Gótové a Římská říše

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Gótové a Římská říše

Gótové vs. Římská říše

Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy. Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Alarich I.

Alarichův pohřeb v korytě řeky Busento (H. Leutemann, 1895) Alarich I. (cca 370 – 410 Cosenza) byl v letech 395–410 vizigótským králem germánského etnika sídlícího původně v severním Černomoří.

Alarich I. a Gótové · Alarich I. a Římská říše · Vidět víc »

Ariánství

První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).

Ariánství a Gótové · Ariánství a Římská říše · Vidět víc »

Attila

Attila (okolo 395 – březen 453; skutečné jméno není známo, Attila znamená gótsky Tatíček) přezdívaný Bič Boží byl nejmocnější náčelník hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti se stěhováním národů.

Attila a Gótové · Attila a Římská říše · Vidět víc »

Aurelianus

Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.

Aurelianus a Gótové · Aurelianus a Římská říše · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Gótové a Řím · Řím a Římská říše · Vidět víc »

Barbar

kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.

Barbar a Gótové · Barbar a Římská říše · Vidět víc »

Bitva na Katalaunských polích

V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.

Bitva na Katalaunských polích a Gótové · Bitva na Katalaunských polích a Římská říše · Vidět víc »

Bitva u Adrianopole

Bitva u Adrianopole se odehrála 9. srpna 378 mezi římským vojskem pod velením východořímského císaře Valenta s Góty a Alany vedenými Fritigernem.

Bitva u Adrianopole a Gótové · Bitva u Adrianopole a Římská říše · Vidět víc »

Bitva u Naissu

V bitvě u Naissu, svedené zřejmě v létě 269, porazili Římané vedení císařem Claudiem II. Góty a jejich spojence.

Bitva u Naissu a Gótové · Bitva u Naissu a Římská říše · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Byzantská říše a Gótové · Byzantská říše a Římská říše · Vidět víc »

Císař

Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.

Císař a Gótové · Císař a Římská říše · Vidět víc »

Claudius II.

Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.

Claudius II. a Gótové · Claudius II. a Římská říše · Vidět víc »

Decius

Gaius Messius Quintus Decius Valerianus, jako císař Gaius Messius Quintus Traianus Decius (patrně 200/201 Budalia u Sirmia v Dolní Panonii – první polovina června 251 u Abrittu), byl římský císař panující v letech 249–251, od roku 250 spolu se svými syny Deciem mladším a Hostilianem.

Decius a Gótové · Decius a Římská říše · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Gótové · Dunaj a Římská říše · Vidět víc »

Foederati

Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.

Foederati a Gótové · Foederati a Římská říše · Vidět víc »

Galie

Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).

Gótové a Galie · Galie a Římská říše · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Gótové a Germáni · Germáni a Římská říše · Vidět víc »

Hunové

Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.

Gótové a Hunové · Hunové a Římská říše · Vidět víc »

Justinián I.

Flavius Petrus Sabbatius Iustinianus (kolem 482, Tauresium – 14. listopadu 565, Konstantinopol, Byzantská říše), známý spíše jako Justinián I., byl východořímský císař od roku 527 až do své smrti.

Gótové a Justinián I. · Justinián I. a Římská říše · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Gótové a Konstantinopol · Konstantinopol a Římská říše · Vidět víc »

Langobardi

Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.

Gótové a Langobardi · Langobardi a Římská říše · Vidět víc »

Pohanství

Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).

Gótové a Pohanství · Pohanství a Římská říše · Vidět víc »

Sarmati

Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.

Gótové a Sarmati · Sarmati a Římská říše · Vidět víc »

Stěhování národů

římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.

Gótové a Stěhování národů · Stěhování národů a Římská říše · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Gótové a Středověk · Středověk a Římská říše · Vidět víc »

Theodorich Veliký

Theodorich (též Theoderich) Veliký (453–526) z rodu Amalů byl od roku 474 králem Ostrogótů.

Gótové a Theodorich Veliký · Theodorich Veliký a Římská říše · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Gótové a Thrákie · Thrákie a Římská říše · Vidět víc »

Valens

Flavius Iulius Valens (328 – 9. srpna 378) byl římský císař v letech 364 až 378.

Gótové a Valens · Valens a Římská říše · Vidět víc »

Vizigóti

nedostupné.

Gótové a Vizigóti · Vizigóti a Římská říše · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Gótové a Západořímská říše · Západořímská říše a Římská říše · Vidět víc »

1. století

1.

1. století a Gótové · 1. století a Římská říše · Vidět víc »

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

18. století a Gótové · 18. století a Římská říše · Vidět víc »

2. století

2.

2. století a Gótové · 2. století a Římská říše · Vidět víc »

3. století

3.

3. století a Gótové · 3. století a Římská říše · Vidět víc »

5. století

5.

5. století a Gótové · 5. století a Římská říše · Vidět víc »

6. století

6.

6. století a Gótové · 6. století a Římská říše · Vidět víc »