Rychlejší přístup než prohlížeči!
45 vztahy: Amatérská jeskyně, Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu, Blansko, Bohdalůvka, Drahoslav Gric, Drnovští z Drnovic, Druhý vatikánský koncil, František Mikulášek, František Tomášek, Holštejn (hrad), Hynek z Valdštejna a Židlochovic, Jihomoravský kraj, Josef Pernica, Kaple svatého Václava a svaté Anežky České (Šošůvka), Komunistická strana Československa, Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup), Luha, Morava, Moravský kras, Niva (okres Prostějov), Okres Blansko, Otaslavice (hrad), Půta ze Sovince a Doubravice, Petrovice (okres Blansko), Plumlov (hrad), Rogendorfové, Salm-Reifferscheidt-Raitz, Sloup (okres Blansko), Sloupský potok (zdrojnice Punkvy), Sloupsko-šošůvské jeskyně, Sněmovna národů Federálního shromáždění, Tovaryšstvo Ježíšovo, Vok V. z Holštejna, Vratislav I. z Pernštejna, 1374, 1437, 1463, 1491, 15. století, 1587, 1667, 1763, 1855, 1905, 2002.
Amatérská jeskyně
Jeskynní systém nazvaný souhrnně Amatérská jeskyně se nachází v CHKO Moravský kras v prostoru mezi propastí Macocha, obcemi Sloup a Holštejn.
Nový!!: Šošůvka a Amatérská jeskyně · Vidět víc »
Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu
Filiální kostel sv. Mikuláše v Němčicích Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu je jedno z územních společenství římských katolíků v obci Sloup s farním kostelem Panny Marie Bolestné v rámci děkanátu Blansko brněnské diecéze.
Nový!!: Šošůvka a Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu · Vidět víc »
Blansko
Blansko (v horském nářečí Blansku) je město v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Šošůvka a Blansko · Vidět víc »
Bohdalůvka
Bohdalůvka je zaniklá ves, jejíž lokalita se nachází asi 1,8 km SSV od obce Holštejn v okrese Blansko.
Nový!!: Šošůvka a Bohdalůvka · Vidět víc »
Drahoslav Gric
Drahoslav Gric (* 15. května 1985 v Šošůvce, okr. Blansko) je český varhaník.
Nový!!: Šošůvka a Drahoslav Gric · Vidět víc »
Drnovští z Drnovic
Vladykové (později páni) z Drnovic byli moravským rodem, který měl sídlo na tvrzi v Drnovicích (u Lysic), později v Rájci.
Nový!!: Šošůvka a Drnovští z Drnovic · Vidět víc »
Druhý vatikánský koncil
Interiér svatopetrské bazilikyFoto: Lothar Wolleh Koncilní otcové v den zahájení koncilu před bazilikou sv. Petra Druhý vatikánský koncil bylo shromáždění více než 2500 katolických biskupů.
Nový!!: Šošůvka a Druhý vatikánský koncil · Vidět víc »
František Mikulášek
František Mikulášek (24. dubna 1914, Šošůvka – 12. listopadu 1993 Znojmo) byl český římskokatolický kněz, jezuita a publicista.
Nový!!: Šošůvka a František Mikulášek · Vidět víc »
František Tomášek
František Tomášek (30. června 1899 Studénka – 4. srpna 1992 Praha) byl katolický duchovní, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze (1965–1977) a 34.
Nový!!: Šošůvka a František Tomášek · Vidět víc »
Holštejn (hrad)
Holštejn je zřícenina hradu jižně od stejnojmenné obce v okrese Blansko.
Nový!!: Šošůvka a Holštejn (hrad) · Vidět víc »
Hynek z Valdštejna a Židlochovic
#PŘESMĚRUJ Heník z Valdštejna a Židlochovic.
Nový!!: Šošůvka a Hynek z Valdštejna a Židlochovic · Vidět víc »
Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě.
Nový!!: Šošůvka a Jihomoravský kraj · Vidět víc »
Josef Pernica
Josef Pernica (* 30. dubna 1941 Šošůvka) je bývalý český a československý komunistický politik, na konci normalizace primátor Brna, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za KSČ, pak za KSČM.
Nový!!: Šošůvka a Josef Pernica · Vidět víc »
Kaple svatého Václava a svaté Anežky České (Šošůvka)
Kaple svatého Václava a svaté Anežky České v Šošůvce je římskokatolická kaple zasvěcená sv. Václavu a sv. Anežce České.
Nový!!: Šošůvka a Kaple svatého Václava a svaté Anežky České (Šošůvka) · Vidět víc »
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Nový!!: Šošůvka a Komunistická strana Československa · Vidět víc »
Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup)
Kostel Panny Marie Bolestné je římskokatolický farní kostel a mariánské poutní místo ve Sloupě v Moravském krasu.
Nový!!: Šošůvka a Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup) · Vidět víc »
Luha
Luha je potok, který pramení jižně pod nejvyšším bodem Drahanské vrchoviny, který se nazývá Skalky.
Nový!!: Šošůvka a Luha · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Šošůvka a Morava · Vidět víc »
Moravský kras
Moravský kras je krasová oblast a geomorfologický podcelek severovýchodně od Brna, který je částí Drahanské vrchoviny.
Nový!!: Šošůvka a Moravský kras · Vidět víc »
Niva (okres Prostějov)
Obec Niva (dříve Hartmanice) se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji, v oblasti Drahanské vrchoviny západním směrem od města Prostějov.
Nový!!: Šošůvka a Niva (okres Prostějov) · Vidět víc »
Okres Blansko
Okres Blansko je okres v severní části Jihomoravského kraje.
Nový!!: Šošůvka a Okres Blansko · Vidět víc »
Otaslavice (hrad)
Otaslavice jsou zbytky středověkého hradu, nacházející se na skalním ostrohu nad Drahanským potokem v obci Otaslavice.
Nový!!: Šošůvka a Otaslavice (hrad) · Vidět víc »
Půta ze Sovince a Doubravice
Půta ze Sovince a Doubravice (před 1436 – 1484) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Sovince.
Nový!!: Šošůvka a Půta ze Sovince a Doubravice · Vidět víc »
Petrovice (okres Blansko)
Petrovice jsou obec, která se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji.
Nový!!: Šošůvka a Petrovice (okres Blansko) · Vidět víc »
Plumlov (hrad)
#PŘESMĚRUJ Plumlov (zámek).
Nový!!: Šošůvka a Plumlov (hrad) · Vidět víc »
Rogendorfové
Albrechta Dürera z roku 1520) Rogendorfové, či Roggendorfové, nebo páni z Rogendorfu byli rakouský šlechtický rod, jehož větev se usadila i na území Moravy.
Nový!!: Šošůvka a Rogendorfové · Vidět víc »
Salm-Reifferscheidt-Raitz
Hugo František Salm-Reifferscheidt, nejvýznamnější člen rodu Salm-Reifferscheidt-Raitz je moravská linie šlechtického rodu Salm-Reifferscheidtů, pocházejícího z oblasti dnešního Beneluxu a vlastnícího rozsáhlé statky v Porýní.
Nový!!: Šošůvka a Salm-Reifferscheidt-Raitz · Vidět víc »
Sloup (okres Blansko)
Městys Sloup (v horském nářečí Slóp, Slaup) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji zhruba 9 km severovýchodně od Blanska na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Nový!!: Šošůvka a Sloup (okres Blansko) · Vidět víc »
Sloupský potok (zdrojnice Punkvy)
Sloupský potok vzniká uprostřed Sloupu soutokem dvou potoků – Žďárné, do níž se kousek před tím vlévá Němčický potok, a Luhy.
Nový!!: Šošůvka a Sloupský potok (zdrojnice Punkvy) · Vidět víc »
Sloupsko-šošůvské jeskyně
Sloupsko-šošůvské jeskyně leží v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras severně od města Brna, nedaleko od okresního města Blansko a na jižním okraji městečka Sloup.
Nový!!: Šošůvka a Sloupsko-šošůvské jeskyně · Vidět víc »
Sněmovna národů Federálního shromáždění
Sněmovna národů Federálního shromáždění (SN) byla jednou ze dvou rovnoprávných komor parlamentu ČSSR a ČSFR Federálního shromáždění v letech 1969–1992.
Nový!!: Šošůvka a Sněmovna národů Federálního shromáždění · Vidět víc »
Tovaryšstvo Ježíšovo
Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu, ve zkratce SI, případně její mutaci pro užívaný jazyk, v češtině SJ, dříve TJ, hovorově jezuitský řád nebo jezuité) je jeden z největších a nejvýznamnějších řeholních řádů římskokatolické církve.
Nový!!: Šošůvka a Tovaryšstvo Ježíšovo · Vidět víc »
Vok V. z Holštejna
Vok V. z Holštejna byl moravský pán z rodu pánů z Holštejna, jehož smrtí vymřel tento rod po meči.
Nový!!: Šošůvka a Vok V. z Holštejna · Vidět víc »
Vratislav I. z Pernštejna
Vratislav I. z Pernštejna († 16. ledna 1496) byl moravský šlechtic z rodu pánů z Pernštejna.
Nový!!: Šošůvka a Vratislav I. z Pernštejna · Vidět víc »
1374
Bez popisu.
Nový!!: Šošůvka a 1374 · Vidět víc »
1437
Bez popisu.
Nový!!: Šošůvka a 1437 · Vidět víc »
1463
Bez popisu.
Nový!!: Šošůvka a 1463 · Vidět víc »
1491
Bez popisu.
Nový!!: Šošůvka a 1491 · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Šošůvka a 15. století · Vidět víc »
1587
1587 (MDLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Šošůvka a 1587 · Vidět víc »
1667
1667 (MDCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Šošůvka a 1667 · Vidět víc »
1763
1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Šošůvka a 1763 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Šošůvka a 1855 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Šošůvka a 1905 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Šošůvka a 2002 · Vidět víc »
