Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Pretoriánská garda

Index Pretoriánská garda

Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.

79 vztahy: Aerarium militare, Age of Empires (videohra), Alexander Severus, Atentát, Attica (přilba), Augustus, Aurelianus, Životopisy dvanácti císařů, Římská říše, Římská legie, Římský císař, Římský senát, Balbinus, Batávské povstání, Bitva na pláni Idistaviso, Bitva u Angrivarianské zdi, Bitva u Bedriaka, Bitva u Milvijského mostu, Caligula, Caracalla, Cassius Chaerea, Cassius Dio, Centurie, Claudius, Clodius Albinus, Commodus, Didius Iulianus, Diocletianus, Eugenius, Filippoi (antické město), Flaviovská dynastie, Galba, Galea (přilba), Gladiátor (film), Gordianus III., Heliogabalus, Iulius Paulus, Já, Claudius, Já, Claudius (seriál), Jovianus, Joviáni a herkuliáni, Juliovsko-claudiovská dynastie, Konstantin I. Veliký, Konstantinopolské hradby, Lorica muscula, Macrinus, Maxentius, Nero, Nerva, Otho, ..., Papinianus, Patrick Stewart, Pertinax (císař), Philippus mladší, Prefekt, Pretorianismus, Pretoriánský prefekt, Pupienus, Quintus Naevius Sutorius Macro, Rok čtyř císařů, Rok pěti císařů, Scholae Palatinae, Scutum, Seianus, Seneca, Septimius Severus, Starověká římská pěchota, Starověké římské vojenství, Svatý Šebestián, Tajná služba Spojených států amerických, Tiberius, Tiberius Claudius Pompeianus, Traianus, Ulpianus, Umbrové, Utrpení svatého Šebestiána, Viminál, Vitellius, 222. Rozbalte index (29 více) »

Aerarium militare

Aerarium militare byla vojenskou pokladnou zřízenou Augustem roku 6 n. l., z které byly hrazeny náklady na zaopatření římských vojáků řádně propuštěných ze služby.

Nový!!: Pretoriánská garda a Aerarium militare · Vidět víc »

Age of Empires (videohra)

Age of Empires je historická realtimová strategie, kterou vyvinula společnost Ensemble Studios a vydal Microsoft.

Nový!!: Pretoriánská garda a Age of Empires (videohra) · Vidět víc »

Alexander Severus

Marcus Aurelius Severus Alexander, původním jménem Gessius Alexianus Bassianus, jako caesar Marcus Aurelius Alexander (1. října 208 Arca Caesarea, dnes ʿArká v Libanonu – únor / březen 235 u Mogontiaka, Germania Superior), byl římský císař panující v letech 222–235.

Nový!!: Pretoriánská garda a Alexander Severus · Vidět víc »

Atentát

atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, která se objevila v italských novinách ''Domenica del Corriere'' dne 12. července 1914 Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob.

Nový!!: Pretoriánská garda a Atentát · Vidět víc »

Attica (přilba)

Raný typ řecké attické přilby z jižní Itálie, cca 300 před Kr. Attica (řečtina: Αττικός κράνος – Attikós krános) je původem řecká přilba, která byla převzata Římany a zařazena do římské uniformy.

Nový!!: Pretoriánská garda a Attica (přilba) · Vidět víc »

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Nový!!: Pretoriánská garda a Augustus · Vidět víc »

Aurelianus

Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.

Nový!!: Pretoriánská garda a Aurelianus · Vidět víc »

Životopisy dvanácti císařů

Životopisy dvanácti císařů jsou charakterizační biografií prvních římských císařů (od Julia Caesara, který byl zahrnut do souboru jako zakladatel dynastie, až po Domitiana), kterou napsal Gaius Suetonius Tranquillus.

Nový!!: Pretoriánská garda a Životopisy dvanácti císařů · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Nový!!: Pretoriánská garda a Římská říše · Vidět víc »

Římská legie

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.

Nový!!: Pretoriánská garda a Římská legie · Vidět víc »

Římský císař

alt.

Nový!!: Pretoriánská garda a Římský císař · Vidět víc »

Římský senát

Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.

Nový!!: Pretoriánská garda a Římský senát · Vidět víc »

Balbinus

Decimus Caelius Calvinus Balbinus (178 – červen 238) byl římský císař vládnoucí spolu s Pupienem asi od března do června roku 238, podle některých údajů 99 dní.

Nový!!: Pretoriánská garda a Balbinus · Vidět víc »

Batávské povstání

Batavské povstání je konflikt, ke kterému došlo v roce 69 n.l. poté, co se proti římské nadvládě vzbouřil kmen Batavů žijící na území Dolní Germánie (dnešní Nizozemsko).

Nový!!: Pretoriánská garda a Batávské povstání · Vidět víc »

Bitva na pláni Idistaviso

Bojové postavení na pláni Idistaviso Germanicova mramorová socha v Lateránském muzeu v Římě Bitva na pláni Idistaviso někdy známá jako Bitva o Minden nebo Bitva na řece Vezeře, se odehrála v roce 16 n. l. mezi římskými legiemi, kterým velel adoptivní syn římského císaře Tiberia, Germanicus a aliancí germánských národů, které velel cheruský vůdce Arminius.

Nový!!: Pretoriánská garda a Bitva na pláni Idistaviso · Vidět víc »

Bitva u Angrivarianské zdi

Bitva u Angrivarianské zdi se odehrála v roce 16 n.l. mezi římským vojevůdcem Germanikem a aliancí germánských kmenů pod velením cheruského vůdce Arminia, patrně při pravém břehu řeky Vezery, severně od dnešní Porty Westfaliky na území Germánie.

Nový!!: Pretoriánská garda a Bitva u Angrivarianské zdi · Vidět víc »

Bitva u Bedriaka

Bitva u Bedriaka je označení pro dvě bitvy, které se odehrály v roce 69 n. l. poblíž vesnice Bedriacum (nyní Calvatone), asi 35 kilometrů od města Cremona v severní Itálii.

Nový!!: Pretoriánská garda a Bitva u Bedriaka · Vidět víc »

Bitva u Milvijského mostu

Bitva u Milvijského mostu přes Tiberu na severu Říma mezi římskými císaři Konstantinem I. a Maxentiem se odehrála 28. října 312.

Nový!!: Pretoriánská garda a Bitva u Milvijského mostu · Vidět víc »

Caligula

Gaius Caesar Augustus Germanicus (31. srpna 12 – 24. ledna 41), všeobecně známý spíše pod přízviskem Caligula, byl římský císař vládnoucí od 16. března 37 až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později.

Nový!!: Pretoriánská garda a Caligula · Vidět víc »

Caracalla

Marcus Aurelius Severus Antoninus (rodným jménem Lucius Septimius Bassianus; 4. dubna 188 v Lugdunu – 8. dubna 217 v Mezopotámii), běžně známý pod přezdívkou Caracalla, již obdržel kvůli svému oblíbenému galskému plášti s kapucí (caracallus), byl římským císařem v letech 211 až 217.

Nový!!: Pretoriánská garda a Caracalla · Vidět víc »

Cassius Chaerea

Cassius Chaerea (– 41 Řím) byl velitel Pretoriánské gardy (podle Suetonia byl pouze jedním z pretoriánských tribunů), jmenovaný nejspíš až za císaře Caliguly.

Nový!!: Pretoriánská garda a Cassius Chaerea · Vidět víc »

Cassius Dio

Lucius Cassius Dio Cocceianus (řecky Δίων ὁ Κάσσιος) (kolem 155 nebo 163/164 – po roce 229), známý jako Cassius Dio, Dio Cassius nebo Dio byl starověký římský historik a státní úředník.

Nový!!: Pretoriánská garda a Cassius Dio · Vidět víc »

Centurie

Centurie (lat., z centum viri, sto mužů), česky setnina, byla skupina svobodných občanů, která měla svého zástupce ve shromáždění a zároveň tvořila základní taktickou jednotku římské armády; velel jí centurion neboli setník.

Nový!!: Pretoriánská garda a Centurie · Vidět víc »

Claudius

Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.

Nový!!: Pretoriánská garda a Claudius · Vidět víc »

Clodius Albinus

Decimus Clodius Albinus, jako císař Decimus Clodius Septimius Albinus (kolem 147 Hadrumentum, Afrika – 19. února 197 v Lugdunum, Galie), byl římský císař vládnoucí v letech 193–197, nejprve jako caesar (193–196), později jako augustus (196–197).

Nový!!: Pretoriánská garda a Clodius Albinus · Vidět víc »

Commodus

Lucius Aurelius Commodus (31. srpna 161 Lanuvium – 31. prosince 192 Řím) byl římský císař panující v letech 177–192, nejprve jako spoluvládce svého otce Marka Aurelia, po 17. březnu 180 jako samovládce.

Nový!!: Pretoriánská garda a Commodus · Vidět víc »

Didius Iulianus

Marcus Didius Severus Iulianus (30. ledna 133 Mediolanum – 2. června 193 Řím) byl římský císař panující od 28. března do 1. června 193, dohromady 66 dní.

Nový!!: Pretoriánská garda a Didius Iulianus · Vidět víc »

Diocletianus

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1. května 305.

Nový!!: Pretoriánská garda a Diocletianus · Vidět víc »

Eugenius

Flavius Eugenius (okolo 345 – 394 Frigidus) byl římský uzurpátor proti císaři Theodosiovi I. a římský učitel rétoriky v letech 392–394.

Nový!!: Pretoriánská garda a Eugenius · Vidět víc »

Filippoi (antické město)

Filippoi – centrum Filippoi, Filipy nebo Filippi bylo velké řecké město na pevnině severozápadně od nedalekého ostrova Thasos.

Nový!!: Pretoriánská garda a Filippoi (antické město) · Vidět víc »

Flaviovská dynastie

Flaviovská dynastie vládla Římské říši v letech 69–96 n. l. Prvním císařem z této dynastie byl Vespasianus (69–79), následovaný svými syny Titem (79–81) a Domitianem (81–96).

Nový!!: Pretoriánská garda a Flaviovská dynastie · Vidět víc »

Galba

Servius Sulpicius Galba (24. prosince 3 př. n. l. Terracina – 15. ledna 69 Řím) byl římský císař od 8. června 68 do své smrti.

Nový!!: Pretoriánská garda a Galba · Vidět víc »

Galea (přilba)

Moderní rekonstrukce centurionské Galey, 1. století Galea, typ Weissenau, 1. století n. l. (Carnuntum) Galea (galská helma) byla římská vojenská přilba a součást římské uniformy v 1. až 3. století našeho letopočtu.

Nový!!: Pretoriánská garda a Galea (přilba) · Vidět víc »

Gladiátor (film)

Gladiátor je historický film Ridleyho Scotta z roku 2000, který se stal jedním z nejúspěšnějších filmů vůbec – je dosud nejnavštěvovanějším filmem nejen režiséra Ridleyho Scotta, ale i hlavního představitele Russella Crowea.

Nový!!: Pretoriánská garda a Gladiátor (film) · Vidět víc »

Gordianus III.

Marcus Antonius Gordianus, známý jako Gordianus III. (20. ledna 225 nebo 226 Řím – únor či březen 244 Mezopotámie), byl římský císař panující v letech 238–244, většinou pod poručnictvím jiných.

Nový!!: Pretoriánská garda a Gordianus III. · Vidět víc »

Heliogabalus

Heliogabalus či Elagabalus, původním jménem Varius Avitus Bassianus, jako císař Marcus Aurelius Antoninus (204 patrně Řím – 11. března 222 Řím), byl římský císař ze severovské dynastie panující od 16. května 218 až do svého zavraždění v březnu 222.

Nový!!: Pretoriánská garda a Heliogabalus · Vidět víc »

Iulius Paulus

Iulius Paulus (Ἰούλιος Παῦλος, žijící na přelomu 2. a 3. století n. l.) byl římský právník v období klasické jurisprudence, původem Řek.

Nový!!: Pretoriánská garda a Iulius Paulus · Vidět víc »

Já, Claudius

Já, Claudius je historický román britského spisovatele Roberta Gravese, který vypráví historii římské císařské rodiny z první císařské dynastie Juliánsko-Claudiovské z pohledu pozdějšího císaře Claudia.

Nový!!: Pretoriánská garda a Já, Claudius · Vidět víc »

Já, Claudius (seriál)

Já, Claudius (v anglickém originále I, Claudius, stylizováno též jako I CLAVDIVS) je britský historický televizní seriál natočený roku 1976 televizí BBC podle stejnojmenného historického románu Roberta Gravese.

Nový!!: Pretoriánská garda a Já, Claudius (seriál) · Vidět víc »

Jovianus

Flavius Iovianus (331 Singidunum – 17. února 364 Dadastana, Malá Asie), česky Jovián, byl římským císařem a nástupcem Juliana.

Nový!!: Pretoriánská garda a Jovianus · Vidět víc »

Joviáni a herkuliáni

Štít ''Herculiani seniores'' v ''Notitia Dignitatum'' Štít ''Ioviani seniores'' v ''Notitia Dignitatum'' Joviáni (latinsky Ioviani) a herkuliáni (Herculiani) byly původně dvě elitní římské legie z provincie Ilýrie zvané Legio V. Iovia a Legio VI.

Nový!!: Pretoriánská garda a Joviáni a herkuliáni · Vidět víc »

Juliovsko-claudiovská dynastie

Juliovsko-claudiovská dynastie představuje období, kterému předcházela krize Římské republiky, která se ve své rozsáhlé územní expanzi potýkala s vnitřními sociálními, ekonomickými a systémovými mocenskými problémy v nově ovládnutých územích.

Nový!!: Pretoriánská garda a Juliovsko-claudiovská dynastie · Vidět víc »

Konstantin I. Veliký

Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Nový!!: Pretoriánská garda a Konstantin I. Veliký · Vidět víc »

Konstantinopolské hradby

Mapa Konstantinopole s vývojem městských hradeb během byzantské éry Konstantinopolské hradby jsou řady kamenných opevnění obklopující někdejší hlavní město Východořímské říše Konstantinopol (dnešní istanbulskou městskou část Fatih v Turecku), vybudované římským císařem Konstantinem I. Velikým.

Nový!!: Pretoriánská garda a Konstantinopolské hradby · Vidět víc »

Lorica muscula

Lorica muscula (Svalový pancíř), byl pancíř řeckého původu, používaný jako součást římské uniformy.

Nový!!: Pretoriánská garda a Lorica muscula · Vidět víc »

Macrinus

Marcus Opellius Macrinus (164 – červen/červenec 218) byl římský císař panující od 11. dubna 217 do 8. června 218.

Nový!!: Pretoriánská garda a Macrinus · Vidět víc »

Maxentius

Marcus Aurelius Valerius Maxentius (mezi 275 a 283, patrně Sýrie – 28. října 312 u Říma) byl římský císař panující od 28. října 306 do 28. října 312, tj.

Nový!!: Pretoriánská garda a Maxentius · Vidět víc »

Nero

Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.

Nový!!: Pretoriánská garda a Nero · Vidět víc »

Nerva

Marcus Cocceius Nerva (8. listopadu 30 Narnia, Umbrie – 27. ledna 98 Řím) byl římský císař panující od 18. září 96 do 27. ledna 98, nejprve jako samovládce, od října 97 spolu s Markem Ulpiem Traianem, užívajícím titulu caesar.

