve francouzské podobě jako Stroganoff, je někdejší velmi úspěšná rodina ruských obchodníků, průmyslníků, feudálů a státníků v 16.

Nový!!: Petrohrad a Stroganovové · Vidět víc »

Studie v šarlatové

Studie v šarlatové je detektivní román, který napsal sir Arthur Conan Doyle.

Nový!!: Petrohrad a Studie v šarlatové · Vidět víc »

Suchoj Superjet 100

Suchoj Superjet 100 nebo SSJ100 je řada ruských dvoumotorových proudových úzkotrupých dopravních letounů pro regionální linky, dříve nazvaná RRJ – Russian Regional Jet, které vznikly v konstrukční kanceláři Suchoj, divizí společnosti Sjednocená letecká korporace.

Nový!!: Petrohrad a Suchoj Superjet 100 · Vidět víc »

Suojarvi (město)

Suojarvi je město v Karelské republice v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Suojarvi (město) · Vidět víc »

Suomenlinna

Suomenlinna (dříve a švédsky nazývaný Sveaborg) je námořní obranná pevnost a název ostrovů, rozkládající se na osmi dodnes obydlených ostrovech před vjezdem do přístavu finského hlavního města Helsinky a má současně i statut předměstí Helsinek.

Nový!!: Petrohrad a Suomenlinna · Vidět víc »

Super six

Super six byl turnaj, ve kterém se utkávali mistři šesti nejlepších hokejových lig v Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Super six · Vidět víc »

Super six 2005

Super six 2005 byl první ročník poháru vítězů nejlepších šesti evropských hokejových lig – Super six.

Nový!!: Petrohrad a Super six 2005 · Vidět víc »

Super six 2006

Super six 2006 byl druhý ročník poháru vítězů nejlepších šesti evropských hokejových lig – Super six.

Nový!!: Petrohrad a Super six 2006 · Vidět víc »

Super six 2007

Super six 2007 byl třetí ročník poháru vítězů nejlepších šesti evropských hokejových lig – Super six.

Nový!!: Petrohrad a Super six 2007 · Vidět víc »

Super six 2008

Super six 2008 byl čtvrtý ročník poháru vítězů nejlepších šesti evropských hokejových lig – Super six.

Nový!!: Petrohrad a Super six 2008 · Vidět víc »

Suprematismus

Suprematismus je umělecké hnutí z počátku 20.

Nový!!: Petrohrad a Suprematismus · Vidět víc »

Suzuki Grand Vitara (2005)

Suzuki Grand Vitara druhé generace byla představena na podzim 2005.

Nový!!: Petrohrad a Suzuki Grand Vitara (2005) · Vidět víc »

Svatba Mikuláše II. a Alexandry Fjodorovny

Svatba Mikuláše II. Ruského a Alexandry Fjodorovny (Alix Hesenské) se konala 26.

Nový!!: Petrohrad a Svatba Mikuláše II. a Alexandry Fjodorovny · Vidět víc »

Svatopluk Koníček

Svatopluk Koníček (též Svatopluk Koníček-Horský, 1866 Vídeň – 1931 Moskva) byl český politik, novinář, podnikatel a knihkupec dlouhodobě žijící a působící v Rusku, posléze člen tzv.

Nový!!: Petrohrad a Svatopluk Koníček · Vidět víc »

Svaz evangelicko-luterských církví

Svaz evangelicko-luterských církví (rusky, německy) je luterská denominace, sdružující regionální církve na území Ruska a dalších států, které historicky byly součástí Ruského impéria, resp.

Nový!!: Petrohrad a Svaz evangelicko-luterských církví · Vidět víc »

Světlana Bolšakovová

Světlana Bolšakovová (* 14. říjen 1984, Leningrad) je bývalá ruská atletka, která od konce roku 2008 reprezentuje Belgii.

Nový!!: Petrohrad a Světlana Bolšakovová · Vidět víc »

Světlana Kuzněcovová

Světlana Alexandrovna Kuzněcovová, rusky: Светла́на Алекса́ндровна Кузнецо́ва, (* 27. června 1985 Leningrad, Sovětský svaz) je ruská profesionální tenistka, vítězka dvou grandslamů ve dvouhře na US Open 2004 a French Open 2009 a dvou v ženské čtyřhře z Australian Open 2005 a 2012.

Nový!!: Petrohrad a Světlana Kuzněcovová · Vidět víc »

Světlana Medveděvová

Světlana Vladimirovna Medveděvová (rusky Светлана Владимировна Медведева, * 15. března 1965, Kronštadt (Petrohrad), SSSR) je ruská ekonomka, bývalá první dáma Ruska, manželka ruského politika Dmitrije Medveděva.

Nový!!: Petrohrad a Světlana Medveděvová · Vidět víc »

Světlana Pospelovová

Světlana Michajlovna Pospelovová (rusky: Светлана Михайловна Поспелова – Svetlana Michajlovna Pospelova; * 24. prosince 1979 Leningrad, Sovětský svaz) je ruská atletka, dvojnásobná halová mistryně Evropy v běhu na 400 metrů.

Nový!!: Petrohrad a Světlana Pospelovová · Vidět víc »

Světlana Zacharovová

Světlana Jurjevna Zacharovová (* 10. června 1979, Luck, Ukrajinská SSR) je ruská baletka, první sólistka Velkého divadla v Moskvě a La Scaly v Miláně.

Nový!!: Petrohrad a Světlana Zacharovová · Vidět víc »

Světogorsk

Světogorsk (Светогорск, Enso) je město na severozápadě Ruska v Leningradské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Světogorsk · Vidět víc »

Světové dědictví

Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.

Nový!!: Petrohrad a Světové dědictví · Vidět víc »

Světové rekordy v atletice

Seznam světových rekordů atletů a atletek podle atletických disciplín.

Nový!!: Petrohrad a Světové rekordy v atletice · Vidět víc »

Světový pohár v běhu na lyžích 1987/1988

Světový pohár v běhu na lyžích 1987/88 byl sedmým ročníkem Světového poháru v běhu na lyžích pod záštitou Mezinárodní lyžařské federace (FIS).

Nový!!: Petrohrad a Světový pohár v běhu na lyžích 1987/1988 · Vidět víc »

Světový pohár v ledním hokeji 2016

Světový pohár v ledním hokeji 2016 byl turnaj, který se konal od 17. září do 1. října 2016 v kanadském Torontu.

Nový!!: Petrohrad a Světový pohár v ledním hokeji 2016 · Vidět víc »

Svoboda Bačvarovová

Svoboda Todorova Bačvarovová (11. ledna 1922, Horní Džumaja, dnes Blagoevgrad – 27. června 2012, Rio de Janeiro) byla bulharská novinářka, spisovatelka a scenáristka.

Nový!!: Petrohrad a Svoboda Bačvarovová · Vidět víc »

Sweden Hockey Games 2017

Sweden Hockey Games 2017, se jménem sponzora LG Hockey Games 2017, byl turnaj, který se po dvou sezónách vrací v rámci série Euro Hockey Tour 2016/2017 a probíhal od 9. do 12. února 2017.

Nový!!: Petrohrad a Sweden Hockey Games 2017 · Vidět víc »

Sykesova–Picotova dohoda

Sféry vlivu Velké Británie (červeně) a Francie (modře) ustavené dohodouSykesova–Picotova dohoda, oficiálně nazvaná Maloasijská dohoda, byla tajná smlouva mezi Francií, Velkou Británií uzavřená se souhlasem Ruské říše.

Nový!!: Petrohrad a Sykesova–Picotova dohoda · Vidět víc »

Symfonie č. 7 (Šostakovič)

Symfonie č.

Nový!!: Petrohrad a Symfonie č. 7 (Šostakovič) · Vidět víc »

Taťána Alexandrovna Jusupovová

Kněžna Taťána Alexandrovna Jusupovová (rusky Татьяна Александровна Юсупова, 29. června 1829, Lucca – 14. ledna 1879, Nyon) byla ruská šlechtična z knížecího rodu Potěmkinů, provdaná Jusupovová a dvorní dáma carevny.

Nový!!: Petrohrad a Taťána Alexandrovna Jusupovová · Vidět víc »

Taťána Ščelkanovová

Taťána Ščelkanovová (18. dubna 1937 Jejsk - 24. listopadu 2011 Petrohrad) byla sovětská atletka, mistryně Evropy ve skoku dalekém z roku 1962.

Nový!!: Petrohrad a Taťána Ščelkanovová · Vidět víc »

Taťána Ščepkinová-Kuperniková

Taťána Lvovna Ščepkinová-Kuperniková, rusky: Татья́на Льво́вна Ще́пкина-Купе́рник (24. ledna 1874 Moskva – 27. července 1952 Moskva) byla ruská spisovatelka, dramatička a překladatelka.

Nový!!: Petrohrad a Taťána Ščepkinová-Kuperniková · Vidět víc »

Taťána Nikolajevna

Svatá Taťána Nikolajevna (rusky Татья́на Никола́евна, Petrodvorec, Petrohradská gubernie, Ruské impérium – 17. července 1918, Jekatěrinburg, Permská gubernie, RSFSR) byla velkokněžna (великая княжна) (Její Imperátorská Výsost), druhá dcera cara Mikuláše II. a jeho choti Alexandry Fjodorovny (narozené jako princezna Alix Hesensko-Darmstadtská).

Nový!!: Petrohrad a Taťána Nikolajevna · Vidět víc »

Taťjana Anisimovová

Taťjana Anisimovová (* 19. října 1949 Groznyj) je bývalou sovětskou překážkářkou.

Nový!!: Petrohrad a Taťjana Anisimovová · Vidět víc »

Taťjana Grigorjevová

Taťjana Grigorjevová, (* 8. října 1975 Leningrad) je bývalá australská atletka ruského původu a modelka.

Nový!!: Petrohrad a Taťjana Grigorjevová · Vidět víc »

Taťjana Kazankinová

Taťjana Vasiljevna Kazankinová (* 17. prosince 1951, Petrovsk, Saratovská oblast) je bývalá sovětská atletka.

Nový!!: Petrohrad a Taťjana Kazankinová · Vidět víc »

Taťjana Samojlovová

Taťjana Jevgeněvna Samojlovová (rusky; 4. května 1934 Leningrad – 4. května 2014 Moskva) byla ruská divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Petrohrad a Taťjana Samojlovová · Vidět víc »

Taťjana Tolstá

Taťjana Nikitična Tolstá (rusky Татьяна Никитична Толстая; * 3. května 1951, Leningrad, SSSR) je ruská spisovatelka, vnučka ruského spisovatele Alexeje Nikolajeviče Tolstého a také příbuzná Lva Nikolajeviče Tolstého.

Nový!!: Petrohrad a Taťjana Tolstá · Vidět víc »

Tabula Rogeriana

''Tabula Rogeriana'' horizontálně převrácená Tabula Rogeriana (doslova „Rogerova deska“, Al-Kitáb al-Rudžari) je popis a mapa světa, vytvořená v polovině 12. století arabským geografem Muhammadem Al-Idrísím na dvoře sicilského krále Rogera II., kam byl Al-Idrísí pozván, aby zaktualizoval mapu světa.

Nový!!: Petrohrad a Tabula Rogeriana · Vidět víc »

Tadeusz Ajdukiewicz

Tadeusz Ajdukiewicz (1852, Wieliczka – 9. ledna 1916, Krakov) byl polský malíř, představitel realismu.

Nový!!: Petrohrad a Tadeusz Ajdukiewicz · Vidět víc »

Tadeusz Kościuszko

Tadeusz Kościuszko jako generálporučík polského korunního vojska v době polsko-ruské války v roce 1792 Tadeusz Kościuszko, plným jménem Andrzej Tadeusz Bonawentura Kościuszko, v češtině též Tadeáš Kościuszko (4. února 1746 – 15. října 1817) byl polský a americký generál, pevnostní inženýr, účastnil se americké války za nezávislost, roznítil protiruské hnutí v rozdělovaném Polsku a byl nejvyšším vůdcem povstání v roce 1794.

Nový!!: Petrohrad a Tadeusz Kościuszko · Vidět víc »

Tadeusz Kondrusiewicz

Mons.

Nový!!: Petrohrad a Tadeusz Kondrusiewicz · Vidět víc »

Tagir Chajbulajev

Tagir Chajbulajev (anglickým přepisem Tagir Khaibulaev; 24. červenec 1984 Kiziljurt, Sovětský svaz) je ruský zápasník – judista dagestánské (avarské) národnosti, olympijský vítěz z roku 2012.

Nový!!: Petrohrad a Tagir Chajbulajev · Vidět víc »

Taisija Čenčiková

Taisija Filippovna Čenčiková (Таисия Филипповна Ченчик,; 30. ledna 1936 Pryluky, Černihivská oblast, Ukrajinská SSR – 19. listopadu 2013) byla sovětská atletka ukrajinské národnosti, bronzová olympijská medailistka a mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Nový!!: Petrohrad a Taisija Čenčiková · Vidět víc »

Tallinn

Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs, rusky azbukou Таллин či Таллинн) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře.

Nový!!: Petrohrad a Tallinn · Vidět víc »

Tamara de Lempicka

Tamara de Lempicka, či Tamara Łempicka (16. května 1898 Varšava, Kongresové Polsko, někdy uváděno i Petrohrad a jméno Tamara Gorska – 18. března 1980 Cuernavaca, Mexiko), rodným jménem Maria Rozalia Gurwik-Górska, byla polská malířka, od roku 1919 tvořící ve Francii ve stylu art deco.

Nový!!: Petrohrad a Tamara de Lempicka · Vidět víc »

Tamara Platonovna Karsavinová

Tamara Platonovna Karsavinová, rusky Тамара Платоновна Карсавина (9. března 1885 Petrohrad – 26. května 1978 Beaconsfield) byla ruská baletní tanečnice.

Nový!!: Petrohrad a Tamara Platonovna Karsavinová · Vidět víc »

Tamara Rylovová

Tamara Nikolajevna Rylovová (1. října 1931 Vologda, Ruská SFSR – 1. února 2021 Petrohrad, Rusko) byla sovětská rychlobruslařka.

Nový!!: Petrohrad a Tamara Rylovová · Vidět víc »

Tamara Samsonovová

Tamara Mitrofanovna Samsonovová (* 5. února 1947 Užur), též známa jako The Granny Ripper nebo Baba Jaga, je ruská sériová vražedkyně, která byla zatčena v červenci 2015 pro podezření ze spáchání dvou velmi krutých vražd.

Nový!!: Petrohrad a Tamara Samsonovová · Vidět víc »

Tamara Tyškevičová

Tamara Tyškevičová (Тамара Андреевна Тышкевич) (31. března 1931 Vitebsk – 27. prosince 1997 Petrohrad) byla sovětská atletka, olympijská vítězka ve vrhu koulí.

Nový!!: Petrohrad a Tamara Tyškevičová · Vidět víc »

Tanec (Matisse)

Tanec (La Danse) je jeden ze dvou velkých dekorativních panelů, které vytvořil v roce 1910 Henri Matisse na objednávku ruského podnikatele a uměleckého sběratele Sergeje Ščukina, s nímž udržoval přátelské vztahy.

Nový!!: Petrohrad a Tanec (Matisse) · Vidět víc »

Tanz der Vampire

Tanz der Vampire (v angličtině známý jako Dance of the Vampires, v češtině jako Ples upírů) je původně rakouský muzikál vytvořený na motivy stejnojmenného filmu od režiséra Romana Polanského z roku 1967.

Nový!!: Petrohrad a Tanz der Vampire · Vidět víc »

Tapa Čermojev

Abdul "Tapa" Midžit Bej Orca Čermojev (čečensky Тапа Абдул Миджит Бей Орца Цармойев, 19. října 1882, Groznyj, Ruské impérium – 28. srpna 1937, Lausanne, Švýcarsko) byl první a poslední ministerský předseda Horské republiky v severním Kavkazu.

Nový!!: Petrohrad a Tapa Čermojev · Vidět víc »

Taras Ševčenko

Taras Hryhorovyč Ševčenko (ukrajinsky) (Morynci, dnes Čerkaská oblast Ukrajiny – Petrohrad, Rusko) byl ukrajinský básník, výtvarný umělec, folklorista a etnograf.

Nový!!: Petrohrad a Taras Ševčenko · Vidět víc »

Tataři

V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.

Nový!!: Petrohrad a Tataři · Vidět víc »

Tatarstán

Tatarstán je jednou z republik Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Tatarstán · Vidět víc »

Tatra T2

Tatra T2 (původním pravopisem TII) je typ československé tramvaje vyráběné podniky Tatra Smíchov a ČKD Stalingrad v letech 1955–1962.

Nový!!: Petrohrad a Tatra T2 · Vidět víc »

Tatyana McFaddenová

Tatyana McFaddenová (* 21. dubna 1989 Leningrad) je americká invalidní sportovkyně ruského původu.

Nový!!: Petrohrad a Tatyana McFaddenová · Vidět víc »

Tauridský palác

Tauridský, respektive Tavridský palác je jedna z nejrozlehlejších staveb Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Tauridský palác · Vidět víc »

Tazovská zátoka

Tazovská zátoka je zátokou Obského zálivu v Karském moři, mezi Gydským a Tazovským poloostrovem.

Nový!!: Petrohrad a Tazovská zátoka · Vidět víc »

Táňa Savičevová

Taťjana Nikolajevna Savičevová (– Taťjana Nikolajevna Savičeva; 25. ledna 1930 Gdov, Pskovská oblast, SSSR – 1. července 1944, Šatki, SSSR) byla žákyně žijící v Leningradě, oběť druhé světové války, která si během blokády města vedla deník, ve kterém vedla zápisky o smrti svých nejbližších příbuzných (sestra, babička, strýcové, bratr, máma).

Nový!!: Petrohrad a Táňa Savičevová · Vidět víc »

Třída Ščuka

Třída Ščuka (česky: Štika, jinak též třída Šč) byla třída středních ponorek Sovětského námořnictva z období druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Třída Ščuka · Vidět víc »

Třída Žemčug

Třída Žemčug byla třída chráněných křižníků ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Třída Žemčug · Vidět víc »

Třída Čapajev

Třída Čapajev (jinak též Projekt 68) byla třída lehkých křižníků sovětského námořnictva z období druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Třída Čapajev · Vidět víc »

Třída Bogatyr

Třída Bogatyr byla třída chráněných křižníků ruského carského námořnictva a později také sovětského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Třída Bogatyr · Vidět víc »

Třída Emir Bucharskij

Třída Emir Bucharskij byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Třída Emir Bucharskij · Vidět víc »

Třída General-Admiral

Třída General-Admiral byla třída pancéřových křižníků ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Třída General-Admiral · Vidět víc »

Třída Gněvnyj

Třída Gněvnyj (Projekt 7) byla třída torpédoborců sovětského námořnictva, stavěných v počtu 28 kusů od poloviny 30.

