Rychlejší přístup než prohlížeči!
20 vztahy: Afšárovci, Ádil Šáh, Bitva u Ankary, Dějiny Íránu, Durránská říše, Ibráhím Šáh, Jung-le, Nádir Šáh, Plavby Čeng Chea, Rod Karagözlüů, Seznam perských panovníků, 1734, 1749, 1750, 1751, 1752, 1777, 1780–1789, 1796, 21. březen.
Afšárovci
Afšárovci (persky افشاریان, Afshâryan) byla dynastie perských šáhů, vládnoucí v letech 1736–1796, do roku 1747 i v Afghánistánu, po roce 1749 jen v severovýchodní části Persie (Chorásán).
Nový!!: Šáhruch a Afšárovci · Vidět víc »
Ádil Šáh
Ádil Šáh, původním jménem Alí-Kulíchán (persky ادل شاه افشار‎; 1719 – 20. května 1749), byl perský šáh z dynastie Afšárovců panující v letech 1747–1748.
Nový!!: Šáhruch a Ádil Šáh · Vidět víc »
Bitva u Ankary
Bitva u Ankary nebo bitva u Angory byl střet mezi vojsky osmanského sultána Bájezída I. a turko-mongolsko-íránského dobyvatele Tamerlána (Tímura), ke kterému došlo 20. července 1402"Ankara, Battle of" in The New Encyclopaedia Britannica.
Nový!!: Šáhruch a Bitva u Ankary · Vidět víc »
Dějiny Íránu
Náměstí v Isfahánu Dějiny Íránu sahají více než pět tisíc let do minulosti a zahrnují území, jež je mnohem rozsáhlejší nežli současná Íránská islámská republika, vzniklá v roce 1979.
Nový!!: Šáhruch a Dějiny Íránu · Vidět víc »
Durránská říše
Durránská říše (د درانیانو واکمني), případně také Afgánská říše, byl státní útvar se středem v Afghánistánu, zahrnující severovýchodní Írán, dnešní Pákistán a indické území Paňdžáb.
Nový!!: Šáhruch a Durránská říše · Vidět víc »
Ibráhím Šáh
Zillulláh Hast Sultán bar Salatin-e Džahán Šáh-e Šáhhán Ibráhím Šáh, původně Muhammad Alí Beg, později Ibráhím Chán (asi 1724 – květen 1749), byl perský šáh z dynastie Afšárovců panující v letech 1748–1749.
Nový!!: Šáhruch a Ibráhím Šáh · Vidět víc »
Jung-le
Císař Jung-le (2. května 1360 Jing-tchien (dnes Nanking) – 12. srpna 1424 Jü-mu-čchuan (severně od Dolonu)) vlastním jménem Ču Ti vládl v letech 1402–1424 Číně jako třetí císař říše Ming. Byl čtvrtý syn Chung-wua, zakladatele a prvního císaře dynastie Ming. Od roku 1370 nosil titul kníže z Jen, od roku 1380 sídlil v Pekingu a strážil severovýchodní pohraničí. V 80. a 90. letech 14. století vynikl v bojích s Mongoly a projevil se jako talentovaný vojevůdce, populární mezi vojáky, a úspěšný státník. Roku 1399 se vzbouřil proti svému synovci, novému císaři Ťien-wenovi. V občanské válce, kterou nazval kampaň ťing-nan, kampaň za uklidnění nepořádků, po třech letech urputných bojů zvítězil a roku 1402 se prohlásil za císaře. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Věčného štěstí“, Jung-le. Název éry je používán i jako jméno císaře. Jeho vláda je občas vnímána jako „druhé založení“ mingské dynastie, jelikož ostře změnil politický kurs svého otce. Po nástupu na trůn se musel vypořádat s následky občanské války. Severočínský venkov byl boji poničen, hospodářství zde trpělo nedostatkem pracovních sil. Císař se rozhodl posílit a stabilizovat ekonomiku, ale nejdříve umlčet jakýkoli odpor. Očistil státní správu jak od stoupenců Ťien-wena, tak od zkorumpovaných a neloajálních úředníků. Vláda ostře zasáhla i proti tajným společnostem a banditům. Snažil se pozvednout hospodářství podporou produkce potravin i tkanin. Využívala se neobdělávaná půda, kultivovaly nové pozemky v bohatých oblastech delty Jang-c'-ťiang. Jung-le snížil význam Nankingu, když roku 1403 vyhlásil rozhodnutí o povýšení Pekingu na hlavní město. Výstavba nové metropole v letech 1407–1420 každodenně zaměstnala stovky tisíc pracovníků. V centru Pekingu se nacházelo vlastní středisko moci – úřednické Císařské město a uprostřed něj Zakázané město – palácové sídlo samotného císaře a jeho rodiny. Nechal zrekonstruovat Velký kanál, potřebný k zásobování metropole i armád na severu. Císař podporoval konfuciánství i buddhismus. Dva tisíce učenců zaměstnal sestavením obrovité Encyklopedie Jung-le, která výrazně překonala všechny dosavadní encyklopedie, včetně Čtyř velkých knih Sungů z 11. století. Přikázal setřídit texty neokonfuciánců a využít je jako učební příručky pro výuku budoucích úředníků. Úřednické zkoušky v tříletém cyklu přinášely kvalifikované absolventy, kteří zaplnili státní aparát. Byl známý tvrdým trestáním selhání a rychlým povýšením úspěšných služebníků. Přestože se, stejně jako jeho otec, neváhal v případě potřeby násilně vypořádat s odpůrci, opustil jeho politiku častých čistek. Ministři zastávali svá místa dlouhá léta, státní správa získala na profesionalitě a stabilnosti. Nicméně nejenom úředníci se těšili přízni a podpoře císaře. Říši vládl do značné míry „z koňského sedla“, cestoval mezi oběma hlavními městy, stejně jako císaři říše Jüan, a opakovaně vedl vojenská tažení do Mongolska. Úředníci se stavěli proti takovému chování, cítíce ohrožení z toho plynoucím vlivem eunuchů a vojenských špiček, skupin, jejichž moc závisela na císařské přízni. Výrazně aktivizoval zahraniční politiku ve snaze o posílení a konsolidaci hegemonního postavení ve východní Asii. Diplomatická poselstva a vojenské expedice mířily do „všech čtyř stran světa“. Početné mise navštívily řadu blízkých i vzdálených zemí včetně Mandžuska, Koreje, Japonska, Filipín, i timúrovskou říši ve střední Asii. Proslulé námořní plavby Čeng Chea dosáhly břehů jihovýchodní Asie, Indie, Persie a východní Afriky. Vážnou hrozbu bezpečnosti říše představovali Mongolové, rozdělení na tři skupiny – Urianchajci na jihovýchodě byli většinou loajální, východní Mongolové a západní Ojrati problematičtí. Mingská Čína je střídavě podporovala a stavěla proti sobě. Jung-le osobně vedl pět tažení do Mongolska. Samotný přesun metropole z Nankingu do Pekingu byl diktován nutností stále držet pod dohledem neklidné severní sousedy. Jung-le byl zkušený vojevůdce a armádě věnoval velkou pozornost. Přesto jeho války neskončily dobře. Válka ve Vietnamu se táhla od počátečního vpádu roku 1407 do konce jeho vlády. Čtyři roky po císařově smrti nezbylo mingské armádě než odtáhnout zpět do Číny. Jeho mongolská tažení nezměnila poměr sil a nezajistila bezpečnost severní hranice. Zemřel roku 1424, je pohřben v Čchang-ling, největší z hrobek mingských císařů ležících nedaleko Pekingu.
Nový!!: Šáhruch a Jung-le · Vidět víc »
Nádir Šáh
Zillulláh Hast Sultán bar Salatin-e Džahán Šáh-e Šáhhán Nádir, původně Nádirkulí Beg, později Tahmáspkulí Chán (22. listopadu 1688 Dastgerd – 19. června 1747 Fathábád) byl zakladatel dynastie Afšárovců v Persii (1736–1747) a zároveň jeden z největších dobyvatelů v perské historii.
Nový!!: Šáhruch a Nádir Šáh · Vidět víc »
Plavby Čeng Chea
džunek Čeng Chea na čínském dřevotisku ze začátku 17. století Plavby Čeng Chea (doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) je označení pro sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem.
Nový!!: Šáhruch a Plavby Čeng Chea · Vidět víc »
Rod Karagözlüů
Rod Karagözlü nebo Klan-Karagözlü, Kara Gözlu-rod, Kara Gözlu-klan (Karagözlü kabilesi, Karagözlü eli Qaragözlü oymağı ایل قراگوزلو → Il Qragūzlū, doslovně: Rod Černookých) jsou menší turkický klan-rod žijící v Ázerbájdžánu a Íránu.
Nový!!: Šáhruch a Rod Karagözlüů · Vidět víc »
Seznam perských panovníků
Seznam perských panovníků zahrnuje všechny vladaře působící na území dnešního Íránu od nástupu tvůrce perské říše Kýra Velikého až po šáha Muhammada Rezu Pahlavího (559 př. n. l. – 1979 n. l.). Dřívějšími králi elamskými a médskými z dob před vznikem perského státu se zabývají články Seznam elamských králů a Médie.
Nový!!: Šáhruch a Seznam perských panovníků · Vidět víc »
1734
1734 (MDCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Šáhruch a 1734 · Vidět víc »
1749
1749 (MDCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Šáhruch a 1749 · Vidět víc »
1750
1750 (MDCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Šáhruch a 1750 · Vidět víc »
1751
1751 (MDCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Šáhruch a 1751 · Vidět víc »
1752
1752 (MDCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Šáhruch a 1752 · Vidět víc »
1777
1777 (MDCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Šáhruch a 1777 · Vidět víc »
1780–1789
Období od 1. ledna 1780 do 31. prosince 1789 neboli osmdesátá léta 18. století.
Nový!!: Šáhruch a 1780–1789 · Vidět víc »
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Šáhruch a 1796 · Vidět víc »
21. březen
21.
Nový!!: Šáhruch a 21. březen · Vidět víc »
