75 vztahy: Únor 1948, Ústava Československé socialistické republiky, Ústavní listina Československé republiky, Ústavodárné národní shromáždění, Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Československá socialistická republika, Bratislava, De facto, De iure, Demise, Družstvo, Edvard Beneš, Federace, Habsburkové, Husitství, Imunita (právo), Komunistická strana Československa, Kraj (územní jednotka), Krajský národní výbor, Kvalifikovaná většina, Lidová demokracie, Listovní tajemství, Matrika, Místní národní výbor, Milost (právo), Ministerstvo, Mnichovská dohoda, Nařízení vlády, Národní podnik, Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960), Národní výbor (1945–1990), Nejvyšší soud Československa, Nejvyšší správní soud Československa, Občanství, Obviněný, Okresní národní výbor, Oldřich John, Parlament, Parlamentarismus, Pětiletka, Petice, Poslanec, Praha, Právnická dvouletka, Prezident, První republika, Rozsudek, Sbor pověřenců, Slovenská národní rada, ..., Slovensko, Socialismus, Sociální práva, Soudce, Soudní moc, Sovětský svaz, Stalinismus, Státní moc, Státní znak, Výklad práva, Výkonná moc, Velezrada, Vladimír Procházka (politik KSČ), Vlajka, Vlastnictví, Vláda, Volby, Zákonný soudce, Zákonodárná moc, Zákonodárný proces, Znárodnění, 1948, 1953, 1954, 9. květen. Rozbalte index (25 více) »
Únor 1948
Únor 1948 (též únorový puč, v komunistické terminologii a historiografii Vítězný únor či jen Únor) je pojmenování komunistického státního převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Únor 1948 · Vidět víc »
Ústava Československé socialistické republiky
Ústava Československé socialistické republiky též nazývána jako Socialistická ústava, začala být připravována v dubnu 1960, kdy ji jako svůj návrh předložil ústřední výbor Komunistické strany Československa (KSČ).
Nový!!: Ústava Československé republiky a Ústava Československé socialistické republiky · Vidět víc »
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní listina Československé republiky byla ústavou první československé republiky.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Ústavní listina Československé republiky · Vidět víc »
Ústavodárné národní shromáždění
Ústavodárné národní shromáždění (též Konstituanta, francouzsky Assemblée nationale constituante) bylo sborem zástupců francouzského lidu během Velké francouzské revoluce v letech 1789–1791.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Ústavodárné národní shromáždění · Vidět víc »
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé byl jednokomorový zákonodárný sbor ČSR existující od června 1946 do 30.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé · Vidět víc »
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
Ústřední výbor Komunistické strany Československa byl nejvyšší orgán KSČ mezi dvěma po sobě následujícími sjezdy.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Ústřední výbor Komunistické strany Československa · Vidět víc »
Československá socialistická republika
Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Československá socialistická republika · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Bratislava · Vidět víc »
De facto
Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Ústava Československé republiky a De facto · Vidět víc »
De iure
De iure je latinský výraz znamenající „podle práva“, čili v souladu s právem (i v případech, kdy se skutečnost nebo praxe odlišuje od právních předpisů a jiných regulací, případně reálně něco vůbec neexistuje), na rozdíl od výrazu de facto, který znamená „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Ústava Československé republiky a De iure · Vidět víc »
Demise
Demise (z latiny: dimissio.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Demise · Vidět víc »
Družstvo
Družstvo, dříve společenstvo (někdy též kooperativa), je právní forma pro sdružování osob zejména za účelem podpory svých členů.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Družstvo · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Edvard Beneš · Vidět víc »
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Nový!!: Ústava Československé republiky a Federace · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Habsburkové · Vidět víc »
Husitství
Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Husitství · Vidět víc »
Imunita (právo)
Imunita označuje osvobození jistých osob od trestního stíhání nebo omezení trestní pravomoci vůči těmto osobám.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Imunita (právo) · Vidět víc »
Komunistická strana Československa
Komunistická strana Československa (KSČ) byla v letech 1921–1992 krajně levicová totalitní politická strana v Československu, organizační součást Komunistické internacionály („Kominterny“, KI) a v letech 1948–1989 držitelka veškeré politické moci ve státě (byla definovaná tehdejší Ústavou jako „vedoucí síla ve společnosti i ve státě“).
