Alexandr Veliký a Helénismus

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Alexandr Veliký a Helénismus

Alexandr Veliký vs. Helénismus

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III. diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Antigonovci

Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi.

Alexandr Veliký a Antigonovci · Antigonovci a Helénismus · Vidět víc »

Řecká mytologie

Řecká trojice a rozdělení tří království Země: Zeus Bůh (nebe), Poseidon (moře a oceány) a Hades (podsvětí). Theos (menší bohové) jsou dětmi této trojice. muzea Pia IV. a Klementa XIV., nalezená v italském městě Otricoli. Řecká mytologie je z mýtů a legend starých Řeků, pojednávajících o bozích a hrdinech, povaze světa či vzniku a významu řeckého kultu a rituálů, které jsou součástí náboženství starověkého Řecka.

Alexandr Veliký a Řecká mytologie · Helénismus a Řecká mytologie · Vidět víc »

Řekové

Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

Alexandr Veliký a Řekové · Helénismus a Řekové · Vidět víc »

Dějiny Řecka

Státní znak Řecké republiky Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí.

Alexandr Veliký a Dějiny Řecka · Dějiny Řecka a Helénismus · Vidět víc »

Diadochové

řecké městské státy (Syrakusy, Tarentum, Massalia, Neapolis) Massalia Diadochové byli nástupci Alexandra Velikého, kteří si mezi sebou v letech 322–301 př. n. l., během tzv.

Alexandr Veliký a Diadochové · Diadochové a Helénismus · Vidět víc »

Filip II. Makedonský

Zabití Filipa Pausaniem Filip II. (řecky Φίλιππος (Filippos), což znamená milovník koní; okolo 382 př. n. l. – 336 př. n. l. v Aigách) byl králem Makedonie a otcem Alexandra Velikého.

Alexandr Veliký a Filip II. Makedonský · Filip II. Makedonský a Helénismus · Vidět víc »

Homér

Jean Auguste Dominique Ingres – ''Homérova apoteóza'' (1827) Homér (řecky Ὅμηρος Homéros) je jméno nejstaršího známého řeckého básníka a pěvce (aoida), jemuž se připisuje autorství epických básní Ilias a Odysseia, zakládajících děl starořecké i evropské literatury.

Alexandr Veliký a Homér · Helénismus a Homér · Vidět víc »

Indo-řecké království

Indo-řecké království, též řecko-indické království, byl řecký státní útvar rozkládající se v severní a severozápadní části Indického subkontinentu přibližně v letech 180 př. n. l.–10 n. l., kdy v něm vládlo postupně více než třicet helénských králů, kteří spolu často soupeřili.

Alexandr Veliký a Indo-řecké království · Helénismus a Indo-řecké království · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Alexandr Veliký a Křesťanství · Helénismus a Křesťanství · Vidět víc »

Koiné

Koiné (– obecná mluva) je označení pro interdialekt starořečtiny, kterým se běžně hovořilo ve východním Středomoří v období helénismu, zhruba od poloviny 4. století př. n. l. do 3. století n. l., ve východní části Římské říše až do 7. století.

Alexandr Veliký a Koiné · Helénismus a Koiné · Vidět víc »

Orient

Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.

Alexandr Veliký a Orient · Helénismus a Orient · Vidět víc »

Ptolemaios I. Sótér

Ptolemaios I. Sotér, zlatá pentadrachma, ~315 př. n. l. Ptolemaios I. Sotér (v překladu spasitel-zachránce), 367–283 př.

Alexandr Veliký a Ptolemaios I. Sótér · Helénismus a Ptolemaios I. Sótér · Vidět víc »

Ptolemaiovský Egypt

Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království (starořecky, Ptolemaïkḕ basileía), bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př. n. l., kdy se jí coby král a faron nově ujal Ptolemaios I. Sótér, původně makedonský generál Alexandra Velikého.

Alexandr Veliký a Ptolemaiovský Egypt · Helénismus a Ptolemaiovský Egypt · Vidět víc »

Seleukovská říše

Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.

Alexandr Veliký a Seleukovská říše · Helénismus a Seleukovská říše · Vidět víc »

Sicílie

Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.

Alexandr Veliký a Sicílie · Helénismus a Sicílie · Vidět víc »

Starověká Alexandrie

Plán starověké Alexandrie sfingou Starověká Alexandrie (řecky Ἀλεξάνδρεια της Αιγύπτου– Alexandreia tés Aigyptú, latinsky Alexandria ad Ægyptvm, doslovně „Alexandrie u Egypta“) byla významná antická helénistická polis v severní Africe na pobřeží Středozemního moře v nejzápadnější části nilské delty přesně na místě současné Alexandrie.

Alexandr Veliký a Starověká Alexandrie · Helénismus a Starověká Alexandrie · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Alexandr Veliký a Starověké Řecko · Helénismus a Starověké Řecko · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Alexandr Veliký a Starověký Řím · Helénismus a Starověký Řím · Vidět víc »

Války diadochů

Války diadochů (starořecky Πόλεμοι τῶν Διαδὀχων, Pólemoi tōn Diadóchōn), jinak též války nástupců Alexandra Velikého, jsou názvy série konfliktů mezi vojevůdci Alexandra Velikého – diadochy – které trvaly s krátkými přestávkami více než čtyřicet let. Tento článek pojednává o první a zároveň nejvýznamnější fázi válek v letech 322–301 př. n. l. Šlo v ní o rozdělení Alexandrovy říše a jejím vyústěním byl vznik několika nástupnických helénistických království. Ústřední postavou mocenského zápasu byl jeden z nejstarších a nejlepších makedonských vojevůdců – Antigonos Jednooký (Monofthalmos).

Alexandr Veliký a Války diadochů · Helénismus a Války diadochů · Vidět víc »

1. století př. n. l.

1.

1. století př. n. l. a Alexandr Veliký · 1. století př. n. l. a Helénismus · Vidět víc »

323 př. n. l.

Bez popisu.

323 př. n. l. a Alexandr Veliký · 323 př. n. l. a Helénismus · Vidět víc »

4. století př. n. l.

Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.

4. století př. n. l. a Alexandr Veliký · 4. století př. n. l. a Helénismus · Vidět víc »