Rychlejší přístup než prohlížeči!
40 vztahy: Anglická slovesa, Anindilyakwa, Švédština, Časování, Časování ve staroslověnštině, Česká gramatika, Česká slovesa, Člen (mluvnice), Berberské jazyky, Francouzština, Gótština, Gramatický rým, Hemže, Irština, Italská gramatika, Japonština, Kalmyčtina, Koncovka (mluvnice), Kraje v Albánii, Latina, Lingea Lexicon, Maďarština, Mluvnická shoda, Mordvinské jazyky, Ohýbání, Osoba (mluvnice), Rádžasthánština, Severobavorština, Sinhálština, Skloňování, Slovanské jazyky, Sloveso, Slovní druh, Srovnání esperanta a ida, Starořečtina, Toki pona, Touo, Trpný rod, Trpný rod v češtině, Vepština.
Anglická slovesa
Článek Anglická slovesa pojednává o slovesech v angličtině.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Anglická slovesa · Vidět víc »
Anindilyakwa
Anindilyakwa (též Amamalya Ayakwa, Enindhilyakwa nebo Enindhilyagwa) je australský domorodý jazyk, jedná se o tradiční jazyk kmene Anindilyakwů, kteří žijí na dvou ostrovech v Carpentarském zálivu (ostrovy Groote Eylandt a Bickerton Island), které administrativně patří k Severnímu teritoriu.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Anindilyakwa · Vidět víc »
Švédština
Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Švédština · Vidět víc »
Časování
Časování neboli konjugace je způsob ohýbání sloves.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Časování · Vidět víc »
Časování ve staroslověnštině
Staroslověnská slovesa stejně jako v jiných slovanských jazycích rozeznávají kategorie osoby, čísla, času, vidu, způsobu a slovesného rodu.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Časování ve staroslověnštině · Vidět víc »
Česká gramatika
Česká gramatika je mluvnický popis češtiny.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Česká gramatika · Vidět víc »
Česká slovesa
Článek česká slovesa pojednává o slovesech v češtině.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Česká slovesa · Vidět víc »
Člen (mluvnice)
Člen se používá v některých jazycích k označení podstatného jména.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Člen (mluvnice) · Vidět víc »
Berberské jazyky
Berberské jazyky jsou větví afroasijské jazykové rodiny, do níž patří jazyky čadské, egyptština a dále jazyky kušitské, omoské a semitské.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Berberské jazyky · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Francouzština · Vidět víc »
Gótština
Gótština (gutisko razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) je vymřelý germánský jazyk, který používali Gótové, zejména Tervingové.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Gótština · Vidět víc »
Gramatický rým
Gramatický rým je rým, v němž se shodují mluvnické kategorie koncových slov (slovní druh, rod, pád, číslo, osoba, čas, rod, vid atp.). Jsou-li tato slova různé délky a liší se alespoň o 3 slabiky, rým se za gramatický nepovažuje.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Gramatický rým · Vidět víc »
Hemže
Hemže (pomnožné, tedy: ty Hemže, z Hemží, na Hemže (Kam?), na Hemžích (Kde?)) jsou malá vesnice, část města Choceň v okrese Ústí nad Orlicí.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Hemže · Vidět víc »
Irština
Irština (také irská gaelština) je goidelský (gaelský) jazyk keltské větve indoevropské jazykové rodiny, blízce příbuzný skotské gaelštině.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Irština · Vidět víc »
Italská gramatika
Italská gramatika je mluvnický popis italského jazyka, který zahrnuje jeho morfologii a syntax.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Italská gramatika · Vidět víc »
Japonština
Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Japonština · Vidět víc »
Kalmyčtina
Kalmyčtina (Хальмг келн Chaľmg keln) je západomongolský jazyk, kterým mluví Kalmykové, žijící v Rusku.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Kalmyčtina · Vidět víc »
Koncovka (mluvnice)
Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »
Kraje v Albánii
Přehledová mapka Albánie se administrativně dělí do 12 krajů (albánsky: qarku, sing. qark (oficiální termín), častěji však prefektura, sing. prefekturë, občas překládána jako prefektura).
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Kraje v Albánii · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Latina · Vidět víc »
Lingea Lexicon
Lingea Lexicon je slovníkový software, který vyvinula firma Lingea sídlící v Brně.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Lingea Lexicon · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Maďarština · Vidět víc »
Mluvnická shoda
Mluvnická shoda je sjednocení některých hodnot mluvnických (morfologických) kategorií (obvykle osoba, číslo, rod anebo pád) mezi výrazy nebo větnými členy, které jsou součástí určité syntaktické konstrukce.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Mluvnická shoda · Vidět víc »
Mordvinské jazyky
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Mordvinské jazyky · Vidět víc »
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Ohýbání · Vidět víc »
Osoba (mluvnice)
Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »
Rádžasthánština
Rádžasthánština (राजस्थानी) je jazyk či skupina jazyků náležící do indoíránské jazykové rodiny.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Rádžasthánština · Vidět víc »
Severobavorština
Severobavorština je dialekt bavorštiny spolu se středobavorštinou a jihobavorštinou.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Severobavorština · Vidět víc »
Sinhálština
Mapa rozšíření sinhálštiny Sinhálština (sinhálsky " සිංහල / sinhala") je jazykem Sinhálců, největšího etnika na Srí Lance.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Sinhálština · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Skloňování · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Sloveso · Vidět víc »
Slovní druh
Lingvistika dělí slova do slovních druhů.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Slovní druh · Vidět víc »
Srovnání esperanta a ida
Tento článek se pokouší poukázat na hlavní rozdíly mezi dvěma umělými jazyky - esperantem a jeho následovníkem idem (ido znamená v esperantu "potomek").
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Srovnání esperanta a ida · Vidět víc »
Starořečtina
Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Starořečtina · Vidět víc »
Toki pona
Toki pona je izolační umělý jazyk vytvořený kanadskou lingvistkou a překladatelkou Sonjou Lang jako filozofický jazyk, který má zjednodušit myšlení a komunikaci.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Toki pona · Vidět víc »
Touo
Touo (též Baniata, Mbaniata nebo Lokuru) je jedním ze dvou domorodých jazyků ostrova Rendova na Šalomounových ostrovech.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Touo · Vidět víc »
Trpný rod
Trpný rod (pasivum) je mluvnická kategorie sloves (slovesný rod), kterou vyjadřujeme, že podmět není původcem děje, ale tento děj podmět „trpí“, je pasivní – na rozdíl od činného rodu (aktiva), kde podmět je aktivní, tj.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Trpný rod · Vidět víc »
Trpný rod v češtině
Tato stránka popisuje tvoření a použití trpného rodu v češtině Trpný rod sloves (pasivum) patří mezi tzv.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Trpný rod v češtině · Vidět víc »
Vepština
Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Číslo (mluvnice) a Vepština · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Gramatické číslo, Mluvnické číslo.
