Rychlejší přístup než prohlížeči!
14 vztahy: Alexander Alexandrijský, Areios, Bůh Otec, Ekumenický koncil, Eustathios z Antiochie, Hippolyt Římský, Modalismus, Monarchianismus, Pravoslavná církev, První konstantinopolský koncil, Sabellius, Seznam ideologií pojmenovaných podle lidí, Vtělení (křesťanství), 262.
Alexander Alexandrijský
Alexandr Alexandrijský (? – 17. dubna 328 Alexandrie) byl v letech 313-328 alexandrijským biskupem.
Nový!!: Sabellianismus a Alexander Alexandrijský · Vidět víc »
Areios
Areios (či latinsky Arius, 256 – 336) byl křesťanský kněz a kazatel v alexandrijské čtvrti Baukalis.
Nový!!: Sabellianismus a Areios · Vidět víc »
Bůh Otec
Bůh Otec je v křesťanství titul pro Boha.
Nový!!: Sabellianismus a Bůh Otec · Vidět víc »
Ekumenický koncil
Tridentský koncil Ekumenický koncil (řec. οἰκουμένη obydlený svět) neboli všeobecný sněm je setkání biskupů (koncil) celé církve na celém světě.
Nový!!: Sabellianismus a Ekumenický koncil · Vidět víc »
Eustathios z Antiochie
Eustathios z Antiochie, někdy zvaný Velký, byl křesťanský biskup a arcibiskup Antiochie ve 4.
Nový!!: Sabellianismus a Eustathios z Antiochie · Vidět víc »
Hippolyt Římský
Svatý Hippolyt či Hippolytus (asi 170 zřejmě na východě římské říše – 235 na Sardinii) byl první vzdoropapež (od roku 217).
Nový!!: Sabellianismus a Hippolyt Římský · Vidět víc »
Modalismus
Modalismus či modalistický monarchianismus označuje teologický názor, považovaný za jednu z variant monarchianismu, který označuje slovem „Bůh“ (řecky θεός theos) pouze osobu Otce.
Nový!!: Sabellianismus a Modalismus · Vidět víc »
Monarchianismus
Monarchianismus (z řeckého μόνoς monos jeden + ἀρχεῖν archein vládnout, začínat) představuje skupinu heretických christologických modelů.
Nový!!: Sabellianismus a Monarchianismus · Vidět víc »
Pravoslavná církev
Pravoslavná církev, oficiálně pravoslavná katolická církev, „Východní pravoslaví, oficiální název, používaný i v britské angličtině, je ortodoxní katolická církev, jedna ze tří hlavních doktrinálních a jurisdikčních skupin křesťanství.“ „Pravoslavné církve se správně nazývají,Pravoslavná katolická církevʻ.“ „Plný název naší církve je,Pravoslavná katolická církevʻ.“ je druhou největší křesťanskou církvíProtestantismus jako celek není jediná církev ani jediná denominace.
Nový!!: Sabellianismus a Pravoslavná církev · Vidět víc »
První konstantinopolský koncil
První konstantinopolský koncil (květen – 9. červenec 381), který většina církví uznává jako druhý ekumenický koncil, svolal císař Theodosius I., aby podpořil Nicejské vyznání a vypořádal se po půlstoletí rozporů s ariánskou kontroverzí. Koncil krom toho Nicejské vyznání doplnil o další věroučné výroky týkající se božství Ducha svatého. Roku 380 se císařové Gratianus a Theodosius I. rozhodli svolat koncil, který by se postavil stále silnému ariánství a který by také rozhodl v případu konstantinopolského biskupa Maxima Kynika. Koncil se sešel v květnu následujícího roku a zúčastnilo se ho 150 biskupů, všichni z východní části říše. Koncilu postupně předsedali Timotheos I. z Alexandrie, Melétios z Antiochie, Grégorios z Nazianzu a Nektarios. Koncil zvolil Grégoria (Řehoře) Naziánského konstantinopolským patriarchou, ten však několik měsíců nato rezignoval a uvolnil toto místo Nektariovi. Maximos byl odsouzen a Melétios z Antiochie ustanovil za biskupa Konstantinopole Grégoria z Nazianzu. Po Melétiově náhlém úmrtí předsedal Grégorios koncilu až do příjezdu Acholia, který měl předložit požadavky papeže. Ten požadoval, aby byl Maximos poslán do exilu a aby koncil zakázal přesunu biskupů z jednoho místa na druhé. Když však dorazil na koncil Timotheos z Alexandrie, označil ustanovení Grégoria konstantinopolským biskupem za neplatné. Grégorios rezignoval na svůj úřad a za konstantinopolského biskupa byl zvolen Nektarios, dosud katechumen. Koncil schválil čtyři disciplinární kánony. První z nich je namířen proti ariánství a různým ariánským sektám. Druhý omezuje moc biskupů na území jejich diecéze. Třetí kánon ustanovuje konstantinopolský biskupský stolec na druhé místo co do cti a důstojnosti. Poslední z těchto kánonů odsuzuje Maxima a jeho následovníky. Tři z těchto kánonů měly oslabit pozici Alexandrie. Pátý a šestý kánon přijala synoda, která se sešla v Konstantinopoli roku 382. Sedmý kánon je vytržen z listu, který konstantinopolská církev poslala Martyriovi z Antiochie.
Nový!!: Sabellianismus a První konstantinopolský koncil · Vidět víc »
Sabellius
Sabellius byl křesťanský kněz a teolog původem zřejmě z Libye či Egypta.
Nový!!: Sabellianismus a Sabellius · Vidět víc »
Seznam ideologií pojmenovaných podle lidí
Tento seznam obsahuje názvy ideologií, hnutí a trendů podle lidí.
Nový!!: Sabellianismus a Seznam ideologií pojmenovaných podle lidí · Vidět víc »
Vtělení (křesťanství)
'''Vtělení''' – ilustrované výjevy ze Starého zákona a evangelií, s Nejsvětější Trojicí ve středovém sloupci (Fridolin Leiber, 19. stol.) Murilla (asi 1677) V křesťanské teologii znamená vtělení (lat. incarnatio) víru, že preexistující božská osoba Ježíše Krista, Bůh Syn, druhá osoba Nejsvětější Trojice a věčně zrozený Logos (řecky koiné – „slovo“), přijala lidskou přirozenost a „stala se tělem“ tím, že byla počata v lůně ženy, Panny Marie, známé také jako Theotokos (řecky „Bohorodička“ nebo „Matka Boží“).
Nový!!: Sabellianismus a Vtělení (křesťanství) · Vidět víc »
262
Bez popisu.
Nový!!: Sabellianismus a 262 · Vidět víc »