Nový!!: Ústava Československé republiky a Komunistická strana Československa · Vidět víc »
Kraj (územní jednotka)
#PŘESMĚRUJ Kraj.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Kraj (územní jednotka) · Vidět víc »
Krajský národní výbor
Pardubicích Krajský národní výbor (KNV) bylo označení národních výborů jako orgánů státní správy, které vznikly na podkladě zákona č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Krajský národní výbor · Vidět víc »
Kvalifikovaná většina
Souslovím kvalifikovaná většina se v českém ústavním řádu označuje shoda nejméně 60 %, tedy aspoň tří pětin, ze všech zvolených poslanců a senátorů Parlamentu České republiky.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Kvalifikovaná většina · Vidět víc »
Lidová demokracie
Lidová demokracie (též lidová republika nebo lidově demokratická republika) je označení reálně socialistických politických systémů, v němž má vedoucí úlohu komunistická strana či skupina stran pod vedením komunistické strany.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Lidová demokracie · Vidět víc »
Listovní tajemství
Listovní tajemství je jedno ze základních lidských práv a svobod přiznaných v České republice Listinou základních práv a svobod.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Listovní tajemství · Vidět víc »
Matrika
knize '''narození''' fary v Hronově v březnu 1887. Dole na stránce je Josef Čapek. knihy '''manželství''' fary v Litomyšli v srpnu 1879. Druhý zdola je Alois Jirásek. Hradci Králové v září a říjnu 1868. Poslední na stránce vlevo je Jan Hostivít Pospíšil. Matrika (z lat. matrix, matice, kmen) je veřejný úřední seznam, nejčastěji jmen.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Matrika · Vidět víc »
Místní národní výbor
Záblatí v roce 2013 Místní národní výbor (MNV) je označení národních výborů, které vykonávaly v Československu v letech 1945–1990 správu obcí.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Místní národní výbor · Vidět víc »
Milost (právo)
Milost je nevymahatelným a nezaslouženým odpuštěním trestu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Milost (právo) · Vidět víc »
Ministerstvo
Ministerstvo je ústřední orgán státní správy, v jehož čele stojí člen vlády (ministr).
Nový!!: Ústava Československé republiky a Ministerstvo · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Nařízení vlády
Nařízení vlády, resp.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Nařízení vlády · Vidět víc »
Národní podnik
Národní podnik (zkratkou n. p.) bylo oficiální označení právní formy státních podniků v socialistickém Československu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Národní podnik · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960)
Národní shromáždění republiky Československé, též poúnorové Národní shromáždění, byl jednokomorový nejvyšší zákonodárný sbor Československa, jehož parametry a pravomoci stanovila nově přijatá ústava z roku 1948.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960) · Vidět víc »
Národní výbor (1945–1990)
teplickým národním výborem teplický národní výbor Národní výbor (NV) byl v letech 1945–1990 orgán československé státní správy na úrovni obce, města, městského obvodu, okresu, kraje, nebo země.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Národní výbor (1945–1990) · Vidět víc »
Nejvyšší soud Československa
Nejvyšší soud Československa může označovat několik nejvyšších soudů, které působily v bývalém Československu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Nejvyšší soud Československa · Vidět víc »
Nejvyšší správní soud Československa
Kadetní škola v Praze, sídlo provorepublikového ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího správního soudu Nejvyšší správní soud Československa byl v letech 1918–1952 hlavní článek jednoinstančního správního soudnictví v Československu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Nejvyšší správní soud Československa · Vidět víc »
Občanství
Občanství je časově relevantně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) fyzické osoby a daného státu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Občanství · Vidět víc »
Obviněný
Obviněný je nejobecnější označení osoby, proti které se vede trestní stíhání, stojí stranou trestního řízení.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Obviněný · Vidět víc »
Okresní národní výbor
Teplický národní výbor Okresní národní výbor (ONV) je označení národních výborů, které vykonávaly v Československu v letech 1945–1990 správu okresů.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Okresní národní výbor · Vidět víc »
Oldřich John
Oldřich John (20. února 1907 Chořelice – 2. srpna 1961 Praha) byl český a československý politik, meziválečný starosta Prostějova, poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR za Československou sociální demokracii, po roce 1948 vysoký funkcionář Komunistické strany Československa.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Oldřich John · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Parlament · Vidět víc »
Parlamentarismus
#PŘESMĚRUJ Parlamentní systém Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Parlamentarismus · Vidět víc »
Pětiletka
Josif Vissarionovič Stalin, za jehož vlády vznikla první pětiletka Pětiletý plán, zkráceně pětiletka, je ekonomický plán centrálně plánované ekonomiky na pětileté období, poprvé zavedený v Sovětském svazu roku 1929 a poté užívaný i v dalších zemích východního bloku.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Pětiletka · Vidět víc »
Petice
Petice (z lat. petitio – žádost) je písemně podaná žádost občanů, tzv.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Petice · Vidět víc »
Poslanec
Poslanec (v přechýlené podobě pak poslankyně) je člen poslanecké sněmovny parlamentu zvolený oprávněnými voliči.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Poslanec · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Praha · Vidět víc »
Právnická dvouletka
Právnickou dvouletkou je nazýváno období v letech 1948–1950, kdy došlo ke kodifikaci všech základních odvětví práva v Československu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Právnická dvouletka · Vidět víc »
Prezident
Prezident (– předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Prezident · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: Ústava Československé republiky a První republika · Vidět víc »
Rozsudek
Rozsudek je druh soudního rozhodnutí, kterým se autoritativním způsobem vyslovuje výsledek soudního řízení ve věci samé (tzv. meritorní rozhodnutí).
Nový!!: Ústava Československé republiky a Rozsudek · Vidět víc »
Sbor pověřenců
Sbor pověřenců, slovensky Zbor povereníkov, (ZP) byl v letech 1944 až 1960 výkonný orgán Slovenské národní rady.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Sbor pověřenců · Vidět víc »
Slovenská národní rada
Slovenská národní rada (slovensky Slovenská národná rada) tvořila zákonodárnou moc na Slovensku.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Slovenská národní rada · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Slovensko · Vidět víc »
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Socialismus · Vidět víc »
Sociální práva
Sociální práva je metodické označení těch součástí lidských práv, která vymezují sociální záruky důstojné lidské existence.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Sociální práva · Vidět víc »
Soudce
Americký soudce hovoří k advokátovi Soudce je osoba pověřená autoritativně rozhodovat ve sporných záležitostech, zejména právních.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Soudce · Vidět víc »
Soudní moc
Nejvyšší soud USA Soudní moc nebo též justice (někdy také judikativa) je vedle moci zákonodárné a moci výkonné jednou ze tří složek státní moci.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Soudní moc · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Sovětský svaz · Vidět víc »
Stalinismus
J. V. Stalin Stalinismus byla politická teorie a praxe spjatá s J. V. Stalinem.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Stalinismus · Vidět víc »
Státní moc
Státní moc je druhem veřejné moci, jde o schopnost státu vnutit svou vůli subjektům, které jsou v dosahu jeho právního řádu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Státní moc · Vidět víc »
Státní znak
Státní znaky členských států EU Státní znak je jeden ze státních symbolů každého státu.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Státní znak · Vidět víc »
Výklad práva
Výklad neboli interpretace právních předpisů je velmi důležitou právní disciplínou, neboť ze samotného znění textu právních předpisů nelze ve složitějších případech jednoznačně vyčíst, jaké právní normy na daný případ dopadají a pokud ano, tak jak přesně jim v daném kontextu porozumět.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Výklad práva · Vidět víc »
Výkonná moc
Moc výkonná neboli exekutiva, je jednou ze tří složek dělby moci.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Výkonná moc · Vidět víc »
Velezrada
Velezrada je zločin spočívající v jednání proti státu, jehož je člověk občanem.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Velezrada · Vidět víc »
Vladimír Procházka (politik KSČ)
Vladimír Procházka (12. září 1895 v Přerově farnost Přerov – 25. června 1968 v Praze) byl český právník, překladatel, politik Komunistické strany Československa (poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR), pedagog a akademik ČSAV, bratr Jaroslava Procházky, profesora a rektora Univerzity Karlovy.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Vladimír Procházka (politik KSČ) · Vidět víc »
Vlajka
Nejvyšší vlajkový stožár na světě v Dušanbe (Tádžikistán) vysoký 165 metrů Vlajka je zpravidla různobarevný kus látky, obdélníkového, čtvercového či jinak pevně stanoveného tvaru a poměru stran, který symbolizuje organizaci (typicky zejména stát či jinou územní správní korporaci jako zemi, kraj, obec a podobně), případně slouží k signalizaci.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Vlajka · Vidět víc »
Vlastnictví
Vlastnictví či vlastnické právo je přímé a výlučné právní panství určité individuálně určené osoby (vlastníka) nad konkrétní věcí.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Vlastnictví · Vidět víc »
Vláda
Alexandra Salmonda Vláda, kabinet nebo sbor ministrů (britsky také cabinet, americkým výrazem také administration) je nejvyšší ústřední orgán výkonné moci některých zemí; ve federaci to může také být nejvyšší orgán státu (např. v Německu).
Nový!!: Ústava Československé republiky a Vláda · Vidět víc »
Volby
Volby do iráckého parlamentu v lednu 2004 Volby jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Volby · Vidět víc »
Zákonný soudce
Zákonný soudce je ten soudce, který je na základě zákona určen k projednání a rozhodnutí konkrétní věci.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Zákonný soudce · Vidět víc »
Zákonodárná moc
Zákonodárná moc je oprávnění vydávat zákony.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Zákonodárná moc · Vidět víc »
Zákonodárný proces
Zákonodárný proces nebo také legislativní proces je cílený společenský proces tvorby právních norem, který se projevuje především tvorbou právních předpisů.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Zákonodárný proces · Vidět víc »
Znárodnění
Znárodnění (nacionalizace), zestátnění (etatizace) nebo vyvlastnění (expropriace) je převod soukromého majetku do veřejného, tj.
Nový!!: Ústava Československé republiky a Znárodnění · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ústava Československé republiky a 1948 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ústava Československé republiky a 1953 · Vidět víc »
1954
1954 (MCMLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ústava Československé republiky a 1954 · Vidět víc »
9. květen
9.
Nový!!: Ústava Československé republiky a 9. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Ústava 9. května, Ústava 9.května, Ústava devátého května, Č. 150/1948 Sb..