Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Seleukos I. Níkátór

Index Seleukos I. Níkátór

Seleukos I. (pozdější generace ho obdařily přízviskem Níkátór – „Vítěz“; * kolem 358 př. n. l., † 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník Alexandra Velikého a jeden z vůdčích diadochů.

88 vztahy: Ašóka, Alexandr Veliký, Antakya, Antigonos II. Gonatás, Antiochos I. Sótér, Attalovci, Čandragupta Maurja, Řecko-baktrijské království, Bagrám, Bitva u Gaugamél, Bitva u Hydaspés, Bitva u Ipsu, Bitva u Kúrúpedia, Chronologie datování, Citadela v Kirkúku, Démétrios I. Poliorkétés, Dějiny Řecka, Dějiny Kypru, Diadochové, Dura Európos, Erasistratos, Gandhára, Gedrósie, Indo-řecké království, Kappadokie, Kassandros, Keldağ, Kilíkie, Latákie, Lýsimachos, Makabejské povstání, Maurjovská říše, Megasthenés, Mithridatés I., Parthská říše, Péšávar, Perdikkás, Pergamon, Ptolemaios I. Sótér, Ptolemaios Keraunos, Rastan, Seleukia, Seleukos I., Seleukovci, Seleukovská éra, Seleukovská říše, Seznam atentátů, Seznam perských panovníků, Starověk, Syrské války, ..., Thyatiry, Tygr, Války diadochů, Vespasianův a Titův tunel, 281 př. n. l., 282 př. n. l., 283 př. n. l., 284 př. n. l., 285 př. n. l., 286 př. n. l., 287 př. n. l., 288 př. n. l., 289 př. n. l., 290 př. n. l., 291 př. n. l., 292 př. n. l., 293 př. n. l., 294 př. n. l., 295 př. n. l., 296 př. n. l., 297 př. n. l., 298 př. n. l., 299 př. n. l., 3. století př. n. l., 300 př. n. l., 301 př. n. l., 302 př. n. l., 303 př. n. l., 304 př. n. l., 305 př. n. l., 306 př. n. l., 307 př. n. l., 308 př. n. l., 309 př. n. l., 310 př. n. l., 311 př. n. l., 312 př. n. l., 4. století př. n. l.. Rozbalte index (38 více) »

Ašóka

Ašóka (ze sanskrtu, v dévanágarí अशोक; okolo 304 př. n. l.–232 př. n. l.), v páli Asóka, byl třetí král Maurjovské říše a jeden z nejvýznamnějších panovníků v dějinách Indie.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Ašóka · Vidět víc »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Alexandr Veliký · Vidět víc »

Antakya

Antakya (Anṭākyä; z řeckého Ἀντιόχεια, latinsky Antiocheia) je hlavní město Hatayské provincie v jižním Turecku, nedaleko hranic se Sýrií v údolí řeky Ásí, asi 20 km od jejího ústí do Středozemního moře.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Antakya · Vidět víc »

Antigonos II. Gonatás

Antigonos II.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Antigonos II. Gonatás · Vidět víc »

Antiochos I. Sótér

Antiochos I. Sótér (řecky: Ἀντίοχος Α΄ ὁ Σωτήρ; česky Spasitel; 324 (?) – 261 př. n. l.) byl králem seleukovské říše.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Antiochos I. Sótér · Vidět víc »

Attalovci

Attalovci byla helénistická královská dynastie, která vládla městu Pergamon na severozápadě Malé Asie.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Attalovci · Vidět víc »

Čandragupta Maurja

Čandragupta Maurja (v sanskrtu चन्द्रगुप्त मौर्य) (340 př. n. l. – 320/298), někdy nazývaný jen Čandragupta, byl zakladatelem a prvním panovníkem Maurjovské říše, která byla pravděpodobně nejrozlehlejší říše, jaká kdy vládla na indickém území.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Čandragupta Maurja · Vidět víc »

Řecko-baktrijské království

Řecko-baktrijské království existovalo zhruba mezi léty 250 až 125 př. n. l. Toto helénistické království se nacházelo ve střední Asii a zahrnovalo území Baktrie, Sogdiany a dalších územních celků.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Řecko-baktrijské království · Vidět víc »

Bagrám

Bagrám (persky بگرامBagrām) je město, které se v době starověku nacházelo na území dnešního Afghánistánu, poblíž města Čáríkár.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Bagrám · Vidět víc »

Bitva u Gaugamél

Bitva u Gaugamél (řecky Γαυγάμηλα, z perského „velbloudí domy“; dnes vesnice Tel Gomel v severním Iráku), svedená 1. října roku 331 př. n. l., byla jednou z největších a nejvýznamnějších bitev světových dějin.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Bitva u Gaugamél · Vidět víc »

Bitva u Hydaspés

V bitvě u řeky Hydaspés se v květnu roku 326 př. n. l. střetla makedonsko-perská armáda Alexandra Velikého s indickým vojskem krále Póra.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Bitva u Hydaspés · Vidět víc »

Bitva u Ipsu

Bitva u Ipsu byla svedena v roce 301 př. n. l. ve Frýgii mezi diadochy Antigonem I. Monofthalmem a jeho synem Démétriem Poliorkétem na jedné straně a koalicí třech dalších Alexandrových spolubojovníků: Kassandrem, vládcem Makedonie; Lýsimachem, vládcem Thrákie a Seleukem I. Níkátorem, pánem Babylonie a Persie.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Bitva u Ipsu · Vidět víc »

Bitva u Kúrúpedia

Bitva u Kúrúpedia (řecky Κούρουπεδίον, tj. „Kýrovo pole“) byla posledním vojenským střetnutím během válek diadochů, nástupců Alexandra Velikého.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Bitva u Kúrúpedia · Vidět víc »

Chronologie datování

Gregoriánský kalendář a křesťanský letopočet, které dnes používáme, jsou jen jedny z variant v celé řadě možných kalendářů a letopočtů používaných a navrhovaných v různých dobách a různých zemích.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Chronologie datování · Vidět víc »

Citadela v Kirkúku

Citadela v Kirkúku) se nachází v centru iráckého města Kirkúku a je považována za jeho nejstarší část. Místní turkmenská komunita ji považuje za významné místo. Je jedním ze symbolů města. Nachází se na pahorku, který leží 40 metrů nad okolním terénem a řekou Chasá. Vznikla na půdorysu zaobleného obdélníku, který má v nejširším severo-jižním směru délku 500 m a v nejširším západo-východním potom 400 m.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Citadela v Kirkúku · Vidět víc »

Démétrios I. Poliorkétés

Démétrios I. (337 př. n. l. – 283 př. n. l.), přezdívaný Poliorkétés, byl synem Antigona I. Jednookého, krále Malé Asie, a jeho manželky Stratoníké, a v letech 294 až 288 př. n. l. antigonovským králem Makedonie.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Démétrios I. Poliorkétés · Vidět víc »

Dějiny Řecka

Státní znak Řecké republiky Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Dějiny Řecka · Vidět víc »

Dějiny Kypru

doby kamenné z neolitu. Jedná se o jedno z nejstarších takto dochovaných nalezišť na světě. Dějiny Kypru jsou propojené zejména s dějinami Řecka.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Dějiny Kypru · Vidět víc »

Diadochové

řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Diadochové · Vidět víc »

Dura Európos

Dura Európos ("pevnost Europos") byla řeckým helénským, seleukovským, parthským a římským hraničním městem, vybudovaným v roce 303 př.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Dura Európos · Vidět víc »

Erasistratos

Erasistratos, řecky Ἐρασίστρατος (asi 304 př. n. l. – asi 250 př. n. l.) byl starořecký lékař, jeden ze zakladatelů anatomie a patologie, představitel Alexandrijské lékařské školy.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Erasistratos · Vidět víc »

Gandhára

mahádžanapad (malých států); Gandhára se jako jediná společně s Kambódžou nacházela na severozápadě Indického subkontinentu Gandhára (v sanskrtu गन्धार, Gandhāra, urdsky i v jazyce paštó گندھارا, Gandhārā) bylo starověké království, jehož území se rozkládalo přibližně v dnešním severním Pákistánu a východním Afghánistánu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Gandhára · Vidět víc »

Gedrósie

Alexandra Makedonského přes Gedrósii Gedrósie (řecky Γεδρωσία) je historická oblast, které dnes přibližně odpovídá Balúčistán v Pákistánu, její jižní hranici tvoří Ománský záliv.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Gedrósie · Vidět víc »

Indo-řecké království

Indo-řecké království, též řecko-indické království, byl řecký státní útvar rozkládající se v severní a severozápadní části Indického subkontinentu přibližně v letech 180 př. n. l.–10 n. l., kdy v něm vládlo postupně více než třicet helénských králů, kteří spolu často soupeřili.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Indo-řecké království · Vidět víc »

Kappadokie

Římské provincie Kappadokie a Pontus kolem roku 120. Historické reigony v Malé Asii Kappadokie (počeštěně Kapadocie, adj. kapadocký; z perského slova Katpatuka, což znamená „země krásných koní“; řecky: Καππαδοκία, Kappadokía; turecky Kapadokya) byl ve starověku název rozlehlého území, ležícího ve vnitrozemí Malé Asie v dnešním Turecku.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Kappadokie · Vidět víc »

Kassandros

Kassandros (350 př. n. l. – 297 př. n. l.) byl regentem a v letech 305 až 297 př.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Kassandros · Vidět víc »

Keldağ

Keldağ (v přepisu do češtiny Džabal al Akrá, v poturčené podobě Cebel-i Akra) je vrchol v jižním Turecku, na samotné hranici se Sýrií.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Keldağ · Vidět víc »

Kilíkie

Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Kilíkie Kilíkie (řecky Κιλικία, Kilikia) byl ve starověku obvykle užívaný název pro pobřežní region, jenž se rozkládal na jihu poloostrova Malá Asie.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Kilíkie · Vidět víc »

Latákie

Latákie nebo Lázikíja (arabsky اللاذقية al-Lázikíja, latinsky Laodicea ad Mare) je město v Sýrii.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Latákie · Vidět víc »

Lýsimachos

Lýsimachos (kolem 360 př. n. l. – 281 př. n. l.) byl makedonský důstojník a jeden z diadochů (nástupců) Alexandra Velikého.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Lýsimachos · Vidět víc »

Makabejské povstání

Povstání Makabejských (167–161 př. n. l.) vzniklo v reakci na násilnou helenizaci Judska, která začala roku 167 př. n. l. výnosem seleukovského panovníka Antiocha IV. Epifána.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Makabejské povstání · Vidět víc »

Maurjovská říše

Maurjovská říše, někdy též maurijská či maurjská, byla první říší v Indii, které se podařilo sjednotit pod jednotnou vládu takřka celý Indický subkontinent.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Maurjovská říše · Vidět víc »

Megasthenés

Megasthenés (okolo 350-290 př. n. l.) byl řecký cestovatel a geograf.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Megasthenés · Vidět víc »

Mithridatés I.

Mithridatés I. Ktistes (řecky: Mιθριδάτης Kτίστης) byl zakladatel starověkého Pontského království v Malé Asii (dnes Turecko).

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Mithridatés I. · Vidět víc »

Parthská říše

Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت‎, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Parthská říše · Vidět víc »

Péšávar

Péšávar (paštunsky پېښور, Peṣawar, urdsky پشاور, Pašāwar) je hlavní město pákistánské provincie Chajbar Paštúnchwá a administrativní centrum pro Federálně spravovaného kmenového území Pákistánu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Péšávar · Vidět víc »

Perdikkás

Perdikkás (řecky Περδίκας; † červenec 321 př. n. l.) byl jeden z generálů Alexandra Velikého, který se stal po jeho smrti regentem říše.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Perdikkás · Vidět víc »

Pergamon

Rekonstruovaný Traianův chrám v Pergamu Pergamon (řecky Πέργαμος), případně Pergamum, byla starověká řecká obec na území Mýsie v severozápadní Malé Asii.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Pergamon · Vidět víc »

Ptolemaios I. Sótér

Ptolemaios I. Sotér, zlatá pentadrachma, ~315 př. n. l. Ptolemaios I. Sotér (v překladu spasitel-zachránce), 367–283 př.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Ptolemaios I. Sótér · Vidět víc »

Ptolemaios Keraunos

Ptolemaios Keraunos (česky „blesk“ nebo „hrom“; † 279 př. n. l.) byl králem Makedonie v letech 281 až 279 př. n. l. Do dějin vstoupil jako jedna z nejtemnějších postav válek diadochů, protože vlastnoručně zavraždil svého přítele a dobrodince, Seleuka I. Níkátora.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Ptolemaios Keraunos · Vidět víc »

Rastan

Rastan (الرستن‎), také Rastán nebo ar-Rastan je město v Sýrii, ležící 25 km severně od Homsu v nadmořské výšce 430 metrů.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Rastan · Vidět víc »

Seleukia

Seleukia (starořecky Σελεύκεια tj. Seleukéia, také Seleukia nad Tigridem) bylo významné starověké město v Mezopotámii, na území dnešního Iráku, v oblasti Bagdádu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Seleukia · Vidět víc »

Seleukos I.

#PŘESMĚRUJ Seleukos I. Níkátór.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Seleukos I. · Vidět víc »

Seleukovci

Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Seleukovci · Vidět víc »

Seleukovská éra

Antiocha VI. Seleukovská éra byl systém číslování let používaný v Seleukovské říši a dalších zemích patřících k starověkým helénským civilizacím.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Seleukovská éra · Vidět víc »

Seleukovská říše

Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Seleukovská říše · Vidět víc »

Seznam atentátů

Toto je seznam světových atentátů na významné osoby, s výčtem obětí a známých pachatelů v chronologickém pořadí od starověku po současnost.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Seznam atentátů · Vidět víc »

Seznam perských panovníků

Seznam perských panovníků zahrnuje všechny vladaře působící na území dnešního Íránu od nástupu tvůrce perské říše Kýra Velikého až po šáha Muhammada Rezu Pahlavího (559 př. n. l. – 1979 n. l.). Dřívějšími králi elamskými a médskými z dob před vznikem perského státu se zabývají články Seznam elamských králů a Médie.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Seznam perských panovníků · Vidět víc »

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Starověk · Vidět víc »

Syrské války

Syrské války byly sérií šesti ozbrojených konfliktů mezi dvěma helénskými mocnostmi, Seleukovskou říší a Ptolemaiovským Egyptem, tedy dvěma pohrobky mocné Makedonské říše.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Syrské války · Vidět víc »

Thyatiry

Thyatiry – Pavlova třetí misijní cesta Thyatiry (také Thyateira) (starořecky Θυάτειρα) byl název starověkého řeckého města v Malé Asii, nyní moderní turecké město Akhisar ("bílý hrad") v provincii Manisa.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Thyatiry · Vidět víc »

Tygr

Tygr (Panthera tigris) je velká kočkovitá šelma žijící v Asii.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Tygr · Vidět víc »

Války diadochů

Války diadochů (starořecky Πόλεμοι τῶν Διαδὀχων, Pólemoi tōn Diadóchōn), jinak též války nástupců Alexandra Velikého, jsou názvy série konfliktů mezi vojevůdci Alexandra Velikého – diadochy – které trvaly s krátkými přestávkami více než čtyřicet let. Tento článek pojednává o první a zároveň nejvýznamnější fázi válek v letech 322–301 př. n. l. Šlo v ní o rozdělení Alexandrovy říše a jejím vyústěním byl vznik několika nástupnických helénistických království. Ústřední postavou mocenského zápasu byl jeden z nejstarších a nejlepších makedonských vojevůdců – Antigonos Jednooký (Monofthalmos).

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Války diadochů · Vidět víc »

Vespasianův a Titův tunel

Vespasianův a Titův tunel, turecky Titus Tüneli nebo Titus Vespasianus ve Tüneli, je starověké vodní dílo z doby Římské říše na území antického města Seleuceia Pieria, které se nacházelo na jihozápadě dnešního Turecka v provincii Hatay u obce Çevlik na východním pobřeží Středozemního moře.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a Vespasianův a Titův tunel · Vidět víc »

281 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 281 př. n. l. · Vidět víc »

282 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 282 př. n. l. · Vidět víc »

283 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 283 př. n. l. · Vidět víc »

284 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 284 př. n. l. · Vidět víc »

285 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 285 př. n. l. · Vidět víc »

286 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 286 př. n. l. · Vidět víc »

287 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 287 př. n. l. · Vidět víc »

288 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 288 př. n. l. · Vidět víc »

289 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 289 př. n. l. · Vidět víc »

290 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 290 př. n. l. · Vidět víc »

291 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 291 př. n. l. · Vidět víc »

292 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 292 př. n. l. · Vidět víc »

293 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 293 př. n. l. · Vidět víc »

294 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 294 př. n. l. · Vidět víc »

295 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 295 př. n. l. · Vidět víc »

296 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 296 př. n. l. · Vidět víc »

297 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 297 př. n. l. · Vidět víc »

298 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 298 př. n. l. · Vidět víc »

299 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 299 př. n. l. · Vidět víc »

3. století př. n. l.

3.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 3. století př. n. l. · Vidět víc »

300 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 300 př. n. l. · Vidět víc »

301 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 301 př. n. l. · Vidět víc »

302 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 302 př. n. l. · Vidět víc »

303 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 303 př. n. l. · Vidět víc »

304 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 304 př. n. l. · Vidět víc »

305 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 305 př. n. l. · Vidět víc »

306 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 306 př. n. l. · Vidět víc »

307 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 307 př. n. l. · Vidět víc »

308 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 308 př. n. l. · Vidět víc »

309 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 309 př. n. l. · Vidět víc »

310 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 310 př. n. l. · Vidět víc »

311 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 311 př. n. l. · Vidět víc »

312 př. n. l.

Bez popisu.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 312 př. n. l. · Vidět víc »

4. století př. n. l.

Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.

Nový!!: Seleukos I. Níkátór a 4. století př. n. l. · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Seleukos I. Níkátor.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »