Rychlejší přístup než prohlížeči!
155 vztahy: Abelova cena, Abraham de Moivre, Alexandr Chinčin, Alexandr Ljapunov, Alfréd Rényi, Andrej Jurjevič Okuňkov, Andrej Nikolajevič Kolmogorov, Antonio Abetti, Aplikace integrálu, Úplnost, Asymptotická analýza, Axiomatická teorie množin, Švýcarsko, Čebyševova nerovnost, Čest, Émile Borel, Bayesova věta, Bayesovská síť, Bernoulli, Blaise Pascal, Booleova nerovnost, Borelovská množina, Cauchyho–Schwarzova nerovnost, Centrální limitní věta, Charakteristická funkce (teorie pravděpodobnosti), Chybová funkce, Craig Arnold Tracy, Daniel Bernoulli, David Hume, Dějiny matematiky, Diskriminační analýza, Dmitrij Konstantinovič Faddějev, Dynkinův systém, Edwin Thompson Jaynes, Enrico Letta, Entropie, Exponenciální rozdělení, Friedrich Benze, Gabriel Altmann, Gösta Mittag-Leffler, George Gallup, George Pólya, Georges Matheron, Gerolamo Cardano, Gregor Mendel, Haarova míra, Hilel Fürstenberg, Hugo Steinhaus, Hustota pravděpodobnosti, Indie, ..., Informační fyzika, Institut Henri Poincaré, Interval spolehlivosti, Inverzní distribuční funkce, Inverzní normální rozdělení, Jacob Bernoulli, Jakov Sinaj, Jaroslav Hájek, Jednostranná limita, Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, John Arbuthnot, Josef Matyáš, Karel Janeček, Karel Winkelbauer, Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti, Konvergence náhodných proměnných, Kvantová mechanika, Kvantové měření, Kybernetika, Ladislav Votruba, Lewis Fry Richardson, Los (lístek), Maďarsko, Matematická statistika, Matematický důkaz, Matematika, Max Born, Měřitelná funkce, Metoda Monte Carlo, Michael Aizenman, Molekulová fyzika, Moment, Momentová vytvořující funkce, Narozeninový útok, Narozeninový problém, Náhoda, Náhodná veličina, Náhodný jev, Náhodný pokus, Nicolaus II. Bernoulli, No-win situation, Norbert Wiener, Operační analýza, Pafnutij Lvovič Čebyšev, Paradox dvou obálek, Pascalův trojúhelník, Paul Halmos, Pál Erdős, Petr Klímek, Pierre de Fermat, Pierre-Simon Laplace, Počet, Podmíněná entropie, Pojistná matematika, Pokus, Poměr pravděpodobností, Popisná statistika, Pravděpodobnost, Pravděpodobnostní funkce, Pravděpodobnostní prostor, Pravděpodobnostní výběr, Pravděpodobnostní vytvořující funkce, Průměrný člověk, Prostor elementárních jevů, Prostor s mírou, Regina v Denis John Adams, Richard von Mises, Rozdělení F, Rozdělení gama, Rozptyl (statistika), Salomon Bochner, Seznam matematických disciplín, Sigma algebra, Siméon Denis Poisson, Skoro všude, Směrodatná odchylka, Srinivasa Varadhan, Stanislav Konstantinovič Smirnov, Statistická fyzika, Statistická nezávislost, Statistické přejímky, Statistika, Stochastika, Svante Janson, Teorie, Teorie informace, Teorie míry, Teorie množin, Termika, Termodynamika, Trojúhelníkové rozdělení, Umělá inteligence, Určitý integrál, Vícerozměrná náhodná proměnná, Výběr (statistika), Vědecké modelování, Volker Strassen, Vrhcáby, Vzájemná informace, Wendelin Werner, Základní soubor, Zákon velkých čísel, Zbyněk Šidák, Zermelova–Fraenkelova teorie množin, Zipfův zákon. Rozbalte index (105 více) »
Abelova cena
Abelova cena je ocenění udělované každoročně norským králem vynikajícím matematikům.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Abelova cena · Vidět víc »
Abraham de Moivre
Abraham de Moivre (26. května 1667 Vitry-le-François, Francie – 27. listopadu 1754 Londýn, Anglie) byl francouzský matematik, který prožil většinu svého života v Anglii.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Abraham de Moivre · Vidět víc »
Alexandr Chinčin
Alexandr Jakovlevič Chinčin,, (19. července 1894, Kondrovo – 18. listopadu 1959, Moskva) byl sovětský matematik významný především svou prací v oblasti teorie pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Alexandr Chinčin · Vidět víc »
Alexandr Ljapunov
Alexandr Michajlovič Ljapunov (6. června 1857, Jaroslavl – 3. listopadu 1918, Oděsa) byl ruský matematik a fyzik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Alexandr Ljapunov · Vidět víc »
Alfréd Rényi
Alfréd Rényi (20. března 1921 – 1. února 1970) byl maďarský matematik, který pracoval v oborech kombinatorika, teorie grafů, teorie čísel, ale nejvíce vynikl v teorii pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Alfréd Rényi · Vidět víc »
Andrej Jurjevič Okuňkov
Andrej Jurjevič Okuňkov (* 26. července 1969 Moskva, Ruská SSR, SSSR) je ruský matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Andrej Jurjevič Okuňkov · Vidět víc »
Andrej Nikolajevič Kolmogorov
Andrej Nikolajevič Kolmogorov (Андрей Николаевич Колмогоров) (25. dubna 1903 Tambov – 20. října 1987 Moskva) byl sovětský matematik, zakladatel moderní teorie pravděpodobnosti a teorie složitosti algoritmů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Andrej Nikolajevič Kolmogorov · Vidět víc »
Antonio Abetti
Antonio Abetti (19. června 1846 San Pietro di Gorizia – 20. února 1928 Florencie) byl italský astronom, matematik a fyzik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Antonio Abetti · Vidět víc »
Aplikace integrálu
Těžiště množiny pod grafem funkce je možno určit pomocí integrálu. Integrály jsou používány v mnoha oblastech.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Aplikace integrálu · Vidět víc »
Úplnost
Úplnost v obecném smyslu znamená, že je něco úplné, celistvé, neporušené, dovršené, kompletní.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Úplnost · Vidět víc »
Asymptotická analýza
Asymptotická analýza neboli asymptotika je v matematické analýze metoda popisující limitní chování funkcí.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Asymptotická analýza · Vidět víc »
Axiomatická teorie množin
Bertranda Russela, která je jednou ze zakladatelských prací Axiomatické teorie množin Axiomatická teorie množin je označení pro teorii, která formalizuje vlastnosti množin takovým způsobem, aby bylo možné pomocí množin zkonstruovat všechny matematické objekty, takže dokazatelná tvrzení této teorie budou přesně odpovídat všem platným matematickým výsledkům ze všech oblastí matematiky (algebra, diferenciální rovnice, geometrie, teorie pravděpodobnosti i všechny ostatní).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Axiomatická teorie množin · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Švýcarsko · Vidět víc »
Čebyševova nerovnost
Čebyševovy nerovnosti se využívají v teorii pravděpodobnosti k důkazu centrálních limitních vět a zákona velkých čísel.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Čebyševova nerovnost · Vidět víc »
Čest
Čest (od slovesa ctíti) je vlastnost bytosti (entity, která používá přirozenou inteligenci), nejčastěji člověka, již lze charakterizovat jako morální kredit, vážnost, hodnověrnost nebo dobré jméno.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Čest · Vidět víc »
Émile Borel
Félix Edouard Justin Émile Borel (7. ledna 1871, Saint-Affrique, Francie – 3. února 1956, Paříž) byl francouzský matematik a politik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Émile Borel · Vidět víc »
Bayesova věta
Bayesova věta: ilustrace pomocí dvou spojených třídimenzionálních stromových diagramů Bayesova věta (alternativně Bayesova formule, Bayesův vzorec) je věta teorie pravděpodobnosti, která udává, jak podmíněná pravděpodobnost nějakého jevu souvisí s opačnou podmíněnou pravděpodobností.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Bayesova věta · Vidět víc »
Bayesovská síť
Příklad Bayesovské sítě s popisem jednotlivých pravděpodobnostních závislostí. Bayesovská síť (BN, anglicky Bayesian Network) je pravděpodobnostní model, který využívá grafovou reprezentaci pro zobrazení pravděpodobnostních vztahů mezi jednotlivými jevy.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Bayesovská síť · Vidět víc »
Bernoulli
Bernoulli je příjmení, které měli příslušníci rodiny významných švýcarských matematiků a fyziků.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Bernoulli · Vidět víc »
Blaise Pascal
Blaise Pascal (19. června 1623 Clermont – 19. srpna 1662 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Blaise Pascal · Vidět víc »
Booleova nerovnost
Booleova nerovnost je označení pro tvrzení z oboru teorie pravděpodobnosti pojmenované po Georgeovi Booleovi, které říká, že pro každou spočetnou množinu náhodných jevů je pravděpodobnost, že alespoň jeden z nich nastane, nejvýše rovna součtu pravděpodobností jednotlivých jevů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Booleova nerovnost · Vidět víc »
Borelovská množina
Borelovská množina v matematice je libovolná množina v topologickém prostoru, kterou lze získat z otevřených množin pomocí operací spočetného sjednocení, spočetného průniku a relativního doplňku (případně ekvivalentně z uzavřených množin).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Borelovská množina · Vidět víc »
Cauchyho–Schwarzova nerovnost
V matematice je Cauchyho–Schwarzova nerovnost (též známá jako: Schwarzova, Bunjakovského, Cauchyho–Bunjakovského nebo Cauchyho–Bunjakovského–Schwarzova nerovnost) užitečná nerovnost často používaná v různých odvětvích matematiky, jako je lineární algebra, analýza nebo teorie pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Cauchyho–Schwarzova nerovnost · Vidět víc »
Centrální limitní věta
Centrální limitní věta (CLV) v teorii pravděpodobnosti označuje tvrzení, podle něhož se (za určitých podmínek diskutovaných níže) rozdělení výběrového průměru blíží k normálnímu rozdělení, a to bez ohledu na to, jaké je rozdělení průměrované náhodné veličiny.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Centrální limitní věta · Vidět víc »
Charakteristická funkce (teorie pravděpodobnosti)
Charakteristická funkce je v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice jedna z funkcí náhodné veličiny.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Charakteristická funkce (teorie pravděpodobnosti) · Vidět víc »
Chybová funkce
Graf chybové funkce V matematice pojem chybová funkce (také Gaussova chybová funkce) označuje speciální funkci, která není elementární; sigmoidního tvaru; se kterou se lze setkat ve statistice, teorii pravděpodobnosti atd.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Chybová funkce · Vidět víc »
Craig Arnold Tracy
Craig Arnold Tracy (* 9. září 1945, Spojené království) je matematik v současnosti žijící v USA.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Craig Arnold Tracy · Vidět víc »
Daniel Bernoulli
Daniel Bernoulli (8. únor 1700, Groningen – 17. březen 1782, Basilej) byl v Nizozemí narozený švýcarský fyzik a matematik, zakladatel hydrodynamiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Daniel Bernoulli · Vidět víc »
David Hume
David Hume (26. dubna 1711, Edinburgh – 25. srpna 1776, Edinburgh) byl skotský filosof, který je považován za jednoho z největších anglicky píšících filosofů 18. století.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a David Hume · Vidět víc »
Dějiny matematiky
Dějiny matematiky, také základní rysy vývoje matematiky od prehistorie po dnešek, postihují období několika tisíciletí.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Dějiny matematiky · Vidět víc »
Diskriminační analýza
Diskriminační analýza (DA, discriminant analysis) je jednou z metod mnohorozměrné statistické analýzy (MSA, multivariate statistical analysis), která slouží k diskriminaci (rozlišení) objektů pocházejících z konečného počtu tříd (kategorií) na základě objektů z jisté podmnožiny všech objektů, tzv.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Diskriminační analýza · Vidět víc »
Dmitrij Konstantinovič Faddějev
Dmitrij Konstantinovič Faddějev (Juchnov – 20. října 1989, Petrohrad) byl ruský algebraik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Dmitrij Konstantinovič Faddějev · Vidět víc »
Dynkinův systém
Dynkinův systém, je pojem z teorie míry a teorie pravděpodobnosti, podoborů matematiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Dynkinův systém · Vidět víc »
Edwin Thompson Jaynes
Edwin Thompson Jaynes (5. července 1922 – 30. dubna 1998) byl americký fyzik a metodolog, známý pracemi zejména ve statistické fyzice, teorii pravděpodobnosti a spektroskopii.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Edwin Thompson Jaynes · Vidět víc »
Enrico Letta
Enrico Letta (* 20. srpna 1966 Pisa) je italský politik a od dubna 2013 do února 2014 předseda vlády, který také zasedá v Poslanecké sněmovně.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Enrico Letta · Vidět víc »
Entropie
Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Entropie · Vidět víc »
Exponenciální rozdělení
Hustoty exponenciálního rozdělení s různými hodnotami parametru ''λ'' Exponenciální rozdělení či exponenciální pravděpodobnostní rozdělení je v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice spojité rozdělení pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Exponenciální rozdělení · Vidět víc »
Friedrich Benze
Friedrich Benze (23. září 1873, Vídeň - 18. února 1940, Brno) byl český pedagog, fyzik a matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Friedrich Benze · Vidět víc »
Gabriel Altmann
Gabriel Altmann (24. května 1931, Poltár, Československo – 2. března 2020, Lüdenscheid) byl slovenský a německý lingvista.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Gabriel Altmann · Vidět víc »
Gösta Mittag-Leffler
Magnus Gustaf (Gösta) Mittag-Leffler (16. března 1846, Stockholm – 7. července 1927, Djursholm) byl švédský matematik, zakladatel skandinávské matematické školy.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Gösta Mittag-Leffler · Vidět víc »
George Gallup
George Horace Gallup (18. listopadu 1901 Jefferson, Iowa – 26. července 1984 Tschingel ob Gunten, Švýcarsko) byl americký statistik, autor novátorských metod výzkumu veřejného mínění, založených na teorii pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a George Gallup · Vidět víc »
George Pólya
György Pólya (13. prosince 1887 – 7. září 1985) byl maďarský matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a George Pólya · Vidět víc »
Georges Matheron
Georges François Paul Marie Matheron (2. prosince 1930 – 7. srpna 2000) byl francouzský matematik a geolog.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Georges Matheron · Vidět víc »
Gerolamo Cardano
Gerolamo Cardano, někdy též Girolamo Cardano, Geronimo Cardano nebo latinsky Hieronymus Cardanus (24. září 1501 Pavia – 20. září 1576 Řím), byl italský matematik, filosof, astronom, astrolog a šachista.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Gerolamo Cardano · Vidět víc »
Gregor Mendel
Gregor Johann Mendel (česky též Řehoř Jan Mendel, 20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl moravský přírodovědec německého původu, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti, biolog, matematik, botanik, zajímal se také o meteorologii.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Gregor Mendel · Vidět víc »
Haarova míra
Haarova míra v matematické analýze je zobecněním Lebesgueovy míry na kompaktní grupy.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Haarova míra · Vidět víc »
Hilel Fürstenberg
Hilel Fürstenberg (* 29. září 1935) je americko-izraelský matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Hilel Fürstenberg · Vidět víc »
Hugo Steinhaus
Władysław Hugo Dionizy Steinhaus (14. leden 1887 Jasło – 25. únor 1972 Vratislav) byl polský matematik židovského původu narozený na území Rakousko-Uherska.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Hugo Steinhaus · Vidět víc »
Hustota pravděpodobnosti
Hustota pravděpodobnosti (hustota rozdělení pravděpodobnosti, anglicky Probability Density Function, PDF) v teorii pravděpodobnosti je funkce, jejíž integrací na kterémkoli vzorku (podmnožině prostoru elementárních jevů) vyjde relativní pravděpodobnost, že hodnota náhodné proměnné by se rovnala tomuto vzorku.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Hustota pravděpodobnosti · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Indie · Vidět víc »
Informační fyzika
Informační fyzika je nová oblast vědy, která usiluje o hlubší propojení zákonů fyziky s fundamentálními zákony pro informaci a pravděpodobnost.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Informační fyzika · Vidět víc »
Institut Henri Poincaré
Institut Henri Poincaré (IHP) je ústřední francouzský vědecký ústav pro matematiku a teoretickou fyziku.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Institut Henri Poincaré · Vidět víc »
Interval spolehlivosti
Intervaly spolehlivosti na hladině 95 % pro 100 výběrů o rozsahu 30 z normálně rozděleného souboru se střední hodnotou 5. Z nich 94 intervaly obsahují správnou střední hodnotu μ.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Interval spolehlivosti · Vidět víc »
Inverzní distribuční funkce
Inverzní distribuční funkce (také kvantilová funkce) se v teorii pravděpodobnosti týká vždy určitého rozdělení pravděpodobnosti a jedná se o inverzní funkci k distribuční funkci.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Inverzní distribuční funkce · Vidět víc »
Inverzní normální rozdělení
Graf hustoty inverzního normální rozdělení s různým parametrem λ Inverzní normální rozdělení (také Inverzní Gaussovo rozdělení, Waldovo rozdělení) je jedním z rozdělení pravděpodobnosti v teorii pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Inverzní normální rozdělení · Vidět víc »
Jacob Bernoulli
Jacob Bernoulli (též Jacques, Jakob či Jakub; někdy též s číslovkou I.) (6. ledna 1655 Basilej – 16. srpna 1705 Basilej) byl švýcarský matematik a fyzik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Jacob Bernoulli · Vidět víc »
Jakov Sinaj
Jakov Grigorijevič Sinaj (* 21. září 1935, Moskva) je ruský matematik židovského původu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Jakov Sinaj · Vidět víc »
Jaroslav Hájek
Jaroslav Hájek (4. února 1926 Poděbrady – 10. června 1974 Praha) byl český matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Jaroslav Hájek · Vidět víc »
Jednostranná limita
Jednostranná limita je v infinitezimálním počtu libovolná z limit funkce f(x) reálné proměnné x, u nichž se x přibližuje k zadanému bodu buď zleva nebo zprava.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Jednostranná limita · Vidět víc »
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet (13. únor 1805 – 5. květen 1859) byl německý matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet · Vidět víc »
John Arbuthnot
John Arbuthnot (16. dubna 1667 Inverbervie - 27. únor 1735 Londýn) byl skotský polyhistor, lékař, matematik a spisovatel.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a John Arbuthnot · Vidět víc »
Josef Matyáš
Josef František Matyáš (27. ledna 1929 Nekoř, Československo – 25. listopadu 2023) byl český matematik, výzkumný pracovník a průkopník v oboru optimalizace regulačních procesů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Josef Matyáš · Vidět víc »
Karel Janeček
Karel Janeček (* 26. července 1973 Plzeň) je český matematik, pedagog, bojovník proti korupcizdroj?a autor volebního systému D21 – Janečkova metoda.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Karel Janeček · Vidět víc »
Karel Winkelbauer
Karel Winkelbauer (30. října 1925 Praha – 25. července 1990) byl český matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Karel Winkelbauer · Vidět víc »
Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti
Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti jsou základem jednoho z nejrozšířenějších pojetí teorie pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti · Vidět víc »
Konvergence náhodných proměnných
V teorii pravděpodobnosti existuje několik různých pojmů konvergence náhodných proměnných.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Konvergence náhodných proměnných · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantové měření
Schematické znázornění kvantového měření. Částice se spinem vlétávají mezi dva magnety, které vychýlí dráhu částice v závislosti na hodnotě jejího spinu. Pojmem kvantové měření se ve fyzice označuje proces, který představuje kvantové zobecnění pojmu měření z klasické fyziky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Kvantové měření · Vidět víc »
Kybernetika
Kybernetika je věda, která se zabývá obecnými principy řízení a přenosu informace ve strojích, živých organismech a společenstvích.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Kybernetika · Vidět víc »
Ladislav Votruba
Ladislav Votruba (6. května 1914 Radlice u Prahy – 1. října 2002 Praha), byl český stavební inženýr-vodohospodář, vyučující na ČVUT, Stavební fakultě, katedře hydrotechniky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Ladislav Votruba · Vidět víc »
Lewis Fry Richardson
Lewis Fry Richardson (11. říjen 1881, Newcastle upon Tyne, Anglie – 30. září 1953, Kilmun, Skotsko) byl anglický matematik, fyzik, meteorolog, psycholog a pacifista.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Lewis Fry Richardson · Vidět víc »
Los (lístek)
Los je doklad o účasti v loterii (obvykle číslovaný), doklad o zaplacení určité částky jako vkladu do hry.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Los (lístek) · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Maďarsko · Vidět víc »
Matematická statistika
Teorie pravděpodobnosti popisuje vznik náhodných dat, zatímco matematická statistika usuzuje z dat na charakter procesů, jimiž data vznikla Matematická statistika je vědecká disciplína na pomezí popisné statistiky a aplikované matematiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Matematická statistika · Vidět víc »
Matematický důkaz
Základů''. Jeden z nejstarších dochovaných matematických důkazů V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Matematický důkaz · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Matematika · Vidět víc »
Max Born
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Max Born · Vidět víc »
Měřitelná funkce
Měřitelné funkce jsou v matematice, konkrétně v teorii míry, funkce zachovávající strukturu mezi měřitelnými prostory; měřitelné funkce vytvářejí přirozené prostředí pro teorii integrálu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Měřitelná funkce · Vidět víc »
Metoda Monte Carlo
Monte Carlo je třída algoritmů pro simulaci systémů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Metoda Monte Carlo · Vidět víc »
Michael Aizenman
Michael Aizenman (* 28. srpna 1945) je izraelsko-americký fyzik a matematik pracující na Princetonské univerzitě.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Michael Aizenman · Vidět víc »
Molekulová fyzika
Molekulová fyzika (též molekulární fyzika) je část fyziky, která zkoumá látky na úrovni atomů a molekul a vlastnosti látek bezprostředně vycházející z jejich struktury.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Molekulová fyzika · Vidět víc »
Moment
Moment je vyjádření časového okamžiku, v němž došlo k události (např. v daný moment), popř.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Moment · Vidět víc »
Momentová vytvořující funkce
Momentová vytvořující funkce náhodné veličiny je v teorii pravděpodobnosti a statistice alternativní popis rozdělení pravděpodobnosti, založený na vytvořující funkci posloupnosti momentů daného rozdělení.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Momentová vytvořující funkce · Vidět víc »
Narozeninový útok
Narozeninový útok je v kryptografii typ kryptoanalytického útoku, jehož název pochází z matematicky vyřešeného narozeninového problému v teorii pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Narozeninový útok · Vidět víc »
Narozeninový problém
V teorii pravděpodobnosti je narozeninový problém úloha vypočítat minimální početnost skupiny lidí, ve které je alespoň 50% pravděpodobnost nalezení dvojice se stejným datem narození (den a měsíc).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Narozeninový problém · Vidět víc »
Náhoda
Náhoda v běžné řeči označuje nečekaný souběh nesouvisejících událostí.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Náhoda · Vidět víc »
Náhodná veličina
Náhodná veličina (používají se i různé kombinace slov náhodná, stochastická nebo náhodová a proměnná nebo veličina) je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase a její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Náhodná veličina · Vidět víc »
Náhodný jev
Náhodný jev je výsledek náhodného pokusu, o kterém lze po provedení pokusu jednoznačně rozhodnout, zda nastal nebo nenastal.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Náhodný jev · Vidět víc »
Náhodný pokus
Náhodný pokus je v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice takový děj nebo procedura, který můžeme (alespoň idealizovaně) libovolněkrát opakovat a jehož výsledek není jednoznačně určen vstupními podmínkami, neboli není deterministický.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Náhodný pokus · Vidět víc »
Nicolaus II. Bernoulli
Nicolaus II.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Nicolaus II. Bernoulli · Vidět víc »
No-win situation
Josepha Hellera (anglicky ''Catch-22''). No-win situation, jiným názvem situace ztráty (lose-lose situation) nebo také Hlava 22, je taková situace, kdy má člověk výběr, ale žádné rozhodnutí nevede k úspěchu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a No-win situation · Vidět víc »
Norbert Wiener
Norbert Wiener (26. listopadu 1894 – 18. března 1964) byl americký matematik a filozof, který je považován za zakladatele kybernetiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Norbert Wiener · Vidět víc »
Operační analýza
Jako operační analýza nebo též operační výzkum se označují postupy aplikující matematické metody na řešení některých úloh, zejm.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Operační analýza · Vidět víc »
Pafnutij Lvovič Čebyšev
Pafnutij Lvovič Čebyšov (častěji uváděn s méně správným přepisem Pafnutij Lvovič Čebyšev vlivem chybné interpretace historického ruského pravopisu; * 16. května 1821 v Okatově v Kalužské oblasti, zemřel 8. prosince 1894 v Petrohradě) byl ruský matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pafnutij Lvovič Čebyšev · Vidět víc »
Paradox dvou obálek
Paradox dvou obálek Paradox dvou obálek nebo též obálkový paradox je problém považovaný za hádanku, logickou hříčku, filozofický problém, problém z oblasti teorie pravděpodobnosti, teorie optimálního rozhodování, či rekreační matematiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Paradox dvou obálek · Vidět víc »
Pascalův trojúhelník
160x160pixelů Pascalův trojúhelník je geometrické uspořádání binomických koeficientů \tbinom do tvaru trojúhelníku.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pascalův trojúhelník · Vidět víc »
Paul Halmos
Paul Richard Halmos (3. března 1916 Budapešť, Rakousko-Uhersko jako Pál Halmos – 2. října 2006 Los Gatos, Kalifornie, USA) byl americký matematik maďarského původu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Paul Halmos · Vidět víc »
Pál Erdős
Pál Erdős (26. března 1913 Budapešť – 20. září 1996 Varšava), křestní jméno někdy uváděné Paul, byl jeden ze světově nejproslulejších matematiků 20. století.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pál Erdős · Vidět víc »
Petr Klímek
Petr Klímek (* 13. února 1974 Vsetín) je český ekonom a vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Petr Klímek · Vidět víc »
Pierre de Fermat
Pierre de Fermat (1607 Beaumont-de-Lomagne – 12. ledna 1665 Castres) byl francouzský matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pierre de Fermat · Vidět víc »
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace (23. března 1749 – 5. března 1827) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pierre-Simon Laplace · Vidět víc »
Počet
Počet (latinsky a anglicky calculus) je ucelený a soustavně pojímaný obor vyšší matematiky, zejména.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Počet · Vidět víc »
Podmíněná entropie
X). Fialová je vzájemná informace \operatornameI(X;Y). Podmíněná entropie v teorii informace kvantifikuje množství informace potřebné pro popsání výsledku náhodného pokusu Y, pokud je známá hodnota jiné náhodné proměnné X. Měří se stejně jako informační entropie v bitech (kterým se v této souvislosti také říká „shannons“), někdy v „přirozených jednotkách“ (natech) nebo v desítkových číslicích (nazývaný „dits“, „bans“ nebo „hartleys“).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Podmíněná entropie · Vidět víc »
Pojistná matematika
Pojistná matematika je odvětví aplikované matematiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pojistná matematika · Vidět víc »
Pokus
Slovo pokus má více významů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pokus · Vidět víc »
Poměr pravděpodobností
Poměr pravděpodobností neboli šance je alternativní způsob vyčíslení pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Poměr pravděpodobností · Vidět víc »
Popisná statistika
Popisná (deskriptivní) statistika je vědní obor, který se zabývá popisem stavu nebo vývoje hromadných jevů, které vykazují vliv náhody.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Popisná statistika · Vidět víc »
Pravděpodobnost
Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pravděpodobnost · Vidět víc »
Pravděpodobnostní funkce
Ukázka grafu pravděpodobnostní funkce. Všechny hodnoty této funkce musí být nezáporné a jejich součet je 1. Pravděpodobnostní funkce je funkce v teorii pravděpodobnosti a statistice, která udává pravděpodobnost, že diskrétní náhodná veličina se přesně rovná nějaké hodnotě.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pravděpodobnostní funkce · Vidět víc »
Pravděpodobnostní prostor
Pravděpodobnostní prostor je v teorii pravděpodobnosti matematický konstrukt, který modeluje procesy v reálném světě, jejichž výsledek nelze předem předpokládat, a o kterých proto říkáme, že jsou náhodné („náhodný jev“ nebo „náhodný pokus“).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pravděpodobnostní prostor · Vidět víc »
Pravděpodobnostní výběr
Pravděpodobnostní (někdy též náhodný) výběr je jednou z metod statistického výběru a souhrnně označuje skupinu výběrových technik, které jsou založeny na využití matematicko-statistických teorií pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pravděpodobnostní výběr · Vidět víc »
Pravděpodobnostní vytvořující funkce
Pravděpodobnostní vytvořující funkce diskrétní náhodné proměnné je v teorii pravděpodobnosti mocninná řada reprezentace (vytvořující funkce) pravděpodobnostní funkce náhodné proměnné.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Pravděpodobnostní vytvořující funkce · Vidět víc »
Průměrný člověk
Průměrný člověk (fr. homme moyen), případně průměrný muž či průměrná žena, je člověk, jehož vlastnosti odpovídají statistickému průměru.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Průměrný člověk · Vidět víc »
Prostor elementárních jevů
Prostor elementárních jevů nebo výběrový prostor v teorii pravděpodobnosti je množina \Omega všech různých výsledků náhodného pokusu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Prostor elementárních jevů · Vidět víc »
Prostor s mírou
Prostor s mírou je množina X, ve které chceme měřit „plošné obsahy“ (ve trojrozměrném případě „objemy“, v jednorozměrném případě „délky“, obecně „velikosti“), s mírou, jakožto funkcí, která podmnožinám X přiřazuje jejich „velikost“.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Prostor s mírou · Vidět víc »
Regina v Denis John Adams
Případ Regina versus Adams představuje významný, kontroverzní a do jisté míry také jedinečný průsečík mezi právem, zdravým rozumem a pravděpodobností.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Regina v Denis John Adams · Vidět víc »
Richard von Mises
Richard šlechtic von Mises (19. dubna 1883, Lvov – 14. července 1953, Boston, USA) byl rakouský matematik a fyzik působící delší dobu v Brně, bratr ekonoma Ludwiga von Misese.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Richard von Mises · Vidět víc »
Rozdělení F
V teorii pravděpodobnosti a statistice je rozdělení F, známé také jako Snedecorovo nebo Fisherovo-Snedecorovo rozdělení (podle Ronalda Fishera a George W. Snedecora), spojité rozdělení pravděpodobnosti, které se často vyskytuje jako rozdělení testovací statistiky za předpokladu platnosti nulové hypotézy, a to u takzvaného F-testu, především v analýze rozptylu (ANOVA).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Rozdělení F · Vidět víc »
Rozdělení gama
Grafy hustot gama rozdělení s různými charakteristikami. Grafy distribučních funkcí rozdělení gama s různými charakteristikami. Rozdělení gama je v teorii pravděpodobnosti a statistiky dvouparametrická rodina spojitých rozdělení pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Rozdělení gama · Vidět víc »
Rozptyl (statistika)
Rozptyl (též střední kvadratická odchylka, střední kvadratická fluktuace, variance nebo také disperze) se používá v teorii pravděpodobnosti a statistice.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Rozptyl (statistika) · Vidět víc »
Salomon Bochner
Salomon Bochner (20. srpna 1899 v Podgórze u Krakova – 2. května 1982, Houston, Texas, USA) byl americký matematik původem z Rakouska-Uherska, známý je pro svou širokou působnost v oblasti matematické analýzy, teorie pravděpodobnosti a diferenciální geometrie.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Salomon Bochner · Vidět víc »
Seznam matematických disciplín
Následující seznam je strukturovaným výčtem základních matematických disciplín.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Seznam matematických disciplín · Vidět víc »
Sigma algebra
\sigma-algebra (sigma-algebra, též \sigma-těleso) je v matematice libovolný neprázdný systém množin, který je uzavřený na spočetné sjednocení a na rozdíl dvou prvků a obsahuje sjednocení všech svých prvků.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Sigma algebra · Vidět víc »
Siméon Denis Poisson
Siméon Denis Poisson (21. června 1781, Pithiviers – 25. dubna 1840, Sceaux) byl francouzský teoretický fyzik, matematik, geometr a astronom.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Siméon Denis Poisson · Vidět víc »
Skoro všude
Termín skoro všude se v matematice používá k popisu vlastnosti nebo jevu, který neplatí jen ve speciálních případech.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Skoro všude · Vidět víc »
Směrodatná odchylka
aritmetickým průměrem a s rozdílnou směrodatnou odchylkou. Červená populace má průměr 100 a směrodatnou odchylku 10; modrá populace má průměr taktéž 100 a směrodatnou odchylku 50. Směrodatná odchylka, značená řeckým písmenem σ, je v teorii pravděpodobnosti a statistice často používanou mírou statistické variability.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Směrodatná odchylka · Vidět víc »
Srinivasa Varadhan
Sathamangalam Ranga Iyengar Srinivasa Varadhan (* 2. leden 1940, Čennaí) je indicko-americký matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Srinivasa Varadhan · Vidět víc »
Stanislav Konstantinovič Smirnov
Stanislav Konstantinovič Smirnov (* 3. září 1970 Leningrad, SSSR) je ruský matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Stanislav Konstantinovič Smirnov · Vidět víc »
Statistická fyzika
Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Statistická fyzika · Vidět víc »
Statistická nezávislost
Vrhneme-li zároveň dvě hrací kostky, lze čísla, která padnou, považovat za nezávislá, protože znalost čísla na jedné kostce nic neříká o tom, co padlo na druhé z nich Nezávislost je základní pojem teorie pravděpodobnosti, matematické statistiky a teorie stochastických procesů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Statistická nezávislost · Vidět víc »
Statistické přejímky
Statistické přejímky slouží k rozhodnutí, zda dodávky určitých výrobků od dodavatele vyhovují požadavkům odběratele, kterého zajímá jakost dodávky, neboli podíl vadných výrobků v dodávce.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Statistické přejímky · Vidět víc »
Statistika
Statistika je vědní obor, který se zabývá sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací empirických dat za účelem prohloubení znalostí určité oblasti, obvykle hromadného jevu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Statistika · Vidět víc »
Stochastika
Stochastika je matematický obor, který se zabývá zkoumáním a modelováním náhodných jevů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Stochastika · Vidět víc »
Svante Janson
Carl Svante Janson (* 21. května 1955) je švédský matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Svante Janson · Vidět víc »
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Teorie · Vidět víc »
Teorie informace
Teorie informace se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Teorie informace · Vidět víc »
Teorie míry
Teorie míry je matematická disciplína, která se zabývá problémem matematického uchopení pojmu velikosti (délky, plochy a objemu, případně kvantity).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Teorie míry · Vidět víc »
Teorie množin
Teorie množin je matematická teorie, která se zabývá studiem množin.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Teorie množin · Vidět víc »
Termika
Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Termika · Vidět víc »
Termodynamika
Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Termodynamika · Vidět víc »
Trojúhelníkové rozdělení
Trojúhelníkové rozdělení je v teorii pravděpodobnosti a matematické statistice jedním ze spojitých rozdělení pravděpodobnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Trojúhelníkové rozdělení · Vidět víc »
Umělá inteligence
Umělá inteligence (artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou systémů řešících komplexní úlohy jako je rozpoznávání či klasifikace, např.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Umělá inteligence · Vidět víc »
Určitý integrál
Určitý integrál souvisí s obsahem množiny pod grafem nezáporné funkce. Určitý integrál je matematický nástroj, který umožňuje určit změnu funkce na základě informace o tom, jak rychle se funkce mění na daném intervalu.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Určitý integrál · Vidět víc »
Vícerozměrná náhodná proměnná
Vícerozměrná náhodná proměnná nebo náhodný vektor je v teorii pravděpodobnosti a statistice seznam matematických proměnných, jehož žádná hodnota není známa, buď protože zatím nebyla pozorována, nebo protože její hodnotu neznáme přesně.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Vícerozměrná náhodná proměnná · Vidět víc »
Výběr (statistika)
Výběr (vpravo) z populace (levá část obrázku) Výběr (anglicky sampling) je v oborech statistiky, zajišťování kvality a průzkumové metodologie proces zajištění podskupin objektů (jedinců) ze statistické populace za účelem odhadnutí charakteristik celé populace (tzv. výběrové šetření).
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Výběr (statistika) · Vidět víc »
Vědecké modelování
Modelování neboli simulace je často používanou metodou v odborné a vědecké praxi v mnoha oborech lidské činnosti.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Vědecké modelování · Vidět víc »
Volker Strassen
Volker Strassen (* 29. duben 1936 Düsseldorf, Německo) je německý matematik a informatik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Volker Strassen · Vidět víc »
Vrhcáby
Vrhcáby, též puf (nesprávně vrchcáby) je stará desková hra pro dva hráče, ve které hraje roli jak náhoda, tak schopnosti hráčů.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Vrhcáby · Vidět víc »
Vzájemná informace
X) a vzájemnou informací I(X; Y) pro dvojici náhodných proměnných X, Y. Vzájemná informace nebo (dříve) transinformace dvou náhodných proměnných je v teorii pravděpodobnosti a teorii informace míra vzájemné závislosti proměnných.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Vzájemná informace · Vidět víc »
Wendelin Werner
Wendelin Werner (* 23. září 1968 Kolín nad Rýnem, Německo) je německo-francouzský matematik pracující především v oblastech teorie pravděpodobnosti a matematické fyziky.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Wendelin Werner · Vidět víc »
Základní soubor
Základní soubor neboli populace je pojem z matematické statistiky, který označuje kompletní sadu všech objektů (statistických jednotek), které nás zajímají při určitém statistickém zkoumání.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Základní soubor · Vidět víc »
Zákon velkých čísel
Bernoulliho pokusy s pravděpodobností úspěchu p.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Zákon velkých čísel · Vidět víc »
Zbyněk Šidák
Zbyněk Šidák (24. října 1933 Golčův Jeníkov – 12. listopadu 1999) byl český matematik.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Zbyněk Šidák · Vidět víc »
Zermelova–Fraenkelova teorie množin
Zermelova-Fraenkelova teorie množin (ZF) je nejrozšířenější axiomatickou soustavou teorie množin, která je sama o sobě nebo v některých mírných modifikacích používána jako základ pro většinu dalších odvětví matematiky včetně algebry a matematické analýzy.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Zermelova–Fraenkelova teorie množin · Vidět víc »
Zipfův zákon
Zipfův zákon je označení pro pravidlo matematické analýzy jazyků, které zformuloval americký jazykovědec George Kingsley Zipf.
Nový!!: Teorie pravděpodobnosti a Zipfův zákon · Vidět víc »
