Rychlejší přístup než prohlížeči!
26 vztahy: Abeceda, Aglutinační jazyk, Angličtina, Finština, Germánské jazyky, Hláska, Jazyk (lingvistika), Koncovka (mluvnice), Mluvnický pád, Množné číslo, Němčina, Palatální laterální aproximanta, Paradigma, Písmeno, Předložka, Podstatné jméno, Polština, Samohláska, Skloňování, Slabika, Slovanské jazyky, Slovenština, Souhláska, Trema, Vokálová harmonie, Vzor (mluvnice).
Abeceda
Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.
Nový!!: Přehláska a Abeceda · Vidět víc »
Aglutinační jazyk
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.
Nový!!: Přehláska a Aglutinační jazyk · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Přehláska a Angličtina · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Přehláska a Finština · Vidět víc »
Germánské jazyky
němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.
Nový!!: Přehláska a Germánské jazyky · Vidět víc »
Hláska
Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.
Nový!!: Přehláska a Hláska · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Přehláska a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Koncovka (mluvnice)
Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.
Nový!!: Přehláska a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Přehláska a Mluvnický pád · Vidět víc »
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Nový!!: Přehláska a Množné číslo · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Přehláska a Němčina · Vidět víc »
Palatální laterální aproximanta
Palatální laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Nový!!: Přehláska a Palatální laterální aproximanta · Vidět víc »
Paradigma
Paradigma (z řeckého παράδειγμα parádeigma.
Nový!!: Přehláska a Paradigma · Vidět víc »
Písmeno
A. Dürer Písmeno, případně litera z latinského littera, je jednotlivý písmový znak konkrétní abecedy odpovídající určité hlásce.
Nový!!: Přehláska a Písmeno · Vidět víc »
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Nový!!: Přehláska a Předložka · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Přehláska a Podstatné jméno · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Přehláska a Polština · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Přehláska a Samohláska · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Přehláska a Skloňování · Vidět víc »
Slabika
Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.
Nový!!: Přehláska a Slabika · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Přehláska a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Nový!!: Přehláska a Slovenština · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Přehláska a Souhláska · Vidět víc »
Trema
Trema (rozlučník) nad písmeny e i Trema, diereze nebo rozlučník je diakritické znaménko v podobě dvou teček, které označuje oddělené čtení dvou sousedních samohlásek.
Nový!!: Přehláska a Trema · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Přehláska a Vokálová harmonie · Vidět víc »
Vzor (mluvnice)
Vzor (paradigma) je slovo, které reprezentuje určitou ohýbací třídu při skloňování nebo časování slov stejného typu.
Nový!!: Přehláska a Vzor (mluvnice) · Vidět víc »