Nový!!: Pretoriánská garda a Nerva · Vidět víc »

Otho

Marcus Salvius Otho (28. dubna 32 ve Ferentiu – 16. dubna 69 v Brixellu) byl od 15. ledna 69 až do okamžiku své smrti o tři měsíce později římským císařem.

Nový!!: Pretoriánská garda a Otho · Vidět víc »

Papinianus

Papinianus - Tribunal Supremo (Madrid) Aemilius Papinianus (okolo 142, 146 – 212, popraven), byl římský právník a v letech 205-212 i velitel pretoriánské gardy.

Nový!!: Pretoriánská garda a Papinianus · Vidět víc »

Patrick Stewart

Sir Patrick Hewes Stewart, OBE (* 13. července 1940 Mirfield, Anglie, Spojené království) je britský herec.

Nový!!: Pretoriánská garda a Patrick Stewart · Vidět víc »

Pertinax (císař)

Publius Helvius Pertinax (1. srpna 126 Alba Pompeia v Ligurii – 28. března 193 Řím) byl římský císař panující od 31. prosince 192 do 28. března 193, celkově 87 dní.

Nový!!: Pretoriánská garda a Pertinax (císař) · Vidět víc »

Philippus mladší

Marcus Iulius Severus Philippus, známý též jako Philippus mladší či Philippus II. (236/237 – září či říjen 249 Řím), byl římský císař, nominálně panující v letech 247–249 jako spoluvládce svého otce Philippa Araba; v letech 244–247 měl stejně nominálně titul caesara.

Nový!!: Pretoriánská garda a Philippus mladší · Vidět víc »

Prefekt

Prefekt je v některých zemích státní úředník, který stojí v čele úřadu, nejčastěji zvaného prefektura.

Nový!!: Pretoriánská garda a Prefekt · Vidět víc »

Pretorianismus

Pretorianismus se často chápe jako vojenská vláda, ale může znamenat i nadměrný vliv vojáků na politické dění.

Nový!!: Pretoriánská garda a Pretorianismus · Vidět víc »

Pretoriánský prefekt

Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.

Nový!!: Pretoriánská garda a Pretoriánský prefekt · Vidět víc »

Pupienus

Marcus Clodius Pupienus Maximus (asi 164 – červen 238 Řím) byl římský císař vládnoucí spolu se svým kolegou Balbinem asi od března do června roku 238, podle některých údajů 99 dní.

Nový!!: Pretoriánská garda a Pupienus · Vidět víc »

Quintus Naevius Sutorius Macro

Quintus Sutorius Macro (21 př. n. l. až 38) byl prefektem pretoriánské gardy za císařů Tiberia a Caliguly.

Nový!!: Pretoriánská garda a Quintus Naevius Sutorius Macro · Vidět víc »

Rok čtyř císařů

Rok čtyř císařů je označení pro 12 po sobě jdoucích měsíců mezi červnem 68 n. l. a červencem 69 n. l. Během této doby se ve funkci císaře (princeps) římského impéria (Imperium Rōmānum) vystřídali čtyři vládci.

Nový!!: Pretoriánská garda a Rok čtyř císařů · Vidět víc »

Rok pěti císařů

Rok pěti císařů je název daný roku 193, ve kterém se o pozici císaře Římské říše ucházelo pět mužů – Pertinax, Didius Iulianus, Pescennius Niger, Septimius Severus a Clodius Albinus.

Nový!!: Pretoriánská garda a Rok pěti císařů · Vidět víc »

Scholae Palatinae

Konstantin I. se svým dvorem a příslušníky ''Scholae'' po svém boku Scholae Palatinae (latinsky, řecky Σχολαί) byla elitní palácová a osobní garda římských a později byzantských císařů.

Nový!!: Pretoriánská garda a Scholae Palatinae · Vidět víc »

Scutum

Římské raně císařské scutum Scutum je latinský výraz pro štít.

Nový!!: Pretoriánská garda a Scutum · Vidět víc »

Seianus

Lucius Aelius Seianus (20 př. n. l. – 18. října 31 Řím) byl velitel pretoriánské gardy a na krátký čas druhý nejmocnější muž Říma.

Nový!!: Pretoriánská garda a Seianus · Vidět víc »

Seneca

Seneca (bronz, ''Museo Archeologico, Neapol'') Lucius Annaeus Seneca (4 př. n. l. Cordóba, Španělsko – 65 Řím, Itálie) byl římský stoický filosof, dramatik, básník a politik, syn Senecy staršího a vychovatel císaře Nerona.

Nový!!: Pretoriánská garda a Seneca · Vidět víc »

Septimius Severus

Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.

Nový!!: Pretoriánská garda a Septimius Severus · Vidět víc »

Starověká římská pěchota

Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Starověká římská pěchota, hlavní bojová složka římské armády, byla nejmocnější vojenskou silou své doby.

Nový!!: Pretoriánská garda a Starověká římská pěchota · Vidět víc »

Starověké římské vojenství

Julia Caesara, jednoho z nejúspěšnějších vojevůdců všech dob Starověké římské vojenství bylo syntézou toho nejlepšího, co na starověkém bojišti vzniklo.

Nový!!: Pretoriánská garda a Starověké římské vojenství · Vidět víc »

Svatý Šebestián

Svatý Šebestián (* Milán nebo Narbonne; † okolo 288, Řím) byl římský voják a křesťanský mučedník.

Nový!!: Pretoriánská garda a Svatý Šebestián · Vidět víc »

Tajná služba Spojených států amerických

Tajná služba Spojených států amerických (anglicky United States Secret Service, zkráceně USSS) je federální agentura spadající pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických.

Nový!!: Pretoriánská garda a Tajná služba Spojených států amerických · Vidět víc »

Tiberius

Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.

Nový!!: Pretoriánská garda a Tiberius · Vidět víc »

Tiberius Claudius Pompeianus

Tiberius Claudius Pompeianus (125 – 193) byl římský politik a vojenský generál římské říše ve 2. století.

Nový!!: Pretoriánská garda a Tiberius Claudius Pompeianus · Vidět víc »

Traianus

Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.

Nový!!: Pretoriánská garda a Traianus · Vidět víc »

Ulpianus

Domitius Ulpianus (kolem 170 Tyros – 228 Řím) byl římský právník pocházející z fénického Týru.

Nový!!: Pretoriánská garda a Ulpianus · Vidět víc »

Umbrové

Starověká Itálie s vyznačeným územím starých Umbrů Umbrové byli italický kmen starověké Itálie.

Nový!!: Pretoriánská garda a Umbrové · Vidět víc »

Utrpení svatého Šebestiána

Utrpení svatého Šebestiána (v originále Le martyre de Saint Sébastien) je německý hraný film z roku 1984, který režíroval Petr Weigl podle stejnojmenné hry Clauda Debussyho z roku 1911.

Nový!!: Pretoriánská garda a Utrpení svatého Šebestiána · Vidět víc »

Viminál

Sedm pahorků města Říma Palazzo del Viminale Viminál, italsky Colle Viminale, je pahorek na severním okraji starověkého Říma (rione Monti), severně od Kolosea a blízko nádraží Termini.

Nový!!: Pretoriánská garda a Viminál · Vidět víc »

Vitellius

Aulus Vitellius (24. září 15 – 22. prosince 69 v Římě) byl římským císařem od 16. dubna 69 až do okamžiku svého úmrtí.

Nový!!: Pretoriánská garda a Vitellius · Vidět víc »

222

Rok 222 (CCXXII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.

Nový!!: Pretoriánská garda a 222 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Praetoriáni, Praetoriánská garda, Pretorián, Pretoriáni.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »