Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Ferdinand I. Rumunský

Index Ferdinand I. Rumunský

Ferdinand I. Rumunský, rodným jménem Ferdinand Viktor Albert Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen (24. srpna 1865, Sigmaringen – 20. července 1927, Sinaia), byl druhý rumunský král z dynastie Hohenzollernů.

100 vztahy: Alžběta Rumunská, Alba Iulia, Alexandr I. Karađorđević, Alexandr II. Nikolajevič, Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský, Amálie Hesensko-Darmstadtská, Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu, Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen, Antonín Rakousko-Toskánský, Antonie Portugalská, Ústřední mocnosti, Augusta Reuss Ebersdorf, Šarlota Španělská, Československo, Řád zlatého rouna, Balkán, Banát, Besarábie, Budapešť, Bukovina (země), Bukurešť, Bulharsko, Curtea de Argeș, Ferdinand II. Portugalský, Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský, František I. Rakouský, František Josef I., František Sasko-Kobursko-Saalfeldský, Helena Řecká a Dánská, Hohenzollernové, Ileana Rumunská, Jan VI. Portugalský, Jiří II. Řecký, Josefína Bádenská, Jugoslávie, Karel Antonín Hohenzollernský, Karel I. Rumunský, Karel II. Rumunský, Karel Ludvík Bádenský, Karel Ludvík Fridrich Bádenský, Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853), Korunovace, Leopold Hohenzollernský, Maďarská republika rad, Maďarské království, Maria Antonia Koháry de Csábrág, Marie Alexandrovna Romanovová, Marie Antoinette Muratová, Marie Edinburská, Marie II. Portugalská, ..., Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská, Marie Rumunská (1900–1961), Marie Tereza Neapolsko-Sicilská, Michal I. Rumunský, Mikuláš II. Alexandrovič, Německé císařství, Německo, Pařížská mírová konference (1919), Petr I. Brazilský, Podvazkový řád, První světová válka, Rakousko-Uhersko, Regent, Rumunské království, Rumunsko, Ruské impérium, Sedmihradsko, Seznam hlav řeckého státu, Seznam představitelů Rumunska, Sigmaringen, Sinaia, Stéphanie de Beauharnais, Trojdohoda, Trojspolek, Tyfus, Uhersko, Velké Rumunsko, Velkokníže, Viktorie (britská královna), Vilém Hohenzollernský, 10. říjen, 10. leden, 15. říjen, 1865, 1881, 1889, 1893, 1909, 1914, 1916, 1918, 1922, 1924, 1927, 1930, 1940, 20. červenec, 24. srpen, 27. srpen, 7. květen. Rozbalte index (50 více) »

Alžběta Rumunská

Alžběta Rumunská (Alžběta Šarlota Josefína Alexandra Viktorie; 12. října 1894, Sinaia – 14. listopadu 1956, Cannes) byla rumunskou princeznou a členkou hohenzollernsko-sigmaringenské dynastie a v letech 1922–1924 sňatkem řeckou královnou.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Alžběta Rumunská · Vidět víc »

Alba Iulia

Alba Iulia je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (județu) Alba na řece Mureș.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Alba Iulia · Vidět víc »

Alexandr I. Karađorđević

Alexandr I. Karađorđević (srbsky Александар I Карађорђевић, 16. prosince 1888, Cetinje – 9. října 1934, Marseille) byl druhým králem Jugoslávie (v letech 1921–1929 nazývané Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) od roku 1921 až do své smrti.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Alexandr I. Karađorđević · Vidět víc »

Alexandr II. Nikolajevič

Alexandr II.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »

Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský

Vévoda Alfréd se svou rodinou - manželkou, dcerami a tchyní Alfréd (Alfred Ernest Albert; 6. srpna 1844 – 30. července 1900) byl v letech 1893 až 1900 suverénní vévoda ze Sasko-Kobursko-Gothajska.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »

Amálie Hesensko-Darmstadtská

Amálie Hesensko-Darmstadtská (20. června 1754 – 21. června 1832) byla dcerou Ludvíka IX. Hesensko-Darmstadtského a Karolíny Zweibrückenské.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Amálie Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »

Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu

Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu (6. března 1760, Paříž – 17. října 1841, Sigmaringen) byla dcerou prince Filipa Josefa ze Salm-Kyrburgu a princezny Marie Terezy de Hornes, nejstarší dcery a dědičky knížete Maxmiliána z Hornes.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Amálie Zephyrine ze Salm-Kyrburgu · Vidět víc »

Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen

Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen (20. června 1762, Sigmaringen – 17. října 1831, Sigmaringen) byl princ z Hohenzollern-Sigmaringen.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringen · Vidět víc »

Antonín Rakousko-Toskánský

Antonín Rakousko-Toskánský (německy Anton Maria Franz Leopold Blanka Karl Joseph Ignatius Raphael Michael Margareta Nicetas, Erzherzog von Österreich, 20. března 1901, Vídeň – 22. října 1987, Salcburk) byl rakouský arcivévoda a princ toskánský.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Antonín Rakousko-Toskánský · Vidět víc »

Antonie Portugalská

Infantka Antonie Portugalská (celým jménem: Antónia María Fernanda Micaela Gabriela Rafaela Francisca de Assis Ana Gonzaga Silvéria Júlia Augusta de Saxe-Coburgo e Bragança; 17. února 1845, Lisabon – 27. prosince 1913, Sigmaringen) byla portugalská infantka z dynastie Braganzů, dcera královny Marie II. Portugalské a jejího krále chotě Ferdinanda II. Portugalského.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Antonie Portugalská · Vidět víc »

Ústřední mocnosti

Neutrální země Ústřední mocnosti (též Centrální mocnosti či Čtyřspolek, německy Mittelmächte, Maďarsky Központi hatalmak, turecky İttifak Devletleri, bulharsky Централни сили) byl blok mocností stojící proti státům Dohody během první světové války.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Ústřední mocnosti · Vidět víc »

Augusta Reuss Ebersdorf

Augusta Reuss Ebersdorf (19. ledna 1757, Ebersdorf – 16. listopadu 1831, Coburg) byla sňatkem sasko-kobursko-saalfeldskou vévodkyní a babičkou britské královny Viktorie i jejího manžela, prince Alberta.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Augusta Reuss Ebersdorf · Vidět víc »

Šarlota Španělská

Šarlota Španělská (Carlota Joaquina Teresa Caetana d Borbón y Borbón, 25. dubna 1775 v královském paláci v Aranjuezu – 7. leden 1830 v paláci Queluz, Portugalské království) byla španělská infantka a portugalská královna, manželka Jana VI. Portugalského.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Šarlota Španělská · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Československo · Vidět víc »

Řád zlatého rouna

Kolana s odznakem rytíře Řádu zlatého rouna (Vídeňská klenotnice) Řád zlatého rouna je rytířský řád, založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Řád zlatého rouna · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Balkán · Vidět víc »

Banát

Mapa Banátu Banát (či) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiș, Caraș-Severin a částečně Arad a Mehedinți), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád-Csanád).

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Banát · Vidět víc »

Besarábie

Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Besarábie · Vidět víc »

Budapešť

Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Budapešť · Vidět víc »

Bukovina (země)

Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Bukovina (země) · Vidět víc »

Bukurešť

Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Bukurešť · Vidět víc »

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Bulharsko · Vidět víc »

Curtea de Argeș

Curtea de Argeș (Dvůr na řece Argeș) je město v Rumunsku na pravém břehu řeky Argeș v jižních Karpatech poblíž Pitești, nachází se v župě Argeș, v roce 2011 mělo 26 133 obyvatel.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Curtea de Argeș · Vidět víc »

Ferdinand II. Portugalský

Ferdinand II.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Ferdinand II. Portugalský · Vidět víc »

Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský

Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský (28. březen 1785, Coburg – 27. srpen 1851, Vídeň; celým jménem Ferdinand Georg August Sasko-Kobursko-Gothajský) byl sasko-kobursko-gothajský princ z koburské dynastie a bratr prvního belgického krále Leopolda I., otec portugalského krále Ferdinanda II. a děd bulharského cara Ferdinanda I..

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský · Vidět víc »

František I. Rakouský

František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a František I. Rakouský · Vidět víc »

František Josef I.

František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a František Josef I. · Vidět víc »

František Sasko-Kobursko-Saalfeldský

František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (15. července 1750, Coburg – 9. prosince 1806, Coburg) byl jedním z vládnoucích durynských vévodů z rodu Wettinů.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a František Sasko-Kobursko-Saalfeldský · Vidět víc »

Helena Řecká a Dánská

Helena Řecká a Dánská (řecky: Ελένη, Eleni; rumunsky: Elena; 2. května 1896, Athény – 28. listopadu 1982, Lausanne) byla během vlády svého syna, krále Michala I. Rumunského (1940–1947), královna matka Rumunska.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Helena Řecká a Dánská · Vidět víc »

Hohenzollernové

Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Hohenzollernové · Vidět víc »

Ileana Rumunská

Ileana Rumunská, známá také jako Matka Alexandra (5. ledna 1909, Bukurešť – 21. ledna 1991, Youngstown), byla nejmladší dcerou krále Ferdinanda I. Rumunského a jeho manželky Marie Edinburské.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Ileana Rumunská · Vidět víc »

Jan VI. Portugalský

Jan VI.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Jan VI. Portugalský · Vidět víc »

Jiří II. Řecký

Jiří II. (19. července 1890 Tatoi, Řecko – 1. dubna 1947 Athény, Řecko) byl řecký král v letech 1922–1924 a 1935–1947). Byl nejstarším synem Konstantina I. a jeho manželky Žofie Pruské. V roce 1921 se jeho manželkou stala Alžběta, dcera rumunského krále Ferdinanda I. (manželství, které v roce 1935 skončilo rozvodem, bylo bezdětné). O rok později nastoupil po abdikaci svého otce na trůn. Po neúspěšném pokusu o royalistický převrat v říjnu 1923 odešel do rumunského exilu a v roce 1924 parlament prohlásil Řecko republikou. Po období plném politických krizí se však v plebiscitu konaném roku 1935 vyslovila většina obyvatel pro obnovení monarchie a Jiří II. se tak opět dostal k moci. V té době byl jmenován ministerským předsedou Ioannis Metaxas, který provedl v zemi státní převrat, rozpustil parlament a zakázal jakékoli politické strany. V říjnu 1940 provedla Itálie útok na severní hranice Řecka. Řecká armáda, ač byla vyzbrojena skromněji než italské jednotky, přešla do protiútoku a po prolomení linie se řecké jednotky probojovaly až 50 km od města Berat na albánském území. Avšak po obsazení Jugoslávie v roce 1941 přišly Itálii na pomoc německé jednotky. Po bleskovém tažení prorazily obranné postavení řeckých vojsk a zaútočily na Metaxasovu linii z týlu. Jiří II. odešel do anglického exilu. Po válce došlo k občanské válce a v plebiscitu v roce 1946 se vyslovilo 69 % obyvatel pro znovuobnovení monarchie. Král Jiří II. se opět chopil moci, o rok později však umírá a na trůn usedá jeho bratr Pavel.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Jiří II. Řecký · Vidět víc »

Josefína Bádenská

Josefína Bádenská, plným jménem německy Josephine Friederike Louise von Baden (21. října 1813, Mannheim – 19. června 1900, Sigmaringen), byla rodem bádenská princezna a sňatkem kněžna von Hohenzollern-Sigmaringen.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Josefína Bádenská · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Jugoslávie · Vidět víc »

Karel Antonín Hohenzollernský

Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Karel Antonín Hohenzollernský · Vidět víc »

Karel I. Rumunský

Karel I. Rumunský, (rumunsky Carol I, rodným jménem Karl Eitel Friedrich Zephyrinus Ludwig von Hohenzollern-Sigmaringen, 20. dubna 1839 – 10. října 1914) byl původem německý princ z dynastie Hohenzollernů, který byl roku 1866 zvolen rumunským domnitorem (vládcem/knížetem) následujícím po svržení Alexandra Jana Cuzy, a roku 1881 se stal prvním rumunským králem, jímž pak byl až do své smrti.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Karel I. Rumunský · Vidět víc »

Karel II. Rumunský

Karel II.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Karel II. Rumunský · Vidět víc »

Karel Ludvík Bádenský

Karel Ludvík Bádenský (14. února 1755 Karlsruhe – 16. prosince 1801 Pforzheim) byl následníkem bádenského markrabství.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Karel Ludvík Bádenský · Vidět víc »

Karel Ludvík Fridrich Bádenský

Karel Ludvík Fridrich, německy Karl Ludwig Friedrich von Baden (8. června 1786, Karlsruhe – 8. prosince 1818, Rastatt) byl od 10. června roku 1811 bádenský velkovévoda.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Karel Ludvík Fridrich Bádenský · Vidět víc »

Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853)

#PŘESMĚRUJ Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785–1853).

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853) · Vidět víc »

Korunovace

Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Korunovace · Vidět víc »

Leopold Hohenzollernský

Leopold Hohenzollernský (celým jménem Leopold Stephan Karl Anton Gustav Eduard Tassilo Fürst von Hohenzollern; 22. září 1835 – 8. června 1905), byl německý princ ze švábské větve Hohenzollernů, jejíž hlavou byl v letech 1885 až 1905.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Leopold Hohenzollernský · Vidět víc »

Maďarská republika rad

Vyhlášení Maďarské republiky rad 21. března 1919 Maďarská republika rad nebo Maďarská sovětská republika (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Maďarská republika rad · Vidět víc »

Maďarské království

Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Maďarské království · Vidět víc »

Maria Antonia Koháry de Csábrág

Princezna Maria Antonia Koháry de Csábrág (2. července 1797 – 25. září 1862), uherská šlechtična a předkyně několika evropských panovníků.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Maria Antonia Koháry de Csábrág · Vidět víc »

Marie Alexandrovna Romanovová

Marie Alexandrovna Romanovová (17. října 1853, Carské Selo, Rusko – 24. října 1920, Curych, Švýcarsko) byla rodem ruská velkokněžna a sňatkem vévodkyně z Edinburghu a vévodkyně sasko-kobursko-gothajská.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Marie Alexandrovna Romanovová · Vidět víc »

Marie Antoinette Muratová

Marie Antoinette Muratová, francouzsky: Marie Antoinette Murat, Princesse Murat (3. ledna 1793, Labastide-Murat, Lot, První Francouzská republika – 9. ledna 1847, Sigmaringen), členka rodu Muratů a sňatkem s Karlem von Hohenzollern-Sigmaringen členka rodu Hohenzollern-Sigmaringen a kněžna von Hohenzollern-Sigmaringen.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Marie Antoinette Muratová · Vidět víc »

Marie Edinburská

Královna Marie Rumunská Marie (rozená princezna Marie Alexandra Viktorie z Edinburghu; 29. října 1875, Eastwell – 10. července 1938, Sinaia) byla manželka Ferdinanda I. Rumunského jako poslední rumunská královna.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Marie Edinburská · Vidět víc »

Marie II. Portugalská

Marie II.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Marie II. Portugalská · Vidět víc »

Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská

Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská (22. ledna 1797 Vídeň – 11. prosince 1826 Rio de Janeiro) byla portugalská královna a brazilská císařovna.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »

Marie Rumunská (1900–1961)

Marie Jugoslávská - princezna Marie Rumunská (6. ledna 1900 Gotha – 22. června 1961 Londýn) byla od roku 1922 až do smrti svého manžela Alexandra Karađorđeviće v roce 1934 královnou Království Jugoslávie.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Marie Rumunská (1900–1961) · Vidět víc »

Marie Tereza Neapolsko-Sicilská

Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. červen 1772 Neapol – 13. duben 1807 Vídeň) se v roce 1790 provdala za rakouského arcivévodu Františka a o dva roky později, v roce 1792, se po jeho boku stala císařovnou Svaté říše římské, českou a uherskou královnou.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Marie Tereza Neapolsko-Sicilská · Vidět víc »

Michal I. Rumunský

Michal I. Rumunský (rumunsky: Mihai I, 25. října 1921, Sinaia – 5. prosince 2017, Aubonne) byl mezi lety 1927–1930 a poté opět během let 1940–1947 čtvrtý a poslední rumunský král z dynastie Hohenzollernů.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Michal I. Rumunský · Vidět víc »

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Německé císařství · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Německo · Vidět víc »

Pařížská mírová konference (1919)

Podepisování Versailleské mírové smlouvy (1919) Pařížská mírová konference byla mírová konference pořádaná vítězi první světové války roku 1919, během které byly sjednány mírové smlouvy mezi vítěznými státy Dohody a poraženými Centrálními mocnostmi.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Pařížská mírová konference (1919) · Vidět víc »

Petr I. Brazilský

Petr I. Brazilský a IV.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Petr I. Brazilský · Vidět víc »

Podvazkový řád

Insignie Podvazkového řádu Podvazkový řád je rytířský řád Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, založený kolem roku 1348 anglickým králem Eduardem III. Podvazek řádu nosí rytíři pod kolenem levé nohy, dámy pod levým loktem, a členové dostávají navíc vedle šerpy, odznaku a hvězdy i řádový plášť.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Podvazkový řád · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a První světová válka · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Regent

době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Regent · Vidět víc »

Rumunské království

Rumunské království (rumunsky Regatul României) byl nezávislý stát v Jihovýchodní Evropě v letech 1881–1947.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Rumunské království · Vidět víc »

Rumunsko

Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Rumunsko · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Ruské impérium · Vidět víc »

Sedmihradsko

Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Sedmihradsko · Vidět víc »

Seznam hlav řeckého státu

Seznam hlav řeckého státu od jeho založení po současnou dobu.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Seznam hlav řeckého státu · Vidět víc »

Seznam představitelů Rumunska

Rumunského království (1921-1947) Seznam představitelů Rumunska obsahuje přehled vrcholných představitelů rumunského státu, tzn.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Seznam představitelů Rumunska · Vidět víc »

Sigmaringen

Sigmaringen je německé město ležící na horním toku Dunaje v Bádensku-Württembersku a je hlavním městem stejnojmenného okresu.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Sigmaringen · Vidět víc »

Sinaia

Sinaia je město v župě Prahova v Rumunsku.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Sinaia · Vidět víc »

Stéphanie de Beauharnais

Stéphanie de Beauharnais, Mannheim Stéphanie Louise Adrienne de Beauharnais, také Stephanie Napoleon, (28. srpna 1789 ve Versailles, Francie – 29. ledna 1860, Nizza, Francie) byla adoptivní dcera Napoleona Bonaparte, sňatkem pak velkovévodkyně bádenská.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Stéphanie de Beauharnais · Vidět víc »

Trojdohoda

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Trojdohoda · Vidět víc »

Trojspolek

Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Trojspolek je označení pro alianci mezi Německým císařstvím, Rakousko-Uherskem a Italským královstvím v letech 1882–1914.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Trojspolek · Vidět víc »

Tyfus

Tyfus (z řeckého tyfos – mlha) v přeneseném slova smyslu znamená zakalené vědomí.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Tyfus · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Uhersko · Vidět víc »

Velké Rumunsko

Znak Rumunského království (1921–1947) Administrativní dělení Rumunska ve 30. letech Velké Rumunsko je hovorové označení pro Rumunské království v meziválečném období (1918–1940), kdy rumunský stát dosáhl největšího územního rozmachu ve své historii: Jeho rozloha tehdy dosahovala 295 649 km², což je o 24 % více než dnes.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Velké Rumunsko · Vidět víc »

Velkokníže

Titul velkokníže (rus. великий князь – velikij kňaz) nosili.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Velkokníže · Vidět víc »

Viktorie (britská královna)

Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »

Vilém Hohenzollernský

Vilém Hohenzollernský (celým jménem Wilhelm August Karl Joseph Peter Ferdinand Benedikt Fürst von Hohenzollern; 7. březen 1864 – 22. říjen 1927), byl německý princ ze švábské větve Hohenzollernů, jejíž hlavou byl v letech 1905 až 1927.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a Vilém Hohenzollernský · Vidět víc »

10. říjen

10.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 10. říjen · Vidět víc »

10. leden

10.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 10. leden · Vidět víc »

15. říjen

15.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 15. říjen · Vidět víc »

1865

1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1865 · Vidět víc »

1881

1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1881 · Vidět víc »

1889

1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1889 · Vidět víc »

1893

1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1893 · Vidět víc »

1909

1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1909 · Vidět víc »

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1914 · Vidět víc »

1916

1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1916 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1918 · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1922 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1924 · Vidět víc »

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1927 · Vidět víc »

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1930 · Vidět víc »

1940

1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 1940 · Vidět víc »

20. červenec

20.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 20. červenec · Vidět víc »

24. srpen

24.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 24. srpen · Vidět víc »

27. srpen

27.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 27. srpen · Vidět víc »

7. květen

7.

Nový!!: Ferdinand I. Rumunský a 7. květen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Ferdinand Rumunský, Ferdinand Viktor Albert Meinrad Hohenzollern, Ferdinand Viktor Albert Meinrad Hohenzollern-Sigmaringen.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »