Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Roman IV. Diogenes

Index Roman IV. Diogenes

Romanos IV.

33 vztahy: Alexios I. Komnenos, Alp-Arslan, Arménské knížectví v Kilíkii, Bitva u Mantzikertu, Bitva u Myriokefala, Byzantská říše, Byzantská říše v době Komnenovců, Byzantsko-seldžucké války, Chrám Matky Boží Vlachernské, Dějiny Arménie, Dějiny Turecka, Eudokia Makrembolitissa, Jan VIII. Xifilinos, Kappadočtí Řekové, Křížové výpravy, Klášter Prohor Pčinjski, Konstantin X. Dukas, Michael Psellos, Michael VII. Dukas, Nevşehir, Obklíčení, První křížová výprava, Rúmský sultanát, Roman, Seznam byzantských císařů, 1067, 1068, 1069, 1070, 1071, 1072, 11. století, 26. srpen.

Alexios I. Komnenos

Alexios I. Komnenos (1048 – 15. srpna 1118) byl byzantským císařem v letech 1081 až 1118 a zakladatelem dynastie Komnenovců.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Alexios I. Komnenos · Vidět víc »

Alp-Arslan

Alp-Arslan (20. ledna 1029 – 25. listopadu 1072), plným jménem Diya ad-Dunya wa ad-Din Adud ad-Dawlah Abu Shuja Muhammad Alp Arslan ibn Dawud, byl druhý sultán z dynastie Velkých Seldžuků vládnoucí v letech 1063–1072.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Alp-Arslan · Vidět víc »

Arménské knížectví v Kilíkii

Arménské knížectví v Kilíkii (arménsky Կիլիկիայի հայկական իշխանութիւնը) neboli také Rubenidské knížectví, zkráceně Kilíkijská Arménie, Malá Arménie (nezaměňovat s Malou Arménií) aj., byl středověký státní útvar na pomezí dnešního Turecka a Sýrie, na březích Alexandrettského zálivu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Arménské knížectví v Kilíkii · Vidět víc »

Bitva u Mantzikertu

V bitvě u Mantzikertu se v pátek 26. srpna 1071 střetla byzantská armáda s vojskem seldžuckých Turků vedeným sultánem Alp-Arslánem. Porážka Byzantinců, jejichž císař Roman IV. Diogenes padl v průběhu boje do zajetí, a následný politický a vojenský rozvrat paralyzující byzantskou říši zásadním způsobem poznamenaly její obranyschopnost. V důsledku toho pronikli turkičtí nájezdníci do nitra Malé Asie, již si v několika málo letech téměř celou podmanili. Tato bitva bývá proto historiky často označováno za pohromu vymezující určitý předěl v dějinách Byzance, odsouzené ztrátou Anatolie k zániku.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Bitva u Mantzikertu · Vidět víc »

Bitva u Myriokefala

Bitva u Myriokefala (turecky Bin Kelle Savaşı, tj. „bitva tisíce hlav“) se konala mezi Byzantinci a seldžuckými Turky 17. září 1176 ve Frýgii.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Bitva u Myriokefala · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Byzantská říše · Vidět víc »

Byzantská říše v době Komnenovců

Byzantská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn) dosáhla v době vlády Komnenovců v letech 1081 až 1185 posledního velkého rozmachu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Byzantská říše v době Komnenovců · Vidět víc »

Byzantsko-seldžucké války

Byzantsko-seldžucké války byly sérií několika velkých bitev, které rozhodovaly poměr sil v oblasti Anatolie a Sýrie mezi Byzantskou říší a říší seldžuckých Turků.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Byzantsko-seldžucké války · Vidět víc »

Chrám Matky Boží Vlachernské

Chrám Matky Boží Vlachernské, Istanbul Chrám Matky Boží Vlachernské (nebo také Blachernské, řecky Θεοτόκος των Βλαχερνών /pr. Theotókos ton Vlachernón/; turecky Meryem Ana Kilisesi) je východní pravoslavný chrám ve čtvrti Fatih v Istanbulu, přímo uvnitř starých hradeb.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Chrám Matky Boží Vlachernské · Vidět víc »

Dějiny Arménie

Státní znak Arménské republiky Dějiny Arménie jsou dějinami území současné Arménské republiky, ale také arménského národa, jehož etnogeneze je předmětem diskusí a legend (pověst o praotci Haykovi), nicméně zhruba od 9.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Dějiny Arménie · Vidět víc »

Dějiny Turecka

Neoficiální turecký znak Dějiny Turecka počínají již ve starověku, první příslušníci tureckého etnika se však usadili na území dnešního Turecka až po bitvě u Mantzikeru roku 1071.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Dějiny Turecka · Vidět víc »

Eudokia Makrembolitissa

Eudokia Makrembolitissa (Εὐδοκία Μακρεμβολίτισσα; asi 1021 – 1096) byla byzantská císařovna, postupně manželka císařů Konstantina X. Duky a Romana IV. Diogena.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Eudokia Makrembolitissa · Vidět víc »

Jan VIII. Xifilinos

Jan VIII.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Jan VIII. Xifilinos · Vidět víc »

Kappadočtí Řekové

Kappadočtí Řekové v tradičních krojích Kappadočtí Řekové (Ellines tis Kappadokias) je skupina etnických Řeků původně z maloasijského kraje Kappadokie, ale po výměně obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem byli usazeni v Řecku, hlavně v krajích Makedonii, Thrákii a Attice.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Kappadočtí Řekové · Vidět víc »

Křížové výpravy

Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře ''(BL MS Royal 2A XXII f. 220)'' Křížové výpravy, starším výrazem kruciáty, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Křížové výpravy · Vidět víc »

Klášter Prohor Pčinjski

Klášter Prohor Pčinjski (v srbské cyrilici Манастир Прохор Пчињски, v latince Manastir Prohor Pčinjski) se nachází v jižním Srbsku, nedaleko od hranic se Severní Makedonií, cca 30 km od města Vranje.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Klášter Prohor Pčinjski · Vidět víc »

Konstantin X. Dukas

Konstantin X. Dukas (1006–1067) byl císařem byzantské říše v letech 1059 až 1067.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Konstantin X. Dukas · Vidět víc »

Michael Psellos

Michael Psellos (1017 nebo 1018 – kolem 1078), původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Michael Psellos · Vidět víc »

Michael VII. Dukas

Michael VII.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Michael VII. Dukas · Vidět víc »

Nevşehir

Nevşehir je město v Turecku, ležící ve Střední Anatolii.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Nevşehir · Vidět víc »

Obklíčení

Obklíčení pevnosti Obklíčení je vojenský termín popisující situaci, kdy je cíl nebo jednotka izolována a obklopena nepřátelskými silami.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Obklíčení · Vidět víc »

První křížová výprava

První křížová výprava v dějinách byla vyhlášena roku 1095 na clermontském koncilu papežem Urbanem II. a směřovala do Svaté země za znovudobytí Božího hrobu od muslimů.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a První křížová výprava · Vidět víc »

Rúmský sultanát

Rúmský (tj. Římský) nebo též Ikonyjský sultanát byl stát rozkládající se v Malé Asii v letech 1077 až 1310.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Rúmský sultanát · Vidět víc »

Roman

Roman je jméno pocházející z latinského Romanus, v překladu znamená Říman.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Roman · Vidět víc »

Seznam byzantských císařů

dvojhlavý orel s monogramem Tento seznam císařů Byzantské říše zahrnuje všechny císaře, počínaje Konstantinem I. Velikým po Konstantina XI. Dragaše, rozdělené podle panovnických dynastií.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a Seznam byzantských císařů · Vidět víc »

1067

Bez popisu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1067 · Vidět víc »

1068

Bez popisu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1068 · Vidět víc »

1069

Bez popisu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1069 · Vidět víc »

1070

Bez popisu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1070 · Vidět víc »

1071

Bez popisu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1071 · Vidět víc »

1072

Bez popisu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a 1072 · Vidět víc »

11. století

Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a 11. století · Vidět víc »

26. srpen

26.

Nový!!: Roman IV. Diogenes a 26. srpen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Romanos IV. Diogenes.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »