Rychlejší přístup než prohlížeči!
131 vztahy: Ablativ, Adessiv, Aglutinační jazyk, Akkalská sámština, Akuzativ, Allativ, August Ahlqvist, August Ludwig von Schlözer, August Schleicher, Aurélien Sauvageot, Švédština, Živá ryba plave pod vodou, Čudové, Čuvaština, Baltofinské jazyky, Baltské státy, Chaloupka na kuří nožce, Chantyjština, Daniel Tammet, Dějiny Finska, Elativ, Erzja, Esperanto, Estonština, Estonci, Estonsko, Etnofuturismus, Ferdinand Johann Wiedemann, Filologie, Finština, Finsko, Finsko-laponské jazyky, Finsko-permské jazyky, Finsko-volžské jazyky, Galaxie Mléčná dráha, Gramatika a fonetika udmurtštiny, Gramatikalizace, Guslar, Harmonie (rozcestník), Háček (diakritika), Ižorština, Illativ, Ilona, Inarijská sámština, Instruktiv, J, Jazyky v Evropě, Jižní sámština, Jmenný rod, Karelština, ..., Karelové, Kasimov, Kemijská sámština, Kidekša, Kildinská sámština, Komi (jazyk), Komi-jazvanština, Komi-permjačtina, Kostromská oblast, Kvenština, Lennart Meri, Literatura v livonštině, Livonština, Livonci, Lulejská sámština, Maďarština, Maďarsko, Mamut, Mansijština, Marijština, Marijci, Matthias Alexander Castrén, Mazirbe, Meščerština, Meänkieli, Merja, Mluvnický pád, Mokša (jazyk), Mordvinci, Mordvinské jazyky, Morfologická typologie jazyků, Muromština, Narvská kultura, Obsko-ugrické jazyky, Ogre (město), Palech, Paul Ariste, Přejaté slovo, Pečeněhové, Permské jazyky, Pitejská sámština, Potenciál (lingvistika), Prolativ, Quenijština, Romská příjmení, Rus (historické území), Rusko, Samojedské jazyky, Sámské jazyky, Setučtina, Severní sámština, Seznam jazyků a jazykových rodin, Seznam jazyků používajících cyrilici, Seznam jazykových rodin, Seznam kódů ISO 639-2, Skandinávie, Skoltská sámština, Slovosled, Sudogda (město), Tataři, Tatarstán, Tš, Terminativ, Terská sámština, Udmurtština, Ugrické jazyky, Ugrofinistika, Ugrofinské národy, Umejská sámština, Uralské jazyky, Uralsko-altajské jazyky, Valaam, Värttinä, Východosámské jazyky, Võruština, Vepština, Vjoksa, Vladimír Skalička, Votština, Vytěgra (řeka), Západosámské jazyky. Rozbalte index (81 více) »
Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ablativ · Vidět víc »
Adessiv
Adessiv (zkratka ADE nebo ADES, z lat. adesse) je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Adessiv · Vidět víc »
Aglutinační jazyk
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Aglutinační jazyk · Vidět víc »
Akkalská sámština
Akkalská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Akkalská sámština · Vidět víc »
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Akuzativ · Vidět víc »
Allativ
Allativ (zkratka ALL, z lat. allāt-, afferre „přinášet“) je lokální mluvnický pád.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Allativ · Vidět víc »
August Ahlqvist
Karl August Engelbrekt Ahlqvist Karl August Engelbrekt Ahlqvist (pseudonym A. Oksanen, 7. srpna 1826, Kuopio – 20. listopadu 1889, Helsinky) byl finský básník, literární kritik, filolog v oblasti ugrofinských jazyků a od roku 1863 také profesor finského jazyka na Helsinské univerzitě, kde tuto funkci přebral po svém příteli Eliasu Lönnrotovi.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a August Ahlqvist · Vidět víc »
August Ludwig von Schlözer
August Ludwig von Schlözer (5. července 1735 Gaggstatt, dnes část města Kirchberg an der Jagst – 9. září 1809 Göttingen) byl německý historik působící mimo jiné v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a August Ludwig von Schlözer · Vidět víc »
August Schleicher
Schleicherovo dělení jazyků (In: ''Compendium der vergleichenden grammatik der indogermanischen sprachen'') August Schleicher (19. února 1821, Meiningen – 6. prosince 1868, Jena) byl německý jazykovědec, který je spolu s Franzem Boppem považován za průkopníka indoevropeistiky.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a August Schleicher · Vidět víc »
Aurélien Sauvageot
Aurélien Sauvageot (13. dubna 1897, Konstantinopol, Turecko – 5. prosince 1988, Aix-en-Provence, Francie) byl francouzský jazykovědec, zakladatel ugrofinistiky ve Francii.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Aurélien Sauvageot · Vidět víc »
Švédština
Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Švédština · Vidět víc »
Živá ryba plave pod vodou
Živá ryba plave pod vodou je český překlad věty, ze které lze rozeznat příbuznost tří nejpoužívanějších ugrofinských jazyků – maďarštiny, finštiny a estonštiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Živá ryba plave pod vodou · Vidět víc »
Čudové
Kmeny ve východní Evropě v 9. století Čudové (ve slovanských jazycích чудь, v ugrofinských tshuudi, tšuudi) je historický termín používaný v nejstarších ruských kronikách pro označení různých ugrofinských národů v oblasti dnešního Finska, Estonska a severovýchodního Ruska.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Čudové · Vidět víc »
Čuvaština
Čuvaština (či, také Chovash, Chavash nebo Çuaş) je turkický jazyk rozšířený v západní části Uralu ve středním Rusku, původním jazykem Čuvašů a oficiálním jazykem Čuvašska.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Čuvaština · Vidět víc »
Baltofinské jazyky
Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Baltofinské jazyky · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Baltské státy · Vidět víc »
Chaloupka na kuří nožce
„Izba smerti“, stavba jako místo spočinutí předků, skica (1905) Chaloupka na kuří nožce je v ruských pověstech a pohádkách obydlím Baby Jagy.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Chaloupka na kuří nožce · Vidět víc »
Chantyjština
Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 Chantů v Chantymansijském autonomním okruhu, Jamaloněneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Chantyjština · Vidět víc »
Daniel Tammet
Daniel Paul Tammet (* 31. ledna 1979, Londýn) je britský benigní autista, tzv.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Daniel Tammet · Vidět víc »
Dějiny Finska
Státní znak Finské republiky Dějiny Finska počínají zhruba 9000 let př.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Dějiny Finska · Vidět víc »
Elativ
Elativ (zkratka ELA, z lat. efferre) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je „z místa pryč“.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Elativ · Vidět víc »
Erzja
Erzja (erzjansky эрзянь кель) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Erzja · Vidět víc »
Esperanto
Varšavě roku 1887 Esperanto (původně Lingvo Internacia – „mezinárodní jazyk“) je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Esperanto · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Estonština · Vidět víc »
Estonci
Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Estonci · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Estonsko · Vidět víc »
Etnofuturismus
Etnofuturismus je kulturní směr či hnutí vzniklé v estonském Tartu před pádem Sovětského svazu na konci 80.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Etnofuturismus · Vidět víc »
Ferdinand Johann Wiedemann
Ferdinand Johann Wiedemann (30. března 1805, Haapsalu – 29. prosince 1887, Petrohrad) byl německo-švédský lingvista, který zkoumal hlavně estonštinu a jiné ugrofinské jazyky.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ferdinand Johann Wiedemann · Vidět víc »
Filologie
Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Filologie · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finština · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finsko · Vidět víc »
Finsko-laponské jazyky
Finsko-laponské jazyky (neboli Finsko-sámské jazyky) jsou podskupinou finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finsko-laponské jazyky · Vidět víc »
Finsko-permské jazyky
Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finsko-permské jazyky · Vidět víc »
Finsko-volžské jazyky
Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Finsko-volžské jazyky · Vidět víc »
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »
Gramatika a fonetika udmurtštiny
Písmena ф, х, ц, щ se používají jen ve slovech vypůjčených z ruštiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Gramatika a fonetika udmurtštiny · Vidět víc »
Gramatikalizace
Gramatikalizace je druh jazykové změny, kdy dochází k desémantizaci lexikální jednotky, jež nabývá gramatického významu.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Gramatikalizace · Vidět víc »
Guslar
Guslar (celým jménem Guslar Veliký) je smyšlené město ruského/sovětského spisovatele vědeckofantastické literatury Kira Bulyčova, které se objevuje v desítkách povídek.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Guslar · Vidět víc »
Harmonie (rozcestník)
Frank Bernard Dicksee: ''Harmonie'', asi 1877 Slovo harmonie není zcela jednoznačné a má více různých významů:;obecný význam.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Harmonie (rozcestník) · Vidět víc »
Háček (diakritika)
Háček (ˇ, též karon) je diakritické znaménko, které se kromě češtiny používá také ve slovenštině (mäkčeň), slovinštině (strešica), chorvatštině a srbštině (kvaka nebo kvačica), litevštině, lotyštině a v některých ugrofinských jazycích, například estonštině (katus) a finštině (hattu).
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Háček (diakritika) · Vidět víc »
Ižorština
Ižorština (někdy také ingrijština či inkerština; ižorsky,, nebo jen) je ugrofinský jazyk, jímž mluví Ižorové v Ingrii.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ižorština · Vidět víc »
Illativ
Illativ (zkratka ILL, z lat. illatus) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je směr dovnitř něčeho.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Illativ · Vidět víc »
Ilona
Ilona je ženské křestní jméno ugrofinského původu.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ilona · Vidět víc »
Inarijská sámština
Inarijská sámština (anarâškielâ, finsky inarinsaame) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Inarijská sámština · Vidět víc »
Instruktiv
Instruktiv je mluvnický pád s významem způsobu nebo prostředku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Instruktiv · Vidět víc »
J
J je desáté písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a J · Vidět víc »
Jazyky v Evropě
Většina evropských jazyků spadá do indoevropské jazykové skupiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Jazyky v Evropě · Vidět víc »
Jižní sámština
Jižní sámština (Åarjelsaemien gïele) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Jižní sámština · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Jmenný rod · Vidět víc »
Karelština
Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Karelština · Vidět víc »
Karelové
Karelové (karelsky karjalaižet) jsou národ ugrofinské jazykové skupiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Karelové · Vidět víc »
Kasimov
Kasimov, historicky Xankirmän (rusky Хан-Кермень, tatarsky Ханкирмән) a poté do roku 1376 Goroděc Meščorskij (rusky Городец-Мещёрский) a později do roku 1471 Novyj Nizovoj Gorod (rusky Новый Низовой Город), je město v centrální oblasti Ruska, 262 km východně od Moskvy, v Rjazaňské oblasti, na levém břehu řeky Oky, sloužící jako administrativní centrum Kasimovského okresu.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kasimov · Vidět víc »
Kemijská sámština
Kemijská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kemijská sámština · Vidět víc »
Kidekša
Kidekša je vesnice ve Vladimirské oblasti Ruska.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kidekša · Vidět víc »
Kildinská sámština
Kildinská sámština (Кӣллт са̄мь кӣлл, „Kiillt saam' kiill“) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kildinská sámština · Vidět víc »
Komi (jazyk)
Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Komi (jazyk) · Vidět víc »
Komi-jazvanština
Komi-jazvanština (Коми-Ёдз кыв, Komi-Jodz kyv; neboli také jazvanština či východní permjačtina) je mluvená podoba komijského jazyka z persmké větve ugrofinských jazyků, která se v závislosti na úhlu pohledu zařazuje buď jako nářečí komi-permjačtiny, nebo jako jeden ze tří komijských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Komi-jazvanština · Vidět víc »
Komi-permjačtina
Komi-permjačtina (též permjačtina, permská komijština nebo permština, komi-permjacky, Perem Komi kyv) je ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny, jímž mluví asi 63 tisíc lidí v Komi-Permjackém autonomním okruhu v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Komi-permjačtina · Vidět víc »
Kostromská oblast
Kostromská oblast je oblastí Ruské federace.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kostromská oblast · Vidět víc »
Kvenština
Kvenština (kv. kvääni, kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Kvenština · Vidět víc »
Lennart Meri
Lennart Meri (29. března 1929 Tallinn – 14. března 2006 Tallinn) byl estonský spisovatel, historik, filmový režisér a politik, který byl v letech 1992–2001 estonským prezidentem.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Lennart Meri · Vidět víc »
Literatura v livonštině
Literatura v livonštině označuje veškeré texty psané v livonském jazyce, jenž se řadí do skupiny jazyků ugrofinských a je ohrožen vymizením.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Literatura v livonštině · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Livonština · Vidět víc »
Livonci
Livonci neboli Lívové (livonsky līvlizt, lotyšsky lībieši, līvi, estonsky liivlased, latinsky Livones) jsou původní obyvatelé Livonska a velké části dnešního severozápadního Lotyšska a jihozápadního Estonska.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Livonci · Vidět víc »
Lulejská sámština
Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Lulejská sámština · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Maďarština · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Maďarsko · Vidět víc »
Mamut
Mamut je vyhynulý rod z čeledi slonovitých a řádu chobotnatců.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mamut · Vidět víc »
Mansijština
Mansijština, dříve také známá jako vogulština (man. мāньси лāтыӈ, mānsi lātyŋ), se společně s chantyjštinou řadí mezi obsko-ugrické jazyky.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mansijština · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Marijština · Vidět víc »
Marijci
Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij" Marijci (též Čeremisové, Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Marijci · Vidět víc »
Matthias Alexander Castrén
Matthias Alexander Castrén Matthias Alexander Castrén (2. prosince 1813 v Tervola, Finsko – 7. května 1852 v Helsinkách) byl finský filolog a etnolog.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Matthias Alexander Castrén · Vidět víc »
Mazirbe
Mazirbe (livonsky Irē nebo Piški Īra) je vesnice v Lotyšsku, ležící 18 km jihozápadně od Kolky.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mazirbe · Vidět víc »
Meščerština
Meščerština je vymřelý ugrofinský jazyk finsko-volžské jazykové podskupiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Meščerština · Vidět víc »
Meänkieli
Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Meänkieli · Vidět víc »
Merja
Ruska okolo roku 800. Území Merjů je vybarveno fialově. Merja či merjanština je vymřelý ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Merja · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mluvnický pád · Vidět víc »
Mokša (jazyk)
Jazyk mokša patří do finsko-volžské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mokša (jazyk) · Vidět víc »
Mordvinci
Mordvinci jsou národem hovořícím mordvinskými jazyky (erzja a mokša), patřícími do finsko-volžské větve ugrofinské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mordvinci · Vidět víc »
Mordvinské jazyky
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Mordvinské jazyky · Vidět víc »
Morfologická typologie jazyků
Morfologická typologie jazyků je třídění přirozených jazyků podle toho, jaké prostředky používají pro vyjádření gramatických funkcí, rozpracované Vladimírem Skaličkou.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Morfologická typologie jazyků · Vidět víc »
Muromština
Muromština je mrtvý jazyk spadající do finsko-volžské podskupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Muromština · Vidět víc »
Narvská kultura
Typická keramika Narvská kultura byla neolitická archeologická kultura, jejíž jádro se nacházelo na území dnešního Estonska, Lotyšska, Litvy a v Kaliningradské oblasti, a jejíž pozůstatky byly nalezeny také na přilehlých okrajích dnešního Polska, Běloruska a Ruska.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Narvská kultura · Vidět víc »
Obsko-ugrické jazyky
Obsko-ugrické jazyky tvoří spolu s maďarštinou větev ugrických jazyků, spadajících do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Obsko-ugrické jazyky · Vidět víc »
Ogre (město)
Ogre je město v Lotyšsku, vzdálené cca 36 km jihovýchodě od hlavního města Riga.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ogre (město) · Vidět víc »
Palech
Palech (Па́лех) je město v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Palech · Vidět víc »
Paul Ariste
Paul Ariste (3. února 1905, Rääbise – 2. února 1990, Tartu) byl estonský lingvista a folklorista, zakladatel estonské fennougristiky.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Paul Ariste · Vidět víc »
Přejaté slovo
Přejaté slovo (přejímka, výpůjčka) je slovo (vzácněji sousloví, idiom či celá fráze), které je převzato ze zdrojového jazyka (donoru) a začleněno do lexika přebírajícího jazyka (recipientu), aniž by bylo přeloženo.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Přejaté slovo · Vidět víc »
Pečeněhové
Pečeněhové či Patzinakové (arménsky Badzinag, rusky Pečeněgi (Печенеги), řecky Patzinakoi (Πατζινάκοι), Petsenegoi (Πετσενέγοι), Patzinakitai (Πατζινακίται), maďarsky Besenyő, latinsky Pacinacae, staroturecky Beçenek, turecky Peçenekler) byli jeden z historicky prvotních 24 kmenů Oghuzských Turků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Pečeněhové · Vidět víc »
Permské jazyky
Permské jazyky tvoří spolu s finsko-volžskými jazyky finsko-permskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Permské jazyky · Vidět víc »
Pitejská sámština
Pitejská sámština (bidumsámegiella) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Pitejská sámština · Vidět víc »
Potenciál (lingvistika)
Potenciál (zkráceně POT) je slovesný způsob, který vyjadřuje možnost, pravděpodobnost.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Potenciál (lingvistika) · Vidět víc »
Prolativ
Prolativ (zkratka PROL) je mluvnický pád, který vyjadřuje způsob nebo prostředek.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Prolativ · Vidět víc »
Quenijština
Quenya (nebo taky quenijština) neboli Vznešená elfština (čtěte kwenja, kwenyjština) (quenijsky 30x30pixelů) je uměle vytvořený jazyk z knih J. R. R. Tolkiena Pán prstenů, Hobit a dalších - rodná řeč Vznešených elfů z rodů Vanyar a Noldor.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Quenijština · Vidět víc »
Romská příjmení
Romská příjmení jsou příjmení, která nosí Romové.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Romská příjmení · Vidět víc »
Rus (historické území)
Jaroslava I. Moudrého v roce 1054 Rus (starorusky Рꙋсь, Rous’ nebo Рꙋсьскаꙗ землꙗ, Rous’kaja zemlja; rusky, ukrajinsky, bělorusky Русь, Rus’;, Rhós nebo později Ῥωσσία, Rhóssía) je historické označení pro etnokulturní prostor ve východní Evropě obývaný východními Slovany.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Rus (historické území) · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Rusko · Vidět víc »
Samojedské jazyky
Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Samojedské jazyky · Vidět víc »
Sámské jazyky
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Sámské jazyky · Vidět víc »
Setučtina
Setučtina neboli seto (seto kiil´) je nářečí jižní estonštiny nebo võruštiny, někdy také označováno jako samostatný jazyk (toto označení je ale sporné).
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Setučtina · Vidět víc »
Severní sámština
rozšíření severní sámštiny označuje č. '''5''' Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Severní sámština · Vidět víc »
Seznam jazyků a jazykových rodin
„Mapa“ jazykových rodin Seznam jazyků řazený podle příslušnosti k jazykovým rodinám a podle zeměpisné blízkosti.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Seznam jazyků a jazykových rodin · Vidět víc »
Seznam jazyků používajících cyrilici
Cyrilice byla původně používaná pouze slovanskými národy, ovšem pod kulturním či politickým vlivem Carského Ruska a Sovětského svazu mnoho jazyků začalo být zapisováno cyrilicí.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Seznam jazyků používajících cyrilici · Vidět víc »
Seznam jazykových rodin
Následující rodiny jsou seřazeny podle zeměpisného hlediska bez ohledu na jejich případnou mezirodinovou příbuznost.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Seznam jazykových rodin · Vidět víc »
Seznam kódů ISO 639-2
ISO 639 je soubor mezinárodních norem, které definují krátké kódy pro názvy jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Seznam kódů ISO 639-2 · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Skandinávie · Vidět víc »
Skoltská sámština
Skoltská sámština (sääʹmǩiõll) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Skoltská sámština · Vidět víc »
Slovosled
Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Slovosled · Vidět víc »
Sudogda (město)
Sudogda je město ve Vladimirské oblasti v Ruské federaci.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Sudogda (město) · Vidět víc »
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Tataři · Vidět víc »
Tatarstán
Tatarstán je jednou z republik Ruské federace.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Tatarstán · Vidět víc »
Tš
Tš je písmeno latinky vyskytující se v abecedách některých jazyků, např.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Tš · Vidět víc »
Terminativ
Terminativ je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Terminativ · Vidět víc »
Terská sámština
Terská sámština (saa'mekiill) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Terská sámština · Vidět víc »
Udmurtština
Udmurtština (удмурт кыл, udmurt kyl) je finsko-permský jazyk, kterým mluví Udmurti, původní obyvatelé Udmurtska (součást Ruska), kde je ustanovena jako úřední jazyk spolu s ruštinou.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Udmurtština · Vidět víc »
Ugrické jazyky
Ugrické jazyky jsou skupinou jazyků spadající do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ugrické jazyky · Vidět víc »
Ugrofinistika
Cornelius Hasselblatt, nizozemský ugrofinista estonského původu Ugrofinistika (též fennougristika, finougristika) je vědní obor zabývající se ugrofinskými jazyky, či v širším smyslu též kulturou ugrofinských národů.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ugrofinistika · Vidět víc »
Ugrofinské národy
Uralské národy Ugrofinské národy je historická lingvistická skupina národů mluvících ugrofinskými jazyky.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Ugrofinské národy · Vidět víc »
Umejská sámština
Umejská sámština je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Umejská sámština · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »
Uralsko-altajské jazyky
Uralsko-altajské jazyky jsou jazyková rodina zahrnující uralské a altajské jazyky.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Uralsko-altajské jazyky · Vidět víc »
Valaam
Drsná valaamská příroda Valaamského kláštera Valaam, z finského jména Valamo, je souostroví v severní části Ladožského jezera, nacházející se na území Sortavalského rajónu Karelské republiky v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Valaam · Vidět víc »
Värttinä
Värttinä je finská folková hudební skupina, kterou v severokarelské vesnici Rääkkylä založily roku 1983 Sari a Mari Kaasinenovy a jejich matka Pirkko.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Värttinä · Vidět víc »
Východosámské jazyky
Východosámské jazyky tvoří spolu s západosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Východosámské jazyky · Vidět víc »
Võruština
Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel) je jazyk, který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Võruština · Vidět víc »
Vepština
Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Vepština · Vidět víc »
Vjoksa
Vjoksa — je název několika řek v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Vjoksa · Vidět víc »
Vladimír Skalička
Vladimír Skalička (19. srpna 1909 Praha – 17. ledna 1991) byl český jazykovědec a polyglot, překladatel a tlumočník z finštiny, angličtiny, maďarštiny, korejštiny a němčiny a vysokoškolský profesor.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Vladimír Skalička · Vidět víc »
Votština
Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Votština · Vidět víc »
Vytěgra (řeka)
Vytěgra je řeka ve Vologdské oblasti v Rusku.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Vytěgra (řeka) · Vidět víc »
Západosámské jazyky
Západosámské jazyky tvoří spolu s východosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Ugrofinské jazyky a Západosámské jazyky · Vidět víc »
