Rychlejší přístup než prohlížeči!
71 vztahy: Amedeo Avogadro, Analýza stabilních izotopů uhlíku a dusíku, AR, Atomová hmotnostní konstanta, Železo, Beryllium, Chalkogeny, Chemický prvek, Chemie, Deuterium, Dmitrij Ivanovič Mendělejev, Enantiomer, Francis William Aston, Frederick Soddy, Harriet Brooks, Hemocyanin, Hmotnost, Hmotnostní spektrometrie, Hydrid lithný, Izotop, Izotopy beryllia, Izotopy bismutu, Izotopy boru, Izotopy kyslíku, Izotopy lithia, Izotopy promethia, Izotopy sodíku, Izotopy technecia, Izotopy titanu, Αβγ-teorie, Jean Charles Galissard de Marignac, Jean-Baptiste Dumas, Kinetická teorie látek, Kyslík, Měrná aktivita, Molární hmotnost, Molární hmotnostní konstanta, Mononuklidický prvek, Nobelova cena za chemii, Nové definice SI, Nukleon, Nukleonové číslo, Nukleosyntéza, Nuklid, Objev neutronu, Organochloridy, Organojodidy, Otto Hönigschmid, Periodická tabulka, Periodický zákon, ..., Pniktogeny, Proton, Protonové číslo, Radon, Relativní molekulová hmotnost, Seaborgium, Sloučeniny vzácných plynů, Soustava SI, Stechiometrie, Stupeň vyhoření, Tetrajodmethan, Theodore William Richards, Tritium, Uhlík-12, Uhlíkový rozpočet, Vazba uhlík–fluor, William Prout, 14 (číslo), 14. skupina, 144 (číslo), 64 (číslo). Rozbalte index (21 více) »
Amedeo Avogadro
Amedeo Avogadro Amedeo Avogadro, celým jménem Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadro di Quaregna e Cerreto (9. srpna 1776, Turín – 9. července 1856, Turín) byl italský fyzik, který se stal jedním ze zakladatelů fyziky plynů.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Amedeo Avogadro · Vidět víc »
Analýza stabilních izotopů uhlíku a dusíku
Analýza stabilních izotopů uhlíku a dusíku je metoda používaná v archeologii pro získání informací o výživě jedinců.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Analýza stabilních izotopů uhlíku a dusíku · Vidět víc »
AR
Spojení písmen A a R může mít různé významy.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a AR · Vidět víc »
Atomová hmotnostní konstanta
Atomová hmotnostní konstanta je rovna ¹⁄₁₂ klidové hmotnosti atomu C (uhlíku-12, tj. izotopu s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Atomová hmotnostní konstanta · Vidět víc »
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Železo · Vidět víc »
Beryllium
Beryllium (chemická značka Be) někdy také berylium, je nejlehčím z řady kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý kov o značně vysoké teplotě tání.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Beryllium · Vidět víc »
Chalkogeny
Chalkogeny jsou 16.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Chalkogeny · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Chemie · Vidět víc »
Deuterium
Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který má v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,013 63 u.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Deuterium · Vidět víc »
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
Dmitrij Ivanovič Mendělejev, (Tobolsk – Petrohrad) byl ruský vědec mimořádně širokého záběru.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Dmitrij Ivanovič Mendělejev · Vidět víc »
Enantiomer
Enantiomery alaninu Enantiomery (nebo také optické antipody) jsou dvě látky, které mají stejný sumární vzorec i strukturní vzorec, prostorové uspořádání jejich molekuly jsou však zrcadlové obrazy a současně je nelze ztotožnit, jinými slovy mají se k sobě jako pravá a levá ruka (nemají rovinu symetrie), označují se proto jako vzájemně enantiomorfní.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Enantiomer · Vidět víc »
Francis William Aston
Francis William Aston (1. září 1877, Harborne, Spojené království – 20. listopadu 1945, Cambridge) byl britský chemik a fyzik.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Francis William Aston · Vidět víc »
Frederick Soddy
Frederick Soddy (2. září 1877 – 22. září 1956) byl anglický radiochemik, který spolu s Ernestem Rutherfordem dokázal, že radioaktivita je způsobena jadernou přeměnou prvků.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Frederick Soddy · Vidět víc »
Harriet Brooks
Harriet Brooks (2. července 1876 Exeter, Ontario – 17. dubna 1933 Montréal) byla první kanadská jaderná fyzička.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Harriet Brooks · Vidět víc »
Hemocyanin
Hemocyanin je dýchací (respirační) protein, který umožňuje vázat molekulu kyslíku (O2).
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Hemocyanin · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Hmotnost · Vidět víc »
Hmotnostní spektrometrie
Hmotnostní spektrum Toluenu Hmotnostní spektrometrie (zkratka MS z anglického Mass spectrometry) je metoda analytické chemie.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Hmotnostní spektrometrie · Vidět víc »
Hydrid lithný
Hydrid lithný (LiH) je sloučenina lithia a vodíku.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Hydrid lithný · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotop · Vidět víc »
Izotopy beryllia
Prvek beryllium má 12 známých izotopů, ale pouze jeden z těchto izotopů, beryllium-9, je stabilní a patří mezi prvotní nuklidy.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy beryllia · Vidět víc »
Izotopy bismutu
Bismut (83Bi) nemá žádný stabilní izotop, ovšem má jeden izotop, 209Bi, s velmi dlouhým poločasem přeměny, takže lze stanovit jeho relativní atomovou hmotnost: 208,980 40(1).
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy bismutu · Vidět víc »
Izotopy boru
Bor (B) má přirozeně se vyskytující izotopy 10B a 11B, druhý z nich tvoří asi 80 % přírodního boru.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy boru · Vidět víc »
Izotopy kyslíku
Existují tři stabilní izotopy kyslíku (8O): 16O, 17O a 18O.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy kyslíku · Vidět víc »
Izotopy lithia
Přírodní lithium (3Li, relativní atomová hmotnost 6,94) se skládá ze dvou stabilních izotopů: lithia-6 (6Li) a lithia-7 (7Li), přičemž druhý z nich je mnohem rozšířenější, zahrnuje asi 92,5 % atomů.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy lithia · Vidět víc »
Izotopy promethia
Promethium (61Pm) je, společně s techneciem, jedním ze dvou prvků lehčích než bismut, které nemají žádný stabilní izotop.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy promethia · Vidět víc »
Izotopy sodíku
Je známo dvacet izotopů sodíku (11Na), od 18Na do 37Na a dva jaderné izomery (22mNa a 24mNa).
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy sodíku · Vidět víc »
Izotopy technecia
Technecium (43Tc) je, společně s promethiem, jedním ze dvou prvků lehčích než bismut, které nemají žádný stabilní izotop.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy technecia · Vidět víc »
Izotopy titanu
Titan (22Ti) má 26 známých izotopů, od 38Ti po 63Ti, z toho pět (46Ti, 47Ti, 48Ti, 49Ti a 50Ti) je stabilních a vyskytuje se v přírodě; rovněž jsou známy dva jaderné izomery (43m1Ti a 43m2Ti).
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Izotopy titanu · Vidět víc »
Αβγ-teorie
αβγ-teorie (v překladu abecedový článek, či Alpher–Bethe–Gamow paper, αβγ-článek) je vědecký článek z oblasti fyzikální kosmologie.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Αβγ-teorie · Vidět víc »
Jean Charles Galissard de Marignac
Jean Charles Galissard de Marignac (24. duben 1817 Ženeva – 15. duben 1894 Ženeva) byl švýcarský chemik, jehož práce s atomovými hmotnostmi podpořila možnost izotopů a obalové části jádra a jehož studie o vzácných zemských prvcích vedla k objevu ytterbia v roce 1878 a spoluobjevu gadolinia v roce 1880.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Jean Charles Galissard de Marignac · Vidět víc »
Jean-Baptiste Dumas
Jean-Baptiste André Dumas (15. červenec 1800, Alès – 11. duben 1884, Cannes) byl francouzský chemik a politik, průkopník organické chemie a profesor na Sorbonně.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Jean-Baptiste Dumas · Vidět víc »
Kinetická teorie látek
Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Kinetická teorie látek · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Kyslík · Vidět víc »
Měrná aktivita
Měrná aktivita (též měrná radioaktivita) radionuklidu je fyzikální veličina definovaná jako poměr aktivity a množství tohoto nuklidu a je jeho fyzikální vlastností.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Měrná aktivita · Vidět víc »
Molární hmotnost
Molární hmotnost je fyzikální veličina, která udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost 1 molu).
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Molární hmotnost · Vidět víc »
Molární hmotnostní konstanta
Molární hmotnostní konstanta je fyzikální konstanta, definovaná jako součin Avogadrovy konstanty a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Molární hmotnostní konstanta · Vidět víc »
Mononuklidický prvek
Mononuklidický prvek je chemický prvek, který má pouze jeden izotop s významným výskytem (oproti jiným izotopům téhož prvku) v přírodě.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Mononuklidický prvek · Vidět víc »
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Nobelova cena za chemii · Vidět víc »
Nové definice SI
alt.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Nové definice SI · Vidět víc »
Nukleon
Nukleon je společný název pro proton a neutron, tedy částice, z nichž se skládá jádro atomu.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Nukleon · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nukleosyntéza
Příklady nukleosyntézy Nukleosyntéza (z lat. nucleus, jádro a řec. synthesis, skládání) je různý druh jaderných procesů, při němž probíhá vznik prvků s vyšší atomovou hmotností než měly výchozí prvky.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Nukleosyntéza · Vidět víc »
Nuklid
Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Nuklid · Vidět víc »
Objev neutronu
Sir James Chadwick Objev neutronu byl důležitým bodem v rozvoji atomové fyziky.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Objev neutronu · Vidět víc »
Organochloridy
Organochloridy jsou organické sloučeniny obsahující alespoň jeden kovalentně vázaný atom chloru.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Organochloridy · Vidět víc »
Organojodidy
Organojodidy jsou organické sloučeniny obsahující vazby mezi atomy uhlíku a jodu.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Organojodidy · Vidět víc »
Otto Hönigschmid
Otto Hönigschmid (13. března 1878, Hořovice farnost Hořovice – 14. října 1945, Mnichov) byl česko-rakouský chemik.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Otto Hönigschmid · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Periodická tabulka · Vidět víc »
Periodický zákon
327x327pixelů Periodický zákon, který prezentoval 6. března 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev, vychází z pravidelně se opakujících vlastností prvků.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Periodický zákon · Vidět víc »
Pniktogeny
Pniktogeny, také pnikogeny, dříve pentely (15. skupina, 5. hlavní skupina nebo skupina dusíku) je skupina prvků dusík (N), fosfor (P), arsen (As), antimon (Sb) a bismut (Bi).
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Pniktogeny · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Proton · Vidět víc »
Protonové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Protonové číslo · Vidět víc »
Radon
Radon (chemická značka Rn, Radonum) je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Radon · Vidět víc »
Relativní molekulová hmotnost
Relativní molekulová hmotnost (též poměrná molekulová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti molekuly a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Relativní molekulová hmotnost · Vidět víc »
Seaborgium
Seaborgium (chemická značka Sg) je čtrnáctým transuranem, jde o silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Seaborgium · Vidět víc »
Sloučeniny vzácných plynů
Sloučeniny vzácných plynů jsou chemické sloučeniny, které obsahují prvek ze skupiny vzácných plynů, tj.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Sloučeniny vzácných plynů · Vidět víc »
Soustava SI
Soustava SI (zkratka z francouzského, česky Mezinárodní soustava jednotek) je moderní formou metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Soustava SI · Vidět víc »
Stechiometrie
Schéma reakce metanu s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého a vody. Rovnice je vyčíslena tak, aby odpovídala kvantitativním zákonitostem - stechiometrii. Stechiometrie je část chemie zabývající se kvantitativními zákonitostmi při chemických reakcích a používá výpočty založené na chemických vzorcích a rovnicích.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Stechiometrie · Vidět víc »
Stupeň vyhoření
Vyhořelé jaderné palivo z jaderných reaktorů v Hanfordu Stupeň vyhoření (také známý jako vyhoření nebo využití paliva) je v jaderné energetice měřítkem toho, kolik energie bylo z jaderného paliva uvolněno.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Stupeň vyhoření · Vidět víc »
Tetrajodmethan
Tetrajodmethan neboli jodid uhličitý (CI4) je organická sloučenina patřící mezi halogenderiváty alifatických uhlovodíků.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Tetrajodmethan · Vidět víc »
Theodore William Richards
Theodore William Richards (31. ledna 1868 Filadelfie – 2. dubna 1928 Cambridge) byl první americký vědec, který získal Nobelovu cenu za chemii, a to za „určení atomové hmotnosti velkého počtu prvků“.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Theodore William Richards · Vidět víc »
Tritium
Tritium je radioaktivní izotop vodíku (3H).
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Tritium · Vidět víc »
Uhlík-12
Uhlík-12 je běžnějším z obou stabilních izotopů uhlíku, patří k němu asi 98,9 % uhlíkových atomů na Zemi, jeho vysoký výskyt je způsoben tím, že vzniká uvnitř hvězd během 3-alfa reakce.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Uhlík-12 · Vidět víc »
Uhlíkový rozpočet
Uhlíkový rozpočet vyjadřuje, kolik uhlíku bylo lidstvem ze zemských sedimentů zoxidováno a kolik ještě zoxidovat smí, aby globální oteplení nepřesáhlo úroveň 2 °C.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Uhlíkový rozpočet · Vidět víc »
Vazba uhlík–fluor
Částečné náboje polarizované vazby uhlík–fluor Vazba uhlík–fluor je kovalentní vazba mezi atomy uhlíku a fluoru, obsažená v organických sloučeninách fluoru.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a Vazba uhlík–fluor · Vidět víc »
William Prout
William Prout (15. ledna 1785 – 9. dubna 1850) byl anglický chemik, lékař a přírodní teolog.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a William Prout · Vidět víc »
14 (číslo)
Čtrnáct je přirozené číslo, které následuje po čísle třináct a předchází číslu patnáct.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a 14 (číslo) · Vidět víc »
14. skupina
Prvky 14.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a 14. skupina · Vidět víc »
144 (číslo)
Sto čtyřicet čtyři je přirozené číslo.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a 144 (číslo) · Vidět víc »
64 (číslo)
Šedesát čtyři je přirozené číslo, které následuje po čísle šedesát tři a předchází číslu šedesát pět.
Nový!!: Relativní atomová hmotnost a 64 (číslo) · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Atomová hmotnost, Poměrná atomová hmotnost.
