Rychlejší přístup než prohlížeči!
18 vztahy: Anatomie, Anatomie obratlovců, Axis, Štítnatci, Šupina (rybovití obratlovci), Čelist, Conodonta, Druhoústí, Evoluce, Guiyu oneiros, Izotyp, Klasifikace strunatců, Kruhoústí, Obratlovci, Paprskoploutví, Ploutev, Svaloploutví, Vymírání na konci křídy.
Anatomie
Anatomický model žáby Anatomie (z řeckého anatemnō, rozříznout) je obor, který se zabývá makroskopickou a mikroskopickou stavbou organismů.
Nový!!: Čelistnatci a Anatomie · Vidět víc »
Anatomie obratlovců
Anatomie obratlovců popisuje stavbu těla a jednotlivé orgánové soustavy v těle obratlovců (Vertebrata).
Nový!!: Čelistnatci a Anatomie obratlovců · Vidět víc »
Axis
Axis je biologický rod z čeledi jelenovití.
Nový!!: Čelistnatci a Axis · Vidět víc »
Štítnatci
A (''Pteraspis''), B (''Hemicyclaspis''), C (''Pterygolepis'') - zástupci bezčelistnatých ''Ostracodermi'', D (''Climatius'') - zástupce čelistnatců Digitální rekonstrukce vzhledu rodu ''Pteraspis'' Štítnatci (Ostracodermi) jsou skupinou vyhynulých vodních obratlovců s vnějším kostěným krunýřem.
Nový!!: Čelistnatci a Štítnatci · Vidět víc »
Šupina (rybovití obratlovci)
270x270pixelů Šupiny rybovitých obratlovců se nacházejí na povrchu těla a vznikají jako deriváty kůže.
Nový!!: Čelistnatci a Šupina (rybovití obratlovci) · Vidět víc »
Čelist
Lidská spodní čelist mravence Čelist (plurál čelisti) je jedna ze dvou protistojných struktur, které jsou součástí úst nebo se blízko nich nachází.
Nový!!: Čelistnatci a Čelist · Vidět víc »
Conodonta
Konodonti (Conodonta) nebo také konodontochordáti (Conodontochordata) jsou vyhynulý taxon (většinou považovaný za třídu) mořských organismů se sporným systematickým zařazením.
Nový!!: Čelistnatci a Conodonta · Vidět víc »
Druhoústí
Druhoústí (Deuterostomia) představují skupinu trojlistých živočichů (oddělení, kmen), u nichž zanikají prvoústa a definitivní ústa se prolamují na opačném konci zárodku.
Nový!!: Čelistnatci a Druhoústí · Vidět víc »
Evoluce
alt.
Nový!!: Čelistnatci a Evoluce · Vidět víc »
Guiyu oneiros
Guiyu oneiros je nejstarší dosud objevená článkovaná kostnatá ryba.
Nový!!: Čelistnatci a Guiyu oneiros · Vidět víc »
Izotyp
Struktura protilátky, variabilní část a konstantní část Izotyp je používáno jako označení pro třídu či skupinu protilátek se stejnou konstantní částí (Fc fragmentem).
Nový!!: Čelistnatci a Izotyp · Vidět víc »
Klasifikace strunatců
Moderní klasifikace strunatců uznává obvykle tři tradiční podkmeny, ale na nižších úrovních došlo k poměrně výrazným změnám.
Nový!!: Čelistnatci a Klasifikace strunatců · Vidět víc »
Kruhoústí
Kruhoústí (Cyclostomata) je skupina primitivních obratlovců, kteří mají úhořovité tělo bez ploutví jen s ocasním lemem.
Nový!!: Čelistnatci a Kruhoústí · Vidět víc »
Obratlovci
Obratlovci (Vertebrata, alternativně též Craniata, „lebečnatí“) jsou podkmen strunatců, u kterých došlo k vytvoření vnitřní chrupavčité nebo později kostěné kostry přítomné alespoň ve formě lebky a obratlů.
Nový!!: Čelistnatci a Obratlovci · Vidět víc »
Paprskoploutví
Paprskoploutví (Actinopterygii) je největší třída obratlovců zahrnující „typické“ nebo „pravé“ ryby.
Nový!!: Čelistnatci a Paprskoploutví · Vidět víc »
Ploutev
300x300pixelů Ploutve jsou orgány vodních obratlovců, zejména paryb a ryb (sekundárně také některých vodních plazů a savců), jejichž primární funkcí je zajišťovat pohyb, stabilitu a manévrování ve vodě.
Nový!!: Čelistnatci a Ploutev · Vidět víc »
Svaloploutví
Svaloploutví (Sarcopterygii), někdy též zvaní násadcoploutví nebo (zastarale a nevhodně) nozdratí (Choanata nebo Choanichthyes), jsou jednou ze dvou velikých skupin čelistnatých obratlovců s kostní tkání – tedy „ryb“, ačkoli jejich druhově nejbohatší skupinou jsou čtyřnožci, potomci prvohorních vodních svaloploutvých, kteří přešli k suchozemskému způsobu života.
Nový!!: Čelistnatci a Svaloploutví · Vidět víc »
Vymírání na konci křídy
Umělecká představa dopadu planetky, jež představuje jednu z hypotéz týkajících se vymírání na konci křídy K/T rozhraní Vymírání na konci křídy je relativně krátce trvající hromadné vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, které se odehrálo před zhruba 66 miliony lety, na přelomu křídy (pozdní druhohory) a paleogénu (starší kenozoikum, dříve starší třetihory neboli terciér).
Nový!!: Čelistnatci a Vymírání na konci křídy · Vidět víc »
