Rychlejší přístup než prohlížeči!
20 vztahy: Řád mečových bratří, Řád německých rytířů, Řád premonstrátských řeholních kanovníků, Baltové, Bitva u Šiauliai, Dějiny Litvy, Jindřichova livonská kronika, Kurové, Linkuva, Litva, Livonská křížová výprava, Livonský řád, Livonsko, Lotyšsko, Naujoji Akmenė, Pasvalys, Sélové, Stát Řádu německých rytířů, Zemgalsko, 1236.
Řád mečových bratří
Řád mečových bratří (latinsky Fratres militiæ Christi Livoniae; německy Schwertbrüderorden; francouzsky Ordre des Chevaliers Porte-Glaive), známi též zkráceně jako mečonoši, byl vojenský rytířský řád, který se podílel na šíření křesťanství ve východních oblastech Pobaltí.
Nový!!: Zemgalové a Řád mečových bratří · Vidět víc »
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Nový!!: Zemgalové a Řád německých rytířů · Vidět víc »
Řád premonstrátských řeholních kanovníků
Sv. Augustin předává sv. Norbertovi svou Řeholi, kolem 1140 Řád premonstrátských řeholních kanovníků (Candidus et Canonicus Ordo Praemonstratensis, zkratka OPraem) je duchovní řád řeholních kanovníků (tedy nikoli mnišský řád).
Nový!!: Zemgalové a Řád premonstrátských řeholních kanovníků · Vidět víc »
Baltové
Baltové jsou indoevropská etnolingvistická skupina mluvící baltskými jazyky.
Nový!!: Zemgalové a Baltové · Vidět víc »
Bitva u Šiauliai
Bitva na obraze z 19. století Bitva u Šiauliai (litevsky: Saulės mūšis nebo Šiaulių mūšis; německy: Schlacht von Schaulen) bylo vojenské střetnutí mezi Řádem mečových bratří a pohanskými vojsky Žmuďanů a Zemgalů (v moderním smyslu Litevců a Lotyšů), k němuž došlo 22.
Nový!!: Zemgalové a Bitva u Šiauliai · Vidět víc »
Dějiny Litvy
Státní znak Litevské republiky Dějiny Litvy počínají příchodem Baltů asi 3000–2000 př.
Nový!!: Zemgalové a Dějiny Litvy · Vidět víc »
Jindřichova livonská kronika
Rukopis kroniky ze 14. století Jindřichova livonská kronika (v originále: Heinrici Cronicon Lyvoniae) je latinsky psaná kronika Jindřicha Lotyšského.
Nový!!: Zemgalové a Jindřichova livonská kronika · Vidět víc »
Kurové
Baltského moře ve 12. století Kuronska od A. Švābeho z r. 1253 v díle ''Straumes un avoti''; publ. A.Gulbis, 1938, Riga Kurové nebo také Kuršové či Kuronci (kuršsky Kursi; litevsky kuršiai; lotyšsky kurši; žemaitsky kuršē; německy Kuren; latinsky Currene; polsky Kurowie) byl baltský kmen žijící na pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Zemgalové a Kurové · Vidět víc »
Linkuva
Linkuva je litevské město s obyvateli.
Nový!!: Zemgalové a Linkuva · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Zemgalové a Litva · Vidět víc »
Livonská křížová výprava
Livonská křížová výprava byla série vojenských operací, jejichž cílem bylo dobytí Livonska, christianizace tamního obyvatelstva a kolonizace území Němci a Dány během severních křížových výprav, neboť země na východním pobřeží Baltského moře byly posledními částmi Evropy, jež bylo z pohledu církve ještě nutno christianizovat.
Nový!!: Zemgalové a Livonská křížová výprava · Vidět víc »
Livonský řád
Livonský řád (latinsky Fratres militiae Christi de Livonia; německy Brüder der Ritterschaft Christi von Livland) byl v letech 1237–1525 autonomní větví Řádu německých rytířů, od roku 1435 též člen tzv.
Nový!!: Zemgalové a Livonský řád · Vidět víc »
Livonsko
Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska.
Nový!!: Zemgalové a Livonsko · Vidět víc »
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Nový!!: Zemgalové a Lotyšsko · Vidět víc »
Naujoji Akmenė
Naujoji Akmenė je okresní město v severozápadní části Litvy, v Žemaitsku, v severozápadní části Šiauliajského kraje, protékají říčky Agluona a její přítok Žaras, je zde konečná stanice železniční trati Venta - Naujoji Akmenė; paralelně s touto tratí je také silnice č.
Nový!!: Zemgalové a Naujoji Akmenė · Vidět víc »
Pasvalys
Pasvalys (česky zastarale Posvol) je (v pořadí podle velikosti čtvrté z 11 v kraji) okresní město na severozápadě Panevėžyského kraje ve středu severního okraje Litvy.
Nový!!: Zemgalové a Pasvalys · Vidět víc »
Sélové
Baltské kmeny ve 12. století. Oblast osídlení Sélů (''Sėliai'') je podél levého břehu středního toku Daugavy, mezi Litevci a Latgaly (na severu) Sélové (livonsky sälli; či Zelones) byl jeden z baltských kmenů, který dal základ modernímu lotyšskému (a částečně i litevskému) národu.
Nový!!: Zemgalové a Sélové · Vidět víc »
Stát Řádu německých rytířů
Stát Řádu německých rytířů (německy Staat des Deutschen Ordens, latinsky Civitas Ordinis Theutonici), také označovaný jako Německý řádový stát (německy Deutschordensstaat či zkráceně Ordensstaat, tj. Řádový stát) nebo nepřesně „Pruský řádový stát“ (podle jména země, ve které vznikl), zastaraleji „Řádová země Prusy“, byl v dobách středověku rozlehlý teokratický stát církevního Řádu německých rytířů v zemích Pobaltí a s centrem v Prusku.
Nový!!: Zemgalové a Stát Řádu německých rytířů · Vidět víc »
Zemgalsko
Zemgalsko Zemgalsko (Zemgale, Semgallen, Semigalia, Земгале) je jeden ze pěti kulturních a historických regionů Lotyšska, zmíněných i v lotyšském zákoně.
Nový!!: Zemgalové a Zemgalsko · Vidět víc »
1236
Bez popisu.
Nový!!: Zemgalové a 1236 · Vidět víc »
