Rychlejší přístup než prohlížeči!
29 vztahy: Aniko, Časová osa buddhismu, Říše Jüan, Ňingmapa, Cethang, Congkhapa, Dějiny Tibetu, Dzanabadzar, Erdenedzú, Geše, Gelugpa, Jü-šu, Jung-le, Kadampa, Kagjüpa, Karma Kagjü, Khädub Geleg Palzangpo, Klášter Sakja, Lobpön Cečhu rinpočhe, Lumbiní, Mahámudra, Matho, Ngöndro, Sakja Pandita, Tibet, Tibetský buddhismus, Tibetský institut v Rikonu, Vadžradhara, Vadžrajána.
Aniko
Aniko, Araniko či Anige (1245 – 11. března 1306) byl malíř, sochař, stavitel a mnich královského původu z údolí Káthmándú.
Nový!!: Sakjapa a Aniko · Vidět víc »
Časová osa buddhismu
Časová osa buddhismu uvádí hlavní události v historii buddhismu od narození Siddhártha Gautamy do začátku 21. století.
Nový!!: Sakjapa a Časová osa buddhismu · Vidět víc »
Říše Jüan
Říše Jüan, oficiálním názvem Velká Jüan (doslova „Velký základní/prvotní stát“) byla mongolská říše zahrnující Mongolsko a Čínu, existující v letech 1271–1368 za dynastie Jüan.
Nový!!: Sakjapa a Říše Jüan · Vidět víc »
Ňingmapa
Klášter Samye Ňingmapa (tibetsky རྙིང་མ་, ve Wylieho transkipci Rňing-ma-pa) je jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu.
Nový!!: Sakjapa a Ňingmapa · Vidět víc »
Cethang
Tsetang 2014 Cethang (anglicky Tsetang, tibetsky རྩེ་ཐང།, Wylie rtse-thang; čínsky 泽当) je město v Tibetské autonomní oblasti v prefektuře Lhokha.
Nový!!: Sakjapa a Cethang · Vidět víc »
Congkhapa
Congkhapa (na základě pátého vidění Congkhapova žáka Khedruba) Congkhapova poustevna v blízkosti kláštera Gandän Congkhapa (tibetsky: ཙོང་ཁ་པ་; Wylie Tsong-kha-pa) (1357–1419), též Dže Congkhapa či Dže Rinpočhe, byl jeden z nejvýznamnějších učitelů tibetského buddhismu.
Nový!!: Sakjapa a Congkhapa · Vidět víc »
Dějiny Tibetu
světového dědictví (fotografie z roku 2009) Songcän Gampo (605–649), zakladatel Tibetské říše a jedna z nejvýraznějších postav tibetských dějin Dějiny Tibetu se vyznačují jednak úzkým sepětím s dějinami buddhismu v Tibetu, a jednak častými kontakty se sousedním Mongolskem a Čínou.
Nový!!: Sakjapa a Dějiny Tibetu · Vidět víc »
Dzanabadzar
Dzanabadzar či Öndör-gegén Dzanabadzar (1635–1723), rodným jménem Išdordž byl mongolský aristokrat, syn Tüšetü-chána Gombodordže, první bogdgegén a významný a všestranný umělec.
Nový!!: Sakjapa a Dzanabadzar · Vidět víc »
Erdenedzú
Erdenedzú (Erdene dzú, Erdeni dzú) je buddhistický klášter v Mongolsku, první buddhistický klášter vybudovaný na území Chalchy, vznikl na základech dávného města Karakorum.
Nový!!: Sakjapa a Erdenedzú · Vidět víc »
Geše
Studující buddhističtí mniši v Indii, připravující se na zkoušky k získání vědecké hodnosti Geše Geše (v tibetštině dge bshes, zkratka z dge-ba'i bshes-gnyen, ve smyslu „ctnostný přítel“, v sanskrtu kalyāņamitra) je v buddhismu titul doktora teologie, odpovídající britskému a americkému titulu PhD. a nejvyšší mnišská učená hodnost.
Nový!!: Sakjapa a Geše · Vidět víc »
Gelugpa
Congkhapy Gelugpa (ve Wylieho transkipci Dge-lugs-pa), neboli „Cesta ctnostné řehole“ či „Škola vzorné ctnosti“ je poslední ze čtyř škol tibetského buddhismu, známá též jako Žlutá škola nebo Škola žlutých čepic.
Nový!!: Sakjapa a Gelugpa · Vidět víc »
Jü-šu
Jü-šu, plným názvem Tibetský autonomní kraj Jü-šu (tibetsky: ཡུལ་ཤུལ་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་, Wylie: yul-shul bod-rigs rang-skyong-khul) je autonomní kraj v provincii Čching-chaj v Čínské lidové republice.
Nový!!: Sakjapa a Jü-šu · Vidět víc »
Jung-le
Císař Jung-le (2. května 1360 Jing-tchien (dnes Nanking) – 12. srpna 1424 Jü-mu-čchuan (severně od Dolonu)) vlastním jménem Ču Ti vládl v letech 1402–1424 Číně jako třetí císař říše Ming. Byl čtvrtý syn Chung-wua, zakladatele a prvního císaře dynastie Ming. Od roku 1370 nosil titul kníže z Jen, od roku 1380 sídlil v Pekingu a strážil severovýchodní pohraničí. V 80. a 90. letech 14. století vynikl v bojích s Mongoly a projevil se jako talentovaný vojevůdce, populární mezi vojáky, a úspěšný státník. Roku 1399 se vzbouřil proti svému synovci, novému císaři Ťien-wenovi. V občanské válce, kterou nazval kampaň ťing-nan, kampaň za uklidnění nepořádků, po třech letech urputných bojů zvítězil a roku 1402 se prohlásil za císaře. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Věčného štěstí“, Jung-le. Název éry je používán i jako jméno císaře. Jeho vláda je občas vnímána jako „druhé založení“ mingské dynastie, jelikož ostře změnil politický kurs svého otce. Po nástupu na trůn se musel vypořádat s následky občanské války. Severočínský venkov byl boji poničen, hospodářství zde trpělo nedostatkem pracovních sil. Císař se rozhodl posílit a stabilizovat ekonomiku, ale nejdříve umlčet jakýkoli odpor. Očistil státní správu jak od stoupenců Ťien-wena, tak od zkorumpovaných a neloajálních úředníků. Vláda ostře zasáhla i proti tajným společnostem a banditům. Snažil se pozvednout hospodářství podporou produkce potravin i tkanin. Využívala se neobdělávaná půda, kultivovaly nové pozemky v bohatých oblastech delty Jang-c'-ťiang. Jung-le snížil význam Nankingu, když roku 1403 vyhlásil rozhodnutí o povýšení Pekingu na hlavní město. Výstavba nové metropole v letech 1407–1420 každodenně zaměstnala stovky tisíc pracovníků. V centru Pekingu se nacházelo vlastní středisko moci – úřednické Císařské město a uprostřed něj Zakázané město – palácové sídlo samotného císaře a jeho rodiny. Nechal zrekonstruovat Velký kanál, potřebný k zásobování metropole i armád na severu. Císař podporoval konfuciánství i buddhismus. Dva tisíce učenců zaměstnal sestavením obrovité Encyklopedie Jung-le, která výrazně překonala všechny dosavadní encyklopedie, včetně Čtyř velkých knih Sungů z 11. století. Přikázal setřídit texty neokonfuciánců a využít je jako učební příručky pro výuku budoucích úředníků. Úřednické zkoušky v tříletém cyklu přinášely kvalifikované absolventy, kteří zaplnili státní aparát. Byl známý tvrdým trestáním selhání a rychlým povýšením úspěšných služebníků. Přestože se, stejně jako jeho otec, neváhal v případě potřeby násilně vypořádat s odpůrci, opustil jeho politiku častých čistek. Ministři zastávali svá místa dlouhá léta, státní správa získala na profesionalitě a stabilnosti. Nicméně nejenom úředníci se těšili přízni a podpoře císaře. Říši vládl do značné míry „z koňského sedla“, cestoval mezi oběma hlavními městy, stejně jako císaři říše Jüan, a opakovaně vedl vojenská tažení do Mongolska. Úředníci se stavěli proti takovému chování, cítíce ohrožení z toho plynoucím vlivem eunuchů a vojenských špiček, skupin, jejichž moc závisela na císařské přízni. Výrazně aktivizoval zahraniční politiku ve snaze o posílení a konsolidaci hegemonního postavení ve východní Asii. Diplomatická poselstva a vojenské expedice mířily do „všech čtyř stran světa“. Početné mise navštívily řadu blízkých i vzdálených zemí včetně Mandžuska, Koreje, Japonska, Filipín, i timúrovskou říši ve střední Asii. Proslulé námořní plavby Čeng Chea dosáhly břehů jihovýchodní Asie, Indie, Persie a východní Afriky. Vážnou hrozbu bezpečnosti říše představovali Mongolové, rozdělení na tři skupiny – Urianchajci na jihovýchodě byli většinou loajální, východní Mongolové a západní Ojrati problematičtí. Mingská Čína je střídavě podporovala a stavěla proti sobě. Jung-le osobně vedl pět tažení do Mongolska. Samotný přesun metropole z Nankingu do Pekingu byl diktován nutností stále držet pod dohledem neklidné severní sousedy. Jung-le byl zkušený vojevůdce a armádě věnoval velkou pozornost. Přesto jeho války neskončily dobře. Válka ve Vietnamu se táhla od počátečního vpádu roku 1407 do konce jeho vlády. Čtyři roky po císařově smrti nezbylo mingské armádě než odtáhnout zpět do Číny. Jeho mongolská tažení nezměnila poměr sil a nezajistila bezpečnost severní hranice. Zemřel roku 1424, je pohřben v Čchang-ling, největší z hrobek mingských císařů ležících nedaleko Pekingu.
Nový!!: Sakjapa a Jung-le · Vidět víc »
Kadampa
Kadampa (tibetsky བཀའ་གདམས་པ་, ve Wylieho transkipci Bka'-gdams-pa) je první historicky doložená škola tibetského buddhismu.
Nový!!: Sakjapa a Kadampa · Vidět víc »
Kagjüpa
Kagjüpa (tibetsky བཀའ་བརྒྱུད་, ve Wylieho transkipci Bka’-brgjud-pa), též linie Kagjü, je vedle Gelugpy, Sakjapy a Ňingmapy jedna ze čtyř velkých škol tibetského buddhismu.
Nový!!: Sakjapa a Kagjüpa · Vidět víc »
Karma Kagjü
Kreslená thangka se stromem útočistě Karma Kagjü je linií školy Kagjü, jedné ze čtyř velkých škol tibetského buddhismu, která je někdy označována jako škola Červených čepic (spolu se školami Ňingma a Sakja, zatímco škola Gelug je někdy nazývána školou Žlutých čepic).
Nový!!: Sakjapa a Karma Kagjü · Vidět víc »
Khädub Geleg Palzangpo
Khädub Geleg Palzangpo (1385–1438) byl první pančhenlama a jeden znejznámějších žáků Congkhapy, zakladatele Gelugpy, jedné ze školy tibetského buddhismu.
Nový!!: Sakjapa a Khädub Geleg Palzangpo · Vidět víc »
Klášter Sakja
Sakja je buddhistický klášter v Tibetské autonomní oblasti.
Nový!!: Sakjapa a Klášter Sakja · Vidět víc »
Lobpön Cečhu rinpočhe
Lobpön Cečhu rinpočhe (1918, Bhútán - 10. června 2003) byl buddhistický mnich, velký učenec tibetského buddhismu.
Nový!!: Sakjapa a Lobpön Cečhu rinpočhe · Vidět víc »
Lumbiní
Lumbiní (v sanskrtu लुम्बिनी) je jedno ze čtyř hlavních buddhistických poutních míst.
Nový!!: Sakjapa a Lumbiní · Vidět víc »
Mahámudra
Mahámudra (tib. Chagchen, wylie Phyag chen, také Chagya Chenpo, wylie; phyag rgya chen po, doslova velký symbol, Velká pečeť) je buddhistická nauka většinou předávaná podle tradice Kagju.
Nový!!: Sakjapa a Mahámudra · Vidět víc »
Matho
Pohled na klášter Matho je buddhistický klášter (gompa) v Ladaku na východ od Léhu na náspu nad řekou Indus.
Nový!!: Sakjapa a Matho · Vidět víc »
Ngöndro
Ngöndro (tib; sNgon. dro; To co je před, přípravná cvičení) je tibetský výraz pro meditační techniky používané v tibetském buddhismu.
Nový!!: Sakjapa a Ngöndro · Vidět víc »
Sakja Pandita
Sakja Pandita, též Sakja-pandita, původním jménem, Künga Gjalchän (1182–1251), byl tibetský duchovní učitel a buddhistický učenec.
Nový!!: Sakjapa a Sakja Pandita · Vidět víc »
Tibet
Tibet (西藏 Si-cang, pinyin Xīzàng, tibetsky བོད་, Wylie Bod) je Čínou okupovaný stát, dělí se na Tibetskou autonomní oblast a dvě další provincie Čching-chaj (Amdo) a zhruba polovina provincie S’-čchuan (Kham).
Nový!!: Sakjapa a Tibet · Vidět víc »
Tibetský buddhismus
Tibetské kolo dharmy Buddhy Gautamy v Sikkimu, Indie Buddhismus se do Tibetu poprvé dostal v 7. století, avšak plně se rozvinul až v 8. století zásluhou indických učenců, buddhistického pandity Šantarakšity a velkého duchovního mistra Padmasambhavy.
Nový!!: Sakjapa a Tibetský buddhismus · Vidět víc »
Tibetský institut v Rikonu
Tibetský institut v Rikonu je tibetský buddhistický klášter stojící v Rikonu, lokalitě obce Zell v okresu Winterthur v kantonu Curych na severovýchodě Švýcarska.
Nový!!: Sakjapa a Tibetský institut v Rikonu · Vidět víc »
Vadžradhara
Vadžradhara, čínská socha z 18. století Vadžradhara (v sanskrtu, tibetsky རྡོ་རྗེ་འཆང, Dordže Čhang, čínsky 金剛總持, japonsky 持金剛仏, česky „Držitel diamantu“) je buddha vyskytující se převážně ve vadžrajánovém buddhismu.
Nový!!: Sakjapa a Vadžradhara · Vidět víc »
Vadžrajána
Dordže, zvonek a mala. Vadžrajána (tib. rdo rje theg pa, skt. vadžrajána, वज्रयान, čínsky ťin-kang čcheng 金剛乘, japonsky kongódžó 金剛乗) také tantrajána, mantrajána, je jednou ze tří hlavních cest buddhismu (vedle mahájány a théravády).
Nový!!: Sakjapa a Vadžrajána · Vidět víc »