Nový!!: Petrohrad a Třída Gněvnyj · Vidět víc »

Třída Komandarm Fedko

Třída Komandarm Fedko (Projekt 1596.6, či Projekt 15966) je třída zásobovacích tankerů vyvinutých pro sovětské námořnictvo na sklonku studené války.

Nový!!: Petrohrad a Třída Komandarm Fedko · Vidět víc »

Třída Krečet

Třída Krečet (jinak též třída Pylkij) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Třída Krečet · Vidět víc »

Třída Kronštadt

Třída Kronštadt byla třída bitevních křižníků sovětského námořnictva, jejichž kýl byl založen v roce 1939, ale Sovětský svaz je nikdy nedokončil.

Nový!!: Petrohrad a Třída Kronštadt · Vidět víc »

Třída Leningrad

Třída Leningrad byla třída torpédoborců sovětského námořnictva z období druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Třída Leningrad · Vidět víc »

Třída M (1933)

Třída M (jinak též Maljutka, česky: Děťátko) byla třída malých sovětských ponorek vyvinutá na počátku 30.

Nový!!: Petrohrad a Třída M (1933) · Vidět víc »

Třída P (1934)

Třída Pravda (jinak též třída P) byla třída ponorek Sovětského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Třída P (1934) · Vidět víc »

Třída Pallada

Třída Pallada byla třída ruských chráněných křižníků, sloužících v ruském carském námořnictvu.

Nový!!: Petrohrad a Třída Pallada · Vidět víc »

Třída Petropavlovsk

Třída Petropavlovsk, někdy označovaná jako třída Poltava, byla třída tří bitevních lodí typu predreadnought postavených pro ruské carské námořnictvo v 90. letech 19. století. Krátce po dokončení v letech 1899–1900 byly přiděleny k tichooceánskému loďstvu a před rusko-japonskou válkou v letech 1904–1905 kotvily v Port Arthuru. Všechny tři lodě se druhého dne války zúčastnily bitvy u Port Arthuru. Petropavlovsk se potopil dva měsíce od začátku války poté, co najel na jednu nebo více japonských min. Jeho dvě sesterské lodě, Sevastopol a Poltava, se v srpnu 1904 zúčastnily bitvy ve Žlutém moři a byly potopeny během závěrečných fází obléhání Port Arthuru počátkem roku 1905. Poltava byla zachráněna poté, co Japonci obsadili Port Arthur a začlenili ji do japonského císařského námořnictva. V japonských službách byla přejmenována na Tango a koncem roku 1914 se účastnila bitvy o Čching-tao během první světové války. V roce 1916 byla prodána zpět Rusům a přejmenována na Česmu, protože její původní jméno už používala jiná bitevní loď. Česma se v roce 1917 stala vlajkovou lodí ruské arktické flotily a její posádka později ve stejný rok podpořila bolševiky. Česmu na začátku roku 1918 zajali Britové, když zasáhli do ruské občanské války. V roce 1924 byla sešrotována.

Nový!!: Petrohrad a Třída Petropavlovsk · Vidět víc »

Třída Sovětskij Sojuz

Třída Sovětskij Sojuz byla třída bitevních lodí sovětského námořnictva, které byly rozestavěny v letech 1938–1939, nebyly však dokončeny.

Nový!!: Petrohrad a Třída Sovětskij Sojuz · Vidět víc »

Třída Talwar

Třída Talwar (či též projekt 11356) je třída víceúčelových fregat indického námořnictva, které jsou variantou ruské třídy ''Krivak III''.

Nový!!: Petrohrad a Třída Talwar · Vidět víc »

Třída Tverdyj

Třída Tverdyj (jinak též třída Točnyj) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Třída Tverdyj · Vidět víc »

TBM

Razicí štít TBM po dokončení jižního tubusu železničního tunelu Ejpovice - Plzeň TBM (z anglického Tunnel Boring Machine, doslova tunel vrtající stroj), je tunelovací metoda, k níž se používají razicí štíty (ty se rovněž nazývají TBM, též krtek).

Nový!!: Petrohrad a TBM · Vidět víc »

Tea Donguzašviliová

Tea Donguzašvili, (4. červen 1976 Tbilisi, Sovětský svaz) je bývalá reprezentantka Ruska v judu a sambu.

Nový!!: Petrohrad a Tea Donguzašviliová · Vidět víc »

Tegu

Tegu (대구; 大邱) je město v Jižní Koreji, čtvrté největší podle počtu obyvatel.

Nový!!: Petrohrad a Tegu · Vidět víc »

Tel Aviv Open

Tel Aviv Open byl profesionální tenisový turnaj mužů hraný v izraelském Tel Avivu.

Nový!!: Petrohrad a Tel Aviv Open · Vidět víc »

Teleradio-Moldova

TeleRadio-Moldava (TRM) je moldavský státní rozhlasový a televizní vysílatel.

Nový!!: Petrohrad a Teleradio-Moldova · Vidět víc »

Teodor Leszetycki

Teodor Leszetycki Teodor Leszetycki (22. června 1830 Łańcut, Halič, Rakousko-Uhersko – 14. listopadu 1915 Drážďany) byl polský pianista, skladatel a hudební pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Teodor Leszetycki · Vidět víc »

Teofilius Matulionis

Teofilius Matulionis (22. června 1873, Molėtai – 20. srpna 1962, Šeduva) byl litevský římskokatolický duchovní, arcibiskup kaišiadoryský, otrávený nejspíše členy KGB.

Nový!!: Petrohrad a Teofilius Matulionis · Vidět víc »

Teresa Saporitiová

Teresa Saporitiová, Bondiniová a později též Codecasová (italsky Teresa Saporiti, Bondini a Codecasa asi 12. března 1763, Bari – 17. března 1869, Milán) byla italská operní sopranistka působící v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Teresa Saporitiová · Vidět víc »

Tereza Meklenbursko-Střelická

Tereza Meklenbursko-Střelická (Tereza Matylda Amálie; 5. dubna 1773, Hannover – 12. února 1839, Řezno) byla rodem členkou meklenbursko-střelkického rodu a meklenburskou vévodkyní.

Nový!!: Petrohrad a Tereza Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »

Tereza Petrovna Oldenburská

náhled Tereza Petrovna Oldenburská (Tereza Vilemína Olga Frederika; 30. března 1852, Petrohrad - 19. dubna 1883, Petrohrad) byla nejmladší dcerou vévody Petra Oldenburského a jeho manželky Terezy Nasavsko-Weilburské.

Nový!!: Petrohrad a Tereza Petrovna Oldenburská · Vidět víc »

Tereza Stolzová

Tereza Stolzová (též Teresa Stolz, 2. června 1834, Kostelec nad Labem farnosti Kostelec nad Labem, Rakouské císařství – 22. srpna 1902, Milán, Italské království) byla česká operní pěvkyně, blízká přítelkyně Giuseppe Verdiho a legendární představitelka Aidy.

Nový!!: Petrohrad a Tereza Stolzová · Vidět víc »

Terezie Herbersteinová

Terezie hraběnka z Herbersteina, rozená hraběnka z Ditrichštejna (Theresia Gräfin von Herberstein, geborene Gräfin von Dietrichstein-Proskau-Leslie) (15. října 1822, Praha – 12. března 1895, Vídeň) byla rakouská šlechtična, nejstarší ze čtyř dědiček obrovského majetku vymřelého knížecího rodu Ditrichštejnů.

Nový!!: Petrohrad a Terezie Herbersteinová · Vidět víc »

Terry Riley

Terry Riley (* 24. června 1935) je americký hudebník a hudební skladatel, jeden z průkopníků americké minimalistické hudby.

Nový!!: Petrohrad a Terry Riley · Vidět víc »

The Art in Heaven Concert

The Art in Heaven Concert je videozáznam z koncertu britského multiinstrumentalisty Mika Oldfielda.

Nový!!: Petrohrad a The Art in Heaven Concert · Vidět víc »

The Blacksmith's Shop

Muzeu a galerii města Derby. The Blacksmith's Shop (česky: Kovárna) je opakující se téma pěti obrazů Josepha Wrighta z Derby.

Nový!!: Petrohrad a The Blacksmith's Shop · Vidět víc »

The Circus Starring: Britney Spears

The Circus Starring: Britney Spears (často označováno pouze jako Circus Tour) je šesté koncertní turné americké zpěvačky Britney Spears.

Nový!!: Petrohrad a The Circus Starring: Britney Spears · Vidět víc »

The Dark Side of the Moon Live

Skupina Rogera Waterse při závěrečném potlesku (Barcelona, 21. dubna 2007) The Dark Side of the Moon Live bylo čtvrté sólové turné britského baskytaristy a zpěváka Rogera Waterse, uspořádané v letech 2006–2008.

Nový!!: Petrohrad a The Dark Side of the Moon Live · Vidět víc »

The Delta Machine Tour

The Delta Machine Tour bylo celosvětové koncertní turné anglické elektronické hudební skupiny Depeche Mode na podporu 13.

Nový!!: Petrohrad a The Delta Machine Tour · Vidět víc »

The Holy Devil (Rasputin)

The Holy Devil (Rasputin) je divadelní hra, kterou napsal dramatik a scenárista Leo Birinski.

Nový!!: Petrohrad a The Holy Devil (Rasputin) · Vidět víc »

The Singles Tour

The Singles Tour bylo v roce 1998 koncertní turné britské hudební skupiny Depeche Mode na podporu alba The Singles 86>98, které vyšlo 28.

Nový!!: Petrohrad a The Singles Tour · Vidět víc »

The St. Petersburg Times

The St.

Nový!!: Petrohrad a The St. Petersburg Times · Vidět víc »

The Underground Youth

The Underground Youth je britská post-punková hudební skupina pocházející z Manchesteru, momentálně sídlící v Berlíně.

Nový!!: Petrohrad a The Underground Youth · Vidět víc »

The Wall Live (turné)

The Wall Live bylo páté sólové koncertní turné britského baskytaristy a zpěváka Rogera Waterse, které proběhlo v letech 2010 až 2013.

Nový!!: Petrohrad a The Wall Live (turné) · Vidět víc »

The White Crow

The White Crow je britsko-francouzský hraný film z roku 2018, který režíroval Ralph Fiennes podle románu Rudolf Nureyev: The Life Julie Kavanagh.

Nový!!: Petrohrad a The White Crow · Vidět víc »

Theodor Hejda

Theodor Hejda (nebo Geida Fedor Vjačeslavovič, 25. prosince 1858, Plzeň – 17. ledna 1920, Kvasyliv) byl československý kněz, učitel, veřejný a náboženský činitel, zakladatel a první veřejný kněz církve Petra a Pavla, která patřila do české obce Volyň v Kvasylově (nyní – Pravoslavná církev Ukrajiny).

Nový!!: Petrohrad a Theodor Hejda · Vidět víc »

Theodor Hordt

Theodor Josef svobodný pán Hordt (19. března 1861 Pardubice – 9. února 1921 Praha) byl rakousko-uherský generál.

Nový!!: Petrohrad a Theodor Hordt · Vidět víc »

Theodor Tomášek

Theodor Tomášek (18. dubna 1840 Lázně Bohdaneč – 16. února 1922 Kostelec nad Orlicí) byl český kapelník a hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Theodor Tomášek · Vidět víc »

Thomas de Keyser

Družina kapitána Allaerta Cloecka Portrét ženy Thomas de Keyser (asi 1596, Amsterdam, Nizozemí – 1667, Amsterdam, Nizozemí) byl nizozemský barokní malíř a architekt; syn nizozemského architekta a sochaře Hendrika de Keysera.

Nový!!: Petrohrad a Thomas de Keyser · Vidět víc »

Thomas Johansson

Thomas Johansson (* 24. března 1975, Linköping, Švédsko) je bývalý profesionální švédský tenista.

Nový!!: Petrohrad a Thomas Johansson · Vidět víc »

Thongloun Sisoulith

Thongloun Sisoulith (* 10. listopadu 1945, provincie Houaphanh) je laoský historik a politik, od 22.

Nový!!: Petrohrad a Thongloun Sisoulith · Vidět víc »

Thun-Hohensteinové

Thunové, od roku 1628 Thun-Hohenštejnové, či Hohensteinové jsou šlechtický rod původem z Jižního Tyrolska.

Nový!!: Petrohrad a Thun-Hohensteinové · Vidět víc »

Tichon (patriarcha moskevský)

Svatý patriarcha Tichon Posvětitel, narozen jako Vasilij Ivanovič Běllavin (rusky Тихон, vlastním jménem Василий Иванович Беллавин, 31. ledna 1865 Toropec – 7. dubna 1925 Moskva) byl v letech 1917 až 1925 jedenáctým patriarchou moskevským a celé Rusi.

Nový!!: Petrohrad a Tichon (patriarcha moskevský) · Vidět víc »

Tichvin

Tichvin je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Tichvin · Vidět víc »

Tichvinský hřbitov

Tichvinský hřbitov (také Некрополь мастеров искусств) je nejvýznamnější hřbitov ležící na území kláštera sv. Alexandra Něvského v Petrohradu v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Tichvinský hřbitov · Vidět víc »

Tichvinský kanál

Spojující kanál Tichvinský kanál nebo také Tichvinská vodní cesta je vodní cesta z Rybinsku do Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Tichvinský kanál · Vidět víc »

Tigran Petrosjan

Tigran Vartanovič Petrosjan (17. června 1929 – 13. srpna 1984) byl arménský šachista, mistr světa v šachu v letech 1963 až 1969 hrající za Sovětský svaz.

Nový!!: Petrohrad a Tigran Petrosjan · Vidět víc »

Tim Cook

Timothy „Tim“ Donald Cook (* 1. listopadu 1960) je generální ředitel (CEO) společnosti Apple Inc.

Nový!!: Petrohrad a Tim Cook · Vidět víc »

Timofej Michajlov

Timofej Michajlovič Michajlov (Smolensk, Ruské impérium –, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář a účastník atentátu na Alexandra II.

Nový!!: Petrohrad a Timofej Michajlov · Vidět víc »

Tirpitz (1939)

Tirpitz byla druhá bitevní loď třídy ''Bismarck'' německé Kriegsmarine.

Nový!!: Petrohrad a Tirpitz (1939) · Vidět víc »

Tituly a vyznamenání Vladimira Putina

V. Putin s řetězem Řádu krále Abd al-Azíze Ruský prezident Vladimir Putin, obdržel během svého života řadu sovětských, ruských i zahraničních řádů a medailí.

Nový!!: Petrohrad a Tituly a vyznamenání Vladimira Putina · Vidět víc »

Tobolský kreml

Tobolský kreml je městská pevnost z konce 17.

Nový!!: Petrohrad a Tobolský kreml · Vidět víc »

Tomáš Špidlík

Pamětní deska kardinála Tomáše Špidlíka v rodných Boskovicích Tomáš Josef kardinál Špidlík (17. prosince 1919 Boskovice – 16. dubna 2010 Řím) byl moravský katolický teolog, kněz, jezuita a kardinál (nebyl však biskupem).

Nový!!: Petrohrad a Tomáš Špidlík · Vidět víc »

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.

Nový!!: Petrohrad a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »

Tomáš Hubočan

Tomáš Hubočan (* 17. září 1985, Žilina) je slovenský fotbalový obránce a reprezentant, od léta 2016 hráč francouzského klubu Olympique Marseille od září 2017 na hostování v týmu Trabzonspor.

Nový!!: Petrohrad a Tomáš Hubočan · Vidět víc »

Tommaso Traetta

Tommaso Traetta, (Michele Francesco Saverio) (30. března 1727 Bitonto – 6. dubna 1779 Benátky) byl italský hudební skladatel, představitel neapolské operní školy.

Nový!!: Petrohrad a Tommaso Traetta · Vidět víc »

Tommy Robinson (aktivista)

Tommy Robinson, vlastním jménem Stephen Christopher Yaxley-Lennon (* 27. listopadu 1982 Luton, Anglie), je britský protiislámský, pravicový či krajně pravicový aktivista.

Nový!!: Petrohrad a Tommy Robinson (aktivista) · Vidět víc »

Topozero

Topozero je jezero, které leží v nadmořské výšce 109 m na severu Karelské republiky v severozápadním Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Topozero · Vidět víc »

Toržok

Toržok je město v Tverské oblasti Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Toržok · Vidět víc »

Torpédoborec typu 052B

Typ 052B (v kódu NATO: třída Luyang I, jinak též třída Kuang-čou) je třída víceúčelových raketových torpédoborců Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády.

Nový!!: Petrohrad a Torpédoborec typu 052B · Vidět víc »

Tosca

Tosca je opera o třech dějstvích italského skladatele Giacoma Pucciniho na italské libreto, které napsali Luigi Illica a Giuseppe Giacosa.

Nový!!: Petrohrad a Tosca · Vidět víc »

Tosno

Tosno je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Tosno · Vidět víc »

Trajekt

Trajekt je větší loď pro dopravu osobních i nákladních automobilů a vlaků s cestujícími i samostatných osob mezi dvěma mořskými či jezerními břehy, případně na ostrov.

Nový!!: Petrohrad a Trajekt · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Bijsku

KTM-5M3 v Bijsku Plán tramvajových tratí v Bijsku Tramvajová doprava v Bijsku je síť tramvajové dopravy ve městě Bijsk v Rusku, po tramvajovém provozu v Barnaulu druhý největší tramvajový systém v Altajském kraji.

Nový!!: Petrohrad a Tramvajová doprava v Bijsku · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Kolomně

Mapa sítě (rusky) Tramvaje typu KTM-8 na trati v Kolomně Kolomna, město v ruské Moskevské oblasti, s celkem 161 100 obyvateli, je od roku 1948 obsluhováno tramvajovou sítí.

Nový!!: Petrohrad a Tramvajová doprava v Kolomně · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Moskvě

Zjednodušené schéma sítě Dvě moskevské tramvaje, KTM-19 a KTM-21 Tramvaj typu LT-5 Hlavní město Ruské federace, Moskva, provozuje dvě na sobě nezávislé a oddělené tramvajové sítě.

Nový!!: Petrohrad a Tramvajová doprava v Moskvě · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Osinnikách

Mapa tramvajové sítě v Osinnikách Osinniki je ruské hornické město v kemerovské oblasti, které má vlastní tramvajovou síť.

Nový!!: Petrohrad a Tramvajová doprava v Osinnikách · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Petrohradu

Mapa tramvajové sítě v roce 2022 Koňka v ulicích Petrohradu Něvě Druhé největší město Ruska, Petrohrad, provozuje vlastní tramvajovou síť (rusky nebo také). Na 231 km tratí je v provozu 40 linek; petrohradská tramvajová síť patří k nejrozsáhlejším na světě.

Nový!!: Petrohrad a Tramvajová doprava v Petrohradu · Vidět víc »

Tramvajová doprava v Tule

Tulská souprava tramvají Tatra T3D, které byly v roce 2005 zakoupeny z německého Schwerinu V ruském městě Tula je od konce 19. století v provozu tramvajová doprava.

Nový!!: Petrohrad a Tramvajová doprava v Tule · Vidět víc »

Transaero

Transaero Airlines (ОАО «Авиакомпания „ТРАНСАЭРО“») byla druhou největší leteckou společností v Rusku (po společnosti Aeroflot).

Nový!!: Petrohrad a Transaero · Vidět víc »

Transsibiřská magistrála

Transsibiřská magistrála, rusky Транссибирская магистраль, zkráceně Transsib (Трансси́б), je nejdelší železniční trať na světě, hlavní dopravní tepna Ruska, probíhající v délce 9 288 km z Moskvy do Vladivostoku.

Nový!!: Petrohrad a Transsibiřská magistrála · Vidět víc »

Trojicko-sergijevská lávra

Plánek kláštera Trojicko-sergijevská lávra (rusky, v církevní literatuře též) je největší a nejdůležitější ruský pravoslavný monastýr (lávra) a duchovní centrum Ruské pravoslavné církve.

Nový!!: Petrohrad a Trojicko-sergijevská lávra · Vidět víc »

Trolejbusová doprava v Moskvě

Trolejbusová doprava v Moskvě (rusky Московский троллейбус) je bývalá trolejbusová síť v Moskvě, do roku 2015 největší na světě, pokud jde o délku napájecí sítě a počet používaných vozidel.

Nový!!: Petrohrad a Trolejbusová doprava v Moskvě · Vidět víc »

Trolza-5265 Megapolis

Trolejbus Trolza-5265 Megapolis v Permu Noční záběr Trolzy-5265 z Moskvy Trolza-5265 v Kazani Zimní záběr trolejbusu Trolza-5265 z Jaroslavli Rozložení sedaček v prostoru pro cestující Trolza-5265 Megapolis je ruský nízkopodlažní trolejbus pro městskou dopravu.

Nový!!: Petrohrad a Trolza-5265 Megapolis · Vidět víc »

Tupolev Tu-104

Tupolev Tu-104 (v kódu NATO "Camel") byl sovětský dvoumotorový proudový úzkotrupý dopravní letoun středního doletu z poloviny 50. let 20. století.

Nový!!: Petrohrad a Tupolev Tu-104 · Vidět víc »

Tupolev Tu-124

Tupolev Tu-124 (V kódu NATO „Cookpot“) byl sovětský dopravní proudový letoun z konce 50. let 20. století.

Nový!!: Petrohrad a Tupolev Tu-124 · Vidět víc »

Turek (stroj)

kouzelníky v Los Angeles Turek byl mechanický stroj, provozovaný v 18. a 19. století, který jeho majitelé vydávali za šachový automat, ovšem ve skutečnosti byl velmi propracovanou mystifikací.

Nový!!: Petrohrad a Turek (stroj) · Vidět víc »

Turkestánské album

Timuridy v 15. století, mešita byla přestavěna v první polovině 17. století Nadirem Divan-Begiem, strýcem bukhariánského vládce Imáma Kuli Khana. Tato verze mešity byla dokončena kolem 30. let 16. století. Fotografie ukazuje zadní stranu mešity s vysokou kopulí zvednutou na velkém válci nebo bubnu. Postava stojícího muže dává hrubou představu o měřítku. Vlevo je vidět zadní strana budovy aivan (klenutý sál s jedním otevřeným koncem, obklopený ze tří stran zdmi). Centrální budova je obklopena jednopatrovými klenutými galeriemi, z nichž každá má šest nízkých kopulí. Zadní stěna jedné z galerií je viditelná vlevo dole. Asi 1868–1872. Turkestánské album (Turkestanskii Al'bom nebo Tуркестанский альбом) je jedinečná publikace věnovaná historii, etnografii, geografii, ekonomice a kultuře Střední Asie před rokem 1917, která obsahuje více než 1 200 historicky vzácných fotografií.

Nový!!: Petrohrad a Turkestánské album · Vidět víc »

Turkmenistan Airlines

Turkmenistan Airlines jsou národní turkmenské aerolinie s ředitelstvím v Ašchabadu.

Nový!!: Petrohrad a Turkmenistan Airlines · Vidět víc »

Turku

Hrad z letadla (1934) Turku (švédsky) je finské město a přístav v jihozápadním Finsku, administrativní centrum provincie Vlastní Finsko.

Nový!!: Petrohrad a Turku · Vidět víc »

Tutu (balet)

Marie Taglioni jako ''La Sylphide'' v bílé ''tutu'' z éry romantismu – 1832 Tutu (z francouzštiny,výslovnost: tyˈty), je baletní kostým v podobě sukně z několika vrstev tkaniny.

Nový!!: Petrohrad a Tutu (balet) · Vidět víc »

TVEL

TVEL je ruská státní firma, která se zabývá výrobou paliva pro jaderné elektrárny.

Nový!!: Petrohrad a TVEL · Vidět víc »

Tver

Tver (rusky, femininum) je město v evropské části Ruské federace, středisko Tverské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Tver · Vidět víc »

Tverská jaderná elektrárna

Tverská jaderná elektrárna, někdy také označována jako Kalinin II, je plánovaná jaderná elektrárna v Rusku v Tverské oblasti, poblíž města Udomlja.

Nový!!: Petrohrad a Tverská jaderná elektrárna · Vidět víc »

Tverská oblast

Tverská oblast je jednou z oblastí Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Tverská oblast · Vidět víc »

Tverská ulice

Tverská ulice je jednou z nejvýznamnějších ulic v Moskvě.

Nový!!: Petrohrad a Tverská ulice · Vidět víc »

Uchazeči o pořádání olympijských her

Pořadatelské město olympijských her vybírá Mezinárodní olympijský výbor na základě nominací národních olympijských výborů na zasedání.

Nový!!: Petrohrad a Uchazeči o pořádání olympijských her · Vidět víc »

Uchta (město)

Uchta (– Ukva) je průmyslové město republikového významu v Komiské republice v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Uchta (město) · Vidět víc »

Ukrajinská lidová republika

Ukrajinská lidová republika (ukrajinsky Українська Народна Республіка, Ukrajinska Narodna Respublika), zkráceně ULR (УНР, UNR), byla větší ze dvou ukrajinských republik, které vzešly z 1. světové války a Říjnové revoluce.

Nový!!: Petrohrad a Ukrajinská lidová republika · Vidět víc »

Ukrajinská literatura

romantismu Ukrajinská literatura je soubor literárních děl, která byla složena či napsána Ukrajinci nebo v ukrajinštině.

Nový!!: Petrohrad a Ukrajinská literatura · Vidět víc »

Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka

Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka, plným oficiálním jménem Národní akademické divadlo opery a baletu T. H. Ševčenka je divadlo věnované opeře a baletu v ukrajinském hlavním městě Kyjevě.

Nový!!: Petrohrad a Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka · Vidět víc »

Ukrajinská opera

Národní opera Ukrajiny T. H. Ševčenka v Kyjevě, v popředí pomník zakladatele ukrajinské opery Mykoly Lysenka Ukrajinská opera jako samostatná národní škola opery vzniká v poslední třetině 19. století na základě mezinárodních podnětů i domácí tradice lidového a pololidového hudebního divadla.

Nový!!: Petrohrad a Ukrajinská opera · Vidět víc »

Ukrajinská válka za nezávislost

Znak Ukrajinské lidové republiky Ukrajinská válka za nezávislost byla série konfliktů, jejichž jádrem byly snahy Ukrajinců založit nezávislý ukrajinský stát poté, co se v únorové revoluci (březen 1917) zhroutila Ruská říše, jíž byla většina Ukrajiny součástí od dělení Polska či již od neúspěšného Chmelnického povstání.

Nový!!: Petrohrad a Ukrajinská válka za nezávislost · Vidět víc »

Ukrajinské národní obrození

Ukrajinské národní obrození bylo sociální a politické hnutí vzniklé na území Ruského impéria a Rakouské monarchie, které se zasazovalo o národní a kulturní obrození a formování ukrajinského národa.

Nový!!: Petrohrad a Ukrajinské národní obrození · Vidět víc »

Ulrich Salchow

Karl Emil Julius Ulrich Salchow (7. srpna 1877 Kodaň, Dánsko – 19. dubna 1949 Stockholm) byl švédský krasobruslař, sportovní funkcionář a první olympijský vítěz v krasobruslení na Letních olympijských hrách v roce 1908 v Londýně.

Nový!!: Petrohrad a Ulrich Salchow · Vidět víc »

Umírající Gal

Umírající Gal je antická mramorová socha, kterou najdeme v Kapitolských muzeích v Římě.

Nový!!: Petrohrad a Umírající Gal · Vidět víc »

Umberto Boccioni

Umberto Boccioni (19. října 1882, Reggio di Calabria, Itálie – 17. srpna 1916, Sorte, Itálie) byl italský malíř, sochař a kritik umění, představitel a hlavní teoretik futurismu.

Nový!!: Petrohrad a Umberto Boccioni · Vidět víc »

United Buddy Bears

Buddy Bear na egyptské ambasádě v Berlíně Berlín 2006: United Buddy Bears Vídeň 2006: Zlatí medvědi Buenos Aires 2009: United Buddy Bears Kuala Lumpur 2011 Paris 2012 Rio de Janeiro 2014 Ciudad de Guatemala 2019 Tierpark Berlin 2020 Buddy Bears jsou umělecky pomalované, dva metry vysoké umělohmotné odlitky medvědů.

Nový!!: Petrohrad a United Buddy Bears · Vidět víc »

Ural (SSV-33)

Ural (SSV-33) (v kódu NATO třída Kapusta) byla zpravodajská a velitelská loď sovětského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Ural (SSV-33) · Vidět víc »

Urgan

Urgan, Uragan anebo Organa (podle Nikefora Άργανος - Árganos, Argana, z turkického ur anebo urgu, doslova: „hůl“, a mongolského üre, doslova: „úder“) byl v letech 605 – 610 vládce Onogurů, a od roku 617 – 630 všech Prabulharů Jeho jméno je však vykládáno více způsoby, jako Bağatur Sepi-kagan, Külüg Sibir-kagan anebo Urag, doslova: „bouře“,.

Nový!!: Petrohrad a Urgan · Vidět víc »

Urszula Ledóchowska

Svatá Urszula Ledóchowska (rozená Julia Ledóchowska; 17. dubna 1865 – 29. května 1939) byla polská šlechtična, řeholnice, učitelka a vychovatelka.

Nový!!: Petrohrad a Urszula Ledóchowska · Vidět víc »

Urup (ostrov)

Mapa znázorňující historii Kurilských ostrovů. Většina jižních ostrovů Kuril byla součástí Japonska v letech 1855 až 1945. Urup, ačkoliv patří mezi jižní ostrovy, byl součástí Japonska v letech 1875 až 1945, podobně jako většina ostrovů souostroví. Na tyto ostrovy (tedy včetně Urupu) si Japonsko nedělá nárok Ruský ostrov Urup (rusky Уруп; āinsky ウルㇷ゚ — Urup; japonsky 得撫島, Uruppu-tó) je čtvrtý největší ostrov souostroví Kurily.

Nový!!: Petrohrad a Urup (ostrov) · Vidět víc »

Usť-Luga

Usť-Luga (Laugasuu) je osada v Kingiseppském rajónu Leningradské oblasti v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Usť-Luga · Vidět víc »

Utkání hvězd KHL

Utkání hvězd KHL (rusky) je exhibičním zápasem v ledním hokeji, který je pořádán tradičně v polovině sezóny Kontinentální hokejové ligy, mezinárodní ligy hrající se převážně v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Utkání hvězd KHL · Vidět víc »

UVB-76

UVB-76, též známá jako "The Buzzer" ("Bzučák"), je ruská rozhlasová stanice vysílající na krátkých vlnách (na frekvenci 4625 kHz).

Nový!!: Petrohrad a UVB-76 · Vidět víc »

Uzbecká hokejová reprezentace

Uzbecká hokejová reprezentace je národní hokejové mužstvo Uzbekistánu.

Nový!!: Petrohrad a Uzbecká hokejová reprezentace · Vidět víc »

V SSSR není sex

„Sex v SSSR neexistuje“ je okřídlená věta, jejímž pramenem je výrok Ljudmily Ivanovové v televizní debatě s Američankami "Ženy mluví se ženami".

Nový!!: Petrohrad a V SSSR není sex · Vidět víc »

V studni

V studni je komická opera českého skladatele Viléma Blodka na libreto Karla Sabiny.

Nový!!: Petrohrad a V studni · Vidět víc »

V. Volodarskij

V.

Nový!!: Petrohrad a V. Volodarskij · Vidět víc »

Važa Pšavela

Važa Pšavela, gruzínsky ვაჟა ფშაველა, původním jménem Luka Razikašvili (26. červenec 1861, Chargali – 10. červenec 1915, Tbilisi) byl gruzínský básník.

Nový!!: Petrohrad a Važa Pšavela · Vidět víc »

Valdajský klub

310x310pixelů Valdajský klub (též Valdajské fórum, celým názvem Valdajský mezinárodní diskusní klub) je odborně-analytické fórum, oficiálně zaměřené na aktuální otázky mezinárodní politiky, ekonomiky a bezpečnosti ve světě, podle zpravodajského serveru NEWSru.com však ve skutečnosti původně založené s hlavním cílem zlepšit image Ruska v zahraničí.

Nový!!: Petrohrad a Valdajský klub · Vidět víc »

Valentin Alexandrovič Kamenskij

Valentin Alexandrovič Kamenskij (Валентин Александрович Каменский; 29. září 1907, Tula – 20. listopadu 1975, Leningrad) byl ruský architekt.

Nový!!: Petrohrad a Valentin Alexandrovič Kamenskij · Vidět víc »

Valentin Alexandrovič Serov

Valentin Alexandrovič Serov (rusky Валенти́н Алекса́ндрович Серо́в, 19. ledna 1865, Petrohrad – 5. prosince 1911, Moskva) byl ruský malíř a grafik, známý především jako portrétista.

Nový!!: Petrohrad a Valentin Alexandrovič Serov · Vidět víc »

Valentin Borejko

Valentin Vasiljevič Borejko (Валентин Васильевич Борейко; 27. října 1933, Leningrad – 27. prosince 2012, Petrohrad) byl sovětský veslař.

Nový!!: Petrohrad a Valentin Borejko · Vidět víc »

Valentin Gluško

Valentin Petrovič Gluško (Vaľentin Pjetrovič Gluško;, Valentyn Petrovyč Hluško, Oděsa, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 10. ledna 1989, Moskva) byl sovětský vědec a konstruktér raketových motorů.

Nový!!: Petrohrad a Valentin Gluško · Vidět víc »

Valentin Pikul

Valentin Savvič Pikul (13. července 1928, Leningrad – 16. července 1990, Riga) byl ruský sovětský spisovatel oblíbených historických románů a románů s námořní válečnou tematikou.

Nový!!: Petrohrad a Valentin Pikul · Vidět víc »

Valentin Prolat

Valentin Prolat (* 1958 Minsk, Sovětský svaz) je operní pěvec pocházející z Minska.

Nový!!: Petrohrad a Valentin Prolat · Vidět víc »

Valentin Tarakanov

Valentin Semjonovič Tarakanov (* 1956 Krasnojarsk) je bývalý sovětský zápasník–judista a sambista ruské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Valentin Tarakanov · Vidět víc »

Valentina Borisenková

Valentina Michajlovna Borisenková-Bělovová (– Valentina Michajlovna Borisenko, rozená Белова – Bělova; 28. ledna 1920, Čerepovec – 6. března 1993, Petrohrad) byla ruská a sovětská šachistka.

Nový!!: Petrohrad a Valentina Borisenková · Vidět víc »

Valentina Ivanovna Antonova

Valentina Ivanovna Antonova (Валентина Ивановна Антонова; 29. října 1907 Petrohrad – 19. května 1993 Moskva) byla ruská historička umění, expertka na staroruskou malbu.

Nový!!: Petrohrad a Valentina Ivanovna Antonova · Vidět víc »

Valentina Jurinová

Valentina Jurinová (Валентина Юрина, * 25. května 1985 Jekatěrinburg) je bývalá ruská reprezentantka ve sportovním lezení.

Nový!!: Petrohrad a Valentina Jurinová · Vidět víc »

Valentina Litujevová

Valentina Litujevová rozená Bogdanovová (11. prosince 1930 Leningrad – 23. července 2008) byla sovětská atletka, mistryně Evropy ve skoku dalekém na Mistrovství Evropy v atletice v roce 1950 v Bruselu.

Nový!!: Petrohrad a Valentina Litujevová · Vidět víc »

Valentina Matvijenková

Valentina Ivanovna Matvijenková (bez přechýlení Valentina Ivanovna Matvijenko, rusky Валентина Ивановна Матвиенко, * 7. dubna 1949 Šepetivka, Ukrajina) je ruská politička, členka politické strany Jednotné Rusko.

Nový!!: Petrohrad a Valentina Matvijenková · Vidět víc »

Valerian Kujbyšev

Valerian Vladimirovič Kujbyšev (Omsk – 25. ledna 1935, Moskva) byl bolševický revolucionář a prominentní sovětský politik.

Nový!!: Petrohrad a Valerian Kujbyšev · Vidět víc »

Valerij Čkalov

Čkalov s Beljakovem a Stalinem Valerij Pavlovič Čkalov (– 15. prosince, 1938) byl sovětský zkušební pilot, Hrdina Sovětského svazu (1936).

Nový!!: Petrohrad a Valerij Čkalov · Vidět víc »

Valerij Brošin

Valerij Brošin (19. října 1962 Leningrad – 5. března 2009 Moskva) byl turkmenský fotbalový záložník, který reprezentoval někdejší Sovětský svaz a po jeho rozpadu Turkmenistán.

Nový!!: Petrohrad a Valerij Brošin · Vidět víc »

Valerij Gergijev

Valerij Abisalovič Gergijev (* 2. května 1953, Moskva) je ruský dirigent, který působí jako umělecký ředitel Mariinského divadla v Petrohradě, kde je také uměleckým ředitelem festivalu Bílé noci.

Nový!!: Petrohrad a Valerij Gergijev · Vidět víc »

Valerij Rožděstvenskij

Valerij Iljič Rožděstvenskij,, (13. února 1939 v Leningradě, SSSR – 31. srpna 2011), byl sovětský kosmonaut ruské národnosti z lodi Sojuz 23.

Nový!!: Petrohrad a Valerij Rožděstvenskij · Vidět víc »

Varvara Turkestanová

Princezna Varvara Iljična Turkestanová, rusky: Варвара Ильинична Туркестанова, (26. prosince 1775, Moskva – 20. května 1819, Petrohrad) byla ruská šlechtična gruzínského původu, známá především díky mileneckému poměru s carem Alexandrem I. a svou korespondencí s francouzským emigrantem Ferdinandem Christinem, který popsal život u ruského dvora na počátku 19. století.

Nový!!: Petrohrad a Varvara Turkestanová · Vidět víc »

Vasilevskij

Vasilevskij je ruské, běloruské, ukrajinské, polské a občas židovské příjmení.

Nový!!: Petrohrad a Vasilevskij · Vidět víc »

Vasilij Aksjonov

Vasilij Pavlovič Aksjonov (20. srpna 1932, Kazaň – 6. července 2009, Moskva) byl ruský spisovatel židovského původu, přední osobnost intelektuálního disentu v SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Aksjonov · Vidět víc »

Vasilij Alexejevič Bilbasov

Vasilij Alexejevič Bilbasov (rusky Василий Алексеевич Бильбасов, 19. června 1838, Poltava – 24. června 1904, Pavlovsk) byl ruský historik a publicista, specialista na vládu Kateřiny II. Veliké.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Alexejevič Bilbasov · Vidět víc »

Vasilij Andrejevič Žukovskij

Vasilij Andrejevič Žukovskij Vasilij Andrejevič Žukovskij, rusky Василий Андреевич Жуковский (9. února 1783, Mišenskoe, Ruské impérium – 24. dubna 1852, Baden-Baden, Německo) byl ruský básník a literární kritik.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Andrejevič Žukovskij · Vidět víc »

Vasilij Andrejevič Tropinin

Vasilij Andrejevič Tropinin;, Karpovka –, Moskva) byl ruský malíř období romantismu. Narodil se jako nevolník a v tomto postavení prožil většinu svého života. Byl však oblíbencem hraběte Münnicha a hraběte Arkadije Markoffa, kteří mu pomohli k přijetí na petrohradskou Akademii. Zde studoval u S. S. Ščukina (1799-1804). Po absolvování této výtvarné školy se usadil v Moskvě. Svobodu získal až po čtyřicítce. Maloval krajinky a žánrové obrazy ("Starý žebrák", "Krajkářka", "Albánská dívka ve dveřích"...) a zejména portréty (N.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Andrejevič Tropinin · Vidět víc »

Vasilij Dmitrijevič Polenov

Vasilij Dmitrijevič Polenov (rusky Василий Дмитриевич Поленов; 1. června 1844 Petrohrad - 18. července 1927 Borok v Tulské oblasti) byl ruský malíř a výtvarný pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Dmitrijevič Polenov · Vidět víc »

Vasilij Ivanovič Surikov

Vasilij Ivanovič Surikov (Krasnojarsk – Moskva) byl ruský malíř, autor rozsáhlých historických děl, představitel ruského uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Ivanovič Surikov · Vidět víc »

Vasilij Jakovlevič Čičagov

Vasilij Jakovlevič Čičagov (Василий Яковлевич Чичагов, – Petrohrad) byl ruský námořní důstojník a polární badatel, později admirál.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Jakovlevič Čičagov · Vidět víc »

Vasilij Konstantinovič Bljucher

Vasilij Konstantinovič Bljucher (Barčinka, Jaroslavská gubernie – 9. listopadu 1938 Moskva) byl sovětský voják, státní a stranický činitel a maršál SSSR (1935).

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Konstantinovič Bljucher · Vidět víc »

Vasilij Lomonosov

Vasilij Georgijevič Lomonosov (1896 Radolicy v Petrohradské gubernii – 20. října 1939) byl pracovníkem sovětské státní bezpečnosti.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Lomonosov · Vidět víc »

Vasilij Maximovič Maximov

Vasilij Maximovič Maximov (17. lednajul./29. lednagreg. 1844, Lopina – 18. listopadujul./1. prosincegreg. 1911, Petrohrad) byl ruský realistický malíř, člen uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Maximovič Maximov · Vidět víc »

Vasilij Němčinov

Vasilij Sergejevič Němčinov (2. ledna 1894, Grabovo, Penzenská gubernie – 5. listopadu 1964, Moskva) byl ekonom, statistik, jeden ze zakladatelů ekonomického a matematického směru sovětské ekonomické vědy.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Němčinov · Vidět víc »

Vasilij Perov

Vasilij Grigorjevič Perov, původním jménem Vasilij Grigorjevič Vasiljev, rusky Василий Григорьевич Перов (2. ledna 1834, Tobolsk – 10. června 1882, Kuzminki) byl ruský malíř, představitel realismu druhé poloviny 19. století, jeden ze zakládajících členů uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Perov · Vidět víc »

Vasilij Petrovič Petrov

Svatý Vasilij Petrovič Petrov (1882, Ilovka – 15. ledna 1942, Siblag) byl ruský věřící Ruské pravoslavné církve a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Petrovič Petrov · Vidět víc »

Vasilij Petrovič Stasov

Vasilij Petrovič Stasov (4. srpna 1769 Moskva – 5. září 1848 Petrohrad) byl ruský architekt.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Petrovič Stasov · Vidět víc »

Vasilij Rozanov

Vasilij Vasiljevič Rozanov (2. května 1856 Vetluga, Kostromská gubernie – 5. února 1919 Sergijev Posad) byl originální ruský filosof, spisovatel a publicista.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Rozanov · Vidět víc »

Vasilij Slesarjev

Vasilij Andrianovič Slesarjev (– 23. července 1921) byl ruský letecký konstruktér.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Slesarjev · Vidět víc »

Vasilij Vasiljevič Dokučajev

Vasilij Vasiljevič Dokučajev (1. března 1846 – 8. listopadu 1903), byl ruský pedogeograf, pedolog, geolog a geomorfolog.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Vasiljevič Dokučajev · Vidět víc »

Vasilij Vasiljevič Prončiščev

Vasilij Vasiljevič Prončiščev (1702 Bogimovo – 29. srpna 1736 Tajmyr) byl ruský námořní důstojník a polární badatel.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Vasiljevič Prončiščev · Vidět víc »

Vasilij Vasiljevič Věreščagin

Vasilij Vasiljevič Věreščagin (rusky Василий Васильевич Верещагин; v Čerepovci, zemřel na moři v blízkosti Port Arthuru) byl ruský malíř a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Vasiljevič Věreščagin · Vidět víc »

Vasilij Vladimirovič Petrov

Vasilij Vladimirovič Petrov (19. července 1761 Obojaň — 15. srpna 1834 Petrohrad) byl ruský fyzik, chemik a člen Akademie věd v Petrohradě.

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Vladimirovič Petrov · Vidět víc »

Vasilij Zeňkovskij

Vasilij Vasiljevič Zeňkovskij (rusky Василий Васильевич Зеньковский; 4. července 1881 Chmelnyckyj – 5. srpna 1962, Paříž) byl ruský křesťanský filosof, psycholog a publicista, autor Dějin ruské filosofie (ve dvou svazcích, 1948—1950).

Nový!!: Petrohrad a Vasilij Zeňkovskij · Vidět víc »

Vasiljevský ostrov

Vasiljevský ostrov (rusky Васильевский остров) je ostrov v ústí řeky Něvy do Finského zálivu.

Nový!!: Petrohrad a Vasiljevský ostrov · Vidět víc »

Vaslav Nijinsky

Vaslav Nijinsky, narozen Wacław Niżyński, rusky Ва́цлав Фоми́ч Нижи́нский, Vaclav Fomič Nižinskij (1889 nebo 1890, Kyjev – 8. dubna 1950, Londýn) byl ruský tanečník a choreograf polského původu narozený na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Vaslav Nijinsky · Vidět víc »

Vatroslav Jagić

Vatroslav von Jagić (6. července 1838 Varaždín – 5. srpna 1923 Vídeň) byl chorvatský slavista.

Nový!!: Petrohrad a Vatroslav Jagić · Vidět víc »

Václav Fiala (ilustrátor)

Václav Fiala (15. července 1896, Praha farnosti při kostele sv. Rocha na Žižkově v Praze – 25. června 1980, tamtéž) byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor výstav a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Václav Fiala (ilustrátor) · Vidět víc »

Václav Flajšhans

Václav Flajšhans, rozený Wenzel Fleischhans (1. července 1866 Praha – 20. listopadu 1950 tamtéž) byl český filolog, literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa, knihovník a středoškolský pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Václav Flajšhans · Vidět víc »

Václav Magid

Václav Magid (* 6. června 1979, Leningrad, SSSR) je český výtvarník, teoretik, kurátor a baskytarista žijící a tvořící v Praze.

Nový!!: Petrohrad a Václav Magid · Vidět víc »

Václav Pichl

Václav Pichl (25. září 1741 Bechyně – 23. leden 1805 Vídeň) byl český hudební skladatel a houslista.

Nový!!: Petrohrad a Václav Pichl · Vidět víc »

Václav Suk

Václav Suk, také Váša Suk, v Rusku Вячеслав Иванович Сук, (16. listopadu 1861 Kladno – 12. ledna 1933 Moskva) byl český houslista, dirigent a hudební skladatel působící v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Václav Suk · Vidět víc »

Václav Vondřich

Václav Vondřich (18. dubna 1874, Libeň farnosti Libeň (kostel Panny Marie) – 12. srpna 1943, Praha) byl český cyklistický, motocyklový a automobilový závodník, jehož kariéra je spjata se značkou Laurin & Klement.

Nový!!: Petrohrad a Václav Vondřich · Vidět víc »

Václav Voskovec

Václav Voskovec17.

Nový!!: Petrohrad a Václav Voskovec · Vidět víc »

Všeruská hokejová liga

Všeruská hokejová liga je druhou nejvyšší mezinárodní hokejovou ligou v Eurasii.

Nový!!: Petrohrad a Všeruská hokejová liga · Vidět víc »

Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu

Hlasovací lístek ve Všesvazovém referendu o zachování SSSR Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu (rusky Всесоюзный референдум о сохранении Союза СоветскихСоциалистическихреспублик) bylo referendum, které proběhlo 17. března 1991 na většině území Sovětského svazu a ve kterém byla voličům předložena k zodpovězení tato otázka: Považujete za nutné zachování Svazu sovětských socialistických republik jako obnovené federace rovnoprávných suverénních republik, ve které budou v plné míře zaručena práva a svobody člověka jakékoli národnosti? Referendum bojkotovala Arménie, Gruzie (nikoli však Abcházie), Moldavsko (nikoli však Podněstří a Gagauzsko) a pobaltské státy.

Nový!!: Petrohrad a Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu · Vidět víc »

Vítězslav Mácha

Vítězslav Mácha (6. dubna 1948 – 29. května 2023) byl československý a český zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 1972.

Nový!!: Petrohrad a Vítězslav Mácha · Vidět víc »

Východní Evropa

Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.

Nový!!: Petrohrad a Východní Evropa · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Nový!!: Petrohrad a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východoevropská rovina

Východoevropská rovina (v Rusku též nazývaná Ruská rovina) je s rozlohou 5,5 mil. km² největší rovinou v Evropě.

Nový!!: Petrohrad a Východoevropská rovina · Vidět víc »

Vývoj světového rekordu v běhu na 1500 metrů

Paavo Nurmi v čase 3:52,6 překonává světový rekord v běhu na 1500 m, Helsinky, 1924 Běh na 1500 metrů se v Evropě stal obecně uznávanou standardní distancí běžeckých závodů koncem 19. století.

Nový!!: Petrohrad a Vývoj světového rekordu v běhu na 1500 metrů · Vidět víc »

Věž Federace

Věž Federace (– Dělovoj kompleks Federacija) je dvojice mrakodrapů v Moskvě, které slouží jako kanceláře, hotel a soukromé apartmány.

Nový!!: Petrohrad a Věž Federace · Vidět víc »

Věžičky

Jako Věžičky se označuje obytný soubor na Porubské ulici v Ostravě-Porubě.

Nový!!: Petrohrad a Věžičky · Vidět víc »

Věra Komisovová

Věra Jakovlevna Komisovová (rozená Nikitinová; * 11. června 1953, Leningrad) je bývalá sovětská atletka, běžkyně.

Nový!!: Petrohrad a Věra Komisovová · Vidět víc »

Věra Konstantinovna Romanovová

Věra Konstantinovna Romanovová (16. únor 1854, Sankt Petersburg, Ruská říše – 11. dubna 1912, Stuttgart, Německo) byla ruská velkokněžna a adoptivní dcera württemberského krále Karla I. a jeho manželky, královny Olgy Nikolajevny, jejíž byla neteří.

Nový!!: Petrohrad a Věra Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »

Věra Zasuličová

Věra Ivanovna Zasuličová (Michajlovka, Ruské impérium – 8. května 1919, Petrohrad, Rusko) byla ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka.

Nový!!: Petrohrad a Věra Zasuličová · Vidět víc »

Večery s panem Dvojníkem

Večery s panem Dvojníkem je název českého vydáni knihy Двойник, или Мои вечера в Малороссии (1828, Dvojník, aneb mé večery v Malorusku) od ruského romantického básníka a prozaika Antonije Pogorelského.

Nový!!: Petrohrad a Večery s panem Dvojníkem · Vidět víc »

Vedem

Časopis Vedem vydávali mladí kluci v terezínském ghettu během druhé světové války Vedem byl český literární časopis vytvářený skupinou židovských chlapců v terezínském ghettu v letech 1942–1944.

Nový!!: Petrohrad a Vedem · Vidět víc »

Velemir Chlebnikov

Velemir Chlebnikov, vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov, rusky Велимир Хлебников (Виктор Владимирович Хлебников), (Tundutovo nebo Malyje Děrbety – 28. června 1922, Santalovo, Novgorodská gubernie) byl ruský symbolistický básník a dramatik, představitel ruského futurismu.

Nový!!: Petrohrad a Velemir Chlebnikov · Vidět víc »

Veliký Novgorod

Veliký Novgorod (rusky; název znamená „ Veliké Nové město“), do roku 1999 Novgorod, je starobylé město v západním Rusku, zhruba 160 km jihovýchodně od Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Veliký Novgorod · Vidět víc »

Velká severní expedice

Alexeje Čirikova. Nové geografické mapy byly rychle šířeny a získaly širokou pozornost v celé Evropě. Výše je anglická mapa s názvem Ruské objevy připravená londýnským kartografem Thomasem Jefferysem (jedná se o dotisk publikovaný Robertem Sayerem v americkém Atlasu z roku 1776). Velká severní expedice také Druhá kamčatská expedice, Sibiřsko-pacifická expedice, Sibiřská expedice nebo Velká severská expedice (Великая Северная экспедиция) byla jednou z největších sérií průzkumných expedic v historii, která zmapovala většinu arktického pobřeží Sibiře, dálného východu a některé části severoamerického pobřeží, čímž výrazně přispěla k poznání těchto polárních oblastí.

Nový!!: Petrohrad a Velká severní expedice · Vidět víc »

Velké divadlo (rozcestník)

Velké divadlo se užívá pro různé divadelní domy a soubory.

Nový!!: Petrohrad a Velké divadlo (rozcestník) · Vidět víc »

Velký kremelský palác

Velký kremelský palác je jeden z paláců Moskevského kremlu.

Nový!!: Petrohrad a Velký kremelský palác · Vidět víc »

Velký Zlatoúst

Velký Zlatoúst je pravoslavný chrám v ruském Jekatěrinburgu, vystavěný roku 1876 v rusko-byzantském stylu.

Nový!!: Petrohrad a Velký Zlatoúst · Vidět víc »

Veniamin (Kazanskij)

Svatý Veniamin (světským jménem: Vasilij Pavlovič Kazanskij;, Nimenskij pogost – 13. srpna 1922, Petrohrad) byl biskup ruské pravoslavné církve, metropolita petrohradský a gdovský a mučedník.

Nový!!: Petrohrad a Veniamin (Kazanskij) · Vidět víc »

Venjamin Josifovič Flejšman

Venjamin Josifovič Flejšman či Fleischmann (rusky Вениамин Иосифович Флейшман, někdy také Benjamin Fleischmann, Bežeck, Tverská gubernie — 14. září 1941 u Leningradu) byl sovětský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Venjamin Josifovič Flejšman · Vidět víc »

Venus Genetrix

Socha typu Venus Genetrix prezentuje římskou bohyni Venuši v její podobě jako Genetrix (matka), která byla uctívána Julsko-klaudijskou římskou dynastií, která prohlašovala, že z ní pochází.

Nový!!: Petrohrad a Venus Genetrix · Vidět víc »

Vesna (Rusko)

Demokratické hnutí mládeže „Vesna“ je ruské politické hnutí mládeže.

Nový!!: Petrohrad a Vesna (Rusko) · Vidět víc »

Vesnické křížové procesí na Velikonoce

Vesnické křížové procesí na Velikonoce je název obrazu ruského realistického malíře Vasilije Grigorijevič Perova z roku 1861.

Nový!!: Petrohrad a Vesnické křížové procesí na Velikonoce · Vidět víc »

Vesnický okres

Vesnický okres (rusky сельское поселение) jeden z typů komunálního útvaru v Rusku; představuje termín pro jeden nebo více venkovských sídelních útvarů (obec, vesnice, stanice, osada, žutor, kišlak, aul a dalších venkovských sídel), ve kterém je místní územní samospráva vykonávána přímo obyvateli a (nebo) prostřednictvím volených a dalších orgánů místní samosprávy.

Nový!!: Petrohrad a Vesnický okres · Vidět víc »

Vicente Martín y Soler

Vicente Martín y Soler (2. květen 1754, Valencie, Španělsko – 30. leden 1806, Petrohrad, Ruské impérium) byl španělský hudební skladatel oper a baletů.

Nový!!: Petrohrad a Vicente Martín y Soler · Vidět víc »

Victor Massé

Victor Massé, vlastním jménem Félix-Marie Massé, (7. března 1822 Lorient, Francie – 5. července 1884 Paříž) byl francouzský hudební skladatel.

Nový!!: Petrohrad a Victor Massé · Vidět víc »

Viktor An

Viktor An (Виктор Ан, 안현수, An Hjon-su; * 23. listopadu 1985 Soul) je jihokorejský závodník v short tracku, který od roku 2011 reprezentuje Rusko.

Nový!!: Petrohrad a Viktor An · Vidět víc »

Viktor Šenderovič

Viktor Anatoljevič Šenderovič Viktor Anatoljevič Šenderovič (* 15. srpna 1958, Moskva) je ruský scenárista, satirik, liberální publicista, ochránce lidských práv, rozhlasový a televizní moderátor, novinář a dramatik.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Šenderovič · Vidět víc »

Viktor Šklovskij

Viktor Borisovič Šklovskij (24. leden 1893, Petrohrad – 6. prosinec 1984, Moskva) byl sovětský spisovatel, filmový scenárista a literární a filmový teoretik, představitel ruského formalismu.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Šklovskij · Vidět víc »

Viktor Ždanovič

Viktor Francevič Ždanovič (* 27. ledna 1938 Leningrad, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a ruský sportovní šermíř, který se specializoval na šerm fleretem.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Ždanovič · Vidět víc »

Viktor Claesson

Viktor Johan Anton Claesson (* 2. ledna 1992 Värnamo) je švédský profesionální fotbalista, který hraje na pozici křídelníka dánský klub FC Kodaň a za švédský národní tým.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Claesson · Vidět víc »

Viktor Coj

Viktor Robertovič Coj (21. červen 1962, Leningrad, Sovětský svaz – 15. srpen 1990, Tukums, Lotyšská sovětská socialistická republika) byl slavný sovětský umělec a lídr rockové skupiny Kino.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Coj · Vidět víc »

Viktor Dubský z Třebomyslic

Viktor hrabě Dubský z Třebomyslic (celým jménem Viktor Josef Eugen František hrabě Dubský z Třebomyslic, Viktor Graf Dubsky von Trebomislitz; 6. března 1834 Vídeň – 16. července 1915 Zdislavice) byl moravský šlechtic, rakousko-uherský generál a diplomat.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Dubský z Třebomyslic · Vidět víc »

Viktor Fajnberg

Viktor Fajnberg (26. listopadu 1931 Charkov – 2. ledna 2023) byl ukrajinský filolog a disident, účastník demonstrace na Rudém náměstí v srpnu 1968 proti okupaci Československa, kritik politického zneužívání psychiatrie v SSSR.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Fajnberg · Vidět víc »

Viktor Iljin

Viktor Ivanovič Iljin (Ви́ктор Ива́нович Ильи́н, * 26. prosince 1947 Leningrad) byl sovětský občan, armádní podporučík, který spáchal 22. ledna 1969 neúspěšný atentát na generálního tajemníka ÚV KSSS Leonida Iljiče Brežněva.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Iljin · Vidět víc »

Viktor Ivanovič Močulskij

Viktor Ivanovič Močulskij alias Victor von Motschulsky, rusky:Виктор Иванович Мочульский, (11. dubna 1810 Petrohrad – 5. června 1871 Simferopol) byl ruský entomolog, zabývající se hlavně řádem brouci (Coleoptera).

Nový!!: Petrohrad a Viktor Ivanovič Močulskij · Vidět víc »

Viktor Korčnoj

Viktor Lvovič Korčnoj (23. března 1931 Leningrad – 6. června 2016 Wohlen) byl nejprve sovětský a později švýcarský šachový velmistr ruské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Korčnoj · Vidět víc »

Viktor Kosenko

Viktor Stěpanovič Kosenko (23. listopadu 1896 Petrohrad – 3. října 1938 Kyjev) byl ukrajinský hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Kosenko · Vidět víc »

Viktor Novožilov

Viktor Vladimirovič Novožilov (5. května 1950 Leningrad, Sovětský svaz - 1991) byl sovětský zápasník, volnostylař.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Novožilov · Vidět víc »

Viktor Suslin (veslař)

Viktor Nikolajevič Suslin (* 19. července 1944 Leningrad) je bývalý sovětský veslař, olympijský medailista v osmiveslici na Letních olympijských hrách 1968 v Mexiku a vicemistr světa z roku 1966.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Suslin (veslař) · Vidět víc »

Viktor Trast

Viktor Kustaa (V. K.) Trast (14. ledna 1878, Sankt-Petěrburg (Petrohrad) – 30. ledna 1953, Helsinky) byl finský filolog, pedagog a překladatel slovanských literatur, mimo jiné překládal Otokara Březinu.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Trast · Vidět víc »

Viktor Trkal

Viktor Trkal (14. srpna 1888 Ostřetín u Pardubic – 3. září 1956 Praha) byl český fyzik a poslední generální tajemník České akademie věd a umění.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Trkal · Vidět víc »

Viktor Zolotov

Viktor Vasiljevič Zolotov (* 27. ledna 1954 Sasovo, Sovětský svaz) je od roku 2016 velitel ruské Národní gardy a člen Bezpečnostní rady Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Zolotov · Vidět víc »

Viktor Zubkov

Viktor Alexejevič Zubkov (* 15. září 1941, vesnice Arbat ve Sverdlovské oblasti, SSSR) je bývalý ruský předseda vlády a ekonom.

Nový!!: Petrohrad a Viktor Zubkov · Vidět víc »

Viktorie Bádenská

Viktorie Bádenská, Sophia Maria Victoria (7. srpna 1862, Karlsruhe – 4. dubna 1930, Řím) byla rodem bádenská princezna a sňatkem švédská královna.

Nový!!: Petrohrad a Viktorie Bádenská · Vidět víc »

Viktorie Melita Sasko-Koburská

Velkovévodkyně Viktorie Fjodorovna Ruská (rozená princezna Viktorie Melita z Edniburghu; 25. listopadu 1876, Valletta – 2. března 1936, Amorbach) byla třetí dítět a druhá dcera Alfréda, vévody ze Saska-Koburska-Gothajska, a velkokněžny Marie Alexandrovny Ruské.

Nový!!: Petrohrad a Viktorie Melita Sasko-Koburská · Vidět víc »

Viktorija Golubicová

Viktorija Golubicová (* 16. října 1992 Curych) je švýcarská profesionální tenistka srbsko-chorvatského původu.

Nový!!: Petrohrad a Viktorija Golubicová · Vidět víc »

Viktorija Kamenská

Viktorija Alexandrovna Kamenská (13. srpna 1925 Leningrad – 18. července 2001, osada Repino, Leningradský kraj) byla ruská spisovatelka a překladatelka.

Nový!!: Petrohrad a Viktorija Kamenská · Vidět víc »

Viktorija Tokarevová

Viktorija Samojlovna Tokarevová (rusky Виктория Самойловна Токарева, * 20. listopadu 1937, Petrohrad) je ruská spisovatelka a scenáristka.

Nový!!: Petrohrad a Viktorija Tokarevová · Vidět víc »

Vilém Bádenský (1829–1897)

Vilém Bádenský (Ludvík Vilém August; 18. prosince 1829, Karlsruhe – 27. dubna 1897, Karlsruhe) byl pruský generál a politik.

Nový!!: Petrohrad a Vilém Bádenský (1829–1897) · Vidět víc »

Vilém I. Württemberský

Vilém I. Württemberský (27. září 1781, Lubin – 25. červen 1864, Stuttgart) byl v letech 1816 až 1864 druhým württemberským králem.

Nový!!: Petrohrad a Vilém I. Württemberský · Vidět víc »

Vilém Pruský (1783–1851)

Vilém Pruský (Fridrich Vilém Karel; 3. července 1783, Berlín – 28. září 1851, Berlín) byl pruský princ, nejmladší syn krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské.

Nový!!: Petrohrad a Vilém Pruský (1783–1851) · Vidět víc »

Vilém Zemánek

Vilém Zemánek (9. května 1875 Praha pražské židovské náboženské obce – 8. června 1922 tamtéž) byl český dirigent.

Nový!!: Petrohrad a Vilém Zemánek · Vidět víc »

Vilemína Luisa Hesensko-Darmstadtská

Vilemína Luisa Hesensko-Darmstadtská, Wilhelmina Luisa von Hessen-Darmstadt (25. června 1755 Prenzlau – 26. dubna 1776 Sankt Petěrburg) byla ruská velkokněžna, první manželka budoucího cara Pavla I. pod jménem Natálie Alexejevna Romanovová.

Nový!!: Petrohrad a Vilemína Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »

Vilemína Pruská (1774–1837)

Frederika Luisa Vilemína (18. listopadu 1774, Postupim – 12. října 1837, den Haag) byla rodem pruská princezna a sňatkem nizozemská královna.

Nový!!: Petrohrad a Vilemína Pruská (1774–1837) · Vidět víc »

Vincenc Červinka

Vincenc Červinka (2. srpna 1877, Kolín farnost Kolín – 2. října 1942, Praha) byl český novinář, publicista, překladatel, divadelní a literární kritik.

Nový!!: Petrohrad a Vincenc Červinka · Vidět víc »

Vincenc Strouhal

Vincenc Strouhal, psán také Čeněk Strouhal, (10. dubna 1850 Seč (okres Chrudim)SOA Zámrsk, Matrika narozených v Seči (1837-1870), sign. 3707, ukn 8533, str.82. Dostupné online. – 23. ledna 1922 Praha) byl český experimentální fyzik, profesor a v roce 1903–1904 rektor Univerzity Karlovy.

Nový!!: Petrohrad a Vincenc Strouhal · Vidět víc »

Vincenzo Florio

Vincenzo Florio (1905) Vincenzo Florio (18. března 1883 Palermo – 6. ledna 1959 Épernay) byl italský podnikatel ze Sicílie, automobilový závodník, zakladatel závodu Targa Florio.

Nový!!: Petrohrad a Vincenzo Florio · Vidět víc »

Vincenzo Manfredini

Vincenzo Manfredini (22. října 1737 Pistoia – 5. srpna nebo 16. srpna 1799 Petrohrad) byl italský cembalista, hudební skladatel a teoretik.

Nový!!: Petrohrad a Vincenzo Manfredini · Vidět víc »

Vissarion Grigorjevič Bělinskij

Vissarion Grigorjevič Bělinskij (Виссарион Григорьевич Белинский; (Sveaborg –, Petrohrad) byl ruský literární kritik, estetik a revoluční demokrat narozený na území dnešního Finska.

Nový!!: Petrohrad a Vissarion Grigorjevič Bělinskij · Vidět víc »

Vitalij Bianki

Vitalij Valentinovič Bianki (11. února 1894 – 10. června 1959) byl ruský autor přírodopisných knih pro děti, z nichž nejznámější jsou Lesní noviny.

Nový!!: Petrohrad a Vitalij Bianki · Vidět víc »

Vitalij Milonov

Vitalij Valentinovič Milonov (rusky:Виталий Валентинович Милонов, * 23. ledna 1974 Leningrad, Sovětský svaz) je ruský politik a poslanec Státní dumy za stranu Jednotné Rusko.

Nový!!: Petrohrad a Vitalij Milonov · Vidět víc »

Vitalij Mutko

Vitalij Leonťjevič Mutko (* 8. prosince 1958, Krasnodarský kraj, Sovětský svaz) je ruský politik, od roku 2008 ministr sportu Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Vitalij Mutko · Vidět víc »

Vitebsk

Vitebsk (bělorusky Віцебск, Viciebsk, rusky Витебск, Vitěbsk, polsky Witebsk) je historické město v severovýchodním Bělorusku, nedaleko hranic s Ruskem.

Nový!!: Petrohrad a Vitebsk · Vidět víc »

Vitus Bering

Vitus Jonassen Bering (také, méně správně, Behring) (5. srpna (křest) 1681 Horsens, Dánsko – 19. prosince 1741 Beringův ostrov) byl dánský mořeplavec a navigátor, který se plavil ve službách ruského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Vitus Bering · Vidět víc »

Vjačeslav Ivanov (spisovatel)

Vjačeslav Ivanov (1906) Ivanovův hrob v Římě Vjačeslav Ivanovič Ivanov (28. února 1866 Moskva – 16. července 1949 Řím) byl ruský básník, symbolista, filosof, překladatel, dramaturg, literární kritik, doktor filosofie.

Nový!!: Petrohrad a Vjačeslav Ivanov (spisovatel) · Vidět víc »

Vjačeslav Malafejev

Vjačeslav Aleksandrovič Malafejev (rusky Вячеслав Александрович Малафеев; * 4. března 1979, Leningrad, RSFSR, Sovětský svaz) je ruský fotbalový brankář a reprezentant, který hraje od počátku své kariéry za ruský klub Zenit Petrohrad.

Nový!!: Petrohrad a Vjačeslav Malafejev · Vidět víc »

Vjačeslav Menžinskij

Menžinskij (zcela vpravo) s ostatními členy kolegia VČK v roce 1921 Vjačeslav Rudolfovič Menžinskij (Petrohrad – 10. května 1934, Moskva) byl sovětský politik a jediný předseda OGPU v letech 1926 až 1934.

Nový!!: Petrohrad a Vjačeslav Menžinskij · Vidět víc »

Vjačeslav von Pleve

Vjačeslav Konstantinovič von Pleve (rusky Вячеслав Константинович фон Плеве, 20. dubna 1846 – 28. července 1904) byl ruský ředitel carské policie Ochranky a pozdější ministr vnitra německého původu.

Nový!!: Petrohrad a Vjačeslav von Pleve · Vidět víc »

Vjačeslav Zajcev

Vjačeslav Alexejevič Zajcev (12. listopadu 1952 Petrohrad – 12. června 2023) byl ruský volejbalista reprezentující Sovětský svaz.

Nový!!: Petrohrad a Vjačeslav Zajcev · Vidět víc »

VK (sociální síť)

VK či VKontaktě je mezinárodní sociální síť, ruská obdoba amerického Facebooku, která byla založena v roce 2006.

Nový!!: Petrohrad a VK (sociální síť) · Vidět víc »

Vladimír Alexandrovič Ruský

Vladimír Alexandrovič Romanov (22. dubna 1847, Carské Selo – 17. února 1909) byl ruský velkokníže, třetí syn cara Alexandra II. z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Alexandrovič Ruský · Vidět víc »

Vladimír Šokorov

Vladimír Šokorov, nebo také Vladimír Nikolajevič Šokorov (27. července 1868 Moskva – 11. července 1940 Modřany), byl v době první světové války velitelem Československého armádního sboru.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Šokorov · Vidět víc »

Vladimír Dmitrijevič Mendělejev

Vladimír Dmitrijevič Mendělejev (* 14. ledna 1865, Petrohrad – 1898) byl ruský námořní důstojník a projektant vodních děl.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Dmitrijevič Mendělejev · Vidět víc »

Vladimír Gamza

Vladimír Gamza (20. února 1902, Petrohrad, Rusko – 7. ledna 1929, Praha) byl český divadelní režisér, herec, překladatel z ruštiny a scénický a kostýmní výtvarník.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Gamza · Vidět víc »

Vladimír Hejmovský

Vladimír „Voloďa“ Hejmovský (Владимир Александрович Геймовский, 30. října 1892 Šiauliai – 10. září 1952 Praha) byl český armádní důstojník a dostihový jezdec, vítěz Velké Pardubické v roce 1951.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Hejmovský · Vidět víc »

Vladimír Jindřich Bufka

Williama Shakespeara, 1916 Leopolda Dostalová – Lady Macbeth, 1916 Vladimír Jindřich Bufka: ''Bez názvu (Krajina)'', 1908; vedle portrétů zaujímají v Bufkově díle nejdůležitější místo právě krajiny; zvláště pozoruhodná jsou jeho nokturna, považovaná za jeho specialitu, archiv Moravské galerie v Brněhttp://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000035_1.htmlNedostupný zdroj Vladimír Jindřich Bufka (16. července 1887 Olomouc-Pavlovičky – 23. května 1916 Praha-Vinohrady) byl český fotograf a popularizátor fotografie, významný představitel piktorialismu.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Jindřich Bufka · Vidět víc »

Vladimír Kirillovič Ruský

Vladimír Kirillovič Romanov (rusky; 30. srpna 1917, Porvoo, Finské velkoknížectví – 21. dubna 1992, Miami, Florida, USA) byl jediný syn velkoknížete Kirilla Vladimiroviče, roku 1924 se prohlásivšího «imperátorem vší Rusi», a jeho manželky Viktorie Fjodorovny (rozené Viktorie Melity, princezny Sasko-Kobursko-Gothajské, Britské a Irské).

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Kirillovič Ruský · Vidět víc »

Vladimír Litvaj

Vladimír Litvaj (26. srpna 1926 – 29. května 1990) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Litvaj · Vidět víc »

Vladimír Morávek

Vladimír Morávek (* 9. dubna 1965 Moravský Krumlov) je český divadelní, filmový a televizní režisér, autor mnoha scénářů a úprav dramatických děl.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Morávek · Vidět víc »

Vladimír Vašíček

Vladimír Vašíček (29. září 1919, Mistřín – 29. srpna 2003, Svatobořice) byl český malíř, jeden z průkopníků i klasiků českého moderního malířství po druhé světové válce.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Vašíček · Vidět víc »

Vladimír Vladimírovič von Meck

Vladimír Vladimírovič von Meck, (26. července 1877 Moskva – 16. května 1932 New York) byl ruský malíř, mecenáš a sběratel obrazů.

Nový!!: Petrohrad a Vladimír Vladimírovič von Meck · Vidět víc »

Vladimírský chrám

308x308pixelů Vladimirský chrám nebo Chrám Vladimirské ikony Matky Boží (rusky Собо́р Влади́мирской ико́ны Бо́жией Ма́тери) je pravoslavný chrám v Petrohradě na Vladimirském prospektu.

Nový!!: Petrohrad a Vladimírský chrám · Vidět víc »

Vladimir (Blagorazumov)

Vladimir (světským jménem: Iosif Ivanovič Blagorazumov; 15. dubna 1845 – 8. října 1914, Nižyn) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup blagověščenský a priamurský.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir (Blagorazumov) · Vidět víc »

Vladimir Aïtoff

Vladimir Aïtoff (5. srpna 1879, Paříž – 6. září 1963, tamtéž) byl francouzský lékař ruského původu a hráč ragby; na Letních olympijských hrách 1900 v Paříži získal zlatou medaili v ragby za Francii s týmem Union des Sociétés Françaises.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Aïtoff · Vidět víc »

Vladimir Afanasjevič Obručev

Vladimir Afanasjevič Obručev (vesnice Klepenino poblíž Rževu, Tverská gubernie – 19. června 1956, Zvenigorod, Moskevská oblast) byl ruský sovětský geolog, geograf a spisovatel literatury science fiction.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Afanasjevič Obručev · Vidět víc »

Vladimir Alexandrovič Fok

Vladimir Alexandrovič Fok (– 27. prosince 1974) byl sovětský fyzik, známý díky své práci na základech kvantové mechaniky a kvantové teorii pole.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Alexandrovič Fok · Vidět víc »

Vladimir Alexandrovič Sollogub

Vladimir Alexandrovič Sollogub (Petrohrad –, Hamburk) byl ruský vysoký státní úředník a pozdně romantický prozaik, dramatik a básník.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Alexandrovič Sollogub · Vidět víc »

Vladimir Andrejevič Stěklov

Vladimir Andrejevič Stěklov (9. ledna 1864 – 30. května 1926) byl ruský a sovětský matematik a fyzik.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Andrejevič Stěklov · Vidět víc »

Vladimir Atlantov

Vladimir Andrejevič Atlantov (* 19. února 1939 Leningrad, Sovětský svaz) je sovětský a ruský operní pěvec v tenorovém hlasovém oboru.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Atlantov · Vidět víc »

Vladimir Šatalov

Vladimír Alexandrovič Šatalov,, (8. prosince 1927 Petropavlovsk, Kazachstán – 15. června 2021) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut z lodí Sojuz.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Šatalov · Vidět víc »

Vladimir Bonč-Brujevič

Vladimir Dmitrijevič Bonč-Brujevič (Moskva – 14. července 1955, Moskva) byl člen bolševické strany, žurnalista, historik a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Bonč-Brujevič · Vidět víc »

Vladimir Burcev

Vladimir Lvovič Burcev (rusky Владимир Львович Бурцев, 17. listopadu 1862 – 21. srpna 1942) byl ruský revoluční aktivista a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Burcev · Vidět víc »

Vladimir Džanibekov

Vladimir Alexandrovič Džanibekov (vlastním jménem Vladimir Alexandrovič Krysin; * 13. května 1942 Iskandar, Taškentská oblast) je bývalý sovětský vojenský letec a kosmonaut.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Džanibekov · Vidět víc »

Vladimir Dmitrijevič Nabokov

Vladimir Dmitrijevič Nabokov (rusky Владимир Дмитриевич Набоков) (15. července 1870 – 28. března 1922) byl ruský kriminalista, novinář a progresivní státník v posledních letech Ruské říše.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Dmitrijevič Nabokov · Vidět víc »

Vladimir Filippovič Tribuc

Vladimir Filippovič Tribuc (Владимир Филиппович Трибуц; 28. července 1900 Petrohrad – 30. srpna 1977 Moskva) byl sovětský námořní velitel a admirál.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Filippovič Tribuc · Vidět víc »

Vladimir Fjodorovič Odojevskij

Vladimir Fjodorovič Odojevskij (rusky Владимир Фёдорович Одоевский, nebo 1803, Moskva —. tamtéž) byl ruský romantický spisovatel, filosof, muzikolog, redaktor a hudební kritik.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Fjodorovič Odojevskij · Vidět víc »

Vladimir Frolov

Vladimir Petrovič Frolov (rusky: Владимир Петрович Фролов; 1967 – 10. března 2022) byl ruský generálmajor, který zemřel během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Frolov · Vidět víc »

Vladimir Galaktionovič Korolenko

Vladimir Galaktionovič Korolenko Vladimir Galaktionovič Korolenko (rusky Владимир Галактионович Короленко, 27. července greg. / 15. července jul. 1853 Žitomir – 25. prosince 1921 Poltava) byl ruský spisovatel, který strávil většinu života na Ukrajině.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Galaktionovič Korolenko · Vidět víc »

Vladimir Grigorjevič Fjodorov

Vladimir Grigorjevič Fjodorov, rusky Влади́мир Григо́рьевич Фёдоров (1874– 1966), byl ruský a sovětský konstruktér ručních palných i chladných zbraní, tvůrce nauky o automatických zbraních, historik a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Grigorjevič Fjodorov · Vidět víc »

Vladimir Horowitz

Vladimir Horowitz (Vladimir Samojlovič Gorovic; 1. října 1903 – 5. listopadu 1989) byl ukrajinsko-americký pianista.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Horowitz · Vidět víc »

Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »

Vladimir Ivanovič Němcov

Vladimir Ivanovič Němcov (10. září 1907, Jepifan, Tulská oblast – 3. ledna 1994, Moskva) byl ruský sovětský radiotechnik a spisovatel, autor vědeckofantastických povídek a románů.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Ivanovič Němcov · Vidět víc »

Vladimir Jakovlevič Propp

Vladimir Jakovlevič Propp (29. dubna 1895 Petrohrad – 22. srpna 1970 Leningrad) byl ruský lingvista, průkopník strukturalistického zkoumání lidových pohádek.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Jakovlevič Propp · Vidět víc »

Vladimir Klavdijevič Arseňjev

Vladimir Klavdijevič Arseňjev (Petrohrad – 4. září 1930, Vladivostok) byl ruský sovětský etnograf, geograf, cestovatel a spisovatel.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Klavdijevič Arseňjev · Vidět víc »

Vladimir Michajlovič Bechtěrev

Vladimir Michajlovič Bechtěrev (Sarali – 24. prosince 1927, Moskva) byl ruský lékař-neurofyziolog a psychiatr, který si všiml role hipokampu na paměť člověka.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Michajlovič Bechtěrev · Vidět víc »

Vladimir Mitrofanovič Puriškevič

Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (Kišiněv – 1. února 1920, Novorossijsk) byl ruský předbolševický politik známý svými monarchistickými a antisemitskými názory.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Mitrofanovič Puriškevič · Vidět víc »

Vladimir Mjasiščev

Vladimir Nikolajevič Mjasiščev (11. července 1893, Jaunjelgava – 4. října 1973, Petrohrad) byl sovětský psychiatr a psycholog, zakladatel patogenetické psychoterapie, dlouholetý ředitel Výzkumného psychoneurologického ústavu V.M. Bechtěreva, kde vybudoval oddělení neuróz a oddělení medicínské psychologie.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Mjasiščev · Vidět víc »

Vladimir Nabokov

Rodný dům Vladimira Nabokova v Petrohradě Vladimir Vladimirovič Nabokov,: Владимир Владимирович Набоков, (Petrohrad, Rusko – 2. července 1977 Montreux, Švýcarsko), byl ruský a později americký prozaik; svou ranou prózu a poezii psal pod pseudonymem Sirin.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Nabokov · Vidět víc »

Vladimir Pokatajev

Vladimir Ivanovič Pokatajev (1944 – 1993) byl sovětský zápasník–judista ruské národnosti.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Pokatajev · Vidět víc »

Vladimir Putin

Vladimir Vladimirovič Putin (* 7. října 1952 Leningrad) je ruský politik, v letech 2000–2008 a znovu od roku 2012 prezident Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Putin · Vidět víc »

Vladimir Salnikov

Vladimir Valerjevič Salnikov (rusky Владимир Валерьевич Сальников, * 21. května 1960) je bývalý ruský plavec, který reprezentoval Sovětský svaz.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Salnikov · Vidět víc »

Vladimir Sergejevič Solovjov

Vladimir Sergejevič Solovjov (také Solověv nebo Solov'jev,, Moskva – Uzkoje u Moskvy) byl vlivný ruský filozof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Sergejevič Solovjov · Vidět víc »

Vladimir Sofronickij

Vladimir Vladimirovič Sofronickij (nebo Sofronitzky,, – 29. srpna 1961) byl rusko-sovětský pianista, nejlépe známý jako interpret skladeb Alexandra Skrjabina a Frédérica Chopina.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Sofronickij · Vidět víc »

Vladimir Uchov

Vladimir Vasiljevič Uchov (rusky Владимир Васильевич Ухов), (21. února 1924 Leningrad – 25. května 1996) byl sovětský atlet, chodec, mistr Evropy v chůzi na 50 km z roku 1954.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Uchov · Vidět víc »

Vladimir Vasiljevič Kurasov

Vladimir Vasiljevič Kurasov (rusky Владимир Васильевич Курасов, 18. července 1897 Petrohrad – 30. listopadu 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Vasiljevič Kurasov · Vidět víc »

Vladimir Vasiljevič Stasov

Vladimir Vasiljevič Stasov, rusky Владимир Васильевич Стасов, (14. ledna 1824, Petrohrad, Ruské impérium – 23. října 1906 tamtéž) byl ruský hudební a umělecký kritik, historik umění, archivář a veřejný činitel.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Vasiljevič Stasov · Vidět víc »

Vladimir Venijaminovič Popov

Vladimir Venijaminovič Popov (rusky Владимир Вениаминович Попов; 20. září 1902, Sim – 3. listopadu 1960, Petrohrad) byl ruský entomolog, hymenopterolog, specialista na morfologii, systematiku, ekologii a vývoj hmyzu Kazachstánu a střední Asie.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Venijaminovič Popov · Vidět víc »

Vladimir Zvorykin

Vladimir Kozmič Zvorykin (– 29. července 1982) byl ruský vynálezce a průkopník televizních technologií.

Nový!!: Petrohrad a Vladimir Zvorykin · Vidět víc »

Vladivostok

Vladivostok (rusky Владивосто́к, čínsky 海參崴 pchin-jin Hǎishēnwǎi v českém přepisu Chaj-šen-waj) je město a přístav v Rusku, na Dálném východě, na pobřeží Tichého oceánu, nedaleko hranic s KLDR.

Nový!!: Petrohrad a Vladivostok · Vidět víc »

Vladlen Tatarskij

Vladlen Tatarskij (rusky Владлен Татарский, vlastním jménem Maxim Fomin, 25. dubna 1982, Makijivka –⁠ 2. dubna 2023, Petrohrad) byl ruský vojenský bloger, propagandista a odsouzený bankovní lupič.

Nový!!: Petrohrad a Vladlen Tatarskij · Vidět víc »

Vlado Ríša

Vlado Ríša (* 16. dubna 1949, Rožňava) je česky píšící překladatel a spisovatel především žánru fantasy původem ze Slovenska.

Nový!!: Petrohrad a Vlado Ríša · Vidět víc »

Vlajka Petrohradu

Zlevadoprava Vlajka PetrohraduPoměr stran: 2:3 Vlajka Petrohradu, jednoho z federálních měst Ruské federace, je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 (ratifikace zasedání Sovětu lidových zástupců Sankt-Petěrburgu 8. června 1992) nebo 1:2 (statut města z 14. ledna 1998) – poměr 2:3 je vidět častěji.

Nový!!: Petrohrad a Vlajka Petrohradu · Vidět víc »

Vlajka Společenství nezávislých států

Vlajka Společenství nezávislých státůPoměr stran: 1:2 Vlajka Společenství nezávislých států, mezivládní organizace ve východní Evropě a Asii, je tvořena modrým listem s uprostřed umístěným emblémem SNS (žluté, kruhové pole, obklopené bílými proužky nepravidelných tvarů).

Nový!!: Petrohrad a Vlajka Společenství nezávislých států · Vidět víc »

Vlastimil Harapes

Vlastimil Harapes (* 24. července 1946 Chomutov) je herec, tanečník, režisér, choreograf, taneční pedagog, dlouholetý člen, sólista baletu Národního divadla v Praze a umělecký ředitel Mezinárodní konzervatoře Praha.

Nový!!: Petrohrad a Vlastimil Harapes · Vidět víc »

Vnitřněměstské území města federativního významu

Vnitřněměstské území města federativního významu (rusky внутригородская территория города федерального значения) je typ vnitřněměstského komunálního útvaru (vnitřněměstský místní samosprávní celek), který byl zaveden v roce 2006 ve městech federálního významu Moskva, Sankt-Petěrburg a od roku 2014 ve městě Sevastopol.

Nový!!: Petrohrad a Vnitřněměstské území města federativního významu · Vidět víc »

Vodka

Vodka (polsky wódka, rusky водка, ukrajinsky горілка) je tvrdý bezbarvý alkoholický nápoj oblíbený po celém světě.

Nový!!: Petrohrad a Vodka · Vidět víc »

Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I

Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I je vodní dílo na Dunaji, vybudované v letech 1964 až 1972 společným úsilím Rumunska a Jugoslávie.

Nový!!: Petrohrad a Vodní elektrárna Železná vrata – Džerdap I · Vidět víc »

Vodní elektrárna na řece Nygri

Vodní elektrárna na řece Nygri byla první vodní elektrárna na střídavý proud v Ruském impériu.

Nový!!: Petrohrad a Vodní elektrárna na řece Nygri · Vidět víc »

Vodní elektrárny v Rusku

Žiguljovská vodní elektrárna na Volze v roce 1958 Vodní elektrárny v Rusku o souhrnném výkonu 51 000 MW dodávají 177 miliard kWh ročně.

Nový!!: Petrohrad a Vodní elektrárny v Rusku · Vidět víc »

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí (2015)

náhled Přehlídka ke Dni vítězství proběhla na Rudém náměstí v Moskvě 9.

Nový!!: Petrohrad a Vojenská přehlídka na Rudém náměstí (2015) · Vidět víc »

Vojenské vzdušné síly Ruské federace

Vojenské vzdušné síly Ruské federace jsou součástí Ozbrojených sil Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Vojenské vzdušné síly Ruské federace · Vidět víc »

Vojna (skupina)

Skupina Vojna v roce 2010 Vojna (Válka) je ruská radikální umělecká skupina známá pro své provokativní a politicky orientované performance.

Nový!!: Petrohrad a Vojna (skupina) · Vidět víc »

Vojta Mádlo

Vojta Mádlo, používal i křestní jména Vojtěch a Adalbert (3. prosince 1872 Praha-Vinohrady farnosti při kostele sv. Rocha na Žižkově v Praze – 14. prosince 1951 Praha), byl český dirigent, hobojista, hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Vojta Mádlo · Vidět víc »

Vojtěch Hlaváč

Vojtěch Hlaváč, ВойтехИванович Главач, také Hlavac nebo Hlawatsch (23. března 1849, Ledeč nad SázavouSOA Zámrsk, Matrika narozených Ledeč nad Sázavou (1827-1852), sign.2523, ukn 5086, str.289. Dostupné online. – 19. března 1911, Petrohrad) byl český varhaník, skladatel, dirigent a vynálezce působící převážně v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Vojtěch Hlaváč · Vidět víc »

Volžská vodní elektrárna

Volžská vodní elektrárna (rusky Волжская ГЭС) je vodní dílo na řece Volha.

Nový!!: Petrohrad a Volžská vodní elektrárna · Vidět víc »

Volžsko-baltská vodní cesta

Volžsko-baltská vodní cesta či Volžsko-baltský průplav (rusky Волго-Балтийский водный путь) je soustava přirozených vodních toků, přirozených i umělých jezer a lidskou činností vytvořených kanálů, umožňující plavbu lodí o výtlaku do 5 000 t mezi povodím Volhy a povodím Něvy.

Nový!!: Petrohrad a Volžsko-baltská vodní cesta · Vidět víc »

Volchov (město)

Volchov je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Volchov (město) · Vidět víc »

Volchovská vodní elektrárna

Volchovská vodní elektrárna (rusky Волховская ГЭС) je vodní dílo na řece Volchov v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Volchovská vodní elektrárna · Vidět víc »

Volchovský front

Volchovský front byl název dvou vojenských formací Rudé armády za druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Volchovský front · Vidět víc »

Volha (automobil)

Logo "Volga" na modelu GAZ-24 Volga Volga byla značka automobilů vyráběna ruskou (dříve sovětskou) firmou GAZ.

Nový!!: Petrohrad a Volha (automobil) · Vidět víc »

Volin

Vsevolod Michajlovič Eichenbaum (rusky: Все́волод Михйлович Эйхенбум, 11. srpna 1882 – 18. září 1945), později známý jako Volin, byl ruský anarchista, který se podílel na Ruské a Ukrajinské revoluci.

Nový!!: Petrohrad a Volin · Vidět víc »

Volksdeutsche Mittelstelle

Volksdeutsche Mittelstelle (VoMi - Středisko na podporu etnických Němců) byl jeden z hlavních úřadů SS.

Nový!!: Petrohrad a Volksdeutsche Mittelstelle · Vidět víc »

Volodymyr Vladko

Volodymyr Mykolajovyč Vladko (8. ledna 1901, Petrohrad – 21. dubna 1974, Kyjev) byl ukrajinský sovětský spisovatel, autor vědeckofantastických knih pro mládež, jeden ze zakladatelů sovětské vědeckofantastické literatury.

Nový!!: Petrohrad a Volodymyr Vladko · Vidět víc »

Vologda

Vologda (rusky Вологда) je historické město v severozápadním Rusku, zhruba 500 km severně od Moskvy.

Nový!!: Petrohrad a Vologda · Vidět víc »

Volok

N. K. Rerich: Překonávání voloku Volok či lodní převlaka je cesta přes rozvodí říčních systémů, vybudovaná pro transport lodí po souši z jednoho povodí do druhého.

Nový!!: Petrohrad a Volok · Vidět víc »

Volosovo

Volosovo je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Volosovo · Vidět víc »

Voroněž

Voroněž (– mužský rod s výslovností) je město na jihozápadě evropské části Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Voroněž · Vidět víc »

Votština

Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.

Nový!!: Petrohrad a Votština · Vidět víc »

Votové

Votové (votsky vadjalaizõt, rusky водь) jsou ugrofinský národ žijící v severozápadním Rusku jihozápadně od Petrohradu, konkrétně ve čtyřech vesnicích: Kurovicy (Kukkuzi), Krakolje (Jõgõperä), Lužicy (Luuditsa-Liivtšülä) a Mežniki (Rajo).

Nový!!: Petrohrad a Votové · Vidět víc »

Vsevoložsk

Vsevoložsk je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci, satelitní město Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Vsevoložsk · Vidět víc »

Vsevolod Emiljevič Mejerchold

Vsevolod Emiljevič Mejerchold-Reich (9. února 1874 – 2. února 1940) byl ruský avantgardní režisér a herec, divadelní teoretik, zakladatel stylizovaného divadla v Rusku a představitel konstruktivismu.

Nový!!: Petrohrad a Vsevolod Emiljevič Mejerchold · Vidět víc »

Vsevolod Michajlovič Garšin

Vsevolod Michajlovič Garšin (Prijatnaja Dolina, Jekatěrinoslavská gubernie – Petrohrad) byl ruský spisovatel, básník a umělecký kritik.

Nový!!: Petrohrad a Vsevolod Michajlovič Garšin · Vidět víc »

Vyšněvolocký kanál

zdymadel Vyšněvolocký kanál nebo také Vyšněvolocká vodní cesta je vodní cesta z Rybinsku do Petrohradu.

Nový!!: Petrohrad a Vyšněvolocký kanál · Vidět víc »

Vyšnij Voločok

Vyšnij Voločok je město v Tverské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Vyšnij Voločok · Vidět víc »

Vyborg

Vyborg je město na severozápadě Ruska v Leningradské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Vyborg · Vidět víc »

Vygozero

Vygozero, známé též jako Vyg nebo Bobrovoje, je jezero v Karelské republice v severozápadním Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Vygozero · Vidět víc »

Vysock

Vysock je město v Leningradské oblasti v Ruské federaci.

Nový!!: Petrohrad a Vysock · Vidět víc »

Vysokorychlostní trať

Vysokorychlostní železniční trať, zkráceně VRT, je železniční trať, na které jsou povoleny vyšší rychlosti než na tradiční železniční síti.

Nový!!: Petrohrad a Vysokorychlostní trať · Vidět víc »

Vysokorychlostní vlak

Hlavní vysokorychlostní trati v Evropě (stav 2019) Vysokorychlostní vlak je vlak, jehož konstrukce mu umožňuje dosahovat rychlosti nejméně 200 km/h, je prioritně určen pro provoz na vysokorychlostní trati.

Nový!!: Petrohrad a Vysokorychlostní vlak · Vidět víc »

Wagnerova skupina

Wagnerova skupina (– gruppa Vagnera, též či, celým názvem Soukromá vojenská společnost Wagner, také Wagnerova armáda) je ruská paramilitární organizace, označovaná také jako soukromá armáda Jevgenije Prigožina, která se zúčastnila nebo účastní rozličných ozbrojených konfliktů, jako jsou občanská válka v Sýrii, válka na východní Ukrajině, občanská válka v Libyi nebo při invazi na Ukrajinu.

Nový!!: Petrohrad a Wagnerova skupina · Vidět víc »

Walkie (rapper)

Ivan Vitalijevič Petunin (rusky: Иван Витальевич Петунин; 24. května 1995 Belorečensk – 30. září 2022 Krasnodar), známější od přezdívkou Walkie, byl ruský hip hopový umělec a turnajový rapper.

Nový!!: Petrohrad a Walkie (rapper) · Vidět víc »

Walter Gotschke

Walter Gotschke (14. října 1912, Horní Benešov – 28. srpna 2000) byl německý malíř a grafik.

Nový!!: Petrohrad a Walter Gotschke · Vidět víc »

Warcraft Adventures: Lord of the Clans

Warcraft Adventures: Lord of the Clans je zrušená počítačová hra typu adventura, vyvíjená společností Blizzard Entertainment od roku 1996.

Nový!!: Petrohrad a Warcraft Adventures: Lord of the Clans · Vidět víc »

Władysław Anders

Hrob gen. Władysława Anderse v Itálii Władysław Albert Anders (11. srpna 1892, Błonie u Krośniewic, Ruské impérium – 12. května 1970, Londýn, Spojené království) byl polský generál, hlavní velitel polských ozbrojených sil v letech 1944–1945.

Nový!!: Petrohrad a Władysław Anders · Vidět víc »

Władysław Raczkiewicz

Władysław Raczkiewicz (28. ledna 1885 Kutaisi, Ruské impérium – 6. června 1947 Ruthin, Wales) byl polský politik, právník, diplomat a prezident polské exilové vlády.

Nový!!: Petrohrad a Władysław Raczkiewicz · Vidět víc »

Włodzimierz Perzyński

Włodzimierz Perzyński (6. července 1877 Opoczno, Ruská říše – 21. října 1930 Varšava) byl polský dramatik, básník, spisovatel a novinář období Mladého Polska.

Nový!!: Petrohrad a Włodzimierz Perzyński · Vidět víc »

Włodzimierz Spasowicz

Włodzimierz Spasowicz Włodzimierz Spasowicz (16. ledna 1829, Rečica, Bělorusko – 27. října 1906, Varšava) byl polský literární kritik, novinář a právník činný v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Włodzimierz Spasowicz · Vidět víc »

Wiki miluje památky

Logo projektu Wiki miluje památky Wiki miluje památky (anglicky Wiki Loves Monuments, WLM) je každoroční mezinárodní fotografická soutěž konaná v průběhu září.

Nový!!: Petrohrad a Wiki miluje památky · Vidět víc »

Wiktor Gomulicki

Wiktor Teofil Gomulicki, pseudonym "Fantazy" (17. října 1848 Ostrołęka – 14. února 1919 Varšava) byl polský novinář, spisovatel, básník a esejista.

Nový!!: Petrohrad a Wiktor Gomulicki · Vidět víc »

Wiktor Thommée

Wiktor Thommée (30. prosince 1881 – 13. listopadu 1962) byl polský generál.

Nový!!: Petrohrad a Wiktor Thommée · Vidět víc »

Wilhelm Steinitz

Wilhelm Steinitz (17. května 1836 Praha pražské židovské náboženské obce – 12. srpna 1900 New York City) byl rakouský a později americký šachista, první mistr světa v šachu v letech 1886–1894.

Nový!!: Petrohrad a Wilhelm Steinitz · Vidět víc »

Wilhelm von Leeb

Wilhelm Josef Franz rytíř von Leeb (5. září 1876, Landsberg am Lech, Německo – 29. dubna 1956, Füssen, Německo) byl veterán první světové války a německý polní maršál za druhé světové války.

Nový!!: Petrohrad a Wilhelm von Leeb · Vidět víc »

Wilhelm von Mirbach-Harff

Wilhelm hrabě von Mirbach-Harff (2. červenec 1871 Bad Ischl – 6. červenec 1918 Moskva) byl německý diplomat a velvyslanec.

Nový!!: Petrohrad a Wilhelm von Mirbach-Harff · Vidět víc »

Willgodt Theophil Odhner

Willgodt Theophil Odhner (10. srpna 1845 Dalby, Švédsko – 15. září 1905 Petrohrad v Rusku) byl švédský inženýr a vynálezce v oboru mechanických počítacích strojů, který působil v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Willgodt Theophil Odhner · Vidět víc »

William Carrick

William Carrick: Snímek z cyklu ''Obyvatelé Ruské říše'', 1860–1870 William Carrick (rusky Вильям Андреевич Каррик – Viljam Andrejevič Karrik, 31. prosince 1827 v Edinburghu – 11. listopadu 1878 v Petrohradu) byl skotský umělec a fotograf ruského původu.

Nový!!: Petrohrad a William Carrick · Vidět víc »

William Cathcart, 1. hrabě Cathcart

William Schaw Cathcart, 1.

Nový!!: Petrohrad a William Cathcart, 1. hrabě Cathcart · Vidět víc »

William Cavendish, 6. vévoda z Devonshiru

William George Spencer Cavendish, 6.

Nový!!: Petrohrad a William Cavendish, 6. vévoda z Devonshiru · Vidět víc »

William Hallowes Miller

William Hallowes Miller (6. dubna 1801 Velindre poblíž Llandovery, Carmarthenshire, Wales – 20. května 1880 Cambridge) byl velšský mineralog, krystalograf a fyzik.

Nový!!: Petrohrad a William Hallowes Miller · Vidět víc »

William Hodges

HMS ''Adventure'' v zátoce Matavai, Tahiti William Hodges (28. října 1744 – 6. března 1797) byl anglický malíř.

Nový!!: Petrohrad a William Hodges · Vidět víc »

WISHES

WISHES je zkratka pro Web-based Information Service for Higher Education Students (Internetový informační servis pro vysokoškolské studenty) Projekt je podporován devíti evropskými institucemi.

Nový!!: Petrohrad a WISHES · Vidět víc »

Witold Wojtkiewicz

Witold Wojtkiewicz (29. prosince 1879, Varšava, Polsko – 14. června 1909, Varšava) byl polský malíř, kreslíř a grafik, člen hnutí Mladé Polsko.

Nový!!: Petrohrad a Witold Wojtkiewicz · Vidět víc »

Wladimir Köppen

Wladimir Köppen (8. října 1846 Petrohrad, Rusko – 22. června 1940 Štýrský Hradec, Německá říše) byl rusko-německý geograf, meteorolog, klimatolog a botanik.

Nový!!: Petrohrad a Wladimir Köppen · Vidět víc »

WTA 500

WTA 500 je tenisová kategorie ženského profesionálního okruhu WTA Tour hraná od sezóny 2021, která nahradila třetí, nejníže postavenou úroveň kategorie Premier – Premier 700, existující v letech 2009–2020.

Nový!!: Petrohrad a WTA 500 · Vidět víc »

WTA Finals 2019

WTA Finals 2019, známý také jako Turnaj mistryň 2019 či se jménem sponzora Shiseido WTA Finals Shenzhen 2019, představoval jeden ze dvou závěrečných tenisových turnajů ženské profesionální sezóny 2019 pro osm nejvýše postavených žen ve dvouhře a osm nejlepších párů ve čtyřhře na žebříčku Porsche Race To Shenzhen.

Nový!!: Petrohrad a WTA Finals 2019 · Vidět víc »

WTA Premier Tournaments

WTA Premier Tournaments, oficiálně Premier, byla tenisová kategorie ženského profesionálního okruhu WTA Tour, hraná v sezónách 2009–2020, která sloučila dvě bývalé kategorie Tier I a Tier II.

Nový!!: Petrohrad a WTA Premier Tournaments · Vidět víc »

WTA Tour 2016

WTA Tour 2016 představoval 46. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2016.

Nový!!: Petrohrad a WTA Tour 2016 · Vidět víc »

WTA Tour 2017

WTA Tour 2017 představovala 47. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2017.

Nový!!: Petrohrad a WTA Tour 2017 · Vidět víc »

WTA Tour 2018

WTA Tour 2018 představoval 48. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2018.

Nový!!: Petrohrad a WTA Tour 2018 · Vidět víc »

WTA Tour 2019

WTA Tour 2019 představoval 49. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2019.

Nový!!: Petrohrad a WTA Tour 2019 · Vidět víc »

WTA Tour 2020

WTA Tour 2020 představoval 50. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2020.

Nový!!: Petrohrad a WTA Tour 2020 · Vidět víc »

WTA Tour 2021

WTA Tour 2021 představoval 51. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2021.

Nový!!: Petrohrad a WTA Tour 2021 · Vidět víc »

WTA Tour 2022

WTA Tour 2022, oficiálně Hologic WTA Tour 2022, představoval 52. ročník nejvyšší úrovně ženského profesionálního tenisu, hraný v roce 2022.

Nový!!: Petrohrad a WTA Tour 2022 · Vidět víc »

Xenie Alexandrovna

Xenie Alexandrovna Romanovová (Ксения Александровна Романова; 6. dubna 1875, Sankt Petěrburg, Rusko – 20. dubna 1960, Londýn, Spojené království) byla ruská velkokněžna a nejstarší dcera ruského cara Alexandra III. a sestra posledního ruského cara Mikuláše II. Jejím manželem byl její bratranec z druhého kolena, ruský velkokníže Alexandr Michajlovič (vnuk cara Mikuláše I.). Po pádu ruské monarchie v únoru 1917 s rodinou opustila Rusko a usadila se ve Spojeném království.

Nový!!: Petrohrad a Xenie Alexandrovna · Vidět víc »

Xenie Petrohradská

Svatá Xenie Petrohradská (rodným jménem: Xenia Grigorjevna Petrova; * mezi 1719–1730, Petrohrad – kolem 1802, Petrohrad) byla ruská pravoslavná jurodivá.

Nový!!: Petrohrad a Xenie Petrohradská · Vidět víc »

Xenie Petrović-Njegoš

Xenie Petrović-Njegoš (22. dubna 1881 v Cetinje – 10. března 1960 v Paříži) byla černohorská princezna, jedenáctý potomek černohorského knížete a později krále Nikoly I. Petroviće-Njegoše a jeho ženy, kněžny a královny Mileny Vukotić.

Nový!!: Petrohrad a Xenie Petrović-Njegoš · Vidět víc »

Xenija Alexandrovna Rappoportová

Xenija (Ksenija) Alexandrovna Rappoport (* 25. března 1974, Leningrad, Sovětský svaz) je ruská divadelní a filmová herečka.

Nový!!: Petrohrad a Xenija Alexandrovna Rappoportová · Vidět víc »

Xenija Sobčaková

Xenija Anatoljevna Sobčaková (* 5. listopadu 1981, Leningrad), někdy též nesprávně Ksenija či počeštěně Xénie, je ruská moderátorka a novinářka nezávislé televizní stanice Dožď.

Nový!!: Petrohrad a Xenija Sobčaková · Vidět víc »

Xherdan Shaqiri

Xherdan Shaqiri (* 10. října 1991 Gnjilane) je švýcarský profesionální fotbalista, který hraje na pozici křídelníka za americký klub Chicago Fire a za švýcarskou fotbalovou reprezentaci.

Nový!!: Petrohrad a Xherdan Shaqiri · Vidět víc »

YIT

YIT (čti váj-áj-tí) je evropská společnost se sídlem ve městě Helsinki, hlavním městě Fínska.

Nový!!: Petrohrad a YIT · Vidět víc »

Yul Brynner

Yul Brynner (rusky Юлий Борисович Бринер / Julij Borisovič Briněr, * 11. července 1920United States Declaration of Intent (Document No. 541593), Record Group 21: Records of District Courts of the United States, 1685 - 2004, filed June 4, 1943 Vladivostok, Dálněvýchodní republika – 10. října 1985 New York, USA) byl americký divadelní a filmový herec a zpěvák ruského (etnicky velmi smíšeného) původu.

Nový!!: Petrohrad a Yul Brynner · Vidět víc »

Za obzorem čeká svět

Bonpland v pralesní chatě Za obzorem čeká svět je název českého vydání dobrodružného románu pro mládež Alexander v. Humboldt erforscht die Welt (1952, Alexander von Humboldt zkoumá svět), který napsal německý spisovatel M. Z. Thomas (vlastním jménem Thomas Michael Zottmann).

Nový!!: Petrohrad a Za obzorem čeká svět · Vidět víc »

Zachar Borisovič Vulich

Zachar Borisovič Vulich (rusky Захар Борисович Вулих, 17. února 1844, Oděsa – 23. února 1897, Petrohrad) byl ruský matematik a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Zachar Borisovič Vulich · Vidět víc »

Zahraniční vztahy Španělska

Státy, se kterými má Španělsko diplomatické vztahy. Zahraniční vztahy Španělska byly postaveny na zahraničních vztazích Španělského impéria.

Nový!!: Petrohrad a Zahraniční vztahy Španělska · Vidět víc »

Zahraniční vztahy Česka

upright.

Nový!!: Petrohrad a Zahraniční vztahy Česka · Vidět víc »

Zahraniční vztahy Itálie

Státy, se kterými má Itálie diplomatické vztahy Zahraniční vztahy Itálie jsou vztahy Italské republiky s ostatními státy.

Nový!!: Petrohrad a Zahraniční vztahy Itálie · Vidět víc »

Zaida Ben-Yusufová

Zaida Ben-Yusufová: ''William Dean Howells'', americký spisovatel, asi 1900 Persefonu Zaida Ben-Yusufová: ''Everett Shinn'' (1876–1953), malíř Richarda Brinsleyho Sheridana, 1899 Zaida Ben-Yusufová: ''Alberto Santos-Dumont'', konstruktér, 1902 Zaida Ben-Yusufová (Esther Zeghdda Ben Youseph Nathan nebo Yusef, výslovnost zajda ben jusufová; 21. listopadu 1869, Londýn, Anglie – 27. září 1933, Brooklyn, New York, Spojené státy americké) byla newyorská portrétní fotografka známá svými výtvarnými módními portréty bohatých a slavných Američanů z přelomu 19.

Nový!!: Petrohrad a Zaida Ben-Yusufová · Vidět víc »

Zajatá

Zajatá (v ruském originále Plennica) je jednoaktová komická opera českého skladatele Hynka Vojáčka na libreto sepsané původně E. Ratským.

Nový!!: Petrohrad a Zajatá · Vidět víc »

Zajatci ledu a noci

Zajatci ledu a noci (1933, Беруны, od vydání v roce 1940 jako Русские робинзоны) je dobrodružný román pro mládež od ruského sovětského spisovatele Zinovije Samojloviče Davydova,.

Nový!!: Petrohrad a Zajatci ledu a noci · Vidět víc »

Zaječí ostrov (Petrohrad)

Zaječí ostrov z ptačího pohledu Zaječí ostrov (rusky – Zajačij ostrov) je ostrov na řece Něvě v Petrohradě v Rusku.

Nový!!: Petrohrad a Zaječí ostrov (Petrohrad) · Vidět víc »

Zalman Šazar

Zalman Šazar (זלמן שז"ר, rodným jménem Šneur Zalman Rubašov;Jeho hebraizované příjmení tvoří akronym jeho původního jména, a to Šneur Zalman Rubašov, tj. Š-Z-R. 22. prosince 1889 – 5. října 1974) byl izraelský politik, představitel dělnického sionismu, historik, publicista, spisovatel a básník.

Nový!!: Petrohrad a Zalman Šazar · Vidět víc »

Zamilovaný ďábel

Zamilovaný ďábel (1772, Le Diable amoureux) je fantastický román, který napsal francouzský spisovatel Jacques Cazotte.

Nový!!: Petrohrad a Zamilovaný ďábel · Vidět víc »

Zapoljarnyj

Zapoljarnyj (rusky Заполярный) je ruské město na poloostrově Kola v Murmanské oblasti.

Nový!!: Petrohrad a Zapoljarnyj · Vidět víc »

Zapomeňte na Hérostrata!

Zapomeňte na Hérostrata! je divadelní hra ruského dramatika Grigorie Gorina z roku 1972.

Nový!!: Petrohrad a Zapomeňte na Hérostrata! · Vidět víc »

Zaporižžja (U-01)

Zaporižžja (U-01) ((Zaporožje), ex B-435, v českém překladu Záporožíhttp://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/176172-ukrajina-opravila-starou-ponorku-veteran-je-znovu-ve-vode/http://zpravy.idnes.cz/ruskove-obsadili-ponorku-zaporizzja-dwl-/zahranicni.aspx?c.

Nový!!: Petrohrad a Zaporižžja (U-01) · Vidět víc »

Zatoulaná píseň

Zatoulaná píseň je čtvrtý a zároveň poslední román české spisovatelky Gabriely Preissové.

Nový!!: Petrohrad a Zatoulaná píseň · Vidět víc »

Zavraždění carské rodiny

Taťána (Livadijský palác, 1913) Zavraždění carské rodiny se odehrálo v noci ze 16. na 17. července roku 1918 ve sklepě Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu.

Nový!!: Petrohrad a Zavraždění carské rodiny · Vidět víc »

Září 2013

; 3. září – úterý; 5. září – čtvrtek; 6. září – pátek; 7. září – sobota; 8. září – neděle; 9. září – pondělí; 10. září – úterý; 12. září – čtvrtek; 13. září – pátek; 14. září – sobota; 16. září – pondělí; 17. září – úterý; 18. září – středa; 21. září – sobota; 22. září – neděle; 23. září – pondělí; 24. září – úterý; 26. září – čtvrtek; 27. září – pátek; 28. září – sobota; 29. září – neděle; 30. září – pondělí.

Nový!!: Petrohrad a Září 2013 · Vidět víc »

Září 2014

; 1. září – pondělí | titul.

Nový!!: Petrohrad a Září 2014 · Vidět víc »

Základní poledník

Královská observatoř Greenwich Základní poledník v Greenwichi Základní poledník nebo též nultý poledník je poledník, od kterého se počítá zeměpisná délka.

Nový!!: Petrohrad a Základní poledník · Vidět víc »

Zámek (stavba)

novogotiky Zámek je novověké feudální sídlo, jež se oproti hradu vyznačuje zejména potlačenou obrannou funkcí.

Nový!!: Petrohrad a Zámek (stavba) · Vidět víc »

Západní vojenský okruh Ruské federace

Západní vojenský okruh (rusky) je jeden ze čtyř vojenských okruhů, na které jsou územně rozděleny Ozbrojené síly Ruské federace.

Nový!!: Petrohrad a Západní vojenský okruh Ruské federace · Vidět víc »

Zápas o titul mistryně světa v šachu 1953

Třetí zápas o titul mistryně světa v šachu a první po 2. světové válce zahájil éru, kdy se o titul bojovalo tímto způsobem stejně jako tomu bylo zvykem v případě mužů.

Nový!!: Petrohrad a Zápas o titul mistryně světa v šachu 1953 · Vidět víc »

Zápisky z podzemí

Zápisky z podzemí (rusky, Zapiski iz podpolʹja) je novela Fjodora Michajloviče Dostojevského, která poprvé vyšla v roce 1864 v časopise Epocha.

Nový!!: Petrohrad a Zápisky z podzemí · Vidět víc »

Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi

Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi je název historického obrazu ruského malíře Ilji Repina.

Nový!!: Petrohrad a Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi · Vidět víc »

Záporožec za Dunajem

Záporožec za Dunajem (ukrajinsky, rusky) je – podle označení autora – originální maloruská opera ve třech dějstvích se sborem a tancem ukrajinského operního pěvce a skladatele Semena Hulaka-Artemovského na vlastní libreto.

Nový!!: Petrohrad a Záporožec za Dunajem · Vidět víc »

Zóna osídlení

Zóna osídlení (vyznačena červeně) Zóna/linie osídlení (Черта оседлости) bylo ohraničené území v Ruském impériu mezi lety 1791–1917, za jehož hranicemi nesměla většina Židů a Romů mít trvalé bydliště.

Nový!!: Petrohrad a Zóna osídlení · Vidět víc »

Zbrojnice (Drážďany)

Slavnostní brnění Zbrojnice v Drážďanech patří ke Státním uměleckým sbírkám Drážďany (Staatliche Kunstsammlungen Dresden) a řadí se ke světově nejproslulejším sbírkám zbraní, brnění a historických textilií.

Nový!!: Petrohrad a Zbrojnice (Drážďany) · Vidět víc »

Zdeněk Chára

Zdeněk Chára (18. srpna 1951 Strakonice) je bývalý československý zápasník – klasik.

Nový!!: Petrohrad a Zdeněk Chára · Vidět víc »

Zdeněk Merta

Zdenek Merta (* 25. dubna 1951 Hranice) je český hudební skladatel, klavírista a producent.

Nový!!: Petrohrad a Zdeněk Merta · Vidět víc »

Zdenka Janáčková

Zdenka Janáčková (rozená Schulzová, 30. července 1865 Olomouc – 17. února 1938 Brno) byla česká spisovatelka a choť hudebního skladatele Leoše Janáčka.

Nový!!: Petrohrad a Zdenka Janáčková · Vidět víc »

Zelená alternativa

Zelená alternativa (GROZA) (rusky Зелёная Альтернатива, v minulosti také Meziregionální zelená strana) je ruská politická strana prosazující zelenou a ekosocialistickou politiku.

Nový!!: Petrohrad a Zelená alternativa · Vidět víc »

Zelenogorsk (Petrohrad)

Zelenogorsk (do roku 1948 Terioki) je lázeňské město v Leningradské oblasti Ruska.

Nový!!: Petrohrad a Zelenogorsk (Petrohrad) · Vidět víc »

Země světa (časopis)

Země světa je český zeměpisný a cestopisný časopis, který v monotematických číslech podává informace o historických a uměleckých památkách, přírodě, historii, tradicích a zvycích států, regionů nebo měst.

Nový!!: Petrohrad a Země světa (časopis) · Vidět víc »

Zenit (stanice metra v Petrohradu)

Zenit, do roku 2020 Novokrestovskaja, je stanice petrohradského metra na lince Něvsko-Vasileostrovskaja.

Nový!!: Petrohrad a Zenit (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

Zichy z Vaszonykeö

Zichyové z Vásonykeő (maďarsky Zichy de Vásonykeő nebo Zichy család, slovensky Zičiovci) je starý rozvětvený katolický panský rod v Uhrách, uváděný již počátkem 13. století, jehož četní členové vynikali ve válečnictví, diplomacii, politice, literatuře i umění.

Nový!!: Petrohrad a Zichy z Vaszonykeö · Vidět víc »

Zigmund Glaser

Zigmund Glaser, uváděn též Sigizmund Samojlovič (*9. února 1862 Volduchy židovské náboženské obce v Oseku - † datum a místo neznámé), byl český violoncellista, skladatel a pedagog.

Nový!!: Petrohrad a Zigmund Glaser · Vidět víc »

ZIL

ZIL (ЗиЛ), zkratka názvu Zavod imeni Lichačova (Завод имени Лихачёва), je ruská automobilka sídlící v hlavním městě Moskvě.

Nový!!: Petrohrad a ZIL · Vidět víc »

Zimní palác

Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.

Nový!!: Petrohrad a Zimní palác · Vidět víc »

Zimní spartakiáda národů SSSR 1962

I.

Nový!!: Petrohrad a Zimní spartakiáda národů SSSR 1962 · Vidět víc »

Zimní spartakiáda národů SSSR 1966

II.

Nový!!: Petrohrad a Zimní spartakiáda národů SSSR 1966 · Vidět víc »

Zimní spartakiáda národů SSSR 1974

III.

Nový!!: Petrohrad a Zimní spartakiáda národů SSSR 1974 · Vidět víc »

Zimní spartakiáda národů SSSR 1978

IV.

Nový!!: Petrohrad a Zimní spartakiáda národů SSSR 1978 · Vidět víc »

Zimní válka

Zimní válka (finsky talvisota) bylo vojenské střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940.

Nový!!: Petrohrad a Zimní válka · Vidět víc »

Zinaida Ivanovna Jusupovová

Zinaida Ivanovna Jusupovová, rozená Naryškinová (rusky Зинаида Ивановна Юсупова,, Moskva – 16. října 1893, Paříž) byla ruská šlechtična z rodu Naryškinů, provdaná Jusupovová.

Nový!!: Petrohrad a Zinaida Ivanovna Jusupovová · Vidět víc »

Zinaida Jevgeněvna Serebrjakova

Zinaida Jevgeněvna Serebrjakova (rozená Lansere, francouzsky Zinaïda Serebriakova; 12. prosince 1884 Neskučnoje u Charkova – 19. září 1967 Paříž) byla ruská malířka, představitelka ruského impresionismu, žijící ve Francii od emigrace roku 1924.

Nový!!: Petrohrad a Zinaida Jevgeněvna Serebrjakova · Vidět víc »

Zinaida Nikolajevna Gippiusová

Zinaida Nikolajevna Gippiusová (Merežkovská) (Зинаида Николаевна Гиппиус 8.jul. listopadu – 20.greg. listopadu 1869 Beljov, Tulská gubernie, Rusko – 9. září 1945 Paříž, Francie) byla ruská symbolistická básnířka, spisovatelka, kritička a autorka divadelních her.

Nový!!: Petrohrad a Zinaida Nikolajevna Gippiusová · Vidět víc »

Zinaida Portnova

Zinaida Martynovna Portnová, většinou známá jako Zina Portnová (20. února 1926 Petrohrad – 15. ledna 1944 Polock), byla ruská teenagerka, sovětská partyzánka a hrdina Sovětského svazu.

Nový!!: Petrohrad a Zinaida Portnova · Vidět víc »

Zinovij Petrovič Rožestvenskij

Zinovij Petrovič Rožestvenskij (Petrohrad – 14. leden 1909, Petrohrad) byl viceadmirál ruského carského námořnictva.

Nový!!: Petrohrad a Zinovij Petrovič Rožestvenskij · Vidět víc »

ZiU-5

Nižním Novgorodu ZiU-5 byl sovětský trolejbus vyráběný podnikem Zavod imeni Urickogo, továrny pojmenované po ruském revolucionáři Mojsejovi Urickém.

Nový!!: Petrohrad a ZiU-5 · Vidět víc »

Zlato Rýna

Zlato Rýna („Das Rheingold") je opera Richarda Wagnera a tvoří spolu s hudebními dramaty ''Valkýra'' („Die Walküre"), ''Siegfried'' a ''Soumrak bohů'' („Götterdämmerung") tetralogii Prsten Nibelungův („Ring des Nibelungen").

Nový!!: Petrohrad a Zlato Rýna · Vidět víc »

Zločin a trest

Zločin a trest (Преступление и наказание – Prestupljenije i nakazanije) (1866) je vrcholný román ruského autora Fjodora Michajloviče Dostojevského.

Nový!!: Petrohrad a Zločin a trest · Vidět víc »

Znak Petrohradu

Petrohradský znak Znak Petrohradu, druhého největšího ruského města, je tvořen obdélníkovým, červeným štítem o poměru šířky ku výšce 8:9.

Nový!!: Petrohrad a Znak Petrohradu · Vidět víc »

Zobcový sloup

Vespasiana Zobcový sloup (někdy také bodcový sloup, lat.) je památník připomínající vítězství v námořní bitvě.

Nový!!: Petrohrad a Zobcový sloup · Vidět víc »

Zvjozdnaja (stanice metra v Petrohradu)

Zvjozdnaja je stanice petrohradského metra.

Nový!!: Petrohrad a Zvjozdnaja (stanice metra v Petrohradu) · Vidět víc »

1. prosinec

1.

Nový!!: Petrohrad a 1. prosinec · Vidět víc »

1. tanková divize (Wehrmacht)

1.

Nový!!: Petrohrad a 1. tanková divize (Wehrmacht) · Vidět víc »

10. říjen

10.

Nový!!: Petrohrad a 10. říjen · Vidět víc »

101. kilometr

101.

Nový!!: Petrohrad a 101. kilometr · Vidět víc »

11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“

11.

Nový!!: Petrohrad a 11. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nordland“ · Vidět víc »

12. březen

12.

Nový!!: Petrohrad a 12. březen · Vidět víc »

122mm houfnice D-30

122mm houfnice D-30, označovaná též jako 2A18 je sovětská, resp.

Nový!!: Petrohrad a 122mm houfnice D-30 · Vidět víc »

14. leden

14.

Nový!!: Petrohrad a 14. leden · Vidět víc »

15. granátnická divize SS (1. lotyšská)

15.

Nový!!: Petrohrad a 15. granátnická divize SS (1. lotyšská) · Vidět víc »

16. říjen

16.

Nový!!: Petrohrad a 16. říjen · Vidět víc »

16. duben

16.

Nový!!: Petrohrad a 16. duben · Vidět víc »

1703

1703 (MDCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Petrohrad a 1703 · Vidět víc »

1712

1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Petrohrad a 1712 · Vidět víc »

1723

1723 (MDCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Petrohrad a 1723 · Vidět víc »

1762

1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Petrohrad a 1762 · Vidět víc »

1782

1782 (MDCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Petrohrad a 1782 · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

Nový!!: Petrohrad a 18. století · Vidět víc »

1836

1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Petrohrad a 1836 · Vidět víc »

1837

1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Petrohrad a 1837 · Vidět víc »

1848

1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Petrohrad a 1848 · Vidět víc »

1868

1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Petrohrad a 1868 · Vidět víc »

1869

1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Petrohrad a 1869 · Vidět víc »

1889 ve fotografii

Tento článek obsahuje významné fotografické události v roce 1889.

Nový!!: Petrohrad a 1889 ve fotografii · Vidět víc »

1890 v letectví

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s letectvím, které proběhly roku 1890.

Nový!!: Petrohrad a 1890 v letectví · Vidět víc »

1892

1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Petrohrad a 1892 · Vidět víc »

19. listopad

19.

Nový!!: Petrohrad a 19. listopad · Vidět víc »

1907 v hudbě

Na této stránce naleznete seznam událostí souvisejících s hudbou, které proběhly roku 1969.

Nový!!: Petrohrad a 1907 v hudbě · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Petrohrad a 1920 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Petrohrad a 1924 · Vidět víc »

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Petrohrad a 1930 · Vidět víc »

1937

1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Petrohrad a 1937 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Petrohrad a 1939 · Vidět víc »

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Petrohrad a 1941 · Vidět víc »

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Petrohrad a 1944 · Vidět víc »

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Petrohrad a 1945 · Vidět víc »

1955 v hudbě

Tento článek obsahuje události související s hudbou, které proběhly v roce 1955.

Nový!!: Petrohrad a 1955 v hudbě · Vidět víc »

1957

1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Petrohrad a 1957 · Vidět víc »

1977 v dopravě

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1977.

Nový!!: Petrohrad a 1977 v dopravě · Vidět víc »

1979 v dopravě

Tento článek obsahuje seznam událostí souvisejících s dopravou, které proběhly roku 1979.

Nový!!: Petrohrad a 1979 v dopravě · Vidět víc »

2. pobaltský front

Sovětské dělostřelectvo (1944) 2.

Nový!!: Petrohrad a 2. pobaltský front · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Petrohrad a 20. století · Vidět víc »

2000

Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.

Nový!!: Petrohrad a 2000 · Vidět víc »

2016

Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Nový!!: Petrohrad a 2016 · Vidět víc »

2017

Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Petrohrad a 2017 · Vidět víc »

22. leden

22.

Nový!!: Petrohrad a 22. leden · Vidět víc »

23. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nederland“

23.

Nový!!: Petrohrad a 23. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Nederland“ · Vidět víc »

25. leden

25.

Nový!!: Petrohrad a 25. leden · Vidět víc »

27. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Langemarck“ (1. vlámská)

27.

Nový!!: Petrohrad a 27. dobrovolnická divize tankových granátníků SS „Langemarck“ (1. vlámská) · Vidět víc »

27. duben

27.

Nový!!: Petrohrad a 27. duben · Vidět víc »

27. květen

27.

Nový!!: Petrohrad a 27. květen · Vidět víc »

27. leden

27.

Nový!!: Petrohrad a 27. leden · Vidět víc »

3. červen

3.

Nový!!: Petrohrad a 3. červen · Vidět víc »

32. summit G8

32.

Nový!!: Petrohrad a 32. summit G8 · Vidět víc »

4. divize tankových granátníků SS „SS-Polizei“

4.

Nový!!: Petrohrad a 4. divize tankových granátníků SS „SS-Polizei“ · Vidět víc »

50 let Pobedy

Atomový ledoborec 50 let Pobedy na severním pólu Předek ledoborce 50 let Pobedy (50 let Vítězství) je ruský ledoborec poháněný dvěma jadernými reaktory.

Nový!!: Petrohrad a 50 let Pobedy · Vidět víc »

58. pěší divize (Wehrmacht)

58.

Nový!!: Petrohrad a 58. pěší divize (Wehrmacht) · Vidět víc »

6. brigáda námořní pěchoty Baltského loďstva

6.

Nový!!: Petrohrad a 6. brigáda námořní pěchoty Baltského loďstva · Vidět víc »

61 Cygni

61 Cygni, známá též jako Besselova hvězda či Letící hvězda, je dvojhvězda v souhvězdí Labutě.

Nový!!: Petrohrad a 61 Cygni · Vidět víc »

76mm tankový kanón M1940 F-34

F-34 byl standardní kanón středního tanku T-34. Zde je T-34 Model 1943. 76mm tankový kanón M1940 F-34 (76-мм танковая пушка обр. 1940 г. Ф-34) byl sovětský tankový kanón ráže 76,2 mm použitý v tanku T-34/76.

Nový!!: Petrohrad a 76mm tankový kanón M1940 F-34 · Vidět víc »

8. únor

8.

Nový!!: Petrohrad a 8. únor · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Leningrad, Pitěr, Sankt Petersburg, Sankt Petěrburg, Sankt Petěrburk, Sankt-Petersburg, Sankt-Petěrburg, Sankt-Petěrburk.